DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Kings

Chapter 1

1:1  And Moab rebelled against Israel, after the death of Achab.

1:1  Then Moab rebelled against Israel after the death of Ahab.

1:1  Po Achabově smrti odpadl Moáb od Izraele.

1:1  Po Achabově smrti se Moáb vzbouřil proti Izraeli.

1:1  Po Achabově smrti se vzbouřil Moáb proti Izraeli.

1:1  V tom zprotivil se Moáb Izraelovi po smrti Achabově.

1:1  Prævaricatus est autem Moab in Israël, postquam mortuus est Achab.

1:2  And Ochozias fell through the lattices of his upper chamber, which he had in Samaria, and was sick: and he sent messengers, saying to them: Go, consult Beelzebub, the god of Accaron, whether I shall recover of this my illness.

1:2  And Ahaziah fell down through a lattice in his upper chamber that was in Samaria, and was sick: and he sent messengers, and said unto them, Go, enquire of Baal–zebub the god of Ekron whether I shall recover of this disease.

1:2  Achazjáš propadl mříží svého pokojíku na střeše v Samaří a churavěl. Vyslal posly a řekl jim: „Jděte a dotažte se Baal-zebúba, boha Ekrónu, zdali z tohoto ochoření vyváznu živ.“

1:2  Achaziáš v Samaří propadl mříží své střešní terasy a zranil se. Vyslal posly a řekl jim: „Jděte se vyptat Baal-zebuba, božstva Ekronu, jestli se z toho uzdravím.“

1:2  Achazjáš propadl ⌈skrz mřížoví⌉ ve své horní místnosti v Samaří a onemocněl. Poslal posly a řekl jim: Jděte a dotažte se Baal–zebúba, boha Ekrónu, jestli se z této nemoci zotavím.

1:2  A Ochoziáš spadl skrze mříži paláce svého letního, kterýž byl v Samaří, a stonal. I poslal posly, řka jim: Jděte, pilně se ptejte Belzebuba, boha Akaron, povstanu-li z nemoci této?

1:2  Ceciditque Ochozias per cancellos cœnaculi sui, quod habebat in Samaria, et ægrotavit : misitque nuntios, dicens ad eos : Ite, consulite Beelzebub deum Accaron, utrum vivere queam de infirmitate mea hac.

1:3  And an angel of the Lord spoke to Elias, the Thesbite, saying: Arise, and go up to meet the messengers of the king of Samaria, and say to them: Is there not a God in Israel, that ye go to consult Beelzebub, the god of Accaron?

1:3  But the angel of the Lord said to Elijah the Tishbite, Arise, go up to meet the messengers of the king of Samaria, and say unto them, Is it not because there is not a God in Israel, that ye go to enquire of Baal–zebub the god of Ekron?

1:3  Tu promluvil anděl Hospodinův k Elijášovi Tišbejskému: „Vstaň a vyjdi vstříc poslům samařského krále a pověz jim: Což není Bůh v Izraeli, že se jdete dotazovat Baal-zebúba, boha Ekrónu?

1:3  Hospodinův anděl ale promluvil k Eliášovi Tišbejskému: „Vstaň, vyjdi poslům samařského krále naproti a řekni jim: ‚Copak už není Bůh v Izraeli, že se jdete vyptávat Baal-zebuba, božstva Ekronu?

1:3  Ale Hospodinův anděl promluvil k Elijáši Tišbejskému: Vstaň, jdi naproti poslům samařského krále a řekni jim: Což není Bůh v Izraeli, že se jdete dotázat Baal–zebúba, boha Ekrónu?

1:3  Ale anděl Hospodinův řekl Eliášovi Tesbitskému: Vstana, jdi vstříc poslům krále Samařského a mluv k nim: Zdali není Boha v Izraeli, že jdete dotazovati se Belzebuba, boha Akaron?

1:3  Angelus autem Domini locutus est ad Eliam Thesbiten, dicens : Surge, et ascende in occursum nuntiorum regis Samariæ, et dices ad eos : Numquid non est Deus in Israël, ut eatis ad consulendum Beelzebub deum Accaron ?

1:4  Wherefore, thus saith the Lord: From the bed, on which thou art gone up, thou shalt not come down, but thou shalt surely die. And Elias went away.

1:4  Now therefore thus saith the Lord, Thou shalt not come down from that bed on which thou art gone up, but shalt surely die. And Elijah departed.

1:4  Proto Hospodin praví toto: Z lože, na něž jsi ulehl, nepovstaneš, ale zcela jistě zemřeš.“ A Elijáš šel.

1:4  Nuže, toto praví Hospodin: Nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!‘“ Pak Eliáš odešel.

1:4  Proto ⌈takto praví Hospodin:⌉ Z postele, na kterou jsi vylezl, neslezeš, ale jistě zemřeš. A Elijáš šel.

1:4  Protož takto praví Hospodin: S ložce, na kterémžs se složil, nesejdeš, ale jistotně umřeš. I odšel Eliáš.

1:4  Quam ob rem hæc dicit Dominus : De lectulo, super quem ascendisti, non descendes, sed morte morieris. Et abiit Elias.

1:5  And the messengers turned back to Ochozias. And he said to them: Why are you come back?

1:5  And when the messengers turned back unto him, he said unto them, Why are ye now turned back?

1:5  Když se poslové vrátili ke králi, zeptal se jich: „Jak to, že se vracíte?“

1:5  Když se poslové vrátili zpět, král se jich ptal: „Proč jste se vrátili?“

1:5  Když se poslové vrátili ke králi, zeptal se jich: Proč jste se vrátili?

1:5  A když se navrátili poslové k němu, řekl jim: Pročež jste se zase vrátili?

1:5  Reversique sunt nuntii ad Ochoziam. Qui dixit eis : Quare reversi estis ?

1:6  But they answered him: A man met us, and said to us: Go, and return to the king, that sent you, and you shall say to him: Thus saith the Lord: Is it because there was no God in Israel, that thou sendest to Beelzebub, the god of Accaron? Therefore thou shalt not come down from the bed, on which thou art gone up, but thou shalt surely die.

1:6  And they said unto him, There came a man up to meet us, and said unto us, Go, turn again unto the king that sent you, and say unto him, Thus saith the Lord, Is it not because there is not a God in Israel, that thou sendest to enquire of Baal–zebub the god of Ekron? therefore thou shalt not come down from that bed on which thou art gone up, but shalt surely die.

1:6  Odvětili mu: „Jakýsi muž nám vyšel vstříc a řekl nám: ‚Jděte zpět ke králi, který vás vyslal, a vyřiďte mu: Toto praví Hospodin: Což není Bůh v Izraeli, že se obracíš s dotazem na Baal-zebúba, boha Ekrónu? Proto z lože, na nějž jsi ulehl, nepovstaneš, ale zcela jistě zemřeš.‘“

1:6  „Vyšel nám naproti jeden muž,“ odpověděli, „a řekl nám: ‚Vraťte se ke králi, který vás poslal, a vyřiďte mu: Tak praví Hospodin: Copak už není Bůh v Izraeli, že se necháváš ptát Baal-zebuba, božstva Ekronu? Proto nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!‘“

1:6  Odpověděli mu: Šel nám naproti nějaký muž a řekl nám: Jděte, vraťte se ke králi, který vás poslal, a řekněte mu: Toto praví Hospodin: Což není Bůh v Izraeli, že posíláš dotázat se Baal–zebúba, boha Ekrónu? Proto z postele, na kterou jsi vylezl, neslezeš, ale jistě zemřeš:

1:6  Odpověděli jemu: Muž nějaký vyšel nám v cestu a řekl nám: Jděte, navraťte se k králi, kterýž vás poslal, a rcete jemu: Takto praví Hospodin: Zdali není Boha v Izraeli, že ty posíláš tázati se Belzebuba, boha Akaron? Protož s ložce, na kterémžs se složil, nesejdeš, ale jistotně umřeš.

1:6  At illi responderunt ei : Vir occurrit nobis, et dixit ad nos : Ite, et revertimini ad regem qui misit vos, et dicetis ei : Hæc dicit Dominus : Numquid quia non erat Deus in Israël, mittis ut consulatur Beelzebub deus Accaron ? idcirco de lectulo, super quem ascendisti, non descendes, sed morte morieris.

1:7  And he said to them: What manner of man was he who met you, and spoke these words?

1:7  And he said unto them, What manner of man was he which came up to meet you, and told you these words?

1:7  Otázal se jich: „Jak vypadal ten muž, který vám vyšel vstříc a mluvil k vám tato slova?“

1:7  „Jak vypadal ten muž, který vám s těmi slovy vyšel naproti?“ ptal se král.

1:7  Zeptal se jich: Jak vypadal ten muž, který vám šel naproti a řekl vám tato slova?

1:7  I řekl jim: Jaký jest způsob muže toho, kterýž vám vstříc vyšel a mluvil vám ty řeči?

1:7  Qui dixit eis : Cujus figuræ et habitus est vir ille, qui occurrit vobis, et locutus est verba hæc ?

1:8  But they said: A hairy man, with a girdle of leather about his loins. And he said: It is Elias, the Thesbite.

1:8  And they answered him, He was an hairy man, and girt with a girdle of leather about his loins. And he said, It is Elijah the Tishbite.

1:8  Oni mu řekli: „Byl to muž v chlupatém plášti a bedra měl opásaná koženým pásem.“ Tu řekl: „To byl Elijáš Tišbejský.“

1:8  „Měl plášť z kožešiny,“ odpověděli, „a kolem boků kožený pás.“ „To je Eliáš Tišbejský!“ řekl král.

1:8  Odpověděli mu: Ten muž byl chlupatý a koženým pásem přepásán kolem beder. Řekl: To byl Elijáš Tišbejský.

1:8  Kteříž odpověděli jemu: Jest člověk chlupatý, a pasem koženým přepásán na bedrách svých. Tedy řekl: Eliáš Tesbitský jest.

1:8  At illi dixerunt : Vir pilosus, et zona pellicea accinctus renibus. Qui ait : Elias Thesbites est.

1:9  And he sent to him a captain of fifty, and the fifty men that were under him. And he went up to him, and as he was sitting on the top of a hill, he said to him: Man of God, the king hath commanded that thou come down.

1:9  Then the king sent unto him a captain of fifty with his fifty. And he went up to him: and, behold, he sat on the top of an hill. And he spake unto him, Thou man of God, the king hath said, Come down.

1:9  Poslal pro něho velitele s padesáti vojáky. Ten k němu vystoupil, a hle, Elijáš seděl na vrcholu hory. Promluvil k němu: „Muži Boží, král rozkazuje: ‚Sestup!‘“

1:9  Poslal tedy na něj velitele s padesáti vojáky. Eliáš seděl na vrcholu hory, a tak velitel hned vylezl za ním a přikázal mu: „Boží muži, král praví: Sestup dolů!“

1:9  Poslal k němu velitele nad padesáti s jeho padesáti. Vystoupil k němu a hle, Elijáš seděl na vrcholu hory. Řekl mu: Muži Boží, král vzkazuje: Sestup.

1:9  Protož poslal pro něj padesátníka s padesáti jeho. Kterýž šel k němu, a aj, seděl na vrchu hory. I řekl jemu: Muži Boží, král rozkázal, abys sstoupil dolů.

1:9  Misitque ad eum quinquagenarium principem, et quinquaginta qui erant sub eo. Qui ascendit ad eum : sedentique in vertice montis, ait : Homo Dei, rex præcepit ut descendas.

1:10  And Elias answering, said to the captain of fifty: If I be a man of God, let fire come down from heaven and consume thee, and thy fifty. And there came down fire from heaven and consumed him, and the fifty that were with him.

1:10  And Elijah answered and said to the captain of fifty, If I be a man of God, then let fire come down from heaven, and consume thee and thy fifty. And there came down fire from heaven, and consumed him and his fifty.

1:10  Elijáš veliteli těch padesáti odpověděl: „Jsem-li muž Boží, ať sestoupí oheň z nebe a pozře tebe i tvých padesát!“ I sestoupil oheň z nebe a pozřel jej i jeho padesát.

1:10  „Jestli jsem Boží muž,“ odpověděl Eliáš veliteli, „tak ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tě i těch tvých padesát.“ Vtom z nebe sestoupil oheň a pohltil velitele i s jeho padesáti.

1:10  Elijáš odpověděl a řekl veliteli nad padesáti: Jestliže jsem muž Boží, ať sestoupí oheň z nebes a stráví tebe i tvých padesát. Nato sestoupil oheň z nebes a strávil jej i jeho padesát.

1:10  Odpovídaje Eliáš, řekl padesátníku: Jestliže jsem muž Boží, nechť sstoupí oheň s nebe, a sžíře tě i tvých padesát. A tak sstoupil oheň s nebe, a sežral jej i padesát jeho.

1:10  Respondensque Elias, dixit quinquagenario : Si homo Dei sum, descendat ignis de cælo, et devoret te, et quinquaginta tuos. Descendit itaque ignis de cælo, et devoravit eum, et quinquaginta qui erant cum eo.

1:11  And he again sent to him another captain of fifty men, and his fifty with him. And he said to him: Man of God: Thus saith the king: Make haste and come down.

1:11  Again also he sent unto him another captain of fifty with his fifty. And he answered and said unto him, O man of God, thus hath the king said, Come down quickly.

1:11  Král pro něho poslal opět jiného velitele s padesáti vojáky. Ten promluvil: „Muži Boží, toto praví král: ‚Rychle sestup!‘

1:11  Král tedy na něj poslal dalšího velitele s padesáti vojáky. Ten za ním vylezl a přikázal mu: „Boží muži, tak praví král: Ihned sestup!“

1:11  Král k němu znovu poslal jiného velitele nad padesáti s jeho padesáti. Ten promluvil a řekl mu: Muži Boží, toto přikázal král: Rychle sestup.

1:11  Opět poslal k němu král padesátníka jiného s padesáti jeho. Kterýž mluvil a řekl jemu: Muži Boží, takto rozkázal král: Rychle sstup dolů.

1:11  Rursumque misit ad eum principem quinquagenarium alterum, et quinquaginta cum eo. Qui locutus est illi : Homo Dei, hæc dicit rex : Festina, descende.

1:12  Elias answering, said: If I be a man of God, let fire come down from heaven, and consume thee, and thy fifty. And fire came down from heaven, and consumed him and his fifty.

1:12  And Elijah answered and said unto them, If I be a man of God, let fire come down from heaven, and consume thee and thy fifty. And the fire of God came down from heaven, and consumed him and his fifty.

1:12  Elijáš jim odpověděl: „Jsem-li muž Boží, ať sestoupí oheň z nebe a pozře tebe i tvých padesát!“ I sestoupil Boží oheň z nebe a pozřel jej i jeho padesát.

1:12  „Jestli jsem Boží muž,“ odpověděl Eliáš, „tak ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tě i těch tvých padesát.“ Vtom z nebe sestoupil Boží oheň a pohltil velitele i s jeho padesáti.

1:12  Elijáš odpověděl a řekl jim: Jestliže jsem muž Boží, ať sestoupí oheň z nebes a stráví tebe i tvých padesát. Sestoupil oheň Boží z nebes a strávil jej i jeho padesát.

1:12  I odpověděl Eliáš a řekl jim: Jestliže jsem muž Boží, nechť sstoupí oheň s nebe, a sžíře tě i tvých padesát. A tak sstoupil oheň Boží s nebe, a sežral jej i padesát jeho.

1:12  Respondens Elias, ait : Si homo Dei ego sum, descendat ignis de cælo, et devoret te, et quinquaginta tuos. Descendit ergo ignis de cælo, et devoravit illum, et quinquaginta ejus.

1:13  Again he sent a third captain of fifty men, and the fifty that were with him. And when he was come, he fell upon his knees before Elias, and besought him, and said: Man of God, despise not my life, and the lives of thy servants that are with me.

1:13  And he sent again a captain of the third fifty with his fifty. And the third captain of fifty went up, and came and fell on his knees before Elijah, and besought him, and said unto him, O man of God, I pray thee, let my life, and the life of these fifty thy servants, be precious in thy sight.

1:13  Ale král poslal ještě potřetí velitele s padesáti vojáky. Když tento třetí velitel přišel nahoru, poklekl před Elijášem a prosil ho o smilování. Promluvil k němu: „Muži Boží, kéž má v tvých očích život můj i život těchto tvých padesáti služebníků nějakou cenu.

1:13  Král tedy poslal ještě třetího velitele s padesáti muži. Když ale ten třetí velitel padesáti mužů vystoupal k Eliášovi, padl před ním na kolena a prosil ho: „Boží muži, prosím ušetři život můj i těchto tvých padesáti služebníků.

1:13  Král znovu poslal třetího velitele nad padesáti s jeho padesáti. Třetí velitel nad padesáti vystoupil, přišel, klekl před Elijášem na kolena, prosil ho o smilování a řekl mu: Muži Boží, ⌈važ si, prosím, mého života⌉ a života těchto tvých padesáti otroků.

1:13  Ještě poslal padesátníka třetího s padesáti jeho. Pročež vstoupiv, přišel ten třetí padesátník, a klekl na kolena svá před Eliášem, a prose ho pokorně, řekl jemu: Muži Boží, prosím, nechť jest drahá duše má i duše služebníků tvých padesáti těchto před očima tvýma.

1:13  Iterum misit principem quinquagenarium tertium, et quinquaginta qui erant cum eo. Qui cum venisset, curvavit genua contra Eliam, et precatus est eum, et ait : Homo Dei, noli despicere animam meam, et animas servorum tuorum qui mecum sunt.

1:14  Behold fire came down from heaven, and consumed the two first captains of fifty men, and the fifties that were with them: but now I beseech thee to spare my life.

1:14  Behold, there came fire down from heaven, and burnt up the two captains of the former fifties with their fifties: therefore let my life now be precious in thy sight.

1:14  Hle, oheň sestoupil z nebe a pozřel oba předešlé velitele i jejich padesát vojáků. Kéž má nyní můj život v tvých očích nějakou cenu!“

1:14  Hle, z nebe sestoupil oheň a pohltil oba první velitele i s jejich padesáti muži, můj život ale prosím ušetři!“

1:14  Hle, sestoupil oheň z nebes a strávil dva předchozí velitele nad padesáti s jejich padesáti. Ale nyní si važ mého života.

1:14  Aj, oheň sstoupiv s nebe, sežral dva první padesátníky s padesáti jejich, ale nyní nechť jest drahá duše má před očima tvýma.

1:14  Ecce descendit ignis de cælo, et devoravit duos principes quinquagenarios primos, et quinquagenos qui cum eis erant : sed nunc obsecro ut miserearis animæ meæ.

1:15  And the angel of the Lord spoke to Elias, saying: Go down with him, fear not. He arose therefore, and went down with him to the king,

1:15  And the angel of the Lord said unto Elijah, Go down with him: be not afraid of him. And he arose, and went down with him unto the king.

1:15  Tu promluvil k Elijášovi Hospodinův anděl: „Sestup s ním. Neboj se ho!“ Povstal tedy, sestoupil s ním ke králi

1:15  Hospodinův anděl tehdy promluvil k Eliášovi: „Sestup s ním, neboj se ho.“ A tak vstal a šel s ním ke králi.

1:15  Hospodinův anděl k Elijáši promluvil: Sestup s ním, neboj se ho. Tak vstal a sestoupil s ním ke králi

1:15  Řekl pak anděl Hospodinův Eliášovi: Sstup s ním, neboj se nic tváři jeho. Tedy vstav, šel s ním k králi.

1:15  Locutus est autem angelus Domini ad Eliam, dicens : Descende cum eo : ne timeas. Surrexit igitur, et descendit cum eo ad regem,

1:16  And said to him: Thus saith the Lord: Because thou hast sent messengers to consult Beelzebub, the god of Accaron, as though there were not a God in Israel, of whom thou mightest inquire the word; therefore, from the bed on which thou art gone up, thou shalt not come down, but thou shalt surely die.

1:16  And he said unto him, Thus saith the Lord, Forasmuch as thou hast sent messengers to enquire of Baal–zebub the god of Ekron, is it not because there is no God in Israel to enquire of his word? therefore thou shalt not come down off that bed on which thou art gone up, but shalt surely die.

1:16  a promluvil k němu: „Toto praví Hospodin: Že jsi poslal posly s dotazem k Baal-zebúbovi, bohu Ekrónu, jako by nebyl Bůh v Izraeli, aby ses dotázal na jeho slovo, proto z lože, na něž jsi ulehl, nepovstaneš, ale zcela jistě zemřeš.“

1:16  Řekl mu: „Tak praví Hospodin: Copak už není Bůh v Izraeli, aby ses tázal na jeho slova? Ty jsi ale vyslal posly, aby se vyptávali Baal-zebuba, božstva Ekronu. Proto nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!“

1:16  a řekl mu: Toto praví Hospodin: Protože jsi poslal posly dotázat se Baal–zebúba, boha Ekrónu, jako by nebyl Bůh v Izraeli, aby ses dotázal na jeho slovo, proto z postele, na kterou jsi vylezl, neslezeš, ale jistě zemřeš.

1:16  A mluvil jemu: Takto praví Hospodin: Proto že jsi poslal posly tázati se Belzebuba, boha Akaron, (jako by nebylo Boha v Izraeli, abys se tázal slova jeho), protož s ložce, na kterémžs se složil, nesejdeš, ale jistotně umřeš.

1:16  et locutus est ei : Hæc dicit Dominus : Quia misisti nuntios ad consulendum Beelzebub deum Accaron, quasi non esset Deus in Israël a quo posses interrogare sermonem, ideo de lectulo super quem ascendisti, non descendes, sed morte morieris.

1:17  So he died, according to the word of the Lord, which Elias spoke; and Joram, his brother, reigned in his stead, in the second year of Joram, the son of Josaphat, king of Juda, because he had no son.

1:17  So he died according to the word of the Lord which Elijah had spoken. And Jehoram reigned in his stead in the second year of Jehoram the son of Jehoshaphat king of Judah; because he had no son.

1:17  I zemřel podle Hospodinova slova, které promluvil Elijáš. Po něm se stal králem Jóram, a to v druhém roce vlády judského krále Jórama, syna Jóšafatova. Achazjáš totiž neměl syna.

1:17  Achaziáš pak zemřel, jak Hospodin řekl skrze Eliáše. Neměl syna, a tak na jeho místě začal druhého roku judského krále Jehorama, syna Jošafatova, kralovat Joram.

1:17  A zemřel podle Hospodinova slova, které promluvil Elijáš. Po něm se stal králem Jóram ve druhém roce vlády judského krále Jórama, syna Jóšafatova, protože neměl syna.

1:17  I umřel podlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil Eliáš, a kraloval Joram místo něho léta druhého Jehorama syna Jozafatova, krále Judského; nebo on neměl syna.

1:17  Mortuus est ergo juxta sermonem Domini quem locutus est Elias, et regnavit Joram frater ejus pro eo, anno secundo Joram filii Josaphat regis Judæ : non enim habebat filium.

1:18  But the rest of the acts of Ochozias, which he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

1:18  Now the rest of the acts of Ahaziah which he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

1:18  O ostatních příbězích Achazjášových, o tom, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

1:18  O ostatních Achaziášových skutcích, které vykonal, se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

1:18  Ostatní Achazjášovy činy, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

1:18  O jiných pak věcech Ochoziášových, kteréž činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

1:18  Reliqua autem verborum Ochoziæ quæ operatus est, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

Chapter 2

2:1  And it came to pass, when the Lord would take up Elias, into heaven, by a whirlwind, that Elias and Eliseus were going from Galgal.

2:1  And it came to pass, when the Lord would take up Elijah into heaven by a whirlwind, that Elijah went with Elisha from Gilgal.

2:1  I stalo se, když Hospodin chtěl vzít Elijáše ve vichru vzhůru do nebe, že Elijáš s Elíšou se právě ubírali z Gilgálu.

2:1  Hospodin se pak chystal vzít Eliáše ve vichru do nebe. Ten byl právě s Elíšou na cestě z Gilgalu.

2:1  I stalo se, když měl Hospodin vzít Elijáše ve vichřici do nebes, že šel Elijáš s Elíšou z Gilgálu.

2:1  Stalo se potom, když měl již vzíti Hospodin Eliáše u vichru do nebe, že vyšel Eliáš s Elizeem z Galgala.

2:1  Factum est autem cum levare vellet Dominus Eliam per turbinem in cælum, ibant Elias et Eliseus de Galgalis.

2:2  And Elias said to Eliseus: Stay thou here, because the Lord hath sent me as far as Bethel. And Eliseus said to him: As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. And when they were come down to Bethel,

2:2  And Elijah said unto Elisha, Tarry here, I pray thee; for the Lord hath sent me to Beth–el. And Elisha said unto him, As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. So they went down to Beth–el.

2:2  Elijáš řekl Elíšovi: „Zůstaň zde, protože mě Hospodin posílá do Bét-elu.“ Elíša mu odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“ I sestoupili do Bét-elu.

2:2  „Zůstaň tu,“ řekl Eliáš Elíšovi. „Hospodin mě posílá do Bet-elu.“ Elíša ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, neopustím tě!“ A tak šli do Bet-elu.

2:2  Elijáš řekl Elíšovi: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Bét–elu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak sestoupili do Bét–elu.

2:2  I řekl Eliáš Elizeovi: Medle, poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne až do Bethel. Jemuž řekl Elizeus: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Bethel.

2:2  Dixitque Elias ad Eliseum : Sede hic, quia Dominus misit me usque in Bethel. Cui ait Eliseus : Vivit Dominus, et vivit anima tua, quia non derelinquam te. Cumque descendissent Bethel,

2:3  The sons of the prophets, that were at Bethel, came forth to Eliseus, and said to him: Dost thou know that, this day, the Lord will take away thy master from thee? And he answered: I also know it: hold your peace.

2:3  And the sons of the prophets that were at Beth–el came forth to Elisha, and said unto him, Knowest thou that the Lord will take away thy master from thy head to day? And he said, Yea, I know it; hold ye your peace.

2:3  Proročtí žáci, kteří byli v Bét-elu, vyšli k Elíšovi a otázali se ho: „Víš, že Hospodin dnes vezme tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“

2:3  Z Bet-elu přišli za Elíšou proročtí učedníci. „Víš, že Hospodin ti dnes vezme tvého pána?“ řekli mu. „Já vím, mlčte,“ odpověděl.

2:3  Proročtí žáci, kteří byli v Bét–elu, vyšli k Elíšovi a zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe? Odpověděl: Také to vím, mlčte!

2:3  Tedy vyšli synové proročtí, kteříž byli v Bethel, k Elizeovi a řekli jemu: Víš-liž, že dnes Hospodin vezme pána tvého od tebe? Kterýž odpověděl: A já vím, mlčte.

2:3  egressi sunt filii prophetarum qui erant in Bethel, ad Eliseum, et dixerunt ei : Numquid nosti quia hodie Dominus tollet dominum tuum a te ? Qui respondit : Et ego novi : silete.

2:4  And Elias said to Eliseus: Stay here, because the Lord hath sent me to Jericho. And he said: As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. And when they were come to Jericho,

2:4  And Elijah said unto him, Elisha, tarry here, I pray thee; for the Lord hath sent me to Jericho. And he said, As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. So they came to Jericho.

2:4  A Elijáš mu řekl: „Elíšo, zůstaň zde, protože Hospodin mě posílá do Jericha.“ Odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“ I přišli do Jericha.

2:4  Potom mu Eliáš řekl: „Zůstaň tu. Hospodin mě posílá do Jericha.“ On ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, neopustím tě!“ A tak šli do Jericha.

2:4  Elijáš mu řekl: Elíšo, zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Jericha. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli do Jericha.

2:4  Opět řekl jemu Eliáš: Elizee, medle poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne do Jericha. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Jericha.

2:4  Dixit autem Elias ad Eliseum : Sede hic, quia Dominus misit me in Jericho. Et ille ait : Vivit Dominus, et vivit anima tua, quia non derelinquam te. Cumque venissent Jericho,

2:5  The sons of the prophets, that were at Jericho, came to Eliseus, and said to him: Dost thou know that, this day, the Lord will take away thy master from thee? And he said: I also know it: hold your peace.

2:5  And the sons of the prophets that were at Jericho came to Elisha, and said unto him, Knowest thou that the Lord will take away thy master from thy head to day? And he answered, Yea, I know it; hold ye your peace.

2:5  Proročtí žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elíšovi a řekli mu: „Víš, že Hospodin dnes vezme tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“

2:5  Proročtí učedníci z Jericha přišli za Elíšou a řekli mu: „Víš, že Hospodin ti dnes vezme tvého pána?“ „Já vím, mlčte,“ odpověděl.

2:5  Proročtí žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elíšovi a zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe? Odpověděl: Také to vím, mlčte!

2:5  Přistoupivše pak synové proročtí, kteříž byli v Jerichu, k Elizeovi, řekli jemu: Víš-liž, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe? I řekl: A já vím, mlčte.

2:5  accesserunt filii prophetarum qui erant in Jericho, ad Eliseum, et dixerunt ei : Numquid nosti quia Dominus hodie tollet dominum tuum a te ? Et ait : Et ego novi : silete.

2:6  And Elias said to him: Stay here, because the Lord hath sent me as far as the Jordan. And he said: as the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. And they two went on together.

2:6  And Elijah said unto him, Tarry, I pray thee, here; for the Lord hath sent me to Jordan. And he said, As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. And they two went on.

2:6  Tu mu řekl Elijáš: „Zůstaň zde, protože Hospodin mě posílá k Jordánu.“ Odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“ I šli oba spolu.

2:6  Potom mu Eliáš řekl: „Zůstaň tu. Hospodin mě posílá k Jordánu.“ On ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, neopustím tě!“ A tak šli dál spolu.

2:6  Elijáš mu řekl: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal k Jordánu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli spolu.

2:6  Řekl mu ještě Eliáš: Poseď medle tuto, nebo Hospodin poslal mne k Jordánu. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. Šli tedy oba.

2:6  Dixit autem ei Elias : Sede hic, quia Dominus misit me usque ad Jordanem. Qui ait : Vivit Dominus, et vivit anima tua, quia non derelinquam te. Ierunt igitur ambo pariter,

2:7  And fifty men, of the sons of the prophets, followed them, and stood in sight, at a distance: but they two stood by the Jordan.

2:7  And fifty men of the sons of the prophets went, and stood to view afar off: and they two stood by Jordan.

2:7  Padesát mužů z prorockých žáků šlo za nimi a postavilo se naproti nim vpovzdálí; a oni oba stáli u Jordánu.

2:7  Padesát prorockých učedníků šlo za nimi. Zastavili se opodál, na dohled od místa, kde se u Jordánu zastavili ti dva.

2:7  Padesát mužů z prorockých žáků šlo a postavilo se naproti zpovzdálí a oni dva stáli u Jordánu.

2:7  Padesáte pak mužů z synů prorockých šli, a postavili se naproti zdaleka, ale oni oba zastavili se u Jordánu.

2:7  et quinquaginta viri de filiis prophetarum secuti sunt eos, qui et steterunt e contra, longe : illi autem ambo stabant super Jordanem.

2:8  And Elias took his mantle, and folded it together, and struck the waters, and they were divided hither and thither, and they both passed over on dry ground.

2:8  And Elijah took his mantle, and wrapped it together, and smote the waters, and they were divided hither and thither, so that they two went over on dry ground.

2:8  Elijáš vzal svůj plášť, svinul jej, udeřil do vody a ta se rozestoupila, takže oba přešli po suchu.

2:8  Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím do vody. Ta se rozestoupila a oba přešli po suchu na druhou stranu.

2:8  Elijáš vzal svůj plášť, stočil ho, udeřil do vody a ta se rozdělila sem i tam. Pak přešli oba po suché zemi.

2:8  A vzav Eliáš plášť svůj, svinul jej a udeřil na vodu. I rozdělila se sem i tam, tak že přešli oba po suše.

2:8  Tulitque Elias pallium suum, et involvit illud, et percussit aquas : quæ divisæ sunt in utramque partem, et transierunt ambo per siccum.

2:9  And when they were gone over, Elias said to Eliseus: Ask what thou wilt have me to do for thee, before I be taken away from thee. And Eliseus said: I beseech thee, that in me may be thy double spirit.

2:9  And it came to pass, when they were gone over, that Elijah said unto Elisha, Ask what I shall do for thee, before I be taken away from thee. And Elisha said, I pray thee, let a double portion of thy spirit be upon me.

2:9  A stalo se, jak přešli, že Elijáš řekl Elíšovi: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat.“ Elíša řekl: „Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha!“

2:9  Když přešli, Eliáš Elíšu vyzval: „Řekni, co pro tebe mám udělat, než budu od tebe vzat.“ „Prosím, ať mi připadnou dva díly tvého ducha!“ odpověděl Elíša.

2:9  I stalo se, jak přecházeli, že Elijáš řekl Elíšovi: Žádej, co mám pro tebe udělat, dříve nežli budu od tebe vzat. Elíša řekl: Ať jsou na mně dva díly tvého ducha.

2:9  V tom když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: Žádej sobě, co chceš, prvé než vzat budu od tebe. I řekl Elizeus: Nechť jest, prosím, dvojnásobní díl ducha tvého na mně.

2:9  Cumque transissent, Elias dixit ad Eliseum : Postula quod vis ut faciam tibi, antequam tollar a te. Dixitque Eliseus : Obsecro ut fiat in me duplex spiritus tuus.

2:10  And he answered: Thou hast asked a hard thing; nevertheless, if thou see me when I am taken from thee, thou shalt have what thou hast asked: but if thou see me not, thou shalt not have it.

2:10  And he said, Thou hast asked a hard thing: nevertheless, if thou see me when I am taken from thee, it shall be so unto thee; but if not, it shall not be so.

2:10  Elijáš mu řekl: „Těžkou věc si žádáš. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se.“

2:10  „Žádáš o nelehkou věc,“ řekl mu Eliáš. „Pokud ale uvidíš, jak jsem od tebe vzat, tvá žádost se splní. Pokud ne, nesplní se.“

2:10  Elijáš řekl: ⌈Požádal jsi o těžkou věc.⌉ Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže neuvidíš, nestane.

2:10  Jemuž řekl: Nesnadnés věci požádal, a však jestliže uzříš mne, když budu vzat od tebe, staneť se tak; pakli nic, nestane se.

2:10  Qui respondit : Rem difficilem postulasti : attamen si videris me quando tollar a te, erit tibi quod petisti : si autem non videris, non erit.

2:11  And as they went on, walking and talking together, behold, a fiery chariot and fiery horses parted them both asunder: and Elias went up by a whirlwind into heaven.

2:11  And it came to pass, as they still went on, and talked, that, behold, there appeared a chariot of fire, and horses of fire, and parted them both asunder; and Elijah went up by a whirlwind into heaven.

2:11  Pak šli dál a rozmlouvali. A hle, ohnivý vůz s ohnivými koni je od sebe odloučil a Elijáš vystupoval ve vichru do nebe.

2:11  Šli tedy spolu dál a rozmlouvali, když vtom je náhle rozdělil ohnivý vůz s ohnivými koni – Eliáš ve vichru vystoupil do nebe!

2:11  Šli stále spolu a hovořili, a tu se objevil ohnivý vůz a ohniví koně, oddělili je od sebe a Elijáš vystoupil ve vichřici do nebes.

2:11  Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.

2:11  Cumque pergerent, et incedentes sermocinarentur, ecce currus igneus, et equi ignei diviserunt utrumque : et ascendit Elias per turbinem in cælum.

2:12  And Eliseus saw him, and cried: My father, my father, the chariot of Israel, and the driver thereof. And he saw him no more: and he took hold of his own garments, and rent them in two pieces.

2:12  And Elisha saw it, and he cried, My father, my father, the chariot of Israel, and the horsemen thereof. And he saw him no more: and he took hold of his own clothes, and rent them in two pieces.

2:12  Elíša to viděl a vykřikl: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele!“ A pak už ho neviděl. I uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy.

2:12  Když to Elíša uviděl, vykřikl: „Otče můj, otče můj! Jízdo izraelská!“ A víckrát už ho neviděl. Elíša vzal své roucho a roztrhl je na dva kusy.

2:12  Elíša to viděl a zvolal: Můj otče, můj otče! Vozbo Izraele a jeho jezdci! A pak ho již neviděl. Uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy.

2:12  To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.

2:12  Eliseus autem videbat, et clamabat : Pater mi, pater mi, currus Israël, et auriga ejus. Et non vidit eum amplius : apprehenditque vestimenta sua, et scidit illa in duas partes.

2:13  And he took up the mantle of Elias, that fell from him: and going back, he stood on the bank of the Jordan;

2:13  He took up also the mantle of Elijah that fell from him, and went back, and stood by the bank of Jordan;

2:13  Pak zdvihl Elijášův plášť, který z něho spadl, vrátil se a postavil se na břehu Jordánu.

2:13  Pak zvedl plášť, který spadl z Eliáše, a šel zpátky. Když stanul na břehu Jordánu,

2:13  Potom zvedl Elijášův plášť, který z něj spadl, vracel se a zastavil se na břehu Jordánu.

2:13  A zdvih plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, navrátil se a stál na břehu Jordánském.

2:13  Et levavit pallium Eliæ, quod ceciderat ei : reversusque stetit super ripam Jordanis,

2:14  And he struck the waters with the mantle of Elias, that had fallen from him, and they were not divided. And he said: Where is now the God of Elias? And he struck the waters, and they were divided hither and thither, and Eliseus passed over.

2:14  And he took the mantle of Elijah that fell from him, and smote the waters, and said, Where is the Lord God of Elijah? and when he also had smitten the waters, they parted hither and thither: and Elisha went over.

2:14  Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím do vody a zvolal: „Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, i on sám?“ Když udeřil do vody, rozestoupila se a Elíša přešel.

2:14  vzal Eliášův plášť a udeřil jím do vody. „Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?“ zvolal. „Kde je on sám?!“ A jakmile jím udeřil do vody, rozestoupila se a Elíša přešel na druhou stranu.

2:14  Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil do vody a řekl: Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, ano, on? Když udeřil do vody, rozdělila se sem a tam a Elíša přešel.

2:14  Tedy vzav plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, udeřil na vodu a řekl: Kdež jest Hospodin Bůh Eliášův i on sám? A udeřil, pravím, na vodu, kteráž rozstoupila se sem i tam. I přešel Elizeus.

2:14  et pallio Eliæ, quod ceciderat ei, percussit aquas, et non sunt divisæ : et dixit : Ubi est Deus Eliæ etiam nunc ? Percussitque aquas, et divisæ sunt huc atque illuc, et transiit Eliseus.

2:15  And the sons of the prophets, at Jericho, who were over against him, seeing it, said: The spirit of Elias hath rested upon Eliseus. And coming to meet him, they worshipped him, falling to the ground.

2:15  And when the sons of the prophets which were to view at Jericho saw him, they said, The spirit of Elijah doth rest on Elisha. And they came to meet him, and bowed themselves to the ground before him.

2:15  Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: „Na Elíšovi spočinul duch Elijášův.“ Šli mu vstříc, poklonili se mu až k zemi

2:15  „Duch Eliášův spočinul na Elíšovi!“ řekli proročtí učedníci z Jericha, kteří stáli opodál. Vyrazili mu naproti a klaněli se mu až k zemi

2:15  Viděli ho proročtí žáci, kteří byli naproti v Jerichu, a řekli: Elijášův duch spočinul na Elíšovi. Šli mu naproti a poklonili se před ním k zemi.

2:15  Což vidouce synové proročtí z Jericha, naproti stojíce, řekli: Odpočinul duch Eliášův na Elizeovi. I šli proti němu a poklonili se mu až k zemi.

2:15  Videntes autem filii prophetarum qui erant in Jericho e contra, dixerunt : Requievit spiritus Eliæ super Eliseum. Et venientes in occursum ejus, adoraverunt eum proni in terram,

2:16  And they said to him: Behold, there are with thy servants, fifty strong men, that can go, and seek thy master, lest, perhaps, the spirit of the Lord, hath taken him up and cast him upon some mountain, or into some valley. And he said: Do not send.

2:16  And they said unto him, Behold now, there be with thy servants fifty strong men; let them go, we pray thee, and seek thy master: lest peradventure the Spirit of the Lord hath taken him up, and cast him upon some mountain, or into some valley. And he said, Ye shall not send.

2:16  a řekli mu: „Hle, je tu s tvými služebníky padesát udatných mužů. Ať jdou hledat tvého pána, aby ho Hospodinův duch neodnesl a nemrštil jím na nějakou horu nebo do nějakého údolí.“ Řekl: „Nikam je neposílejte.“

2:16  se slovy: „Jsme tví služebníci!“ Potom řekli: „Pohleď, máme tu padesát schopných mužů. Když dovolíš, pošleme je hledat tvého pána. Třeba ho Duch Hospodinův vzal a upustil na některou horu nebo do některého údolí.“ „Nikam je neposílejte!“ řekl jim Elíša.

2:16  Řekli mu: Hle, s tvými otroky je padesát mužů bojovníků, ať jdou a hledají tvého pána, zdali jej Hospodinův Duch neodnesl a nehodil na nějakou horu či do nějakého údolí. Řekl: Neposílejte.

2:16  A řekli jemu: Aj, nyní jest s služebníky tvými padesáte mužů silných, medle nechť jdou a hledají pána tvého. Snad ho zanesl duch Hospodinův, a povrhl jej na některé hoře aneb v některém údolí. Kterýž řekl: Neposílejte.

2:16  dixeruntque illi : Ecce cum servis tuis sunt quinquaginta viri fortes qui possunt ire, et quærere dominum tuum, ne forte tulerit eum spiritus Domini, et projecerit eum in unum montium, aut in unam vallium. Qui ait : Nolite mittere.

2:17  But they pressed him, till he consented, and said: Send. And they sent fifty men: and they sought three days, but found him not.

2:17  And when they urged him till he was ashamed, he said, Send. They sent therefore fifty men; and they sought three days, but found him not.

2:17  Když ho však nutili až do omrzení, řekl: „Pošlete je.“ Oni tedy poslali těch padesát mužů; ti hledali Elijáše tři dny, ale nenašli ho.

2:17  Když ale na něj naléhali, až z toho byl nesvůj, svolil: „Dobrá, pošlete je.“ Poslali tedy těch padesát mužů a ti ho hledali tři dny, ale nenašli.

2:17  Nutili ho až hanba, takže nakonec řekl: Pošlete je. Poslali tedy padesát mužů a ti hledali tři dny, ale nenašli ho.

2:17  Ale když na něj vždy dotírali, tak že mu to obtížné bylo, řekl: Pošlete. I poslali padesáte mužů, a hledajíce za tři dni, nenalezli ho.

2:17  Coëgeruntque eum donec acquiesceret, et diceret : Mittite. Et miserunt quinquaginta viros : qui cum quæsissent tribus diebus, non invenerunt.

2:18  And they came back to him: for he abode at Jericho, and he said to them: Did I not say to you? Do not send.

2:18  And when they came again to him, (for he tarried at Jericho,) he said unto them, Did I not say unto you, Go not?

2:18  Pak se vrátili k Elíšovi, který zůstal v Jerichu. Řekl jim: „Což jsem vám neřekl: Nikam nechoďte?“

2:18  Když se pak vrátili do Jericha za Elíšou, řekl jim: „Copak jsem vám neříkal: Nechoďte?“

2:18  Vrátili se k němu, když byl ještě v Jerichu. Řekl jim: Což jsem vám neřekl: Nechoďte?

2:18  A když se k němu navrátili, (on pak bydlil v Jerichu,) řekl jim: Zdaliž jsem vám neřekl: Nechoďte?

2:18  Et reversi sunt ad eum : at ille habitabat in Jericho, et dixit eis : Numquid non dixi vobis : Nolite mittere ?

2:19  And the men of the city, said to Eliseus . Behold the situation of this city is very good, as thou, my lord, seest: but the waters are very bad, and the ground barren.

2:19  And the men of the city said unto Elisha, Behold, I pray thee, the situation of this city is pleasant, as my lord seeth: but the water is naught, and the ground barren.

2:19  Mužové města řekli Elíšovi: „Hle, v městě se dobře sídlí, jak náš pán vidí, ale voda je zlá, takže země trpí neplodností.“

2:19  Tamější muži Elíšovi řekli: „Pohleď, prosím, pane. V tomto městě se dobře bydlí, jak sám vidíš, ale voda je špatná a zem neúrodná.“

2:19  Mužové města řekli Elíšovi: Hle, město ⌈je dobré místo k bydlení,⌉ jak můj pán vidí, ale voda je špatná a země ⌈připravuje o děti.⌉

2:19  Muži pak města toho řekli Elizeovi: Hle, nyní byt v městě tomto jest výborný, jakož, pane můj, vidíš, ale vody jsou zlé a země neúrodná.

2:19  Dixerunt quoque viri civitatis ad Eliseum : Ecce habitatio civitatis hujus optima est, sicut tu ipse, domine, perspicis : sed aquæ pessimæ sunt, et terra sterilis.

2:20  And he said: Bring me a new vessel, and put salt into it. And when they had brought it,

2:20  And he said, Bring me a new cruse, and put salt therein. And they brought it to him.

2:20  I řekl: „Podejte mi novou mísu a dejte do ní sůl.“ Podali mu ji tedy.

2:20  Odpověděl jim: „Přineste mi novou mísu a dejte do ní sůl.“ Když mu to přinesli,

2:20  Řekl: Podejte mi novou mísu a dejte tam sůl. Podali mu to.

2:20  Tedy řekl: Přineste mi nádobu novou, a dejte do ní soli. I přinesli mu.

2:20  At ille ait : Afferte mihi vas novum, et mittite in illud sal. Quod cum attulissent,

2:21  He went out to the spring of the waters, and cast the salt into it, and said: Thus saith the Lord: I have healed these waters, and there shall be no more in them death or barrenness.

2:21  And he went forth unto the spring of the waters, and cast the salt in there, and said, Thus saith the Lord, I have healed these waters; there shall not be from thence any more death or barren land.

2:21  Pak vyšel k místu, kde voda vyvěrala, hodil tam sůl a řekl: „Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu, už nikdy odtud nevzejde smrt či neplodnost.“

2:21  šel k vodnímu prameni a vhodil do něj sůl se slovy: „Tak praví Hospodin: Uzdravuji tyto vody. Už odsud nevzejde smrt ani neplodnost!“

2:21  Odešel ke zdroji vody, hodil tam sůl a řekl: Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu. Ať již odtud nevzejde smrt ani potrat.

2:21  A vyšed k pramenu těch vod, vsypal tam sůl a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravuji vody tyto; nebudeť více odtud smrti, ani nedochůdčete.

2:21  egressus ad fontem aquarum misit in illum sal, et ait : Hæc dicit Dominus : Sanavi aquas has, et non erit ultra in eis mors, neque sterilitas.

2:22  And the waters were healed unto this day, according to the word of Eliseus, which he spoke.

2:22  So the waters were healed unto this day, according to the saying of Elisha which he spake.

2:22  A voda je zdravá až dodnes podle Elíšova slova, které promluvil.

2:22  A ty vody jsou zdravé až dodnes, přesně jak Elíša řekl.

2:22  A až do tohoto dne je voda uzdravena, podle Elíšova slova, které promluvil.

2:22  A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne, vedlé řeči Elizeovy, kterouž byl mluvil.

2:22  Sanatæ sunt ergo aquæ usque in diem hanc, juxta verbum Elisei quod locutus est.

2:23  And he went up from thence to Bethel: and as he was going up by the way, little boys came out of the city and mocked him, saying: Go up, thou bald head, go up, thou bald head.

2:23  And he went up from thence unto Beth–el: and as he was going up by the way, there came forth little children out of the city, and mocked him, and said unto him, Go up, thou bald head; go up, thou bald head.

2:23  Odtud vystoupil do Bét-elu. Když byl na cestě, vyšli z města malí chlapci, pošklebovali se mu a pokřikovali na něj: „Táhni, ty s lysinou, táhni, ty s lysinou!“

2:23  Potom se odtud vydal vzhůru do Bet-elu. Když stoupal po cestě, vyšli z města nějací výrostci, posmívali se mu a pokřikovali na něj: „Táhni, plešoune! Táhni, plešoune!“

2:23  Odtud šel do Bét–elu. Jak šel cestou, vyšli z města ⌈malí chlapci⌉ a posmívali se mu. Volali na něho: Pojď, plešatče, pojď, plešatče!

2:23  Potom šel odtud do Bethel. A když šel cestou, pacholata malá vyšedše z města, posmívali se jemu, říkajíce: Jdi lysý, jdi lysý!

2:23  Ascendit autem inde in Bethel : cumque ascenderet per viam, pueri parvi egressi sunt de civitate, et illudebant ei, dicentes : Ascende calve, ascende calve.

2:24  And looking back, he saw them, and cursed them in the name of the Lord: and there came forth two bears out of the forest, and tore of them, two and forty boys.

2:24  And he turned back, and looked on them, and cursed them in the name of the Lord. And there came forth two she bears out of the wood, and tare forty and two children of them.

2:24  On se obrátil, podíval se na ně a ve jménu Hospodinově jim zlořečil. Vtom vyběhly z křovin dvě medvědice a roztrhaly z nich čtyřicet dvě děti.

2:24  On se otočil, podíval se na ně a zlořečil jim v Hospodinově jménu. Vtom z lesa vyběhly dvě medvědice a dvaačtyřicet z těch výrostků rozsápaly.

2:24  Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly.

2:24  Kterýž ohlédna se, uzřel je a zlořečil jim ve jménu Hospodinovu. Protož vyskočivše dvě nedvědice z lesa, roztrhaly z nich čtyřidcatero a dvé dětí.

2:24  Qui cum respexisset, vidit eos, et maledixit eis in nomine Domini : egressique sunt duo ursi de saltu, et laceraverunt ex eis quadraginta duos pueros.

2:25  And from thence he went to mount Carmel, and from thence he returned to Samaria.

2:25  And he went from thence to mount Carmel, and from thence he returned to Samaria.

2:25  Odtud odešel na horu Karmel a odtud se vrátil do Samaří.

2:25  Elíša se pak odebral na horu Karmel a odtud se vrátil do Samaří.

2:25  Odtamtud šel na horu Karmel a odtud se vrátil do Samaří.

2:25  I šel odtud na horu Karmel, odkudž navrátil se do Samaří.

2:25  Abiit autem inde in montem Carmeli, et inde reversus est in Samariam.

Chapter 3

3:1  And Joram the son of Achab, reigned over Israel, in Samaria, in the eighteenth year of Josaphat, king of Juda. And he reigned twelve years.

3:1  Now Jehoram the son of Ahab began to reign over Israel in Samaria the eighteenth year of Jehoshaphat king of Judah, and reigned twelve years.

3:1  V osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóram, syn Achabův. Kraloval dvanáct let.

3:1  Osmnáctého roku judského krále Jošafata se izraelským králem stal Joram, syn Achabův, a kraloval v Samaří dvanáct let.

3:1  Jóram, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval dvanáct let.

3:1  Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval dvanácte let.

3:1  Joram vero filius Achab regnavit super Israël in Samaria anno decimooctavo Josaphat regis Judæ : regnavitque duodecim annis.

3:2  And he did evil before the Lord, but not like his father and his mother: for he took away the statues of Baal, which his father had made.

3:2  And he wrought evil in the sight of the Lord; but not like his father, and like his mother: for he put away the image of Baal that his father had made.

3:2  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, i když ne tolik jako jeho otec a matka. Odstranil Baalův posvátný sloup, který udělal jeho otec.

3:2  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, ačkoli ne tolik jako jeho otec a jeho matka – odstranil alespoň Baalův sloup, který nechal vztyčit jeho otec.

3:2  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, ovšem ne jako jeho otec a matka. Odstranil Baalův posvátný sloup, který udělal jeho otec.

3:2  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho; nebo odjal modly Bál, kterýchž byl nadělal otec jeho.

3:2  Et fecit malum coram Domino, sed non sicut pater suus et mater : tulit enim statuas Baal quas fecerat pater ejus.

3:3  Nevertheless, he stuck to the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin, nor did he depart from them.

3:3  Nevertheless he cleaved unto the sins of Jeroboam the son of Nebat, which made Israel to sin; he departed not therefrom.

3:3  Avšak lpěl na hříších Jarobeáma, syna Nebatova, jimiž svedl Izraele k hříchu, a neupustil od nich.

3:3  Zůstával ale v hříších Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, a neodvrátil se od nich.

3:3  Ke hříchům Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ovšem přilnul a neodvrátil se od nich.

3:3  A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivodil Izraele, vždy vězel, a neodstoupil od nich.

3:3  Verumtamen in peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël, adhæsit, nec recessit ab eis.

3:4  Now Mesa, king of Moab, nourished many sheep, and he paid to the king of Israel a hundred thousand lambs, and a hundred thousand rams, with their fleeces.

3:4  And Mesha king of Moab was a sheepmaster, and rendered unto the king of Israel an hundred thousand lambs, and an hundred thousand rams, with the wool.

3:4  Méša, král moábský, byl drobopravec. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a sto tisíc beranů s vlnou.

3:4  Moábský král Méša choval ovce. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a sto tisíc beranů na vlnu.

3:4  Moábský král Méša byl chovatelem ovcí. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a ⌈vlnu ze sta tisíc beranů.⌉

3:4  Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka, a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů, a sto tisíc skopců i s vlnou.

3:4  Porro Mesa rex Moab nutriebat pecora multa, et solvebat regi Israël centum millia agnorum, et centum millia arietum cum velleribus suis.

3:5  And when Achab was dead, he broke the league which he had made with the king of Israel.

3:5  But it came to pass, when Ahab was dead, that the king of Moab rebelled against the king of Israel.

3:5  Po Achabově smrti odpadl moábský král od krále izraelského.

3:5  Po Achabově smrti se ale moábský král proti izraelskému králi vzbouřil.

3:5  I stalo se, když Achab zemřel, že se moábský král vzbouřil proti izraelskému králi.

3:5  I stalo se, když umřel Achab, že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému.

3:5  Cumque mortuus fuisset Achab, prævaricatus est fœdus quod habebat cum rege Israël.

3:6  And king Joram went out that day from Samaria, and mustered all Israel.

3:6  And king Jehoram went out of Samaria the same time, and numbered all Israel.

3:6  Onoho dne vytáhl král Jóram ze Samaří a povolal do zbraně celý Izrael.

3:6  Král Joram proto ihned vytáhl ze Samaří a svolal do boje celý Izrael.

3:6  Král Jóram vytáhl v tom čase ze Samaří a spočítal celý Izrael.

3:6  Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří, a sečtl všecken Izrael.

3:6  Egressus est igitur rex Joram in die illa de Samaria, et recensuit universum Israël.

3:7  And he sent to Josaphat; king of Juda, saying: The king of Moab is revolted from me: come with me against him to battle. And he answered: I will come up: he that is mine, is thine: my people are thy people: and my horses, thy horses.

3:7  And he went and sent to Jehoshaphat the king of Judah, saying, The king of Moab hath rebelled against me: wilt thou go with me against Moab to battle? And he said, I will go up: I am as thou art, my people as thy people, and my horses as thy horses.

3:7  Pak vzkázal Jóšafatovi, králi judskému: „Moábský král ode mne odpadl. Půjdeš se mnou do války proti Moábu?“ On řekl: „Potáhnu. Jsme jedno, já jako ty, můj lid jako tvůj lid, mí koně jako tví koně.“

3:7  Tehdy vzkázal také judskému králi Jošafatovi: „Moábský král se proti mně vzbouřil. Potáhneš se mnou do války s Moábem?“ „Udělám to, co ty,“ odpověděl Jošafat. „Můj lid je jako tvůj, mí koně jako tví!

3:7  Když vytáhl, vzkázal judskému králi Jóšafatovi: Moábský král se proti mně vzbouřil. Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu? Ten odpověděl: Vytáhnu; ⌈jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.⌉

3:7  A když táhl, poslal k Jozafatovi králi Judskému, aby mu řekli: Král Moábský zprotivil mi se. Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu? Odpověděl: Potáhnu. Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jakž koni moji, tak koni tvoji.

3:7  Misitque ad Josaphat regem Juda, dicens : Rex Moab recessit a me : veni mecum contra eum ad prælium. Qui respondit : Ascendam : qui meus est, tuus est : populus meus, populus tuus, et equi mei, equi tui.

3:8  And he said: Which way shall we go up? But he answered: By the desert of Edom.

3:8  And he said, Which way shall we go up? And he answered, The way through the wilderness of Edom.

3:8  A otázal se: „Kterou cestou potáhneme?“ On odvětil: „Směrem k Edómské poušti.“

3:8  Kudy potáhneme?“ zeptal se pak ještě. „Pouštní cestou přes Edom,“ odpověděl Joram.

3:8  A zeptal se: ⌈Kterou cestou⌉ vytáhneme? Odpověděl: Směrem do edómské pustiny.

3:8  Zatím řekl: Kterouž pak cestou potáhneme? Odpověděl: Cestou pouště Idumejské.

3:8  Dixitque : Per quam viam ascendemus ? At ille respondit : Per desertum Idumææ.

3:9  So the king of Israel, and the king of Juda, and the king of Edom, went, and they fetched a compass of seven days journey, and there was no water for the army, and for the beasts, that followed them.

3:9  So the king of Israel went, and the king of Judah, and the king of Edom: and they fetched a compass of seven days’ journey: and there was no water for the host, and for the cattle that followed them.

3:9  Šli tedy, král izraelský a král judský i král edómský. Po sedmi dnech cesty oklikami, jimiž se ubírali, neměl vodu ani tábor ani dobytek v zadním voji.

3:9  Král Izraele tedy vytáhl spolu s králem Judy a s králem Edomu. Po sedmidenní cestě oklikou už ale vojsko nemělo vodu pro sebe ani pro svá zvířata.

3:9  Izraelský král tedy vytáhl s králem judským a králem edómským. Když obcházeli sedm dní kolem Mrtvého moře, neměli vodu pro vojsko ani pro dobytek, který šel v jejich stopách.

3:9  A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský. A když objížděli cestou za sedm dní, nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich, kteráž měli s sebou.

3:9  Perrexerunt igitur rex Israël, et rex Juda, et rex Edom, et circuierunt per viam septem dierum, nec erat aqua exercitui et jumentis quæ sequebantur eos.

3:10  And the king of Israel said: Alas, alas, alas, the Lord hath gathered us three kings together, to deliver us into the hands of Moab.

3:10  And the king of Israel said, Alas! that the Lord hath called these three kings together, to deliver them into the hand of Moab!

3:10  Izraelský král řekl: „Běda! Hospodin povolal nás, tyto tři krále, aby nás vydal do rukou Moábcům!“

3:10  Izraelský král si povzdechl: „Ach, copak nás tři krále Hospodin svolal proto, aby nás vydal do rukou Moábcům?“

3:10  Izraelský král řekl: Běda, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.

3:10  I řekl král Izraelský: Ach, běda! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.

3:10  Dixitque rex Israël : Heu ! heu ! heu ! congregavit nos Dominus tres reges ut traderet in manus Moab.

3:11  And Josaphat said: Is there not here a prophet of the Lord, that we may beseech the Lord by him? And one of the servants of the king of Israel answered: Here is Eliseus, the son of Saphat, who poured water on the hands of Elias.

3:11  But Jehoshaphat said, Is there not here a prophet of the Lord, that we may enquire of the Lord by him? And one of the king of Israel’s servants answered and said, Here is Elisha the son of Shaphat, which poured water on the hands of Elijah.

