CzeCSP - Hosea

Chapter 1

1:1  Hospodinovo slovo, které se stalo k Ozeášovi, synu Beérovu, ve dnech judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše a ve dnech izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova.

1:2  Počátek ⌈Hospodinova mluvení⌉ skrze Ozeáše. Hospodin řekl Ozeášovi: Jdi, vezmi si ⌈ženu smilstva⌉ a měj děti smilstva, protože země strašlivě smilní a odvrací se od Hospodina.

1:3  Tak šel a vzal si Gómeru, dceru diblajimskou. Ona otěhotněla a porodila mu syna.

1:4  Hospodin mu řekl: Pojmenuj ho Jizreel, protože už jen chvilku a navštívím dům Jehúův s trestem za krev prolitou v Jizreelu a ukončím kralování domu izraelského.

1:5  ⌈I stane se v onen den,⌉ že zlomím Izraelův luk v údolí Jizreelu.

1:6  Otěhotněla znovu a porodila dceru. Řekl mu: Pojmenuj ji Lórucháma, protože už nebudu mít déle slitování nad domem izraelským, ale jistě se postavím proti nim.

1:7  Nad domem judským se slituji a zachráním je kvůli Hospodinu, jejich Bohu. Nezachráním je kvůli luku, meči, boji, koňům či jezdcům.

1:8  Odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna.

1:9  Řekl: Pojmenuj ho: Ló–amí, protože vy nejste mým lidem a já nebudu vaším Bohem.

Chapter 2

2:1  Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku, který nemůže být změřen ani spočítán. I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: ⌈Nejste můj lid,⌉ jim bude řečeno: Jste synové ⌈živého Boha.⌉

2:2  Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni, ustanoví si jednoho předáka a vyjdou ze země, neboť velký bude den Jizreelu.

2:3  Řekněte svým bratrům: Můj lide a svým sestrám: Omilostněná.

2:4  Veďte při se svou matkou, veďte, protože ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať ⌈od sebe⌉ odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.

2:5  Jinak ji svléknu do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu; proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé zemi a nechám ji zemřít žízní.

2:6  Ani nad jejími syny se neslituji, protože jsou to synové smilstva.

2:7  Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj.

2:8  Proto hle, zatarasím její cestu trním, ⌈zazdím ji zdí,⌉ aby nenašla své stezky.

2:9  Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím se ke svému prvnímu muži, protože tehdy mi bylo lépe než nyní.

2:10  Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala.

2:11  Proto si vezmu zpět své obilí ⌈v jeho době⌉ i své nové víno v jeho určený čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.

2:12  Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky.

2:13  Ukončím všechny její oslavy, její každoroční svátky, její novoluní, její soboty -- všechny její určené svátky.

2:14  Zpustoším její révu a její fíkovníky, o nichž říkala: ⌈To je moje mzda, kterou mi dali moji milenci.⌉ Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř.

2:15  Navštívím ji s trestem za dny baalů, kdy jim obětovala, zdobila se svými náušnicemi a šperky, chodila za svými milenci, ale na mě zapomněla, je Hospodinův výrok.

2:16  Ale hle, já ji přivábím, přivedu ji do pustiny a ⌈budu mluvit k jejímu srdci. ⌉

2:17  Tam jí dám její vinici a údolí Akór jako bránu naděje. Tam ⌈bude povolná⌉ jako za dnů svého mládí, jako v den, kdy vyšla z egyptské země.

2:18  ⌈I stane se v onen den,⌉ je Hospodinův výrok, že budeš volat: ⌈Můj muži,⌉ a nebudeš už na mě volat: ⌈Můj Baale.⌉

2:19  Odstraním ⌈jména baalů⌉ z jejích úst a nebudou připomínáni už svým jménem.

2:20  V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří, s nebeskými ptáky a zemskými plazy. Odstraním ze země luk, meč i válku a dám jim pobývat v bezpečí.

2:21  Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,

2:22  zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.

2:23  I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.

2:24  Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.

2:25  Zaseji si ji do země a slituji se nad Ló–ruchámou. Řeknu Ló–amímu: Ty jsi můj lid a on řekne: Můj Bože!

Chapter 3

3:1  Hospodin mi řekl: Znovu jdi a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele, ačkoliv se obracejí k jiným bohům a milují hrozinkové koláče.

