DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Daniel - 3

3:1  King Nabuchodonosor made a statue of gold, of sixty cubits high, and six cubits broad, and he set it up in the plain of Dura, of the province of Babylon.

3:1  Nebuchadnezzar the king made an image of gold, whose height was threescore cubits, and the breadth thereof six cubits: he set it up in the plain of Dura, in the province of Babylon.

3:1  Král Nebúkadnesar dal zhotovit zlatou sochu, jejíž výška byla šedesát loket a šířka šest loket. Postavil ji na pláni Dúra v babylónské krajině.

3:1  Král Nabukadnezar nechal vyrobit zlatou sochu. Byla 60 loktů vysoká a 6 loktů široká. Nechal ji postavit na pláni Dura v provincii Babylon.

3:1  Král Nebúkadnesar vyrobil zlatou sochu. Její výška byla šedesát loket, její šířka šest loket. Dal ji postavit na pláni Dúra v babylonské provincii.

3:1  Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské.

3:1  Nabuchodonosor rex fecit statuam auream, altitudine cubitorum sexaginta, latitudine cubitorum sex, et statuit eam in campo Dura, provinciæ Babylonis.

3:2  Then Nabuchodonosor, the king, sent to call together the nobles, the magistrates, and the judges, the captains, the rulers, and governors, and all the chief men of the provinces, to come to the dedication of the statue which king Nabuchodonosor had set up.

3:2  Then Nebuchadnezzar the king sent to gather together the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counsellors, the sheriffs, and all the rulers of the provinces, to come to the dedication of the image which Nebuchadnezzar the king had set up.

3:2  Král Nebúkadnesar poslal pro satrapy, zemské správce a místodržitele, poradce, správce pokladu, soudce, vysoké úředníky a všechny zmocněnce nad krajinami, aby přišli k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil.

3:2  Potom dal shromáždit satrapy, hejtmany, místodržící, radní, pokladníky, soudce, hodnostáře a všechny úředníky provincií, aby se dostavili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar.

3:2  Potom král Nebúkadnesar vzkázal shromáždit satrapy, prefekty a místodržitele, radní, pokladníky, soudce, komisaře a všechny úředníky provincií, aby přišli k zasvěcení té sochy, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.

3:2  I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.

3:2  Itaque Nabuchodonosor rex misit ad congregandos satrapas, magistratus, et judices, duces, et tyrannos, et præfectos, omnesque principes regionum, ut convenirent ad dedicationem statuæ quam erexerat Nabuchodonosor rex.

3:3  Then the nobles, the magistrates, and the judges, the captains, and rulers, and the great men that were placed in authority, and all the princes of the provinces, were gathered together to come to the dedication of the statue, which king Nabuchodonosor had set up. And they stood before the statue which king Nabuchodonosor had set up.

3:3  Then the princes, the governors, and captains, the judges, the treasurers, the counsellors, the sheriffs, and all the rulers of the provinces, were gathered together unto the dedication of the image that Nebuchadnezzar the king had set up; and they stood before the image that Nebuchadnezzar had set up.

3:3  Tehdy se shromáždili satrapové, zemští správcové a místodržitelé, poradci, správcové pokladu, soudcové, vysocí úředníci a všichni zmocněnci nad krajinami k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. Stáli proti soše, kterou postavil Nebúkadnesar.

3:3  Satrapové, hejtmani, místodržící, radní, pokladníci, soudci, hodnostáři a všichni úředníci provincií se tedy shromáždili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar. Když stanuli před sochou, kterou Nabukadnezar vztyčil,

3:3  Nato se shromáždili satrapové, prefekti a místodržitelé, radní, pokladníci, soudcové, komisaři a všichni úředníci provincií k zasvěcení té sochy, kterou dal postavit král Nebúkadnesar. Když stáli před tou sochou, kterou dal postavit Nebúkadnesar,

3:3  Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.

3:3  Tunc congregati sunt satrapæ, magistratus, et judices, duces, et tyranni, et optimates, qui erant in potestatibus constituti, et universi principes regionum, ut convenirent ad dedicationem statuæ, quam erexerat Nabuchodonosor rex. Stabant autem in conspectu statuæ, quam posuerat Nabuchodonosor rex :

3:4  Then a herald cried with a strong voice: To you it is commanded, O nations, tribes and languages:

3:4  Then an herald cried aloud, To you it is commanded, O people, nations, and languages,

3:4  Hlasatel mocně volal: „Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků:

3:4  zvolal hlasatel mocným hlasem: „Lidé všech národů a jazyků, přikazuje se vám toto:

3:4  hlasatel mocně volal: Přikazuje se vám, lidé, národy a jazyky:

3:4  Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům,

3:4  et præco clamabat valenter : Vobis dicitur populis, tribubus, et linguis :

3:5  That in the hour that you shall hear the sound of the trumpet, and of the flute, and of the harp, of the sackbut, and of the psaltery, and of the symphony, and of all kind of music, ye fall down and adore the golden statue which king Nabuchodonosor hath set up.

3:5  That at what time ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer, and all kinds of musick, ye fall down and worship the golden image that Nebuchadnezzar the king hath set up:

3:5  Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnesar.

3:5  Jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padněte a klanějte se zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar.

3:5  V čase, kdy uslyšíte hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr ⌈či jiný hudební nástroj,⌉ padnete a budete se klanět té zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.

3:5  Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.

3:5  in hora qua audieritis sonitum tubæ, et fistulæ, et citharæ, sambucæ, et psalterii, et symphoniæ, et universi generis musicorum, cadentes adorate statuam auream, quam constituit Nabuchodonosor rex.

