DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - I Thessalonians

Chapter 1

1:1  Paul and Sylvanus and Timothy to the church of the Thessalonians: in God the Father and in the Lord Jesus Christ.

1:1  Paul, and Silvanus, and Timotheus, unto the church of the Thessalonians which is in God the Father and in the Lord Jesus Christ: Grace be unto you, and peace, from God our Father, and the Lord Jesus Christ.

1:1  Pavel, Silvanus a Timoteus tesalonické církvi v Bohu Otci a v Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj.

1:1  Pavel, Silvanus a Timoteus církvi Tesalonických v Bohu Otci a v Pánu Ježíši Kristu: Milost a pokoj vám.

1:1  Pavel, Silvanus a Timoteus církvi Tesaloničanů v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj.

1:1  Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenských v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

1:1  Paul, and Silvanus, and Timothy, to the church of the Thessalonians [which is] in God the Father, and [in] the Lord Jesus Christ: Grace [be] to you, and peace, from God our Father and the Lord Jesus Christ.

1:1  Paul, Silvanus, and Timothy, to the church of the Thessalonians in God the Father and the Lord Jesus Christ: Grace to you and peace.

1:1  Paul, and Silvanus, and Timotheus, to the church of the Thessalonians which is in God the Father and in the Lord Jesus Christ: Grace be to you, and peace, from God our Father, and the Lord Jesus Christ.

1:1  Paulus, et Silvanus, et Timotheus ecclesiæ Thessalonicensium in Deo Patre, et Domino Jesu Christo.

1:2  Grace be to you and peace. We give thanks to God always for you all: making a remembrance of you in our prayers without ceasing,

1:2  We give thanks to God always for you all, making mention of you in our prayers;

1:2  Stále vzdáváme díky Bohu za vás za všecky a ustavičně na vás pamatujeme ve svých modlitbách;

1:2  Neustále za vás všechny děkujeme Bohu a vždycky vás zmiňujeme ve svých modlitbách.

1:2  Stále vzdáváme díky Bohu za vás za všecky, když se [o vás] zmiňujeme na svých modlitbách, a neustále

1:2  Díky činíme Bohu vždycky ze všech vás, zmínku činíce o vás na modlitbách svých.

1:2  We give thanks to God always for you all, making mention of you in our prayers;

1:2  We always give thanks to God for all of you, mentioning you in our prayers,

1:2  We give thanks to God always for you all, making mention of you in our prayers;

1:2  Gratia vobis, et pax. Gratias agimus Deo semper pro omnibus vobis, memoriam vestri facientes in orationibus nostris sine intermissione,

1:3  Being mindful of the work of your faith and labour and charity: and of the enduring of the hope of our Lord Jesus Christ before God and our Father.

1:3  Remembering without ceasing your work of faith, and labour of love, and patience of hope in our Lord Jesus Christ, in the sight of God and our Father;

1:3  před Bohem a Otcem naším si připomínáme vaši činnou víru, usilovnou lásku a vytrvalou naději v našeho Pána Ježíše Krista.

1:3  Vzpomínáme před naším Bohem a Otcem na vaše skutky víry, práci lásky a vytrvalost naděje v našem Pánu Ježíši Kristu.

1:3  máme na paměti váš skutek víry, vaši námahu lásky a vytrvalost naděje našeho Pána Ježíše Krista před naším Bohem a Otcem.

1:3  Bez přestání pamatujíce na skutek víry vaší a na práci lásky, a na trpělivost naděje Pána našeho Jezukrista, před Bohem a Otcem naším,

1:3  Remembering without ceasing your work of faith, and labor of love, and patience of hope in our Lord Jesus Christ, in the sight of God and our Father;

1:3  remembering without ceasing your work of faith and labor of love and patience of hope in our Lord Jesus Christ, before our God and Father.

1:3  Remembering without ceasing your work of faith, and labor of love, and patience of hope in our Lord Jesus Christ, in the sight of God and our Father;

1:3  memores operis fidei vestræ, et laboris, et caritatis, et sustinentiæ spei Domini nostri Jesu Christi, ante Deum et Patrem nostrum :

1:4  Knowing, brethren, beloved of God, your election:

1:4  Knowing, brethren beloved, your election of God.

1:4  Víme přece, bratří Bohem milovaní, že patříte k vyvoleným,

1:4  Víme, milovaní bratři, že vás Bůh vyvolil,

1:4  Víme, bratři Bohem milovaní, o vašem vyvolení,

1:4  Vědouce, bratří Bohu milí, o vyvolení vašem.

1:4  Knowing, brethren beloved by God, your election.

1:4  We know, brothers loved by God, that you are chosen,

1:4  Knowing, brothers beloved, your election of God.

1:4  scientes, fratres dilecti a Deo, electionem vestram :

1:5  For our gospel hath not been unto you in word only, but in power also: and in the Holy Ghost and in much fulness, as you know what manner of men we have been among you for your sakes.

1:5  For our gospel came not unto you in word only, but also in power, and in the Holy Ghost, and in much assurance; as ye know what manner of men we were among you for your sake.

1:5  neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze v slovech, ale v moci Ducha svatého a v přesvědčivé plnosti. Víte, jak jsme si kvůli vám počínali, když jsme byli u vás.

1:5  neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slově, ale také v moci, v Duchu svatém a v plné jistotě. Sami víte, jak jsme u vás žili pro vás.

1:5  neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slovu, ale i v moci a v Duchu Svatém a v plné přesvědčivosti; vždyť sami víte, jací jsme byli mezi vámi kvůli vám.

1:5  Nebo evangelium naše k vám nezáleželo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svatém, a v jistotě mnohé, jakož víte, jací jsme byli mezi vámi pro vás.

1:5  For our gospel came not to you in word only, but also in power, and in the Holy Spirit, and in much assurance; as ye know what manner of men we were among you for your sake.

1:5  and that our Good News came to you not in word only, but also in power, and in the Holy Spirit, and with much assurance. You know what kind of men we showed ourselves to be among you for your sake.

1:5  For our gospel came not to you in word only, but also in power, and in the Holy Ghost, and in much assurance; as you know what manner of men we were among you for your sake.

1:5  quia Evangelium nostrum non fuit ad vos in sermone tantum, sed et in virtute, et in Spiritu Sancto, et in plenitudine multa, sicut scitis quales fuerimus in vobis propter vos.

1:6  And you became followers of us and of the Lord: receiving the word in much tribulation, with joy of the Holy Ghost:

1:6  And ye became followers of us, and of the Lord, having received the word in much affliction, with joy of the Holy Ghost:

1:6  A vy jste jednali jako my i Pán, když jste uprostřed mnohé tísně přijali slovo víry v radosti Ducha svatého.

1:6  A vy jste následovali náš i Pánův příklad; přes mnohá soužení jste přijali Slovo s radostí Ducha svatého,

1:6  A vy jste se stali těmi, kdo napodobují nás i Pána, když jste přijali Slovo v mnohém soužení s radostí Ducha Svatého.

1:6  A vy následovníci naši i Páně učiněni jste, přijavše slovo ve mnohé úzkosti, s radostí Ducha svatého,

1:6  And ye became followers of us, and of the Lord, having received the word in much affliction, with joy of the Holy Spirit:

1:6  You became imitators of us, and of the Lord, having received the word in much affliction, with joy of the Holy Spirit,

1:6  And you became followers of us, and of the Lord, having received the word in much affliction, with joy of the Holy Ghost.

1:6  Et vos imitatores nostri facti estis, et Domini, excipientes verbum in tribulatione multa, cum gaudio Spiritus Sancti :

1:7  So that you were made a pattern to all that believe in Macedonia and in Achaia.

1:7  So that ye were ensamples to all that believe in Macedonia and Achaia.

1:7  Tak jste se stali příkladem všem věřícím v Makedonii a v Acháji.

1:7  takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii a Řecku.

1:7  Tím jste se stali vzorem všem věřícím v Makedonii a v Achaji.

1:7  Tak že jste učiněni příklad všem věřícím v Macedonii a v Achaii.

1:7  So that ye were examples to all that believe, in Macedonia and Achaia.

1:7  so that you became an example to all who believe in Macedonia and in Achaia.

1:7  So that you were ensamples to all that believe in Macedonia and Achaia.

1:7  ita ut facti sitis forma omnibus credentibus in Macedonia, et in Achaia.

1:8  For from you was spread abroad the word of the Lord not only in Macedonia and in Achaia but also in every place: your faith which is towards God, is gone forth, so that we need not to speak any thing.

1:8  For from you sounded out the word of the Lord not only in Macedonia and Achaia, but also in every place your faith to God-ward is spread abroad; so that we need not to speak any thing.

1:8  Od vás pak se slovo Páně rozeznělo nejen po Makedonii a Acháji, ale o vaší víře v Boha se ví všude, takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili.

1:8  Nejenže se od vás Pánovo slovo rozeznělo po celé Makedonii a Řecku, ale všude se roznesla také vaše víra v Boha, takže nemusíme nikomu nic říkat.

1:8  Neboť od vás se rozeznělo Pánovo slovo nejen v Makedonii a v Achaji, ale [i] vaše víra, která směřuje k Bohu, se rozšířila všude, takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili.

1:8  Nebo od vás rozhlásilo se slovo Páně netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na všelikém místě víra vaše, kteráž jest v Boha, roznesla se, tak že nepotřebí nám o tom nic mluviti.

1:8  For from you sounded out the word of the Lord not only in Macedonia and Achaia, but also in every place your faith toward God is spread abroad; so that we need not to speak any thing.

1:8  For from you the word of the Lord has been declared, not only in Macedonia and Achaia, but also in every place your faith toward God has gone out; so that we need not to say anything.

1:8  For from you sounded out the word of the Lord not only in Macedonia and Achaia, but also in every place your faith to God-ward is spread abroad; so that we need not to speak any thing.

1:8  A vobis enim diffamatus est sermo Domini, non solum in Macedonia, et in Achaia, sed et in omni loco fides vestra, quæ est ad Deum, profecta est ita ut non sit nobis necesse quidquam loqui.

1:9  For they themselves relate of us, what manner of entering in we had unto you: and how you turned to God from idols to serve the living and true God.

1:9  For they themselves shew of us what manner of entering in we had unto you, and how ye turned to God from idols to serve the living and true God;

1:9  Lidé sami vypravují, jak jste nás přijali a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a skutečnému

1:9  Všichni totiž sami vyprávějí, jak jsme k vám přišli a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a pravému

1:9  Oni sami totiž o nás vypravují, jaký ⌈byl náš příchod⌉ k vám a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili živému a pravému Bohu

1:9  Oniť zajisté sami o nás vypravují, jaký byl příchod náš k vám, a kterak jste se obrátili k Bohu od modl, abyste sloužili Bohu živému a pravému,

1:9  For they themselves show of us what manner of entrance we had to you, and how ye turned to God from idols, to serve the living and true God;

1:9  For they themselves report concerning us what kind of a reception we had from you; and how you turned to God from idols, to serve a living and true God,

1:9  For they themselves show of us what manner of entering in we had to you, and how you turned to God from idols to serve the living and true God;

1:9  Ipsi enim de nobis annuntiant qualem introitum habuerimus ad vos : et quomodo conversi estis ad Deum a simulacris, servire Deo vivo, et vero,

1:10  And to wait for his Son from heaven (whom he raised up from the dead), Jesus, who hath delivered us from the wrath to come.