3:2  Koupil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra a chómer a létech ječmene.

3:3  Řekl jsem jí: Pobývej se mnou po mnoho dní. Nesmilni a ⌈neměj styk s mužem⌉ a ⌈ani já nevejdu k tobě.⌉

3:4  Neboť ⌈po mnoho dní⌉ budou synové Izraele pobývat bez krále, bez knížete, bez obětního hodu, bez posvátného sloupu, bez efódu a domácích bůžků.

3:5  Potom se synové Izraele navrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a svého krále Davida. ⌈V posledních dnech⌉ se s třesením obrátí k Hospodinu a k jeho dobrotě.

Chapter 4

4:1  Slyšte Hospodinovo slovo, synové Izraele, neboť Hospodin vede spor s obyvateli země, protože v zemi není ⌈věrnost ani milosrdenství⌉ ani poznání Boha.

4:2  Rozhojnilo se proklínání a lhaní, vraždy a krádeže a cizoložství, ⌈nastává jedno prolévání krve za druhým.⌉

4:3  Proto truchlí země a chřadnou všichni, kdo v ní bydlí, s polní zvěří a s nebeským ptactvem; i ⌈mořské ryby⌉ zahynou.

4:4  Jen ať nikdo nevede při, ať nikdo nekárá. ⌈Tvůj lid je jako ti, kdo vedou při s knězem.⌉

4:5  Klopýtneš ve dne, klopýtne s tebou i prorok v noci, ⌈zničím tvou matku.⌉

4:6  Můj lid hyne ⌈pro nedostatek⌉ poznání. Protože jsi zavrhl poznání, zavrhl jsem tebe, nebudeš mi sloužit jako kněz. Zapomněl jsi na zákon svého Boha, i já zapomenu na tvé syny.

4:7  Čím jich bylo víc, tím víc proti mně hřešili. ⌈Jejich slávu proměním v hanbu.⌉

4:8  Pojídají oběti za hřích mého lidu, ⌈prahnou po jejich vině.⌉

4:9  ⌈Knězi se stane tak jako lidu:⌉ Navštívím ho s trestem za jeho cesty a odplatím mu za jeho činy.

4:10  Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina, aby se oddali

4:11  smilstvu. Staré a nové víno připravuje o rozum

4:12  můj lid. Doptává se svého dřeva, ⌈jeho hůlka mu věští;⌉ protože je svedl duch smilstva, ⌈smilstvem se odvrátili od svého Boha.⌉

4:13  Obětují na vrcholcích hor, na návrších pálí oběti, pod dubem, styraxem a řečíkem terebintem, protože jeho stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží.

4:14  Nenavštívím s trestem vaše dcery, že smilní, a vaše nevěsty, že cizoloží, neboť oni sami ⌈chodí stranou⌉ s prostitutkami a obětují s chrámovými nevěstkami. Lid bez porozumění bude sražen.

4:15  Jestliže smilníš ty, Izraeli, ať se neproviní Juda! Nechoďte do Gilgálu! Nevstupujte do Bét–ávenu! Nepřísahejte: Jakože živ je Hospodin!

4:16  Vždyť Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Hospodin je nyní bude pást jako beránka na širých pastvinách.

4:17  Efrajim se spolčil s modlářskými zpodobeninami, nech ho být.

4:18  Když skončili s pitím, ⌈propadli smilstvu.⌉ Milovali víc hanbu nežli svoji čest.

4:19  Vítr je ⌈uchvátí svými křídly,⌉ bude se stydět za své oběti.

Chapter 5

5:1  Slyšte to, kněží! Pozorně naslouchejte, dome izraelský! Poslouchejte, dome královský, protože ⌈tento rozsudek je proti vám!⌉ Neboť jste byli pastí pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboře,

5:2  ⌈jámou, kterou vyhloubili v Šitímu.⌉ Já mám kázeň pro ně pro všechny.

5:3  Já znám Efrajima, Izrael není přede mnou skryt. Protože jsi teď smilnil, Efrajime, Izrael je poskvrněn.

5:4  Jejich činy jim nedovolí navrátit se k jejich Bohu, protože v jejich nitru je duch smilstva, Hospodina neznají.