3:6  But if any man shall not fall down and adore, he shall the same hour be cast into a furnace of burning fire.

3:6  And whoso falleth not down and worshippeth shall the same hour be cast into the midst of a burning fiery furnace.

3:6  Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece.“

3:6  Kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude ihned hozen do rozpálené ohnivé pece!“

3:6  Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, v tom okamžiku bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece.

3:6  Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.

3:6  Si quis autem non prostratus adoraverit, eadem hora mittetur in fornacem ignis ardentis.

3:7  Upon this, therefore, at the time when all the people heard the sound of the trumpet, the flute, and the harp, of the sackbut, and the psaltery, of the symphony, and of all kind of music, all the nations, tribes, and languages fell down and adored the golden statue which king Nabuchodonosor had set up.

3:7  Therefore at that time, when all the people heard the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and all kinds of musick, all the people, the nations, and the languages, fell down and worshipped the golden image that Nebuchadnezzar the king had set up.

3:7  Proto v určenou dobu, jakmile všichni lidé uslyšeli hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a rozmanitých strunných nástrojů, všichni lidé různých národností a jazyků padli a klaněli se před zlatou sochou, kterou král Nebúkadnesar postavil.

3:7  Jakmile tedy všichni ti lidé ze všech národů a jazyků uslyšeli roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál a všechnu tu hudbu, padali a klaněli se té zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar.

3:7  Proto v té době, jakmile všichni lidé slyšeli hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál ⌈či jiný hudební nástroj,⌉ padali všichni lidé, národy i jazyky a klaněli se zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.

3:7  A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.

3:7  Post hæc igitur, statim ut audierunt omnes populi sonitum tubæ, fistulæ, et citharæ, sambucæ, et psalterii, et symphoniæ, et omnis generis musicorum, cadentes omnes populi, tribus, et linguæ adoraverunt statuam auream, quam constituerat Nabuchodonosor rex.

3:8  And presently at that very time some Chaldeans came and accused the Jews,

3:8  Wherefore at that time certain Chaldeans came near, and accused the Jews.

3:8  V té době přišli muži hvězdopravci a udali Judejce.

3:8  Tehdy ale přišli jistí mágové s obviněním proti Židům.

3:8  Kvůli tomu předstoupili v oné době nějací muži Chaldejci a pustili se do Judejců.

3:8  A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy,

3:8  Statimque in ipso tempore accedentes viri Chaldæi accusaverunt Judæos :

3:9  And said to king Nabuchodonosor: O king, live for ever:

3:9  They spake and said to the king Nebuchadnezzar, O king, live for ever.

3:9  Hlásili králi Nebúkadnesarovi: „Králi, navěky buď živ!

3:9  „Ať žiješ, králi, navěky!“ pozdravili krále Nabukadnezara.

3:9  Promluvili a řekli králi Nebúkadnesarovi: Králi, navěky buď živ!

3:9  A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ.

3:9  dixeruntque Nabuchodonosor regi : Rex, in æternum vive !

3:10  Thou, O king, hast made a decree, that every man that shall hear the sound of the trumpet, the flute, and the harp, of the sackbut, and the psaltery, of the symphony, and of all kind of music, shall prostrate himself, and adore the golden statue:

3:10  Thou, O king, hast made a decree, that every man that shall hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of musick, shall fall down and worship the golden image:

3:10  Ty jsi, králi, vydal rozkaz, aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou sochou.

3:10  „Sám jsi, Výsosti, ráčil vydat nařízení, že každý, kdo uslyší roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, musí padnout a klanět se té zlaté soše,

3:10  Sám jsi, králi, vydal nařízení, aby každý člověk, jenž uslyší hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr ⌈či jiný hudební nástroj,⌉ padl a klaněl se té zlaté soše.

3:10  Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému,

3:10  tu, rex, posuisti decretum, ut omnis homo, qui audierit sonitum tubæ, fistulæ, et citharæ, sambucæ, et psalterii, et symphoniæ, et universi generis musicorum, prosternat se, et adoret statuam auream :

3:11  And that if any man shall not fall down and adore, he should be cast into a furnace of burning fire.

3:11  And whoso falleth not down and worshippeth, that he should be cast into the midst of a burning fiery furnace.

3:11  Kdo nepadne a nepokloní se, má být vhozen do rozpálené ohnivé pece.

3:11  a kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude hozen do rozpálené ohnivé pece.

3:11  Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece.

3:11  A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené.

3:11  si quis autem non procidens adoraverit, mittatur in fornacem ignis ardentis.

3:12  Now there are certain Jews, whom thou hast set over the works of the province of Babylon, Sidrach, Misach, and Abdenago: these men, O king, have slighted thy decree: they worship not thy gods, nor do they adore the golden statue which thou hast set up.

3:12  There are certain Jews whom thou hast set over the affairs of the province of Babylon, Shadrach, Meshach, and Abed–nego; these men, O king, have not regarded thee: they serve not thy gods, nor worship the golden image which thou hast set up.

3:12  Jsou zde muži Judejci, které jsi pověřil správou babylónské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se neklanějí.“

3:12  Jsou tu ale jistí Židé, které jsi ráčil pověřit správou provincie Babylon – Šadrach, Mešach a Abednego – a tito muži si z tebe, králi, nic nedělají. Tvé bohy nectí a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se neklanějí.“

3:12  Jsou nějací muži -- Judejci, které jsi pověřil správou babylonské provincie: Šadrak, Méšak a Abed–nego -- tihle muži na tebe, králi, neberou zřetel, tvé bohy neuctívají a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se neklanějí.

3:12  Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí.

