DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Amos

Chapter 1

1:1  The words of Amos, who was among the herdsmen of Thecua: which he saw concerning Israel in the days of Ozias king of Juda, and in the days of Jeroboam the son of Joas king of Israel two years before the earthquake.

1:1  The words of Amos, who was among the herdmen of Tekoa, which he saw concerning Israel in the days of Uzziah king of Judah, and in the days of Jeroboam the son of Joash king of Israel, two years before the earthquake.

1:1  Slova Ámose, který byl z tekójských drobopravců. Měl vidění o Izraeli za dnů judského krále Uzijáše a za dnů izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením.

1:1  Slova Amose, jednoho z tekojských pastevců. Dva roky před zemětřesením, za vlády judského krále Uziáše a izraelského krále Jeroboáma, syna Jehoašova, měl vidění o Izraeli.

1:1  Slova Ámose, který byl z chovatelů ovcí v Tekóji, jež viděl o Izraeli ve dnech judského krále Uzijáše a ve dnech izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením.

1:1  Slova Amosova, (kterýž byl mezi pastýři) z Tekoa, kteráž viděl o Izraelovi za dnů Uziáše krále Judského, a za dnů Jeroboáma syna Joasova, krále Izraelského, dvě létě před země třesením.

1:1  Verba Amos, qui fuit in pastoribus de Thecue, quæ vidit super Israël in diebus Oziæ, regis Juda, et in diebus Jeroboam, filii Joas, regis Israël, ante duos annos terræmotus.

1:2  And he said: The Lord will roar from Sion, and utter his voice from Jerusalem: and the beautiful places of the shepherds have mourned, and the top of Carmel is withered.

1:2  And he said, The Lord will roar from Zion, and utter his voice from Jerusalem; and the habitations of the shepherds shall mourn, and the top of Carmel shall wither.

1:2  Řekl: Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma; budou truchlit pastviny pastýřů, vrchol Karmelu zprahne.

1:2  Říkal: Hospodin bude ze Sionu řvát, burácet bude z Jeruzaléma! Vyprahnou louky pastýřů, uschne i vrchol Karmelu.

1:2  Řekl: Hospodin zařve ze Sijónu, z Jeruzaléma vydá svůj hlas; pastviny pastýřů uschnou, vrchol Karmelu vyschne.

1:2  I řekl: Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, i budou kvíliti salášové pastýřů, a vyschnou pole nejvýbornější.

1:2  Et dixit : Dominus de Sion rugiet, et de Jerusalem dabit vocem suam ; et luxerunt speciosa pastorum, et exsiccatus est vertex Carmeli.

1:3  Thus saith the Lord: For three crimes of Damascus, and for four I will not convert it: because they have thrashed Galaad with iron wains.

1:3  Thus saith the Lord; For three transgressions of Damascus, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because they have threshed Gilead with threshing instruments of iron:

1:3  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Damašku, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože mlátili Gileáda železnými smyky,

1:3  Toto praví Hospodin: Damašek hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že Gileáda mlátili cepy okovanými,

1:3  ⌈Toto praví Hospodin:⌉ Kvůli třem přestoupením Damašku, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože mlátili Gileád železnými smyky:

1:3  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Damašku, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že mlátili Galáda cepami okovanými.

1:3  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Damasci, et super quatuor non convertam eum, eo quod trituraverint in plaustris ferreis Galaad.

1:4  And I will send a fire into the house of Azael, and it shall devour the houses of Benadad.

1:4  But I will send a fire into the house of Hazael, which shall devour the palaces of Ben–hadad.

1:4  sešlu na Chazaelův dům oheň a ten pozře paláce Ben-hadadovy.

1:4  sešlu na Chazaelův dům oheň, aby pohltil Ben-hadadovy paláce.

1:4  Pošlu oheň na dům Chazaelův a stráví Ben–hadadovy paláce.

1:4  Ale pošli oheň na dům Hazaelův, kterýžto zžíře paláce Benadadovy.

1:4  Et mittam ignem in domum Azaël, et devorabit domos Benadad.

1:5  And I will break the bar of Damascus: and I will cut off the inhabitants from the plain of the idol, and him that holdeth the sceptre from the house of pleasure: and the people of Syria shall be carried away to Cyrene, saith the Lord.

1:5  I will break also the bar of Damascus, and cut off the inhabitant from the plain of Aven, and him that holdeth the sceptre from the house of Eden: and the people of Syria shall go into captivity unto Kir, saith the Lord.

1:5  Přerazím závoru Damašku, vyhladím z Pláně kouzel toho, jenž tam sídlí, z Domu rozkoše toho, jenž drží žezlo; aramejský lid bude přesídlen do Kíru, praví Hospodin.

1:5  Rozlámu závoru Damašku; odstraním trůnícího v Údolí hříchu, třímajícího žezlo v Bet-edenu. Aramejský lid bude vyhnán do Kíru, praví Hospodin.

1:5  Zlomím závoru Damašku, vyhladím vládce z údolí Áven, toho, kdo drží hůl z Bét–Edenu a aramejský lid bude odveden do Kíru, praví Hospodin.

1:5  I polámi závoru Damašku, a vypléním obyvatele z údolí Aven, a toho, kterýž drží berlu, z domu Eden, i půjde v zajetí lid Syrský do Kir, dí Hospodin.

1:5  Et conteram vectem Damasci : et disperdam habitatorem de campo idoli, et tenentem sceptrum de domo voluptatis : et transferetur populus Syriæ Cyrenen, dicit Dominus.

1:6  Thus saith the Lord: For three crimes of Gaza, and for four I will not convert it: because they have carried away a perfect captivity to shut them up in Edom.

1:6  Thus saith the Lord; For three transgressions of Gaza, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because they carried away captive the whole captivity, to deliver them up to Edom:

1:6  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Gázy, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože úplně přestěhovali obyvatelstvo a přesídlence vydali v plen Edómu,

1:6  Toto praví Hospodin: Gaza hřešila trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že vyháněli všechen lid a prodávali je Edomským,

1:6  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Gazy, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože odvedli všechny vyhnance do zajetí, aby je vydali Edómu:

1:6  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Gázy, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že je zajímajíce, v zajetí věčné podrobovali Idumejským.

1:6  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Gazæ, et super quatuor non convertam eum, eo quod transtulerint captivitatem perfectam, ut concluderent eam in Idumæa.

1:7  And I will send a fire on the wall of Gaza, and it shall devour the houses thereof.

1:7  But I will send a fire on the wall of Gaza, which shall devour the palaces thereof:

1:7  sešlu na hradby Gázy oheň a ten pozře její paláce.

1:7  sešlu na hradby Gazy oheň, aby pohltil její paláce.

1:7  Pošlu oheň na hradby Gazy a ten stráví její paláce.

1:7  Ale pošli oheň na zed Gázy, kterýžto zžíře paláce její,

1:7  Et mittam ignem in murum Gazæ, et devorabit ædes ejus.

1:8  And I will cut off the inhabitant from Azotus, and him that holdeth the sceptre from Ascalon: and I will turn my hand against Accaron, and the rest of the Philistines shall perish, saith the Lord God.

1:8  And I will cut off the inhabitant from Ashdod, and him that holdeth the sceptre from Ashkelon, and I will turn mine hand against Ekron: and the remnant of the Philistines shall perish, saith the Lord God.

1:8  Vyhladím z Ašdódu toho, jenž tam sídlí, z Aškalónu toho, jenž drží žezlo, proti Ekrónu obrátím svou ruku; vyhyne pozůstatek Pelištejců, praví Panovník Hospodin.

1:8  Odstraním toho, kdo trůní v Ašdodu, kdo třímá žezlo v Aškelonu. Obrátím svou ruku proti Ekronu a zbytky Filištínů zahynou, praví Panovník Hospodin.

1:8  Vyhladím vládce z Ašdódu a toho, kdo drží hůl z Aškalónu, vztáhnu svoji ruku proti Ekrónu a ostatek Pelištejců zahyne, praví ⌈Panovník Hospodin.⌉

1:8  A vypléním obyvatele z Azotu, i toho, kterýž drží berlu, z Aškalon, a obrátím ruku svou proti Akaron, i zahyne ostatek Filistinských, praví Panovník Hospodin.

1:8  Et disperdam habitatorem de Azoto, et tenentem sceptrum de Ascalone : et convertam manum meam super Accaron, et peribunt reliqui Philisthinorum, dicit Dominus Deus.

1:9  Thus saith the Lord: For three crimes of Tyre, and for four I will not convert it: because they have shut up an entire captivity in Edom, and have not remembered the covenant of brethren.

1:9  Thus saith the Lord; For three transgressions of Tyrus, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because they delivered up the whole captivity to Edom, and remembered not the brotherly covenant:

1:9  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Týru, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože úplně vydali v plen Edómu všechny přesídlence a nepamatovali na bratrskou smlouvu,

1:9  Toto praví Hospodin: Týr hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že prodávali vyhnance Edomským a na bratrskou smlouvu ani nevzpomněli,

1:9  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Týru, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože vydali všechny vyhnance Edómu a nepamatovali na bratrskou smlouvu:

1:9  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Týru, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že je v zajetí věčné podrobili Idumejským, a nepamatovali na smlouvu bratrskou.

1:9  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Tyri, et super quatuor non convertam eum, eo quod concluserint captivitatem perfectam in Idumæa, et non sint recordati fœderis fratrum.

1:10  And I will send a fire upon the wall of Tyre, and it shall devour the houses thereof.

1:10  But I will send a fire on the wall of Tyrus, which shall devour the palaces thereof.

1:10  sešlu na hradby Týru oheň a ten pozře jeho paláce.

1:10  sešlu na hradby Týru oheň, aby pohltil jeho paláce.

1:10  Pošlu oheň na hradby Týru a ten stráví jeho paláce.

1:10  Ale pošli oheň na zed Tyrskou, kterýžto zžíře paláce jeho.

1:10  Et mittam ignem in murum Tyri, et devorabit ædes ejus.

1:11  Thus saith the Lord: For three crimes of Edom, and for four I will not convert him: because he hath pursued his brother with the sword, and hath carried on his fury, and hath kept his wrath to the end.

1:11  Thus saith the Lord; For three transgressions of Edom, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because he did pursue his brother with the sword, and did cast off all pity, and his anger did tear perpetually, and he kept his wrath for ever:

1:11  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Edómu, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože pronásledoval svého bratra mečem, odvrhl slitování, živil v sobě neustále hněv a setrvával ve své prchlivosti,

1:11  Toto praví Hospodin: Edom hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že bratra stíhal mečem a všechen soucit potlačil, neustále jen soptil hněvem, dál a dál ve svém zuření –

1:11  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Edómu, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože pronásledoval mečem svého bratra, udusil své slitování a jeho hněv neustále propuká, jeho rozhořčení trvale zuří:

1:11  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Edoma, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že udusiv v sobě všecku lítostivost, stihá mečem bratra svého, a hněv jeho ustavičně rozsapává, anobrž vzteklost jeho špehuje bez přestání.

1:11  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Edom, et super quatuor non convertam eum, eo quod persecutus sit in gladio fratrem suum, et violaverit misericordiam ejus, et tenuerit ultra furorem suum, et indignationem suam servaverit usque in finem.

1:12  I will send a fire into Theman: and it shall devour the houses of Bosra.

1:12  But I will send a fire upon Teman, which shall devour the palaces of Bozrah.

1:12  sešlu na Téman oheň a ten pozře vládce Bosry.

1:12  za to sešlu na Teman oheň, aby pohltil paláce v Bosře.

1:12  Pošlu oheň na Téman a ten stráví paláce Bosry.

1:12  Ale pošli oheň na Teman, kterýžto zžíře paláce v Bozra.

1:12  Mittam ignem in Theman, et devorabit ædes Bosræ.

1:13  Thus saith the Lord: For three crimes of the children of Ammon, and for four I will not convert him: because he hath ripped up the women with child of Galaad to enlarge his border.

1:13  Thus saith the Lord; For three transgressions of the children of Ammon, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because they have ripped up the women with child of Gilead, that they might enlarge their border:

1:13  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Amónovců, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože roztínali těhotné ženy gileádské, aby rozšířili své území,

1:13  Toto praví Hospodin: Amonci hřešili trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že v Gileádu rozpárali těhotné, aby rozšiřovali své hranice,

1:13  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením synů Amónových, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože rozpárali těhotné Gileádu, aby rozšířili své území:

1:13  Toto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost synů Ammon, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že roztínali těhotné Galádské, jen aby rozšiřovali pomezí své.

1:13  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus filiorum Ammon, et super quatuor non convertam eum, eo quod dissecuerit prægnantes Galaad ad dilatandum terminum suum.

1:14  And I will kindle a fire in the wall of Rabba: and it shall devour the houses thereof with shouting in the day of battle, and with a whirlwind in the day of trouble.

1:14  But I will kindle a fire in the wall of Rabbah, and it shall devour the palaces thereof, with shouting in the day of battle, with a tempest in the day of the whirlwind:

1:14  zanítím na hradbách Raby oheň a ten pozře její paláce za válečného ryku v den boje, za vichřice v den bouře.

1:14  zapálím na hradbách Raby oheň, aby pohltil její paláce uprostřed vřavy v den boje, uprostřed bouře v den vichřice.

1:14  Zapálím oheň na hradbách Raby a stráví její paláce za válečného křiku v den boje, za vichru v den vichřice.

1:14  Ale zanítím oheň na zdi Rabba, kterýžto zžíře paláce její, s troubením v den boje a s bouří v den vichřice.

1:14  Et succendam ignem in muro Rabba, et devorabit ædes ejus in ululatu in die belli, et in turbine in die commotionis.

1:15  And Melchom shall go into captivity, both he, and his princes together, saith the Lord.

1:15  And their king shall go into captivity, he and his princes together, saith the Lord.

1:15  Jejich král bude přestěhován, spolu s ním i jeho velmožové, praví Hospodin.

1:15  Jejich král půjde do vyhnanství a jeho velmoži spolu s ním, praví Hospodin.

1:15  Jejich král půjde do vyhnanství ⌈spolu se svými knížaty,⌉ praví Hospodin.

1:15  I půjde král jejich v zajetí, on i knížata jeho s ním, praví Hospodin.

1:15  Et ibit Melchom in captivitatem, ipse et principes ejus simul, dicit Dominus.

Chapter 2

2:1  Thus saith the Lord: For three crimes of Moab, and for four I will not convert him: because he hath burnt the bones of the king of Edom even to ashes.

2:1  Thus saith the Lord; For three transgressions of Moab, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because he burned the bones of the king of Edom into lime:

2:1  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Moábu, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože na vápno spálil kosti edómského krále,

2:1  Toto praví Hospodin: Moáb hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že kosti edomského krále spálili na prášek,

2:1  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Moába, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože spálil kosti edómského krále na vápno:

2:1  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Moábovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že spálil kosti krále Idumejského na vápno.

2:1  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Moab, et super quatuor non convertam eum, eo quod incenderit ossa regis Idumææ usque ad cinerem.

2:2  And I will send a fire into Moab, and it shall devour the houses of Carioth: and Moab shall die with a noise, with the sound of the trumpet:

2:2  But I will send a fire upon Moab, and it shall devour the palaces of Kerioth: and Moab shall die with tumult, with shouting, and with the sound of the trumpet:

2:2  sešlu na Moáb oheň a ten pozře paláce Kerijótu. Moáb zemře ve hřmotu vřavy za válečného ryku při zvuku polnice.

2:2  sešlu na Moába oheň, aby pohltil keriotské paláce. Moáb zahyne uprostřed vřavy, válečného křiku a troubení.

2:2  Pošlu oheň na Moába, ten stráví paláce Kerijótu a Moáb zemře při válečné vřavě, křiku a za zvuku beraního rohu.

2:2  Ale pošli oheň na Moába, kterýžto zžíře paláce Kariot, i umře s hlukem Moáb, s křikem a s hlasem trouby.

2:2  Et mittam ignem in Moab, et devorabit ædes Carioth : et morietur in sonitu Moab, in clangore tubæ.

2:3  And I will cut off the judge from the midst thereof, and will slay all his princes with him, saith the Lord.

2:3  And I will cut off the judge from the midst thereof, and will slay all the princes thereof with him, saith the Lord.

2:3  Vyplením soudce z jeho středu, všechny jeho velmože pobiji s ním, praví Hospodin.

2:3  Odstraním z jeho středu soudce, všechny jeho velmože pobiji spolu s ním, praví Hospodin.

2:3  Vyhladím soudce z jeho středu a s ním zabiju všechna jeho knížata, praví Hospodin.

2:3  A vypléním soudce jeho, i všecka knížata jeho zmorduji s ním, praví Hospodin.

2:3  Et disperdam judicem de medio ejus, et omnes principes ejus interficiam cum eo, dicit Dominus.

2:4  Thus saith the Lord: For three crimes of Juda, and for four I will not convert him: because he hath cast away the law of the Lord, and hath not kept his commandments: for their idols have caused them to err, after which their fathers have walked.

2:4  Thus saith the Lord; For three transgressions of Judah, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because they have despised the law of the Lord, and have not kept his commandments, and their lies caused them to err, after the which their fathers have walked:

2:4  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Judy, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože zavrhli Hospodinův zákon a nedbali na jeho nařízení - zavedli je jejich lživé modly, za nimiž chodili jejich otcové -,

2:4  Toto praví Hospodin: Juda hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že Hospodinův zákon zavrhli a neřídili se jeho pravidly, že se dali svést svými podvody, za kterými už jejich předci šli,

2:4  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Judy, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože pohrdli Hospodinovým zákonem a nezachovávali jeho ustanovení -- ⌈svedly je jejich lživé modly, za nimiž chodili⌉ jejich otcové:

2:4  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Judovu, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že oni pohrdají zákonem Hospodinovým, a ustanovení jeho neostříhají, a svodí se lžmi svými, jichž následovali otcové jejich.