5:5  Pýcha Izraele svědčí proti němu, Izrael a Efrajim klopýtnou pro své viny, s nimi klopýtne i Juda.

5:6  Se svým ⌈bravem a skotem⌉ půjdou hledat Hospodina, ale nenajdou ho, vzdálil se od nich.

5:7  Nevěrně opustili Hospodina, protože zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.

5:8  Trubte na beraní roh v Gibeji, na trubku v Rámě! Křičte v Bét–ávenu, třes se, Benjamíne!

5:9  Efrajim se stane v den trestu děsivou krajinou. Mezi kmeny Izraele oznamuji ⌈to, co je spolehlivé.⌉

5:10  Judská knížata jsou jako ti, kdo posouvají mezníky, vyleji na ně svůj hněv jako vodu.

5:11  Efrajim je utlačován, drcen soudem, protože byl odhodlán chodit za marností.

5:12  Já jsem pro Efrajima jako mol, pro dům judský jako hniloba.

5:13  Když Efrajim uviděl svou nemoc a Juda svůj vřed, šel Efrajim do Asýrie, poslal k mocnému králi. Ale on vás není schopen uzdravit ani ⌈zbavit vás⌉ vředu.

5:14  Neboť já jsem pro Efrajima jako lev a pro dům judský jako mladý lev. Já, já rozsápu a odejdu, odnesu a není, kdo by vysvobodil.

5:15  Odejdu a navrátím se na své místo, dokud neuznají vinu a nebudou hledat moji přítomnost. Ve své tísni mě budou usilovně hledat.

Chapter 6

6:1  Pojďte, navraťme se k Hospodinu, protože on rozsápal, on nás i vyléčí. Zranil, on nás i obváže.

6:2  Po ⌈dvou dnech⌉ nás oživí, ⌈třetího dne⌉ nám dá povstat, abychom žili ⌈před ním.⌉

6:3  Poznejme, usilujme poznat Hospodina! Vyjde jistě jako jitřenka, přijde k nám jako déšť, jako jarní déšť, který zavlažuje zemi.

6:4  Co s tebou mám udělat, Efrajime? Co s tebou mám udělat, Judo? Vždyť vaše věrnost je jako ranní oblak, jako rosa, která brzy odchází.

6:5  Proto jsem tě srazil skrze proroky, zabil jsem tě ⌈řečí svých úst⌉ ⌈a můj soud vyjde jako světlo.⌉

6:6  Neboť já mám zalíbení v milosrdenství, a ne v obětech, poznání Boha jsem si oblíbil víc než zápalné oběti.

6:7  Avšak oni přestoupili smlouvu ⌈jako Adam,⌉ ⌈v tom⌉ mě nevěrně opustili.

6:8  Gileád je městem zločinců, plným krvavých stop.

6:9  Houf kněží je jako číhající loupežná horda; vraždí na cestě do Šekemu, spáchali hnusnou věc.

6:10  V domě izraelském jsem viděl něco otřesného: Efrajim tam smilní, Izrael je poskvrněn.

6:11  I pro tebe, Judo, je připravena žeň! ⌈Když měním úděl svého lidu,⌉

Chapter 7

7:1  když uzdravuji Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří. Neboť podvádějí, zloděj proniká do domu, na ulici vtrhla loupežná horda.

7:2  ⌈Nemyslí na to,⌉ že pamatuji na všechno jejich zlo. Nyní je jejich činy obklopují, jsou přede mnou.

7:3  Svým zlem dělá radost králi a svými podvody knížatům.

7:4  Všichni jsou cizoložníci; jsou jako rozpálená pec, kterou pekař přestane rozdmýchávat od zadělání těsta až do jeho vykynutí.

7:5  V den našeho krále onemocněla knížata rozpálená vínem. ⌈Bude vztahovat svou ruku s⌉ posměvači.

7:6  Vždyť jejich srdce jsou podpálena lstí jako pec, jejich hněv spí celou noc, ráno plane jako plápolající oheň.

7:7  Všichni jsou rozpáleni jako pec, požírají své soudce. Všichni jejich králové padli, nikdo z nich ke mně nevolá.

7:8  Efrajim se mísí mezi národy, Efrajim se stal neobráceným chlebem.

7:9  Cizinci pohlcují jeho sílu, ⌈a on to neví,⌉ vplížily se mu také šediny, a on to neví.

