CzeB21 - Zechariah

Chapter 1

1:1  V osmém měsíci druhého roku Dareiovy vlády dostal prorok Zachariáš, syn Berechiáše, syna Idova, slovo Hospodinovo:

1:2  „Hospodin se na vaše otce hrozně rozhněval.

1:3  Proto řekni lidu: Tak praví Hospodin zástupů – Vraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a já se vrátím k vám, praví Hospodin zástupů.

1:4  Nebuďte jako vaši otcové, ke kterým volali dávní proroci: ‚Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest, od svého zlého jednání!‘ Vy jste ale neposlouchali, vůbec jste si jich nevšímali, praví Hospodin.

1:5  Kde jsou teď vaši otcové? A ti proroci – žijí snad navěky?

1:6  Ale má slova a mé výnosy, které jsem svěřil svým služebníkům prorokům, ty přece vaše otce dostihly! Tehdy se obrátili a uznali: ‚Hospodin zástupů se rozhodl s námi naložit, jak si zasloužíme za své cesty a za své jednání.‘“

1:7  Čtyřiadvacátého dne jedenáctého měsíce, totiž měsíce šebat, ve druhém roce Dareiovy vlády dostal prorok Zachariáš, syn Berechiáše, syna Idova, slovo Hospodinovo.

1:8  V noci jsem měl vidění – hle, jakýsi jezdec na rudém koni! Stál mezi myrtami v hluboké rokli a za ním koně rudí, zlataví a bílí.

1:9  „Co to znamená, pane?“ zeptal jsem se. „Ukážu ti, co to znamená,“ odpověděl mi anděl, který se mnou mluvil.

1:10  „To jsou ti, které poslal Hospodin, aby procházeli zemí,“ řekl onen muž stojící v myrtoví.

1:11  Ti pak Hospodinovu andělu stojícímu v myrtoví hlásili: „Prošli jsme zemí a hle – celá zem žije v klidu a pokoji.“

1:12  Nato Hospodinův anděl zvolal: „Hospodine zástupů, kdy už se konečně slituješ nad Jeruzalémem a judskými městy? Vždyť už se na ně hněváš sedmdesát let!“

1:13  A Hospodin andělu mluvícímu se mnou odpověděl laskavými slovy plnými útěchy.

1:14  Anděl mluvící se mnou mi tedy řekl: „Volej – Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sion velikou horlivostí

1:15  a hrozně se hněvám na ty sebejisté národy. Když jsem se jen trochu rozzlobil, oni to neštěstí ještě zhoršili.

1:16  A proto tak praví Hospodin: Vrátím se k Jeruzalému s milosrdenstvím. Můj chrám v něm bude znovu vystavěn, praví Hospodin zástupů, a měřicí šňůra změří Jeruzalém.

1:17  Volej dál – Tak praví Hospodin zástupů: Má města budou znovu přetékat vším dobrým. Hospodin znovu potěší Sion a znovu vyvolí Jeruzalém.“

Chapter 2

2:1  Zvedl jsem oči a hle – uviděl jsem čtyři rohy.

2:2  „Co to znamená?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou. „To jsou rohy, které rozprášily Judu, Izrael a Jeruzalém,“ odpověděl mi.

2:3  Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře.

2:4  „Co jdou dělat?“ ptal jsem se. Odpověděl mi: „Tyto rohy rozprášily Judu tak, že nikdo ani nemohl zvednout hlavu. Tihle však přišli, aby jimi otřásli a srazili rohy národům, které pozvedly roh proti judské zemi a chtěly ji rozprášit.“

2:5  Zvedl jsem oči a hle – muž s měřicí šňůrou v ruce.

2:6  „Kam jdeš?“ zeptal jsem se. „Změřit Jeruzalém,“ odpověděl mi. „Zjistit, jak je široký a dlouhý.“

2:7  Anděl mluvící se mnou pak odešel, ale naproti mu vyšel jiný anděl

2:8  se slovy: „Běž a pověz tomu mladíkovi: ‚V Jeruzalémě bude žít tolik lidí a dobytka, že se stane městem bez hradeb.

