DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Galatians

Chapter 1

1:1  Paul, an apostle, not of men, neither by man, but by Jesus Christ and God the Father, who raised him from the dead:

1:1  Paul, an apostle, (not of men, neither by man, but by Jesus Christ, and God the Father, who raised him from the dead;)

1:1  Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem, který Ježíše vzkřísil z mrtvých,

1:1  Pavel, apoštol (poslaný ne od lidí ani skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých),

1:1  Pavel, apoštol vyslaný ne od lidí nebo skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých,

1:1  Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,)

1:1  Paul, an apostle, (not from men, neither by man, but by Jesus Christ, and God the Father, who raised him from the dead;)

1:1  Paul, an apostle (not from men, neither through man, but through Jesus Christ, and God the Father, who raised him from the dead),

1:1  Paul, an apostle, (not of men, neither by man, but by Jesus Christ, and God the Father, who raised him from the dead;)

1:1  Paulus, Apostolus non ab hominibus, neque per hominem, sed per Jesum Christum, et Deum Patrem, qui suscitavit eum a mortuis :

1:2  And all the brethren who are with me: to the churches of Galatia.

1:2  And all the brethren which are with me, unto the churches of Galatia:

1:2  i všichni bratří, kteří jsou zde se mnou, církvím v Galacii:

1:2  a všichni bratři, kteří jsou se mnou, církvím v Galacii:

1:2  a všichni bratři, kteří jsou se mnou, sborům Galacie:

1:2  I ti, kteříž se mnou jsou, všickni bratří zborům Galatským:

1:2  And all the brethren who are with me, to the churches of Galatia:

1:2  and all the brothers who are with me, to the churches of Galatia:

1:2  And all the brothers which are with me, to the churches of Galatia:

1:2  et qui mecum sunt omnes fratres, ecclesiis Galatiæ.

1:3  Grace be to you, and peace from God the Father and from our Lord Jesus Christ,

1:3  Grace be to you and peace from God the Father, and from our Lord Jesus Christ,

1:3  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista,

1:3  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista,

1:3  Milost vám a pokoj od Boha ⌈našeho Otce a Pána⌉ Ježíše Krista,

1:3  Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista,

1:3  Grace [be] to you and peace from God the Father, and [from] our Lord Jesus Christ,

1:3  Grace to you and peace from God the Father, and our Lord Jesus Christ,

1:3  Grace be to you and peace from God the Father, and from our Lord Jesus Christ,

1:3  Gratia vobis, et pax a Deo Patre, et Domino nostro Jesu Christo,

1:4  Who gave himself for our sins, that he might deliver us from this present wicked world, according to the will of God and our Father:

1:4  Who gave himself for our sins, that he might deliver us from this present evil world, according to the will of God and our Father:

1:4  který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce.

1:4  který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce,

1:4  který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z tohoto přítomného zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce,

1:4  Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podlé vůle Boha a Otce našeho,

1:4  Who gave himself for our sins, that he might deliver us from this present evil world, according to the will of God and our Father:

1:4  who gave himself for our sins, that he might deliver us out of this present evil age, according to the will of our God and Father-

1:4  Who gave himself for our sins, that he might deliver us from this present evil world, according to the will of God and our Father:

1:4  qui dedit semetipsum pro peccatis nostris, ut eriperet nos de præsenti sæculo nequam, secundum voluntatem Dei et Patris nostri,

1:5  To whom is glory for ever and ever. Amen.

1:5  To whom be glory for ever and ever. Amen.

1:5  Jemu buď sláva na věky věků. Amen.

1:5  jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

1:5  jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

1:5  Jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

1:5  To whom [be] glory for ever and ever. Amen.

1:5  to whom be the glory forever and ever. Amen.

1:5  To whom be glory for ever and ever. Amen.

1:5  cui est gloria in sæcula sæculorum. Amen.

1:6  I wonder that you are so soon removed from him that called you into the grace of Christ, unto another gospel.

1:6  I marvel that ye are so soon removed from him that called you into the grace of Christ unto another gospel:

1:6  Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu.

1:6  Žasnu, jak rychle se uchylujete od Toho, který vás povolal Kristovou milostí, k jinému evangeliu.

1:6  Divím se, že se od toho, který vás povolal ⌈Kristovou milostí⌉, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu.

1:6  Divím se, že jste tak rychle od toho, kterýž vás povolal v milost Kristovu, uchýlili se k jinému evangelium.

1:6  I marvel that ye are so soon removed from him that called you into the grace of Christ, to another gospel:

1:6  I marvel that you are so quickly deserting him who called you in the grace of Christ to a different "good news";

1:6  I marvel that you are so soon removed from him that called you into the grace of Christ to another gospel:

1:6  Miror quod sic tam cito transferimini ab eo qui vos vocavit in gratiam Christi in aliud Evangelium :

1:7  Which is not another: only there are some that trouble you and would pervert the gospel of Christ.

1:7  Which is not another; but there be some that trouble you, and would pervert the gospel of Christ.

1:7  Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.

1:7  Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást někteří lidé, kteří chtějí převrátit evangelium Kristovo.

1:7  Není jiné evangelium, ale jsou někteří, kteří vás uvádějí ve zmatek a chtějí ⌈Kristovo evangelium⌉ překroutit.

1:7  Kteréž není jiné, ale jsou někteří, ješto vás kormoutí, a převrátiti chtějí evangelium Kristovo.

1:7  Which is not another; but there are some that trouble you, and would pervert the gospel of Christ.

1:7  and there is not another "good news." Only there are some who trouble you, and want to pervert the Good News of Christ.

1:7  Which is not another; but there be some that trouble you, and would pervert the gospel of Christ.

1:7  quod non est aliud, nisi sunt aliqui qui vos conturbant, et volunt convertere Evangelium Christi.

1:8  But though we, or an angel from heaven, preach a gospel to you besides that which we have preached to you, let him be anathema.

1:8  But though we, or an angel from heaven, preach any other gospel unto you than that which we have preached unto you, let him be accursed.

1:8  Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!

1:8  Kdyby vám kdokoli – ať už my sami nebo třeba anděl z nebe – kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet!

1:8  Ale i kdybychom [vám] my nebo sám anděl z nebe ⌈zvěstoval v evangeliu⌉ něco ⌈jiného než⌉ to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet!

1:8  Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď.

1:8  But though we, or an angel from heaven, should preach any other gospel to you than that which we have preached to you, let him be accursed.

1:8  But even though we, or an angel from heaven, should proclaim to you any "good news" other than that which we preached to you, let him be cursed.

1:8  But though we, or an angel from heaven, preach any other gospel to you than that which we have preached to you, let him be accursed.

1:8  Sed licet nos aut angelus de cælo evangelizet vobis præterquam quod evangelizavimus vobis, anathema sit.

1:9  As we said before, so now I say again: If any one preach to you a gospel, besides that which you have received, let him be anathema.

1:9  As we said before, so say I now again, If any man preach any other gospel unto you than that ye have received, let him be accursed.

1:9  Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!

1:9  Znovu opakuji, co jsme už řekli: Pokud vám někdo káže jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet!

1:9  Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo ⌈zvěstuje jako evangelium⌉ něco mimo to, co jste přijali, budiž proklet!

1:9  Jakož jsme prvé pověděli, a ještě znovu pravím: Jestliže by vám kdo jiné evangelium kázal mimo to, kteréž jste přijali, prokletý buď.

1:9  As we said before, so I say now again, If any [man] preacheth any other gospel to you than that ye have received, let him be accursed.

1:9  As we have said before, so I now say again: if any man preaches to you any "good news" other than that which you received, let him be cursed.

1:9  As we said before, so say I now again, if any man preach any other gospel to you than that you have received, let him be accursed.

1:9  Sicut prædiximus, et nunc iterum dico : si quis vobis evangelizaverit præter id quod accepistis, anathema sit.

1:10  For do I now persuade men, or God? Or do I seek to please men? If I yet pleased men, I should not be the servant of Christ.

1:10  For do I now persuade men, or God? or do I seek to please men? for if I yet pleased men, I should not be the servant of Christ.

1:10  Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým.

1:10  Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník!

1:10  Získávám si teď lidi, nebo Boha? Či se snažím líbit lidem? Kdybych se chtěl ještě líbit lidem, nebyl bych Kristův otrok.

1:10  Nebo lidské-liž věci, čili Boží předkládám? Zdaliž lidem se líbiti hledám? Kdybych se zajisté ještě lidem zaliboval, služebník Kristův bych nebyl.

1:10  For do I now persuade men, or God? or do I seek to please men? for if I yet pleased men, I should not be the servant of Christ.

1:10  For am I now seeking the favor of men, or of God? Or am I striving to please men? For if I were still pleasing men, I would not be a servant of Christ.

1:10  For do I now persuade men, or God? or do I seek to please men? for if I yet pleased men, I should not be the servant of Christ.

1:10  Modo enim hominibus suadeo, an Deo ? an quæro hominibus placere ? si adhuc hominibus placerem, Christi servus non essem.

1:11  For I give you to understand, brethren, that the gospel which was preached by me is not according to man.

1:11  But I certify you, brethren, that the gospel which was preached of me is not after man.

1:11  Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka.

1:11  Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, nepochází od člověka.

1:11  Oznamuji vám, bratři, že evangelium, které jsem vám zvěstoval, není podle člověka.

1:11  Oznamujiť pak vám, bratří, že evangelium to, kteréž kázáno jest ode mne, není podlé člověka.

1:11  But I certify you, brethren, that the gospel which was preached by me is not according to man.

1:11  But I make known to you, brothers, concerning the Good News which was preached by me, that it is not according to man.

1:11  But I certify you, brothers, that the gospel which was preached of me is not after man.

1:11  Notum enim vobis facio, fratres, Evangelium, quod evangelizatum est a me, quia non est secundum hominem :

1:12  For neither did I receive it of man: nor did I learn it but by the revelation of Jesus Christ.

1:12  For I neither received it of man, neither was I taught it, but by the revelation of Jesus Christ.

1:12  Vždyť já jsem je nepřevzal od žádného člověka ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus.

1:12  Nemám je převzaté ani naučené od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

1:12  Neboť jsem je nepřevzal ani se mu nenaučil od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

1:12  Nebo aniž jsem já ho přijal od člověka, ani se naučil, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

1:12  For I neither received it from man, neither was I taught [it], but by the revelation of Jesus Christ.

1:12  For neither did I receive it from man, nor was I taught it, but it came to me through revelation of Jesus Christ.

1:12  For I neither received it of man, neither was I taught it, but by the revelation of Jesus Christ.

1:12  neque enim ego ab homine accepi illud, neque didici, sed per revelationem Jesu Christi.

1:13  For you have heard of my conversation in time past in the Jews' religion: how that, beyond measure, I persecuted the church of God and wasted it.

1:13  For ye have heard of my conversation in time past in the Jews’ religion, how that beyond measure I persecuted the church of God, and wasted it:

1:13  Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit.

1:13  Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal ještě jako stoupenec judaismu, jak nesmiřitelně jsem pronásledoval Boží církev a snažil se ji vyhladit.

1:13  Vždyť jste slyšeli o mém někdejším počínání, když jsem byl v židovství, že jsem do krajnosti pronásledoval Boží církev a ⌈ničil ji⌉.

1:13  Slýchali jste zajisté o mém obcování někdejším v Židovstvu, že jsem se převelice protivil církvi Boží, a hubil jsem ji,

1:13  For ye have heard of my manner of life in time past in the Jews' religion, that beyond measure I persecuted the church of God, and wasted it;

1:13  For you have heard of my way of living in time past in Judaism, how that beyond measure I persecuted the church of God, and ravaged it.

1:13  For you have heard of my conversation in time past in the Jews' religion, how that beyond measure I persecuted the church of God, and wasted it:

1:13  Audistis enim conversationem meam aliquando in Judaismo : quoniam supra modum persequebar Ecclesiam Dei, et expugnabam illam,

1:14  And I made progress in the Jew's religion above many of my equals in my own nation, being more abundantly zealous for the traditions of my fathers.

1:14  And profited in the Jews’ religion above many my equals in mine own nation, being more exceedingly zealous of the traditions of my fathers.

1:14  Vynikal jsem ve věrnosti k židovství nad mnoho vrstevníků v našem lidu a nadmíru jsem horlil pro tradice našich otců.

1:14  Ve svém národě jsem v judaismu předčil většinu svých vrstevníků, patřil jsem k nejhorlivějším stoupencům otcovských tradic.

1:14  Předčil jsem v židovství mnohé vrstevníky svého rodu, neboť jsem byl mimořádný horlivec pro otcovské tradice.

1:14  A že jsem prospíval v Židovstvu nad mnohé mně rovné v pokolení svém, byv velmi horlivý milovník otcovských ustanovení.

1:14  And profited in the Jews' religion above many my equals in my own nation, being more exceedingly zealous of the traditions of my fathers.

1:14  I advanced in Judaism beyond many of my own age among my countrymen, being more exceedingly zealous for the traditions of my fathers.

1:14  And profited in the Jews' religion above many my equals in my own nation, being more exceedingly zealous of the traditions of my fathers.

1:14  et proficiebam in Judaismo supra multos coætaneos meos in genere meo, abundantius æmulator existens paternarum mearum traditionum.

1:15  But when it pleased him who separated me from my mother's womb and called me by his grace,

1:15  But when it pleased God, who separated me from my mother’s womb, and called me by his grace,

1:15  Ale ten, který mě vyvolil už v těle mé matky a povolal mě svou milostí, rozhodl se

1:15  Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl,

1:15  Když se však [Bohu], který mne oddělil již ⌈v lůně⌉ mé matky a povolal svou milostí, zalíbilo

1:15  Ale když se zalíbilo Bohu, kterýž mne byl oddělil z života matky mé, a povolal skrze milost svou,

1:15  But when it pleased God, who separated me from my mother's womb, and called [me] by his grace,

1:15  But when it was the good pleasure of God, who separated me from my mother's womb, and called me through his grace,

1:15  But when it pleased God, who separated me from my mother's womb, and called me by his grace,

1:15  Cum autem placuit ei, qui me segregavit ex utero matris meæ, et vocavit per gratiam suam,

1:16  To reveal his Son in me, that I might preach him among the Gentiles: immediately I condescended not to flesh and blood.

1:16  To reveal his Son in me, that I might preach him among the heathen; immediately I conferred not with flesh and blood:

1:16  zjeviti mně svého Syna, abych radostnou zvěst o něm nesl všem národům. Tehdy jsem nešel o radu k žádnému člověku,

1:16  že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany. Nespěchal jsem se tehdy poradit s tělem a krví,

1:16  zjevit ve mně svého Syna, abych evangelium o něm hlásal mezi pohany, neporadil jsem se hned ⌈s tělem a krví⌉,

1:16  Zjeviti Syna svého mně, abych jej kázal mezi pohany, hned jsem se neporadil s tělem a krví;

1:16  To reveal his Son in me, that I might preach him among the heathen; immediately I conferred not with flesh and blood:

1:16  to reveal his Son in me, that I might proclaim him among the Gentiles, I did not immediately confer with flesh and blood,

1:16  To reveal his Son in me, that I might preach him among the heathen; immediately I conferred not with flesh and blood:

1:16  ut revelaret Filium suum in me, ut evangelizarem illum in gentibus : continuo non acquievi carni et sanguini,

1:17  Neither went I to Jerusalem, to the apostles who were before me: but I went into Arabia, and again I returned to Damascus.

1:17  Neither went I up to Jerusalem to them which were apostles before me; but I went into Arabia, and returned again unto Damascus.

1:17  ani jsem se nevypravil do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly dříve než já, nýbrž odešel jsem do Arábie a potom jsem se zase vrátil do Damašku.

1:17  nevypravil jsem se ani do Jeruzaléma za těmi, kdo se stali apoštoly dříve než já, ale odešel jsem do Arábie a později se vrátil do Damašku.

1:17  ani jsem nevystoupil do Jeruzaléma k těm, kdo byli apoštoly dříve než já, nýbrž odešel jsem do Arábie a pak jsem se zase vrátil do Damašku.

1:17  Aniž jsem se vrátil do Jeruzaléma k těm, kteříž prvé byli apoštolé nežli já, ale šel jsem do Arabie, přišel jsem pak zase do Damašku.

1:17  Neither did I go to Jerusalem to them who were apostles before me: but I went into Arabia, and returned again to Damascus.

1:17  nor did I go up to Jerusalem to those who were apostles before me, but I went away into Arabia. Then I returned to Damascus.

1:17  Neither went I up to Jerusalem to them which were apostles before me; but I went into Arabia, and returned again to Damascus.

1:17  neque veni Jerosolymam ad antecessores meos Apostolos : sed abii in Arabiam, et iterum reversus sum Damascum :

1:18  Then, after three years, I went to Jerusalem to see Peter: and I tarried with him fifteen days.