3:12  Sunt ergo viri Judæi, quos constituisti super opera regionis Babylonis, Sidrach, Misach, et Abdenago : viri isti contempserunt, rex, decretum tuum : deos tuos non colunt, et statuam auream, quam erexisti, non adorant.

3:13  Then Nabuchodonosor in fury, and in wrath, commanded that Sidrach, Misach, and Abdenago should be brought: who immediately were brought before the king.

3:13  Then Nebuchadnezzar in his rage and fury commanded to bring Shadrach, Meshach, and Abed–nego. Then they brought these men before the king.

3:13  Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhořčen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Tito muži byli hned přivedeni před krále.

3:13  Nabukadnezar soptil hněvem. Poručil, ať mu Šadracha, Mešacha a Abednega přivedou, a když ty muže ke králi přivedli,

3:13  Nato Nebúkadnesar v hněvu a rozlícení poručil přivést Šadraka, Méšaka i Abed–nega. Oni muži byli hned přivedeni před krále.

3:13  Tedy Nabuchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.

3:13  Tunc Nabuchodonosor, in furore et in ira, præcepit ut adducerentur Sidrach, Misach, et Abdenago : qui confestim adducti sunt in conspectu regis.

3:14  And Nabuchodonosor, the king, spoke to them, and said: Is it true, O Sidrach, Misach, and Abdenago, that you do not worship my gods, nor adore the golden statue that I have set up?

3:14  Nebuchadnezzar spake and said unto them, Is it true, O Shadrach, Meshach, and Abed–nego, do not ye serve my gods, nor worship the golden image which I have set up?

3:14  Nebúkadnesar se jich otázal: „Je to tak, Šadraku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy neuctíváte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, jste se nepoklonili?

3:14  Nabukadnezar jim řekl: „Je to pravda, Šadrachu, Mešachu a Abednego, že nectíte mé bohy a neklaníte se zlaté soše, kterou jsem vztyčil?

3:14  Nebúkadnesar promluvil a řekl jim: Je to úmysl, Šadraku, Méšaku a Abed–nego, že mé bohy neuctíváte a té zlaté soše, kterou jsem dal postavit, se neklaníte?

3:14  I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte?

3:14  Pronuntiansque Nabuchodonosor rex, ait eis : Verene Sidrach, Misach, et Abdenago, deos meos non colitis, et statuam auream, quam constitui, non adoratis ?

3:15  Now, therefore, if you be ready, at what hour soever, you shall hear the sound of the trumpet, flute, harp, sackbut, and psaltery, and symphony, and of all kind of music, prostrate yourselves, and adore the statue which I have made: but if you do not adore, you shall be cast the same hour into the furnace of burning fire: and who is the God that shall deliver you out of my hand?

3:15  Now if ye be ready that at what time ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of musick, ye fall down and worship the image which I have made; well: but if ye worship not, ye shall be cast the same hour into the midst of a burning fiery furnace; and who is that God that shall deliver you out of my hands?

3:15  Nuže, jste ochotni v čase, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!“

3:15  Jste teď připraveni, jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padnout a klanět se té soše, kterou jsem vyrobil? Jestli se nepokloníte, budete ihned hozeni do rozpálené ohnivé pece! A který bůh by vás mohl zachránit z mé moci?“

3:15  Jestlipak jste teď připraveni, že v čase, kdy uslyšíte hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr ⌈či jiný hudební nástroj,⌉ padnete a budete se klanět té soše, kterou jsem vyrobil? Ale jestli se klanět nebudete, v tu hodinu budete uvrženi doprostřed rozpálené ohnivé pece. A kdo je bůh, že by vás vysvobodil z mé ruky?

3:15  Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?

3:15  nunc ergo si estis parati, quacumque hora audieritis sonitum tubæ, fistulæ, citharæ, sambucæ, et psalterii, et symphoniæ, omnisque generis musicorum, prosternite vos, et adorate statuam, quam feci : quod si non adoraveritis, eadem hora mittemini in fornacem ignis ardentis : et quis est Deus, qui eripiet vos de manu mea ?

3:16  Sidrach, Misach, and Abdenago, answered, and said to king Nabuchodonosor: We have no occasion to answer thee concerning this matter.

3:16  Shadrach, Meshach, and Abed–nego, answered and said to the king, O Nebuchadnezzar, we are not careful to answer thee in this matter.

3:16  Šadrak, Méšak a Abed-nego odpověděli králi: „Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď.

3:16  „Na to ti, Nabukadnezare, nepotřebujeme sami odpovídat,“ řekli králi Šadrach, Mešach a Abednego.

3:16  Šadrak, Méšak i Abed–nego odpověděli a řekli králi: Ó, Nebúkadnesare, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď.

3:16  Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě.

3:16  Respondentes Sidrach, Misach, et Abdenago, dixerunt regi Nabuchodonosor : Non oportet nos de hac re respondere tibi.

3:17  For behold our God, whom we worship, is able to save us from the furnace of burning fire, and to deliver us out of thy hands, O king.

3:17  If it be so, our God whom we serve is able to deliver us from the burning fiery furnace, and he will deliver us out of thine hand, O king.

3:17  Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás.

3:17  „Jestli nás Bůh, kterého ctíme, bude chtít zachránit, zachrání nás z rozpálené ohnivé pece i ze tvé moci, králi.

3:17  Je–li tomu tak, náš Bůh, jehož uctíváme, nás může vysvobodit z rozpálené ohnivé pece. I ze tvé ruky, králi, nás vysvobodí.

3:17  Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás.

3:17  Ecce enim Deus noster, quem colimus, potest eripere nos de camino ignis ardentis, et de manibus tuis, o rex, liberare.