2:9  Já sám, praví Hospodin, budu ohnivou hradbou kolem něj a slávou vprostřed něj.‘“

2:10  „Pojďte, pojďte! Utečte ze severní země, praví Hospodin, neboť vás rozšířím do čtyř světových stran, praví Hospodin.

2:11  Pojď, Sione! Zachraň se, kdo ses zabydlel u Dcery babylonské!“

2:12  Neboť tak praví Hospodin zástupů, který mě pro svou slávu poslal k národům, které vás plenily: „Kdo se vás dotýká, dotýká se zornice mého oka.

2:13  Hle, mávnu po nich rukou a stanou se kořistí svých otroků.“ Tehdy poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.

2:14  „Jásej a vesel se, Dcero sionská! Hle – už přicházím, abych bydlel mezi vámi, praví Hospodin.

2:15  V onen den se mnohé národy připojí k Hospodinu a budou mým lidem a já budu bydlet mezi vámi.“ Tehdy poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.

2:16  Hospodin se ujme Judy jako svého dědictví ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém.

2:17  Zmlkněte před Hospodinem, všichni lidé – vždyť už se probouzí, už vychází ze svého svatého příbytku!

Chapter 3

3:1  Potom mi ukázal velekněze Jošuu, jak stojí před Hospodinovým andělem; po pravici mu stál satan, aby ho obviňoval.

3:2  Hospodin však satanovi řekl: „Ztrestej tě Hospodin, satane! Ztrestej tě Hospodin, který vyvolil Jeruzalém! Copak to není oharek vyrvaný z ohně?“

3:3  Jošua přitom stál před andělem oblečen do špinavých šatů.

3:4  Vtom znovu zazněl hlas a promluvil k těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte mu ty špinavé šaty!“ Pak řekl Jošuovi: „Hle, snímám z tebe tvůj hřích a oblékám ti slavnostní roucho.“

3:5  Řekl jsem: „Vsaďte mu na hlavu čistý turban!“ Vsadili mu tedy na hlavu čistý turban a oblékli mu roucha. Hospodinův anděl stál u toho.

3:6  Potom Hospodinův anděl začal Jošuu nabádat:

3:7  „Tak praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat, co jsem ti svěřil, staneš se správcem mého domu a strážcem mých nádvoří a daruji ti přístup mezi ty, kteří tu stojí.

3:8  Slyš tedy, veleknězi Jošuo, ty i tví druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou znamením, že už přivádím svého služebníka, Výhonek.

3:9  Hle – kámen, který kladu před Jošuu, a na tom jednom kameni je sedm očí. Já sám na něj vyryji nápis, praví Hospodin, a hřích této země odstraním v jediném dni.

3:10  Toho dne, praví Hospodin zástupů, budete zvát své druhy k posezení ve stínu révy a fíkoví.“

Chapter 4

4:1  Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí.

4:2  „Co vidíš?“ zeptal se mě. „Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích.

4:3  A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“

4:4  Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“

4:5  „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou. „Ne, pane,“ odpověděl jsem.

4:6  Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů.

4:7  Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“

4:8  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

4:9  „Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.

4:10  Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, jež procházejí všechnu zemi.“

4:11  Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“

4:12  Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“

4:13  „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi. „Ne, pane,“ odpověděl jsem.

4:14  Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“

Chapter 5

5:1  Znovu jsem zvedl oči a hle – jakýsi letící svitek!

5:2  „Co vidíš?“ zeptal se mě anděl. „Vidím letící svitek, 20 loktů dlouhý a 10 loktů široký.“

5:3  „To je kletba vypuštěná na celou zem,“ řekl mi. „Z jedné strany je napsáno: ‚Každý zloděj bude vyhlazen‘ a z druhé strany: ‚Každý křivopřísežník bude vyhlazen.‘

5:4  Tu kletbu vypustím, praví Hospodin zástupů, a přijde na dům zloděje i na dům toho, kdo křivě přísahá mým jménem, a v tom domě zůstane, dokud nebude zničen – jak dřevo, tak i kámen!