1:18  Then after three years I went up to Jerusalem to see Peter, and abode with him fifteen days.

1:18  Teprve o tři léta později jsem se vydal do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem, a zůstal jsem u něho dva týdny.

1:18  Teprve po třech letech jsem přišel do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem. Strávil jsem u něj dva týdny,

1:18  Potom po třech letech jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se seznámil s Kéfou, a zůstal jsem u něho patnáct dní.

1:18  Potom po třech letech navrátil jsem se do Jeruzaléma, abych navštívil Petra, a pobyl jsem u něho patnácte dní.

1:18  Then after three years I went to Jerusalem to see Peter, and abode with him fifteen days.

1:18  Then after three years I went up to Jerusalem to visit Cephas, and stayed with him fifteen days.

1:18  Then after three years I went up to Jerusalem to see Peter, and stayed with him fifteen days.

1:18  deinde post annos tres veni Jerosolymam videre Petrum, et mansi apud eum diebus quindecim :

1:19  But other of the apostles I saw none, saving James the brother of the Lord.

1:19  But other of the apostles saw I none, save James the Lord’s brother.

1:19  Nikoho jiného z apoštolů jsem neviděl, jen Jakuba, bratra Páně.

1:19  ale s žádným jiným apoštolem jsem se nesetkal, kromě Jakuba, Pánova bratra.

1:19  Nikoho jiného z apoštolů jsem neviděl, jen Jakuba, Pánova bratra.

1:19  Jiného pak z apoštolů žádného jsem neviděl než Jakuba, bratra Páně.

1:19  But I saw no other of the apostles, save James the Lord's brother.

1:19  But of the other apostles I saw no one, except Jacob, the Lord's brother.

1:19  But other of the apostles saw I none, save James the Lord's brother.

1:19  alium autem Apostolorum vidi neminem, nisi Jacobum fratrem Domini.

1:20  Now the things which I write to you, behold, before God, I lie not.

1:20  Now the things which I write unto you, behold, before God, I lie not.

1:20  Před tváří Boží vás ujišťuji, že to, co vám píšu, není lež.

1:20  Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež!

1:20  Hle, před Bohem prohlašuji, že to, co vám píšu, není lež.

1:20  Cožť pak píši vám, aj, před Bohem, žeť neklamám.

1:20  Now the things which I write to you, behold, before God, I lie not.

1:20  Now about the things which I write to you, behold, before God, I'm not lying.

1:20  Now the things which I write to you, behold, before God, I lie not.

1:20  Quæ autem scribo vobis, ecce coram Deo, quia non mentior.

1:21  Afterwards, I came into the regions of Syria and Cilicia.

1:21  Afterwards I came into the regions of Syria and Cilicia;

1:21  Potom jsem odešel do končin Sýrie a Kilikie.

1:21  Poté jsem odešel do Sýrie a Kilikie.

1:21  Potom jsem šel do končin Syrie a Kilikie.

1:21  Potom přišel jsem do krajin Syrských a Cilických.

1:21  Afterwards I came into the regions of Syria and Cilicia;

1:21  Then I came to the regions of Syria and Cilicia.

1:21  Afterwards I came into the regions of Syria and Cilicia;

1:21  Deinde veni in partes Syriæ, et Ciliciæ.

1:22  And I was unknown by face to the churches of Judea, which were in Christ:

1:22  And was unknown by face unto the churches of Judaea which were in Christ:

1:22  V církvích Kristových v Judsku mne osobně neznali;

1:22  V judských církvích, které jsou v Kristu, mě osobně vůbec neznali.

1:22  Ve sborech v Judsku, které jsou v Kristu, mě osobně neznali.

1:22  Nebyl jsem pak známý osobou zborům Židovským, kteříž byli v Kristu,

1:22  And was unknown by face to the churches of Judea which were in Christ:

1:22  I was still unknown by face to the churches of Judea which were in Christ,

1:22  And was unknown by face to the churches of Judaea which were in Christ:

1:22  Eram autem ignotus facie ecclesiis Judææ, quæ erant in Christo :

1:23  But they had heard only: He, who persecuted us in times past doth now preach the faith which once he impugned.

1:23  But they had heard only, That he which persecuted us in times past now preacheth the faith which once he destroyed.

1:23  jen slyšeli, že ten, který dříve pronásledoval církev, nyní zvěstuje víru, kterou předtím chtěl vyhubit;

1:23  Slyšeli jen, že „náš dřívější pronásledovatel teď káže víru, kterou předtím potíral,“

1:23  Pouze o mně slýchávali, že ten, který nás kdysi pronásledoval, zvěstuje nyní víru, kterou kdysi ničil,

1:23  Než toliko slýchali: Že ten, kterýž se nám někdy protivil, již nyní káže víru, kterouž někdy vybojovával.

1:23  But they had heard only, That he who persecuted us in times past, now preacheth the faith which once he destroyed.

1:23  but they only heard: "He who once persecuted us now preaches the faith that he once tried to destroy."

1:23  But they had heard only, That he which persecuted us in times past now preaches the faith which once he destroyed.

1:23  tantum autem auditum habebant quoniam qui persequebatur nos aliquando, nunc evangelizat fidem, quam aliquando expugnabat :

1:24  And they glorified God in me.

1:24  And they glorified God in me.

1:24  a děkovali za mne Bohu.

1:24  a oslavovali kvůli mně Boha.

1:24  a slavili kvůli mně Boha.

1:24  A slavili ve mně Boha.

1:24  And they glorified God in me.

1:24  And they glorified God because of me.

1:24  And they glorified God in me.

1:24  et in me clarificabant Deum.

Chapter 2

2:1  Then, after fourteen years, I went up again to Jerusalem with Barnabas, taking Titus also with me.

2:1  Then fourteen years after I went up again to Jerusalem with Barnabas, and took Titus with me also.

2:1  Potom jsem se po čtrnácti letech znovu vypravil do Jeruzaléma spolu s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.

2:1  Po čtrnácti letech jsem se pak vrátil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.

2:1  Potom po čtrnácti letech jsem opět vystoupil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.

2:1  Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.

2:1  Then fourteen years after I went again to Jerusalem with Barnabas, and took Titus with [me] also.

2:1  Then after a period of fourteen years I went up again to Jerusalem with Barnabas, taking Titus also with me.

2:1  Then fourteen years after I went up again to Jerusalem with Barnabas, and took Titus with me also.

2:1  Deinde post annos quatuordecim, iterum ascendi Jerosolymam cum Barnaba, assumpto et Tito.

2:2  And I went up according to revelation and communicated to them the gospel which I preach among the Gentiles: but apart to them who seemed to be some thing: lest perhaps I should run or had run in vain.

2:2  And I went up by revelation, and communicated unto them that gospel which I preach among the Gentiles, but privately to them which were of reputation, lest by any means I should run, or had run, in vain.

2:2  Šel jsem tam na Boží pokyn a těm, kteří jsou ve zvláštní vážnosti, jsem v soukromí předložil evangelium, které zvěstuji pohanům, aby snad moje nynější i dřívější úsilí nebylo nadarmo.

2:2  Přišel jsem tehdy na základě zjevení. Sešel jsem se soukromě s váženými vůdci a seznámil je s evangeliem, které kážu mezi pohany, aby snad můj dosavadní ani další běh nebyl zbytečný.

2:2  Vystoupil jsem tam ⌈na základě⌉ zjevení a předložil jsem jim evangelium, které hlásám mezi pohany; předložil jsem je však v soukromí těm, kteří jsou uznáváni, abych snad neběžel nebo nebyl běžel nadarmo.

2:2  Vstoupil jsem pak podlé zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prvé.

2:2  And I went by revelation, and communicated to them that gospel which I preach among the Gentiles, but privately to them who were of reputation, lest by any means I should run, or had run in vain.

2:2  I went up by revelation, and I explained to them the Good News which I proclaim among the Gentiles, but privately before those who were respected, for fear that I might be running, or had run, in vain.

2:2  And I went up by revelation, and communicated to them that gospel which I preach among the Gentiles, but privately to them which were of reputation, lest by any means I should run, or had run, in vain.

2:2  Ascendi autem secundum revelationem : et contuli cum illis Evangelium, quod prædico in gentibus, seorsum autem iis qui videbantur aliquid esse : ne forte in vacuum currerem, aut cucurrissem.

2:3  But neither Titus, who was with me, being a Gentile, was compelled to be circumcised.

2:3  But neither Titus, who was with me, being a Greek, was compelled to be circumcised:

2:3  Ale ani Titus, který tam byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen, aby se dal obřezat,

2:3  Žádnou obřízku tehdy nikdo nevnucoval ani mému řeckému společníku Titovi.

2:3  Ale ani Titus, který byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen dát se obřezat,

2:3  Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,

2:3  But neither Titus, who was with me, being a Greek, was compelled to be circumcised:

2:3  But not even Titus, who was with me, being a Greek, was compelled to be circumcised.

2:3  But neither Titus, who was with me, being a Greek, was compelled to be circumcised:

2:3  Sed neque Titus, qui mecum erat, cum esset gentilis, compulsus est circumcidi :

2:4  But because of false brethren unawares brought in, who came in privately to spy our liberty which we have in Christ Jesus, that they might bring us into servitude.

2:4  And that because of false brethren unawares brought in, who came in privily to spy out our liberty which we have in Christ Jesus, that they might bring us into bondage:

2:4  jak chtěli ti, kteří předstírali, že jsou bratří, a pokoutně se mezi nás vetřeli s úmyslem slídit po naší svobodě, kterou máme v Kristu, aby nás uvedli do otroctví zákona.

2:4  To jen ti vetřelci, ti falešní bratři se mezi nás vloudili, aby vyslídili svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili.

2:4  ⌈jak to chtěli ti⌉ falešní bratři, vetřelci, kteří se tam vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili.

2:4  Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili.

2:4  And that because of false brethren unawares brought in, who came in privately to spy out our liberty which we have in Christ Jesus, that they might bring us into bondage:

2:4  This was because of the false brothers secretly brought in, who stole in to spy out our liberty which we have in Christ Jesus, that they might bring us into bondage;

2:4  And that because of false brothers unawares brought in, who came in privately to spy out our liberty which we have in Christ Jesus, that they might bring us into bondage:

2:4  sed propter subintroductos falsos fratres, qui subintroierunt explorare libertatem nostram, quam habemus in Christo Jesu, ut nos in servitutem redigerent.

2:5  To whom we yielded not by subjection: no, not for an hour: that the truth of the gospel might continue with you.

2:5  To whom we gave place by subjection, no, not for an hour; that the truth of the gospel might continue with you.

2:5  Před těmi jsme však ani na okamžik necouvli a nepodrobili jsme se jim, aby vám byla zachována pravda evangelia.

2:5  Ani na chvíli jsme jim neustoupili a nepoddali se, aby pro vás byla zachována pravda evangelia.

2:5  Ale těm jsme ani na chvíli neustoupili a nepodřídili jsme se jim, aby vám zůstala pravda evangelia.

2:5  Kterýmž ani na chvilku neustoupili jsme, a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.

2:5  To whom we gave place by subjection, no, not for an hour; that the truth of the gospel might continue with you.

2:5  to whom we gave no place in the way of subjection, not for an hour, that the truth of the Good News might continue with you.

2:5  To whom we gave place by subjection, no, not for an hour; that the truth of the gospel might continue with you.

2:5  Quibus neque ad horam cessimus subjectione, ut veritas Evangelii permaneat apud vos :

2:6  But of them who seemed to be some thing, (what they were some time it is nothing to me, God accepteth not the person of man): for to me they that seemed to be some thing added nothing.

2:6  But of these who seemed to be somewhat, (whatsoever they were, it maketh no matter to me: God accepteth no man’s person:) for they who seemed to be somewhat in conference added nothing to me:

2:6  Od těch však, kteří se těšili zvláštní vážnosti - čím kdysi byli, na tom mi nic nezáleží, Bůh přece nikomu nestraní - ti tedy, kteří se těšili zvláštní vážnosti, mi nic dalšího neuložili;

2:6  Pokud jde o ty, kdo jsou považováni za vůdce (ať už jsou cokoli, mně na tom nezáleží, Bůh nestraní nikomu), mně osobně nic nepřidali.

2:6  Od těch, kteří něco znamenají -- na tom, jací kdysi byli, mi nezáleží, protože Bůh nepřijímá ⌈člověka podle významu jeho osoby⌉ -- ti uznávaní mně tedy nic dalšího neuložili.

2:6  Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, ač jací někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá, ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.

2:6  But of these, who seemed to be somewhat, (whatever they were, it maketh no matter to me: God accepteth no man's person:) for they who seemed [to be somewhat], in conference added nothing to me:

2:6  But from those who were reputed to be important (whatever they were, it makes no difference to me; God does not show partiality to man)-they, I say, who were respected imparted nothing to me,

2:6  But of these who seemed to be somewhat, (whatever they were, it makes no matter to me: God accepts no man's person:) for they who seemed to be somewhat in conference added nothing to me:

2:6  ab iis autem, qui videbantur esse aliquid (quales aliquando fuerint, nihil mea interest : Deus personam hominis non accipit) : mihi enim qui videbantur esse aliquid, nihil contulerunt.

2:7  But contrariwise, when they had seen that to me was committed the gospel of the uncircumcision, as to Peter was that of the circumcision.

2:7  But contrariwise, when they saw that the gospel of the uncircumcision was committed unto me, as the gospel of the circumcision was unto Peter;

2:7  naopak nahlédli, že mně bylo svěřeno zvěstovat evangelium pohanům tak jako Petrovi židům.

2:7  Naopak uznali, že mi bylo svěřeno evangelium pro neobřezané, tak jako Petrovi pro obřezané.

2:7  Naopak když uviděli, že mi bylo svěřeno evangelium ⌈pro neobřezané⌉ jako Petrovi ⌈pro obřezané⌉ --

2:7  Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,

2:7  But on the contrary, when they saw that the gospel of the uncircumcision was committed to me, as [the gospel] of the circumcision [was] to Peter;

2:7  but to the contrary, when they saw that I had been entrusted with the Good News for the uncircumcision, even as Peter with the Good News for the circumcision

2:7  But contrariwise, when they saw that the gospel of the uncircumcision was committed to me, as the gospel of the circumcision was to Peter;

2:7  Sed e contra cum vidissent quod creditum est mihi Evangelium præputii, sicut et Petro circumcisionis

2:8  (For he who wrought in Peter to the apostleship of the circumcision wrought in me also among the Gentiles.)

2:8  (For he that wrought effectually in Peter to the apostleship of the circumcision, the same was mighty in me toward the Gentiles:)

2:8  Vždyť ten, který dal Petrovi sílu k apoštolství mezi židy, dal ji také mně k službě mezi pohany.

2:8  Ten, který působil skrze Petrovo apoštolství vůči obřezaným, působil přece i skrze mne vůči pohanům.

2:8  neboť ten, který působil u Petra k apoštolství ⌈pro obřezané⌉, působil i u mne k apoštolství pro pohany --;

2:8  (Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany,)

2:8  (For he that wrought effectually in Peter to the apostleship of the circumcision, the same was mighty in me towards the Gentiles:)

2:8  (for he who appointed Peter to be an apostle of the circumcision appointed me also to the Gentiles);

2:8  (For he that worked effectually in Peter to the apostleship of the circumcision, the same was mighty in me toward the Gentiles:)

2:8  (qui enim operatus est Petro in apostolatum circumcisionis, operatus est et mihi inter gentes) :

2:9  And when they had known the grace that was given to me, James and Cephas and John, who seemed to be pillars, gave to me and Barnabas the right hands of fellowship: that we should go unto the Gentiles, and they unto the circumcision:

2:9  And when James, Cephas, and John, who seemed to be pillars, perceived the grace that was given unto me, they gave to me and Barnabas the right hands of fellowship; that we should go unto the heathen, and they unto the circumcision.

2:9  Když poznali milost, která mi byla dána - Jakub a Petr a Jan, kteří byli uznáváni za sloupy církve - podali mně a Barnabášovi pravici na stvrzení naší dohody, že my půjdeme mezi pohany a oni mezi židy.

2:9  Jakub, Petr a Jan, považovaní za sloupy církve, tedy poznali, jakou jsem dostal milost, a podali mně i Barnabášovi pravice jako společníkům s tím, že my půjdeme k pohanům a oni k obřezaným.

2:9  když tedy poznali tu milost, která mi byla dána, podali Jakub, Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni za sloupy církve, mně i Barnabášovi pravici na důkaz společenství, abychom my šli mezi pohany a oni mezi obřezané.

2:9  A poznavše milost mně danou, Jakub a Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany, a oni mezi Židy kázali.

2:9  And when James, Cephas, and John, who seemed to be pillars, perceived the grace that was given to me, they gave to me and Barnabas the right hands of fellowship; that we [should go] to the heathen, and they to the circumcision.

