DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Hosea

Chapter 1

1:1  The word of the Lord, that came to Hosea, the son of Beeri, in the days of Ozias, Joathan, Achaz, and Ezechias, kings of Juda, and in the days of Jeroboam, the son of Joas, king of Israel.

1:1  The word of the Lord that came unto Hosea, the son of Beeri, in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, and Hezekiah, kings of Judah, and in the days of Jeroboam the son of Joash, king of Israel.

1:1  Slovo Hospodinovo, které se stalo k Ozeášovi, synu Beérovu, za judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše a za izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova.

1:1  Slovo Hospodinovo, které dostal Ozeáš, syn Beériho, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše a za vlády izraelského krále Jeroboáma, syna Jehoašova.

1:1  Hospodinovo slovo, které se stalo k Ozeášovi, synu Beérovu, ve dnech judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše a ve dnech izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova.

1:1  Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Ozeášovi synu Bérovu za dnů Uziáše, Jotama, Achasa, Ezechiáše, králů Judských, a za dnů Jeroboáma syna Joasova, krále Izraelského.

1:1  Verbum Domini, quod factum est ad Osee, filium Beeri, in diebus Oziæ, Joathan, Achaz, Ezechiæ, regum Juda ; et in diebus Jeroboam, filii Joas, regis Israël.

1:2  The beginning of the Lord's speaking by Hosea: and the Lord said to Hosea: Go, take thee a wife of fornications, and have of her children of fornications: for the land by fornication shall depart from the Lord.

1:2  The beginning of the word of the Lord by Hosea. And the Lord said to Hosea, Go, take unto thee a wife of whoredoms and children of whoredoms: for the land hath committed great whoredom, departing from the Lord.

1:2  Začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: „Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina.“

1:2  Zde začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: „Jdi, vezmi si ženu oddanou smilstvu a budeš s ní mít děti ze smilstva. Tato země totiž opustila Hospodina jako smilná nevěstka.“

1:2  Počátek ⌈Hospodinova mluvení⌉ skrze Ozeáše. Hospodin řekl Ozeášovi: Jdi, vezmi si ⌈ženu smilstva⌉ a měj děti smilstva, protože země strašlivě smilní a odvrací se od Hospodina.

1:2  Když Hospodin začal mluviti k Ozeášovi, řekl Hospodin Ozeášovi: Jdi, pojmi sobě ženu smilnou, a děti z smilstva; nebo nestydatě smilněci tato země, odvrátila se od Hospodina.

1:2  Principium loquendi Domino in Osee. Et dixit Dominus ad Osee : Vade, sume tibi uxorem fornicationum, et fac tibi filios fornicationum, quia fornicans fornicabitur terra a Domino.

1:3  So he went and took Gomer, the daughter of Debelaim: and she conceived, and bore him a son.

1:3  So he went and took Gomer the daughter of Diblaim; which conceived, and bare him a son.

1:3  On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna.

1:3  A tak šel a oženil se s Gomerou, dcerou Diblaimovou. Ta pak počala a porodila mu syna.

1:3  Tak šel a vzal si Gómeru, dceru diblajimskou. Ona otěhotněla a porodila mu syna.

1:3  A tak šel a pojal Gomeru, dceru Diblaimskou, kterážto počala a porodila jemu syna.

1:3  Et abiit, et accepit Gomer, filiam Debelaim : et concepit, et peperit ei filium.

1:4  And the Lord said to him: Call his name Jezrahel: for yet a little while, and I will visit the blood of Jezrahel upon the house of Jehu, and I will cause to cease the kingdom of the house of Israel.

1:4  And the Lord said unto him, Call his name Jezreel; for yet a little while, and I will avenge the blood of Jezreel upon the house of Jehu, and will cause to cease the kingdom of the house of Israel.

1:4  I řekl mu Hospodin: „Pojmenuj ho Jizreel, neboť já zakrátko potrestám Jehúův dům za krev prolitou v Jizreelu; zruším království izraelského domu.

1:4  Hospodin Ozeášovi řekl: „Dej mu jméno Jizreel, Boží setba. Už brzy totiž potrestám Jehuův dům za jizreelské vraždění a skoncuji s izraelským královstvím.

1:4  Hospodin mu řekl: Pojmenuj ho Jizreel, protože už jen chvilku a navštívím dům Jehúův s trestem za krev prolitou v Jizreelu a ukončím kralování domu izraelského.

1:4  Tedy řekl jemu Hospodin: Nazoviž jméno jeho Jezreel; nebo po malém času já vyhledávati budu krve Jezreel na domu Jéhu, a přestati káži království domu toho.

1:4  Et dixit Dominus ad eum : Voca nomen ejus Jezrahel, quoniam adhuc modicum, et visitabo sanguinem Jezrahel super domum Jehu, et quiescere faciam regnum domus Israël.

1:5  And in that day I will break in pieces the bow of Israel in the valley of Jezrahel.

1:5  And it shall come to pass at that day, that I will break the bow of Israel in the valley of Jezreel.

1:5  Stane se v onen den, že přelomím Izraelovo lučiště v dolině Jizreelu.“

1:5  Toho dne zlomím luk Izraele v údolí Jizreel.“

1:5  ⌈I stane se v onen den,⌉ že zlomím Izraelův luk v údolí Jizreelu.

1:5  I stane se v ten den, že polámi lučiště Izraelovo v údolí Jezreel.

1:5  Et in illa die conteram arcum Israël in valle Jezrahel.

1:6  And she conceived again, and bore a daughter, and he said to him: Call her name, Without mercy: for I will not add any more to have mercy on the house of Israel, but I will utterly forget them.

1:6  And she conceived again, and bare a daughter. And God said unto him, Call her name Lo–ruhamah: for I will no more have mercy upon the house of Israel; but I will utterly take them away.

1:6  Opět otěhotněla a porodila dceru. Řekl mu: „Pojmenuj ji Lórucháma (to je Neomilostněná), protože nadále nebudu izraelskému domu milostiv; dost jsem jim promíjel.

1:6  Gomer pak počala znovu a porodila dceru. Hospodin Ozeášovi řekl: „Dej jí jméno Lo-ruchama, Nemilovaná. Už se totiž nad domem Izraele nesmiluji; víckrát už jim neodpustím.

1:6  Otěhotněla znovu a porodila dceru. Řekl mu: Pojmenuj ji Lórucháma, protože už nebudu mít déle slitování nad domem izraelským, ale jistě se postavím proti nim.

1:6  Opět počala znovu a porodila dceru. I řekl jemu: Nazov jméno její Lorucháma; nebo již více neslituji se nad domem Izraelským, abych jim co prominouti měl.

1:6  Et concepit adhuc, et peperit filiam. Et dixit ei : Voca nomen ejus, Absque misericordia, quia non addam ultra misereri domui Israël, sed oblivione obliviscar eorum.

1:7  And I will have mercy on the house of Juda, and I will save them by the Lord, their God: and I will not save them by bow, nor by sword, nor by battle, nor by horses, nor by horsemen.

1:7  But I will have mercy upon the house of Judah, and will save them by the Lord their God, and will not save them by bow, nor by sword, nor by battle, by horses, nor by horsemen.

1:7  Domu judskému však budu milostiv. Zachráním je skrze sebe, Hospodina, jejich Boha; nezachráním je lukem, mečem a válkou, koni a jezdci.“

1:7  Nad domem Judy se ale smiluji a zachráním je – nikoli ovšem skrze luk a meč, bitvu, koně či jezdce, ale skrze Hospodina, jejich Boha.“

1:7  Nad domem judským se slituji a zachráním je kvůli Hospodinu, jejich Bohu. Nezachráním je kvůli luku, meči, boji, koňům či jezdcům.

1:7  Ale nad domem Judským se slituji, a vysvobodím je skrze Hospodina Boha jejich; nebo nevysvobodím jich lučištěm a mečem, ani bojem, koňmi neb jezdci.

1:7  Et domui Juda miserebor, et salvabo eos in Domino Deo suo ; et non salvabo eos in arcu et gladio, et in bello, et in equis, et in equitibus.

1:8  And she weaned her that was called Without mercy. And she conceived, and bore a son.

1:8  Now when she had weaned Lo–ruhamah, she conceived, and bare a son.

1:8  Když odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna.

1:8  Jakmile Gomer odkojila Lo-ruchamu, znovu počala a porodila syna.

1:8  Odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna.

1:8  Potom ostavivši Loruchámu, opět počala a porodila syna.

1:8  Et ablactavit eam quæ erat Absque misericordia. Et concepit, et peperit filium.

1:9  And he said: Call his name, Not my people: for you are not my people, and I will not be yours.

1:9  Then said God, Call his name Lo–ammi: for ye are not my people, and I will not be your God.

1:9  I Řekl: „Pojmenuj ho Lóami (to je Nejste-lid-můj), neboť vy nejste můj lid a já nejsem váš Bůh.“

1:9  Hospodin řekl: „Dej mu jméno Lo-ami, Ne můj lid. Nejste totiž můj lid a já nejsem váš Bůh.“

1:9  Řekl: Pojmenuj ho: Ló–amí, protože vy nejste mým lidem a já nebudu vaším Bohem.

1:9  I řekl: Nazov jméno jeho Loammi; nebo vy nejste lid můj, a já také nebudu váš.

1:9  Et dixit : Voca nomen ejus, Non populus meus, quia vos non populus meus, et ego non ero vester.

1:10  And the number of the children of Israel shall be as the sand of the sea, that is without measure, and shall not be numbered. And it shall be in the place where it shall be said to them: You are not my people: it shall be said to them: Ye are the sons of the living God.

1:10  Yet the number of the children of Israel shall be as the sand of the sea, which cannot be measured nor numbered; and it shall come to pass, that in the place where it was said unto them, Ye are not my people, there it shall be said unto them, Ye are the sons of the living God.

1:10  A však bude počet synů Izraelských jako písku mořského, kterýž ani změřen, ani sečten býti nemůže. A stane se, že místo toho, kdež řečeno jim bylo: Nejste vy lid můj, řečeno jim bude: Synové Boha silného a živého jste.

1:10  Et erit numerus filiorum Israël quasi arena maris, quæ sine mensura est, et non numerabitur. Et erit in loco ubi dicetur eis : Non populus meus vos : dicetur eis : Filii Dei viventis.

1:11  And the children of Juda, and the children of Israel, shall be gathered together: and they shall appoint themselves one head, and shall come up out of the land: for great is the day of Jezrahel.

1:11  Then shall the children of Judah and the children of Israel be gathered together, and appoint themselves one head, and they shall come up out of the land: for great shall be the day of Jezreel.

1:11  I budou shromážděni synové Judští a synové Izraelští spolu, a ustanovíce nad sebou hlavu jednu, vyjdou z této země, ačkoli veliký bude den Jezreel.

1:11  Et congregabuntur filii Juda et filii Israël pariter ; et ponent sibimet caput unum, et ascendent de terra, quia magnus dies Jezrahel.

Chapter 2

2:1  Say ye to your brethren: You are my people: and to your sister: Thou hast obtained mercy.

2:1  Say ye unto your brethren, Ammi; and to your sisters, Ru–hamah.

2:1  Izraelských synů bude však zase jak mořského písku: nikdo je nezměří, nikdo je nesečte. Na místě, kde se jim říká: „Nejste lid můj“, bude se jim říkat: „Synové živého Boha.“

2:1  Přesto však synů Izraele bude jako mořského písku, který se nedá změřit ani spočítat. Tam, kde slyšeli: „Nejste můj lid,“ jim budou říkat: „Synové živého Boha.“

2:1  Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku, který nemůže být změřen ani spočítán. I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: ⌈Nejste můj lid,⌉ jim bude řečeno: Jste synové ⌈živého Boha.⌉

2:1  Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.

2:1  Dicite fratribus vestris : Populus meus ; et sorori vestræ : Misericordiam consecuta.

2:2  Judge your mother, judge her: because she is not my wife, and I am not her husband. Let her put away her fornications from her face, and her adulteries from between her breasts.

2:2  Plead with your mother, plead: for she is not my wife, neither am I her husband: let her therefore put away her whoredoms out of her sight, and her adulteries from between her breasts;

2:2  Synové judští a synové izraelští budou pospolu shromážděni, ustanoví si jedinou hlavu a vyjdou z této země. Veliký bude den Jizreelu.

2:2  Synové Judy a synové Izraele se sjednotí pod jediným vůdcem a povstanou ze země. Ano, veliký bude den Jizreele!

2:2  Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni, ustanoví si jednoho předáka a vyjdou ze země, neboť velký bude den Jizreelu.

2:2  Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,

2:2  Judicate matrem vestram, judicate, quoniam ipsa non uxor mea, et ego non vir ejus. Auferat fornicationes suas a facie sua, et adulteria sua de medio uberum suorum ;

2:3  Lest I strip her naked, and set her as in the day that she was born: and I will make her as a wilderness, and will set her as a land that none can pass through and will kill her with drought.

2:3  Lest I strip her naked, and set her as in the day that she was born, and make her as a wilderness, and set her like a dry land, and slay her with thirst.

2:3  Řekněte svým bratřím: „Lide můj“, svým sestrám: „Omilostněná“.

2:3  Říkejte svým bratrům: „Ami, Můj lid“ a svým sestrám: „Ruchama, Milovaná“.

2:3  Řekněte svým bratrům: Můj lide a svým sestrám: Omilostněná.

2:3  Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.

2:3  ne forte expoliem eam nudam, et statuam eam secundum diem nativitatis suæ, et ponam eam quasi solitudinem, et statuam eam velut terram inviam, et interficiam eam siti.

2:4  And I will not have mercy on her children, for they are the children of fornications.

2:4  And I will not have mercy upon her children; for they be the children of whoredoms.

2:4  Veďte spor proti své matce, veďte spor, vždyť ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať odstraní ze své tváře znamení smilství, zprostřed svých ňader znak cizoložství!

2:4  Žalujte matku svou, žalujte, neboť mi není manželkou a já nejsem jejím manželem! Ať očistí svou tvář od smilstva, cizoložství ať mezi prsy nechová –

2:4  Veďte při se svou matkou, veďte, protože ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať ⌈od sebe⌉ odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.

2:4  Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.

2:4  Et filiorum illius non miserebor, quoniam filii fornicationum sunt.

2:5  For their mother hath committed fornication, she that conceived them is covered with shame: for she said: I will go after my lovers, that give me my bread, and my water, my wool, and my flax, my oil, and my drink.

2:5  For their mother hath played the harlot: she that conceived them hath done shamefully: for she said, I will go after my lovers, that give me my bread and my water, my wool and my flax, mine oil and my drink.

2:5  Jinak ji svléknu do naha, vystavím ji, jak byla v den svého zrození. Učiním z ní poušť, obrátím ji v suchopár, umořím ji žízní.

2:5  jinak ji svléknu donaha, abych ji obnaženou ukázal jako v den, kdy se zrodila, a obrátím ji v poušť a suchopár, aby žízní zmírala.

2:5  Jinak ji svléknu do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu; proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé zemi a nechám ji zemřít žízní.

2:5  Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.

2:5  Quia fornicata est mater eorum, confusa est quæ concepit eos ; quia dixit : Vadam post amatores meos, qui dant panes mihi, et aquas meas, lanam meam, et linum meum, oleum meum, et potum meum.

2:6  Wherefore, behold, I will hedge up thy way with thorns, and I will stop it up with a wall, and she shall not find her paths.

2:6  Therefore, behold, I will hedge up thy way with thorns, and make a wall, that she shall not find her paths.

2:6  Ani nad jejími syny se neslituji, jsou to synové smilstva.

2:6  Ani její děti nebudu milovat, protože jsou to děti ze smilstva.

2:6  Ani nad jejími syny se neslituji, protože jsou to synové smilstva.

2:6  A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.

2:6  Propter hoc ecce ego sepiam viam tuam spinis, et sepiam eam maceria, et semitas suas non inveniet.

2:7  And she shall follow after her lovers, and shall not overtake them: and she shall seek them, and shall not find, and she shall say: I will go, and return to my first husband: because it was better with me then than now.

2:7  And she shall follow after her lovers, but she shall not overtake them; and she shall seek them, but shall not find them: then shall she say, I will go and return to my first husband; for then was it better with me than now.

2:7  Smilstva se dopouští jejich matka, hanebnosti jejich rodička; říká: „Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají vodu a chléb, vlnu a len, olej a nápoje.“

2:7  Jejich matka totiž smilnila, nestydatá byla jejich rodička. Říkala: „Půjdu za svými milenci, kteří mi jídlo i vodu dávají, kteří mi dávají vlnu i len, olej i nápoje.“

2:7  Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj.

2:7  Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.

2:7  Et sequetur amatores suos, et non apprehendet eos ; et quæret eos, et non inveniet : et dicet : Vadam, et revertar ad virum meum priorem, quia bene mihi erat tunc magis quam nunc.

2:8  And she did not know that I gave her corn, and wine, and oil, and multiplied her silver, and gold, which they have used in the service of Baal.

2:8  For she did not know that I gave her corn, and wine, and oil, and multiplied her silver and gold, which they prepared for Baal.

2:8  Proto zahradím tvou cestu hložím. Postavím před ni zeď, aby nenašla své stezky.

2:8  Proto jí zatarasím cestu trním a zastavím ji zdí, aby netrefila svými stezkami.

2:8  Proto hle, zatarasím její cestu trním, ⌈zazdím ji zdí,⌉ aby nenašla své stezky.

2:8  Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.

2:8  Et hæc nescivit, quia ego dedi ei frumentum, et vinum, et oleum, et argentum multiplicavi ei, et aurum, quæ fecerunt Baal.

2:9  Therefore will I return, and take away my corn in its season, and my wine in its season, and I will set at liberty my wool, and my flax, which covered her disgrace.

2:9  Therefore will I return, and take away my corn in the time thereof, and my wine in the season thereof, and will recover my wool and my flax given to cover her nakedness.

2:9  Bude se honit za svými milenci, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak si řekne: „Půjdu a vrátím se ke svému prvnímu muži, tehdy mi bývalo lépe než teď.“

2:9  Za svými milenci se požene, ale nedožene je, bude je hledat, ale nenajde. Tehdy si řekne: „Vrátím se zpátky za svým manželem, vždyť mi s ním bylo líp než teď!“

2:9  Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím se ke svému prvnímu muži, protože tehdy mi bylo lépe než nyní.

2:9  Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,

2:9  Idcirco convertar, et sumam frumentum meum in tempore suo, et vinum meum in tempore suo. Et liberabo lanam meam et linum meum, quæ operiebant ignominiam ejus.

2:10  And now I will lay open her folly in the eyes of her lovers: and no man shall deliver her out of my hand:

2:10  And now will I discover her lewdness in the sight of her lovers, and none shall deliver her out of mine hand.

2:10  Nechce pochopit, že já jsem jí dával obilí, mošt i čerstvý olej, že jsem ji zahrnoval stříbrem a zlatem - a oni to dávali Baalovi.

2:10  Až dosud ale uznat nechtěla, že jsem jí obilí, víno i olej dával já, že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata, které utráceli na Baala.

2:10  Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala.

2:10  A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.

2:10  Et nunc revelabo stultitiam ejus in oculis amatorum ejus ; et vir non eruet eam de manu mea ;

2:11  And I will cause all her mirth to cease, her solemnities, her new moons, her sabbaths, and all her festival times.

2:11  I will also cause all her mirth to cease, her feast days, her new moons, and her sabbaths, and all her solemn feasts.

2:11  Proto vezmu své obilí zpět v jeho době, i mošt v příhodný čas; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jež měly přikrývat její nahotu.

2:11  Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě.

2:11  Proto si vezmu zpět své obilí ⌈v jeho době⌉ i své nové víno v jeho určený čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.

2:11  A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.

2:11  et cessare faciam omne gaudium ejus, solemnitatem ejus, neomeniam ejus, sabbatum ejus, et omnia festa tempora ejus.

2:12  And I will destroy her vines, and her fig trees, of which she said: These are my rewards, which my lovers have given me: and I will make her as a forest and the beasts of the field shall devour her.

2:12  And I will destroy her vines and her fig trees, whereof she hath said, These are my rewards that my lovers have given me: and I will make them a forest, and the beasts of the field shall eat them.

2:12  Tehdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců. Žádný ji nevytrhne z mé ruky.

2:12  Brzy odhalím její sprostotu před zraky jejích milenců a nikdo ji nezachrání přede mnou.

2:12  Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky.

2:12  Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.

2:12  Et corrumpam vineam ejus, et ficum ejus, de quibus dixit : Mercedes hæ meæ sunt, quas dederunt mihi amatores mei ; et ponam eam in saltum, et comedet eam bestia agri.

2:13  And I will visit upon her the days of Baalim, to whom she burnt incense, and decked herself out with her earrings, and with her jewels, and went after her lovers, and forgot me, saith the Lord.

2:13  And I will visit upon her the days of Baalim, wherein she burned incense to them, and she decked herself with her earrings and her jewels, and she went after her lovers, and forgat me, saith the Lord.

2:13  Všemu jejímu veselí učiním přítrž, jejím svátkům, novoluním i dnům odpočinku, všem jejím slavnostem.

2:13  Ukončím veškeré její veselí, její svátky i její novoluní, její soboty i všechny její slavnosti.

2:13  Ukončím všechny její oslavy, její každoroční svátky, její novoluní, její soboty -- všechny její určené svátky.

2:13  A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.

2:13  Et visitabo super eam dies Baalim, quibus accendebat incensum, et ornabatur in aure sua, et monili suo. Et ibat post amatores suos, et mei obliviscebatur, dicit Dominus.

2:14  Therefore, behold I will allure her, and will lead her into the wilderness: and I will speak to her heart.

2:14  Therefore, behold, I will allure her, and bring her into the wilderness, and speak comfortably unto her.

2:14  Zpustoším její révu i fíkovník, o nichž říká: „To je má odměna, kterou mi dali moji milenci.“ Proměním je v divočinu, bude je požírat polní zvěř.

2:14  Zpustoším její vinice i fíkové sady, o kterých říká: „Tím mi zaplatili moji milenci,“ a proměním je v lesní houštiny, kde budou požírány divokými zvířaty.

2:14  Zpustoším její révu a její fíkovníky, o nichž říkala: ⌈To je moje mzda, kterou mi dali moji milenci.⌉ Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř.

2:14  Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.

2:14  Propter hoc ecce ego lactabo eam, et ducam eam in solitudinem, et loquar ad cor ejus.

