CzeCSP - Galatians

Chapter 1

1:1  Pavel, apoštol vyslaný ne od lidí nebo skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých,

1:2  a všichni bratři, kteří jsou se mnou, sborům Galacie:

1:3  Milost vám a pokoj od Boha ⌈našeho Otce a Pána⌉ Ježíše Krista,

1:4  který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z tohoto přítomného zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce,

1:5  jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

1:6  Divím se, že se od toho, který vás povolal ⌈Kristovou milostí⌉, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu.

1:7  Není jiné evangelium, ale jsou někteří, kteří vás uvádějí ve zmatek a chtějí ⌈Kristovo evangelium⌉ překroutit.

1:8  Ale i kdybychom [vám] my nebo sám anděl z nebe ⌈zvěstoval v evangeliu⌉ něco ⌈jiného než⌉ to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet!

1:9  Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo ⌈zvěstuje jako evangelium⌉ něco mimo to, co jste přijali, budiž proklet!

1:10  Získávám si teď lidi, nebo Boha? Či se snažím líbit lidem? Kdybych se chtěl ještě líbit lidem, nebyl bych Kristův otrok.

1:11  Oznamuji vám, bratři, že evangelium, které jsem vám zvěstoval, není podle člověka.

1:12  Neboť jsem je nepřevzal ani se mu nenaučil od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

1:13  Vždyť jste slyšeli o mém někdejším počínání, když jsem byl v židovství, že jsem do krajnosti pronásledoval Boží církev a ⌈ničil ji⌉.

1:14  Předčil jsem v židovství mnohé vrstevníky svého rodu, neboť jsem byl mimořádný horlivec pro otcovské tradice.

1:15  Když se však [Bohu], který mne oddělil již ⌈v lůně⌉ mé matky a povolal svou milostí, zalíbilo

1:16  zjevit ve mně svého Syna, abych evangelium o něm hlásal mezi pohany, neporadil jsem se hned ⌈s tělem a krví⌉,

1:17  ani jsem nevystoupil do Jeruzaléma k těm, kdo byli apoštoly dříve než já, nýbrž odešel jsem do Arábie a pak jsem se zase vrátil do Damašku.

1:18  Potom po třech letech jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se seznámil s Kéfou, a zůstal jsem u něho patnáct dní.

1:19  Nikoho jiného z apoštolů jsem neviděl, jen Jakuba, Pánova bratra.

1:20  Hle, před Bohem prohlašuji, že to, co vám píšu, není lež.

1:21  Potom jsem šel do končin Syrie a Kilikie.

1:22  Ve sborech v Judsku, které jsou v Kristu, mě osobně neznali.

1:23  Pouze o mně slýchávali, že ten, který nás kdysi pronásledoval, zvěstuje nyní víru, kterou kdysi ničil,

1:24  a slavili kvůli mně Boha.

Chapter 2

2:1  Potom po čtrnácti letech jsem opět vystoupil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.

2:2  Vystoupil jsem tam ⌈na základě⌉ zjevení a předložil jsem jim evangelium, které hlásám mezi pohany; předložil jsem je však v soukromí těm, kteří jsou uznáváni, abych snad neběžel nebo nebyl běžel nadarmo.

2:3  Ale ani Titus, který byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen dát se obřezat,

2:4  ⌈jak to chtěli ti⌉ falešní bratři, vetřelci, kteří se tam vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili.

2:5  Ale těm jsme ani na chvíli neustoupili a nepodřídili jsme se jim, aby vám zůstala pravda evangelia.

2:6  Od těch, kteří něco znamenají -- na tom, jací kdysi byli, mi nezáleží, protože Bůh nepřijímá ⌈člověka podle významu jeho osoby⌉ -- ti uznávaní mně tedy nic dalšího neuložili.