5:5  Potom anděl mluvící se mnou přistoupil a řekl mi: „Pozvedni oči a podívej se, co se to objevuje.“

5:6  „Co to je?“ zeptal jsem se. „Koš na měření,“ odpověděl. „Takhle to vypadá s celou zemí.“

5:7  Vtom se zvedlo olověné víko a hle – v tom koši seděla jakási žena!

5:8  „To je Ničemnost,“ řekl anděl. Zatlačil ji zpět do koše a jeho otvor zaklopil olověným víkem.

5:9  Potom jsem zvedl oči a hle – uviděl jsem, jak se objevují dvě ženy s větrem v křídlech! (Měly totiž křídla jako čápi.) Vzaly ten koš a zvedly ho mezi nebe a zemi.

5:10  „Kam ten koš nesou?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.

5:11  „Do babylonské země,“ odpověděl. „Vystavějí mu tam dům, a až bude hotov, položí ho v něm na podstavec.“

Chapter 6

6:1  Znovu jsem zvedl oči a hle – mezi dvěma horami se objevily čtyři vozy; a ty hory byly z bronzu.

6:2  První vůz táhli ryzáci, druhý vraníci,

6:3  třetí bělouši a čtvrtý grošáci – samí statní hřebci.

6:4  „Co to znamená, pane?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.

6:5  „To vyrážejí čtyři nebeští duchové, kteří stáli před Pánem vší země,“ odpověděl mi anděl.

6:6  „Ten s vraníky vyráží do země na severu; za nimi vyrážejí bělouši, grošáci pak do země na jihu.“

6:7  Když ti statní hřebci vyrazili, byli dychtiví projít celou zem. Řekl jim: „Projděte celou zem!“ A tak prochodili zem.

6:8  Potom na mě zavolal: „Podívej se! Ti, kteří vyrazili na sever, ulevili mému Duchu, pokud jde o severní zem.“

6:9  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

6:10  „Vyber dary od vyhnanců Cheldaje, Tobiáše a Jedajáše, kteří se vrátili z Babylonu. Téhož dne jdi také do domu Jošiáše, syna Cefaniášova.

6:11  Vyber od nich stříbro a zlato, vyrob korunu a vlož ji na hlavu velekněze Jošuy, syna Jocadakova,

6:12  se slovy: ‚Tak praví Hospodin zástupů – Muž jménem Výhonek vyraší zespoda a vystaví Hospodinův chrám.

6:13  To on vystaví Hospodinův chrám a oblékne se v majestát. Usedne na svém trůnu jako vládce a bude na svém trůnu knězem – a to obojí bude ve shodě.‘

6:14  Koruna pak zůstane na památku v Hospodinově chrámě, kde bude svěřena Cheldajovi, Tobiášovi, Jedajášovi a Chenovi, synu Cefaniášovu.

6:15  Dokonce i z daleka budou lidé přicházet a stavět Hospodinův chrám a tehdy poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. To se stane, ale jen pokud budete opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha.“

Chapter 7

7:1  Čtvrtého dne devátého měsíce (totiž měsíce kislev) ve čtvrtém roce vlády krále Dareia dostal Zachariáš slovo Hospodinovo.

7:2  Z Bet-elu totiž poslali Sar-ecera a Regem-melecha s jeho muži, aby prosili Hospodina o přízeň

7:3  a zeptali se kněží v chrámě Hospodina zástupů a rovněž proroků: „Máme v pátém měsíci truchlit a postit se, jak to děláme už tolik let?“

7:4  Tehdy jsem dostal slovo Hospodina zástupů:

7:5  „Řekni všemu lidu této země i kněžím: Už sedmdesát let se vždy v pátém a sedmém měsíci postíte a naříkáte – ale copak to děláte pro mě?