1:10  And to wait for his Son from heaven, whom he raised from the dead, even Jesus, which delivered us from the wrath to come.

1:10  a očekávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu.

1:10  a očekávali z nebe jeho Syna, jehož vzkřísil z mrtvých – Ježíše, našeho Vysvoboditele od nadcházejícího hněvu.

1:10  a očekávali z nebes jeho Syna, kterého probudil z mrtvých, Ježíše, který nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu.

1:10  A očekávali Syna jeho s nebe, kteréhož vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího.

1:10  And to wait for his Son from heaven, whom he raised from the dead, [even] Jesus, who delivered us from the wrath to come.

1:10  and to wait for his Son from heaven, whom he raised from the dead-Jesus, who delivers us from the wrath to come.

1:10  And to wait for his Son from heaven, whom he raised from the dead, even Jesus, which delivered us from the wrath to come.

1:10  et exspectare Filium ejus de cælis (quem suscitavit a mortuis) Jesum, qui eripuit nos ab ira ventura.

Chapter 2

2:1  For yourselves know, brethren, our entrance in unto you, that it was not in vain:

2:1  For yourselves, brethren, know our entrance in unto you, that it was not in vain:

2:1  Sami víte, bratří, že náš příchod k vám nebyl marný.

2:1  Bratři, víte sami, že jsme k vám nepřišli zbytečně.

2:1  Sami víte, bratři, že náš příchod k vám nezůstal bez užitku.

2:1  Nebo vy sami víte, bratří, že příchod náš k vám nebyl daremný.

2:1  For yourselves, brethren, know our entrance to you, that it was not in vain:

2:1  For you yourselves know, brothers, our visit to you was not in vain,

2:1  For yourselves, brothers, know our entrance in to you, that it was not in vain:

2:1  Nam ipsi scitis, fratres, introitum nostrum ad vos, quia non inanis fuit :

2:2  But having suffered many things before and been shamefully treated, (as you know) at Philippi, we had confidence in our God, to speak unto you the gospel of God in much carefulness.

2:2  But even after that we had suffered before, and were shamefully entreated, as ye know, at Philippi, we were bold in our God to speak unto you the gospel of God with much contention.

2:2  Víte také, jak jsme předtím ve Filipech trpěli a byli pohaněni; a přece nám náš Bůh dal odvahu hlásat vám, přes mnohý těžký zápas, evangelium Boží.

2:2  Víte, že jsme předtím trpěli a strádali ve Filipech, ale přesto jsme ve svém Bohu našli odvahu přinést vám i přes mnohé zápasy Boží evangelium.

2:2  I když jsme předtím ve Filipech trpěli a byli potupeni, jak sami víte, odhodlali jsme se ve svém Bohu vám v mnohém zápase směle mluvit Boží evangelium.

2:2  Ale i prvé trpěvše, i pohanění snáševše, (jakož víte,) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu svém mluviti vám směle evangelium Boží s mnohými odpory.

2:2  But even after we had suffered before, and were shamefully treated, as ye know, at Phillippi, we were bold in our God to speak to you the gospel of God with much contention.

2:2  but having suffered before and been shamefully treated, as you know, at Philippi, we grew bold in our God to tell you the Good News of God in much conflict.

2:2  But even after that we had suffered before, and were shamefully entreated, as you know, at Philippi, we were bold in our God to speak to you the gospel of God with much contention.

2:2  sed ante passi, et contumeliis affecti (sicut scitis) in Philippis, fiduciam habuimus in Deo nostro, loqui ad vos Evangelium Dei in multa sollicitudine.

2:3  For our exhortation was not of error, nor of uncleanness, nor in deceit.

2:3  For our exhortation was not of deceit, nor of uncleanness, nor in guile:

2:3  Naše poselství nepochází z omylu ani z nekalých úmyslů, ani vás nechceme podvést.

2:3  Za naším kázáním nebyl žádný blud ani nečisté pohnutky, nebyl to žádný podvod.

2:3  Vždyť naše povzbuzování není z poblouzení ani z nečistoty ani ve lsti;

2:3  Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.

2:3  For our exhortation [was] not from deceit, nor from impurity, nor in guile;

2:3  For our exhortation is not of error, nor of uncleanness, nor in deception.

2:3  For our exhortation was not of deceit, nor of uncleanness, nor in guile:

2:3  Exhortatio enim nostra non de errore, neque de immunditia, neque in dolo,

2:4  But as we were approved by God that the gospel should be committed to us: even so we speak, not as pleasing men but God, who proveth our hearts.

2:4  But as we were allowed of God to be put in trust with the gospel, even so we speak; not as pleasing men, but God, which trieth our hearts.

2:4  Bůh nás uznal za hodné svěřit nám evangelium, a proto mluvíme tak, abychom se líbili ne lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.

2:4  Naopak! Bůh nás poctil tím, že nám svěřil evangelium, a tak je kážeme – ne abychom se líbili lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.

2:4  ale Bůh nás vyzkoušel, aby nám svěřil evangelium, proto mluvíme ne tak, jako bychom se chtěli zalíbit lidem, ale tak, abychom se zalíbili Bohu, který zkouší naše srdce.

2:4  Ale jakož Bůh nás oblíbil, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž libuje srdce naše.

2:4  But as we were allowed by God to be put in trust with the gospel, even so we speak; not as pleasing men, but God, who trieth our hearts.

2:4  But even as we have been approved by God to be entrusted with the Good News, so we speak; not as pleasing men, but God, who tests our hearts.

2:4  But as we were allowed of God to be put in trust with the gospel, even so we speak; not as pleasing men, but God, which tries our hearts.

2:4  sed sicut probati sumus a Deo ut crederetur nobis Evangelium : ita loquimur non quasi hominibus placentes, sed Deo, qui probat corda nostra.

2:5  For neither have we used at any time the speech of flattery, as you know: nor taken an occasion of covetousness (God is witness):

2:5  For neither at any time used we flattering words, as ye know, nor a cloke of covetousness; God is witness:

2:5  Nikdy, jak víte, jsme nesáhli k lichocení, ani jsme pod nějakou záminkou nebyli chtiví majetku - Bůh je svědek!

2:5  Víte, že jsme nikdy neužívali lichotky ani přetvářku k zakrývání chamtivosti – Bůh je náš svědek!

2:5  Jak víte, nikdy ⌈jsme nepoužili lichocení⌉ ani jsme nebyli chtiví zisku -- Bůh je svědek!

2:5  Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.

2:5  For neither at any time used we flattering words, as ye know, nor a cloke of covetousness; God [is] witness:

2:5  For neither were we at any time found using words of flattery, as you know, nor a cloak of covetousness (God is witness),

2:5  For neither at any time used we flattering words, as you know, nor a cloak of covetousness; God is witness:

2:5  Neque enim aliquando fuimus in sermone adulationis, sicut scitis : neque in occasione avaritiæ : Deus testis est :

2:6  Nor sought we glory of men, neither of you, nor of others.

2:6  Nor of men sought we glory, neither of you, nor yet of others, when we might have been burdensome, as the apostles of Christ.

2:6  Také jsme nehledali slávu u lidí, ani u vás, ani u jiných;

2:6  Také jsme nestáli o lidskou chválu, ať už od vás nebo od jiných,

2:6  Nehledáme ani slávu od lidí, od vás ani od jiných.

2:6  Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.

2:6  Nor from men sought we glory, neither from you, nor [yet] from others, when we might have been burdensome, as the apostles of Christ.

2:6  nor seeking glory from men (neither from you nor from others), when we might have claimed authority as apostles of Christ.

2:6  Nor of men sought we glory, neither of you, nor yet of others, when we might have been burdensome, as the apostles of Christ.

2:6  nec quærentes ab hominibus gloriam, neque a vobis, neque ab aliis.

2:7  Whereas we might have been burdensome to you, as the apostles of Christ: but we became little ones in the midst of you, as if a nurse should cherish her children:

2:7  But we were gentle among you, even as a nurse cherisheth her children:

2:7  ač jsme mohli jako Kristovi poslové dát najevo svou důležitost, byli jsme mezi vámi laskaví, jako když matka chová své děti.

2:7  ačkoli jsme jako Kristovi apoštolové mohli vyžadovat uctivost. Byli jsme k vám vlídní jako matka, jež kojí své děti v náručí.

2:7  Jako Kristovi apoštolové můžeme užívat vážnosti, avšak ⌈byli jsme⌉ mezi vámi něžní, jako když žena chová vlastní děti.

2:7  Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.

2:7  But we were gentle among you, even as a nurse cherisheth her children:

2:7  But we were like children among you, like a nursing mother cherishes her own children.

2:7  But we were gentle among you, even as a nurse cherishes her children:

2:7  Cum possemus vobis oneri esse ut Christi apostoli : sed facti sumus parvuli in medio vestrum, tamquam si nutrix foveat filios suos.

2:8  So desirous of you, we would gladly impart unto you not only the gospel of God but also our own souls: because you were become most dear unto us.

2:8  So being affectionately desirous of you, we were willing to have imparted unto you, not the gospel of God only, but also our own souls, because ye were dear unto us.

2:8  Tolik jsme po vás toužili, že jsme vám chtěli odevzdat nejen evangelium Boží, ale i svůj život. Tak jste se nám stali drahými!

2:8  Tolik nám na vás záleželo, že jsme vám chtěli dát nejen Boží evangelium, ale i své vlastní životy – tak moc jsme si vás zamilovali!

2:8  Tak jsme po vás toužili, že jsme byli ochotni dát vám nejen evangelium Boží, ale i své duše, neboť jste se nám stali drahými.

2:8  Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše své, proto že jste nám byli milí.

2:8  So being affectionately desirous of you, we were willing to have imparted to you, not the gospel of God only, but also our own souls, because ye were dear to us.

2:8  Even so, affectionately longing for you, we were well pleased to impart to you, not the Good News of God only, but also our own souls, because you had become very dear to us.

2:8  So being affectionately desirous of you, we were willing to have imparted to you, not the gospel of God only, but also our own souls, because you were dear to us.

2:8  Ita desiderantes vos, cupide volebamus tradere vobis non solum Evangelium Dei, sed etiam animas nostras : quoniam carissimi nobis facti estis.

2:9  For you remember, brethren, our labour and toil: working night and day, lest we should be chargeable to any of you, we preached among you the gospel of God.

2:9  For ye remember, brethren, our labour and travail: for labouring night and day, because we would not be chargeable unto any of you, we preached unto you the gospel of God.