2:4  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Juda, et super quatuor non convertam eum, eo quod abjecerit legem Domini et mandata ejus non custodierit : deceperant enim eos idola sua, post quæ abierant patres eorum.

2:5  And I will send a fire into Juda, and it shall devour the houses of Jerusalem.

2:5  But I will send a fire upon Judah, and it shall devour the palaces of Jerusalem.

2:5  sešlu na Judu oheň a ten pozře paláce Jeruzaléma.

2:5  za to sešlu na Judu oheň, aby pohltil jeruzalémské paláce.

2:5  Pošlu oheň na Judu a ten stráví jeruzalémské paláce.

2:5  Ale pošli oheň na Judu, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské.

2:5  Et mittam ignem in Juda, et devorabit ædes Jerusalem.

2:6  Thus saith the Lord: For three crimes of Israel, and for four I will not convert him: because he hath sold the just man for silver, and the poor man for a pair of shoes.

2:6  Thus saith the Lord; For three transgressions of Israel, and for four, I will not turn away the punishment thereof; because they sold the righteous for silver, and the poor for a pair of shoes;

2:6  Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Izraele, ba pro čtverý, toto neodvolám, protože za stříbro prodávají spravedlivého a ubožáka pro pár opánků.

2:6  Toto praví Hospodin: Izrael hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Nevinné prodávají za peníz a ubohé za dva sandály.

2:6  Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Izraele, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože prodali spravedlivého za stříbro a nuzného za pár sandálů.

2:6  Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Izraelovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že prodávají spravedlivého za peníze, a nuzného za pár střevíců.

2:6  Hæc dicit Dominus : Super tribus sceleribus Israël, et super quatuor non convertam eum, pro eo quod vendiderit pro argento justum, et pauperem pro calceamentis.

2:7  They bruise the heads of the poor upon the dust of the earth, and turn aside the way of the humble: and the son and his father have gone to the same young woman, to profane my holy name.

2:7  That pant after the dust of the earth on the head of the poor, and turn aside the way of the meek: and a man and his father will go in unto the same maid, to profane my holy name:

2:7  Baží dostat hlavy nuzáků do prachu země, pokorné zavádějí na scestí, syn i otec chodí za nevěstkou, a tak znesvěcují moje svaté jméno.

2:7  Chudé zašlapávají do země a ponížené krátí na právech. Za nevěstkou chodí otec i syn, aby mé svaté jméno prznili.

2:7  ⌈Baží po tom, aby prach země byl na hlavě chudých,⌉ ⌈pokřivují cestu pokorných,⌉ syn i jeho otec chodí k téže děvce, a tak znesvěcují mé svaté jméno.

2:7  Kteříž dychtí, aby chudé s prstí smísili, a cestu tichých převracejí; nadto syn i otec vcházejí k jedné a též mladici, aby poškvrnili jména svatosti mé.

2:7  Qui conterunt super pulverem terræ capita pauperum, et viam humilium declinant : et filius ac pater ejus ierunt ad puellam, ut violarent nomen sanctum meum.

2:8  And they sat down upon garments laid to pledge by every altar: and drank the wine of the condemned in the house of their God.

2:8  And they lay themselves down upon clothes laid to pledge by every altar, and they drink the wine of the condemned in the house of their god.

2:8  Rozvalují se na zabavených oděvech při každém oltáři. Vydřené pokuty propíjejí ve víně v domě svého boha.

2:8  Při kdejakém oltáři se na zabavených pláštích válejí a v chrámě svého boha pijí víno vybrané na pokutách.

2:8  Roztahují se vedle každého oltáře na roucha vzatá do zástavy, pijí víno pokutovaných v domě svého Boha.

2:8  A na oděvu zastaveném klanějí se při každém oltáři, a víno pokutovaných pijí v domě bohů svých,

2:8  Et super vestimentis pignoratis accubuerunt juxta omne altare, et vinum damnatorum bibebant in domo Dei sui.

2:9  Yet I cast out the Amorrhite before their face: whose height was like the height of cedars, and who was strong as an oak: and I destroyed his fruit from above, and his roots beneath.

2:9  Yet destroyed I the Amorite before them, whose height was like the height of the cedars, and he was strong as the oaks; yet I destroyed his fruit from above, and his roots from beneath.

2:9  Já jsem zničil před nimi Emorejce vysoké jako cedry a pevné jako duby. Zničil jsem je od koruny až ke kořenům.

2:9  Já jsem před nimi Emorejce porazil, ač byli jako cedry vysocí a jako duby mohutní. Zničil jsem je shora od koruny až dolů po kořeny.

2:9  Já jsem před nimi zničil Emorejce, ⌈jehož výška byla jako výška cedrů⌉ a silný byl jako duby. Zničil jsem jeho plody nahoře i jeho kořeny dole.

2:9  Ješto jsem já vyhladil Amorejského od tváři jejich, jehož vysokost byla jako vysokost cedrů. Ačkoli pevně stál jako dub, však jsem zkazil svrchu ovoce jeho, pospodu pak kořeny jeho.

2:9  Ego autem exterminavi Amorrhæum a facie eorum, cujus altitudo, cedrorum altitudo ejus, et fortis ipse quasi quercus ; et contrivi fructum ejus desuper, et radices ejus subter.

2:10  It is I that brought you up out of the land of Egypt, and I led you forty years through the wilderness, that you might possess the land of the Amorrhite.

2:10  Also I brought you up from the land of Egypt, and led you forty years through the wilderness, to possess the land of the Amorite.

2:10  Já jsem vás vyvedl z egyptské země, vodil jsem vás čtyřicet let po poušti a pak jste obsadili emorejskou zemi.

2:10  Já jsem vás vyvedl z Egypta a čtyřicet let po poušti vedl vás, aby vám emorejská země připadla.

2:10  Já jsem vás vyvedl z egyptské země a vodil jsem vás čtyřicet let pustinou, abyste získali do vlastnictví emorejskou zemi.

2:10  A vás já jsem vyvedl z země Egyptské, a vyvedl jsem vás po poušti čtyřidceti let, abyste dědičně vládli zemí Amorejského.

2:10  Ego sum qui ascendere vos feci de terra Ægypti, et duxi vos in deserto quadraginta annis, ut possideretis terram Amorrhæi.

2:11  And I raised up of your sons for prophets, and of your young men for Nazarites. Is it not so, O ye children of Israel, saith the Lord?

2:11  And I raised up of your sons for prophets, and of your young men for Nazarites. Is it not even thus, O ye children of Israel? saith the Lord.

2:11  Z vašich synů jsem povolával proroky, z vašich jinochů nazíry. Není tomu tak, synové Izraele? je výrok Hospodinův.

2:11  Z vašich synů jsem probouzel proroky a z vašich mladíků nazíry. Copak to tak není, Izraelci? praví Hospodin.

2:11  Ustanovil jsem z vašich synů proroky a z vašich mládenců nazíry. Nebo to tak není, synové Izraele? je Hospodinův výrok.

2:11  A vzbuzoval jsem z synů vašich proroky, a z mládenců vašich Nazarejské. Zdaliž není tak, ó synové Izraelští? praví Hospodin.

2:11  Et suscitavi de filiis vestris in prophetas, et de juvenibus vestris nazaræos. Numquid non ita est, filii Israël ? dicit Dominus.

2:12  And you will present wine to the Nazarites: and command the prophets, saying: Prophesy not.

2:12  But ye gave the Nazarites wine to drink; and commanded the prophets, saying, Prophesy not.

2:12  Avšak vy jste dávali nazírům pít víno a prorokům jste přikazovali: „Neprorokujte!“

2:12  Vy jste však nazíry napájeli vínem, prorokům jste přikazovali: „Neprorokujte!“

2:12  Ale vy jste dávali nazírům pít víno a prorokům jste přikazovali: Neprorokujte!

2:12  Ale vy jste napájeli Nazarejské vínem, a prorokům jste zapovídali, řkouce: Neprorokujte.

2:12  Et propinabitis nazaræis vinum, et prophetis mandabitis, dicentes : Ne prophetetis.

2:13  Behold, I will screak under you as a wain screaketh that is laden with hay.

2:13  Behold, I am pressed under you, as a cart is pressed that is full of sheaves.

2:13  Hle, já vás budu tlačit k zemi jako povoz plný snopů.

2:13  Hle, já vás k zemi přitlačím jako těžký vůz plný obilí.

2:13  Hle, ⌈nechám vás klesnout tak, jako klesá⌉ vůz plně naložený pokosem.

2:13  Aj, já tlačiti budu zemi vaši tak, jako vůz těžký tlačí snopy.

2:13  Ecce ego stridebo subter vos, sicut stridet plaustrum onustum fœno.

2:14  And flight shall perish from the swift, and the valiant shall not possess his strength, neither shall the strong save his life.

2:14  Therefore the flight shall perish from the swift, and the strong shall not strengthen his force, neither shall the mighty deliver himself:

2:14  Hbitý neuteče, silný nebude moci užít své síly, bohatýr se nezachrání.

2:14  Běžec nebude mít kam utéct, silákovi síla nezbude, hrdina nezachrání se.

2:14  ⌈Zmizí útočiště pro rychlonohého,⌉ silný si nepomůže svou silou, hrdina nezachrání svou duši.

2:14  I zahyne utíkání od rychlého, silný též neužive síly své, a udatný nevysvobodí života svého.

2:14  Et peribit fuga a veloce, et fortis non obtinebit virtutem suam, et robustus non salvabit animam suam :

2:15  And he that holdeth the bow shall not stand, and the swift of foot shall not escape, neither shall the rider of the horse save his life.

2:15  Neither shall he stand that handleth the bow; and he that is swift of foot shall not deliver himself: neither shall he that rideth the horse deliver himself.

2:15  Lučišník neobstojí, rychlonohý neunikne, jezdec na koni se nezachrání.

2:15  Neobstojí ani lukostřelec, rychlonohý posel neunikne, jezdec na koni nezachrání se.

2:15  Ten, kdo nosí luk, neobstojí, rychlonohý se nezachrání pro své nohy ani ten, kdo jezdí na koni, nezachrání svou duši.

2:15  A ten, kterýž se chápá lučiště, neostojí, a čerstvý na nohy své neuteče, a ten, kterýž jezdí na koni, nevysvobodí života svého.

2:15  et tenens arcum non stabit, et velox pedibus suis non salvabitur, et ascensor equi non salvabit animam suam :

2:16  And the stout of heart among the valiant shall flee away naked in that day, saith the Lord.

2:16  And he that is courageous among the mighty shall flee away naked in that day, saith the Lord.

2:16  Z bohatýrů i ten nejsrdnatější v onen den uteče nahý, je výrok Hospodinův.

2:16  Nejstatečnější hrdina v ten den bude nahý utíkat, praví Hospodin.

2:16  I nejodvážnější z hrdinů uteče v onen den nahý, je Hospodinův výrok.

2:16  Ale i zmužilého srdce mezi nejudatnějšími nahý utíkati bude v ten den, praví Hospodin.

2:16  et robustus corde inter fortes nudus fugiet in illa die, dicit Dominus.

Chapter 3

3:1  Hear the word that the Lord hath spoken concerning you, O ye children of Israel: concerning the whole family that I brought up out of the land of Egypt, saying:

3:1  Hear this word that the Lord hath spoken against you, O children of Israel, against the whole family which I brought up from the land of Egypt, saying,

3:1  Slyšte toto slovo, jež Hospodin promluvil proti vám, synové izraelští, proti celé čeledi, kterou jsem vyvedl z egyptské země.

3:1  Slyšte, Izraelci, slovo, jež Hospodin mluví proti vám – proti celé té čeládce, kterou jsem vyvedl z Egypta:

3:1  Slyšte toto slovo, které Hospodin promluvil proti vám, synové Izraele, proti celé čeledi, kterou jsem vyvedl z egyptské země:

3:1  Slyšte slovo to, kteréž mluví Hospodin proti vám, synové Izraelští, proti vší té rodině, kterouž jsem vyvedl z země Egyptské, řka:

3:1  Audite verbum quod locutus est Dominus super vos, filii Israël, super omnem cognationem quam eduxi de terra Ægypti, dicens :

3:2  You only have I known of all the families of the earth: therefore will I visit upon you all your iniquities.

3:2  You only have I known of all the families of the earth: therefore I will punish you for all your iniquities.

3:2  Pouze k vám jsem se znal ze všech čeledí země, a proto vás ztrestám za všechny vaše nepravosti.

3:2  Jedině vás jsem vyvolil ze všech čeledí na zemi, a proto s vámi zúčtuji za všechen váš hřích!

3:2  Pouze vás jsem poznal ze všech čeledí země, proto vás navštívím s trestem za všechny vaše viny.

3:2  Toliko vás samy poznal jsem ze všeliké rodiny země, protož trestati vás budu ze všech nepravostí vašich.

3:2  Tantummodo vos cognovi ex omnibus cognationibus terræ ; idcirco visitabo super vos omnes iniquitates vestras.

3:3  Shall two walk together except they be agreed?

3:3  Can two walk together, except they be agreed?

3:3  Půjdou spolu dva, jestliže se nedohodli?

3:3  Mohou snad jít dva společně, když nejsou ve shodě?

3:3  Cožpak půjdou dva spolu, aniž by se sešli?

3:3  Zdaliž půjdou dva spolu, leč by se snesli?

3:3  Numquid ambulabunt duo pariter, nisi convenerit eis ?

3:4  Will a lion roar in the forest, if he have no prey? will the lion's whelp cry out of his den, if he have taken nothing?

3:4  Will a lion roar in the forest, when he hath no prey? will a young lion cry out of his den, if he have taken nothing?

3:4  Řve v divočině lev, nemá-li úlovek? Ozve se lvíče ze svého doupěte, kdyby nic nelapilo?

3:4  Řve snad v divočině lev, když nemá úlovek? Vrčí snad ve svém doupěti, když kořist nelapil?

3:4  Cožpak zařve lev v houštině, když nemá kořist? Cožpak mladý lev vydá svůj hlas ze svého doupěte, aniž by něco lapil?

3:4  Zdaliž zařve lev v lese, když by nebylo žádné loupeže? Vydá-liž lvíček hlas svůj z peleše své, kdyby lapiti neměl?

3:4  numquid rugiet leo in saltu, nisi habuerit prædam ? numquid dabit catulus leonis vocem de cubili suo, nisi aliquid apprehenderit ?

3:5  Will the bird fall into the snare upon the earth, if there be no fowler? Shall the snare be taken up from the earth, before it hath taken somewhat?

3:5  Can a bird fall in a snare upon the earth, where no gin is for him? shall one take up a snare from the earth, and have taken nothing at all?

3:5  Chytí se pták do osidla na zemi, není-li nastraženo? Vymrští se osidlo ze země, když nicnepolapilo?

3:5  Padne snad do pasti na zem pták, když chybí návnada? Sklapne snad někdy past, aniž by kořist lapila?

3:5  Cožpak padne pták do pasti na zemi, když na něj není léčka? Cožpak vyskočí past ze země, když nic nepolapila?

3:5  Padne-liž ptáče do osídla na zem, když by žádné léčky nebylo? Bude-liž zdviženo osídlo z země, když by nic neuvázlo?

3:5  numquid cadet avis in laqueum terræ absque aucupe ? numquid auferetur laqueus de terra antequam quid ceperit ?

3:6  Shall the trumpet sound in a city, and the people not be afraid? Shall there be evil in a city, which the Lord hath not done?

3:6  Shall a trumpet be blown in the city, and the people not be afraid? shall there be evil in a city, and the Lord hath not done it?

3:6  Když se v městě troubí na polnici, zda se lid netřese? Stane-li se v městě něco zlého, zda nejedná Hospodin?

3:6  Když se ve městě troubí na poplach, copak lid nemá strach? Když se ve městě stane neštěstí, copak to nedopustil Hospodin?

3:6  Zdalipak se zatroubí na beraní roh ve městě a lid se netřese? Zdalipak nastane zlo ve městě, aniž by jednal Hospodin?

3:6  Zdaliž když se troubí trubou v městě, lid s strachem se nezbíhá? Zdaž když se má státi v městě co zlého, Hospodin toho známa nečiní?

3:6  si clanget tuba in civitate, et populus non expavescet ? si erit malum in civitate, quod Dominus non fecerit ?

3:7  For the Lord God doth nothing without revealing his secret to his servants the prophets.

3:7  Surely the Lord God will do nothing, but he revealeth his secret unto his servants the prophets.

3:7  Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.

3:7  Jistě! Panovník Hospodin nepůsobí nic, aniž sdílí své tajemství se svými služebníky, proroky.

3:7  Vždyť Panovník Hospodin nebude činit nic, pokud neodhalil své důvěrné sdělení svým otrokům prorokům.

3:7  Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.

3:7  Quia non facit Dominus Deus verbum, nisi revelaverit secretum suum ad servos suos prophetas.

3:8  The lion shall roar, who will not fear? The Lord God hath spoken, who shall not prophesy?

3:8  The lion hath roared, who will not fear? the Lord God hath spoken, who can but prophesy?

3:8  Lev řve, kdo by se nebál? Panovník Hospodin mluví, kdo by neprorokoval?

3:8  Lev řve, kdo by se nebál? Panovník Hospodin mluví, kdo by neprorokoval?

3:8  Lev zařval, kdo by se nebál, Panovník Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?