7:6  A když jíte a pijete, copak to neděláte jen sami pro sebe?

7:7  Nevolal snad Hospodin právě takovými slovy skrze dávné proroky, když se ještě v Jeruzalémě žilo v klidu a pokoji a stejně tak ve městech v jeho okolí, v Negevu i v podhůří?“

7:8  Zachariáš dostal slovo Hospodinovo:

7:9  „Takto promlouval Hospodin zástupů: ‚Prosazujte opravdové právo a jedni druhým projevujte soucit a laskavost.

7:10  Neutlačujte vdovy a sirotky, přistěhovalce ani chudáky a nevymýšlejte, jak jedni druhým ublížit.‘

7:11  Oni to ale odmítli vnímat; vzpurně se otočili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli.

7:12  V srdci se zatvrdili na křemen, aby neslyšeli Zákon ani slova, která Hospodin zástupů posílal svým Duchem skrze dávné proroky. Tak přišel veliký hněv od Hospodina zástupů.

7:13  Když jsem volal, neposlouchali; a tak když volali oni, dělal jsem, že neslyším, praví Hospodin zástupů.

7:14  Rozprášil jsem je vichřicí mezi všechny národy, které ani neznali. Země pak bez nich zpustla tak, že tudy nešlo ani cestovat. Kvůli nim se z té krásné země stala pustina!“

Chapter 8

8:1  Dostal jsem slovo Hospodina zástupů:

8:2  „Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Sion velikou horlivostí; horlivostí pro něj jen hořím!

8:3  Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sion a budu bydlet uprostřed Jeruzaléma. Jeruzalém bude nazýván Městem pravdy a hora Hospodina zástupů Horou svatosti.

8:4  Tak praví Hospodin zástupů: V ulicích Jeruzaléma budou znovu sedávat starci a stařenky, každý s holí v ruce, jak budou staří.

8:5  Ulice toho města budou plné chlapců a děvčat, kteří si tam budou hrát.

8:6  Tak praví Hospodin zástupů: Zdá-li se to pozůstatku tohoto lidu v těchto dnech nemožné, musí to být nemožné i pro mě? praví Hospodin zástupů.

8:7  Tak praví Hospodin zástupů: Hle, zachráním svůj lid ze země na východě i ze země, kde zapadá slunce.

8:8  Přivedu je zpět a budou bydlet v Jeruzalémě; budou mým lidem a já budu jejich Bohem věrně a spravedlivě.

8:9  Tak praví Hospodin zástupů: Vzchopte se, ať je chrám dostavěn – vy, kdo v těchto dnech slyšíte tato slova z úst proroků, a to už ode dne, kdy byly položeny základy domu Hospodina zástupů.

8:10  Ano, lidé i zvířata dosud pracovali bez odměny a kvůli nepřátelům nemohl nikdo v klidu přicházet ani odcházet, neboť jsem posílal všechny proti všem.

8:11  Teď už ale nebudu s pozůstatkem tohoto lidu nakládat tak jako dříve, praví Hospodin zástupů.

8:12  Setbě se bude dařit, réva vydá své ovoce, země vydá úrodu a nebe vydá rosu. To všechno dám pozůstatku tohoto lidu za dědictví.

8:13  Jako jste byli mezi národy kletbou, dome judský a dome izraelský, tak také budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se a vzchopte se!

8:14  Tak praví Hospodin zástupů: Jako jsem se rozhodl naložit s vámi zle, když mě vaši otcové rozhněvali, a neslitoval jsem se, praví Hospodin zástupů,

8:15  právě tak jsem v těchto dnech rozhodnut zahrnout Jeruzalém a dům Judy dobrem. Nebojte se.

8:16  Toto dělejte: Mluvte mezi sebou pravdu a ve svých branách vynášejte soud pravdy a pokoje.