3:18  But if he will not, be it known to thee, O king, that we will not worship thy gods, nor adore the golden statue which thou hast set up.

3:18  But if not, be it known unto thee, O king, that we will not serve thy gods, nor worship the golden image which thou hast set up.

3:18  Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.“

3:18  A i kdyby ne, vezmi na vědomí, králi, že tvé bohy ctít nebudeme a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se nepokloníme.“

3:18  Ale i kdyby ne, známo buď tobě, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se nebudeme klanět.

3:18  Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme.

3:18  Quod si noluerit, notum sit tibi, rex, quia deos tuos non colimus, et statuam auream, quam erexisti, non adoramus.

3:19  Then was Nabuchodonosor filled with fury: and the countenance of his face was changed against Sidrach, Misach, and Abdenago, and he commanded that the furnace should be heated seven times more than it had been accustomed to be heated.

3:19  Then was Nebuchadnezzar full of fury, and the form of his visage was changed against Shadrach, Meshach, and Abed–nego: therefore he spake, and commanded that they should heat the furnace one seven times more than it was wont to be heated.

3:19  Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi změnil. Rozkázal vytopit pec sedmkrát víc, než se obvykle vytápěla.

3:19  Nabukadnezar se na Šadracha, Mešacha a Abednega rozzuřil. S tváří zkřivenou vztekem ihned poručil rozpálit tu pec sedmkrát více, než se rozpalovala obvykle,

3:19  Rázem Nebúkadnesara naplnil hněv a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi i Abed–negovi změnil. Ihned přikázal tu pec rozpálit sedmkrát více, než ji obvykle rozpalovali.

3:19  Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati.

3:19  Tunc Nabuchodonosor repletus est furore, et aspectus faciei illius immutatus est super Sidrach, Misach, et Abdenago : et præcepit ut succenderetur fornax septuplum quam succendi consueverat.

3:20  And he commanded the strongest men that were in his army, to bind the feet of Sidrach, Misach, and Abdenago, and to cast them into the furnace of burning fire.

3:20  And he commanded the most mighty men that were in his army to bind Shadrach, Meshach, and Abed–nego, and to cast them into the burning fiery furnace.

3:20  Mužům, statečným bohatýrům, kteří byli v jeho vojsku, rozkázal Šadraka, Méšaka a Abed-nega svázat a vhodit je do rozpálené ohnivé pece.

3:20  a největším silákům ze svého vojska přikázal, ať Šadracha, Mešacha a Abednega svážou a hodí je do rozpálené ohnivé pece.

3:20  Pak ⌈udatným bojovníkům ze svého vojska⌉ přikázal, aby Šadraka, Méšaka i Abed–nega svázali, aby byli uvrženi do rozpálené ohnivé pece.

3:20  A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.

3:20  Et viris fortissimis de exercitu suo jussit ut ligatis pedibus Sidrach, Misach, et Abdenago, mitterent eos in fornacem ignis ardentis.

3:21  And immediately these men were bound, and were cast into the furnace of burning fire, with their coats, and their caps, and their shoes, and their garments.

3:21  Then these men were bound in their coats, their hosen, and their hats, and their other garments, and were cast into the midst of the burning fiery furnace.

3:21  Ti muži byli hned svázáni ve svých pláštích a suknicích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece.

3:21  A tak ty muže svázali, jak byli – v pláštích, kalhotách i čepicích – a hodili je do rozpálené ohnivé pece.

3:21  Oni muži byli hned svázáni ještě ve svých kabátech, kalhotách, turbanech a ve svém oblečení a uvrženi doprostřed rozpálené ohnivé pece.

3:21  Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené.

3:21  Et confestim viri illi vincti, cum braccis suis, et tiaris, et calceamentis, et vestibus, missi sunt in medium fornacis ignis ardentis :

3:22  For the king's commandment was urgent, and the furnace was heated exceedingly. And the flame of the fire slew those men that had cast in Sidrach, Misach, and Abdenago.

3:22  Therefore because the king’s commandment was urgent, and the furnace exceeding hot, the flame of the fire slew those men that took up Shadrach, Meshach, and Abed–nego.

3:22  Protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně.

3:22  Protože byl králův rozkaz tak přísný, rozpálili pec tak silně, že ty muže, kteří do ní Šadracha, Mešacha a Abednega házeli, sežehl plamen.

3:22  Protože králův rozkaz byl tak prudký a ta pec byla neobyčejně rozpálena, ony muže, kteří Šadraka Méšaka i Abed–nega zvedali, pozabíjel plamen ohně.

3:22  Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně.

3:22  nam jussio regis urgebat. Fornax autem succensa erat nimis : porro viros illos, qui miserant Sidrach, Misach, et Abdenago, interfecit flamma ignis.

3:23  But these three men, that is, Sidrach, Misach, and Abdenago, fell down bound in the midst of the furnace of burning fire.

3:23  And these three men, Shadrach, Meshach, and Abed–nego, fell down bound into the midst of the burning fiery furnace.

3:23  A ti tři muži, Šadrak, Méšak a Abed-nego, padli svázaní do rozpálené ohnivé pece.

3:23  Tito tři muži, Šadrach, Mešach a Abednego, pak dopadli svázaní doprostřed rozpálené ohnivé pece.

3:23  Ale ti tři muži, Šadrak, Méšak i Abed–nego, svázáni dopadli doprostřed rozpálené ohnivé pece.

3:23  Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní.

3:23  Viri autem hi tres, id est, Sidrach, Misach, et Abdenago, ceciderunt in medio camino ignis ardentis, colligati.

3:24  And they walked in the midst of the flame, praising God, and blessing the Lord.

