CzeB21 - I Maccabees - 11

11:1  Egyptský král shromáždil vojsko tak početné, jako je písku na mořském břehu, a také množství lodí. Chtěl se lstivě zmocnit Alexandrova království a připojit je ke své říši,

11:2  a tak přitáhl do Sýrie s příslibem míru. Obyvatelé měst mu otevírali brány a vycházeli mu vstříc, protože král Alexandr přikázal, ať ho vítají – vždyť to byl jeho tchán.

11:3  Jenže pokaždé, když Ptolemaios vstoupil do nějakého města, nechával v něm posádku svého vojska.

11:4  Takto postupoval až k Ašdodu. Tam mu ukázali vypálený Dágonův chrám, trosky Ašdodu i okolních obcí, pohozená těla a zohavené trupy těch, které Jonatan upálil v boji. Podél královy cesty navršili hromady mrtvol

11:5  a vyprávěli mu, co Jonatan spáchal, aby ho očernili. Král však mlčel.

11:6  Jonatan vyšel s velkou slávou vstříc králi do Joppy, kde se pozdravili a přenocovali.

11:7  Potom krále doprovodil až k řece Eleuteros a vrátil se zpět do Jeruzaléma.

11:8  Král Ptolemaios ovládl pobřežní města až k přímořské Seleukii a spřádal zlé plány proti Alexandrovi.

11:9  Odeslal vyslance ke králi Demetriovi se vzkazem: Pojďme spolu uzavřít smlouvu. Dám ti svou dceru, kterou teď má Alexandr, a budeš vládnout v království svého otce.

11:10  Lituji totiž, že jsem dal svou dceru jemu, protože se mě pokusil zabít.

11:11  Takto Alexandra očerňoval, protože dychtil po jeho království.

11:12  Vzal mu pak svoji dceru a dal ji Demetriovi – takto se s Alexandrem rozešel a propuklo mezi nimi otevřené nepřátelství.

11:13  Nakonec Ptolemaios vstoupil do Antiochie a nechal se korunovat za krále nad Sýrií. Měl tedy na hlavě dvě koruny – egyptskou a syrskou.

11:14  Král Alexandr byl právě tou dobou v Kilikii, protože tamní obyvatelstvo se proti němu bouřilo.

11:15  Když se však dozvěděl o Ptolemaiových činech, vyrazil proti němu do boje. Ptolemaios mu vytáhl naproti, prudce na něj zaútočil a zahnal ho na útěk.

11:16  Alexandr se uchýlil do Arábie, aby tam našel útočiště, a Ptolemaios slavil triumf.

11:17  Arab Zabdiel pak Alexandra sťal a jeho hlavu poslal Ptolemaiovi.

11:18  Tři dny nato ale král Ptolemaios zemřel a místní obyvatelé pak pobili posádky, které zanechal v pevnostech.

11:19  Tak se roku 167 stal králem Demetrios.

11:20  V oněch dnech shromáždil Jonatan muže z Judska k útoku na jeruzalémský hrad a postavil proti němu mnoho obléhacích strojů.

11:21  Někteří bezbožníci, nepřátelé svého národa, se tehdy vypravili ke králi a oznámili mu, že Jonatan obléhá hrad.

11:22  Ta zpráva krále rozzuřila. Jakmile ji vyslechl, hned se přesunul do Ptolemaidy a napsal Jonatanovi, ať zastaví obléhání a co nejrychleji se k němu dostaví k rozhovorům.

11:23  Když to Jonatan uslyšel, dal rozkazy, aby se v obléhání pokračovalo. Vybral si některé ze starších Izraele a kněží a vydal se s nimi do nebezpečí.

11:24  Vzal stříbro, zlato, roucha a mnoho dalších darů, vypravil se za králem do Ptolemaidy a příznivě si ho naklonil.

11:25  Někteří bezbožníci z jeho národa si na něj sice stěžovali,

11:26  ale král se k němu zachoval tak jako jeho předchůdci. Vyznamenal jej před všemi svými důvěrníky,

11:27  potvrdil jeho velekněžství i ostatní předešlé pocty a zařadil ho mezi své přední přátele.

11:28  Jonatan tehdy krále požádal, aby osvobodil Judsko a tři samařské okresy od daní, a slíbil mu za to 300 talentů stříbra.

11:29  Král svolil a napsal o tom všem Jonatanovi list tohoto znění:

11:30  Král Demetrios zdraví svého bratra Jonatana a židovský národ.

11:31  Zde je opis listu, který jsme ohledně vás napsali ctěnému Lasthenovi. Posíláme ho na vědomí i vám:

11:32  Král Demetrios zdraví velectěného Lasthena.

11:33  Rozhodli jsme se udělit židovskému národu – našim přátelům a věrným spojencům – jisté výsady za jejich oddanost k nám.

11:34  Potvrzujeme, že jim náleží území Judska, jakož i Efraim, Lod a Ramatajim, tři okresy, jež byly se všemi příslušnými územími připojeny k Judsku od Samaří. Všechny ty, kdo přinášejí v Jeruzalémě oběti, osvobozujeme od královských dávek, které od nich král dříve každoročně vybíral z polní úrody a z ovocných stromů.

11:35  Dále se od nynějška zříkáme všech právoplatných poplatků z desátků a dalších právoplatných odvodů jako je solná daň a peněžní daň koruně.

11:36  Žádná z těchto výsad nebude zrušena od nynějška až navěky.

11:37  Nyní nech vyhotovit opis této listiny. Ten ať je předán Jonatanovi a veřejně vystaven na svaté hoře.