8:17  Nikdo nevymýšlejte, jak ublížit svým bližním, a nelibujte si v křivé přísaze. To všechno totiž nenávidím, praví Hospodin.“

8:18  Dostal jsem slovo Hospodina zástupů:

8:19  „Tak praví Hospodin zástupů: Půst ve čtvrtém, pátém, sedmém i desátém měsíci se pro dům Judy stanou šťastnými slavnostmi radosti a veselí. Jen ale milujte pravdu a pokoj!

8:20  Tak praví Hospodin zástupů: Ještě sem budou přicházet národy a obyvatelé mnoha měst.

8:21  Z jednoho města půjdou k druhému se slovy: ‚Pojďme prosit Hospodina o přízeň, pojďme hledat Hospodina zástupů! I já půjdu!‘

8:22  Tak budou přicházet veliké kmeny a mocné národy, aby v Jeruzalémě hledaly Hospodina zástupů a prosily Hospodina o přízeň.

8:23  Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech se deset mužů mluvících jazyky všelijakých národů chytí cípu roucha jednoho Žida se slovy: ‚Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh!‘“

Chapter 9

9:1  Ortel: Slovo Hospodinovo jde proti zemi Chadraku a spočine až v Damašku. (Vždyť k Hospodinu hledí všichni lidé i všechny kmeny Izraele!)

9:2  Přijde i k Chamátu při jeho hranicích i k Týru a Sidonu, ač jsou tak prohnaní:

9:3  Týr už se opevnil jako monastýr, stříbra nakupil jak prachu hromady a zlata jak bláta v ulicích.

9:4  Hle! Panovník ho však vyžene, jeho hradby strhne do moře a město zmizí v plamenech!

9:5  Spatří to Aškelon, zděsí se, Gaza se strachy roztřese a Ekron zklame jeho naděje. Gaza pak přijde o krále, Aškelon bude vylidněn,

9:6  v Ašdodu budou bydlet bastardi a s pýchou Filištínů skoncuji:

9:7  Vyrvu jim krvavé sousto z úst, ohavný pokrm ze zubů! Kdo z nich zůstanou, připadnou našemu Bohu a stanou se jedním z judských rodů; Ekron pak čeká osud Jebusejců.

9:8  Utábořím se při svém domě jako stráž proti těm, kdo by jej chtěli napadat. Po mém lidu už nebude šlapat tyran – teď už z nich nespustím svůj zrak!

9:9  Jásej vesele, Dcero sionská, dej se do zpěvu, Dcero jeruzalémská! Hle, tvůj král k tobě přichází, spravedlivý a vítězný; pokorný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku.

9:10  Odstraní vozy z Efraima i koně z Jeruzaléma, válečné luky odstraní, národům řekne: Mír! Od moře k moři bude panovat, od řeky Eufrat po světa kraj.

9:11  Pro krev mé smlouvy s tebou propustím tvé vězně z jámy bez vody.

9:12  Zpátky do bezpečí! Vězňové, máte naději! Dnes oznamuji: Všechno ti dvakrát nahradím!

9:13  Já napnu Judu jako luk, Efraima vložím na tětivu a tvými syny, Sione, se proti Řekům oženu – budeš mi mečem hrdinů!

9:14  Hospodin se zjeví nad nimi a jako blesk vyrazí jeho šíp. Panovník Hospodin zatroubí na polnici a vyrazí v jižní vichřici.

9:15  Hospodin zástupů jim bude záštitou, takže kamení z praku podupou. Budou jíst a pít a hlučet jak po víně, budou plní jak miska ke skrápění rohů oltáře.

9:16  Hospodin, jejich Bůh, zachrání v onen den svůj lid jak stádo ovcí. Jak drahokamy v čelence pak zazáří v jeho zemi.

9:17  Jaká krása! Jaká nádhera! Mládenci jako klasy plní sil, panny jak víno kypící!

Chapter 10

10:1  Žádejte od Hospodina déšť, když má na jaře pršet. Hospodin působí hojnou průtrž mračen, každému na poli zeleň dopřeje.