2:9  Jistě si, bratří, vzpomínáte na naše úsilí a námahu, jak jsme ve dne v noci pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám přinesli Boží evangelium.

2:9  Bratři, jistě si vzpomínáte na naši námahu a dřinu. Dnem i nocí jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž a mohli vám kázat Boží evangelium.

2:9  Jistě pamatujete, bratři, na naši těžkou práci a lopotu, jak jsme dnem i nocí pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám vyhlásili evangelium Boží.

2:9  Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží.

2:9  For ye remember, brethren, our labor and toil: for laboring night and day, because we would not be chargeable to any of you, we preached to you the gospel of God.

2:9  For you remember, brothers, our labor and travail; for working night and day, that we might not burden any of you, we preached to you the Good News of God.

2:9  For you remember, brothers, our labor and travail: for laboring night and day, because we would not be chargeable to any of you, we preached to you the gospel of God.

2:9  Memores enim estis, fratres, laboris nostri, et fatigationis : nocte ac die operantes, ne quem vestrum gravaremus, prædicavimus in vobis Evangelium Dei.

2:10  You are witnesses, and God also, how holily and justly and without blame we have been to you that have believed:

2:10  Ye are witnesses, and God also, how holily and justly and unblameably we behaved ourselves among you that believe:

2:10  Vy i Bůh jste svědky, jak jsme se k vám věřícím zbožně, spravedlivě a bezúhonně chovali.

2:10  Vy i Bůh jste svědkové, že jsme s vámi věřícími jednali zbožně, spravedlivě a bezúhonně.

2:10  Vy i sám Bůh jste svědky, jak jsme se svatě, spravedlivě a bezúhonně k vám věřícím chovali;

2:10  Vy jste svědkové i Bůh, žeť jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,

2:10  Ye [are] witnesses, and God [also], how holily, and justly, and unblamably we behaved ourselves among you that believe:

2:10  You are witnesses with God, how holy, righteously, and blamelessly we behaved ourselves toward you who believe.

2:10  You are witnesses, and God also, how piously and justly and blamelessly we behaved ourselves among you that believe:

2:10  Vos testes estis, et Deus, quam sancte, et juste, et sine querela, vobis, qui credidistis, fuimus :

2:11  As you know in what manner, entreating and comforting you (as a father doth his children),

2:11  As ye know how we exhorted and comforted and charged every one of you, as a father doth his children,

2:11  Víte přece, že jsme každého z vás jako otec své děti

2:11  Víte, že jsme se k jednomu každému z vás chovali jako otec ke svým dětem;

2:11  a jak také víte, jednoho každého z vás jsme napomínali, povzbuzovali a zavazovali jako otec vlastní děti,

2:11  Jakož víte, že jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme a potěšovali,

2:11  As ye know how we exhorted, and comforted, and charged every one of you, as a father [doth] his children,

2:11  As you know, as a father with his own children,

2:11  As you know how we exhorted and comforted and charged every one of you, as a father does his children,

2:11  sicut scitis, qualiter unumquemque vestrum (sicut pater filios suos)

2:12  We testified to every one of you that you would walk worthy of God, who hath called you unto his kingdom and glory.

2:12  That ye would walk worthy of God, who hath called you unto his kingdom and glory.

2:12  napomínali, povzbuzovali a zapřísahali, abyste vedli život důstojný Boha, který vás povolal do slávy svého království.

2:12  napomínali jsme vás, povzbuzovali a zapřísahali, abyste svým životem dělali čest Bohu, který vás volá do slávy svého království.

2:12  abyste žili, jak je důstojné Boha, který vás povolává do svého království a slávy.

2:12  I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.

2:12  That ye would walk worthy of God, who hath called you into his kingdom and glory.

2:12  we exhorted, comforted, and implored every one of you to lead a life worthy of God, who calls you into his own Kingdom and glory.

2:12  That you would walk worthy of God, who has called you to his kingdom and glory.

2:12  deprecantes vos, et consolantes, testificati sumus, ut ambularetis digne Deo, qui vocavit vos in suum regnum et gloriam.

2:13  Therefore, we also give thanks to God without ceasing: because, that when you had received of us the word of the hearing of God, you received it not as the word of men, but (as it is indeed) the word of God, who worketh in you that have believed.

2:13  For this cause also thank we God without ceasing, because, when ye received the word of God which ye heard of us, ye received it not as the word of men, but as it is in truth, the word of God, which effectually worketh also in you that believe.

2:13  Proto i my děkujeme Bohu neustále, že jste od nás přijali slovo Boží zvěsti ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží, jímž skutečně jest. Vždyť také projevuje svou sílu ve vás, kteří věříte.

2:13  Neustále děkujeme Bohu také proto, že jste přijali Boží slovo, které jste od nás slyšeli. Přijali jste je ne jako lidské slovo, ale jako to, čím skutečně je, totiž slovo Boží, které koná své dílo ve vás věřících.

2:13  A proto i my vzdáváme neustále díky Bohu, že když jste od nás převzali slovo Boží zvěsti, přijali jste je ne jako slovo lidské, ale tak, jak tomu opravdu je, jako slovo Boží, které také mocně působí ve vás věřících.

2:13  Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale (jakož v pravdě jest,) jako slovo Boží, kterýž i dílo své působí v vás věřících.

2:13  For this cause also we thank God without ceasing, because, when ye received the word of God which ye heard from us, ye received [it] not [as] the word of men, but (as it is in truth) the word of God, which effectually worketh also in you that believe.

2:13  For this cause we also thank God without ceasing, that, when you received from us the word of the message of God, you accepted it not as the word of men, but, as it is in truth, the word of God, which also works in you who believe.

2:13  For this cause also thank we God without ceasing, because, when you received the word of God which you heard of us, you received it not as the word of men, but as it is in truth, the word of God, which effectually works also in you that believe.

2:13  Ideo et nos gratias agimus Deo sine intermissione : quoniam cum accepissetis a nobis verbum auditus Dei, accepistis illud, non ut verbum hominum, sed (sicut est vere) verbum Dei, qui operatur in vobis, qui credidistis :

2:14  For you, brethren, are become followers of the churches of God which are in Judea, in Christ Jesus: for you also have suffered the same things from your own countrymen, even as they have from the Jews:

2:14  For ye, brethren, became followers of the churches of God which in Judaea are in Christ Jesus: for ye also have suffered like things of your own countrymen, even as they have of the Jews:

2:14  Nesete podobný úděl jako církve Boží v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku. Vytrpěli jste stejné věci od svých vlastních krajanů jako církve v Judsku od židů.

2:14  Vy, bratři, jste následovali příklad Božích církví v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku, neboť jste od svých krajanů vytrpěli totéž, co oni od Židů.

2:14  Vždyť vy jste, bratři, napodobili církve Boží, které jsou v Judsku v Kristu Ježíši, protože i vy jste ⌈stejně trpěli⌉ od vlastních krajanů, jako i oni od Židů,

2:14  Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu v Kristu Ježíši; nebo jste takovéž věci i vy trpěli od svého pokolení, jako i oni od Židů.

2:14  For ye, brethren, became followers of the churches of God which in Judea are in Christ Jesus: for ye also have suffered like things from your own countrymen, even as they [have] from the Jews:

2:14  For you, brothers, became imitators of the churches of God which are in Judea in Christ Jesus; for you also suffered the same things from your own countrymen, even as they did from the Judeans;

2:14  For you, brothers, became followers of the churches of God which in Judaea are in Christ Jesus: for you also have suffered like things of your own countrymen, even as they have of the Jews:

2:14  vos enim imitatores facti estis, fratres, ecclesiarum Dei, quæ sunt in Judæa in Christo Jesu : quia eadem passi estis et vos a contribulibus vestris, sicut et ipsi a Judæis :

2:15  Who both killed the Lord Jesus, and the prophets, and have persecuted us, and please not God, and are adversaries to all men;

2:15  Who both killed the Lord Jesus, and their own prophets, and have persecuted us; and they please not God, and are contrary to all men:

2:15  Ti zabili i Pána Ježíše a proroky a také nás pronásledovali; nelíbí se Bohu a jsou v nepřátelství se všemi lidmi,

2:15  Ti zabili Pána Ježíše stejně jako proroky, nás vyhnali, Bohu se nelíbí a staví se proti všem lidem,

2:15  kteří zabili Pána Ježíše i [své] proroky a také nás pronásledovali; Bohu se líbit nechtějí a vůči všem lidem jsou nepřátelští.

2:15  Kteříž i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všechněm lidem jsou odporní,

2:15  Who both killed the Lord Jesus, and their own prophets, and have persecuted us; and they please not God, and are contrary to all men:

2:15  who killed both the Lord Jesus and the prophets, and drove us out, and did not please God, and are contrary to all men;

2:15  Who both killed the Lord Jesus, and their own prophets, and have persecuted us; and they please not God, and are contrary to all men:

2:15  qui et Dominum occiderunt Jesum, et prophetas, et nos persecuti sunt, et Deo non placent, et omnibus hominibus adversantur,

2:16  Prohibiting us to speak to the Gentiles, that they may be saved, to fill up their sins always: for the wrath of God is come upon them to the end.

2:16  Forbidding us to speak to the Gentiles that they might be saved, to fill up their sins alway: for the wrath is come upon them to the uttermost.

2:16  když nám brání kázat pohanům cestu spásy. Tak jen dovršují míru svých hříchů. Už se však na nich ukazuje konečný hněv Boží.

2:16  když nám brání mluvit k pohanům o spáse. Tím stále jen dovršují míru svých hříchů, ale Boží konečný hněv už na ně dopadá.

2:16  Brání nám mluvit k pohanům, aby byli spaseni, čímž stále doplňují své hříchy; ale přišel na ně hněv až do krajnosti.

2:16  Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv konečný.

2:16  Forbidding us to speak to the Gentiles that they may be saved, to fill up their sins always: for the wrath is come upon them to the uttermost.

2:16  forbidding us to speak to the Gentiles that they may be saved; to fill up their sins always. But wrath has come on them to the uttermost.

2:16  Forbidding us to speak to the Gentiles that they might be saved, to fill up their sins always: for the wrath is come on them to the uttermost.

2:16  prohibentes nos gentibus loqui ut salvæ fiant, ut impleant peccata sua semper : pervenit enim ira Dei super illos usque in finem.

2:17  But we, brethren, being taken away from you for a short time, in sight, not in heart, have hastened the more abundantly to see your face with great desire.

2:17  But we, brethren, being taken from you for a short time in presence, not in heart, endeavoured the more abundantly to see your face with great desire.

2:17  Bez vás, bratří, byli jsme jako sirotci, i když to bylo nakrátko a jen tělem, ne srdcem; tím usilovněji jsme vás toužili spatřit.

2:17  Bratři, bez vás jsme na čas osaměli, i když jen tělem, nikoli srdcem. O to horlivěji jsme se snažili setkat se s vámi tváří v tvář.