3:24  Then Nebuchadnezzar the king was astonied, and rose up in haste, and spake, and said unto his counsellors, Did not we cast three men bound into the midst of the fire? They answered and said unto the king, True, O king.

3:24  Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: „Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?“ Odpověděli králi: „Jistěže, králi.“

3:24  Náhle se král Nabukadnezar zděsil. Vstal a ohromen se ptal svých rádců: „Copak jsme nehodili do plamenů tři svázané muže?“ „Jistě, Výsosti,“ odpověděli.

3:24  Král Nebúkadnesar se náhle zhrozil a poděšeně vstal. Promluvil na své rádce a řekl: Copak jsme doprostřed ohně neuvrhli trojici svázaných mužů?! Odpověděli králi a řekli: Určitě, králi.

3:24  Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi.

3:24  Et ambulabant in medio flammæ, laudantes Deum, et benedicentes Domino.

3:25  Then Azarias standing up, prayed in this manner, and opening his mouth in the midst of the fire, he said:

3:25  He answered and said, Lo, I see four men loose, walking in the midst of the fire, and they have no hurt; and the form of the fourth is like the Son of God.

3:25  Král zvolal: „Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu.“

3:25  „Jenže já vidím čtyři muže,“ on na to, „a rozvázané! Procházejí se v plamenech, vůbec nic jim není a ten čtvrtý vypadá jako boží syn!“

3:25  Nato řekl: Hle, vidím čtveřici mužů rozvázaných, jak si chodí uprostřed ohně, nemají žádné zranění a vzhled toho čtvrtého připomíná nějakého syna bohů.

3:25  On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.

3:25  Stans autem Azarias oravit sic, aperiensque os suum in medio ignis, ait :

3:26  Blessed art thou, O Lord, the God of our fathers, and thy name is worthy of praise, and glorious for ever:

3:26  Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace, and spake, and said, Shadrach, Meshach, and Abed–nego, ye servants of the most high God, come forth, and come hither. Then Shadrach, Meshach, and Abed–nego, came forth of the midst of the fire.

3:26  I přistoupil Nebúkadnesar k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!“ Šadrak, Méšak a Abed-nego vyšli z ohně.

3:26  Nabukadnezar přistoupil k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadrachu, Mešachu, Abednego, služebníci Nejvyššího Boha, pojďte ven!“ A tak Šadrach, Mešach a Abednego vyšli z ohně ven.

3:26  Pak Nebúkadnesar přistoupil ke vstupu do rozpálené ohnivé pece a řekl: Šadraku, Méšaku a Abed–nego, otroci boha Nejvyššího, vylezte a pojďte sem! Nato Šadrak, Méšak i Abed–nego vylezli zprostřed ohně.

3:26  A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně.

3:26  Benedictus es, Domine Deus patrum nostrorum, et laudabile, et gloriosum nomen tuum in sæcula :

3:27  For thou art just in all that thou hast done to us, and all thy works are true, and thy ways right, and all thy judgments true.

3:27  And the princes, governors, and captains, and the king’s counsellors, being gathered together, saw these men, upon whose bodies the fire had no power, nor was an hair of their head singed, neither were their coats changed, nor the smell of fire had passed on them.

3:27  Satrapové, zemští správci a místodržitelé a královská rada se shromáždili, aby viděli ty muže, nad jejichž těly neměl oheň moc; ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm.

3:27  Satrapové, hejtmani, místodržící i královští rádcové se shromáždili, aby viděli ty muže, kterým oheň vůbec neublížil. Ani vlasy na hlavě neměli ožehlé, ani na pláštích nebylo nic znát a nebyli ani cítit ohněm.

3:27  Shromáždili se i satrapové, prefekti a místodržitelé i královští rádcové a hleděli na ony muže, nad jejichž těly neměl oheň moc, ba ani vlasy na hlavě se jim neožehly, ani na kabátech nebylo nic znát, dokonce se okolo nich nešířil ani zápach ohně.

3:27  Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli.

3:27  quia justus es in omnibus, quæ fecisti nobis, et universa opera tua vera, et viæ tuæ rectæ, et omnia judicia tua vera.

3:28  For thou hast executed true judgments in all the things that thou hast brought upon us, and upon Jerusalem, the holy city of our fathers: for according to truth and judgment, thou hast brought all these things upon us for our sins.

3:28  Then Nebuchadnezzar spake, and said, Blessed be the God of Shadrach, Meshach, and Abed–nego, who hath sent his angel, and delivered his servants that trusted in him, and have changed the king’s word, and yielded their bodies, that they might not serve nor worship any god, except their own God.

3:28  Nebúkadnesar zvolal: „Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali. Přestoupili královo slovo a vydali svá těla, aby nemuseli vzdát poctu a klanět se nějakému jinému bohu než bohu svému.

3:28  Nabukadnezar tehdy prohlásil: „Požehnán buď Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a zachránil své služebníky, kteří se na něj spolehli! Vzepřeli se dokonce i královskému rozkazu a raději by položili život, než aby sloužili a klaněli se jinému bohu, než je jejich Bůh.

3:28  Nebúkadnesar nato prohlásil: Požehnán bůh Šadrakův, Méšakův i Abed–negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své otroky, kteří se na něho spolehli. I královské slovo porušili a svá těla oddali tomu, že nebudou žádného boha uctívat a nebudou se klanět nikomu vyjma boha svého.

3:28  I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému.

3:28  Judicia enim vera fecisti juxta omnia, quæ induxisti super nos, et super civitatem sanctam patrum nostrorum Jerusalem : quia in veritate et in judicio induxisti omnia hæc propter peccata nostra.