3:8  Lev řve, kdož by se nebál? Panovník Hospodin velí, kdož by neprorokoval?

3:8  Leo rugiet, quis non timebit ? Dominus Deus locutus est, quis non prophetabit ?

3:9  Publish it in the houses of Azotus, and in the houses of the land of Egypt, and say: Assemble yourselves upon the mountains of Samaria, and behold the many follies in the midst thereof, and them that suffer oppression in the inner rooms thereof.

3:9  Publish in the palaces at Ashdod, and in the palaces in the land of Egypt, and say, Assemble yourselves upon the mountains of Samaria, and behold the great tumults in the midst thereof, and the oppressed in the midst thereof.

3:9  Vyhlaste na palácích v Ašdódu a na palácích v egyptské zemi řekněte: Shromážděte se na Samařské hory! Pohleďte, co je tam zmatků, kolik útisku!

3:9  Na palácích v Ašdodu zvolejte, vyhlaste na palácích v Egyptě: Shromážděte se na hory Samaří – jen se podívejte na ten zmatek, na to vykořisťování!

3:9  Rozhlaste v palácích v Ašdódu a v palácích v egyptské zemi. Říkejte: Shromážděte se na samařských horách a pohleďte na velké zmatky uprostřed něj a útlak v jeho středu!

3:9  Rozhlaste po palácích v Azotu, a po palácích v zemi Egyptské, a rcete: Sbeřte se na hory Samaří, a vizte znepokojení veliká u prostřed něho a nátisk trpící v něm,

3:9  Auditum facite in ædibus Azoti, et in ædibus terræ Ægypti, et dicite : Congregamini super montes Samariæ, et videte insanias multas in medio ejus, et calumniam patientes in penetralibus ejus.

3:10  And they have not known to do the right thing, saith the Lord, storing up iniquity, and robberies in their houses.

3:10  For they know not to do right, saith the Lord, who store up violence and robbery in their palaces.

3:10  Správně jednat neumějí, je výrok Hospodinův. Uskladňují ve svých palácích násilí a zhoubu jako poklady.

3:10  Jednat správně jsou neschopní, praví Hospodin. To, co hromadí ve svých palácích, získali násilím a loupeží!

3:10  Neumějí činit, co je správné, je Hospodinův výrok, kupí násilí a zkázu ve svých palácích.

3:10  A že neumějí dělati upřímě, dí Hospodin. Poklady skládají z nátisku a loupeže na palácích svých.

3:10  Et nescierunt facere rectum, dicit Dominus, thesaurizantes iniquitatem et rapinas in ædibus suis.

3:11  Therefore thus saith the Lord God: The land shall be in tribulation, and shall be compassed about: and thy strength shall be taken away from thee, and thy houses shall be spoiled.

3:11  Therefore thus saith the Lord God; An adversary there shall be even round about the land; and he shall bring down thy strength from thee, and thy palaces shall be spoiled.

3:11  Proto praví Panovník Hospodin toto: Tuto zemi obklíčí protivník, tvá opevnění strhne, tvoje paláce budou vyloupeny.

3:11  Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Tuto zem obklíčí protivník, strhne tvé pevnosti a tvé paláce vyplení.

3:11  Proto takto praví Panovník Hospodin: Protivník ⌈obklíčí zemi,⌉ ⌈strhne tvé pevnosti⌉ a vyplení tvé paláce.

3:11  Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, nepřítel, a to na zemi tuto vůkol, a tenť odejme od tebe sílu tvou, i budou rozchvátáni palácové tvoji.

3:11  Propterea hæc dicit Dominus Deus : Tribulabitur et circuietur terra : et detrahetur ex te fortitudo tua, et diripientur ædes tuæ.

3:12  Thus saith the Lord: As if a shepherd should get out of the lion's mouth two legs, or the tip of the ear: so shall the children of Israel be taken out that dwell in Samaria, in a place of a bed, and in the couch of Damascus.

3:12  Thus saith the Lord; As the shepherd taketh out of the mouth of the lion two legs, or a piece of an ear; so shall the children of Israel be taken out that dwell in Samaria in the corner of a bed, and in Damascus in a couch.

3:12  Toto praví Hospodin: Jako pastýř vyrve lvu z tlamy dva hnáty či boltec, tak budou vyrváni izraelští synové, kteří si hoví v Samaří v pohodlí lehátka, na polštářích pohovky.

3:12  Toto praví Hospodin: Jako když pastýř vyrve z tlamy lva jen dvě nohy anebo kus ucha, tak budou vyrváni Izraelci, kteří si hoví na divanech v Samaří, na damaškových polštářích.

3:12  Toto praví Hospodin: Jako vysvobozuje pastýř z tlamy lva dva hnáty nebo kus ucha, tak budou vysvobozeni synové Izraele, kteří bydlí v Samaří -- s rohem postele a částí pohovky.

3:12  Takto praví Hospodin: Jako když vytrhne pastýř z úst lva dva hnáty aneb kus ucha, tak vytrženi budou synové Izraelští, sedící v Samaří lhostejně na postelích, a na ložcích rozkošných.

3:12  Hæc dicit Dominus : Quomodo si eruat pastor de ore leonis duo crura, aut extremum auriculæ, sic eruentur filii Israël, qui habitant in Samaria in plaga lectuli, et in Damasci grabato.

3:13  Hear ye, and testify in the house of Jacob, saith the Lord the God of hosts:

3:13  Hear ye, and testify in the house of Jacob, saith the Lord God, the God of hosts,

3:13  Slyšte to a dejte výstrahu Jákobovu domu, je výrok Panovníka Hospodina, Boha zástupů:

3:13  Slyšte to a varujte dům Jákobův, praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:

3:13  Slyšte a svědčete proti ⌈domu Jákobovu,⌉ je výrok Panovníka Hospodina, Boha zástupů.

3:13  Slyšte a osvědčte v domě Jákobově, dí Panovník Hospodin, Bůh zástupů,

3:13  Audite, et contestamini in domo Jacob, dicit Dominus Deus exercituum ;

3:14  That in the day when I shall begin to visit the transgressions of Israel, I will visit upon him, and upon the altars of Bethel: and the horns of the altars shall be cut off, and shall fall to the ground.

3:14  That in the day that I shall visit the transgressions of Israel upon him I will also visit the altars of Beth–el: and the horns of the altar shall be cut off, and fall to the ground.

3:14  V den, kdy budu trestat Izraele za jeho nevěrnosti, ztrestám i oltáře bételské; rohy oltáře budou odseknuty, padnou k zemi.

3:14  V den, kdy s Izraelem zúčtuji za jeho vzbouření, zúčtuji také s betelskými oltáři: Rohy oltáře budou odsekány a popadají k zemi.

3:14  V den, kdy navštívím Izrael s trestem za jeho přestoupení, navštívím také oltáře Bét–elu; rohy oltáře budou useknuty a padnou na zem.

3:14  Že v ten den, když Izraele trestati budu pro přestoupení jeho, navštívím také oltáře v Bethel, a odťati budou rohové oltáře, tak že spadnou na zem.

3:14  quia in die cum visitare cœpero prævaricationes Israël, super eum visitabo, et super altaria Bethel ; et amputabuntur cornua altaris, et cadent in terram.

3:15  And I will strike the winter house with the summer house: and the houses of ivory shall perish, and many houses shall be destroyed, saith the Lord.

3:15  And I will smite the winter house with the summer house; and the houses of ivory shall perish, and the great houses shall have an end, saith the Lord.

3:15  Domem zimním udeřím o dům letní, zaniknou domy ze slonoviny, smeteno bude mnoho domů, je výrok Hospodinův.

3:15  Udeřím na zimní dům tak jako na letní a zřítí se domy ze slonoviny; ty skvělé domy vymizí, praví Hospodin.

3:15  Udeřím na dům zimní spolu s domem letním, vniveč přijdou domy plné slonoviny, mnoho domů zmizí, je Hospodinův výrok.

3:15  A udeřím domem zimním o dům letní, i zahynou domové z kostí slonových, a konec vezmou domové velicí, praví Hospodin.

3:15  Et percutiam domum hiemalem cum domo æstiva, et peribunt domus eburneæ, et dissipabuntur ædes multæ, dicit Dominus.

Chapter 4

4:1  Hear this word, ye fat kine that are in the mountains of Samaria: you that oppress the needy, and crush the poor: that say to your masters: Bring, and we will drink.

4:1  Hear this word, ye kine of Bashan, that are in the mountain of Samaria, which oppress the poor, which crush the needy, which say to their masters, Bring, and let us drink.

4:1  Slyšte toto slovo, bášanské krávy, které jste na Samařské hoře, které utiskujete nuzné a křivdíte ubožákům. Říkáte jejich Panovníkovi: „Dávej, ať hodujeme!“

4:1  Vy, bášanské krávy, tohle poslyšte, vy, jež se na samařské hoře pasete, vy, které utiskujete ubohé, vy, které chudé drtíte a manželům říkáte: „Přines, ať pijeme!“

4:1  Slyšte toto slovo, ⌈bášanské krávy,⌉ které jste na samařské hoře, které utlačujete chudáky, vydíráte chudé a říkáte svým manželům: Přines, ať se napijeme!

4:1  Slyšte slovo toto, ó krávy Bázanské, kteréž jste na horách Samařských, kteréž nátisk činíte chudým, a potíráte nuzné, kteréž říkáte pánům jejich: Přineste, ať pijeme.

4:1  Audite verbum hoc, vaccæ pingues, quæ estis in monte Samariæ, quæ calumniam facitis egenis et confringitis pauperes ; quæ dicitis dominis vestris : Afferte, et bibemus.

4:2  The Lord God hath sworn by his holiness, that lo, the days shall come upon you, when they shall lift you up on pikes, and what shall remain of you in boiling pots.

4:2  The Lord God hath sworn by his holiness, that, lo, the days shall come upon you, that he will take you away with hooks, and your posterity with fishhooks.

4:2  Panovník Hospodin se zapřísáhl při své svatosti: Hle, přijdou na vás dny, kdy vás vytáhnou na hácích a vaše potomky na rybářských udicích.

4:2  Panovník Hospodin přísahá při své svatosti: Hle, přijdou na vás dny, kdy vás potáhnou na hácích a vaše děti na udicích!

4:2  Panovník Hospodin přísahal při své svatosti, že hle, přicházejí na vás dny, kdy vás vyzvedne na hácích, ⌈váš konec⌉ bude na rybářských háčcích.

4:2  Přisáhl Panovník Hospodin skrze svatost svou, že aj, dnové jdou na vás, v nichž vezme vás na háky, a potomky vaše na udice rybářské.

4:2  Juravit Dominus Deus in sancto suo, quia ecce dies venient super vos, et levabunt vos in contis, et reliquias vestras in ollis ferventibus.

4:3  And you shall go out at the breaches one over against the other, and you shall be cast forth into Armon, saith the Lord.

4:3  And ye shall go out at the breaches, every cow at that which is before her; and ye shall cast them into the palace, saith the Lord.

4:3  Vyjdete trhlinami, každá tou, před níž právě bude, a budete vrženy až k Harmónu, je výrok Hospodinův.

4:3  Jednu za druhou vás odvedou skrz hradbu zbořenou a k Harmonu vás poženou, praví Hospodin.

4:3  Vyjdete trhlinami, každá před sebou, budete uvrženy na Harmón, je Hospodinův výrok.

4:3  I vyjdete mezerami, každá tak, jakž stojí, a budete rozhazovati, což na palácích, dí Hospodin.

4:3  Et per aperturas exibitis altera contra alteram, et projiciemini in Armon, dicit Dominus.

4:4  Come ye to Bethel, and do wickedly: to Galgal, and multiply transgressions: and bring in the morning your victims, your tithes in three days.

4:4  Come to Beth–el, and transgress; at Gilgal multiply transgression; and bring your sacrifices every morning, and your tithes after three years:

4:4  Choďte si do Bét-elu oddávat se nevěrnosti, jen se dopouštějte ještě více nevěrnosti v Gilgálu, přinášejte své oběti z jitra, své desátky třetího dne.

4:4  Jděte si do Bet-elu zahřešit, v Gilgalu hřešte ještě víc! Ráno co ráno přinášejte oběti a každé tři dny desátky.

4:4  Jděte do Bét–elu a bouřete se, do Gilgálu a rozmnožte vzpoury. Ráno přineste své oběti, třetího roku své desátky.

4:4  Jdětež do Bethel, a buďtež poběhlci Galgala, rozmnožujte převrácenost, a přinášejte každého jitra oběti své, třetího roku desátky své.

4:4  Venite ad Bethel, et impie agite ; ad Galgalam, et multiplicate prævaricationem : et afferte mane victimas vestras, tribus diebus decimas vestras.

4:5  And offer a sacrifice of praise with leaven: and call free offerings, and proclaim it: for so you would do, O children of Israel, saith the Lord God.

4:5  And offer a sacrifice of thanksgiving with leaven, and proclaim and publish the free offerings: for this liketh you, O ye children of Israel, saith the Lord God.

4:5  Spalujte v děkovnou oběť kvašené chleby, hlučně ohlašujte oběti dobrovolné, vždyť to tak máte rádi, synové izraelští, je výrok Panovníka Hospodina.

4:5  Palte kvašené chleby jako oběť vděčnosti a hlučně pokřikujte o své štědrosti – tak to přece máte, Izraelci, rádi, praví Panovník Hospodin.

4:5  Palte oběti díků z kvašeného, vyhlašujte dobrovolné oběti, rozhlašujte je! Vždyť to jste si zamilovali, synové Izraele, je výrok Panovníka Hospodina.

4:5  A pálíce obět chvály z kvašených věcí, provolejte i oběti dobrovolné, a rozhlaste, poněvadž se vám tak líbí, ó synové Izraelští, dí Panovník Hospodin.

4:5  Et sacrificate de fermentato laudem, et vocate voluntarias oblationes, et annuntiate ; sic enim voluistis, filii Israël, dicit Dominus Deus.

4:6  Whereupon I also have given you dulness of teeth in all your cities, and want of bread in all your places: yet you have not returned to me, saith the Lord.

4:6  And I also have given you cleanness of teeth in all your cities, and want of bread in all your places: yet have ye not returned unto me, saith the Lord.

4:6  Způsobil jsem, že jste neměli co do úst v žádném svém městě, že jste měli nedostatek chleba na všech svých místech. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův.

4:6  Ve všech vašich městech jsem způsobil, že jste co do úst neměli; ve všech vašich vesnicích byl nedostatek potravy. A přesto jste se ke mně nevrátili, praví Hospodin.

4:6  Ačkoliv jsem vám dal ⌈čistotu zubů⌉ ve všech vašich městech, nedostatek potravy na všech vašich místech, přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

4:6  A ačkoli já dal jsem vám čistotu zubů po všech městech vašich, totiž nedostatek chleba na všech místech vašich, a však jste se ke mně neobrátili, dí Hospodin.

4:6  Unde et ego dedi vobis stuporem dentium in cunctis urbibus vestris, et indigentiam panum in omnibus locis vestris ; et non estis reversi ad me, dicit Dominus.

4:7  I also have withholden the rain from you, when there were yet three months to the harvest: and I caused it to rain upon on city, and caused it not to rain upon another city: one piece was rained upon: and the piece whereupon I rained not, withered.

4:7  And also I have withholden the rain from you, when there were yet three months to the harvest: and I caused it to rain upon one city, and caused it not to rain upon another city: one piece was rained upon, and the piece whereupon it rained not withered.

4:7  Já jsem vám také odepřel hojnost dešťů tři měsíce přede žněmi, jedno město jsem svlažoval a druhé jsem nesvlažil, jeden díl země byl zavlažován, zatímco díl, na který nepršelo, zprahl.

4:7  Odepřel jsem vám také déšť, když do žně zbývaly tři měsíce. Jedno město jsem skrápěl deštěm, druhému jsem jej však odepřel; jeden díl země byl zavlažen, druhý však uschl bez deště.

4:7  Ačkoliv jsem vám odepřel déšť, když byly ještě tři měsíce do sklizně, na jedno město jsem déšť seslal a na druhé jsem ho neseslal. Na jedno pole pršelo a pole, na které nepršelo, uschlo.

4:7  Já také zadržel jsem vám déšť, když ještě tři měsícové byli do žně, a dštil jsem na jedno město, a na druhé město jsem nedštil; jeden díl deštěm svlažen byl, a ten díl, na kterýž nepršelo, uschl.

4:7  Ego quoque prohibui a vobis imbrem, cum adhuc tres menses superessent usque ad messem : et plui super unam civitatem, et super alteram civitatem non plui ; pars una compluta est, et pars super quam non plui, aruit.

4:8  And two and three cities went to one city to drink water, and were not filled: yet you returned not to me, saith the Lord.

4:8  So two or three cities wandered unto one city, to drink water; but they were not satisfied: yet have ye not returned unto me, saith the Lord.

4:8  Dvě tři města vrávorala k jinému městu, aby se napila vody, žízeň však neuhasila. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův.

4:8  Ze dvou tří měst se k dalšímu plahočili, aby se vody napili, uhasit žízeň ale nemohli. A přesto jste se ke mně nevrátili, praví Hospodin.

4:8  ⌈Dvě, tři města⌉ se potácela k jinému městu, aby se napili vody, avšak nenasytili se. A přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

4:8  A toulali se dvě i tři města k jednomu městu, aby se napili vody, aniž se napiti mohli, a však jste se neobrátili ke mně, dí Hospodin.

4:8  Et venerunt duæ et tres civitates ad unam civitatem ut biberent aquam, et non sunt satiatæ ; et non redistis ad me, dicit Dominus.