2:9  and when they perceived the grace that was given to me, Jacob and Cephas and John, they who were reputed to be pillars, gave to me and Barnabas the right hand of fellowship, that we should go to the Gentiles, and they to the circumcised.

2:9  And when James, Cephas, and John, who seemed to be pillars, perceived the grace that was given to me, they gave to me and Barnabas the right hands of fellowship; that we should go to the heathen, and they to the circumcision.

2:9  et cum cognovissent gratiam, quæ data est mihi, Jacobus, et Cephas, et Joannes, qui videbantur columnæ esse, dextras dederunt mihi, et Barnabæ societatis : ut nos in gentes, ipsi autem in circumcisionem :

2:10  Only that we should be mindful of the poor: which same thing also I was careful to do.

2:10  Only they would that we should remember the poor; the same which I also was forward to do.

2:10  Jen žádali, abychom pamatovali na jejich chudé, a právě o to jsem vždy horlivě usiloval.

2:10  Chtěli jen, abychom pamatovali na chudé, o což jsem se opravdu pilně snažil.

2:10  Jen žádali, abychom pamatovali na ⌈jejich chudé⌉, což jsem právě i já sám pilně činil.

2:10  Toliko abychom na chudé pamatovali, což jsem se i činiti snažoval.

2:10  Only [they would] that we should remember the poor; the same which I also was forward to do.

2:10  They only asked us to remember the poor-which very thing I was also zealous to do.

2:10  Only they would that we should remember the poor; the same which I also was forward to do.

2:10  tantum ut pauperum memores essemus, quod etiam sollicitus fui hoc ipsum facere.

2:11  But when Cephas was come to Antioch, I withstood him to the face, because he was to be blamed.

2:11  But when Peter was come to Antioch, I withstood him to the face, because he was to be blamed.

2:11  Když pak Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se otevřeně proti němu, protože byl zřejmě v neprávu.

2:11  Když ale Petr přišel do Antiochie, otevřeně jsem se mu postavil. Jeho chování bylo odsouzeníhodné:

2:11  Ale když přišel Kéfas do Antiochie, postavil jsem se proti němu tváří v tvář, neboť ⌈si zasloužil odsouzení⌉.

2:11  A když byl přišel Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání.

2:11  But when Peter had come to Antioch, I withstood him to the face, because he was to be blamed.

2:11  But when Cephas came to Antioch, I resisted him to his face, because he stood condemned.

2:11  But when Peter was come to Antioch, I withstood him to the face, because he was to be blamed.

2:11  Cum autem venisset Cephas Antiochiam, in faciem ei restiti, quia reprehensibilis erat.

2:12  For before that some came from James, he did eat with the Gentiles: but when they were come, he withdrew and separated himself, fearing them who were of the circumcision.

2:12  For before that certain came from James, he did eat with the Gentiles: but when they were come, he withdrew and separated himself, fearing them which were of the circumcision.

2:12  Nejprve jídal totiž společně s pohany; když však přišli někteří lidé z okolí Jakubova, začal couvat a oddělovat se, protože se bál zastánců obřízky.

2:12  nejdříve běžně jedl s pohany, ale když dorazili Jakubovi lidé, začal se držet zpátky a odděloval se, protože se bál obřezanců.

2:12  Než totiž přišli někteří od Jakuba, jídával společně s pohany. Když však přišli, začal couvat a oddělovat se, protože se bál těch, kteří byli z obřezaných.

2:12  Nebo prvé než přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se, boje se těch, kteříž byli z Židovstva.

2:12  For before that certain came from James, he used to eat with the Gentiles: but when they had come, he withdrew, and separated himself, fearing them who were of the circumcision.

2:12  For before some people came from Jacob, he ate with the Gentiles. But when they came, he drew back and separated himself, fearing those who were of the circumcision.

2:12  For before that certain came from James, he did eat with the Gentiles: but when they were come, he withdrew and separated himself, fearing them which were of the circumcision.

2:12  Prius enim quam venirent quidam a Jacobo, cum gentibus edebat : cum autem venissent, subtrahebat, et segregabat se, timens eos qui ex circumcisione erant.

2:13  And to his dissimulation the rest of the Jews consented: so that Barnabas also was led by them into that dissimulation.

2:13  And the other Jews dissembled likewise with him; insomuch that Barnabas also was carried away with their dissimulation.

2:13  A spolu s ním se takto pokrytecky chovali i ostatní Židé, takže jejich pokrytectvím se dal strhnout i Barnabáš.

2:13  Stejné divadlo začali hrát i ostatní Židé, až se tím jejich pokrytectvím nechal strhnout i Barnabáš.

2:13  A spolu s ním upadli do pokrytectví i ostatní Židé, takže i Barnabáš byl stržen jejich pokrytectvím.

2:13  A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, tak že i Barnabáš uveden byl v to jejich pokrytství.

2:13  And the other Jews dissembled likewise with him; so that Barnabas also was carried away with their dissimulation.

2:13  And the rest of the Jewish believers joined him in his hypocrisy; so that even Barnabas was carried away with their hypocrisy.

2:13  And the other Jews dissembled likewise with him; so that Barnabas also was carried away with their dissimulation.

2:13  Et simulationi ejus consenserunt ceteri Judæi, ita ut et Barnabas duceretur ab eis in illam simulationem.

2:14  But when I saw that they walked not uprightly unto the truth of the gospel, I said to Cephas before them all: If thou, being a Jew, livest after the manner of the Gentiles and not as the Jews do, how dost thou compel the Gentiles to live as do the Jews?

2:14  But when I saw that they walked not uprightly according to the truth of the gospel, I said unto Peter before them all, If thou, being a Jew, livest after the manner of Gentiles, and not as do the Jews, why compellest thou the Gentiles to live as do the Jews?

2:14  Když jsem však viděl, že nejdou přímo za pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Jestliže ty, který jsi Žid, nedodržuješ mezi námi židovský zákon, jak to, že nutíš pohany, aby ho dodržovali?“

2:14  Když jsem uviděl, jak pokulhávají za pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Ty že jsi Žid? Sám nežiješ jako Žid, ale jako pohan! Proč tedy nutíš pohany k židovství?"

2:14  Když jsem však uviděl, že nejdou rovně podle pravdy evangelia, řekl jsem Kéfovi přede všemi: „Jestliže ty, ač jsi Žid, žiješ pohansky, a ne židovsky, jak to, že nutíš pohany, aby žili jako Židé?“

2:14  Ale já uzřev, že nesprostně chodí v pravdě evangelium, řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu nutíš?

2:14  But when I saw that they walked not uprightly according to the truth of the gospel, I said to Peter before [them] all, If thou, being a Jew, livest after the manner of Gentiles, and not as do the Jews, why compellest thou the Gentiles to live as do the Jews?

2:14  But when I saw that they did not walk uprightly according to the truth of the Good News, I said to Cephas before them all, "If you, being a Jew, live as the Gentiles do, and not as the Jews do, how can you compel the Gentiles to live as the Jews do?

2:14  But when I saw that they walked not uprightly according to the truth of the gospel, I said to Peter before them all, If you, being a Jew, live after the manner of Gentiles, and not as do the Jews, why compel you the Gentiles to live as do the Jews?

2:14  Sed cum vidissem quod non recte ambularent ad veritatem Evangelii, dixi Cephæ coram omnibus : Si tu, cum Judæus sis, gentiliter vivis, et non judaice : quomodo gentes cogis judaizare ?

2:15  We by nature are Jews: and not of the Gentiles, sinners.

2:15  We who are Jews by nature, and not sinners of the Gentiles,

2:15  My jsme od narození Židé a ne ‚hříšní pohané‘,

2:15  I když jsme rodilí Židé, žádní hříšní pohané,

2:15  My jsme rodem Židé, a ne hříšníci z pohanů;

2:15  My přirození Židé, a ne pohané hříšní,

2:15  We [who are] Jews by nature, and not sinners of the Gentiles,

2:15  "We, being Jews by birth, and not Gentile sinners,

2:15  We who are Jews by nature, and not sinners of the Gentiles,

2:15  Nos natura Judæi, et non ex gentibus peccatores.

2:16  But knowing that man is not justified by the works of the law, but by the faith of Jesus Christ, we also believe in Christ Jesus, that we may be justified by the faith of Christ and not by the works of the law: because by the works of the law no flesh shall be justified.

2:16  Knowing that a man is not justified by the works of the law, but by the faith of Jesus Christ, even we have believed in Jesus Christ, that we might be justified by the faith of Christ, and not by the works of the law: for by the works of the law shall no flesh be justified.

2:16  víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona ‚nebude nikdo ospravedlněn‘.

2:16  víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!

2:16  když [však] víme, že člověk není ospravedlňován ze skutků Zákona, nýbrž skrze víru v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni z víry Kristovy, a ne ze skutků Zákona, protože ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk.

2:16  Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků zákona, proto že nebude ospravedlněn z skutků zákona žádný člověk.

2:16  Knowing that a man is not justified by the works of the law, but by the faith of Jesus Christ, even we have believed in Jesus Christ, that we may be justified by the faith of Christ, and not by the works of the law: for by the works of the law shall no flesh be justified.

2:16  yet knowing that a man is not justified by the works of the law but through faith in Jesus Christ, even we believed in Christ Jesus, that we might be justified by faith in Christ, and not by the works of the law, because no flesh will be justified by the works of the law.

2:16  Knowing that a man is not justified by the works of the law, but by the faith of Jesus Christ, even we have believed in Jesus Christ, that we might be justified by the faith of Christ, and not by the works of the law: for by the works of the law shall no flesh be justified.

2:16  Scientes autem quod non justificatur homo ex operibus legis, nisi per fidem Jesu Christi : et nos in Christo Jesu credimus, ut justificemur ex fide Christi, et non ex operibus legis : propter quod ex operibus legis non justificabitur omnis caro.

2:17  But if, while we seek to be justified in Christ, we ourselves also are found sinners, is Christ then the minister of sin? God forbid!

2:17  But if, while we seek to be justified by Christ, we ourselves also are found sinners, is therefore Christ the minister of sin? God forbid.

2:17  Jestliže hledáme ospravedlnění v Kristu a jsme tedy zřejmě i my hříšníci, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne!

2:17  Když tedy hledáme ospravedlnění v Kristu, poněvadž se ukazuje, že i my jsme hříšní, znamená to, že Kristus napomáhá hříchu? V žádném případě!

2:17  Jestliže však i my, kteří hledáme ospravedlnění v Kristu, jsme byli shledáni hříšnými, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne!

2:17  Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.

2:17  But if, while we seek to be justified by Christ, we ourselves also are found sinners, [is] therefore Christ the minister of sin? By no means.

2:17  But if, while we sought to be justified in Christ, we ourselves also were found sinners, is Christ a servant of sin? Certainly not!

2:17  But if, while we seek to be justified by Christ, we ourselves also are found sinners, is therefore Christ the minister of sin? God forbid.

2:17  Quod si quærentes justificari in Christo, inventi sumus et ipsi peccatores, numquid Christus peccati minister est ? Absit.

2:18  For if I build up again the things which I have destroyed, I make myself a prevaricator.

2:18  For if I build again the things which I destroyed, I make myself a transgressor.

2:18  Jestliže chci znovu stavět, co jsem dříve zbořil, usvědčuji sám sebe jako viníka před zákonem.

2:18  Kdybych znovu stavěl, co jsem předtím zbořil, usvědčoval bych sám sebe jako viníka.

2:18  Neboť jestliže znovu buduji to, co jsem zbořil, představuji sebe jako přestupníka.

2:18  Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.

2:18  For if I build again the things which I destroyed, I make myself a transgressor.

2:18  For if I build up again those things which I destroyed, I prove myself a law-breaker.

2:18  For if I build again the things which I destroyed, I make myself a transgressor.

2:18  Si enim quæ destruxi, iterum hæc ædifico : prævaricatorem me constituo.

2:19  For I, through the law, am dead to the law, that I may live to God; with Christ I am nailed to the cross.

2:19  For I through the law am dead to the law, that I might live unto God.

2:19  Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem,

2:19  Díky Zákonu jsem ale pro Zákon mrtvý, abych byl živý pro Boha.

2:19  Vždyť já jsem skrze Zákon umřel Zákonu, abych žil Bohu. S Kristem jsem ukřižován:

2:19  Já zajisté skrze zákon zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.

2:19  For I through the law am dead to the law, that I may live to God.

2:19  For I, through the law, died to the law, that I might live to God.

2:19  For I through the law am dead to the law, that I might live to God.

2:19  Ego enim per legem, legi mortuus sum, ut Deo vivam : Christo confixus sum cruci.

2:20  And I live, now not I: but Christ liveth in me. And that I live now in the flesh: I live in the faith of the Son of God, who loved me and delivered himself for me.

2:20  I am crucified with Christ: nevertheless I live; yet not I, but Christ liveth in me: and the life which I now live in the flesh I live by the faith of the Son of God, who loved me, and gave himself for me.

2:20  nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

2:20  Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já – Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe.

2:20  Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v ⌈Syna Božího⌉, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

2:20  S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýž zamiloval mne, a vydal sebe samého za mne.

2:20  I am crucified with Christ: nevertheless, I live; yet not I, but Christ liveth in me: and the life which I now live in the flesh, I live by the faith of the Son of God, who loved me, and gave himself for me.

2:20  I have been crucified with Christ, and it is no longer I that live, but Christ living in me. That life which I now live in the flesh, I live by faith in the Son of God, who loved me, and gave himself up for me.

2:20  I am crucified with Christ: nevertheless I live; yet not I, but Christ lives in me: and the life which I now live in the flesh I live by the faith of the Son of God, who loved me, and gave himself for me.

2:20  Vivo autem, jam non ego : vivit vero in me Christus. Quod autem nunc vivo in carne : in fide vivo Filii Dei, qui dilexit me, et tradidit semetipsum pro me.

2:21  I cast not away the grace of God. For if justice be by the law, then Christ died in vain.

2:21  I do not frustrate the grace of God: for if righteousness come by the law, then Christ is dead in vain.

2:21  Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná.

2:21  Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.

2:21  Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo.

2:21  Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z zákona spravedlnost, tedyť Kristus nadarmo umřel.

2:21  I do not frustrate the grace of God: for if righteousness is [attainable] by the law, then Christ hath died in vain.

2:21  I do not make void the grace of God. For if righteousness is through the law, then Christ died for nothing!"

2:21  I do not frustrate the grace of God: for if righteousness come by the law, then Christ is dead in vain.

2:21  Non abjicio gratiam Dei. Si enim per legem justitia, ergo gratis Christus mortuus est.

Chapter 3

3:1  O senseless Galatians, who hath bewitched you that you should not obey the truth: before whose eyes Jesus Christ hath been set forth, crucified among you?

3:1  O foolish Galatians, who hath bewitched you, that ye should not obey the truth, before whose eyes Jesus Christ hath been evidently set forth, crucified among you?

3:1  Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil - vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný!

3:1  Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný!

3:1  Ó, nerozumní Galaťané, kdo vás očaroval, vás, kterým byl před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný?

3:1  Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován?

3:1  O foolish Galatians, who hath bewitched you, that ye should not obey the truth, before whose eyes Jesus Christ hath been evidently set forth, crucified among you?

3:1  Foolish Galatians, who has cunningly deceived you, before whose eyes Jesus Christ was openly set forth as crucified?

3:1  O foolish Galatians, who has bewitched you, that you should not obey the truth, before whose eyes Jesus Christ has been evidently set forth, crucified among you?

3:1  O insensati Galatæ, quis vos fascinavit non obedire veritati, ante quorum oculos Jesus Christus præscriptus est, in vobis crucifixus ?

3:2  This only would I learn of you: Did you receive the Spirit by the works of the law or by the hearing of faith?

3:2  This only would I learn of you, Received ye the Spirit by the works of the law, or by the hearing of faith?

3:2  Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?

3:2  Chtěl bych se od vás dozvědět jedno: Přijali jste Ducha díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?

3:2  Toto jediné se chci od vás dovědět: Přijali jste Ducha ⌈na základě⌉ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉ slyšení víry?

3:2  Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry?

3:2  This only would I learn from you, Received ye the Spirit by the works of the law, or by the hearing of faith?

3:2  I just want to learn this from you. Did you receive the Spirit by the works of the law, or by hearing of faith?

3:2  This only would I learn of you, Received you the Spirit by the works of the law, or by the hearing of faith?

3:2  Hoc solum a vobis volo discere : ex operibus legis Spiritum accepistis, an ex auditu fidei ?

3:3  Are you so foolish that, whereas you began in the Spirit, you would now be made perfect by the flesh?

3:3  Are ye so foolish? having begun in the Spirit, are ye now made perfect by the flesh?

3:3  To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe?

3:3  Přišli jste o rozum? Začali jste Duchem, a teď končíte tělem?

3:3  To jste tak nerozumní? Začali jste Duchem, a nyní dokončujete tělem?

3:3  Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?