7:10  Pýcha Izraele svědčí proti němu, ale neobracejí se k Hospodinu, svému Bohu, ani po tom všem ho nehledají.

7:11  Efrajim je jako holubice, nezkušená a bez rozumu. Volají po Egyptu, chodí do Asýrie.

7:12  Když půjdou, rozprostřu nad nimi svou síť, svrhnu je jako nebeské ptactvo, napravím je, jak bylo oznámeno jejich shromáždění.

7:13  Běda jim, že ode mě uletěli! Zkáza na ně, že se proti mně vzbouřili! Já jsem je chtěl vykoupit, ale oni proti mně mluvili lži.

7:14  Nevolali ke mně o pomoc ve svém srdci, ale naříkali na svých ložích. ⌈Zasazují si rány⌉ kvůli obilí a novému vínu a odvracejí se ode mě.

7:15  Já jsem je napravoval a posiloval jejich paže, oni však proti mně vymýšlejí zlo.

7:16  Obracejí se, ⌈ale ne ke mně,⌉ jsou jako záludný luk. Jejich knížata ⌈padnou mečem⌉ pro svůj hněvivý jazyk. To ⌈jim bude v egyptské zemi ku posměchu.⌉

Chapter 8

8:1  Beraní roh ke tvým ústům! Jako orel je nad ⌈Hospodinovým domem,⌉ protože přestoupili moji smlouvu, vzbouřili se proti mým zákonům.

8:2  ⌈Volají ke mně o pomoc: Můj Bože! My, Izraelci, tě známe.⌉

8:3  Izrael odvrhl dobro, bude ho pronásledovat nepřítel.

8:4  Sami si ustanovili krále, nevzešlo to ode mne; určili si vládce, ale já jsem je neuznal. Ze svého stříbra a zlata si učinili modlářské zpodobeniny, aby byli zničeni.

8:5  ⌈Odvrhl tvoje tele,⌉ Samaří. Můj hněv vzplál proti nim. Jak dlouho budou neschopni čistoty?

8:6  Vždyť je z Izraele, udělal ho řemeslník, není to Bůh. Samařské tele bude roztřískáno na kousky.

8:7  Protože zasévají vítr, sklidí bouři. Stéblo nemá zrno, nevydá mouku. I kdyby snad vydalo, zhltnou to cizinci.

8:8  Izrael je pohlcen. Nyní jsou mezi pohanskými národy jako nádoba, v níž nikdo nemá zalíbení.

8:9  Vždyť šli do Asýrie; Efrajim je osamělý divoký osel, najímali si milence.

8:10  I když si je najímali mezi pohanskými národy, nyní je shromáždím. Brzy začnou pociťovat břemeno krále knížat.

8:11  Když si Efrajim nadělal spoustu oltářů ⌈k očištění hříchu, staly se mu oltáři k hříchu.⌉

8:12  I kdybych mu napsal sebevíc ze svého zákona, bylo by to považováno za něco cizího.

8:13  Obětují obětní hod a maso, aby se najedli, ⌈Hospodin si je neoblíbil. Nyní bude pamatovat na jejich viny a navštíví je s trestem za jejich hříchy.⌉ Navrátí se do Egypta.

8:14  Izrael zapomněl na svého Tvůrce a vystavěl si paláce, Juda si nadělal spoustu opevněných měst. ⌈Pošlu oheň⌉ na jejich města a ten stráví jejich paláce.

Chapter 9

9:1  Neraduj se, Izraeli! Nejásej jako národy. Vždyť jsi smilnil, odpadl od svého Boha a miloval jsi nevěstčí mzdu na každém obilním humně.

9:2  Humno a lis je nenasytí, nové víno je ⌈nechá na holičkách.⌉

9:3  ⌈Nebudou sídlit⌉ v Hospodinově zemi, Efrajim se vrátí do Egypta, v Asýrii budou jíst nečisté věci.

9:4  Nebudou vylévat Hospodinu víno v úlitbu, jejich obětní hod ho nepotěší. Je pro ně chlebem truchlících. Všichni, kdo ho jedí, se znečistí, neboť jejich chléb je jen pro ně, nepřijde do Hospodinova domu.

9:5  Co budete dělat v den svátku, v den svátku Hospodinova?

