CzeB21 - Luke - 9

9:1  Ježíš pak svolal svých Dvanáct, dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a uzdravovat nemoci

9:2  a poslal je ohlašovat Boží království a uzdravovat nemocné.

9:3  Řekl jim: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile.

9:4  Do kteréhokoli domu vejdete, zůstaňte tam a odtud zas jděte dál.

9:5  Kdekoli by vás nepřijali, vyjděte z toho města a setřeste si prach z nohou na svědectví proti nim.“

9:6  A tak vyšli a chodili po okolních vesnicích. Kázali evangelium a všude uzdravovali.

9:7  Když se o všem, co se dělo, doslechl i tetrarcha Herodes, nevěděl, co si má myslet. Někteří říkali: „Jan vstal z mrtvých,“

9:8  jiní, že prý se zjevil Eliáš, a další, že vstal jeden z dávných proroků.

9:9  „Jana jsem sťal,“ říkal si Herodes. „Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?“ A toužil se s ním setkat.

9:10  Apoštolové se potom vrátili za Ježíšem a vyprávěli mu, co všechno dělali. Tehdy je vzal s sebou a odešel s nimi do ústraní poblíž města jménem Betsaida.

9:11  Jakmile se to dozvěděly zástupy, vydaly se za ním. Přijal je tedy, vyprávěl jim o Božím království a uzdravoval ty, kdo potřebovali uzdravit.

9:12  Když se začalo chýlit k večeru, přišlo za ním jeho Dvanáct. „Propusť ten zástup,“ řekli mu. „Ať se rozejdou do okolních vesnic a statků a najdou si tam nocleh a stravu, protože tady jsme v pustině.“

9:13  Odpověděl jim: „Vy jim dejte najíst.“ „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby,“ namítli. „Ledaže bychom šli a všem těm lidem jídlo koupili.“

9:14  (Jen mužů tam bylo kolem pěti tisíc.) „Posaďte je ve skupinách asi po padesáti,“ řekl Ježíš učedníkům.

9:15  Když to udělali a všechny posadili,

9:16  vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali zástupu.

9:17  Všichni se najedli do sytosti a sebralo se ještě dvanáct košů nalámaných kousků, které jim zbyly.

9:18  Jednou, když se odešel modlit do ústraní, zeptal se přítomných učedníků: „Za koho mě mají zástupy?“

9:19  „Někteří za Jana Křtitele,“ odpověděli, „jiní za Eliáše a další říkají, že vstal jeden z dávných proroků.“

9:20  „A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Za Božího Mesiáše!“ odpověděl mu Petr.

9:21  Tehdy je přísně napomenul, aby to nikomu neříkali.

9:22  Pověděl jim: „Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých.“

9:23  Všem pak řekl: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, bere svůj kříž každý den a následuje mne.

9:24  Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej zachrání.

9:25  Co je člověku platné, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil nebo sám sobě uškodil?

9:26  Kdokoli by se styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů.

9:27  Říkám vám popravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří Boží království.“

9:28  Asi po týdnu vzal k sobě Petra, Jakuba a Jana a vystoupil na horu, aby se modlil.

9:29  Zatímco se modlil, změnil se vzhled jeho tváře, jeho oděv zbělel a rozzářil se.

9:30  A hle, mluvili s ním dva muži. Byli to Mojžíš a Eliáš,

9:31  kteří se ukázali ve slávě a mluvili o jeho odchodu, k němuž mělo dojít v Jeruzalémě.

9:32  Petr a jeho druhové však byli přemoženi spánkem. Jakmile se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže po jeho boku.

9:33  Když se od něj začali vzdalovat, Petr Ježíše oslovil: „Mistře, dobře, že jsme tu! Uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl ale, co říká.

9:34  Než to dořekl, objevil se oblak a zahalil je. Když se ocitli v tom oblaku, dostali strach.

9:35  Z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, můj Vyvolený. Toho poslouchejte.“

9:36  Když ten hlas dozněl, našli tam jen samotného Ježíše. Zůstali zticha a v těch dnech nikomu neprozradili, co viděli.

9:37  Když pak druhý den sestoupili z hory, vyšla mu naproti velká spousta lidí.

9:38  Vtom jeden muž z davu vykřikl: „Mistře, prosím tě, smiluj se nad mým synem – mám jenom jeho!

9:39  Náhle ho napadá zlý duch a zničehonic začne křičet. Zmítá jím, až má pěnu u úst. Sotva ho kdy opouští a hrozně ho trápí.

9:40  Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli!“

9:41  „Vy nevěřící a zvrácené pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.“

9:42  Než k němu došel, démon ho porazil a začal jím zmítat. Ježíš okřikl nečistého ducha, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci.

9:43  Všichni byli ohromeni Boží velkolepostí. Zatímco všichni žasli nad vším, co udělal, Ježíš se obrátil ke svým učedníkům:

9:44  „Dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do lidských rukou.“

9:45  Oni však ten výrok nepochopili. Jeho smysl jim zůstal skryt, takže mu nerozuměli, ale báli se ho zeptat.

9:46  Tehdy mezi nimi vyvstala otázka, kdo z nich je největší.

9:47  Když Ježíš viděl, jaké myšlenky mají v srdci, vzal dítě, postavil je vedle sebe

9:48  a řekl jim: „Kdokoli přijme takové dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, přijímá Toho, který mě poslal. Kdo je totiž mezi vámi ze všech nejmenší, ten bude veliký.“

9:49  „Mistře,“ řekl mu na to Jan, „viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vymítá démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.“

9:50  „Nebraňte mu,“ odpověděl Ježíš. „Kdo není proti nám, je s námi.“

9:51  Když se začal blížit čas, kdy měl být vzat vzhůru, pevně se rozhodl k cestě do Jeruzaléma.

9:52  Vyslal před sebou posly a ti šli napřed do jedné samařské vesnice, aby pro něj vše připravili.

9:53  Místní ho ale nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma.

9:54  Když to viděli učedníci Jakub a Jan, navrhli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je pohltil?“

9:55  Ježíš se však obrátil a okřikl je.

9:56  Šli tedy do jiné vesnice.

9:57  Cestou mu někdo řekl: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“

9:58  Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

9:59  Jiného vyzval: „Pojď za mnou!“ On ale řekl: „Pane, dovol, ať nejdřív odejdu a pochovám svého otce.“

9:60  Ježíš mu odpověděl: „Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé; ty pojď rozhlašovat Boží království!“

9:61  Další mu řekl: „Pane, půjdu za tebou, ale dovol, ať se napřed rozloučím se všemi doma.“

9:62  Ježíš mu odpověděl: „Kdo se chopí pluhu a ohlíží se zpátky, nehodí se pro Boží království.“