2:7  Naopak když uviděli, že mi bylo svěřeno evangelium ⌈pro neobřezané⌉ jako Petrovi ⌈pro obřezané⌉ --

2:8  neboť ten, který působil u Petra k apoštolství ⌈pro obřezané⌉, působil i u mne k apoštolství pro pohany --;

2:9  když tedy poznali tu milost, která mi byla dána, podali Jakub, Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni za sloupy církve, mně i Barnabášovi pravici na důkaz společenství, abychom my šli mezi pohany a oni mezi obřezané.

2:10  Jen žádali, abychom pamatovali na ⌈jejich chudé⌉, což jsem právě i já sám pilně činil.

2:11  Ale když přišel Kéfas do Antiochie, postavil jsem se proti němu tváří v tvář, neboť ⌈si zasloužil odsouzení⌉.

2:12  Než totiž přišli někteří od Jakuba, jídával společně s pohany. Když však přišli, začal couvat a oddělovat se, protože se bál těch, kteří byli z obřezaných.

2:13  A spolu s ním upadli do pokrytectví i ostatní Židé, takže i Barnabáš byl stržen jejich pokrytectvím.

2:14  Když jsem však uviděl, že nejdou rovně podle pravdy evangelia, řekl jsem Kéfovi přede všemi: „Jestliže ty, ač jsi Žid, žiješ pohansky, a ne židovsky, jak to, že nutíš pohany, aby žili jako Židé?“

2:15  My jsme rodem Židé, a ne hříšníci z pohanů;

2:16  když [však] víme, že člověk není ospravedlňován ze skutků Zákona, nýbrž skrze víru v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni z víry Kristovy, a ne ze skutků Zákona, protože ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk.

2:17  Jestliže však i my, kteří hledáme ospravedlnění v Kristu, jsme byli shledáni hříšnými, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne!

2:18  Neboť jestliže znovu buduji to, co jsem zbořil, představuji sebe jako přestupníka.

2:19  Vždyť já jsem skrze Zákon umřel Zákonu, abych žil Bohu. S Kristem jsem ukřižován:

2:20  Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v ⌈Syna Božího⌉, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

2:21  Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo.

Chapter 3

3:1  Ó, nerozumní Galaťané, kdo vás očaroval, vás, kterým byl před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný?

3:2  Toto jediné se chci od vás dovědět: Přijali jste Ducha ⌈na základě⌉ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉ slyšení víry?

3:3  To jste tak nerozumní? Začali jste Duchem, a nyní dokončujete tělem?

3:4  Tolik jste vytrpěli nadarmo? Jestliže to skutečně bylo nadarmo!

3:5  Tedy ten, který vás vystrojuje Duchem a působí ⌈mezi vámi⌉ mocné věci, činí tak ⌈na základě⌉ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉ slyšení víry?

3:6  Je tomu jako s Abrahamem: uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.

3:7  Vězte tedy, že ti, kdo jsou z víry, jsou synové Abrahamovi.

3:8  Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany ⌈na základě⌉ víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: V tobě budou požehnány všechny národy.

3:9  Takže ti, kdo jsou z víry, ⌈docházejí požehnání⌉ s věřícím Abrahamem.

3:10  Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.

3:11  Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť spravedlivý bude živ z víry.

3:12  Zákon však není z víry, nýbrž: Kdo ⌈ty věci⌉ bude činit, bude v nich živ.

3:13  Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.

3:14  To proto, aby k pohanům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

3:15  Bratři, ⌈po lidsku⌉ pravím: Už potvrzenou závěť člověka nikdo neruší ani k ní nic nepřipojuje.

3:16  Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: a potomkům, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: a tvému potomku, a tím potomkem je Kristus.

3:17  Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech, nemůže zrušit smlouvu již předtím právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení.

3:18  Neboť jestliže je to dědictví ze Zákona, není již ze zaslíbení; Abrahamovi je však Bůh daroval skrze zaslíbení.

3:19  K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníka.

3:20  Prostředník ⌈však není jen pro jednu stranu⌉, Bůh však je jeden.