9:6  Hle, i kdyby utekli zkáze, shromáždí je Egypt, Memfis je pohřbí. Vzácné je jejich stříbro, zdědí je kopřivy; trny budou v jejich stanech.

9:7  Přišly dny navštívení, přišly dny odplaty; Izrael ⌈to pozná.⌉ Je prorok hlupák? Muž ducha potřeštěnec? To pro tvou velkou vinu a velké nepřátelství.

9:8  ⌈Prorok je strážným Efrajima pro svého Boha.⌉ Na všech jeho cestách je ptáčníkova past, v domě jeho Boha nepřátelství.

9:9  Hluboce propadli zvrácenosti jako za dnů Gibeje; bude pamatovat na jejich viny, navštíví je s trestem za jejich hříchy.

9:10  Nalezl jsem Izrael jako hrozny v pustině. Vaše otce jsem viděl jako ⌈rané ovoce⌉ na fíkovníku, když poprvé rodí. Oni však šli za Baal–peórem, zasvětili se hanebnosti a stali se ohavností, jako ⌈to, co milovali.⌉

9:11  ⌈Efrajim je jako pták, jejich sláva odletí,⌉ budou bez porodu, bez těhotenství i bez početí.

9:12  I když vychovají své syny, učiním je bezdětnými, bez lidí. Ano běda jim, až se od nich odvrátím.

9:13  Efrajim, jak jsem viděl, ⌈je jako Týr zasazený na pastvině,⌉ avšak Efrajim vyvede své syny na zabití.

9:14  Dej jim, Hospodine! Co jim dáš? Dej jim lůno, které potratí a vyschlé prsy!

9:15  Všechno jejich zlo se stalo zjevné v Gilgálu, proto jsem je tam začal nenávidět. Za jejich zvrácené činy je vyženu ze svého domu. Nebudu je již déle milovat, všechna jejich ⌈knížata jsou umíněnci.⌉

9:16  Efrajim je ubit, jejich kořen uschl, nevydá ovoce. I když porodí, nechám ty vzácné plody jejich lůna zemřít.

9:17  Můj Bůh je zavrhl, protože jej neposlouchali. Stali se utečenci mezi pohanskými národy.

Chapter 10

10:1  Izrael je rozbujelá réva, která ⌈vydává hojné ovoce.⌉ Čím více měl ovoce, tím více nadělal oltářů, čím ⌈lépe se dařilo jeho zemi,⌉ tím více dávali do pořádku posvátné sloupy.

10:2  Jejich srdce je rozdělené, nyní ponesou vinu. On rozbije jejich oltáře, zničí jejich posvátné sloupy.

10:3  Vždyť teď říkají: Nemáme krále! Protože jsme se nebáli Hospodina, ⌈co pro nás může udělat král?⌉

10:4  Vyslovují ⌈prázdná slova,⌉ falešně přísahají a uzavírají smlouvy, takže právo bují na brázdách pole jako jedovatý plevel.

10:5  Obyvatelé Samaří se strachují o betávenské tele. Jeho lid bude nad ním truchlit, ⌈jeho žreci budou naříkat nad ním, nad jeho slávou,⌉ protože se od něho odstěhovala.

10:6  Také to tele bude odneseno do Asýrie jako dar mocnému králi. Efrajima se zmocní hanba, Izrael se bude stydět za své rozhodnutí.

10:7  ⌈Samaří i jeho král⌉ zahyne jako pěna na povrchu vody.

10:8  Návrší Ávenu, hřích Izraele, budou zničena. Na jejich oltářích vyroste trní a bodlák. Tehdy řeknou horám: Přikryjte nás! A kopcům: Padněte na nás.

10:9  Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli, tam zůstali stát. Nedostihne je v Gibeji válka proti ⌈vzpurným synům?⌉

10:10  ⌈Podle své touhy⌉ je budu káznit; shromáždím proti nim národy, ⌈až budou spoutáni pro svoji⌉ dvojí vinu.

10:11  Efrajim byl jhu navyklá jalovice, která ráda mlátí. Já jsem položil jho na její krásnou šíji. Zapřáhnu Efrajima, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.

10:12  Zasévejte si pro spravedlnost, ⌈sklízejte podle⌉ milosrdenství, zorejte si úhor! Je čas hledat Hospodina, dokud nepřijde a nezavlaží vás spravedlností.