10:2  Bůžkové mluví bludy a věštci vidí lži; vykládají své marné sny a potěšují přeludy. Proto lid bloudí jako ovce, zubožení, bez pastýře.

10:3  Proti těm pastýřům hněvem hořím, s těmi vůdci teď zúčtuji! Ano, Hospodin zástupů své stádo navštíví a z domu Judy učiní slavného koně do války.

10:4  Z něj vzejde kámen úhelný, z něj stanový kolík, z něj bude luk do bitvy, z něj všichni vladaři.

10:5  Budou z nich mocní bojovníci, rozdupou nepřátele jak bláto v ulicích. Budou se bít, neboť Hospodin bude s nimi a zahanbí jezdce na koních.

10:6  Dům Judy učiním mocným a dům Josefův zachráním. Přivedu je zpět, vždyť je lituji, a budou, jako bych je nebyl zapudil. Jsem přece jejich Bůh, Hospodin – já je vyslyším.

10:7  Efraimci budou jak mocní bojovníci, jako po vínu se rozjaří. Až to spatří jejich děti, budou se veselit, před Hospodinem budou jásat radostí.

10:8  Hvízdnu na ně, a tak je shromáždím, protože jsem je vykoupil; bude jich zase tolik jako dřív!

10:9  Rozptýlil jsem je mezi národy, v té dálce však na mě znovu pomyslí; přežijí i se svými dětmi a znovu se sem navrátí.

10:10  Z egyptské země je vrátím zpět, z Asýrie je shromáždím zpět do Gileádu a libanonského kraje, ale ani to jim nepostačí.

10:11  Budou procházet mořem soužení, mořské vlny však budou sraženy; vyschne i Nil a jeho hlubiny! Pýcha Asýrie bude svržena, žezlo Egypta to tam!

10:12  Učiním je mocnými v Hospodinu a budou kráčet v jeho jménu, praví Hospodin.

Chapter 11

11:1  Své brány, Libanone, otevři – tvé cedry oheň pohltí!

11:2  Kvílejte, cypřiše – cedry padly, velikáni jsou zničeni! Kvílejte, duby bášanské – ten hustý les je vykácen!

11:3  Slyš, to kvílejí pastýři – jejich skvělé louky zničeny! Slyš, to řvou mladí lvi – jordánské houštiny zničeny!

11:4  Toto mi řekl Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku.

11:5  Ti, kdo je kupují, je zabíjejí bez výčitek svědomí. Ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Sláva Hospodinu, to jsem bohatý!‘ Jejich vlastní pastýři je nešetří.

11:6  Proto ani já už nebudu šetřit obyvatele této země, praví Hospodin. Hle, vydám lidi napospas jejich bližním a napospas jejich králi. Rozbijí tu zemi na kusy, ale já je nevysvobodím.“

11:7  Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro ty, kdo s nimi kupčili. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval Náklonnost a druhou Jednota. Začal jsem pást ty ovce

11:8  a za jediný měsíc jsem vyhnal tři pastýře. Pak mi ale s nimi došla trpělivost a také ovce už mě měly dost.

11:9  Proto jsem řekl: „Nebudu vás pást. Co je na umření, ať umře; co se ztratilo, ať je ztraceno; a ty zbývající ať se spolu třeba požerou!“

11:10  Vzal jsem hůl jménem Náklonnost a zlámal ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.

11:11  Toho dne byla zrušena. Obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, tehdy poznali, že to je slovo od Hospodina.

11:12  Řekl jsem jim: „Jestli chcete, vyplaťte mi mzdu. A jestli ne, nevadí.“ Vyplatili mi tedy mzdu – třicet stříbrných.

11:13  Tehdy mi Hospodin řekl: „Hoď to hrnčířovi – tu úžasnou cenu, kterou mě ocenili!“ Vzal jsem tedy těch třicet stříbrných a hodil je hrnčířovi u Hospodinova chrámu.

11:14  Potom jsem zlámal druhou hůl jménem Jednota, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.

