CzeBKR - Luke - 22

22:1  Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.

22:2  I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.

22:3  Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.

22:4  A on odšed, mluvil s předními kněžími {biskupy}, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.

22:5  I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.

22:6  I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.

22:7  Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.

22:8  I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.

22:9  A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?

22:10  On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.

22:11  A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?

22:12  A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.

22:13  I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.

22:14  A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.

22:15  I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.

22:16  Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.

22:17  A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.

22:18  Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.

22:19  A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

22:20  Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

22:21  Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.

22:22  A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

22:23  Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

22:24  Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.

22:25  On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

22:26  Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.

22:27  Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

22:28  Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.

22:29  A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,

22:30  Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

22:31  I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.

22:32  Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.

22:33  A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.

22:34  On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.

22:35  I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

22:36  Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.

22:37  Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.

22:38  Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

22:39  A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

22:40  A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

22:41  A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

22:42  Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

22:43  I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

22:44  A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

22:45  A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

22:46  I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

22:47  A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

22:48  Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.

22:49  A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?

22:50  I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal ucho jeho pravé.

22:51  A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.

22:52  I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím {biskupům} a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.

22:53  Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.

22:54  I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze {biskupova}. Petr pak šel za ním zdaleka.

22:55  A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.

22:56  A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.

22:57  On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.

22:58  A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.

22:59  A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.

22:60  I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.

22:61  I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

22:62  I vyšed ven Petr, plakal hořce.

22:63  Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.

22:64  A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?

22:65  A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.

22:66  A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží {biskupové} a zákonníci, a vedli ho do rady své,

22:67  Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.

22:68  A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.

22:69  Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.

22:70  I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.

22:71  A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.