3:21  Staví se tedy Zákon proti [Božím] zaslíbením? Rozhodně ne! Neboť kdyby byl dán Zákon, který by byl mocen obživit, byla by spravedlnost vskutku ze Zákona.

3:22  Avšak Písmo uzavřelo všechno pod hřích, aby bylo dáno zaslíbení z víry Ježíše Krista těm, kdo věří.

3:23  Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena,

3:24  takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.

3:25  Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli.

3:26  Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši.

3:27  Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.

3:28  Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

3:29  A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.

Chapter 4

4:1  Říkám však: Pokud je dědic nezletilý, v ničem se neliší od otroka, ač je pánem všeho.

4:2  Je podřízen poručníkům a správcům až do doby předem určené otcem.

4:3  Stejně i my, když jsme byli nezletilí, byli jsme v otroctví pod živly světa.

4:4  Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,

4:5  aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, a abychom přijali synovství.

4:6  A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí, ⌈ducha, který volá⌉: Abba, Otče.

4:7  Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic ⌈skrze Boha⌉.

4:8  V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohy.

4:9  Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit?

4:10  Zachováváte dny, měsíce, období a roky!

4:11  Bojím se o vás, abych se pro vás nakonec nelopotil nadarmo.

4:12  Prosím vás, bratři, buďte jako já, protože i já jsem jako vy. Ničím jste mi neublížili.

4:13  Víte, že jsem vám poprvé v slabosti těla hlásal evangelium.

4:14  A touto zkouškou, ⌈která se týkala mého tělesného stavu⌉, jste nepohrdli ani ⌈jste se neodvrátili⌉, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše.

4:15  Kde je tedy to vaše blahoslavenství? Neboť vám vydávám svědectví, že kdyby to bylo možné, byli byste si vyloupli oči a dali je mně.

4:16  Takže jsem se stal vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?

4:17  Oni pro vás horlí, ale ne k dobrému; chtějí vás odloučit, abyste horlili pro ně.

4:18  Je dobré horlit v dobrém vždycky, a ne jenom tehdy, když jsem u vás přítomen.

4:19  Mé děti, které opět v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus;

4:20  chtěl bych teď být u vás a změnit svůj hlas, neboť si s vámi nevím rady.

4:21  Řekněte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem: Což neslyšíte Zákon?

4:22  Neboť je napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné.

4:23  Ten z otrokyně se však narodil podle těla, ten ze svobodné skrze zaslíbení.

4:24  Je to řečeno alegoricky: Tyto ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sinaj, která rodí děti do otroctví, a to je Hagar.

4:25  Hagar je hora Sinaj v Arábii. Ta odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť ten je v otroctví se svými dětmi.

4:26  Ale horní Jeruzalém je svobodný a ten je ⌈naší matkou⌉.

4:27  Neboť je napsáno: Raduj se neplodná, která nerodíš, propukni v jásot a vykřikni ty, která nemáš porodní bolesti, protože mnoho je dětí té osamělé, více než té, která má muže.

4:28  Vy však, bratři, jste jako Izák dětmi zaslíbení.

4:29  Ale jako tenkrát ten, který byl zrozený podle těla, pronásledoval toho, který se narodil podle Ducha, tak je tomu i nyní.

4:30  Co však praví Písmo? Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.

4:31  Proto, bratři, nejsme děti otrokyně, nýbrž té svobodné.

Chapter 5

5:1  ⌈K té svobodě nás Kristus osvobodil. Stůjte tedy pevně⌉ a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví.

5:2  Hle, já, Pavel, vám pravím, že dáváte–li se obřezávat, Kristus vám nic neprospěje.

5:3  A znova dosvědčuji každému člověku, který se dává obřezat, že je povinen zachovat celý Zákon.

5:4  Zbavili jste se Krista, vy, kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti.

5:5  Neboť my v Duchu ⌈na základě⌉ víry očekáváme naději spravedlnosti.

5:6  Neboť v Kristu Ježíši nic neznamená obřízka ani neobřízka, ale víra působící skrze lásku.