4:9  I struck you with a burning wind, and with mildew, the palmerworm hath eaten up your many gardens, and your vineyards: your olive groves, and fig groves: yet you returned not to me, saith the Lord.

4:9  I have smitten you with blasting and mildew: when your gardens and your vineyards and your fig trees and your olive trees increased, the palmerworm devoured them: yet have ye not returned unto me, saith the Lord.

4:9  Bil jsem vás obilnou rzí a snětí; mnoho vašich zahrad a vinic, vaše fíkovníky a vaše olivy sežraly housenky. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův.

4:9  Vaše zahrady a vinice jsem bil znovu a znovu plísní a snětí; vaše fíky a olivy žraly housenky. A přesto jste se ke mně nevrátili, praví Hospodin.

4:9  Bil jsem vás obilnou rzí a snětí, vaše mnohé zahrady, vaše vinice, vaše fíkovníky a vaše olivy sežraly kobylky, a přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

4:9  Bil jsem vás suchem a rzí; hojnost, kterouž přinášely zahrady vaše a vinice vaše, i fíkoví vaše, i olivoví vaše, pojedly housenky, a však jste se neobrátili ke mně, dí Hospodin.

4:9  Percussi vos in vento urente, et in aurugine : multitudinem hortorum vestrorum et vinearum vestrarum, oliveta vestra et ficeta vestra comedit eruca : et non redistis ad me, dicit Dominus.

4:10  I sent death upon you in the way of Egypt, I slew your young men with the sword, even to the captivity of your horses: and I made the stench of your camp to come up into your nostrils: yet you returned not to me, saith the Lord.

4:10  I have sent among you the pestilence after the manner of Egypt: your young men have I slain with the sword, and have taken away your horses; and I have made the stink of your camps to come up unto your nostrils: yet have ye not returned unto me, saith the Lord.

4:10  Poslal jsem na vás mor jako na Egypt, vaše jinochy jsem pobil mečem, i vaši koně byli odvlečeni, dal jsem vám čichat puch vašich táborů. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův.

4:10  Poslal jsem na vás mor jako na Egypt, vaše mladíky jsem mečem bil, vaše koně byli zajati, vaše tábory jsem puchem naplnil. A přesto jste se ke mně nevrátili, praví Hospodin.

4:10  Poslal jsem na vás mor tak jako na Egypt, zabil jsem mečem vaše mládence spolu s vašimi zajatými koňmi, způsobil jsem, aby stoupal smrad vašeho tábora do vašich nosů, a přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

4:10  Poslal jsem na vás mor tak jako na Egypt, zbil jsem mečem mládence vaše, v zajetí jsem vydal koně vaše, a učinil jsem, že vstupoval smrad vojsk vašich i v chřípě vaše, a však jste se neobrátili ke mně, dí Hospodin.

4:10  Misi in vos mortem in via Ægypti ; percussi in gladio juvenes vestros, usque ad captivitatem equorum vestrorum, et ascendere feci putredinem castrorum vestrorum in nares vestras : et non redistis ad me, dicit Dominus.

4:11  I destroyed some of you, as God destroyed Sodom and Gomorrha, and you were as a firebrand plucked out of the burning: yet you returned not to me, saith the Lord.

4:11  I have overthrown some of you, as God overthrew Sodom and Gomorrah, and ye were as a firebrand plucked out of the burning: yet have ye not returned unto me, saith the Lord.

4:11  Podvrátil jsem vás, jako jsem podvrátil, já Bůh, Sodomu a Gomoru; byli jste jako oharek vyrvaný z plamenů ohniště. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův.

4:11  Já Bůh jsem mezi vámi působil zkázu, jako když jsem rozvrátil Sodomu a Gomoru; byli jste jako oharek vyrvaný z plamenů. A přesto jste se ke mně nevrátili, praví Hospodin.

4:11  Vyvrátil jsem vás, jako Bůh vyvrátil Sodomu a Gomoru, byli jste jako poleno zachráněné ⌈z ohně,⌉ a přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

4:11  Podvrátil jsem vás, jako podvrátil Bůh Sodomu a Gomoru, tak že jste byli jako hlavně vychvácená z ohně, vždy však neobrátili jste se ke mně, dí Hospodin.

4:11  Subverti vos sicut subvertit Deus Sodomam et Gomorrham, et facti estis quasi torris raptus ab incendio : et non redistis ad me, dicit Dominus.

4:12  Therefore I will do these things to thee, O Israel: and after I shall have done these things to thee, be prepared to meet thy God, O Israel.

4:12  Therefore thus will I do unto thee, O Israel: and because I will do this unto thee, prepare to meet thy God, O Israel.

4:12  Proto s tebou, Izraeli, takto naložím. A protože s tebou naložím takto, připrav se, Izraeli, na setkání se svým Bohem!

4:12  Tak tedy s tebou, Izraeli, naložím, a protože tak s tebou naložím, připrav se, Izraeli, setkat s Bohem svým!

4:12  Proto s tebou naložím takto, Izraeli. A protože s tebou naložím takto, připrav se na setkání se svým Bohem, Izraeli!

4:12  A protož takť učiním, ó Izraeli, a poněvadž takť učiniti míním, připraviž se vstříc Bohu svému, ó Izraeli.

4:12  Quapropter hæc faciam tibi, Israël : postquam autem hæc fecero tibi, præparare in occursum Dei tui, Israël.

4:13  For behold he that formeth the mountains and createth the wind, and declareth his word to man, he that maketh the morning mist, and walketh upon the high places of the earth: the Lord the God of hosts is his name.

4:13  For, lo, he that formeth the mountains, and createth the wind, and declareth unto man what is his thought, that maketh the morning darkness, and treadeth upon the high places of the earth, The Lord, The God of hosts, is his name.

4:13  Neboť hle, on je tvůrce hor a stvořitel větru, oznamuje člověku, co má na mysli, působí úsvit i soumrak, šlape po posvátných návrších země. Jeho jméno je Hospodin, Bůh zástupů.

4:13  Hle – tvůrce hor a stvořitel větru, jenž oznamuje člověku své myšlenky, ten, který tvoří svítání i tmu a překračuje zemské výšiny, v má jméno Hospodin, Bůh zástupů.

4:13  Hle, ⌈ten, kdo vytváří hory a tvoří vítr,⌉ kdo oznamuje člověku, jaké je jeho myšlení, kdo činí rozbřesk temnotou a kráčí po návrších země, Hospodin, Bůh zástupů je jeho jméno.

4:13  Nebo aj, on jest sformovatel hor a stvořitel větrů, a oznamuje člověku, jaké by bylo jeho myšlení; činí z záře jitřní tmu, a šlapá po vysokostech země. Hospodin Bůh zástupů jest jméno jeho.

4:13  Quia ecce formans montes, et creans ventum, et annuntians homini eloquium suum, faciens matutinam nebulam, et gradiens super excelsa terræ : Dominus Deus exercituum nomen ejus.

Chapter 5

5:1  Hear ye this word, which I take up concerning you for a lamentation. The house of Israel is fallen, and it shall rise no more.

5:1  Hear ye this word which I take up against you, even a lamentation, O house of Israel.

5:1  Slyšte toto slovo, které pronáším, žalozpěv nad vámi, dome izraelský:

5:1  Slyšte slovo, jež pronáším nad vámi – žalozpěv nad domem Izraele:

5:1  Slyšte toto slovo, které pronáším nad vámi, tento žalozpěv, dome izraelský:

5:1  Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.

5:1  Audite verbum istud, quod ego levo super vos planctum : domus Israël cecidit, et non adjiciet ut resurgat.

5:2  The virgin of Israel is cast down upon her land, there is none to raise her up.

5:2  The virgin of Israel is fallen; she shall no more rise: she is forsaken upon her land; there is none to raise her up.

5:2  „Padla izraelská panna, už nevstane, leží bez povšimnutí na vlastní zemi, nezvedne ji nikdo.“

5:2  Panna izraelská padne a víckrát nevstane. Opuštěna bude v zemi své, nikdo ji nezvedne.

5:2  Padla a již nevstane, panna izraelská, opuštěná leží na své zemi, není, kdo by ji pozdvihl.

5:2  Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.

5:2  Virgo Israël projecta est in terram suam, non est qui suscitet eam.

5:3  For thus saith the Lord God: The city, out of which came forth a thousand, there shall be left in it a hundred: and out of which there came a hundred, there shall be left in it ten, in the house of Israel.

5:3  For thus saith the Lord God; The city that went out by a thousand shall leave an hundred, and that which went forth by an hundred shall leave ten, to the house of Israel.

5:3  Neboť toto praví Panovník Hospodin: Městu, které vytáhne s tisícem, zůstane sto, a tomu, jež vytáhdne se stem, zůstane pro dům izraelský deset.

5:3  Toto praví Panovník Hospodin domu Izraele: Městu, jež vytáhne s tisícem, jen sto jich zůstane a tomu, jež se stem vytáhne, zůstane jen deset.

5:3  Neboť toto praví Panovník Hospodin: Městu, které vytáhne s tisícem, zůstane sto, a které vytáhne se stem, zůstane deset ⌈pro dům izraelský.⌉

5:3  Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.

5:3  Quia hæc dicit Dominus Deus : Urbs de qua egrediebantur mille, relinquentur in ea centum ; et de qua egrediebantur centum, relinquentur in ea decem in domo Israël.

5:4  For thus saith the Lord to the house of Israel: Seek ye me, and you shall live.

5:4  For thus saith the Lord unto the house of Israel, Seek ye me, and ye shall live:

5:4  Toto praví Hospodin domu izraelskému: Dotazujte se mne a budete žít!

5:4  Toto praví Hospodin domu Izraele: Hledejte mne, ať žijete!

5:4  Neboť toto praví Hospodin domu izraelskému: Hledejte mě a budete žít.

5:4  Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.

5:4  Quia hæc dicit Dominus domui Israël : Quærite me, et vivetis.

5:5  But seek not Bethel, and go not into Galgal, neither shall you pass over to Bersabee: for Galgal shall go into captivity, and Bethel shall be unprofitable.

5:5  But seek not Beth–el, nor enter into Gilgal, and pass not to Beer–sheba: for Gilgal shall surely go into captivity, and Beth–el shall come to nought.

5:5  Nedotazujte se Bét-elu, nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Beer-šeby, neboť Gilgál bude přesídlen, Bét-el se ukáže jako ničemný klam.

5:5  Nehledejte Bet-el, do Gilgalu nechoďte, do Beer-šeby neputujte. Gilgal totiž bude vysídlen a z Bet-elu nic nezbude.

5:5  Nevyhledávejte Bét–el, nechoďte do Gilgálu, neputujte do Beer–šeby, protože Gilgál bude zcela jistě odveden do exilu a Bét–el se stane ničím.

5:5  A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.

5:5  Et nolite quærere Bethel, et in Galgalam nolite intrare, et in Bersabee non transibitis, quia Galgala captiva ducetur, et Bethel erit inutilis.

5:6  Seek ye the Lord, and live: lest the house of Joseph be burnt with fire, and it shall devour, and there shall be none to quench Bethel.

5:6  Seek the Lord, and ye shall live; lest he break out like fire in the house of Joseph, and devour it, and there be none to quench it in Beth–el.

5:6  Dotazujte se Hospodina a budete žít! Kéž nezachvátí dům Josefův jako oheň. Pozřel by jej a nikdo by neuhasil Bét-el,

5:6  Hledejte Hospodina, ať žijete! Ať se na dům Josefův nevrhne jak oheň, který stravuje, který nikdo v Bet-elu uhasit nemůže!

5:6  Hledejte Hospodina a budete žít, jinak pronikne dům Josefův jako oheň, bude ho stravovat a nikdo ho neuhasí, aby zachránil Bét–el,

5:6  Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,

5:6  Quærite Dominum, et vivite (ne forte comburatur ut ignis domus Joseph, et devorabit, et non erit qui extinguat Bethel :

5:7  You that turn judgment into wormwood, and forsake justice in the land,

5:7  Ye who turn judgment to wormwood, and leave off righteousness in the earth,

5:7  ty, kdo převracejí právo v pelyněk a spravedlnost srážejí k zemi.

5:7  Vy ale obracíte právo v pelyněk a spravedlnost k zemi srážíte.

5:7  ⌈který převrací⌉ právo v pelyněk a spravedlnost hází na zem.

5:7  Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají,)

5:7  qui convertitis in absinthium judicium, et justitiam in terra relinquitis) :

5:8  Seek him that maketh Arcturus, and Orion, and that turneth darkness into morning, and that changeth day into night: that calleth the waters of the sea, and poureth them out upon the face of the earth: The Lord is his name.

5:8  Seek him that maketh the seven stars and Orion, and turneth the shadow of death into the morning, and maketh the day dark with night: that calleth for the waters of the sea, and poureth them out upon the face of the earth: The Lord is his name:

5:8  Ten, který učinil Plejády a Orióna, obrací šero smrti v jitro, ale i den zatmívá nocí, povolává mořské vody a vylévá je na tvář země. Jeho jméno je Hospodin.

5:8  Ten, který stvořil Plejády a Orion, který obrací stín smrti na jitro a den pak zase stmívá v noc, ten, který přivolává mořské vody a vylévá je na zemi, má jméno Hospodin.

5:8  Hledejte toho, kdo učinil Plejády i Orion, kdo obrací nejhlubší tmu v ráno a den zatmívá nocí, kdo volá na vodu moře a vylévá ji na povrch země; Hospodin je jeho jméno.

5:8  Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,

5:8  facientem Arcturum et Orionem, et convertentem in mane tenebras, et diem in noctem mutantem ; qui vocat aquas maris, et effundit eas super faciem terræ ; Dominus nomen est ejus :

5:9  He that with a smile bringeth destruction upon the strong, and waste upon the mighty.

5:9  That strengtheneth the spoiled against the strong, so that the spoiled shall come against the fortress.

5:9  On mocného uvrhne do záhuby a zhouba pronikne do pevnosti.

5:9  Do zkázy umí vrhnout mocného, záhuba přijde i na pevnost!

5:9  ⌈Nechává zazářit⌉ zkázu nad mocným, takže zkáza přijde na pevnost.

5:9  Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.

5:9  qui subridet vastitatem super robustum, et depopulationem super potentem affert.

5:10  They have hated him that rebuketh in the gate: and have abhorred him that speaketh perfectly.

5:10  They hate him that rebuketh in the gate, and they abhor him that speaketh uprightly.

5:10  Oni však toho, kdo trestá v bráně, nenávidí, pravdomluvný se jim hnusí.

5:10  Vy ale nenávidíte toho, kdo soudí v bráně, štítíte se toho, kdo mluví pravdivě.

5:10  Nenávidí toho, kdo v bráně kárá, opovrhují tím, kdo mluví bezúhonně.

5:10  Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.

5:10  Odio habuerunt corripientem in porta, et loquentem perfecte abominati sunt.

5:11  Therefore because you robbed the poor, and took the choice prey from him: you shall build houses with square stone, and shall not dwell in them: you shall plant most delightful vineyards, and shall not drink the wine of them.

5:11  Forasmuch therefore as your treading is upon the poor, and ye take from him burdens of wheat: ye have built houses of hewn stone, but ye shall not dwell in them; ye have planted pleasant vineyards, but ye shall not drink wine of them.

5:11  Protože hanebně vydíráte nuzáka a vymáháte na něm obilnou daň, mohli jste si vybudovat domy z kvádrů, bydlet v nich však nebudete; vysadili jste si skvělé vinice, avšak víno z nich pít nebudete.

5:11  Protože dupete po chudácích a nutíte je odvádět daně z obilí, nebudete bydlet v těch svých palácích, které jste si postavili z kamení; z těch výtečných vinic, co jste sázeli, nebudete moci víno pít.

5:11  A tak, protože ⌈zvyšujete chudému nájemné⌉ a berete od něho obilnou daň -- postavili jste si domy z tesaného kamene, ale bydlet v nich nebudete, vysadili jste překrásné vinice, ale víno z nich pít nebudete.

5:11  A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.

5:11  Idcirco, pro eo quod diripiebatis pauperem, et prædam electam tollebatis ab eo, domos quadro lapide ædificabitis, et non habitabitis in eis ; vineas plantabis amantissimas, et non bibetis vinum earum.

5:12  Because I know your manifold crimes, and your grievous sins: enemies of the just, taking bribes, and oppressing the poor in the gate.

5:12  For I know your manifold transgressions and your mighty sins: they afflict the just, they take a bribe, and they turn aside the poor in the gate from their right.

5:12  Já znám vaše četné nevěrnosti, vaše nehorázné hříchy. Nevražíte na spravedlivého, berete úplatek, ubožáky v bráně odstrkujete.

5:12  Jen já vím, kolik je vašich vin a jak hrozný je váš hřích. Nevinné sužujete, berete úplatek, ubohé v bráně krátíte na právech.

5:12  Neboť znám vaše mnohá přestoupení, bezpočet vašich hříchů: Utlačujete spravedlivého, berete úplatek a odstrkujete chudé v bráně.

5:12  Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.

5:12  Quia cognovi multa scelera vestra, et fortia peccata vestra : hostes justi, accipientes munus, et pauperes deprimentes in porta.

5:13  Therefore the prudent shall keep silence at that time, for it is an evil time.

5:13  Therefore the prudent shall keep silence in that time; for it is an evil time.

5:13  Proto v oné době prozíravý zmlkne, bude to zlý čas.

5:13  Rozumný bude v té době mlčet – ty časy budou zlé.

5:13  Proto ten, kdo je rozumný, v této době umlkne, neboť je zlá doba.

5:13  Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.

5:13  Ideo prudens in tempore illo tacebit, quia tempus malum est.