2:17  Byli jsme, bratři, od vás ⌈na určitou dobu⌉ odloučeni, bylo to však jen tělem, ne srdcem; o to více jsme s velkou touhou usilovali spatřit vaši tvář.

2:17  My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli, tělem ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.

2:17  But we, brethren, being taken from you for a short time in presence, not in heart, endeavored the more abundantly to see your face with great desire.

2:17  But we, brothers, being bereaved of you for a short season, in presence, not in heart, tried even harder to see your face with great desire,

2:17  But we, brothers, being taken from you for a short time in presence, not in heart, endeavored the more abundantly to see your face with great desire.

2:17  Nos autem fratres desolati a vobis ad tempus horæ, aspectu, non corde, abundantius festinavimus faciem vestram videre cum multo desiderio :

2:18  For we would have come unto you, I Paul indeed, once and again: but Satan hath hindered us.

2:18  Wherefore we would have come unto you, even I Paul, once and again; but Satan hindered us.

2:18  Proto jsme vám chtěli přijít, já Pavel víc než jednou, ale satan nám v tom vždy zabránil.

2:18  Opravdu jsme k vám chtěli přijít – já Pavel více než jednou – ale satan nám to překazil.

2:18  Proto jsme k vám chtěli přijít, já Pavel ⌈víc než jednou⌉, ale Satan nám v tom zabránil.

2:18  Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel,) jednou i podruhé, ale překazil nám satan.

2:18  Wherefore we would have come to you, even I Paul, once and again; but Satan hindered us.

2:18  because we wanted to come to you-indeed, I, Paul, once and again-but Satan hindered us.

2:18  Why we would have come to you, even I Paul, once and again; but Satan hindered us.

2:18  quoniam voluimus venire ad vos, ego quidem Paulus, et semel, et iterum : sed impedivit nos Satanas.

2:19  For what is our hope or joy or crown of glory? Are not you, in the presence of our Lord Jesus Christ at his coming?

2:19  For what is our hope, or joy, or crown of rejoicing? Are not even ye in the presence of our Lord Jesus Christ at his coming?

2:19  Vždyť kdo je naše naděje, radost a vavřín chlouby před naším Pánem Ježíšem Kristem při jeho příchodu, ne-li právě vy?

2:19  Co jiného je naše naděje, radost a vítězný vavřín než právě vy před tváří našeho Pána Ježíše při jeho příchodu?

2:19  Kdo je naše naděje nebo radost nebo věnec chlouby, ne–li právě vy před naším Pánem Ježíšem při jeho příchodu?

2:19  Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před oblíčejem Pána našeho Jezukrista v příchodu jeho?

2:19  For what [is] our hope, or joy, or crown of rejoicing? [Are] not even ye in the presence of our Lord Jesus Christ at his coming?

2:19  For what is our hope, or joy, or crown of rejoicing? Is not it even you, before our Lord Jesus at his coming?

2:19  For what is our hope, or joy, or crown of rejoicing? Are not even you in the presence of our Lord Jesus Christ at his coming?

2:19  Quæ est enim nostra spes aut gaudium, aut corona gloriæ ? nonne vos ante Dominum nostrum Jesum Christum estis in adventu ejus ?

2:20  For you are our glory and joy.

2:20  For ye are our glory and joy.

2:20  Ano, vy jste naše sláva a radost.

2:20  Ano, právě vy jste naše sláva a radost!

2:20  Vždyť vy jste naše sláva i radost.

2:20  Vy jistě jste sláva naše i radost.

2:20  For ye are our glory and joy.

2:20  For you are our glory and our joy.

2:20  For you are our glory and joy.

2:20  vos enim estis gloria nostra et gaudium.

Chapter 3

3:1  For which cause, forbearing no longer, we thought it good to remain at Athens alone.

3:1  Wherefore when we could no longer forbear, we thought it good to be left at Athens alone;

3:1  Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami

3:1  Když už jsme to odloučení nemohli déle snést, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami

3:1  Protože jsme to již nemohli déle vydržet, uznali jsme za vhodné zůstat v Athénách sami

3:1  Protož nemohše se déle zdržeti, za nejlepší se nám vidělo, abychom v Atenách pozůstali my sami.

3:1  Wherefore, when we could no longer forbear, we thought it good to be left at Athens alone;

3:1  Therefore, when we could not stand it any longer, we thought it good to be left behind at Athens alone,

3:1  Why when we could no longer forbear, we thought it good to be left at Athens alone;

3:1  Propter quod non sustinentes amplius, placuit nobis remanere Athenis, solis :

3:2  And we sent Timothy, our brother and the minister of God in the gospel of Christ, to confirm you and exhort you concerning your faith:

3:2  And sent Timotheus, our brother, and minister of God, and our fellowlabourer in the gospel of Christ, to establish you, and to comfort you concerning your faith:

3:2  a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře,

3:2  a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře,

3:2  a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře,

3:2  A poslali jsme Timotea, bratra svého, a služebníka Božího, a pomocníka svého v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás, a napomenul k tomu, což náleží k víře vaší,

3:2  And sent Timothy, our brother, and minister of God, and our fellow-laborer in the gospel of Christ, to establish you, and to comfort you concerning your faith:

3:2  and sent Timothy, our brother and God's fellow worker in the Good News of Christ, to establish you, and to comfort you concerning your faith;

3:2  And sent Timotheus, our brother, and minister of God, and our fellow laborer in the gospel of Christ, to establish you, and to comfort you concerning your faith:

3:2  et misimus Timotheum fratrem nostrum, et ministrum Dei in Evangelio Christi, ad confirmandos vos, et exhortandos pro fide vestra :

3:3  That no man should be moved in these tribulations: for yourselves know that we are appointed thereunto.

3:3  That no man should be moved by these afflictions: for yourselves know that we are appointed thereunto.

3:3  aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl.

3:3  aby se nikdo z vás nenechal těmito souženími zviklat. Víte přece, že je to náš úděl.

3:3  aby se nikdo nezmítal v těchto souženích. Sami přece víte, že k tomu tu jsme.

3:3  Aby se žádný nepohnul v takových těchto ssouženích. Nebo i sami víte, že jsme k tomu postaveni.

3:3  That no man should be moved by these afflictions: for yourselves know that we are appointed to it.

3:3  that no one be moved by these afflictions. For you know that we are appointed to this task.

3:3  That no man should be moved by these afflictions: for yourselves know that we are appointed thereunto.

3:3  ut nemo moveatur in tribulationibus istis : ipsi enim scitis quod in hoc positi sumus.

3:4  For even when we were with you, we foretold you that we should suffer tribulations: as also it is come to pass, and you know.

3:4  For verily, when we were with you, we told you before that we should suffer tribulation; even as it came to pass, and ye know.

3:4  Když jsme byli u vás, předpovídali jsme vám, že na nás přijdou soužení; a to se také, jak vidíte, stalo.

3:4  Ještě když jsme byli u vás, říkali jsme vám předem, že nás čeká soužení. To, jak sami víte, také přišlo.

3:4  Vždyť když jsme byli u vás, předem jsme vám říkali, že nás čeká soužení. To, jak víte, se i stalo.

3:4  Ještě zajisté, když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že budeme ssouženi. Jakož se i stalo, jakž víte.

3:4  For verily, when we were with you, we told you before that we should suffer tribulation; even as it came to pass, and ye know.

3:4  For truly, when we were with you, we told you beforehand that we are to suffer affliction, even as it happened, and you know.

3:4  For truly, when we were with you, we told you before that we should suffer tribulation; even as it came to pass, and you know.

3:4  Nam et cum apud vos essemus, prædicebamus vobis passuros nos tribulationes, sicut et factum est, et scitis.

3:5  For this cause also, I, forbearing no longer, sent to know your faith: lest perhaps he that tempteth should have tempted you: and our labour should be made vain.

3:5  For this cause, when I could no longer forbear, I sent to know your faith, lest by some means the tempter have tempted you, and our labour be in vain.

3:5  A tak když jsem to již déle nemohl vydržet, poslal jsem Timotea, abych poznal vaši víru, zdali vás snad pokušitel nesvedl, takže by naše námaha vyšla naprázdno.

3:5  Když jsem to tedy už nemohl snést, poslal jsem k vám Timotea, abych se dozvěděl o vaší víře, zda vás snad nepokouší Pokušitel a zda naše úsilí nepřišlo nazmar.

3:5  Když jsem to tedy nemohl déle vydržet, poslal jsem Timotea, abych se dověděl o vaší víře, jestli vás snad Pokušitel nějak nezkusil, aby tak naše námaha nevyšla naprázdno.

3:5  Protož i já, nemoha se déle zdržeti, poslal jsem, abych zvěděl o víře vaší, aťby snad nějak nepokoušel vás ten pokušitel, i byla by daremná práce naše.

3:5  For this cause, when I could no longer forbear, I sent to know your faith, lest by some means the tempter may have tempted you, and our labor be in vain.

3:5  For this cause I also, when I could not stand it any longer, sent that I might know your faith, for fear that by any means the tempter had tempted you, and our labor would have been in vain.

3:5  For this cause, when I could no longer forbear, I sent to know your faith, lest by some means the tempter have tempted you, and our labor be in vain.

3:5  Propterea et ego amplius non sustinens, misi ad cognoscendam fidem vestram : ne forte tentaverit vos is qui tentat, et inanis fiat labor noster.

3:6  But now when Timothy came to us from you and related to us your faith and charity, and that you have a good remembrance of us always, desiring to see us as we also to see you:

3:6  But now when Timotheus came from you unto us, and brought us good tidings of your faith and charity, and that ye have good remembrance of us always, desiring greatly to see us, as we also to see you:

3:6  Nyní však přišel Timoteus od vás a přinesl radostnou zprávu o vaší víře a lásce i o tom, jak na nás stále v dobrém vzpomínáte a toužíte nás spatřit stejně jako my vás.

3:6  Teď se ale Timoteus vrátil s radostnou zprávou o vaší víře a lásce. Vyprávěl nám, jak na nás pořád vzpomínáte v dobrém a toužíte nás vidět stejně jako my vás.

3:6  Nyní však k nám od vás přišel Timoteusa přinesl nám radostnou zprávu o vaší víře a lásce i o tom, že na nás stále v dobrém vzpomínáte a toužíte nás spatřit stejně jako i my vás.

3:6  Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás, a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako i my vás,

3:6  But now when Timothy came from you to us, and brought us good tidings of your faith and charity, and that ye have good remembrance of us always, desiring greatly to see us, as we also [to see] you:

3:6  But when Timothy came just now to us from you, and brought us glad news of your faith and love, and that you have good memories of us always, longing to see us, even as we also long to see you;

3:6  But now when Timotheus came from you to us, and brought us good tidings of your faith and charity, and that you have good remembrance of us always, desiring greatly to see us, as we also to see you:

3:6  Nunc autem veniente Timotheo ad nos a vobis, et annuntiante nobis fidem et caritatem vestram, et quia memoriam nostri habetis bonam semper, desiderantes nos videre, sicut et nos quoque vos :

3:7  Therefore we were comforted, brethren, in you, in all our necessity and tribulation, by your faith.