3:11  Ale Jóšafat se zeptal: „Což tu není žádný prorok Hospodinův, abychom se skrze něho dotázali Hospodina?“ Jeden ze služebníků izraelského krále odpověděl: „Je zde Elíša, syn Šáfatův, který líval vodu na ruce Elijášovy.“

3:11  Jošafat ale řekl: „To už tu není žádný Hospodinův prorok, abychom se skrze něj zeptali Hospodina?“ Jeden ze služebníků izraelského krále se ozval: „Je tu Elíša, syn Šafatův, který líval vodu na ruce Eliášovy.“

3:11  Na to řekl Jóšafat: Což tu není Hospodinův prorok, abychom se skrze něj dotázali Hospodina? Jeden z otroků izraelského krále odpověděl: Je zde Elíša, syn Šáfatův, který lil vodu na Elijášovy ruce.

3:11  Ale Jozafat řekl: Není-liž zde proroka Hospodinova, abychom se otázali Hospodina skrze něho? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského, řekl: Jestiť zde Elizeus syn Safatův, kterýž líval vodu na ruce Eliášovy.

3:11  Et ait Josaphat : Estne hic propheta Domini, ut deprecemur Dominum per eum ? Et respondit unus de servis regis Israël : Est hic Eliseus filius Saphat, qui fundebat aquam super manus Eliæ.

3:12  And Josaphat said: The word of the Lord is with him. And the king of Israel, and Josaphat, king of Juda, and the king of Edom, went down to him.

3:12  And Jehoshaphat said, The word of the Lord is with him. So the king of Israel and Jehoshaphat and the king of Edom went down to him.

3:12  Jóšafat řekl: „U něho je Hospodinovo slovo.“ Tak se k němu vypravili, izraelský král a Jóšafat i král edómský.

3:12  „Ten má slovo Hospodinovo,“ odpověděl Jošafat. Vydali se tedy spolu s izraelským a edomským králem za ním.

3:12  Jóšafat řekl: ⌈U něho⌉ je Hospodinovo slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král šli.

3:12  Tedy řekl Jozafat: U tohoť jest slovo Hospodinovo. I šli k němu, král Izraelský a Jozafat, i král Idumejský.

3:12  Et ait Josaphat : Est apud eum sermo Domini. Descenditque ad eum rex Israël, et Josaphat rex Juda, et rex Edom.

3:13  And Eliseus said to the king of Israel: What have I to do with thee? go to the prophets of thy father, and thy mother. And the king of Israel said to him: Why hath the Lord gathered together these three kings, to deliver them into the hands of Moab?

3:13  And Elisha said unto the king of Israel, What have I to do with thee? get thee to the prophets of thy father, and to the prophets of thy mother. And the king of Israel said unto him, Nay: for the Lord hath called these three kings together, to deliver them into the hand of Moab.

3:13  Elíša řekl izraelskému králi: „Co je mi do tvých věcí? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky!“ Izraelský král mu odvětil: „Nikdy! Hospodin povolal nás, tyto tři krále, aby nás vydal do rukou Moábcům.“

3:13  Elíša ale izraelskému králi řekl: „Co je mi do tebe? Jdi si za proroky svého otce nebo své matky!“ „To ne,“ odpověděl mu izraelský král. „Byl to Hospodin, kdo nás tři krále svolal, aby nás vydal do rukou Moábcům.“

3:13  Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu odpověděl: Ne, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.

3:13  I řekl Elizeus králi Izraelskému: Co mně do tebe? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své. Řekl jemu král Izraelský: Nikoli, nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.

3:13  Dixit autem Eliseus ad regem Israël : Quid mihi et tibi est ? vade ad prophetas patris tui et matris tuæ. Et ait illi rex Israël : Quare congregavit Dominus tres reges hos ut traderet eos in manus Moab ?

3:14  And Eliseus said to him: As the Lord of hosts liveth, in whose sight I stand, if I did not reverence the face of Josaphat, king of Juda, I would not have hearkened to thee, nor looked on thee.

3:14  And Elisha said, As the Lord of hosts liveth, before whom I stand, surely, were it not that I regard the presence of Jehoshaphat the king of Judah, I would not look toward thee, nor see thee.

3:14  Elíša nato řekl: „Jakože živ je Hospodin zástupů, v jehož službách stojím, kdybych neměl ohled na Jóšafata, krále judského, tebe bych si ani nevšiml, ani bych se na tebe nepodíval.

3:14  Elíša mu na to řekl: „Jakože je živ Hospodin zástupů, před jehož tváří stojím – kdybych si nevážil judského krále Jošafata, nevěnoval bych ti jediný pohled!

3:14  Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, kterému sloužím, kdybych nebral ohled na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval.

3:14  K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil.

3:14  Dixitque ad eum Eliseus : Vivit Dominus exercituum, in cujus conspectu sto, quod si non vultum Josaphat regis Judæ erubescerem, non attendissem quidem te, nec respexissem.

3:15  But now bring me hither a minstrel. And when the minstrel played, the hand of the Lord came upon him, and he said:

3:15  But now bring me a minstrel. And it came to pass, when the minstrel played, that the hand of the Lord came upon him.

3:15  Ale nyní mi přiveďte hudebníka.“ Když hudebník hrál, byla nad Elíšou Hospodinova ruka.

3:15  Nuže, přiveďte mi tedy hudebníka.“ Když pak hudebník začal hrát, nad Elíšou byla ruka Hospodinova.

3:15  Tak mi přiveďte hudebníka. I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula Hospodinova ruka

3:15  Ale nyní přiveďte mi toho, kterýž by uměl hráti na harfu. A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova.

3:15  Nunc autem adducite mihi psaltem. Cumque caneret psaltes, facta est super eum manus Domini, et ait :

3:16  Thus saith the Lord: Make the channel of this torrent full of ditches.

3:16  And he said, Thus saith the Lord, Make this valley full of ditches.

3:16  Řekl: „Toto praví Hospodin: Udělej v tomto úvalu prohlubeň vedle prohlubně.

3:16  „Tak praví Hospodin,“ řekl. „Prohlubně v tomto vyschlém říčním korytu budou plné vody!

3:16  a řekl: Toto praví Hospodin: ⌈Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.⌉

3:16  I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů.

3:16  Hæc dicit Dominus : Facite alveum torrentis hujus fossas et fossas.

3:17  For thus saith the Lord: You shall not see wind, nor rain: and yet this channel shall be filled with waters, and you shall drink, you and your families, and your beasts.

3:17  For thus saith the Lord, Ye shall not see wind, neither shall ye see rain; yet that valley shall be filled with water, that ye may drink, both ye, and your cattle, and your beasts.

3:17  Neboť toto praví Hospodin: Nepocítíte vítr a neuvidíte déšť, a přesto se tento úval naplní vodou a budete pít vy i vaše stáda a váš dobytek.

3:17  Ano, tak praví Hospodin: Nespatříte vítr ani déšť, ale koryto se naplní vodou, tak že se napijete vy, váš dobytek i všechna vaše zvířata.

3:17  Neboť toto praví Hospodin: Neuvidíte vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek.

3:17  Nebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru, aniž uzříte přívalu, však potok tento naplněn bude vodou, tak že píti budete i vy i množství vaše, i hovada vaše.

3:17  Hæc enim dicit Dominus : Non videbitis ventum, neque pluviam : et alveus iste replebitur aquis, et bibetis vos, et familiæ vestræ, et jumenta vestra.

3:18  And this is a small thing in the sight of the Lord: moreover, he will deliver, also, Moab into your hands.

3:18  And this is but a light thing in the sight of the Lord: he will deliver the Moabites also into your hand.

3:18  Ale to vše je v Hospodinových očích málo. Vydá vám Moábce do rukou.

3:18  To by ale v Hospodinových očích bylo málo. Proto vám také vydá do rukou Moábce.

3:18  I to je málo v Hospodinových očích; vydá Moába do vaší ruky.

3:18  A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým, nebo i Moábské dá v ruku vaši.

3:18  Parumque est hoc in conspectu Domini : insuper tradet etiam Moab in manus vestras.

3:19  And you shall destroy every fenced city, and every choice city, and shall cut down every fruitful tree, and shall stop up all the springs of waters, and every goodly field you shall cover with stones.

3:19  And ye shall smite every fenced city, and every choice city, and shall fell every good tree, and stop all wells of water, and mar every good piece of land with stones.

3:19  Vybijete každé opevněné město, všechna nejlepší města, vykácíte všechno dobré stromoví a zasypete všechny vodní prameny a každý dobrý díl půdy znehodnotíte kamením.“

3:19  Všechna hrazená města, všechna větší města dobudete, všechny ovocné stromy pokácíte, všechny vodní prameny zasypete a všechny dobré pozemky zaházíte kamením!“

3:19  Vybijete ⌈všechna opevněná města⌉ a všechna nejlepší města, všechny dobré stromy porazíte, všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotíte kamením.

3:19  A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.

3:19  Et percutietis omnem civitatem munitam, et omnem urbem electam, et universum lignum fructiferum succidetis, cunctosque fontes aquarum obturabitis, et omnem agrum egregium operietis lapidibus.

3:20  And it came to pass, in the morning, when the sacrifices used to be offered, that behold, water came by the way of Edom, and the country was filled with water.

3:20  And it came to pass in the morning, when the meat offering was offered, that, behold, there came water by the way of Edom, and the country was filled with water.

3:20  I stalo se za jitra, když se přináší obětní dar, hle, směrem od Edómu začaly přicházet vody a země se naplnila vodou.

3:20  Druhý den ráno, v době, kdy se přináší moučná oběť, se náhle od Edomu přivalila spousta vody, která zaplavila celé okolí.

3:20  I stalo se ráno, když se přináší přídavná oběť, hle, voda tekla směrem od Edómu a země se naplnila vodou.

3:20  I stalo se ráno, když obětována bývá obět suchá, a aj, vody přicházely cestou od strany Idumejské, a naplněna jest země vodami.

3:20  Factum est igitur mane, quando sacrificium offerri solet, et ecce aquæ veniebant per viam Edom, et repleta est terra aquis.

3:21  And all the Moabites hearing that the kings were come up to fight against them, gathered together all that were girded with a belt upon them, and stood in the borders.

3:21  And when all the Moabites heard that the kings were come up to fight against them, they gathered all that were able to put on armour, and upward, and stood in the border.

3:21  Všichni Moábci uslyšeli, že králové proti nim vytáhli do boje. Dali svolat všechny, kdo byli schopní opásat se zbrojí, i starší, a zaujali postavení na pomezí.

3:21  Všichni Moábci slyšeli, že proti nim vytáhli do boje tito králové, a tak povolali všechny, kdo unesli zbroj, staré i mladé. Pak se rozestavěli na hranici.

3:21  Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali ⌈všechny, kdo se přepásávají pásem od nejmladších výše,⌉ a postavili se na hranici.

3:21  Všecken pak Moáb uslyšev, že by vytáhli králové, aby bojovali proti nim, svolali se všickni, od toho, kterýž se pasem opásati může, a výše, a postavili se na pomezí.

3:21  Universi autem Moabitæ audientes quod ascendissent reges ut pugnarent adversum eos, convocaverunt omnes qui accincti erant balteo desuper, et steterunt in terminis.

3:22  And they rose early in the morning, and the sun being now up, and shining upon the waters, the Moabites saw the waters over against them red, like blood,

3:22  And they rose up early in the morning, and the sun shone upon the water, and the Moabites saw the water on the other side as red as blood:

3:22  Za časného jitra, když slunce vycházelo nad vodami, spatřili Moábci naproti vody rudé jako krev.

3:22  Když ráno vstali, vycházející slunce ozářilo vodu. Moábcům ta voda z druhého břehu připadala rudá jako krev.

3:22  Moábci vstali časně ráno, když slunce vyšlo nad vodou, ⌈a naproti viděli vodu rudou⌉ jako krev.

3:22  Potom ráno vstavše, když slunce vzešlo nad těmi vodami, uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev.

3:22  Primoque mane surgentes, et orto jam sole ex adverso aquarum, viderunt Moabitæ e contra aquas rubras quasi sanguinem,

3:23  And they said: It is the blood of the sword: the kings have fought among themselves, and they have killed one another: go now, Moab, to the spoils.

3:23  And they said, This is blood: the kings are surely slain, and they have smitten one another: now therefore, Moab, to the spoil.

3:23  Řekli: „To je krev. Ti králové se pobili, ubili se navzájem. A teď za kořistí, Moábci!“

3:23  „To je krev!“ zvolali. „Ti králové se na sebe museli vrhnout a navzájem se povraždit. Nuže, Moábe, vzhůru za kořistí!“

3:23  Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!

3:23  A řekli: Krev jest. Jistě žeť jsou se pohubili ti králové, a zabil jeden každý bližního svého; protož nyní k loupežem, ó Moábští! A přišli až k ležení Izraelskému.

3:23  dixeruntque : Sanguis gladii est : pugnaverunt reges contra se, et cæsi sunt mutuo : nunc perge ad prædam, Moab.

3:24  And they went into the camp of Israel: but Israel rising up, defeated Moab, who fled before them. And they being conquerors, went and smote Moab.

3:24  And when they came to the camp of Israel, the Israelites rose up and smote the Moabites, so that they fled before them: but they went forward smiting the Moabites, even in their country.

3:24  Když se přihnali k izraelskému táboru, Izraelci vyskočili a bili Moábce. Ti se před nimi dali na útěk a Izraelci se hnali za nimi a pobíjeli je,

3:24  Když ale došli k izraelskému táboru, Izraelci vyrazili a bili je, až se Moábci před nimi dali na útěk. Oni je ale dostihli a pobili je.

3:24  Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjeli je, až Moábce vybili.

3:24  Tedy povstavše Izraelští, porazili Moábské, kteříž utíkali před nimi, a oni porazili je porážkou velikou, také i v jejich krajině.

3:24  Perrexeruntque in castra Israël : porro consurgens Israël, percussit Moab : at illi fugerunt coram eis. Venerunt igitur qui vicerant, et percusserunt Moab,

3:25  And they destroyed the cities: And they filled every goodly field, every man casting his stone: and they stopt up all the springs of waters: and cut down all the trees that bore fruit, so that brick walls only remained: and the city was beset by the slingers, and a great part thereof destroyed.

3:25  And they beat down the cities, and on every good piece of land cast every man his stone, and filled it; and they stopped all the wells of water, and felled all the good trees: only in Kir–haraseth left they the stones thereof; howbeit the slingers went about it, and smote it.

3:25  bořili města, každý díl dobré půdy zaházeli úplně kamením, každý vodní pramen zasypali a každý dobrý strom pokáceli, takže zůstaly jen kamenné zdi kírcharešetské, ale i ty obklíčili prakovníci a udeřili na ně.

3:25  Jejich města rozbořili, všechny dobré pozemky úplně zaházeli kamením, všechny vodní prameny zasypali, všechny ovocné stromy pokáceli. Jedině kamenné hradby v Kir-charesetu zůstaly stát, a tak to město obklíčili prakovníci a dobývali je.

3:25  Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kír–charesetu zůstala; prakovníci ho obklíčili a udeřili na něj.

3:25  Nebo města jejich zbořili, a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým, naplnili je, i všecky studnice vod zasypali, a všecko stromoví dobré zporáželi, tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho. Protož shlukše se prakovníci, dobývali ho.

3:25  et civitates destruxerunt : et omnem agrum optimum, mittentes singuli lapides, repleverunt : et universos fontes aquarum obturaverunt : et omnia ligna fructifera succiderunt, ita ut muri tantum fictiles remanerent : et circumdata est civitas a fundibulariis, et magna ex parte percussa.

3:26  And when the king of Moab saw this, to wit, that the enemies had prevailed, he took with him seven hundred men that drew the sword, to break in upon the king of Edom: but they could not.

3:26  And when the king of Moab saw that the battle was too sore for him, he took with him seven hundred men that drew swords, to break through even unto the king of Edom: but they could not.

3:26  Když moábský král viděl, že boj je nad jeho síly, vzal s sebou sedm set mužů s tasenými meči, aby se probil ke králi edómskému, ale nedokázali to.

3:26  Moábský král viděl, že boj je nad jeho síly, a tak si vzal 700 mužů ozbrojených mečem, aby se probil k edomskému králi, ale nedokázal to.

3:26  Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký, vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby pronikl k edómskému králi, ale nedokázali to.

3:26  A vida král Moábský, že jsou mu silní bojovníci ti, vzal s sebou sedm set mužů bojovných, chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského. Ale nemohli.

3:26  Quod cum vidisset rex Moab, prævaluisse scilicet hostes, tulit secum septingentos viros educentes gladium, ut irrumperent ad regem Edom : et non potuerunt.

3:27  Then he took his eldest son, that should have reigned in his stead, and offered him for a burnt offering upon the wall: and there was great indignation in Israel, and presently they departed from him, and returned into their own country.

3:27  Then he took his eldest son that should have reigned in his stead, and offered him for a burnt offering upon the wall. And there was great indignation against Israel: and they departed from him, and returned to their own land.

3:27  Jal však jeho prvorozeného syna, který měl kralovat po něm, a obětoval ho v zápalnou oběť na městských hradbách. I postihlo Izraele veliké rozlícení, takže od něho odtáhli a vrátili se do své země.

3:27  Tehdy vzal svého prvorozeného syna, který měl kralovat po něm, a obětoval ho jako zápalnou oběť na hradbách. Izraelci byli tak zděšeni, že od nich odtáhli a vrátili se do vlasti.

3:27  Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a přinesl ho na hradbách jako zápalnou oběť. Na Izrael dopadlo velké rozhořčení, takže od něj odtáhli a vrátili se do své země.

3:27  Pročež jav syna jeho prvorozeného, kterýž měl kralovati místo něho, obětoval jej v obět zápalnou na zdi. I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi; protož odtrhše od něho, navrátili se do země své.

3:27  Arripiensque filium suum primogenitum, qui regnaturus erat pro eo, obtulit holocaustum super murum : et facta est indignatio magna in Israël, statimque recesserunt ab eo, et reversi sunt in terram suam.

Chapter 4

4:1  Now a certain woman of the wives of the prophets, cried to Eliseus, saying: Thy servant, my husband, is dead, and thou knowest that thy servant was one that feared God, and behold the creditor is come to take away my two sons to serve him.

4:1  Now there cried a certain woman of the wives of the sons of the prophets unto Elisha, saying, Thy servant my husband is dead; and thou knowest that thy servant did fear the Lord: and the creditor is come to take unto him my two sons to be bondmen.

4:1  Jedna z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: „Tvůj služebník, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj služebník bál Hospodina. A teď přišel věřitel, aby si vzal obě mé děti za otroky.“

4:1  Jedna z manželek prorockých učedníků před Elíšou úpěnlivě naříkala: „Tvůj služebník, můj muž, umřel. Sám víš, jak tvůj služebník ctil Hospodina. Teď ale přišel věřitel a chce si oba mé chlapce odvést jako otroky!“

4:1  Jedna žena z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: Tvůj otrok, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj otrok bál Hospodina. Přišel však věřitel, aby si vzal mé dva chlapce za otroky.

4:1  Tedy žena jedna z manželek synů prorockých volala k Elizeovi, řkuci: Služebník tvůj, muž můj, umřel, ty pak víš, že služebník tvůj bál se Hospodina. A teď věřitel přišel, aby vzal dva syny mé sobě za služebníky.

4:1  Mulier autem quædam de uxoribus prophetarum clamabat ad Eliseum, dicens : Servus tuus vir meus mortuus est, et tu nosti quia servus tuus fuit timens Dominum : et ecce creditor venit ut tollat duos filios meos ad serviendum sibi.

4:2  And Eliseus said to her: What wilt thou have me do for thee? Tell me, what hast thou in thy house? And she answered: I, thy handmaid, have nothing in my house but a little oil, to anoint me.

4:2  And Elisha said unto her, What shall I do for thee? tell me, what hast thou in the house? And she said, Thine handmaid hath not any thing in the house, save a pot of oil.

4:2  Elíša jí řekl: „Co mohu pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma.“ Odpověděla: „Tvá služebnice nemá v domě nic než baňku oleje.“

4:2  „Co pro tebe mohu udělat?“ ptal se jí Elíša. „Pověz mi, co máš doma?“ „Tvá služebnice nemá doma nic než lahvičku oleje,“ odpověděla.

4:2  Elíša se jí zeptal: Co mám pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma? Odpověděla: Tvá otrokyně nemá doma nic, jenom ⌈malý džbánek⌉ oleje.

4:2  Řekl jí Elizeus: Což chceš, ať učiním? Oznam mi, co máš v domě? Ona řekla: Nemáť služebnice tvá nic v domě, jediné báni oleje.

4:2  Cui dixit Eliseus : Quid vis ut faciam tibi ? dic mihi, quid habes in domo tua ? At illa respondit : Non habeo ancilla tua quidquam in domo mea, nisi parum olei quo ungar.

4:3  And he said to her: Go, borrow of all thy neighbours empty vessels, not a few.

4:3  Then he said, Go, borrow thee vessels abroad of all thy neighbours, even empty vessels; borrow not a few.

4:3  Řekl jí: „Jdi, vypůjč si venku nádoby ode všech svých sousedů, prázdné nádoby, ale nespokojuj se s málem.

4:3  „Jdi ven,“ řekl, „a vypůjči si od všech sousedů prázdné džbány. Ať jich není málo!

4:3  Nato řekl: Jdi, vyžádej si nádoby odjinud, od všech svých sousedů, prázdné nádoby. Nespokojuj se s málem.

4:3  I řekl: Jdi, vyžádej sobě nádob vně ode všech sousedů svých, nádob prázdných tím více.

4:3  Cui ait : Vade, pete mutuo ab omnibus vicinis tuis vasa vacua non pauca,

4:4  And go in, and shut thy door, when thou art within, and thy sons: and pour out thereof into all those vessels: and when they are full, take them away.

4:4  And when thou art come in, thou shalt shut the door upon thee and upon thy sons, and shalt pour out into all those vessels, and thou shalt set aside that which is full.

4:4  Pak jdi domů, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou.“

4:4  Pak se vrať, zavři za sebou i za svými syny dveře a lij do všech těch džbánů olej. Plné dávej stranou.“

4:4  Pak jdi, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou.

4:4  A vejda, zavři za sebou dvéře i za syny svými, a nalévej do všech těch nádob, a kteráž bude plná, rozkážeš ji odstaviti.

4:4  et ingredere, et claude ostium tuum cum intrinsecus fueris tu, et filii tui : et mitte inde in omnia vasa hæc, et cum plena fuerint, tolles.

4:5  So the woman went, and shut the door upon her, and upon her sons: they brought her the vessels, and she poured in.

4:5  So she went from him, and shut the door upon her and upon her sons, who brought the vessels to her; and she poured out.

4:5  Odešla od něho a zavřela za sebou a za svými syny dveře. Ti jí podávali nádoby a ona nalévala.

4:5  A tak šla ven. Potom za sebou a za svými syny zavřela dveře, oni jí podávali džbány a ona nalévala.

4:5  Odešla od něj a zavřela dveře za sebou a za svými syny. Oni k ní přinášeli nádoby a ona nalévala.

4:5  A tak odešla od něho a zavřela dvéře za sebou a za syny svými. Oni podávali jí, a ona nalévala.

4:5  Ivit itaque mulier, et clausit ostium super se, et super filios suos : illi offerebant vasa, et illa infundebat.

4:6  And when the vessels were full, she said to her son: Bring me yet a vessel. And he answered: I have no more. And the oil stood.

4:6  And it came to pass, when the vessels were full, that she said unto her son, Bring me yet a vessel. And he said unto her, There is not a vessel more. And the oil stayed.

4:6  Když nádoby naplnila, řekla svému synu: „Podej mi další nádobu.“ On jí odvětil: „Už tu žádná nádoba není.“ Tu přestal olej téci.

4:6  Když byly džbány plné, řekla synovi: „Podej mi další.“ „Další nemáme,“ řekl a vtom olej došel.

4:6  I stalo se, když byly nádoby plné, že řekla svému synovi: Přines mi další nádobu. Odpověděl jí: Další nádoba není. A olej přestal téct.

4:6  I stalo se, že když naplnila ty nádoby, řekla synu svému: Podej mi ještě nádoby. Kterýž odpověděl: Již není více nádob. I přestal olej.

4:6  Cumque plena fuissent vasa, dixit ad filium suum : Affer mihi adhuc vas. Et ille respondit : Non habeo. Stetitque oleum.

4:7  And she came, and told the man of God. And he said: Go, sell the oil, and pay thy creditor: and thou and thy sons live of the rest.

4:7  Then she came and told the man of God. And he said, Go, sell the oil, and pay thy debt, and live thou and thy children of the rest.

4:7  Šla to sdělit muži Božímu. Ten jí řekl: „Jdi prodat olej a vyrovnej svůj dluh. Potom budeš se svými syny žít z toho, co zbude.“

4:7  Šla to povědět Božímu muži a ten jí řekl: „Jdi ten olej prodat a vyrovnej svůj dluh. Z toho, co zbude, pak budeš se svými syny žít.“

4:7  Šla a oznámila to muži Božímu. Ten řekl: Jdi, prodej olej, zaplať svůj dluh a ty se svými syny budeš živa z toho, co zbude.

4:7  Tedy ona přišedši, oznámila to muži Božímu. On pak řekl: Jdi, prodej ten olej, a spokoj věřitele svého, ty pak s syny svými budeš se živiti z ostatku.

4:7  Venit autem illa, et indicavit homini Dei. Et ille : Vade, inquit, vende oleum, et redde creditori tuo : tu autem, et filii tui vivite de reliquo.

4:8  And there was a day when Eliseus passed by Sunam: now there was a great woman there, who detained him to eat bread: and as he passed often that way, he turned into her house to eat bread.

4:8  And it fell on a day, that Elisha passed to Shunem, where was a great woman; and she constrained him to eat bread. And so it was, that as oft as he passed by, he turned in thither to eat bread.

4:8  Jednoho dne procházel Elíša Šúnemem. Tam byla znamenitá žena. Ta ho přiměla, aby u ní pojedl chléb. Kdykoli pak tudy procházel, zašel tam, aby pojedl chléb.

4:8  Když jednou Elíša procházel Šunemem, jedna místní zámožná žena ho pozvala k jídlu. Od té doby se pokaždé, když tudy procházel, zastavil u ní na jídlo.

4:8  I stalo se jednoho dne, že přišel Elíša do Šúnemu. Tam byla zámožná žena a přemluvila ho, aby pojedl pokrm. I stalo se, že kdykoli šel kolem, zabočil tam, aby pojedl pokrm.

4:8  Potom stalo se některého času, že šel Elizeus skrze Sunem, kdež byla jedna žena vzácná, kteráž ho pozdržela, aby jedl u ní. A od toho času chodívaje tudy, stavoval se tam, a jídal chléb.

4:8  Facta est autem quædam dies, et transibat Eliseus per Sunam : erat autem ibi mulier magna, quæ tenuit eum ut comederet panem : cumque frequenter inde transiret, divertebat ad eam ut comederet panem.

4:9  And she said to her husband: I perceive that this is a holy man of God, who often passeth by us.

4:9  And she said unto her husband, Behold now, I perceive that this is an holy man of God, which passeth by us continually.

4:9  Řekla svému muži: „Hle, vím, že muž Boží, který kolem nás často chodívá, je svatý.

4:9  Ta žena řekla svému manželovi: „Podívej se, ten muž, co tudy často chodí, je určitě Boží světec.

4:9  Proto řekla svému muži: Hle, vím, že je to svatý Boží muž. Chodí stále kolem nás.

4:9  Nebo řekla byla muži svému: Aj, nyní vím, že ten muž Boží svatý jest, kterýž často tudyto chodívá.

4:9  Quæ dixit ad virum suum : Animadverto quod vir Dei sanctus est iste, qui transit per nos frequenter.

4:10  Let us, therefore, make him a little chamber, and put a little bed in it for him, and a table, and a stool, and a candlestick, that when he cometh to us he may abide there.

4:10  Let us make a little chamber, I pray thee, on the wall; and let us set for him there a bed, and a table, and a stool, and a candlestick: and it shall be, when he cometh to us, that he shall turn in thither.

4:10  Udělejme malý zděný pokojík na střeše a dejme mu tam lůžko, stůl, stoličku a svícen. Kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit.“

4:10  Pojďme mu na střeše postavit pokojík. Dáme mu tam postel, stůl, židli a svícen, ať má kde odpočívat, když k nám přijde.“

4:10  Udělejme malou zděnou horní místnost a dejme mu tam postel, stůl, židli a svícen. I stane se, když k nám přijde, že ⌈si tam zajde.⌉

4:10  Medle, udělejme pokojík malý, a postavme tam jemu ložce, stůl, stolici a svícen, aby, když by koli k nám přišel, obrátil se tam.

4:10  Faciamus ergo ei cœnaculum parvum, et ponamus ei in eo lectulum, et mensam, et sellam, et candelabrum, ut cum venerit ad nos, maneat ibi.

4:11  Now, there was a certain day, when he came, and turned into the chamber, and rested there.

4:11  And it fell on a day, that he came thither, and he turned into the chamber, and lay there.

4:11  Jednoho dne tam opět přišel, uchýlil se do pokojíku na střeše a ulehl tam.

4:11  Jednoho dne si tam tedy Elíša přišel odpočinout. Lehl si ve svém pokojíku

4:11  I stalo se v tom čase, že tam přišel, zašel si do horní místnosti a ulehl tam.

4:11  Některého tedy času přišel tam, a všed do toho pokojíku, odpočinul tu.

4:11  Facta est ergo dies quædam, et veniens divertit in cœnaculum, et requievit ibi.

4:12  And he said to Giezi, his servant: Call this Sunamitess. And when he had called her, and she stood before him,

4:12  And he said to Gehazi his servant, Call this Shunammite. And when he had called her, she stood before him.

4:12  Pak řekl svému mládenci Géchazímu: „Zavolej tu Šúnemanku!“ Zavolal ji a ona před něj předstoupila.

4:12  a svému mládenci Gehazimu řekl: „Zavolej tu Šunemitku.“ Ten ji zavolal, a když stanula před ním,

4:12  Svému služebníkovi Gecházímu řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji a ona se ⌈k němu dostavila.⌉

4:12  I řekl Gézi služebníku svému: Zavolej té Sunamitské. Kterýž zavolal jí. I postavila se před ním.

4:12  Dixitque ad Giezi puerum suum : Voca Sunamitidem istam. Qui cum vocasset eam, et illa stetisset coram eo,

4:13  He said to his servant: Say to her: Behold, thou hast diligently served us in all things; what wilt thou have me to do for thee? Hast thou any business, and wilt thou, that I speak to the king, or to the general of the army? And she answered: I dwell in the midst of my own people.

4:13  And he said unto him, Say now unto her, Behold, thou hast been careful for us with all this care; what is to be done for thee? wouldest thou be spoken for to the king, or to the captain of the host? And she answered, I dwell among mine own people.

4:13  Pravil mu: „Řekni jí: ‚Hle, staráš se o nás se vší péčí. Co bych pro tebe mohl udělat? Mám se za tebe přimluvit u krále nebo u velitele vojska?‘“ Odpověděla: „Bydlím spokojeně uprostřed svého lidu.“

4:13  Elíša mládenci řekl: „Pověz jí: Zahrnulas nás všemožnou péčí. Co pro tebe mohu udělat? Mám se o tobě zmínit u krále nebo u velitele vojska?“ Ona mu však odpověděla: „Žiju si spokojeně mezi svými.“

4:13  Řekl mu: Pověz jí: Hle, ⌈děláš si kvůli nám takovou starost.⌉ Co pro tebe mohu udělat? Mám se za tebe přimluvit u krále či u velitele armády? Odpověděla: Žiji mezi svým lidem.

4:13  Přitom řekl jemu: Rci jí nyní: Hle, pečuješ a staráš se o nás všelijak. Co chceš, ať učiním? Máš-li jakou potřebu před králem aneb před hejtmanem vojska? Kteráž řekla: U prostřed lidu svého bydlím.

4:13  dixit ad puerum suum : Loquere ad eam : Ecce, sedule in omnibus ministrasti nobis : quid vis ut faciam tibi ? numquid habes negotium, et vis ut loquar regi, sive principi militiæ ? Quæ respondit : In medio populi mei habito.

4:14  And he said: What will she then that I do for her? And Giezi said: Do not ask, for she hath no son, and her husband is old.

4:14  And he said, What then is to be done for her? And Gehazi answered, Verily she hath no child, and her husband is old.

4:14  I otázal se Elíša: „Co bych pro ni mohl udělat?“ Géchazí odvětil: „Přece něco. Nemá syna a její muž je starý.“

4:14  „Co bych jen pro ni mohl udělat?“ ptal se potom Elíša. „Vlastně nemá syna a její muž je starý,“ odpověděl Gehazi.

4:14  Zeptal se: Co pro ni mohu udělat? Gechází odpověděl: Ach, nemá syna a její muž je starý.

4:14  Řekl on: Což tedy mám pro ni učiniti? Odpověděl Gézi: Hle, syna nemá, a muž její starý jest.

4:14  Et ait : Quid ergo vult ut faciam ei ? Dixitque Giezi : Ne quæras : filium enim non habet, et vir ejus senex est.

4:15  Then he bid him call her. And when she was called, and stood before the door,

4:15  And he said, Call her. And when he had called her, she stood in the door.

4:15  Tu řekl Elíša: „Zavolej ji.“ Zavolal ji a ona zůstala stát u vchodu.

4:15  „Zavolej ji,“ řekl mu. A tak ji zavolal, a když stanula ve dveřích,

4:15  Nato řekl: Zavolej ji. Zavolal ji a ona zůstala stát ve dveřích.

4:15  Protož řekl: Zavolej jí. Takž jí zavolal, a ona stála u dveří.

4:15  Præcepit itaque ut vocaret eam : quæ cum vocata fuisset, et stetisset ante ostium,

4:16  He said to her: At this time, and this same hour, if life be in company, thou shalt have a son in thy womb. But she answered: Do not, I beseech thee, my lord, thou man of God, do not lie to thy handmaid.

4:16  And he said, About this season, according to the time of life, thou shalt embrace a son. And she said, Nay, my lord, thou man of God, do not lie unto thine handmaid.

4:16  Řekl: „V jistém čase, po obvyklé době, budeš chovat syna.“ Ona řekla: „Ne, můj pane, muži Boží, nelži své služebnici!“

4:16  Elíša jí řekl: „Za rok touto dobou budeš chovat syna.“ „To ne, můj pane,“ zvolala. „Jsi Boží muž, nepodváděj svou služebnici!“

4:16  Řekl: V tento čas, ⌈jako je čas živého,⌉ budeš objímat syna. Řekla: Ne, můj pane, muži Boží, nelži své otrokyni.

4:16  I řekl: V času jistém vedlé času života chovati budeš syna. Řekla ona: Nechtěj, pane můj, muži Boží, nechtěj se posmívati služebnici své.

4:16  dixit ad eam : In tempore isto, et in hac eadem hora, si vita comes fuerit, habebis in utero filium. At illa respondit : Noli quæso, domine mi vir Dei, noli mentiri ancillæ tuæ.

4:17  And the woman conceived, and brought forth a son in the time, and at the same hour that Eliseus had said.

4:17  And the woman conceived, and bare a son at that season that Elisha had said unto her, according to the time of life.

4:17  Ale žena počala a v jistém čase, po obvyklé době, porodila syna, jak jí Elíša předpověděl.

4:17  Ta žena pak ale opravdu počala a za rok tou dobou porodila syna, přesně jak jí Elíša řekl.

4:17  Ta žena otěhotněla a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl.

4:17  Zatím počala žena a porodila syna v času jistém vedlé času života, kterýž předpověděl jí Elizeus.

4:17  Et concepit mulier, et peperit filium in tempore, et in hora eadem, qua dixerat Eliseus.

4:18  And the child grew. And on a certain day, when he went out to his father to the reapers,

4:18  And when the child was grown, it fell on a day, that he went out to his father to the reapers.

4:18  Když dítě vyrostlo, vyšlo jednoho dne k otci za ženci.

4:18  Když chlapec povyrostl, jednoho dne o žních šel za otcem na pole.

4:18  Chlapec vyrůstal. I stalo se jednoho dne, že šel za svým otcem, k žencům.

4:18  I rostlo dítě. Stalo se pak některého času, že vyšedši k otci svému k žencům,

4:18  Crevit autem puer : et cum esset quædam dies, et egressus isset ad patrem suum, ad messores,

4:19  He said to his father: My head acheth, my head acheth. But he said to his servant. Take him, and carry him to his mother.

4:19  And he said unto his father, My head, my head. And he said to a lad, Carry him to his mother.

4:19  Řeklo svému otci: „Má hlava, ach, má hlava!“ On přikázal mládenci: „Dones je matce.“

4:19  Tam ale začal naříkat: „Moje hlava! Moje hlava!“ „Odnes ho k matce,“ řekl otec mládenci,

4:19  Tu řekl otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce.

4:19  Řeklo otci svému: Hlava má, hlava má! I řekl služebníku: Dones jej k matce jeho.

4:19  ait patri suo : Caput meum doleo, caput meum doleo. At ille dixit puero : Tolle, et duc eum ad matrem suam.

4:20  And when he had taken him, and brought him to his mother, she sat him on her knees, until noon, and then he died.

4:20  And when he had taken him, and brought him to his mother, he sat on her knees till noon, and then died.

4:20  Ten je odnesl a odevzdal matce. Sedělo jí na kolenou až do poledne a zemřelo.

4:20  a tak ho vzal a přinesl matce. Okolo poledne jí umřel v náručí.

4:20  Ten ho vzal a přinesl ho jeho matce. Zůstal na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel.

4:20  Kterýž když ho vzal a přinesl k matce jeho, seděl na klíně jejím až do poledne a umřel.

4:20  Qui cum tulisset, et duxisset eum ad matrem suam, posuit eum illa super genua sua usque ad meridiem, et mortuus est.

4:21  And she went up, and laid him upon the bed of the man of God, and shut the door: and going out,

4:21  And she went up, and laid him on the bed of the man of God, and shut the door upon him, and went out.

4:21  Ona vyšla nahoru a uložila je na lůžko muže Božího, zavřela za ním a vyšla.

4:21  Vynesla ho nahoru a položila na lůžko Božího muže, zavřela za sebou a odešla.

4:21  Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a odešla.

4:21  Tedy ona vstoupivši, položila jej na ložce muže Božího, a zavřevši ho, vyšla.

4:21  Ascendit autem, et collocavit eum super lectulum hominis Dei, et clausit ostium : et egressa,

4:22  She called her husband, and said: Send with me, I beseech thee, one of thy servants, and an ass, that I may run to the man of God, and come again.

4:22  And she called unto her husband, and said, Send me, I pray thee, one of the young men, and one of the asses, that I may run to the man of God, and come again.

4:22  Pak zavolala svého muže a řekla mu: „Pošli mi jednoho z mládenců a jednu oslici. Pospíším k muži Božímu a vrátím se.“

4:22  Potom zavolala manžela: „Pošli mi jednoho z mládenců a oslici. Musím rychle za Božím mužem. Hned se vrátím.“

4:22  Potom zavolala svého muže a řekla: Pošli mi jednoho ze služebníků a ⌈jednu z oslic.⌉ Poběžím k muži Božímu a vrátím se.

4:22  Potom zavolala muže svého a řekla: Medle, pošli mi jednoho z služebníků a jednu oslici, ať doběhnu až k muži Božímu, a zase se navrátím.

4:22  vocavit virum suum, et ait : Mitte mecum, obsecro, unum de pueris, et asinam, ut excurram usque ad hominem Dei, et revertar.

4:23  And he said to her: Why dost thou go to him? to day is neither new moon nor sabbath. She answered: I will go.

4:23  And he said, Wherefore wilt thou go to him to day? it is neither new moon, nor sabbath. And she said, It shall be well.

4:23  On řekl: „Proč jdeš k němu dnes? Není novoluní ani den odpočinku.“ Řekla: „To je v pořádku.“

4:23  „Proč bys za ním dnes chodila?“ namítl jí. „Není přece novoluní ani sobota.“ „Buď klidný,“ řekla mu.

4:23  Zeptal se: Proč za ním chceš dnes jít? Není novoluní ani sobota. Odpověděla: ⌈Pokoj tobě.⌉

4:23  Kterýž řekl: Proč chceš jíti k němu? Dnes není novměsíce, ani sobota. Odpověděla ona: Měj o to pokoj.

4:23  Qui ait illi : Quam ob causam vadis ad eum ? hodie non sunt calendæ, neque sabbatum. Quæ respondit : Vadam.

4:24  And she saddled an ass, and commanded her servant: Drive, and make haste, make no stay in going: And do that which I bid thee.

4:24  Then she saddled an ass, and said to her servant, Drive, and go forward; slack not thy riding for me, except I bid thee.

4:24  Osedlala oslici a řekla svému mládenci: „Poháněj ji a běž, nezdržuj se kvůli mně v jízdě, leč bych ti řekla.“

4:24  Osedlala oslici a svému mládenci řekla: „Jen ji žeň! Kvůli mně nezpomaluj, dokud ti neřeknu.“

4:24  Osedlala oslici a řekla svému služebníkovi: Žeň oslici a běž, nezdržuj kvůli mně jízdu, jen kdybych ti řekla.

4:24  Osedlavši tedy oslici, řekla služebníku svému: Pobádej a běž, a nemeškej se pro mne v jízdě, leč bych rozkázala tobě.

4:24  Stravitque asinam, et præcepit puero : Mina, et propera : ne mihi moram facias in eundo : et hoc age quod præcipio tibi.

4:25  So she went forward, and came to the man of God, to mount Carmel: and when the man of God saw her coming towards, he said to Giezi, his servant: Behold that Sunamitess.

4:25  So she went and came unto the man of God to mount Carmel. And it came to pass, when the man of God saw her afar off, that he said to Gehazi his servant, Behold, yonder is that Shunammite:

4:25  I jela, až přišla k muži Božímu na horu Karmel. Jak ji muž Boží zdálky spatřil, řekl svému mládenci Géchazímu: „Hle, to je ta Šúnemanka.

4:25  A tak jela, až dorazila k Božímu muži na horu Karmel. Když Boží muž uviděl, jak k němu míří, řekl svému mládenci Gehazimu: „Podívej, to je ta Šunemitka.

4:25  Jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel. I stalo se, když ji muž Boží z dálky uviděl, že řekl svému služebníkovi Gecházímu: Hle, to je ta Šúnemanka.

4:25  A tak jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel. A když ji uzřel muž Boží zdaleka, řekl Gézi služebníku svému: Hle, Sunamitská tamto.

4:25  Profecta est igitur, et venit ad virum Dei in montem Carmeli : cumque vidisset eam vir Dei e contra, ait ad Giezi puerum suum : Ecce Sunamitis illa.

4:26  Go, therefore, to meet her, and say to her: Is all well with thee, and with thy husband, and with thy son? And she answered: Well.

4:26  Run now, I pray thee, to meet her, and say unto her, Is it well with thee? is it well with thy husband? is it well with the child? And she answered, It is well.

4:26  Běž jí naproti a zeptej se jí: ‚Je vše v pořádku s tebou, s tvým mužem i s tvým dítětem? ‘“ Ona řekla: „V pořádku.“

4:26  Utíkej jí naproti a zeptej se: Jak se ti daří? Jak se daří manželovi? Jak se daří dítěti?“ „Dobře,“ odpověděla.

4:26  Tak jí běž naproti a zeptej se jí: Jak se ti daří? Jak se daří tvému muži? Jak se daří chlapci? Ona odpověděla: Dobře.

4:26  Protož nyní běž jí v cestu a rci jí: Dobře-li se máš? Dobře-li se má muž tvůj? Dobře-li se má syn? Ona řekla: Dobře.

4:26  Vade ergo in occursum ejus, et dic ei : Recte ne agitur circa te, et circa virum tuum, et circa filium tuum ? Quæ respondit : Recte.

4:27  And when she came to the man of God, to the mount, she caught hold on his feet: and Giezi came to remove her. And the man of God said: Let her alone for her soul is in anguish, and the Lord hath hid it from me, and hath not told me.

4:27  And when she came to the man of God to the hill, she caught him by the feet: but Gehazi came near to thrust her away. And the man of God said, Let her alone; for her soul is vexed within her: and the Lord hath hid it from me, and hath not told me.

4:27  Ale když přišla k muži Božímu na horu, chopila se jeho nohou. Géchazí přistoupil a chtěl ji odstrčit. Muž Boží však řekl: „Nech ji, má hořko v duši. Hospodin mi to zatajil a neoznámil mi to.“

4:27  Když ale došla až nahoru k Božímu muži, vrhla se k zemi a objala mu nohy. Gehazi hned přistoupil, aby ji odstrčil, ale Boží muž mu řekl: „Nech ji, má v duši hořkost. Hospodin mi to ale zatajil a nic mi o tom neřekl.“

4:27  Když přišla na horu k muži Božímu, chytila ho za nohy. Gechází přistoupil, aby ji odstrčil, ale muž Boží řekl: Nech ji, neboť je jí hořko v duši a Hospodin to přede mnou skryl a neoznámil mi to.

4:27  V tom přišla k muži Božímu na horu, a chopila se noh jeho. I přistoupil Gézi, aby ji odehnal. Ale muž Boží řekl: Nechej jí; nebo v hořkosti jest duše její, a Hospodin zatajil to přede mnou, aniž mi oznámil.

4:27  Cumque venisset ad virum Dei in montem, apprehendit pedes ejus : et accessit Giezi ut amoveret eam. Et ait homo Dei : Dimitte illam : anima enim ejus in amaritudine est, et Dominus celavit a me, et non indicavit mihi.

4:28  And she said to him: Did I ask a son of my lord? did I not say to thee: Do not deceive me?

4:28  Then she said, Did I desire a son of my lord? did I not say, Do not deceive me?

4:28  Ona řekla: „Což jsem si syna od svého pána vyžádala? Což jsem neříkala, abys mě nešálil?“

4:28  „Pane,“ řekla pak ta žena, „chtěla jsem snad od tebe syna? Neříkala jsem ti, ať mě nepodvádíš?!“

4:28  Ona řekla: Což jsem od svého pána žádala syna? Což jsem neříkala: Nevzbuzuj ve mně falešné naděje?

4:28  Ona pak řekla: Zdaliž jsem žádala syna od pána mého? Zdaliž jsem neřekla, abys mne nešálil?

4:28  Quæ dixit illi : Numquid petivi filium a domino meo ? numquid non dixi tibi : Ne illudas me ?

4:29  Then he said to Giezi: Gird up thy loins, and take my staff in thy hand, and go. If any man meet thee, salute him not: and if any man salute thee, answer him not: and lay my staff upon the face of the child.

4:29  Then he said to Gehazi, Gird up thy loins, and take my staff in thine hand, and go thy way: if thou meet any man, salute him not; and if any salute thee, answer him not again: and lay my staff upon the face of the child.

4:29  Elíša řekl Géchazímu: „Opásej si bedra, vezmi si do ruky mou hůl a jdi. Potkáš-li někoho, nezdrav ho, a pozdraví-li tě někdo, neodpovídej. Mou hůl polož chlapci na tvář.“

4:29  Na to Elíša řekl Gehazimu: „Přepásej se, vezmi si tuto hůl a běž! Cestou nikoho nezdrav a ani na pozdrav neodpovídej. Mou hůl pak polož chlapci na tvář.“

4:29  Elíša řekl Gecházímu: Přepásej svá bedra, vezmi si s sebou moji hůl a jdi. Jestliže někoho potkáš, nezdrav ho a jestliže tě někdo pozdraví, neodpovídej mu. Polož mou hůl na chlapcův obličej.

4:29  Tedy řekl k Gézi: Přepaš bedra svá, a vezmi hůl mou v ruku svou a jdi. Jestliže potkáš koho, nepozdravuj ho, a jestliže tě kdo pozdraví, neodpovídej jemu, a přijda, polož hůl mou na tvář dítěte.

4:29  Et ille ait ad Giezi : Accinge lumbos tuos, et tolle baculum meum in manu tua, et vade. Si occurrerit tibi homo, non salutes eum : et si salutaverit te quispiam, non respondeas illi : et pones baculum meum super faciem pueri.

4:30  But the mother of the child said: As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. He arose, therefore, and followed her.

4:30  And the mother of the child said, As the Lord liveth, and as thy soul liveth, I will not leave thee. And he arose, and followed her.

4:30  Ale chlapcova matka řekla: „Jakože živ je Hospodin a jakože živa je tvá duše, nepustím se tě!“ I povstal a šel za ní.

4:30  Chlapcova matka ale prohlásila: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, nepustím se tě!“ A tak vstal a šel s ní.

4:30  Chlapcova matka řekla: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, ⌈neodejdu od tebe.⌉ Nato vstal a šel za ní.

4:30  I řekla matka dítěte: Živť jest Hospodin a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. Protož vstav, bral se za ní.

4:30  Porro mater pueri ait : Vivit Dominus, et vivit anima tua, non dimittam te. Surrexit ergo, et secutus est eam.

4:31  But Giezi was gone before them, and laid the staff upon the face of the child, and there was no voice nor sense: and he returned to meet him, and told him, saying: The child is not risen.

4:31  And Gehazi passed on before them, and laid the staff upon the face of the child; but there was neither voice, nor hearing. Wherefore he went again to meet him, and told him, saying, The child is not awaked.

4:31  Géchazí je předešel a položil hůl na chlapcovu tvář, ale ten se neozval a nic nevnímal. Vrátil se tedy vstříc Elíšovi a ohlásil mu: „Chlapec se neprobudil.“

4:31  Gehazi vyrazil napřed. Položil chlapci hůl na tvář, ale ten ani nehlesl, ani se nepohnul. Vrátil se tedy Elíšovi naproti a řekl mu: „Chlapec se nevzbudil.“

4:31  Gechází je předešel, položil hůl na chlapcův obličej, ale žádný ohlas, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Vrátil se mu naproti a oznámil mu: Chlapec se neprobudil.

4:31  Gézi pak byl předšel je, a položil hůl na tvář dítěte, ale nebylo hlasu, ani čitelnosti. Pročež vracuje se jemu vstříc, pověděl mu, řka: Neprobudilo se dítě.

4:31  Giezi autem præcesserat ante eos, et posuerat baculum super faciem pueri, et non erat vox, neque sensus : reversusque est in occursum ejus, et nuntiavit ei, dicens : Non surrexit puer.

4:32  Eliseus, therefore, went into the house, and behold the child lay dead on his bed:

4:32  And when Elisha was come into the house, behold, the child was dead, and laid upon his bed.

4:32  Elíša vešel do domu, a hle, mrtvý chlapec byl uložen na jeho lůžku.

4:32  Když Elíša vešel do domu, chlapec ležel mrtvý na lůžku.

4:32  Elíša vešel do domu a hle, chlapec byl mrtev, položen na jeho posteli.

4:32  Všel tedy Elizeus do domu, a aj, dítě mrtvé leželo na ložci jeho.

4:32  Ingressus est ergo Eliseus domum, et ecce puer mortuus jacebat in lectulo ejus :

4:33  And going in, he shut the door upon him, and upon the child, and prayed to the Lord.

4:33  He went in therefore, and shut the door upon them twain, and prayed unto the Lord.

4:33  Vstoupil, zavřel dveře, aby byli sami, a modlil se k Hospodinu.

4:33  Elíša šel dovnitř, zavřel se s ním o samotě a začal se modlit k Hospodinu.

4:33  Když vešel, zavřel za oběma dveře a modlil se k Hospodinu.

4:33  A když všel tam, zavřel dvéře před oběma, a modlil se Hospodinu.

4:33  ingressusque clausit ostium super se et super puerum, et oravit ad Dominum.

4:34  And he went up, and lay upon the child: and put his mouth upon his mouth, and his eyes upon his eyes, and his hands upon his hands: and he bowed himself upon him, and the child's flesh grew warm.

4:34  And he went up, and lay upon the child, and put his mouth upon his mouth, and his eyes upon his eyes, and his hands upon his hands: and he stretched himself upon the child; and the flesh of the child waxed warm.

4:34  Pak se zdvihl, položil se na dítě, vložil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně; byl nad ním skloněn, dokud se tělo dítěte nezahřálo.

4:34  Potom vstal a šel k chlapci. Položil se na něj, ústa na ústa, oči na oči, dlaně na dlaně. Jak na něm ležel, chlapcovo tělo se zahřálo.

4:34  Pak vylezl na postel a lehl si na chlapce; položil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči, své dlaně na jeho dlaně. A jak se nad ním sklonil, chlapcovo tělo se zahřálo.

4:34  Zatím vstoupiv na lože, zpolehl na dítě, vloživ ústa svá na ústa jeho, a oči své na oči jeho, a ruce své na ruce jeho, a rozprostřel se nad ním. I zahřelo se tělo dítěte.

4:34  Et ascendit, et incubuit super puerum : posuitque os suum super os ejus, et oculos suos super oculos ejus, et manus suas super manus ejus : et incurvavit se super eum, et calefacta est caro pueri.

4:35  Then he returned and walked in the house, once to and fro: and he went up, and lay upon him: and the child gaped seven times, and opened his eyes.

4:35  Then he returned, and walked in the house to and fro; and went up, and stretched himself upon him: and the child sneezed seven times, and the child opened his eyes.

4:35  Potom se obrátil a prošel se domem sem a tam. Vrátil se a sklonil se nad chlapcem; ten sedmkrát kýchl a otevřel oči.

4:35  Potom se zvedl a přecházel po domě sem a tam. Opět k němu přistoupil a položil se na něj. Tu chlapec kýchl, pak znovu, celkem sedmkrát a nakonec otevřel oči.

4:35  Slezl, prošel se sem a tam po domě, vylezl nahoru, sklonil se nad ním a chlapec sedmkrát kýchl. Pak chlapec otevřel oči.

4:35  A odvrátiv se, procházel se po domě jednak sem jednak tam; potom vstoupiv, rozprostřel se opět nad ním. I kýchalo dítě až do sedmikrát, a otevřelo to dítě oči své.

4:35  At ille reversus, deambulavit in domo, semel huc atque illuc : et ascendit, et incubuit super eum : et oscitavit puer septies, aperuitque oculos.

4:36  And he called Giezi, and said to him: Call this Sunamitess. And she being called, went in to him: and he said: Take up thy son.

4:36  And he called Gehazi, and said, Call this Shunammite. So he called her. And when she was come in unto him, he said, Take up thy son.

4:36  Elíša zavolal Géchazího a řekl: „Zavolej tu Šúnemanku!“ Zavolal ji. Když k němu přišla, řekl: „Vezmi si svého syna.“

4:36  Elíša přivolal Gehaziho: „Zavolej Šunemitku!“ Zavolal ji tedy, a když přišla, Elíša jí řekl: „Tady máš svého syna.“

4:36  Elíša zavolal Gecházího a řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji, a když přišla k němu, řekl: Vezmi si svého syna.

4:36  Tedy zavolav Gézi, řekl: Zavolej Sunamitské. I zavolal jí. A když přišla k němu, řekl jí: Vezmiž syna svého.

4:36  At ille vocavit Giezi, et dixit ei : Voca Sunamitidem hanc. Quæ vocata, ingressa est ad eum. Qui ait : Tolle filium tuum.

4:37  She came and fell at his feet, and worshipped upon the ground: and took up her son, and went out.

4:37  Then she went in, and fell at his feet, and bowed herself to the ground, and took up her son, and went out.

4:37  Vstoupila, padla mu k nohám a poklonila se až k zemi. Pak si vzala svého syna a odešla.

4:37  Vešla dovnitř, padla mu k nohám a klaněla se mu až k zemi. Pak vzala syna a odešla.

4:37  Když přišla, padla k jeho nohám, poklonila se k zemi, vzala svého syna a odešla.

4:37  Kteráž jakž vešla, padla k nohám jeho a poklonila se k zemi. I vzala syna svého a vyšla.

4:37  Venit illa, et corruit ad pedes ejus, et adoravit super terram : tulitque filium suum, et egressa est.

4:38  And Eliseus returned to Galgal, and there was a famine in the land, and the sons of the prophets dwelt before him: And he said to one of his servants: Set on the great pot, and boil pottage for the sons of the prophets.

4:38  And Elisha came again to Gilgal: and there was a dearth in the land; and the sons of the prophets were sitting before him: and he said unto his servant, Set on the great pot, and seethe pottage for the sons of the prophets.

4:38  Jednou, když byl v zemi hlad, vrátil se Elíša do Gilgálu. Proročtí žáci seděli před ním. Tu řekl svému mládenci: „Přistav velký hrnec a uvař prorockým žákům polévku.“

4:38  Elíša se vrátil do Gilgalu. V zemi byl hlad. Jednou, když před ním seděli proročtí učedníci, řekl svému mládenci: „Přistav ten velký hrnec a uvař jim polévku.“

4:38  Elíša se vrátil do Gilgálu. V zemi byl hlad. Proročtí žáci seděli před ním. Řekl svému služebníkovi: Postav velký hrnec a uvař pro prorocké žáky jídlo.

4:38  Potom Elizeus navrátil se do Galgala. Byl pak hlad v té zemi, a synové proročtí seděli před ním. I řekl mládenci svému: Přistav hrnec veliký, a navař kaše synům prorockým.

4:38  Et Eliseus reversus est in Galgala. Erat autem fames in terra, et filii prophetarum habitabant coram eo. Dixitque uni de pueris suis : Pone ollam grandem, et coque pulmentum filiis prophetarum.

4:39  And one went out into the field to gather wild herbs: and he found something like a wild vine, and gathered of it wild gourds of the field, and filled his mantle, and coming back, he shred them into the pot of pottage; for he knew not what it was.

4:39  And one went out into the field to gather herbs, and found a wild vine, and gathered thereof wild gourds his lap full, and came and shred them into the pot of pottage: for they knew them not.

4:39  Jeden z žáků vyšel na pole nasbírat zeliny. Našel polní popínavou rostlinu a sesbíral z ní plný šat polních tykví. I přišel a rozkrájel to do hrnce na polévku, aniž to kdo znal.

4:39  Jeden z nich šel ven pro nějakou zeleninu. Našel ale divoké tykve a nasbíral si jich plnou zástěru. Vrátil se, a aniž si toho kdo všiml, nakrájel je do hrnce s tou polévkou.

4:39  Jeden z nich odešel do polí sbírat sléz. Našel ⌈polní popínavou rostlinu⌉ a posbíral z ní divoké tykve, plný svůj oděv. Přinesl to a nakrájel do hrnce s jídlem, ačkoliv to nevěděli.

4:39  Protož vyšel jeden na pole, aby nasbíral zelin, a nalezl rév polní, a nasbíral z něho tykví polních plnou sukni svou, a přišed, skrájel to do hrnce, aby navařil kaše; nebo neznali toho.

4:39  Et egressus est unus in agrum ut colligeret herbas agrestes : invenitque quasi vitem silvestrem, et collegit ex ea colocynthidas agri, et implevit pallium suum, et reversus concidit in ollam pulmenti : nesciebat enim quid esset.

4:40  And they poured it out for their companions to eat: and when they had tasted of the pottage, they cried out, saying: Death is in the pot, O man of God. And they could not eat thereof.

4:40  So they poured out for the men to eat. And it came to pass, as they were eating of the pottage, that they cried out, and said, O thou man of God, there is death in the pot. And they could not eat thereof.

4:40  Pak to nalili těm mužům k jídlu. Když trochu polévky snědli, vzkřikli: „V hrnci je smrt, muži Boží!“ A neodvážili se jíst.

4:40  Tu pak všem rozlévali k jídlu. Jakmile ji ale okusili, začali křičet: „Boží muži! V hrnci je smrt!“ Nedalo se to jíst.

4:40  Pak to nalévali mužům k jídlu. I stalo se, když jedli to jídlo, že začali křičet: Muži Boží, v hrnci je smrt. A nemohli to jíst.

4:40  I vylili mužům těm, aby jedli. Stalo se pak, když jedli tu kaši, že zkřikli a řekli: Smrt v hrnci, muži Boží! A nemohli jísti.

4:40  Infuderunt ergo sociis ut comederent : cumque gustassent de coctione, clamaverunt, dicentes : Mors in olla, vir Dei. Et non potuerunt comedere.