2:15  And I will give her vinedressers out of the same place, and the valley of Achor for an opening of hope: and she shall sing there according to the days of her youth, and according to the days of her coming up out of the land of Egypt.

2:15  And I will give her her vineyards from thence, and the valley of Achor for a door of hope: and she shall sing there, as in the days of her youth, and as in the day when she came up out of the land of Egypt.

2:15  Ztrestám ji za dny baalů, že jim pálí kadidlo a zdobí se kroužkem a náhrdelníkem, že chodí za svými milenci a na mne zapomněla, je výrok Hospodinův.

2:15  Potrestám ji za ty dny, ve kterých uctívá baaly kadidly a ozdobená náušnicemi a sponami chodí za svými milenci – na mě však vůbec nemyslí, praví Hospodin.

2:15  Navštívím ji s trestem za dny baalů, kdy jim obětovala, zdobila se svými náušnicemi a šperky, chodila za svými milenci, ale na mě zapomněla, je Hospodinův výrok.

2:15  A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.

2:15  Et dabo ei vinitores ejus ex eodem loco, et vallem Achor, ad aperiendam spem ; et canet ibi juxta dies juventutis suæ, et juxta dies ascensionis suæ de terra Ægypti.

2:16  And it shall be in that day, saith the Lord: That she shall call me: My husband, and she shall call me no more Baali.

2:16  And it shall be at that day, saith the Lord, that thou shalt call me Ishi; and shalt call me no more Baali.

2:16  Proto ji přemluvím, uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci.

2:16  Pak si ji ale znovu nakloním; povedu ji po poušti, kde k ní láskyplně promluvím.

2:16  Ale hle, já ji přivábím, přivedu ji do pustiny a ⌈budu mluvit k jejímu srdci. ⌉

2:16  I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.

2:16  Et erit in die illa, ait Dominus : vocabit me, Vir meus, et non vocabit me ultra Baali.

2:17  And I will take away the names of Baalim out of her mouth, and she shall no more remember their name.

2:17  For I will take away the names of Baalim out of her mouth, and they shall no more be remembered by their name.

2:17  Zas jí dám její vinice, dolinu Akór jako bránu k naději. Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí, jako v den, kdy vystoupila z egyptské země.

2:17  Její vinice jí tehdy navrátím, Rokle neštěstí se jí stane Bránou k naději, a tehdy mi odpoví jako zamlada, jako v den, kdy vyšla z Egypta.

2:17  Tam jí dám její vinici a údolí Akór jako bránu naděje. Tam ⌈bude povolná⌉ jako za dnů svého mládí, jako v den, kdy vyšla z egyptské země.

2:17  Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.

2:17  Et auferam nomina Baalim de ore ejus, et non recordabitur ultra nominis eorum.

2:18  And in that day I will make a covenant with them, with the beasts of the field, and with the fowls of the air, and with the creeping things of the earth: and I will destroy the bow, and the sword, and war out of the land: and I will make them sleep secure.

2:18  And in that day will I make a covenant for them with the beasts of the field, and with the fowls of heaven, and with the creeping things of the ground: and I will break the bow and the sword and the battle out of the earth, and will make them to lie down safely.

2:18  V onen den, je výrok Hospodinův, budeš ke mně volat: „Můj muži“, a nenazveš mě už: „Můj Baale“.

2:18  Toho dne, praví Hospodin, mi budeš říkat: „Manželi“ – Baalem mě nenazveš už nikdy víc.

2:18  ⌈I stane se v onen den,⌉ je Hospodinův výrok, že budeš volat: ⌈Můj muži,⌉ a nebudeš už na mě volat: ⌈Můj Baale.⌉

2:18  A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.

2:18  Et percutiam cum eis fœdus in die illa, cum bestia agri, et cum volucre cæli, et cum reptili terræ ; et arcum, et gladium, et bellum conteram de terra, et dormire eos faciam fiducialiter.

2:19  And I will espouse thee to me for ever: and I will espouse thee to me in justice, and judgment, and in mercy, and in commiserations.

2:19  And I will betroth thee unto me for ever; yea, I will betroth thee unto me in righteousness, and in judgment, and in lovingkindness, and in mercies.

2:19  Odstraním z jejích úst jména baalů; jejich jména nebude už nikdo připomínat.

2:19  Jména baalů totiž z tvých úst odstraním, aby už nebyli svým jménem vzýváni.

2:19  Odstraním ⌈jména baalů⌉ z jejích úst a nebudou připomínáni už svým jménem.

2:19  I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.

2:19  Et sponsabo te mihi in sempiternum ; et sponsabo te mihi in justitia, et judicio, et in misericordia, et in miserationibus.

2:20  And I will espouse thee to me in faith: and thou shalt know that I am the Lord.

2:20  I will even betroth thee unto me in faithfulness: and thou shalt know the Lord.

2:20  V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí.

2:20  V ten den uzavřu smlouvu kvůli nim s divokou zvěří a s ptáky na nebi i s havětí, co leze po zemi; luk, meč a válku ze země vymýtím, všem dám odpočinout v bezpečí.

2:20  V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří, s nebeskými ptáky a zemskými plazy. Odstraním ze země luk, meč i válku a dám jim pobývat v bezpečí.

2:20  Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.

2:20  Et sponsabo te mihi in fide ; et scies quia ego Dominus.

2:21  And it shall come to pass in that day: I will hear, saith the Lord, I will hear the heavens, and they shall hear the earth.

2:21  And it shall come to pass in that day, I will hear, saith the Lord, I will hear the heavens, and they shall hear the earth;

2:21  Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním,

2:21  Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě právem a spravedlností, láskou a milosrdenstvím.

2:21  Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,

2:21  I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.

2:21  Et erit in die illa : exaudiam, dicit Dominus, exaudiam cælos, et illi exaudient terram.

2:22  And the earth shall hear the corn, and the wine, and the oil, and these shall hear Jezrahel.

2:22  And the earth shall hear the corn, and the wine, and the oil; and they shall hear Jezreel.

2:22  zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.

2:22  Zasnoubím si tě také věrností, abys poznala, kdo je Hospodin.

2:22  zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.

2:22  Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.

2:22  Et terra exaudiet triticum, et vinum, et oleum, et hæc exaudient Jezrahel.

2:23  And I will sow her unto me in the earth, and I will have mercy on her that was without mercy.

2:23  And I will sow her unto me in the earth; and I will have mercy upon her that had not obtained mercy; and I will say to them which were not my people, Thou art my people; and they shall say, Thou art my God.

2:23  V onen den odpoví, je výrok Hospodinův, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi,

2:23  V ten den odpovím, praví Hospodin, odpovím nebi a to odpoví zemi.

2:23  I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.

2:23  Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.

2:23  Et seminabo eam mihi in terra, et miserebor ejus quæ fuit Absque misericordia.

2:24  And I will say to that which is not my people: Thou art my people: and they shall say: Thou art my God.

2:24  země pak odpoví obilím moštu a oleji a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).

2:24  Země odpoví obilí, vínu i oleji a to vše odpoví Jizreeli.

2:24  Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.

2:24  Et dicam Non populo meo : Populus meus es tu ; et ipse dicet : Deus meus es tu.

2:25  Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: „Tys můj lid“, a on řekne: „Můj Bože!“

2:25  Do země si jej zaseji a nad Lo-ruchamou se smiluji. Lo-amiho oslovím: „Jsi můj lid,“ a on mi odpoví: „Můj Bůh jsi ty!“

2:25  Zaseji si ji do země a slituji se nad Ló–ruchámou. Řeknu Ló–amímu: Ty jsi můj lid a on řekne: Můj Bože!

Chapter 3

3:1  And the Lord said to me: Go yet again, and love a woman beloved of her friend, and an adulteress: as the Lord loveth the children of Israel, and they look to strange gods, and love the husks of the grapes.

3:1  Then said the Lord unto me, Go yet, love a woman beloved of her friend, yet an adulteress, according to the love of the Lord toward the children of Israel, who look to other gods, and love flagons of wine.

3:1  Hospodin mi řekl: „Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin izraelské syny, i když se obracejí za jinými bohy a milují koláče z hroznů.“

3:1  Hospodin mi řekl: „Jdi a znovu miluj svou ženu, která má milence a je ti nevěrná. Právě tak Hospodin miluje syny Izraele, kteří se obracejí k cizím bohům a milují posvátné rozinkové koláče.“

3:1  Hospodin mi řekl: Znovu jdi a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele, ačkoliv se obracejí k jiným bohům a milují hrozinkové koláče.

3:1  Opět řekl mi Hospodin: Ještě jdi, a zamiluj ženu, milou frejíři a cizoložnou, tak jako miluje Hospodin syny Izraelské, ačkoli oni hledí k bohům cizím, a milují kádě vína.

3:1  Et dixit Dominus ad me : Adhuc vade, et dilige mulierem dilectam amico et adulteram, sicut diligit Dominus filios Israël, et ipsi respiciunt ad deos alienos, et diligunt vinacia uvarum.

3:2  And I bought her to me for fifteen pieces of silver, and for a core of barley, and for half a core of barley.

3:2  So I bought her to me for fifteen pieces of silver, and for an homer of barley, and an half homer of barley:

3:2  Opatřil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra a za půldruhého chómeru ječmene.

3:2  Zaplatil jsem tedy za ni patnáct šekelů stříbra a půldruhého chomeru ječmene.

3:2  Koupil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra a chómer a létech ječmene.

3:2  Tedy zjednal jsem ji sobě z patnácti stříbrných a z půldruhého chomeru ječmene.

3:2  Et fodi eam mihi quindecim argenteis, et coro hordei, et dimidio coro hordæi.

3:3  And I said to her: Thou shalt wait for me many days: thou shalt not play the harlot, and thou shalt be no man's, and I also will wait for thee.

3:3  And I said unto her, Thou shalt abide for me many days; thou shalt not play the harlot, and thou shalt not be for another man: so will I also be for thee.

3:3  Řekl jsem jí: „Po mnoho dní zůstaneš se mnou, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému; také já budu jen s tebou.“

3:3  Potom jsem jí řekl: „Zůstaneš se mnou nadlouho; nebudeš smilnit ani spát s mužem a ani já s tebou.“

3:3  Řekl jsem jí: Pobývej se mnou po mnoho dní. Nesmilni a ⌈neměj styk s mužem⌉ a ⌈ani já nevejdu k tobě.⌉

3:3  A řekl jsem jí: Za mnoho dnů seď mi, nesmilni, aniž se vdávej za muže, a já také příčinou tvou.

3:3  Et dixi ad eam : Dies multos exspectabis me ; non fornicaberis, et non eris viro ; sed et ego exspectabo te.

3:4  For the children of Israel shall sit many days without king, and without prince, and without sacrifice, and without altar, and without ephod, and without theraphim.

3:4  For the children of Israel shall abide many days without a king, and without a prince, and without a sacrifice, and without an image, and without an ephod, and without teraphim:

3:4  Po mnoho dní zůstanou izraelští synové bez krále, bez velmože, bez obětních hodů, bez posvátného sloupu, bez efódu a domácích bůžků.

3:4  Synové Izraele totiž zůstanou nadlouho bez krále a vůdce, bez oběti a posvátného sloupu, bez efodu a bůžků.

3:4  Neboť ⌈po mnoho dní⌉ budou synové Izraele pobývat bez krále, bez knížete, bez obětního hodu, bez posvátného sloupu, bez efódu a domácích bůžků.

3:4  Nebo za mnohé dny budou synové Izraelští bez krále, bez knížete, bez oběti, bez modly, bez efodu a terafim.

3:4  Quia dies multos sedebunt filii Israël sine rege, et sine principe, et sine sacrificio, et sine altari, et sine ephod, et sine theraphim.

3:5  And after this the children of Israel shall return and shall seek the Lord, their God, and David, their king: and they shall fear the Lord, and his goodness, in the last days.

3:5  Afterward shall the children of Israel return, and seek the Lord their God, and David their king; and shall fear the Lord and his goodness in the latter days.

3:5  Potom se však izraelští synové obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, i svého krále Davida. Se strachem přiběhnou k Hospodinu a jeho dobrotě v posledních dnech.

3:5  Potom synové Izraele znovu začnou hledat Hospodina, svého Boha, i svého krále Davida; v posledních časech se s bázní obrátí k Hospodinu a k jeho dobrotě.

3:5  Potom se synové Izraele navrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a svého krále Davida. ⌈V posledních dnech⌉ se s třesením obrátí k Hospodinu a k jeho dobrotě.

3:5  Potom pak obrátí se synové Izraelští, a hledati budou Hospodina Boha svého i Davida krále svého; a předěšeni jsouce, poběhnou k Hospodinu a k dobrotě jeho v posledních časích.

3:5  Et post hæc revertentur filii Israël, et quærent Dominum Deum suum, et David regem suum : et pavebunt ad Dominum, et ad bonum ejus, in novissimo dierum.

Chapter 4

4:1  Hear the word of the Lord, ye children of Israel, for the Lord shall enter into judgment with the inhabitants of the land: for there is no truth, and there is no mercy, and there is no knowledge of God in the land.

4:1  Hear the word of the Lord, ye children of Israel: for the Lord hath a controversy with the inhabitants of the land, because there is no truth, nor mercy, nor knowledge of God in the land.

4:1  Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi.

4:1  Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha.

4:1  Slyšte Hospodinovo slovo, synové Izraele, neboť Hospodin vede spor s obyvateli země, protože v zemi není ⌈věrnost ani milosrdenství⌉ ani poznání Boha.

4:1  Slyšte slovo Hospodinovo, ó synové Izraelští, neboť má rozepři Hospodin s obyvateli země této, proto že není žádné věrnosti, ani žádného milosrdenství, ani žádné známosti Boží v této zemi.

4:1  Audite verbum Domini, filii Israël, quia judicium Domino cum habitatoribus terræ : non est enim veritas, et non est misericordia, et non est scientia Dei in terra.

4:2  Cursing, and lying, and killing, and theft, and adultery, have overflowed, and blood hath touched blood.

4:2  By swearing, and lying, and killing, and stealing, and committing adultery, they break out, and blood toucheth blood.

4:2  Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev.

4:2  Jen samé kletby, lži a vraždění, zlodějství a cizoložení – rozmáhá se to víc a víc, jedno krveprolití za druhým!

4:2  Rozhojnilo se proklínání a lhaní, vraždy a krádeže a cizoložství, ⌈nastává jedno prolévání krve za druhým.⌉

4:2  Proklínání a lži a vraždy, a zlodějství i cizoložství na vrch zrostlo, a vražda vraždu postihá.

4:2  Maledictum, et mendacium, et homicidium, et furtum, et adulterium inundaverunt, et sanguis sanguinem tetigit.

4:3  Therefore shall the land mourn, and every one that dwelleth in it shall languish with the beasts of the field, and with the fowls of the air: yea, the fishes of the sea also shall be gathered together.

4:3  Therefore shall the land mourn, and every one that dwelleth therein shall languish, with the beasts of the field, and with the fowls of heaven; yea, the fishes of the sea also shall be taken away.

4:3  Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby.

4:3  To proto země uvadá a každý její obyvatel je vyčerpán; polní zvěř i ptáci na nebi hynou společně s mořskými rybami.

4:3  Proto truchlí země a chřadnou všichni, kdo v ní bydlí, s polní zvěří a s nebeským ptactvem; i ⌈mořské ryby⌉ zahynou.

4:3  Protož kvíliti bude tato země, a umdlí všecko, což v ní přebývá, živočichové polní i ptactvo nebeské, ano i ryby mořské zhynou.

4:3  Propter hoc lugebit terra, et infirmabitur omnis qui habitat in ea, in bestia agri, et in volucre cæli ; sed et pisces maris congregabuntur.

4:4  But yet let not any man judge: and let not a man be rebuked: for thy people are as they that contradict the priest.

4:4  Yet let no man strive, nor reprove another: for thy people are as they that strive with the priest.

4:4  Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, kněže, jako by chtěl vést při,

4:4  Ať si však nikdo nestěžuje, nikdo ať nikoho neobviňuje – vždyť jsi to, knězi, právě ty, na koho tu teď žaluji.

4:4  Jen ať nikdo nevede při, ať nikdo nekárá. ⌈Tvůj lid je jako ti, kdo vedou při s knězem.⌉

4:4  A však žádný jim nedomlouvej, aniž jich kdo tresci; nebo lid tvůj podobni jsou těm, kteříž se vadí s knězem.

4:4  Verumtamen unusquisque non judicet, et non arguatur vir : populus enim tuus sicut hi qui contradicunt sacerdoti.

4:5  And thou shalt fall today, and the prophet also shall fall with thee: in the night I have made thy mother to be silent.

4:5  Therefore shalt thou fall in the day, and the prophet also shall fall with thee in the night, and I will destroy thy mother.

4:5  ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku.

4:5  Potácíš se ve dne jako za noci a s tebou se potácejí také proroci; hubíš svůj vlastní lid

4:5  Klopýtneš ve dne, klopýtne s tebou i prorok v noci, ⌈zničím tvou matku.⌉

4:5  Protož ve dne padneš, padne také i prorok s tebou v noci, zahladím i matku tvou.

4:5  Et corrues hodie, et corruet etiam propheta tecum. Nocte tacere feci matrem tuam.

4:6  My people have been silent, because they had no knowledge: because thou hast rejected knowledge, I will reject thee, that thou shalt not do the office of priesthood to me: and thou hast forgotten the law of thy God, I also will forget thy children.

4:6  My people are destroyed for lack of knowledge: because thou hast rejected knowledge, I will also reject thee, that thou shalt be no priest to me: seeing thou hast forgotten the law of thy God, I will also forget thy children.

4:6  Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapoměls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny.

4:6  a můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky.

4:6  Můj lid hyne ⌈pro nedostatek⌉ poznání. Protože jsi zavrhl poznání, zavrhl jsem tebe, nebudeš mi sloužit jako kněz. Zapomněl jsi na zákon svého Boha, i já zapomenu na tvé syny.

4:6  Vyhlazen bude lid můj pro neumění. Poněvadž jsi ty pohrdl uměním, i tebou pohrdnu, abys mi kněžství nekonal; a že jsi zapomněl na zákon Boha svého, já také zapomenu se na syny tvé.

4:6  Conticuit populus meus, eo quod non habuerit scientiam : quia tu scientiam repulisti, repellam te, ne sacerdotio fungaris mihi ; et oblita es legis Dei tui, obliviscar filiorum tuorum et ego.

4:7  According to the multitude of them, so have they sinned against me: I will change their glory into shame.

4:7  As they were increased, so they sinned against me: therefore will I change their glory into shame.

4:7  Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím.

4:7  Jak se rozmáhali víc a víc, tím více proti mně hřešili; svou Slávu nahradili mrzkostí.

4:7  Čím jich bylo víc, tím víc proti mně hřešili. ⌈Jejich slávu proměním v hanbu.⌉

4:7  Čím se více rozmohli, tím více hřešili proti mně; slávu jejich v pohanění směním.

4:7  Secundum multitudinem eorum sic peccaverunt mihi : gloriam eorum in ignominiam commutabo.

4:8  They shall eat the sins of my people, and shall lift up their souls to their iniquity.

4:8  They eat up the sin of my people, and they set their heart on their iniquity.

4:8  Krmí se obětmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem.

4:8  Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti.

4:8  Pojídají oběti za hřích mého lidu, ⌈prahnou po jejich vině.⌉

4:8  Oběti za hřích lidu mého jedí, protož k nepravosti jejich duše své pozdvihují.

4:8  Peccata populi mei comedent, et ad iniquitatem eorum sublevabunt animas eorum.

4:9  And there shall be like people like priest: and I will visit their ways upon them, and I will repay them their devices.

4:9  And there shall be, like people, like priest: and I will punish them for their ways, and reward them their doings.

4:9  Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.

4:9  Kněz proto dopadne tak jako lid – budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím!

4:9  ⌈Knězi se stane tak jako lidu:⌉ Navštívím ho s trestem za jeho cesty a odplatím mu za jeho činy.

4:9  Pročež stane se jakž lidu tak knězi. Nebo vyhledávati budu na něm cest jeho, a skutky jeho jemu vrátím.

4:9  Et erit sicut populus, sic sacerdos ; et visitabo super eum vias ejus, et cogitationes ejus reddam ei.

4:10  And they shall eat and shall not be filled: they have committed fornication, and have not ceased: because they have forsaken the Lord in not observing the law.

4:10  For they shall eat, and not have enough: they shall commit whoredom, and shall not increase: because they have left off to take heed to the Lord.

4:10  Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina

4:10  Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se

4:10  Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina, aby se oddali

4:10  I budou jísti, a však se nenasytí, smilniti budou, ale nerozmnoží se; nebo nechtějí pozoru míti na Hospodina.

4:10  Et comedent, et non saturabuntur ; fornicati sunt, et non cessaverunt : quoniam Dominum dereliquerunt in non custodiendo.

4:11  Fornication, and wine, and drunkenness, take away the understanding.

4:11  Whoredom and wine and new wine take away the heart.

4:11  a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce.

4:11  do smilstva. Kvůli vínu, kvůli burčáku přišli o rozum!

4:11  smilstvu. Staré a nové víno připravuje o rozum

4:11  Smilství a víno a mest odjímá srdce.

4:11  Fornicatio, et vinum, et ebrietas auferunt cor.

4:12  My people have consulted their stocks, and their staff hath declared unto them: for the spirit of fornication hath deceived them, and they have committed fornication against their God.

4:12  My people ask counsel at their stocks, and their staff declareth unto them: for the spirit of whoredoms hath caused them to err, and they have gone a whoring from under their God.

4:12  Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.

4:12  Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha.

4:12  můj lid. Doptává se svého dřeva, ⌈jeho hůlka mu věští;⌉ protože je svedl duch smilstva, ⌈smilstvem se odvrátili od svého Boha.⌉

4:12  Lid můj dřeva svého se dotazuje, a hůl jeho oznamuje jemu; nebo je duch smilství v blud uvodí, aby smilnili, odcházejíce od Boha svého.

4:12  Populus meus in ligno suo interrogavit, et baculus ejus annuntiavit ei ; spiritus enim fornicationum decepit eos, et fornicati sunt a Deo suo.

4:13  They offered sacrifice upon the tops of the mountains, and burnt incense upon the hills: under the oak, and the poplar, and the turpentine tree, because the shadow thereof was good: therefore shall your daughters commit fornication, and your spouses shall be adulteresses.