3:7  Therefore, brethren, we were comforted over you in all our affliction and distress by your faith:

3:7  Tak jste nás, bratří, ve vší naší tísni a soužení potěšili svou vírou.

3:7  Kdybyste věděli, bratři, jak nás ve všem našem strádání a soužení vaše víra povzbudila!

3:7  Proto jsme byli, bratři, ve vší své tísni a soužení povzbuzeni skrze vaši víru,

3:7  Protož potěšeni jsme, bratří, z vás ve všelikém ssoužení a nesnadnosti své skrze víru vaši.

3:7  Therefore, brethren, by your faith we were comforted over you in all our affliction and distress:

3:7  for this cause, brothers, we were comforted over you in all our distress and affliction through your faith.

3:7  Therefore, brothers, we were comforted over you in all our affliction and distress by your faith:

3:7  ideo consolati sumus, fratres, in vobis in omni necessitate et tribulatione nostra, per fidem vestram,

3:8  Because now we live, if you stand in the Lord.

3:8  For now we live, if ye stand fast in the Lord.

3:8  Nyní jsme zase živi, když vy pevně stojíte v Pánu.

3:8  Teď znovu žijeme, když pevně stojíte v Pánu!

3:8  protože nyní skutečně žijeme, jestliže vy pevně stojíte v Pánu.

3:8  Nebo aj, živi jsme, jestliže vy stojíte v Pánu.

3:8  For now we live, if ye stand fast in the Lord.

3:8  For now we live, since you stand firm in the Lord.

3:8  For now we live, if you stand fast in the Lord.

3:8  quoniam nunc vivimus, si vos statis in Domino.

3:9  For what thanks can we return to God for you, in all the joy wherewith we rejoice for you before our God,

3:9  For what thanks can we render to God again for you, for all the joy wherewith we joy for your sakes before our God;

3:9  Jakou chválou se můžeme Bohu odvděčit za všecku tu radost, kterou z vás máme před jeho tváří?

3:9  Jak máme Bohu dost poděkovat za všechnu radost, kterou z vás máme před naším Bohem?

3:9  Vždyť jakou vděčností za vás můžeme Bohu odplatit za všechnu tu opravdovou radost, kterou z vás máme před naším Bohem?

3:9  A jakým děkováním z vás můžeme se odměniti Bohu za všecku tu radost, kterouž radujeme se pro vás před Bohem svým,

3:9  For what thanks can we render to God again for you, for all the joy with which we rejoice for your sakes before our God;

3:9  For what thanksgiving can we render again to God for you, for all the joy with which we rejoice for your sakes before our God;

3:9  For what thanks can we render to God again for you, for all the joy with which we joy for your sakes before our God;

3:9  Quam enim gratiarum actionem possumus Deo retribuere pro vobis in omni gaudio, quo gaudemus propter vos ante Deum nostrum,

3:10  Night and day more abundantly praying that we may see your face and may accomplish those things that are wanting to your faith?

3:10  Night and day praying exceedingly that we might see your face, and might perfect that which is lacking in your faith?

3:10  Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře.

3:10  Dnem i nocí se horlivě modlíme, abychom vás mohli znovu navštívit a posílit vaši víru, jakkoli bude potřeba.

3:10  Ve dne v noci převelice prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit nedostatky vaší víry.

3:10  Dnem i noci přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši, a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší?

3:10  Night and day praying exceedingly that we may see your face, and may perfect that which is lacking in your faith?

3:10  night and day praying exceedingly that we may see your face, and may perfect that which is lacking in your faith?

3:10  Night and day praying exceedingly that we might see your face, and might perfect that which is lacking in your faith?

3:10  nocte ac die abundantius orantes, ut videamus faciem vestram, et compleamus ea quæ desunt fidei vestræ ?

3:11  Now God himself and our Father and our Lord Jesus Christ, direct our way unto you.

3:11  Now God himself and our Father, and our Lord Jesus Christ, direct our way unto you.

3:11  Sám náš Bůh a Otec i Ježíš, náš Pán, kéž připraví naši cestu k vám!

3:11  Kéž sám Bůh, náš Otec, i náš Pán Ježíš připraví naši cestu k vám.

3:11  Sám Bůh a náš Otec a náš Pán Ježíš kéž urovná naši cestu k vám.

3:11  Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám.

3:11  Now God himself and our Father, and our Lord Jesus Christ, direct our way to you.

3:11  Now may our God and Father himself, and our Lord Jesus Christ, direct our way to you;

3:11  Now God himself and our Father, and our Lord Jesus Christ, direct our way to you.

3:11  Ipse autem Deus, et Pater noster, et Dominus noster Jesus Christus, dirigat viam nostram ad vos.

3:12  And may the Lord multiply you and make you abound in charity towards one another and towards all men: as we do also towards you,

3:12  And the Lord make you to increase and abound in love one toward another, and toward all men, even as we do toward you:

3:12  Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme,

3:12  Kéž Pán bohatě rozhojní vaši lásku k sobě navzájem i ke všem lidem stejně jako naši lásku k vám.

3:12  A vás ať Pán rozhojní a dá vám oplývat v lásce k sobě navzájem i ke všem lidem, jako i my máme lásku k vám,

3:12  Vás pak ten Pán račiž rozmnožiti a rozhojniti v lásce k sobě vespolek, i ke všechněm, jako i nás k vám,

3:12  And the Lord make you to increase and abound in love one towards another, and towards all [men], even as we [do] towards you:

3:12  and the Lord make you to increase and abound in love one toward another, and toward all men, even as we also do toward you,

3:12  And the Lord make you to increase and abound in love one toward another, and toward all men, even as we do toward you:

3:12  Vos autem Dominus multiplicet, et abundare faciat caritatem vestram in invicem, et in omnes, quemadmodum et nos in vobis :

3:13  To confirm your hearts without blame, in holiness, before God and our Father, at the coming of our Lord Jesus Christ, with all his saints. Amen.

3:13  To the end he may stablish your hearts unblameable in holiness before God, even our Father, at the coming of our Lord Jesus Christ with all his saints.

3:13  ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

3:13  Kéž Bůh, náš Otec, posílí vaše srdce ve svatosti, abyste před ním byli bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.

3:13  ať tak upevní vaše srdce, aby byla bezúhonná v svatosti před Bohem a naším Otcem v příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými. [Amen.]

3:13  Aby tak utvrzena byla srdce vaše nepoškvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všechněmi svatými jeho.

3:13  To the end he may establish your hearts unblamable in holiness before God, even our Father, at the coming of our Lord Jesus Christ with all his saints.

3:13  to the end he may establish your hearts blameless in holiness before our God and Father, at the coming of our Lord Jesus with all his saints.

3:13  To the end he may establish your hearts blameless in holiness before God, even our Father, at the coming of our Lord Jesus Christ with all his saints.

3:13  ad confirmanda corda vestra sine querela in sanctitate, ante Deum et Patrem nostrum, in adventu Domini nostri Jesu Christi cum omnibus sanctis ejus. Amen.

Chapter 4

4:1  For the rest therefore, brethren, pray and beseech you in the Lord Jesus that, as you have received from us, how you ought to walk and to please God, so also you would walk, that you may abound the more.

4:1  Furthermore then we beseech you, brethren, and exhort you by the Lord Jesus, that as ye have received of us how ye ought to walk and to please God, so ye would abound more and more.

4:1  Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu.

4:1  Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte – žijte tak, abyste se líbili Bohu.

4:1  Nakonec vás, bratři, žádáme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhojňovali v tom, co jste od nás převzali a ⌈co už také činíte⌉ -- totiž jak máte žít, abyste se líbili Bohu.

4:1  Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.

4:1  Furthermore then we beseech you, brethren, and exhort [you] by the Lord Jesus, that as ye have received from us how ye ought to walk and to please God, [so] ye would abound more and more.

4:1  Finally then, brothers, we beg and exhort you in the Lord Jesus, that as you received from us how you ought to live and to please God, even as you are living, that you excel more and more.

4:1  Furthermore then we beseech you, brothers, and exhort you by the Lord Jesus, that as you have received of us how you ought to walk and to please God, so you would abound more and more.

4:1  De cetero ergo, fratres, rogamus vos et obsecramus in Domino Jesu, ut quemadmodum accepistis a nobis quomodo oporteat vos ambulare, et placere Deo, sic et ambuletis ut abundetis magis.

4:2  For you know what precepts I have given to you by the Lord Jesus.

4:2  For ye know what commandments we gave you by the Lord Jesus.

4:2  Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše.

4:2  Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali od Pána Ježíše Krista.

4:2  Vždyť víte, které příkazy jsme vám vydali skrze Pána Ježíše.

4:2  Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.

4:2  For ye know what commandments we gave you by the Lord Jesus.

4:2  For you know what instructions we gave you through the Lord Jesus.

4:2  For you know what commandments we gave you by the Lord Jesus.

4:2  Scitis enim quæ præcepta dederim vobis per Dominum Jesum.

4:3  For this is the will of God, your sanctification: That you should abstain from fornication:

4:3  For this is the will of God, even your sanctification, that ye should abstain from fornication:

4:3  Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti

4:3  Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu.

4:3  Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali smilstva,

4:3  Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,

4:3  For this is the will of God, [even] your sanctification, that ye should abstain from lewdness.

4:3  For this is the will of God: your sanctification, that you abstain from sexual immorality,

4:3  For this is the will of God, even your sanctification, that you should abstain from fornication:

4:3  Hæc est enim voluntas Dei, sanctificatio vestra : ut abstineatis vos a fornicatione,

4:4  That every one of you should know how to possess his vessel in sanctification and honour,

4:4  That every one of you should know how to possess his vessel in sanctification and honour;

4:4  a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou,

4:4  Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě,

4:4  aby každý z vás uměl zacházet se svou nádobou ve svatosti a úctě,

4:4  A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v poctivosti,

4:4  That every one of you should know how to possess his vessel in sanctification and honor;

4:4  that each one of you know how to possess himself of his own vessel in sanctification and honor,

4:4  That every one of you should know how to possess his vessel in sanctification and honor;

4:4  ut sciat unusquisque vestrum vas suum possidere in sanctificatione, et honore :

4:5  Not in the passion of lust, like the Gentiles that know not God:

4:5  Not in the lust of concupiscence, even as the Gentiles which know not God:

4:5  ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha.

4:5  nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha.

4:5  ne v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha,

4:5  Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

4:5  Not in the lust of concupiscence, even as the Gentiles who know not God:

4:5  not in the passion of lust, even as the Gentiles who do not know God;

4:5  Not in the lust of concupiscence, even as the Gentiles which know not God:

4:5  non in passione desiderii, sicut et gentes, quæ ignorant Deum :

4:6  And that no man overreach nor circumvent his brother in business: because the Lord is the avenger of all these things, as we have told you before and have testified.

4:6  That no man go beyond and defraud his brother in any matter: because that the Lord is the avenger of all such, as we also have forewarned you and testified.