3:29  For we have sinned, and committed iniquity, departing from thee: and we have trespassed in all things:

3:29  Therefore I make a decree, That every people, nation, and language, which speak any thing amiss against the God of Shadrach, Meshach, and Abed–nego, shall be cut in pieces, and their houses shall be made a dunghill: because there is no other God that can deliver after this sort.

3:29  Vydávám rozkaz: Kdokoli z lidí kterékoli národnosti a jazyka by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšakovu a Abed-negovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh.“

3:29  Proto nařizuji lidem všech národů a jazyků: Kdokoli by se rouhal Bohu Šadrachovu, Mešachovu a Abednegovu, bude rozčtvrcen a jeho dům obrácen v smetiště. Žádný jiný Bůh přece nedokáže zachránit jako tento!“

3:29  A tak mnou bude vydáno nařízení každému lidu, národu i jazyku, že kdo by lehkovážně mluvil o bohu Šadrakově, Méšakově i Abed–negově, aby byl rozčtvrcen a z jeho domu se stala hromada sutin, protože není jiného boha, jenž by dokázal takto zachraňovat.

3:29  A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento.

3:29  Peccavimus enim, et inique egimus recedentes a te, et deliquimus in omnibus :

3:30  And we have not hearkened to thy commandments, nor have we observed nor done as thou hadst commanded us, that it might go well with us.

3:30  Then the king promoted Shadrach, Meshach, and Abed–nego, in the province of Babylon.

3:30  A král zařídil, aby se Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo.

3:30  Král se pak postaral, aby se Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi v babylonské provincii dobře dařilo.

3:30  Potom král Šadrakovi, Méšakovi i Abed–negovi v babylonské provincii pomohl ku zdaru.

3:30  Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské.

3:30  et præcepta tua non audivimus, nec observavimus, nec fecimus sicut præceperas nobis ut bene nobis esset.

3:31  Wherefore, all that thou hast brought upon us, and every thing that thou hast done to us, thou hast done in true judgment:

3:31  Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: „Rozhojněn buď váš pokoj!

3:31  Král Nabukadnezar lidem všech národů a jazyků v celém obydleném světě: Hojný pokoj vám!

3:31  Král Nebúkadnesar všem lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní.

3:31  Omnia ergo, quæ induxisti super nos, et universa quæ fecisti nobis, in vero judicio fecisti ;

3:32  And thou hast delivered us into the hands of our enemies that are unjust, and most wicked, and prevaricators, and to a king unjust, and most wicked beyond all that are upon the earth.

3:32  Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší.

3:32  S potěšením vám dávám na vědomost divy a zázraky, které při mně vykonal Nejvyšší Bůh.

3:32  Znamení a zázraky, které na mně vykonal Bůh Nejvyšší, jevilo se mi za vhodné přednést.

3:32  et tradidisti nos in manibus inimicorum nostrorum iniquorum, et pessimorum, prævaricatorumque, et regi injusto, et pessimo ultra omnem terram.

3:33  And now we cannot open our mouths: we are become a shame, and a reproach to thy servants, and to them that worship thee.

3:33  Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení.

3:33  Jak nesmírné jsou jeho divy, jak mocné jeho zázraky! Jeho království trvá navěky, jeho vláda nad všemi pokoleními!

3:33  Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vláda z pokolení na pokolení.

3:33  Et nunc non possumus aperire os : confusio, et opprobrium facti sumus servis tuis, et his qui colunt te.

3:34  Deliver us not up for ever, we beseech thee, for thy name's sake, and abolish not thy covenant.

3:34  Ne, quæsumus, tradas nos in perpetuum propter nomen tuum, et ne dissipes testamentum tuum :

3:35  And take not away thy mercy from us, for the sake of Abraham, thy beloved, and Isaac, thy servant, and Israel, thy holy one:

3:35  neque auferas misericordiam tuam a nobis, propter Abraham, dilectum tuum, et Isaac, servum tuum, et Israël, sanctum tuum,

3:36  To whom thou hast spoken, promising that thou wouldst multiply their seed as the stars of heaven, and as the sand that is on the sea shore.

3:36  quibus locutus es pollicens quod multiplicares semen eorum sicut stellas cæli, et sicut arenam quæ est in littore maris ;

3:37  For we, O Lord, are diminished more than any nation, and are brought low in all the earth this day for our sins.

3:37  quia, Domine, imminuti sumus plus quam omnes gentes, sumusque humiles in universa terra hodie propter peccata nostra.

3:38  Neither is there at this time prince, or leader, or prophet, or holocaust, or sacrifice, or oblation, or incense, or place of first fruits before thee,

3:38  Et non est in tempore hoc princeps, et dux, et propheta, neque holocaustum, neque sacrificium, neque oblatio, neque incensum, neque locus primitiarum coram te,

3:39  That we may find thy mercy: nevertheless, in a contrite heart and humble spirit let us be accepted.

3:39  ut possimus invenire misericordiam tuam, sed in animo contrito, et spiritu humilitatis suscipiamur.

3:40  As in holocausts of rams, and bullocks, and as in thousands of fat lambs: so let our sacrifice be made in thy sight this day, that it may please thee: for there is no confusion to them that trust in thee.

3:40  Sicut in holocausto arietum, et taurorum, et sicut in millibus agnorum pinguium, sic fiat sacrificium nostrum in conspectu tuo hodie, ut placeat tibi, quoniam non est confusio confidentibus in te.

3:41  And now we follow thee with all our heart, and we fear thee, and seek thy face.

3:41  Et nunc sequimur te in toto corde ; et timemus te, et quærimus faciem tuam.

3:42  Put us not to confusion, but deal with us according to thy meekness, and according to the multitude of thy mercies.