4:13  They sacrifice upon the tops of the mountains, and burn incense upon the hills, under oaks and poplars and elms, because the shadow thereof is good: therefore your daughters shall commit whoredom, and your spouses shall commit adultery.

4:13  Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží.

4:13  Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží,

4:13  Obětují na vrcholcích hor, na návrších pálí oběti, pod dubem, styraxem a řečíkem terebintem, protože jeho stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží.

4:13  Na vrších hor obětují, a na pahrbcích kadí, pod doubím a topolím a jilmovím, nebo jest příhodný stín jejich; protož smilní dcery vaše, a nevěsty vaše cizoloží.

4:13  Super capita montium sacrificabant, et super colles ascendebant thymiama ; subtus quercum, et populum, et terebinthum, quia bona erat umbra ejus ; ideo fornicabuntur filiæ vestræ, et sponsæ vestræ adulteræ erunt.

4:14  I will not visit upon your daughters, when they shall commit fornication, and upon your spouses when they shall commit adultery: because themselves conversed with harlots, and offered sacrifice with the effeminate, and the people that doth not understand shall be beaten.

4:14  I will not punish your daughters when they commit whoredom, nor your spouses when they commit adultery: for themselves are separated with whores, and they sacrifice with harlots: therefore the people that doth not understand shall fall.

4:14  Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne.

4:14  nebudu trestat vaše smilné dcery ani ty vaše cizoložné snachy – vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami a konají oběti s těmi kněžkami. Špatně dopadne ten tupý lid!

4:14  Nenavštívím s trestem vaše dcery, že smilní, a vaše nevěsty, že cizoloží, neboť oni sami ⌈chodí stranou⌉ s prostitutkami a obětují s chrámovými nevěstkami. Lid bez porozumění bude sražen.

4:14  Nevyhledával-liž bych na dcerách vašich, že smilní, a na nevěstách vašich, že cizoloží, že tito s nevěstkami se oddělují, a s ženkami obětují? Anobrž lid, kterýž sobě nesrozumívá, padne.

4:14  Non visitabo super filias vestras cum fuerint fornicatæ, et super sponsas vestras cum adulteraverint, quoniam ipsi cum meretricibus conversabantur, et cum effeminatis sacrificabant ; et populus non intelligens vapulabit.

4:15  If thou play the harlot, O Israel, at least let not Juda offend: and go ye not into Galgal, and come not up into Bethaven, and do not swear: The Lord liveth.

4:15  Though thou, Israel, play the harlot, yet let not Judah offend; and come not ye unto Gilgal, neither go ye up to Beth–aven, nor swear, The Lord liveth.

4:15  Jestli smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: „Jakože živ je Hospodin!“

4:15  Jestliže, Izraeli, smilníš ty, ať aspoň Juda nehřeší! Proto nechoďte do Gilgalu, neputujte do Bet-avenu, zdržte se přísahy: „Jakože žije Hospodin!“

4:15  Jestliže smilníš ty, Izraeli, ať se neproviní Juda! Nechoďte do Gilgálu! Nevstupujte do Bét–ávenu! Nepřísahejte: Jakože živ je Hospodin!

4:15  Jestliže smilníš ty Izraeli, nechažť nehřeší Juda. Protož nechoďtež do Galgala, aniž vstupujte do Betaven, aniž přisahejte: Živť jest Hospodin.

4:15  Si fornicaris tu, Israël, non delinquat saltem Juda ; et nolite ingredi in Galgala, et ne ascenderitis in Bethaven, neque juraveritis : Vivit Dominus !

4:16  For Israel hath gone astray like a wanton heifer now will the Lord feed them, as a lamb in a spacious place.

4:16  For Israel slideth back as a backsliding heifer: now the Lord will feed them as a lamb in a large place.

4:16  Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?

4:16  Izrael se umíněně vzpírá jako umíněná kráva. Jak ho má Hospodin teď nechat pást svobodně jako beránka?

4:16  Vždyť Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Hospodin je nyní bude pást jako beránka na širých pastvinách.

4:16  Nebo jako jalovice tvrdošijná tvrdošijný jest Izrael, jižť je pásti bude Hospodin jako beránka na prostranně.

4:16  Quoniam sicut vacca lasciviens declinavit Israël ; nunc pascet eos Dominus, quasi agnum in latitudine.

4:17  Ephraim is a partaker with idols, let him alone.

4:17  Ephraim is joined to idols: let him alone.

4:17  Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být.

4:17  Efraim se spřáhl s modlami – nech ho být!

4:17  Efrajim se spolčil s modlářskými zpodobeninami, nech ho být.

4:17  Efraim stovaryšil se s modlami, nechej ho.

4:17  Particeps idolorum Ephraim : dimitte eum.

4:18  Their banquet is separated, they have gone astray by fornication: they that should have protected them have loved to bring shame upon them.

4:18  Their drink is sour: they have committed whoredom continually: her rulers with shame do love, Give ye.

4:18  Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.

4:18  Když už je pití vypito, vrhnou se na smilstvo; ti, kdo jsou lidu záštitou, chovají v lásce zkaženost.

4:18  Když skončili s pitím, ⌈propadli smilstvu.⌉ Milovali víc hanbu nežli svoji čest.

4:18  Zpurné je činí nápoj jejich, velice smilní, milují: Dejte. Ochráncové jeho jsou ohyzda.

4:18  Separatum est convivium eorum ; fornicatione fornicati sunt : dilexerunt afferre ignominiam protectores ejus.

4:19  The wind hath bound them up in its wings, and they shall be confounded because of their sacrifices.

4:19  The wind hath bound her up in her wings, and they shall be ashamed because of their sacrifices.

4:19  Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.

4:19  Vítr je svými křídly zachvátí, budou se stydět za své oběti!

4:19  Vítr je ⌈uchvátí svými křídly,⌉ bude se stydět za své oběti.

4:19  Zachvátí je vítr křídly svými, i budou zahanbeni pro své oběti.

4:19  Ligavit eum spiritus in alis suis, et confundentur a sacrificiis suis.

Chapter 5

5:1  Hear ye this, O priests, and hearken, O ye house of Israel, and give ear, O house of the king: for there is a judgment against you, because you have been a snare to them whom you should have watched over and a net spread upon Thabor.

5:1  Hear ye this, O priests; and hearken, ye house of Israel; and give ye ear, O house of the king; for judgment is toward you, because ye have been a snare on Mizpah, and a net spread upon Tabor.

5:1  Slyšte to, kněží, napni pozornost, dome izraelský, naslouchej, dome královský, neboť vám byl svěřen soud. Stali jste se však osidlem pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboru,

5:1  Kněží, teď slyšte toto, lide Izraele, dávej pozor, královský dome, nakloň ucho! Tento soud je veden proti vám, neboť jste v Micpě byli past, na hoře Tábor jste byli nástraha,

5:1  Slyšte to, kněží! Pozorně naslouchejte, dome izraelský! Poslouchejte, dome královský, protože ⌈tento rozsudek je proti vám!⌉ Neboť jste byli pastí pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboře,

5:1  Slyštež to, ó kněží, a pozorujte, dome Izraelský, i dome královský, poslouchejte, nebo proti vám soud tento jest, proto že jste osídlo v Masfa, a sítka rozestřená na vrchu Tábor.

5:1  Audite hoc, sacerdotes, et attendite, domus Israël, et domus regis, auscultate : quia vobis judicium est, quoniam laqueus facti estis speculationi, et rete expansum super Thabor.

5:2  And you have turned aside victims into the depth and I am the teacher of them all.

5:2  And the revolters are profound to make slaughter, though I have been a rebuker of them all.

5:2  jámou, kterou vyhloubili odpadlíci. Ale já je všechny ztrestám.

5:2  v Šitimu jáma hloubená. Já je však všechny potrestám,

5:2  ⌈jámou, kterou vyhloubili v Šitímu.⌉ Já mám kázeň pro ně pro všechny.

5:2  Nýbrž k zabíjení uchylujíce se, připadají k zemi, ale já ztresci každého z nich.

5:2  Et victimas declinastis in profundum ; et ego eruditor omnium eorum.

5:3  I know Ephraim, and Israel is not hid from me for now Ephraim hath committed fornication, Israel is defiled.

5:3  I know Ephraim, and Israel is not hid from me: for now, O Ephraim, thou committest whoredom, and Israel is defiled.

5:3  Znám Efrajima, Izrael se přede mnou neukryje. Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu, bývá Izrael poskvrněn.

5:3  já přece Efraima znám a Izrael se mi neschová! Teď ses, Efraime, ke smilstvu obrátil a Izrael se poskvrnil.

5:3  Já znám Efrajima, Izrael není přede mnou skryt. Protože jsi teď smilnil, Efrajime, Izrael je poskvrněn.

5:3  Známť já Efraima, a Izrael není ukryt přede mnou; nebo nyní smilníš, Efraime, poškvrňuje se Izrael.

5:3  Ego scio Ephraim, et Israël non est absconditus a me : quia nunc fornicatus est Ephraim ; contaminatus est Israël.

5:4  They will not set their thoughts to return to their God: for the spirit of fornication is in the midst of them, and they have not known the Lord.

5:4  They will not frame their doings to turn unto their God: for the spirit of whoredoms is in the midst of them, and they have not known the Lord.

5:4  Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu; je v nich duch smilstva, neznají Hospodina.

5:4  Svých skutků se nevzdají, aby se ke svému Bohu vrátili; duch smilstva je totiž v nich, Hospodina už neznají.

5:4  Jejich činy jim nedovolí navrátit se k jejich Bohu, protože v jejich nitru je duch smilstva, Hospodina neznají.

5:4  Nemají se k tomu, aby se obrátili k Bohu svému, proto že duch smilství mezi nimi jest, Hospodina pak znáti nechtějí,

5:4  Non dabunt cogitationes suas ut revertantur ad Deum suum, quia spiritus fornicationum in medio eorum, et Dominum non cognoverunt.

5:5  And the pride of Israel shall answer in his face: and Israel, and Ephraim shall fall in their iniquity, Juda also shall fall with them.

5:5  And the pride of Israel doth testify to his face: therefore shall Israel and Ephraim fall in their iniquity; Judah also shall fall with them.

5:5  Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost, upadne s nimi i Juda.

5:5  Pýcha Izraele svědčí proti nim; Izrael, Efraim, se v hříchu potácí a Juda se potácí spolu s ním.

5:5  Pýcha Izraele svědčí proti němu, Izrael a Efrajim klopýtnou pro své viny, s nimi klopýtne i Juda.

5:5  Tak že hrdost Izraelova svědčí vůči proti němu; protož Izrael i Efraim padnou pro nepravost svou, padne také i Juda s nimi.

5:5  Et respondebit arrogantia Israël in facie ejus, et Israël et Ephraim ruent in iniquitate sua : ruet etiam Judas cum eis.

5:6  With their flocks and with their herds, they shall go to seek the Lord, and shall not find him: he is withdrawn from them.

5:6  They shall go with their flocks and with their herds to seek the Lord; but they shall not find him; he hath withdrawn himself from them.

5:6  Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina, ale nenajdou. Unikl jim.

5:6  Se svými ovcemi a kravami se za Hospodinem vydají; budou ho hledat, ale nenajdou, neboť jim zmizel daleko.

5:6  Se svým ⌈bravem a skotem⌉ půjdou hledat Hospodina, ale nenajdou ho, vzdálil se od nich.

5:6  S stády bravů a skotů svých půjdou hledati Hospodina, však nenaleznou; vzdáliltě se od nich.

5:6  In gregibus suis et in armentis suis vadent ad quærendum Dominum, et non invenient : ablatus est ab eis.

5:7  They have transgressed against the Lord: for they have begotten children that are strangers: now shall a month devour them with their portions.

5:7  They have dealt treacherously against the Lord: for they have begotten strange children: now shall a month devour them with their portions.

5:7  Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně, zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.

5:7  Hospodinu byli nevěrní, někomu cizímu děti zplodili; teď je to jejich novoluní pohltí i s jejich pozemky.

5:7  Nevěrně opustili Hospodina, protože zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.

5:7  Hospodinu se zpronevěřili, nebo syny cizí zplodili; jižť je zžíře měsíc i s jměním jejich.

5:7  In Dominum prævaricati sunt, quia filios alienos genuerunt : nunc devorabit eos mensis, cum partibus suis.

5:8  Blow ye the cornet in Gabaa, the trumpet in Rama: howl ye in Bethaven, behind thy back, O Benjamin.

5:8  Blow ye the cornet in Gibeah, and the trumpet in Ramah: cry aloud at Beth–aven, after thee, O Benjamin.

5:8  Zatrubte v Gibeji na polnici, na pozoun v Rámě, křičte na poplach v Bét-ávenu! Táhnou proti tobě, Benjamíne!

5:8  V Gibeji na roh zatrubte, v Rámě ať zazní polnice, na poplach v Bet-avenu zakřičte: „Benjamíne, jdou na tebe!“

5:8  Trubte na beraní roh v Gibeji, na trubku v Rámě! Křičte v Bét–ávenu, třes se, Benjamíne!

5:8  Trubte trubou v Gabaa, a na pozoun v Ráma; křičte v Betaven: Po tobě, ó Beniamine.

5:8  Clangite buccina in Gabaa, tuba in Rama ; ululate in Bethaven, post tergum tuum, Benjamin.

5:9  Ephraim shall be in desolation in the day of rebuke: among the tribes of Israel I have shewn that which shall surely be.

5:9  Ephraim shall be desolate in the day of rebuke: among the tribes of Israel have I made known that which shall surely be.

5:9  Efrajim bude vzbuzovat úděs v den, kdy bude ztrestán; izraelské kmeny seznamuji s pravdou.

5:9  Efraim bude zpustošen v ten soudný den. Pro všechny kmeny Izraele oznamuji, co jisté je.

5:9  Efrajim se stane v den trestu děsivou krajinou. Mezi kmeny Izraele oznamuji ⌈to, co je spolehlivé.⌉

5:9  Efraim zpuštěn bude v den kázně, v němž po pokoleních Izraelských uvedu v známost pravdu.

5:9  Ephraim in desolatione erit in die correptionis ; in tribubus Israël ostendi fidem.

5:10  The princes of Juda are become as they that take up the bound: I will pour out my wrath upon them like water.

5:10  The princes of Judah were like them that remove the bound: therefore I will pour out my wrath upon them like water.

5:10  Judští velmožové jsou jako ti, kdo přenášejí mezníky. Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.

5:10  Vůdcové Judy jsou jako ti, kdo posunují mezníky; svou prchlivostí je zaplavím jako povodní.

5:10  Judská knížata jsou jako ti, kdo posouvají mezníky, vyleji na ně svůj hněv jako vodu.

5:10  Knížata Judská jsou podobná těm, kteříž přenášejí mezník; vyleji na ně jako vodu prchlivost svou.

5:10  Facti sunt principes Juda quasi assumentes terminum ; super eos effundam quasi aquam iram meam.

5:11  Ephraim is under oppression, and broken in judgment: because he began to go after filthiness.

5:11  Ephraim is oppressed and broken in judgment, because he willingly walked after the commandment.

5:11  Efrajim bude poroben a zkrušen soudem, protože se rád honí za žvástem.

5:11  Efraim bude poroben, soudem rozdrcen, neboť si usmyslel jít za Nesmyslem.

5:11  Efrajim je utlačován, drcen soudem, protože byl odhodlán chodit za marností.

5:11  Utištěn jest Efraim, potřín soudem, však sobě libuje choditi za rozkazem.

5:11  Calumniam patiens est Ephraim, fractus judicio, quoniam cœpit abire post sordes.

5:12  And I will be like a moth to Ephraim: and like rottenness to the house of Juda.

5:12  Therefore will I be unto Ephraim as a moth, and to the house of Judah as rottenness.

5:12  Budu Efrajimovi jako hnisavá rána a jako kostižer Judovu domu.

5:12  Pro Efraima jsem jako vřed, pro dům Judy jsem kostižer!

5:12  Já jsem pro Efrajima jako mol, pro dům judský jako hniloba.

5:12  Protož i já byl jsem jako mol Efraimovi, a jako hnis domu Judovu.

5:12  Et ego quasi tinea Ephraim, et quasi putredo domui Juda.

5:13  And Ephraim saw his sickness, and Juda his band: and Ephraim went to the Assyrian, and sent to the avenging king: and he shall not be able to heal you, neither shall he be able to take off the band from you.

5:13  When Ephraim saw his sickness, and Judah saw his wound, then went Ephraim to the Assyrian, and sent to king Jareb: yet could he not heal you, nor cure you of your wound.

5:13  Když spatřil Efrajim svoji nemoc a Juda svou otevřenou ránu, šel Efrajim k Ašúrovi, poslal k velkokráli. Ten vás však vyléčit nemůže, vaši otevřenou ránu nevyhojí!

5:13  Když Efraim poznal, jak je nemocný, a Juda uviděl svá zranění, tehdy se Efraim k Asýrii obrátil, aby se od velkokrále dočkal pomoci. Ten vás však nebude moci uzdravit, nemůže vyléčit vaše zranění!

5:13  Když Efrajim uviděl svou nemoc a Juda svůj vřed, šel Efrajim do Asýrie, poslal k mocnému králi. Ale on vás není schopen uzdravit ani ⌈zbavit vás⌉ vředu.

5:13  Pročež vida Efraim neduh svůj, a Juda nežit svůj, utekl se Efraim k Assurovi, a poslal k králi, kterýž by se o něj zasadil. Ale on nebude moci zhojiti vás, ani uzdraviti vás od nežitů.

5:13  Et vidit Ephraim languorem suum, et Juda vinculum suum ; et abiit Ephraim ad Assur, et misit ad regem ultorem : et ipse non poterit sanare vos, nec solvere poterit a vobis vinculum.

5:14  For I will be like a lioness to Ephraim, and like a lion's whelp to the house of Juda: I, I will catch, and go: I will take away, and there is none that can rescue.

5:14  For I will be unto Ephraim as a lion, and as a young lion to the house of Judah: I, even I, will tear and go away; I will take away, and none shall rescue him.

5:14  Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev, na Judův dům jako lvíče. Já, já rozsápu a odejdu, uchvátím a nikdo nevysvobodí.

5:14  Já totiž budu pro Efraima lvem, pro dům Judy budu lvím samcem. Já sám rozsápu je na kusy, odvleču pryč a nebude jim pomoci.

5:14  Neboť já jsem pro Efrajima jako lev a pro dům judský jako mladý lev. Já, já rozsápu a odejdu, odnesu a není, kdo by vysvobodil.

5:14  Nebo já jsem jako lítý lev Efraimovi, a jako lvíče domu Judovu; já, já uchvátím a ujdu, vezmu, a žádný nevytrhne.

5:14  Quoniam ego quasi leæna Ephraim, et quasi catulus leonis domui Juda. Ego, ego capiam, et vadam ; tollam, et non est qui eruat.

5:15  I will go and return to my place: until you are consumed, and seek my face.

5:15  I will go and return to my place, till they acknowledge their offence, and seek my face: in their affliction they will seek me early.

5:15  Odejdu, vrátím se ke svému místu, dokud nevyznají svou vinu a nezačnou mě hledat. Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.

5:15  Vrátím se zpět do svého doupěte, dokud jim jejich vina nedojde a nezačnou znovu hledat mě. Tehdy pak ve svých úzkostech mě budou hledat horlivě.

5:15  Odejdu a navrátím se na své místo, dokud neuznají vinu a nebudou hledat moji přítomnost. Ve své tísni mě budou usilovně hledat.

5:15  Odejda, navrátím se na místo své, až se vinni dadí, a hledati budou tváři mé.

5:15  Vadens revertar ad locum meum, donec deficiatis, et quæratis faciem meam.

Chapter 6

6:1  In their affliction they will rise early to me: Come, and let us return to the Lord.

6:1  Come, and let us return unto the Lord: for he hath torn, and he will heal us; he hath smitten, and he will bind us up.

6:1  „Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže.

6:1  „Pojďme se vrátit k Hospodinu! On nás ranil a on uzdraví, udeřil a také ošetří.

6:1  Pojďte, navraťme se k Hospodinu, protože on rozsápal, on nás i vyléčí. Zranil, on nás i obváže.

6:1  V úzkosti své ráno hledati mne budou: Poďte, a navraťme se k Hospodinu; nebo on uchvátil a zhojí nás, ubil a uvíže rány naše.

6:1  In tribulatione sua mane consurgent ad me : Venite, et revertamur ad Dominum,

6:2  For he hath taken us, and he will heal us: he will strike, and he will cure us.

6:2  After two days will he revive us: in the third day he will raise us up, and we shall live in his sight.

6:2  Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.

6:2  Po dvou dnech nám život navrátí, třetího dne nás znovu postaví, abychom před ním mohli žít,

6:2  Po ⌈dvou dnech⌉ nás oživí, ⌈třetího dne⌉ nám dá povstat, abychom žili ⌈před ním.⌉

6:2  Obživí nás po dvou dnech, dne třetího vzkřísí nás, a budeme živi před oblíčejem jeho,

6:2  quia ipse cepit, et sanabit nos ; percutiet, et curabit nos.

6:3  He will revive us after two days: on the third day he will raise us up, and we shall live in his sight. We shall know, and we shall follow on, that we may know the Lord. His going forth is prepared as the morning light, and he will come to us as the early and the latter rain to the earth.

6:3  Then shall we know, if we follow on to know the Lord: his going forth is prepared as the morning; and he shall come unto us as the rain, as the latter and former rain unto the earth.

6:3  Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“

6:3  abychom Hospodina znali a znát ho chtěli stále víc. On se objeví tak jistě jako svítání, přijde k nám jako průtrž na podzim, jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“

6:3  Poznejme, usilujme poznat Hospodina! Vyjde jistě jako jitřenka, přijde k nám jako déšť, jako jarní déšť, který zavlažuje zemi.

6:3  Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho, a přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi.

6:3  Vivificabit nos post duos dies ; in die tertia suscitabit nos, et vivemus in conspectu ejus. Sciemus, sequemurque ut cognoscamus Dominum : quasi diluculum præparatus est egressus ejus, et veniet quasi imber nobis temporaneus et serotinus terræ.

6:4  What shall I do to thee, O Ephraim? what shall I do to thee, O Juda? your mercy is as a morning cloud, and as the dew that goeth away in the morning.

6:4  O Ephraim, what shall I do unto thee? O Judah, what shall I do unto thee? for your goodness is as a morning cloud, and as the early dew it goeth away.