3:3  Are ye so foolish? having begun in the Spirit, are ye now made perfect by the flesh?

3:3  Are you so foolish? Having begun in the Spirit, are you now completed in the flesh?

3:3  Are you so foolish? having begun in the Spirit, are you now made perfect by the flesh?

3:3  sic stulti estis, ut cum Spiritu cœperitis, nunc carne consummemini ?

3:4  Have you suffered so great things in vain? If it be yet in vain.

3:4  Have ye suffered so many things in vain? if it be yet in vain.

3:4  Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo!

3:4  Tolik jste prožili – bylo to k ničemu, úplně k ničemu?

3:4  Tolik jste vytrpěli nadarmo? Jestliže to skutečně bylo nadarmo!

3:4  Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.

3:4  Have ye suffered so many things in vain? if [it is] yet in vain.

3:4  Did you suffer so many things in vain, if it is indeed in vain?

3:4  Have you suffered so many things in vain? if it be yet in vain.

3:4  tanta passi estis sine causa ? si tamen sine causa.

3:5  He therefore who giveth to you the Spirit and worketh miracles among you: doth he do it by the works of the law or by the hearing of the faith?

3:5  He therefore that ministereth to you the Spirit, and worketh miracles among you, doeth he it by the works of the law, or by the hearing of faith?

3:5  Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?

3:5  Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?

3:5  Tedy ten, který vás vystrojuje Duchem a působí ⌈mezi vámi⌉ mocné věci, činí tak ⌈na základě⌉ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉ slyšení víry?

3:5  Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry?

3:5  He therefore that ministereth to you the Spirit, and worketh miracles among you, [doeth he this] by the works of the law, or by the hearing of faith?

3:5  He therefore who supplies the Spirit to you, and works miracles among you, does he do it by the works of the law, or by hearing of faith?

3:5  He therefore that ministers to you the Spirit, and works miracles among you, does he it by the works of the law, or by the hearing of faith?

3:5  Qui ergo tribuit vobis Spiritum, et operatur virtutes in vobis : ex operibus legis, an ex auditu fidei ?

3:6  As it is written: Abraham believed God: and it was reputed to him unto justice.

3:6  Even as Abraham believed God, and it was accounted to him for righteousness.

3:6  Pohleďte na Abrahama: ‚uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘

3:6  Abraham, jak je psáno, „uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost“.

3:6  Je tomu jako s Abrahamem: uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.

3:6  Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.

3:6  Even as Abraham believed God, and it was accounted to him for righteousness.

3:6  Even as Abraham "believed God, and it was counted to him for righteousness."

3:6  Even as Abraham believed God, and it was accounted to him for righteousness.

3:6  Sicut scriptum est : Abraham credidit Deo, et reputatum est illi ad justitiam :

3:7  Know ye, therefore, that they who are of faith, the same are the children of Abraham.

3:7  Know ye therefore that they which are of faith, the same are the children of Abraham.

3:7  Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.

3:7  Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry.

3:7  Vězte tedy, že ti, kdo jsou z víry, jsou synové Abrahamovi.

3:7  A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.

3:7  Know ye therefore, that they who are of faith, the same are the children of Abraham.

3:7  Know therefore that those who are of faith, the same are children of Abraham.

3:7  Know you therefore that they which are of faith, the same are the children of Abraham.

3:7  cognoscite ergo quia qui ex fide sunt, ii sunt filii Abrahæ.

3:8  And the scripture, foreseeing that God justifieth the Gentiles by faith, told unto Abraham before: In thee shall all nations be blessed.

3:8  And the scripture, foreseeing that God would justify the heathen through faith, preached before the gospel unto Abraham, saying, In thee shall all nations be blessed.

3:8  Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: ‚V tobě dojdou požehnání všechny národy.‘

3:8  Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“

3:8  Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany ⌈na základě⌉ víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: V tobě budou požehnány všechny národy.

3:8  Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.

3:8  And the scripture foreseeing that God would justify the heathen through faith, preached before the gospel to Abraham, [saying], In thee shall all nations be blessed.

3:8  The Scripture, foreseeing that God would justify the Gentiles by faith, preached the Good News beforehand to Abraham, saying, "In you all the nations will be blessed."

3:8  And the scripture, foreseeing that God would justify the heathen through faith, preached before the gospel to Abraham, saying, In you shall all nations be blessed.

3:8  Providens autem Scriptura quia ex fide justificat gentes Deus, prænuntiavit Abrahæ : Quia benedicentur in te omnes gentes.

3:9  Therefore, they that are of faith shall be blessed with faithful Abraham.

3:9  So then they which be of faith are blessed with faithful Abraham.

3:9  A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.

3:9  Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

3:9  Takže ti, kdo jsou z víry, ⌈docházejí požehnání⌉ s věřícím Abrahamem.

3:9  A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

3:9  So then they who are of faith are blessed with faithful Abraham.

3:9  So then, those who are of faith are blessed with the faithful Abraham.

3:9  So then they which be of faith are blessed with faithful Abraham.

3:9  Igitur qui ex fide sunt, benedicentur cum fideli Abraham.

3:10  For as many as are of the works of the law are under a curse. For it is written: Cursed is every one that abideth, not in all things which are written in the book of the law to do them.

3:10  For as many as are of the works of the law are under the curse: for it is written, Cursed is every one that continueth not in all things which are written in the book of the law to do them.

3:10  Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.‘

3:10  Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona.“

3:10  Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.

3:10  Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.

3:10  For as many as are of the works of the law, are under the curse: for it is written, Accursed [is] every one that continueth not in all things which are written in the book of the law to do them.

3:10  For as many as are of the works of the law are under a curse. For it is written, "Cursed is everyone who does not continue in all things that are written in the scroll of the Law, to do them."

3:10  For as many as are of the works of the law are under the curse: for it is written, Cursed is every one that continues not in all things which are written in the book of the law to do them.

3:10  Quicumque enim ex operibus legis sunt, sub maledicto sunt. Scriptum est enim : Maledictus omnis qui non permanserit in omnibus quæ scripta sunt in libro legis ut faciat ea.

3:11  But that in the law no man is justified with God, it is manifest: because the just man liveth by faith.

3:11  But that no man is justified by the law in the sight of God, it is evident: for, The just shall live by faith.

3:11  Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: ‚Spravedlivý bude živ z víry.‘

3:11  Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry.“

3:11  Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť spravedlivý bude živ z víry.

3:11  A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.

3:11  But that no man is justified by the law in the sight of God, [is] evident: for, The just shall live by faith.

3:11  Now that no man is justified by the law before God is evident, for, "The righteous will live by faith."

3:11  But that no man is justified by the law in the sight of God, it is evident: for, The just shall live by faith.

3:11  Quoniam autem in lege nemo justificatur apud Deum, manifestum est : quia justus ex fide vivit.

3:12  But the law is not of faith: but he that doth those things shall live in them.

3:12  And the law is not of faith: but, The man that doeth them shall live in them.

3:12  Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: ‚Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.‘

3:12  V Zákoně ovšem nejde o víru, ale o skutky: „Ten, kdo je plní, z nich bude žít.“

3:12  Zákon však není z víry, nýbrž: Kdo ⌈ty věci⌉ bude činit, bude v nich živ.

3:12  Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.

3:12  And the law is not of faith: but, The man that doeth them shall live by them.

3:12  The law is not of faith, but, "The man who does them will live by them."

3:12  And the law is not of faith: but, The man that does them shall live in them.

3:12  Lex autem non est ex fide, sed : Qui fecerit ea, vivet in illis.

3:13  Christ hath redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us (for it is written: Cursed is every one that hangeth on a tree).

3:13  Christ hath redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us: for it is written, Cursed is every one that hangeth on a tree:

3:13  Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: ‚Proklet je každý, kdo visí na dřevě‘.

3:13  Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (jak je psáno: „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě“),

3:13  Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.

3:13  Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě,)

3:13  Christ hath redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us: for it is written, Accursed [is] every one that hangeth on a tree:

3:13  Christ redeemed us from the curse of the law, having become a curse for us. For it is written, "Cursed is everyone who hangs on a tree,"

3:13  Christ has redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us: for it is written, Cursed is every one that hangs on a tree:

3:13  Christus nos redemit de maledicto legis, factus pro nobis maledictum : quia scriptum est : Maledictus omnis qui pendet in ligno :

3:14  That the blessing of Abraham might come on the Gentiles through Christ Jesus: that we may receive the promise of the Spirit by faith.

3:14  That the blessing of Abraham might come on the Gentiles through Jesus Christ; that we might receive the promise of the Spirit through faith.

3:14  To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru.

3:14  aby tak Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

3:14  To proto, aby k pohanům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

3:14  Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.

3:14  That the blessing of Abraham might come on the Gentiles through Jesus Christ; that we might receive the promise of the Spirit through faith.

3:14  that the blessing of Abraham might come on the Gentiles through Christ Jesus; that we might receive the promise of the Spirit through faith.

3:14  That the blessing of Abraham might come on the Gentiles through Jesus Christ; that we might receive the promise of the Spirit through faith.

3:14  ut in gentibus benedictio Abrahæ fieret in Christo Jesu, ut pollicitationem Spiritus accipiamus per fidem.

3:15  Brethren (I speak after the manner of man), yet a man's testament, if it be confirmed, no man despiseth nor addeth to it.

3:15  Brethren, I speak after the manner of men; Though it be but a man’s covenant, yet if it be confirmed, no man disannulleth, or addeth thereto.

3:15  Bratří, znázorním to příkladem: ani lidskou závěť jednou pravoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat.

3:15  Řeknu to po lidsku, bratři. Lidskou smlouvu po schválení také nikdo neruší ani k ní nic nepřidává. Totéž platí pro

3:15  Bratři, ⌈po lidsku⌉ pravím: Už potvrzenou závěť člověka nikdo neruší ani k ní nic nepřipojuje.

3:15  Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává.

3:15  Brethren, I speak after the manner of men; Though it is but a man's covenant, yet [if it is] confirmed, no man disannulleth or addeth to it.

3:15  Brothers, speaking of human terms, though it is only a man's covenant, yet when it has been confirmed, no one makes it void, or adds to it.

3:15  Brothers, I speak after the manner of men; Though it be but a man's covenant, yet if it be confirmed, no man cancels, or adds thereto.

3:15  Fratres (secundum hominem dico) tamen hominis confirmatum testamentum nemo spernit, aut superordinat.

3:16  To Abraham were the promises made and to his seed. He saith not: And to his seeds as of many. But as of one: And to thy seed, which is Christ.

3:16  Now to Abraham and his seed were the promises made. He saith not, And to seeds, as of many; but as of one, And to thy seed, which is Christ.

3:16  Slib byl dán Abrahamovi a ‚jeho potomku‘; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.

3:16  Totéž platí pro zaslíbení daná Abrahamovi a jeho semeni. Písmo tu neříká v množném čísle: „a semenům,“ ale v jednotném: „a tvému semeni,“ čímž je míněn Kristus.

3:16  Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: a potomkům, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: a tvému potomku, a tím potomkem je Kristus.

3:16  Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.

3:16  Now to Abraham and his seed were the promises made. He saith not, And to seeds, as of many; but as of one, And to thy seed, which is Christ.

3:16  Now the promises were spoken to Abraham and to his seed. He does not say, "To seeds," as of many, but as of one, "To your seed," which is Christ.

3:16  Now to Abraham and his seed were the promises made. He said not, And to seeds, as of many; but as of one, And to your seed, which is Christ.

3:16  Abrahæ dictæ sunt promissiones, et semini ejus. Non dicit : Et seminibus, quasi in multis : sed quasi in uno : Et semini tuo, qui est Christus.

3:17  Now this I say: that the testament which was confirmed by God, the law which was made after four hundred and thirty years doth not disannul, to make the promise of no effect.

3:17  And this I say, that the covenant, that was confirmed before of God in Christ, the law, which was four hundred and thirty years after, cannot disannul, that it should make the promise of none effect.

3:17  Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno pravoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon, vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib.

3:17  Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a odvolat tak zaslíbení.

3:17  Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech, nemůže zrušit smlouvu již předtím právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení.

3:17  Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.

3:17  And this I say, [that] the covenant that was confirmed before by God in Christ, the law, which was four hundred and thirty years after, cannot disannul, that it should make the promise of no effect.

3:17  Now I say this. A covenant confirmed beforehand by God, the law, which came four hundred thirty years after, does not annul, so as to make the promise of no effect.

3:17  And this I say, that the covenant, that was confirmed before of God in Christ, the law, which was four hundred and thirty years after, cannot cancel, that it should make the promise of none effect.

3:17  Hoc autem dico, testamentum confirmatum a Deo : quæ post quadringentos et triginta annos facta est lex, non irritum facit ad evacuandam promissionem.

3:18  For if the inheritance be of the law, it is no more of promise. But God gave it to Abraham by promise.

3:18  For if the inheritance be of the law, it is no more of promise: but God gave it to Abraham by promise.

3:18  Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo by založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem.

3:18  Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení.

3:18  Neboť jestliže je to dědictví ze Zákona, není již ze zaslíbení; Abrahamovi je však Bůh daroval skrze zaslíbení.

3:18  Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.

3:18  For if the inheritance [is] by the law, [it is] no more by promise: but God gave [it] to Abraham by promise.

3:18  For if the inheritance is of the law, it is no more of promise; but God has granted it to Abraham by promise.

3:18  For if the inheritance be of the law, it is no more of promise: but God gave it to Abraham by promise.

3:18  Nam si ex lege hæreditas, jam non ex promissione. Abrahæ autem per repromissionem donavit Deus.

3:19  Why then was the law? It was set because of transgressions, until the seed should come to whom he made the promise, being ordained by angels in the hand of a mediator.

3:19  Wherefore then serveth the law? It was added because of transgressions, till the seed should come to whom the promise was made; and it was ordained by angels in the hand of a mediator.

3:19  Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku.

3:19  K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;

3:19  K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníka.

3:19  Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.

3:19  What purpose then [serveth] the law? It was added because of transgressions, till the seed should come to whom the promise was made; [and it was] ordained by angels in the hand of a mediator.

3:19  What then is the law? It was added because of transgressions, until the seed should come to whom the promise has been made. It was ordained through angels by the hand of a mediator.

3:19  Why then serves the law? It was added because of transgressions, till the seed should come to whom the promise was made; and it was ordained by angels in the hand of a mediator.

3:19  Quid igitur lex ? Propter transgressiones posita est donec veniret semen, cui promiserat, ordinata per angelos in manu mediatoris.

3:20  Now a mediator is not of one: but God is one.

3:20  Now a mediator is not a mediator of one, but God is one.

3:20  Prostředníka není potřebí tam, kde jedná jen jeden, a Bůh je jeden.

3:20  prostředník ovšem není pro jednoho, a Bůh je jeden.

3:20  Prostředník ⌈však není jen pro jednu stranu⌉, Bůh však je jeden.

3:20  Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.

3:20  Now a mediator is not a [mediator] of one; but God is one.

3:20  Now a mediator is not between one, but God is one.

3:20  Now a mediator is not a mediator of one, but God is one.

3:20  Mediator autem unius non est : Deus autem unus est.

3:21  Was the law then against the promises of God: God forbid! For if there had been a law given which could give life, verily justice should have been by the law.

3:21  Is the law then against the promises of God? God forbid: for if there had been a law given which could have given life, verily righteousness should have been by the law.

3:21  Je tedy zákon proti Božím slibům? Naprosto ne! Kdyby tu byl zákon, který by mohl dát život, pak by vskutku spravedlnost byla ze zákona.

3:21  Je tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Kdyby tu byl Zákon, který by dokázal přinést život, potom by spravedlnost opravdu vyplývala ze Zákona.

3:21  Staví se tedy Zákon proti [Božím] zaslíbením? Rozhodně ne! Neboť kdyby byl dán Zákon, který by byl mocen obživit, byla by spravedlnost vskutku ze Zákona.

3:21  Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost.

3:21  [Is] the law then against the promises of God? By no means: for if there had been a law given which could give life, verily righteousness would have been by the law.

3:21  Is the law then against the promises of God? Certainly not! For if there had been a law given which could make alive, most certainly righteousness would have been of the law.

3:21  Is the law then against the promises of God? God forbid: for if there had been a law given which could have given life, truly righteousness should have been by the law.

3:21  Lex ergo adversus promissa Dei ? Absit. Si enim data esset lex, quæ posset vivificare, vere ex lege esset justitia.

3:22  But the scripture hath concluded all under sin, that the promise, by the faith of Jesus Christ, might be given to them that believe.

3:22  But the scripture hath concluded all under sin, that the promise by faith of Jesus Christ might be given to them that believe.

3:22  Ale podle Písma je všechno v zajetí hříchu, aby se zaslíbení, dané víře v Ježíše Krista, splnilo těm, kdo věří.

3:22  Písmo ale zahrnulo všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím nabídlo zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista.