5:14  Seek ye good, and not evil, that you may live: and the Lord the God of hosts will be with you, as you have said.

5:14  Seek good, and not evil, that ye may live: and so the Lord, the God of hosts, shall be with you, as ye have spoken.

5:14  Hledejte dobro a ne zlo a budete žít, a tak Hospodin, Bůh zástupů, bude s vámi, jak říkáte.

5:14  Hledejte dobré, a ne zlé, ať žijete! Hospodin, Bůh zástupů, pak s vámi bude, jak říkáte.

5:14  Hledejte dobro a ne zlo, abyste byli živi, a Hospodin, Bůh zástupů, s vámi bude tak, jak jste řekli.

5:14  Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.

5:14  Quærite bonum, et non malum, ut vivatis ; et erit Dominus Deus exercituum vobiscum, sicut dixistis.

5:15  Hate evil, and love good, and establish judgment in the gate: it may be the Lord the God of hosts may have mercy on the remnant of Joseph.

5:15  Hate the evil, and love the good, and establish judgment in the gate: it may be that the Lord God of hosts will be gracious unto the remnant of Joseph.

5:15  Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.

5:15  Zlo nenáviďte a dobro milujte, u soudu v bráně právo podpořte – snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad tím, co z Josefa zůstane.

5:15  Nenáviďte zlo a milujte dobro, ustanovte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, nad ostatkem Josefa slituje.

5:15  Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.

5:15  Odite malum et diligite bonum, et constituite in porta judicium : si forte misereatur Dominus Deus exercituum reliquiis Joseph.

5:16  Therefore thus saith the Lord the God of hosts the sovereign Lord: In every street there shall be wailing: and in all places that are without, they shall say: Alas, alas! and they shall call the husbandman to mourning, and such as are skilful in lamentation to lament.

5:16  Therefore the Lord, the God of hosts, the Lord, saith thus; Wailing shall be in all streets; and they shall say in all the highways, Alas! alas! and they shall call the husbandman to mourning, and such as are skilful of lamentation to wailing.

5:16  Proto praví Hospodin, Bůh zástupů, Panovník, toto: Na všech náměstích bude nářek, na všech ulicích budou křičet: „Běda, běda!“ Zavolají k truchlení oráče, ty, kdo umějí bědovat, k naříkání.

5:16  Nuže, toto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Nářek bude znít na všech prostranstvích, „Ach, běda!“ bude slyšet na všech ulicích. Rolníky povolají k oplakávání a znalce žalozpěvů k truchlení.

5:16  Proto takto praví Hospodin, Bůh zástupů, Panovník: Na všech náměstích bude kvílení, na všech ulicích budou říkat: Běda, běda! Zemědělce budou svolávat ke smutečnímu obřadu, ke kvílení ⌈ty, kdo znají žalozpěv.⌉

5:16  Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.

5:16  Propterea hæc dicit Dominus Deus exercituum, dominator : In omnibus plateis planctus ; et in cunctis quæ foris sunt, dicetur : Væ, væ ! et vocabunt agricolam ad luctum, et ad planctum eos qui sciunt plangere.

5:17  And in all vineyards there shall be wailing: because I will pass through in the midst of thee, saith the Lord.

5:17  And in all vineyards shall be wailing: for I will pass through thee, saith the Lord.

5:17  Na všech vinicích bude nářek, neboť projdu tvým středem, praví Hospodin.

5:17  Nářek bude znít na všech vinicích, až projdu mezi vámi, praví Hospodin.

5:17  Na všech vinicích bude kvílení, protože projdu tvým středem, praví Hospodin.

5:17  Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.

5:17  Et in omnibus vineis erit planctus, quia pertransibo in medio tui, dicit Dominus.

5:18  Woe to them that desire the day of the Lord: to what end is it for you? the day of the Lord is darkness, and not light.

5:18  Woe unto you that desire the day of the Lord! to what end is it for you? the day of the Lord is darkness, and not light.

5:18  Běda těm, kdo touží po dni Hospodinově! K čemu vám bude den Hospodinův? Bude tmou, a ne světlem!

5:18  Běda těm, kteří touží po Hospodinově dni! K čemu vám bude Hospodinův den? Přijde s tmou, a ne se světlem!

5:18  Běda těm, kdo dychtí po Hospodinově dni! Nač je vám Hospodinův den? Bude temnotou, a ne světlem!

5:18  Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?

5:18  Væ desiderantibus diem Domini ! ad quid eam vobis ? Dies Domini ista, tenebræ, et non lux.

5:19  As if a man should flee from the face of a lion, and a bear should meet him: or enter into the house, and lean with his hand upon the wall, and a serpent should bite him.

5:19  As if a man did flee from a lion, and a bear met him; or went into the house, and leaned his hand on the wall, and a serpent bit him.

5:19  Jako když se dá někdo na útěk před lvem a narazí na něho medvěd; nebo vejde do domu, opře se rukou o stěnu a uštkne ho had.

5:19  Jako by někdo utíkal před lvem a potkal by se s medvědem; jako by se doma opřel rukou o zeď a byl by uštknut hadem.

5:19  Jako když člověk utíká před lvem a potká ho medvěd, vejde do domu, položí svou ruku na stěnu a uštkne ho had.

5:19  Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.

5:19  Quomodo si fugiat vir a facie leonis, et occurrat ei ursus ; et ingrediatur domum, et innitatur manu sua super parietem, et mordeat eum coluber.

5:20  Shall not the day of the Lord be darkness, and not light: and obscurity, and no brightness in it?

5:20  Shall not the day of the Lord be darkness, and not light? even very dark, and no brightness in it?

5:20  Což není den Hospodinův tmou, a ne světlem, temnotou bez jasu?

5:20  Hospodinův den nepřinese světlo, ale tmu, černotu bez jediného paprsku!

5:20  Cožpak není Hospodinův ⌈den temnotou, a ne světlem,⌉ tmou, ve které není záře?

5:20  Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?

5:20  Numquid non tenebræ dies Domini, et non lux ; et caligo, et non splendor in ea ?

5:21  I hate, and have rejected your festivities: and I will not receive the odour of your assemblies.

5:21  I hate, I despise your feast days, and I will not smell in your solemn assemblies.

5:21  Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše slavnostní shromáždění.

5:21  Nenávidím vaše svátky, jsou mi odporné, vaše shromáždění nemohu vydržet!

5:21  Nenávidím a zavrhuji vaše svátky, nemohu snést vaše slavnostní shromáždění.

5:21  Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.

5:21  Odi, et projeci festivitates vestras, et non capiam odorem cœtuum vestrorum.

5:22  And if you offer me holocausts, and your gifts, I will not receive them: neither will I regard the vows of your fat beasts.

5:22  Though ye offer me burnt offerings and your meat offerings, I will not accept them: neither will I regard the peace offerings of your fat beasts.

5:22  Když mi přinášíte zápalné oběti a své oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho vykrmeného dobytka ani nepohlédnu.

5:22  Když mi přinášíte zápalné a moučné oběti, mně se to nelíbí. Na pokojné oběti z vašich dobytčat se nechci ani podívat.

5:22  I když mi přinášíte své zápalné a přídavné oběti, neoblíbím si je, nepohledím na pokojnou oběť z vašeho krmného dobytka.

5:22  Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.

5:22  Quod si obtuleritis mihi holocautomata, et munera vestra, non suscipiam ; et vota pinguium vestrorum non respiciam.

5:23  Take away from me the tumult of thy songs: and I will not hear the canticles of thy harp.

5:23  Take thou away from me the noise of thy songs; for I will not hear the melody of thy viols.

5:23  Pryč ode mne s halasem tvých písní, tvé brnkání na harfy už nechci slyšet.

5:23  S rámusem svých písní mě nechte být, nechci poslouchat vaše hraní na loutny!

5:23  Odstraň ode mě hluk svých písní, zvuk tvých harf nechci slyšet.

5:23  Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.

5:23  Aufer a me tumultum carminum tuorum ; et cantica lyræ tuæ non audiam.

5:24  But judgment shall be revealed as water, and justice as a mighty torrent.

5:24  But let judgment run down as waters, and righteousness as a mighty stream.

5:24  Ať se valí právo jako vody, spravedlnost jak proudící potok.

5:24  Ať se valí právo jako mocná řeka, spravedlnost jako proud, jenž nevysychá!

5:24  Ale ať se valí právo jako voda a spravedlnost jako stále proudící potok.

5:24  Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.

5:24  Et revelabitur quasi aqua judicium, et justitia quasi torrens fortis.

5:25  Did you offer victims and sacrifices to me in the desert for forty years, O house of Israel?

5:25  Have ye offered unto me sacrifices and offerings in the wilderness forty years, O house of Israel?

5:25  Připravovali jste mi obětní hody a přídavné oběti po čtyřicet let na poušti, dome izraelský?

5:25  Přinášeli jste mi oběti a dary těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský?

5:25  Přinášeli jste mi v pustině čtyřicet let obětní hody a přídavné oběti, dome izraelský?

5:25  Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?

5:25  Numquid hostias et sacrificium obtulistis mihi in deserto quadraginta annis, domus Israël ?

5:26  But you carried a tabernacle for your Moloch, and the image of your idols, the star of your god, which you made to yourselves.

5:26  But ye have borne the tabernacle of your Moloch and Chiun your images, the star of your god, which ye made to yourselves.

5:26  Ponesete Sikúta, svého krále, Kijúna, své obrazy, hvězdu svého boha, to, co jste si udělali.

5:26  Nosili jste svého „krále“ Sakúta a hvězdu svého „boha“ Saturna – obrazy, jež jste si museli sami udělat?

5:26  Pozvednete Sikúta, svého krále, a Kijúna, svého boha hvězd, své modly, které jste si udělali,

5:26  Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.

5:26  et portastis tabernaculum Moloch vestro, et imaginem idolorum vestrorum, sidus dei vestri, quæ fecistis vobis.

5:27  And I will cause you to go into captivity beyond Damascus, saith the Lord, the God of hosts is his name.

5:27  Therefore will I cause you to go into captivity beyond Damascus, saith the Lord, whose name is The God of hosts.

5:27  Přesídlím vás až za Damašek, praví ten, jehož jméno je Hospodin, Bůh zástupů.

5:27  Proto vás vystěhuji až za Damašek, praví Hospodin, Bůh zástupů – tak se jmenuje.

5:27  a odvedu vás za Damašek, praví Hospodin; Bůh zástupů je jeho jméno.

5:27  Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.

5:27  Et migrare vos faciam trans Damascum, dicit Dominus : Deus exercituum nomen ejus.

Chapter 6

6:1  Woe to you that are wealthy in Sion, and to you that have confidence in the mountain of Samaria: ye great men, heads of the people, that go in with state into the house of Israel.

6:1  Woe to them that are at ease in Zion, and trust in the mountain of Samaria, which are named chief of the nations, to whom the house of Israel came!

6:1  Běda bezstarostným na Sijónu i těm, kdo doufají v Samařskou horu, běda vůdcům nejpřednějšího pronároda, k nimž přichází dům izraelský!

6:1  Běda těm, kdo mají na Sionu klid, běda sebejistým na hoře Samaří! Máte se za výkvět prvního mezi národy, celý dům Izraele chodí za vámi.

6:1  Běda bezstarostným na Sijónu, sebejistým na samařské hoře, vznešeným nejlepšího z národů, ke kterým přichází dům izraelský!

6:1  Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.

6:1  Væ qui opulenti estis in Sion, et confiditis in monte Samariæ : optimates capita populorum, ingredientes pompatice domum Israël !

6:2  Pass ye over to Chalane, and see, and go from thence into Emath the great: and go down into Geth of the Philistines, and to all the best kingdoms of these: if their border be larger than your border.

6:2  Pass ye unto Calneh, and see; and from thence go ye to Hamath the great: then go down to Gath of the Philistines: be they better than these kingdoms? or their border greater than your border?

6:2  Projděte Kalné a podívejte se. Odtud jděte do velkého Chamátu a sestupte do pelištejského Gatu. Jste lepší než tato království? Je teď jejich území větší než vaše?

6:2  Na Kalne se jděte podívat a odtud na Veliký Chamát a pak dolů na filištínský Gat. Jste lepší než tato království? Mají snad větší území než vy?

6:2  Projděte Kalné a dívejte se! Odtamtud jděte do velkého Chamátu a sestupte do pelištejského Gatu! Cožpak jsou lepší nežli tato království? Zdalipak je jejich území větší nežli vaše?

6:2  Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?

6:2  Transite in Chalane, et videte, et ite inde in Emath magnam, et descendite in Geth Palæstinorum, et ad optima quæque regna horum : si latior terminus eorum termino vestro est.

6:3  You that are separated unto the evil day: and that approach to the throne of iniquity;

6:3  Ye that put far away the evil day, and cause the seat of violence to come near;

6:3  Zažehnáváte zlý den, ale nastolujete násilí.

6:3  Zlý den byste chtěli odvrátit, nastolujete však násilí.

6:3  Oddalujete zlý den a nastolujete vládu násilí?

6:3  Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.

6:3  Qui separati estis in diem malum, et appropinquatis solio iniquitatis ;

6:4  You that sleep upon beds of ivory, and are wanton on your couches: that eat the lambs out of the flock, and the calves out of the midst of the herd;

6:4  That lie upon beds of ivory, and stretch themselves upon their couches, and eat the lambs out of the flock, and the calves out of the midst of the stall;

6:4  Běda těm, kdo lehají na ložích ze slonoviny, povalují se na pohovkách, jídají jehňata ze stáda a telata z chléva,

6:4  Vyleháváte na lůžkách slonových, povalujete se na svých polštářích. Cpete se výběrovým skopovým a nejšťavnatějším telecím.

6:4  Leží na postelích ze slonoviny, povalují se na svých pohovkách, jedí jehňata ze stáda a telata z chléva.

6:4  Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,

6:4  qui dormitis in lectis eburneis, et lascivitis in stratis vestris ; qui comeditis agnum de grege, et vitulos de medio armenti ;

6:5  You that sing to the sound of the psaltery: they have thought themselves to have instruments of music like David;

6:5  That chant to the sound of the viol, and invent to themselves instruments of musick, like David;

6:5  blábolí za zvuku harfy, vymýšlejí si hudební nástroje jako David,

6:5  Vyjete u loutny, jako byste byli David, loudíte tóny na hudebních nástrojích.

6:5  Improvizují na harfu, jako David si vymýšlejí na hudební nástroje.

6:5  Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.

6:5  qui canitis ad vocem psalterii, sicut David putaverunt se habere vasa cantici,

6:6  That drink wine in bowls, and anoint themselves with the best ointments: and they are not concerned for the affliction of Joseph.

6:6  That drink wine in bowls, and anoint themselves with the chief ointments: but they are not grieved for the affliction of Joseph.

6:6  pijí víno z obětních misek, nejlepšími oleji se maží, ale nad Josefovou těžkou ranou se netrápí.

6:6  Pijete víno plnými miskami, mažete se nejjemnějšími oleji a zkáza Josefa vás vůbec netrápí.

6:6  Pijí víno z obětních misek, mažou se nejlepším olejem, ale nad Josefovou zkázou nejsou zarmouceni.

6:6  Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.

6:6  bibentes vinum in phialis, et optimo unguento delibuti, et nihil patiebantur super contritione Joseph.

6:7  Wherefore now they shall go captive at the head of them that go into captivity: and the faction of the luxurious ones shall be taken away.

6:7  Therefore now shall they go captive with the first that go captive, and the banquet of them that stretched themselves shall be removed.

6:7  Proto nyní budou přestěhováni v čele přesídlenců, ustane hodokvas povalečů.

6:7  Proto budete vyhnáni mezi prvními, bude konec vašim hostinám i válení!

6:7  Proto nyní budou jako první odvedeni do exilu a skončí hlučné oslavy povalečů.

6:7  Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.

6:7  Quapropter nunc migrabunt in capite transmigrantium, et auferetur factio lascivientium.

6:8  The Lord God hath sworn by his own soul, saith the Lord the God of hosts: I detest the pride of Jacob, and I hate his houses, and I will deliver up the city with the inhabitants thereof.

6:8  The Lord God hath sworn by himself, saith the Lord the God of hosts, I abhor the excellency of Jacob, and hate his palaces: therefore will I deliver up the city with all that is therein.

6:8  Přísahal Panovník Hospodin při sobě samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha, jeho paláce mám v nenávisti. V plen vydám město se vším, co je v něm.

6:8  Panovník Hospodin přísahá sám při sobě – Hospodin, Bůh zástupů, prohlašuje: Z Jákobovy pýchy se mi dělá špatně, jeho paláce jsou mi odporné. Proto to město vydám v plen i se vším, co je v něm!

6:8  Přísahal Panovník Hospodin při sobě samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha, nenávidím jeho paláce. Vydám město i ⌈všechno, co je v něm.⌉

6:8  Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.

6:8  Juravit Dominus Deus in anima sua, dicit Dominus Deus exercituum : Detestor ego superbiam Jacob, et domos ejus odi, et tradam civitatem cum habitatoribus suis.

6:9  And if there remain ten men in one house, they also shall die.

6:9  And it shall come to pass, if there remain ten men in one house, that they shall die.

6:9  Zbude-li pak deset mužů v jednom domě, i ti zemřou.

6:9  Zbude-li v jediném domě jen deset lidí, zemřou i ti.

6:9  I stane se, že když zůstane deset mužů v jednom domě, zemřou.

6:9  I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.

6:9  Quod si reliqui fuerint decem viri in domo una, et ipsi morientur.

6:10  And a man's kinsman shall take him up, and shall burn him, that he may carry the bones out of the house; and he shall say to him that is in the inner rooms of the house: Is there yet any with thee?