6:4  Co mám s tebou dělat, Efrajime? Co mám s tebou dělat, Judo? Vaše zbožnost je jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí.

6:4  Co mám s tebou, Efraime, dělat? Co s tebou, Judo, udělat? Vaše láska je jako ranní mlha, jak rosa, jež zrána vyprchá!

6:4  Co s tebou mám udělat, Efrajime? Co s tebou mám udělat, Judo? Vždyť vaše věrnost je jako ranní oblak, jako rosa, která brzy odchází.

6:4  Což mám činiti s tebou, ó Efraime? Což mám činiti s tebou, ó Judo, ano vaše dobrota jest jako oblak ranní, a jako rosa jitřní pomíjející?

6:4  Quid faciam tibi, Ephraim ? quid faciam tibi, Juda ? misericordia vestra quasi nubes matutina, et quasi ros mane pertransiens.

6:5  For this reason have I hewed them by the prophets, I have slain them by the words of my mouth: and thy judgments shall go forth as the light.

6:5  Therefore have I hewed them by the prophets; I have slain them by the words of my mouth: and thy judgments are as the light that goeth forth.

6:5  Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.

6:5  Proto jsem vás otesával skrze proroky, ubíjel jsem vás svými výroky, aby mé úsudky jak světlo zářily.

6:5  Proto jsem tě srazil skrze proroky, zabil jsem tě ⌈řečí svých úst⌉ ⌈a můj soud vyjde jako světlo.⌉

6:5  Protož otesával jsem skrze proroky, zbil jsem je řečmi úst svých, aby soudů tvých světlo vzešlo.

6:5  Propter hoc dolavi in prophetis ; occidi eos in verbis oris mei : et judicia tua quasi lux egredientur.

6:6  For I desired mercy, and not sacrifice: and the knowledge of God more than holocausts.

6:6  For I desired mercy, and not sacrifice; and the knowledge of God more than burnt offerings.

6:6  Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.

6:6  Chci totiž lásku, nikoli oběti, poznání Boha spíš než zápaly.

6:6  Neboť já mám zalíbení v milosrdenství, a ne v obětech, poznání Boha jsem si oblíbil víc než zápalné oběti.

6:6  Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost Boha více než zápaly.

6:6  Quia misericordiam volui, et non sacrificium ; et scientiam Dei plus quam holocausta.

6:7  But they, like Adam, have transgressed the covenant, there have they dealt treacherously against me.

6:7  But they like men have transgressed the covenant: there have they dealt treacherously against me.

6:7  Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu, ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.

6:7  Oni však jako Adam smlouvu zrušili, ach, jak mi byli nevěrní!

6:7  Avšak oni přestoupili smlouvu ⌈jako Adam,⌉ ⌈v tom⌉ mě nevěrně opustili.

6:7  Ale oni smlouvu mou jako lidskou přestoupili, a tu se mi zpronevěřili.

6:7  Ipsi autem sicut Adam transgressi sunt pactum : ibi prævaricati sunt in me.

6:8  Galaad is a city of workers of idols, supplanted with blood.

6:8  Gilead is a city of them that work iniquity, and is polluted with blood.

6:8  Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti, městem krvavých stop.

6:8  Gileád je město lidí zločinných, plné krvavých šlépějí.

6:8  Gileád je městem zločinců, plným krvavých stop.

6:8  Galád město činitelů nepravosti, plné šlepějí krvavých.

6:8  Galaad civitas operantium idolum, supplantata sanguine.

6:9  And like the jaws of highway robbers, they conspire with the priests who murder in the way those that pass out of Sichem: for they have wrought wickedness.

6:9  And as troops of robbers wait for a man, so the company of priests murder in the way by consent: for they commit lewdness.

6:9  Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží, vraždí na cestě do Šekemu, prosazují své mrzké plány.

6:9  Jako loupežníci číhající na lidi, takto se tlupy kněží spolčují, aby na cestě do Šechemu vraždili, aby provozovali zvrhlosti!

6:9  Houf kněží je jako číhající loupežná horda; vraždí na cestě do Šekemu, spáchali hnusnou věc.

6:9  Rota pak kněžstva jsou jako lotři, kteříž na někoho čekají na cestě, kudyž se jde do Sichem; nebo zúmyslnou nešlechetnost páší.

6:9  Et quasi fauces virorum latronum, particeps sacerdotum, in via interficientium pergentes de Sichem : quia scelus operati sunt.

6:10  I have seen a horrible thing in the house of Israel: the fornications of Ephraim there: Israel is defiled.

6:10  I have seen an horrible thing in the house of Israel: there is the whoredom of Ephraim, Israel is defiled.

6:10  V izraelském domě vidím strašnou věc: Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.

6:10  V domě Izraele vidím hroznou věc: Efraim se tam zabývá smilstvem, poskvrňuje se Izrael.

6:10  V domě izraelském jsem viděl něco otřesného: Efrajim tam smilní, Izrael je poskvrněn.

6:10  V domě Izraelském vidím hroznou věc: Tam smilstvím Efraimovým poškvrňuje se Izrael.

6:10  In domo Israël vidi horrendum : ibi fornicationes Ephraim, contaminatus est Israël.

6:11  And thou also, O Juda, set thee a harvest, when I shall bring back the captivity of my people.

6:11  Also, O Judah, he hath set an harvest for thee, when I returned the captivity of my people.

6:11  A tobě, Judo, nastane žeň, až změním úděl svého lidu.

6:11  Ale i tebe, Judo, čeká žeň. Kdykoli úděl svého lidu obrátím,

6:11  I pro tebe, Judo, je připravena žeň! ⌈Když měním úděl svého lidu,⌉

6:11  Ano i u tebe, ó Judo, vsadil rouby, když jsem já zase vedl zajatý lid svůj.

6:11  Sed et Juda, pone messem tibi, cum convertero captivitatem populi mei.

Chapter 7

7:1  When I would have healed Israel, the iniquity of Ephraim was discovered, and the wickedness of Samaria, for they have committed falsehood, and the thief is come in to steal, the robber is without.

7:1  When I would have healed Israel, then the iniquity of Ephraim was discovered, and the wickedness of Samaria: for they commit falsehood; and the thief cometh in, and the troop of robbers spoileth without.

7:1  Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici.

7:1  kdykoli Izraele uzdravím, tehdy se ukazuje Efraimův hřích a zločiny Samaří: Zabývají se podvody, do domů lezou zloději, tlupy lupičů jsou v ulicích.

7:1  když uzdravuji Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří. Neboť podvádějí, zloděj proniká do domu, na ulici vtrhla loupežná horda.

7:1  Když léčím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské; nebo provodí faleš. Vnitř zlodějství, a vně provozují loupežnictví.

7:1  Cum sanare vellem Israël, revelata est iniquitas Ephraim, et malitia Samariæ, quia operati sunt mendacium ; et fur ingressus est spolians, latrunculus foris.

7:2  And lest they may say in their hearts, that I remember all their wickedness: their own devices now have beset them about, they have been done before my face.

7:2  And they consider not in their hearts that I remember all their wickedness: now their own doings have beset them about; they are before my face.

7:2  Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima.

7:2  Vůbec si v srdci nepřipouštějí, že si pamatuji všechny jejich zločiny; jejich skutky je teď obklíčily – vždyť je mám stále na očích!

7:2  ⌈Nemyslí na to,⌉ že pamatuji na všechno jejich zlo. Nyní je jejich činy obklopují, jsou přede mnou.

7:2  Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obkličují skutkové jejich, a před mým oblíčejem jsou.

7:2  Et ne forte dicant in cordibus suis, omnem malitiam eorum me recordatum, nunc circumdederunt eos adinventiones suæ : coram facie mea factæ sunt.

7:3  They have made the king glad with their wickedness: and the princes with their lies.

7:3  They make the king glad with their wickedness, and the princes with their lies.

7:3  Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům.

7:3  Obšťastňují krále svými zločiny a velmože svou lží.

7:3  Svým zlem dělá radost králi a svými podvody knížatům.

7:3  Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata.

7:3  In malitia sua lætificaverunt regem, et in mendaciis suis principes.

7:4  They are all adulterers, like an oven heated by the baker: the city rested a little from the mingling of the leaven, till the whole was leavened.

7:4  They are all adulterers, as an oven heated by the baker, who ceaseth from raising after he hath kneaded the dough, until it be leavened.

7:4  Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout.

7:4  Všichni jsou samí cizoložníci, rozpálené peci podobní, ve které pekař ani topit nemusí, než mu zadělané těsto prokvasí.

7:4  Všichni jsou cizoložníci; jsou jako rozpálená pec, kterou pekař přestane rozdmýchávat od zadělání těsta až do jeho vykynutí.

7:4  Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo.

7:4  Omnes adulterantes, quasi clibanus succensus a coquente ; quievit paululum civitas a commistione fermenti, donec fermentaretur totum.

7:5  The day of our king, the princes began to be mad with wine: he stretched out his hand with scorners.

7:5  In the day of our king the princes have made him sick with bottles of wine; he stretched out his hand with scorners.

7:5  V den našeho krále jsou velmožové rozpálení vínem; spřáhl se s posměvači.

7:5  V den královy slavnosti velmoži vínem rozpálení, zmožení – a on si třese rukou se zrádci!

7:5  V den našeho krále onemocněla knížata rozpálená vínem. ⌈Bude vztahovat svou ruku s⌉ posměvači.

7:5  V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači.

7:5  Dies regis nostri : cœperunt principes furere a vino ; extendit manum suam cum illusoribus.

7:6  Because they have applied their heart like an oven, when he laid snares for them: he slept all the night baking them, in the morning he himself was heated as a flaming fire.

7:6  For they have made ready their heart like an oven, whiles they lie in wait: their baker sleepeth all the night; in the morning it burneth as a flaming fire.

7:6  Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem.

7:6  Jejich srdce se podobají peci, zrádně se k němu lísají; celou noc doutná jejich rozlícení, ráno pak vzplane plameny.

7:6  Vždyť jejich srdce jsou podpálena lstí jako pec, jejich hněv spí celou noc, ráno plane jako plápolající oheň.

7:6  Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně.

7:6  Quia applicuerunt quasi clibanum cor suum, cum insidiaretur eis ; tota nocte dormivit coquens eos : mane ipse succensus quasi ignis flammæ.

7:7  They were all heated like an oven, and have devoured their judges: all their kings have fallen: there is none amongst them that calleth unto me.

7:7  They are all hot as an oven, and have devoured their judges; all their kings are fallen: there is none among them that calleth unto me.

7:7  Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně.

7:7  Jako pec jsou všichni rozpálení, své vlastní vládce sžírají; jejich králové se všichni hroutí, ke mně však nevolá žádný z nich.

7:7  Všichni jsou rozpáleni jako pec, požírají své soudce. Všichni jejich králové padli, nikdo z nich ke mně nevolá.

7:7  Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně.

7:7  Omnes calefacti sunt quasi clibanus, et devoraverunt judices suos : omnes reges eorum ceciderunt ; non est qui clamat in eis ad me.

7:8  Ephraim himself is mixed among the nations: Ephraim is become as bread baked under the ashes, that is not turned.

7:8  Ephraim, he hath mixed himself among the people; Ephraim is a cake not turned.

7:8  Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.

7:8  Efraim se mísí s národy, neobrácený pecen je Efraim.

7:8  Efrajim se mísí mezi národy, Efrajim se stal neobráceným chlebem.

7:8  Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený.

7:8  Ephraim in populis ipse commiscebatur ; Ephraim factus est subcinericius panis, qui non reversatur.

7:9  Strangers have devoured his strength, and he knew it not: yea, grey hairs also are spread about upon him, and he is ignorant of it.

7:9  Strangers have devoured his strength, and he knoweth it not: yea, gray hairs are here and there upon him, yet he knoweth not.

7:9  Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává.

7:9  Jeho sílu stravují cizinci a on to netuší. Hlavu mu pokrývají šediny a on to netuší.

7:9  Cizinci pohlcují jeho sílu, ⌈a on to neví,⌉ vplížily se mu také šediny, a on to neví.

7:9  Cizozemci zžírají sílu jeho, ačkoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná.

7:9  Comederunt alieni robur ejus, et ipse nescivit ; sed et cani effusi sunt in eo, et ipse ignoravit.

7:10  And the pride of Israel shall be humbled before his face: and they have not returned to the Lord their God, nor have they sought him in all these.

7:10  And the pride of Israel testifieth to his face: and they do not return to the Lord their God, nor seek him for all this.

7:10  Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne.

7:10  Ačkoli pýcha Izraele svědčí proti němu, přesto se nevracejí k Hospodinu, svému Bohu, nehledají ho navzdory tomu všemu.

7:10  Pýcha Izraele svědčí proti němu, ale neobracejí se k Hospodinu, svému Bohu, ani po tom všem ho nehledají.

7:10  A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším.

7:10  Et humiliabitur superbia Israël in facie ejus ; nec reversi sunt ad Dominum Deum suum, et non quæsierunt eum in omnibus his.

7:11  And Ephraim is become as a dove that is decoyed, not having a heart: they called upon Egypt, they went to the Assyrians.

7:11  Ephraim also is like a silly dove without heart: they call to Egypt, they go to Assyria.

7:11  Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie.

7:11  Efraim je jako holub, hloupý a bláhový: Jednou volají k Egyptu, pak zas do Asýrie běhají.

7:11  Efrajim je jako holubice, nezkušená a bez rozumu. Volají po Egyptu, chodí do Asýrie.

7:11  A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají.

7:11  Et factus est Ephraim quasi columba seducta non habens cor. Ægyptum invocabant ; ad Assyrios abierunt.

7:12  And when they shall go, I will spread my net upon them: I will bring them down as the fowl of the air, I will strike them as their congregation hath heard.

7:12  When they shall go, I will spread my net upon them; I will bring them down as the fowls of the heaven; I will chastise them, as their congregation hath heard.

7:12  Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění.

7:12  Kamkoli se obrátí, přehodím přes ně svoji síť. Pochytám je jak ptáky na nebi; ztrestám je, když uslyším, jak se slétají.

7:12  Když půjdou, rozprostřu nad nimi svou síť, svrhnu je jako nebeské ptactvo, napravím je, jak bylo oznámeno jejich shromáždění.

7:12  Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich.

7:12  Et cum profecti fuerint, expandam super eos rete meum : quasi volucrem cæli detraham eos ; cædam eos secundum auditionem cœtus eorum.

7:13  Woe to them, for they have departed from me: they shall be wasted because they have transgressed against me: and I redeemed them: and they have spoken lies against me.

7:13  Woe unto them! for they have fled from me: destruction unto them! because they have transgressed against me: though I have redeemed them, yet they have spoken lies against me.

7:13  Běda jim, protože přede mnou ulétli jak ptáče. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži.

7:13  Utekli ode mě – běda jim! Záhuba na ně, že mě zradili! Já jsem je toužil vykoupit, oni však o mně mluví lži.

7:13  Běda jim, že ode mě uletěli! Zkáza na ně, že se proti mně vzbouřili! Já jsem je chtěl vykoupit, ale oni proti mně mluvili lži.

7:13  Běda jim, že jsou poběhli mne. Zpuštění na ně, proto že se mi zpronevěřili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mně lži.

7:13  Væ eis, quoniam recesserunt a me ! vastabuntur, quia prævaricati sunt in me, et ego redemi eos, et ipsi locuti sunt contra me mendacia.

7:14  And they have not cried to me with their heart, but they howled in their beds: they have thought upon wheat and wine, they are departed from me.

7:14  And they have not cried unto me with their heart, when they howled upon their beds: they assemble themselves for corn and wine, and they rebel against me.

7:14  Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají.

7:14  Nevolají ke mně ze srdcí, když na svých lůžkách kvílejí, zraňují se kvůli vínu a obilí, ode mě se však odvracejí.

7:14  Nevolali ke mně o pomoc ve svém srdci, ale naříkali na svých ložích. ⌈Zasazují si rány⌉ kvůli obilí a novému vínu a odvracejí se ode mě.

7:14  Aniž volají ke mně z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromažďujíce se, obracejí se ke mně,

7:14  Et non clamaverunt ad me in corde suo, sed ululabant in cubilibus suis : super triticum et vinum ruminabant ; recesserunt a me.

7:15  And I have chastised them, and strengthened their arms: and they have imagined evil against me.

7:15  Though I have bound and strengthened their arms, yet do they imagine mischief against me.

7:15  Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle.

7:15  Já jsem je učil a jejich pažím dával sílu, oni se ale spikli proti mně.

7:15  Já jsem je napravoval a posiloval jejich paže, oni však proti mně vymýšlejí zlo.

7:15  Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mně zlé vymýšlejí.

7:15  Et ego erudivi eos, et confortavi brachia eorum, et in me cogitaverunt malitiam.

7:16  They returned, that they might be without yoke: they became like a deceitful bow: their princes shall fall by the sword, for the rage of their tongue. This is their derision in the land of Egypt.

7:16  They return, but not to the most High: they are like a deceitful bow: their princes shall fall by the sword for the rage of their tongue: this shall be their derision in the land of Egypt.

7:16  Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebek v egyptské zemi.

7:16  Obracejí se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako křivý luk. Jejich velmoži padnou mečem; protože sami tak vztekle mluvili, v Egyptě se jim vysmějí!

7:16  Obracejí se, ⌈ale ne ke mně,⌉ jsou jako záludný luk. Jejich knížata ⌈padnou mečem⌉ pro svůj hněvivý jazyk. To ⌈jim bude v egyptské zemi ku posměchu.⌉

7:16  Navracujíť se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lučiště omylné, padají od meče knížata jejich, od rozhněvání jazyka jejich, což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské.

7:16  Reversi sunt ut essent absque jugo ; facti sunt quasi arcus dolosus : cadent in gladio principes eorum, a furore linguæ suæ. Ista subsannatio eorum in terra Ægypti.

Chapter 8

8:1  Let there be a trumpet in thy throat like an eagle upon the house of the Lord: because they have transgressed my covenant, and have violated my law.

8:1  Set the trumpet to thy mouth. He shall come as an eagle against the house of the Lord, because they have transgressed my covenant, and trespassed against my law.

8:1  Polnici k ústům! Jak orel na dům Hospodinův! Přestoupili moji smlouvu, proti mému zákonu se vzepřeli.

8:1  Polnici na rty! Na dům Hospodinův letí orli! Smlouvu se mnou totiž zrušili, mému Zákonu se vzepřeli.

8:1  Beraní roh ke tvým ústům! Jako orel je nad ⌈Hospodinovým domem,⌉ protože přestoupili moji smlouvu, vzbouřili se proti mým zákonům.

8:1  Přičině k ústům svým troubu, rci: Aj, letí jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili.

8:1  In gutture tuo sit tuba quasi aquila super domum Domini, pro eo quod transgressi sunt fœdus meum, et legem meam prævaricati sunt.

8:2  They shall call upon me: O my God, we, Israel, know thee.

8:2  Israel shall cry unto me, My God, we know thee.

8:2  Budou ke mně úpět: „Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“

8:2  Ano, volají: „Bože náš, Izrael tě zná!“

8:2  ⌈Volají ke mně o pomoc: Můj Bože! My, Izraelci, tě známe.⌉

8:2  Budouť sic volati: Bože můj, znáť tebe Izrael,

8:2  Me invocabunt : Deus meus, cognovimus te Israël.

8:3  Israel hath cast off the thing that is good, the enemy shall pursue him.

8:3  Israel hath cast off the thing that is good: the enemy shall pursue him.

8:3  Izrael zanevřel na to, co je dobré, bude jej honit nepřítel.

8:3  Izrael ale dobro opustil, a tak jej bude stíhat protivník.

8:3  Izrael odvrhl dobro, bude ho pronásledovat nepřítel.

8:3  Ale opustilť jest Izrael dobré, nepřítel jej stihati bude.

8:3  Projecit Israël bonum : inimicus persequetur eum.

8:4  They have reigned, but not by me: they have been princes, and I knew not: of their silver and their gold they have made idols to themselves, that they might perish.

8:4  They have set up kings, but not by me: they have made princes, and I knew it not: of their silver and their gold have they made them idols, that they may be cut off.

8:4  Krále si ustanovili, ale beze mne, dosadili velmože, ale já se k nim neznám. Ze svého stříbra a zlata si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.

8:4  Dosazují si krále, ale beze mě; bez mého vědomí si volí velmože; vyrábějí si modly stříbrné a zlaté k vlastní záhubě.

8:4  Sami si ustanovili krále, nevzešlo to ode mne; určili si vládce, ale já jsem je neuznal. Ze svého stříbra a zlata si učinili modlářské zpodobeniny, aby byli zničeni.

8:4  Oniť ustanovují krále, ale beze mne; knížata vyzdvihují, k nimž já se neznám; z stříbra i z zlata svého činí sobě modly k svému zkažení.

8:4  Ipsi regnaverunt, et non ex me ; principes exstiterunt, et non cognovi : argentum suum et aurum suum fecerunt sibi idola, ut interirent.

8:5  Thy calf, O Samaria, is cast off, my wrath is kindled against them. How long will they be incapable of being cleansed?

8:5  Thy calf, O Samaria, hath cast thee off; mine anger is kindled against them: how long will it be ere they attain to innocency?

8:5  Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel. Můj hněv proti nim plane! Jak dlouho ještě? Bez trestu nezůstanou.

8:5  Zavrhni to své tele, Samaří! Vzplanul jsem hněvem proti nim. Jak dlouho ještě budou beztrestní?

8:5  ⌈Odvrhl tvoje tele,⌉ Samaří. Můj hněv vzplál proti nim. Jak dlouho budou neschopni čistoty?

8:5  Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti?

8:5  Projectus est vitulus tuus, Samaria ; iratus est furor meus in eos. Usquequo non poterunt emundari ?

8:6  For itself also is the invention of Israel: a workman made it, and it is no god: for the calf of Samaria shall be turned to spiders' webs.

8:6  For from Israel was it also: the workman made it; therefore it is not God: but the calf of Samaria shall be broken in pieces.

8:6  Neboť ten býček je z Izraele, udělal jej řemeslník, není to Bůh. Ze samařského býčka zbudou jen třísky.

8:6  To tele z Izraele pochází, řemeslník je vyrobil. To že je Bůh? Nikoli! Rozbito bude na třísky to tele v Samaří!

8:6  Vždyť je z Izraele, udělal ho řemeslník, není to Bůh. Samařské tele bude roztřískáno na kousky.