4:6  Ať nikdo v této věci nevybočuje z mezí a neklame svého bratra, protože Pán ztrestá takové jednání, jak jsme vám už dříve řekli a dosvědčili.

4:6  Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá.

4:6  a aby nikdo nepřekračoval meze a ⌈neklamal v této věci svého⌉ bratra, protože Pán je mstitelem v těch všech věcech, jak jsme vám také předem řekli a plně dosvědčili.

4:6  A aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a osvědčili.

4:6  That no [man] go beyond and defraud his brother in [any] matter: because the Lord [is] the avenger of all such, as we also have forewarned you and testified.

4:6  that no one should take advantage of and wrong a brother or sister in this matter; because the Lord is an avenger in all these things, as also we forewarned you and testified.

4:6  That no man go beyond and defraud his brother in any matter: because that the Lord is the avenger of all such, as we also have forewarned you and testified.

4:6  et ne quis supergrediatur, neque circumveniat in negotio fratrem suum : quoniam vindex est Dominus de his omnibus, sicut prædiximus vobis, et testificati sumus.

4:7  For God hath not called us unto uncleanness, but unto sanctification.

4:7  For God hath not called us unto uncleanness, but unto holiness.

4:7  Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení.

4:7  Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení.

4:7  Neboť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k tomu, abychom žili v posvěcení.

4:7  Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.

4:7  For God hath not called us to uncleanness, but to holiness.

4:7  For God called us not for uncleanness, but in sanctification.

4:7  For God has not called us to uncleanness, but to holiness.

4:7  Non enim vocavit nos Deus in immunditiam, sed in sanctificationem.

4:8  Therefore, he that despiseth these things, despiseth not man, but God, who also hath given his holy Spirit in us.

4:8  He therefore that despiseth, despiseth not man, but God, who hath also given unto us his holy Spirit.

4:8  Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha.

4:8  Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.

4:8  Proto kdo toto odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který [také] do vás dává svého Svatého Ducha.

4:8  A protož kdo tím pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i nám dal Ducha svého svatého.

4:8  He therefore that despiseth, despiseth not man, but God, who hath also given to us his holy Spirit.

4:8  Therefore he who rejects this does not reject man, but God, who has also given his Holy Spirit to you.

4:8  He therefore that despises, despises not man, but God, who has also given to us his holy Spirit.

4:8  Itaque qui hæc spernit, non hominem spernit, sed Deum : qui etiam dedit Spiritum suum Sanctum in nobis.

4:9  But as touching the charity of brotherhood, we have no need to write to you: for yourselves have learned of God to love one another.

4:9  But as touching brotherly love ye need not that I write unto you: for ye yourselves are taught of God to love one another.

4:9  O bratrské lásce není třeba, abych vám psal, neboť Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi.

4:9  O bratrské lásce vám není potřeba nic psát. Sami jste se totiž od Boha naučili milovat jedni druhé,

4:9  O bratrské lásce vám není potřeba psát, neboť jste sami vyučeni od Boha, abyste milovali jeden druhého.

4:9  O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.

4:9  But concerning brotherly love ye need not that I write to you: for ye yourselves are taught by God to love one another.

4:9  But concerning brotherly love, you have no need that one write to you. For you yourselves are taught by God to love one another,

4:9  But as touching brotherly love you need not that I write to you: for you yourselves are taught of God to love one another.

4:9  De caritate autem fraternitatis non necesse habemus scribere vobis : ipsi enim vos a Deo didicistis ut diligatis invicem.

4:10  For indeed you do it towards all the brethren in all Macedonia. But we entreat you, brethren, that you abound more:

4:10  And indeed ye do it toward all the brethren which are in all Macedonia: but we beseech you, brethren, that ye increase more and more;

4:10  A takoví opravdu jste ke všem bratřím v celé Makedonii; jen vás prosíme, bratří, abyste v tom byli stále horlivější.

4:10  jak to také prokazujete všem bratrům po celé Makedonii. Prosíme vás, abyste v tom stále rostli.

4:10  A opravdu tak činíte všem bratřím v celé Makedonii. Vyzýváme vás však, bratři, abyste se v tom ještě více rozhojňovali

4:10  A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom více rozhojnili,

4:10  And indeed ye do it towards all the brethren who are in all Macedonia: but we beseech you, brethren, that ye increase more and more;

4:10  for indeed you do it toward all the brothers who are in all Macedonia. But we exhort you, brothers, that you abound more and more;

4:10  And indeed you do it toward all the brothers which are in all Macedonia: but we beseech you, brothers, that you increase more and more;

4:10  Etenim illud facitis in omnes fratres in universa Macedonia. Rogamus autem vos, fratres, ut abundetis magis,

4:11  And that you use your endeavour to be quiet: and that you do your own business and work with your own hands, as we commanded you: and that you walk honestly towards them that are without: and that you want nothing of any man's.

4:11  And that ye study to be quiet, and to do your own business, and to work with your own hands, as we commanded you;

4:11  Zakládejte si na tom, že budete žít pokojně, věnovat se své práci a získávat obživu vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili.

4:11  Snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili.

4:11  a zakládali si na pokojném životě, věnovali se vlastním věcem a pracovali vlastníma rukama, jak jsme vám přikázali,

4:11  A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,

4:11  And that ye study to be quiet, and to do your own business, and to work with your own hands, as we commanded you;

4:11  and that you make it your ambition to lead a quiet life, and to do your own business, and to work with your own hands, even as we instructed you;

4:11  And that you study to be quiet, and to do your own business, and to work with your own hands, as we commanded you;

4:11  et operam detis ut quieti sitis, et ut vestrum negotium agatis, et operemini manibus vestris, sicut præcepimus vobis :

4:12  And we will not have you ignorant brethren, concerning them that are asleep, that you be not sorrowful, even as others who have no hope.

4:12  That ye may walk honestly toward them that are without, and that ye may have lack of nothing.

4:12  Tak získáte úctu těch, kdo stojí mimo, a na nikoho nebudete odkázáni.

4:12  Před těmi, kdo k vám nepatří, tak povedete poctivý život beze všeho nedostatku.

4:12  a abyste žili slušně před těmi, kteří jsou vně, a nikoho nepotřebovali.

4:12  Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.

4:12  That ye may walk honestly towards them that are without, and [that] ye may have need of nothing.

4:12  that you may walk properly toward those who are outside, and may have need of nothing.

4:12  That you may walk honestly toward them that are without, and that you may have lack of nothing.

4:12  et ut honeste ambuletis ad eos qui foris sunt : et nullius aliquid desideretis.

4:13  For if we believe that Jesus died and rose again: even so them who have slept through Jesus, will God bring with him.

4:13  But I would not have you to be ignorant, brethren, concerning them which are asleep, that ye sorrow not, even as others which have no hope.

4:13  Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději.

4:13  Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našich zesnulých. Nemusíte nad nimi truchlit jako jiní, kteří nemají naději.

4:13  Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději.

4:13  Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.

4:13  But I would not have you to be ignorant, brethren, concerning them who are asleep, that ye sorrow not, even as others who have no hope.

4:13  But we do not want you to be ignorant, brothers, concerning those who have fallen asleep, so that you do not grieve like the rest, who have no hope.

4:13  But I would not have you to be ignorant, brothers, concerning them which are asleep, that you sorrow not, even as others which have no hope.

4:13  Nolumus autem vos ignorare fratres de dormientibus, ut non contristemini sicut et ceteri, qui spem non habent.

4:14  For this we say unto you in the word of the Lord, that we who are alive, who remain unto the coming of the Lord, shall not prevent them who have slept.

4:14  For if we believe that Jesus died and rose again, even so them also which sleep in Jesus will God bring with him.

4:14  Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.

4:14  Ježíš, jak věříme, zemřel a vstal z mrtvých; právě tak věříme, že Bůh přivede s Ježíšem k životu i ty, kdo zesnuli v něm.

4:14  Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ⌈ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede⌉ s ním.

4:14  Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.

4:14  For if we believe that Jesus died and rose again, even so them also who sleep in Jesus will God bring with him.

4:14  For if we believe that Jesus died and rose again, even so God will bring with him those who have fallen asleep in Jesus.

4:14  For if we believe that Jesus died and rose again, even so them also which sleep in Jesus will God bring with him.

4:14  Si enim credimus quod Jesus mortuus est, et resurrexit : ita et Deus eos qui dormierunt per Jesum, adducet cum eo.

4:15  For the Lord himself shall come down from heaven with commandment and with the voice of an archangel and with the trumpet of God: and the dead who are in Christ shall rise first.

4:15  For this we say unto you by the word of the Lord, that we which are alive and remain unto the coming of the Lord shall not prevent them which are asleep.

4:15  Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme.

4:15  Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli.

4:15  Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli,

4:15  Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.

4:15  For this we say to you by the word of the Lord, that we who are alive [and] remain to the coming of the Lord shall not precede them who are asleep.

4:15  For this we tell you by the word of the Lord, that we who are alive, who are left to the coming of the Lord, will in no way precede those who have fallen asleep.

4:15  For this we say to you by the word of the Lord, that we which are alive and remain to the coming of the Lord shall not prevent them which are asleep.

4:15  Hoc enim vobis dicimus in verbo Domini, quia nos, qui vivimus, qui residui sumus in adventum Domini, non præveniemus eos qui dormierunt.

4:16  Then we who are alive, who are left, shall be taken up together with them in the clouds to meet Christ, into the air: and so shall we be always with the Lord.

4:16  For the Lord himself shall descend from heaven with a shout, with the voice of the archangel, and with the trump of God: and the dead in Christ shall rise first:

4:16  Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve;

4:16  Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu.

4:16  protože ⌈za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a⌉ Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve.

4:16  Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé.

4:16  For the Lord himself will descend from heaven with a shout, with the voice of an archangel, and with the trumpet of God: and the dead in Christ shall rise first:

4:16  For the Lord himself will descend from heaven with a shout, with the voice of the archangel, and with God's trumpet. The dead in Christ will rise first,

4:16  For the Lord himself shall descend from heaven with a shout, with the voice of the archangel, and with the trump of God: and the dead in Christ shall rise first:

4:16  Quoniam ipse Dominus in jussu, et in voce archangeli, et in tuba Dei descendet de cælo : et mortui, qui in Christo sunt, resurgent primi.

4:17  Wherefore, comfort ye one another with these words.

4:17  Then we which are alive and remain shall be caught up together with them in the clouds, to meet the Lord in the air: and so shall we ever be with the Lord.

4:17  potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.

4:17  My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky.

4:17  Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem.

4:17  Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

4:17  Then we who are alive [and] remain shall be caught up together with them in the clouds, to meet the Lord in the air: and so shall we ever be with the Lord.

4:17  then we who are alive, who are left, will be caught up together with them in the clouds, to meet the Lord in the air. So we will be with the Lord forever.

4:17  Then we which are alive and remain shall be caught up together with them in the clouds, to meet the Lord in the air: and so shall we ever be with the Lord.