4:41  But he said: Bring some meal. And when they had brought it, he cast it into the pot, and said: Pour out for the people, that they may eat. And there was now no bitterness in the pot.

4:41  But he said, Then bring meal. And he cast it into the pot; and he said, Pour out for the people, that they may eat. And there was no harm in the pot.

4:41  Elíša řekl: „Dejte sem mouku.“ Nasypal ji do hrnce a řekl: „Nalévej lidu.“ I jedli a v hrnci už nic zlého nebylo.

4:41  „Přineste mouku,“ řekl Elíša. Nasypal ji do hrnce a řekl: „Rozlévejte všem, ať se najedí.“ A v hrnci už nic špatného nebylo.

4:41  Nato řekl: Podejte mouku. Hodil ji do hrnce a řekl: Nalévejte lidem, ať jedí! A v hrnci už nic špatného nebylo.

4:41  Kterýžto řekl: Vezměte mouky. Kteréž nasypav do hrnce, rozkázal vyliti lidu. I jedli, aniž co zlého bylo v hrnci.

4:41  At ille : Afferte, inquit, farinam. Cumque tulissent, misit in ollam, et ait : Infunde turbæ, ut comedant. Et non fuit amplius quidquam amaritudinis in olla.

4:42  And a certain man came from Baalsalisa, bringing to the man of God, bread of the firstfruits, twenty loaves of barley, and new corn in his scrip. And he said: Give to the people, that they may eat.

4:42  And there came a man from Baal–shalisha, and brought the man of God bread of the firstfruits, twenty loaves of barley, and full ears of corn in the husk thereof. And he said, Give unto the people, that they may eat.

4:42  Potom přišel jakýsi muž z Baal-šališi a přinesl muži Božímu chléb z prvního obilí, dvacet ječných chlebů, a v ranci čerstvé obilí. Elíša řekl: „Dej to lidu, ať jedí.“

4:42  Jeden muž přišel z Baal-šališy a přinesl Božímu muži prvotiny své úrody – dvacet ječných chlebů a snopek obilí. Elíša řekl: „Dej to lidem, ať se najedí.“

4:42  Z Baal–šališi přišel nějaký muž a přinesl muži Božímu chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a čerstvé obilí v pytli. Elíša řekl: Dej to lidem, ať jedí.

4:42  V tom muž přišel z Balsalisa, kterýž přinesl muži Božímu chleby z prvotin, totiž dvadceti chlebů ječných, a klasů nových nevymnutých. I řekl: Dej lidu, ať jedí.

4:42  Vir autem quidam venit de Baalsalisa deferens viro Dei panes primitiarum, viginti panes hordeaceos, et frumentum novum in pera sua. At ille dixit : Da populo, ut comedat.

4:43  And his servant answered him: How much is this, that I should set it before a hundred men? He said again: Give to the people, that they may eat: for thus saith the Lord: They shall eat, and there shall be left.

4:43  And his servitor said, What, should I set this before an hundred men? He said again, Give the people, that they may eat: for thus saith the Lord, They shall eat, and shall leave thereof.

4:43  Ten, který mu přisluhoval, namítl: „Cožpak to mohu předložit stu mužů?“ Ale on odvětil: „Dej to lidu, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: ‚Budou jíst a ještě zůstane.‘“

4:43  „Cože?“ namítl jeho pomocník. „Tohle mám nabídnout stovce mužů?“ On ale opakoval: „Dej to lidem, ať se najedí. Neboť tak praví Hospodin: Najedí se a ještě zbude.“

4:43  Jeho služebník řekl: Jak to mohu dát před sto mužů? Ale on řekl: Dej to lidem, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: ⌈Budou jíst a ještě zůstane.⌉

4:43  Odpověděl služebník jeho: Což to mám předložiti sto mužům? Opět řekl: Dej lidu, ať pojedí. Nebo tak praví Hospodin: Jísti budou, a ještě zůstane.

4:43  Responditque ei minister ejus : Quantum est hoc, ut apponam centum viris ? Rursum ille ait : Da populo, ut comedat : hæc enim dicit Dominus : Comedent, et supererit.

4:44  So he set it before them: and they ate, and there was left, according to the word of the Lord.

4:44  So he set it before them, and they did eat, and left thereof, according to the word of the Lord.

4:44  Předložil jim to a oni jedli a ještě zůstalo podle Hospodinova slova.

4:44  A opravdu – když jim to nabídl, najedli se a ještě zbylo, přesně jak řekl Hospodin.

4:44  Dal to tedy před ně, jedli a ještě zůstalo podle Hospodinova slova.

4:44  A tak předložil jim, i jedli, a zůstalo ještě vedlé řeči Hospodinovy.

4:44  Posuit itaque coram eis : qui comederunt, et superfuit juxta verbum Domini.

Chapter 5

5:1  Naaman, general of the army, of the king of Syria, was a great man with his master, and honourable: for by him the Lord gave deliverance to Syria: and he was a valiant man, and rich, but a leper.

5:1  Now Naaman, captain of the host of the king of Syria, was a great man with his master, and honourable, because by him the Lord had given deliverance unto Syria: he was also a mighty man in valour, but he was a leper.

5:1  Naamán, velitel vojska aramejského krále, byl u svého pána ve veliké vážnosti a oblibě, protože skrze něho dal Hospodin Aramejcům vítězství. Tento muž, udatný bohatýr, byl postižen malomocenstvím.

5:1  Náman byl vojevůdce aramejského krále. Byl to muž důležitý a velmi vážený v očích svého pána, neboť skrze něj Hospodin Aramejcům daroval vítězství. Tento udatný válečník ale onemocněl malomocenstvím.

5:1  Naamán, velitel armády aramejského krále, byl před svým pánem významným a vznešeným mužem, neboť skrze něj dal Hospodin Aramejcům záchranu. Ten muž byl ⌈udatný hrdina,⌉ ale byl postižen malomocenstvím.

5:1  Náman hejtman vojska krále Syrského, jsa muž veliký u pána svého, a osoba vzácná, skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské, ten, pravím, muž tak udatný byl malomocný.

5:1  Naaman princeps militiæ regis Syriæ erat vir magnus apud dominum suum, et honoratus : per illum enim dedit Dominus salutem Syriæ : erat autem vir fortis et dives, sed leprosus.

5:2  Now there had gone out robbers from Syria, and had led away captive out of the land of Israel, a little maid, and she waited upon Naaman's wife.

5:2  And the Syrians had gone out by companies, and had brought away captive out of the land of Israel a little maid; and she waited on Naaman’s wife.

5:2  Jednou vyrazily z Aramu hordy a zajaly v izraelské zemi malé děvčátko. To sloužilo Naamánově ženě.

5:2  Při jednom ze svých nájezdů na izraelské území si odtud Aramejci přivedli mladou dívku, která pak sloužila u Námanovy manželky.

5:2  Když jednou Aramejci vytáhli na loupežnou výpravu, odvedli z izraelské země mladé děvče. Sloužilo pak Naamánově ženě.

5:2  Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové, kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou, a ta sloužila manželce Námanově.

5:2  Porro de Syria egressi fuerant latrunculi, et captivam duxerant de terra Israël puellam parvulam, quæ erat in obsequio uxoris Naaman :

5:3  And she said to her mistress: I wish my master had been with the prophet that is in Samaria: he would certainly have healed him of the leprosy which he hath.

5:3  And she said unto her mistress, Would God my lord were with the prophet that is in Samaria! for he would recover him of his leprosy.

5:3  Řeklo své paní: „Kdyby se můj pán dostal k proroku, který je v Samaří, ten by ho jistě malomocenství zbavil.“

5:3  Jednou řekla své paní: „Kdyby se tak můj pán dostal k prorokovi, který žije v Samaří. Ten by ho jistě malomocenství zbavil.“

5:3  Řeklo své paní: Kéž by se můj pán dostal před proroka, který je v Samaří. Potom by ho zbavil malomocenství.

5:3  Kteráž řekla paní své: Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho.

5:3  quæ ait ad dominam suam : Utinam fuisset dominus meus ad prophetam qui est in Samaria, profecto curasset eum a lepra quam habet.

5:4  Then Naaman went in to his lord, and told him, saying: Thus and thus said the girl from the land of Israel.

5:4  And one went in, and told his lord, saying, Thus and thus said the maid that is of the land of Israel.

5:4  Naamán to šel oznámit svému pánu: „Tak a tak mluvilo to děvče z izraelské země.“

5:4  Náman pak šel za svým pánem a vyprávěl mu, co ta dívka z izraelské země říkala.

5:4  Naamán šel a oznámil svému pánu: To děvče z izraelské země povídalo ⌈to a to.⌉

5:4  A on všed, oznámil pánu svému, řka: Takto a takto pravila děvečka, kteráž jest z země Izraelské.

5:4  Ingressus est itaque Naaman ad dominum suum, et nuntiavit ei, dicens : Sic et sic locuta est puella de terra Israël.

5:5  And the king of Syria said to him: Go; and I will send a letter to the king of Israel. And he departed, and took with him ten talents of silver, and six thousand pieces of gold, and ten changes of raiment;

5:5  And the king of Syria said, Go to, go, and I will send a letter unto the king of Israel. And he departed, and took with him ten talents of silver, and six thousand pieces of gold, and ten changes of raiment.

5:5  Aramejský král řekl: „Vyprav se tam a já pošlu izraelskému králi dopis.“ I šel. Vzal s sebou deset talentů stříbra a šest tisíc šekelů zlata a desatery sváteční šaty.

5:5  „Vydej se na cestu!“ odpověděl aramejský král. „Já zatím pošlu list izraelskému králi.“ Náman se tedy vypravil na cestu. Vzal s sebou deset talentů stříbra, šest tisíc šekelů zlata a desatero slavnostních šatů.

5:5  Na to aramejský král řekl: Nuže, jdi, pošlu izraelskému králi dopis. Šel tedy a vzal s sebou deset talentů stříbra, šest tisíc šekelů zlata a deset proměnných rouch.

5:5  Tedy řekl král Syrský: Jdi, vyprav se, a já pošli list králi Izraelskému. A odcházeje, vzal s sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých, nad to desatero roucho proměnné.

5:5  Dixitque ei rex Syriæ : Vade, et mittam litteras ad regem Israël. Qui cum profectus esset, et tulisset secum decem talenta argenti, et sex millia aureos, et decem mutatoria vestimentorum,

5:6  And brought the letter to the king of Israel, in these words: When thou shalt receive this letter, know that I have sent to thee Naaman, my servant, that thou mayst heal him of his leprosy.

5:6  And he brought the letter to the king of Israel, saying, Now when this letter is come unto thee, behold, I have therewith sent Naaman my servant to thee, that thou mayest recover him of his leprosy.

5:6  Izraelskému králi přinesl dopis: „Jakmile ti dojde tento dopis, s nímž jsem ti poslal svého služebníka Naamána, zbav ho malomocenství.“

5:6  Izraelskému králi doručil list tohoto znění: „Posílám ti tento list po svém služebníku Námanovi. Zbav ho malomocenství.“

5:6  Přinesl dopis izraelskému králi. V něm stálo toto: Až se k tobě dostane tento dopis, viz, že jsem k tobě poslal svého otroka Naamána, abys ho zbavil malomocenství.

5:6  I přinesl list králi Izraelskému v tato slova: Hned, jakž tě dojde list tento, aj, poslal jsem k tobě Námana služebníka svého, abys ho uzdravil od malomocenství jeho.

5:6  detulit litteras ad regem Israël in hæc verba : Cum acceperis epistolam hanc, scito quod miserim ad te Naaman servum meum, ut cures eum a lepra sua.

5:7  And when the king of Israel had read the letter, he rent his garments, and said: Am I God, to be able to kill and give life, that this man hath sent to me to heal a man of his leprosy? mark, and see how he seeketh occasions against me.

5:7  And it came to pass, when the king of Israel had read the letter, that he rent his clothes, and said, Am I God, to kill and to make alive, that this man doth send unto me to recover a man of his leprosy? wherefore consider, I pray you, and see how he seeketh a quarrel against me.

5:7  Když izraelský král dopis přečetl, roztrhl své roucho a řekl: „Jsem snad Bůh, abych rozdával smrt nebo život, že ke mně posílá někoho, abych ho zbavil malomocenství? Jen uvažte a pohleďte, že hledá proti mně záminku!“

5:7  Jakmile si izraelský král ten list přečetl, roztrhl své roucho a zvolal: „Copak jsem Bůh, který bere nebo dává život? Tak on mi vzkazuje, ať někoho zbavím malomocenství! Posuďte sami – zjevně si proti mně hledá záminku!“

5:7  I stalo se, když izraelský král přečetl ten dopis, že roztrhl své roucho a řekl: Což jsem Bůh, abych usmrcoval či zachovával při životě, že tento posílá ke mně, abych zbavil člověka malomocenství? ⌈Rozvažte a pohleďte,⌉ že proti mně hledá záminku.

5:7  I stalo se, že když přečetl král Izraelský ten list, roztrhl roucho své a řekl: Zdali jsem já Bohem, abych mohl umrtviti a obživiti, že tento poslal ke mně, abych uzdravil muže od malomocenství jeho? Nýbrž posuďte, prosím, a pohleďte, že příčiny hledá proti mně.

5:7  Cumque legisset rex Israël litteras, scidit vestimenta sua, et ait : Numquid deus ego sum, ut occidere possim et vivificare, quia iste misit ad me ut curem hominem a lepra sua ? animadvertite, et videte quod occasiones quærat adversum me.

5:8  And when Eliseus, the man of God, had heard this, to wit, that the king of Israel had rent his garments, he sent to him, saying: Why hast thou rent thy garments? let him come to me, and let him know that there is a prophet in Israel.

5:8  And it was so, when Elisha the man of God had heard that the king of Israel had rent his clothes, that he sent to the king, saying, Wherefore hast thou rent thy clothes? let him come now to me, and he shall know that there is a prophet in Israel.

5:8  Když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: „Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně. Pozná, že je v Izraeli prorok.“

5:8  Když Boží muž Elíša uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal mu: „Proč jsi roztrhl své roucho? Pošli ho za mnou, ať pozná, že v Izraeli je prorok.“

5:8  I stalo se, když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok.

5:8  A když uslyšel Elizeus muž Boží, že roztrhl král Izraelský roucho své, poslal k králi, řka: Proč jsi roztrhl roucho své? Nechť nyní přijde ke mně a zvíť, že jest prorok v Izraeli.

5:8  Quod cum audisset Eliseus vir Dei, scidisse videlicet regem Israël vestimenta sua, misit ad eum, dicens : Quare scidisti vestimenta tua ? veniat ad me, et sciat esse prophetam in Israël.

5:9  So Naaman came with his horses and chariots, and stood at the door of the house of Eliseus:

5:9  So Naaman came with his horses and with his chariot, and stood at the door of the house of Elisha.

5:9  Naamán tedy přijel se svými koni a s vozem a zastavil u vchodu do Elíšova domu.

5:9  Když pak Náman dorazil se svým vozem a spřežením a zastavil se u vchodu do Elíšova domu,

5:9  Když přišel Naamán se ⌈svými koňmi⌉ a s vozem, zastavil u vchodu do Elíšova domu.

5:9  A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozy svými, a stál u dveří domu Elizeova.

5:9  Venit ergo Naaman cum equis et curribus, et stetit ad ostium domus Elisei :

5:10  And Eliseus sent a messenger to him, saying: Go, and wash seven times in the Jordan, and thy flesh shall recover health, and thou shalt be clean.

5:10  And Elisha sent a messenger unto him, saying, Go and wash in Jordan seven times, and thy flesh shall come again to thee, and thou shalt be clean.

5:10  Elíša mu po poslovi vzkázal: „Jdi, omyj se sedmkrát v Jordánu a tvé tělo bude opět zdravé. Budeš čist.“

5:10  Elíša mu po svém poslu vzkázal: „Jdi a sedmkrát se omyj v Jordánu. Tak se tvé tělo uzdraví a budeš čistý.“

5:10  Elíša k němu poslal posla se slovy: Jdi a umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé tělo se obnoví a budeš čistý.

5:10  Poslal pak k němu Elizeus posla, řka: Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně, a uzdraveno bude tělo tvé, a čist budeš.

5:10  misitque ad eum Eliseus nuntium, dicens : Vade, et lavare septies in Jordane, et recipiet sanitatem caro tua, atque mundaberis.

5:11  Naaman was angry, and went away, saying: I thought he would have come out to me, and standing, would have invoked the name of the Lord his God, and touched with his hand the place of the leprosy, and healed me.

5:11  But Naaman was wroth, and went away, and said, Behold, I thought, He will surely come out to me, and stand, and call on the name of the Lord his God, and strike his hand over the place, and recover the leper.

5:11  Ale Naamán se rozlítil a odešel. Řekl: „Hle, říkal jsem si: ‚Zajisté ke mně vyjde, postaví se a bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, bude mávat rukou směrem k posvátnému místu, a tak mě zbaví malomocenství.‘

5:11  Námana to tak popudilo, že šel pryč. „Myslel jsem, že ke mně aspoň vyjde ven!“ rozčiloval se. „Myslel jsem, že bude vzývat jméno svého Boha Hospodina a mávat rukou nad nemocným místem, aby malomocenství odehnal.

5:11  Naamán se rozhněval, odešel a řekl: Hle, říkal jsem si: Jistě vyjde, postaví se, bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, mávat rukou k místu a zbaví mě malomocenství.

5:11  Tedy rozhněvav se Náman, bral se odtud a mluvil: Hle, řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde, a stoje, vzývati bude jméno Hospodina Boha svého, a vznášeje ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenství mé.

5:11  Iratus Naaman recedebat, dicens : Putabam quod egrederetur ad me, et stans invocaret nomen Domini Dei sui, et tangeret manu sua locum lepræ, et curaret me.

5:12  Are not the Abana, and the Pharphar, rivers of Damascus, better than all the waters of Israel, that I may wash in them, and be made clean? So as he turned, and was going away with indignation,

5:12  Are not Abana and Pharpar, rivers of Damascus, better than all the waters of Israel? may I not wash in them, and be clean? So he turned and went away in a rage.

5:12  Cožpak nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší než všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl omýt v nich, abych byl čist?“ Obrátil se a rozhořčeně odcházel.

5:12  Copak nejsou damašské řeky Amana a Parpar lepší než všechna voda v Izraeli? Copak jsem se nemohl umýt v nich, abych byl očištěn?“ S tím se otočil a rozčilen odjel.

5:12  Což nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší nežli všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl umýt v nich, abych byl čist? Obrátil se a v hněvu odcházel.

5:12  Zdali nejsou lepší Abana a Farfar, řeky Damašské, nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl? A obrátiv se, jel s hněvem.

5:12  Numquid non meliores sunt Abana et Pharphar fluvii Damasci, omnibus aquis Israël, ut laver in eis, et munder ? Cum ergo vertisset se, et abiret indignans,

5:13  His servants came to him, and said to him: Father, if the prophet had bid thee do some great thing, surely thou shouldst have done it: how much rather what he now hath said to thee: Wash, and thou shalt be clean?

5:13  And his servants came near, and spake unto him, and said, My father, if the prophet had bid thee do some great thing, wouldest thou not have done it? how much rather then, when he saith to thee, Wash, and be clean?

5:13  Ale jeho služebníci přistoupili a domlouvali mu: „Otče, ten prorok ti řekl důležitou věc. Proč bys to neudělal? Přece ti řekl: ‚Omyj se, a budeš čist.‘“

5:13  Jeho služebníci ale přistoupili a řekli mu: „Otče, kdyby ti prorok uložil něco těžkého, neudělal bys to? Čím spíše tedy, když ti řekl: Omyj se, a budeš čistý.“

5:13  Přistoupili jeho otroci a přemlouvali ho. Říkali: Můj otče, kdyby ti prorok pověděl nějakou velkou věc, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti řekl: Umyj se a budeš čistý.

5:13  Ale přistoupivše služebníci jeho, mluvili k němu a řekli: Otče můj, jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist.

5:13  accesserunt ad eum servi sui, et locuti sunt ei : Pater, etsi rem grandem dixisset tibi propheta, certe facere debueras : quanto magis quia nunc dixit tibi : Lavare, et mundaberis ?

5:14  Then he went down, and washed in the Jordan seven times, according to the word of the man of God; and his flesh was restored, like the flesh of a little child: and he was made clean.

5:14  Then went he down, and dipped himself seven times in Jordan, according to the saying of the man of God: and his flesh came again like unto the flesh of a little child, and he was clean.

5:14  On tedy sestoupil a ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího. A jeho tělo bylo opět jako tělo malého chlapce. Byl čist.

5:14  A tak sestoupil a sedmkrát se ponořil v Jordánu, jak mu Boží muž řekl, a jeho tělo se uzdravilo – bylo čisté jako tělo malého chlapce!

5:14  Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo a bylo jako tělo malého chlapce -- byl čist.

5:14  A protož sstoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého, a očištěn jest.

5:14  Descendit, et lavit in Jordane septies juxta sermonem viri Dei : et restituta est caro ejus sicut caro pueri parvuli, et mundatus est.

5:15  And returning to the man of God, with all his train, he came, and stood before him, and said: In truth, I know there is no other God, in all the earth, but only in Israel: I beseech thee, therefore, take a blessing of thy servant.

5:15  And he returned to the man of God, he and all his company, and came, and stood before him: and he said, Behold, now I know that there is no God in all the earth, but in Israel: now therefore, I pray thee, take a blessing of thy servant.

5:15  Vrátil se k muži Božímu s celým svým průvodem. Přišel a postavil se před něho a řekl: „Hle, poznal jsem, že není Boha na celé zemi, jenom v Izraeli. A nyní přijmi prosím od svého služebníka projev vděčnosti.“

5:15  Hned se tedy s celým svým doprovodem vydal zpátky k Božímu muži. Předstoupil před něj a řekl: „Hle, teď jsem poznal, že na celém světě není Bůh jako v Izraeli. Zde, prosím, přijmi od svého služebníka tyto dary.“

5:15  Pak se vrátil k muži Božímu, on a celý jeho doprovod. Přišel, postavil se před ním a řekl: Hle, nyní vím, že na celé zemi není Bůh, jenom v Izraeli. A teď přijmi dar od svého otroka.

5:15  A hned navrátil se k muži Božímu se vším komonstvem svým, a přišed, stál před ním a řekl: Aj, již jsem poznal, žeť není Boha na vší zemi, jediné v Izraeli. Protož nyní vezmi, prosím, dary tyto od služebníka svého.

5:15  Reversusque ad virum Dei cum universo comitatu suo, venit, et stetit coram eo, et ait : Vere scio quod non sit alius deus in universa terra, nisi tantum in Israël. Obsecro itaque ut accipias benedictionem a servo tuo.

5:16  But he answered: As the Lord liveth, before whom I stand, I will receive none. And when he pressed him, he still refused.

5:16  But he said, As the Lord liveth, before whom I stand, I will receive none. And he urged him to take it; but he refused.

5:16  Elíša odvětil: „Jakože živ je Hospodin, v jehož službách stojím, nevezmu nic.“ Třebaže ho nutil, aby si něco vzal, on odmítl.

5:16  Elíša ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin, před jehož tváří stojím, nic si nevezmu!“ A i když ho Náman přemlouval, ať si něco vezme, odmítl.

5:16  On ale odpověděl: Jakože živ je Hospodin, kterému sloužím, nepřijmu. Ačkoliv ho nutil, aby přijal, on to odmítl.

5:16  On pak řekl: Živť jest Hospodin, před jehož oblíčejem stojím, žeť nic nevezmu. A ač ho nutil, aby vzal, však nikoli nechtěl.

5:16  At ille respondit : Vivit Dominus, ante quem sto, quia non accipiam. Cumque vim faceret, penitus non acquievit.

5:17  And Naaman said: As thou wilt: but I beseech thee, grant to me, thy servant, to take from hence two mules' burden of earth: for thy servant will not henceforth offer holocaust, or victim, to other gods, but to the Lord.

5:17  And Naaman said, Shall there not then, I pray thee, be given to thy servant two mules’ burden of earth? for thy servant will henceforth offer neither burnt offering nor sacrifice unto other gods, but unto the Lord.

5:17  Potom Naamán řekl: „Tedy nic? Kéž je tvému služebníku dáno tolik prsti, kolik unese pár mezků, neboť tvůj služebník už nebude připravovat zápalné oběti ani obětní hody jiným bohům než Hospodinu.

5:17  „Když jinak nedáš, pane,“ řekl potom Náman, „dovol prosím, ať si tvůj služebník alespoň naloží dva mezky zdejší půdou. Tvůj služebník už totiž nechce přinášet zápaly ani oběti žádným bohům kromě Hospodina.

5:17  Nato Naamán řekl: Když ne, tak dovol, ať je tvému otroku dán náklad prsti, co unese pár mezků, neboť tvůj otrok již nebude připravovat zápalné oběti ani obětní hody jiným bohům, jenom Hospodinu.

5:17  I řekl Náman: Tedy nic? Ale nechť jest dáno, prosím, mně služebníku tvému břímě země na dva mezky; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím, ale Hospodinu.

5:17  Dixitque Naaman : Ut vis : sed, obsecro, concede mihi servo tuo ut tollam onus duorum burdonum de terra : non enim faciet ultra servus tuus holocaustum aut victimam diis alienis, nisi Domino.

5:18  But there is only this, for which thou shalt entreat the Lord for thy servant; when my master goeth into the temple of Remmon, to worship there, and he leaneth on my hand: if I bow down in the temple of Remmon, when he boweth down in the same place, that the Lord pardon me, thy servant, for this thing.

5:18  In this thing the Lord pardon thy servant, that when my master goeth into the house of Rimmon to worship there, and he leaneth on my hand, and I bow myself in the house of Rimmon: when I bow down myself in the house of Rimmon, the Lord pardon thy servant in this thing.

5:18  Toliko v této věci ať Hospodin tvému služebníku odpustí: Když můj pán vstupuje do domu Rimónova, aby se tam klaněl, a opírá se o mou ruku, i já se v Rimónově domě skláním. Když se tedy v Rimónově domě budu sklánět, ať Hospodin tvému služebníku tuto věc odpustí!“

5:18  Jednu věc ale kéž Hospodin tvému služebníku odpustí: Když můj pán vchází do Rimonova chrámu, aby se tam klaněl, opírá se o mé rámě, takže i já se musím v Rimonově chrámu poklonit. Když se tedy budu klanět v Rimonově chrámu, kéž to Hospodin tvému služebníku odpustí.“

5:18  Tuto věc ať Hospodin odpustí tvému otroku: Když můj pán přichází do domu Rimónova, aby se tam klaněl, opírá se o mou ruku a klaním se v domě Rimónově. Až se budu klanět v domě Rimónově, ať Hospodin odpustí tvému otroku tuto věc.

5:18  V této však věci odpusť Hospodin služebníku tvému: Když vchází pán můj do chrámu Remmon, aby se tam modlil, a on podpírá se na mou ruku, že i já skláním se v chrámě Remmon. Toho sklánění mého v chrámě Remmon nechť neváží, prosím, Hospodin služebníku tvému při té věci.

5:18  Hoc autem solum est, de quo depreceris Dominum pro servo tuo, quando ingredietur dominus meus templum Remmon ut adoret : et illo innitente super manum meam, si adoravero in templo Remmon, adorante eo in eodem loco, ut ignoscat mihi Dominus servo tuo pro hac re.

5:19  And he said to him: Go in peace. So he departed from him, in the spring time of the earth.

5:19  And he said unto him, Go in peace. So he departed from him a little way.

5:19  On mu řekl: „Jdi v pokoji.“

5:19  „Jdi v pokoji,“ odpověděl mu Elíša. Ještě ani nebyl daleko,

5:19  Odpověděl mu: ⌈Jdi v pokoji.⌉ Když od něho odešel ⌈na kus cesty,⌉

5:19  I řekl jemu: Jdi v pokoji. A když odjel od něho nedaleko,

5:19  Qui dixit ei : Vade in pace. Abiit ergo ab eo electo terræ tempore.

5:20  But Giezi, the servant of the man of God, said: My master hath spared Naaman this Syrian, in not receiving of him that which he brought: as the Lord liveth, I will run after him, and take something of him.

5:20  But Gehazi, the servant of Elisha the man of God, said, Behold, my master hath spared Naaman this Syrian, in not receiving at his hands that which he brought: but, as the Lord liveth, I will run after him, and take somewhat of him.

5:20  řekl si Géchazí, mládenec Elíši, muže Božího: „Hle, můj pán ušetřil toho Aramejce Naamána, když nevzal z jeho ruky, co přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a něco si od něho vezmu.“

5:20  když si Gehazi, mládenec Božího muže Elíšy, řekl: „Tak vida, můj pán si odmítl vzít, co ten Aramejec Náman přinesl. Jakože je živ Hospodin, poběžím za ním a něco si od něj vezmu!“

5:20  Gechází, služebník Elíši, muže Božího, si řekl: Hle, můj pán ušetřil tohoto Aramejce Naamána a nepřijal od něj, co přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a vezmu si od něj něco.

5:20  V tom řekl Gézi služebník Elizea muže Božího: Hle, nedopustil pán můj Námanovi Syrskému tomuto, aby dáti měl z ruky své to, což přivezl. Živť jest Hospodin, žeť poběhnu za ním, a vezmu něco od něho.

5:20  Dixitque Giezi puer viri Dei : Pepercit dominus meus Naaman Syro isti, ut non acciperet ab eo quæ attulit : vivit Dominus, quia curram post eum, et accipiam ab eo aliquid.

5:21  And Giezi followed after Naaman: and when he saw him running after him, he leapt down from his chariot to meet him, and said: Is all well?

5:21  So Gehazi followed after Naaman. And when Naaman saw him running after him, he lighted down from the chariot to meet him, and said, Is all well?

5:21  A Géchazí se za Naamánem rozběhl. Když Naamán spatřil, že za ním běží, seskočil z vozu, šel mu vstříc a řekl: „Je všechno v pořádku?“

5:21  A tak se Gehazi rozeběhl za Námanem. Jakmile si Náman všiml, že za ním běží, vystoupil z vozu a šel mu vstříc. „Je všechno v pořádku?“ ptal se.

5:21  Tak se hnal Gechází za Naamánem. Když Naamán uviděl, že za ním někdo běží, ⌈rychle seskočil⌉ z vozu a šel mu vstříc. Zeptal se: Vše ⌈v pořádku?⌉

5:21  Protož běžel Gézi za Námanem. A vida Náman běžícího za sebou, rychle skočil s vozu vstříc jemu a řekl: Dobře-li se děje?

5:21  Et secutus est Giezi post tergum Naaman : quem cum vidisset ille currentem ad se, desiliit de curru in occursum ejus, et ait : Rectene sunt omnia ?

5:22  And he said: Well: my master hath sent me to thee, saying: Just now there are come to me from mount Ephraim, two young men of the sons of the prophets: give them a talent of silver, and two changes of garments.

5:22  And he said, All is well. My master hath sent me, saying, Behold, even now there be come to me from mount Ephraim two young men of the sons of the prophets: give them, I pray thee, a talent of silver, and two changes of garments.

5:22  Odpověděl: „V pořádku. Můj pán mě posílá se vzkazem: ‚Hle, právě ke mně přišli z Efrajimského pohoří dva mládenci z prorockých žáků. Dej jim talent stříbra a dvoje sváteční šaty!‘“

5:22  „Ano, v pořádku,“ odpověděl Gehazi. „Můj pán mě jen posílá se vzkazem: Teď právě ke mně přišli dva mládenci od prorockých učedníků z Efraimských hor. Dej jim, prosím, talent stříbra a dvoje slavnostní šaty.“

5:22  Odpověděl: Vše v pořádku. Můj pán mě poslal se slovy: Hle, přišli ke mně právě z Efrajimského pohoří dva mládenci z prorockých žáků. Dej jim, prosím, talent stříbra a dvě proměnná roucha.

5:22  A on odpověděl: Dobře. Pán můj poslal mne, aťbych řekl: Aj, teď nyní přišli ke mně dva mládenci s hory Efraim z synů prorockých; dej jim medle centnéř stříbra a dvoje roucho proměnné.

5:22  Et ille ait : Recte. Dominus meus misit me ad te dicens : Modo venerunt ad me duo adolescentes de monte Ephraim, ex filiis prophetarum : da eis talentum argenti, et vestes mutatorias duplices.

5:23  And Naaman said: It is better that thou take two talents. And he forced him, and bound two talents of silver in two bags, and two changes of garments, and laid them upon two of his servants, and they carried them before him.

5:23  And Naaman said, Be content, take two talents. And he urged him, and bound two talents of silver in two bags, with two changes of garments, and laid them upon two of his servants; and they bare them before him.

5:23  Naamán řekl: „Vezmi si laskavě dva talenty.“ A ještě ho nutil. Zavázal oba talenty stříbra do dvou vaků, k tomu dvoje sváteční roucho, a dal to dvěma svým mládencům, aby to před ním nesli.

5:23  „Ale jistě!“ odpověděl Náman a přemlouval ho: „Vezmi si prosím dva talenty.“ Zavázal tedy dva talenty stříbra do dvou pytlů, přidal k tomu dvoje slavnostní šaty a všechno to svěřil dvěma svým mládencům, aby to nesli před Gehazim.

5:23  Naamán odpověděl: Buď tak laskav, vezmi si dva talenty. Nutil ho a zabalil dva talenty stříbra do dvou vaků i dvě proměnná roucha a dal to dvěma svým služebníkům, aby to před ním nesli.

5:23  I řekl Náman: Raději vezmi dva centnéře. I přinutil ho. A svázav dva centnéře stříbra do dvou pytlů, a dvoje roucho proměnné, vložil to na dva pacholky své, kteříž nesli před ním.

5:23  Dixitque Naaman : Melius est ut accipias duo talenta. Et coëgit eum, ligavitque duo talenta argenti in duobus saccis, et duplicia vestimenta, et imposuit duobus pueris suis, qui et portaverunt coram eo.

5:24  And when he was come, and now it was the evening, he took them from their hands, and laid them up in the house, and sent the men away, and they departed.

5:24  And when he came to the tower, he took them from their hand, and bestowed them in the house: and he let the men go, and they departed.

5:24  Když přišel na kopec, vzal si to od nich a doma uložil. Muže propustil a oni odešli.

5:24  Když ale došli k návrší, Gehazi to od nich převzal a schoval to tam v jednom domě. S muži se rozloučil a oni odešli.

5:24  Když přišel Géchazí na kopec, vzal si to od nich a uložil to v domě. Muže propustil a oni odešli.

5:24  A když přišel na vrch, vzal to z rukou jejich, a složil v jednom domě, propustiv muže ty, kteřížto odešli.

5:24  Cumque venisset jam vesperi, tulit de manu eorum, et reposuit in domo, dimisitque viros, et abierunt.

5:25  But he went in, and stood before his master. And Eliseus said: Whence comest thou, Giezi? He answered: Thy servant went no whither.

5:25  But he went in, and stood before his master. And Elisha said unto him, Whence comest thou, Gehazi? And he said, Thy servant went no whither.

5:25  Sám pak vešel a postavil se před svého pána. Elíša se ho zeptal: „Odkudpak, Géchazí?“ Odvětil: „Tvůj služebník nikam nešel.“

5:25  Také on odešel a vrátil se ke svému pánu. „Kde jsi byl, Gehazi?“ zeptal se Elíša. „Tvůj služebník nešel celkem nikam.“

5:25  On pak šel a postavil se před svým pánem. Elíša se ho zeptal: Odkudpak, Géchází? Odpověděl: Tvůj otrok nešel nikam.

5:25  Sám pak všed, stál před pánem svým. I řekl mu Elizeus: Odkudžto, Gézi? Odpověděl: Nechodil služebník tvůj nikam.

5:25  Ipse autem ingressus, stetit coram domino suo. Et dixit Eliseus : Unde venis, Giezi ? Qui respondit : Non ivit servus tuus quoquam.

5:26  But he said: Was not my heart present, when the man turned back, from his chariot, to meet thee? So now thou hast received money, and received garments, to buy oliveyards and vineyards, and sheep, and oxen, and men-servants, and maid-servants.

5:26  And he said unto him, Went not mine heart with thee, when the man turned again from his chariot to meet thee? Is it a time to receive money, and to receive garments, and oliveyards, and vineyards, and sheep, and oxen, and menservants, and maidservants?

5:26  Elíša mu řekl: „Což jsem v duchu nebyl při tom, když se muž obrátil ze svého vozu a šel ti vstříc? Copak je čas brát stříbro a brát šaty a olivoví či vinice, brav či skot, otroky či otrokyně?

5:26  „Copak jsem tam v duchu nebyl, když ten muž vystoupil z vozu a šel ti vstříc?“ řekl mu na to Elíša. „Copak je teď vhodná chvíle brát stříbro a šaty, háje a vinice, brav a skot, sluhy a služky?

5:26  On mu řekl: ⌈Nešel jsem v duchu s tebou,⌉ když ten muž sestoupil ze svého vozu a šel ti vstříc? Což je čas brát stříbro a brát roucha, ⌈olivové háje a vinice,⌉ brav a skot, otroky a otrokyně?

5:26  Kterýž řekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo při tom, když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě? Zdaliž čas byl bráti stříbro aneb roucho, aneb olivoví a vinice, aneb stáda a voly, neb služebníky aneb děvky?

5:26  At ille ait : Nonne cor meum in præsenti erat, quando reversus est homo de curru suo in occursum tui ? nunc igitur accepisti argentum, et accepisti vestes ut emas oliveta, et vineas, et oves, et boves, et servos, et ancillas.

5:27  But the leprosy of Naaman, shall also stick to thee, and to thy seed for ever. And he went out from him a leper, as white as snow.

5:27  The leprosy therefore of Naaman shall cleave unto thee, and unto thy seed for ever. And he went out from his presence a leper as white as snow.

5:27  Proto Naamánovo malomocenství navěky ulpí na tobě a na tvém potomstvu.“ I vyšel od něho malomocný, bílý jako sníh.

5:27  Námanovo malomocenství proto navěky ulpí na tobě a na tvých potomcích!“ A Gehazi od něj odešel malomocný – bílý jako sníh!

5:27  Naamánovo malomocenství ulpí navěky na tobě a na tvém potomstvu. Nato od něj odešel postižen malomocenstvím, bílý jako sníh.

5:27  Protož malomocenství Námanovo přichytí se tebe i semene tvého na věky. I vyšel od tváři jeho malomocný jako sníh.

5:27  Sed et lepra Naaman adhærebit tibi, et semini tuo usque in sempiternum. Et egressus est ab eo leprosus quasi nix.

Chapter 6

6:1  And the sons of the prophets said to Eliseus: Behold, the place where we dwell with thee is too strait for us.

6:1  And the sons of the prophets said unto Elisha, Behold now, the place where we dwell with thee is too strait for us.

6:1  Proročtí žáci řekli Elíšovi: „Hle, místo, kde před tebou sedáváme, je pro nás těsné.

6:1  Proročtí učedníci řekli Elíšovi: „Podívej se, místo, kde s tebou bydlíme, je nám příliš těsné.

6:1  Proročtí žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobýváme před tebou, je pro nás těsné.

6:1  Řekli pak synové proročtí Elizeovi: Ej, teď místo toto, v němž bydlíme s tebou, jest nám těsné.

6:1  Dixerunt autem filii prophetarum ad Eliseum : Ecce locus in quo habitamus coram te, angustus est nobis.

6:2  Let us go as far as the Jordan, and take out of the wood every man a piece of timber, that we may build us there a place to dwell in. And he said: Go.

6:2  Let us go, we pray thee, unto Jordan, and take thence every man a beam, and let us make us a place there, where we may dwell. And he answered, Go ye.

6:2  Pojďme k Jordánu, vezmeme si odtamtud každý jeden trám a uděláme si místo, kde bychom sedávali.“ Řekl: „Jděte!“

6:2  Pojďme k Jordánu; každý odtamtud vezmeme jeden trám a postavíme si tam místo k bydlení.“ Odpověděl jim: „Můžete jít.“

6:2  Pojďme k Jordánu, vezměme odtamtud každý jeden trám a udělejme si tam místo k bydlení. Řekl: Jděte!

6:2  Medle, nechť jdeme až k Jordánu, abychom vzali odtud jeden každý jedno dřevo, a uděláme sobě tu místo, v němž bychom bydlili. Jimž řekl: Jděte.

6:2  Eamus usque ad Jordanem, et tollant singuli de silva materias singulas, ut ædificemus nobis ibi locum ad habitandum. Qui dixit : Ite.

6:3  And one of them said: But come thou also with thy servants. He answered: I will come.

6:3  And one said, Be content, I pray thee, and go with thy servants. And he answered, I will go.

6:3  Ale jeden z nich řekl: „Buď tak laskav a pojď se svými služebníky.“ Odvětil: „Ano, půjdu.“

6:3  „A nechtěl bys jít se svými služebníky?“ řekl jeden z nich. „Dobrá, půjdu,“ odpověděl Elíša

6:3  Kdosi řekl: Buď tak laskav, prosím, a pojď se svými otroky. Odpověděl: Půjdu.

6:3  I řekl jeden: Prosím, poď také s služebníky svými. Kterýž odpověděl: A já půjdu.

6:3  Et ait unus ex illis : Veni ergo et tu cum servis tuis. Respondit : Ego veniam.

6:4  So he went with them. And when they were come to the Jordan, they cut down wood.

6:4  So he went with them. And when they came to Jordan, they cut down wood.

6:4  I šel s nimi. Přišli k Jordánu a začali kácet stromy.

6:4  a šel s nimi. Přišli k Jordánu a začali kácet stromy.

6:4  Šel tedy s nimi. Přišli k Jordánu a káceli stromy.

6:4  Takž šel s nimi. A když přišli k Jordánu, sekali dříví.

6:4  Et abiit cum eis. Cumque venissent ad Jordanem, cædebant ligna.

6:5  And it happened, as one was felling some timber, that the head of the ax fell into the water: and he cried out, and said: Alas, alas, alas, my lord, for this same was borrowed.

6:5  But as one was felling a beam, the axe head fell into the water: and he cried, and said, Alas, master! for it was borrowed.

6:5  Při porážení stromu se jednomu z nich stalo, že mu železná sekera spadla do vody. Vykřikl a zvolal: „Ach, můj pane, je vypůjčená!“

6:5  Jednomu z nich při tom náhle sklouzla sekera z topůrka a spadla do vody. „Ach, pane!“ vykřikl, „byla vypůjčená!“

6:5  I stalo se, že kdosi porážel kmen a sekera spadla do vody. Křičel: Ach, můj pane, byla půjčená!

6:5  I stalo se, když jeden z nich podtínal dřevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkřikl a řekl: Ach, pane můj, a ta ještě byla vypůjčená.

6:5  Accidit autem ut cum unus materiam succidisset, caderet ferrum securis in aquam : exclamavitque ille, et ait : Heu ! heu ! heu ! domine mi : et hoc ipsum mutuo acceperam.

6:6  And the man of God said: Where did it fall? and he shewed him the place: Then he cut off a piece of wood, and cast it in thither: and the iron swam.

6:6  And the man of God said, Where fell it? And he shewed him the place. And he cut down a stick, and cast it in thither; and the iron did swim.

6:6  Muž Boží se otázal: Kam padla?“ Když mu to místo ukázal, uřízl Elíša dřevo, hodil je tam a železo vyplavalo.

6:6  „Kam spadla?“ zeptal se Boží muž. Když mu to místo ukázal, Elíša usekl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala.

6:6  Muž Boží se zeptal: Kam spadla? Když mu to místo ukázal, uřízl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala.

6:6  Jemuž řekl muž Boží: Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž uťav dřevo, uvrhl je tam, a učinil, aby zplynula sekera.

6:6  Dixit autem homo Dei : Ubi cecidit ? At ille monstravit ei locum. Præcidit ergo lignum, et misit illuc : natavitque ferrum,

6:7  And he said: Take it up. And he put out his hand, and took it.

6:7  Therefore said he, Take it up to thee. And he put out his hand, and took it.

6:7  Pak řekl: „Přitáhni si je!“ On vztáhl ruku a vzal si je.

6:7  „Vytáhni si ji,“ řekl a on natáhl ruku a vzal si ji.

6:7  Řekl: Vytáhni si ji. Vztáhl ruku a vzal si ji.

6:7  A řekl: Vezmi ji sobě. Kterýž vztáh ruku svou, vzal ji.

6:7  et ait : Tolle. Qui extendit manum, et tulit illud.

6:8  And the king of Syria warred against Israel, and took counsel with his servants, saying: In such and such a place, let us lay an ambush.

6:8  Then the king of Syria warred against Israel, and took counsel with his servants, saying, In such and such a place shall be my camp.

6:8  Kdykoli se aramejský král chystal do boje proti Izraeli, radíval se se svými služebníky: „Můj tábor bude na tom a tom místě.“

6:8  Když aramejský král válčil s Izraelem, poradil se se svými služebníky a řekl: „Položím svůj tábor tam a tam.“

6:8  Když aramejský král vedl válku proti Izraeli, poradil se se svými otroky: Na tom a tom místě bude můj tábor.

6:8  Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, řka: Na tom a na tom místě položí se vojsko mé:

6:8  Rex autem Syriæ pugnabat contra Israël, consiliumque iniit cum servis suis, dicens : In loco illo et illo ponamus insidias.

6:9  And the man of God sent to the king of Israel, saying: Beware that thou pass not to such a place: for the Syrians are there in ambush.

6:9  And the man of God sent unto the king of Israel, saying, Beware that thou pass not such a place; for thither the Syrians are come down.

6:9  Muž Boží však izraelskému králi vždycky vzkazoval: „Dej si pozor a netáhni tímto místem, protože tam táboří Aramejci!“

6:9  Boží muž ale vzkázal izraelskému králi: „Dej pozor, ať neprocházíš tímto místem; skrývají se tam Aramejci.“

6:9  Muž Boží však izraelskému králi vzkázal: Měj se na pozoru, abys neprocházel tímto místem, neboť tam táboří Aramejci.

6:9  Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, řka: Viz, abys netáhl přes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách.

6:9  Misit itaque vir Dei ad regem Israël, dicens : Cave ne transeas in locum illum : quia ibi Syri in insidiis sunt.

6:10  And the king of Israel, sent to the place which the man of God had told him, and prevented him, and looked well to himself there not once nor twice.

6:10  And the king of Israel sent to the place which the man of God told him and warned him of, and saved himself there, not once nor twice.

6:10  Izraelský král posílal zvědy na místo, které mu muž Boží označil a před nímž ho varoval, aby se tam měl na pozoru; stalo se tak ne jednou nebo dvakrát.

6:10  Izraelský král pak na to místo, o kterém mu Boží muž řekl, poslal varování, ať si tam dávají pozor. Tak se to dělo znovu a znovu.

6:10  Izraelský král poslal posly na to místo, o kterém mu muž Boží pověděl a varoval ho, a měl se tam na pozoru; a to se stalo ne jednou či dvakrát.

6:10  Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl řekl muž Boží, a vystříhal ho, aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát.

6:10  Misit itaque rex Israël ad locum quem dixerat ei vir Dei, et præoccupavit eum, et observavit se ibi non semel neque bis.

6:11  And the heart of the king of Syria, was troubled for this thing. And calling together his servants, he said: Why do you not tell me who it is that betrays me to the king of Israel?

6:11  Therefore the heart of the king of Syria was sore troubled for this thing; and he called his servants, and said unto them, Will ye not shew me which of us is for the king of Israel?

6:11  Ta věc pobouřila mysl aramejského krále; svolal své služebníky a řekl jim: „Proč mi neoznámíte, kdo z našich donáší izraelskému králi?“

6:11  Aramejského krále to přivádělo k nepříčetnosti. „Tak řeknete mi už,“ křičel na své služebníky, „kdo z nás tady donáší izraelskému králi?“

6:11  ⌈Mysl aramejského krále byla kvůli tomu rozbouřená.⌉ Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich je s izraelským králem?

6:11  A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší?

6:11  Conturbatumque est cor regis Syriæ pro hac re : et convocatis servis suis, ait : Quare non indicatis mihi quis proditor mei sit apud regem Israël ?

6:12  And one of his servants said: No one, my lord, O king: but Eliseus, the prophet, that is in Israel, telleth the king of Israel all the words, that thou speakest in thy privy chamber.

6:12  And one of his servants said, None, my lord, O king: but Elisha, the prophet that is in Israel, telleth the king of Israel the words that thou speakest in thy bedchamber.

6:12  Jeden z jeho služebníků řekl: „Nikoli, králi, můj pane. Je to prorok Elíša, který je v Izraeli. Ten oznamuje izraelskému králi i ta slova, která vyslovíš ve své ložnici.“

6:12  Jeden z jeho služebníků se ozval: „Nikdo, pane můj, králi. To Elíša, ten prorok v Izraeli, prozradí izraelskému králi i to, co říkáš v ložnici.“

6:12  Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi věci, které mluvíš ve své ložnici.

6:12  Jemuž řekl jeden z služebníků jeho: Nikoli, pane můj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém.

6:12  Dixitque unus servorum ejus : Nequaquam, domine mi rex, sed Eliseus propheta qui est in Israël, indicat regi Israël omnia verba quæcumque locutus fueris in conclavi tuo.

6:13  And he said to them: Go, and see where he is: that I may send and take him. And they told him: saying: Behold he is in Dothan.

6:13  And he said, Go and spy where he is, that I may send and fetch him. And it was told him, saying, Behold, he is in Dothan.

6:13  On poručil: „Jděte zjistit, kde je, a já ho dám zajmout.“ Oznámili mu: „Hle, je v Dótanu.“

6:13  Král tedy rozkázal: „Jděte zjistit, kde je! Nechám ho tam zajmout.“ Když pak přišla zpráva: „Je právě v Dotanu,“

6:13  Řekl: Jděte a podívejte se, kde je. Pak pošlu a zajmu ho. Oznámili mu: Je v Dótanu.

6:13  Kterýž řekl: Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu těmito slovy: Hle, jest v Dotain.

6:13  Dixitque eis : Ite, et videte ubi sit, ut mittam, et capiam eum. Annuntiaveruntque ei, dicentes : Ecce in Dothan.

6:14  Therefore, he sent thither horses, and chariots, and the strength of an army: and they came by night, and beset the city.

6:14  Therefore sent he thither horses, and chariots, and a great host: and they came by night, and compassed the city about.

6:14  Poslal tam koně a vozy a silný oddíl vojska. Přitáhli v noci a oblehli město.

6:14  hned tam poslal koně, vozy a množství vojáků. Dorazili tam v noci a město obklíčili.

6:14  Poslal tam koně a vozy, ohromné vojsko. Přitáhli v noci a obklíčili město.

6:14  Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké. Kteříž přitáhše v noci, oblehli město.

6:14  Misit ergo illuc equos et currus, et robur exercitus : qui cum venissent nocte, circumdederunt civitatem.

6:15  And the servant of the man of God, rising early went out, and saw an army round about the city, and horses and chariots: and he told him, saying: Alas, alas, alas, my lord, what shall we do?

6:15  And when the servant of the man of God was risen early, and gone forth, behold, an host compassed the city both with horses and chariots. And his servant said unto him, Alas, my master! how shall we do?

6:15  Za časného jitra vstal sluha muže Božího, vyšel ven, a hle, vojsko s koni a vozy obkličovalo město. Mládenec Elíšovi řekl: „Běda, můj pane, co teď budeme dělat?“

6:15  Ráno sluha Božího muže vstal, vyšel ven a hle – kolem celého města vojsko, koně a vozy! „Ach, můj pane,“ řekl mládenec Elíšovi, „co si počneme?“

6:15  Služebník muže Božího vstal časně ráno, vyšel, a hle, ⌈vojsko bylo kolem města,⌉ koně i vozy. Jeho služebník se ho zeptal: Ach, můj pane, co budeme dělat?

6:15  Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati?

6:15  Consurgens autem diluculo minister viri Dei, egressus vidit exercitum in circuitu civitatis, et equos et currus : nuntiavitque ei, dicens : Heu ! heu ! heu ! domine mi : quid faciemus ?

6:16  But he answered: Fear not: for there are more with us than with them.

6:16  And he answered, Fear not: for they that be with us are more than they that be with them.

6:16  Odvětil: „Neboj se, protože s námi je jich víc než s nimi.“

6:16  „Neboj se,“ odpověděl mu. „S námi jich je víc než s nimi.“

6:16  Odpověděl: Neboj se, protože ⌈s námi jich je víc než s nimi.⌉

6:16  Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi.

6:16  At ille respondit : Noli timere : plures enim nobiscum sunt, quam cum illis.

6:17  And Eliseus prayed, and said: Lord, open his eyes, that he may see. And the Lord opened the eyes of the servant, and he saw: and behold, the mountain was full of horses, and chariots of fire round about Eliseus.

6:17  And Elisha prayed, and said, Lord, I pray thee, open his eyes, that he may see. And the Lord opened the eyes of the young man; and he saw: and, behold, the mountain was full of horses and chariots of fire round about Elisha.

6:17  Potom se Elíša modlil: „Hospodine, otevři mu prosím oči, aby viděl!“ Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou koní a ohnivých vozů okolo Elíši.

6:17  Pak se Elíša modlil: „Hospodine, otevři mu oči, ať vidí.“ Hospodin mládenci otevřel oči a hle – uviděl kolem Elíši horu ohnivých koní a vozů!

6:17  Pak se Elíša modlil: Hospodine, otevři jeho oči, ať vidí. A Hospodin otevřel služebníkovy oči a viděl, hle, ⌈pohoří kolem Elíši bylo plné koní a ohnivých vozů.⌉

6:17  I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea.

6:17  Cumque orasset Eliseus, ait : Domine, aperi oculos hujus, ut videat. Et aperuit Dominus oculos pueri, et vidit : et ecce mons plenus equorum et curruum igneorum in circuitu Elisei.

6:18  And the enemies came down to him: but Eliseus prayed to the Lord, saying: Strike, I beseech thee, this people with blindness: and the Lord struck them with blindness, according to the word of Eliseus.

6:18  And when they came down to him, Elisha prayed unto the Lord, and said, Smite this people, I pray thee, with blindness. And he smote them with blindness according to the word of Elisha.

6:18  Když se k němu Aramejci začali stahovat, modlil se Elíša k Hospodinu: „Raň tento pronárod zaslepeností!“ I ranil je zaslepeností podle Elíšova slova.

6:18  Když se k němu Aramejci začali stahovat, Elíša se modlil k Hospodinu: „Prosím, oslep ten zástup!“ A on je naráz oslepil, jak Elíša řekl.

6:18  Jak k němu Aramejci sestupovali, modlil se Elíša k Hospodinu: Raň tento národ slepotou. A ranil je slepotou podle Elíšova slova.

6:18  A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy.

6:18  Hostes vero descenderunt ad eum : porro Eliseus oravit ad Dominum, dicens : Percute, obsecro, gentem hanc cæcitate. Percussitque eos Dominus ne viderent, juxta verbum Elisei.

6:19  And Eliseus said to them: This is not the way, neither is this the city: follow me, and I will shew you the man whom you seek. So he led them into Samaria.

6:19  And Elisha said unto them, This is not the way, neither is this the city: follow me, and I will bring you to the man whom ye seek. But he led them to Samaria.

6:19  Elíša jim řekl: „To není ta cesta ani to město. Pojďte za mnou, dovedu vás k muži, kterého hledáte.“ A dovedl je do Samaří.

6:19  Elíša pak na ně zavolal: „To není ta cesta! To není to město! Pojďte za mnou a dovedu vás k muži, kterého hledáte.“ A dovedl je do Samaří.

6:19  Elíša jim řekl: Toto není ta cesta a to město. Pojďte za mnou a přivedu vás k muži, kterého hledáte. Pak je přivedl do Samaří.

6:19  V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří.

6:19  Dixit autem ad eos Eliseus : Non est hæc via, neque ista est civitas : sequimini me, et ostendam vobis virum quem quæritis. Duxit ergo eos in Samariam :

6:20  And when they were come into Samaria, Eliseus said: Lord, open the eyes of these men, that they may see. And the Lord opened their eyes, and they saw themselves to be in the midst of Samaria.

6:20  And it came to pass, when they were come into Samaria, that Elisha said, Lord, open the eyes of these men, that they may see. And the Lord opened their eyes, and they saw; and, behold, they were in the midst of Samaria.

6:20  Sotva vstoupili do Samaří, Elíša řekl: „Hospodine, otevři jim oči, ať vidí.“ Hospodin jim otevřel oči a spatřili, že jsou uprostřed Samaří.

6:20  Jakmile vešli do Samaří, Elíša řekl: „Hospodine, otevři jim oči, ať vidí.“ Hospodin jim otevřel oči a hle – uviděli, že jsou uprostřed Samaří!

6:20  I stalo se, když přišli do Samaří, že Elíša řekl: Hospodine, otevři jejich oči, ať vidí. Hospodin otevřel jejich oči a viděli, že jsou uprostřed Samaří.

6:20  I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří.

6:20  cumque ingressi fuissent in Samariam, dixit Eliseus : Domine, aperi oculos istorum, ut videant. Aperuitque Dominus oculos eorum, et viderunt se esse in medio Samariæ.

6:21  And the king of Israel said to Eliseus, when he saw them: My father, shall I kill them?

6:21  And the king of Israel said unto Elisha, when he saw them, My father, shall I smite them? shall I smite them?

6:21  Když je uviděl izraelský král, řekl Elíšovi: „Můj otče, mám je dát pobít?“

6:21  Vtom je spatřil izraelský král. „Mám je pobít, otče? Mám je pobít?“ ptal se Elíši.

6:21  Když je uviděl izraelský král, zeptal se Elíši: Mám je pobít, můj otče?

6:21  Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj?

6:21  Dixitque rex Israël ad Eliseum, cum vidisset eos : Numquid percutiam eos, pater mi ?

6:22  And he said: Thou shalt not kill them: for thou didst not take them with thy sword, or thy bow, that thou mayst kill them: but set bread and water before them, that they may eat and drink, and go to their master.

6:22  And he answered, Thou shalt not smite them: wouldest thou smite those whom thou hast taken captive with thy sword and with thy bow? set bread and water before them, that they may eat and drink, and go to their master.

6:22  Řekl mu: „Nepobíjej. Což jsi je zajal svým mečem a lukem, abys je pobil? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí. Pak ať jdou ke svému pánu.“

6:22  „Ne!“ odpověděl. „Nezajal jsi je vlastním mečem a lukem, a teď bys je chtěl pobíjet? Dej jim jídlo a vodu, ať se najedí a napijí a pak ať se vrátí ke svému pánu.“

6:22  Odpověděl: Nepobíjej. Cožpak jsi je zajal svým mečem a lukem, že je chceš pobít? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí a pak ať jdou ke svému pánu.

6:22  Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému.

6:22  At ille ait : Non percuties : neque enim cepisti eos gladio et arcu tuo, ut percutias : sed pone panem et aquam coram eis, ut comedant et bibant, et vadant ad dominum suum.

6:23  And a great provision of meats was set before them, and they ate and drank; and he let them go: and they went away to their master: and the robbers of Syria came no more into the land of Israel.

6:23  And he prepared great provision for them: and when they had eaten and drunk, he sent them away, and they went to their master. So the bands of Syria came no more into the land of Israel.

6:23  Připravil jim tedy velkou hostinu. Když se najedli a napili, propustil je a oni odešli ke svému pánu. A aramejské hordy už nikdy nevpadly do izraelské země.

6:23  Král jim tedy vystrojil velikou hostinu, a když se najedli a napili, propustil je. Vrátili se ke svému pánu a od té doby aramejské nájezdy na izraelské území přestaly.

6:23  Uspořádal jim velkou hostinu, jedli a pili a pak je propustil a oni šli ke svému pánu. A aramejské loupežné hordy již znovu do izraelské země nepřitáhly.

