CzeBKR - I Thessalonians

Chapter 1

1:1  Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenských v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

1:2  Díky činíme Bohu vždycky ze všech vás, zmínku činíce o vás na modlitbách svých.

1:3  Bez přestání pamatujíce na skutek víry vaší a na práci lásky, a na trpělivost naděje Pána našeho Jezukrista, před Bohem a Otcem naším,

1:4  Vědouce, bratří Bohu milí, o vyvolení vašem.

1:5  Nebo evangelium naše k vám nezáleželo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svatém, a v jistotě mnohé, jakož víte, jací jsme byli mezi vámi pro vás.

1:6  A vy následovníci naši i Páně učiněni jste, přijavše slovo ve mnohé úzkosti, s radostí Ducha svatého,

1:7  Tak že jste učiněni příklad všem věřícím v Macedonii a v Achaii.

1:8  Nebo od vás rozhlásilo se slovo Páně netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na všelikém místě víra vaše, kteráž jest v Boha, roznesla se, tak že nepotřebí nám o tom nic mluviti.

1:9  Oniť zajisté sami o nás vypravují, jaký byl příchod náš k vám, a kterak jste se obrátili k Bohu od modl, abyste sloužili Bohu živému a pravému,

1:10  A očekávali Syna jeho s nebe, kteréhož vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího.

Chapter 2

2:1  Nebo vy sami víte, bratří, že příchod náš k vám nebyl daremný.

2:2  Ale i prvé trpěvše, i pohanění snáševše, (jakož víte,) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu svém mluviti vám směle evangelium Boží s mnohými odpory.

2:3  Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.

2:4  Ale jakož Bůh nás oblíbil, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž libuje srdce naše.

2:5  Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.

2:6  Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.

2:7  Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.

2:8  Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše své, proto že jste nám byli milí.

2:9  Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží.

2:10  Vy jste svědkové i Bůh, žeť jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,

2:11  Jakož víte, že jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme a potěšovali,

2:12  I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.

2:13  Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale (jakož v pravdě jest,) jako slovo Boží, kterýž i dílo své působí v vás věřících.

2:14  Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu v Kristu Ježíši; nebo jste takovéž věci i vy trpěli od svého pokolení, jako i oni od Židů.

2:15  Kteříž i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všechněm lidem jsou odporní,

2:16  Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv konečný.

2:17  My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli, tělem ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.

2:18  Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel,) jednou i podruhé, ale překazil nám satan.

2:19  Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před oblíčejem Pána našeho Jezukrista v příchodu jeho?

2:20  Vy jistě jste sláva naše i radost.

Chapter 3

3:1  Protož nemohše se déle zdržeti, za nejlepší se nám vidělo, abychom v Atenách pozůstali my sami.

3:2  A poslali jsme Timotea, bratra svého, a služebníka Božího, a pomocníka svého v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás, a napomenul k tomu, což náleží k víře vaší,

3:3  Aby se žádný nepohnul v takových těchto ssouženích. Nebo i sami víte, že jsme k tomu postaveni.

3:4  Ještě zajisté, když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že budeme ssouženi. Jakož se i stalo, jakž víte.

3:5  Protož i já, nemoha se déle zdržeti, poslal jsem, abych zvěděl o víře vaší, aťby snad nějak nepokoušel vás ten pokušitel, i byla by daremná práce naše.

3:6  Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás, a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako i my vás,

3:7  Protož potěšeni jsme, bratří, z vás ve všelikém ssoužení a nesnadnosti své skrze víru vaši.

3:8  Nebo aj, živi jsme, jestliže vy stojíte v Pánu.

3:9  A jakým děkováním z vás můžeme se odměniti Bohu za všecku tu radost, kterouž radujeme se pro vás před Bohem svým,

3:10  Dnem i noci přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši, a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší?

3:11  Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám.

3:12  Vás pak ten Pán račiž rozmnožiti a rozhojniti v lásce k sobě vespolek, i ke všechněm, jako i nás k vám,

3:13  Aby tak utvrzena byla srdce vaše nepoškvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všechněmi svatými jeho.

Chapter 4

4:1  Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.

4:2  Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.

4:3  Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,

4:4  A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v poctivosti,

4:5  Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

4:6  A aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a osvědčili.

4:7  Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.

4:8  A protož kdo tím pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i nám dal Ducha svého svatého.

4:9  O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.

4:10  A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom více rozhojnili,

4:11  A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,

4:12  Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.

4:13  Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.

4:14  Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.

4:15  Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.

4:16  Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé.

4:17  Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

4:18  A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.

Chapter 5

5:1  O časích pak a chvilech, bratří, nepotřebujete, aby vám psáno bylo.

5:2  Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde.

5:3  Nebo když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a neujdouť.

5:4  Ale vy, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den jako zloděj zachvátil.

5:5  Všickni vy synové světla jste, a synové dne. Nejsmeť noci, ani tmy.

5:6  Nespěmež tedy, jako jiní, ale bděme, a střízliví buďme.

5:7  Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci opilí jsou.

5:8  Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku naděje spasení.

5:9  Nebo nepostavil nás Bůh k hněvu, ale k nabytí spasení, skrze Pána našeho Jezukrista,

5:10  Kterýž umřel za nás, abychom, buď že bdíme, buď že spíme, spolu s ním živi byli.

5:11  Protož napomínejte se vespolek, a vzdělávejte jeden druhého, jakož i činíte.

5:12  Prosímeť pak vás, bratří, znejtež ty, kteříž pracují mezi vámi, a předloženi jsou vám v Pánu, a napomínají vás,

5:13  A velice je milujte pro práci jejich. A mějte se k sobě vespolek pokojně.

5:14  Prosímeť pak vás, bratří, napomínejte z řádu vystupujících, potěšujte choulostivých, snášejte mdlé, trpělivě se mějte ke všechněm.

5:15  Vizte, aby někdo zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm.

5:16  Vždycky se radujte,

5:17  Bez přestání se modlte,

5:18  Ze všeho díky čiňte; nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši při vás.

5:19  Ducha neuhašujte,

5:20  Proroctvím nepohrdejte,

5:21  Všeho zkuste; což dobrého jest, toho se držte.

5:22  Od všeliké zlé tvárnosti se varujte.

5:23  Sám pak Bůh pokoje posvětiž vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Jezukrista zachováno budiž.

5:24  Věrnýť jest ten, kterýž povolal vás, kterýž také i učiní to.

5:25  Bratří, modlte se za nás.

5:26  Pozdravte všech bratří s políbením svatým.

5:27  Zavazujiť vás skrze Pána, aby čten byl list tento všechněm bratřím svatým.

5:28  Milost Pána našeho Jezukrista s vámi. Amen.