CzeB21 - I Maccabees - 4

4:1  Gorgias mezitím vzal 5000 mužů a 1000 vybraných jezdců a vyrazil s tímto vojskem ještě v noci,

4:2  aby nečekaně přepadl tábor Židů a pobil je. Cestu mu ukazovala hradní posádka.

4:3  Juda se to ale dozvěděl, a tak se svými bojovníky vyrazil, aby napadl královskou armádu u Emauz,

4:4  dokud byly ještě Gorgiovy jednotky mimo tábor.

4:5  Gorgias tedy v noci vpadl do Judova tábora, a když tam nikoho nenašel, začal je hledat po horách. Řekl si totiž: „Dali se před námi na útěk.“

4:6  Za svítání se Juda s třemi tisíci mužů objevil na planině (neměli ale tolik pancířů a mečů, kolik by si přáli).

4:7  Když spatřili mohutně opevněný tábor pohanů a kolem jízdu, samé zkušené válečníky,

4:8  Juda promluvil ke svým mužům: „Nelekejte se jejich množství; nebojte se jejich útoku!

4:9  Vzpomeňte si, jak byli zachráněni naši otcové v Rudém moři, když je se svou armádou pronásledoval farao.

4:10  Pojďme teď vzývat Nebesa. Bude-li Bůh chtít, vzpomene si na smlouvu s našimi otci a toto vojsko dnes před námi rozdrtí.

4:11  Všechny národy pak poznají, že Izrael má svého vysvoboditele a zachránce!“

4:12  Cizáci pozvedli oči, a když viděli, jak se k nim Židé blíží,

4:13  vyrazili z tábora do boje. Vtom Judovi muži zatroubili

4:14  a vyrazili do útoku. Pohané byli poraženi a utíkali na pláň.

4:15  Všichni, kdo zůstali pozadu, padli mečem. Zbytek pronásledovali až do Gezeru a až k idumejským pláním a k Ašdodu a Jamnii. Padlo z nich asi 3000 mužů.

4:16  Když Juda se svým vojskem ukončil pronásledování a vrátil se,

4:17  řekl svým mužům: „Zadržte touhu po kořisti; čeká nás ještě další boj.

4:18  Gorgias a jeho armáda jsou poblíž v horách. Teď se tedy postavte našim nepřátelům a bojujte proti nim! Potom si můžete v klidu rozebrat kořist.“

4:19  Sotva to dořekl, objevil se oddíl nepřátel a rozhlížel se z horského hřebene.

4:20  Zjistili, že jejich vojsko muselo být poraženo, protože jejich tábor byl vypálen (viděli totiž dým, který prozrazoval, co se stalo).

4:21  Ten pohled je nesmírně vyděsil, a když pak ještě spatřili na pláni Judovo vojsko připravené k bitvě,

4:22  utekli všichni do země Filištínů.

4:23  Juda se tedy vrátil, aby vyplenil tábor. Pobrali tam množství zlata, stříbra, purpurových a nachových látek a spoustu jiných cenností.

4:24  Cestou zpět pak zpívali chvalozpěvy a velebili Nebesa: „Hospodin je tak dobrý! Jeho milosrdenství trvá navěky!“

4:25  Toho dne byl Izrael slavně zachráněn.

4:26  Všichni cizáci, kteří se zachránili, přišli Lysiovi oznámit, co se stalo.

4:27  Když to uslyšel, znejistěl a zmalomyslněl. S Izraelem to nedopadlo tak, jak si přál, a nevydařilo se, co mu král přikázal.

4:28  Následujícího roku proto shromáždil 60 000 vybraných bojovníků a 5000 jezdců, aby Židy konečně porazil.

4:29  Přitáhli do Idumeje a utábořili se v Bet-curu. Proti nim vytáhl Juda a jeho 10 000 mužů.

4:30  Když uviděl to mohutné vojsko, začal se modlit: „Požehnaný jsi, Spasiteli Izraele, který jsi porazil mocného válečníka rukou svého služebníka Davida a tábor Filištínů jsi vydal do rukou Saulova syna Jonatana a jeho zbrojnoše.