11:15  Tehdy mi Hospodin řekl: „Převlékni se ještě za ztřeštěného pastýře.

11:16  Hle, vzbudím totiž v zemi pastýře, který se nebude starat o ztracené, nebude hledat maličké, nebude hojit zraněné, ba ani zdravé krmit nebude. Ty vypasené však bude jíst; bude je rvát i s kopýtky.

11:17  Běda mému ničemnému pastýři, který opouští stádo! Meč na jeho paži, na jeho pravé oko! Ať mu ta paže úplně ochrne, ať mu to pravé oko oslepne!“

Chapter 12

12:1  Ortel slova Hospodinova nad Izraelem. Hospodin, který prostírá nebesa, zakladatel země a tvůrce ducha v lidském nitru, praví:

12:2  Hle – učiním Jeruzalém číší, po níž se zapotácejí všechny národy v okolí. Jeruzalém totiž bude obléhán a stejně tak i Juda.

12:3  V onen den učiním Jeruzalém přetěžkým balvanem pro všechny národy. Všichni, kdo se jej budou snažit vzepřít, se těžce poraní. Proti Jeruzalému se totiž shromáždí všechny světové národy.

12:4  V onen den, praví Hospodin, raním každého koně tak, že se splaší, a jezdce na něm tak, že zešílí. S otevřenýma očima budu bdít nad domem Judy, ale všechny koně národů oslepím.

12:5  Vůdcové Judy si tehdy v srdci pomyslí: „Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu!“

12:6  V onen den učiním vůdce Judy pánví s uhlíky mezi dřívím a hořící pochodní mezi snopy. Budou hltat vpravo vlevo všechny národy v okolí, ale Jeruzalém zůstane na svém místě netknutý.

12:7  Hospodin ovšem zachrání nejprve judské příbytky, aby sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nepřevýšila slávu Judy.

12:8  V onen den Hospodin zaštítí obyvatele Jeruzaléma, takže nejslabší mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, jako anděl Hospodinův jdoucí před nimi.

12:9  V onen den budu chtít zničit všechny národy, které přitáhly proti Jeruzalému.

12:10  Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ale vyliji Ducha milosti a modliteb a tehdy pohlédnou na mě, jehož probodli. Budou ho oplakávat, jako se oplakává jediný syn; budou nad ním hořce truchlit, jako když umře prvorozený.

12:11  V onen den se Jeruzalémem bude rozléhat veliký pláč, jako byl pláč v Hadad-rimonu na pláni u Megida.

12:12  Země bude oplakávat rod za rodem, každý rod zvlášť: rod domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod Nátanova domu zvlášť a jejich ženy zvlášť;

12:13  rod domu Levi zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod domu Šimei zvlášť a jejich ženy zvlášť

12:14  i všechny ostatní rody každý zvlášť a jejich ženy zvlášť.

Chapter 13

13:1  V onen den vytryskne domu Davidovu a obyvatelům Jeruzaléma pramen k omytí hříchu a nečistot.

13:2  V onen den, praví Hospodin zástupů, odstraním ze země jména model, takže si na ně už nikdo nevzpomene; odstraním ze země také proroky a ducha nečistoty.

13:3  A kdyby pak ještě někdo prorokoval, řekne mu jeho otec i matka, jeho vlastní rodiče: „Teď zemřeš, protože jsi v Hospodinově jménu lhal!“ A vlastní rodiče, jeho otec s matkou, ho probodnou, protože prorokoval.

13:4  V onen den se proroci budou stydět každý za své prorocké vidění. Aby druhé oklamali, přestanou nosit pláště z kožešiny.

13:5  „Nejsem prorok,“ řekne takový, „jsem rolník. Od mládí obdělávám zemi jako nevolník.“

13:6  A když se někdo zeptá: „A co ty jizvy, co máš na hrudi?“ odpoví: „To mě zbili doma ti, kdo mě milují!“

13:7  Vzhůru, meči, na mého pastýře, na mého blízkého přítele! praví Hospodin zástupů. Bij pastýře, ať se stádo rozprchne! Obrátím svou ruku na ty maličké!