4:17  Deinde nos, qui vivimus, qui relinquimur, simul rapiemur cum illis in nubibus obviam Christo in aëra, et sic semper cum Domino erimus.

4:18  Wherefore comfort one another with these words.

4:18  Těmito slovy se vzájemně potěšujte.

4:18  Povzbuzujte se navzájem těmito slovy.

4:18  Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.

4:18  A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.

4:18  Wherefore, comfort one another with these words.

4:18  Therefore comfort one another with these words.

4:18  Why comfort one another with these words.

4:18  Itaque consolamini invicem in verbis istis.

Chapter 5

5:1  But of the times and moments, brethren, you need not, that we should write to you:

5:1  But of the times and the seasons, brethren, ye have no need that I write unto you.

5:1  Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině.

5:1  O časech a dobách vám není potřeba nic psát, bratři.

5:1  O časech a dobách, bratři, nepotřebujete, aby vám bylo psáno.

5:1  O časích pak a chvilech, bratří, nepotřebujete, aby vám psáno bylo.

5:1  But of the times and the seasons, brethren, ye have no need that I write to you.

5:1  But concerning the times and the seasons, brothers, you have no need that anything be written to you.

5:1  But of the times and the seasons, brothers, you have no need that I write to you.

5:1  De temporibus autem, et momentis, fratres, non indigetis ut scribamus vobis.

5:2  For yourselves know perfectly that the day of the Lord shall so come as a thief in the night.

5:2  For yourselves know perfectly that the day of the Lord so cometh as a thief in the night.

5:2  Sami přece dobře víte, že den Páně přijde jako přichází zloděj v noci.

5:2  Sami dobře víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci.

5:2  Vždyť sami přesně víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci.

5:2  Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde.

5:2  For yourselves know perfectly that the day of the Lord so cometh as a thief in the night.

5:2  For you yourselves know well that the day of the Lord comes like a thief in the night.

5:2  For yourselves know perfectly that the day of the Lord so comes as a thief in the night.

5:2  Ipsi enim diligenter scitis quia dies Domini, sicut fur in nocte, ita veniet :

5:3  For when they shall say: Peace and security; then shall sudden destruction come upon them, as the pains upon her that is with child, and they shall not escape.

5:3  For when they shall say, Peace and safety; then sudden destruction cometh upon them, as travail upon a woman with child; and they shall not escape.

5:3  Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou.

5:3  Až lidé budou říkat: „Mír! Bezpečí!“ náhle je překvapí záhuba, jako když na těhotnou přijdou bolesti, a nebude úniku.

5:3  Když lidé budou říkat: Pokoj a bezpečí, tehdy na ně náhle přijde zkáza jako porodní bolesti na těhotnou ženu, a jistě neuniknou.

5:3  Nebo když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a neujdouť.

5:3  For when they shall say, Peace and safety; then sudden destruction cometh upon them, as travail upon a woman with child; and they shall not escape.

5:3  For when they are saying, "Peace and safety," then sudden destruction will come on them, like birth pains on a pregnant woman; and they will in no way escape.

5:3  For when they shall say, Peace and safety; then sudden destruction comes on them, as travail on a woman with child; and they shall not escape.

5:3  cum enim dixerint : Pax et securitas : tunc repentinus eis superveniet interitus, sicut dolor in utero habenti, et non effugient.

5:4  But you, brethren, are not in darkness, that the day should overtake you as a thief.

5:4  But ye, brethren, are not in darkness, that that day should overtake you as a thief.

5:4  Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj.

5:4  Vy, bratři, ale nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil jako zloděj.

5:4  Vy však, bratři, nejste ve tmě, aby vás ten den přepadl jako zloděj.

5:4  Ale vy, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den jako zloděj zachvátil.

5:4  But ye, brethren, are not in darkness, that that day should overtake you as a thief.

5:4  But you, brothers, are not in darkness, that the day should overtake you like a thief.

5:4  But you, brothers, are not in darkness, that that day should overtake you as a thief.

5:4  Vos autem, fratres, non estis in tenebris, ut vos dies illa tamquam fur comprehendat :

5:5  For all you are the children of light and children of the day: we are not of the night nor of darkness.

5:5  Ye are all the children of light, and the children of the day: we are not of the night, nor of darkness.

5:5  Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.

5:5  Všichni jste lidé světla, lidé dne. Nepatříme noci ani tmě!

5:5  Neboť vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě.

5:5  Všickni vy synové světla jste, a synové dne. Nejsmeť noci, ani tmy.

5:5  Ye are all children of light, and children of the day: we are not of the night, nor of darkness.

5:5  You are all children of light, and children of the day. We do not belong to the night, nor to darkness,

5:5  You are all the children of light, and the children of the day: we are not of the night, nor of darkness.

5:5  omnes enim vos filii lucis estis, et filii diei : non sumus noctis, neque tenebrarum.

5:6  Therefore, let us not sleep, as others do: but let us watch, and be sober.

5:6  Therefore let us not sleep, as do others; but let us watch and be sober.

5:6  Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví.

5:6  Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví.

5:6  Proto tedy nespěme jako ti ostatní, nýbrž buďme bdělí a střízliví.

5:6  Nespěmež tedy, jako jiní, ale bděme, a střízliví buďme.

5:6  Therefore let us not sleep, as [do] others; but let us watch and be sober.

5:6  so then let us not sleep, as the rest do, but let us watch and be sober.

5:6  Therefore let us not sleep, as do others; but let us watch and be sober.

5:6  Igitur non dormiamus sicut et ceteri, sed vigilemus, et sobrii simus.

5:7  For they that sleep, sleep in the night; and they that are drunk, are drunk in the night.

5:7  For they that sleep sleep in the night; and they that be drunken are drunken in the night.

5:7  Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci.

5:7  Spáči spí v noci, v noci se opíjejí opilci.

5:7  Vždyť ti, kdo spí, spí v noci, a ti, kdo se opíjejí, opíjejí se v noci.

5:7  Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci opilí jsou.

5:7  For they that sleep, sleep in the night; and they that are drunken, are drunken in the night.

5:7  For those who sleep, sleep in the night, and those who are drunk are drunk in the night.

5:7  For they that sleep sleep in the night; and they that be drunken are drunken in the night.

5:7  Qui enim dormiunt, nocte dormiunt : et qui ebrii sunt, nocte ebrii sunt.

5:8  But let us, who are of the day, be sober, having on the breast plate of faith and charity and, for a helmet, the hope of salvation.

5:8  But let us, who are of the day, be sober, putting on the breastplate of faith and love; and for an helmet, the hope of salvation.

5:8  My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přílbu.

5:8  My ale patříme dni! Proto buďme střízliví a oblečme si pancíř víry a lásky a přilbu naděje spasení.

5:8  My však, ⌈kteří patříme dni⌉, buďme střízliví, oblečeni v pancíř víry a lásky a v přilbu naděje spasení.

5:8  Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku naděje spasení.

5:8  But let us, who are of the day, be sober, putting on the breast-plate of faith and love; and for a helmet, the hope of salvation.

5:8  But let us, since we belong to the day, be sober, putting on the breastplate of faith and love, and, for a helmet, the hope of salvation.

5:8  But let us, who are of the day, be sober, putting on the breastplate of faith and love; and for an helmet, the hope of salvation.

5:8  Nos autem, qui diei sumus, sobrii simus, induti loricam fidei et caritatis, et galeam spem salutis :

5:9  For God hath not appointed us unto wrath: but unto the purchasing of salvation by our Lord Jesus Christ,

5:9  For God hath not appointed us to wrath, but to obtain salvation by our Lord Jesus Christ,

5:9  Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista.

5:9  Bůh přece pro nás nemá hněv, ale záchranu skrze našeho Pána Ježíše Krista,

5:9  Neboť Bůh nás nepostavil k hněvu, nýbrž k získání spasení skrze našeho Pána Ježíše Krista,

5:9  Nebo nepostavil nás Bůh k hněvu, ale k nabytí spasení, skrze Pána našeho Jezukrista,

5:9  For God hath not appointed us to wrath, but to obtain salvation by our Lord Jesus Christ,

5:9  For God did not appoint us to wrath, but to the obtaining of salvation through our Lord Jesus Christ,

5:9  For God has not appointed us to wrath, but to obtain salvation by our Lord Jesus Christ,

5:9  quoniam non posuit nos Deus in iram, sed in acquisitionem salutis per Dominum nostrum Jesum Christum,

5:10  Who died for us: that, whether we watch or sleep, we may live together with him.

5:10  Who died for us, that, whether we wake or sleep, we should live together with him.

5:10  On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.

5:10  který za nás zemřel, abychom – ať už bdíme nebo spíme – žili společně s ním.

5:10  který za nás zemřel, abychom my, ať ⌈bdíme nebo spíme⌉, žili spolu s ním.

5:10  Kterýž umřel za nás, abychom, buď že bdíme, buď že spíme, spolu s ním živi byli.

5:10  Who died for us, that, whether we wake or sleep, we should live together with him.

5:10  who died for us, that, whether we wake or sleep, we should live together with him.

5:10  Who died for us, that, whether we wake or sleep, we should live together with him.

5:10  qui mortuus est pro nobis : ut sive vigilemus, sive dormiamus, simul cum illo vivamus.

5:11  For which cause comfort one another and edify one another, as you also do.

5:11  Wherefore comfort yourselves together, and edify one another, even as also ye do.

5:11  Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.

5:11  Povzbuzujte se tedy a posilujte se navzájem tak jako dosud.

5:11  Proto se navzájem povzbuzujte a budujte jeden druhého, jak to již činíte.

5:11  Protož napomínejte se vespolek, a vzdělávejte jeden druhého, jakož i činíte.

5:11  Wherefore, comfort yourselves together, and edify one another, even as also ye do.

5:11  Therefore exhort one another, and build each other up, even as you also do.

5:11  Why comfort yourselves together, and edify one another, even as also you do.

5:11  Propter quod consolamini invicem, et ædificate alterutrum, sicut et facitis.

5:12  And we beseech you, brethren, to know them who labour among you and are over you in the Lord and admonish you;

5:12  And we beseech you, brethren, to know them which labour among you, and are over you in the Lord, and admonish you;

5:12  Žádáme vás, bratří, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, jsou vašimi představenými v Kristu a napomínají vás.

5:12  Prosíme vás, bratři, mějte uznání pro ty, kdo mezi vámi pracují, v Pánu vás vedou a napomínají vás.

5:12  Žádáme vás, bratři, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi namáhavě pracují, jsou vašimi představenými v Pánu a napomínají vás.

5:12  Prosímeť pak vás, bratří, znejtež ty, kteříž pracují mezi vámi, a předloženi jsou vám v Pánu, a napomínají vás,

5:12  And we beseech you, brethren, to know them who labor among you, and are over you in the Lord, and admonish you;

5:12  But we beg you, brothers, to know those who labor among you, and are over you in the Lord, and admonish you,

5:12  And we beseech you, brothers, to know them which labor among you, and are over you in the Lord, and admonish you;

5:12  Rogamus autem vos, fratres, ut noveritis eos qui laborant inter vos, et præsunt vobis in Domino, et monent vos,

5:13  That you esteem them more abundantly in charity, for their work's sake. Have peace with them.