6:23  A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské.

6:23  Appositaque est eis ciborum magna præparatio, et comederunt et biberunt, et dimisit eos, abieruntque ad dominum suum, et ultra non venerunt latrones Syriæ in terram Israël.

6:24  And it came to pass, after these things, that Benadad, king of Syria, gathered together all his army, and went up and besieged Samaria.

6:24  And it came to pass after this, that Ben–hadad king of Syria gathered all his host, and went up, and besieged Samaria.

6:24  Po nějakém čase Ben-hadad, král aramejský, shromáždil celý svůj tábor, vytáhl a oblehl Samaří.

6:24  Později ale aramejský král Ben-hadad znovu shromáždil celé své vojsko, vytáhl proti Samaří a oblehl je.

6:24  I stalo se později, že aramejský král Ben–hadad shromáždil celé své vojsko, vytáhl a oblehl Samaří.

6:24  Stalo se potom, že shromáždil Benadad král Syrský všecka vojska svá, a přitáh, oblehl Samaří.

6:24  Factum est autem post hæc, congregavit Benadad rex Syriæ universum exercitum suum, et ascendit, et obsidebat Samariam.

6:25  And there was a great famine in Samaria: and so long did the siege continue, till the head of an ass was sold for fourscore pieces of silver, and the fourth part of a cabe of pigeons' dung, for five pieces of silver.

6:25  And there was a great famine in Samaria: and, behold, they besieged it, until an ass’s head was sold for fourscore pieces of silver, and the fourth part of a cab of dove’s dung for five pieces of silver.

6:25  V Samaří nastal veliký hlad, neboť je dlouho obléhali, až byla oslí hlava za osmdesát šekelů stříbra a čtvrtka dížky holubího trusu za pět šekelů stříbra.

6:25  V Samaří nastal veliký hlad. Obléhání pokračovalo, až byla oslí hlava za osmdesát šekelů stříbra a čtvrt dížky „holubího trusu“ za pět šekelů stříbra.

6:25  V Samaří nastal velký hlad. Hle, obléhali ho tak dlouho , že oslí hlava byla za osmdesát stříbrných a čtvrtina kabu ⌈holubího trusu⌉ za pět stříbrných.

6:25  Pročež byl hlad veliký v Samaří; nebo aj, tak dlouho obleženo bylo, až hlava oslová byla za osmdesáte stříbrných, a čtvrtý díl míry káb trusů holubích za pět stříbrných.

6:25  Factaque est fames magna in Samaria : et tamdiu obsessa est, donec venundaretur caput asini octoginta argenteis, et quarta pars cabi stercoris columbarum quinque argenteis.

6:26  And as the king of Israel was passing by the wall, a certain woman cried out to him, saying: Save me, my lord, O king.

6:26  And as the king of Israel was passing by upon the wall, there cried a woman unto him, saying, Help, my lord, O king.

6:26  Když izraelský král obcházel hradby, vykřikla na něho jedna žena: „Pomoz, králi, můj pane!“

6:26  Jednou, když izraelský král obcházel hradby, nějaká žena na něj vykřikla: „Pomoz, pane můj, králi!“

6:26  Když se jednou izraelský král procházel po hradbách, volala k němu úpěnlivě nějaká žena: Pomoz, můj pane a králi.

6:26  I přihodilo se, když král Izraelský šel po zdi, žena jedna zvolala k němu, řkuci: Spomoz mi, pane můj králi.

6:26  Cumque rex Israël transiret per murum, mulier quædam exclamavit ad eum, dicens : Salva me, domine mi rex.

6:27  And he said: If the Lord doth not save thee, how can I save thee? out of the barnfloor, or out of the winepress? And the king said to her: What aileth thee? And she answered:

6:27  And he said, If the Lord do not help thee, whence shall I help thee? out of the barnfloor, or out of the winepress?

6:27  Odpověděl: „Nepomůže-li ti Hospodin, jak bych ti mohl pomoci já? Něčím z humna nebo lisu?“

6:27  „Když ti nepomáhá Hospodin, jak ti mám pomoci já? Je libo obilí z mlatu nebo víno z lisu?!“ odpověděl jí král.

6:27  Odpověděl: Jestliže ti nepomůže Hospodin, odkud mám vzít pro tebe pomoc? Snad z ⌈humna či z lisu?⌉

6:27  Kterýž řekl: Jestliť nespomůže Hospodin, odkud já mám pomoci tobě? Zdali z humna aneb z presu?

6:27  Qui ait : Non te salvat Dominus : unde te possum salvare ? de area, vel de torculari ? Dixitque ad eam rex : Quid tibi vis ? Quæ respondit :

6:28  This woman said to me: Give thy son, that we may eat him today, and we will eat my son tomorrow.

6:28  And the king said unto her, What aileth thee? And she answered, This woman said unto me, Give thy son, that we may eat him to day, and we will eat my son to morrow.

6:28  A král se jí zeptal: „Co je ti?“ Odvětila: „Tato žena mi řekla: ‚Dej sem svého syna a dnes jej sníme. Mého syna sníme zítra.‘

6:28  Potom se zeptal: „Tak co chceš?“ Začala mu vyprávět: „Tahle žena mi řekla: ‚Dej sem svého syna. Dnes ho sníme a zítra sníme zase mého.‘

6:28  Král se jí pak zeptal: Co je ⌈s tebou?⌉ Odpověděla: Tato žena mi řekla: Dej svého syna a sníme ho dnes a mého syna sníme zítra.

6:28  Řekl jí ještě král: Cožtě pak? Kteráž odpověděla: Žena tato řekla mi: Dej syna svého, abychom ho dnes snědly, zítra také sníme syna mého.

6:28  Mulier ista dixit mihi : Da filium tuum, ut comedamus eum hodie, et filium meum comedemus cras.

6:29  So we boiled my son, and ate him. And I said to her on the next day: Give thy son, that we may eat him. And she hath hid her son.

6:29  So we boiled my son, and did eat him: and I said unto her on the next day, Give thy son, that we may eat him: and she hath hid her son.

6:29  Tak jsme mého syna uvařily a snědly. Ale když jsem jí druhého dne řekla: ‚Dej sem svého syna a sníme jej‘, ona svého syna ukryla.“

6:29  A tak jsme mého syna uvařily a snědly. Druhý den jí povídám: ‚Dej sem svého syna, ať ho sníme.‘ Jenže ona svého syna schovala!“

6:29  Uvařily jsme mého syna a snědly jsme ho. Další den jsem jí řekla: Dej svého syna a sníme ho. Ale ona svého syna ukryla.

6:29  I uvařily jsme syna mého, a snědly jsme jej. Potom druhého dne řekla jsem jí: Dej syna svého, abychom ho snědly. Ale ona skryla syna svého.

6:29  Coximus ergo filium meum, et comedimus. Dixique ei die altera : Da filium tuum, ut comedamus eum. Quæ abscondit filium suum.

6:30  When the king heard this, he rent his garments, and passed by upon the wall. And all the people saw the haircloth which he wore within next to his flesh.

6:30  And it came to pass, when the king heard the words of the woman, that he rent his clothes; and he passed by upon the wall, and the people looked, and, behold, he had sackcloth within upon his flesh.

6:30  Když král uslyšel slova té ženy, roztrhl své roucho. Jak obcházel hradby, lid viděl, že má na těle vespod žíněnou suknici.

6:30  Když král uslyšel slova té ženy, roztrhl své roucho. Jak obcházel hradby, lidé si všimli, že má na holém těle pytlovinu.

6:30  I stalo se, když král uslyšel slova té ženy, že roztrhl své roucho; jak se procházel po hradbách, lid viděl, že má vespod na těle žíněné roucho.

6:30  A když uslyšel král slova ženy té, roztrhl roucha svá. (Když pak on šel po zdi, viděl lid, an pytel byl na těle jeho zespod.)

6:30  Quod cum audisset rex, scidit vestimenta sua, et transibat per murum. Viditque omnis populus cilicium quo vestitus erat ad carnem intrinsecus.

6:31  And the king said: May God do so and so to me, and may he add more, if the head of Eliseus, the son of Saphat, shall stand on him this day.

6:31  Then he said, God do so and more also to me, if the head of Elisha the son of Shaphat shall stand on him this day.

6:31  I řekl: „Ať se mnou Bůh udělá, co chce, jestliže Elíša, syn Šáfatův, dnes nepřijde o hlavu.“

6:31  „Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá,“ zvolal král, „jestli ten Elíša, syn Šafatův, ještě dnes nepřijde o hlavu!“

6:31  Řekl: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, jestliže dnes zůstane hlava Elíši, syna Šáfatova, na něm.

6:31  Protož řekl král: Toto mi učiň Bůh a toto přidej, jestliže zůstane hlava Elizea syna Safatova na něm dnes.

6:31  Et ait rex : Hæc mihi faciat Deus, et hæc addat, si steterit caput Elisei filii Saphat super ipsum hodie.

6:32  But Eliseus sat in his house, and the ancients sat with him. So he sent a man before: and before that messenger came, he said to the ancients: Do you know that this son of a murderer hath sent to cut off my head? Look then when the messenger shall come, shut the door, and suffer him not to come in: for behold the sound of his master's feet is behind him.

6:32  But Elisha sat in his house, and the elders sat with him; and the king sent a man from before him: but ere the messenger came to him, he said to the elders, See ye how this son of a murderer hath sent to take away mine head? look, when the messenger cometh, shut the door, and hold him fast at the door: is not the sound of his master’s feet behind him?

6:32  Elíša seděl ve svém domě a starší seděli s ním, když k němu poslal jednoho ze svých mužů. Ale ještě než posel k němu vstoupil, řekl prorok starším: „Víte, že ten vrahův syn poslal, aby mi uťali hlavu? Nuže, až bude posel přicházet, zavřete dveře, zapřete ty dveře proti němu. Což nejsou za ním slyšet kroky jeho pána?“

6:32  Pak poslal pro Elíšu. Ten zatím seděl doma se stařešiny Izraele. Ještě než k němu královský posel dorazil, řekl jim: „Vidíte, ten vrahoun už někoho poslal, aby mě připravil o hlavu. Dávejte pozor; až ten posel přijde, zavřete za ním dveře a pevně je držte. Slyším, jak mu jde v patách jeho pán.“

6:32  Elíša tehdy seděl ve svém domě a starší seděli s ním. Král poslal kohosi před sebou. Dříve nežli k němu posel přišel, řekl Elíša starším: Vidíte, že ten vrah poslal kohosi srazit mi hlavu? Hleďte, až přijde posel, zavřete dveře a držte ho za dveřmi. Což to není za ním zvuk kroků jeho pána?

6:32  (Elizeus pak seděl v domě svém, a starší s ním seděli.) I poslal jednoho z přístojících svých, a prvé než přišel posel ten k němu, již byl řekl starším: Nevíte-liž, že poslal ten syn vražedlníkův, aby sťal hlavu mou? Šetřtež, když by vcházel ten posel, zavřete dvéře a odstrčte jej ode dveří. Zdaliž i dusání noh pána jeho není za ním?

6:32  Eliseus autem sedebat in domo sua, et senes sedebant cum eo. Præmisit itaque virum : et antequam veniret nuntius ille, dixit ad senes : Numquid scitis quod miserit filius homicidæ hic, ut præcidatur caput meum ? videte ergo : cum venerit nuntius, claudite ostium, et non sinatis eum introire : ecce enim sonitus pedum domini ejus post eum est.

6:33  While he was yet speaking to them, the messenger appeared, who was coming to him. And he said: Behold, so great an evil is from the Lord: what shall I look for more from the Lord?

6:33  And while he yet talked with them, behold, the messenger came down unto him: and he said, Behold, this evil is of the Lord; what should I wait for the Lord any longer?

6:33  Ještě k nim mluvil, když posel k němu sestoupil. A král řekl: „Hle, toto zlo je od Hospodina. Co ještě mohu od Hospodina očekávat?“

6:33  Sotva to dořekl, přišel posel se vzkazem: „Za to neštěstí může Hospodin! Proč bych v něj ještě doufal?“

6:33  Ještě s nimi mluvil, a tu k němu sestupoval posel a řekl: Hle, toto zlo je od Hospodina. Proč mám mít ještě naději v Hospodinu?

6:33  A když on ještě mluvil s nimi, hle, posel přicházel k němu, a řekl: Aj, toto zlé jest od Hospodina, což mám déle čekati na něj?

6:33  Adhuc illo loquente eis, apparuit nuntius qui veniebat ad eum. Et ait : Ecce, tantum malum a Domino est : quid amplius expectabo a Domino ?

Chapter 7

7:1  And Eliseus said: Hear ye the word of the Lord: Thus saith the Lord: Tomorrow, about this time, a bushel of fine flour shall be sold for a stater, and two bushels of barley for a stater, in the gate of Samaria.

7:1  Then Elisha said, Hear ye the word of the Lord; Thus saith the Lord, To morrow about this time shall a measure of fine flour be sold for a shekel, and two measures of barley for a shekel, in the gate of Samaria.

7:1  Elíša řekl: „Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: ‚Zítra v tuto dobu bude v samařské bráně míra bílé mouky za šekel a dvě míry ječmene budou za šekel.‘“

7:1  „Slyšte slovo Hospodinovo,“ řekl na to Elíša. „Tak praví Hospodin: Zítra touto dobou se v samařské bráně bude prodávat míra jemné mouky za šekel a stejně tak dvě míry ječmene!“

7:1  Elíša řekl: ⌈Slyšte Hospodinovo slovo:⌉ Toto praví Hospodin: ⌈Zítra touto dobou⌉ bude v samařské bráně sea mouky za šekel a dvě sey ječmene za šekel.

7:1  Řekl pak Elizeus: Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: O tomto času zítra míra mouky bělné bude za lot stříbra, a dvě míry ječmene za lot stříbra v bráně Samařské.

7:1  Dixit autem Eliseus : Audite verbum Domini : Hæc dicit Dominus : In tempore hoc cras modius similæ uno statere erit, et duo modii hordei statere uno, in porta Samariæ.

7:2  Then one of the lords, upon whose hand the king leaned, answering the man of God, said: If the Lord should make flood-gates in heaven, can that possibly be which thou sayest? And he said: Thou shalt see it with thy eyes, but shalt not eat thereof.

7:2  Then a lord on whose hand the king leaned answered the man of God, and said, Behold, if the Lord would make windows in heaven, might this thing be? And he said, Behold, thou shalt see it with thine eyes, but shalt not eat thereof.

7:2  Nato odpověděl štítonoš, o jehož ruku se král opíral, muži Božímu: „I kdyby Hospodin otevřel nebeské propustě, jakpak se toto slovo uskuteční?“ Prorok řekl: „Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.“

7:2  Králův pobočník, jeho pravá ruka, Božímu muži namítl: „Hospodin sice otevírá nebeské průduchy, ale copak se může stát něco takového?“ „Uvidíš to na vlastní oči, ale neokusíš to!“ odpověděl Elíša.

7:2  Nato promluvil k muži Božímu kapitán, o jehož ruku se král opíral, a řekl: Hle, i když Hospodin udělá průduchy do nebes, cožpak se to stane? Elíša odpověděl: Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.

7:2  I odpověděl muži Božímu jeden z knížat, na jehož ruku král zpoléhal, a řekl: Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské, zdali by to býti mohlo? Kterýž řekl: Aj, uzříš očima svýma, ale nebudeš jísti z toho.

7:2  Respondens unus de ducibus, super cujus manum rex incumbebat, homini Dei, ait : Si Dominus fecerit etiam cataractas in cælo, numquid poterit esse quod loqueris ? Qui ait : Videbis oculis tuis, et inde non comedes.

7:3  Now there were four lepers, at the entering in of the gate: and they said one to another: What mean we to stay here till we die?

7:3  And there were four leprous men at the entering in of the gate: and they said one to another, Why sit we here until we die?

7:3  U vchodu do brány byli čtyři malomocní. Řekli si vespolek: „Nač tu sedíme? Abychom zemřeli?

7:3  U vrat brány seděli čtyři malomocní. Řekli si: „Co tu tak sedíme a čekáme na smrt?

7:3  U vchodu do brány byli čtyři malomocní muži. Řekli jeden druhému: Co tady sedíme, dokud nezemřeme?

7:3  Byli pak u vrat brány čtyři muži malomocní, kteříž řekli jeden druhému: Co tu sedíme, až bychom zemříti musili?

7:3  Quatuor ergo viri erant leprosi juxta introitum portæ : qui dixerunt ad invicem : Quid hic esse volumus donec moriamur ?

7:4  If we will enter into the city, we shall die with the famine: and if we will remain here, we must also die: come therefore, and let us run over to the camp of the Syrians. If they spare us, we shall live: but if they kill us, we shall but die.

7:4  If we say, We will enter into the city, then the famine is in the city, and we shall die there: and if we sit still here, we die also. Now therefore come, and let us fall unto the host of the Syrians: if they save us alive, we shall live; and if they kill us, we shall but die.

7:4  Jestliže řekneme: Vejdeme do města - ve městě je hlad a zemřeme tam. A jestliže zůstaneme sedět zde, také zemřeme. Pojďme tedy, přeběhněme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají naživu, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme.“

7:4  Máme snad jít do města, když je ve městě hlad? Tam bychom zemřeli. Když tu zůstaneme sedět, zemřeme zrovna tak. Přeběhněme raději do aramejského tábora. Když nás nechají naživu, přežijeme. Když nás zabijí, beztak zemřeme.“

7:4  Kdybychom si řekli: Pojďme do města, ve městě je hlad a zemřeme tam. Jestliže zůstaneme tady, také zemřeme. Nuže pojďme, přeběhneme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají při životě, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme.

7:4  Díme-li: Poďme do města, hlad jest v městě, i zemřeme tam; pakli zde zůstaneme, také zemřeme. Protož nyní poďte, a utecme do vojska Syrských. Budou-li nás živiti, zůstaneme živi; pakli nás zbijí, též zemřeme.

7:4  sive ingredi voluerimus civitatem, fame moriemur : sive manserimus hic, moriendum nobis est : venite ergo, et transfugiamus ad castra Syriæ : si pepercerint nobis, vivemus : si autem occidere voluerint, nihilominus moriemur.

7:5  So they arose in the evening, to go to the Syrian camp. And when they were come to the first part of the camp of the Syrians, they found no man there.

7:5  And they rose up in the twilight, to go unto the camp of the Syrians: and when they were come to the uttermost part of the camp of Syria, behold, there was no man there.

7:5  Za setmění se vydali do aramejského tábora. Došli na jeho okraj, a hle, nikdo tam nebyl.

7:5  Ještě za šera se tedy zvedli, že půjdou do tábora Aramejců. Došli až k jeho okraji a hle – nikde nikdo!

7:5  Vstali tedy ⌈před rozedněním⌉ a šli do aramejského tábora. Když přišli na kraj aramejského tábora, hle, nikdo tam nebyl.

7:5  Vstavše tedy v soumrak, aby šli k vojsku Syrských, přišli až k kraji ležení Syrského, a hle, nebylo tu žádného.

7:5  Surrexerunt ergo vesperi, ut venirent ad castra Syriæ. Cumque venissent ad principium castrorum Syriæ, nullum ibidem repererunt.

7:6  For the Lord had made them hear, in the camp of Syria, the noise of chariots, and of horses, and of a very great army: and they said one to another: Behold, the king of Israel hath hired against us the kings of the Hethites, and of the Egyptians; and they are come upon us.

7:6  For the Lord had made the host of the Syrians to hear a noise of chariots, and a noise of horses, even the noise of a great host: and they said one to another, Lo, the king of Israel hath hired against us the kings of the Hittites, and the kings of the Egyptians, to come upon us.

7:6  Panovník totiž způsobil, že Aramejci uslyšeli ve svém táboře zvuk vozů, zvuk koní, zvuk velikého vojska. Řekli si mezi sebou: „Hle, izraelský král najal proti nám chetejské a egyptské krále a ti na nás táhnou.“

7:6  Hospodin způsobil, že Aramejci v táboře slyšeli hluk vozů, hluk koní, hluk velikého vojska a řekli si: „Podívejte! Izraelský král si proti nám najal chetitské a egyptské krále! Už táhnou na nás!“

7:6  To Panovník způsobil, že v aramejském táboře uslyšeli zvuk vozů, zvuk koní, zvuk velkého vojska, takže řekli jeden druhému: Hle, izraelský král proti nám najal krále chetejské a krále egyptské, aby proti nám vytáhli.

7:6  Nebo Pán učinil to, aby slyšelo vojsko Syrské hřmot vozů a zvuk koňů, a tak hluk vojska velikého. I řekli jeden druhému: Hle, ze mzdy najal proti nám král Izraelský krále Hetejské a krále Egyptské, aby připadli na nás.

7:6  Siquidem Dominus sonitum audiri fecerat in castris Syriæ, curruum, et equorum, et exercitus plurimi : dixeruntque ad invicem : Ecce mercede conduxit adversum nos rex Israël reges Hethæorum et Ægyptiorum, et venerunt super nos.

7:7  Wherefore they arose, and fled away in the dark, and left their tents, and their horses and asses in the camp, and fled, desiring to save their lives.

7:7  Wherefore they arose and fled in the twilight, and left their tents, and their horses, and their asses, even the camp as it was, and fled for their life.

7:7  Za setmění se dali na útěk. Opustili své stany, koně a osly i tábor tak, jak byl, a utekli, aby si zachránili život.

7:7  A tak se zvedli a ještě za tmy se dali na úprk. Nechali tam své stany, koně, osly i tábor tak, jak byl, a utíkali o život.

7:7  Vstali a utíkali ⌈před rozedněním.⌉ Opustili své stany, své koně a osly, celý tábor tak, jak byl, a utíkali, ⌈aby si zachránili život.⌉

7:7  A vstavše, utekli v soumrak a nechali tu stanů svých, a koňů svých i oslů svých, a ležení, tak jakž bylo, a utekli pro zachování života svého.

7:7  Surrexerunt ergo, et fugerunt in tenebris, et dereliquerunt tentoria sua, et equos et asinos, in castris, fugeruntque animas tantum suas salvare cupientes.

7:8  So when these lepers were come to the beginning of the camp, they went into one tent, and ate and drank: and they took from thence silver, and gold, and raiment, and went, and hid it: and they came again, and went into another tent, and carried from thence in like manner, and hid it.

7:8  And when these lepers came to the uttermost part of the camp, they went into one tent, and did eat and drink, and carried thence silver, and gold, and raiment, and went and hid it; and came again, and entered into another tent, and carried thence also, and went and hid it.

7:8  Malomocní přišli na okraj tábora, vešli do jednoho stanu, najedli se a napili. Vynesli odtud stříbro, zlato i roucha, odešli a tajně to uložili. Pak se vrátili, vešli do jiného stanu, vynesli odtud věci, odešli a také je tajně uložili.

7:8  Potom dorazili k táboru ti malomocní. Vešli do jednoho stanu a dali se do jídla a pití. Nabrali si odtud stříbro, zlato a oděvy a odběhli si to schovat. Pak se vrátili, šli do jiného stanu, nabrali si i odtud a znovu si to odběhli schovat.

7:8  Když přišli ti malomocní na kraj tábora, vešli do jednoho stanu, jedli, pili a vzali odtamtud stříbro, zlato a šaty. Pak odešli a schovali to. Nato se vrátili, vešli do jiného stanu, vzali i odtamtud, odešli a schovali to.

7:8  Když tedy přišli malomocní ti na kraj ležení, všedše do jednoho stanu, jedli a pili, a pobravše v něm stříbro a zlato i roucha, odešli a schovali. Opět navrátivše se, vešli do jiného stanu a pobrali v něm, a odšedše, schovali.

7:8  Igitur cum venissent leprosi illi ad principium castrorum, ingressi sunt unum tabernaculum, et comederunt et biberunt : tuleruntque inde argentum, et aurum, et vestes, et abierunt, et absconderunt : et rursum reversi sunt ad aliud tabernaculum, et inde similiter auferentes absconderunt.

7:9  Then they said one to another: We do not well: for this is a day of good tidings. If we hold our peace, and do not tell it till the morning, we shall be charged with a crime: come, let us go, and tell it in the king's court.

7:9  Then they said one to another, We do not well: this day is a day of good tidings, and we hold our peace: if we tarry till the morning light, some mischief will come upon us: now therefore come, that we may go and tell the king’s household.

7:9  Potom si vespolek řekli: „Neměli bychom takto jednat. Tento den je dnem radostné zprávy a my jsme zticha. Budeme-li vyčkávat až do ranního úsvitu, stihne nás trest. Pojďme to tedy ohlásit v královském domě.“

7:9  Potom si ale řekli: „Neděláme dobře. Dnes je den dobrých zpráv, a my mlčíme! Bylo by trestuhodné čekat až do rána. Pojďme to raději hned oznámit v královském paláci.“

7:9  Potom řekli jeden druhému: Nejednáme správně. Tento den je dnem dobré zprávy, a my mlčíme. Jestliže budeme čekat do svítání, dopadne na nás vina. Nuže, pojďme a oznámíme to v královském paláci.

7:9  I řekli vespolek: Nedobře děláme. Den tento jest den dobrých novin, a my mlčíme. Budeme-li čekati až do svitání, postihne nás nepravost; protož nyní poďte, vejdouce, oznamme to domu královskému.

7:9  Dixeruntque ad invicem : Non recte facimus : hæc enim dies boni nuntii est. Si tacuerimus et noluerimus nuntiare usque mane, sceleris arguemur : venite, eamus, et nuntiemus in aula regis.

7:10  So they came to the gate of the city, and told them, saying: We went to the camp of the Syrians, and we found no man there, but horses, and asses tied, and the tents standing.

7:10  So they came and called unto the porter of the city: and they told them, saying, We came to the camp of the Syrians, and, behold, there was no man there, neither voice of man, but horses tied, and asses tied, and the tents as they were.

7:10  Přišli k městské bráně a volali na vrátného. Oznámili mu: „Vešli jsme do aramejského tábora, a hle, nikdo tam nebyl, nikdo se neozýval. Byli tam jen přivázaní koně a osli, a stany zůstaly tak, jak byly.“

7:10  Když dorazili k městské bráně, zavolali stráž a řekli: „Přišli jsme k aramejskému táboru a hle – nikde nikdo! Po nikom ani vidu ani slechu. Na místě zůstali kromě stanů jen uvázaní koně a osli.“

7:10  Šli tedy, zavolali vrátné města a oznámili jim: Přišli jsme do aramejského tábora, a hle, nikdo tam nebyl, ani hlásek člověka, jenom přivázaní koně a osli a stany tak, jak byly.

7:10  A přišedše, volali na branné města, a pověděli jim, řkouce: Přišli jsme do ležení Syrského, a aj, nebylo tam žádného, ani hlasu lidského, kromě koní přivázaných a oslů přivázaných, a stanů, jakž prvé byli.

7:10  Cumque venissent ad portam civitatis, narraverunt eis, dicentes : Ivimus ad castra Syriæ, et nullum ibidem reperimus hominem, nisi equos et asinos alligatos, et fixa tentoria.

7:11  Then the guards of the gate went, and told it within in the king's palace.

7:11  And he called the porters; and they told it to the king’s house within.

7:11  Ten zavolal ostatní vrátné a ti to oznámili uvnitř královského domu.

7:11  Strážní tu zprávu předali dál, až se dostala do královského paláce.

7:11  Vrátní to vyhlásili, až to bylo oznámeno uvnitř královského paláce.

7:11  I volal ten na jiné branné, a ti ohlásili to po všem domě královském.

7:11  Ierunt ergo portarii, et nuntiaverunt in palatio regis intrinsecus.

7:12  And he arose in the night, and said to his servants: I tell you what the Syrians have done to us: They know that we suffer great famine, and therefore they are gone out of the camp, and lie hid in the fields, saying: When they come out of the city, we shall take them alive, and then we may get into the city.

7:12  And the king arose in the night, and said unto his servants, I will now shew you what the Syrians have done to us. They know that we be hungry; therefore are they gone out of the camp to hide themselves in the field, saying, When they come out of the city, we shall catch them alive, and get into the city.

7:12  Král v noci vstal a řekl svým služebníkům: „Chci vám oznámit, co nám provedli Aramejci. Vědí, že hladovíme. Vyšli z tábora, aby se ukryli v poli. Řekli si: ‚Vyjdou z města, pochytáme je živé a vtrhneme do města.‘“

7:12  Král ještě v noci vstal a řekl svým služebníkům: „Já vám povím, co na nás Aramejci uchystali. Vědí, že hladovíme, a tak opustili tábor a skryli se v poli. Říkají si: ‚Až vyjdou z města, zajmeme je živé a vpadneme dovnitř!‘“

7:12  Král v noci vstal a řekl svým otrokům: Povím vám, co nám udělali Aramejci: Vědí, že hladovíme. Vyšli z tábora, aby se skryli v poli. Řekli si: Až vyjdou z města, chytíme je živé a vejdeme do města.

7:12  Vstav tedy král v noci, řekl služebníkům svým: Povím vám nyní, co jsou nám udělali Syrští. Vědí, že jsme hladovití, protož vyšli z ležení, aby se skryli v poli, řkouce: Když vyjdou z města, zjímáme je živé a vejdeme do města.

7:12  Qui surrexit nocte, et ait ad servos suos : Dico vobis quid fecerint nobis Syri : sciunt quia fame laboramus, et idcirco egressi sunt de castris, et latitant in agris, dicentes : Cum egressi fuerint de civitate, capiemus eos vivos, et tunc civitatem ingredi poterimus.

7:13  And one of his servants answered: Let us take the five horses that are remaining in the city (because there are no more in the whole multitude of Israel, for the rest are consumed), and let us send and see.

7:13  And one of his servants answered and said, Let some take, I pray thee, five of the horses that remain, which are left in the city, (behold, they are as all the multitude of Israel that are left in it: behold, I say, they are even as all the multitude of the Israelites that are consumed:) and let us send and see.

7:13  Jeden z jeho služebníků odpověděl: „Ať vezmou pět koní z těch, kteří ve městě ještě zůstali. Ti budou představovat celé množství Izraele, které zůstává ve městě, anebo celé množství Izraele, které zahyne. Pustíme je a uvidíme.“

7:13  Na to mu jeden z jeho dvořanů odpověděl: „Co kdybychom vyslali několik mužů na průzkum; ať si vezmou těch pět koní, co ve městě zbývají. Budou na tom stejně jako všichni Izraelci, co tu ještě zbyli. Všechny Izraelce přece stejně čeká smrt.“

7:13  Jeden z jeho otroků odpověděl: Ať vezmou pět ze zbylých koní, kteří ⌈ve městě⌉ zůstali, a budou jako celý izraelský dav, ⌈který ⌈ve městě⌉ zůstal; budou jako celý izraelský dav, který⌉ zahynul. Pošleme je a uvidíme.

7:13  K tomu odpovídaje jeden z služebníků jeho, řekl: Nechť, prosím, vezmou pět koní z těch, kteříž pozůstali v městě. (Hle, oniť jsou jako i všecko množství Izraelské, jenž zůstali v něm, hle, jsou jako všecko množství Izraelské, kteréž již hyne.) Ty pošleme a přezvíme.

7:13  Respondit autem unus servorum ejus : Tollamus quinque equos qui remanserunt in urbe (quia ipsi tantum sunt in universa multitudine Israël, alii enim consumpti sunt), et mittentes, explorare poterimus.

7:14  They brought therefore two horses, and the king sent into the camp of the Syrians, saying: Go, and see.

7:14  They took therefore two chariot horses; and the king sent after the host of the Syrians, saying, Go and see.

7:14  Vzali dvě spřežení koní a král je pustil směrem k aramejskému táboru. Poručil osádce: „Jeďte se podívat!“

7:14  A tak vzali dvě koňská spřežení a král je vyslal za aramejským vojskem: „Jeďte na průzkum!“

7:14  Vzali tedy dva koňské vozy a král je poslal za aramejským vojskem se slovy: Jděte a podívejte se.

7:14  A tak vzali dva koně vozní, kteréž poslal král za vojskem Syrským, řka: Jděte a vizte.

7:14  Adduxerunt ergo duos equos, misitque rex in castra Syrorum, dicens : Ite, et videte.

7:15  And they went after them, as far as the Jordan: and behold, all the way was full of garments, and vessels, which the Syrians had cast away, in their fright, and the messengers returned, and told the king.

7:15  And they went after them unto Jordan: and, lo, all the way was full of garments and vessels, which the Syrians had cast away in their haste. And the messengers returned, and told the king.

7:15  Jeli tedy za nimi až k Jordánu. Všude po cestě bylo plno výstroje a výzbroje, kterou Aramejci ve zmatku odhazovali. Poslové se vrátili a oznámili to králi.

7:15  Vyrazili tedy po jejich stopě až k Jordánu a hle – po celé cestě viděli plno výstroje a výzbroje, kterou Aramejci na úprku odhazovali! A tak se poslové vrátili a podali zprávu králi.

7:15  Šli za nimi až k Jordánu, a hle, celá cesta byla plná šatů a předmětů, které Aramejci odhazovali, jak pospíchali. Poslové se vrátili a oznámili to králi.

7:15  I jeli za nimi až k Jordánu, a aj, po vší té cestě plno bylo šatů a nádob, kteréž metali od sebe Syrští, splašeni jsouce. Tedy navrátivše se poslové, oznámili to králi.

7:15  Qui abierunt post eos usque ad Jordanem : ecce autem omnis via plena erat vestibus et vasis quæ projecerant Syri cum turbarentur : reversique nuntii indicaverunt regi.

7:16  And the people going out, pillaged the camp of the Syrians: and a bushel of fine flour was sold for a stater, and two bushels of barley for a stater, according to the word of the Lord.

7:16  And the people went out, and spoiled the tents of the Syrians. So a measure of fine flour was sold for a shekel, and two measures of barley for a shekel, according to the word of the Lord.

7:16  Pak vytáhl lid a vyloupil aramejský tábor. A tak se stalo, že míra bílé mouky byla za šekel a dvě míry ječmene byly za šekel, podle Hospodinova slova.

7:16  Lid tehdy vyrazil a vyplenil aramejský tábor. Míra jemné mouky náhle stála pouhý šekel a stejně tak dvě míry ječmene, přesně jak řekl Hospodin.

7:16  Lid vyšel a plenili aramejský tábor. I stalo se, že sea mouky byla za šekel a dvě sey ječmene za šekel, podle Hospodinova slova.

7:16  Protož vyšed lid, vzebral ležení Syrské. A byla míra mouky bělné za lot, a dvě míry ječmene za lot vedlé řeči Hospodinovy.

7:16  Et egressus populus diripuit castra Syriæ : factusque est modius similæ statere uno, et duo modii hordei statere uno, juxta verbum Domini.

7:17  And the king appointed that lord on whose hand he leaned, to stand at the gate: and the people trod upon him in the entrance of the gate; and he died, as the man of God had said, when the king came down to him.

7:17  And the king appointed the lord on whose hand he leaned to have the charge of the gate: and the people trode upon him in the gate, and he died, as the man of God had said, who spake when the king came down to him.

7:17  Král ustanovil štítonoše, o jehož ruku se opíral, správcem brány. Lid ho však v bráně ušlapal k smrti, jak to předpověděl muž Boží tehdy, když k němu král sestoupil.

7:17  Král tehdy odvelel svého pobočníka, svou pravou ruku, k bráně. Dav ho tam ale ušlapal k smrti, přesně jak Boží muž řekl, když za ním onen posel přišel.

7:17  Král ustanovil kapitána, o jehož ruku se opíral, nad bránou, ale lid ho v bráně ušlapal a zemřel, podle toho, co pověděl muž Boží, když promluvil, jakmile k němu přišel král.

7:17  Král pak byl ustanovil to kníže, na jehož ruku zpoléhal, u brány. Kteréhož pošlapal lid v bráně, tak že umřel, vedlé řeči muže Božího, kterouž mluvil, když král k němu byl sešel.

7:17  Porro rex ducem illum, in cujus manu incumbebat, constituit ad portam : quem conculcavit turba in introitu portæ, et mortuus est, juxta quod locutus fuerat vir Dei, quando descenderat rex ad eum.

7:18  And it came to pass, according to the word of the man of God, which he spoke to the king, when he said: Two bushels of barley shall be for a stater, and a bushel of fine flour for a stater, at this very time tomorrow, in the gate of Samaria.

7:18  And it came to pass as the man of God had spoken to the king, saying, Two measures of barley for a shekel, and a measure of fine flour for a shekel, shall be to morrow about this time in the gate of Samaria:

7:18  Stalo se, co muž Boží králi předpověděl: „Zítra v tuto dobu budou v samařské bráně dvě míry ječmene za šekel a míra bílé mouky bude za šekel.“

7:18  Tak se stalo, co Boží muž předpověděl: „Zítra touto dobou se v samařské bráně budou prodávat dvě míry ječmene za šekel a stejně tak míra jemné mouky.“

7:18  I stalo se, když promluvil muž Boží ke králi slovy: Zítra touto dobou budou v samařské bráně dvě sey ječmene za šekel a sea mouky za šekel,

7:18  A stalo se tak, jakž mluvil muž Boží králi, řka: Dvě míry ječmene budou za lot stříbra, a míra mouky bělné za lot stříbra zítra o tomto času v bráně Samařské.

7:18  Factumque est secundum sermonem viri Dei quem dixerat regi, quando ait : Duo modii hordei statere uno erunt, et modius similæ statere uno, hoc eodem tempore cras in porta Samariæ :

7:19  When that lord answered the man of God, and said: Although the Lord should make flood-gates in heaven, could this come to pass which thou sayest? And he said to him: Thou shalt see it with thy eyes, and shalt not eat thereof.

7:19  And that lord answered the man of God, and said, Now, behold, if the Lord should make windows in heaven, might such a thing be? And he said, Behold, thou shalt see it with thine eyes, but shalt not eat thereof.

7:19  Tehdy odpověděl štítonoš muži Božímu: „I kdyby Hospodin otevřel nebeské propustě, jakpak se toto slovo uskuteční?“ On řekl: „Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.“

7:19  Králův pobočník mu tehdy namítl: „Hospodin otevírá nebeské průduchy, ale copak se může stát něco takového?“ a Boží muž mu odpověděl: „Uvidíš to na vlastní oči, ale neokusíš to.“

7:19  že promluvil k muži Božímu kapitán a řekl: Hle, i když Hospodin udělá průduchy do nebes, cožpak se to stane? A Elíša odpověděl: Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.

7:19  K čemuž bylo odpovědělo kníže muži Božímu, a řeklo: Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské, zdali by to podlé řeči této býti mohlo? Jemuž on řekl: Aj, ty uzříš očima svýma, ale z toho jísti nebudeš.

7:19  quando responderat dux ille viro Dei, et dixerat : Etiamsi Dominus fecerit cataractas in cælo, numquid poterit fieri quod loqueris ? Et dixit ei : Videbis oculis tuis, et inde non comedes.

7:20  And so it fell out to him, as it was foretold, and the people trod upon him in the gate, and he died.

7:20  And so it fell out unto him: for the people trode upon him in the gate, and he died.

7:20  Tak se mu též stalo: Lid ho v bráně ušlapal k smrti.

7:20  A tak se stalo: dav ho v bráně ušlapal k smrti.

7:20  A stalo se mu tak: Lid ho ušlapal v bráně a zemřel.

7:20  A tak se stalo jemu; nebo pošlapal ho lid v bráně, tak že umřel.

7:20  Evenit ergo ei sicut prædictum fuerat, et conculcavit eum populus in porta, et mortuus est.

Chapter 8

8:1  And Eliseus spoke to the woman, whose son he had restored to life, saying: Arise, and go thou, and thy household, and sojourn wheresoever thou canst find: for the Lord hath called a famine, and it shall come upon the land seven years.

8:1  Then spake Elisha unto the woman, whose son he had restored to life, saying, Arise, and go thou and thine household, and sojourn wheresoever thou canst sojourn: for the Lord hath called for a famine; and it shall also come upon the land seven years.

8:1  Potom mluvil Elíša k ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej kdekoli jako host, protože Hospodin přivolal hlad. Ten již přišel do země a potrvá sedm let.“

8:1  Elíša řekl té ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Ihned se s celou rodinou odstěhuj a nějaký čas zůstaň, kde to půjde. Hospodin do této země přivolal hlad a ten potrvá sedm let.“

8:1  Elíša promluvil k ženě, jejíhož syna oživil, a řekl: Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej jako cizinec, kde se dá, protože Hospodin vyhlásil hlad a již přišel na zemi na sedm let.

8:1  Mluvil pak Elizeus k ženě té, jejíhož byl syna vzkřísil, řka: Vstaň a jdi, ty i čeled tvá, a buď pohostinu, kdežkoli budeš moci byt míti; nebo zavolal Hospodin hladu, a přijdeť na zemi za sedm let.

8:1  Eliseus autem locutus est ad mulierem cujus vivere fecerat filium, dicens : Surge, vade tu et domus tua, et peregrinare ubicumque repereris : vocavit enim Dominus famem, et veniet super terram septem annis.

8:2  And she arose, and did according to the word of the man of God: and going with her household, she sojourned in the land of the Philistines many days.

8:2  And the woman arose, and did after the saying of the man of God: and she went with her household, and sojourned in the land of the Philistines seven years.

8:2  Žena se zařídila podle slova muže Božího. Odešla se svým domem a po sedm let pobývala jako host v pelištejské zemi.

8:2  Žena se zařídila, jak Boží muž řekl. Odstěhovala se s celou rodinou pryč a strávila sedm let ve filištínské zemi.

8:2  Žena vstala a učinila podle slova muže Božího: Šla ona i její dům a pobývala jako cizinec v pelištejské zemi po sedm let.

8:2  Vstavši tedy žena, učinila vedlé řeči muže Božího, a odešla s čeledí svou, a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let.

8:2  Quæ surrexit, et fecit juxta verbum hominis Dei : et vadens cum domo sua, peregrinata est in terra Philisthiim diebus multis.

8:3  And when the seven years were ended, the woman returned out of the land of the Philistines, and she went forth to speak to the king for her house and for her lands.

8:3  And it came to pass at the seven years’ end, that the woman returned out of the land of the Philistines: and she went forth to cry unto the king for her house and for her land.

8:3  Když sedm let uplynulo, vrátila se ta žena z pelištejské země a šla prosit krále o svůj dům a o své pole.

8:3  Když těch sedm let uplynulo, vrátila se odtud a přišla ke králi, aby se domohla svého domu a pozemků.

8:3  I stalo se po sedmi letech, že se ta žena vrátila z pelištejské země a šla se na králi domáhat svého domu a svého pole.

8:3  I stalo se, že když pominulo těch sedm let, navrátila se ta žena z země Filistinské, a šla, aby prosila krále za dům svůj a za pole své.

8:3  Cumque finiti essent anni septem, reversa est mulier de terra Philisthiim : et egressa est ut interpellaret regem pro domo sua, et pro agris suis.

8:4  And the king talked with Giezi, the servant of the man of God, saying: Tell me all the great things that Eliseus hath done.

8:4  And the king talked with Gehazi the servant of the man of God, saying, Tell me, I pray thee, all the great things that Elisha hath done.

8:4  Král právě rozmlouval s Géchazím, mládencem muže Božího. Řekl: „Vyprávěj mi o všech velikých skutcích, které Elíša učinil!“

8:4  Král právě říkal sluhovi Božího muže, Gehazimu: „Vyprávěj mi prosím o všech těch velikých věcech, které Elíša vykonal!“

8:4  Tehdy král hovořil s Gecházím, služebníkem muže Božího, a řekl: Vyprávěj mi o všech velkých činech, které Elíša učinil.

8:4  Mezi tím král mluvil s Gézi, služebníkem muže Božího, řka: Vypravuj mi medle o všech věcech velikých, kteréž činil Elizeus.

8:4  Rex autem loquebatur cum Giezi puero viri Dei, dicens : Narra mihi omnia magnalia quæ fecit Eliseus.

8:5  And when he was telling the king how he had raised one dead to life, the woman appeared, whose son he had restored to life, crying to the king for her house, and her lands. And Giezi said: My lord, O king, this is the woman, and this is her son, whom Eliseus raised to life.

8:5  And it came to pass, as he was telling the king how he had restored a dead body to life, that, behold, the woman, whose son he had restored to life, cried to the king for her house and for her land. And Gehazi said, My lord, O king, this is the woman, and this is her son, whom Elisha restored to life.

8:5  Zrovna když králi vyprávěl, jak vzkřísil mrtvého, ta žena, jejíhož syna vzkřísil, přišla prosit krále o svůj dům a o své pole. Géchazí řekl: „Králi, můj pane, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša vzkřísil.“

8:5  Gehazi právě líčil králi, jak Elíša vzkřísil mrtvého, když vtom vešla ta žena, jejíhož syna vzkřísil, a domáhala se u krále svého domu a pozemků. „Pane můj, králi!“ zvolal Gehazi. „To je ta žena a to je ten syn, kterého Elíša vzkřísil!“

8:5  Když vyprávěl králi o tom, jak oživil mrtvého, právě přišla ta žena, jejíhož syna oživil, aby se domáhala na králi svého domu a svého pole. Gechází řekl: Můj pane a králi, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša oživil.

8:5  A když on vypravoval králi, kterak obživil mrtvého, aj žena, jejíhož syna vzkřísil, prosila krále za dům svůj a za pole své. I řekl Gézi: Pane můj králi, to jest ta žena, a tento syn její, kteréhož vzkřísil Elizeus.

8:5  Cumque ille narraret regi quomodo mortuum suscitasset, apparuit mulier cujus vivificaverat filium, clamans ad regem pro domo sua, et pro agris suis. Dixitque Giezi : Domine mi rex, hæc est mulier, et hic est filius ejus quem suscitavit Eliseus.

8:6  And the king asked the woman: and she told him. And the king appointed her an eunuch, saying: Restore her all that is hers, and all the revenues of the lands, from the day that she left the land to this present.

8:6  And when the king asked the woman, she told him. So the king appointed unto her a certain officer, saying, Restore all that was hers, and all the fruits of the field since the day that she left the land, even until now.

8:6  Král se ženy vyptával a ona mu o tom vyprávěla. Pak o ní král uložil jednomu dvořanovi: „Ať je jí vráceno vše, co jí patří, i všechen výnos pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška!“

8:6  Král se jí hned začal vyptávat a ona mu vše vyprávěla. Potom jí přidělil jednoho ze svých dvořanů a přikázal: „Zařiď, ať dostane zpátky všechen majetek včetně všech polních výnosů ode dne, kdy odešla ze země, až dodnes!“

8:6  Král se na to té ženy vyptal a ona mu to vyprávěla. Pak jí král ustanovil jednoho dvorního úředníka a řekl mu: Vrať všechno, co jí patří; všechnu úrodu pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška.

8:6  Tedy tázal se král ženy, kteráž vypravovala jemu. I poručil král komorníku jednomu, řka: Ať jsou navráceny všecky věci, kteréž byly její, i všecky užitky pole, ode dne, v němž opustila zemi, až po dnes.

8:6  Et interrogavit rex mulierem : quæ narravit ei. Deditque ei rex eunuchum unum, dicens : Restitue ei omnia quæ sua sunt, et universos reditus agrorum, a die qua reliquit terram usque ad præsens.

8:7  Eliseus also came to Damascus, and Benadad, king of Syria was sick; and they told him, saying: The man of God is come hither.

8:7  And Elisha came to Damascus; and Ben–hadad the king of Syria was sick; and it was told him, saying, The man of God is come hither.

8:7  Elíša přišel do Damašku. Ben-hadad, král aramejský, byl nemocen. Oznámili mu: „Přišel sem muž Boží.“

8:7  Elíša se vypravil do Damašku. Aramejský král Ben-hadad byl totiž nemocen. Když mu oznámili, že přichází Boží muž,

8:7  Elíša přišel do Damašku. Aramejský král Ben–hadad byl nemocen. Bylo mu oznámeno: Přišel sem muž Boží.

8:7  Potom přišel Elizeus do Damašku, král pak Syrský Benadad stonal. I oznámeno jemu těmito slovy: Přišel muž Boží sem.

8:7  Venit quoque Eliseus Damascum, et Benadad rex Syriæ ægrotabat : nuntiaveruntque ei, dicentes : Venit vir Dei huc.

8:8  And the king said to Hazael: Take with thee presents, and go to meet the man of God, and consult the Lord by him, saying: Can I recover of this my illness?

8:8  And the king said unto Hazael, Take a present in thine hand, and go, meet the man of God, and enquire of the Lord by him, saying, Shall I recover of this disease?

8:8  Král nařídil Chazaelovi: „Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu vstříc a dotaž se skrze něho Hospodina, zda vyváznu z této nemoci živ.“

8:8  poručil král Chazaelovi: „Vezmi s sebou dary a jdi Božímu muži naproti. Vyptej se u něj Hospodina, jestli se uzdravím.“

8:8  Král řekl Chazaelovi: Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu naproti a dotaž se skrze něj Hospodina slovy: Zotavím se z této nemoci?

8:8  I řekl král Hazaelovi: Vezmi v ruce své dar, a jdi vstříc muži Božímu, a zeptej se Hospodina skrze něho, řka: Povstanu-li z nemoci této?

8:8  Et ait rex ad Hazaël : Tolle tecum munera, et vade in occursum viri Dei, et consule Dominum per eum, dicens : Si evadere potero de infirmitate mea hac ?

8:9  And Hazael went to meet him, taking with him presents, and all the good things of Damascus, the burdens of forty camels. And when he stood before him, he said: Thy son, Benadad, the king of Syria, hath sent me to thee, saying: Can I recover of this my illness?

8:9  So Hazael went to meet him, and took a present with him, even of every good thing of Damascus, forty camels’ burden, and came and stood before him, and said, Thy son Ben–hadad king of Syria hath sent me to thee, saying, Shall I recover of this disease?

8:9  Chazael mu tedy šel vstříc a vzal s sebou dar, všechno, co bylo v Damašku nejlepšího, náklad pro čtyřicet velbloudů. Přišel a postavil se před něho se slovy: „Posílá mě k tobě tvůj syn Ben-hadad, král aramejský, s dotazem: ‚Vyváznu z této nemoci živ?‘“

8:9  Chazael se mu tedy vydal naproti a vzal s sebou dary – čtyřicet velbloudů naložil tím nejlepším, co v Damašku bylo. Když přišel, zastavil se před ním a řekl: „Posílá mě za tebou tvůj syn, aramejský král Ben-hadad, a ptá se: Uzdravím se?“

8:9  Chazael mu tedy šel naproti. Vzal s sebou dar, všelijaké dobré věci Damašku, náklad čtyřiceti velbloudů. Přišel, zastavil před ním a řekl: Tvůj syn, aramejský král Ben–hadad, mě k tobě poslal se slovy: Zotavím se z této nemoci?

8:9  A tak šel Hazael vstříc jemu, vzav s sebou dar, a všeliké věci výborné Damašské, břemena na čtyřidcíti velbloudích, a přišed, stál před ním a řekl: Syn tvůj Benadad, král Syrský, poslal mne k tobě, řka: Povstanu-li z nemoci této?

8:9  Ivit igitur Hazaël in occursum ejus, habens secum munera, et omnia bona Damasci, onera quadraginta camelorum. Cumque stetisset coram eo, ait : Filius tuus Benadad rex Syriæ misit me ad te, dicens : Si sanari potero de infirmitate mea hac ?

8:10  And Eliseus said to him: Go tell him: Thou shalt recover: but the Lord hath shewed me that he shall surely die.

8:10  And Elisha said unto him, Go, say unto him, Thou mayest certainly recover: howbeit the Lord hath shewed me that he shall surely die.

8:10  Elíša mu odvětil: „Jdi, vyřiď mu: ‚Určitě vyvázneš živ‘. Hospodin mi však ukázal, že určitě zemře.“

8:10  „Ano, jdi mu říct, že se uzdraví,“ odpověděl Elíša. „Hospodin mi ale ukázal, že přesto zemře.“

8:10  Elíša mu odpověděl: Jdi, ⌈řekni mu: Určitě se zotavíš, ale Hospodin⌉ mi ukázal, že jistě zemře.

8:10  Odpověděl mu Elizeus: Jdi, pověz jemu: Zajisté mohl bys živ zůstati. Ale Hospodin mi ukázal, že jistotně umře.

8:10  Dixitque ei Eliseus : Vade, dic ei : Sanaberis : porro ostendit mihi Dominus quia morte morietur.

8:11  And he stood with him, and was troubled so far as to blush: and the man of God wept.

8:11  And he settled his countenance stedfastly, until he was ashamed: and the man of God wept.

8:11  Potom mu znehybněla tvář, muž Boží nadobro strnul a pak se rozplakal.

8:11  Potom se na něj upřeně zadíval; jeho tvář se ani nepohnula, až z toho byl Chazael nesvůj. Tehdy se Boží muž rozplakal.

8:11  ⌈Jeho tvář strnula,⌉ ⌈předlouho na něj zíral⌉ a pak se muž Boží rozplakal.

8:11  V tom proměniv muž Boží tvář svou, ukázal se k němu neochotně a plakal.

8:11  Stetique cum eo, et conturbatus est usque ad suffusionem vultus : flevitque vir Dei.

8:12  And Hazael said to him: Why doth my lord weep? And he said: Because I know the evil that thou wilt do to the children of Israel. Their strong cities thou wilt burn with fire, and their young men thou wilt kill with the sword, and thou wilt dash their children, and rip up their pregnant women.

8:12  And Hazael said, Why weepeth my lord? And he answered, Because I know the evil that thou wilt do unto the children of Israel: their strong holds wilt thou set on fire, and their young men wilt thou slay with the sword, and wilt dash their children, and rip up their women with child.

8:12  Chazael se otázal: „Proč můj pán pláče?“ Odvětil: „Protože vím, jakého zla se dopustíš vůči Izraelcům: Jejich pevnosti vypálíš ohněm, jejich jinochy povraždíš mečem, jejich pacholátka rozdrtíš a jejich těhotné poroztínáš.“

8:12  „Proč pláčeš, pane můj?“ ptal se ho Chazael. „Protože vím,“ odpověděl, „jakého zla se dopustíš na synech Izraele. Jejich opevněná města vypálíš, chlapce pobiješ, nemluvňata utlučeš a těhotné rozpářeš.“

8:12  Chazael se zeptal: Proč můj pán pláče? On odpověděl: Protože vím, co zlého spácháš vůči synům Izraele. Jejich pevnosti pošleš do ohně, jejich mládence pozabíjíš mečem, jejich děti rozdrtíš a jejich těhotné rozpáráš.

8:12  Jemuž řekl Hazael: Proč pán můj pláče? Odpověděl: Proto že vím, co zlého ty učiníš synům Izraelským. Pevnosti jejich spálíš a mládence jejich zmorduješ mečem, a nemluvňátka jejich rozrážeti budeš, a těhotné jejich zroztínáš.

8:12  Cui Hazaël ait : Quare dominus meus flet ? At ille dixit : Quia scio quæ facturus sis filiis Israël mala. Civitates eorum munitas igne succendes, et juvenes eorum interficies gladio, et parvulos eorum elides, et prægnantes divides.

8:13  And Hazael said: But what am I, thy servant, a dog, that I should do this great thing? And Eliseus said: The Lord hath shewed me that thou shalt be king of Syria.

8:13  And Hazael said, But what, is thy servant a dog, that he should do this great thing? And Elisha answered, The Lord hath shewed me that thou shalt be king over Syria.

8:13  Chazael mu řekl: „Cožpak je tvůj služebník pes, že by se dopustil něčeho tak strašného?“ Elíša řekl: „Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.“

8:13  „Co je tvůj služebník?“ řekl na to Chazael. „Pouhý pes! Jak by mohl dokázat něco takového?“ „Hospodin mi tě ukázal jako krále nad Aramem,“ odpověděl mu Elíša.

8:13  Chazael řekl: Jak by mohl tvůj otrok, pouhý pes, udělat něco tak velkého? Elíša odpověděl: Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.

8:13  I řekl Hazael: I což jest služebník tvůj pes, aby učiniti mohl věc tak velikou? Odpověděl Elizeus: Ukázal tě mi Hospodin, že budeš králem Syrským.

8:13  Dixitque Hazaël : Quid enim sum servus tuus canis, ut faciam rem istam magnam ? Et ait Eliseus : Ostendit mihi Dominus te regem Syriæ fore.

8:14  And when he was departed from Eliseus he came to his master, who said to him: What said Eliseus to thee? And he answered: He told me: Thou shalt recover.

8:14  So he departed from Elisha, and came to his master; who said to him, What said Elisha to thee? And he answered, He told me that thou shouldest surely recover.

8:14  On pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho otázal: „Co ti řekl Elíša?“ Odvětil: „Řekl mi, že určitě vyvázneš živ.“

8:14  Chazael se pak od něj vrátil za svým pánem. Ten se ho zeptal: „Co ti říkal Elíša?“ „Říkal mi, že se určitě uzdravíš,“ odpověděl Chazael.

8:14  Pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho zeptal: Co ti říkal Elíša? Odpověděl: Řekl mi, že se určitě zotavíš.

8:14  A odšed od Elizea, přišel ku pánu svému. Kterýž řekl jemu: Cožť řekl Elizeus? Odpověděl: Pravil mi, že bys mohl živ zůstati.

8:14  Qui cum recessisset ab Eliseo, venit ad dominum suum. Qui ait ei : Quid dixit tibi Eliseus ? At ille respondit : Dixit mihi : Recipies sanitatem.

8:15  And on the next day, he took a blanket, and poured water on it, and spread it upon his face: and he died, and Hazael reigned in his stead.

8:15  And it came to pass on the morrow, that he took a thick cloth, and dipped it in water, and spread it on his face, so that he died: and Hazael reigned in his stead.

8:15  Ale druhého dne vzal prostěradlo, namočil je do vody a rozprostřel mu je na obličej, a on zemřel. Místo něho se stal králem Chazael.

8:15  Druhého dne pak vzal pokrývku, namočil ji do vody a držel mu ji na tváři, dokud nezemřel. Tak se Chazael stal králem místo něj.

8:15  Příštího dne se stalo, že vzal přikrývku, namočil do vody a rozprostřel na jeho tvář, takže zemřel. Chazael pak kraloval místo něj.

8:15  I stalo se nazejtří, že vzal koberec, a namočiv jej v vodě, prostřel jej na tvář jeho. I umřel, a kraloval Hazael místo něho.

8:15  Cumque venisset dies altera, tulit stragulum, et infudit aquam, et expandit super faciem ejus : quo mortuo, regnavit Hazaël pro eo.

8:16  In the fifth year of Joram, son of Achab, king of Israel, and of Josaphat, king of Juda, reigned Joram, son of Josaphat, king of Juda.

8:16  And in the fifth year of Joram the son of Ahab king of Israel, Jehoshaphat being then king of Judah, Jehoram the son of Jehoshaphat king of Judah began to reign.

8:16  V pátém roce vlády Jórama, syna izraelského krále Achaba, za Jóšafata, krále judského, se stal králem Jóram, syn Jóšafatův, král judský.

8:16  Pátého roku vlády izraelského krále Jorama, syna Achabova, ještě za vlády judského krále Jošafata, začal nad Judou kralovat Jehoram, syn Jošafatův.

8:16  V pátém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, když byl Jóšafat judským králem, se stal judským králem král Jóram, syn Jóšafatův.

8:16  Léta pak pátého Jorama, syna Achabova krále Izraelského, a Jozafata krále Judského, počal kralovati Jehoram, syn Jozafatův král Judský.

8:16  Anno quinto Joram filii Achab regis Israël, et Josaphat regis Juda, regnavit Joram filius Josaphat rex Juda.

8:17  He was two and thirty years old when he began to reign, and he reigned eight years in Jerusalem.

8:17  Thirty and two years old was he when he began to reign; and he reigned eight years in Jerusalem.

8:17  Bylo mu dvaatřicet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě osm let.