13:8  V celé zemi, praví Hospodin, budou dvě třetiny vyhlazeny a pomřou, takže v ní zůstane jen třetina.

13:9  I tu třetinu ale zavedu do ohně. Přetavím je, jako se taví stříbro, protříbím je, jako se tříbí zlato. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: „To je můj lid!“ a oni odpoví: „Náš Bůh je Hospodin!“

Chapter 14

14:1  Hle, přichází Hospodinův den! Tvůj majetek padne za kořist přímo ve tvých zdech.

14:2  Shromáždím totiž všechny národy, aby napadly Jeruzalém. Město bude dobyto, domy vypleněny, ženy znásilněny. Polovina města půjde do vyhnanství, zbytek lidu ale zůstane ve městě.

14:3  Tehdy Hospodin vytáhne a bude bojovat s těmi národy – tak, jak on bojuje v den bitvy!

14:4  V onen den stanou jeho nohy na Olivetské hoře, ležící východně před Jeruzalémem. Olivetská hora se tehdy rozdělí vedví, takže od východu na západ vznikne širé údolí; polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih.

14:5  Tímto mým horským údolím budete moci utéci, neboť se potáhne až k Acalu. Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením za dnů judského krále Uziáše. A tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí s ním.

14:6  V onen den nebude horko ani chladná tma.

14:7  Bude to nebývalý den – jen Hospodin ho zná – kdy zmizí rozdíl mezi dnem a nocí, takže bude světlo i v čas večera.

14:8  V onen den potečou z Jeruzaléma živé vody, polovina k Mrtvému moři na východě a polovina ke Středozemnímu moři na západě. Potečou v létě tak jako v zimě.

14:9  A Hospodin bude králem vší země. V onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.

14:10  Celý kraj od Geby na severu až po Rimon jižně od Jeruzaléma se změní v pustou pláň. Jeruzalém však zůstane nepohnutelně stát a bude se tyčit od Benjamínské brány až tam, kde stávala stará brána, k bráně Nárožní a od věže Chananel až po Královské lisy.

14:11  Jeruzalém bude obydlen a už nikdy nepropadne klatbě; bude se v něm bydlet bezpečně.

14:12  A toto je rána, kterou Hospodin raní všechny národy, které bojovaly proti Jeruzalému: Maso jim shnije vestoje, oči jim shnijí v lebce a jazyk jim shnije v ústech!

14:13  V onen den mezi ně Hospodin pošle hrozný zmatek; jeden druhého chytí za ruce a obrátí ruce proti sobě navzájem.

14:14  (Také Juda bude bojovat v Jeruzalémě. Nashromáždí se bohatství všech národů v okolí, zlato, stříbro a šaty v nepřeberném množství.)

14:15  Stejná rána postihne i koně, mezky, velbloudy, osly i všechen dobytek v jejich táborech.

14:16  Všichni, kdo pozůstanou ze všech těch národů, které přitáhly proti Jeruzalému, pak budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili Svátek stánků.

14:17  Pokud některý lid země nepůjde do Jeruzaléma klanět se Králi, Hospodinu zástupů, nedostane se jim déšť.

14:18  A když se na tu pouť nevydá lid Egypta, nebude pršet ani na ně. Takovou ranou Hospodin raní národy, které by neputovaly slavit Svátek stánků.

14:19  Takový bude trest Egypta a trest všech národů, které by neputovaly slavit Svátek stánků.

14:20  V onen den bude na koňských zvoncích nápis: SVATÝ HOSPODINU. Hrnce v Hospodinově chrámu budou stejně svaté jako obětní mísy před oltářem.

14:21  Právě tak i každý hrnec v Jeruzalémě a Judsku bude svatý Hospodinu zástupů. Všichni obětující budou přicházet, brát si je a vařit v nich. V onen den už nebude v chrámu Hospodina zástupů nikdo kupčit!