CzeCEP - Luke - 12

12:1  Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.

12:2  Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno.

12:3  Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.

12:4  Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.

12:5  Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!

12:6  Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.

12:7  Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.

12:8  Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.

12:9  Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

12:10  Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá proti Duchu svatému, odpuštěno nebude.

12:11  Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit a co řeknete.

12:12  Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci.“

12:13  Někdo ze zástupu ho požádal: „Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“

12:14  Ježíš mu odpověděl: „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“

12:15  A řekl jim: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“

12:16  Pak jim pověděl toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.

12:17  Uvažoval o tom, a říkal si: ‚Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?‘

12:18  Pak si řekl: ‚Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby

12:19  a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.‘

12:20  Ale Bůh mu řekl: ‚Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘

12:21  Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“

12:22  Svým učedníkům řekl: „Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.

12:23  Život je vždycky víc než pokrm a tělo než oděv.

12:24  Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!

12:25  Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

12:26  Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?

12:27  Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou, netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.

12:28  Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!

12:29  A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím.

12:30  Potom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete.

12:31  Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.

12:32  Nebijte se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.

12:33  Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a mol neničí.

12:34  Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.

12:35  Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří.

12:36  Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře.

12:37  Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat.

12:38  Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim.

12:39  Uvažte přece: kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu.

12:40  I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.“

12:41  Petr mu řekl: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“

12:42  On odpověděl: „Když Pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný?

12:43  Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.

12:44  Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.

12:45  Když si pak onen služebník řekne: ‚Můj pán dlouho nejde‘ a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se,

12:46  tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.

12:47  Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle vůle jednat, bude velmi bit.

12:48  Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.

12:49  Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!

12:50  Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!

12:51  Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení!

12:52  Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem,

12:53  budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“

12:54  Také zástupům řekl: „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ‚Přijde déšť‘ - bývá tak;

12:55  a vane-li jižní vítr, říkáte: ‚Bude vedro‘ - a bývá.

12:56  Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas?

12:57  Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?

12:58  Když jdeš se svým protivníkem k soudu, učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal; jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení.

12:59  Pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.“