10:13  Orali jste ničemnost, sklidili jste zvrácenost, jedli jste ovoce podvodu. Protože jsi doufal ve svou cestu, ve množství svých hrdinů,

10:14  povstane válečná vřava ⌈proti tvému lidu⌉ a všechny tvoje pevnosti budou zničeny. Jako Šalman zničil Bét–arbél v den boje, kdy byly rozdrceny matky se syny,

10:15  ⌈tak učiním s vámi, Bét–ele,⌉ za ⌈vaše strašné zlo.⌉ ⌈Za rozbřesku⌉ jistě izraelský král zahyne.

Chapter 11

11:1  Když byl Izrael mládencem, zamiloval jsem si ho, ⌈z Egypta jsem povolal svého syna.⌉

11:2  ⌈Čím víc jsem je volal,⌉ ⌈tím víc ode mě odcházeli,⌉ obětovali baalům a pálili oběti modlám.

11:3  Já jsem učil Efrajima chodit, ⌈bral ho na své paže,⌉ ale nepoznali, že jsem je uzdravil já.

11:4  Táhl jsem je lidskými provazy, pouty lásky, byl jsem pro ně jako ten, kdo nadlehčuje jho na jejich čelistech, nakláněl jsem se k nim a krmil je.

11:5  Ne! Navrátí se do egyptské země a jeho králem bude Asýrie, protože se odmítli obrátit.

11:6  V jeho městě bude řádit meč, bude ničit jeho žvanily, pohltí je za jejich rady.

11:7  Můj lid se drží odvrácení ode mě, společně volají k Baalovi, ale on je nevyvýší.

11:8  Jak bych tě mohl vydat, Efrajime? Jak bych tě mohl předat, Izraeli? Jak bych tě mohl vydat jako Admu? Jak bych s tebou mohl učinit to co se Sebójimem? Mé srdce se ve mně změnilo, je vzbuzen všechen můj soucit.

11:9  Nevykonám svůj planoucí hněv, nezničím znovu Efrajima, protože já jsem Bůh, a ne člověk, Svatý uprostřed tebe, nepřijdu s hněvem.

11:10  Přijdou za Hospodinem. Bude řvát jako lev. Když on zařve, přiběhnou s třesením synové od západu,

11:11  přiletí s třesením jako pták z Egypta a jako holubice z asyrské země a způsobím, že budou bydlet ve svých domech, je Hospodinův výrok.

Chapter 12

12:1  Efrajim mě obklopil lží, dům izraelský podvodem; Juda ještě chodí s Bohem a je věrný Svatému.

12:2  Efrajim pase vítr, po celý den se honí za východním větrem, rozmnožuje lež a zkázu. Uzavírají smlouvu s Asýrií, olej je odnášen do Egypta.

12:3  Hospodin vede spor také s Judou, navštíví Jákoba s trestem za jeho cesty a odplatí mu podle jeho činů.

12:4  V lůně matky držel svého bratra za patu, v ⌈mužné síle⌉ zápasil s Bohem.

12:5  Zápasil s andělem a přemohl ho. Plakal a prosil ho o smilování, nalezl ho v Bét–elu a tam s námi mluvil.

12:6  Hospodin je Bohem zástupů, Hospodin je jeho jméno.

12:7  Proto ty se navrať ke svému Bohu, zachovávej milosrdenství a právo, ustavičně čekej na svého Boha.

12:8  Obchodník, v jehož ruce jsou falešné váhy, rád vydírá.

12:9  Efrajim říká: Jak jsem zbohatl, získal jsem majetek. Ve všem ⌈mém výtěžku⌉ mi neshledají provinění, které by bylo hříchem.

12:10  Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země; znovu tě nechám bydlet ve stanech jako za dnů setkání.

12:11  Mluvil jsem k prorokům, já sám jsem rozmnožil vidění a skrze proroky ⌈mluvím v podobenstvích.⌉

12:12  Je v Gileádu modloslužba? Jistě se stanou nicotou. Obětují v Gilgálu býky? I jejich oltáře se stanou hromadami kamení na brázdách pole.

12:13  Jákob utekl do aramejské roviny, Izrael sloužil za ženu, za ženu střežil stádo.