8:6  Však i ono jest od Izraele, řemeslník je udělal, a neníť Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Samařského.

8:6  Quia ex Israël et ipse est : artifex fecit illum, et non est deus ; quoniam in aranearum telas erit vitulus Samariæ.

8:7  For they shall sow wind, and reap a whirlwind, there is no standing stalk in it, the bud shall yield no meal; and if it should yield, strangers shall eat it.

8:7  For they have sown the wind, and they shall reap the whirlwind: it hath no stalk: the bud shall yield no meal: if so be it yield, the strangers shall swallow it up.

8:7  Zaseli vítr, sklidí bouři. Nevyroste jim ani stéblo, co vzklíčí, nevydá žádnou mouku; kdyby snad i něco vydalo, pohltí to cizáci.

8:7  Protože vítr zasévali, sklidí vichřici. Klasy zůstanou bez zrní, budou bez úrody, bez mouky. Pokud se něco urodí, spolykají to cizáci.

8:7  Protože zasévají vítr, sklidí bouři. Stéblo nemá zrno, nevydá mouku. I kdyby snad vydalo, zhltnou to cizinci.

8:7  Poněvadž větru rozsívají, takéť vichřici žíti budou; ani stébla žádného míti nebudou; úroda nevydá mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltí.

8:7  Quia ventum seminabunt, et turbinem metent : culmus stans non est in eo ; germen non faciet farinam : quod etsi fecerit, alieni comedent eam.

8:8  Israel is swallowed up: now is he become among the nations like an unclean vessel.

8:8  Israel is swallowed up: now shall they be among the Gentiles as a vessel wherein is no pleasure.

8:8  Izrael bude pohlcen. Hle, budou mezi pronárody jako bezcenná nádoba.

8:8  Izrael bude pohlcen – mezi pohany teď zůstane jako nepotřebný odpadek.

8:8  Izrael je pohlcen. Nyní jsou mezi pohanskými národy jako nádoba, v níž nikdo nemá zalíbení.

8:8  Sehlcen bude Izrael, tudíž budou mezi pohany jako nádoba, v níž není žádné líbosti.

8:8  Devoratus est Israël ; nunc factus est in nationibus quasi vas immundum.

8:9  For they are gone up to Assyria, a wild ass alone by himself: Ephraim hath given gifts to his lovers.

8:9  For they are gone up to Assyria, a wild ass alone by himself: Ephraim hath hired lovers.

8:9  Vystupovali k Ašúrovi, k osamělému divokému oslu; Efrajim kupčí láskou.

8:9  Chodili totiž do Asýrie jako divoký osamělý osel – Efraim kupoval si milence!

8:9  Vždyť šli do Asýrie; Efrajim je osamělý divoký osel, najímali si milence.

8:9  Proto že se oni utíkají k Assurovi, oslu divokému, kterýž jest toliko sám svůj, a že Efraim sobě najímá milovníky,

8:9  Quia ipsi ascenderunt ad Assur, onager solitarius sibi ; Ephraim munera dederunt amatoribus.

8:10  But even though they shall have hired the nations, now will I gather them together: and they shall rest a while from the burden of the king, and the princes.

8:10  Yea, though they have hired among the nations, now will I gather them, and they shall sorrow a little for the burden of the king of princes.

8:10  Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody, přece je seženu dohromady a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.

8:10  Prodávali se mezi pohany, já je teď ale shromáždím, aby už brzy cítit začali břemeno krále nad velmoži.

8:10  I když si je najímali mezi pohanskými národy, nyní je shromáždím. Brzy začnou pociťovat břemeno krále knížat.

8:10  A že posílali dary mezi pohany: protož tudíž je zberu i já, anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat.

8:10  Sed et cum mercede conduxerint nationes, nunc congregabo eos, et quiescent paulisper ab onere regis et principum.

8:11  Because Ephraim hath made many altars to sin: altars are become to him unto sin.

8:11  Because Ephraim hath made many altars to sin, altars shall be unto him to sin.

8:11  Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil; má tedy oltáře a hřeší.

8:11  Efraim má tolik oltářů k oběti za hřích – z těch se mu ale staly oltáře k hřešení!

8:11  Když si Efrajim nadělal spoustu oltářů ⌈k očištění hříchu, staly se mu oltáři k hříchu.⌉

8:11  Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení, máť oltáře k hřešení.

8:11  Quia multiplicavit Ephraim altaria ad peccandum ; factæ sunt ei aræ in delictum.

8:12  I shall write to him my manifold laws, which have been accounted as foreign.

8:12  I have written to him the great things of my law, but they were counted as a strange thing.

8:12  Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc, bude to pokládáno za něco cizího.

8:12  Ve svém Zákoně jsem jim toho napsal tolik – jim je to ale cizí, jako by nerozuměli!

8:12  I kdybych mu napsal sebevíc ze svého zákona, bylo by to považováno za něco cizího.

8:12  Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém, ale neváží sobě rovně jako cizí věci.

8:12  Scribam ei multiplices leges meas, quæ velut alienæ computatæ sunt.

8:13  They shall offer victims, they shall sacrifice flesh, and shall eat it, and the Lord will not receive them: now will he remember their iniquity, and will visit their sins: they shall return to Egypt.

8:13  They sacrifice flesh for the sacrifices of mine offerings, and eat it; but the Lord accepteth them not; now will he remember their iniquity, and visit their sins: they shall return to Egypt.

8:13  Když mi obětují dary, obětují maso, aby se najedli. Hospodin v nich nemá zalíbení. Však si připomene jejich nepravost a ztrestá je za jejich hříchy. Půjdou zpátky do Egypta.

8:13  Když mi přinášejí své oběti, obětují maso, aby se najedli – Hospodinu se to nelíbí! Teď si připomene jejich provinění a jejich hříchy potrestá: Půjdou zpátky do Egypta!

8:13  Obětují obětní hod a maso, aby se najedli, ⌈Hospodin si je neoblíbil. Nyní bude pamatovat na jejich viny a navštíví je s trestem za jejich hříchy.⌉ Navrátí se do Egypta.

8:13  Z obětí darů mých obětují maso a jedí, Hospodin neoblibuje jich. Jižť zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich, že se oni do Egypta navracují,

8:13  Hostias offerent, immolabunt carnes et comedent, et Dominus non suscipiet eas : nunc recordabitur iniquitatis eorum, et visitabit peccata eorum : ipsi in Ægyptum convertentur.

8:14  And Israel hath forgotten his Maker, and hath built temples: and Juda hath built many fenced cities: and I will send a fire upon his cities, and it shall devour the houses thereof.

8:14  For Israel hath forgotten his Maker, and buildeth temples; and Judah hath multiplied fenced cities: but I will send a fire upon his cities, and it shall devour the palaces thereof.

8:14  Izrael zapomněl na svého Učinitele a nastavěl chrámků, Juda postavil mnoho opevněných měst. Ale já pošlu na jeho města oheň a ten pozře jejich paláce.

8:14  Izrael zapomněl na svého Tvůrce a nastavěl si paláce; Juda opevnil spoustu měst. Já ale sešlu na jejich města oheň – ten jim ty tvrze sežehne!

8:14  Izrael zapomněl na svého Tvůrce a vystavěl si paláce, Juda si nadělal spoustu opevněných měst. ⌈Pošlu oheň⌉ na jejich města a ten stráví jejich paláce.

8:14  A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého, a nastavěl chrámů, a Juda vzdělal mnoho měst hrazených. Protož pošli oheň na města jeho, a zžíře paláce jeho.

8:14  Et oblitus est Israël factoris sui, et ædificavit delubra ; et Judas multiplicavit urbes munitas ; et mittam ignem in civitates ejus, et devorabit ædes illius.

Chapter 9

9:1  Rejoice not, O Israel: rejoice not as the nations do: for thou hast committed fornication against thy God, thou hast loved a reward upon every cornfloor.

9:1  Rejoice not, O Israel, for joy, as other people: for thou hast gone a whoring from thy God, thou hast loved a reward upon every cornfloor.

9:1  Neraduj se, Izraeli, rozpustilým jásotem jako národy! Smilstvem se odvracíš od svého Boha, miluješ nevěstčí mzdu na každém obilním humně.

9:1  Neraduj se, Izraeli, nejásej jako jiné národy! Smilně jsi svého Boha opustil a zamiloval sis mzdu nevěstky všude tam, kde se mlátí obilí.

9:1  Neraduj se, Izraeli! Nejásej jako národy. Vždyť jsi smilnil, odpadl od svého Boha a miloval jsi nevěstčí mzdu na každém obilním humně.

9:1  Neraduj se, Izraeli, s plésáním jako jiní národové, že smilníš, odcházeje od Boha svého, a miluješ mzdu po všech obilnicích.

9:1  Noli lætari, Israël ; noli exsultare sicut populi : quia fornicatus es a Deo tuo ; dilexisti mercedem super omnes areas tritici.

9:2  The floor and the winepress shall not feed them, and the wine shall deceive them.

9:2  The floor and the winepress shall not feed them, and the new wine shall fail in her.

9:2  Humno ani lis jim obživu nedá, mošt v zemi selže.

9:2  Mlat ani lis je však neuživí, úroda vína přinese zklamání.

9:2  Humno a lis je nenasytí, nové víno je ⌈nechá na holičkách.⌉

9:2  Obilnice ani pres nebude jich pásti, a mest pochybí jim.

9:2  Area et torcular non pascet eos, et vinum mentietur eis :

9:3  They shall not dwell in the Lord's land: Ephraim is returned to Egypt, and hath eaten unclean things among the Assyrians.

9:3  They shall not dwell in the Lord’s land; but Ephraim shall return to Egypt, and they shall eat unclean things in Assyria.

9:3  Nebudou sídlit v Hospodinově zemi. Efrajim se vrátí do Egypta, v Asýrii budou jíst poskvrněné věci.

9:3  Nezůstanou už v Hospodinově zemi – zpátky do Egypta půjde Efraim, v Asýrii budou jíst nečisté pokrmy!

9:3  ⌈Nebudou sídlit⌉ v Hospodinově zemi, Efrajim se vrátí do Egypta, v Asýrii budou jíst nečisté věci.

9:3  Aniž budou bydliti v zemi Hospodinově, ale navrátí se Efraim do Egypta, a v Assyrii věci nečisté jísti budou.

9:3  non habitabunt in terra Domini. Reversus est Ephraim in Ægyptum, et in Assyriis pollutum comedit.

9:4  They shall not offer wine to the Lord, neither shall they please him: their sacrifices shall be like the bread of mourners: all that shall eat it shall be defiled: for their bread is life for their soul, it shall not enter into the house of the Lord.

9:4  They shall not offer wine offerings to the Lord, neither shall they be pleasing unto him: their sacrifices shall be unto them as the bread of mourners; all that eat thereof shall be polluted: for their bread for their soul shall not come into the house of the Lord.

9:4  Už nepřinesou Hospodinu úlitbu vína, nebudou mu příjemné jejich obětní hody. Stanou se jim chlebem zármutku. Všichni, kdo ho jedí, se poskvrní. Kdo se živí jejich chlebem, nesmí vstoupit do Hospodinova domu.

9:4  Nebudou už Hospodinu přinášet úlitby, nepotěší ho svými oběťmi. Jejich oběti budou jako chléb truchlících – všichni, kdo ho jedí, se poskvrní. Takový chléb jim krky nasytí, do Hospodinova domu však nepatří.

9:4  Nebudou vylévat Hospodinu víno v úlitbu, jejich obětní hod ho nepotěší. Je pro ně chlebem truchlících. Všichni, kdo ho jedí, se znečistí, neboť jejich chléb je jen pro ně, nepřijde do Hospodinova domu.

9:4  Nebudou obětovati Hospodinu vína, aniž příjemné jemu bude. Oběti jejich budou jako chléb kvílících, z něhož kdož by koli jedli, poškvrnili by se, protože chléb jejich pro mrtvé jejich nemá přicházeti do domu Hospodinova.

9:4  Non libabunt Domino vinum, et non placebunt ei. Sacrificia eorum quasi panis lugentium ; omnes qui comedent eum, contaminabuntur : quia panis eorum animæ ipsorum : non intrabit in domum Domini.

9:5  What will you do in the solemn day, in the day of the feast of the Lord?

9:5  What will ye do in the solemn day, and in the day of the feast of the Lord?

9:5  Co chcete připravit pro slavnostní den, pro sváteční den Hospodinův?

9:5  Co si počnete v den sváteční, v den Hospodinovy slavnosti?

9:5  Co budete dělat v den svátku, v den svátku Hospodinova?

9:5  Co pak činiti budete v den slavnosti, a v den svátku Hospodinova?

9:5  Quid facietis in die solemni, in die festivitatis Domini ?

9:6  For behold they are gone because of destruction: Egypt shall gather them together, Memphis shall bury them: nettles shall inherit their beloved silver, the bur shall be in their tabernacles.

9:6  For, lo, they are gone because of destruction: Egypt shall gather them up, Memphis shall bury them: the pleasant places for their silver, nettles shall possess them: thorns shall be in their tabernacles.

9:6  Neboť i když vyjdou ze zhouby, sebere je Egypt, Memfis je pohřbí. Jejich převzácné stříbro podědí bodláčí, v jejich stanech se rozroste trní.

9:6  I kdyby zkáze utekli, Egypt je polapí, Memfis jim pohřeb vystrojí. Jejich stříbrné poklady si vezme trní, v jejich příbytcích bude bodláčí.

9:6  Hle, i kdyby utekli zkáze, shromáždí je Egypt, Memfis je pohřbí. Vzácné je jejich stříbro, zdědí je kopřivy; trny budou v jejich stanech.

9:6  Nebo aj, zahynou skrze poplénění, Egypt zbéře je, a pohřbí je Memfis; nejrozkošnějšími schranami stříbra jejich kopřiva dědičně vládnouti bude, a bodláčí v domích jejich.

9:6  Ecce enim profecti sunt a vastitate : Ægyptus congregabit eos ; Memphis sepeliet eos : desiderabile argentum eorum urtica hæreditabit, lappa in tabernaculis eorum.

9:7  The days of visitation are come, the days of repaying are come: know ye, O Israel, that the prophet was foolish, the spiritual man was mad, for the multitude of thy iniquity, and the multitude of thy madness.

9:7  The days of visitation are come, the days of recompence are come; Israel shall know it: the prophet is a fool, the spiritual man is mad, for the multitude of thine iniquity, and the great hatred.

9:7  Přišly dny navštívení, přišly dny odvety, Izrael to pozná! Je prorok pošetilý? Muž ducha je potřeštěnec? To pro tvou velkou nepravost, pro velkou nevraživost.

9:7  Přišly dny zúčtování, přišly dny odplaty. Izrael ale vykřikuje: „Prorok je blázen! ‚Muž ducha‘ zešílel!“ To proto, že jste tak zkažení, máte tak velkou nenávist.

9:7  Přišly dny navštívení, přišly dny odplaty; Izrael ⌈to pozná.⌉ Je prorok hlupák? Muž ducha potřeštěnec? To pro tvou velkou vinu a velké nepřátelství.

9:7  Přijdou dnové navštívení, přijdou dnové odplacení, poznají Izraelští, že ten prorok jest blázen šílený a člověk ničemný, pro množství nepravosti tvé a velikou nenávist tvou.

9:7  Venerunt dies visitationis, venerunt dies retributionis. Scitote, Israël, stultum prophetam, insanum virum spiritualem, propter multitudinem iniquitatis tuæ, et multitudinem amentiæ.

9:8  The watchman of Ephraim was with my God: the prophet is become a snare of ruin upon all his ways, madness is in the house of his God.

9:8  The watchman of Ephraim was with my God: but the prophet is a snare of a fowler in all his ways, and hatred in the house of his God.

9:8  Ten, kdo spolu s mým Bohem hlídá Efrajima, je prorok. Na všech jeho cestách je čihařské osidlo, v domě jeho Boha nevraživost.

9:8  Prorok je Efraimovi strážným společně s Bohem svým, na všech cestách mu ale nastražili pasti, v domě jeho Boha je nenávist.

9:8  ⌈Prorok je strážným Efrajima pro svého Boha.⌉ Na všech jeho cestách je ptáčníkova past, v domě jeho Boha nepřátelství.

9:8  Prorok, kterýž stráž drží nad Efraimem spolu s Bohem mým, jest osídlem čihařským na všech cestách svých, nenávist jest v domě Boha jeho.

9:8  Speculator Ephraim cum Deo meo, propheta laqueus ruinæ factus est super omnes vias ejus ; insania in domo Dei ejus.

9:9  They have sinned deeply, as in the days of Gabaa: he will remember their iniquity, and will visit their sin.

9:9  They have deeply corrupted themselves, as in the days of Gibeah: therefore he will remember their iniquity, he will visit their sins.

9:9  Zabředli hluboko, propadli zkáze jako za dnů Gibeje. Na jejich nepravost Bůh pamatuje, ztrestá je za jejich hříchy.

9:9  Hluboko tonou ve své zvrácenosti tak jako tehdy v Gibeji; Bůh si však vzpomene na jejich viny a ztrestá jejich hřích.

9:9  Hluboce propadli zvrácenosti jako za dnů Gibeje; bude pamatovat na jejich viny, navštíví je s trestem za jejich hříchy.

9:9  Hlubokoť jsou zabředli a porušili se, tak jako za dnů Gabaa; zpomeneť na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich.

9:9  Profunde peccaverunt, sicut in diebus Gabaa. Recordabitur iniquitatis eorum, et visitabit peccata eorum.

9:10  I found Israel like grapes in the desert, I saw their fathers like the firstfruits of the fig tree in the top thereof: but they went in to Beelphegor, and alienated themselves to that confusion, and became abominable, as those things were, which they loved.

9:10  I found Israel like grapes in the wilderness; I saw your fathers as the firstripe in the fig tree at her first time: but they went to Baal–peor, and separated themselves unto that shame; and their abominations were according as they loved.

9:10  Jak hrozny na poušti našel jsem Izraele, jak první plody fíkovníku, ty nejranější, spatřil jsem vaše otce. Oni však odešli za Baal-peórem, zasvětili se té ohavě a stali se ohyzdami jako jejich miláček.

9:10  Když jsem nalezl Izrael, byli jako hrozny v pustině. Když jsem vaše otce uviděl, byli jak na fíkovníku první ovoce. Potom však odešli za Baal-peorem a zasvětili se té obludě. Stali se stejně ohavnými jako ten jejich miláček!

9:10  Nalezl jsem Izrael jako hrozny v pustině. Vaše otce jsem viděl jako ⌈rané ovoce⌉ na fíkovníku, když poprvé rodí. Oni však šli za Baal–peórem, zasvětili se hanebnosti a stali se ohavností, jako ⌈to, co milovali.⌉

9:10  Jako hrozny na poušti nalezl jsem byl Izraele, jako ranní fíky v prvotinách jejich popatřil jsem na otce vaše; oni odešli za Belfegor, a oddali se té ohavnosti, protož budouť ohavní, tak jakž se jim líbilo.

9:10  Quasi uvas in deserto inveni Israël, quasi prima poma ficulneæ in cacumine ejus vidi patres eorum : ipsi autem intraverunt ad Beelphegor, et abalienati sunt in confusionem, et facti sunt abominabiles sicut ea quæ dilexerunt.

9:11  As for Ephraim, their glory hath flown away like bird from the birth, and from the womb, and from the conception.

9:11  As for Ephraim, their glory shall fly away like a bird, from the birth, and from the womb, and from the conception.

9:11  Efrajimova sláva odlétne jako ptáče. Nebudou plodit ani rodit, ani neotěhotní.

9:11  Efraimova sláva jako pták uletí – žádné porody, těhotenství ani početí!

9:11  ⌈Efrajim je jako pták, jejich sláva odletí,⌉ budou bez porodu, bez těhotenství i bez početí.

9:11  Efraim jako pták zaletí, i sláva jejich od narození a od života, nýbrž od početí.

9:11  Ephraim quasi avis avolavit ; gloria eorum a partu, et ab utero, et a conceptu.

9:12  And though they should bring up their children, I will make them without children among men: yea, and woe to them, when I shall depart from them.

9:12  Though they bring up their children, yet will I bereave them, that there shall not be a man left: yea, woe also to them when I depart from them!

9:12  I kdyby své syny odchovali, připravím je o ně, žádný nezůstane. Běda i jim, běda, až od nich odstoupím.

9:12  A i kdyby děti odchovali, o každé z nich je připravím. Ach, běda jim, až se od nich odvrátím!

9:12  I když vychovají své syny, učiním je bezdětnými, bez lidí. Ano běda jim, až se od nich odvrátím.

9:12  A byť pak i odchovali syny své, však je zbavím věku zmužilého; nýbrž i jim běda, když já se od nich odvrátím.

9:12  Quod etsi enutrierint filios suos, absque liberis eos faciam in hominibus ; sed et væ eis cum recessero ab eis !

9:13  Ephraim, as I saw, was a Tyre, founded in beauty: and Ephraim shall bring out his children to the murderer.

9:13  Ephraim, as I saw Tyrus, is planted in a pleasant place: but Ephraim shall bring forth his children to the murderer.

9:13  Efrajim, jak jsem viděl, tíhne k Týru ležícímu nad nivami; teď však Efrajim bude muset vyvést před toho vraha své syny.

9:13  Vídal jsem Efraima jako Týr – zasazený byl mezi loukami, teď však Efraim odvádí své děti k vrahovi.

9:13  Efrajim, jak jsem viděl, ⌈je jako Týr zasazený na pastvině,⌉ avšak Efrajim vyvede své syny na zabití.

9:13  Efraim, jakýž vidím Týr, vštípen jest v obydlí, a však Efraim vyvede k mordéři syny své.

9:13  Ephraim, ut vidi, Tyrus erat fundata in pulchritudine ; et Ephraim educet ad interfectorem filios suos.

9:14  Give them, O Lord. What wilt thou give them? Give them a womb without children, and dry breasts.

9:14  Give them, O Lord: what wilt thou give? give them a miscarrying womb and dry breasts.

9:14  Dej jim, Hospodine! Co jim dáš? Neplodné lůno a vyschlé prsy jim dej!

9:14  Dej jim, Hospodine – co jim dáš? Dej jim lůno neplodné a prsy bez mléka!

9:14  Dej jim, Hospodine! Co jim dáš? Dej jim lůno, které potratí a vyschlé prsy!

9:14  Dej jim, Hospodine; co bys dal? Dej jim život neplodný a prsy vyschlé.