3:22  Avšak Písmo uzavřelo všechno pod hřích, aby bylo dáno zaslíbení z víry Ježíše Krista těm, kdo věří.

3:22  Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.

3:22  But the scripture hath concluded all under sin, that the promise by faith of Jesus Christ might be given to them that believe.

3:22  But the Scriptures imprisoned all things under sin, that the promise by faith in Jesus Christ might be given to those who believe.

3:22  But the scripture has concluded all under sin, that the promise by faith of Jesus Christ might be given to them that believe.

3:22  Sed conclusit Scriptura omnia sub peccato, ut promissio ex fide Jesu Christi daretur credentibus.

3:23  But before the faith came, we were kept under the law shut up, unto that faith which was to be revealed.

3:23  But before faith came, we were kept under the law, shut up unto the faith which should afterwards be revealed.

3:23  Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena.

3:23  Než přišla víra, byli jsme střeženi pod dozorem Zákona až do doby, kdy měla být víra zjevena.

3:23  Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena,

3:23  Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.

3:23  But before faith came, we were kept under the law, shut up to the faith which should afterwards be revealed.

3:23  But before faith came, we were kept in custody under the law, confined for the faith which should afterwards be revealed.

3:23  But before faith came, we were kept under the law, shut up to the faith which should afterwards be revealed.

3:23  Prius autem quam veniret fides, sub lege custodiebamur conclusi in eam fidem quæ revelanda erat.

3:24  Wherefore the law was our pedagogue in Christ: that we might be justified by faith.

3:24  Wherefore the law was our schoolmaster to bring us unto Christ, that we might be justified by faith.

3:24  Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.

3:24  Zákon nás jako pěstoun vychovával ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou.

3:24  takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.

3:24  A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.

3:24  Wherefore the law was our school-master [to bring us] to Christ, that we might be justified by faith.

3:24  So that the law has become our tutor to bring us to Christ, that we might be justified by faith.

3:24  Why the law was our schoolmaster to bring us to Christ, that we might be justified by faith.

3:24  Itaque lex pædagogus noster fuit in Christo, ut ex fide justificemur.

3:25  But after the faith is come, we are no longer under a pedagogue.

3:25  But after that faith is come, we are no longer under a schoolmaster.

3:25  Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce.

3:25  Po příchodu víry už ale nejsme pod pěstounem.

3:25  Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli.

3:25  Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.

3:25  But after faith is come, we are no longer under a school-master.

3:25  But now that faith has come, we are no longer under a tutor.

3:25  But after that faith is come, we are no longer under a schoolmaster.

3:25  At ubi venit fides, jam non sumus sub pædagogo.

3:26  For you are all the children of God, by faith in Christ Jesus.

3:26  For ye are all the children of God by faith in Christ Jesus.

3:26  Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.

3:26  Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi.

3:26  Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši.

3:26  Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.

3:26  For ye are all children of God by faith in Christ Jesus.

3:26  For you are all children of God, through faith in Christ Jesus.

3:26  For you are all the children of God by faith in Christ Jesus.

3:26  Omnes enim filii Dei estis per fidem, quæ est in Christo Jesu.

3:27  For as many of you as have been baptized in Christ have put on Christ.

3:27  For as many of you as have been baptized into Christ have put on Christ.

3:27  Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.

3:27  Všichni, kdo jste pokřtěni do Krista, jste se do Krista oblékli.

3:27  Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.

3:27  Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.

3:27  For as many of you as have been baptized into Christ, have put on Christ.

3:27  For as many of you as were baptized into Christ have put on Christ.

3:27  For as many of you as have been baptized into Christ have put on Christ.

3:27  Quicumque enim in Christo baptizati estis, Christum induistis.

3:28  There is neither Jew nor Greek: there is neither bond nor free: there is neither male nor female. For you are all one in Christ Jesus.

3:28  There is neither Jew nor Greek, there is neither bond nor free, there is neither male nor female: for ye are all one in Christ Jesus.

3:28  Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou.

3:28  Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

3:28  Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

3:28  Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.

3:28  There is neither Jew nor Greek, there is neither bond nor free, there is neither male nor female: for ye are all one in Christ Jesus.

3:28  There is neither Jew nor Greek, there is neither slave nor free man, there is neither male nor female; for you are all one in Christ Jesus.

3:28  There is neither Jew nor Greek, there is neither bond nor free, there is neither male nor female: for you are all one in Christ Jesus.

3:28  Non est Judæus, neque Græcus : non est servus, neque liber : non est masculus, neque femina. Omnes enim vos unum estis in Christo Jesu.

3:29  And if you be Christ's, then are you the seed of Abraham, heirs according to the promise.

3:29  And if ye be Christ’s, then are ye Abraham’s seed, and heirs according to the promise.

3:29  Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.

3:29  A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.

3:29  A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.

3:29  A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.

3:29  And if ye [are] Christ's, then are ye Abraham's seed, and heirs according to the promise.

3:29  If you are Christ's, then you are Abraham's seed and heirs according to promise.

3:29  And if you be Christ's, then are you Abraham's seed, and heirs according to the promise.

3:29  Si autem vos Christi, ergo semen Abrahæ estis, secundum promissionem hæredes.

Chapter 4

4:1  As long as the heir is a child, he differeth nothing from a servant, though he be lord of all,

4:1  Now I say, That the heir, as long as he is a child, differeth nothing from a servant, though he be lord of all;

4:1  Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho.

4:1  Snažím se říci, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka. Je sice pánem všeho,

4:1  Říkám však: Pokud je dědic nezletilý, v ničem se neliší od otroka, ač je pánem všeho.

4:1  Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

4:1  Now I say, [That] the heir, as long as he is a child, differeth nothing from a servant, though he is lord of all;

4:1  But I say that so long as the heir is a child, he is no different from a bondservant, though he is lord of all;

4:1  Now I say, That the heir, as long as he is a child, differs nothing from a servant, though he be lord of all;

4:1  Dico autem : quanto tempore hæres parvulus est, nihil differt a servo, cum sit dominus omnium :

4:2  But is under tutors and governors until the time appointed by the father.

4:2  But is under tutors and governors until the time appointed of the father.

4:2  Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil.

4:2  ale až do času určeného otcem zůstává pod poručníky a správci.

4:2  Je podřízen poručníkům a správcům až do doby předem určené otcem.

4:2  Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

4:2  But is under tutors and governors until the time appointed by the father.

4:2  but is under guardians and stewards until the day appointed by the father.

4:2  But is under tutors and governors until the time appointed of the father.

4:2  sed sub tutoribus et actoribus est usque ad præfinitum tempus a patre :

4:3  So we also, when we were children, were serving under the elements of the world.

4:3  Even so we, when we were children, were in bondage under the elements of the world:

4:3  Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí.

4:3  Dokud jsme byli nedospělí, byli jsme i my takto zotročeni principy tohoto světa.

4:3  Stejně i my, když jsme byli nezletilí, byli jsme v otroctví pod živly světa.

4:3  Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

4:3  Even so we, when we were children, were in bondage under the elements of the world:

4:3  So we also, when we were children, were held in bondage under the elemental principles of the world.

4:3  Even so we, when we were children, were in bondage under the elements of the world:

4:3  ita et nos cum essemus parvuli, sub elementis mundi eramus servientes.

4:4  But when the fulness of the time was come, God sent his Son, made of a woman, made under the law:

4:4  But when the fulness of the time was come, God sent forth his Son, made of a woman, made under the law,

4:4  Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu,

4:4  Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,

4:4  Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,

4:4  Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,

4:4  But when the fullness of the time was come, God sent forth his Son, born of a woman, born under the law,

4:4  But when the fullness of the time came, God sent out his Son, born to a woman, born under the law,

4:4  But when the fullness of the time was come, God sent forth his Son, made of a woman, made under the law,

4:4  At ubi venit plenitudo temporis, misit Deus Filium suum factum ex muliere, factum sub lege,

4:5  That he might redeem them who were under the law: that we might receive the adoption of sons.

4:5  To redeem them that were under the law, that we might receive the adoption of sons.

4:5  aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

4:5  aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství.

4:5  aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, a abychom přijali synovství.

4:5  Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

4:5  To redeem them that were under the law, that we might receive the adoption of sons.

4:5  that he might redeem those who were under the law, that we might receive the adoption of children.

4:5  To redeem them that were under the law, that we might receive the adoption of sons.

4:5  ut eos, qui sub lege erant, redimeret, ut adoptionem filiorum reciperemus.

4:6  And because you are sons, God hath sent the Spirit of his Son into your hearts, crying: Abba, Father.

4:6  And because ye are sons, God hath sent forth the Spirit of his Son into your hearts, crying, Abba, Father.

4:6  Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.

4:6  A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče!“

4:6  A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí, ⌈ducha, který volá⌉: Abba, Otče.

4:6  A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.

4:6  And because ye are sons, God hath sent forth the Spirit of his Son into your hearts, crying, Abba, Father.

4:6  And because you are children, God sent out the Spirit of his Son into our hearts, crying, "Abba, Father!"

4:6  And because you are sons, God has sent forth the Spirit of his Son into your hearts, crying, Abba, Father.

4:6  Quoniam autem estis filii, misit Deus Spiritum Filii sui in corda vestra, clamantem : Abba, Pater.

4:7  Therefore, now he is not a servant, but a son. And if a son, an heir also through God.

4:7  Wherefore thou art no more a servant, but a son; and if a son, then an heir of God through Christ.

4:7  A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.

4:7  A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic.

4:7  Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic ⌈skrze Boha⌉.

4:7  A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

4:7  Wherefore thou art no more a servant, but a son; and if a son, then an heir of God through Christ.

4:7  So you are no longer a bondservant, but a son; and if a son, then an heir of God.

4:7  Why you are no more a servant, but a son; and if a son, then an heir of God through Christ.

4:7  Itaque jam non est servus, sed filius : quod si filius, et hæres per Deum.

4:8  But then indeed, not knowing God, you served them who, by nature, are not gods.

4:8  Howbeit then, when ye knew not God, ye did service unto them which by nature are no gods.

4:8  Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou.

4:8  Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové.

4:8  V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohy.

4:8  Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

4:8  However then, when ye knew not God, ye did service to them which by nature are no gods.

4:8  However at that time, not knowing God, you were in bondage to those who by nature are not gods.

4:8  However, then, when you knew not God, you did service to them which by nature are no gods.

4:8  Sed tunc quidem ignorantes Deum, iis, qui natura non sunt dii, serviebatis.

4:9  But now, after that you have known God, or rather are known by God: how turn you again to the weak and needy elements which you desire to serve again?

4:9  But now, after that ye have known God, or rather are known of God, how turn ye again to the weak and beggarly elements, whereunto ye desire again to be in bondage?

4:9  Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví?

4:9  Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit?

4:9  Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit?

4:9  Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

4:9  But now, after ye have known God, or rather are known by God, how turn ye again to the weak and beggarly elements, to which ye desire again to be in bondage?

4:9  But now that you have come to know God, or rather to be known by God, why do you turn back again to the weak and miserable elemental principles, to which you desire to be in bondage all over again?

4:9  But now, after that you have known God, or rather are known of God, how turn you again to the weak and beggarly elements, whereunto you desire again to be in bondage?

4:9  Nunc autem cum cognoveritis Deum, immo cogniti sitis a Deo : quomodo convertimini iterum ad infirma et egena elementa, quibus denuo servire vultis ?

4:10  You observe days and months and times, and years.

4:10  Ye observe days, and months, and times, and years.

4:10  Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky!

4:10  Dbáte na dny, měsíce, období a roky!

4:10  Zachováváte dny, měsíce, období a roky!

4:10  Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

4:10  Ye observe days, and months, and times, and years.

4:10  You observe days, months, seasons, and years.

4:10  You observe days, and months, and times, and years.

4:10  Dies observatis, et menses, et tempora, et annos.

4:11  I am afraid of you, lest perhaps I have laboured in vain among you.

4:11  I am afraid of you, lest I have bestowed upon you labour in vain.

4:11  Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo.

4:11  Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná.

4:11  Bojím se o vás, abych se pro vás nakonec nelopotil nadarmo.

4:11  Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

4:11  I am afraid of you, lest I have bestowed upon you labor in vain.

4:11  I am afraid for you, that I might have wasted my labor for you.

4:11  I am afraid of you, lest I have bestowed on you labor in vain.

4:11  Timeo vos, ne forte sine causa laboraverim in vobis.

4:12  Be ye as I, because I also am as you brethren, I beseech you. You have not injured me at all.

4:12  Brethren, I beseech you, be as I am; for I am as ye are: ye have not injured me at all.

4:12  Snažte se mi porozumět, bratří, jako já mám porozumění pro vás; prosím vás o to. Nic jste mi neublížili.

4:12  Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili.

4:12  Prosím vás, bratři, buďte jako já, protože i já jsem jako vy. Ničím jste mi neublížili.

4:12  Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

4:12  Brethren, I beseech you, be as I am; for I [am] as ye [are]: ye have not injured me at all.

4:12  I beg you, brothers, become as I am, for I also have become as you are. You did me no wrong,

4:12  Brothers, I beseech you, be as I am; for I am as you are: you have not injured me at all.

4:12  Estote sicut ego, quia et ego sicut vos : fratres, obsecro vos. Nihil me læsistis.

4:13  And you know how, through infirmity of the flesh, I preached the gospel to you heretofore: and your temptation in my flesh

4:13  Ye know how through infirmity of the flesh I preached the gospel unto you at the first.

4:13  Víte, že jsem byl nemocen, když jsem u vás poprvé zvěstoval evangelium.

4:13  Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti.

4:13  Víte, že jsem vám poprvé v slabosti těla hlásal evangelium.

4:13  Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.

4:13  Ye know that in infirmity of the flesh I preached the gospel to you at the first.

4:13  but you know that because of weakness of the flesh I preached the Good News to you the first time;

4:13  You know how through infirmity of the flesh I preached the gospel to you at the first.

4:13  Scitis autem quia per infirmitatem carnis evangelizavi vobis jampridem : et tentationem vestram in carne mea

4:14  You despised not, nor rejected: but received me as an angel of God, even as Christ Jesus.

4:14  And my temptation which was in my flesh ye despised not, nor rejected; but received me as an angel of God, even as Christ Jesus.

4:14  Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše.

4:14  I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše!

4:14  A touto zkouškou, ⌈která se týkala mého tělesného stavu⌉, jste nepohrdli ani ⌈jste se neodvrátili⌉, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše.

4:14  A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

4:14  And my temptation which was in my flesh ye despised not, nor rejected; but received me as an angel of God, [even] as Christ Jesus.

4:14  and though my condition was a trial to you, you did not despise nor reject; but you received me as an angel of God, even as Christ Jesus.

4:14  And my temptation which was in my flesh you despised not, nor rejected; but received me as an angel of God, even as Christ Jesus.

4:14  non sprevistis, neque respuistis : sed sicut angelum Dei excepistis me, sicut Christum Jesum.

4:15  Where is then your blessedness? For I bear you witness that, if it could be done, you would have plucked out your own eyes and would have given them to me.

4:15  Where is then the blessedness ye spake of? for I bear you record, that, if it had been possible, ye would have plucked out your own eyes, and have given them to me.

4:15  Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu vám dosvědčit, že kdyby to bylo možné, byli byste pro mne obětovali vlastní oči.

4:15  Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je!

4:15  Kde je tedy to vaše blahoslavenství? Neboť vám vydávám svědectví, že kdyby to bylo možné, byli byste si vyloupli oči a dali je mně.

4:15  Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.

4:15  What then was the blessedness ye spoke of; for I bear you testimony, that, if [it had been] possible, ye would have plucked out your own eyes, and have given them to me.

4:15  Where was the blessing you enjoyed? For I testify to you that, if possible, you would have plucked out your eyes and given them to me.

4:15  Where is then the blessedness you spoke of? for I bear you record, that, if it had been possible, you would have plucked out your own eyes, and have given them to me.

4:15  Ubi est ergo beatitudo vestra ? testimonium enim perhibeo vobis, quia, si fieri posset, oculos vestros eruissetis, et dedissetis mihi.

4:16  Am I then become your enemy, because I tell you the truth?

4:16  Am I therefore become your enemy, because I tell you the truth?

4:16  Stal jsem se vaším nepřítelem tím, že vám říkám pravdu?

4:16  Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?

4:16  Takže jsem se stal vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?

4:16  Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

4:16  Am I therefore become your enemy because I tell you the truth?

4:16  So then, have I become your enemy by telling you the truth?

4:16  Am I therefore become your enemy, because I tell you the truth?

4:16  Ergo inimicus vobis factus sum, verum dicens vobis ?

4:17  They are zealous in your regard not well: but they would exclude you, that you might be zealous for them.

4:17  They zealously affect you, but not well; yea, they would exclude you, that ye might affect them.

4:17  Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu.

4:17  Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně.

4:17  Oni pro vás horlí, ale ne k dobrému; chtějí vás odloučit, abyste horlili pro ně.

4:17  Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali.