3:42  Nec confundas nos, sed fac nobiscum juxta mansuetudinem tuam, et secundum multitudinem misericordiæ tuæ.

3:43  And deliver us, according to thy wonderful works, and give glory to thy name, O Lord:

3:43  Et erue nos in mirabilibus tuis, et da gloriam nomini tuo, Domine ;

3:44  And let all them be confounded that shew evils to thy servants, let them be confounded in all thy might, and let their strength be broken:

3:44  et confundantur omnes qui ostendunt servis tuis mala : confundantur in omni potentia tua, et robur eorum conteratur :

3:45  And let them know that thou art the Lord, the only God, and glorious over all the world.

3:45  et sciant quia tu es Dominus Deus solus, et gloriosus super orbem terrarum.

3:46  Now the king's servants that had cast them in, ceased not to heat the furnace with brimstone and tow, and pitch, and dry sticks,

3:46  Et non cessabant qui miserant eos ministri regis succendere fornacem, naphtha, et stuppa, et pice, et malleolis,

3:47  And the flame mounted up above the furnace nine and forth cubits:

3:47  et effundebatur flamma super fornacem cubitis quadraginta novem :

3:48  And it broke forth, and burnt such of the Chaldeans as it found near the furnace.

3:48  et erupit, et incendit quos reperit juxta fornacem de Chaldæis.

3:49  But the angel of the Lord went down with Azarias and his companions into the furnace: and he drove the flame of the fire out of the furnace,

3:49  Angelus autem Domini descendit cum Azaria, et sociis ejus in fornacem : et excussit flammam ignis de fornace,

3:50  And made the midst of the furnace like the blowing of a wind bringing dew, and the fire touched them not at all, nor troubled them, nor did them any harm.

3:50  et fecit medium fornacis quasi ventum roris flantem, et non tetigit eos omnino ignis, neque contristavit, nec quidquam molestiæ intulit.

3:51  Then these three, as with one mouth, praised and glorified and blessed God, in the furnace, saying:

3:51  Tunc hi tres quasi ex uno ore laudabant, et glorificabant, et benedicebant Deum in fornace, dicentes :

3:52  Blessed art thou, O Lord, the God of our fathers; and worthy to be praised, and glorified, and exalted above all for ever: and blessed is the holy name of thy glory: and worthy to be praised and exalted above all, in all ages.

3:52  Benedictus es, Domine Deus patrum nostrorum : et laudabilis, et gloriosus, et superexaltatus in sæcula. Et benedictum nomen gloriæ tuæ sanctum : et laudabile, et superexaltatum in omnibus sæculis.

3:53  Blessed art thou in the holy temple of thy glory: and exceedingly to be praised and exalted above all for ever.

3:53  Benedictus es in templo sancto gloriæ tuæ : et superlaudabilis, et supergloriosus in sæcula.

3:54  Blessed art thou on the throne of thy kingdom, and exceedingly to be praised, and exalted above all for ever.

3:54  Benedictus es in throno regni tui : et superlaudabilis, et superexaltatus in sæcula.

3:55  Blessed art thou that beholdest the depths, and sittest upon the cherubims: and worthy to be praised and exalted above all for ever.

3:55  Benedictus es, qui intueris abyssos, et sedes super cherubim : et laudabilis, et superexaltatus in sæcula.

3:56  Blessed art thou in the firmament of heaven: and worthy of praise, and glorious for ever.

3:56  Benedictus es in firmamento cæli : et laudabilis et gloriosus in sæcula.

3:57  All ye works of the Lord, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:57  Benedicite, omnia opera Domini, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:58  O ye angels of the Lord, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:58  Benedicite, angeli Domini, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:59  O ye heavens, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:59  Benedicite, cæli, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:60  O all ye waters that are above the heavens, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:60  Benedicite, aquæ omnes, quæ super cælos sunt, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:61  O all ye powers of the Lord, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:61  Benedicite, omnes virtutes Domini, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:62  O ye sun and moon, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:62  Benedicite, sol et luna, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:63  O ye stars of heaven, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:63  Benedicite, stellæ cæli, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:64  O every shower and dew, bless ye the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:64  Benedicite, omnis imber et ros, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:65  O all ye spirits of God, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:65  Benedicite, omnes spiritus Dei, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:66  O ye fire and heat, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:66  Benedicite, ignis et æstus, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:67  O ye cold and heat, bless the Lord, praise and exalt him above all for ever.

3:67  Benedicite, frigus et æstus, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:68  O ye dews and hoar frost, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:68  Benedicite, rores et pruina, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:69  O ye frost and cold, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:69  Benedicite, gelu et frigus, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:70  O ye ice and snow, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:70  Benedicite, glacies et nives, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:71  O ye nights and days, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:71  Benedicite, noctes et dies, Domino laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:72  O ye light and darkness, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:72  Benedicite, lux et tenebræ, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:73  O ye lightnings and clouds, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:73  Benedicite, fulgura et nubes, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:74  O let the earth bless the Lord: let it praise and exalt him above all for ever.

3:74  Benedicat terra Dominum : laudet et superexaltet eum in sæcula.

3:75  Mountains and hills, bless the Lord: praise and exalt him above all forever.

3:75  Benedicite, montes et colles, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:76  O all ye things that spring up in the earth, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:76  Benedicite, universa germinantia in terra, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:77  O ye fountains, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:77  Benedicite, fontes, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:78  O ye seas and rivers, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:78  Benedicite, maria et flumina, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:79  O ye whales, and all that move in the waters, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:79  Benedicite, cete, et omnia quæ moventur in aquis, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:80  O all ye fowls of the air, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:80  Benedicite, omnes volucres cæli, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:81  O all ye beasts and cattle, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:81  Benedicite, omnes bestiæ et pecora, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:82  O ye sons of men, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:82  Benedicite, filii hominum, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:83  O let Israel bless the Lord: let them praise and exalt him above all for ever.