9:14  Da eis, Domine. Quid dabis eis ? da eis vulvam sine liberis, et ubera arentia.

9:15  All their wickedness is in Galgal, for there I hated them: for the wickedness of their devices I will cast them forth out of my house: I will love them no more, all their princes are revolters.

9:15  All their wickedness is in Gilgal: for there I hated them: for the wickedness of their doings I will drive them out of mine house, I will love them no more: all their princes are revolters.

9:15  V Gilgálu je zdroj všech jejich zlořádů, proto jsem je tam začal nenávidět. Pro jejich zlé skutky je vypudím ze svého domu. Lásku jim už znovu neprokážu. Všichni jejich velmoži jsou umíněnci.

9:15  V Gilgalu začaly všechny jejich zločiny – tam jsem k nim tehdy pojal nenávist. Kvůli zlu, které páchali, je ze svého domu vypudím. Nechci je milovat nikdy víc – jejich vůdcové jsou vzbouřenci!

9:15  Všechno jejich zlo se stalo zjevné v Gilgálu, proto jsem je tam začal nenávidět. Za jejich zvrácené činy je vyženu ze svého domu. Nebudu je již déle milovat, všechna jejich ⌈knížata jsou umíněnci.⌉

9:15  Vrch zlosti jejich jest v Galgala, protož i tam jich nenávidím. Pro zlost skutků jejich vyženu je z domu svého, aniž jich více budu milovati; všecka knížata jejich jsou zpurná.

9:15  Omnes nequitiæ eorum in Galgal, quia ibi exosos habui eos. Propter malitiam adinventionum eorum, de domo mea ejiciam eos ; non addam ut diligam eos : omnes principes eorum recedentes.

9:16  Ephraim is struck, their root is dried up, they shall yield no fruit. And if they should have issue, I will slay the best beloved fruit of their womb.

9:16  Ephraim is smitten, their root is dried up, they shall bear no fruit: yea, though they bring forth, yet will I slay even the beloved fruit of their womb.

9:16  Efrajim bude pobit, jejich kořen uschne, žádné ovoce neponesou. I kdyby něco zplodili, usmrtím to nejvzácnější, plody jejich lůna. -

9:16  Efraim bude bit, takže mu uschnou kořeny, aby nerodil. I kdyby ale děti zplodili, ty jejich drahoušky pobiji.

9:16  Efrajim je ubit, jejich kořen uschl, nevydá ovoce. I když porodí, nechám ty vzácné plody jejich lůna zemřít.

9:16  Bit bude Efraim, kořen jejich uschne, ovoce nepřinesou, a byť pak zplodili, tedy zmořím nejmilejší života jejich.

9:16  Percussus est Ephraim ; radix eorum exsiccata est : fructum nequaquam facient, quod etsi genuerint, interficiam amantissima uteri eorum.

9:17  My God will cast them away, because they hearkened not to him: and they shall be wanderers among the nations.

9:17  My God will cast them away, because they did not hearken unto him: and they shall be wanderers among the nations.

9:17  Můj Bůh je zavrhne; protože ho neposlouchali, stanou se psanci mezi pronárody.

9:17  Můj Bůh je zavrhne, neboť ho neposlouchali; budou z nich tuláci mezi pohany.

9:17  Můj Bůh je zavrhl, protože jej neposlouchali. Stali se utečenci mezi pohanskými národy.

9:17  Pohrdne jimi Bůh můj, nebo nechtí ho poslouchati, i budou tuláci mezi pohany.

9:17  Abjiciet eos Deus meus, quia non audierunt eum, et erunt vagi in nationibus.

Chapter 10

10:1  Israel a vine full of branches, the fruit is agreeable to it: according to the multitude of his fruit, he hath multiplied altars, according to the plenty of his land he hath abounded with idols.

10:1  Israel is an empty vine, he bringeth forth fruit unto himself: according to the multitude of his fruit he hath increased the altars; according to the goodness of his land they have made goodly images.

10:1  Izrael je rozbujelá réva, plody jen pro sebe nasazuje. Čím více má plodů, tím více oltářů staví, čím je jeho země lepší, tím lépe zdobí posvátné sloupy.

10:1  Izrael býval bujná réva, která své hrozny plodila. Čím víc však míval ovoce, tím víc si stavěl oltáře. Čím lepší byla jeho zem, tím líp si zdobil sloupy posvátné.

10:1  Izrael je rozbujelá réva, která ⌈vydává hojné ovoce.⌉ Čím více měl ovoce, tím více nadělal oltářů, čím ⌈lépe se dařilo jeho zemi,⌉ tím více dávali do pořádku posvátné sloupy.

10:1  Izrael jest vinný kmen prázdný, ovoce skládá sobě. Čím více mívá ovoce svého, tím více rozmnožuje oltáře, a čím lepší jest země jeho, tím více vzdělává obrazy.

10:1  Vitis frondosa Israël, fructus adæquatus est ei : secundum multitudinem fructus sui multiplicavit altaria, juxta ubertatem terræ suæ exuberavit simulacris.

10:2  Their heart is divided: now they shall perish: he shall break down their idols, he shall destroy their altars.

10:2  Their heart is divided; now shall they be found faulty: he shall break down their altars, he shall spoil their images.

10:2  Jejich srdce je plné úlisnosti, budou však za vinu pykat. On jejich oltáře strhne, zničí jejich posvátné sloupy.

10:2  Jejich srdce je úlisné, teď už je ale stihne trest: Hospodin zboří jejich oltáře, jejich posvátné sloupy roztluče!

10:2  Jejich srdce je rozdělené, nyní ponesou vinu. On rozbije jejich oltáře, zničí jejich posvátné sloupy.

10:2  Klade díly srdce jejich, pročež vinni jsou. Onť poboří oltáře jejich, popléní obrazy jejich,

10:2  Divisum est cor eorum, nunc interibunt ; ipse confringet simulacra eorum, depopulabitur aras eorum.

10:3  For now they shall say: We have no king: because we fear not the Lord: and what shall a king do to us?

10:3  For now they shall say, We have no king, because we feared not the Lord; what then should a king do to us?

10:3  Teď říkají: „Nemáme krále. Nebojíme se Hospodina a král - co by nám mohl udělat?“

10:3  „Nemáme krále,“ řeknou tehdy, „neboť jsme Hospodina nectili. I kdybychom však krále měli, jak by nám mohl pomoci?“

10:3  Vždyť teď říkají: Nemáme krále! Protože jsme se nebáli Hospodina, ⌈co pro nás může udělat král?⌉

10:3  Poněvadž i říkají: Nemáme žádného krále, nýbrž aniž se bojíme Hospodina, a král co by nám učinil?

10:3  Quia nunc dicent : Non est rex nobis, non enim timemus Dominum ; et rex quid faciet nobis ?

10:4  You speak words of an unprofitable vision, and you shall make a covenant: and judgment shall spring up as bitterness in the furrows of the field.

10:4  They have spoken words, swearing falsely in making a covenant: thus judgment springeth up as hemlock in the furrows of the field.

10:4  Zaklínají se falešnými slovy, když uzavírají smlouvu; jejich soud bují jako jedovaté býlí na zoraném poli.

10:4  Vedou své řeči, uzavírají smlouvy lživými sliby a jejich spory bují jako pelyněk na poli zoraném.

10:4  Vyslovují ⌈prázdná slova,⌉ falešně přísahají a uzavírají smlouvy, takže právo bují na brázdách pole jako jedovatý plevel.

10:4  Mluví slova, klnouce se lživě, když činí smlouvu, a soud podobný jedu roste na záhonech polí mých.

10:4  Loquimini verba visionis inutilis, et ferietis fœdus ; et germinabit quasi amaritudo judicium super sulcos agri.

10:5  The inhabitants of Samaria have worshipped the calf of Bethaven: for the people thereof have mourned over it, and the wardens of its temple that rejoiced over it in its glory because it is departed from it.

10:5  The inhabitants of Samaria shall fear because of the calves of Beth–aven: for the people thereof shall mourn over it, and the priests thereof that rejoiced on it, for the glory thereof, because it is departed from it.

10:5  Obyvatelé Samaří se budou třást strachem o betávenské jalovice; jeho lid bude truchlit nad býčkem. Ať si jeho žreci jásají nad jeho slávou, ta se od něho odstěhuje.

10:5  Strachovat se budou samařští obyvatelé o to bet-avenské veletele. Jeho lid nad ním bude lkát, jeho kněží budou naříkat, že je ta jeho sláva opustila.

10:5  Obyvatelé Samaří se strachují o betávenské tele. Jeho lid bude nad ním truchlit, ⌈jeho žreci budou naříkat nad ním, nad jeho slávou,⌉ protože se od něho odstěhovala.

10:5  Z příčiny jalovic Betavenských děsiti se budou obyvatelé Samařští, když kvíliti bude nad nimi lid jejich i kněží jejich, (kteříž příčinou jejich nyní pléší), proto že sláva jejich zastěhuje se od nich.

10:5  Vaccas Bethaven coluerunt habitatores Samariæ ; quia luxit super eum populus ejus, et æditui ejus super eum exsultaverunt in gloria ejus, quia migravit ab eo.

10:6  For itself also is carried into Assyria, a present to the avenging king: shame shall fall upon Ephraim, and Israel shall be confounded in his own will.

10:6  It shall be also carried unto Assyria for a present to king Jareb: Ephraim shall receive shame, and Israel shall be ashamed of his own counsel.

10:6  I jeho socha bude odnesena do Asýrie jako obětní dar velkokráli. Efrajim sklidí ostudu, Izrael bude zahanben pro své rozhodnutí.

10:6  I samo tele odnesou do Asýrie jako dar pro jejich velkokrále. Efraim tehdy bude zahanben, vlastní plány zklamou Izrael!

10:6  Také to tele bude odneseno do Asýrie jako dar mocnému králi. Efrajima se zmocní hanba, Izrael se bude stydět za své rozhodnutí.

10:6  Ano i sám lid do Assyrie zaveden bude v dar králi, kterýž obhájce býti měl; Efraim hanbu ponese, a Izrael styděti se bude za své předsevzetí.

10:6  Siquidem et ipse in Assur delatus est, munus regi ultori. Confusio Ephraim capiet, et confundetur Israël in voluntate sua.

10:7  Samaria hath made her king to pass as froth upon the face of the water.

10:7  As for Samaria, her king is cut off as the foam upon the water.

10:7  Zajde Samaří i jeho král, bude jako pěna na vodách.

10:7  Zanikne Samaří i jeho král tak jako pěna na vodách.

10:7  ⌈Samaří i jeho král⌉ zahyne jako pěna na povrchu vody.

10:7  Vyhlazen bude král Samařský jako pěna na svrchku vody.

10:7  Transire fecit Samaria regem suum quasi spumam super faciem aquæ.

10:8  And the high places of the idol, the sin of Israel shall be destroyed: the bur and the thistle shall grow up over their altars: and they shall say to the mountains Cover us; and to the hills: Fall upon us.

10:8  The high places also of Aven, the sin of Israel, shall be destroyed: the thorn and the thistle shall come up on their altars; and they shall say to the mountains, Cover us; and to the hills, Fall on us.

10:8  Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu, hřích Izraele. Na jejich oltářích vyroste trní a hloží. Tu řeknou horám: „Přikryjte nás!“ a pahorkům: „Padněte na nás!“

10:8  Zničena budou avenská návrší – ten izraelský hřích – a na jejich oltářích vzroste trní a bodláčí. Tehdy řeknou horám: „Skryjte nás,“ a pahorkům: „Padněte na nás!“

10:8  Návrší Ávenu, hřích Izraele, budou zničena. Na jejich oltářích vyroste trní a bodlák. Tehdy řeknou horám: Přikryjte nás! A kopcům: Padněte na nás.

10:8  Vypléněny budou také výsosti Avenu, hřích Izraelských, trní a hloží zroste na oltářích jejich. I dějí horám: Přikrejte nás, a pahrbkům: Padněte na nás.

10:8  Et disperdentur excelsa idoli, peccatum Israël ; lappa et tribulus ascendet super aras eorum : et dicent montibus : Operite nos, et collibus : Cadite super nos.

10:9  From the days of Gabaa, Israel hath sinned, there they stood: the battle in Gabaa against the children of iniquity shall not overtake them.

10:9  O Israel, thou hast sinned from the days of Gibeah: there they stood: the battle in Gibeah against the children of iniquity did not overtake them.

10:9  Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli. Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka proti pachatelům bezpráví.

10:9  Hřešíš, Izraeli, už od gibejských dní, tam jsi se tehdy zastavil. Copak je nepostihl tehdy v Gibeji boj proti pachatelům bezpráví?

10:9  Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli, tam zůstali stát. Nedostihne je v Gibeji válka proti ⌈vzpurným synům?⌉

10:9  Ode dnů Gabaa hřešil jsi, Izraeli. Tamť jsou ostáli, nepostihla jich v Gabaa válka proti nešlechetným.

10:9  Ex diebus Gabaa peccavit Israël ; ibi steterunt. Non comprehendet eos in Gabaa prælium super filios iniquitatis.

10:10  According to my desire, I will chastise them: and the nations shall be gathered together against them, when they shall be chastised for their two iniquities.

10:10  It is in my desire that I should chastise them; and the people shall be gathered against them, when they shall bind themselves in their two furrows.

10:10  Budu je trestat, jak sám budu chtít, národy se proti nim shromáždí, aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost.

10:10  Potrestám je, kdy budu chtít: Národy se spojí proti nim, aby je spoutaly za jejich dvojí hřích.

10:10  ⌈Podle své touhy⌉ je budu káznit; shromáždím proti nim národy, ⌈až budou spoutáni pro svoji⌉ dvojí vinu.

10:10  A protož podlé líbosti své svíži je; nebo sberou se na ně národové k svázání jich, pro dvojí nepravost jejich.

10:10  Juxta desiderium meum corripiam eos : congregabuntur super eos populi, cum corripientur propter duas iniquitates suas.

10:11  Ephraim is a heifer taught to love to tread out corn, but I passed over upon the beauty of her neck: I will ride upon Ephraim, Juda shall plough, Jacob shall break the furrows for himself.

10:11  And Ephraim is as an heifer that is taught, and loveth to tread out the corn; but I passed over upon her fair neck: I will make Ephraim to ride; Judah shall plow, and Jacob shall break his clods.

10:11  Efrajim je jalovice jhu přivyklá, bývá ráda při výmlatu. Přistoupil jsem k její pěkné šíji: Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.

10:11  Efraim býval povolná jalovička, která obilí ráda mlátila. Teď ale její krásnou šíji zapřáhnu a Efraima poženu: Juda bude orat a Jákob vláčet.

10:11  Efrajim byl jhu navyklá jalovice, která ráda mlátí. Já jsem položil jho na její krásnou šíji. Zapřáhnu Efrajima, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.

10:11  Nebo Efraim jest jalovička, kteráž byla vyučována; mlatbu miluje, ačkoli jsem já nastupoval na tučný krk její, abych k jízdě užíval Efraima, Juda aby oral, a Jákob vláčil. A říkal jsem:

10:11  Ephraim vitula docta diligere trituram, et ego transivi super pulchritudinem colli ejus : ascendam super Ephraim, arabit Judas ; confringet sibi sulcos Jacob.

10:12  Sow for yourselves in justice, and reap in the mouth of mercy, break up your fallow ground: but the time to seek the Lord is, when he shall come that shall teach you justice.

10:12  Sow to yourselves in righteousness, reap in mercy; break up your fallow ground: for it is time to seek the Lord, till he come and rain righteousness upon you.

10:12  Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností.

10:12  Spravedlnost sejte a lásku sklízejte; zorejte ladem ležící zem! Čas hledat Hospodina je přece zde, ať přijde a spravedlností vás zalije.

10:12  Zasévejte si pro spravedlnost, ⌈sklízejte podle⌉ milosrdenství, zorejte si úhor! Je čas hledat Hospodina, dokud nepřijde a nezavlaží vás spravedlností.

10:12  Rozsívejte sobě k spravedlnosti, žněte k milosrdenství, ořte sobě ouhor, poněvadž čas jest k hledání Hospodina, ažby přišel a dštil vám spravedlností.

10:12  Seminate vobis in justitia, et metite in ore misericordiæ. Innovate vobis novale ; tempus autem requirendi Dominum, cum venerit qui docebit vos justitiam.

10:13  You have ploughed wickedness, you have reaped iniquity, you have eaten the fruit of lying: because thou hast trusted in thy ways, in the multitude of thy strong ones.

10:13  Ye have plowed wickedness, ye have reaped iniquity; ye have eaten the fruit of lies: because thou didst trust in thy way, in the multitude of thy mighty men.

10:13  Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů.

10:13  Vy jste však pěstovali podlost a sklízeli jste zlo, živili jste se přetvářkou! Protožes spoléhal na vlastní cestu a na množství svých hrdinů,

10:13  Orali jste ničemnost, sklidili jste zvrácenost, jedli jste ovoce podvodu. Protože jsi doufal ve svou cestu, ve množství svých hrdinů,

10:13  Ale orali jste bezbožnost, žali jste nepravost, jedli jste ovoce lži; nebo doufáš v cestu svou a ve množství reků svých.

10:13  Arastis impietatem, iniquitatem messuistis : comedistis frugem mendacii, quia confisus es in viis tuis, in multitudine fortium tuorum.

10:14  A tumult shall arise among thy people: and all thy fortresses shall be destroyed as Salmana was destroyed, by the house of him that judged Baal in the day of battle, the mother being dashed in pieces upon her children.

10:14  Therefore shall a tumult arise among thy people, and all thy fortresses shall be spoiled, as Shalman spoiled Beth–arbel in the day of battle: the mother was dashed in pieces upon her children.

10:14  V tvém lidu nastane rozbroj, všechny tvé pevnosti budou vypleněny, jako když Šalman vyplenil Bét-arbél, v den boje byla rozdrcena matka nad syny.

10:14  vypukne proti tvému lidu válka, každá tvá pevnost bude zbořena. Jako když Šalman v boji zbořil Bet-arbel, když matky s dětmi ubíjel,

10:14  povstane válečná vřava ⌈proti tvému lidu⌉ a všechny tvoje pevnosti budou zničeny. Jako Šalman zničil Bét–arbél v den boje, kdy byly rozdrceny matky se syny,

10:14  Protož povstane rozbroj mezi lidem tvým, i každá pevnost tvá zpuštěna bude, tak jako zpustil Salman Bet Arbel v den boje; matky s syny rozrážíny budou.

10:14  Consurget tumultus in populo tuo ; et omnes munitiones tuæ vastabuntur, sicut vastatus est Salmana a domo ejus qui judicavit Baal in die prælii, matre super filios allisa.

10:15  So hath Bethel done to you, because of the evil of your iniquities.

10:15  So shall Beth–el do unto you because of your great wickedness: in a morning shall the king of Israel utterly be cut off.

10:15  Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády. Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.

10:15  právě tak v Bet-elu dopadnete – vaše zločiny jsou tak zlé! Za svítání, než začne den, král Izraele bude zahuben.

10:15  ⌈tak učiním s vámi, Bét–ele,⌉ za ⌈vaše strašné zlo.⌉ ⌈Za rozbřesku⌉ jistě izraelský král zahyne.

10:15  Aj, toť vám způsobí Bethel pro přílišnou nešlechetnost vaši; na svitání docela vyhlazen bude král Izraelský.

10:15  Sic fecit vobis Bethel, a facie malitiæ nequitiarum vestrarum.

Chapter 11

11:1  As the morning passeth, so hath the king of Israel passed away. Because Israel was a child, and I loved him: and I called my son out of Egypt.

11:1  When Israel was a child, then I loved him, and called my son out of Egypt.

11:1  Když byl Izrael mládenečkem, zamiloval jsem si ho, zavolal jsem svého syna z Egypta.

11:1  Když byl Izrael ještě dítětem, zamiloval jsem si jej; tehdy jsem povolal svého syna z Egypta.

11:1  Když byl Izrael mládencem, zamiloval jsem si ho, ⌈z Egypta jsem povolal svého syna.⌉

11:1  Když dítětem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého.

11:1  Sicut mane transiit, pertransiit rex Israël. Quia puer Israël, et dilexi eum ; et ex Ægypto vocavi filium meum.

11:2  As they called them, they went away from before their face: they offered victims to Baalim, and sacrificed to idols.

11:2  As they called them, so they went from them: they sacrificed unto Baalim, and burned incense to graven images.

11:2  Proroci je volali, oni se však od nich odvraceli, obětovali baalům, pálili kadidlo tesaným modlám.

11:2  Čím jsem je ale volal víc, tím více ode mě odcházeli pryč – baalům přinášeli oběti, modly uctívali kadidly.

11:2  ⌈Čím víc jsem je volal,⌉ ⌈tím víc ode mě odcházeli,⌉ obětovali baalům a pálili oběti modlám.

11:2  Volali jich, oni tím více ucházeli před nimi, Bálům obětovali, a rytinám kadili,

11:2  Vocaverunt eos, sic abierunt a facie eorum ; Baalim immolabant, et simulacris sacrificabant.

11:3  And I was like a foster father to Ephraim, I carried them in my arms: and they knew not that I healed them.

11:3  I taught Ephraim also to go, taking them by their arms; but they knew not that I healed them.

11:3  Ačkoli jsem sám naučil Efrajima chodit, on na své rámě bral modly. Nepoznali, že já jsem je uzdravoval. -

11:3  Já jsem Efraima učil chodit a nosil jsem je v náručí; oni však uznat nechtěli, že jsem to já, kdo je uzdravil.

11:3  Já jsem učil Efrajima chodit, ⌈bral ho na své paže,⌉ ale nepoznali, že jsem je uzdravil já.

11:3  Ješto jsem já na nohy stavěl Efraima, on pak bral je na lokty své; aniž znáti chtěli, že jsem já je uzdravoval.

11:3  Et ego quasi nutritius Ephraim : portabam eos in brachiis meis, et nescierunt quod curarem eos.

11:4  I will draw them with the cords of Adam, with the bands of love: and I will be to them as one that taketh off the yoke on their jaws: and I put his meat to him that he might eat.

11:4  I drew them with cords of a man, with bands of love: and I was to them as they that take off the yoke on their jaws, and I laid meat unto them.

11:4  Provázky lidskými jsem je táhl, provazy milování, byl jsem jako ti, kdo jim nadlehčují jho, když jsem se k němu nakláněl a krmil jej.