6:10  And a man’s uncle shall take him up, and he that burneth him, to bring out the bones out of the house, and shall say unto him that is by the sides of the house, Is there yet any with thee? and he shall say, No. Then shall he say, Hold thy tongue: for we may not make mention of the name of the Lord.

6:10  Někoho vezme jeho strýc, spalovač mrtvol, aby vynesl kosti z domu, a zeptá se toho, kdo se skryl v odlehlém koutě domu: „Je tu ještě někdo s tebou?“ On odpoví: „Už nikdo.“ A dodá: „Tiše! Jen nepřipomínat jméno Hospodinovo.“

6:10  Přijde-li příbuzný, aby vynesl a spálil jejich ostatky, a najde někoho, kdo se tam v koutku skryl, zeptá se: „Je s tebou ještě někdo?“ „Nikdo,“ hlesne on. A tehdy řekne: „Tiše! Ať ani nezmíníme Hospodinovo jméno!“

6:10  Když jeho příbuzný, jeho pozůstalý, někoho zvedne, aby vynesl kosti z toho domu, řekne někomu v nejvzdálenější části domu: Je ještě někdo s tebou? Odpoví: Nikdo. Řekne: Ticho! Ať není připomínáno Hospodinovo jméno!

6:10  A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.

6:10  Et tollet eum propinquus suus, et comburet eum, ut efferat ossa de domo ; et dicet ei, qui in penetralibus domus est : Numquid adhuc est penes te ?

6:11  And he shall answer: There is an end. And he shall say to him: Hold thy peace, and mention not the name of the Lord.

6:11  For, behold, the Lord commandeth, and he will smite the great house with breaches, and the little house with clefts.

6:11  Neboť hle, Hospodin vydá příkaz a velký dům rozbije na padrť a malý dům na třísky.

6:11  Hle, Hospodin dává rozkazy – rozbije veliký dům na kusy a malý domek na třísky!

6:11  Neboť hle, Hospodin přikáže a rozbije velký dům na trosky a malý dům na kusy.

6:11  Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.

6:11  Et respondebit : Finis est. Et dicet ei : Tace, et non recorderis nominis Domini.

6:12  For behold the Lord hath commanded, and he will strike the greater house with breaches, and the lesser house with clefts.

6:12  Shall horses run upon the rock? will one plow there with oxen? for ye have turned judgment into gall, and the fruit of righteousness into hemlock:

6:12  Mohou běhat koně po skalisku? Může být zoráno dobytkem? A přece jste učinili z práva jed, z ovoce spravedlnosti pelyněk.

6:12  Dokážou koně běžet po skále? Dá se snad s voly orat moře? Vy jste však dokázali obrátit právo v jed a ovoce spravedlnosti v pelyněk –

6:12  Cožpak poběží koně po skalách? Nebo ⌈se na ní orá se skotem?⌉ Avšak vy jste převrátili právo v jedovatý plevel a ovoce spravedlnosti v pelyněk,

6:12  Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,

6:12  Quia ecce Dominus mandabit, et percutiet domum majorem ruinis, et domum minorem scissionibus.

6:13  Can horses run upon the rocks, or can any one plough with buffles? for you have turned judgment into bitterness, and the fruit of justice into wormwood.

6:13  Ye which rejoice in a thing of nought, which say, Have we not taken to us horns by our own strength?

6:13  Radujete se, a nemáte z čeho, říkáte: „Což jsme vlastní silou nezískali pro sebe moc?“

6:13  vy, kdo jásáte radostí nad Lo-debarem nicotným a říkáte: „Nedobyli jsme svými silami ten mocný Karnajim?“

6:13  vy, kteří se radujete nad Lódebarem a říkáte: Cožpak jsme se nezmocnili Karnajimu svou silou?

6:13  Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?

6:13  Numquid currere queunt in petris equi, aut arari potest in bubalis ? quoniam convertistis in amaritudinem judicium, et fructum justitiæ in absinthium.

6:14  You that rejoice in a thing of nought: you that say: Have we not taken unto us horns by our own strength?

6:14  But, behold, I will raise up against you a nation, O house of Israel, saith the Lord the God of hosts; and they shall afflict you from the entering in of Hemath unto the river of the wilderness.

6:14  Já však proti vám postavím pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodina, Boha zástupů, a ten vás bude utlačovat od cesty do Chamátu až po Úval pustiny.

6:14  Hle, dome Izraele, jsem to já, praví Hospodin, Bůh zástupů, kdo vzbudí proti vám národ, který vás bude utlačovat od Lebo-chamátu až po údolí Arava!

6:14  Neboť hle, nechávám proti vám, dome izraelský, povstat pohanský národ -- je výrok Hospodina, Boha zástupů, a budou vás utlačovat od ⌈Lebo–Chamátu až k potoku Araby.⌉

6:14  Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.

6:14  Qui lætamini in nihilo ; qui dicitis : Numquid non in fortitudine nostra assumpsimus nobis cornua ?

6:15  But behold, I will raise up a nation against you, O house of Israel, saith the Lord the God of hosts; and they shall destroy you from the entrance of Emath, even to the torrent of the desert.

6:15  Ecce enim suscitabo super vos, domus Israël, dicit Dominus Deus exercituum, gentem, et conteret vos ab introitu Emath usque ad torrentem deserti.

Chapter 7

7:1  These things the Lord God shewed to me: and behold the locust was formed in the beginning of the shooting up of the latter rain, and lo, it was the latter rain after the king's mowing.

7:1  Thus hath the Lord God shewed unto me; and, behold, he formed grasshoppers in the beginning of the shooting up of the latter growth; and, lo, it was the latter growth after the king’s mowings.

7:1  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, připravuje kobylky, když začíná růst otava. Po královské senoseči, sotvaže otava vzešla,

7:1  Panovník Hospodin mi ukázal toto: Když skončila senoseč pro krále a tráva začínala růst k pozdnímu sečení, hle – nachystal roje kobylek!

7:1  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, tvořil kobylky, když začala vzcházet jarní setba. A hle, jarní setba vzchází po královské žatvě.

7:1  Toto mi ukázal Panovník Hospodin, že aj, formoval kobylky, když nejprvé počala růsti otava, když aj, otava byla po královském posečení.

7:1  Hæc ostendit mihi Dominus Deus : et ecce fictor locustæ in principio germinantium serotini imbris, et ecce serotinus post tonsionem regis.

7:2  And it came to pass, that when they had made an end of eating the grass of the land, I said: O Lord God, be merciful, I beseech thee: who shall raise up Jacob, for he is very little?

7:2  And it came to pass, that when they had made an end of eating the grass of the land, then I said, O Lord God, forgive, I beseech thee: by whom shall Jacob arise? for he is small.

7:2  stalo se, že docela sežraly byliny země. I řekl jsem: „Panovníku Hospodine, odpusť prosím! Jak Jákob obstojí? Je tak nepatrný!“

7:2  Když sežraly veškerou zeleň na zemi, řekl jsem: „Hospodine, Pane můj, prosím odpusť! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“

7:2  Stalo se, když ⌈zcela sežraly⌉ zeleň země, že jsem řekl: Panovníku Hospodine, odpusť, prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!

7:2  I stalo se, když snědly byliny zemské, že jsem řekl: Panovníče Hospodine, odpustiž, prosím. Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.

7:2  Et factum est, cum consummasset comedere herbam terræ, dixi : Domine Deus, propitius esto, obsecro ; quis suscitabit Jacob, quia parvulus est ?

7:3  The Lord had pity upon this: It shall not be, said the Lord.

7:3  The Lord repented for this: It shall not be, saith the Lord.

7:3  Hospodin byl nad tím jat lítostí: „Nestane se to,“ řekl Hospodin.

7:3  A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se to,“ řekl Hospodin.

7:3  Hospodin toho litoval. Nestane se to, řekl Hospodin.

7:3  I želel Hospodin toho. Nestaneť se, řekl Hospodin.

7:3  Misertus est Dominus super hoc : Non erit, dixit Dominus.

7:4  These things the Lord God shewed to me: and behold the Lord called for judgment unto fire, and it devoured the great deep, and ate up a part at the same time.

7:4  Thus hath the Lord God shewed unto me: and, behold, the Lord God called to contend by fire, and it devoured the great deep, and did eat up a part.

7:4  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, Panovník Hospodin volá, že povede spor ohněm. Ten pozřel obrovskou propastnou tůň a zžírá už i Jákobův podíl.

7:4  Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – Panovník Hospodin volal, že povede soud ohněm! Když strávil širý oceán a měl pohltit i zem,

7:4  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, Panovník Hospodin ⌈zavolal na soud⌉ ohněm. Ten strávil velkou hlubinu a stravuje díl země.

7:4  Tedy ukázal mi Panovník Hospodin, a aj, Panovník Hospodin volal, že při svou povede ohněm. A spáliv propast velikou, spálil i díl.

7:4  Hæc ostendit mihi Dominus Deus : et ecce vocabat judicium ad ignem Dominus Deus ; et devoravit abyssum multam, et comedit simul partem.

7:5  And I said: O Lord God, cease, I beseech thee, who shall raise up Jacob, for he is a little one?

7:5  Then said I, O Lord God, cease, I beseech thee: by whom shall Jacob arise? for he is small.

7:5  I řekl jsem: „Panovníku Hospodine, ustaň prosím! Jak Jákob obstojí? Je tak nepatrný!“

7:5  řekl jsem: „Panovníku Hospodine, prosím přestaň! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“

7:5  Řekl jsem: Panovníku Hospodine, přestaň, prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!

7:5  Já pak řekl jsem: Panovníče Hospodine, přestaniž, prosím. Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.

7:5  Et dixi : Domine Deus, quiesce, obsecro ; quis suscitabit Jacob, quia parvulus est ?

7:6  The Lord had pity upon this. Yea this also shall not be, said the Lord God.

7:6  The Lord repented for this: This also shall not be, saith the Lord God.

7:6  Hospodin byl nad tím jat lítostí: „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.

7:6  A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.

7:6  Hospodin toho litoval. Ani toto se nestane, řekl Panovník Hospodin.

7:6  I želel Hospodin toho. A ani toho se nestane, řekl Panovník Hospodin.

7:6  Misertus est Dominus super hoc : Sed et istud non erit, dixit Dominus Deus.

7:7  These things the Lord shewed to me: and behold the Lord was standing upon a plastered wall, and in his hand a mason's trowel.

7:7  Thus he shewed me: and, behold, the Lord stood upon a wall made by a plumbline, with a plumbline in his hand.

7:7  Toto mi ukázal: Hle, Panovník stojí na hradbách s olovnicí, s olovnicí v ruce. I řekl mi Hospodin: „Ámosi, co vidíš?“

7:7  Potom mi ukázal toto: Pán stál na hradbě s olovnicí, s olovnicí v ruce.

7:7  Toto mi ukázal: Hle, Panovník stál na ⌈hradbě postavené podle olovnice⌉ a v jeho ruce byla olovnice.

7:7  Potom ukázal mi, a aj, Pán stál na zdi podlé pravidla vzdělané, v jehož ruce bylo pravidlo.

7:7  Hæc ostendit mihi Dominus : et ecce Dominus stans super murum litum, et in manu ejus trulla cæmentarii.

7:8  And the Lord said to me: What seest thou, Amos? And I said: A mason's trowel. And the Lord said: Behold, I will lay down the trowel in the midst of my people Israel. I will plaster them over no more.

7:8  And the Lord said unto me, Amos, what seest thou? And I said, A plumbline. Then said the Lord, Behold, I will set a plumbline in the midst of my people Israel: I will not again pass by them any more:

7:8  Odpověděl jsem: „Olovnici.“ A Panovník řekl: „Hle, spustím olovnici doprostřed Izraele, svého lidu. Už mu nebudu dál promíjet.

7:8  „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě Hospodin. „Olovnici,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Pán řekl: „Hle, spouštím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele. Víckrát už je neušetřím.

7:8  Hospodin mi řekl: ⌈Co vidíš,⌉ Ámosi? Odpověděl jsem: Olovnici. Panovník řekl: Hle, umístím olovnici doprostřed ⌈svého lidu,⌉ Izraele. Nebudu mu již déle promíjet.

7:8  I řekl mi Hospodin: Co vidíš, Amose? Řekl jsem: Pravidlo. I řekl Pán: Aj, já položím pravidlo u prostřed lidu svého Izraelského, nebuduť již více promíjeti jemu.

7:8  Et dixit Dominus ad me : Quid tu vides, Amos ? Et dixi : Trullam cæmentarii. Et dixit Dominus : Ecce ego ponam trullam in medio populi mei Israël ; non adjiciam ultra superinducere eum.

7:9  And the high places of the idol shall be thrown down, and the sanctuaries of Israel shall be laid waste: and I will rise up against the house of Jeroboam with the sword.

7:9  And the high places of Isaac shall be desolate, and the sanctuaries of Israel shall be laid waste; and I will rise against the house of Jeroboam with the sword.

7:9  Posvátná návrší Izákova budou zpustošena, Izraelovy svatyně budou obráceny v trosky, proti domu Jarobeámovu se postavím s mečem.“

7:9  Izákovy obětní výšiny budou zničeny, z izraelských svatyní budou sutiny, až s mečem povstanu proti Jeroboámovu domu!“

7:9  Izákova návrší budou zpustošena, izraelské svatyně zpustnou a proti domu Jarobeámovu povstanu s mečem.

7:9  Nebo zpuštěny budou výsosti Izákovy, a svatyně Izraelovy zpustnou, tehdáž, když povstanu proti domu Jeroboámovu s mečem.

7:9  Et demolientur excelsa idoli, et sanctificationes Israël desolabuntur, et consurgam super domum Jeroboam in gladio.

7:10  And Amasias the priest of Bethel sent to Jeroboam king of Israel, saying: Amos hath rebelled against thee in the midst of the house of Israel: the land is not able to bear all his words.

7:10  Then Amaziah the priest of Beth–el sent to Jeroboam king of Israel, saying, Amos hath conspired against thee in the midst of the house of Israel: the land is not able to bear all his words.

7:10  Bételský kněz Amasjáš poslal izraelskému králi Jarobeámovi zprávu: „Spikl se proti tobě Ámos přímo v izraelském domě. Není možné, aby země snášela všechna jeho slova.

7:10  Betelský kněz Amaciáš tehdy vzkázal izraelskému králi Jeroboámovi: „Amos proti tobě osnuje spiknutí v samém srdci Izraele. Země nemůže všechny ty jeho řeči snést.

7:10  Tehdy bételský kněz Amasjáš poslal k izraelskému králi Jarobeámovi se slovy: Ámos se proti tobě spikl uprostřed domu izraelského. Země není schopna snášet všechna jeho slova.

7:10  Tedy poslal Amaziáš kněz Bethelský k Jeroboámovi králi Izraelskému, řka: Spuntoval se proti tobě Amos u prostřed domu Izraelského, ta země nemohla by snésti všech slov jeho.

7:10  Et misit Amasias, sacerdos Bethel, ad Jeroboam, regem Israël, dicens : Rebellavit contra te Amos in medio domus Israël ; non poterit terra sustinere universos sermones ejus.

7:11  For thus saith Amos: Jeroboam shall die by the sword, and Israel shall be carried away captive out of their own land.

7:11  For thus Amos saith, Jeroboam shall die by the sword, and Israel shall surely be led away captive out of their own land.

7:11  Ámos totiž říká: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“

7:11  Amos totiž říká: ‚Jeroboám zahyne mečem! Izrael bude vyhnán ze země!‘“

7:11  Neboť Ámos řekl toto: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude ze své země zcela jistě odveden do exilu.

7:11  Nebo takto praví Amos: Od meče umře Jeroboám, a Izrael jistotně přestěhován bude z země své.

7:11  Hæc enim dicit Amos : In gladio morietur Jeroboam, et Israël captivus migrabit de terra sua.

7:12  And Amasias said to Amos: Thou seer, go, flee away into the land of Juda: and eat bread there, and prophesy there.

7:12  Also Amaziah said unto Amos, O thou seer, go, flee thee away into the land of Judah, and there eat bread, and prophesy there:

7:12  Pak řekl Amasjáš Ámosovi: „Seber se, vidoucí, a prchej do judské země! Tam chleba jez a tam si prorokuj!

7:12  Potom Amaciáš řekl Amosovi: „Seber se, vidoucí, a utíkej do Judska! Tam si vydělávej na chleba, prorokuj si tam.

7:12  Amasjáš řekl Ámosovi: Vidoucí, jdi, uteč do judské země, tam ⌈jez chléb⌉ a tam prorokuj!

7:12  Potom řekl Amaziáš Amosovi: Ó vidoucí, ujdi, radímť, utec do země Judské, a jez tam chléb, a tam prorokuj.

7:12  Et dixit Amasias ad Amos : Qui vides, gradere : fuge in terram Juda, et comede ibi panem, et prophetabis ibi.

7:13  But prophesy not again any more in Bethel: because it is the king's sanctuary, and it is the house of the kingdom.

7:13  But prophesy not again any more at Beth–el: for it is the king’s chapel, and it is the king’s court.

7:13  A nikdy už neprorokuj v Bét-elu, neboť je to svatyně králova, královský dům.“

7:13  V Bet-elu už ale víckrát neprorokuj – vždyť je to králova svatyně, je to chrám království!“

7:13  Ale v Bét–elu již déle neprorokuj, protože to je svatyně králova a královský palác.

7:13  Ale v Bethel již více neprorokuj, nebo ono svatyně králova i dům královský jest.

7:13  Et in Bethel non adjicies ultra ut prophetes, quia sanctificatio regis est, et domus regni est.