4:17  They zealously affect you, [but] not well; for, they would exclude you, that ye may affect them.

4:17  They zealously seek you, but for no good purpose; they desire to alienate you, that you may be zealous for them.

4:17  They zealously affect you, but not well; yes, they would exclude you, that you might affect them.

4:17  Æmulantur vos non bene : sed excludere vos volunt, ut illos æmulemini.

4:18  But be zealous for that which is good in a good thing always: and not only when I am present with you.

4:18  But it is good to be zealously affected always in a good thing, and not only when I am present with you.

4:18  Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy, když jsem u vás, moje děti.

4:18  Je dobré horlit v zájmu dobra, a to vždycky, nejen když jsem u vás.

4:18  Je dobré horlit v dobrém vždycky, a ne jenom tehdy, když jsem u vás přítomen.

4:18  Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

4:18  But [it is] good to be zealously affected always in [a] good [thing], and not only when I am present with you.

4:18  But it is always good to be zealous in a good cause, and not only when I am present with you.

4:18  But it is good to be zealously affected always in a good thing, and not only when I am present with you.

4:18  Bonum autem æmulamini in bono semper : et non tantum cum præsens sum apud vos.

4:19  My little children, of whom I am in labour again, until Christ be formed in you.

4:19  My little children, of whom I travail in birth again until Christ be formed in you,

4:19  Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.

4:19  Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus.

4:19  Mé děti, které opět v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus;

4:19  Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás,)

4:19  My little children, of whom I travail in birth again, until Christ be formed in you,

4:19  My children, of whom I am again in travail until Christ is formed in you-

4:19  My little children, of whom I travail in birth again until Christ be formed in you,

4:19  Filioli mei, quos iterum parturio, donec formetur Christus in vobis :

4:20  And I would willingly be present with you now and change my voice: because I am ashamed for you.

4:20  I desire to be present with you now, and to change my voice; for I stand in doubt of you.

4:20  Jak bych teď chtěl být u vás a najít pro svou řeč pravý tón, vždyť si s vámi nevím rady!

4:20  Chtěl bych teď být s vámi a změnit svůj tón, neboť jsem nad vámi bezradný.

4:20  chtěl bych teď být u vás a změnit svůj hlas, neboť si s vámi nevím rady.

4:20  Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

4:20  I desire to be present with you now, and to change my voice; for I stand in doubt of you.

4:20  but I could wish to be present with you now, and to change my tone, for I am perplexed about you.

4:20  I desire to be present with you now, and to change my voice; for I stand in doubt of you.

4:20  vellem autem esse apud vos modo, et mutare vocem meam : quoniam confundor in vobis.

4:21  Tell me, you that desire to be under the law, have you not read the law?

4:21  Tell me, ye that desire to be under the law, do ye not hear the law?

4:21  Odpovězte mi vy, kteří chcete být pod zákonem: Co slyšíte v zákoně?

4:21  Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká?

4:21  Řekněte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem: Což neslyšíte Zákon?

4:21  Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona?

4:21  Tell me, ye that desire to be under the law, do ye not hear the law?

4:21  Tell me, you that desire to be under the law, do you not listen to the law?

4:21  Tell me, you that desire to be under the law, do you not hear the law?

4:21  Dicite mihi qui sub lege vultis esse : legem non legistis ?

4:22  For it is written that Abraham had two sons: the one by a bondwoman and the other by a free woman.

4:22  For it is written, that Abraham had two sons, the one by a bondmaid, the other by a freewoman.

4:22  Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné.

4:22  Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné.

4:22  Neboť je napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné.

4:22  Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné.

4:22  For it is written, that Abraham had two sons; the one by a bond-maid, the other by a free-woman.

4:22  For it is written that Abraham had two sons, one by the handmaid, and one by the free woman.

4:22  For it is written, that Abraham had two sons, the one by a female slave, the other by a free woman.

4:22  Scriptum est enim : Quoniam Abraham duos filios habuit : unum de ancilla, et unum de libera.

4:23  But he who was of the bondwoman was born according to the flesh: but he of the free woman was by promise.

4:23  But he who was of the bondwoman was born after the flesh; but he of the freewoman was by promise.

4:23  Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení.

4:23  Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.

4:23  Ten z otrokyně se však narodil podle těla, ten ze svobodné skrze zaslíbení.

4:23  Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení.

4:23  But he [who was] of the bond-woman, was born according to the flesh; but he of the free-woman [was] by promise.

4:23  However, the son by the handmaid was born according to the flesh, but the son by the free woman was born through promise.

4:23  But he who was of the female slave was born after the flesh; but he of the free woman was by promise.

4:23  Sed qui de ancilla, secundum carnem natus est : qui autem de libera, per repromissionem :

4:24  Which things are said by an allegory. For these are the two testaments. The one from Mount Sina, engendering unto bondage, which is Agar.

4:24  Which things are an allegory: for these are the two covenants; the one from the mount Sinai, which gendereth to bondage, which is Agar.

4:24  Je to řečeno obrazně. Ty dvě ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sínaj, která rodí děti do otroctví; to je Hagar.

4:24  Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví.

4:24  Je to řečeno alegoricky: Tyto ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sinaj, která rodí děti do otroctví, a to je Hagar.

4:24  Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

4:24  Which things are an allegory: for these are the two covenants; the one from the mount Sinai, which gendereth to bondage, which is Agar.

4:24  These things contain an allegory, for these are two covenants. One is from Mount Sinai, bearing children to bondage, which is Hagar.

4:24  Which things are an allegory: for these are the two covenants; the one from the mount Sinai, which engenders to bondage, which is Agar.

4:24  quæ sunt per allegoriam dicta. Hæc enim sunt duo testamenta. Unum quidem in monte Sina, in servitutem generans, quæ est Agar :

4:25  For Sina is a mountain in Arabia, which hath affinity to that Jerusalem which now is: and is in bondage with her children.

4:25  For this Agar is mount Sinai in Arabia, and answereth to Jerusalem which now is, and is in bondage with her children.

4:25  Hagar znamená horu Sínaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi.

4:25  Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví.

4:25  Hagar je hora Sinaj v Arábii. Ta odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť ten je v otroctví se svými dětmi.

4:25  Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

4:25  For this Agar is mount Sinai in Arabia, and answereth to Jerusalem which now is, and is in bondage with her children.

4:25  For this Hagar is Mount Sinai in Arabia, and answers to the Jerusalem that exists now, for she is in bondage with her children.

4:25  For this Agar is mount Sinai in Arabia, and answers to Jerusalem which now is, and is in bondage with her children.

4:25  Sina enim mons est in Arabia, qui conjunctus est ei quæ nunc est Jerusalem, et servit cum filiis suis.

4:26  But that Jerusalem which is above is free: which is our mother.

4:26  But Jerusalem which is above is free, which is the mother of us all.

4:26  Ale budoucí Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka.

4:26  Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou.

4:26  Ale horní Jeruzalém je svobodný a ten je ⌈naší matkou⌉.

4:26  Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

4:26  But Jerusalem which is above is free, which is the mother of us all.

4:26  But the Jerusalem that is above is free, and she is our mother.

4:26  But Jerusalem which is above is free, which is the mother of us all.

4:26  Illa autem, quæ sursum est Jerusalem, libera est, quæ est mater nostra.

4:27  For it is written: Rejoice, thou barren, that bearest not: break forth and cry thou that travailest not: for many are the children of the desolate, more than of her that hath a husband.

4:27  For it is written, Rejoice, thou barren that bearest not; break forth and cry, thou that travailest not: for the desolate hath many more children than she which hath an husband.

4:27  Vždyť stojí psáno: ‚Raduj se, neplodná, která nerodíš, jásej a volej, která nemáš bolesti, neboť mnoho dětí bude mít osamělá, více než ta, která má muže.‘

4:27  Je přece psáno: „Raduj se, neplodná, ty, jež nerodíš, jásej a křič, jež nemáš bolesti! Dětí opuštěné je totiž mnoho, více než té, jež muže má.“

4:27  Neboť je napsáno: Raduj se neplodná, která nerodíš, propukni v jásot a vykřikni ty, která nemáš porodní bolesti, protože mnoho je dětí té osamělé, více než té, která má muže.

4:27  Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže.

4:27  For it is written, Rejoice, [thou] barren that bearest not; break forth and cry, thou that travailest not: for the desolate hath many more children than she who hath a husband.

4:27  For it is written, "Rejoice, you barren who do not bear. Break forth and shout, you that do not travail. For more are the children of the desolate than of her who has a husband."

4:27  For it is written, Rejoice, you barren that bore not; break forth and cry, you that travail not: for the desolate has many more children than she which has an husband.

4:27  Scriptum est enim : Lætare, sterilis, quæ non paris ; erumpe et clama, quæ non parturis : quia multi filii desertæ, magis quam ejus quæ habet virum.

4:28  Now we, brethren, as Isaac was, are the children of promise.

4:28  Now we, brethren, as Isaac was, are the children of promise.

4:28  Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák.

4:28  Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení.

4:28  Vy však, bratři, jste jako Izák dětmi zaslíbení.

4:28  Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

4:28  Now we, brethren, as Isaac was, are the children of promise.

4:28  Now you, brothers, as Isaac was, are children of promise.

4:28  Now we, brothers, as Isaac was, are the children of promise.

4:28  Nos autem, fratres, secundum Isaac promissionis filii sumus.

4:29  But as then he that was born according to the flesh persecuted him that was after the spirit: so also it is now.

4:29  But as then he that was born after the flesh persecuted him that was born after the Spirit, even so it is now.

4:29  Ale jako tenkrát ten, který se narodil pouze z těla, pronásledoval toho, který se narodil z moci Ducha, tak je tomu i nyní.

4:29  Dnes je to stejné jako tehdy: ten narozený podle těla pronásleduje narozeného podle Ducha.

4:29  Ale jako tenkrát ten, který byl zrozený podle těla, pronásledoval toho, který se narodil podle Ducha, tak je tomu i nyní.

4:29  Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní.

4:29  But as then he that was born according to the flesh persecuted him [that was born] according to the Spirit, even so [it is] now.

4:29  But as then, he who was born according to the flesh persecuted him who was born according to the Spirit, so also it is now.

4:29  But as then he that was born after the flesh persecuted him that was born after the Spirit, even so it is now.

4:29  Sed quomodo tunc is, qui secundum carnem natus fuerat, persequebatur eum qui secundum spiritum : ita et nunc.

4:30  But what saith the scripture? Cast out the bondwoman and her son: for the son of the bondwoman shall not be heir with the son of the free woman.

4:30  Nevertheless what saith the scripture? Cast out the bondwoman and her son: for the son of the bondwoman shall not be heir with the son of the freewoman.

4:30  Co však říká Písmo? ‚Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.‘

4:30  Co ale říká Písmo? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné!“

4:30  Co však praví Písmo? Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.

4:30  Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné.

4:30  Nevertheless, what saith the scripture? Cast out the bond-woman and her son: for the son of the bond-woman shall not be heir with the son of the free-woman.

4:30  However what does the Scripture say? "Throw out the handmaid and her son, for the son of the handmaid will not inherit with the son of the free woman."

4:30  Nevertheless what said the scripture? Cast out the female slave and her son: for the son of the female slave shall not be heir with the son of the free woman.

4:30  Sed quid dicit Scriptura ? Ejice ancillam, et filium ejus : non enim hæres erit filius ancillæ cum filio liberæ.

4:31  So then, brethren, we are not the children of the bondwoman but of the free: by the freedom wherewith Christ has made us free.

4:31  So then, brethren, we are not children of the bondwoman, but of the free.

4:31  A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné.

4:31  A tak, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale té svobodné.

4:31  Proto, bratři, nejsme děti otrokyně, nýbrž té svobodné.

4:31  A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.

4:31  So then, brethren, we are not children of the bond-woman, but of the free.

4:31  So then, brothers, we are not children of a handmaid, but of the free woman.

4:31  So then, brothers, we are not children of the female slave, but of the free.

4:31  Itaque, fratres, non sumus ancillæ filii, sed liberæ : qua libertate Christus nos liberavit.

Chapter 5

5:1  Stand fast and be not held again under the yoke of bondage.

5:1  Stand fast therefore in the liberty wherewith Christ hath made us free, and be not entangled again with the yoke of bondage.

5:1  Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.

5:1  V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha.

5:1  ⌈K té svobodě nás Kristus osvobodil. Stůjte tedy pevně⌉ a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví.

5:1  Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte, a nezapletejte se zase v jho služebnosti.

5:1  Stand fast therefore in the liberty with which Christ hath made us free, and be not entangled again with the yoke of bondage.

5:1  Stand firm therefore in the liberty by which Christ has made us free, and do not be entangled again with a yoke of bondage.

5:1  Stand fast therefore in the liberty with which Christ has made us free, and be not entangled again with the yoke of bondage.

5:1  State, et nolite iterum jugo servitutis contineri.

5:2  Behold, I Paul tell you, that if you be circumcised, Christ shall profit you nothing.

5:2  Behold, I Paul say unto you, that if ye be circumcised, Christ shall profit you nothing.

5:2  Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje.

5:2  Já Pavel vám teď něco řeknu: dáte-li se obřezat, Kristus vám nebude k ničemu!

5:2  Hle, já, Pavel, vám pravím, že dáváte–li se obřezávat, Kristus vám nic neprospěje.

5:2  Aj, já Pavel pravím vám, že budete-li se obřezovati, Kristus vám nic neprospěje.

5:2  Behold, I Paul say to you, that if ye be circumcised, Christ will profit you nothing.

5:2  Behold, I, Paul, tell you that if you receive circumcision, Christ will profit you nothing.

5:2  Behold, I Paul say to you, that if you be circumcised, Christ shall profit you nothing.

5:2  Ecce ego Paulus dico vobis : quoniam si circumcidamini, Christus vobis nihil proderit.

5:3  And I testify again to every man circumcising himself that he is a debtor to do the whole law.

5:3  For I testify again to every man that is circumcised, that he is a debtor to do the whole law.

5:3  Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon.

5:3  Každému, kdo se chce dát obřezat, znovu potvrzuji, že je povinen dodržovat celý Zákon.

5:3  A znova dosvědčuji každému člověku, který se dává obřezat, že je povinen zachovat celý Zákon.

5:3  A zase osvědčuji všelikému člověku, kterýž se obřezuje, že jest povinen všecken zákon naplniti.

5:3  For I testify again to every man that is circumcised, that he is a debtor to do the whole law.

5:3  Yes, I testify again to every man who receives circumcision, that he is a debtor to do the whole law.

5:3  For I testify again to every man that is circumcised, that he is a debtor to do the whole law.

5:3  Testificor autem rursus omni homini circumcidenti se, quoniam debitor est universæ legis faciendæ.

5:4  You are made void of Christ, you who are justified in the law: you are fallen from grace.

5:4  Christ is become of no effect unto you, whosoever of you are justified by the law; ye are fallen from grace.

5:4  Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti.

5:4  Zbavili jste se Krista, vy všichni, kdo se ospravedlňujete Zákonem; odpadli jste od milosti!

5:4  Zbavili jste se Krista, vy, kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti.

5:4  Zbavili jste se Krista, kteřížkoli v zákoně ospravedlněni býti hledáte; vypadli jste z milosti.

5:4  Christ is become of no effect to you, whoever of you are justified by the law; ye have fallen from grace.

5:4  You are alienated from Christ, you who desire to be justified by the law. You have fallen away from grace.

5:4  Christ is become of no effect to you, whoever of you are justified by the law; you are fallen from grace.

5:4  Evacuati estis a Christo, qui in lege justificamini : a gratia excidistis.

5:5  For we in spirit, by faith, wait for the hope of justice.

5:5  For we through the Spirit wait for the hope of righteousness by faith.

5:5  My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.

5:5  My ale očekáváme naději spravedlnosti skrze Ducha, na základě víry.

5:5  Neboť my v Duchu ⌈na základě⌉ víry očekáváme naději spravedlnosti.

5:5  My zajisté duchem z víry naděje spravedlnosti očekáváme.

5:5  For we through the Spirit wait for the hope of righteousness by faith.

5:5  For we, through the Spirit, by faith wait for the hope of righteousness.

5:5  For we through the Spirit wait for the hope of righteousness by faith.

5:5  Nos enim spiritu ex fide, spem justitiæ exspectamus.

5:6  For in Christ Jesus neither circumcision availeth any thing nor uncircumcision: but faith that worketh by Charity.

5:6  For in Jesus Christ neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision; but faith which worketh by love.

5:6  V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou.

5:6  V Kristu Ježíši přece nezáleží na obřízce nebo neobřízce, ale na víře, která se projevuje láskou.

5:6  Neboť v Kristu Ježíši nic neznamená obřízka ani neobřízka, ale víra působící skrze lásku.

5:6  Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.

5:6  For in Jesus Christ neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision; but faith which worketh by love.

5:6  For in Christ Jesus neither circumcision amounts to anything, nor uncircumcision, but faith working through love.