3:83  Benedicat Israël Dominum : laudet et superexaltet eum in sæcula.

3:84  O ye priests of the Lord, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:84  Benedicite, sacerdotes Domini, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:85  O ye servants of the Lord, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:85  Benedicite, servi Domini, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:86  O ye spirits and souls of the just, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:86  Benedicite, spiritus et animæ justorum, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:87  O ye holy and humble of heart, bless the Lord: praise and exalt him above all for ever.

3:87  Benedicite, sancti et humiles corde, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula.

3:88  O Ananias, Azarias, Misael, bless ye the Lord: praise and exalt him above all for ever. For he hath delivered us from hell, and saved us out of the hand of death, and delivered us out of the midst of the burning flame, and saved us out of the midst of the fire.

3:88  Benedicite, Anania, Azaria, Misaël, Domino : laudate et superexaltate eum in sæcula : quia eruit nos de inferno, et salvos fecit de manu mortis : et liberavit nos de medio ardentis flammæ, et de medio ignis eruit nos.

3:89  O give thanks to the Lord, because he is good: because his mercy endureth for ever and ever.

3:89  Confitemini Domino, quoniam bonus : quoniam in sæculum misericordia ejus.

3:90  O all ye religious, bless the Lord, the God of gods: praise him, and give him thanks, because his mercy endureth for ever and ever.

3:90  Benedicite, omnes religiosi, Domino Deo deorum : laudate et confitemini ei, quia in omnia sæcula misericordia ejus.

3:91  Then Nabuchodonosor, the king, was astonished, and rose up in haste, and said to his nobles: Did we not cast three men bound into the midst of the fire? They answered the king, and said: True, O king.

3:91  Tunc Nabuchodonosor rex obstupuit, et surrexit propere, et ait optimatibus suis : Nonne tres viros misimus in medium ignis compeditos ? Qui respondentes regi, dixerunt : Vere, rex.

3:92  He answered, and said: Behold, I see four men loose, and walking in the midst of the fire, and there is no hurt in them, and the form of the fourth is like the son of God.

3:92  Respondit, et ait : Ecce ego video quatuor viros solutos, et ambulantes in medio ignis, et nihil corruptionis in eis est, et species quarti similis filio Dei.

3:93  Then Nabuchodonosor came to the door of the burning fiery furnace, and said: Sidrach, Misach, and Abdenago, ye servants of the most high God, go ye forth, and come. And immediately Sidrach, Misach, and Abdenago, went out from the midst of the fire.

3:93  Tunc accessit Nabuchodonosor ad ostium fornacis ignis ardentis, et ait : Sidrach, Misach, et Abdenago, servi Dei excelsi, egredimini, et venite. Statimque egressi sunt Sidrach, Misach, et Abdenago de medio ignis.

3:94  And the nobles, and the magistrates, and the judges, and the great men of the king, being gathered together, considered these men, that the fire had no power on their bodies, and that not a hair of their head had been singed, nor their garments altered, nor the smell of the fire had passed on them.

3:94  Et congregati satrapæ, et magistratus, et judices, et potentes regis contemplabantur viros illos, quoniam nihil potestatis habuisset ignis in corporibus eorum, et capillus capitis eorum non esset adustus, et sarabala eorum non fuissent immutata, et odor ignis non transisset per eos.

3:95  Then Nabuchodonosor breaking forth, said: Blessed be the God of them, to wit, of Sidrach, Misach, and Abdenago, who hath sent his angel, and delivered his servants that believed in him: and they changed the king's word, and delivered up their bodies, that they might not serve nor adore any god except their own God.

3:95  Et erumpens Nabuchodonosor, ait : Benedictus Deus eorum, Sidrach videlicet, Misach, et Abdenago : qui misit angelum suum, et eruit servos suos, qui crediderunt in eum : et verbum regis immutaverunt, et tradiderunt corpora sua ne servirent, et ne adorarent omnem deum, excepto Deo suo.

3:96  By me, therefore, this decree is made: That every people, tribe, and tongue, which shall speak blasphemy against the God of Sidrach, Misach, and Abdenago, shall be destroyed, and their houses laid waste: for there is no other God that can save in this manner.

3:96  A me ergo positum est hoc decretum : ut omnis populus, tribus, et lingua, quæcumque locuta fuerit blasphemiam contra Deum Sidrach, Misach, et Abdenago, dispereat, et domus ejus vastetur : neque enim est alius deus, qui possit ita salvare.

3:97  Then the king promoted Sidrach, Misach, and Abdenago, in the province of Babylon.

3:97  Tunc rex promovit Sidrach, Misach, et Abdenago in provincia Babylonis.

3:98  Nabuchodonosor, the king, to all peoples, nations, and tongues, that dwell in all the earth, peace be multiplied unto you.

3:98  Nabuchodonosor rex, omnibus populis, gentibus, et linguis, qui habitant in universa terra, pax vobis multiplicetur.

3:99  The most high God hath wrought signs and wonders towards me. It hath seemed good to me, therefore, to publish

3:99  Signa, et mirabilia fecit apud me Deus excelsus. Placuit ergo mihi prædicare

3:100  His signs, because they are great: and his wonders, because they are mighty: and his kingdom is an everlasting kingdom, and his power to all generations.

3:100  signa ejus, quia magna sunt : et mirabilia ejus, quia fortia : et regnum ejus regnum sempiternum, et potestas ejus in generationem et generationem.