8:17  Stal se králem ve dvaatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě osm let.

8:17  Bylo mu třicet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě osm let.

8:17  Ve dvou a třidcíti letech byl, když počal kralovati, a kraloval osm let v Jeruzalémě.

8:17  Triginta duorum annorum erat cum regnare cœpisset, et octo annis regnavit in Jerusalem.

8:18  And he walked in the ways of the kings of Israel, as the house of Achab had walked: for the daughter of Achab was his wife: and he did that which was evil in the sight of the Lord.

8:18  And he walked in the way of the kings of Israel, as did the house of Ahab: for the daughter of Ahab was his wife: and he did evil in the sight of the Lord.

8:18  Chodil po cestě králů izraelských, jak to činil dům Achabův; jeho ženou byla totiž dcera Achabova. Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích.

8:18  Řídil se ale způsoby izraelských králů, tak jako to dělali v domě Achabově, neboť se oženil s Achabovou dcerou. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé.

8:18  Chodil po cestě izraelských králů, tak jak to činil dům Achabův, protože Achabova dcera byla jeho ženou. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích.

8:18  A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo měl dceru Achabovu za manželku. Takž činil zlé věci před očima Hospodinovýma.

8:18  Ambulavitque in viis regum Israël, sicut ambulaverat domus Achab : filia enim Achab erat uxor ejus : et fecit quod malum est in conspectu Domini.

8:19  But the Lord would not destroy Juda, for David his servant's sake, as he had promised him, to give him a light, and to his children always.

8:19  Yet the Lord would not destroy Judah for David his servant’s sake, as he promised him to give him alway a light, and to his children.

8:19  Ale Hospodin nechtěl na Judu uvést zkázu kvůli Davidovi, svému služebníku, protože mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny.

8:19  Kvůli svému služebníku Davidovi ale Hospodin nechtěl Judu zničit, neboť mu slíbil, že jeho synům po všechny dny nechá zářit svíci.

8:19  Hospodin však nechtěl zničit Judu kvůli svému otroku Davidovi, protože mu slíbil, že dá jemu i jeho synům lampu po všechny dny.

8:19  Hospodin však nechtěl zahladiti Judy pro Davida služebníka svého, jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny.

8:19  Noluit autem Dominus disperdere Judam, propter David servum suum, sicut promiserat ei, ut daret illi lucernam, et filiis ejus cunctis diebus.

8:20  In his days Edom revolted from being under Juda, and made themselves a king.

8:20  In his days Edom revolted from under the hand of Judah, and made a king over themselves.

8:20  Za jeho dnů se Edómci vymanili z područí Judy a ustanovili nad sebou krále.

8:20  V jeho dobách se Edom vzbouřil proti judské nadvládě a ustanovil si krále.

8:20  Za jeho dnů se Edómci ⌈vzbouřili proti judské moci⌉ a ustanovili nad sebou krále.

8:20  Ve dnech jeho odstoupil Edom od království Judského, a ustanovili nad sebou krále.

8:20  In diebus ejus recessit Edom ne esset sub Juda, et constituit sibi regem.

8:21  And Joram came to Seira, and all the chariots with him: and he arose in the night, and defeated the Edomites that had surrounded him, and the captains of the chariots, but the people fled into their tents.

8:21  So Joram went over to Zair, and all the chariots with him: and he rose by night, and smote the Edomites which compassed him about, and the captains of the chariots: and the people fled into their tents.

8:21  Jóram vytáhl s celou svou vozbou do Sáíru. Vstal v noci a udeřil na Edómce, kteří ho obklíčili, a na velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům.

8:21  Jehoram proto vytáhl se všemi svými vozy do Caíru. Edomci ho i s jeho veliteli vozů obklopili ze všech stran, ale on v noci vstal a obklíčení prolomil. Vojsko se mu pak rozuteklo domů.

8:21  Jóram tehdy přitáhl k Sáíru a s ním celá vozba. I stalo se, že v noci vstal a udeřil na Edómce, kteří obkličovali jej i velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům.

8:21  Tou příčinou táhl Jehoram do Seir, i všickni vozové s ním. A vstav v noci, porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů, a lid utekl do stanů svých.

8:21  Venitque Joram Seira, et omnes currus cum eo : et surrexit nocte, percussitque Idumæos qui eum circumdederant, et principes curruum : populus autem fugit in tabernacula sua.

8:22  So Edom revolted from being under Juda, unto this day. Then Lobna also revolted at the same time.

8:22  Yet Edom revolted from under the hand of Judah unto this day. Then Libnah revolted at the same time.

8:22  Edóm se tedy vymanil z područí Judy, jak je tomu dodnes. Tehdy, v onen čas, se vymanila i Libna.

8:22  Edom tedy zůstává ve vzpouře proti Judovi až dodnes. V téže době se vzbouřila i Libna.

8:22  Proto se vzbouřili Edómci proti judské moci až do tohoto dne. Tak se v té době vzbouřila i Libna.

8:22  Však předce odstoupil Edom od království Judského až do tohoto dne. Takž odstoupilo i Lebno téhož času.

8:22  Recessit ergo Edom ne esset sub Juda, usque ad diem hanc. Tunc recessit et Lobna in tempore illo.

8:23  But the rest of the acts of Joram, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

8:23  And the rest of the acts of Joram, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

8:23  O ostatních příbězích Jóramových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

8:23  Ostatní Jehoramovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

8:23  Ostatní Jóramovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

8:23  O jiných pak věcech Jehoramových, a o všem, cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.

8:23  Reliqua autem sermonum Joram, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

8:24  And Joram slept with his fathers, and was buried with them in the city of David, and Ochozias, his son, reigned in his stead.

8:24  And Joram slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David: and Ahaziah his son reigned in his stead.

8:24  I ulehl Jóram ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

8:24  Jehoram pak ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi svými předky ve Městě Davidově. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Achaziáš.

8:24  Jóram ⌈ulehl se svými otci⌉ a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

8:24  I usnul Jehoram s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davidově, kraloval pak Ochoziáš syn jeho místo něho.

8:24  Et dormivit Joram cum patribus suis, sepultusque est cum eis in civitate David, et regnavit Ochozias filius ejus pro eo.

8:25  In the twelfth year of Joram, the son of Achab, king of Israel, reigned Ochozias, son of Joram, king of Juda.

8:25  In the twelfth year of Joram the son of Ahab king of Israel did Ahaziah the son of Jehoram king of Judah begin to reign.

8:25  V dvanáctém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal králem Achazjáš, syn Jóramův, král judský.

8:25  Dvanáctého roku izraelského krále Jorama, syna Achabova, začal nad Judou kralovat Achaziáš, syn Jehoramův.

8:25  V dvanáctém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal judským králem král Achazjáš, syn Jóramův.

8:25  Léta dvanáctého Jorama syna Achabova, krále Izraelského, počal kralovati Ochoziáš syn Jehorama, krále Judského.

8:25  Anno duodecimo Joram filii Achab regis Israël regnavit Ochozias filius Joram regis Judæ.

8:26  Ochozias was two and twenty years old when he began to reign, and he reigned one year in Jerusalem: the name of his mother was Athalia the daughter of Amri king of Israel.

8:26  Two and twenty years old was Ahaziah when he began to reign; and he reigned one year in Jerusalem. And his mother’s name was Athaliah, the daughter of Omri king of Israel.

8:26  Achazjášovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja; byla to dcera Omrího, krále izraelského.

8:26  Stal se králem ve dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalia, vnučka izraelského krále Omriho.

8:26  Achazjášovi bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja, dcera izraelského krále Omrího.

8:26  Ve dvamecítma letech byl Ochoziáš, když počal kralovati, a kraloval jeden rok v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Atalia, dcera Amri krále Izraelského.

8:26  Viginti duorum annorum erat Ochozias cum regnare cœpisset, et uno anno regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Athalia filia Amri regis Israël.

8:27  And he walked in the ways of the house of Achab: and he did evil before the Lord, as did the house of Achab: for he was the son in law of the house of Achab.

8:27  And he walked in the way of the house of Ahab, and did evil in the sight of the Lord, as did the house of Ahab: for he was the son in law of the house of Ahab.

8:27  Chodil po cestě domu Achabova a dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův. Byl totiž s domem Achabovým spřízněn.

8:27  Také on se řídil způsoby domu Achabova a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako dům Achabův. Vždyť se do Achabova domu přiženil!

8:27  Chodil po cestě domu Achabova a páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův, protože byl zetěm domu Achabova.

8:27  A chodil cestou domu Achabova, čině, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jako i dům Achabův, nebo byl zetěm domu Achabova.

8:27  Et ambulavit in viis domus Achab : et fecit quod malum est coram Domino, sicut domus Achab : gener enim domus Achab fuit.

8:28  He went also with Joram, son of Achab, to fight against Hazael, king of Syria, in Ramoth Galaad, and the Syrians wounded Joram:

8:28  And he went with Joram the son of Ahab to the war against Hazael king of Syria in Ramoth–gilead; and the Syrians wounded Joram.

8:28  Vypravil se s Jóramem, synem Achabovým, do války proti aramejskému králi Chazaelovi, do Rámotu v Gileádu. Ale Aramejci Jórama ranili.

8:28  Spolu s Achabovým synem Joramem vytáhl proti aramejskému králi Chazaelovi do války o Rámot-gileád. Aramejci ale Jorama porazili.

8:28  Vytáhl s Jóramem, synem Achabovým, k Rámot–gileádu do boje proti aramejskému králi Chazaelovi, ale Aramejci Jórama ranili.

8:28  Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému, do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama.

8:28  Abiit quoque cum Joram filio Achab ad præliandum contra Hazaël regem Syriæ in Ramoth Galaad, et vulneraverunt Syri Joram.

8:29  And he went back to be healed, in Jezrahel: because the Syrians had wounded him in Ramoth, when he fought against Hazael, king of Syria And Ochozias, the son of Joram, king of Juda, went down to visit Joram, the son of Achab, in Jezrahel, because he was sick there.

8:29  And king Joram went back to be healed in Jezreel of the wounds which the Syrians had given him at Ramah, when he fought against Hazael king of Syria. And Ahaziah the son of Jehoram king of Judah went down to see Joram the son of Ahab in Jezreel, because he was sick.

8:29  Král Jóram se vrátil, aby se léčil v Jizreelu z ran, které mu Aramejci v Rámě zasadili, když válčil proti Chazaelovi, králi aramejskému. Achazjáš, syn Jóramův, král judský, sestoupil do Jizreelu podívat se na Jórama, syna Achabova, protože byl nemocný.

8:29  Král Joram se vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které utržil, když v Rámotu bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achaziáš, syn Jehoramův, pak přijel do Jizreelu, aby zraněného Jorama, syna Achabova, navštívil.

8:29  Nato se vrátil král Jóram do Jizreelu, aby se vyléčil z ran, ⌈které mu Aramejci způsobili⌉ v Rámě, když bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achazjáš, syn Jóramův, se přišel na Jórama, syna Achabova, do Jizreelu podívat, protože byl nemocný.

8:29  A tak navrátil se král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále Judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.

8:29  Qui reversus est ut curaretur in Jezrahel, quia vulneraverant eum Syri in Ramoth præliantem contra Hazaël regem Syriæ. Porro Ochozias filius Joram rex Juda descendit invisere Joram filium Achab in Jezrahel, quia ægrotabat ibi.

Chapter 9

9:1  And Eliseus the prophet, called one of the sons of the prophets, and said to him: Gird up thy loins, and take this little bottle of oil in thy hand, and go to Ramoth Galaad.

9:1  And Elisha the prophet called one of the children of the prophets, and said unto him, Gird up thy loins, and take this box of oil in thine hand, and go to Ramoth–gilead:

9:1  Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých žáků a řekl mu: „Opásej si bedra, do ruky vezmi tuto nádobku oleje a jdi do Rámotu v Gileádu.

9:1  Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých učedníků a řekl mu: „Přepásej se, vezmi s sebou tuhle nádobku s olejem a jdi do Rámot-gileádu.

9:1  Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých žáků a řekl mu: Přepásej svá bedra, vezmi si s sebou tuto lahvičku s olejem a jdi do Rámot–gileádu.

9:1  Prorok pak Elizeus povolal jednoho z synů prorockých, a řekl jemu: Přepaš bedra svá, a vezmi tuto nádobku oleje do ruky své, a jdi do Rámot Galád.

9:1  Eliseus autem prophetes vocavit unum de filiis prophetarum, et ait illi : Accinge lumbos tuos, et tolle lenticulam olei hanc in manu tua, et vade in Ramoth Galaad.

9:2  And when thou art come thither, thou shalt see Jehu the son of Josaphat the son of Namsi: and going in, thou shalt make him rise up from amongst his brethren, and carry him into an inner chamber.

9:2  And when thou comest thither, look out there Jehu the son of Jehoshaphat the son of Nimshi, and go in, and make him arise up from among his brethren, and carry him to an inner chamber;

9:2  Až tam přijdeš, poohlédni se po Jehúovi, synu Jóšafata, syna Nimšího. Přijdeš, řekneš, aby vstal ze středu svých bratří, a zavedeš ho do nejzazšího pokojíka.

9:2  Až tam přijdeš, vyhledej Jehua, syna Jošafatova, syna Nimšiho. Jdi za ním, odveď ho od jeho druhů a vezmi ho do nejzazšího pokojíku.

9:2  Až tam přijdeš, vyhledej tam Jehúa, syna Jóšafata, syna Nimšího. Jdi, vezmi ho zprostřed jeho bratří a přiveď ho do nejzazšího pokoje.

9:2  A když tam přijdeš, uzříš tam Jéhu, syna Jozafata syna Namsi. K němuž když přijdeš, vyvoláš ho z prostředku bratří jeho, a uvedeš ho do nejtajnějšího pokojíku.

9:2  Cumque veneris illuc, videbis Jehu filium Josaphat filii Namsi : et ingressus suscitabis eum de medio fratrum suorum, et introduces in interius cubiculum.

9:3  Then taking the little bottle of oil, thou shalt pour it on his head, and shalt say: Thus saith the Lord: I have anointed thee king over Israel. And thou shalt open the door and flee, and shalt not stay there.

9:3  Then take the box of oil, and pour it on his head, and say, Thus saith the Lord, I have anointed thee king over Israel. Then open the door, and flee, and tarry not.

9:3  Pak vezmeš nádobku s olejem, vyleješ mu jej na hlavu a řekneš: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘ Otevřeš dveře a dáš se bez otálení na útěk.“

9:3  Tam vezmi nádobku s olejem, vylij mu ji na hlavu a řekni: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘ Pak otevři dveře a uteč. Na nic nečekej!“

9:3  Pak vezmi lahvičku s olejem, vylej mu ho na hlavu a řekni: Toto praví Hospodin: Mažu tě za krále nad Izraelem. Nato otevři dveře a utíkej, na nic nečekej.

9:3  A vezma nádobku oleje, vyleješ na hlavu jeho a díš: Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Izraelem. A hned otevra dvéře, utec a nemeškej se.

9:3  Tenensque lenticulam olei, fundes super caput ejus, et dices : Hæc dicit Dominus : Unxi te regem super Israël. Aperiesque ostium, et fugies, et non ibi subsistes.

9:4  So the young man, the servant of the prophet, went away to Ramoth Galaad,

9:4  So the young man, even the young man the prophet, went to Ramoth–gilead.

9:4  Mládenec, byl to prorocký mládenec, šel do Rámotu v Gileádu.

9:4  A tak ten mládenec, ten mladý prorok, odešel do Rámot-gileádu.

9:4  A tak šel prorokův služebník do Rámot–gileádu.

9:4  I odšel mládenec ten služebník prorokův do Rámot Galád.

9:4  Abiit ergo adolescens puer prophetæ in Ramoth Galaad,

9:5  And went in thither: and behold, the captains of the army were sitting, and he said: I have a word to thee, O prince. And Jehu said: Unto whom of us all? And he said: To thee, O prince.

9:5  And when he came, behold, the captains of the host were sitting; and he said, I have an errand to thee, O captain. And Jehu said, Unto which of all us? And he said, To thee, O captain.

9:5  Přišel, když velitelé vojska právě zasedali. Řekl: „Mám něco pro tebe, veliteli.“ Jehú se tázal: „Pro koho z nás všech?“ Odpověděl: „Pro tebe, veliteli.“

9:5  Když tam dorazil, probíhala právě porada vojevůdců. „Mám pro tebe slovo, veliteli,“ řekl mládenec. „Pro kterého z nás?“ zeptal se Jehu. „Pro tebe, veliteli!“ řekl mu.

9:5  Když přišel, uviděl tam sedět spolu velitele vojska. Řekl: Mám pro tebe slovo, veliteli. Jehú se zeptal: Pro koho z nás? Odpověděl: Pro tebe, veliteli.

9:5  A když přišel, aj, knížata vojska seděli. I řekl: Mámť něco povědíti, ó kníže. I řekl Jéhu: Komu ze všech nás? Odpověděl: Tobě, ó kníže.

9:5  et ingressus est illuc : ecce autem principes exercitus sedebant : et ait : Verbum mihi ad te, o princeps. Dixitque Jehu : Ad quem ex omnibus nobis ? At ille dixit : Ad te, o princeps.

9:6  And he arose, and went into the chamber: and he poured the oil upon his head, and said: Thus saith the Lord God of Israel: I have anointed thee king over Israel, the people of the Lord.

9:6  And he arose, and went into the house; and he poured the oil on his head, and said unto him, Thus saith the Lord God of Israel, I have anointed thee king over the people of the Lord, even over Israel.

9:6  Jehú vstal a vešel dovnitř a on mu vylil na hlavu olej. Řekl mu: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem.

9:6  A tak vstal a šel s ním dovnitř. On mu tam polil hlavu olejem a řekl mu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem Izraelem.

9:6  Vstal, šel do domu a on vylil na jeho hlavu olej a řekl mu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Mažu tě za krále nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem.

9:6  Vyvstav tedy, všel do vnitřku. I vylil olej na hlavu jeho a řekl jemu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým, nad Izraelem.

9:6  Et surrexit, et ingressus est cubiculum : at ille fudit oleum super caput ejus, et ait : Hæc dicit Dominus Deus Israël : Unxi te regem super populum Domini Israël,

9:7  And thou shalt cut off the house of Achab, thy master, and I will revenge the blood of my servants, the prophets, and the blood of all the servants of the Lord, at the hand of Jezabel.

9:7  And thou shalt smite the house of Ahab thy master, that I may avenge the blood of my servants the prophets, and the blood of all the servants of the Lord, at the hand of Jezebel.

9:7  Vybiješ dům svého pána Achaba. Tak pomstím prolitou krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, již prolila Jezábel.

9:7  Vyhladíš dům svého pána Achaba, a tak pomstím krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, prolitou rukama Jezábel.

9:7  Vybiješ dům Achaba, svého pána, a tak pomstím prolitou krev otroků proroků a prolitou krev všech Hospodinových otroků z ruky Jezábely.

9:7  A zmorduješ dům Achaba pána svého; neboť pomstím krve služebníků svých proroků, a krve všech služebníků Hospodinových z ruky Jezábel.

9:7  et percuties domum Achab domini tui, et ulciscar sanguinem servorum meorum prophetarum, et sanguinem omnium servorum Domini de manu Jezabel.

9:8  And I will destroy all the house of Achab, and I will cut off from Achab, him that pisseth against the wall, and him that is shut up, and the meanest in Israel.

9:8  For the whole house of Ahab shall perish: and I will cut off from Ahab him that pisseth against the wall, and him that is shut up and left in Israel:

9:8  Celý Achabův dům zahyne. Vyhladím z Achabova domu toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného.

9:8  Celý dům Achabův zahyne. Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele – pána i kmána až do posledního pacholka!

9:8  Vyhyne celý dům Achabův, vyhladím Achabovi ⌈močícího na stěnu,⌉ zadržovaného i propuštěného v Izraeli.

9:8  A tak zahyne všecken dům Achabův, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, a zajatého i zanechaného v Izraeli.

9:8  Perdamque omnem domum Achab : et interficiam de Achab mingentem ad parietem, et clausum et novissimum in Israël.

9:9  And I will make the house of Achab, like the house of Jeroboam, the son of Nabat, and like the house of Baasa, the son of Ahias.

9:9  And I will make the house of Ahab like the house of Jeroboam the son of Nebat, and like the house of Baasha the son of Ahijah:

9:9  Achabovu domu učiním jako domu Jarobeáma, syna Nebatova, a jako domu Baeši, syna Achijášova.

9:9  Naložím s domem Achabovým jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova.

9:9  Naložím s domem Achabovým jako s domem Jarobeáma, syna Nebatova, a s domem Baeši, syna Achijášova.

9:9  Učiním zajisté domu Achabovu, jako domu Jeroboámovu syna Nebatova, a jako domu Bázy syna Achiášova.

9:9  Et dabo domum Achab sicut domum Jeroboam filii Nabat, et sicut domum Baasa filii Ahia.

9:10  And the dogs shall eat Jezabel, in the field of Jezrahel, and there shall be no one to bury her. And he opened the door and fled.

9:10  And the dogs shall eat Jezebel in the portion of Jezreel, and there shall be none to bury her. And he opened the door, and fled.

9:10  Jezábelu sežerou psi na dílu pole v Jizreelu a nikdo ji nepohřbí.“ Potom otevřel dveře a utekl.

9:10  A Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí a nikdo ji nepohřbí!“ Pak otevřel dveře a utekl.

9:10  A Jezábelu sežerou psi na dílu pole v Jizreelu a nebude, kdo by ji pohřbil. Pak otevřel dveře a utekl.

9:10  Jezábel pak sežerou psi na poli Jezreel, a nebude, kdo by ji pochoval. A rychle otevřev dvéře, utekl.

9:10  Jezabel quoque comedent canes in agro Jezrahel, nec erit qui sepeliat eam. Aperuitque ostium, et fugit.

9:11  Then Jehu went forth to the servants of his Lord: and they said to him: Are all things well? why came this madman to thee? And he said to them: You know the man, and what he said.

9:11  Then Jehu came forth to the servants of his lord: and one said unto him, Is all well? wherefore came this mad fellow to thee? And he said unto them, Ye know the man, and his communication.

9:11  Když Jehú vyšel k služebníkům svého pána, tázali se ho: „Je vše v pořádku? Proč k tobě ten ztřeštěnec přišel?“ Řekl jim: „Víte přece, že jaký muž, takové jeho tlachání.“

9:11  Jehu se vrátil mezi vojevůdce svého pána. „Všechno v pořádku? Co ti ten blázen chtěl?“ vyzvídal jeden z nich. „Sami víte, jak takoví lidé blábolí,“ odpověděl jim.

9:11  Když Jehú vyšel k otrokům svého pána, zeptali se ho: Vše v pořádku? Proč k tobě přišel ten potřeštěnec? Odpověděl jim: Znáte toho muže a jeho řeči.

9:11  A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého, řekl mu jeden: Dobře-li se děje? Proč přišel ten blázen k tobě? Odpověděl jim: Vy znáte člověka i řeč jeho.

9:11  Jehu autem egressus est ad servos domini sui : qui dixerunt ei : Rectene sunt omnia ? quid venit insanus iste ad te ? Qui ait eis : Nostis hominem, et quid locutus sit.

9:12  But they answered: It is false; but rather do thou tell us. And he said to them: Thus and thus did he speak to me: and he said: Thus saith the Lord: I have anointed thee king over Israel.

9:12  And they said, It is false; tell us now. And he said, Thus and thus spake he to me, saying, Thus saith the Lord, I have anointed thee king over Israel.

9:12  Odpověděli: „Klameš. Pověz nám, co se děje!“ Tu řekl: „Tak a tak ke mně mluvil. Řekl: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“

9:12  „Nelži,“ oni na to. „Pěkně nám to řekni!“ A tak jim vyprávěl: „Mluvil se mnou tak a tak. Že prý: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“

9:12  Řekli mu: Klameš. Pověz nám to. Odpověděl: ⌈To a to⌉ mi řekl: Toto praví Hospodin: Mažu tě za krále nad Izraelem.

9:12  I řekli: Klamť jest, pověz nám medle. Kterýž řekl: Takto a takto mluvil mi, řka: Toto praví Hospodin: Pomazuji tě za krále nad Izraelem.

9:12  At ille responderunt : Falsum est, sed magis narra nobis. Qui ait eis : Hæc et hæc locutus est mihi, et ait : Hæc dicit Dominus : Unxi te regem super Israël.

9:13  Then they made haste, and taking every man his garment, laid it under his feet, after the manner of a judgment seat, and they sounded the trumpet, and said: Jehu is king.

9:13  Then they hasted, and took every man his garment, and put it under him on the top of the stairs, and blew with trumpets, saying, Jehu is king.

9:13  Každý vzal rychle své roucho a položili mu je pod nohy na schody, zatroubili na polnice a provolávali: „Jehú se stal králem!“

9:13  A oni hned vzali každý svůj plášť, prostřeli ho pod ním na schody, troubili na beraní roh a volali: „Jehu je král!“

9:13  Rychle vzali každý svůj šat, položili ho před něj na holé schody, zatroubili na beraní roh a volali: Jehú se stal králem.

9:13  Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu.

9:13  Festinaverunt itaque, et unusquisque tollens pallium suum posuerunt sub pedibus ejus in similitudinem tribunalis, et cecinerunt tuba, atque dixerunt : Regnavit Jehu.

9:14  So Jehu, the son of Josaphat, the son of Namsi, conspired against Joram. Now Joram had besieged Ramoth Galaad, he, and all Israel, fighting with Hazael, king of Syria:

9:14  So Jehu the son of Jehoshaphat the son of Nimshi conspired against Joram. (Now Joram had kept Ramoth–gilead, he and all Israel, because of Hazael king of Syria.

9:14  Tak se spikl Jehú, syn Jóšafata, syna Nimšího, proti Jóramovi. Jóram hájil tenkrát s celým Izraelem Rámot v Gileádu proti aramejskému králi Chazaelovi.

9:14  Tak Jehu, syn Jošafata, syna Nimšiho, zahájil spiknutí proti Joramovi. (Joram zatím v čele izraelského vojska hájil Rámot-gileád před aramejským králem Chazaelem.

9:14  Tak se Jehú, syn Jóšafata, syna Nimšího, spikl proti Jóramovi. (Tehdy Jóram, on a celý Izrael, chránil Rámot–gileád před aramejským králem Chazaelem.

9:14  Zatím spuntoval se Jéhu syn Jozafata, syna Namsi, proti Joramovi, (když Joram ostříhaje Rámot Galád spolu se vším Izraelem, před Hazaelem králem Syrským,

9:14  Conjuravit ergo Jehu filius Josaphat filii Namsi contra Joram : porro Joram obsederat Ramoth Galaad, ipse et omnis Israël contra Hazaël regem Syriæ :

9:15  And was returned to be healed in Jezrahel of his wounds; for the Syrians had wounded him, when he fought with Hazael, king of Syria. And Jehu said: If it please you, let no man go forth or flee out of the city, lest he go, and tell in Jezrahel.

9:15  But king Joram was returned to be healed in Jezreel of the wounds which the Syrians had given him, when he fought with Hazael king of Syria.) And Jehu said, If it be your minds, then let none go forth nor escape out of the city to go to tell it in Jezreel.

9:15  Pak se král Jóram vrátil, aby se v Jizreelu léčil z ran, které mu zasadili Aramejci, když bojoval proti aramejskému králi Chazaelovi. Jehú řekl: „Jste-li se mnou, ať se nikdo nepokusí dostat se z města a oznámit to v Jizreelu.“

9:15  Pak se ale král Joram vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které v boji s aramejským králem Chazaelem utržil.) Jehu prohlásil: „Jestli mě opravdu chcete za krále, nedovolte nikomu uniknout z města a prozradit to v Jizreelu.“

9:15  Ale král Jóram se vrátil, aby se vyléčil v Jizreelu z ran, které mu způsobili Aramejci, když bojoval proti aramejskému králi Chazaelovi.) Jehú řekl: Jestliže je toto vaším přáním, ať nikdo neunikne z města, aby šel a oznámil to v Jizreelu.

9:15  Navrátil se byl Joram král, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští, když bojoval proti Hazaelovi králi Syrskému). A řekl Jéhu: Vidí-li se vám, nechť nevychází žádný z města, kterýž by šel a oznámil to v Jezreel.

9:15  et reversus fuerat ut curaretur in Jezrahel propter vulnera, quia percusserant eum Syri præliantem contra Hazaël regem Syriæ. Dixitque Jehu : Si placet vobis, nemo egrediatur profugus de civitate, ne vadat, et nuntiet in Jezrahel.

9:16  And he got up, and went into Jezrahel for Joram was sick there, and Ochozias king of Juda, was come down to visit Joram.

9:16  So Jehu rode in a chariot, and went to Jezreel; for Joram lay there. And Ahaziah king of Judah was come down to see Joram.

9:16  Jehú nasedl na vůz a jel do Jizreelu, neboť tam ležel Jóram a judský král Achazjáš tam sestoupil podívat se na Jórama.

9:16  Jehu pak nasedl do vozu a jel do Jizreelu, kam Jorama k jeho lůžku přijel navštívit judský král Achaziáš.

9:16  Jehú nasedl a jel do Jizreelu, protože tam Jóram ležel a judský král Achazjáš se přišel na Jórama podívat.

9:16  I vsedl na vůz Jéhu a jel do Jezreel, nebo Joram ležel tam. Ochoziáš také král Judský přijel byl, aby navštívil Jorama.

9:16  Et ascendit, et profectus est in Jezrahel : Joram enim ægrotabat ibi, et Ochozias rex Juda descenderat ad visitandum Joram.

9:17  The watchman therefore, that stood upon the tower of Jezrahel, saw the troop of Jehu coming, and said: I see a troop. And Joram said: Take a chariot, and send to meet them, and let him that goeth say: Is all well?

9:17  And there stood a watchman on the tower in Jezreel, and he spied the company of Jehu as he came, and said, I see a company. And Joram said, Take an horseman, and send to meet them, and let him say, Is it peace?

9:17  Strážný, který stál v Jizreelu na věži, spatřil přijíždět Jehúovu tlupu a volal: „Vidím nějakou tlupu!“ Jóram poručil: „Vyšli jim vstříc jezdce, aby se zeptal, zda je vše v pořádku.“

9:17  Když strážný na jizreelské věži uviděl, jak se blíží Jehuův houf, zvolal: „Vidím nějaký houf!“ Joram na to řekl: „Vyber jezdce a pošli jim ho vstříc, ať se zeptá, zda přináší pokoj.“

9:17  Strážný stál na věži v Jizreelu a viděl přijíždět Jehúův houf. Řekl: Vidím houf lidí. Jóram nato řekl: Vezmi jezdce a pošli jim ho naproti; ať se zeptá, jestli je vše v pořádku.

9:17  V tom strážný, kterýž stál na věži v Jezreel, když viděl houf Jéhu přicházející, řekl: Vidím jakýsi houf. I řekl Joram: Povolej jízdného, a pošli vstříc jim, aby se otázal: Jest-li pokoj?

9:17  Igitur speculator qui stabat super turrim Jezrahel, vidit globum Jehu venientis, et ait : Video ego globum. Dixitque Joram : Tolle currum, et mitte in occursum eorum, et dicat vadens : Rectene sunt omnia ?

9:18  So there went one in a chariot to meet him, and said: Thus saith the king: Are all things peaceable? And Jehu said: What hast thou to do with peace? go behind and follow me. And the watchman told, saying: The messenger came to them, but he returneth not.

9:18  So there went one on horseback to meet him, and said, Thus saith the king, Is it peace? And Jehu said, What hast thou to do with peace? turn thee behind me. And the watchman told, saying, The messenger came to them, but he cometh not again.

9:18  Jezdec jim jel na koni vstříc a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú na to: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ Strážný hlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“

9:18  Jezdec jim tedy vyrazil naproti: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“ Strážný tedy ohlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“

9:18  Jezdec na koni mu vyjel naproti a řekl: Takto se ptá král: Vše v pořádku? Jehú odpověděl: Co je ti do pořádku? Zařaď se za mě! Strážný oznámil: Posel dojel až k nim, ale nevrací se.

9:18  I vyjel jízdný proti nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou. Protož oznámil to strážný, řka: Přijel posel až k nim, ale nevracuje se.

9:18  Abiit ergo qui ascenderat currum, in occursum ejus, et ait : Hæc dicit rex : Pacatane sunt omnia ? Dixitque Jehu : Quid tibi et paci ? transi, et sequere me. Nuntiavit quoque speculator, dicens : Venit nuntius ad eos, et non revertitur.

9:19  And he sent a second chariot of horses: and he came to them, and said: Thus saith the king: Is there peace? And Jehu said: What hast thou to do with peace? pass, and follow me.

9:19  Then he sent out a second on horseback, which came to them, and said, Thus saith the king, Is it peace? And Jehu answered, What hast thou to do with peace? turn thee behind me.

9:19  Jóram poslal na koni druhého jezdce. Ten dojel k nim a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú odpověděl: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“

9:19  Král jim tedy vyslal naproti dalšího jezdce: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“

9:19  Poslal druhého jezdce na koni. Přijel k nim a řekl: Takto se ptá král: Vše v pořádku? Jehú odpověděl: Co je ti do pořádku? Zařaď se za mě!

9:19  Ještě poslal druhého jízdného. Kterýž přijel k nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou.

9:19  Misit etiam currum equorum secundum : venitque ad eos, et ait : Hæc dicit rex : Numquid pax est ? Et ait Jehu : Quid tibi et paci ? transi, et sequere me.

9:20  And the watchman told, saying: He came even to them, but returneth not: and the driving is like the driving of Jehu, the son of Namsi; for he drives furiously.

9:20  And the watchman told, saying, He came even unto them, and cometh not again: and the driving is like the driving of Jehu the son of Nimshi; for he driveth furiously.

9:20  Strážný opět hlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehú, syn Nimšího, neboť jede ztřeštěně.“

9:20  Strážný pak ohlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehu, syn Nimšiho; jede jako šílený.“

9:20  Strážný oznámil: Přijel až k nim, ale nevrací se. Ta jízda vypadá jako jízda Jehúa, syna Nimšího. Žene se ⌈jako šílený.⌉

9:20  Opět oznámil to strážný, řka: Přijel až k nim, ale nevrací se. Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi; nebo vztekle jede.

9:20  Nuntiavit autem speculator, dicens : Venit usque ad eos, et non revertitur : est autem incessus quasi incessus Jehu filii Namsi, præceps enim graditur.

9:21  And Joram said: Make ready the chariot. And they made ready his chariot: and Joram, king of Israel, and Ochozias, king of Juda, went out, each in his chariot, and they went out to meet Jehu, and met him in the field of Naboth, the Jezrahelite.

9:21  And Joram said, Make ready. And his chariot was made ready. And Joram king of Israel and Ahaziah king of Judah went out, each in his chariot, and they went out against Jehu, and met him in the portion of Naboth the Jezreelite.

9:21  Jóram poručil: „Zapřahej!“ Zapřáhli tedy do jeho vozu. I vyjel izraelský král Jóram i judský král Achazjáš, každý na svém voze, a vyjeli vstříc Jehúovi; setkali se s ním na dílu pole Nábota Jizreelského.

9:21  „Zapřahej!“ rozkázal na to Joram. Zapřáhl mu tedy vůz a izraelský král Joram vyrazil. Také judský král Achaziáš vyjel; každý se vydal ve svém voze naproti Jehuovi. Setkali se na pozemku Nábota Jizreelského.

9:21  Jóram řekl: Zapřáhni. Zapřáhl jeho vůz a izraelský král Jóram i judský král Achazjáš vyjeli každý ve svém voze a jeli naproti Jehúovi. Potkali ho na poli Nábota Jizreelského.

9:21  Tedy řekl Joram: Zapřáhni. I zapřáhl k vozu jeho. Takž vyjel Joram král Izraelský a Ochoziáš král Judský, každý na voze svém, a vyjevše proti Jéhu, potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského.

9:21  Et ait Joram : Junge currum. Junxeruntque currum ejus, et egressus est Joram rex Israël, et Ochozias rex Juda, singuli in curribus suis, egressique sunt in occursum Jehu, et invenerunt eum in agro Naboth Jezrahelitæ.

9:22  And when Joram saw Jehu, he said: Is there peace, Jehu? And he answered: What peace? so long as the fornications of Jezabel, thy mother, and her many sorceries, are in their vigour.

9:22  And it came to pass, when Joram saw Jehu, that he said, Is it peace, Jehu? And he answered, What peace, so long as the whoredoms of thy mother Jezebel and her witchcrafts are so many?

9:22  Když Jóram spatřil Jehúa, zeptal se ho: „Je vše v pořádku, Jehú?“ Jehú odpověděl: Jakýpak pořádek, když trvá smilstvo tvé matky Jezábely a množství jejích čárů?“

9:22  Když Joram uviděl Jehua, zeptal se: „Jehu, je pokoj?“ „Jak může být pokoj,“ zvolal Jehu, „dokud je tu všude kolem smilstvo a čarodějnictví tvé matky Jezábel!“

9:22  I stalo se, když Jóram uviděl Jehúa, že se zeptal: Vše v pořádku, Jehú? On odpověděl: Jaký pořádek, dokud jsou zde smilstva tvé matky Jezábely a její mnohá kouzla?

9:22  I stalo se, když uzřel Joram Jéhu, že řekl: Jest-liž pokoj, Jéhu? Odpověděl: Jaký pokoj, poněvadž ještě smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá trvají?

9:22  Cumque vidisset Joram Jehu, dixit : Pax est, Jehu ? At ille respondit : Quæ pax ? adhuc fornicationes Jezabel matris tuæ, et veneficia ejus multa, vigent.

9:23  And Joram turned his hand, and fleeing, said to Ochozias: There is treachery, Ochozias.

9:23  And Joram turned his hands, and fled, and said to Ahaziah, There is treachery, O Ahaziah.

9:23  Jóram obrátil vůz a dal se na útěk. Na Achazjáše zavolal: „Achazjáši, zrada!“

9:23  Nato Joram prudce obrátil vůz a ujížděl pryč. Ještě stačil křiknout na Achaziáše: „Achaziáši, zrada!“

9:23  Jóram obrátil koně, utíkal a volal na Achazjáše: Zrada, Achazjáši!

9:23  Pročež obrátiv se Joram, utíkal a řekl Ochoziášovi: Zrada, Ochoziáši!

9:23  Convertit autem Joram manum suam, et fugiens ait ad Ochoziam : Insidiæ, Ochozia.

9:24  But Jehu bent his bow with his hand, and shot Joram between the shoulders: and the arrow went out through his heart, and immediately he fell in his chariot.

9:24  And Jehu drew a bow with his full strength, and smote Jehoram between his arms, and the arrow went out at his heart, and he sunk down in his chariot.

9:24  Jehú napjal luk a zasáhl Jórama mezi lopatky. Šíp mu pronikl srdcem a on se na voze zhroutil.

9:24  Vtom ale Jehu napjal luk a zasáhl Jorama mezi lopatky, takže mu šíp pronikl srdcem a on se zhroutil na podlahu svého vozu.

9:24  Jehú ⌈napjal luk⌉ a zasáhl Jórama mezi ramena. Šíp ⌈mu pronikl srdcem⌉ a on klesl do vozu.

9:24  Ale Jéhu pochytiv lučiště, postřelil Jorama mezi ramenem jeho, tak že střela pronikla srdce jeho. I padl na voze svém.

9:24  Porro Jehu tetendit arcum manu, et percussit Joram inter scapulas : et egressa est sagitta per cor ejus, statimque corruit in curru suo.

9:25  And Jehu said to Badacer, his captain: Take him, and cast him into the field of Naboth, the Jezrahelite: for I remember, when I and thou, sitting in a chariot, followed Achab, this man's father, that the Lord laid this burden upon him, saying:

9:25  Then said Jehu to Bidkar his captain, Take up, and cast him in the portion of the field of Naboth the Jezreelite: for remember how that, when I and thou rode together after Ahab his father, the Lord laid this burden upon him;

9:25  Jehú řekl jeho štítonosi Bidkarovi: „Seber ho a vyhoď ho na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň si: Když jsme spolu jezdívali se spřežením za jeho otcem Achabem, Hospodin nad ním vynesl tento výnos:

9:25  „Vezmi ho a pohoď na poli Nábota Jizreelského,“ řekl pak Jehu svému pobočníku Bidkarovi. „Jen si vzpomeň, jak jsme spolu jeli na vozech za jeho otcem Achabem, když nad ním Hospodin vynesl ortel:

9:25  Jehú řekl svému kapitánovi Bidkarovi: Vezmi ho a hoď na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň, jak jsme spolu jezdili ve spřežení za jeho otcem Achabem a Hospodin nad ním vynesl tento výnos:

9:25  Zatím řekl Jéhu Badakerovi, hejtmanu svému: Vezma, povrz jej na pole Nábota Jezreelského; nebo pamatuješ, když jsme já a ty jeli spolu za Achabem otcem jeho, že Hospodin vynesl proti němu pohrůžku tuto, řka:

9:25  Dixitque Jehu ad Badacer ducem : Tolle, projice eum in agro Naboth Jezrahelitæ : memini enim quando ego et tu sedentes in curru sequebamur Achab patrem hujus, quod Dominus onus hoc levaverit super eum, dicens :

9:26  If I do not requite thee in this field, saith the Lord, for the blood of Naboth, and for the blood of his children, which I saw yesterday, saith the Lord. So now take him, and cast him into the field, according to the word of the Lord.

9:26  Surely I have seen yesterday the blood of Naboth, and the blood of his sons, saith the Lord; and I will requite thee in this plat, saith the Lord. Now therefore take and cast him into the plat of ground, according to the word of the Lord.

9:26  ‚Což jsem nedávno neviděl prolitou krev Nábota a jeho synů? je výrok Hospodinův. Proto ti dám odplatu na tomto dílu pole, je výrok Hospodinův.‘ Seber ho nyní a vyhoď ho na ten díl pole podle Hospodinova slova.“

9:26  ‚Za krev Nábota a jeho synů, kterou jsem tu včera viděl prolévat, mi zaplatíš zde na tomto poli, praví Hospodin.‘ Takže ho vezmi a pohoď na tom poli, jak řekl Hospodin.“

9:26  Jistě jsem včera spatřil prolitou krev Nábota a prolitou krev jeho synů, je Hospodinův výrok, a odplatím ti na tomto poli, je Hospodinův výrok. Nyní ho vezmi a hoď na to pole podle Hospodinova slova.

9:26  Zajisté krve Nábotovy a krve synů jeho, kterouž jsem viděl včera, řekl Hospodin, pomstím na tobě na poli tomto. Hospodin to řekl, nyní tedy vezma, povrz jej na pole, vedlé řeči Hospodinovy.

9:26  Si non pro sanguine Naboth, et pro sanguine filiorum ejus, quem vidi heri, ait Dominus, reddam tibi in agro isto, dicit Dominus. Nunc ergo tolle, et projice eum in agrum juxta verbum Domini.

9:27  But Ochozias, king of Juda, seeing this, fled by the way of the garden house: and Jehu pursued him, and said: Strike him also in his chariot. And they struck him in the going up to Gaver, which is by Jeblaam: and he fled into Mageddo, and died there.

9:27  But when Ahaziah the king of Judah saw this, he fled by the way of the garden house. And Jehu followed after him, and said, Smite him also in the chariot. And they did so at the going up to Gur, which is by Ibleam. And he fled to Megiddo, and died there.

9:27  Judský král Achazjáš to viděl a dal se na útěk směrem na Bét-hagan. Jehú ho pronásledoval a volal: „Také toho ubijte!“ Ranili ho na voze na svahu Gúru u Jibleámu, ale Achazjáš ujel do Megida a tam zemřel.

9:27  Jakmile judský král Achaziáš viděl, co se děje, ujížděl pryč k Bet-haganu. Jehu se ale pustil za ním a křičel: „Toho taky!“ Zasáhli ho ve voze na svahu Gur poblíž Jibleamu. Dojel ale až do Megida, kde zemřel.

9:27  Když to judský král Achazjáš viděl, utíkal směrem k Bét–haganu. Ale Jehú jej pronásledoval a řekl: ⌈Také toho zabijte. Ranili ho ve voze⌉ na svahu Gúru, který je u Jibleámu. Utekl sice do Megida, ale tam zemřel.

9:27  Ochoziáš pak král Judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: I toho zabíte na voze jeho. Takž ho ranili, když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel.

9:27  Ochozias autem rex Juda videns hoc, fugit per viam domus horti : persecutusque est eum Jehu, et ait : Etiam hunc percutite in curru suo. Et percusserunt eum in ascensu Gaver, qui est juxta Jeblaam : qui fugit in Mageddo, et mortuus est ibi.

9:28  And his servants laid him upon his chariot, and carried him to Jerusalem: and they buried him in his sepulchre with his fathers, in the city of David.

9:28  And his servants carried him in a chariot to Jerusalem, and buried him in his sepulchre with his fathers in the city of David.

9:28  Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pohřbili ho v Městě Davidově v jeho hrobě vedle jeho otce.

9:28  Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pochovali ho k jeho otcům do jeho hrobu ve Městě Davidově.

9:28  Jeho otroci ⌈jej dovezli ve voze⌉ do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě s jeho otci v Městě Davidově.

9:28  Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově.

9:28  Et imposuerunt eum servi ejus super currum suum, et tulerunt in Jerusalem : sepelieruntque eum in sepulchro cum patribus suis in civitate David.

9:29  In the eleventh year of Joram, the son of Achab, Ochozias reigned over Juda;

9:29  And in the eleventh year of Joram the son of Ahab began Ahaziah to reign over Judah.

9:29  V jedenáctém roce vlády Jórama, syna Achabova, se stal Achazjáš králem nad Judou.

9:29  Achaziáš kraloval nad Judou od jedenáctého roku Achabova syna Jorama.

9:29  Achazjáš se stal králem nad Judou v jedenáctém roce vlády Jórama, syna Achabova.

9:29  Léta jedenáctého Jorama syna Achabova počal kralovati Ochoziáš nad Judou.

9:29  Anno undecimo Joram filii Achab, regnavit Ochozias super Judam,

9:30  And Jehu came into Jezrahel. But Jezabel, hearing of his coming in, painted her face with stibic stone, and adorned her head, and looked out of a window.

9:30  And when Jehu was come to Jezreel, Jezebel heard of it; and she painted her face, and tired her head, and looked out at a window.

9:30  Než přijel Jehú do Jizreelu, Jezábel o všem uslyšela. Namalovala si oči líčidlem, okrášlila si hlavu a vyhlížela z okna.

9:30  Jehu pak dorazil do Jizreelu. Když to Jezábel uslyšela, nalíčila si oči, upravila si účes a vyhlédla z okna.

9:30  Jehú jel do Jizreelu. Když se o tom Jezábel doslechla, nalíčila si oči, upravila si hlavu a vyhlížela z okna.

9:30  Potom Jéhu přijel do Jezreel. O čemž když uslyšela Jezábel, ulíčila tvář svou, a ozdobila hlavu svou, a vyhlédala z okna.

9:30  venitque Jehu in Jezrahel. Porro Jezabel, introitu ejus audito, depinxit oculos suos stibio, et ornavit caput suum, et respexit per fenestram

9:31  At Jehu coming in at the gate, and said: Can there be peace for Zambri, that hath killed his master?

9:31  And as Jehu entered in at the gate, she said, Had Zimri peace, who slew his master?

9:31  Když Jehú vstoupil do brány, zvolala: „Je vše v pořádku, Zimrí, vrahu svého pána?“

9:31  Jehu právě vjížděl do brány. „Přinášíš pokoj, ty Zimri, vrahu svého pána?“ zavolala.

9:31  Když přijel Jehú do brány, zeptala se ho: Vše v pořádku, Zimrí, vrahu svého pána?

9:31  A když Jéhu jel skrze bránu, řekla: Jest-li pokoj, ó Zamri, mordéři pána svého?

9:31  ingredientem Jehu per portam, et ait : Numquid pax potest esse Zambri, qui interfecit dominum suum ?

9:32  And Jehu lifted up his face to the window, and said: Who is this? And two or three eunuchs bowed down to him.

9:32  And he lifted up his face to the window, and said, Who is on my side? who? And there looked out to him two or three eunuchs.

9:32  Pozdvihl tvář k oknu a zvolal: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Dva tři dvořané na něho vyhlédli.

9:32  On se podíval směrem k oknu a vykřikl: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Vyhlédli dva nebo tři komorníci.

9:32  ⌈Podíval se na okno⌉ a zavolal: Kdo je se mnou, kdo? Vyhlédli k němu dva nebo tři dvorní úředníci.

9:32  On pak pozdvih tváři své k oknu, řekl: Kdo drží se mnou, kdo? I vyhlédli na něj dva či tři komorníci její.

9:32  Levavitque Jehu faciem suam ad fenestram, et ait : Quæ est ista ? et inclinaverunt se ad eum duo vel tres eunuchi.

9:33  And he said to them: Throw her down headlong; And they threw her down, and the wall was sprinkled with her blood, and the hoofs of the horses trod upon her.

9:33  And he said, Throw her down. So they threw her down: and some of her blood was sprinkled on the wall, and on the horses: and he trode her under foot.

9:33  Poručil: „Shoďte ji!“ A shodili ji dolů. Její krev vystříkla na stěnu a na koně. Ti ji ušlapali.

9:33  „Shoďte ji dolů,“ zavolal, a tak ji shodili. Krev vystříkla na zeď i na koně, kteří ji udupali.

9:33  Řekl: Shoďte ji. Shodili ji a její krev vystříkla na zeď a na koně a ti ji ušlapali.

9:33  Jimž řekl: Svrzte ji. Kteřížto svrhli ji. I pokropena jest krví její stěna i koni; a tak pošlapal ji.

9:33  At ille dixit eis : Præcipitate eam deorsum : et præcipitaverunt eam, aspersusque est sanguine paries, et equorum ungulæ conculcaverunt eam.

9:34  And when he was come in to eat, and to drink, he said: Go, and see after that cursed woman, and bury her; because she is a king's daughter.

9:34  And when he was come in, he did eat and drink, and said, Go, see now this cursed woman, and bury her: for she is a king’s daughter.

9:34  Pak Jehú vstoupil, jedl a pil. Nařídil: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Je to dcera královská.“

9:34  Jehu vešel dovnitř, pojedl, popil a potom řekl: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Přece jen to byla královská dcera.“

9:34  Pak vešel, a když se najedl a napil, řekl: Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji, vždyť je to královská dcera.

9:34  A když přijel, jedl a pil, a řekl: Pohleďte již na tu zlořečenou a pochovejte ji, nebť jest dcera královská.

9:34  Cumque introgressus esset ut comederet biberetque, ait : Ite, et videte maledictam illam, et sepelite eam : quia filia regis est.

9:35  And when they went to bury her, they found nothing but the skull, and the feet, and the extremities of her hands.

9:35  And they went to bury her: but they found no more of her than the skull, and the feet, and the palms of her hands.

9:35  Šli tedy, aby ji pohřbili, ale nenašli z ní nic než lebku, nohy a ruce.

9:35  Šli ji tedy pohřbít, ale našli z ní už jen lebku, nohy a ruce.

9:35  Šli, aby ji pohřbili, ale nenašli ji, jenom lebku, nohy a ruce.

9:35  Protož odšedše, aby ji pochovali, nenalezli z ní než leb a nohy a dlaně rukou.

9:35  Cumque issent ut sepelirent eam, non invenerunt nisi calvariam, et pedes, et summas manus.

9:36  And coming back they told him. And Jehu said: It is the word of the Lord, which he spoke by his servant Elias, the Thesbite, saying: In the field of Jezrahel the dogs shall eat the flesh of Jezabel.

9:36  Wherefore they came again, and told him. And he said, This is the word of the Lord, which he spake by his servant Elijah the Tishbite, saying, In the portion of Jezreel shall dogs eat the flesh of Jezebel:

9:36  Vrátili se a oznámili mu to. Tu řekl: „To je to Hospodinovo slovo, které vyhlásil skrze svého služebníka Elijáše Tišbejského: ‚Na dílu pole v Jizreelu budou psi žrát tělo Jezábely.‘

9:36  Když se vrátili a oznámili mu to, odpověděl: „Tak znělo slovo Hospodinovo skrze jeho služebníka Eliáše Tišbejského: ‚Tělo Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí.

9:36  Vrátili se a oznámili mu to. Řekl: Takové bylo Hospodinovo slovo, které promluvil prostřednictvím svého otroka Elijáše Tišbejského: Na území Jizreelu budou žrát psi tělo Jezábely.

9:36  A navrátivše se, pověděli jemu. Kterýž řekl: Slovo Hospodinovo jest, kteréž mluvil skrze služebníka svého, Eliáše Tesbitského, řka: Na poli Jezreel žráti budou psi tělo Jezábel.

9:36  Reversique nuntiaverunt ei. Et ait Jehu : Sermo Domini est, quem locutus est per servum suum Eliam Thesbiten, dicens : In agro Jezrahel comedent canes carnes Jezabel,

9:37  And the flesh of Jezabel shall be as dung upon the face of the earth in the field of Jezrahel; so that they who pass by shall say: Is this that same Jezabel?

9:37  And the carcase of Jezebel shall be as dung upon the face of the field in the portion of Jezreel; so that they shall not say, This is Jezebel.

9:37  A Jezábelina mrtvola bude na dílu pole v Jizreelu jako hnůj na poli, takže nikdo neřekne: Toto je Jezábel.“

9:37  Mrtvola Jezábel zůstane jako hnůj na jizreelském poli, aby nikdo nemohl říci: To byla Jezábel.‘“

9:37  A Jezábelina mrtvola bude jako hnůj na povrchu země na území Jizreelu, takže nikdo nebude moci říct: Toto je Jezábel.

9:37  Budiž tedy tělo Jezábel na poli Jezreel, jako hnůj na svrchku pole, tak aby žádný neřekl: Tato jest Jezábel.

9:37  et erunt carnes Jezabel sicut stercus super faciem terræ in agro Jezrahel, ita ut prætereuntes dicant : Hæccine est illa Jezabel ?

Chapter 10

10:1  And Achab had seventy sons in Samaria: so Jehu wrote letters, and sent to Samaria, to the chief men of the city, and to the ancients, and to them that brought up Achab's children, saying:

10:1  And Ahab had seventy sons in Samaria. And Jehu wrote letters, and sent to Samaria, unto the rulers of Jezreel, to the elders, and to them that brought up Ahab’s children, saying,

10:1  Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehú napsal dopisy a poslal je do Samaří, k velitelům Jizreelu, starším a vychovatelům synů Achabových:

10:1  Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehu proto do Samaří poslal listy jizreelským velmožům, stařešinům města a vychovatelům Achabových synů. Napsal jim:

10:1  Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehú napsal dopisy a poslal je do Samaří ⌈jizreelským knížatům,⌉ starším a ⌈Achabovým vychovatelům⌉ se slovy:

10:1  Měl pak Achab sedmdesáte synů v Samaří. I napsal Jéhu list, a poslal jej do Samaří k knížatům Jezreelským, starším, a kteříž chovali syny Achabovy, s tímto poručením:

10:1  Erant autem Achab septuaginta filii in Samaria : scripsit ergo Jehu litteras, et misit in Samariam, ad optimates civitatis, et ad majores natu, et ad nutritios Achab, dicens :

10:2  As soon as you receive these letters, ye that have your master's sons, and chariots, and horses, and fenced cities, and armour,

10:2  Now as soon as this letter cometh to you, seeing your master’s sons are with you, and there are with you chariots and horses, a fenced city also, and armour;

10:2  „Hned, jak vám dojde tento dopis - máte syny svého pána, máte i vozbu a koně, opevněné město a zbroj -,

10:2  „Máte syny svého pána, máte vozy a koně, opevněné město a zbraně. Nuže, jakmile dostanete tento list,

10:2  Nuže, jakmile se k vám dostane tento dopis -- jsou u vás přece synové vašeho pána, jsou u vás vozy a koně, opevněné město a zbroj --

10:2  Hned jakž vás dojde list tento, poněvadž u vás jsou synové pána vašeho, jsou i vozové u vás, i koni, i město hrazené a zbroj,

10:2  Statim ut acceperitis litteras has, qui habetis filios domini vestri, et currus, et equos, et civitates firmas, et arma,

10:3  Choose the best, and him that shall please you most of your master's sons, and set him on his father's throne, and fight for the house of your master.

10:3  Look even out the best and meetest of your master’s sons, and set him on his father’s throne, and fight for your master’s house.

10:3  vyhlédněte si ze synů svého pána někoho, kdo je dobrý a vhodný, a dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána.“

10:3  vyberte ze synů svého pána toho nejlepšího a nejschopnějšího, dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána!“

10:3  vyhlédněte si toho nejlepšího a nejvhodnějšího ze synů svého pána, ustanovte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána.

10:3  Vybeřte nejlepšího a nejzpůsobnějšího z synů pána svého, a posaďte na stolici otce jeho, a bojujte za dům pána svého.

10:3  eligite meliorem, et eum qui vobis placuerit de filiis domini vestri, et eum ponite super solium patris sui, et pugnate pro domo domini vestri.

10:4  But they were exceedingly afraid, and said: Behold two kings could not stand before him, and how shall we be able to resist?

10:4  But they were exceedingly afraid, and said, Behold, two kings stood not before him: how then shall we stand?

10:4  Oni se však převelice báli a řekli: „Hle, neobstáli před ním ani dva králové, jak obstojíme my?“

10:4  Oni ale dostali hrozný strach. Řekli si: „Když před ním neobstáli dva králové, jak obstojíme my?“

10:4  Oni se však převelice báli; řekli si: Hle, dva králové před ním neobstáli, jak bychom mohli obstát my?

10:4  Kteříž bojíce se náramně, pravili: Aj, dva králové neostáli před ním, a kterak my ostojíme?

10:4  Timuerunt illi vehementer, et dixerunt : Ecce duo reges non potuerunt stare coram eo, et quomodo nos valebimus resistere ?

10:5  Therefore they that were over the king's house, and the rulers of the city, and the ancients, and the bringers up of the children, sent to Jehu, saying: We are thy servants: whatsoever thou shalt command us we will do; we will not make us any king: do thou all that pleaseth thee.

10:5  And he that was over the house, and he that was over the city, the elders also, and the bringers up of the children, sent to Jehu, saying, We are thy servants, and will do all that thou shalt bid us; we will not make any king: do thou that which is good in thine eyes.

10:5  Správce domu a správce města i starší a vychovatelé vzkázali tedy Jehúovi: „Jsme tvými služebníky a uděláme všechno, co nám poručíš. Za krále nedosadíme nikoho, udělej, co uznáš za dobré.“

10:5  Správce paláce i správce města se stařešiny a vychovateli proto Jehuovi vzkázali: „Jsme tvoji služebníci! Uděláme, cokoli nám řekneš. Nikoho za krále nedosadíme. Uděláme, co budeš chtít.“

10:5  Proto ten, kdo byl nad domem, i ten , kdo byl nad městem, starší i vychovatelé vzkázali Jehúovi: Jsme tvoji otroci a všechno, co nám řekneš, uděláme. Neustanovíme si nikoho králem, dělej, co je ⌈ti libo.⌉

10:5  A tak poslal ten, kterýž byl ustanoven nad domem, a kterýž ustanoven byl nad městem, i starší, a kteříž chovali syny Achabovy, k Jéhu, řkouce: Služebníci tvoji jsme, a všecko, což nám rozkážeš, učiníme. Neustanovíme žádného krále; což se tobě dobře líbí, učiň.

10:5  Miserunt ergo præpositi domus, et præfecti civitatis, et majores natu, et nutritii, ad Jehu, dicentes : Servi tui sumus : quæcumque jusseris faciemus, nec constituemus nobis regem : quæcumque tibi placent, fac.