5:6  For in Jesus Christ neither circumcision avails any thing, nor uncircumcision; but faith which works by love.

5:6  Nam in Christo Jesu neque circumcisio aliquid valet, neque præputium : sed fides, quæ per caritatem operatur.

5:7  You did run well. What hath hindered you, that you should not obey the truth?

5:7  Ye did run well; who did hinder you that ye should not obey the truth?

5:7  Běželi jste dobře! Kdo vám zabránil, abyste se drželi pravdy?

5:7  Běželi jste výborně. Kdo vás zastavil v následování pravdy?

5:7  Běželi jste dobře. Kdo vám zabránil poslouchat pravdu?

5:7  Běželi jste dobře. Kdo vám překazil, abyste pravdy neposlouchali?

5:7  Ye did run well, who hindered you that ye should not obey the truth?

5:7  You were running well! Who interfered with you that you should not obey the truth?

5:7  You did run well; who did hinder you that you should not obey the truth?

5:7  Currebatis bene : quis vos impedivit veritati non obedire ?

5:8  This persuasion is not from him that calleth you.

5:8  This persuasion cometh not of him that calleth you.

5:8  Jistě to nevyšlo od toho, který vás povolává.

5:8  Ty přesvědčivé řeči nejsou od Toho, který vás povolává.

5:8  To přemlouvání není od toho, který vás povolává.

5:8  Neníť ta rada z toho, kterýž vás volá.

5:8  This persuasion [cometh] not from him that calleth you.

5:8  This persuasion is not from him who calls you.

5:8  This persuasion comes not of him that calls you.

5:8  persuasio hæc non est ex eo, qui vocat vos.

5:9  A little leaven corrupteth the whole lump.

5:9  A little leaven leaveneth the whole lump.

5:9  Málo kvasu celé těsto prokvasí.

5:9  Trocha kvasu prokvasí celé těsto!

5:9  Trocha kvasu prokvasí celé těsto.

5:9  Maličko kvasu všecko těsto nakvašuje.

5:9  A little leaven leaveneth the whole lump.

5:9  A little yeast grows through the whole lump.

5:9  A little leaven leavens the whole lump.

5:9  Modicum fermentum totam massam corrumpit.

5:10  I have confidence in you in the Lord that you will not be of another mind: but he that troubleth you shall bear the judgment, whosoever he be.

5:10  I have confidence in you through the Lord, that ye will be none otherwise minded: but he that troubleth you shall bear his judgment, whosoever he be.

5:10  Ale já k vám v Pánu mám důvěru, že se neuchýlíte k jinému smýšlení. Ten však, kdo vás uvádí do zmatku, neujde soudu, ať je to kdokoli.

5:10  Jsem si o vás v Pánu jist, že se nenecháte přesvědčit; ten, kdo se vás ale snaží zmást, neujde soudu, ať je to kdokoli.

5:10  Jsem o vás přesvědčen v Pánu, že nebudete smýšlet jinak. A ten, kdo vás mate, ponese odsouzení, ať je to kdokoliv.

5:10  Jáť mám naději o vás v Pánu, že nic jiného smýšleti nebudete; ale ten, kterýž kormoutí vás, trpěti bude soud, kdožť jest on koli.

5:10  I have confidence in you through the Lord, that ye will be no otherwise minded: but he that troubleth you shall bear his judgment, whoever he may be.

5:10  I have confidence toward you in the Lord that you will think no other way. But he who troubles you will bear his judgment, whoever he is.

5:10  I have confidence in you through the Lord, that you will be none otherwise minded: but he that troubles you shall bear his judgment, whoever he be.

5:10  Ego confido in vobis in Domino, quod nihil aliud sapietis : qui autem conturbat vos, portabit judicium, quicumque est ille.

5:11  And I, brethren, if I yet preach circumcision, why do I yet suffer persecution? Then is the scandal of the cross made void.

5:11  And I, brethren, if I yet preach circumcision, why do I yet suffer persecution? then is the offence of the cross ceased.

5:11  Kdybych já, bratří, dosud kázal, že obřízka je nutná, proč bych byl vlastně pronásledován? Vždyť by tím bylo odstraněno pohoršení, jímž je kříž.

5:11  Bratři, jestli i já dosud kážu obřízku, proč jsem tedy ještě pronásledován? Kříž by pak nebudil už žádné pohoršení.

5:11  Bratři, jestliže dosud hlásám obřízku, proč jsem ještě pronásledován? Pak by se ztratilo pohoršení kříže.

5:11  Já pak, bratří, káži-li také obřízku, i pročež ještě protivenství trpím? Tedy jest vyprázdněno pohoršení kříže.

5:11  And I, brethren, if I yet preach circumcision, why do I yet suffer persecution? then hath the offense of the cross ceased.

5:11  But I, brothers, if I still proclaim circumcision, why am I still persecuted? Then the stumbling block of the cross has been removed.

5:11  And I, brothers, if I yet preach circumcision, why do I yet suffer persecution? then is the offense of the cross ceased.

5:11  Ego autem, fratres, si circumcisionem adhuc prædico : quid adhuc persecutionem patior ? ergo evacuatum est scandalum crucis.

5:12  I would they were even cut off, who trouble you.

5:12  I would they were even cut off which trouble you.

5:12  Ti, kteří mezi vás kvůli obřízce vnášejí neklid, ať se rovnou vyklestí!

5:12  Ať se ti, kdo vás navádějí k obřízce, jdou rovnou vyřezat!

5:12  Ti, kdo vás znepokojují obřízkou, ať ⌈se třeba i vyklestí⌉.

5:12  Ó by také odřezáni byli, kteříž vás nepokojí.

5:12  I would they were even cut off who trouble you.

5:12  I wish that those who disturb you would cut themselves off.

5:12  I would they were even cut off which trouble you.

5:12  Utinam et abscindantur qui vos conturbant.

5:13  For you, brethren, have been called unto liberty. Only make not liberty an occasion to the flesh: but by charity of the spirit serve one another.

5:13  For, brethren, ye have been called unto liberty; only use not liberty for an occasion to the flesh, but by love serve one another.

5:13  Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.

5:13  Ano, bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději si navzájem v lásce pomáhejte.

5:13  Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. Jen aby se vám ta svoboda nestala záminkou pro tělo. Vy však skrze lásku služte jedni druhým.

5:13  Nebo vy v svobodu povoláni jste, bratří, toliko abyste pod zámyslem té svobody nepovolovali tělu, ale skrze lásku posluhujte sobě vespolek.

5:13  For, brethren, ye have been called to liberty; only [use] not liberty for an occasion to the flesh, but by love serve one another.

5:13  For you, brothers, were called for freedom. Only do not use your freedom for gain to the flesh, but through love be servants to one another.

5:13  For, brothers, you have been called to liberty; only use not liberty for an occasion to the flesh, but by love serve one another.

5:13  Vos enim in libertatem vocati estis, fratres : tantum ne libertatem in occasionem detis carnis, sed per caritatem Spiritus servite invicem.

5:14  For all the law is fulfilled in one word: Thou shalt love thy neighbour as thyself.

5:14  For all the law is fulfilled in one word, even in this; Thou shalt love thy neighbour as thyself.

5:14  Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!

5:14  Celý Zákon je totiž obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“

5:14  Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.

5:14  Nebo všecken zákon v jednom slovu se zavírá, totiž v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

5:14  For all the law is fulfilled in one word, [even] in this, Thou shalt love thy neighbor as thyself.

5:14  For the whole law is fulfilled in one word, in this: "You shall love your neighbor as yourself."

5:14  For all the law is fulfilled in one word, even in this; You shall love your neighbor as yourself.

5:14  Omnis enim lex in uno sermone impletur : Diliges proximum tuum sicut teipsum.

5:15  But if you bite and devour one another: take heed you be not consumed one of another.

5:15  But if ye bite and devour one another, take heed that ye be not consumed one of another.

5:15  Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.

5:15  Když ale jeden druhého koušete a žerete, pozor, ať se navzájem nerozsápete!

5:15  Jestliže se však navzájem koušete a požíráte, dávejte si pozor, abyste nebyli jeden druhým pohlceni.

5:15  Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli.

5:15  But if ye bite and devour one another, take heed that ye be not consumed one by another.

5:15  But if you bite and devour one another, be careful that you do not consume one another.

5:15  But if you bite and devour one another, take heed that you be not consumed one of another.

5:15  Quod si invicem mordetis, et comeditis : videte ne ab invicem consumamini.

5:16  I say then: Walk in the spirit: and you shall not fulfill the lusts of the flesh.

5:16  This I say then, Walk in the Spirit, and ye shall not fulfil the lust of the flesh.

5:16  Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.

5:16  Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům.

5:16  Říkám však: Duchem choďte a žádost těla nedokonáte.

5:16  Ale pravímť: Duchem choďte, a žádosti těla nevykonáte.

5:16  [This] I say then, Walk in the Spirit, and ye will not fulfill the lust of the flesh.

5:16  But I say, walk by the Spirit, and you will not carry out the desires of the flesh.

5:16  This I say then, Walk in the Spirit, and you shall not fulfill the lust of the flesh.

5:16  Dico autem : Spiritu ambulate, et desideria carnis non perficietis.

5:17  For the flesh lusteth against the spirit: and the spirit against the flesh: For these are contrary one to another: so that you do not the things that you would.

5:17  For the flesh lusteth against the Spirit, and the Spirit against the flesh: and these are contrary the one to the other: so that ye cannot do the things that ye would.

5:17  Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.

5:17  Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.

5:17  Tělo žádá proti Duchu a Duch proti tělu, neboť stojí navzájem proti sobě, abyste nečinili to, co byste chtěli.

5:17  Nebo tělo žádá proti Duchu, a Duch proti tělu. Ty pak věci jsou sobě vespolek odporné, tak abyste ne, což byste chtěli, to činili.

5:17  For the flesh lusteth against the Spirit, and the Spirit against the flesh: and these are contrary the one to the other; so that ye cannot do the things that ye would.

5:17  For the flesh lusts against the Spirit, and the Spirit against the flesh; and these are contrary to one another, that you may not do the things that you desire.

5:17  For the flesh lusts against the Spirit, and the Spirit against the flesh: and these are contrary the one to the other: so that you cannot do the things that you would.

5:17  Caro enim concupiscit adversus spiritum, spiritus autem adversus carnem : hæc enim sibi invicem adversantur, ut non quæcumque vultis, illa faciatis.

5:18  But if you are led by the spirit, you are not under the law.

5:18  But if ye be led of the Spirit, ye are not under the law.

5:18  Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem.

5:18  Když jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.

5:18  Jste–li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.

5:18  Jestliže pak Duchem vedeni býváte, nejste pod zákonem.

5:18  But if ye are led by the Spirit, ye are not under the law.

5:18  But if you are led by the Spirit, you are not under the law.

5:18  But if you be led of the Spirit, you are not under the law.

5:18  Quod si Spiritu ducimini, non estis sub lege.

5:19  Now the works of the flesh are manifest: which are fornication, uncleanness, immodesty, luxury,

5:19  Now the works of the flesh are manifest, which are these; Adultery, fornication, uncleanness, lasciviousness,

5:19  Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,

5:19  Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost,

5:19  Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] smilstvo, nečistota, bezuzdnost,

5:19  Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost,

5:19  Now the works of the flesh are manifest, which are [these], Adultery, fornication, uncleanness, lasciviousness,

5:19  Now the works of the flesh are obvious, which are: sexual immorality, uncleanness, lustfulness,

5:19  Now the works of the flesh are manifest, which are these; Adultery, fornication, uncleanness, lasciviousness,

5:19  Manifesta sunt autem opera carnis, quæ sunt fornicatio, immunditia, impudicitia, luxuria,

5:20  Idolatry, witchcrafts, enmities, contentions, emulations, wraths, quarrels, dissensions, sects,

5:20  Idolatry, witchcraft, hatred, variance, emulations, wrath, strife, seditions, heresies,

5:20  modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,

5:20  modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty,

5:20  modloslužba, čarování, nepřátelství, ⌈svár, žárlivost⌉, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty,

5:20  Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty,

5:20  Idolatry, witchcraft, hatred, variance, emulations, wrath, strife, seditions, heresies,

5:20  idolatry, sorcery, hatred, strife, jealousies, outbursts of anger, rivalries, divisions, heresies,

5:20  Idolatry, witchcraft, hatred, variance, jealousies, wrath, strife, seditions, heresies,

5:20  idolorum servitus, veneficia, inimicitiæ, contentiones, æmulationes, iræ, rixæ, dissensiones, sectæ,

5:21  Envies, murders, drunkenness, revellings, and such like. Of the which I foretell you, as I have foretold to you, that they who do such things shall not obtain the kingdom of God.

5:21  Envyings, murders, drunkenness, revellings, and such like: of the which I tell you before, as I have also told you in time past, that they which do such things shall not inherit the kingdom of God.

5:21  závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.

5:21  závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.

5:21  závisti, [vraždy,] opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.

5:21  Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréž kdokoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prvé pravil, že království Božího dědicové nebudou.

5:21  Envyings, murders, drunkenness, revelings, and such like: of which I tell you before, as I have also told [you] in time past, that they who do such things shall not inherit the kingdom of God.

5:21  envyings, drunkenness, orgies, and things like these; of which I forewarn you, even as I also forewarned you, that those who practice such things will not inherit the Kingdom of God.

5:21  Contentions, murders, drunkenness, revelings, and such like: of the which I tell you before, as I have also told you in time past, that they which do such things shall not inherit the kingdom of God.

5:21  invidiæ, homicidia, ebrietates, comessationes, et his similia, quæ prædico vobis, sicut prædixi : quoniam qui talia agunt, regnum Dei non consequentur.

5:22  But the fruit of the Spirit is, charity, joy, peace, patience, benignity, goodness, longanimity,

5:22  But the fruit of the Spirit is love, joy, peace, longsuffering, gentleness, goodness, faith,

5:22  Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

5:22  Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

5:22  Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

5:22  Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost.

5:22  But the fruit of the Spirit is love, joy, peace, long-suffering, gentleness, goodness, faith,

5:22  But the fruit of the Spirit is love, joy, peace, patience, kindness, goodness, faith,

5:22  But the fruit of the Spirit is love, joy, peace, long-suffering, gentleness, goodness, faith,

5:22  Fructus autem Spiritus est caritas, gaudium, pax, patientia, benignitas, bonitas, longanimitas,

5:23  Mildness, faith, modesty, continency, chastity. Against such there is no law.

5:23  Meekness, temperance: against such there is no law.

5:23  tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.

5:23  mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná.

5:23  mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon.

5:23  Proti takovýmť není zákon.

5:23  Meekness, temperance: against such there is no law.

5:23  gentleness, and self-control. Against such things there is no law.

5:23  Meekness, temperance: against such there is no law.

5:23  mansuetudo, fides, modestia, continentia, castitas. Adversus hujusmodi non est lex.

5:24  And they that are Christ's have crucified their flesh, with the vices and concupiscences.

5:24  And they that are Christ’s have crucified the flesh with the affections and lusts.

5:24  Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.

5:24  Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony.

5:24  Ti, kdo patří Kristu [Ježíši], ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi.

5:24  Nebo kteříž jsou Kristovi, ti své tělo ukřižovali s vášněmi a s žádostmi.

5:24  And they that are Christ's have crucified the flesh, with the affections and lusts.

5:24  Those who belong to Christ have crucified the flesh with its passions and lusts.

5:24  And they that are Christ's have crucified the flesh with the affections and lusts.

5:24  Qui autem sunt Christi, carnem suam crucifixerunt cum vitiis et concupiscentiis.

5:25  If we live in the Spirit, let us also walk in the Spirit.

5:25  If we live in the Spirit, let us also walk in the Spirit.

5:25  Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.

5:25  Žijeme-li Duchem, pak se Duchem také řiďme.

5:25  ⌈Jsme–li Duchem živi⌉, Ducha také následujme.

5:25  Jsme-liť Duchem živi, Duchem i choďme.

5:25  If we live in the Spirit, let us also walk in the Spirit.

5:25  If we live by the Spirit, let us also walk by the Spirit.

5:25  If we live in the Spirit, let us also walk in the Spirit.

5:25  Si Spiritu vivimus, Spiritu et ambulemus.

5:26  Let us not be made desirous of vain glory, provoking one another, envying one another.

5:26  Let us not be desirous of vain glory, provoking one another, envying one another.

5:26  Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému.

5:26  Nebuďme ješitní, nesoupeřme spolu a nezáviďme si.

5:26  ⌈Nehledejme marnou slávu⌉, navzájem se neprovokujme a jedni druhým nezáviďme.

5:26  Nebývejme marné chvály žádostivi, jedni druhých popouzejíce, a jedni druhým závidíce.

5:26  Let us not be desirous of vain-glory, provoking one another, envying one another.

5:26  Let us not become conceited, provoking one another, and envying one another.