11:4  Táhl jsem je provazy lidskosti a lany milování. Byl jsem jim tím, kdo nadnáší jho, které nosí na šíji; skláněl jsem se k nim, abych je nakrmil.

11:4  Táhl jsem je lidskými provazy, pouty lásky, byl jsem pro ně jako ten, kdo nadlehčuje jho na jejich čelistech, nakláněl jsem se k nim a krmil je.

11:4  Potahoval jsem jich provázky lidskými, provazy milování, a činil jsem jim tak jako ti, kteříž pozdvihují jha na čelistech hovádka, podávaje potravy jemu.

11:4  In funiculis Adam traham eos, in vinculis caritatis ; et ero eis quasi exaltans jugum super maxillas eorum, et declinavi ad eum ut vesceretur.

11:5  He shall not return into the land of Egypt, but the Assyrian shall be his king: because they would not be converted.

11:5  He shall not return into the land of Egypt, but the Assyrian shall be his king, because they refused to return.

11:5  Nevrátí se do egyptské země, ale jeho králem bude Ašúr, neboť odmítli vrátit se ke mně.

11:5  Nevrátí se snad do Egypta? Asýrie jim bude kralovat! Protože se odmítli vrátit ke mně,

11:5  Ne! Navrátí se do egyptské země a jeho králem bude Asýrie, protože se odmítli obrátit.

11:5  Nenavrátíť se do země Egyptské, ale Assur bude králem jeho, proto že se nechtěli obrátiti.

11:5  Non revertetur in terram Ægypti, et Assur ipse rex ejus, quoniam noluerunt converti.

11:6  The sword hath begun in his cities, and it shall consume his chosen men, and shall devour their heads.

11:6  And the sword shall abide on his cities, and shall consume his branches, and devour them, because of their own counsels.

11:6  V jeho městech bude řádit meč, skoncuje s jeho mluvky, pro jejich záměry je pozře.

11:6  v jejich městech bude řádit meč; roztříští jejich závory, jejich úmysly pohltí.

11:6  V jeho městě bude řádit meč, bude ničit jeho žvanily, pohltí je za jejich rady.

11:6  Nadto bude trvati meč v městech jeho, a zkazí závory jeho, a sžíře je pro rady jejich.

11:6  Cœpit gladius in civitatibus ejus, et consumet electos ejus, et comedet capita eorum.

11:7  And my people shall long for my return: but a yoke shall be put upon them together, which shall not be taken off.

11:7  And my people are bent to backsliding from me: though they called them to the most High, none at all would exalt him.

11:7  Můj lid se zdráhá vrátit se ke mně; když ho volají k Nejvyššímu, nikdo se nepozvedne.

11:7  Můj lid se rozhodl ode mě odvrátit; i když k Nejvyššímu volají, nepozvedne je vůbec nic.

11:7  Můj lid se drží odvrácení ode mě, společně volají k Baalovi, ale on je nevyvýší.

11:7  Nebo lid můj ustrnul na odvrácení se ode mne, a ač ho k Nejvyššímu volají, však žádný ho neoslavuje.

11:7  Et populus meus pendebit ad reditum meum ; jugum autem imponetur eis simul, quod non auferetur.

11:8  How shall I deal with thee, O Ephraim, shall I protect thee, O Israel? how shall I make thee as Adama, shall I set thee as Seboim? my heart is turned within me, my repentance is stirred up.

11:8  How shall I give thee up, Ephraim? how shall I deliver thee, Israel? how shall I make thee as Admah? how shall I set thee as Zeboim? mine heart is turned within me, my repentings are kindled together.

11:8  Což bych se tě, Efrajime, mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Cožpak bych tě mohl vydat jako Admu, naložit s tebou jako se Sebójimem? Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí.

11:8  Copak se tě, Efraime, mohu vzdát? Mohu tě, Izraeli, vydat napospas? Copak s tebou jak s Admou naložím? Zachovám se k tobě jako k Cebojim? Srdce se ve mně obrací, v nitru jsem pohnut lítostí.

11:8  Jak bych tě mohl vydat, Efrajime? Jak bych tě mohl předat, Izraeli? Jak bych tě mohl vydat jako Admu? Jak bych s tebou mohl učinit to co se Sebójimem? Mé srdce se ve mně změnilo, je vzbuzen všechen můj soucit.

11:8  Jakž bych tě vydal, ó Efraime? Jakž bych tě vydal, ó Izraeli? Kterak bych tě položil jako Adamu, podvrátil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mně srdce mé, ano i střeva slitování mých pohnula se.

11:8  Quomodo dabo te, Ephraim ? protegam te, Israël ? Quomodo dabo te sicut Adama, ponam te ut Seboim ? Conversum est in me cor meum, pariter conturbata est pœnitudo mea.

11:9  I will not execute the fierceness of my wrath: I will not return to destroy Ephraim: because I am God, and not man: the holy one in the midst of thee, and I will not enter into the city.

11:9  I will not execute the fierceness of mine anger, I will not return to destroy Ephraim: for I am God, and not man; the Holy One in the midst of thee: and I will not enter into the city.

11:9  Nedám průchod svému planoucímu hněvu, nezničím Efrajima, protože jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe; nepřijdu s hněvivostí.

11:9  Nevykonám svůj prudký hněv, nevydám znovu Efraima záhubě. Jsem přece Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe – nenavštívím tě už děsem.

11:9  Nevykonám svůj planoucí hněv, nezničím znovu Efrajima, protože já jsem Bůh, a ne člověk, Svatý uprostřed tebe, nepřijdu s hněvem.

11:9  Nevykonámť prchlivosti hněvu svého, nezkazím více Efraima; nebo jsem já Bůh silný, a ne člověk, u prostřed tebe svatý, aniž přitáhnu na město.

11:9  Non faciam furorem iræ meæ ; non convertar ut disperdam Ephraim, quoniam Deus ego, et non homo ; in medio tui sanctus, et non ingrediar civitatem.

11:10  They shall walk after the Lord, he shall roar as a lion: because he shall roar, and the children of the sea shall fear.

11:10  They shall walk after the Lord: he shall roar like a lion: when he shall roar, then the children shall tremble from the west.

11:10  Budou následovat Hospodina, až zařve jako lev. Až vydá řev, přiběhnou s třesením synové od moře,

11:10  Půjdou za Hospodinem řvoucím jako lev. Až zazní jeho řev, jeho děti rozechvěle přispěchají od moře.

11:10  Přijdou za Hospodinem. Bude řvát jako lev. Když on zařve, přiběhnou s třesením synové od západu,

11:10  I půjdou za Hospodinem řvoucím jako lev; on zajisté řváti bude, tak že s strachem přiběhnou synové od moře.

11:10  Post Dominum ambulabunt ; quasi leo rugiet, quia ipse rugiet, et formidabunt filii maris.

11:11  And they shall fly away like a bird out of Egypt, and like a dove out of the land of the Assyrians: and I will place them in their own houses, saith the Lord.

11:11  They shall tremble as a bird out of Egypt, and as a dove out of the land of Assyria: and I will place them in their houses, saith the Lord.

11:11  přilétnou s třesením z Egypta jako ptáče, z asyrské země jako holubice. A já je usadím v jejich domech, je výrok Hospodinův.

11:11  Přispěchají z Egypta jako rozechvělí ptáčci, z asyrské země jako holoubci a já je k nim domů navrátím, praví Hospodin.

11:11  přiletí s třesením jako pták z Egypta a jako holubice z asyrské země a způsobím, že budou bydlet ve svých domech, je Hospodinův výrok.

11:11  S strachem poběhnou jako ptactvo z Egypta, a jako holubice z země Assyrské, i osadím je v domích jejich, dí Hospodin.

11:11  Et avolabunt quasi avis ex Ægypto, et quasi columba de terra Assyriorum : et collocabo eos in domibus suis, dicit Dominus.

11:12  Ephraim hath compassed me about with denials, and the house of Israel with deceit: but Juda went down as a witness with God, and is faithful with the saints.

11:12  Ephraim compasseth me about with lies, and the house of Israel with deceit: but Judah yet ruleth with God, and is faithful with the saints.

11:12  Obklíčili mne Efraimští lží, a dům Izraelský lstí, když ještě Juda panoval s Bohem silným, a s svatými věrný byl.

11:12  Circumdedit me in negatione Ephraim, et in dolo domus Israël ; Judas autem testis descendit cum Deo, et cum sanctis fidelis.

Chapter 12

12:1  Ephraim feedeth on the wind, and followeth the burning heat: all the day long he multiplied lies and desolation: and he hath made a covenant with the Assyrians, and carried oil into Egypt.

12:1  Ephraim feedeth on wind, and followeth after the east wind: he daily increaseth lies and desolation; and they do make a covenant with the Assyrians, and oil is carried into Egypt.

12:1  Efrajim mě obklíčil přetvářkou, dům izraelský záludností; též Juda je před Bohem vrtkavý stále, i když je věrný svatým obyčejům.

12:1  Efraim mě zahrnuje lží a dům Izraele lstí. Juda se Bohu stále zpěčuje – Svatému, který věrný je.

12:1  Efrajim mě obklopil lží, dům izraelský podvodem; Juda ještě chodí s Bohem a je věrný Svatému.

12:1  Efraim se větrem pase, a vítr východní honí, každého dne lež a zhoubu množí; nebo smlouvu s Assurem činí, a masti do Egypta donášejí se.

12:1  Ephraim pascit ventum, et sequitur æstum ; tota die mendacium et vastitatem multiplicat : et fœdus cum Assyriis iniit, et oleum in Ægyptum ferebat.

12:2  Therefore there is a judgment of the Lord with Juda, and a visitation for Jacob: he will render to him according to his ways, and according to his devices.

12:2  The Lord hath also a controversy with Judah, and will punish Jacob according to his ways; according to his doings will he recompense him.

12:2  Efrajim se živí větrem, za východním větrem se honí po celé dny, množí lež a zhoubu. S Asýrií uzavírají smlouvu, do Egypta donášejí olej.

12:2  Větrem se krmí Efraim, honí se za větrem východním, celý den rozmnožuje lež a násilí. S Asýrií smlouvu sjednává, a přitom nosí olej do Egypta.

12:2  Efrajim pase vítr, po celý den se honí za východním větrem, rozmnožuje lež a zkázu. Uzavírají smlouvu s Asýrií, olej je odnášen do Egypta.

12:2  I s Judou má soud Hospodin; pročež navštívě Jákoba podlé cest jeho, podlé snažností jeho odplatí jemu.

12:2  Judicium ergo Domini cum Juda, et visitatio super Jacob : juxta vias ejus, et juxta adinventiones ejus reddet ei.

12:3  In the womb he supplanted his brother: and by his strength he had success with an angel.

12:3  He took his brother by the heel in the womb, and by his strength he had power with God:

12:3  Též s Judou povede Hospodin spor, Jákoba ztrestá za jeho cesty, odplatí mu podle jeho skutků.

12:3  Hospodin má žalobu proti Judovi; Jákoba potrestá za jeho jednání, za jeho skutky mu odplatí!

12:3  Hospodin vede spor také s Judou, navštíví Jákoba s trestem za jeho cesty a odplatí mu podle jeho činů.

12:3  V životě za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem.

12:3  In utero supplantavit fratrem suum, et in fortitudine sua directus est cum angelo.

12:4  And he prevailed over the angel, and was strengthened: he wept, and made supplication to him: he found him in Bethel, and there he spoke with us.

12:4  Yea, he had power over the angel, and prevailed: he wept, and made supplication unto him: he found him in Beth–el, and there he spake with us;

12:4  Už v mateřském životě úskočně jednal se svým bratrem, ale v mužném věku jako kníže zápasil s Bohem.

12:4  Už v lůně chytal svého bratra za paty, jako muž potom s Bohem zápasil.

12:4  V lůně matky držel svého bratra za patu, v ⌈mužné síle⌉ zápasil s Bohem.

12:4  Knížetsky, pravím, potýkal se s andělem, a přemohl; plakal a pokorně ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil.

12:4  Et invaluit ad angelum, et confortatus est ; flevit, et rogavit eum. In Bethel invenit eum, et ibi locutus est nobiscum.

12:5  Even the Lord God of hosts, the Lord is his memorial.

12:5  Even the Lord God of hosts; the Lord is his memorial.

12:5  Jako kníže se utkal s andělem a obstál. Plakal a prosil o smilování. V Bét-elu nalézá toho, který tam s námi rozmlouvá.

12:5  Zápasil s andělem a zvítězil; s pláčem u něj tehdy o milost žadonil. Našel jej v Bet-elu a tam s ním promluvil –

12:5  Zápasil s andělem a přemohl ho. Plakal a prosil ho o smilování, nalezl ho v Bét–elu a tam s námi mluvil.

12:5  Toť jest Hospodin Bůh zástupů, pamětné jeho jest Hospodin.

12:5  Et Dominus Deus exercituum, Dominus memoriale ejus.

12:6  Therefore turn thou to thy God: keep mercy and judgment, and hope in thy God always.

12:6  Therefore turn thou to thy God: keep mercy and judgment, and wait on thy God continually.

12:6  Hospodin je Bůh zástupů, jménem Hospodin je připomínán.

12:6  Hospodin je Bůh zástupů, má jméno Hospodin!

12:6  Hospodin je Bohem zástupů, Hospodin je jeho jméno.

12:6  Protož ty k Bohu svému se obrať, milosrdenství a soudu ostříhej, a očekávej na Boha svého ustavičně.

12:6  Et tu ad Deum tuum converteris ; misericordiam et judicium custodi, et spera in Deo tuo semper.

12:7  He is like Chanaan, there is a deceitful balance in his hand, he hath loved oppression.

12:7  He is a merchant, the balances of deceit are in his hand: he loveth to oppress.

12:7  Navrať se tedy ke svému Bohu, dbej na milosrdenství a právo, s nadějí vytrvale čekej na svého Boha.

12:7  Navrať se proto ke svému Bohu, pečuj o právo a o lásku a svému Bohu stále důvěřuj.

12:7  Proto ty se navrať ke svému Bohu, zachovávej milosrdenství a právo, ustavičně čekej na svého Boha.

12:7  Kramářem jest, v jehož ruce jsou vážky falešné, rád utiskuje,

12:7  Chanaan, in manu ejus statera dolosa, calumniam dilexit.

12:8  And Ephraim said: But yet I am become rich, I have found me an idol: all my labours shall not find me the iniquity that I have committed.

12:8  And Ephraim said, Yet I am become rich, I have found me out substance: in all my labours they shall find none iniquity in me that were sin.

12:8  Efrajim je kramář, v ruce má falešná závaží, rád klame.

12:8  Kramář má v ruce falešná závaží, miluje podvody.

12:8  Obchodník, v jehož ruce jsou falešné váhy, rád vydírá.

12:8  A říká Efraim: Však jsem zbohatl, dobyl jsem sobě zboží; ve všech mých pracech nenajdou mi nepravosti, jenž by hříchem byla.

12:8  Et dixit Ephraim : Verumtamen dives effectus sum ; inveni idolum mihi : omnes labores mei non invenient mihi iniquitatem quam peccavi.

12:9  And I that am the Lord thy God from the land of Egypt, will yet cause thee to dwell in tabernacles, as in the days of the feast.

12:9  And I that am the Lord thy God from the land of Egypt will yet make thee to dwell in tabernacles, as in the days of the solemn feast.

12:9  A říká: „Ano, zbohatl jsem, získal jsem si jmění. Na ničem, čeho jsem nabyl, nelze shledat hříšnou nepravost.“

12:9  Efraim říká: „Ach, jak jsem bohatý! Pomohl jsem si ke jmění. Mám tolik vyděláno, že jsem bez viny, nenajdou na mně žádný hřích!“

12:9  Efrajim říká: Jak jsem zbohatl, získal jsem majetek. Ve všem ⌈mém výtěžku⌉ mi neshledají provinění, které by bylo hříchem.

12:9  Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z země Egyptské, ještě-liž bych tě seděti nechal v stáncích jako ve dnech svátečních?

12:9  Et ego Dominus Deus tuus ex terra Ægypti : adhuc sedere te faciam in tabernaculis, sicut in diebus festivitatis.

12:10  And I have spoken by the prophets, and I have multiplied visions, and I have used similitudes by the ministry of the prophets.

12:10  I have also spoken by the prophets, and I have multiplied visions, and used similitudes, by the ministry of the prophets.

12:10  Já však jsem Hospodin, tvůj Bůh, už z egyptské země. Zase tě usadím ve stanech jako za dnů, kdy jsem se s tebou setkával.

12:10  Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už od vyjití z Egypta; pošlu tě bydlet zpátky do stanů jako za dnů, kdy svátek slavíváš!

12:10  Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země; znovu tě nechám bydlet ve stanech jako za dnů setkání.

12:10  A mluvě skrze proroky, já abych vidění mnoho ukazoval, a skrze proroky podobenství předkládal?

12:10  Et locutus sum super prophetas, et ego visionem multiplicavi, et in manu prophetarum assimilatus sum.

12:11  If Galaad be an idol, then in vain were they in Galgal offering sacrifices with bullocks: for their altars also are as heaps in the furrows of the field.

12:11  Is there iniquity in Gilead? surely they are vanity: they sacrifice bullocks in Gilgal; yea, their altars are as heaps in the furrows of the fields.

12:11  Mluvím k prorokům a dávám mnohá vidění: skrze proroky předkládám podobenství.

12:11  Já mluvím skrze proroky, já sám jim dávám mnohá vidění a skrze tyto proroky vás varuji.

12:11  Mluvil jsem k prorokům, já sám jsem rozmnožil vidění a skrze proroky ⌈mluvím v podobenstvích.⌉

12:11  Zdali toliko v Galád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obětují, přes to i oltářů jejich jest jako kopců na záhonech polí mých.

12:11  Si Galaad idolum, ergo frustra erant in Galgal bobus immolantes ; nam et altaria eorum quasi acervi super sulcos agri.

12:12  Jacob fled into the country of Syria, and Israel served for a wife, and was a keeper for a wife.

12:12  And Jacob fled into the country of Syria, and Israel served for a wife, and for a wife he kept sheep.

12:12  Gileád páchá ničemnosti, propadne zmaru; v Gilgálu obětují býky, jejich oltáře se stanou hromadami sutě mezi brázdami pole.

12:12  Gileád je však samý zlořád, proto je čeká zmar. Že v Gilgalu obětují býky? Z jejich oltářů budou kupy kamení u polích zoraných!

12:12  Je v Gileádu modloslužba? Jistě se stanou nicotou. Obětují v Gilgálu býky? I jejich oltáře se stanou hromadami kamení na brázdách pole.

12:12  Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýřem;

12:12  Fugit Jacob in regionem Syriæ, et servivit Israël in uxorem, et in uxorem servavit.

12:13  But the Lord by a prophet brought Israel out of Egypt: and he was preserved by a prophet.

12:13  And by a prophet the Lord brought Israel out of Egypt, and by a prophet was he preserved.

12:13  Jákob uprchl na pole Aramské, Izrael pro ženu sloužil, pro ženu střežil stáda.

12:13  Jákob utekl na pláně Aramu, Izrael tam sloužil za ženu, za ženu dělal pastuchu.

12:13  Jákob utekl do aramejské roviny, Izrael sloužil za ženu, za ženu střežil stádo.

12:13  Sem pak skrze proroka přivedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka ostříhán jest.

12:13  In propheta autem eduxit Dominus Israël de Ægypto, et in propheta servatus est.

12:14  Ephraim hath provoked me to wrath with his bitterness, and his blood shall come upon him, and his Lord will render his reproach unto him.

12:14  Ephraim provoked him to anger most bitterly: therefore shall he leave his blood upon him, and his reproach shall his Lord return unto him.

12:14  Skrze proroka vyvedl Hospodin Izraele z Egypta, skrze proroka nad ním držel stráž.

12:14  Skrze proroka Hospodin vyvedl Izrael z Egypta a skrze proroka o něj pečoval.

12:14  Skrze proroka Hospodin vyvedl Izrael z Egypta a skrze proroka byl Izrael střežen.

12:14  Vzbudilť Efraim hněv přehořký, a protož krev jeho na něj se vztáhne, a potupu svou vrátí jemu Pán jeho.

12:14  Ad iracundiam me provocavit Ephraim in amaritudinibus suis : et sanguis ejus super eum veniet, et opprobrium ejus restituet ei Dominus suus.

12:15  Efrajim vzbudil urážkami Boží rozhořčení; krev, kterou prolil, uvrhne jeho Pán na něho a jeho tupení se mu vrátí.

12:15  Efraim však svého Pána hořce popudil, a tak na něj uvalí jeho zločiny, jeho urážky mu odplatí!

12:15  Efrajim hořce provokoval ke hněvu, jeho Pán na něj dopustí krev, kterou prolil, odplatí mu za jeho hanění.

Chapter 13

13:1  When Ephraim spoke, a horror seized Israel: and he sinned in Baal, and died.

13:1  When Ephraim spake trembling, he exalted himself in Israel; but when he offended in Baal, he died.

13:1  Kdykoli Efrajim promluvil, nastalo zděšení, byl vznešený v Izraeli, ale provinil se Baalem a propadl smrti.

13:1  Efraimova slova bázeň budila, v Izraeli býval vznešený, provinil se ale ctěním Baala, a tak se zahubil.

13:1  Když Efrajim mluvil, ⌈nastalo zděšení;⌉ byl vyvýšen v Izraeli, provinil se však s Baalem a zemřel.

13:1  Když mluvíval Efraim, býval strach; vznešený byl v Izraeli, ale prohřešiv při Bálovi, tožť umřel.

13:1  Loquente Ephraim, horror invasit Israël ; et deliquit in Baal, et mortuus est.

13:2  And now they have sinned more and more: and they have made to themselves a molten thing of their silver as the likeness of idols: the whole is the work of craftsmen: to these that say: Sacrifice men, ye that adore calves.

13:2  And now they sin more and more, and have made them molten images of their silver, and idols according to their own understanding, all of it the work of the craftsmen: they say of them, Let the men that sacrifice kiss the calves.

13:2  A přesto hřeší dál, odlévají si modly, modlářské stvůry ze stříbra podle svých nápadů. Všechno je to jen výrobek řemeslníků. O těch modlách říkají: „Ti, kdo obětují, ať líbají býčky.“

13:2  A nyní hřeší dál a dál; odlévají si sochy ze stříbra, modly, které si sami vymysleli – všechny je řemeslník vyrobil! Říkají, že se jim prý obětovat má… Lidé líbají telata!