12:14  Skrze proroka Hospodin vyvedl Izrael z Egypta a skrze proroka byl Izrael střežen.

12:15  Efrajim hořce provokoval ke hněvu, jeho Pán na něj dopustí krev, kterou prolil, odplatí mu za jeho hanění.

Chapter 13

13:1  Když Efrajim mluvil, ⌈nastalo zděšení;⌉ byl vyvýšen v Izraeli, provinil se však s Baalem a zemřel.

13:2  Nyní ⌈dále hřeší,⌉ dělají si slitou modlu ze svého stříbra, podle své zručnosti modlářské zpodobeniny; všechny jsou dílem řemeslníků. Říkají o nich: ⌈Ti, kdo obětují,⌉ líbají telata!

13:3  Proto budou jako ranní oblak a jako rosa, která brzy odchází, jako plevy odváté z humna, jako kouř z komína.

13:4  Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě mě, mimo mě jiný zachránce není.

13:5  Já jsem tě pásl v pustině, ⌈ve velmi vyprahlé zemi.⌉

13:6  Když jsem je pásl, nasytili se. Nasytili se a pozdvihlo se jejich srdce, proto na mě zapomněli.

13:7  Stanu se pro ně lvem, budu číhat u cesty jako leopard.

13:8  ⌈Napadnu je⌉ jako medvědice zbavená mláďat, rozervu ⌈jim hruď,⌉ sežeru je tam jako lvice, rozsápu je jako polní zvěř.

13:9  ⌈Zničím tě,⌉ Izraeli, neboť ⌈kdo ti pomůže?⌉

13:10  Kde je tedy tvůj král, aby tě zachránil ⌈ve všech tvých městech? A kde jsou tví soudcové,⌉ o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?

13:11  Dal jsem ti krále ve svém hněvu a vezmu ho ve svém rozhořčení.

13:12  Efrajimova vina je svázána, jeho hřích je bezpečně uschován.

13:13  Přijdou kvůli němu porodní bolesti, on je však nemoudrý syn, neboť v pravý čas nevejde do rodidel.

13:14  Mám je vyplatit z moci podsvětí? Mám je vykoupit ze smrti? Smrti, kde je tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj osten? Soucit je ukryt před mým zrakem.

13:15  Ačkoliv vzkvétá ⌈jako rákosí,⌉ přijde východní vítr, Hospodinův vítr zavane z pustiny; jeho pramen vyschne, vyprahne jeho zdroj; vyplení jeho poklady, všechny vzácné předměty.

Chapter 14

14:1  Samaří ponese vinu, protože bylo vzpurné vůči svému Bohu. Padnou mečem, jejich děti budou rozdrceny, jejich těhotné ženy budou rozpárány.

14:2  Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi klopýtl pro svoji vinu.

14:3  Vezměte s sebou slova a navraťte se k Hospodinu! Řekněte mu: Sejmi celou vinu, přijmi ⌈naši řeč⌉ a my ti odplatíme býčky svých rtů.

14:4  Asýrie nás nezachrání, nepojedeme na koních; nebudeme říkat už dílu svých rukou: Náš Bože! V tobě nalezne sirotek slitování.

14:5  Vyléčím jejich odvrácení, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se odvrátil od Izraele.

14:6  Budu pro Izrael jako rosa; pokvete jako lilie, zapustí své kořeny jako libanonský cedr.

14:7  Jeho ratolesti se rozrostou, jeho nádhera bude jako nádhera olivy, jeho ⌈vůně jako vůně libanonského cedru.⌉

14:8  Obyvatelé se navrátí do jeho stínu, ⌈znovu budou pěstovat⌉ obilí, pokvetou jako réva, jejíž jméno bude slavné jako jméno libanonského vína.

14:9  ⌈Efrajim řekne: K čemu jsou mi ještě modlářské zpodobeniny?⌉ To já jsem mu odpověděl a dohlížel jsem na něj. Jsem jako zelený cypřiš, ode mě pochází tvé ovoce.

14:10  ⌈Kdo je moudrý, ať těmto věcem porozumí! Kdo rozumný, ať je pozná! Neboť Hospodinovy cesty⌉ jsou přímé, spravedliví po nich půjdou, ale vzpurní na nich klopýtnou.