5:13  And to esteem them very highly in love for their work’s sake. And be at peace among yourselves.

5:13  Velmi si jich važte a milujte je pro jejich dílo. Žijte mezi sebou v pokoji.

5:13  Za to, co dělají, si jich nesmírně važte. Mějte mezi sebou pokoj.

5:13  Převelice si jich v lásce važte pro jejich práci; žijte mezi sebou pokojně.

5:13  A velice je milujte pro práci jejich. A mějte se k sobě vespolek pokojně.

5:13  And to esteem them very highly in love for their work's sake. [And] be at peace among yourselves.

5:13  and to respect and honor them in love for their work's sake. Be at peace among yourselves.

5:13  And to esteem them very highly in love for their work's sake. And be at peace among yourselves.

5:13  ut habeatis illos abundantius in caritate propter opus illorum : pacem habete cum eis.

5:14  And we beseech you, brethren, rebuke the unquiet: comfort the feeble minded: support the weak: be patient towards all men.

5:14  Now we exhort you, brethren, warn them that are unruly, comfort the feebleminded, support the weak, be patient toward all men.

5:14  Klademe vám na srdce, bratří, kárejte neukázněné, těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost.

5:14  Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, těšte malomyslné, podporujte slabé a se všemi mějte trpělivost.

5:14  Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, potěšujte malomyslné, ujímejte se slabých, mějte trpělivost se všemi.

5:14  Prosímeť pak vás, bratří, napomínejte z řádu vystupujících, potěšujte choulostivých, snášejte mdlé, trpělivě se mějte ke všechněm.

5:14  Now we exhort you, brethren, warn them that are disorderly, comfort the feeble-minded, support the weak, be patient towards all [men].

5:14  We exhort you, brothers, admonish the disorderly, encourage the fainthearted, support the weak, be patient toward all.

5:14  Now we exhort you, brothers, warn them that are unruly, comfort the feebleminded, support the weak, be patient toward all men.

5:14  Rogamus autem vos, fratres, corripite inquietos, consolamini pusillanimes, suscipite infirmos, patientes estote ad omnes.

5:15  See that none render evil for evil to any man: but ever follow that which is good towards each other and towards all men.

5:15  See that none render evil for evil unto any man; but ever follow that which is good, both among yourselves, and to all men.

5:15  Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem.

5:15  Dejte pozor, ať nikdo neoplácí zlo zlem; raději vždy následujte, co je dobré – jak pro vás, tak pro všechny.

5:15  Hleďte, aby nikdo neodplácel nikomu zlým za zlé, ale vždy usilujte o dobro k sobě navzájem i vůči všem.

5:15  Vizte, aby někdo zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm.

5:15  See that none render evil for evil to any [man]; but ever follow that which is good, both among yourselves, and to all [men].

5:15  See that no one returns evil for evil to anyone, but always follow after that which is good, for one another, and for all.

5:15  See that none render evil for evil to any man; but ever follow that which is good, both among yourselves, and to all men.

5:15  Videte ne quis malum pro malo alicui reddat : sed semper quod bonum est sectamini in invicem, et in omnes.

5:16  Always rejoice.

5:16  Rejoice evermore.

5:16  Stále se radujte,

5:16  Vždycky se radujte.

5:16  Vždycky se radujte.

5:16  Vždycky se radujte,

5:16  Rejoice evermore.

5:16  Rejoice always.

5:16  Rejoice ever more.

5:16  Semper gaudete.

5:17  Pray without ceasing.

5:17  Pray without ceasing.

5:17  v modlitbách neustávejte.

5:17  Neustále se modlete.

5:17  Neustále se modlete.

5:17  Bez přestání se modlte,

5:17  Pray without ceasing.

5:17  Pray without ceasing.

5:17  Pray without ceasing.

5:17  Sine intermissione orate.

5:18  In all things give thanks for this is the will of God in Christ Jesus concerning you all.

5:18  In every thing give thanks: for this is the will of God in Christ Jesus concerning you.

5:18  Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.

5:18  Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši.

5:18  Ve všem vzdávejte díky, neboť toto je pro vás Boží vůle v Kristu Ježíši.

5:18  Ze všeho díky čiňte; nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši při vás.

5:18  In every thing give thanks: for this is the will of God in Christ Jesus concerning you.

5:18  In everything give thanks, for this is the will of God in Christ Jesus toward you.

5:18  In every thing give thanks: for this is the will of God in Christ Jesus concerning you.

5:18  In omnibus gratias agite : hæc est enim voluntas Dei in Christo Jesu in omnibus vobis.

5:19  Extinguish not the spirit.

5:19  Quench not the Spirit.

5:19  Plamen Ducha nezhášejte,

5:19  Ducha neuhašujte.

5:19  Ducha neuhašujte.

5:19  Ducha neuhašujte,

5:19  Quench not the spirit.

5:19  Do not quench the Spirit.

5:19  Quench not the Spirit.

5:19  Spiritum nolite extinguere.

5:20  Despise not prophecies.

5:20  Despise not prophesyings.

5:20  prorockými dary nepohrdejte.

5:20  Proroctvími nepohrdejte.

5:20  Proroctvími nepohrdejte.

5:20  Proroctvím nepohrdejte,

5:20  Despise not prophesyings.

5:20  Do not despise prophesies.

5:20  Despise not prophesyings.

5:20  Prophetias nolite spernere.

5:21  But prove all things: hold fast that which is good.

5:21  Prove all things; hold fast that which is good.

5:21  Všecko zkoumejte, dobrého se držte;

5:21  Všechno prověřujte; dobrého se držte,

5:21  Všechno však zkoušejte; co je dobré, to pevně držte,

5:21  Všeho zkuste; což dobrého jest, toho se držte.

5:21  Prove all things; hold fast that which is good.

5:21  Test all things, and hold firmly that which is good.

5:21  Prove all things; hold fast that which is good.

5:21  Omnia autem probate : quod bonum est tenete.

5:22  From all appearance of evil refrain yourselves.

5:22  Abstain from all appearance of evil.

5:22  zlého se chraňte v každé podobě.

5:22  zla v každé podobě se varujte.

5:22  a všeho, co vypadá zle, se vystříhejte.

5:22  Od všeliké zlé tvárnosti se varujte.

5:22  Abstain from all appearance of evil.

5:22  Abstain from every form of evil.

5:22  Abstain from all appearance of evil.

5:22  Ab omni specie mala abstinete vos.

5:23  And may the God of peace himself sanctify you in all things: that your whole spirit and soul and body may be preserved blameless in the coming of our Lord Jesus Christ.

5:23  And the very God of peace sanctify you wholly; and I pray God your whole spirit and soul and body be preserved blameless unto the coming of our Lord Jesus Christ.

5:23  Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

5:23  Sám Bůh pokoje kéž vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

5:23  A sám Bůh pokoje kéž vás celé posvětí a celého vašeho ducha i duši i tělo kéž zachová bez poskvrny až k příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

5:23  Sám pak Bůh pokoje posvětiž vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Jezukrista zachováno budiž.

5:23  And the very God of peace sanctify you wholly; and [I pray God] your whole spirit and soul and body may be preserved blameless to the coming of our Lord Jesus Christ.

5:23  May the God of peace himself sanctify you completely. May your whole spirit, soul, and body be preserved blameless at the coming of our Lord Jesus Christ.

5:23  And the very God of peace sanctify you wholly; and I pray God your whole spirit and soul and body be preserved blameless to the coming of our Lord Jesus Christ.

5:23  Ipse autem Deus pacis sanctificet vos per omnia : ut integer spiritus vester, et anima, et corpus sine querela in adventu Domini nostri Jesu Christi servetur.

5:24  He is faithful who hath called you, who also will do it.

5:24  Faithful is he that calleth you, who also will do it.

5:24  Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.

5:24  Ten, který vás volá, je věrný; on to udělá.

5:24  Věrný je ten, kdo vás povolává; on to také učiní.

5:24  Věrnýť jest ten, kterýž povolal vás, kterýž také i učiní to.

5:24  Faithful [is] he that calleth you, who also will do [it].

5:24  He who calls you is faithful, who will also do it.

5:24  Faithful is he that calls you, who also will do it.

5:24  Fidelis est, qui vocavit vos : qui etiam faciet.

5:25  Brethren, pray for us.

5:25  Brethren, pray for us.

5:25  Bratří, modlete se i vy za nás!

5:25  Bratři, modlete se za nás.

5:25  Bratři, modlete se [též] za nás.

5:25  Bratří, modlte se za nás.

5:25  Brethren, pray for us.

5:25  Brothers, pray for us.

5:25  Brothers, pray for us.

5:25  Fratres, orate pro nobis.

5:26  Salute all the brethren with a holy kiss.

5:26  Greet all the brethren with an holy kiss.

5:26  Pozdravte všecky bratry svatým políbením.

5:26  Pozdravte všechny sourozence svatým polibkem.

5:26  Pozdravte všechny bratry svatým políbením.

5:26  Pozdravte všech bratří s políbením svatým.

5:26  Greet all the brethren with a holy kiss.

5:26  Greet all the brothers with a holy kiss.

5:26  Greet all the brothers with an holy kiss.

5:26  Salutate fratres omnes in osculo sancto.

5:27  I charge you by the Lord that this epistle be read to all the holy brethren.

5:27  I charge you by the Lord that this epistle be read unto all the holy brethren.

5:27  Zavazuji vás v Pánu, abyste tento list dali přečíst všem bratřím.

5:27  Zapřísahám vás v Pánu, abyste tento dopis nechali přečíst všem sourozencům.

5:27  Zavazuji vás přísahou v Pánu, abyste tento list dali přečíst všem [svatým] bratřím.

5:27  Zavazujiť vás skrze Pána, aby čten byl list tento všechněm bratřím svatým.

5:27  I charge you by the Lord that this epistle be read to all the holy brethren.

5:27  I solemnly command you by the Lord that this letter be read to all the brothers.

5:27  I charge you by the Lord that this letter be read to all the holy brothers.

5:27  Adjuro vos per Dominum ut legatur epistola hæc omnibus sanctis fratribus.

5:28  The grace of our Lord Jesus Christ be with you. Amen.

5:28  The grace of our Lord Jesus Christ be with you. Amen. The first epistle unto the Thessalonians was written from Athens.

5:28  Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi.

5:28  Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi.

5:28  Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi. [Amen.]

5:28  Milost Pána našeho Jezukrista s vámi. Amen.

5:28  The grace of our Lord Jesus Christ [be] with you. Amen.

5:28  The grace of our Lord Jesus Christ be with you.

5:28  The grace of our Lord Jesus Christ be with you. Amen.

5:28  Gratia Domini nostri Jesu Christi vobiscum. Amen.