10:6  And he wrote letters the second time to them, saying: If you be mine, and will obey me, take the heads of the sons of your master, and come to me to Jezrahel by tomorrow at this time. Now the king's sons, being seventy men, were brought up with the chief men of the city.

10:6  Then he wrote a letter the second time to them, saying, If ye be mine, and if ye will hearken unto my voice, take ye the heads of the men your master’s sons, and come to me to Jezreel by to morrow this time. Now the king’s sons, being seventy persons, were with the great men of the city, which brought them up.

10:6  Napsal jim druhý dopis: „Jste-li se mnou a chcete-li mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte ke mně zítra v tuto dobu do Jizreelu!“ Králových synů bylo sedmdesát, byli u významných lidí města a ti je vychovávali.

10:6  Napsal jim tedy druhý list: „Jestli jste se mnou a chcete mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte zítra touto dobou za mnou do Jizreelu.“ Oněch sedmdesát královských synů vyrůstalo u předních mužů města, kteří se o ně starali.

10:6  Napsal jim druhý dopis se slovy: Jestliže jste se mnou a posloucháte můj hlas, vezměte hlavy mužů, synů svého pána, a přineste mi je zítra touto dobou do Jizreelu. Královských synů bylo sedmdesát mužů a byli u významných lidí města, kteří je vychovávali.

10:6  I napsal k nim list po druhé, řka: Jste-li moji a hlasu mého posloucháte-li, vezmouce hlavy všech synů pána svého, přiďte ke mně zítra o tomto času do Jezreel. (Synů pak králových bylo sedmdesáte mužů u nejpřednějších v městě, kteříž chovali je.)

10:6  Rescripsit autem eis litteras secundo, dicens : Si mei estis, et obeditis mihi, tollite capita filiorum domini vestri, et venite ad me hac eadem hora cras in Jezrahel. Porro filii regis, septuaginta viri, apud optimates civitates nutriebantur.

10:7  And when the letters came to them, they took the king's sons, and slew seventy persons, and put their heads in baskets, and sent them to him to Jezrahel.

10:7  And it came to pass, when the letter came to them, that they took the king’s sons, and slew seventy persons, and put their heads in baskets, and sent him them to Jezreel.

10:7  Jakmile jim dopis došel, chopili se králových synů, všech sedmdesát pobili, jejich hlavy složili do košů a poslali je do Jizreelu.

10:7  Jakmile ten list dostali, vzali královské syny a všech sedmdesát jich povraždili. Jejich hlavy naskládali do košů, které pak odeslali do Jizreelu.

10:7  I stalo se, když se k nim dostal dopis, vzali královské syny, pobili sedmdesát mužů, jejich hlavy položili do košů a poslali mu je do Jizreelu.

10:7  Tedy stalo se, jakž jich došel list ten, že zjímali syny královské, a zbili sedmdesáte mužů, a vkladše hlavy jejich do košů, poslali je k němu do Jezreel.

10:7  Cumque venissent litteras ad eos, tulerunt filios regis, et occiderunt septuaginta viros, et posuerunt capita eorum in cophinis, et miserunt ad eum in Jezrahel.

10:8  And a messenger came, and told him, saying: They have brought the heads of the king's sons. And he said: Lay ye them in two heaps by the entering in of the gate until the morning.

10:8  And there came a messenger, and told him, saying, They have brought the heads of the king’s sons. And he said, Lay ye them in two heaps at the entering in of the gate until the morning.

10:8  Posel přišel a oznámil mu: „Přinesli hlavy králových synů.“ Jehú nařídil: „Složte je na dvě hromady u vchodu do brány, budou tam až do rána.“

10:8  K Jehuovi přišel posel a oznamoval: „Přinesli hlavy královských synů.“ „Složte je u brány na dvě hromady a nechte je tam do rána!“ odpověděl.

10:8  Přišel posel a oznámil mu: Přinesli hlavy královských synů. On nato řekl: Složte je na dvě hromady u vchodu do brány až do rána.

10:8  A přišed posel, oznámil jemu, řka: Přinesli hlavy synů královských. A on řekl: Sklaďte je na dvě hromady u vrat brány až do jitra.

10:8  Venit autem nuntius, et indicavit ei, dicens : Attulerunt capita filiorum regis. Qui respondit : Ponite ea ad duos acervos juxta introitum portæ usque mane.

10:9  And when it was light, he went out, and standing, said to all the people: You are just: if I conspired against my master, and slew him; who hath slain all these?

10:9  And it came to pass in the morning, that he went out, and stood, and said to all the people, Ye be righteous: behold, I conspired against my master, and slew him: but who slew all these?

10:9  Ráno vyšel, zastavil se a řekl všemu lidu: „Vy jste spravedliví. Ano, já jsem se spikl proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo však pobil všechny tyto?

10:9  Ráno pak vyšel ven, postavil se před lid a promluvil k nim: „Tak vy jste spravedliví. Ano, já jsem zosnoval spiknutí proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo ale povraždil všechny tyhle?!

10:9  I stalo se ráno, že vyšel, postavil se a řekl všemu lidu: Jste nevinní. Hle, já jsem se spikl proti svému pánu a zabil jsem ho. Ale kdo zabil všechny tyto?

10:9  Potom ráno vyšed, postavil se a řekl všemu lidu: Spravedliví jste vy. Aj, já spuntoval jsem se proti pánu svému a zabil jsem jej; kdo by pobil tyto všecky?

10:9  Cumque diluxisset, egressus est, et stans dixit ad omnem populum : Justi estis : si ego conjuravi contra dominum meum et interfeci eum, quis percussit omnes hos ?

10:10  See therefore now that there hath not fallen to the ground any of the words of the Lord, which the Lord spoke concerning the house of Achab, and the Lord hath done that which he spoke in the hand of his servant Elias.

10:10  Know now that there shall fall unto the earth nothing of the word of the Lord, which the Lord spake concerning the house of Ahab: for the Lord hath done that which he spake by his servant Elijah.

10:10  Z toho můžete poznat, že nic z Hospodinova slova, které Hospodin promluvil proti Achabovu domu, nepadlo na zem. Hospodin vykonal, o čem mluvil skrze svého služebníka Elijáše.“

10:10  Proto vězte, že ani jediné slovo, které Hospodin vyřkl proti domu Achabovu, neselže. Hospodin vykonal, co řekl skrze svého služebníka Eliáše!“

10:10  Uznejte tedy, že nic z Hospodinova slova, které Hospodin promluvil proti domu Achabovu, nepadlo na zem. Hospodin učinil, jak promluvil prostřednictvím svého otroka Elijáše.

10:10  Věztež nyní, žeť nepochybilo nižádné slovo Hospodinovo, kteréž mluvil Hospodin proti domu Achabovu, ale vykonal Hospodin to, což byl mluvil skrze služebníka svého Eliáše.

10:10  videte ergo nunc quoniam non cecidit de sermonibus Domini in terram, quos locutus est Dominus super domum Achab : et Dominus fecit quod locutus est in manu servi sui Eliæ.

10:11  So Jehu slew all that were left of the house of Achab in Jezrahel, and all his chief men, and his friends, and his priests, till there were no remains left of him.

10:11  So Jehu slew all that remained of the house of Ahab in Jezreel, and all his great men, and his kinsfolks, and his priests, until he left him none remaining.

10:11  Jehú pak pobil všechny, kdo zbyli v Jizreelu z Achabova domu, všechny jeho významné lidi, důvěrné přátele i kněze; nenechal vyváznout nikoho.

10:11  Pak Jehu v Jizreelu pobil všechny pozůstalé z Achabova domu a také všechny jeho přední muže, přátele i kněze. Nikoho nenechal naživu.

10:11  A Jehú pobil všechny, kteří zůstali domu Achabovu v Jizreelu, všechny jeho významné lidi, přátele a kněze, až mu nezůstal nikdo, kdo by přežil.

10:11  A tak pobil Jéhu všecky, kteříž pozůstali z domu Achabova v Jezreel, i všecky nejpřednější jeho, i známé jeho, i kněží jeho, tak že nezůstalo z nich žádného živého.

10:11  Percussit igitur Jehu omnes qui reliqui erant de domo Achab in Jezrahel, et universos optimates ejus, et notos, et sacerdotes, donec non remanerent ex eo reliquiæ.

10:12  And he arose, and went to Samaria: and when he was come to the shepherds' cabin in the way,

10:12  And he arose and departed, and came to Samaria. And as he was at the shearing house in the way,

10:12  Pak se vydal do Samaří. Šel cestou přes Bét-eked pastýřů.

10:12  Poté se Jehu vypravil do Samaří. Když projížděl Bet-ekedem pastýřů,

10:12  Potom vstal, odešel a šel do Samaří. Když byl na cestě u pastýřského Bét–ekedu,

10:12  Potom vstav, odebral se a jel do Samaří, a již byl v Betekedu pastýřů na cestě.

10:12  Et surrexit, et venit in Samariam : cumque venisset ad Cameram pastorum in via,

10:13  He met with the brethren of Ochozias, king of Juda, and he said to them: Who are you? And they answered: We are the brethren of Ochozias, and are come down to salute the sons of the king, and the sons of the queen.

10:13  Jehu met with the brethren of Ahaziah king of Judah, and said, Who are ye? And they answered, We are the brethren of Ahaziah; and we go down to salute the children of the king and the children of the queen.

10:13  I nalezl Jehú bratry judského krále Achazjáše a otázal se: „Kdo jste?“ Oni odpověděli: „Jsme Achazjášovi bratři. Přišli jsme popřát pokoj synům krále a synům paní.“

10:13  narazil tam na příbuzné judského krále Achaziáše. „Kdo jste?“ zeptal se. „Jsme Achaziášovi příbuzní. Jdeme pozdravit syny krále a syny královny matky.“

10:13  potkal Jehú bratry judského krále Achazjáše. Zeptal se: Kdo jste? Odpověděli: Jsme Achazjášovi bratři a přišli jsme ⌈se zeptat, jak se daří⌉ synům krále a synům královny.

10:13  I nalezl tam Jéhu bratří Ochoziáše, krále Judského, a řekl: Kdo jste vy? Odpověděli: Jsme bratří Ochoziášovi a jdeme, abychom pozdravili synů králových a synů královny.

10:13  invenit fratres Ochoziæ regis Juda : dixitque ad eos : Quinam estis vos ? Qui responderunt : Fratres Ochoziæ sumus, et descendimus ad salutandos filios regis, et filios reginæ.

10:14  And he said: Take them alive. And they took them alive, and killed them at the pit by the cabin, two and forty men, and he left not any of them.

10:14  And he said, Take them alive. And they took them alive, and slew them at the pit of the shearing house, even two and forty men; neither left he any of them.

10:14  Jehú rozkázal: „Pochytejte je živé.“ I chytili je živé a pobili u cisterny v Bét-ekedu, dvaačtyřicet mužů. Žádného z nich neponechali.

10:14  „Zajměte je živé!“ rozkázal Jehu. Zajali je tedy živé a všech dvaačtyřicet jich pak pobili u bet-ekedské nádrže. Nikoho neušetřil.

10:14  Řekl: Chyťte je živé. Chytili je živé a pobili je v jámě u Bét–ekedu, čtyřicet dva mužů; nikoho z nich neponechali.

10:14  Tedy řekl: Zjímejte je živé. I zjímali je živé, a pobili je u čisterny v Betekedu, čtyřidceti a dva muže, a nezůstal z nich žádný.

10:14  Qui ait : Comprehendite eos vivos. Quos cum comprehendissent vivos, jugulaverunt eos in cisterna juxta Cameram, quadraginta duos viros : et non reliquit ex eis quemquam.

10:15  And when he was departed thence, he found Jonadab, the son of Rechab, coming to meet him, and he blessed him. And he said to him: Is thy heart right as my heart is with thy heart? And Jonadab said: It is. If it be, said he, give me thy hand. He gave him his hand. And he lifted him up to him into the chariot,

10:15  And when he was departed thence, he lighted on Jehonadab the son of Rechab coming to meet him: and he saluted him, and said to him, Is thine heart right, as my heart is with thy heart? And Jehonadab answered, It is. If it be, give me thine hand. And he gave him his hand; and he took him up to him into the chariot.

10:15  Odtud odešel a setkal se s Jónadabem, synem Rekábovým, který mu vyšel vstříc. Pozdravil ho a otázal se ho: „Myslíš to se mnou upřímně jako já s tebou?“ Jónadab řekl: „Zcela jistě!“ Nato Jehú: „Podej mi ruku.“ I podal mu ruku a vystoupil k němu na vůz.

10:15  Cestou odtud narazil na Jonadaba, syna Rechabova, který ho přicházel pozdravit. „Jsi mi oddaný tak jako já tobě?“ zeptal se ho. „Ano, jistěže ano,“ odvětil Jonadab. „Tak mi podej ruku,“ vyzval ho. Když mu Jonadab podal ruku, vytáhl ho k sobě na vůz

10:15  Když šel Jehú odtamtud, potkal Jónadaba, syna Rekábova, jak jde proti němu. Pozdravil ho a zeptal se ho: ⌈Je tvé srdce upřímné tak, jako je mé srdce upřímné vůči tvému srdci?⌉ Jónadab odpověděl: Je. Jestliže je, podej mi ruku. Podal mu ruku a on ho vzal k sobě do vozu.

10:15  Potom bera se odtud, nalezl Jonadaba syna Rechabova, kterýž se s ním potkal, a pozdravil ho. I řekl jemu: Jest-liž srdce tvé přímé, jako jest srdce mé s srdcem tvým? Odpověděl Jonadab: Jest, arci jest. Řekl Jéhu: Podejž mi ruky své. I podal mu ruky své. A on kázal mu vsednouti k sobě na vůz,

10:15  Cumque abiisset inde, invenit Jonadab filium Rechab in occursum sibi, et benedixit ei. Et ait ad eum : Numquid est cor tuum rectum, sicut cor meum cum corde tuo ? Et ait Jonadab : Est. Si est, inquit, da manum tuam. Qui dedit ei manum suam. At ille levavit eum ad se in currum :

10:16  And said to him: Come with me, and see my zeal for the Lord. So he made him ride in his chariot,

10:16  And he said, Come with me, and see my zeal for the Lord. So they made him ride in his chariot.

10:16  Jehú pravil: „Pojeď se mnou a pohleď na moji horlivost pro Hospodina.“ A jeli spolu v jeho voze.

10:16  a řekl: „Pojeď se mnou a sleduj mou horlivost pro Hospodina!“ A tak jeli spolu v jeho voze.

10:16  Pak řekl: Pojeď se mnou a podívej se na mou horlivost pro Hospodina. A nechal ho jet ve svém voze.

10:16  A řekl: Pojeď se mnou, a viz horlivost mou pro Hospodina. A tak vezli jej na voze jeho.

10:16  dixitque ad eum : Veni mecum, et vide zelum meum pro Domino. Et impositum in curru suo

10:17  And brought him into Samaria. And he slew all that were left of Achab, in Samaria, to a man, according to the word of the Lord which he spoke by Elias.

10:17  And when he came to Samaria, he slew all that remained unto Ahab in Samaria, till he had destroyed him, according to the saying of the Lord, which he spake to Elijah.

10:17  Když přijeli do Samaří, pobil a vyhladil všechny, kdo Achabovi v Samaří zůstali, podle slova Hospodina, které promluvil k Elijášovi.

10:17  Jakmile přijel do Samaří, pobil tam všechny Achabovy příbuzné, kteří ještě zbyli. Úplně je vyhladil, přesně jak Hospodin řekl skrze Eliáše.

10:17  Když přijel do Samaří, pobil všechny, kteří zůstali Achabovi v Samaří, zcela ho vyhladil, podle Hospodinova slova, které promluvil k Elijášovi.

10:17  Když pak přijel do Samaří, pobil všecky, kteříž byli pozůstali z domu Achabova v Samaří, a vyhladil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil k Eliášovi.

10:17  duxit in Samariam. Et percussit omnes qui reliqui fuerant de Achab in Samaria usque ad unum, juxta verbum Domini quod locutus est per Eliam.

10:18  And Jehu gathered together all the people, and said to them: Achab worshipped Baal a little, but I will worship him more.

10:18  And Jehu gathered all the people together, and said unto them, Ahab served Baal a little; but Jehu shall serve him much.

10:18  Potom Jehú shromáždil všechen lid a řekl jim: „Achab málo sloužil Baalovi, Jehú mu bude sloužit více.

10:18  Pak Jehu shromáždil všechen lid a promluvil k nim: „Achab sloužil Baalovi málo. Jehu mu bude sloužit víc.

10:18  Nato Jehú shromáždil všechen lid a řekl jim: Achab sloužil Baalovi málo, Jehú mu bude sloužit víc.

10:18  Zatím shromáždiv Jéhu všecken lid, řekl jim: Achab málo sloužil Bálovi, Jéhu bude mu více sloužiti.

10:18  Congregavit ergo Jehu omnem populum, et dixit ad eos : Achab coluit Baal parum, ego autem colam eum amplius.

10:19  Now therefore call to me all the prophets of Baal, and all his servants, and all his priests: let none be wanting, for I have a great sacrifice to offer to Baal: whosoever shall be wanting, shall not live. Now Jehu did this craftily, that he might destroy the worshippers of Baal.

10:19  Now therefore call unto me all the prophets of Baal, all his servants, and all his priests; let none be wanting: for I have a great sacrifice to do to Baal; whosoever shall be wanting, he shall not live. But Jehu did it in subtilty, to the intent that he might destroy the worshippers of Baal.

10:19  Svolejte nyní ke mně všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze, ať žádný nechybí, neboť uspořádám pro Baala veliký obětní hod. Nikdo, kdo by chyběl, nezůstane naživu.“ Jehú jednal úskočně; chtěl vyhubit Baalovy ctitele.

10:19  Proto teď ke mně svolejte všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze. Nikdo ať nechybí, protože chci uspořádat velikou oběť Baalovi. Kdokoli bude chybět, nezůstane naživu!“ (Byla to ovšem Jehuova lest, aby mohl vyhubit Baalovy ctitele.)

10:19  Nuže zavolejte ke mně všechny Baalovy proroky, všechny, kdo mu otročí, všechny jeho kněze, nikdo ať nechybí, protože chystám velký obětní hod pro Baala. Ten, kdo by chyběl, nezůstane naživu. Jehú však jednal lstivě, aby vyhubil ty, kdo otročili Baalovi.

10:19  Protož nyní všecky proroky Bálovy, všecky služebníky jeho, a všecky kněží jeho svolejte ke mně, ať žádný tam nezůstává; nebo velikou obět budu obětovati Bálovi. Kdož by koli nebyl přítomen, nezůstane živ. Ale Jéhu činil to chytře, aby vyhladil ctitele Bálovy.

10:19  Nunc igitur omnes prophetas Baal, et universos servos ejus, et cunctos sacerdotes ipsius vocate ad me : nullus sit qui non veniat : sacrificium enim grande est mihi Baal : quicumque defuerit, non vivet. Porro Jehu faciebat hoc insidiose, ut disperderet cultores Baal.

10:20  And he said: Proclaim a festival for Baal. And he called,

10:20  And Jehu said, Proclaim a solemn assembly for Baal. And they proclaimed it.

10:20  Pak Jehú rozkázal: „Připravte Baalovi slavnostní shromáždění.“ Svolali je.

10:20  „Zasvěťte slavnost Baalovi,“ přikázal Jehu, a tak to rozhlásili.

10:20  Jehú řekl: Nachystejte shromáždění pro Baala! A bylo svoláno.

10:20  Řekl také Jéhu: Zasvěťte svátek Bálovi. I prohlásili jej.

10:20  Et dixit : Sanctificate diem solemnem Baal. Vocavitque,

10:21  And he sent into all the borders of Israel; and all the servants of Baal came: there was not one left that did not come. And they went into the temple of Baal: and the house of Baal was filled, from one end to the other.

10:21  And Jehu sent through all Israel: and all the worshippers of Baal came, so that there was not a man left that came not. And they came into the house of Baal; and the house of Baal was full from one end to another.

10:21  Jehú obeslal celý Izrael. Přišli všichni Baalovi ctitelé; nebylo nikoho, kdo by nepřišel. Vstoupili do Baalova domu, takže Baalův dům byl plný, hlava na hlavě.

10:21  Jehu nechal obeslat celý Izrael, a tak přišli všichni Baalovi ctitelé. Nebyl jediný, který by nepřišel. Vešli do Baalova chrámu a naplnili ho od jednoho konce k druhému.

10:21  Jehú vzkázal do celého Izraele a přišli všichni, kdo otročili Baalovi, nezůstal nikdo, kdo by nepřišel. Přišli do Baalova domu a Baalův dům se naplnil ⌈hlava na hlavu.⌉

10:21  Rozeslal zajisté Jéhu po vší zemi Izraelské. I sešli se všickni ctitelé Bálovi, tak že nezůstalo ani jednoho, ješto by nepřišel. A když vešli do domu Bálova, naplněn jest dům Bálův, od jednoho konce až do druhého.

10:21  et misit in universos terminos Israël, et venerunt cuncti servi Baal : non fuit residuus ne unus quidem qui non veniret. Et ingressi sunt templum Baal : et repleta est domus Baal, a summo usque ad summum.

10:22  And he said to them that were over the wardrobe: Bring forth garments for all the servants of Baal. And they brought them forth garments.

10:22  And he said unto him that was over the vestry, Bring forth vestments for all the worshippers of Baal. And he brought them forth vestments.

10:22  Správci nad šatnou Jehú nařídil: „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům.“ I vydal jim roucha.

10:22  „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům!“ přikázal Jehu správci rouch a ten jim rozdal roucha.

10:22  Jehú řekl tomu, kdo byl nad šatnou: Přines oděv pro všechny, kdo otročí Baalovi. Přinesl jim oděv.

10:22  Tedy řekl tomu, kterýž vládl rouchem: Vynes roucha všechněm ctitelům Bálovým. I přinesl jim roucha.

10:22  Dixitque his qui erant super vestes : Proferte vestimenta universis servis Baal. Et protulerunt eis vestes.

10:23  And Jehu, and Jonadab, the son of Rechab, went to the temple of Baal, and said to the worshippers of Baal: Search, and see that there be not any with you of the servants of the Lord, but that there be the servants of Baal only.

10:23  And Jehu went, and Jehonadab the son of Rechab, into the house of Baal, and said unto the worshippers of Baal, Search, and look that there be here with you none of the servants of the Lord, but the worshippers of Baal only.

10:23  Pak vstoupil do Baalova domu Jehú a Jónadab, syn Rekábův. Řekl Baalovým ctitelům: „Rozhlédněte se a zjistěte, zda tu s vámi není někdo ze služebníků Hospodinových, zda tu jsou jen ctitelé Baalovi.“

10:23  Nakonec do Baalova chrámu přišel Jehu s Jonadabem, synem Rechabovým, a řekl Baalovým ctitelům: „Přesvědčte se, jestli mezi vámi nejsou nějací ctitelé Hospodina. Dohlédněte, aby tu byli jen ctitelé Baalovi.“

10:23  Jehú s Jónadabem, synem Rekábovým, přišel do Baalova domu a řekl těm, kdo otročili Baalovi: Porozhlédněte se a podívejte se, zdali tu s vámi není někdo z otroků Hospodinových, zdali jsou zde jenom ti, kdo otročí Baalovi.

10:23  Potom všel i Jéhu a Jonadab syn Rechabův do domu Bálova, a řekl ctitelům Bálovým: Vyhledejte a vizte, ať není zde s vámi někdo z ctitelů Hospodinových, kromě samých ctitelů Bálových.

10:23  Ingressusque Jehu, et Jonadab filius Rechab, templum Baal, ait cultoribus Baal : Perquirite, et videte, ne quis forte vobiscum sit de servis Domini, sed ut sint servi Baal soli.

10:24  And they went in to offer sacrifices and burnt offerings: but Jehu had prepared him fourscore men without, and said to them: If any of the men escape, whom I have brought into your hands, he that letteth him go, shall answer life for life.

10:24  And when they went in to offer sacrifices and burnt offerings, Jehu appointed fourscore men without, and said, If any of the men whom I have brought into your hands escape, he that letteth him go, his life shall be for the life of him.

10:24  I šli připravit obětní hody a zápalné oběti. Jehú pak postavil venku osmdesát mužů a nařídil: „Jestliže někomu unikne někdo z mužů, které jsem vám vydal do rukou, zaplatí to životem.“

10:24  Poté přistoupili k obětním hodům a zápalným obětem. Jehu zatím venku rozestavěl osmdesát mužů a varoval je: „Za ty lidi mi ručíte. Kdo nechá jediného z nich uniknout, zaplatí za něj životem!“

10:24  Když vešli obětovat ⌈oběti a zápaly,⌉ Jehú připravil venku osmdesát mužů a řekl: Ten, kdo by nechal uniknout někoho z mužů, jež přivedu do vašich rukou, svým životem zaplatí za jeho život.

10:24  A tak vešli, aby obětovali oběti a zápaly. Jéhu pak postavil sobě vně osmdesáte mužů, jimž byl řekl: Jestliže kdo uteče z lidí těch, kteréž já uvozuji vám v ruce vaše, život váš za život jeho.

10:24  Ingressi sunt igitur ut facerent victimas et holocausta : Jehu autem præparaverat sibi foris octoginta viros, et dixerat eis : Quicumque fugerit de hominibus his, quos ego adduxero in manus vestras, anima ejus erit pro anima illius.

10:25  And it came to pass, when the burnt offering was ended, that Jehu commanded his soldiers and captains, saying: Go in, and kill them: let none escape. And the soldiers and captains slew them with the edge of the sword, and cast them out: and they went into the city of the temple of Baal,

10:25  And it came to pass, as soon as he had made an end of offering the burnt offering, that Jehu said to the guard and to the captains, Go in, and slay them; let none come forth. And they smote them with the edge of the sword; and the guard and the captains cast them out, and went to the city of the house of Baal.

10:25  Když se dokončila příprava zápalné oběti, nařídil Jehú běžcům a štítonošům: „Vyrazte a bijte je. Ať nikdo neujde!“ Pobili je ostřím meče. Běžci a štítonoši je pak vyházeli a pronikli až do svatyňky Baalova domu.

10:25  Když byli hotovi s přípravou zápalné oběti, Jehu přikázal svým strážcům a pobočníkům: „Jděte a bijte je. Nikdo ať neunikne!“ Pobili je tedy ostřím meče a nechali je tam ležet. Strážci a pobočníci pronikli až do vnitřní svatyně Baalova chrámu.

10:25  I stalo se, když skončilo konání zápalné oběti, že řekl Jehú běžcům a kapitánům: Jděte a pobíjejte je, ať nikdo neodejde. Běžci a kapitáni je pobili ostřím meče a vyhodili ven; a pak šli do vnitřku Baalova domu.

10:25  I stalo se, když kněz dokonal obětování zápalu, řekl Jéhu drabantům a hejtmanům: Vejdětež a zbíte je, ať žádný neuchází. Kteřížto pobili je ostrostí meče, a rozmetali těla jejich drabanti a hejtmané. Potom šli dále do každého města, kdež byl dům Bálův,

10:25  Factum est autem, cum completum esset holocaustum, præcepit Jehu militibus et ducibus suis : Ingredimini, et percutite eos : nullus evadat. Percusseruntque eos in ore gladii, et projecerunt milites et duces : et ierunt in civitatem templi Baal,

10:26  And brought the statue out of Baal's temple, and burnt it,

10:26  And they brought forth the images out of the house of Baal, and burned them.

10:26  Vynesli z Baalova domu posvátné sloupy a spálili je.

10:26  Pak z Baalova chrámu vynesli posvátný sloup a spálili ho.

10:26  Vynesli posvátné sloupy Baalova domu a spálili je.

10:26  A vymítajíce modly z domu Bálova, pálili je.

10:26  et protulerunt statuam de fano Baal, et combusserunt,

10:27  And broke it in pieces. They destroyed also the temple of Baal, and made a jakes in its place unto this day.

10:27  And they brake down the image of Baal, and brake down the house of Baal, and made it a draught house unto this day.

10:27  Vyvrátili Baalův sloup, vyvrátili i Baalův dům a proměnili jej v hnojiště, jak je tomu dodnes.

10:27  Strhli Baalův sloup, strhli Baalův chrám a zřídili tam veřejné záchody, které tam jsou dodnes.

10:27  Strhli Baalův posvátný sloup, strhli Baalův dům a učinili ho latrínou, jak je tomu až dodnes.

10:27  Zkazili také modlu Bálovu, a zbořivše dům jeho, nadělali z něho záchodů až do dnešního dne.

10:27  et comminuerunt eam. Destruxerunt quoque ædem Baal, et fecerunt pro ea latrinas usque in diem hanc.

10:28  So Jehu destroyed Baal out of Israel:

10:28  Thus Jehu destroyed Baal out of Israel.

10:28  Tak vyhladil Jehú Baala z Izraele.

10:28  Tak Jehu vymýtil Baala z Izraele.

10:28  Tak vyhladil Jehú Baala z Izraele.

10:28  A tak vyplénil Jéhu Bále z lidu Izraelského.

10:28  Delevit itaque Jehu Baal de Israël :

10:29  But yet he departed not from the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin, nor did he forsake the golden calves that were in Bethel, and Dan.

10:29  Howbeit from the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin, Jehu departed not from after them, to wit, the golden calves that were in Beth–el, and that were in Dan.

10:29  Jehú se však neodvrátil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu, od zlatých býčků, kteří byli v Bét-elu a v Danu.

10:29  Jehu se ale neodvrátil od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, totiž od těch zlatých telat v Bet-elu a Danu.

10:29  Ovšem od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, se Jehú neodvrátil -- od zlatých telat, která byla v Bét–elu a v Danu.

10:29  A však proto od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, neodstoupil Jéhu, totiž od těch telat zlatých, kteráž byla v Bethel a v Dan.

10:29  verumtamen a peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël, non recessit, nec dereliquit vitulos aureos qui erant in Bethel et in Dan.

10:30  And the Lord said to Jehu: because thou hast diligently executed that which was right and pleasing in my eyes, and hast done to the house of Achab according to all that was in my heart: thy children shall sit upon the throne of Israel to the fourth generation.

10:30  And the Lord said unto Jehu, Because thou hast done well in executing that which is right in mine eyes, and hast done unto the house of Ahab according to all that was in mine heart, thy children of the fourth generation shall sit on the throne of Israel.

10:30  Hospodin řekl Jehúovi: „Poněvadž jsi dobře udělal, co je v mých očích správné, poněvadž jsi Achabovu domu učinil všechno tak, jak jsem to měl v úmyslu, tvoji synové do čtvrtého pokolení budou sedět na izraelském trůnu.“

10:30  Hospodin Jehuovi řekl: „Dobře jsi vykonal, co je v mých očích správné. Udělal jsi s Achabovým domem všechno, co jsem chtěl, a proto budou na izraelském trůnu sedět čtyři tví potomci.“

10:30  Hospodin řekl Jehúovi: Protože jsi jednal dobře a vykonal to, co je správné v mých očích, a naložil jsi s domem Achabovým právě tak, jak bylo v mém srdci, tvoji synové budou sedět na izraelském trůnu do čtvrtého pokolení.

10:30  Tedy řekl Hospodin Jéhu: Poněvadž jsi snažně vykonal to, což dobrého jest před očima mýma, a všecky věci, kteréž jsem měl v srdci svém, učinil jsi domu Achabovu, synové tvoji až do čtvrtého pokolení seděti budou na stolici Izraelské.

10:30  Dixit autem Dominus ad Jehu : Quia studiose egisti quod rectum erat, et placebat in oculis meis, et omnia quæ erant in corde meo fecisti contra domum Achab : filii tui usque ad quartam generationem sedebunt super thronum Israël.

10:31  But Jehu took no heed to walk in the law of the Lord, the God of Israel, with all his heart: for he departed not from the sins of Jeroboam, who had made Israel to sin.

10:31  But Jehu took no heed to walk in the law of the Lord God of Israel with all his heart: for he departed not from the sins of Jeroboam, which made Israel to sin.

10:31  Ale Jehú nedbal na to, aby se řídil celým srdcem podle zákona Hospodina, Boha Izraele, neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, který svedl Izraele k hříchu.

10:31  Jehu se ale nesnažil dodržovat Zákon Hospodina, Boha Izraele, celým svým srdcem a neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, který svedl celý Izrael.

10:31  Jehú však nedbal na to, aby chodil celým svým srdcem podle zákona Hospodina, Boha Izraele, a neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, který svedl Izrael k hříchu.

10:31  Ale Jéhu nebyl toho pilen, aby chodil v zákoně Hospodina, Boha Izraelského, celým srdcem svým, aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma, kterýž byl uvedl v hříchy lid Izraelský.

10:31  Porro Jehu non custodivit ut ambularet in lege Domini Dei Israël in toto corde suo : non enim recessit a peccatis Jeroboam, qui peccare fecerat Israël.

10:32  In those days the Lord began to be weary of Israel: and Hazael ravaged them in all the coasts of Israel,

10:32  In those days the Lord began to cut Israel short: and Hazael smote them in all the coasts of Israel;

10:32  V těch dnech začal Hospodin Izraele oklešťovat. Chazael jej porazil na celém izraelském pomezí

10:32  Hospodin v té době začal Izrael ořezávat. Chazael na ně zaútočil po celé hranici

10:32  V den onen začal Hospodin osekávat Izrael. Chazael je pobíjel na celém území Izraele

10:32  Za těch dnů počal Hospodin zmenšovati Izraele; nebo je porazil Hazael po všech končinách Izraelských,

10:32  In diebus illis cœpit Dominus tædere super Israël : percussitque eos Hazaël in universis finibus Israël,

10:33  From the Jordan eastward, all the land of Galaad, and Gad, and Ruben, and Manasses, from Aroer, which is upon the torrent Arnon, and Galaad, and Basan.

10:33  From Jordan eastward, all the land of Gilead, the Gadites, and the Reubenites, and the Manassites, from Aroer, which is by the river Arnon, even Gilead and Bashan.

10:33  od Jordánu na východ slunce, v celém území Gileádu, patřícím Gádovi i Rúbenovi a Manasesovi, od Aróeru, který je v úvalu Arnónu, v Gileádu i Bášanu.

10:33  východně od Jordánu. Zabral celou zemi Gileád, totiž území Gáda, Rubena a Manasese od Aroeru na potoce Arnon přes Gileád až k Bášanu.

10:33  od Jordánu na východ slunce, celou zemi Gileád, zemi Gádovců, Rúbenovců a Manasesovců, od Aróeru u potoka Arnónu, ke Gileádu a Bášanu.

10:33  Od Jordánu, proti východu slunce, všecku zemi Galád, Gádovu a Rubenovu i Manassesovu, od Aroer, kteréž jest při potoku Arnon, tak Galád jako Bázan.

10:33  a Jordane contra orientalem plagam, omnem terram Galaad, et Gad, et Ruben, et Manasse, ab Aroër, quæ est super torrentem Arnon, et Galaad, et Basan.

10:34  But the rest of the acts of Jehu, and all that he did, and his strength, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

10:34  Now the rest of the acts of Jehu, and all that he did, and all his might, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

10:34  O ostatních příbězích Jehúových, o všem, co konal, o všech jeho bohatýrských činech se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

10:34  Ostatní Jehuovy skutky – co všechno vykonal, a jak byl udatný – o tom všem se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

10:34  Ostatní Jehúovy činy, všechny věci, které činil a všechny jeho udatné skutky, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

10:34  O jiných věcech Jéhu, a cožkoli činil, i o vší síle jeho, sepsáno jest v knize o králích Izraelských.

10:34  Reliqua autem verborum Jehu, et universa quæ fecit, et fortitudo ejus, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël ?

10:35  And Jehu slept with his fathers, and they buried him in Samaria: and Joachaz, his son, reigned in his stead.

10:35  And Jehu slept with his fathers: and they buried him in Samaria. And Jehoahaz his son reigned in his stead.

10:35  I ulehl Jehú ke svým otcům a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóachaz.

10:35  Jehu pak ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě se stal králem jeho syn Joachaz.

10:35  I ulehl Jehú se svými otci a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóachaz.

10:35  I usnul Jéhu s otci svými, a pochovali jej v Samaří, a kraloval Joachaz syn jeho místo něho.

10:35  Et dormivit Jehu cum patribus suis, sepelieruntque eum in Samaria : et regnavit Joachaz filius ejus pro eo.

10:36  And the time that Jehu reigned over Israel, in Samaria, was eight and twenty years.

10:36  And the time that Jehu reigned over Israel in Samaria was twenty and eight years.

10:36  Jehú kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet osm let.

10:36  Jehu kraloval v Samaří nad Izraelem celkem dvacet osm let.

10:36  Doba, po kterou Jehú kraloval nad Izraelem v Samaří, byla dvacet osm let.

10:36  Dnů pak, v nichž kraloval Jéhu nad lidem Izraelským v Samaří, bylo let osmmecítma.

10:36  Dies autem quos regnavit Jehu super Israël, viginti et octo anni sunt in Samaria.

Chapter 11

11:1  Now Athalia, the mother of Ochozias, seeing that her son was dead, arose and slew all the royal seed.

11:1  And when Athaliah the mother of Ahaziah saw that her son was dead, she arose and destroyed all the seed royal.

11:1  Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, rozhodla se vyhubit všechno královské potomstvo.

11:1  Když Achaziášova matka Atalia viděla, že její syn je mrtev, rychle vyhladila všechny, kdo měli královský původ.

11:1  Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, povstala a zahubila všechno královské potomstvo.

11:1  Atalia pak matka Ochoziášova viduci, že umřel syn její, vstavši, pomordovala všecko símě královské.

11:1  Athalia vero mater Ochoziæ, videns mortuum filium suum, surrexit, et interfecit omne semen regium.

11:2  But Josaba the daughter of king Joram, sister of Ochozias, took Joas, the son of Ochozias, and stole him from among the king's sons that were slain, out of the bedchamber with his nurse: and hid him from the face of Athalia; so that he was not slain.

11:2  But Jehosheba, the daughter of king Joram, sister of Ahaziah, took Joash the son of Ahaziah, and stole him from among the king’s sons which were slain; and they hid him, even him and his nurse, in the bedchamber from Athaliah, so that he was not slain.

11:2  Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, a unesla ho zprostřed královských synů, kteří měli být usmrceni, a ukryla ho i jeho kojnou v pokojíku s lůžky. Skryli ho před Ataljou, takže nebyl usmrcen.

11:2  Achaziášově sestře Jošebě, dceři krále Jehorama, se ale podařilo unést Achaziášova syna Joaše zprostřed královských synů, kteří měli zemřít, a spolu s jeho kojnou ho před Ataliou ukryla v ložnici. Díky tomu nebyl zabit.

11:2  Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, ukradla ho zprostřed královských synů, kteří byli usmrcováni, a dala jej i jeho kojnou do ložnice. Skryli ho před Ataljou, takže nebyl usmrcen.

11:2  Ale Jozaba dcera krále Jehorama, sestra Ochoziášova, vzala Joasa syna Ochoziášova, a ukradši ho z prostředku synů královských, kteříž mordováni byli, skryla jej i s chůvou jeho v pokoji, kdež lůže byla. A tak skryli ho před Atalií, a není zamordován.

11:2  Tollens autem Josaba filia regis Joram, soror Ochoziæ, Joas filium Ochoziæ, furata est eum de medio filiorum regis qui interficiebantur, et nutricem ejus de triclinio : et abscondit eum a facie Athaliæ ut non interficeretur.

11:3  And he was with her six years, hid in the house of the Lord. And Athalia reigned over the land.

11:3  And he was with her hid in the house of the Lord six years. And Athaliah did reign over the land.

11:3  Schovával se u ní v Hospodinově domě po šest let, zatímco v zemi kralovala Atalja.

11:3  Ukrýval se s ní v Hospodinově chrámu šest let, dokud v zemi vládla Atalia.

11:3  Byl s ní v Hospodinově domě ukryt po šest let, zatímco Atalja kralovala nad zemí.

11:3  I byl s ní v domě Hospodinově tajně za šest let, v nichž Atalia kralovala nad zemí.

11:3  Eratque cum ea sex annis clam in domo Domini : porro Athalia regnavit super terram.

11:4  And in the seventh year Joiada sent, and taking the centurions and soldiers, brought them in to him into the temple of the Lord, and made a covenant with them: and taking an oath of them in the house of the Lord, shewed them the king's son:

11:4  And the seventh year Jehoiada sent and fetched the rulers over hundreds, with the captains and the guard, and brought them to him into the house of the Lord, and made a covenant with them, and took an oath of them in the house of the Lord, and shewed them the king’s son.

11:4  V sedmém roce obeslal Jójada velitele setnin, tělesnou stráž a běžce, uvedl je k sobě do Hospodinova domu a uzavřel s nimi smlouvu. V Hospodinově domě je zavázal přísahou a pak jim ukázal králova syna.

11:4  Sedmého roku kněz Jojada obeslal setníky, palácovou gardu i stráže a pozval je k sobě do Hospodinova chrámu. Tam s nimi pod přísahou uzavřel smlouvu a ukázal jim královského syna.

11:4  V sedmém roce Jójada poslal posly, nechal přivést velitele nad sty, Karijce a běžce a zavedl je k sobě do Hospodinova domu. Uzavřel s nimi smlouvu a zapřisáhl je v Hospodinově domě. Pak jim ukázal královského syna.

11:4  Léta sedmého poslav Joiada, povolal setníků, hejtmanů a drabantů. I uvedl je k sobě do domu Hospodinova, a učinil s nimi smlouvu, a zavázav je přísahou v domě Hospodinově, ukázal jim syna králova.

11:4  Anno autem septimo misit Jojada, et assumens centuriones et milites, introduxit ad se in templum Domini, pepigitque cum eis fœdus : et adjurans eos in domo Domini, ostendit eis filium regis :

11:5  And he commanded them, saying: This is the thing that you must do.

11:5  And he commanded them, saying, This is the thing that ye shall do; A third part of you that enter in on the sabbath shall even be keepers of the watch of the king’s house;

11:5  Přikázal jim: „Uděláte tuto věc: Třetina z vás, kteří přicházíte v den odpočinku a jste na stráži u královského domu,

11:5  Potom jim nařídil: „Provedete to takhle: Třetina z vás, kteří máte v sobotu nastoupit službu, bude hlídat u královského paláce,

11:5  Přikázal jim: Uděláte toto: Třetina z vás, kteří přicházíte v sobotu, budete na stráži královského paláce,

11:5  A přikázal jim, řka: Tato jest věc, kterouž učiníte: Třetí díl vás, kteříž přicházíte v sobotu, a držíte stráž, bude při domě králově,

11:5  et præcepit illis, dicens : Iste est sermo, quem facere debetis :

11:6  Let a third part of you go in on the sabbath, and keep the watch of the king's house. And let a third part be at the gate of Sur; and let a third part be at the gate behind the dwelling of the shieldbearers; and you shall keep the watch of the house of Messa.

11:6  And a third part shall be at the gate of Sur; and a third part at the gate behind the guard: so shall ye keep the watch of the house, that it be not broken down.

11:6  i třetina od brány Súru a třetina od brány za domem běžců budete střídavě na stráži u domu.

11:6  další třetina u brány Sur a další u brány za strážnicí. Tak budete držet stráž kolem chrámu ze všech stran.

11:6  třetina v bráně Súr a třetina v bráně za běžci -- budete střídavě konat stráž domu.

11:6  A díl třetí bude u brány Sur, a třetí díl bude u brány za drabanty, a budete stráž držeti, ostříhajíce domu tohoto před outokem.

11:6  tertia pars vestrum introëat sabbato, et observet excubias domus regis. Tertia autem pars sit ad portam Sur, et tertia pars sit ad portam quæ est post habitaculum scutariorum : et custodietis excubias domus Messa.

11:7  But let two parts of you all that go forth on the sabbath, keep the watch of the house of the Lord about the king.

11:7  And two parts of all you that go forth on the sabbath, even they shall keep the watch of the house of the Lord about the king.

11:7  Dvě skupiny z vás, všichni, kteří v den odpočinku odcházíte, zůstanete na stráži u Hospodinova domu při králi.

11:7  Vy ze dvou zbývajících oddílů, kteří máte v sobotu odejít, zůstanete na stráži Hospodinova chrámu při králi.

11:7  Dvě družiny z vás, všichni, kteří odcházíte v sobotu, budou konat stráž v Hospodinově domě pro krále.

11:7  Vy pak všickni, kteříž byste odjíti měli v sobotu, po vykonání povinnosti při domě Hospodinově, ve dvě poboční stráže rozdělení, buďte při králi.

11:7  Duæ vero partes e vobis, omnes egredientes sabbato, custodiant excubias domus Domini circa regem.

11:8  And you shall compass him round about, having weapons in your hands: and if any man shall enter the precinct of the temple, let him be slain: and you shall be with the king, coming in and going out.

11:8  And ye shall compass the king round about, every man with his weapons in his hand: and he that cometh within the ranges, let him be slain: and be ye with the king as he goeth out and as he cometh in.

11:8  Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce. Kdo by chtěl vniknout do vašich oddílů, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho vycházení a vcházení.“

11:8  Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce. Kdokoli se přiblíží k vašim řadám, zemře. Musíte zůstat při králi, kamkoli se pohne.“

11:8  Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce, a ten, kdo by prolomil řady, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho vycházení i vcházení.

11:8  A tak obstoupíte krále vůkol, jeden každý majíce braň svou v rukou svých. Kdož by pak šel do šiku vašeho, ať umře; a budete při králi, když bude vycházeti i když bude vcházeti.

11:8  Et vallabitis eum, habentes arma in manibus vestris : si quis autem ingressus fuerit septum templi, interficiatur : eritisque cum rege introëunte et egrediente.

11:9  And the centurions did according to all things that Joiada the priest, had commanded them: and taking every one their men, that went in on the sabbath, with them that went out in the sabbath, came to Joiada, the priest.

11:9  And the captains over the hundreds did according to all things that Jehoiada the priest commanded: and they took every man his men that were to come in on the sabbath, with them that should go out on the sabbath, and came to Jehoiada the priest.

11:9  Velitelé setnin učinili všechno, co jim kněz Jójada přikázal. Každý vzal své muže, kteří šli v den odpočinku do služby, i ty, kteří v den odpočinku ze služby odcházeli, a přišli ke knězi Jójadovi.

11:9  Setníci to provedli přesně, jak jim kněz Jojada nařídil. Každý vzal své muže, jak ty, kteří v sobotu nastupovali, tak ty, kteří právě odcházeli, a přišli ke knězi Jojadovi.

11:9  Velitelé nad sty učinili všechno tak, jak přikázal kněz Jójada: Každý si vzal své muže -- ty, kteří přicházejí v sobotu do služby, s těmi, kteří odcházejí v sobotu ze služby -- a šli ke knězi Jójadovi.

11:9  Protož učinili setníci ti všecky věci tak, jakž byl rozkázal Joiada kněz, a vzavše jeden každý muže své, kteříž přicházeli v sobotu a kteříž odcházeli v sobotu, přišli k Joiadovi knězi.

11:9  Et fecerunt centuriones juxta omnia quæ præceperat eis Jojada sacerdos : et assumentes singuli viros suos qui ingrediebantur sabbatum, cum his qui egrediebantur sabbato, venerunt ad Jojadam sacerdotem.

11:10  And he gave them the spears, and the arms of king David, which were in the house of the Lord.

11:10  And to the captains over hundreds did the priest give king David’s spears and shields, that were in the temple of the Lord.

11:10  Kněz vydal velitelům setnin kopí a štíty krále Davida, které byly v Hospodinově domě.

11:10  Ten rozdal setníkům kopí a Davidovy štíty uložené v Hospodinově chrámu.

11:10  Kněz dal velitelům nad sty kopí a štíty krále Davida, které byly v Hospodinově domě.

11:10  I dal kněz setníkům kopí a pavézy, kteréž byly Davida krále, a kteréž byly v domě Hospodinově.

11:10  Qui dedit eis hastas et arma regis David, quæ erant in domo Domini.

11:11  And they stood, having every one their weapons in their hands, from the right side of the temple, unto the left side of the altar, and of the temple, about the king.

11:11  And the guard stood, every man with his weapons in his hand, round about the king, from the right corner of the temple to the left corner of the temple, along by the altar and the temple.

11:11  Běžci se rozestavili každý se svou zbraní v ruce od pravé strany domu až k levé straně domu, při oltáři i při domě, aby byli kolem krále.

11:11  Strážní se rozestavěli, aby všichni se zbraní v ruce obklopili krále od pravé strany chrámu až k jeho levé straně, u oltáře před chrámem.

11:11  Běžci stáli okolo krále každý se zbraní v ruce od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře i u domu.

11:11  Stáli pak ti drabanti, jeden každý držíce braň svou v ruce své, od pravé strany domu až do levé strany domu, proti oltáři a proti domu při králi vůkol.

11:11  Et steterunt singuli habentes arma in manu sua, a parte templi dextera usque ad partem sinistram altaris et ædis, circum regem.

11:12  And he brought forth the king's son, and put the diadem upon him, and the testimony: and they made him king, and anointed him: and clapping their hands, they said: God save the king.

11:12  And he brought forth the king’s son, and put the crown upon him, and gave him the testimony; and they made him king, and anointed him; and they clapped their hands, and said, God save the king.

11:12  Jójada vyvedl králova syna, vložil na něj královskou čelenku a předali mu Hospodinovo svědectví. Dosadili ho za krále a pomazali ho, tleskali rukama a provolávali: „Ať žije král!“

11:12  Potom k nim Jojada přivedl králova syna, vložil mu na hlavu korunu, dali mu opis smlouvy a prohlásili ho za krále. Když ho pomazali, začali tleskat a volat: „Ať žije král!“

11:12  Jójada vyvedl králova syna, vložil na něj korunu a předal mu svědectví; ustanovili ho králem a pomazali ho, tleskali rukama a volali: Ať žije král!

11:12  Tedy vyvedl syna králova, a vstavil na něj korunu a ozdobu. I ustanovili jej králem a pomazali ho, a plésajíce rukama, říkali: Živ buď král!

11:12  Produxitque filium regis, et posuit super eum diadema et testimonium : feceruntque eum regem, et unxerunt : et plaudentes manu, dixerunt : Vivat rex.

11:13  And Athalia heard the noise of the people running: and going in to the people into the temple of the Lord,

11:13  And when Athaliah heard the noise of the guard and of the people, she came to the people into the temple of the Lord.

11:13  Když Atalja uslyšela hlas lidu, který se sběhl, přišla k lidu do Hospodinova domu.

11:13  Jak se všichni sbíhali, Atalia zaslechla hluk. Vešla za nimi do Hospodinova chrámu,

11:13  Když Atalja uslyšela halas běžců a lidu, přišla k lidu do Hospodinova domu.

11:13  V tom uslyševši Atalia hluk plésajícího lidu, vešla k lidu do domu Hospodinova.

11:13  Audivit autem Athalia vocem populi currentis : et ingressa ad turbas in templum Domini,

11:14  She saw the king standing upon a tribunal, as the manner was, and the singers, and the trumpets near him, and all the people of the land rejoicing, and sounding the trumpets: and she rent her garments, and cried: A conspiracy, a conspiracy.

11:14  And when she looked, behold, the king stood by a pillar, as the manner was, and the princes and the trumpeters by the king, and all the people of the land rejoiced, and blew with trumpets: and Athaliah rent her clothes, and cried, Treason, Treason.

11:14  Podívala se, a hle, král stojí podle řádu na svém stanovišti, velitelé a trubači u krále, všechen lid země se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“

11:14  a hle – u sloupu stojí právoplatný král s veliteli a trubači po boku! Všechen lid země se radoval a troubil na trubky. Atalia roztrhla své roucho a vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“

11:14  Rozhlédla se a uviděla krále stojícího u sloupu, jak bylo zvykem, a velitele a trubače u krále i všechen lid země, jak se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a volala: Spiknutí, spiknutí!

11:14  A když pohleděla, a aj, král stál na místě vyšším, vedlé obyčeje s knížaty, a trouby byly před králem, a všecken lid země byl vesel, i troubili v trouby. Tedy roztrhla Atalia roucho své a zkřikla: Spiknutí, spiknutí!

11:14  vidit regem stantem super tribunal juxta morem, et cantores, et tubas prope eum, omnemque populum terræ lætantem, et canentem tubis : et scidit vestimenta sua, clamavitque : Conjuratio, conjuratio.

11:15  But Joiada commanded the centurions that were over the army, and said to them: Have her forth without the precinct of the temple, and whosoever shall follow her, let him be slain with the sword. For the priest had said: Let her not be slain in the temple of the Lord.

11:15  But Jehoiada the priest commanded the captains of the hundreds, the officers of the host, and said unto them, Have her forth without the ranges: and him that followeth her kill with the sword. For the priest had said, Let her not be slain in the house of the Lord.

11:15  Kněz Jójada vydal příkaz velitelům setnin, ustanoveným nad vojskem. Řekl jim: „Vyveďte ji středem oddílů. Kdo by šel za ní, ať zemře mečem!“ Kněz totiž řekl: „Ať není usmrcena v domě Hospodinově.“

11:15  Kněz Jojada za ní poslal setníky velící vojsku. Přikázal jim: „Odveďte ji mezi oddíly. Kdo bude s ní, toho popravte.“ (Kněz totiž nechtěl, aby byla zabita u Hospodinova chrámu.)

11:15  Kněz Jójada dal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami a toho, kdo půjde za ní, usmrťte mečem; kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě.

11:15  Protož rozkázal Joiada kněz těm setníkům ustaveným nad vojskem, řka jim: Pusťte ji prostředkem řadu, a i toho, kdož by za ní šel, zabíte mečem. Nebo byl řekl kněz: Ať není zabita v domě Hospodinově.

11:15  Præcepit autem Jojada centurionibus qui erant super exercitum, et ait eis : Educite eam extra septa templi, et quicumque eam secutus fuerit, feriatur gladio. Dixerat enim sacerdos : Non occidatur in templo Domini.

11:16  And they laid hands on her: and thrust her out by the way by which the horses go in, by the palace, and she was slain there.

11:16  And they laid hands on her; and she went by the way by the which the horses came into the king’s house: and there was she slain.

11:16  Přinutili ji, aby vstoupila na cestu, kudy vjíždějí koně do královského domu, a tam byla usmrcena.

11:16  Chopili se jí, a když vešla Koňskou bránou do královského paláce, zabili ji.

11:16  ⌈Vztáhli na ni ruce⌉ a šla cestou, kudy vcházejí koně do královského paláce, a tam byla usmrcena.

11:16  I pustili ji. Ale když přišla na cestu, kudy koni vcházejí do domu královského, tu jest zabita.

11:16  Imposueruntque ei manus, et impegerunt eam per viam introitus equorum, juxta palatium, et interfecta est ibi.

11:17  And Joiada made a covenant between the Lord, and the king, and the people, that they should be the people of the Lord; and between the king and the people.

11:17  And Jehoiada made a covenant between the Lord and the king and the people, that they should be the Lord’s people; between the king also and the people.

11:17  Jójada pak uzavřel smlouvu mezi Hospodinem a králem i lidem, že budou lidem Hospodinovým, i smlouvu mezi králem a lidem.

11:17  Jojada zavázal krále i lid Hospodinovou smlouvou, že budou Hospodinův lid. Uzavřel také smlouvu mezi králem a lidem.

11:17  Jójada pak uzavřel smlouvu mezi Hospodinem a králem a lidem, že budou Hospodinovým lidem, a také mezi králem a lidem.

11:17  Tedy učinil Joiada smlouvu mezi Hospodinem a mezi králem, i mezi lidem, aby byli lid Hospodinův; též mezi králem a mezi lidem.

11:17  Pepigit ergo Jojada fœdus inter Dominum, et inter regem, et inter populum, ut esset populus Domini : et inter regem et populum.

11:18  And all the people of the land went into the temple of Baal, and broke down his altars, and his images they broke in pieces thoroughly: they slew also Mathan the priest of Baal before the altar. And the priest set guards in the house of the Lord.

11:18  And all the people of the land went into the house of Baal, and brake it down; his altars and his images brake they in pieces thoroughly, and slew Mattan the priest of Baal before the altars. And the priest appointed officers over the house of the Lord.

11:18  Všechen lid země přišel k Baalovu domu a strhli jej; jeho oltáře i jeho obrazy nadobro roztříštili a Baalova kněze Matána zabili před oltáři. Kněz pak ustanovil nad Hospodinovým domem dohled.

11:18  Všechen lid země pak vyrazil k Baalovu chrámu a zbořili ho. Jeho oltáře a sochy rozbili napadrť a Baalova kněze Matana zabili před těmi oltáři. Kněz Jojada pak ustanovil dohled nad Hospodinovým chrámem.

11:18  ⌈Všechen lid země⌉ vešel do Baalova domu a strhli ho; jeho oltáře a jeho obrazy zcela roztřískali a Baalova kněze Matána před oltáři zabili. Kněz Jójada ustanovil nad Hospodinovým domem dozorce.

11:18  Potom šel všecken lid země do domu Bálova, a zbořili jej, i oltáře jeho a obrazy jeho v kusy stroskotali; Matana také kněze Bálova zabili před oltáři. Kněz pak znovu nařídil přisluhující v domě Hospodinově.

11:18  Ingressusque est omnis populus terræ templum Baal, et destruxerunt aras ejus, et imagines contriverunt valide : Mathan quoque sacerdotem Baal occiderunt coram altari. Et posuit sacerdos custodias in domo Domini.

11:19  And he took the centurions, and the bands of the Cerethi, and the Phelethi, and all the people of the land, and they brought the king from the house of the Lord: and they came by the way of the gate of the shieldbearers into the palace, and he sat on the throne of the kings.

11:19  And he took the rulers over hundreds, and the captains, and the guard, and all the people of the land; and they brought down the king from the house of the Lord, and came by the way of the gate of the guard to the king’s house. And he sat on the throne of the kings.

11:19  Potom vzal velitele setnin, tělesnou stráž a běžce i všechen lid země a vedli krále dolů z Hospodinova domu; branou běžců přišli do královského domu, kde zasedl na královský trůn.

11:19  Vzal setníky, palácovou gardu i stráže a spolu se vším lidem země vedli krále z Hospodinova chrámu Bránou strážců do královského paláce. Tam dosedl na královský trůn.

11:19  Vzal velitele nad sty, Karijce, běžce a všechen lid země a odvedli krále z Hospodinova domu a šli bránou běžců do královského paláce. I usedl na královský trůn.

11:19  A pojav ty setníky a hejtmany, i drabanty se vším lidem země, provázeli krále z domu Hospodinova, a přišli cestou k bráně drabantů do domu královského. Kdežto posadil se na stolici královské.

11:19  Tulitque centuriones, et Cerethi et Phelethi legiones, et omnem populum terræ, deduxeruntque regem de domo Domini : et venerunt per viam portæ scutariorum in palatium, et sedit super thronum regum.

11:20  And all the people of the land rejoiced, and the city was quiet: but Athalia was slain with the sword in the king's house.

11:20  And all the people of the land rejoiced, and the city was in quiet: and they slew Athaliah with the sword beside the king’s house.

11:20  Všechen lid země se radoval a v městě nastal klid. - Atalju usmrtili mečem v královském domě.

11:20  Všechen lid země se radoval a ve městě zavládl klid, protože Atalia byla u královského paláce popravena.

11:20  Všechen lid země se radoval a město mělo klid. Atalju usmrtili mečem v královském domě.

11:20  I veselil se všecken lid země, a město se upokojilo. Atalii pak zabili mečem u domu královského.

11:20  Lætatusque est omnis populus terræ, et civitas conquievit : Athalia autem occisa est gladio in domo regis.

11:21  Now Joas was seven years old when he began to reign.

11:21  Seven years old was Jehoash when he began to reign.