4:31  Rozdrť toto vojsko rukou svého lidu Izraele, ať je zahanbena jejich pěchota i jezdectvo!

4:32  Zastraš je; podlom jejich důvěru ve vlastní sílu, ať jsou otřeseni svou porážkou!

4:33  Poraz je mečem těch, kdo tě milují, ať tě všichni, kdo znají tvé jméno, chválí chvalozpěvy!“

4:34  Potom vyrazili proti sobě, a když se střetli, padlo z Lysiova vojska 5000 mužů.

4:35  Když Lysias viděl ústup svých šiků a odvahu Judových vojáků připravených buď ušlechtile žít, anebo zemřít, stáhl se do Antiochie. Tam pak najímal žoldnéře, aby s ještě větším vojskem znovu vtrhl do Judska.

4:36  Juda a jeho bratři tehdy řekli: „Pohleďte, naši nepřátelé jsou poraženi. Pojďme očistit svatyni a znovu ji zasvětit!“

4:37  Celé vojsko se tedy shromáždilo a vystoupili na horu Sion.

4:38  Uviděli tam zpustošenou svatyni a znesvěcený oltář, vrata spálená, nádvoří porostlá křovím jako v lese nebo někde v horách a rozbořené postranní komory.

4:39  Roztrhli svá roucha, dali se do velkého nářku a sypali si hlavu popelem.

4:40  Padli tváří k zemi, a když na znamení zazněly trubky, začali volat k Nebesům.

4:41  Juda tehdy určil muže, kteří měli bojovat s hradní posádkou, dokud on s ostatními neočistí svatyni.

4:42  Vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu,

4:43  kteří očistili svatyni a odnesli poskvrněné kameny na nečisté místo.

4:44  Když se pak radili, co udělat se znesvěceným oltářem pro zápalné oběti,

4:45  došli k závěru, že bude lepší ho zbourat, než aby jim byl potupou – vždyť ho poskvrnili pohané. A tak oltář zbořili

4:46  a kameny uložili na vhodné místo na chrámové hoře, dokud nepřijde prorok a nerozhodne o nich.

4:47  Pak podle Zákona vzali netknuté kameny a postavili nový oltář po vzoru toho dřívějšího.

4:48  Stejně tak obnovili svatyni i vnitřek chrámu a posvětili nádvoří.

4:49  Vyrobili nové posvátné náčiní a vnesli do chrámu svícen, kadidlový oltář a stůl.

4:50  Na oltáři zapálili kadidlo a rozžehli světla na svícnu, aby svítila v chrámu.

4:51  Na stůl položili chleby, zavěsili opony a dokončili tak veškeré dílo, které konali.

4:52  Ráno za úsvitu pětadvacátého dne devátého měsíce (což je měsíc kislev) roku 148 přišli

4:53  a na nově postaveném oltáři zápalných obětí přinesli oběť podle Zákona.

4:54  Oltář byl znovu zasvěcen s písněmi a citerami, harfami a činely ve stejnou dobu a stejný den, kdy ho národy znesvětily.

4:55  Všechen lid padl na tvář. Klaněli se a dobrořečili Nebesům za štěstí, které jim bylo dopřáno.

4:56  Posvěcení oltáře slavili po osm dní. Radostně přinášeli zápalné oběti stejně jako oběti vděčnosti a chvály.

4:57  Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili brány i postranní komory a osadili je dveřmi.

4:58  Mezi lidem zavládla nesmírná radost, že byla odvrácena potupa, kterou způsobili pohané.

4:59  Juda a jeho bratři i celé shromáždění Izraele pak stanovili, že se každoročně v danou dobu, po osm dní od pětadvacátého dne měsíce kislev má slavit svátek posvěcení oltáře, a to s veselím a radostí.

4:60  Tenkrát opevnili horu Sion vysokými hradbami a mohutnými věžemi, aby už nemohli přijít pohané a pošlapat svatá místa tak jako předtím.

4:61  Juda tam umístil posádku, aby město chránila, a opevnil k jeho ochraně také Bet-cur, aby lid měl nějakou pevnost proti Idumeji.