7:14  And Amos answered and said to Amasias: I am not a prophet, nor am I the son of a prophet: but I am a herdsman plucking wild figs.

7:14  Then answered Amos, and said to Amaziah, I was no prophet, neither was I a prophet’s son; but I was an herdman, and a gatherer of sycomore fruit:

7:14  Ámos Amasjášovi odpověděl: „Nebyl jsem prorok ani prorocký žák, zabýval jsem se dobytkem a sykomorami.

7:14  Amos na to Amaciášovi odpověděl: „Nebýval jsem prorok ani prorocký učedník – choval jsem dobytek a pěstoval fíky.

7:14  Ámos odpověděl Amasjášovi: Já jsem nebyl prorok ani prorocký žák, ale byl jsem chovatel dobytka a pěstitel fíkovníků sykomor.

7:14  Tedy odpovídaje Amos, řekl Amaziášovi: Nebylť jsem já prorokem, ano ani synem prorockým, ale byl jsem skotákem, a česával jsem plané fíky.

7:14  Responditque Amos, et dixit ad Amasiam : Non sum propheta, et non sum filius prophetæ : sed armentarius ego sum vellicans sycomoros.

7:15  And the Lord took me when I followed the flock, and the Lord said to me: Go, prophesy to my people Israel.

7:15  And the Lord took me as I followed the flock, and the Lord said unto me, Go, prophesy unto my people Israel.

7:15  Hospodin mě vzal od ovcí, Hospodin mi rozkázal: ‚Jdi a prorokuj Izraeli, mému lidu!‘

7:15  Hospodin mě ale vzal od ovcí a řekl mi: ‚Jdi, prorokuj mému lidu, Izraeli.‘

7:15  Hospodin mě však vzal od ⌈chovu ovcí⌉ a řekl mi: Jdi a prorokuj mému lidu Izraeli!

7:15  Ale Hospodin mne vzal, když jsem chodil za stádem, a řekl mi Hospodin: Jdi, prorokuj lidu mému Izraelskému.

7:15  Et tulit me Dominus cum sequerer gregem, et dixit Dominus ad me : Vade, propheta ad populum meum Israël.

7:16  And now hear thou the word of the Lord: Thou sayest, thou shalt not prophesy against Israel, and thou shalt not drop thy word upon the house of the idol.

7:16  Now therefore hear thou the word of the Lord: Thou sayest, Prophesy not against Israel, and drop not thy word against the house of Isaac.

7:16  Slyš tedy slovo Hospodinovo. Ty říkáš: ‚Neprorokuj proti Izraeli, nevynášej věštbu proti Izákovu domu!‘

7:16  Proto teď slyš slovo Hospodinovo. Ty říkáš: ‚Neprorokuj o Izraeli, o domu Izákovu neřečni!‘

7:16  Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: Neprorokuj proti Izraeli a nemluv proti domu Izákovu.

7:16  Nyní tedy slyšiž slovo Hospodinovo. Ty pravíš: Neprorokuj v Izraeli, a nekaž v domě Izákově.

7:16  Et nunc audi verbum Domini : Tu dicis : Non prophetabis super Israël, et non stillabis super domum idoli.

7:17  Therefore thus saith the Lord: Thy wife shall play the harlot in the city, and thy sons and thy daughters shall fall by the sword, and thy land shall be measured by a line: and thou shalt die in a polluted land, and Israel shall go into captivity out of their land.

7:17  Therefore thus saith the Lord; Thy wife shall be an harlot in the city, and thy sons and thy daughters shall fall by the sword, and thy land shall be divided by line; and thou shalt die in a polluted land: and Israel shall surely go into captivity forth of his land.

7:17  Proto Hospodin praví toto: ‚Tvoje žena bude v městě provozovat smilství, tvoji synové a dcery padnou mečem, tvá půda bude rozměřena provazcem a ty zemřeš v zemi nečisté.‘ Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“

7:17  Nuže, toto praví Hospodin: Tvá žena bude smilnit ve městě a tví synové i dcery padnou mečem. Tvá země bude rozměřena provazcem a ty zemřeš v zemi nečisté. Izrael musí být jistojistě ze své země vysídlen!“

7:17  Proto takto praví Hospodin: Tvá žena ⌈bude smilnit ve městě,⌉ tvoji synové a tvé dcery padnou mečem, tvá země bude rozdělena provazem a ty zemřeš v nečisté zemi. ⌈Izrael bude ze své země zcela jistě odveden do exilu.⌉

7:17  Protož takto praví Hospodin: Žena tvá cizoložiti bude v městě, synové pak tvoji i dcery tvé od meče padnou; a země tvá provazcem dělena bude, a ty v zemi nečisté umřeš, Izrael pak jistotně přestěhován bude z země své.

7:17  Propter hoc hæc dicit Dominus : Uxor tua in civitate fornicabitur, et filii tui et filiæ tuæ in gladio cadent, et humus tua funiculo metietur : et tu in terra polluta morieris, et Israël captivus migrabit de terra sua.

Chapter 8

8:1  These things the Lord shewed to me: and behold a hook to draw down the fruit.

8:1  Thus hath the Lord God shewed unto me: and behold a basket of summer fruit.

8:1  Toto mi ukázal Panovník Hospdin: Hle, koš zralého ovoce.

8:1  Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – koš zralého ovoce!

8:1  Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, koš letního ovoce.

8:1  Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního.

8:1  Hæc ostendit mihi Dominus Deus : et ecce uncinus pomorum.

8:2  And he said: What seest thou, Amos? And I said: A hook to draw down fruit. And the Lord said to me: The end is come upon my people Israel: I will not again pass by them any more.

8:2  And he said, Amos, what seest thou? And I said, A basket of summer fruit. Then said the Lord unto me, The end is come upon my people of Israel; I will not again pass by them any more.

8:2  A zeptal se: „Ámosi, co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Koš zralého ovoce.“ Hospodin mi řekl: „Izrael, můj lid, je zralý pro konec. Už mu nebudu dál promíjet.“

8:2  „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě. „Koš zralého ovoce,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Hospodin řekl: „Můj lid Izrael je zralý pro konec! Víckrát už je neušetřím.

8:2  Řekl: Co vidíš, Ámosi? Řekl jsem: Koš letního ovoce. Hospodin mi řekl: Přišel konec pro můj lid Izrael. Nebudu mu již déle promíjet.

8:2  A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.

8:2  Et dixit : Quid tu vides, Amos ? Et dixi : Uncinum pomorum. Et dixit Dominus ad me : Venit finis super populum meum Israël ; non adjiciam ultra ut pertranseam eum.

8:3  And the hinges of the temple shall screak in that day, saith the Lord God: many shall die: silence shall be cast in every place.

8:3  And the songs of the temple shall be howlings in that day, saith the Lord God: there shall be many dead bodies in every place; they shall cast them forth with silence.

8:3  V onen den se obrátí chrámové zpěvy v kvílení, je výrok Panovníka Hospodina, mnoho mrtvých těl bude pohozeno na všech místech. Tiše!

8:3  V ten den se chrámové zpěvy obrátí v kvílení, praví Panovník Hospodin. Všude spousta rozházených mrtvol! Všude ticho.“

8:3  V onen den ⌈budou palácové zpěvačky naříkat,⌉ je výrok Panovníka Hospodina, na každém místě bude pohozeno mnoho mrtvol. Ticho.

8:3  Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo.

8:3  Et stridebunt cardines templi in die illa, dicit Dominus Deus : multi morientur ; in omni loco projicietur silentium.

8:4  Hear this, you that crush the poor, and make the needy of the land to fail,

8:4  Hear this, O ye that swallow up the needy, even to make the poor of the land to fail,

8:4  Slyšte to vy, kdo bažíte po ubožákovi a kdo chcete odstranit pokorné v zemi.

8:4  Slyšte, vy, kdo šlapete po chudácích, vy, kdo ničíte ubožáky na zemi

8:4  Slyšte to, vy, kteří bažíte po nuzném, chcete odstranit chudé v zemi.

8:4  Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země,

8:4  Audite hoc, qui conteritis pauperem, et deficere facitis egenos terræ,

8:5  Saying: When will the month be over, and we shall sell our wares: and the sabbath, and we shall open the corn: that we may lessen the measure, and increase the sicle, and may convey in deceitful balances,

8:5  Saying, When will the new moon be gone, that we may sell corn? and the sabbath, that we may set forth wheat, making the ephah small, and the shekel great, and falsifying the balances by deceit?

8:5  Říkáte: „Kdy už pomine novoluní, abychom zas prodávali obilí, a den odpočinku, abychom otevřeli sýpku, na míře ubírali, na ceně přidávali a podváděli falešnou váhou,

8:5  se slovy: „Kdy už skončí svátek novoluní, abychom prodávali obilí? Kdy už skončí den sobotní, abychom zrní nabídli, abychom z míry ubrali a k ceně přidali, abychom šidili falešnými váhami,

8:5  Říkáte: Kdy přejde novoluní, abychom prodávali obilí, sobota, abychom otevřeli obilnice, umenšovali míru a zvyšovali cenu a podváděli falešnými váhami,

8:5  Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,

8:5  dicentes : Quando transibit mensis, et venundabimus merces ? et sabbatum, et aperiemus frumentum, ut imminuamus mensuram, et augeamus siclum, et supponamus stateras dolosas,

8:6  That we may possess the needy for money, and the poor for a pair of shoes, and may sell the refuse of the corn?

8:6  That we may buy the poor for silver, and the needy for a pair of shoes; yea, and sell the refuse of the wheat?

8:6  abychom si koupili nuzáky za stříbro, ubožáka pro pár opánků, a abychom prodali obilní zadinu.“

8:6  abychom si nuzné koupili za peníz a ubohé za dva sandály, abychom místo zrní prodávali otruby?“

8:6  abychom chudé kupovali za stříbro, nuzného za pár sandálů a prodávali obilný odpad?

8:6  Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?

8:6  ut possideamus in argento egenos et pauperes pro calceamentis, et quisquilias frumenti vendamus ?

8:7  The Lord hath sworn against the pride of Jacob: surely I will never forget all their works.

8:7  The Lord hath sworn by the excellency of Jacob, Surely I will never forget any of their works.

8:7  Přísahal Hospodin při sobě, při Pýše Jákobově: Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek.

8:7  Hospodin přísahá při Pýše Jákobově: „Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek.“

8:7  Hospodin přísahal při Jákobově pýše: Nikdy nezapomenu na žádné jejich skutky.

8:7  Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.

8:7  Juravit Dominus in superbiam Jacob : Si oblitus fuero usque ad finem omnia opera eorum.

8:8  Shall not the land tremble for this, and every one mourn that dwelleth therein: and rise up altogether as a river, and be cast out, and run down as the river of Egypt?

8:8  Shall not the land tremble for this, and every one mourn that dwelleth therein? and it shall rise up wholly as a flood; and it shall be cast out and drowned, as by the flood of Egypt.

8:8  Nebude se nad tím třást země a truchlit každý její obyvatel? Celá se vzedme jako Nil a zase ustoupí a opadne jako egyptská řeka.

8:8  Copak se kvůli tomu neotřese země, nedá se každý její obyvatel do pláče? Jako Nil se celá rozlije, vzedme se a zase opadne jako ta řeka v Egyptě!

8:8  Cožpak se nad tím nebude třást země, nebudou truchlit ⌈všichni, kdo v ní bydlí?⌉ Celá vystoupí jako Nil, vzedme se a klesne jako egyptská řeka.

8:8  Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?

8:8  Numquid super isto non commovebitur terra, et lugebit omnis habitator ejus, et ascendet quasi fluvius universus, et ejicicetur, et defluet, quasi rivus Ægypti ?

8:9  And it shall come to pass in that day, saith the Lord God, that the sun shall go down at midday, and I will make the earth dark in the day of light:

8:9  And it shall come to pass in that day, saith the Lord God, that I will cause the sun to go down at noon, and I will darken the earth in the clear day:

8:9  V onen den způsobím, je výrok Panovníka Hospodina, že slunce zapadne v poledne, tmou zahalím zemi za jasného dne.

8:9  V ten den, praví Panovník Hospodin, nechám slunce zajít v poledne a zatemním zemi vprostřed dne.

8:9  ⌈I stane se v onen den,⌉ je výrok Panovníka Hospodina, že skloním slunce v poledne a způsobím na zemi tmu ⌈za jasného dne.⌉

8:9  Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.

8:9  Et erit in die illa, dicit Dominus Deus : occidet sol in meridie, et tenebrescere faciam terram in die luminis :

8:10  And I will turn your feasts into mourning, and all your songs into lamentation: and I will bring up sackcloth upon every back of yours, and baldness upon every head: and I will make it as the mourning of an only son, and the latter end thereof as a bitter day.

8:10  And I will turn your feasts into mourning, and all your songs into lamentation; and I will bring up sackcloth upon all loins, and baldness upon every head; and I will make it as the mourning of an only son, and the end thereof as a bitter day.

8:10  Vaše slavnosti proměním ve smutek, všechny vaše písně v žalozpěvy. Na všechna bedra vložím žíněnou suknici, na každé hlavě bude lysina. Učiním, že bude v zemi smutek jako nad jednorozeným a její poslední chvíle jako den hořkosti.

8:10  Vaše slavnosti obrátím v truchlení a všechny vaše písně v kvílení. Všechny vás obleču do pytloviny a všechny hlavy budou oholeny. Nechám zem truchlit jako nad jednorozeným – její poslední den bude nejtrpčí!

8:10  Změním vaše svátky v smuteční obřad, všechny vaše písně v žalozpěv; dám na každé bedro pytlovinu a na každou hlavu lysinu; proměním zemi ve smuteční obřad nad jedináčkem a její konec bude jako hořký den.

8:10  A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.

8:10  et convertam festivitates vestras in luctum, et omnia cantica vestra in planctum, et inducam super omne dorsum vestrum saccum, et super omne caput calvitium : et ponam eam quasi luctum unigeniti, et novissima ejus quasi diem amarum.

8:11  Behold the days come, saith the Lord, and I will send forth a famine into the land: not a famine of bread, nor a thirst of water, but of hearing the word of the Lord.

8:11  Behold, the days come, saith the Lord God, that I will send a famine in the land, not a famine of bread, nor a thirst for water, but of hearing the words of the Lord:

8:11  Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových.

8:11  Hle, přicházejí dny, praví Panovník Hospodin, kdy na zem pošlu hlad – ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinových slov.

8:11  ⌈Hle, přicházejí dny, je výrok⌉ Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad. Nikoli hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinových slov.

8:11  Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,

8:11  Ecce dies veniunt, dicet Dominus, et mittam famem in terram : non famem panis, neque sitim aquæ, sed audiendi verbum Domini.

8:12  And they shall move from sea to sea, and from the north to the east: they shall go about seeking the word of the Lord, and shall not find it.

8:12  And they shall wander from sea to sea, and from the north even to the east, they shall run to and fro to seek the word of the Lord, and shall not find it.

8:12  Budou vrávorat od moře k moři a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou.

8:12  Od moře k moři se budou plahočit a od severu bloudit na východ, aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenajdou.

8:12  Budou se potácet od moře k moři, ze severu až na východ, budou pobíhat, aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenaleznou.

8:12  Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.

8:12  Et commovebuntur a mari usque ad mare, et ab aquilone usque ad orientem : circuibunt quærentes verbum Domini, et non invenient.

8:13  In that day the fair virgins, and the young men shall faint for thirst.

8:13  In that day shall the fair virgins and young men faint for thirst.

8:13  V onen den budou omdlévat žízní krásné panny i jinoši.

8:13  V ten den budou omdlévat žízní krásné panny i statní mladíci –

8:13  V onen den budou krásné panny omdlévat a mládenci budou vyprahlí.

8:13  V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,

8:13  In die illa deficient virgines pulchræ et adolescentes in siti,

8:14  They that swear by the sin of Samaria, and say: Thy God, O Dan, liveth: and the way of Bersabee liveth: and they shall fall, and shall rise no more.

8:14  They that swear by the sin of Samaria, and say, Thy god, O Dan, liveth; and, The manner of Beer–sheba liveth; even they shall fall, and never rise up again.

8:14  Ti, kteří přísahají při samařském provinění a říkají: „Jakože živ je tvůj bůh, Dane, a jakože živa je cesta Beer-šeby“, padnou a již nepovstanou.

8:14  ti, kteří přísahají na hřích Samaří. Prý: „Jakože je tvůj Bůh, Dane, živ! Jakože žije pouť do Beer-šeby!“ – takoví padnou, aby už nevstali.

8:14  Ti, kdo přísahají při ⌈vině Samaří⌉ a říkají: Jakože živ je tvůj bůh, Dane, jakože je živa ⌈cesta do Beer–šeby,⌉ padnou a už nevstanou.

8:14  Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.

8:14  qui jurant in delicto Samariæ, et dicunt : Vivit Deus tuus, Dan, et vivit via Bersabee ; et cadent, et non resurgent ultra.

Chapter 9

9:1  I saw the Lord standing upon the altar, and he said: Strike the hinges, and let the lintels be shook: for there is covetousness in the head of them all, and I will slay the last of them with the sword: there shall be no flight for them: they shall flee, and he that shall flee of them shall not be delivered.

9:1  I saw the Lord standing upon the altar: and he said, Smite the lintel of the door, that the posts may shake: and cut them in the head, all of them; and I will slay the last of them with the sword: he that fleeth of them shall not flee away, and he that escapeth of them shall not be delivered.

9:1  Spatřil jsem Panovníka, jak stojí nad oltářem. Řekl: „Udeř do hlavice sloupu, až se zachvějí prahy! Sraz jim to všechno na hlavu, ty poslední vybiji mečem. Nikdo z nich neuteče, neunikne, nevyvázne.