11:21  A byl Joas v sedmi letech, když počal kralovati.

11:21  Septemque annorum erat Joas, cum regnare cœpisset.

Chapter 12

12:1  In the seventh year of Jehu, Joas began to reign: and he reigned forty years in Jerusalem. The name of his mother was Sebia, of Bersabee.

12:1  In the seventh year of Jehu Jehoash began to reign; and forty years reigned he in Jerusalem. And his mother’s name was Zibiah of Beer–sheba.

12:1  Jóašovi bylo sedm let, když začal kralovat.

12:1  Joaš se stal králem v sedmi letech.

12:1  Jóašovi bylo sedm let, když se stal králem.

12:1  Léta sedmého Jéhu počal kralovati Joas, a kraloval čtyřidceti let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Sebia z Bersabé.

12:1  Anno septimo Jehu, regnavit Joas : et quadraginta annis regnavit in Jerusalem. Nomen matris ejus Sebia de Bersabee.

12:2  And Joas did that which was right before the Lord all the days that Joiada, the priest, taught him.

12:2  And Jehoash did that which was right in the sight of the Lord all his days wherein Jehoiada the priest instructed him.

12:2  V sedmém roce vlády Jehúovy se stal králem a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja a byla z Beer-šeby.

12:2  Začal kralovat sedmého roku Jehuova a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Cibia z Beer-šeby.

12:2  V sedmém roce vlády Jehúa se Jóaš stal králem a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer–šeby.

12:2  I činil Joas, což dobrého jest před očima Hospodinovýma po všecky dny své, pokudž ho vyučoval Joiada kněz.

12:2  Fecitque Joas rectum coram Domino cunctis diebus quibus docuit eum Jojada sacerdos.

12:3  But yet he took not away the high places: for the people still sacrificed and burnt incense in the high places.

12:3  But the high places were not taken away: the people still sacrificed and burnt incense in the high places.

12:3  Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny své dny, poněvadž ho vyučoval kněz Jójada.

12:3  Po celou dobu, kdy Joaše učil kněz Jojada, dělal, co je v Hospodinových očích správné.

12:3  Jóaš činil po všechny své dny to, co je správné v Hospodinových očích, jak ho učil kněz Jójada.

12:3  A však výsosti nebyly zkaženy, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.

12:3  Verumtamen excelsa non abstulit : adhuc enim populus immolabat, et adolebat in excelsis incensum.

12:4  And Joas said to the priests: all the money of the sanctified things, which is brought into the temple of the Lord by those that pass, which is offered for the price of a soul, and which of their own accord, and of their own free heart, they bring into the temple of the Lord:

12:4  And Jehoash said to the priests, All the money of the dedicated things that is brought into the house of the Lord, even the money of every one that passeth the account, the money that every man is set at, and all the money that cometh into any man’s heart to bring into the house of the Lord,

12:4  Avšak posvátná návrší neodstranili, lid dále obětoval a pálil na posvátných návrších kadidlo.

12:4  Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

12:4  Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.

12:4  Řekl pak Joas kněžím: Všecky peníze svaté, kteréž se vnášejí do domu Hospodinova, totiž peníze těch, kteříž jdou v počet, a peníze ceny za osobu jednoho každého, a všecky peníze, kteréž by kdo dobrovolně uložil dáti do domu Hospodinova,

12:4  Dixitque Joas ad sacerdotes : Omnem pecuniam sanctorum, quæ illata fuerit in templum Domini a prætereuntibus, quæ offertur pro pretio animæ, et quam sponte et arbitrio cordis sui inferunt in templum Domini :

12:5  Let the priests take it according to their order and repair the house, wheresoever they shall see any thing that wanteth repairing.

12:5  Let the priests take it to them, every man of his acquaintance: and let them repair the breaches of the house, wheresoever any breach shall be found.

12:5  Jóaš řekl kněžím: „Všechno stříbro ze svatých darů, které bude přineseno do Hospodinova domu, totiž stříbro, jímž se běžně platí, stříbro za osoby podle kněžského ocenění, všechno stříbro, které někdo dobrovolně přinese do Hospodinova domu,

12:5  Joaš řekl kněžím: „Shromážděte všechno zasvěcené stříbro, které se přináší do Hospodinova chrámu – stříbro vybírané při sčítání, stříbro věnované při osobních slibech a všechno stříbro, které se přináší do Hospodinova chrámu jako dobrovolný dar.

12:5  Jóaš řekl kněžím: Všechno stříbro ze ⌈svatých věcí,⌉ které bude přineseno do Hospodinova domu -- stříbro ⌈procházejícího muže,⌉ stříbro lidí, jeho hodnota, všechno stříbro, které ⌈se někdo rozhodne dobrovolně⌉ přinést do Hospodinova domu --

12:5  Vezmou kněží k sobě, jeden každý od známého svého, a oni opraví zbořeniny domu všudy, kdež by bylo zboření.

12:5  accipiant illam sacerdotes juxta ordinem suum, et instaurent sartatecta domus, si quid necessarium viderint instauratione.

12:6  Now till the three and twentieth year of king Joas the priests did not make the repairs of the temple.

12:6  But it was so, that in the three and twentieth year of king Jehoash the priests had not repaired the breaches of the house.

12:6  ať kněží berou k sobě, každý od lidí svého obvodu, a z toho se bude opravovat, co je na domě poškozeno, všechny vzniklé škody.“

12:6  Každý kněz ať vezme stříbro od jednoho z pokladníků a opraví za něj jakoukoli škodu, která se na chrámu najde.“

12:6  ať si berou kněží, každý od svého pokladníka, a ať opravují poškození domu, každé poškození, které se tam najde.

12:6  Stalo se potom léta dvadcátého třetího krále Joasa, když ještě neopravili kněží zbořenin chrámových,

12:6  Igitur usque ad vigesimum tertium annum regis Joas, non instauraverunt sacerdotes sartatecta templi.

12:7  And king Joas called Joiada, the high priest, and the priests, saying to them: Why do you not repair the temple? Take you, therefore, money no more according to your order, but restore it for the repairing of the temple.

12:7  Then king Jehoash called for Jehoiada the priest, and the other priests, and said unto them, Why repair ye not the breaches of the house? now therefore receive no more money of your acquaintance, but deliver it for the breaches of the house.

12:7  Ale když do dvacátého třetího roku vlády krále Jóaše kněží poškozené části domu ještě neopravili,

12:7  Kněží ale ještě ani třiadvacátého roku krále Joaše škody na chrámu neopravili.

12:7  I stalo se v dvacátém třetím roce vlády krále Jóaše, že kněží neopravovali poškození domu.

12:7  Že povolal král Joas Joiady kněze i jiných kněží, a řekl jim: Proč neopravujete zbořenin chrámových? Protož nyní nepřijímejte peněz od známých svých, ale na zbořeniny domu dávejte je.

12:7  Vocavitque rex Joas Jojadam pontificem et sacerdotes, dicens eis : Quare sartatecta non instauratis templi ? nolite ergo amplius accipere pecuniam juxta ordinem vestrum, sed ad instaurationem templi reddite eam.

12:8  And the priests were forbidden to take any more money of the people, and to make the repairs of the house.

12:8  And the priests consented to receive no more money of the people, neither to repair the breaches of the house.

12:8  předvolal král Jóaš kněze Jójadu a ostatní kněze a vytkl jim: „Proč neopravujete poškozené části domu? Přestanete brát stříbro od lidí svého obvodu, protože je určeno na opravu poškozených částí domu.“

12:8  Král Joaš si proto zavolal kněze Jojadu i ostatní kněze a otázal se: „Proč neopravujete škody na chrámu? Neberte od pokladníků už žádné další stříbro, ale věnujte ho na opravy chrámu.“

12:8  Král Jóaš zavolal kněze Jójadu a další kněze a řekl jim: Proč neopravujete poškození domu? Již nebudete brát stříbro od svých pokladníků, pokud ho nechcete dávat na opravu poškození domu.

12:8  Jemuž povolivše kněží, nebrali peněz od lidu, ani neopravovali domu.

12:8  Prohibitique sunt sacerdotes ultra accipere pecuniam a populo, et instaurare sartatecta domus.

12:9  And Joiada, the high priest, took a chest, and bored a hole in the top, and set it by the altar at the right hand of them that came into the house of the Lord; and the priests that kept the doors, put therein all the money that was brought to the temple of the Lord.

12:9  But Jehoiada the priest took a chest, and bored a hole in the lid of it, and set it beside the altar, on the right side as one cometh into the house of the Lord: and the priests that kept the door put therein all the money that was brought into the house of the Lord.

12:9  Kněží svolili, že nebudou brát od lidu stříbro, ale také že nebudou opravovat poškozené části domu.

12:9  Kněží tedy souhlasili, že už od lidí nebudou vybírat stříbro a že nebudou opravovat chrám sami.

12:9  Kněží souhlasili, že nebudou brát stříbro od lidu a také nebudou opravovat poškození domu.

12:9  Protož Joiada kněz vzav jednu truhlici, udělal díru v víku jejím, a postavil ji vedlé oltáře po pravé straně, kudy se vchází do domu Hospodinova. I postavili tu kněží ostříhající prahu i všech peněz, kteréž vnášíny byly do domu Hospodinova.

12:9  Et tulit Jojada pontifex gazophylacium unum, aperuitque foramen desuper, et posuit illud juxta altare ad dexteram ingredientium domum Domini : mittebantque in eo sacerdotes qui custodiebant ostia, omnem pecuniam quæ deferebatur ad templum Domini.

12:10  And when they saw that there was very much money in the chest, the king's scribe, and the high priest, came up, and poured it out, and counted the money that was found in the house of the Lord.

12:10  And it was so, when they saw that there was much money in the chest, that the king’s scribe and the high priest came up, and they put up in bags, and told the money that was found in the house of the Lord.

12:10  Kněz Jójada vzal jednu truhlu, vydlabal v jejím víku otvor a dal ji vedle oltáře, napravo od místa, kudy se vchází do Hospodinova domu, a tam dávali kněží, strážci prahu, všechno stříbro přinášené do Hospodinova domu.

12:10  Kněz Jojada pak vzal jednu truhlici, udělal v jejím víku otvor a postavil ji vedle oltáře vpravo od brány k Hospodinovu chrámu. Kněží, strážci prahu, pak do ní dávali všechno stříbro, které se přinášelo do Hospodinova chrámu.

12:10  Kněz Jójada vzal jednu truhlu, vyvrtal do víka díru a dal ji vedle oltáře, napravo, kudy se vchází do Hospodinova domu. Kněží, strážci prahu, tam dávali všechno stříbro přinesené do Hospodinova domu.

12:10  A když rozuměli, že by mnoho peněz bylo v truhlici, tedy přicházel kancléř královský a kněz nejvyšší, a sčetše, schovávali ty peníze, kteréž se nalézaly v domě Hospodinově.

12:10  Cumque viderent nimiam pecuniam esse in gazophylacio, ascendebat scriba regis, et pontifex, effundebantque et numerabant pecuniam quæ inveniebatur in domo Domini :

12:11  And they gave it out by number and measure into the hands of them that were over the builders of the house of the Lord: and they laid it out to the carpenters, and the masons, that wrought in the house of the Lord,

12:11  And they gave the money, being told, into the hands of them that did the work, that had the oversight of the house of the Lord: and they laid it out to the carpenters and builders, that wrought upon the house of the Lord,

12:11  Když viděli, že je v truhle hodně stříbra, přicházeli královský písař i velekněz a zavázali do měšců spočítané stříbro, které se v Hospodinově domě nalezlo.

12:11  Když viděli, že je v truhlici už hodně stříbra, přišel královský písař s nejvyšším knězem a stříbro přinesené do Hospodinova chrámu spočítali a zabalili.

12:11  I stalo se, když viděli, že je v truhle příliš mnoho stříbra, přišel královský písař a velekněz, zabalili a spočítali stříbro, které se v Hospodinově domě nacházelo.

12:11  Odkudž vydávali peníze hotové v ruce řemeslníků postavených nad dílem domu Hospodinova, a ti obraceli je na tesaře a dělníky, kteříž opravovali dům Hospodinův,

12:11  et dabant eam juxta numerum atque mensuram in manu eorum qui præerant cæmentariis domus Domini : qui impendebant eam in fabris lignorum et in cæmentariis, iis qui operabantur in domo Domini,

12:12  And made the repairs: and to them that cut stones, and to buy timber, and stones to be hewed, that the repairs of the house of the Lord might be completely finished, and wheresoever there was need of expenses to uphold the house.

12:12  And to masons, and hewers of stone, and to buy timber and hewed stone to repair the breaches of the house of the Lord, and for all that was laid out for the house to repair it.

12:12  Pak dávali odpočítané stříbro těm, kdo pracovali v Hospodinově domě jako dohlížitelé, a ti je vydávali tesařům a stavebním dělníkům pracujícím na Hospodinově domě,

12:12  Odměřené stříbro pak předávali mistrům zodpovědným za práci na Hospodinově chrámu. Ti na obnovu Hospodinova chrámu najímali tesaře a stavitele,

12:12  Pak dávali odvážené stříbro do rukou dílovedoucích ustanovených nad Hospodinovým domem a ti ho rozdělovali tesařům a stavitelům, kteří pracovali na Hospodinově domě,

12:12  Totiž na zedníky a kameníky, a k jednání dříví i tesaného kamení, aby opraveny byly zbořeniny domu Hospodinova, i na všecko to, což obráceno mělo býti na dům k opravě jeho.

12:12  et sartatecta faciebant : et in iis qui cædebant saxa, et ut emerent ligna, et lapides, qui excidebantur, ita ut impleretur instauratio domus Domini in universis quæ indigebant expensa ad muniendam domum.

12:13  But there were not made of the same money for the temple of the Lord, bowls, or fleshhooks, or censers, or trumpets, or any vessel of gold and silver, of the money that was brought into the temple of the Lord:

12:13  Howbeit there were not made for the house of the Lord bowls of silver, snuffers, basons, trumpets, any vessels of gold, or vessels of silver, of the money that was brought into the house of the Lord:

12:13  zedníkům a kameníkům, i na opatřování dřeva a tesaného kamene k opravě poškozených částí Hospodinova domu a na všechno ostatní, co bylo třeba na opravu domu vynaložit.

12:13  zedníky a kameníky. Platili také za dřevo a tesaný kámen na opravu Hospodinova chrámu a za všechny ostatní výdaje při opravě chrámu.

12:13  zedníkům a kameníkům, na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě poškození Hospodinova domu a na každý výdaj na opravení domu.

12:13  A však nebylo děláno do domu Hospodinova číší stříbrných, žaltářů, kotlíků, trub a žádné nádoby zlaté, ani nádoby stříbrné z peněz, kteréž přinášíny byly do domu Hospodinova,

12:13  Verumtamen non fiebant ex eadem pecunia hydriæ templi Domini, et fuscinulæ, et thuribula, et tubæ, et omne vas aureum et argenteum, de pecunia quæ inferebatur in templum Domini.

12:14  For it was given to them that did the work, that the temple of the Lord might be repaired.

12:14  But they gave that to the workmen, and repaired therewith the house of the Lord.

12:14  Avšak stříbrné misky, kleště na knoty, kropenky, trubky, veškeré nádoby zlaté a stříbrné pro Hospodinův dům nebyly pořízeny ze stříbra přinášeného do Hospodinova domu,

12:14  Stříbro přinesené do Hospodinova chrámu se nepoužívalo k výrobě stříbrných kalichů, kratiknotů, misek, trub ani žádného jiného vybavení Hospodinova chrámu, ať zlatého či stříbrného.

12:14  Ze stříbra přineseného do Hospodinova domu se ovšem nedělaly stříbrné číše, nůžky na knoty, misky, trubky, žádné zlaté ani stříbrné předměty v Hospodinově domě,

12:14  Ale těm, kteříž představeni byli nad dílem, dávali je, a opravovali na ně dům Hospodinův.

12:14  Iis enim qui faciebant opus, dabatur ut instauraretur templum Domini :

12:15  And they reckoned not with the men that received the money to distribute it to the workmen, but they bestowed it faithfully.

12:15  Moreover they reckoned not with the men, into whose hand they delivered the money to be bestowed on workmen: for they dealt faithfully.

12:15  poněvadž je dávali těm, kdo pracovali jako dohlížitelé na opravách Hospodinova domu.

12:15  Používalo se totiž na platy dělníků, kteří za ně opravovali Hospodinův chrám.

12:15  ale dávalo se dílovedoucím a ti z něj opravovali Hospodinův dům.

12:15  Aniž žádali počtu od mužů těch, jimž v ruce peníze dávali, aby platili dělníkům; nebo věrně dělali.

12:15  et non fiebat ratio iis hominibus qui accipiebant pecuniam ut distribuerent eam artificibus, sed in fide tractabant eam.

12:16  But the money for trespass, and the money for sins, they brought not into the temple of the Lord, because it was for the priests.

12:16  The trespass money and sin money was not brought into the house of the Lord: it was the priests’.

12:16  Od mužů, kterým dávali stříbro do rukou, aby je vydávali těm, kdo pracovali, nepožadovali vyúčtování, poněvadž ti jednali poctivě.

12:16  Mistři, kterým se vydávalo stříbro na výplaty dělníků, jednali tak svědomitě, že se od nich ani nežádalo vyúčtování.

12:16  Od mužů, kterým dávali stříbro do rukou, aby je dali dílovedoucím, nepožadovali vyúčtování, protože jednali poctivě.

12:16  Peněz za vinu, a peněz za hříchy nebylo vnášíno do domu Hospodinova; kněžím se dostávaly.

12:16  Pecuniam vero pro delicto, et pecuniam pro peccatis non inferebant in templum Domini, quia sacerdotum erat.

12:17  Then Hazael, king of Syria, went up, and fought against Geth, and took it, and set his face to go up to Jerusalem.

12:17  Then Hazael king of Syria went up, and fought against Gath, and took it: and Hazael set his face to go up to Jerusalem.

12:17  Stříbro z obětí za vinu a stříbro z obětí za hřích nebylo přinášeno do Hospodinova domu; náleželo kněžím.

12:17  Stříbro z obětí odškodnění a z obětí za hřích se ovšem na Hospodinův chrám neodevzdávalo; to patřilo kněžím.

12:17  Stříbro z obětí za vinu a stříbro z obětí za hřích nebylo přinášeno do Hospodinova domu, patřilo kněžím.

12:17  Tedy vytáhl Hazael král Syrský, a bojoval proti Gát a dobyl ho. Potom obrátil Hazael tvář svou, aby táhl proti Jeruzalému.

12:17  Tunc ascendit Hazaël rex Syriæ, et pugnabat contra Geth, cepitque eam : et direxit faciem suam ut ascenderet in Jerusalem.

12:18  Wherefore Joas, king of Juda, took all the sanctified things, which Josaphat, and Joram, and Ochozias, his fathers, the kings of Juda, had dedicated to holy uses, and which he himself had offered: and all the silver that could be found in the treasures of the temple of the Lord, and in the king's palace: and sent it to Hazael, king of Syria, and he went off from Jerusalem.

12:18  And Jehoash king of Judah took all the hallowed things that Jehoshaphat, and Jehoram, and Ahaziah, his fathers, kings of Judah, had dedicated, and his own hallowed things, and all the gold that was found in the treasures of the house of the Lord, and in the king’s house, and sent it to Hazael king of Syria: and he went away from Jerusalem.

12:18  Tehdy vytáhl aramejský král Chazael do boje proti Gatu a dobyl jej. Když se Chazael chystal táhnout na Jeruzalém,

12:18  Tehdy vytáhl aramejský král Chazael, zaútočil na Gat a dobyl ho. Potom se Chazael rozhodl, že potáhne na Jeruzalém.

12:18  Tehdy vytáhl aramejský král Chazael, bojoval proti Gatu a dobyl ho. Pak se Chazael rozhodl vytáhnout proti Jeruzalému.

12:18  Protož pobral Joas král Judský všecky věci svaté, kterýchž byli nadali Jozafat a Jehoram a Ochoziáš, otcové jeho, králové Judští, i to, čehož sám posvětil, i všecko zlato, kteréž se nalezlo v pokladích domu Hospodinova a domu královského, a poslal k Hazaelovi králi Syrskému. I odtáhl od Jeruzaléma.

12:18  Quam ob rem tulit Joas rex Juda omnia sanctificata quæ consecraverant Josaphat, et Joram, et Ochozias, patres ejus reges Juda, et quæ ipse obtulerat : et universum argentum quod inveniri potuit in thesauris templi Domini et in palatio regis : misitque Hazaëli regi Syriæ, et recessit ab Jerusalem.

12:19  And the rest of the acts of Joas, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

12:19  And the rest of the acts of Joash, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

12:19  Jóaš, král judský, vzal všechny svaté dary, které oddělili jako svaté Jóšafat a Jóram i Achazjáš, jeho otcové, králové judští, i svoje svaté dary, též všechno zlato, které se nacházelo v pokladech Hospodinova domu i domu královského, a poslal vše Chazaelovi, králi aramejskému, a ten od Jeruzaléma odtáhl.

12:19  Judský král Joaš proto vzal všechny zasvěcené dary svých předků, judských králů Jošafata, Jehorama a Achaziáše, i vlastní zasvěcené dary a všechno zlato, které se našlo v pokladnicích Hospodinova chrámu i královského paláce, a poslal to aramejskému králi Chazaelovi. Ten pak od Jeruzaléma odtáhl.

12:19  Nato vzal judský král Jóaš všechny svaté věci, které posvětili jeho otcové, judští králové Jóšafat, Jóram a Achazjáš, a své vlastní svaté věci i všechno zlato, které se nacházelo v pokladnicích domu Hospodinova i domu královského, a poslal to aramejskému králi Chazaelovi. Ten od Jeruzaléma odtáhl.

12:19  O jiných pak činech Joasových, a cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.

12:19  Reliqua autem sermonum Joas, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

12:20  And his servants arose, and conspired among themselves, and slew Joas, in the house of Mello, in the descent of Sella.

12:20  And his servants arose, and made a conspiracy, and slew Joash in the house of Millo, which goeth down to Silla.

12:20  O ostatních příbězích Jóašových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

12:20  Ostatní Joašovy skutky – o všem, co vykonal – se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

12:20  Ostatní Jóašovy činy, všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

12:20  Potom povstavše služebníci jeho, spikli se spolu, a zabili Joasa v Betmillo, kudy se chodí do Silla,

12:20  Surrexerunt autem servi ejus, et conjuraverunt inter se, percusseruntque Joas in domo Mello in descensu Sella.

12:21  For Josachar the son of Semaath, and Jozabad the son of Somer his servant, struck him, and he died: and they buried him with his fathers in the city of David; and Amasias, his son, reigned in his stead.

12:21  For Jozachar the son of Shimeath, and Jehozabad the son of Shomer, his servants, smote him, and he died; and they buried him with his fathers in the city of David: and Amaziah his son reigned in his stead.

12:21  Jeho služebníci povstali a zosnovali spiknutí a ubili Jóaše v domě Miló, když sestupoval do Sily.

12:21  Proti Joašovi se spikli jeho vlastní dvořané a zabili ho poblíž Bet-mila na cestě do Sily.

12:21  Avšak jeho otroci povstali, zosnovali spiknutí a zabili Jóaše v Bét–Miló na sestupu do Sily.

12:21  Totiž Jozachar syn Simatův, a Jozabad syn Somerův. Ti služebníci jeho zabili ho, a umřel. I pochovali jej s otci jeho v městě Davidově, a kraloval Amaziáš syn jeho místo něho.

12:21  Josachar namque filius Semaath, et Jozabad filius Somer servi ejus, percusserunt eum, et mortuus est : et sepelierunt eum cum patribus suis in civitate David : regnavitque Amasias filius ejus pro eo.

12:22  Ubili ho k smrti jeho služebníci Józabad, syn Šimeátin, a Józabad, syn Šómerův. Pohřbili ho vedle jeho otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.

12:22  Dvořané, kteří ho zavraždili, byli Jozabad, syn Šimeatův, a Jehozabad, syn Šomerův. Joaš byl pochován ke svým otcům ve Městě Davidově. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Amaciáš.

12:22  Zabili ho jeho otroci Józabad, syn Šimeátin, a Józabad, syn Šómerův. Zemřel a pohřbili ho s jeho otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.

Chapter 13

13:1  In the three and twentieth year of Joas son of Ochozias, king of Juda, Joachaz, the son of Jehu, reigned over Israel, in Samaria, seventeen years.

13:1  In the three and twentieth year of Joash the son of Ahaziah king of Judah Jehoahaz the son of Jehu began to reign over Israel in Samaria, and reigned seventeen years.

13:1  V třináctém roce vlády judského krále Jóaše, syna Achazjášova, se stal králem nad Izraelem v Samaři Jóachaz, syn Jehúův. Kraloval sedmnáct roků.

13:1  Třiadvacátého roku judského krále Joaše, syna Achaziášova, se izraelským králem stal Joachaz, syn Jehuův. Kraloval v Samaří sedmnáct let

13:1  V dvacátém třetím roce vlády judského krále Jóaše, syna Achazjášova, se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóachaz, syn Jehúův; kraloval sedmnáct let.

13:1  Léta třimecítmého Joasa syna Ochoziáše, krále Judského, kraloval Joachaz syn Jéhu nad Izraelem v Samaří sedmnácte let.

13:1  Anno vigesimo tertio Joas filii Ochoziæ regis Juda, regnavit Joachaz filius Jehu super Israël in Samaria decem et septem annis.

13:2  And he did evil before the Lord, and followed the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin; and he departed not from them.

13:2  And he did that which was evil in the sight of the Lord, and followed the sins of Jeroboam the son of Nebat, which made Israel to sin; he departed not therefrom.

13:2  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil v hříších Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu; neupustil od nich.

13:2  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Následoval hříchy Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, a neodvrátil se od nich.

13:2  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a následoval hříchy Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, a neodvrátil se od nich.

13:2  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma; nebo následoval hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, a neuchýlil se od nich.

13:2  Et fecit malum coram Domino, secutusque est peccata Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël, et non declinavit ab eis.

13:3  And the wrath of the Lord was kindled against Israel, and he delivered them into the hand of Hazael, the king of Syria, and into the hand of Benadad, the son of Hazael, all days.

13:3  And the anger of the Lord was kindled against Israel, and he delivered them into the hand of Hazael king of Syria, and into the hand of Ben–hadad the son of Hazael, all their days.

13:3  Proto vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem. Vydal je po všechen ten čas do rukou aramejského krále Chazaela a do rukou Ben-hadada, syna Chazaelova.

13:3  Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a nadlouho je vydal do rukou aramejského krále Chazaela i jeho syna Ben-hadada.

13:3  Tehdy vzplál Hospodinův hněv proti Izraeli a vydal je po všechny ty dny do ruky aramejského krále Chazaela a do ruky Ben–hadada, syna Chazaelova.

13:3  I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku Hazaele krále Syrského, a v ruku Benadada syna Hazaelova po všecky ty dny.

13:3  Iratusque est furor Domini contra Israël, et tradidit eos in manu Hazaël regis Syriæ, et in manu Benadad filii Hazaël, cunctis diebus.

13:4  But Joachaz besought the face of the Lord, and the Lord heard him: for he saw the distress of Israel, because the king of Syria had oppressed them:

13:4  And Jehoahaz besought the Lord, and the Lord hearkened unto him: for he saw the oppression of Israel, because the king of Syria oppressed them.

13:4  Jóachaz však prosil Hospodina o shovívavost a Hospodin ho vyslyšel. Viděl totiž, jak je Izrael utlačován, že jej utlačuje král aramejský.

13:4  Joachaz ale prosil Hospodina o milost a Hospodin ho vyslyšel. Viděl totiž trápení, kterým aramejský král Izrael sužoval.

13:4  Jóachaz se snažil udobřit Hospodinovu tvář a Hospodin ⌈ho vyslyšel,⌉ protože viděl útlak Izraele, jak je aramejský král utlačoval.

13:4  Ale když se modlil Joachaz Hospodinu, vyslyšel jej Hospodin. Viděl zajisté trápení Izraelské, že je ssužoval král Syrský.

13:4  Deprecatus est autem Joachaz faciem Domini, et audivit eum Dominus : vidit enim angustiam Israël, quia attriverat eos rex Syriæ :

13:5  And the Lord gave Israel a saviour, and they were delivered out of the hand of the king of Syria: and the children of Israel dwelt in their pavilions as yesterday and the day before.

13:5  (And the Lord gave Israel a saviour, so that they went out from under the hand of the Syrians: and the children of Israel dwelt in their tents, as beforetime.

13:5  Hospodin dal Izraeli zachránce, takže se z aramejského područí vymanili. Izraelci zase bydlili ve svých stanech jako dříve.

13:5  Hospodin tehdy Izraeli dal zachránce, takže se synové Izraele z moci Aramu vymanili a mohli žít ve svém vlastním tak jako kdysi.

13:5  Hospodin dal Izraeli zachránce, takže vyšli zpod moci Aramejců; a synové Izraele bydleli jako dříve ve svých stanech.

13:5  Protož dal Hospodin Izraelovi vysvoboditele, a vyšli z ruky Syrských, i bydlili synové Izraelští v příbytcích svých jako kdy prvé.

13:5  et dedit Dominus salvatorem Israëli, et liberatus est de manu regis Syriæ : habitaveruntque filii Israël in tabernaculis suis sicut heri et nudiustertius.

13:6  But yet they departed not from the sins of the house of Jeroboam, who made Israel to sin, but walked in them: and there still remained a grove also in Samaria.

13:6  Nevertheless they departed not from the sins of the house of Jeroboam, who made Israel sin, but walked therein: and there remained the grove also in Samaria.)

13:6  Jen od hříchů domu Jarobeáma, který svedl Izraele k hříchu, neupustili, ale chodili v nich. V Samaří zůstal stát dokonce posvátný kůl.

13:6  Neodvrátili se ale od hříchů domu Jeroboámova, který svedl celý Izrael, a pokračovali v nich. V Samaří dokonce stál Ašeřin posvátný kůl.

13:6  Neodvrátili se ovšem od hříchů domu Jarobeáma, který svedl Izrael k hříchu, ale ⌈následovali je.⌉ Také posvátný kůl zůstal stát v Samaří.

13:6  Však proto neodstoupili od hříchů domu Jeroboámova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, nýbrž v nich chodili, ano i háj ještě zůstával v Samaří,

13:6  Verumtamen non recesserunt a peccatis domus Jeroboam, qui peccare fecit Israël, sed in ipsis ambulaverunt : siquidem et lucus permansit in Samaria.

13:7  And Joachaz had no more left of the people than fifty horsemen, and ten chariots, and ten thousand footmen: for the king of Syria had slain them, and had brought them low as dust by threshing in the barnfloor.

13:7  Neither did he leave of the people to Jehoahaz but fifty horsemen, and ten chariots, and ten thousand footmen; for the king of Syria had destroyed them, and had made them like the dust by threshing.

13:7  Hospodin neponechal Jóachazovi z válečného lidu více než padesát jezdců a deset vozů a deset tisíc pěších. Aramejský král je totiž zničil tak, že byli jako prach při mlácení.

13:7  Proto z Joachazova vojska nezbylo více než 50 jezdců, 10 vozů a 10 000 pěšáků. Tak je aramejský král zničil. Rozdrtil je na prach.

13:7  Neponechal Jóachazovi vojenský lid, pouze padesát jezdců, deset vozů a deset tisíc pěšáků, neboť aramejský král je zničil a učinil je jako prach k zadupání.

13:7  Ačkoli nezanechal Joachazovi lidu, kromě padesáti jízdných a desíti vozů a desíti tisíců pěších; nebo je pohubil král Syrský, a setřel je jako prach při mlácení.

13:7  Et non sunt derelicti Joachaz de populo nisi quinquaginta equites, et decem currus, et decem millia peditum : interfecerat enim eos rex Syriæ, et redegerat quasi pulverem in tritura areæ.

13:8  But the rest of the acts of Joachaz, and all that he did, and his valour, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

13:8  Now the rest of the acts of Jehoahaz, and all that he did, and his might, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

13:8  O ostatních příbězích Jóachazových, o všem, co konal, i o jeho bohatýrských činech se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

13:8  Ostatní Joachazovy skutky – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

13:8  Ostatní Jóachazovy činy a všechny věci, které činil, a jeho udatné skutky jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

13:8  O jiných pak činech Joachazových, a cožkoli činil, i o síle jeho zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

13:8  Reliqua autem sermonum Joachaz, et universa quæ fecit, et fortitudo ejus, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

13:9  And Joachaz slept with his fathers, and they buried him in Samaria: and Joas, his son, reigned in his stead.

13:9  And Jehoahaz slept with his fathers; and they buried him in Samaria: and Joash his son reigned in his stead.

13:9  I ulehl Jóachaz ke svým otcům a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóaš.

13:9  Potom Joachaz ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Jehoaš.

13:9  Jóachaz ulehl se svými otci a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóaš.

13:9  I usnul Joachaz s otci svými, a pochovali ho v Samaří. Kraloval pak Joas syn jeho místo něho.

13:9  Dormivitque Joachaz cum patribus suis, et sepelierunt eum in Samaria : regnavitque Joas filius ejus pro eo.

13:10  In the seven and thirtieth year of Joas, king of Juda, Joas the son of Joachaz reigned over Israel, in Samaria, sixteen years.

13:10  In the thirty and seventh year of Joash king of Judah began Jehoash the son of Jehoahaz to reign over Israel in Samaria, and reigned sixteen years.

13:10  V třicátém sedmém roce vlády judského krále Jóaše se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóaš, syn Jóachazův. Kraloval šestnáct let.

13:10  Sedmatřicátého roku judského krále Joaše se izraelským králem stal Jehoaš, syn Joachazův. Kraloval šestnáct let

13:10  V třicátém sedmém roce vlády judského krále Jóaše se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóaš, syn Jóachazův. Kraloval šestnáct let.

13:10  Léta třidcátého sedmého Joasa krále Judského kraloval Joas syn Joachazův nad Izraelem v Samaří šestnácte let.

13:10  Anno trigesimo septimo Joas regis Juda, regnavit Joas filius Joachaz super Israël in Samaria sedecim annis.

13:11  And he did that which is evil in the sight of the Lord: he departed not from all the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin; but he walked in them.

13:11  And he did that which was evil in the sight of the Lord; he departed not from all the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel sin: but he walked therein.

13:11  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Neupustil od žádných hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu, nýbrž chodil v nich.

13:11  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od žádných hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, ale pokračoval v nich.

13:11  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, neodvrátil se od všech hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ale následoval je.

13:11  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, ale chodil v nich.

13:11  Et fecit quod malum est in conspectu Domini : non declinavit ab omnibus peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël, sed in ipsis ambulavit.

13:12  But the rest of the acts of Joas, and all that he did, and his valour wherewith he fought against Amasias, king of Juda, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

13:12  And the rest of the acts of Joash, and all that he did, and his might wherewith he fought against Amaziah king of Judah, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

13:12  O ostatních příbězích Jóašových, o všem, co konal, i o jeho bohatýrských činech, jak bojoval s Amasjášem, králem judským, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

13:12  Ostatní Jehoašovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval s judským králem Amaciášem – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

13:12  Ostatní Jóašovy činy, všechny věci, které činil, a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

13:12  O jiných pak činech Joasových, i cožkoli činil, i o síle jeho, kterouž bojoval proti Amaziášovi králi Judskému, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

13:12  Reliqua autem sermonum Joas, et universa quæ fecit, et fortitudo ejus, quomodo pugnaverit contra Amasiam regem Juda, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

13:13  And Joas slept with his fathers; and Jeroboam sat upon his throne. But Joas was buried in Samaria, with the kings of Israel.

13:13  And Joash slept with his fathers; and Jeroboam sat upon his throne: and Joash was buried in Samaria with the kings of Israel.

13:13  I ulehl Jóaš ke svým otcům a na jeho trůn dosedl Jarobeám. Jóaš byl pohřben v Samaří vedle králů izraelských.

13:13  Potom Jehoaš ulehl ke svým otcům a na jeho trůn dosedl Jeroboám. Jehoaš byl pochován v Samaří mezi izraelskými králi.

13:13  Jóaš ulehl se svými otci a na jeho trůn usedl Jarobeám. Jóaš byl pohřben v Samaří s izraelskými králi.

13:13  I usnul Joas s otci svými, a sedl Jeroboám na stolici jeho. I pochován jest Joas v Samaří s králi Izraelskými.

13:13  Et dormivit Joas cum patribus suis : Jeroboam autem sedit super solium ejus. Porro Joas sepultus est in Samaria cum regibus Israël.

13:14  Now Eliseus was sick of the illness whereof he died: and Joas, king of Israel, went down to him, and wept before him, and said: O my father, my father, the chariot of Israel, and the guider thereof.

13:14  Now Elisha was fallen sick of his sickness whereof he died. And Joash the king of Israel came down unto him, and wept over his face, and said, O my father, my father, the chariot of Israel, and the horsemen thereof.

13:14  Elíša těžce onemocněl a umíral. Tehdy k němu sestoupil izraelský král Jóaš, rozplakal se nad ním a zvolal: „Můj otče, můj otče! Vozataji Izraele!“

13:14  Když Elíša na smrt onemocněl, izraelský král Jehoaš ho navštívil, plakal nad ním a volal: „Otče můj, otče můj! Jízdo izraelská!“

13:14  Elíša onemocněl nemocí, na kterou měl zemřít. Přišel k němu izraelský král Jóaš a rozplakal se nad ním. Řekl: Můj otče, můj otče! ⌈Vozbo Izraele⌉ a jeho jezdci.

13:14  Elizeus pak roznemohl se nemocí těžkou, v kteréž i umřel. A přišel byl k němu Joas král Izraelský, a pláče nad ním, řekl: Otče můj, otče můj, vozové Izraelští a jízdo jeho!

13:14  Eliseus autem ægrotabat infirmitate, qua et mortuus est : descenditque ad eum Joas rex Israël, et flebat coram eo, dicebatque : Pater mi, pater mi, currus Israël et auriga ejus.

13:15  And Eliseus said to him: Bring a bow and arrows. And when he had brought him a bow and arrows,

13:15  And Elisha said unto him, Take bow and arrows. And he took unto him bow and arrows.

13:15  Elíša mu řekl: „Vezmi luk a šípy.“ Přinesl k němu tedy luk a šípy.

13:15  Elíša mu řekl: „Přines luk a šípy.“ Když je přinesl,

13:15  Elíša mu řekl: Vezmi luk a šípy. Vzal si luk a šípy.

13:15  Ale Elizeus řekl jemu: Vezmi lučiště a střely. I vzav, přinesl k němu lučiště a střely.

13:15  Et ait illi Eliseus : Affer arcum et sagittas. Cumque attulisset ad eum arcum et sagittas,

13:16  He said to the king of Israel: Put thy hand upon the bow. And when he had put his hand, Eliseus put his hands over the king's hands,

13:16  And he said to the king of Israel, Put thine hand upon the bow. And he put his hand upon it: and Elisha put his hands upon the king’s hands.

13:16  Řekl izraelskému králi: „Napni rukou luk.“ I napjal jej rukou. Elíša položil své ruce na ruce královy.

13:16  Elíša mu řekl: „Polož ruku na luk.“ A když to udělal, Elíša položil své ruce na ruce královy.

13:16  Potom řekl izraelskému králi: Vlož svou ruku na luk. Vložil svou ruku a Elíša položil své ruce na ruce královy.

13:16  Řekl dále králi Izraelskému: Vezmi v ruku svou lučiště. I vzal je v ruku svou. Vložil také Elizeus ruce své na ruce královy.

13:16  dixit ad regem Israël : Pone manum tuam super arcum. Et cum posuisset ille manum suam, superposuit Eliseus manus suas manibus regis,

13:17  And said: Open the window to the east. And when he had opened it, Eliseus said: Shoot an arrow. And he shot. And Eliseus said: The arrow of the Lord's deliverance, and the arrow of the deliverance from Syria: and thou shalt strike the Syrians in Aphec, till thou consume them.

13:17  And he said, Open the window eastward. And he opened it. Then Elisha said, Shoot. And he shot. And he said, The arrow of the Lord’s deliverance, and the arrow of deliverance from Syria: for thou shalt smite the Syrians in Aphek, till thou have consumed them.

13:17  A nařídil: „Otevři okno na východ!“ Když je otevřel, Elíša řekl: „Střel!“ Střelil a on řekl: „Šíp záchrany Hospodinovy, šíp záchrany proti Aramovi. Úplně pobiješ Arama v Afeku.“

13:17  „Otevři okno na východ,“ řekl mu Elíša, a když je otevřel, řekl mu: „Střel!“ Jakmile vystřelil, Elíša zvolal: „Šíp Hospodinova vítězství! Šíp vítězství nad Aramem! Udeříš na Arama v Afeku a úplně ho rozdrtíš.“

13:17  Řekl: Otevři okno na východ. Otevřel a Elíša řekl: Vystřel. Vystřelil a Elíša řekl: Šíp Hospodinovy záchrany a šíp ⌈záchrany proti Aramejcům.⌉ Zcela pobiješ Aramejce u Afeku.

13:17  A řekl: Otevři to okno k východu. A když otevřel, řekl Elizeus: Střeliž. I střelil. Tedy řekl: Střela spasení Hospodinova a střela vysvobození proti Syrským; nebo porazíš Syrské v Afeku, až i do konce vyhladíš je.

13:17  et ait : Aperi fenestram orientalem. Cumque aperuisset, dixit Eliseus : Jace sagittam. Et jecit. Et ait Eliseus : Sagitta salutis Domini, et sagitta salutis contra Syriam : percutiesque Syriam in Aphec, donec consumas eam.

13:18  And he said: Take the arrows. And when he had taken them, he said to him: Strike with an arrow upon the ground. And he struck three times, and stood still.

13:18  And he said, Take the arrows. And he took them. And he said unto the king of Israel, Smite upon the ground. And he smote thrice, and stayed.

13:18  Potom Elíša řekl: „Vezmi šípy.“ Vzal je tedy. Řekl izraelskému králi: „Střílej k zemi.“ Vystřelil třikrát třikrát a přestal.

13:18  Potom řekl: „Vezmi šípy.“ Když je vzal, Elíša mu řekl: „Udeř jimi o zem! Izraelský král udeřil třikrát a přestal.

13:18  Pak řekl: Vezmi si šípy. Vzal si je a Elíša řekl izraelskému králi: Udeř do země. Udeřil třikrát a přestal.

13:18  Opět řekl: Vezmi střely. I vzal. Tedy řekl králi Izraelskému: Střílej k zemi. I střelil po třikrát, potom tak nechal.

13:18  Et ait : Tolle sagittas. Qui cum tulisset, rursum dixit ei : Percute jaculo terram. Et cum percussisset tribus vicibus, et stetisset,

13:19  And the man of God was angry with him, and said: If thou hadst smitten five or six or seven times, thou hadst smitten Syria even to utter destruction: but now three times shalt thou smite it.

13:19  And the man of God was wroth with him, and said, Thou shouldest have smitten five or six times; then hadst thou smitten Syria till thou hadst consumed it: whereas now thou shalt smite Syria but thrice.

13:19  Tu se na něho muž Boží rozlítil. Vykřikl: „Měls vystřelit pětkrát nebo šestkrát, pak bys pobil Arama úplně! Nyní pobiješ Arama jen třikrát.“

13:19  Tehdy se na něj Boží muž rozhněval: „Měl jsi udeřit pětkrát nebo šestkrát – pak bys Arama úplně rozdrtil! Teď ho ale porazíš jen třikrát.“

13:19  Muž Boží se na něj rozhněval a řekl: Měl jsi udeřit pětkrát nebo šestkrát. Tak bys zcela pobil Aramejce. Nyní pobiješ Aramejce třikrát.

13:19  Pročež rozhněvav se na něj muž Boží, řekl: Měls pětkrát neb šestkrát střeliti, ješto bys byl porazil Syrské, ažbys je i do konce byl vyhladil; nyní pak jen po třikrát porazíš Syrské.

13:19  iratus est vir Dei contra eum, et ait : Si percussisses quinquies, aut sexies, sive septies, percussisses Syriam usque ad consumptionem : nunc autem tribus vicibus percuties eam.

13:20  And Eliseus died, and they buried him. And the rovers from Moab came into the land the same year.

13:20  And Elisha died, and they buried him. And the bands of the Moabites invaded the land at the coming in of the year.

13:20  I zemřel Elíša a pohřbili ho. Nastávajícího roku vpadly do země hordy Moábců.

13:20  Elíša pak zemřel a byl pochován. Příští jaro do země vtrhli moábští nájezdníci.

13:20  Elíša zemřel a pohřbili ho. Na počátku roku pronikly do země loupežné hordy Moábců.

13:20  Potom umřel Elizeus, a pochovali ho. Lotříkové pak Moábští vtrhli do země nastávajícího roku.

13:20  Mortuus est ergo Eliseus, et sepelierunt eum. Latrunculi autem de Moab venerunt in terram in ipso anno.

13:21  And some that were burying a man, saw the rovers, and cast the body into the sepulchre of Eliseus. And when it had touched the bones of Eliseus, the man came to life and stood upon his feet.

13:21  And it came to pass, as they were burying a man, that, behold, they spied a band of men; and they cast the man into the sepulchre of Elisha: and when the man was let down, and touched the bones of Elisha, he revived, and stood up on his feet.

13:21  Když Izraelci pohřbívali jednoho muže, spatřili takovou hordu. I hodili toho muže do hrobu Elíšova. Jakmile muž přišel do styku s Elíšovými kostmi, ožil a postavil se na nohy.

13:21  Izraelci právě kohosi pohřbívali, když vtom uviděli nájezdníky. Hodili ho tedy do Elíšova hrobu a utekli. Jakmile ten muž dopadl na Elíšovy kosti, ožil a postavil se na nohy.

13:21  Jednou se stalo, že pohřbívali nějakého muže, když tu uviděli loupežnou hordu. Hodili toho muže do Elíšova hrobu ⌈a šli. Jakmile se ten muž dotkl⌉ Elíšových kostí, ožil a postavil se na nohy.

13:21  I stalo se, když pochovávali jednoho, že uzřevše ty lotříky, uvrhli muže toho do hrobu Elizeova. Kterýžto muž, jakž tam padl, a dotekl se kostí Elizeových, ožil a vstal na nohy své.

13:21  Quidam autem sepelientes hominem, viderunt latrunculos, et projecerunt cadaver in sepulchro Elisei. Quod cum tetigisset ossa Elisei, revixit homo, et stetit super pedes suos.

13:22  Now Hazael, king of Syria, afflicted Israel all the days of Joachaz.

13:22  But Hazael king of Syria oppressed Israel all the days of Jehoahaz.

13:22  Chazael, král aramejský, utlačoval Izraele po všechny dny Jóachazovy vlády.

13:22  Aramejský král Chazael trápil Izrael po celou dobu Joachazovy vlády.

13:22  Aramejský král Chazael utlačoval Izrael po všechny Jóachazovy dny.

13:22  Hazael pak král Syrský, ssužoval Izraele po všecky dny Joachaza.

13:22  Igitur Hazaël rex Syriæ afflixit Israël cunctis diebus Joachaz :

13:23  And the Lord had mercy on them, and returned to them, because of his covenant, which he had made with Abraham, and Isaac, and Jacob: and he would not destroy them, nor utterly cast them away, unto this present time.

13:23  And the Lord was gracious unto them, and had compassion on them, and had respect unto them, because of his covenant with Abraham, Isaac, and Jacob, and would not destroy them, neither cast he them from his presence as yet.

13:23  Ale Hospodin jim byl milostiv. Slitovával se nad nimi a obracel se k nim pro svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem. Nechtěl je zničit a až do nynějška je od své tváře neodvrhl.

13:23  Hospodin se ale nad nimi smiloval. Slitoval se a shlédl na ně kvůli své smlouvě s Abrahamem, Izákem a Jákobem. Nechtěl dopustit jejich zkázu a dosud je nevyhnal ze své blízkosti.

13:23  Ale Hospodin jim byl milostiv, slitoval se nad nimi a ⌈pohleděl na ně⌉ kvůli své smlouvě s Abrahamem, Izákem a Jákobem; nechtěl je zničit a dosud je od ⌈sebe neodvrhl.⌉

13:23  A milostiv jsa jim Hospodin, slitoval se nad nimi, a popatřil na ně, pro smlouvu svou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem, a nechtěl jich zahladiti, aniž zavrhl jich od tváři své až do tohoto času.

13:23  et misertus est Dominus eorum, et reversus est ad eos propter pactum suum, quod habebat cum Abraham, et Isaac, et Jacob : et noluit disperdere eos, neque projicere penitus usque in præsens tempus.

13:24  And Hazael, king of Syria, died; and Benadad, his son, reigned in his stead.

13:24  So Hazael king of Syria died; and Ben–hadad his son reigned in his stead.

13:24  I umřel Chazael, král aramejský. Po něm se stal králem jeho syn Ben-hadad.

13:24  Aramejský král Chazael pak zemřel a na jeho místě začal kralovat jeho syn Ben-hadad.

13:24  Aramejský král Chazael zemřel a po něm se stal králem jeho syn Ben–hadad.

13:24  I umřel Hazael král Syrský, a kraloval Benadad syn jeho místo něho.

13:24  Mortuus est autem Hazaël rex Syriæ, et regnavit Benadad filius ejus pro eo.

13:25  Now Joas the son of Joachaz, took the cities out of the hand of Benadad, the son of Hazael, which he had taken out of the hand of Joachaz, his father, by war; three times did Joas beat him, and he restored the cities to Israel.

13:25  And Jehoash the son of Jehoahaz took again out of the hand of Ben–hadad the son of Hazael the cities, which he had taken out of the hand of Jehoahaz his father by war. Three times did Joash beat him, and recovered the cities of Israel.

13:25  A Jóaš, syn Jóachazův, získal zase z rukou Ben- hadada, syna Chazaelova, města, která zabral ve válce Chazael jeho otci Jóachazovi. Jóaš ho třikrát porazil a získal izraelská města nazpět.

13:25  Jehoaš, syn Joachazův, tehdy na Ben-hadadovi, synu Chazaelovu, znovu dobyl města, která Chazael ve válce vzal jeho otci Joachazovi. Jehoaš ho třikrát porazil a dobyl ta izraelská města zpět.

13:25  Jóaš, syn Jóachazův, znovu vzal z ruky Ben–hadada, syna Chazaelova, města, která vzal z ruky jeho otce Jóachaza. Třikrát ho Jóaš pobil v boji a získal zpět izraelská města.

13:25  Protož Joas syn Joachazův pobral zase města z ruky Benadada syna Hazaelova, kteráž byl vzal z ruky Joachaza otce jeho válečně; nebo po třikrát porazil ho Joas, a navrátil města Izraelská.

13:25  Porro Joas filius Joachaz tulit urbes de manu Benadad filii Hazaël, quas tulerat de manu Joachaz patris sui jure prælii : tribus vicibus percussit eum Joas, et reddidit civitates Israël.

Chapter 14

14:1  In the second year of Joas son of Joachaz, king of Israel, reigned Amasias son of Joas, king of Juda.

14:1  In the second year of Joash son of Jehoahaz king of Israel reigned Amaziah the son of Joash king of Judah.

14:1  V druhém roce vlády izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, se stal králem Amasjáš, syn Jóašův, král judský.

14:1  Druhého roku izraelského krále Jehoaše, syna Joachazova, začal kralovat Amaciáš, syn Joaše, krále judského.

14:1  V druhém roce vlády izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, se stal králem Amasjáš, syn judského krále Jóaše.

14:1  Léta druhého Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, kraloval Amaziáš syn Joasa, krále Judského.

14:1  In anno secundo Joas filii Joachaz regis Israël, regnavit Amasias filius Joas regis Juda.

14:2  He was five and twenty years old when he began to reign; and nine and twenty years he reigned in Jerusalem; the name of his mother was Joadan, of Jerusalem.

14:2  He was twenty and five years old when he began to reign, and reigned twenty and nine years in Jerusalem. And his mother’s name was Jehoaddan of Jerusalem.

14:2  Bylo mu pětadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Jóadan a byla z Jeruzaléma.

14:2  Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Joadan a byla z Jeruzaléma.

14:2  Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Jóadan z Jeruzaléma.

14:2  V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma.

14:2  Viginti quinque annorum erat cum regnare cœpisset : viginti autem et novem annis regnavit in Jerusalem. Nomen matris ejus Joadan de Jerusalem.

14:3  And he did that which was right before the Lord, but yet not like David his father. He did according to all things that Joas his father, did:

14:3  And he did that which was right in the sight of the Lord, yet not like David his father: he did according to all things as Joash his father did.

14:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ne však jako David, jeho otec. Všechno činil tak, jak to činil jeho otec Jóaš.

14:3  Dělal, co je v Hospodinových očích správné, ale ne tak jako jeho otec David. Ve všem se řídil příkladem svého otce Joaše.

14:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ovšem ne jako jeho otec David. Jednal stejně jako jednal jeho otec Jóaš.

14:3  Ten činil to, což dobrého jest před očima Hospodinovýma, ačkoli ne tak jako David otec jeho. Všecko, což činil Joas otec jeho, tak činil.

14:3  Et fecit rectum coram Domino, verumtamen non ut David pater ejus. Juxta omnia quæ fecit Joas pater suus, fecit :

14:4  But this only, that he took not away the high places; for yet the people sacrificed, and burnt incense in the high places:

14:4  Howbeit the high places were not taken away: as yet the people did sacrifice and burnt incense on the high places.

14:4  Avšak posvátná návrší neodstranili, lid dále obětoval a pálil na posvátných návrších kadidlo.

14:4  Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

14:4  Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.

14:4  A však výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na výsostech.

14:4  nisi hoc tantum, quod excelsa non abstulit : adhuc enim populus immolabat, et adolebat incensum in excelsis.

14:5  And when he had possession of the kingdom, he put his servants to death that had slain the king, his father.

14:5  And it came to pass, as soon as the kingdom was confirmed in his hand, that he slew his servants which had slain the king his father.

14:5  Jakmile bylo království pevně v jeho rukou, pobil ze svých služebníků ty, kteří ubili krále, jeho otce.

14:5  Jakmile měl Amaciáš království pevně v rukou, nechal pobít ty své dvořany, kteří zabili jeho královského otce.

14:5  I stalo se, když bylo království pevně v jeho ruce, že pobil své otroky, kteří zabili krále, jeho otce.

14:5  I stalo se, když upevněno bylo království v ruce jeho, že pobil služebníky své, kteříž byli zabili krále otce jeho.

14:5  Cumque obtinuisset regnum, percussit servos suos, qui interfecerant regem patrem suum :

14:6  But the children of the murderers he did not put to death, according to that which is written in the book of the law of Moses, wherein the Lord commanded, saying: The fathers shall not be put to death for the children, neither shall the children be put to death for the fathers: but every man shall die for his own sin.

14:6  But the children of the murderers he slew not: according unto that which is written in the book of the law of Moses, wherein the Lord commanded, saying, The fathers shall not be put to death for the children, nor the children be put to death for the fathers; but every man shall be put to death for his own sin.

14:6  Ale syny vrahů neusmrtil, neboť je napsáno v knize Mojžíšova zákona, že Hospodin přikázal: „Nebudou usmrcováni otcové kvůli synům a synové nebudou usmrcováni kvůli otcům, nýbrž každý bude usmrcen za svůj hřích.“

14:6  Syny těch vrahů ale nepopravil, neboť v knize Mojžíšova zákona je psáno, že Hospodin přikázal: „Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích.“

14:6  Ale syny těch, kdo ho zabili, neusmrtil, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona, že přikázal Hospodin: ať nejsou usmrceni otcové kvůli synům a synové ať nejsou usmrceni kvůli otcům, ale každý ať je usmrcen za svůj hřích.

14:6  Synů pak těch vražedlníků nepobil, jakož jest psáno v knize zákona Mojžíšova, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudouť na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.

14:6  filios autem eorum qui occiderant, non occidit, juxta quod scriptum est in libro legis Moysi, sicut præcepit Dominus, dicens : Non morientur patres pro filiis, neque filii morientur pro patribus : sed unusquisque in peccato suo morietur.

14:7  He slew of Edom in the valley of the Saltpits, ten thousand men, and took the rock by war, and called the name thereof Jectehel, unto this day.

14:7  He slew of Edom in the valley of salt ten thousand, and took Selah by war, and called the name of it Joktheel unto this day.

14:7  Pobil Edómce v Solném údolí, deset tisíc mužů, a v bitvě se zmocnil Sely a přejmenoval ji na Jokteel, jak je tomu dodnes.

14:7  To on porazil 10 000 Edomců v Solném údolí. V oné bitvě dobyl Selu, přejmenoval ji na Jokteel a tak se jmenuje dodnes.

14:7  Pobil deset tisíc Edómců v Solném údolí a zmocnil se v boji též Sély a pojmenoval ji Jokteel, jak je tomu dodnes.

14:7  On také porazil Idumejských v údolí solnatém deset tisíců, a dobyl Sela bojem. I nazval jméno jeho Jektehel až do tohoto dne.

14:7  Ipse percussit Edom in valle Salinarum decem millia, et apprehendit petram in prælio, vocavitque nomen ejus Jectehel usque in præsentem diem.

14:8  Then Amasias sent messengers to Joas, son of Joachaz, son of Jehu, king of Israel, saying: Come, let us see one another.

14:8  Then Amaziah sent messengers to Jehoash, the son of Jehoahaz son of Jehu, king of Israel, saying, Come, let us look one another in the face.

14:8  Tehdy poslal Amasjáš posly k izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, syna Jehúova, se vzkazem: „Pojď, utkáme se.“

14:8  Amaciáš tenkrát vzkázal izraelskému králi Jehoašovi, synu Joachaze, syna Jehuova: „Pojďme se utkat!“

14:8  Tehdy poslal Amasjáš posly k izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, synu Jehúa, se slovy: Pojď, ⌈střetneme se tváří v tvář.⌉

14:8  Tedy poslal Amaziáš posly k Joasovi synu Joachaza, syna Jéhu krále Izraelského, řka: Nuže, pohleďme sobě v oči.

14:8  Tunc misit Amasias nuntios ad Joas filium Joachaz filii Jehu regis Israël, dicens : Veni, et videamus nos.

14:9  And Joas, king of Israel, sent again to Amasias, king of Juda, saying: A thistle of Libanus sent to a cedar tree, which is in Libanus, saying: Give thy daughter to my son to wife. And the beasts of the forest, that are in Libanus, passed, and trod down the thistle.

14:9  And Jehoash the king of Israel sent to Amaziah king of Judah, saying, The thistle that was in Lebanon sent to the cedar that was in Lebanon, saying, Give thy daughter to my son to wife: and there passed by a wild beast that was in Lebanon, and trode down the thistle.

14:9  Jóaš, král izraelský, poslal Amasjášovi, králi judskému, odpověď: „Na Libanónu vzkázalo trní libanónskému cedru: ‚Dej svou dceru za ženu mému synovi.‘ I přešlo tudy libanónské polní zvíře a to trní rozšlapalo.

14:9  Izraelský král Jehoaš ale judskému králi Amaciášovi vzkázal: „Jeden bodlák v Libanonu vzkázal cedru v Libanonu: Dej svou dceru mému synu za ženu! Jedno zvíře v Libanonu šlo okolo a ten bodlák pošlapalo.

14:9  Izraelský král Jóaš vzkázal judskému králi Amasjášovi: Libanonské trní vzkázalo libanonskému cedru: Dej svou dceru mému synovi za ženu. Polní zvěř libanonská prošla a pošlapala to trní.

14:9  Zase poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému a řekl: Bodlák, kterýž byl na Libánu, poslal k cedru Libánskému, řka: Dej dceru svou synu mému za manželku. V tom šlo tudy zvíře polní, kteréž bylo na Libánu, a pošlapalo ten bodlák.