11:38  Král Demetrios viděl, že v jeho zemi panuje klid a nikdo se mu nestaví na odpor, a tak rozpustil všechna svá vojska a poslal je všechny domů s výjimkou cizineckých jednotek, jež najal u ostrovních národů. Tím si znepřátelil všechna vojska, která sloužila už jeho předkům.

11:39  Jistý Tryfon, dříve jeden z Alexandrových mužů, si všiml, že všechna vojska proti Demetriovi reptají. Vypravil se proto k Arabovi Imalkuovi, který vychovával Alexandrova malého syna Antiocha.

11:40  Naléhal na něj, ať mu ho vydá, aby se mohl ujmout vlády místo svého otce. Líčil mu, co všechno Demetrios napáchal a jakou nenávist k němu chovají jeho vojska, a zdržel se tam delší čas.

11:41  Jonatan mezitím krále Demetria požádal, ať odvolá posádku jeruzalémského hradu a dalších pevností, protože stále vedli válku proti Izraeli.

11:42  Demetrios poslal Jonatanovi tuto odpověď: Nejenže to pro tebe a pro tvůj národ učiním, ale při první vhodné příležitosti tebe i tvůj národ vysoce poctím.

11:43  Teď ale budu rád, když mi pošleš podpůrné jednotky, protože všechna má vojska se ode mne odvrátila.

11:44  Jonatan mu tedy do Antiochie poslal 3000 zkušených bojovníků. Když dorazili, král se z jejich příchodu zaradoval.

11:45  Uprostřed města se pak shromáždilo místní obyvatelstvo, asi 120 000 mužů, a chtěli zabít krále.

11:46  Ten utekl do svého paláce, ale místní muži obsadili ulice města a začali útočit.

11:47  Král zavolal na pomoc židovské bojovníky a ti mu všichni přišli na pomoc. Rozptýlili se po městě a pobili toho dne na 100 000 mužů.

11:48  Město vypálili, pobrali v něm toho dne mnoho kořisti a krále zachránili.

11:49  Když místní zjistili, že Židé ovládají město, jak se jim zlíbí, opustila je odvaha a začali krále úpěnlivě prosit:

11:50  „Usmiřme se! Ať už ti Židé přestanou bojovat proti nám i městu!“

11:51  A odhodili zbraně a uzavřeli mír. Takto se Židé proslavili před králem a přede všemi obyvateli jeho království a vrátili se do Jeruzaléma s hojnou kořistí.

11:52  Král Demetrios kraloval na svém trůně a v jeho zemi panoval klid.

11:53  Porušil ale všechny své sliby Jonatanovi a zanevřel na něj. Místo, aby ho odměnil za prokázanou oddanost, začal ho hrozně utiskovat.

11:54  Po nějaké době se Tryfon vrátil s malým chlapcem Antiochem, kterého prohlásil králem a nasadil mu korunu.

11:55  Přidala se k němu všechna vojska, která Demetrios propustil, a dala se do boje proti Demetriovi; ten byl poražen a dal se na útěk.

11:56  Tryfon vzal slony a zmocnil se Antiochie.

11:57  Mladý Antiochos pak napsal Jonatanovi: Potvrzuji ti velekněžství, ustanovuji tě nad těmi čtyřmi okresy a řadím tě mezi královy přátele.

11:58  Poslal mu také zlaté stolní nádobí a dal mu právo pít ze zlatých pohárů, oblékat purpur a nosit zlatou sponu.

11:59  Jeho bratra Šimona pak jmenoval místodržitelem od Tyrského srázu až k hranicím Egypta.

11:60  Jonatan se pak vypravil do Zaeufratí. Procházel tamními městy a celé syrské vojsko se přidalo na jeho stranu. Když dorazil do Aškelonu, obyvatelé města ho přivítali s poctami,

11:61  když ale odtud zamířil do Gazy, místní obyvatelé před ním zavřeli brány. Oblehl tedy město a přilehlé obce vypálil a vydrancoval.

11:62  Když ho pak obyvatelé Gazy prosili o mír, Jonatan jim vyhověl. Syny předních měšťanů vzal jako rukojmí a poslal je do Jeruzaléma. Potom procházel zemí dál až do Damašku.

11:63  Později se Jonatan doslechl, že do Kádeše v Galileji přitáhli Demetriovi velitelé s mohutným vojskem a chtějí ho zbavit moci.

11:64  Vyrazil tedy proti nim, ale svého bratra Šimona zanechal v Judsku.

11:65  Šimon se utábořil u Bet-curu a mnoho dní město obléhal a dobýval.

11:66  Nakonec ho prosili o mír a on jim vyhověl. Vyhnal je ale odtud, město zabral a zřídil v něm posádku.

11:67  Jonatan zatím se svým vojskem tábořil u Genezaretského jezera. Časně ráno vytáhli na chacorskou pláň,

11:68  kde se s nimi utkalo vojsko cizáků. Ti na ně ale v horách nachystali zálohu. Zatímco hlavní voj postupoval přímo proti Jonatanovi,

11:69  záložní jednotka vyrazila ze svého místa a pustila se do boje.

11:70  Všichni Jonatanovi muži se dali na útěk; v poli nezůstal nikdo kromě velitelů Matatiáše, syna Abšalomova, a Judy, syna Chalfiho.

11:71  Jonatan tehdy roztrhl své roucho, posypal si hlavu prachem a modlil se.

11:72  Pak se vrátil do boje proti nepřátelům a udeřil na ně tak, že se dali na útěk.

11:73  Když to zjistili Jonatanovi vlastní prchající vojáci, vrátili se a pronásledovali s ním nepřátele až do jejich tábora u Kádeše. Tam se zastavili.

11:74  Toho dne padlo na 3000 cizáků a Jonatan se pak vrátil do Jeruzaléma.