5:7  Běželi jste dobře. Kdo vám zabránil poslouchat pravdu?

5:8  To přemlouvání není od toho, který vás povolává.

5:9  Trocha kvasu prokvasí celé těsto.

5:10  Jsem o vás přesvědčen v Pánu, že nebudete smýšlet jinak. A ten, kdo vás mate, ponese odsouzení, ať je to kdokoliv.

5:11  Bratři, jestliže dosud hlásám obřízku, proč jsem ještě pronásledován? Pak by se ztratilo pohoršení kříže.

5:12  Ti, kdo vás znepokojují obřízkou, ať ⌈se třeba i vyklestí⌉.

5:13  Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. Jen aby se vám ta svoboda nestala záminkou pro tělo. Vy však skrze lásku služte jedni druhým.

5:14  Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.

5:15  Jestliže se však navzájem koušete a požíráte, dávejte si pozor, abyste nebyli jeden druhým pohlceni.

5:16  Říkám však: Duchem choďte a žádost těla nedokonáte.

5:17  Tělo žádá proti Duchu a Duch proti tělu, neboť stojí navzájem proti sobě, abyste nečinili to, co byste chtěli.

5:18  Jste–li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.

5:19  Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] smilstvo, nečistota, bezuzdnost,

5:20  modloslužba, čarování, nepřátelství, ⌈svár, žárlivost⌉, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty,

5:21  závisti, [vraždy,] opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.

5:22  Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

5:23  mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon.

5:24  Ti, kdo patří Kristu [Ježíši], ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi.

5:25  ⌈Jsme–li Duchem živi⌉, Ducha také následujme.

5:26  ⌈Nehledejme marnou slávu⌉, navzájem se neprovokujme a jedni druhým nezáviďme.

Chapter 6

6:1  Bratři, kdyby byl někdo i přistižen v nějakém přestoupení, vy, kdo jste duchovní, napravujte takového člověka v duchu mírnosti a dávej si každý pozor sám na sebe, abys i ty neupadl do pokušení.

6:2  Neste břemena jedni druhých, a tak naplňte zákon Kristův.

6:3  Myslí–li si totiž někdo, že je něco, ačkoli nic není, klame sám sebe.

6:4  Každý ať zkoumá své jednání, a pak se bude moci chlubit pouze ⌈s ohledem na⌉ sebe, a ne na druhého.

6:5  Neboť každý ponese svůj vlastní náklad.

6:6  Ten, kdo je vyučován slovu, nechť se sdílí ve všech dobrých věcech s tím, kdo vyučuje.

6:7  ⌈Nemylte se⌉, Bohu se nikdo nebude vysmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.

6:8  Kdo zasévá pro své tělo, z těla sklidí zkázu; kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný.

6:9  V činění dobra neochabujme; nezemdlíme–li, budeme ve svůj čas žnout.

6:10  Tak tedy dokud máme čas, čiňme dobro všem, zvláště však ⌈těm, kteří patří do rodiny⌉ víry.

6:11  Pohleďte, jak velkými písmeny jsem vám napsal vlastní rukou!

6:12  Ti, kteří chtějí vypadat dobře ⌈před lidmi⌉, vás nutí dávat se obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Kristův.

6:13  Neboť ani ti obřezaní sami Zákon nezachovávají, ale na vás chtějí, abyste se dávali obřezat, aby se mohli pochlubit vaším tělem.

6:14  Kéž se mi nestane, abych se chlubil, leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.

6:15  Neboť ani obřízka ani neobřízka nic není, nýbrž nové stvoření.

6:16  A na ty, kdo se budou držet tohoto pravidla, ať přijde pokoj a milosrdenství, též na Boží Izrael.

6:17  Ať mi už nikdo nepůsobí potíže, vždyť já nosím na svém těle ⌈znaky toho, že patřím⌉ Ježíši.

6:18  Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vaším duchem, bratři. Amen.