CzeCEP - Luke - 2

2:1  Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.

2:2  Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.

2:3  Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.

2:4  Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,

2:5  aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.

2:6  Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.

2:7  I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.

2:8  A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.

2:9  Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.

2:10  Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.

2:11  Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.

2:12  Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“

2:13  A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:

2:14  „Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“

2:15  Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“

2:16  Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.

2:17  Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.

2:18  Všichni, kdo to slyšeli, užasli nad tím, co pastýři vyprávěli.

2:19  Ale Marie to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.

2:20  Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.

2:21  Když uplynulo osm dní a nastal čas k obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.

2:22  Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina -

2:23  jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ -

2:24  a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.

2:25  V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.

2:26  Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.

2:27  A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon,

2:28  vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:

2:29  „Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,

2:30  neboť mé oči viděly tvé spasení,

2:31  které jsi připravil přede všemi národy -

2:32  světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“

2:33  Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.

2:34  A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat

2:35  - i tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“

2:36  Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let

2:37  a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.

2:38  A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.

2:39  Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se Galileje do svého města Nazareta.

2:40  Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.

2:41  Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.

2:42  Také když my bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.

2:43  A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.

2:44  Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.

2:45  Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.

2:46  Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.

2:47  Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.

2:48  Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“

2:49  On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“

2:50  Ale oni jeho slovu neporozuměli.

2:51  Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.

2:52  A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.