13:2  Nyní ⌈dále hřeší,⌉ dělají si slitou modlu ze svého stříbra, podle své zručnosti modlářské zpodobeniny; všechny jsou dílem řemeslníků. Říkají o nich: ⌈Ti, kdo obětují,⌉ líbají telata!

13:2  A i nyní ještě předce hřeší. Nebo dělají sobě a slévají z stříbra svého podlé rozumu svého strašidla, ješto všecko to není než dílo řemeslníků, o čemž říkají: Lidé, kteříž obětují, telata ať líbají.

13:2  Et nunc addiderunt ad peccandum ; feceruntque sibi conflatile de argento suo quasi similitudinem idolorum : factura artificum totum est : his ipsi dicunt : Immolate homines, vitulos adorantes.

13:3  Therefore they shall be as a morning cloud, and as the early dew that passeth away, as the dust that is driven with a whirlwind out of the floor, and as the smoke out of the chimney.

13:3  Therefore they shall be as the morning cloud, and as the early dew that passeth away, as the chaff that is driven with the whirlwind out of the floor, and as the smoke out of the chimney.

13:3  Proto budou jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí, jako plevy, jež vichr odvane z humna, jako kouř z dymníku.

13:3  A proto budou jako ranní mlha, jak rosa, jež zrána vyprchá, jak z mlatu vichrem unášená pleva, jako dým z komína.

13:3  Proto budou jako ranní oblak a jako rosa, která brzy odchází, jako plevy odváté z humna, jako kouř z komína.

13:3  Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní, kteráž odchází, jako plevy vichřicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu,

13:3  Idcirco erunt quasi nubes matutina, et sicut ros matutinus præteriens ; sicut pulvis turbine raptus ex area, et sicut fumus de fumario.

13:4  But I am the Lord thy God from the land of Egypt: and thou shalt know no God but me, and there is no saviour beside me.

13:4  Yet I am the Lord thy God from the land of Egypt, and thou shalt know no god but me: for there is no saviour beside me.

13:4  Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už z egyptské země. Nepoznal jsi Boha kromě mne; mimo mne jiného zachránce není.

13:4  Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už od vyjití z Egypta; Boha kromě mne nikdy nepoznáš, není jiný Spasitel než já!

13:4  Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě mě, mimo mě jiný zachránce není.

13:4  Ješto já jsem Hospodin Bůh tvůj od vyjití z země Egyptské, a Boha kromě mne nepoznal jsi, aniž jest jiný vysvoboditel kromě mne.

13:4  Ego autem Dominus Deus tuus, ex terra Ægypti ; et Deum absque me nescies, et salvator non est præter me.

13:5  I knew thee in the desert, in the land of the wilderness.

13:5  I did know thee in the wilderness, in the land of great drought.

13:5  Já jsem tě poznal na poušti, ve vyprahlé zemi.

13:5  Na poušti jsem tě opatroval, v zemi, jež byla suchopár.

13:5  Já jsem tě pásl v pustině, ⌈ve velmi vyprahlé zemi.⌉

13:5  Jáť jsem tě poznal na poušti v zemi velmi vyprahlé.

13:5  Ego cognovi te in deserto, in terra solitudinis.

13:6  According to their pastures they were filled, and were made full: and they lifted up their heart, and have forgotten me.

13:6  According to their pasture, so were they filled; they were filled, and their heart was exalted; therefore have they forgotten me.

13:6  Měli pastvy do sytosti. Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo, zapomněli na mě.

13:6  Nakrmili se dosyta, nasytili se a jejich srdce zpyšněla; zapomněli na mě dočista.

13:6  Když jsem je pásl, nasytili se. Nasytili se a pozdvihlo se jejich srdce, proto na mě zapomněli.

13:6  Dobré pastvy měvše, nasyceni jsou, ale když se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, protož zapomenuli na mne.

13:6  Juxta pascua sua adimpleti sunt et saturati sunt ; et levaverunt cor suum, et obliti sunt mei.

13:7  And I will be to them as a lioness, as a leopard in the way of the Assyrians.

13:7  Therefore I will be unto them as a lion: as a leopard by the way will I observe them:

13:7  Budu na ně jako mladý lev, budu číhat u cesty jak levhart,

13:7  Proto jim budu lvem, jako leopard budu číhat na cestě;

13:7  Stanu se pro ně lvem, budu číhat u cesty jako leopard.

13:7  Pročež budu jim jako lítý lev, jako pardus vedlé cesty číhati budu.

13:7  Et ego ero eis quasi leæna, sicut pardus in via Assyriorum.

13:8  I will meet them as a bear that is robbed of her whelps, and I will rend the inner parts of their liver: and I will devour them there as a lion, the beast of the field shall tear them.

13:8  I will meet them as a bear that is bereaved of her whelps, and will rend the caul of their heart, and there will I devour them like a lion: the wild beast shall tear them.

13:8  střetnu se s nimi jako medvědice zbavená mláďat. Hruď až k srdci jim roztrhám, sežeru je tam jako lvice; polní zvěř je rozsápe.

13:8  napadnu je jak zuřivá medvědice, vyrvu jim z hrudi srdce, sežeru je tam jako lvice, roztrhám je jak divá zvěř!

13:8  ⌈Napadnu je⌉ jako medvědice zbavená mláďat, rozervu ⌈jim hruď,⌉ sežeru je tam jako lvice, rozsápu je jako polní zvěř.

13:8  Potkám se s nimi jako nedvěd osiřelý, a roztrhám všecko srdce jejich, a sežeru je tam jako lev, jako zvěř divoká roztrhující je.

13:8  Occurram eis quasi ursa raptis catulis, et dirumpam interiora jecoris eorum, et consumam eos ibi quasi leo : bestia agri scindet eos.

13:9  Destruction is thy own, O Israel: thy help is only in me.

13:9  O Israel, thou hast destroyed thyself; but in me is thine help.

13:9  Je to tvá zkáza, Izraeli, že jsi proti mně, proti své pomoci.

13:9  Izraeli, zničil ses! Kdo ti pomůže?

13:9  ⌈Zničím tě,⌉ Izraeli, neboť ⌈kdo ti pomůže?⌉

13:9  Z tebeť jest zhouba tvá, ó Izraeli, ješto ve mně všecka pomoc tvá.

13:9  Perditio tua, Israël : tantummodo in me auxilium tuum.

13:10  Where is thy king? now especially let him save thee in all thy cities: and thy judges, of whom thou saidst: Give me kings and princes.

13:10  I will be thy king: where is any other that may save thee in all thy cities? and thy judges of whom thou saidst, Give me a king and princes?

13:10  Kdepak je tvůj král? Ať tě zachrání ve všech tvých městech. Kde jsou tvoji soudcové, o něž jsi žádal: „Dej mi krále a velmože“?

13:10  Kde je tvůj král, tvůj zachránce? Kde je ve všech tvých městech? Kde jsou tví vládci, o nichž jsi pověděl: „Dej mi krále a velmože!“

13:10  Kde je tedy tvůj král, aby tě zachránil ⌈ve všech tvých městech? A kde jsou tví soudcové,⌉ o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?

13:10  Kdež jest král tvůj? Kdež jest? Nechť tě zachová ve všech městech tvých. Aneb soudcové tvoji, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?

13:10  Ubi est rex tuus ? maxime nunc salvet te in omnibus urbibus tuis ; et judices tui, de quibus dixisti : Da mihi regem et principes.

13:11  I will give thee a king in my wrath, and will take him away in my indignation.

13:11  I gave thee a king in mine anger, and took him away in my wrath.

13:11  Dávám ti krále rozhněván a beru ti jej v prchlivosti.

13:11  Rozhněván jsem ti krále dal a rozzuřen ho odnímám!

13:11  Dal jsem ti krále ve svém hněvu a vezmu ho ve svém rozhořčení.

13:11  Dal jsem tobě krále v hněvě svém, a odjal jsem v prchlivosti své.

13:11  Dabo tibi regem in furore meo, et auferam in indignatione mea.

13:12  The iniquity of Ephraim is bound up, his sin is hidden.

13:12  The iniquity of Ephraim is bound up; his sin is hid.

13:12  Efrajimovy nepravosti jsou svázány, jeho hříchy uschovány.

13:12  Efraimův trest je zpečetěn, jeho hřích dobře uložen.

13:12  Efrajimova vina je svázána, jeho hřích je bezpečně uschován.

13:12  Svázánať jest nepravost Efraimova, schován jest hřích jeho.

13:12  Colligata est iniquitas Ephraim ; absconditum peccatum ejus.

13:13  The sorrows of a woman in labour shall come upon him, he is an unwise son: for now he shall not stand in the breach of the children.

13:13  The sorrows of a travailing woman shall come upon him: he is an unwise son; for he should not stay long in the place of the breaking forth of children.

13:13  Dolehnou na něho bolesti rodičky. Je to syn nemoudrý; nechtěl opustit včas lůno rodičky.

13:13  Porodní křeče sevřou jej, on je však dítě nemoudré – jakmile přijde jeho čas, opustit lůno se nechystá.

13:13  Přijdou kvůli němu porodní bolesti, on je však nemoudrý syn, neboť v pravý čas nevejde do rodidel.

13:13  Bolesti rodičky přijdou na něj; jest syn nemoudrý, sic jinak nezůstával by tak dlouho v životě matky.

13:13  Dolores parturientis venient ei : ipse filius non sapiens : nunc enim non stabit in contritione filiorum.

13:14  I will deliver them out of the hand of death. I will redeem them from death: O death, I will be thy death; O hell, I will be thy bite: comfort is hidden from my eyes.

13:14  I will ransom them from the power of the grave; I will redeem them from death: O death, I will be thy plagues; O grave, I will be thy destruction: repentance shall be hid from mine eyes.

13:14  Mám je vyplatit ze spárů podsvětí, vykoupit ze smrti? Kde je, smrti, tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár? Lítost však bude mým očím skryta.

13:14  Vyplatím je z moci záhrobí, vykoupím je ze smrti. Kde jsou teď, smrti, ty tvé hrozby? Kde je tvá zhouba, záhrobí? Soucit bude mým očím skryt,

13:14  Mám je vyplatit z moci podsvětí? Mám je vykoupit ze smrti? Smrti, kde je tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj osten? Soucit je ukryt před mým zrakem.

13:14  Z ruky hrobu vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením tvým, ó hrobe, želení skryto bude od očí mých.

13:14  De manu mortis liberabo eos ; de morte redimam eos. Ero mors tua, o mors ! morsus tuus ero, inferne ! consolatio abscondita est ab oculis meis.

13:15  Because he shall make a separation between brothers: the Lord will bring a burning wind that shall rise from the desert, and it shall dry up his springs, and shall make his fountain desolate, and he shall carry off the treasure of every desirable vessel.

13:15  Though he be fruitful among his brethren, an east wind shall come, the wind of the Lord shall come up from the wilderness, and his spring shall become dry, and his fountain shall be dried up: he shall spoil the treasure of all pleasant vessels.

13:15  I když Efrajim mezi bratry ponese ovoce, přižene se východní vítr, vítr Hospodinův; už se zdvihá z pouště. Jeho zdroj zklame, jeho pramen vyschne, vypleněn bude poklad veškerých vzácností.

13:15  i když je Efraim nejplodnější mezi bratřími. Východní vítr přichází, vítr Hospodinův se zvedá nad pouští, aby vysušil jeho potoky, jeho prameny aby vyprahly; vyplení jeho poklady, o vše cenné ho připraví.

13:15  Ačkoliv vzkvétá ⌈jako rákosí,⌉ přijde východní vítr, Hospodinův vítr zavane z pustiny; jeho pramen vyschne, vyprahne jeho zdroj; vyplení jeho poklady, všechny vzácné předměty.

13:15  Nebo on mezi bratřími ovoce ponese, ač prv přijde vítr východní, vítr Hospodinův od pouště vstupující, a vysuší studnice jeho, osuší i vrchoviště jeho; onenno rozchvátá poklad všech nejdražších klénotů.

13:15  Quia ipse inter fratres dividet : adducet urentem ventum Dominus de deserto ascendentem, et siccabit venas ejus, et desolabit fontem ejus : et ipse diripiet thesaurum omnis vasis desiderabilis.

13:16  Samaria shall become desolate; for she hath rebelled against her God: they shall fall by the sword: their infants shall be dashed in pieces, and their women with child shall be ripped up.

13:16  Zpuštěna bude Samaří, proto že se protivila Bohu svému; od meče padnou, dítky jejich zrozrážíny budou, a těhotné ženy jejich zroztínány.

Chapter 14

14:1  Let Samaria perish, because she hath stirred up her God to bitterness: let them perish by the sword, let their little ones be dashed, and let the women with child be ripped up.

14:1  O Israel, return unto the Lord thy God; for thou hast fallen by thine iniquity.

14:1  Samaří bude pykat, že se stavělo na odpor svému Bohu. Padnou mečem, jejich pacholátka budou rozdrcena, těhotné ženy rozpolceny.

14:1  Samaří bude ztrestáno, že se proti svému Bohu vzbouřilo. Pod mečem klesnou, jejich maličké utlučou, jejich těhotné rozpářou!

14:1  Samaří ponese vinu, protože bylo vzpurné vůči svému Bohu. Padnou mečem, jejich děti budou rozdrceny, jejich těhotné ženy budou rozpárány.

14:1  Obratiž se, ó Izraeli, cele k Hospodinu Bohu svému, nebo jsi padl příčinou nepravosti své.

14:1  Pereat Samaria, quoniam ad amaritudinem concitavit Deum suum ! in gladio pereant, parvuli eorum elidantur, et fœtæ ejus discindantur !

14:2  Return, O Israel, to the Lord thy God: for thou hast fallen down by thy iniquity.

14:2  Take with you words, and turn to the Lord: say unto him, Take away all iniquity, and receive us graciously: so will we render the calves of our lips.

14:2  Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi upadl pro svoji nepravost.

14:2  Vrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi padl pro svůj hřích.

14:2  Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi klopýtl pro svoji vinu.

14:2  Vezměte s sebou slova, a obraťte se k Hospodinu, a rcete jemu: Sejmi všelikou nepravost, a dej to, což dobrého jest, a budemeť se odplaceti volky rtů našich.

14:2  Convertere, Israël, ad Dominum Deum tuum, quoniam corruisti in iniquitate tua.

14:3  Take with you words, and return to the Lord, and say to him: Take away all iniquity, and receive the good: and we will render the calves of our lips.

14:3  Asshur shall not save us; we will not ride upon horses: neither will we say any more to the work of our hands, Ye are our gods: for in thee the fatherless findeth mercy.

14:3  Vezměte s sebou tato slova, obraťte se k Hospodinu, řekněte mu: „Promiň nám všechnu nepravost, přijmi nás laskavě, když chceme oběti býčků nahradit svými rty.

14:3  Vraťte se k Hospodinu a vezměte s sebou slova modlitby: „Odpusť nám všechnu naši vinu a laskavě nás přijmi, ať ti přineseme jako býčky ovoce svých rtů.

14:3  Vezměte s sebou slova a navraťte se k Hospodinu! Řekněte mu: Sejmi celou vinu, přijmi ⌈naši řeč⌉ a my ti odplatíme býčky svých rtů.

14:3  Assurť nemůže zachovati nás, na koních nepojedeme, aniž díme více dílu rukou našich: Bůh náš; nebo v tobě smilování nalézá sirotek.

14:3  Tollite vobiscum verba, et convertimini ad Dominum ; et dicite ei : Omnem aufer iniquitatem, accipe bonum, et reddemus vitulos labiorum nostrorum.

14:4  Assyria shall not save us, we will not ride upon horses, neither will we say any more: The works of our hands are our gods: for thou wilt have mercy on the fatherless that is in thee.

14:4  I will heal their backsliding, I will love them freely: for mine anger is turned away from him.

14:4  Ašúr nás nezachrání, na oře nevsedneme a výrobku svých rukou nebudeme už říkat: ‚Náš Bože!‘ U tebe přece nalézá sirotek slitování.“

14:4  Asýrie nás nezachrání, neujedeme na koních. Nebudeme už nazývat bohy své vlastní výtvory; u tebe přece smilování najdou i sirotci!“

14:4  Asýrie nás nezachrání, nepojedeme na koních; nebudeme říkat už dílu svých rukou: Náš Bože! V tobě nalezne sirotek slitování.

14:4  Uzdravím odvrácení jejich, budu je milovati dobrovolně; nebo odvrácen bude hněv můj od nich.

14:4  Assur non salvabit nos : super equum non ascendemus, nec dicemus ultra, Dii nostri opera manuum nostrarum : quia ejus, qui in te est, misereberis pupilli.

14:5  I will heal their breaches, I will love them freely: for my wrath is turned away from them.

14:5  I will be as the dew unto Israel: he shall grow as the lily, and cast forth his roots as Lebanon.

14:5  Jejich odvrácení uzdravím, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se od nich odvrátil.

14:5  Uzdravím jejich odvrácení, milerád je budu milovat; můj hněv se od nich odvrátí.

14:5  Vyléčím jejich odvrácení, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se odvrátil od Izraele.

14:5  Budu jako rosa Izraelovi, zkvetne jako lilium, a hluboce vpustí kořeny své jako Libán.

14:5  Sanabo contritiones eorum ; diligam eos spontanee : quia aversus est furor meus ab eis.

14:6  I will be as the dew, Israel shall spring as the lily, and his root shall shoot forth as that of Libanus.

14:6  His branches shall spread, and his beauty shall be as the olive tree, and his smell as Lebanon.

14:6  Budu Izreli rosou, rozkvete jako lilie, zapustí kořeny jako libanónský cedr.

14:6  Stanu se Izraeli rosou a rozkvete jako lilie. Zapustí kořeny jako cedr v Libanonu,

14:6  Budu pro Izrael jako rosa; pokvete jako lilie, zapustí své kořeny jako libanonský cedr.

14:6  Rozloží se ratoléstky jeho, a bude jako oliva okrasa jeho, a vůně jeho jako Libánská.

14:6  Ero quasi ros ; Israël germinabit sicut lilium, et erumpet radix ejus ut Libani.

14:7  His branches shall spread, and his glory shall be as the olive tree: and his smell as that of Libanus.

14:7  They that dwell under his shadow shall return; they shall revive as the corn, and grow as the vine: the scent thereof shall be as the wine of Lebanon.

14:7  Jeho ratolesti se rozloží, ve své velebnosti bude podoben olivě a jeho vůně bude jako vůně Libanónu.

14:7  jeho koruna se rozroste. Bude nádherný jako oliva, jeho vůně bude cedrová.

14:7  Jeho ratolesti se rozrostou, jeho nádhera bude jako nádhera olivy, jeho ⌈vůně jako vůně libanonského cedru.⌉

14:7  Ti, kteříž by seděli pod stínem jeho, navrátí se, oživou jako obilé, a pučiti se budou jako kmen vinný, jehož památka bude jako vína Libánského.

14:7  Ibunt rami ejus, et erit quasi oliva gloria ejus, et odor ejus ut Libani.

14:8  They shall be converted that sit under his shadow: they shall live upon wheat, and they shall blossom as a vine: his memorial shall be as the wine of Libanus.

14:8  Ephraim shall say, What have I to do any more with idols? I have heard him, and observed him: I am like a green fir tree. From me is thy fruit found.

14:8  Usednou opět v jeho stínu, budou pěstovat obilí, rozkvetou jako réva připomínající libanónské víno. -

14:8  V jeho stínu se lidé znovu zabydlí a vyraší jako obilí. Jak vinná réva rozkvetou a získají si slávu, jako má víno z Libanonu.

14:8  Obyvatelé se navrátí do jeho stínu, ⌈znovu budou pěstovat⌉ obilí, pokvetou jako réva, jejíž jméno bude slavné jako jméno libanonského vína.

14:8  Efraime, což jest mi již do modl? Já vyslýchati, a patřiti budu na tě; já jsem jako jedle zelenající se, ze mneť ovoce tvé jest.

14:8  Convertentur sedentes in umbra ejus ; vivent tritico, et germinabunt quasi vinea ; memoriale ejus sicut vinum Libani.

14:9  Ephraim shall say, What have I to do any more with idols? I will hear him, and I will make him flourish like a green fir tree: from me is thy fruit found.

14:9  Who is wise, and he shall understand these things? prudent, and he shall know them? for the ways of the Lord are right, and the just shall walk in them: but the transgressors shall fall therein.

14:9  Co je mi do nějakých modlářských stvůr, Efrajime? Řekl jsem přece, že na něho shlédnu. Jsem jako zelený cypřiš; ode mne budeš mít ovoce, které poneseš.

14:9  Co je mi, Efraime, do model? Já tě vyslýchám, pečuji o tebe. Jsem stále zeleným cypřišem, tvá plodnost je ode mne.

14:9  ⌈Efrajim řekne: K čemu jsou mi ještě modlářské zpodobeniny?⌉ To já jsem mu odpověděl a dohlížel jsem na něj. Jsem jako zelený cypřiš, ode mě pochází tvé ovoce.

14:9  Kdo jest moudrý, porozuměj těmto věcem, a rozumný poznej je; nebo přímé jsou cesty Hospodinovy, a spravedliví choditi budou po nich, přestupníci pak na nich padnou.

14:9  Ephraim, quid mihi ultra idola ? Ego exaudiam, et dirigam eum ego ut abietem virentem ; ex me fructus tuus inventus est.

14:10  Who is wise, and he shall understand these things? prudent, and he shall know these things? for the ways of the Lord are right, and the just shall walk in them: but the transgressors shall fall in them.

14:10  Kdo je moudrý, aby těmto věcem porozuměl, rozumný, aby je pochopil? Hospodinovy cesty jsou přímé, spravedliví budou po nich chodit, nevěrní však na nich upadnou.

14:10  Kdo je moudrý, ať tomu porozumí, kdo je rozumný, ať pochopí, že jsou poctivé Hospodinovy cesty a spravedliví po nich kráčejí; vzbouřenci však na nich klesají.

14:10  ⌈Kdo je moudrý, ať těmto věcem porozumí! Kdo rozumný, ať je pozná! Neboť Hospodinovy cesty⌉ jsou přímé, spravedliví po nich půjdou, ale vzpurní na nich klopýtnou.

14:10  Quis sapiens, et intelliget ista ? intelligens, et sciet hæc ? quia rectæ viæ Domini, et justi ambulabunt in eis ; prævaricatores vero corruent in eis.