5:26  Let us not be desirous of vain glory, provoking one another, envying one another.

5:26  Non efficiamur inanis gloriæ cupidi, invicem provocantes, invicem invidentes.

Chapter 6

6:1  Brethren, and if a man be overtaken in any fault, you, who are spiritual, instruct such a one in the spirit of meekness, considering thyself, lest thou also be tempted.

6:1  Brethren, if a man be overtaken in a fault, ye which are spiritual, restore such an one in the spirit of meekness; considering thyself, lest thou also be tempted.

6:1  Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení.

6:1  Bratři, upadne-li někdo z vás do hříchu, vy duchovní mu pomozte v nápravě. Dělejte to ovšem ve vlídném duchu a každý si dávej pozor, abys sám nepodlehl pokušení.

6:1  Bratři, kdyby byl někdo i přistižen v nějakém přestoupení, vy, kdo jste duchovní, napravujte takového člověka v duchu mírnosti a dávej si každý pozor sám na sebe, abys i ty neupadl do pokušení.

6:1  Bratří, by pak byl zachvácen člověk v nějakém pádu, vy duchovní napravte takového v duchu tichosti, prohlédaje sám k sobě, abys i ty nebyl pokoušín.

6:1  Brethren, if a man be overtaken in a fault, ye who are spiritual, restore such one in the spirit of meekness; considering thyself, lest thou also be tempted.

6:1  Brothers, even if a man is caught in some fault, you who are spiritual must restore such a one in a spirit of gentleness; looking to yourself so that you also are not tempted.

6:1  Brothers, if a man be overtaken in a fault, you which are spiritual, restore such an one in the spirit of meekness; considering yourself, lest you also be tempted.

6:1  Fratres, etsi præoccupatus fuerit homo in aliquo delicto, vos, qui spirituales estis, hujusmodi instruite in spiritu lenitatis, considerans teipsum, ne et tu tenteris.

6:2  Bear ye one another's burdens: and so you shall fulfil the law of Christ.

6:2  Bear ye one another’s burdens, and so fulfil the law of Christ.

6:2  Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.

6:2  Neste břemena jedni druhých – tak naplníte Kristův zákon.

6:2  Neste břemena jedni druhých, a tak naplňte zákon Kristův.

6:2  Jedni druhých břemena neste, a tak plňte zákon Kristův.

6:2  Bear ye one another's burdens, and so fulfill the law of Christ.

6:2  Bear one another's burdens, and so fulfill the Law of Christ.

6:2  Bear you one another's burdens, and so fulfill the law of Christ.

6:2  Alter alterius onera portate, et sic adimplebitis legem Christi.

6:3  For if any man think himself to be some thing, whereas he is nothing, he deceiveth himself.

6:3  For if a man think himself to be something, when he is nothing, he deceiveth himself.

6:3  Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe.

6:3  Kdo si myslí, že je něco, a přitom nic není, ten si něco nalhává.

6:3  Myslí–li si totiž někdo, že je něco, ačkoli nic není, klame sám sebe.

6:3  Nebo zdá-li se komu, že by něco byl, nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí.

6:3  For if a man thinketh himself to be something, when he is nothing, he deceiveth himself.

6:3  For if a man thinks himself to be something when he is nothing, he deceives himself.

6:3  For if a man think himself to be something, when he is nothing, he deceives himself.

6:3  Nam si quis existimat se aliquid esse, cum nihil sit, ipse se seducit.

6:4  But let every one prove his own work: and so he shall have glory in himself only and not in another.

6:4  But let every man prove his own work, and then shall he have rejoicing in himself alone, and not in another.

6:4  Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými.

6:4  Každý ať posoudí své vlastní jednání; ať se pak chlubí jen sám sobě a nesrovnává se s druhými.

6:4  Každý ať zkoumá své jednání, a pak se bude moci chlubit pouze ⌈s ohledem na⌉ sebe, a ne na druhého.

6:4  Ale díla svého zkus jeden každý, a tehdyť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném.

6:4  But let every man prove his own work, and then shall he have rejoicing in himself alone, and not in another.

6:4  But let each man test his own work, and then he will take pride in himself and not in his neighbor.

6:4  But let every man prove his own work, and then shall he have rejoicing in himself alone, and not in another.

6:4  Opus autem suum probet unusquisque, et sic in semetipso tantum gloriam habebit, et non in altero.

6:5  For every one shall bear his own burden.

6:5  For every man shall bear his own burden.

6:5  Každý bude odpovídat sám za sebe.

6:5  Každý musí nést svůj vlastní náklad.

6:5  Neboť každý ponese svůj vlastní náklad.

6:5  Nebo jeden každý své břímě ponese.

6:5  For every man shall bear his own burden.

6:5  For each man will bear his own burden.

6:5  For every man shall bear his own burden.

6:5  Unusquisque enim onus suum portabit.

6:6  And let him that is instructed in the word communicate to him that instructeth him, in all good things.

6:6  Let him that is taught in the word communicate unto him that teacheth in all good things.

6:6  Kdo je vyučován v slovu, nechť se s vyučujícím dělí o všechno potřebné k životu.

6:6  Kdo je vyučován Slovu, ať se dělí o vše dobré se svým učitelem.

6:6  Ten, kdo je vyučován slovu, nechť se sdílí ve všech dobrých věcech s tím, kdo vyučuje.

6:6  Zdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu s tím, od kohož naučení béře, vším statkem.

6:6  Let him that is taught in the word communicate to him that teacheth in all good things.

6:6  But let him who is taught in the word share all good things with him who teaches.

6:6  Let him that is taught in the word communicate to him that teaches in all good things.

6:6  Communicet autem is qui catechizatur verbo, ei qui se catechizat, in omnibus bonis.

6:7  Be not deceived: God is not mocked.

6:7  Be not deceived; God is not mocked: for whatsoever a man soweth, that shall he also reap.

6:7  Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.

6:7  Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel.

6:7  ⌈Nemylte se⌉, Bohu se nikdo nebude vysmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.

6:7  Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti.

6:7  Be not deceived; God is not mocked: for whatever a man soweth, that shall he also reap.

6:7  Do not be deceived. God is not mocked, for whatever a man sows, that he will also reap.

6:7  Be not deceived; God is not mocked: for whatever a man sows, that shall he also reap.

6:7  Nolite errare : Deus non irridetur.

6:8  For what things a man shall sow, those also shall he reap. For he that soweth in his flesh of the flesh also shall reap corruption. But he that soweth in the spirit of the spirit shall reap life everlasting.

6:8  For he that soweth to his flesh shall of the flesh reap corruption; but he that soweth to the Spirit shall of the Spirit reap life everlasting.

6:8  Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný.

6:8  Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život.

6:8  Kdo zasévá pro své tělo, z těla sklidí zkázu; kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný.

6:8  Nebo kdož rozsívá tělu svému, z těla žití bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný.

6:8  For he that soweth to his flesh shall from the flesh reap corruption: but he that soweth to the Spirit, shall from the Spirit reap life everlasting.

6:8  For he who sows to his own flesh will from the flesh reap corruption. But he who sows to the Spirit will from the Spirit reap eternal life.

6:8  For he that sows to his flesh shall of the flesh reap corruption; but he that sows to the Spirit shall of the Spirit reap life everlasting.

6:8  Quæ enim seminaverit homo, hæc et metet. Quoniam qui seminat in carne sua, de carne et metet corruptionem : qui autem seminat in spiritu, de spiritu metet vitam æternam.

6:9  And in doing good, let us not fail. For in due time we shall reap, not failing.

6:9  And let us not be weary in well doing: for in due season we shall reap, if we faint not.

6:9  V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.

6:9  Nepolevujme tedy v konání dobra, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání.

6:9  V činění dobra neochabujme; nezemdlíme–li, budeme ve svůj čas žnout.

6:9  Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce.

6:9  And let us not be weary in well-doing: for in due season we shall reap, if we faint not.

6:9  Let us not be weary in doing good, for we will reap in due season, if we do not give up.

6:9  And let us not be weary in well doing: for in due season we shall reap, if we faint not.

6:9  Bonum autem facientes, non deficiamus : tempore enim suo metemus non deficientes.

6:10  Therefore, whilst we have time, let us work good to all men, but especially to those who are of the household of the faith.

6:10  As we have therefore opportunity, let us do good unto all men, especially unto them who are of the household of faith.

6:10  A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.

6:10  Dokud je čas, prokazujme dobro všem, a zvláště členům rodiny víry.

6:10  Tak tedy dokud máme čas, čiňme dobro všem, zvláště však ⌈těm, kteří patří do rodiny⌉ víry.

6:10  A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, nejvíce pak domácím víry.

6:10  As we have therefore opportunity, let us do good to all [men], especially to them who are of the household of faith.

6:10  So then, as we have opportunity, let us do what is good toward all men, and especially toward those who are of the household of the faith.

6:10  As we have therefore opportunity, let us do good to all men, especially to them who are of the household of faith.

6:10  Ergo dum tempus habemus, operemur bonum ad omnes, maxime autem ad domesticos fidei.

6:11  See what a letter I have written to you with my own hand.

6:11  Ye see how large a letter I have written unto you with mine own hand.

6:11  Teď vám píši vlastní rukou; všimněte si velkého písma.

6:11  PODÍVEJTE SE, JAK VÁM VELKÝMI PÍSMENY PÍŠU SVOU VLASTNÍ RUKOU.

6:11  Pohleďte, jak velkými písmeny jsem vám napsal vlastní rukou!

6:11  Pohleďte, jaký jsem vám list napsal svou rukou.

6:11  Ye see how large a letter I have written to you with my own hand.

6:11  See with what large letters I write to you with my own hand.

6:11  You see how large a letter I have written to you with my own hand.

6:11  Videte qualibus litteris scripsi vobis mea manu.

6:12  For as many as desire to please in the flesh, they constrain you to be circumcised, only that they may not suffer the persecution of the cross of Christ.

6:12  As many as desire to make a fair shew in the flesh, they constrain you to be circumcised; only lest they should suffer persecution for the cross of Christ.

6:12  Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše.

6:12  Ti, kdo vás nutí k obřízce, se chtějí ukázat před lidmi a vyhnout se pronásledování pro Kristův kříž.

6:12  Ti, kteří chtějí vypadat dobře ⌈před lidmi⌉, vás nutí dávat se obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Kristův.

6:12  Ti, kteříž chtějí tvární býti podlé těla, nutí vás, abyste se obřezovali, jedné aby protivenství pro kříž Kristův netrpěli.

6:12  As many as desire to make a fair show in the flesh, they constrain you to be circumcised; only lest they should suffer persecution for the cross of Christ.

6:12  As many as desire to look good in the flesh, they compel you to be circumcised; only that they may not be persecuted for the cross of Christ.

6:12  As many as desire to make a fair show in the flesh, they constrain you to be circumcised; only lest they should suffer persecution for the cross of Christ.

6:12  Quicumque enim volunt placere in carne, hi cogunt vos circumcidi, tantum ut crucis Christi persecutionem non patiantur.

6:13  For neither they themselves who are circumcised keep the law: but they will have you to be circumcised, that they may glory in your flesh.

6:13  For neither they themselves who are circumcised keep the law; but desire to have you circumcised, that they may glory in your flesh.

6:13  Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle.

6:13  Jsou sice obřezaní, ale oni sami Zákon nedodržují! Chtějí po vás obřízku, jen aby se mohli pochlubit vaším tělem.

6:13  Neboť ani ti obřezaní sami Zákon nezachovávají, ale na vás chtějí, abyste se dávali obřezat, aby se mohli pochlubit vaším tělem.

6:13  Nebo ani sami ti, kteříž se obřezují, nezachovávají zákona, ale chtí, abyste se obřezovali, aby se tělem vaším chlubili.

6:13  For neither they themselves who are circumcised keep the law; but desire to have you circumcised, that they may glory in your flesh.

6:13  For even they who receive circumcision do not keep the law themselves, but they desire to have you circumcised, that they may boast in your flesh.

6:13  For neither they themselves who are circumcised keep the law; but desire to have you circumcised, that they may glory in your flesh.

6:13  Neque enim qui circumciduntur, legem custodiunt : sed volunt vos circumcidi, ut in carne vestra glorientur.

6:14  But God forbid that I should glory, save in the cross of our Lord Jesus Christ: by whom the world is crucified to me, and I to the world.

6:14  But God forbid that I should glory, save in the cross of our Lord Jesus Christ, by whom the world is crucified unto me, and I unto the world.

6:14  Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.

6:14  Já se však nechci chlubit vůbec ničím – kromě kříže našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je mi svět ukřižován a já světu.

6:14  Kéž se mi nestane, abych se chlubil, leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.

6:14  Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu.

6:14  But may it never be that I should glory, save in the cross of our Lord Jesus Christ, by whom the world is crucified to me, and I to the world.

6:14  But far be it from me to boast, except in the cross of our Lord Jesus Christ, through which the world has been crucified to me, and I to the world.

6:14  But God forbid that I should glory, save in the cross of our Lord Jesus Christ, by whom the world is crucified to me, and I to the world.

6:14  Mihi autem absit gloriari, nisi in cruce Domini nostri Jesu Christi : per quem mihi mundus crucifixus est, et ego mundo.

6:15  For in Christ Jesus neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision: but a new creature.

6:15  For in Christ Jesus neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision, but a new creature.

6:15  Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření.

6:15  To, na čem záleží, totiž není obřízka nebo neobřízka, ale nové stvoření.

6:15  Neboť ani obřízka ani neobřízka nic není, nýbrž nové stvoření.

6:15  Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale nové stvoření.

6:15  For in Christ Jesus neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision, but a new creature.

6:15  For neither is circumcision anything, nor uncircumcision, but a new creation.

6:15  For in Christ Jesus neither circumcision avails any thing, nor uncircumcision, but a new creature.

6:15  In Christo enim Jesu neque circumcisio aliquid valet, neque præputium, sed nova creatura.

6:16  And whosoever shall follow this rule, peace on them and mercy: and upon the Israel of God.

6:16  And as many as walk according to this rule, peace be on them, and mercy, and upon the Israel of God.

6:16  A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.

6:16  Na všechny, kdo se budou řídit tímto pravidlem, ať přijde pokoj a milosrdenství jakožto na Boží Izrael.

6:16  A na ty, kdo se budou držet tohoto pravidla, ať přijde pokoj a milosrdenství, též na Boží Izrael.

6:16  A kteřížkoli tohoto pravidla následují, pokoj přijde na ně a milosrdenství, i na lid Boží Izraelský.

6:16  And as many as walk according to this rule, peace [be] on them, and mercy, and upon the Israel of God.

6:16  As many as walk by this rule, peace and mercy be on them, and on God's Israel.

6:16  And as many as walk according to this rule, peace be on them, and mercy, and on the Israel of God.

6:16  Et quicumque hanc regulam secuti fuerint, pax super illos, et misericordia, et super Israël Dei.

6:17  From henceforth let no man be troublesome to me: for I bear the marks of the Lord Jesus in my body.

6:17  From henceforth let no man trouble me: for I bear in my body the marks of the Lord Jesus.

6:17  Ať už mi nikdo nepůsobí těžkosti, vždyť já nosím na svém těle jizvy Ježíšovy.

6:17  Ať už mě s tím nadále nikdo neobtěžuje. Jizvy na mém těle jsou znamením, že patřím Ježíši.

6:17  Ať mi už nikdo nepůsobí potíže, vždyť já nosím na svém těle ⌈znaky toho, že patřím⌉ Ježíši.

6:17  Dále pak žádný mi nečiň zaměstknání, já zajisté jízvy Pána Ježíše nosím na těle svém.

6:17  From henceforth let no man trouble me: for I bear in my body the marks of the Lord Jesus.

6:17  From now on, let no one cause me any trouble, for I bear the marks of the Lord Jesus branded on my body.

6:17  From now on let no man trouble me: for I bear in my body the marks of the Lord Jesus.

6:17  De cetero, nemo mihi molestus sit : ego enim stigmata Domini Jesu in corpore meo porto.

6:18  The grace of our Lord Jesus Christ be with your spirit, brethren. Amen.

6:18  Brethren, the grace of our Lord Jesus Christ be with your spirit. Amen. Unto the Galatians written from Rome.

6:18  Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi, bratří. Amen.

6:18  Milost našeho Pána Ježíše Krista s vaším duchem, bratři. Amen.

6:18  Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vaším duchem, bratři. Amen.

6:18  Milost Pána Ježíše Krista s duchem vaším, bratří. Amen.

6:18  Brethren, the grace of our Lord Jesus Christ [be] with your spirit. Amen.

6:18  The grace of our Lord Jesus Christ be with your spirit, brothers. Amen.

6:18  Brothers, the grace of our Lord Jesus Christ be with your spirit. Amen.

6:18  Gratia Domini nostri Jesu Christi cum spiritu vestro, fratres. Amen.