9:1  Spatřil jsem Pána, jak stojí nad oltářem a říká: „Udeř ty sloupy do hlavic, ať se zachvějí základy! Strhni je jim všem na hlavy. Ty, kdo přežijí, mečem pobiji! Neuteče ani jeden z nich, neunikne mi ani jediný!

9:1  Viděl jsem Panovníka stojícího na oltáři. Řekl: Udeř na hlavice sloupů, až se zatřesou prahy. Sraz je na jejich hlavu. Poslední z nich zabiju mečem. Žádný utečenec neuteče, žádný uprchlík neunikne.

9:1  Viděl jsem Pána, an se postavil na oltáři a řekl: Udeř v makovici, až se zatřesou ty veřeje, a rozetni je všecky od vrchu jejich, ostatek pak mečem zmorduji. Neutečeť žádný z nich, aniž kdo z nich bude, ješto by toho znikl.

9:1  Vidi Dominum stantem super altare, et dixit : Percute cardinem, et commoveantur superliminaria : avaritia enim in capite omnium, et novissimum eorum in gladio interficiam ; non erit fuga eis. Fugient, et non salvabitur ex eis qui fugerit.

9:2  Though they go down even to hell, thence shall my hand bring them out: and though they climb up to heaven, thence will I bring them down.

9:2  Though they dig into hell, thence shall mine hand take them; though they climb up to heaven, thence will I bring them down:

9:2  I kdyby se prokopali do podsvětí, má ruka je odtud vezme. Kdyby vystoupili na nebesa, strhnu je odtud.

9:2  I kdyby se zakopali do pekla, má ruka by je odtud vytáhla. Kdyby snad vystoupili do nebe, i odtud strhnu je.

9:2  I kdyby se prokopali do podsvětí, má ruka je odtamtud vezme. I kdyby vystoupili na nebesa, svrhnu je odtamtud.

9:2  Byť se pak do země zakopali, i odtud by je ruka má vzala; pakli by vstoupili do nebe, i odtud bych je strhl.

9:2  Si descenderint usque ad infernum, inde manus mea educet eos ; et si ascenderint usque in cælum, inde detraham eos.

9:3  And though they be hid in the top of Carmel, I will search and take them away from thence: and though they hide themselves from my eyes in the depth of the sea, there will I command the serpent and he shall bite them.

9:3  And though they hide themselves in the top of Carmel, I will search and take them out thence; and though they be hid from my sight in the bottom of the sea, thence will I command the serpent, and he shall bite them:

9:3  Ukryjí-li se na vrcholu Karmelu, vypátrám je a vezmu je odtud. Skryjí-li se před mým zrakem na mořském dně, poručím hadu a vyštípe je odtud.

9:3  Kdyby se ukryli na vršku Karmelu, najdu je a odtud přivedu. Kdyby se mi schovali na mořském dně, přikážu hadu, ať je odtud vyštípe.

9:3  I kdyby se ukryli na vrcholu Karmelu, vyhledám je a vezmu je odtamtud. I kdyby se ukryli před mým zrakem na dno moře, přikáži hadovi a uštkne je tam.

9:3  A jestliže by se schovali na vrchu Karmele, vyhledám a vezmu je odtud; pakli by se skryli před očima mýma na dně moře, přikáži hadu, aby je i odtud vyhryzl.

9:3  Et si absconditi fuerint in vertice Carmeli, inde scrutans auferam eos ; et si celaverint se ab oculis meis in profundo maris, ibi mandabo serpenti, et mordebit eos.

9:4  And if they go into captivity before their enemies, there will I command the sword, and it shall kill them. And I will set my eyes upon them for evil, and not for good.

9:4  And though they go into captivity before their enemies, thence will I command the sword, and it shall slay them: and I will set mine eyes upon them for evil, and not for good.

9:4  Půjdou-li před svými nepřáteli do zajetí, poručím meči, aby je tam pobil, neboť můj zrak spočinul na nich ke zlému a ne k dobrému.“

9:4  Kdyby je nepřátelé do zajetí zahnali, přikážu meči, aby je tam vyhubil. Spočinu na nich svým pohledem – avšak ne v dobrém, ale ve zlém!

9:4  I kdyby šli před svými nepřáteli do zajetí, přikáži meči a zabije je tam. Obrátím na ně svůj zrak ke zlu a ne k dobru.

9:4  Pakliť by šli v zajetí před nepřátely svými, i tam přikáži meči, aby je zmordoval; obrátím zajisté oko své proti nim k zlému, a ne k dobrému.

9:4  Et si abierint in captivitatem coram inimicis suis, ibi mandabo gladio, et occidet eos : et ponam oculos meos super eos in malum, et non in bonum.

9:5  And the Lord the God of hosts is he who toucheth the earth, and it shall melt: and all that dwell therein shall mourn: and it shall rise up as a river, and shall run down as the river of Egypt.

9:5  And the Lord God of hosts is he that toucheth the land, and it shall melt, and all that dwell therein shall mourn: and it shall rise up wholly like a flood; and shall be drowned, as by the flood of Egypt.

9:5  Panovník Hospodin zástupů sotva se dotkne země, už se zmítá a všichni její obyvatelé truchlí. Celá se vzedme jako Nil a zase opadne jako egyptská řeka.

9:5  Panovník, Hospodin zástupů, se dotkne země a ta se roztřese, všichni její obyvatelé se dají do pláče. Jako Nil se celá rozlije a zase opadne jako ta řeka v Egyptě.

9:5  Panovník, Hospodin zástupů, se dotýká země a ta se rozplývá; truchlí všichni, kdo v ní bydlí. Celá vystupuje jako Nil a klesá jako egyptská řeka.

9:5  Nebo Panovník Hospodin zástupů když se jen dotkne země, rozplývá se, a kvílí všickni přebývající na ní, a vystupuje všecka jako potok, a zatopena bývá jako potokem Egyptským,

9:5  Et Dominus Deus exercituum, qui tangit terram, et tabescet, et lugebunt omnes habitantes in ea : et ascendet sicut rivus omnis, et defluet sicut fluvius Ægypti.

9:6  He that buildeth his ascension in heaven, and hath founded his bundle upon the earth: who calleth the waters of the sea, and poureth them out upon the face of the earth, the Lord is his name.

9:6  It is he that buildeth his stories in the heaven, and hath founded his troop in the earth; he that calleth for the waters of the sea, and poureth them out upon the face of the earth: The Lord is his name.

9:6  On buduje stupně svého domu na nebesích, nad zemí zakládá svou klenbu. On povolává mořské vody a vylévá je na tvář země. Jeho jméno je Hospodin.

9:6  Ten, který si staví v nebi komnaty a svoji klenbu založil na zemi, ten, který přivolává mořské vody a vylévá je na zemi, má jméno Hospodin.

9:6  Buduje na nebesích své pokojíky, své klenbě položil základy na zemi, povolává vodu moře a vylévá ji na povrch země. Hospodin je jeho jméno.

9:6  Kterýž vzdělal na nebesích paláce své, a zástup svůj na zemi sšikoval, kterýž může zavolati vody mořské, a vyliti ji na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin.

9:6  Qui ædificat in cælo ascensionem suam, et fasciculum suum super terram fundavit ; qui vocat aquas maris, et effundit eas super faciem terræ : Dominus nomen ejus.

9:7  Are not you as the children of the Ethiopians unto me, O children of Israel, saith the Lord? did not I bring up Israel, out of the land of Egypt: and the Philistines out of Cappadocia, and the Syrians out of Cyrene?

9:7  Are ye not as children of the Ethiopians unto me, O children of Israel? saith the Lord. Have not I brought up Israel out of the land of Egypt? and the Philistines from Caphtor, and the Syrians from Kir?

9:7  Nejste snad pro mne jako Kúšijci, vy, synové Izraele? je výrok Hospodinův. Nevyvedl jsem Izraele z egyptské země a Pelištejce z Kaftóru a Arama z Kíru?

9:7  Copak nejste, Izraelci, pro mě stejní jako Habešané? praví Hospodin. Copak jsem Izrael nevyvedl z Egypta stejně jako Filištíny z Kaftoru a Aramejce z Kíru?

9:7  Cožpak pro mě nejste jako synové Kúšijců, synové izraelští? je Hospodinův výrok. Cožpak jsem nevyvedl Izrael z egyptské země a také Pelištejce z Kaftóru a Aramejce z Kíru?

9:7  Zdaliž nejste podobni synům Mouřenínů přede mnou, ó synové Izraelovi? dí Hospodin. Zdaliž jsem Izraele nevyvedl z země Egyptské, tak jako Filistinské z Kaftor, a Syrské z Kir?

9:7  Numquid non ut filii Æthiopum vos estis mihi, filii Israël ? ait Dominus. Numquid non Israël ascendere feci de terra Ægypti, et Palæstinos de Cappadocia, et Syros de Cyrene ?

9:8  Behold the eyes of the Lord God are upon the sinful kingdom, and I will destroy it from the face of the earth: but yet I will not utterly destroy the house of Jacob, saith the Lord.

9:8  Behold, the eyes of the Lord God are upon the sinful kingdom, and I will destroy it from off the face of the earth; saving that I will not utterly destroy the house of Jacob, saith the Lord.

9:8  Hle, oči Panovníka Hospodina jsou upřeny na toto hříšné království: Vyhladím je z povrchu země. Dům Jákobův však zcela nevyhladím, je výrok Hospodinův.

9:8  Hle, oči Panovníka Hospodina utkvěly na tomto hříšném království! Vyhladím dům Jákobův ze země, nevyhladím je však úplně, praví Hospodin.

9:8  Hle, oči Panovníka Hospodina hledí na hříšné království, vyhladím ho z povrchu země, ale nevyhladím zcela dům Jákobův, je Hospodinův výrok.

9:8  Aj, oči Panovníka Hospodina proti království tomuto hřešícímu, abych je vyhladil se svrchku země, a však nevyhladím docela domu Jákobova, dí Hospodin.

9:8  Ecce oculi Domini Dei super regnum peccans : et conteram illud a facie terræ ; verumtamen conterens non conteram domum Jacob, dicit Dominus.

9:9  For behold I will command, and I will sift the house of Israel among all nations, as corn is sifted in a sieve: and there shall not a little stone fall to the ground.

9:9  For, lo, I will command, and I will sift the house of Israel among all nations, like as corn is sifted in a sieve, yet shall not the least grain fall upon the earth.

9:9  Neboť hle, přikázal jsem a zatřesu izraelským domem mezi všemi pronárody, jako když se třese řešetem, a žádný kamínek nepropadne na zem.

9:9  Hle, už dávám rozkazy! Budu přesívat dům Izraele přes všechny národy, tak jako se přesívá sítem, aby nepropadly žádné kamínky.

9:9  Neboť hle, přikáži a zatřesu s domem izraelským mezi všemi národy jako se třese se sítem, a ani kamínek nepadne na zem.

9:9  Nebo aj, já přikázal jsem, a budu zmítati domem Izraelským mezi všemi národy, tak jako zmítáno bývá na říčici, tak že ani kameníčko nepropadne na zem.

9:9  Ecce enim mandabo ego, et concutiam in omnibus gentibus domum Israël, sicut concutitur triticum in cribro, et non cadet lapillus super terram.

9:10  All the sinners of my people shall fall by the sword: who say: The evils shall not approach, and shall not come upon us.

9:10  All the sinners of my people shall die by the sword, which say, The evil shall not overtake nor prevent us.

9:10  Zemřou mečem všichni hříšníci mého lidu, kteří říkají: „Nás nic nepostihne, nás nepotká nic zlého.“

9:10  Stejně tak zahynou mečem v mém lidu všichni hříšníci, kteří říkají: „Nám se nic nestane. Nepotká nás žádné neštěstí!“

9:10  Mečem zemřou všichni hříšníci z mého lidu, kteří říkají: Nepřiblíží se ani nás nepotká to zlo.

9:10  Mečem zbiti budou všickni hříšníci z lidu mého, kteříž říkají: Nepřiblížíť se, aniž potká nás to zlé.

9:10  In gladio morientur omnes peccatores populi mei, qui dicunt : Non appropinquabit, et non veniet super nos malum.

9:11  In that day I will raise up the tabernacle of David, that is fallen: and I will close up the breaches of the walls thereof, and repair what was fallen: and I will rebuild it as in the days of old.

9:11  In that day will I raise up the tabernacle of David that is fallen, and close up the breaches thereof; and I will raise up his ruins, and I will build it as in the days of old:

9:11  V onen den postavím padající Davidův stánek a jeho trhliny zazdím, opravím, co na něm pobořeno, a zbuduji jej jako za dnů dávných.

9:11  Toho dne obnovím zbořený stan Davidův. Opravím jeho trhliny a jeho trosky obnovím – vztyčím jej jako za dávných dnů.

9:11  V onen den dám povstat Davidovu padajícímu stánku, jeho trhliny zazdím a jeho troskám dám povstat, vystavím ho jako za dávných dnů.

9:11  V ten den zdvihnu stánek Davidův, kterýž klesá, a zahradím mezery jeho, a zbořeniny jeho opravím, a vzdělám jej jako za dnů starodávních,

9:11  In die illa suscitabo tabernaculum David, quod cecidit : et reædificabo aperturas murorum ejus, et ea quæ corruerant instaurabo : et reædificabo illud sicut in diebus antiquis,

9:12  That they may possess the remnant of Edom, and all nations, because my name is invoked upon them: saith the Lord that doth these things.

9:12  That they may possess the remnant of Edom, and of all the heathen, which are called by my name, saith the Lord that doeth this.

9:12  Podrobí si pozůstatek lidu edómského a všech pronárodů; i budou nazývány mým jménem, je výrok Hospodina, který toto činí.

9:12  Tehdy jim připadne zbytek Edomu i všechny národy mé jméno nesoucí, praví Hospodin, který to způsobí.

9:12  Aby dostali do vlastnictví ostatek Edómu a všechny národy, ⌈které byly nazvány⌉ mým jménem, je výrok Hospodina, který to učiní.

9:12  Aby dědili s ostatky Idumejských a se všechněmi národy, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Hospodin, kterýž to učiní.

9:12  ut possideant reliquias Idumææ, et omnes nationes : eo quod invocatum sit nomen meum super eos, dicit Dominus faciens hæc.

9:13  Behold the days come, saith the Lord, when the ploughman shall overtake the reaper, and the treader of grapes him that soweth seed: and the mountains shall drop sweetness, and every hill shall be tilled.

9:13  Behold, the days come, saith the Lord, that the plowman shall overtake the reaper, and the treader of grapes him that soweth seed; and the mountains shall drop sweet wine, and all the hills shall melt.

9:13  Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy půjde oráč hned za žencem a ten, kdo šlape hrozny, hned za rozsévačem. Z hor budce kanout mladé víno a všechny pahorky budou oplývat vláhou.

9:13  Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy žence dožene oráč a toho, kdo šlape hrozny, rozsévač. Hory budou tehdy vínem oplývat a všechny kopce přímo přetékat.

9:13  Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy se přiblíží oráč k ženci a ten, kdo lisuje hrozny, k rozsévači; z hor bude kanout sladké víno a všechny kopce budou oplývat hojností.

9:13  Aj, dnové jdou, dí Hospodin, že postihati bude oráč žence, a ten, kdož tlačí hrozny, rozsevače, hory pak dštíti budou mstem, a všickni pahrbkové oplývati.

9:13  Ecce dies veniunt, dicit Dominus, et comprehendet arator messorem, et calcator uvæ mittentem semen : et stillabunt montes dulcedinem, et omnes colli culti erunt.

9:14  And I will bring back the captivity of my people Israel: and they shall build the abandoned cities, and inhabit them: and they shall plant vineyards, and drink the wine of them: and shall make gardens, and eat the fruits of them.

9:14  And I will bring again the captivity of my people of Israel, and they shall build the waste cities, and inhabit them; and they shall plant vineyards, and drink the wine thereof; they shall also make gardens, and eat the fruit of them.

9:14  Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce.

9:14  Svůj lid Izrael přivedu zpět ze zajetí. Vystavějí města, jež museli opustit, a budou v nich znovu žít. Budou sázet vinice a jejich víno pít, zakládat zahrady a ovoce z nich jíst.

9:14  Změním úděl svého lidu Izraele: Vystavím opuštěná města a budou v nich bydlet, budou vysazovat vinice a pít jejich víno, budou zakládat zahrady a jíst jejich ovoce.

9:14  Přivedu také zase zajatý lid svůj Izraelský, a vystavějí města zpuštěná, aby v nich bydlili; a budou štěpovati vinice, a píti víno jejich, nadělají i zahrad, a jísti budou ovoce jejich.

9:14  Et convertam captivitatem populi mei Israël ; et ædificabunt civitates desertas, et inhabitabunt ; et plantabunt vineas, et bibent vinum earum, et facient hortos, et comedent fructus eorum.

9:15  And I will plant them upon their own land: and I will no more pluck them out of their land which I have given them, saith the Lord thy God.

9:15  And I will plant them upon their land, and they shall no more be pulled up out of their land which I have given them, saith the Lord thy God.

9:15  Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.

9:15  Zasadím je v jejich zemi, kterou jsem dal jim, a z té země nebudou už nikdy vyrváni, praví Hospodin, tvůj Bůh.

9:15  Zasadím je do jejich půdy a nebudou již vyrváni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.

9:15  A tak je štípím v zemi jejich, že nebudou vykořeněni více z země své, kterouž jsem dal jim, praví Hospodin Bůh tvůj.

9:15  Et plantabo eos super humum suam, et non evellam eos ultra de terra sua, quam dedi eis, dicit Dominus Deus tuus.