14:9  Remisitque Joas rex Israël ad Amasiam regem Juda, dicens : Carduus Libani misit ad cedrum quæ est in Libano, dicens : Da filiam tuam filio meo uxorem. Transieruntque bestiæ saltus quæ sunt in Libano, et conculcaverunt carduum.

14:10  Thou hast beaten and prevailed over Edom, and thy heart hath lifted thee up; be content with this glory, and sit at home; why provokest thou evil, that thou shouldst fall, and Juda with thee?

14:10  Thou hast indeed smitten Edom, and thine heart hath lifted thee up: glory of this, and tarry at home: for why shouldest thou meddle to thy hurt, that thou shouldest fall, even thou, and Judah with thee?

14:10  Vítězně jsi pobil Edómce, proto se tvé srdce tak vypíná. Užívej si slávy, ale seď doma! Proč si zahráváš se zlem? Abys padl ty i Juda s tebou?“

14:10  Porazil jsi Edoma, srdce se ti dme. Jen se chlub, ale raději zůstaň doma. Proč si říkáš o neštěstí? Chceš padnout a strhnout s sebou i Judu?“

14:10  ⌈Protože jsi pobil Edómce,⌉ ⌈pozvedlo se tvé srdce.⌉ Oslavuj a zůstaň doma. Proč by ses měl zaplétat se zlem a padnout ty a Juda s tebou?

14:10  Že jsi mocně porazil Idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé. Chlub se a seď v domě svém. I proč se máš plésti v neštěstí, abys padl ty i Juda s tebou?

14:10  Percutiens invaluisti super Edom, et sublevavit te cor tuum : contentus esto gloria, et sede in domo tua : quare provocas malum, ut cadas tu et Judas tecum ?

14:11  But Amasias did not rest satisfied. So Joas, king of Israel, went up; and he and Amasias, king of Juda, saw one another in Bethsames, a town in Juda.

14:11  But Amaziah would not hear. Therefore Jehoash king of Israel went up; and he and Amaziah king of Judah looked one another in the face at Beth–shemesh, which belongeth to Judah.

14:11  Ale Amasjáš neposlechl. Proto Jóaš, král izraelský, vytáhl a utkali se, on a Amasjáš, král judský, u Bét-šemeše, jenž patřil Judovi.

14:11  Amaciáš ale neposlechl. Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a utkal se s judským králem Amaciášem u judského Bet-šemeše.

14:11  Ale Amasjáš neposlechl. Izraelský král Jóaš vytáhl a střetli se tváří v tvář s judským králem Amasjášem v Bét–šemeši v Judsku.

14:11  Ale Amaziáš neuposlechl. Protož vytáhl Joas král Izraelský, a pohleděli sobě v oči, on s Amaziášem králem Judským u Betsemes Judova.

14:11  Et non acquievit Amasias. Ascenditque Joas rex Israël, et viderunt se, ipse et Amasias rex Juda, in Bethsames oppido Judæ.

14:12  And Juda was put to the worse before Israel, and they fled every man to their dwellings.

14:12  And Judah was put to the worse before Israel; and they fled every man to their tents.

14:12  Juda byl před tváří Izraele poražen; každý utíkal ke svému stanu.

14:12  Juda byl Izraelem poražen a celé jeho vojsko se rozuteklo domů.

14:12  Juda byl od Izraele poražen a všichni utíkali ke svým stanům.

14:12  I poražen jest Juda od Izraele, a utíkali jeden každý do příbytků svých.

14:12  Percussusque est Juda coram Israël, et fugerunt unusquisque in tabernacula sua.

14:13  But Joas, king of Israel, took Amasias, king of Juda, the son of Joas, the son of Ochozias, in Bethsames, and brought him into Jerusalem; and he broke down the wall of Jerusalem, from the gate of Ephraim to the gate of the corner, four hundred cubits.

14:13  And Jehoash king of Israel took Amaziah king of Judah, the son of Jehoash the son of Ahaziah, at Beth–shemesh, and came to Jerusalem, and brake down the wall of Jerusalem from the gate of Ephraim unto the corner gate, four hundred cubits.

14:13  Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Achazjášova, izraelský král Jóaš v Bét-šemeši zajal. Pak přitáhl do Jeruzaléma a prolomil jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k bráně Nárožní v délce čtyř set loket.

14:13  Izraelský král Jehoaš zajal judského krále Amaciáše, syna Joašova, syna Achaziášova, u Bet-šemeše, odkud se vypravil na Jeruzalém. Od Efraimské brány až k Nárožní bráně proboural v jeruzalémských hradbách trhlinu na 400 loktů širokou.

14:13  Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Achazjášova, chytil izraelský král Jóaš v Bét–šemeši. Pak přitáhl do Jeruzaléma a protrhl jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k bráně Rohové, na čtyři sta loket.

14:13  Amaziáše pak krále Judského, syna Joasa syna Ochoziášova, jal Joas král Izraelský u Betsemes, a přitáh do Jeruzaléma, zbořil zed Jeruzalémskou, od brány Efraim až k bráně úhlu, na čtyři sta loktů.

14:13  Amasiam vero regem Juda, filium Joas filii Ochoziæ, cepit Joas rex Israël in Bethsames, et adduxit eum in Jerusalem : et interrupit murum Jerusalem, a porta Ephraim usque ad portam anguli, quadringentis cubitis.

14:14  And he took all the gold and silver, and all the vessels that were found in the house of the Lord, and in the king's treasures, and hostages, and returned to Samaria.

14:14  And he took all the gold and silver, and all the vessels that were found in the house of the Lord, and in the treasures of the king’s house, and hostages, and returned to Samaria.

14:14  Pobral všechno zlato a stříbro a všechno náčiní, které se nacházelo v Hospodinově domě a mezi poklady domu královského, i rukojmí a vrátil se do Samaří.

14:14  Pobral všechno zlato a stříbro i všechny nádoby, které se našly v Hospodinově chrámu i v pokladnicích královského paláce. Potom se s rukojmími vrátil do Samaří.

14:14  Pobral všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nacházely v Hospodinově domě a v pokladnicích královského paláce, i rukojmí a vrátil se do Samaří.

14:14  A pobral všecko zlato i stříbro, a všecky nádoby, kteréž se nalézaly v domě Hospodinově a v pokladích domu královského, také i mládence zastavené, a navrátil se do Samaří.

14:14  Tulitque omne aurum et argentum, et universa vasa quæ inventa sunt in domo Domini et in thesauris regis, et obsides, et reversus est in Samariam.

14:15  But the rest of the acts of Joas, which he did, and his valour, wherewith he fought against Amasias, king of Juda, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

14:15  Now the rest of the acts of Jehoash which he did, and his might, and how he fought with Amaziah king of Judah, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

14:15  O ostatních příbězích Jóašových, o tom, co konal, i o jeho bohatýrských činech, jak bojoval s Amasjášem, králem judským, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

14:15  Ostatní Jehoašovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval s judským králem Amaciášem – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

14:15  Ostatní Jóašovy činy, které činil a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

14:15  O jiných pak činech Joasa, kteréž činil, i síle jeho, a kterak bojoval proti Amaziášovi králi Judskému, psáno jest v knize o králích Izraelských.

14:15  Reliqua autem verborum Joas quæ fecit, et fortitudo ejus qua pugnavit contra Amasiam regem Juda, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

14:16  And Joas slept with his fathers, and was buried in Samaria, with the kings of Israel: and Jeroboam, his son, reigned in his stead.

14:16  And Jehoash slept with his fathers, and was buried in Samaria with the kings of Israel; and Jeroboam his son reigned in his stead.

14:16  I ulehl Jóaš ke svým otcům a byl pohřben v Samaří vedle izraelských králů. Po něm se stal králem jeho syn Jarobéam.

14:16  Potom Jehoaš ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří mezi izraelskými králi. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Jeroboám.

14:16  Jóaš ulehl se svými otci a byl pohřben v Samaří s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Jarobeám.

14:16  I usnul Joas s otci svými, a pochován jest v Samaří s králi Izraelskými, i kraloval Jeroboám syn jeho místo něho.

14:16  Dormivitque Joas cum patribus suis, et sepultus est in Samaria cum regibus Israël, et regnavit Jeroboam filius ejus pro eo.

14:17  And Amasias, the son of Joas, king of Juda, lived after the death of Joas, son of Joachaz, king of Israel, fifteen years.

14:17  And Amaziah the son of Joash king of Judah lived after the death of Jehoash son of Jehoahaz king of Israel fifteen years.

14:17  Amasjáš, syn Jóašův, král judský, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, ještě patnáct let.

14:17  Judský král Amaciáš, syn Joašův, žil po smrti izraelského krále Jehoaše, syna Joachazova, ještě patnáct let.

14:17  Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let.

14:17  Živ pak byl Amaziáš syn Joasův, král Judský, po smrti Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, patnácte let.

14:17  Vixit autem Amasias filius Joas rex Juda postquam mortuus est Joas filius Joachaz regis Israël, quindecim annis.

14:18  And the rest of the acts of Amasias, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

14:18  And the rest of the acts of Amaziah, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

14:18  O ostatních příbězích Amasjášových se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

14:18  Ostatní Amaciášovy skutky jsou, jak známo, sepsány v Kronice judských králů.

14:18  Ostatní Amasjášovy činy jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

14:18  O jiných pak věcech Amaziášových psáno jest v knize o králích Judských.

14:18  Reliqua autem sermonum Amasiæ, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda ?

14:19  Now they made a conspiracy against him in Jerusalem: and he fled to Lachis. And they sent after him to Lachis, and killed him there.

14:19  Now they made a conspiracy against him in Jerusalem: and he fled to Lachish; but they sent after him to Lachish, and slew him there.

14:19  Když proti němu v Jeruzalémě zosnovali spiknutí, utekl do Lakíše. Ale poslali za ním do Lakíše vrahy a usmrtili ho tam.

14:19  V Jeruzalémě proti němu zosnovali spiknutí. Utekl sice do Lachiše, ale i tam za ním poslali vrahy, kteří ho zabili.

14:19  Zosnovali však proti němu v Jeruzalémě spiknutí, a tak utekl do Lakíše. Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam.

14:19  Potom spuntovali se proti němu v Jeruzalémě, a on utekl do Lachis. Protož poslali za ním do Lachis, a zamordovali ho tam.

14:19  Factaque est contra eum conjuratio in Jerusalem : at ille fugit in Lachis. Miseruntque post eum in Lachis, et interfecerunt eum ibi :

14:20  And they brought him away upon horses, and he was buried in Jerusalem with his fathers, in the city of David.

14:20  And they brought him on horses: and he was buried at Jerusalem with his fathers in the city of David.

14:20  Potom ho převezli na koních a byl pohřben v Jeruzalémě v Městě Davidově vedle svých otců.

14:20  Převezli ho na koni a pochovali ho v Jeruzalémě, ve Městě Davidově, k jeho předkům.

14:20  Naložili ho pak na koně a byl pohřben se svými otci v Jeruzalémě, Městě Davidově.

14:20  Odkudž odnesli jej na koních, a pochován jest v Jeruzalémě s otci svými v městě Davidově.

14:20  et asportaverunt in equis, sepultusque est in Jerusalem cum patribus suis in civitate David.

14:21  And all the people of Juda took Azarias, who was sixteen years old, and made him king instead of his father, Amasias.

14:21  And all the people of Judah took Azariah, which was sixteen years old, and made him king instead of his father Amaziah.

14:21  Všechen judský lid pak vzal Azarjáše, kterému bylo šestnáct let, a dosadili ho za krále po jeho otci Amasjášovi.

14:21  Všechen judský lid pak vzal Azariáše, kterému bylo šestnáct let, a prohlásili ho za krále na místě jeho otce Amaciáše.

14:21  Všechen judský lid vzal Azarjáše, kterému bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše.

14:21  Tedy všecken lid Judský vzali Azariáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili ho za krále na místě otce jeho Amaziáše.

14:21  Tulit autem universus populus Judæ Azariam annos natum sedecim, et constituerunt eum regem pro patre ejus Amasia.

14:22  He built Elath, and restored it to Juda, after that the king slept with his fathers.

14:22  He built Elath, and restored it to Judah, after that the king slept with his fathers.

14:22  On vystavěl Élat a navrátil jej Judovi, poté co král Amasjáš ulehl ke svým otcům.

14:22  To on vybudoval Eilat a vrátil ho Judovi poté, co král Amaciáš ulehl ke svým otcům.

14:22  On vystavěl Élat a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci.

14:22  Onť jest vzdělal Elat a dobyl ho Judovi, když byl již usnul král s otci svými.

14:22  Ipse ædificavit Ælath, et restituit eam Judæ, postquam dormivit rex cum patribus suis.

14:23  In the fifteenth year of Amasias, son of Joas, king of Juda, reigned Jeroboam, the son of Joas, king of Israel, in Samaria, one and forty years:

14:23  In the fifteenth year of Amaziah the son of Joash king of Judah Jeroboam the son of Joash king of Israel began to reign in Samaria, and reigned forty and one years.

14:23  V patnáctém roce vlády judského krále Amasjáše, syna Jóašova, se stal králem v Samaří Jarobeám, syn Jóašův, král izraelský. Kraloval jedenačtyřicet roků.

14:23  Patnáctého roku judského krále Amaciáše, syna Joašova, se stal izraelským králem Jeroboám, syn Jehoašův. Kraloval v Samaří čtyřicet jedna let

14:23  V patnáctém roce vlády judského krále Amasjáše, syna Jóašova, se stal králem v Samaří Jarobeám, syn izraelského krále Jóaše. Kraloval čtyřicet jedna let.

14:23  Léta patnáctého Amaziáše syna Joasa, krále Judského, kraloval Jeroboám syn Joasa, krále Izraelského, v Samaří čtyřidceti a jedno léto.

14:23  Anno quintodecimo Amasiæ filii Joas regis Juda, regnavit Jeroboam filius Joas regis Israël in Samaria, quadraginta et uno anno.

14:24  And he did that which is evil before the Lord. He departed not from all the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin.

14:24  And he did that which was evil in the sight of the Lord: he departed not from all the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin.

14:24  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Neupustil od žádných hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

14:24  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od žádných hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.

14:24  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, neodvrátil se od všech hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

14:24  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivedl Izraele.

14:24  Et fecit quod malum est coram Domino : non recessit ab omnibus peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël.

14:25  He restored the borders of Israel from the entrance of Emath, unto the sea of the wilderness, according to the word of the Lord, the God of Israel, which he spoke by his servant, Jonas, the son of Amathi, the prophet, who was of Geth, which is in Opher.

14:25  He restored the coast of Israel from the entering of Hamath unto the sea of the plain, according to the word of the Lord God of Israel, which he spake by the hand of his servant Jonah, the son of Amittai, the prophet, which was of Gath–hepher.

14:25  Znovu získal pomezí Izraele od cesty do Chamátu až k Pustému moři podle slova Hospodina, Boha Izraele, které promluvil skrze svého služebníka Jonáše, syna Amítajova, proroka z Gat-chéferu.

14:25  To on obnovil hranice Izraele od Lebo-chamátu až k Mrtvému moři v Aravě, jak to Hospodin, Bůh Izraele, řekl ústy svého služebníka Jonáše, syna Amitajova, proroka z Gat-cheferu.

14:25  On získal zpět izraelské území od Lebo–Chamátu až k moři Araby, podle slova Hospodina, Boha Izraele, které promluvil prostřednictvím svého otroka Jonáše, syna Amítajova, proroka z Gat–chéferu.

14:25  On zase dobyl končin Izraelských od toho místa, kudy se jde do Emat, až k moři pustému, vedlé řeči Hospodina Boha Izraelského, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Jonáše syna Amaty proroka, kterýž byl z Gethefer.

14:25  Ipse restituit terminos Israël ab introitu Emath usque ad mare solitudinis, juxta sermonem Domini Dei Israël quem locutus est per servum suum Jonam filium Amathi prophetam, qui erat de Geth, quæ est in Opher.

14:26  For the Lord saw the affliction of Israel, that it was exceedingly bitter, and that they were consumed even to them that were shut up in prison, and the lowest persons, and that there was no one to help Israel.

14:26  For the Lord saw the affliction of Israel, that it was very bitter: for there was not any shut up, nor any left, nor any helper for Israel.

14:26  Hospodin totiž viděl přetrpké pokoření Izraele, jak zajatého, tak zanechaného; nebylo nikoho, kdo by Izraeli pomohl.

14:26  Hospodin viděl trpké trápení Izraele, že je konec s pánem i kmánem a že Izrael nemá, kdo by mu pomohl.

14:26  Neboť Hospodin viděl soužení Izraele, jež bylo velmi trpké -- nebylo zadržovaného ani propuštěného, Izrael neměl pomocníka.

14:26  Nebo viděl Hospodin trápení Izraele těžké náramně, a že jakož zajatý, tak i zanechaný s nic býti nemůže, aniž jest, kdo by spomohl Izraelovi.

14:26  Vidit enim Dominus afflictionem Israël amaram nimis, et quod consumpti essent usque ad clausos carcere et extremos, et non esset qui auxiliaretur Israëli.

14:27  And the Lord did not say that he would blot out the name of Israel from under heaven; but he saved them by the hand of Jeroboam, the son of Joas.

14:27  And the Lord said not that he would blot out the name of Israel from under heaven: but he saved them by the hand of Jeroboam the son of Joash.

14:27  Hospodin se přece nerozhodl vymazat jméno Izraele zpod nebes. Zachránil je skrze Jarobeáma, syna Jóašova.

14:27  A protože se Hospodin rozhodl, že nevyhladí jméno Izraele pod nebem, zachránil je skrze Jeroboáma, syna Jehoašova.

14:27  Hospodin nevyhlásil, že vymaže jméno Izrael zpod nebes, a proto je zachránil prostřednictvím Jarobeáma, syna Jóašova.

14:27  A nemluvil Hospodin, že by chtěl zahladiti jméno Izraele, aby ho nebylo pod nebem; protož vysvobodil je skrze Jeroboáma syna Joasova.

14:27  Nec locutus est Dominus ut deleret nomen Israël de sub cælo, sed salvavit eos in manu Jeroboam filii Joas.

14:28  But the rest of the acts of Jeroboam, and all that he did, and his valour, wherewith he fought, and how he restored Damascus and Emath to Juda, in Israel, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

14:28  Now the rest of the acts of Jeroboam, and all that he did, and his might, how he warred, and how he recovered Damascus, and Hamath, which belonged to Judah, for Israel, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

14:28  O ostatních příbězích Jarobeámových, o všem, co konal, i o jeho bohatýrských činech, jak bojoval a jak znovu získal Izraeli Damašek a judský Chamát, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

14:28  Ostatní Jeroboámovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval, když Izraeli navrátil Damašek i judský Chamát – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

14:28  Ostatní Jarobeámovy činy, všechny věci, které činil, i jeho udatné skutky, jak bojoval a získal zpět Damašek a Chamát ⌈pro Judu v Izraeli,⌉ jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

14:28  O jiných pak věcech Jeroboámových, a cožkoli činil, i o síle jeho, a kterak bojoval, jak zase dobyl Damašku a Emat Judova Izraelovi, psáno jest v knize o králích Izraelských.

14:28  Reliqua autem sermonum Jeroboam, et universa quæ fecit, et fortitudo ejus qua præliatus est, et quomodo restituit Damascum et Emath Judæ in Israël, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

14:29  And Jeroboam slept with his fathers, the kings of Israel; and Zacharias, his son, reigned in his stead.

14:29  And Jeroboam slept with his fathers, even with the kings of Israel; and Zachariah his son reigned in his stead.

14:29  I ulehl Jarobeám ke svým otcům, ke králům izraelským. Po něm se stal králem jeho syn Zekarjáš.

14:29  Potom Jeroboám ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi izraelskými králi. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Zachariáš.

14:29  Jarobeám ulehl se svými otci, s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Zekarjáš.

14:29  I usnul Jeroboám s otci svými, s králi Izraelskými, a kraloval Zachariáš syn jeho místo něho.

14:29  Dormivitque Jeroboam cum patribus suis regibus Israël, et regnavit Zacharias filius ejus pro eo.

Chapter 15

15:1  In the seven and twentieth year of Jeroboam, king of Israel, reigned Azarias, son of Amasias, king of Juda.

15:1  In the twenty and seventh year of Jeroboam king of Israel began Azariah son of Amaziah king of Judah to reign.

15:1  V dvacátém sedmém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal králem Azarjáš, syn Amasjášův, král judský.

15:1  Sedmadvacátého roku izraelského krále Jeroboáma začal nad Judou kralovat Azariáš, syn Amaciáše.

15:1  V dvacátém sedmém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem Azarjáš, syn Amasjášův.

15:1  Léta sedmmecítmého Jeroboáma krále Izraelského kraloval Azariáš syn Amaziáše, krále Judského.

15:1  Anno vigesimo septimo Jeroboam regis Israël, regnavit Azarias filius Amasiæ regis Juda.

15:2  He was sixteen years old when he began to reign, and he reigned two and fifty years in Jerusalem: the name of his mother was Jechelia, of Jerusalem.

15:2  Sixteen years old was he when he began to reign, and he reigned two and fifty years in Jerusalem. And his mother’s name was Jecholiah of Jerusalem.

15:2  Bylo mu šestnáct let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvaapadesát let. Jeho matka se jmenovala Jekolja a byla z Jeruzaléma.

15:2  Stal se králem v šestnácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jecholia a byla z Jeruzaléma.

15:2  Bylo mu šestnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jekolja z Jeruzaléma.

15:2  V šestnácti letech byl, když počal kralovati, a kraloval padesáte dvě létě v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Jecholia z Jeruzaléma.

15:2  Sedecim annorum erat cum regnare cœpisset, et quinquaginta duobus annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Jechelia de Jerusalem.

15:3  And he did that which was pleasing before the Lord, according to all that his father, Amasias, had done.

15:3  And he did that which was right in the sight of the Lord, according to all that his father Amaziah had done;

15:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec Amasjáš.

15:3  Dělal, co je správné v Hospodinových očích, přesně jako jeho otec Amaciáš.

15:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec Amasjáš.

15:3  Ten činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma vedlé všech věcí, kteréž činil Amaziáš otec jeho.

15:3  Fecitque quod erat placitum coram Domino, juxta omnia quæ fecit Amasias pater ejus.

15:4  But the high places he did not destroy, for the people sacrificed, and burnt incense in the high places.

15:4  Save that the high places were not removed: the people sacrificed and burnt incense still on the high places.

15:4  Avšak posvátná návrší neodstranili, lid dále obětoval a pálil na posvátných návrších kadidlo.

15:4  Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

15:4  Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.

15:4  A však výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na výsostech.

15:4  Verumtamen excelsa non est demolitus : adhuc populus sacrificabat, et adolebat incensum in excelsis.

15:5  And the Lord struck the king, so that he was a leper unto the day of his death, and he dwelt in a free house apart: but Joatham, the king's son, governed the palace, and judged the people of the land.

15:5  And the Lord smote the king, so that he was a leper unto the day of his death, and dwelt in a several house. And Jotham the king’s son was over the house, judging the people of the land.

15:5  Hospodin krále ranil, takže byl malomocný až do dne své smrti; bydlel v odděleném domě. Králův syn Jótam byl správcem domu a soudil lid země.

15:5  Hospodin tohoto krále ranil malomocenstvím, takže až do dne své smrti bydlel v odděleném domě. Královský palác tehdy spravoval jeho syn Jotam, který také vládl lidu.

15:5  Hospodin zasáhl krále, takže byl postižen malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě a králův syn Jótam byl nad palácem a soudil lid země.

15:5  Ranil pak Hospodin krále, tak že byl malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním. Pročež Jotam syn královský držel správu nad domem, soudě lid země.

15:5  Percussit autem Dominus regem, et fuit leprosus usque in diem mortis suæ, et habitabat in domo libera seorsum : Joatham vero filius regis gubernabat palatium, et judicabit populum terræ.

15:6  And the rest of the acts of Azarias, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

15:6  And the rest of the acts of Azariah, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

15:6  O ostatních příbězích Azarjášových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

15:6  Ostatní Azariášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

15:6  Ostatní Azarjášovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

15:6  O jiných pak činech Azariášových, i cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.

15:6  Reliqua autem sermonum Azariæ, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

15:7  And Azarias slept with his fathers: and they buried him with his ancestors in the city of David, and Joatham, his son, reigned in his stead.

15:7  So Azariah slept with his fathers; and they buried him with his fathers in the city of David: and Jotham his son reigned in his stead.

15:7  I ulehl Azarjáš ke svým otcům a pohřbili ho vedle jeho otců v Městě Davidově. Po něm kraloval jeho syn Jótam.

15:7  Když Azariáš ulehl ke svým otcům, pochovali ho mezi jeho předky ve Městě Davidově. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Jotam.

15:7  Azarjáš ulehl se svými otci a pohřbili ho s jeho otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jótam.

15:7  I usnul Azariáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho v městě Davidově, a kraloval Jotam syn jeho místo něho.

15:7  Et dormivit Azarias cum patribus suis : sepelieruntque eum cum majoribus suis in civitate David, et regnavit Joatham filius ejus pro eo.

15:8  In the eight and thirtieth year of Azarias, king of Juda, reigned Zacharias, son of Jeroboam, over Israel, in Samaria, six months:

15:8  In the thirty and eighth year of Azariah king of Judah did Zachariah the son of Jeroboam reign over Israel in Samaria six months.

15:8  V třicátém osmém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem v Samaří Zekarjáš, syn Jarobeámův. Kraloval šest měsíců.

15:8  Osmatřicátého roku judského krále Azariáše se izraelským králem stal Zachariáš, syn Jeroboámův. Kraloval v Samaří šest měsíců

15:8  V třicátém osmém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem v Samaří Zekarjáš, syn Jarobeámův. Kraloval šest měsíců.

15:8  Léta třidcátého osmého Azariáše krále Judského kraloval Zachariáš syn Jeroboamův nad Izraelem v Samaří šest měsíců.

15:8  Anno trigesimo octavo Azariæ regis Juda, regnavit Zacharias filius Jeroboam super Israël in Samaria sex mensibus.

15:9  And he did that which is evil before the Lord, as his fathers had done: he departed not from the sins of Jeroboam the son of Nabat, who made Israel to sin.

15:9  And he did that which was evil in the sight of the Lord, as his fathers had done: he departed not from the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin.

15:9  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jak se toho dopouštěli jeho otcové. Neupustil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

15:9  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otcové. Neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.

15:9  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

15:9  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jakž činívali otcové jeho, neuchýliv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele.

15:9  Et fecit quod malum est coram Domino, sicut fecerant patres ejus : non recessit a peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël.

15:10  And Sellum, the son of Jabes, conspired against him: and struck him publicly, and killed him, and reigned in his place.

15:10  And Shallum the son of Jabesh conspired against him, and smote him before the people, and slew him, and reigned in his stead.

15:10  Proti němu se spikl Šalúm, syn Jábešův. Ubil ho před lidem k smrti a stal se místo něho králem.

15:10  Šalum, syn Jábešův, proti němu zosnoval spiknutí a před lidmi ho napadl. Poté, co ho zavraždil, se stal králem místo něj.

15:10  Spikl se proti němu Šalúm, syn Jábešův; ubil ho ⌈před lidem,⌉ usmrtil ho a stal se po něm králem.

15:10  I spikl se proti němu Sallum syn Jábes a bil ho před lidem, i zabil jej a kraloval místo něho.

15:10  Conjuravit autem contra eum Sellum filius Jabes : percussitque eum palam, et interfecit, regnavitque pro eo.

15:11  Now the rest of the acts of Zacharias, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

15:11  And the rest of the acts of Zachariah, behold, they are written in the book of the chronicles of the kings of Israel.

15:11  O ostatních příbězích Zekarjášových se píše v Knize letopisů králů izraelských.

15:11  Ostatní Zachariášovy skutky jsou, jak známo, sepsány v Kronice izraelských králů.

15:11  Ostatní Zekarjášovy činy jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

15:11  O jiných pak věcech Zachariášových zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

15:11  Reliqua autem verborum Zachariæ, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

15:12  This was the word of the Lord, which he spoke to Jehu, saying: Thy children, to the fourth generation, shall sit upon the throne of Israel. And so it came to pass.

15:12  This was the word of the Lord which he spake unto Jehu, saying, Thy sons shall sit on the throne of Israel unto the fourth generation. And so it came to pass.

15:12  Takové bylo Hospodinovo slovo, které promluvil k Jehúovi: „Tvoji synové do čtvrtého pokolení budou sedět na izraelském trůnu.“ Tak se i stalo.

15:12  Hospodin kdysi dal Jehuovi slovo: „Na izraelském trůnu budou sedět čtyři tví potomci.“ A tak se také stalo.

15:12  Takové bylo Hospodinovo slovo, které promluvil k Jehúovi: Tvoji synové do čtvrté generace budou sedět na izraelském trůnu. A stalo se tak.

15:12  Toť jest slovo Hospodinovo, kteréž mluvil k Jéhu, řka: Synové tvoji do čtvrtého kolena seděti budou na stolici Izraelské. A tak se stalo.

15:12  Iste est sermo Domini quem locutus est ad Jehu, dicens : Filii tui usque ad quartam generationem sedebunt super thronum Israël. Factumque est ita.

15:13  Sellum, the son of Jabes, began to reign in the nine and thirtieth year of Azarias, king of Juda: and reigned one month in Samaria.

15:13  Shallum the son of Jabesh began to reign in the nine and thirtieth year of Uzziah king of Judah; and he reigned a full month in Samaria.

15:13  V třicátém devátém roce vlády juského krále Uzijáše se stal králem Šalům, syn Jábešův. Kraloval v Samaří jeden měsíc.

15:13  Devětatřicátého roku judského krále Uziáše se v Samaří stal králem Šalum, syn Jábešův. Kraloval jeden měsíc.

15:13  Šalúm, syn Jábešův, se stal králem v třicátém devátém roce vlády judského krále Uzijáše. Kraloval v Samaří ⌈jeden měsíc.⌉

15:13  Sallum syn Jábesův kraloval léta třidcátého devátého Uziáše krále Judského, a kraloval jeden měsíc v Samaří.

15:13  Sellum filius Jabes regnavit trigesimo novo anno Azariæ regis Juda : regnavit autem uno mense in Samaria.

15:14  And Manahem, the son of Gadi, went up from Thersa, and he came into Samaria, and struck Sellum, the son of Jabes, in Samaria, and slew him, and reigned in his stead.

15:14  For Menahem the son of Gadi went up from Tirzah, and came to Samaria, and smote Shallum the son of Jabesh in Samaria, and slew him, and reigned in his stead.

15:14  Potom přitáhl Menachém, syn Gadíův, z Tirsy. Přišel do Samaří, ubil v Samaří Šalúna, syna Jábešova, k smrti a stal se místo něho králem.

15:14  Z Tirsy totiž vytáhl Menachem, syn Gadiho, dorazil k Samaří a tam Šaluma, syna Jábešova, napadl. Poté, co ho zavraždil, se stal králem místo něj.

15:14  Pak Menachém, syn Gadíův, vytáhl z Tirsy a přišel do Samaří; ubil v Samaří Šalúma, syna Jábešova, usmrtil ho a stal se po něm králem.

15:14  Nebo přitáhl Manahem syn Gádi z Tersa, a přišed do Samaří, porazil Sallum syna Jábes v Samaří, a zabiv jej, kraloval na místě jeho.

15:14  Et ascendit Manahem filius Gadi de Thersa, venitque in Samariam, et percussit Sellum filium Jabes in Samaria, et interfecit eum : regnavitque pro eo.

15:15  And the rest of the acts of Sellum, and his conspiracy which he made, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

15:15  And the rest of the acts of Shallum, and his conspiracy which he made, behold, they are written in the book of the chronicles of the kings of Israel.

15:15  O ostatních příbězích Šalúmových i o spiknutí, které zosnoval, se píše v Knize letopisů králů izraelských.

15:15  Ostatní Šalumovy skutky – včetně spiknutí, které zosnoval – jsou sepsány v Kronice izraelských králů.

15:15  Ostatní Šalúmovy činy i spiknutí, které zosnoval, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

15:15  O jiných pak činech Sallum i spiknutí jeho, kteréž učinil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

15:15  Reliqua autem verborum Sellum, et conjuratio ejus, per quam tetendit insidias, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

15:16  Then Manahem destroyed Thapsa and all that were in it, and the borders thereof from Thersa, because they would not open to him: and he slew all the women thereof that were with child, and ripped them up.

15:16  Then Menahem smote Tiphsah, and all that were therein, and the coasts thereof from Tirzah: because they opened not to him, therefore he smote it; and all the women therein that were with child he ripped up.

15:16  Tehdy Menachém vybil Tipsach a všechno, co v něm bylo, i jeho území už od Tirsy; vybil je, poněvadž mu neotevřelo brány. Všechny těhotné v něm poroztínal.

15:16  Menachem tenkrát vytáhl z Tirsy, přepadl Tipsach, a když mu odmítli otevřít, vybil celé to město i okolí a všechny těhotné tam rozpáral.

15:16  Tehdy z Tirsy Menachém vybil Tifsach, všechno, co bylo v něm, i jeho území, protože mu neotevřeli. Vybil ho a všechny jeho těhotné rozpáral.

15:16  Tehdy pohubil Manahem město Tipsach, a všecky, kteříž byli v něm, i všecky končiny jeho od Tersa, proto že mu ho neotevřeli. I pomordoval je, a všecky těhotné jejich zroztínal.

15:16  Tunc percussit Manahem Thapsam, et omnes qui erant in ea, et terminos ejus de Thersa : noluerant enim aperire ei : et interfecit omnes prægnantes ejus, et scidit eas.

15:17  In the nine and thirtieth year of Azarias, king of Juda, reigned Manahem, son of Gadi, over Israel, ten years, in Samaria.

15:17  In the nine and thirtieth year of Azariah king of Judah began Menahem the son of Gadi to reign over Israel, and reigned ten years in Samaria.

15:17  V třicátém devátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem Menachém, syn Gadíův. Kraloval nad Izraelem v Samaří deset let.

15:17  Devětatřicátého roku judského krále Uziáše se izraelským králem stal Menachem, syn Gadiho. Kraloval v Samaří deset let

15:17  V třicátém devátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Menachém, syn Gadíův. Kraloval v Samaří deset let.

15:17  Léta třidcátého devátého Azariáše krále Judského kraloval Manahem syn Gádi nad Izraelem v Samaří za deset let.

15:17  Anno trigesimo nono Azariæ regis Juda, regnavit Manahem filius Gadi super Israël decem annis in Samaria.

15:18  And he did that which was evil before the Lord: he departed not from the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin, all his days.

15:18  And he did that which was evil in the sight of the Lord: he departed not all his days from the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin.

15:18  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Po všechny dny své vlády neupustil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

15:18  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Za celou tu dobu se neodvrátil od žádného z hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.

15:18  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Po všechny své dny se neodvrátil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

15:18  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neodvrátiv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, (kterýž přivedl Izraele k hřešení,) po všecky dny své.

15:18  Fecitque quod erat malum coram Domino : non recessit a peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël, cunctis diebus ejus.

15:19  And Phul, king of the Assyrians, came into the land, and Manahem gave Phul a thousand talents of silver to aid him and to establish him in the kingdom.

15:19  And Pul the king of Assyria came against the land: and Menahem gave Pul a thousand talents of silver, that his hand might be with him to confirm the kingdom in his hand.

15:19  Do země vtrhl Púl, král asyrský. Menachém dal Púlovi tisíc talentů stříbra, aby si zajistil jeho pomoc a upevnil království ve svých rukou.

15:19  Do země pak přitáhl asyrský král Pul a Menachem mu odevzdal 1000 talentů stříbra, aby získal jeho podporu a udržel si královskou moc.

15:19  Asyrský král Púl přitáhl proti zemi. Menachém dal Púlovi tisíc talentů stříbra, aby jeho ruce byly s ním a království se tak v jeho ruce upevnilo.

15:19  Když pak vytáhl Ful král Assyrský proti zemi té, dal Manahem Fulovi deset tisíc centnéřů stříbra, aby mu byl nápomocen k utvrzení království v rukou jeho.

15:19  Veniebat Phul rex Assyriorum in terram, et dabat Manahem Phul mille talenta argenti, ut esset ei in auxilium, et firmaret regnum ejus.

15:20  And Manahem laid a tax upon Israel, on all that were mighty and rich, to give the king of the Assyrians, each man fifty sicles of silver: so the king of the Assyrians turned back, and did not stay in the land.

15:20  And Menahem exacted the money of Israel, even of all the mighty men of wealth, of each man fifty shekels of silver, to give to the king of Assyria. So the king of Assyria turned back, and stayed not there in the land.

15:20  Menachém vymáhal to stříbro na Izraeli, na všech bohatýrských válečnících, aby je mohl odvést asyrskému králi, padesát šekelů stříbra na jednoho muže. Asyrský král odtáhl a nezůstal tam v zemi.

15:20  Menachem to stříbro vymohl od Izraelců. Každý zámožný člověk musel králi odevzdat 50 šekelů stříbra, aby měl Menachem co dát asyrskému králi. Ten se pak ale obrátil zpět a v zemi se nezdržel.

15:20  Menachém vybral to stříbro na Izraeli, ode všech ⌈zámožných lidí,⌉ aby dal asyrskému králi padesát šekelů stříbra za jednoho muže. Asyrský král se vrátil a nezůstal tam v zemi.

15:20  I uložil Manahem daň na Izraele, na všecky bohaté, aby dávali králi Assyrskému jeden každý po padesáti lotech stříbra. Takž obrátiv se král Assyrský, nemeškal se více tu v zemi.

15:20  Indixitque Manahem argentum super Israël cunctis potentibus et divitibus, ut daret regi Assyriorum quinquaginta siclos argenti per singulos : reversusque est rex Assyriorum, et non est moratus in terra.

15:21  And the rest of the acts of Manahem, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

15:21  And the rest of the acts of Menahem, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

15:21  O ostatních příbězích Menachémových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

15:21  Ostatní Menachemovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

15:21  Ostatní Menachémovy činy, všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

15:21  O jiných pak činech Manahemových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

15:21  Reliqua autem sermonum Manahem, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

15:22  And Manahem slept with his fathers: and Phaceia, his son, reigned in his stead.

15:22  And Menahem slept with his fathers; and Pekahiah his son reigned in his stead.

15:22  I ulehl Menachém ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Pekachjáš.

15:22  Když Menachem ulehl ke svým otcům, na jeho místě začal kralovat jeho syn Pekachiáš.

15:22  Menachém ulehl se svými otci. Po něm se stal králem jeho syn Pekachjáš.

15:22  I usnul Manahem s otci svými, a kraloval Pekachia syn jeho místo něho.

15:22  Et dormivit Manahem cum patribus suis : regnavitque Phaceia filius ejus pro eo.

15:23  In the fiftieth year of Azarias, king of Juda, reigned Phaceia, the son of Manahem, over Israel, in Samaria, two years.

15:23  In the fiftieth year of Azariah king of Judah Pekahiah the son of Menahem began to reign over Israel in Samaria, and reigned two years.

15:23  V padesátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem v Samaří Pekachjáš, syn Menachémův. Kraloval dva roky.

15:23  Padesátého roku judského krále Azariáše se izraelským králem stal Pekachiáš, syn Menachemův. Kraloval v Samaří dva roky

15:23  V padesátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Pekachjáš, syn Menachémův. Kraloval v Samaří dva roky.

15:23  Léta padesátého Azariáše, krále Judského, kraloval Pekachia syn Manahemův nad Izraelem v Samaří dvě létě.

15:23  Anno quinquagesimo Azariæ regis Juda, regnavit Phaceia filius Manahem super Israël in Samaria biennio.

15:24  And he did that which was evil before the Lord: he departed not from the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin.

15:24  And he did that which was evil in the sight of the Lord: he departed not from the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin.

15:24  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Neupustil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

15:24  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.

15:24  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

15:24  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivedl Izraele.

15:24  Et fecit quod erat malum coram Domino : non recessit a peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël.

15:25  And Phacee the son of Romelia, his captain, conspired against him, and smote him in Samaria, in the tower of the king's house, near Argob, and near Arie, and with him fifty men of the sons of the Galaadites, and he slew him, and reigned in his stead.

15:25  But Pekah the son of Remaliah, a captain of his, conspired against him, and smote him in Samaria, in the palace of the king’s house, with Argob and Arieh, and with him fifty men of the Gileadites: and he killed him, and reigned in his room.

15:25  Tu se proti němu spikl jeho štítonoš Pekach, syn Remaljášův, a ubil ho v Samaří v paláci královského domu, též Argóba a Arjéha. Bylo s ním padesát mužů, Gileádovců. Usmrtil ho a stal se místo něho králem.

15:25  Pekach, syn Remaliášův, jeho pobočník, proti němu zosnoval spiknutí. Vzal s sebou padesát mužů z Gileádu a zavraždil ho v královském paláci v Samaří a s ním i Argoba a Aria. Poté, co ho zavraždil, se stal králem místo něj.

15:25  Spikl se proti němu jeho kapitán Pekach, syn Remaljášův. Ubil ho v Samaří v pevnosti královského domu s Argóbem a Arjéem. Bylo s ním padesát mužů ze synů Gileádových. Usmrtil ho a stal se králem místo něj.

15:25  Tedy spuntoval se proti němu Pekach syn Romeliův, hejtman jeho, s Argobem i s Ariášem, a zabil jej v Samaří na paláci domu královského, maje s sebou padesáte mužů Galádských. A zabiv jej, kraloval místo něho.

15:25  Conjuravit autem adversus eum Phacee filius Romeliæ, dux ejus, et percussit eum in Samaria in turre domus regiæ, juxta Argob et juxta Arie, et cum eo quinquaginta viros de filiis Galaaditarum : et interfecit eum, regnavitque pro eo.

15:26  And the rest of the acts of Phaceia, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

15:26  And the rest of the acts of Pekahiah, and all that he did, behold, they are written in the book of the chronicles of the kings of Israel.

15:26  O ostatních příbězích Pekachjášových, o všem, co konal, se píše v Knize letopisů králů izraelských.

15:26  Ostatní Pekachiášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se píše v Kronice izraelských králů.

15:26  Ostatní Pekachjášovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

15:26  Jiní pak skutkové Pekachia a všecko, což činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

15:26  Reliqua autem sermonum Phaceia, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

15:27  In the two and fiftieth year of Azarias, king of Juda, reigned Phacee, the son of Romelia, over Israel, in Samaria, twenty years.

15:27  In the two and fiftieth year of Azariah king of Judah Pekah the son of Remaliah began to reign over Israel in Samaria, and reigned twenty years.

15:27  V padesátém druhém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem v Samaří Pekach, syn Remaljášův. Kraloval dvacet let.

15:27  Dvaapadesátého roku judského krále Azariáše se izraelským králem stal Pekach, syn Remaliášův. Kraloval v Samaří dvacet let

15:27  V padesátém druhém roce vlády judském krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Pekach, syn Remaljášův. Kraloval v Samaří dvacet let.

15:27  Léta padesátého druhého Azariáše krále Judského kraloval Pekach syn Romeliův nad Izraelem v Samaří dvadceti let.

15:27  Anno quinquagesimo secundo Azariæ regis Juda, regnavit Phacee filius Romeliæ super Israël in Samaria viginti annis.

15:28  And he did that which was evil before the Lord: he departed not from the sins of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin.

15:28  And he did that which was evil in the sight of the Lord: he departed not from the sins of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin.

15:28  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Neupustil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

15:28  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.

15:28  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

15:28  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivedl Izraele.

15:28  Et fecit quod erat malum coram Domino : non recessit a peccatis Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël.

15:29  In the days of Phacee, king of Israel, came Theglathphalasar, king of Assyria, and took Aion, and Abel Domum Maacha, and Janoe, and Cedes, and Asor, and Galaad, and Galilee, and all the land of Nephthali: and carried them captives into Assyria.

15:29  In the days of Pekah king of Israel came Tiglath–pileser king of Assyria, and took Ijon, and Abel–beth–maachah, and Janoah, and Kedesh, and Hazor, and Gilead, and Galilee, all the land of Naphtali, and carried them captive to Assyria.

15:29  Za dnů Pekacha, krále izraelského, vtrhl do země Tiglat-pileser, král asyrský. Zabral Ijón, Ábel-bét-maaku, Janóach, Kedeš, Chasór, Gileád a Galileu, celou zemi Neftalí, a vystěhoval je do Asýrie.

15:29  Za vlády izraelského krále Pekacha přitáhl asyrský král Tiglat-pilesar a dobyl Ijon, Abel-bet-maaku, Janoach, Kedeš a Chacor. Zabral Gileád, Galileu i celý kraj Neftalí a lid odvlekl do Asýrie.

15:29  Ve dnech izraelského krále Pekacha přitáhl asyrský král Tiglat–pileser a zabral Ijón, Ábel–bét–maaku, Janóach, Kedeš, Chasór, Gileád, Galileu a celé území Neftalí a odvedl obyvatele do Asýrie.

15:29  Za dnů Pekacha krále Izraelského přitáhl Tiglatfalazar král Assyrský, a vzal Jon a Abel, dům Maacha a Janoe, Kedes a Azor, i Galád a Galilei, i všecku zemi Neftalím, a přenesl obyvatele jejich do Assyrie.

15:29  In diebus Phacee regis Israël, venit Theglathphalasar rex Assur, et cepit Ajon, et Abel Domum, Maacha et Janoë, et Cedes, et Asor, et Galaad, et Galilæam, et universam terram Nephthali : et transtulit eos in Assyrios.

15:30  Now Osee, son of Ela, conspired, and formed a plot against Phacee, the son of Romelia, and struck him, and slew him: and reigned in his stead in the twentieth year of Joatham, the son of Ozias.

15:30  And Hoshea the son of Elah made a conspiracy against Pekah the son of Remaliah, and smote him, and slew him, and reigned in his stead, in the twentieth year of Jotham the son of Uzziah.

15:30  Hóšea, syn Élův, zosnoval spiknutí proti Pekachovi, synu Remaljášovu. Ubil ho k smrti a stal se místo něho králem v dvacátém roce vlády Jótama, syna Uzijášova.

15:30  Hošea, syn Ely, pak proti Pekachovi, synu Remaliášovu, zosnoval spiknutí. Napadl ho a zavraždil, a tak se dvacátého roku Jotama, syna Uziášova, stal králem místo něj.

15:30  Hóšea, syn Élův, zosnoval spiknutí proti Pekachovi, synu Remaljášovu, a ubil ho, usmrtil ho a v dvacátém roce vlády Jótama, syna Uzijášova, se stal králem místo něj.

15:30  Tedy spuntoval se Ozee syn Ela, proti Pekachovi synu Romeliovu, a raniv ho, zabil jej, a kraloval na místě jeho léta dvadcátého Jotama syna Uziášova.

15:30  Conjuravit autem et tetendit insidias Osee filius Ela contra Phacee filium Romeliæ, et percussit eum, et interfecit : regnavitque pro eo vigesimo anno Joatham filii Oziæ.

15:31  But the rest of the acts of Phacee, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

15:31  And the rest of the acts of Pekah, and all that he did, behold, they are written in the book of the chronicles of the kings of Israel.

15:31  O ostatních příbězích Pekachových, o všem, co konal, se píše v Knize letopisů králů izraelských.

15:31  Ostatní Pekachovy skutky – co všechno vykonal – o tom se píše v Kronice izraelských králů.

15:31  Ostatní Pekachovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

15:31  O jiných pak činech Pekachových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

15:31  Reliqua autem sermonum Phacee, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

15:32  In the second year of Phacee, the son of Romelia king of Israel, reigned Joatham, son of Ozias, king of Juda.

15:32  In the second year of Pekah the son of Remaliah king of Israel began Jotham the son of Uzziah king of Judah to reign.

15:32  V druhém roce vlády izraelského krále Pekacha, syna Remaljášova, se stal králem Jótam, syn Uzijášův, král judský.

15:32  Druhého roku izraelského krále Pekacha, syna Remaliášova, začal nad Judou kralovat Jotam, syn Uziášův.

15:32  V druhém roce vlády izraelského krále Pekacha, syna Remaljášova, se stal judským králem Jótam, syn Uzijášův.

15:32  Léta druhého Pekacha syna Romelia, krále Izraelského, kraloval Jotam syn Uziáše, krále Judského.

15:32  Anno secundo Phacee filii Romeliæ regis Israël, regnavit Joatham filius Oziæ regis Juda.

15:33  He was five and twenty years old when he began to reign, and he reigned sixteen years in Jerusalem: the name of his mother was Jerusa, the daughter of Sadoc.

15:33  Five and twenty years old was he when he began to reign, and he reigned sixteen years in Jerusalem. And his mother’s name was Jerusha, the daughter of Zadok.

15:33  Bylo mu dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jerúša; byla to dcera Sádokova.

15:33  Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jeruša, dcera Sádokova.

15:33  Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jerúša, dcera Sádokova.

15:33  V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Jerusa, dcera Sádochova.

15:33  Viginti quinque annorum erat cum regnare cœpisset, et sedecim annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Jerusa filia Sadoc.

15:34  And he did that which was right before the Lord: according to all that his father Ozias had done, so did he.

15:34  And he did that which was right in the sight of the Lord: he did according to all that his father Uzziah had done.

15:34  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec Uzijáš.

15:34  Dělal, co je správné v Hospodinových očích, přesně jako jeho otec Uziáš.

15:34  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, jednal stejně jako jednal jeho otec Uzijáš.

15:34  A činil to, což pravého jest před očima Hospodinovýma. Všecko, jakž činil Uziáš otec jeho, tak činil.

15:34  Fecitque quod erat placitum coram Domino : juxta omnia quæ fecerat Ozias pater suus, operatus est.

15:35  But the high places he took not away: the people still sacrificed, and burnt incense in the high places: he built the highest gate of the house of the Lord.

15:35  Howbeit the high places were not removed: the people sacrificed and burned incense still in the high places. He built the higher gate of the house of the Lord.

15:35  Avšak posvátná návrší neodstranili, lid dále obětoval a pálil na posvátných návrších kadidlo. Vystavěl Horní bránu Hospodinova domu.

15:35  Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách. To on vystavěl Horní bránu Hospodinova chrámu.

15:35  Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrší dál obětoval a pálil kadidlo. On postavil Horní bránu Hospodinova domu.

15:35  A však výsosti nebyly zkaženy, ještě lid obětoval a kadil na výsostech. On vystavěl bránu hořejší domu Hospodinova.

15:35  Verumtamen excelsa non abstulit : adhuc populus immolabat, et adolebat incensum in excelsis. Ipse ædificavit portam domus Domini sublimissimam.

15:36  But the rest of the acts of Joatham, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

15:36  Now the rest of the acts of Jotham, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

15:36  O ostatních příbězích Jótamových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

15:36  Ostatní Jotamovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

15:36  Ostatní Jótamovy činy, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

15:36  O jiných pak činech Jotamových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.

15:36  Reliqua autem sermonum Joatham, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

15:37  In those days the Lord began to send into Juda, Rasin king of Syria, and Phacee the son of Romelia.

15:37  In those days the Lord began to send against Judah Rezin the king of Syria, and Pekah the son of Remaliah.

15:37  V oněch dnech začal Hospodin posílat proti Judovi Resína, krále aramejského, a Pekacha, syna Remaljášova.

15:37  (V té době začal Hospodin proti Judovi podněcovat aramejského krále Recina a Pekacha, syna Remaliášova.)

15:37  V oněch dnech začal Hospodin posílat proti Judovi aramejského krále Resína a Pekacha, syna Remaljášova.

15:37  Za dnů těch počal Hospodin posílati na Judu Rezina krále Syrského a Pekacha syna Romeliova.

15:37  In diebus illis cœpit Dominus mittere in Judam Rasin regem Syriæ, et Phacee filium Romeliæ.

15:38  And Joatham slept with his fathers, and was buried with them in the city of David, his father; and Achaz, his son, reigned in his stead.

15:38  And Jotham slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David his father: and Ahaz his son reigned in his stead.

15:38  I ulehl Jótam ke svým otcům a byl pohřben u svých otců v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.

15:38  Jotam pak ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi svými předky ve městě svého otce Davida. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Achaz.

15:38  Jótam ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.

15:38  I usnul Jotam s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého. I kraloval Achas syn jeho místo něho.

15:38  Et dormivit Joatham cum patribus suis, sepultusque est cum eis in civitate David patris sui : et regnavit Achaz filius ejus pro eo.

Chapter 16

16:1  In the seventeenth year of Phacee, the son of Romelia reigned Achaz, the son of Joatham, king of Juda.

16:1  In the seventeenth year of Pekah the son of Remaliah Ahaz the son of Jotham king of Judah began to reign.

16:1  V sedmnáctém roce vlády Pekacha, syna Remaljášova, se stal králem Achaz, syn Jótamův, král judský.

16:1  Sedmnáctého roku Pekacha, syna Remaliášova, začal nad Judou kralovat Achaz, syn Jotamův.

16:1  V sedmnáctém roce vlády Pekacha, syna Remaljášova, se stal judským králem Achaz, syn Jótamův.

16:1  Sedmnáctého léta Pekacha syna Romeliova kraloval Achas syn Jotama, krále Judského.

16:1  Anno decimoseptimo Phacee filii Romeliæ, regnavit Achaz filius Joatham regis Juda.

16:2  Achaz was twenty years old when he began to reign, and he reigned sixteen years in Jerusalem: he did not that which was pleasing in the sight of the Lord, his God, as David, his father.

16:2  Twenty years old was Ahaz when he began to reign, and reigned sixteen years in Jerusalem, and did not that which was right in the sight of the Lord his God, like David his father.

16:2  Achazovi bylo dvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Nečinil, co je správné v očích Hospodina, jeho Boha, jako činil jeho otec David.

16:2  Stal se králem ve dvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Nedělal však, co je v Hospodinových očích správné, jako kdysi jeho otec David,

16:2  Achazovi bylo dvacet let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Nečinil to, co je správné v očích Hospodina, jeho Boha, jako to činil jeho otec David.

16:2  Ve dvadcíti letech byl Achas, když kralovati počal, a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě, ale nečinil toho, což pravého jest, před Hospodinem Bohem svým, jako David otec jeho.

16:2  Viginti annorum erat Achaz cum regnare cœpisset, et sedecim annis regnavit in Jerusalem. Non fecit quod erat placitum in conspectu Domini Dei sui sicut David pater ejus,

16:3  But he walked in the way of the kings of Israel: moreover, he consecrated also his son, making him pass through the fire, according to the idols of the nations which the Lord destroyed before the children of Israel.

16:3  But he walked in the way of the kings of Israel, yea, and made his son to pass through the fire, according to the abominations of the heathen, whom the Lord cast out from before the children of Israel.

16:3  Chodil po cestě králů izraelských. Dokonce dal svého syna provést ohněm podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.

16:3  ale řídil se způsoby izraelských králů. Vlastního syna dokonce nechal provést ohněm podle ohavných zvyklostí národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.

16:3  Chodil po cestě izraelských králů, a dokonce provedl svého syna ohněm podle ohavností pohanských národů, které Hospodin před syny Izraele vyhnal.

16:3  Nýbrž chodil po cestě králů Izraelských; nadto i syna svého dal provésti skrze oheň vedlé ohavností pohanských, kteréž byl Hospodin vyplénil před oblíčejem synů Izraelských.

16:3  sed ambulavit in via regum Israël : insuper et filium suum consecravit, transferens per ignem secundum idola gentium, quæ dissipavit Dominus coram filiis Israël.

16:4  He sacrificed also, and burnt incense in the high places, and on the hills, and under every green tree.

16:4  And he sacrificed and burnt incense in the high places, and on the hills, and under every green tree.

16:4  Obětoval a pálil kadidlo na posvátných návrších a na pahorcích a pod každým zeleným stromem.

16:4  Obětoval a pálil kadidlo na posvátných výšinách, návrších a pod kdejakým košatým stromem.

16:4  Obětoval a pálil kadidlo na návrších a na kopcích a pod každým zeleným stromem.

16:4  Obětoval také a kadil na výsostech a na pahrbcích, i pod každým stromem zeleným.

16:4  Immolabat quoque victimas, et adolebat incensum in excelsis, et in collibus, et sub omni ligno frondoso.

16:5  Then Rasin, king of Syria, and Phacee, son of Romelia, king of Israel, came up to Jerusalem to fight: and they besieged Achaz, but were not able to overcome him.

16:5  Then Rezin king of Syria and Pekah son of Remaliah king of Israel came up to Jerusalem to war: and they besieged Ahaz, but could not overcome him.

16:5  Tehdy vytáhli Resín, král aramejský, a Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do boje proti Jeruzalému. Oblehli Achaza, ale nic proti němu v boji nezmohli.

16:5  Aramejský král Recin tehdy s izraelským králem Pekachem, synem Remaliášovým, vytáhl do boje proti Jeruzalému. Oblehli Achaze, ale nedokázali ho porazit.

16:5  Tehdy vytáhl aramejský král Resín a izraelský král Pekach, syn Remaljášův, do boje proti Jeruzalému; oblehli Achaza, ale nemohli ho dobýt.

16:5  Tedy vytáhl Rezin král Syrský a Pekach syn Romeliášův, král Izraelský, proti Jeruzalému k boji, a oblehli Achasa. Ale nemohli ho dobyti.

16:5  Tunc ascendit Rasin rex Syriæ, et Phacee filius Romeliæ rex Israël, in Jerusalem ad præliandum : cumque obsiderent Achaz, non valuerunt superare eum.

16:6  At that time Rasin, king of Syria, restored Aila to Syria, and drove the men of Juda out of Aila: and the Edomites came into Aila, and dwelt there unto this day.

16:6  At that time Rezin king of Syria recovered Elath to Syria, and drave the Jews from Elath: and the Syrians came to Elath, and dwelt there unto this day.

16:6  Toho času získal Resín, král aramejský, nazpět Élat pro Aram a vypudil Judejce z Élatu. Do Élatu vstoupili Edómci a sídlí tam až dodnes.

16:6  V té době aramejský král Recin vyhnal Judejce z Eilatu a dobyl ho pro Aramejce. Potom se do Eilatu nastěhovali Edomci a bydlí tam až dodnes.

16:6  V oné době získal aramejský král Resín pro Aramejce zpět Elót a Judejce z Elótu vyhnal. Do Élatu přišli Edómci a sídlí tam až dodnes.

16:6  (Toho času Rezin král Syrský odtrhl zase město Elat k Syrii, a vyplénil Židy z Elot; Syrští pak přišedše do Elat, bydlili tam až do dnešního dne.)

16:6  In tempore illo restituit Rasin rex Syriæ, Ailam Syriæ, et ejecit Judæos de Aila : et Idumæi venerunt in Ailam, et habitaverunt ibi usque in diem hanc.

16:7  And Achaz sent messengers to Theglathphalasar, king of the Assyrians, saying: I am thy servant, and thy son: come up, and save me out of the hand of the king of Syria, and out of the hand of the king of Israel, who are risen up together against me.

16:7  So Ahaz sent messengers to Tiglath–pileser king of Assyria, saying, I am thy servant and thy son: come up, and save me out of the hand of the king of Syria, and out of the hand of the king of Israel, which rise up against me.

16:7  Proto poslal Achaz posly k Tiglat-pileserovi, králi asyrskému, s prosbou: „Jsem tvůj otrok a tvůj syn. Vytáhni a vysvoboď mě ze spárů krále aramejského a ze spárů krále izraelského, kteří proti mně povstali.“

16:7  Achaz proto vyslal k asyrskému králi Tiglat-pilesarovi posly s prosbou: „Jsem tvůj služebník, tvůj syn! Přijď mě prosím vysvobodit z rukou aramejského a izraelského krále, kteří mě napadli.“

16:7  Achaz poslal posly asyrskému králi Tiglat–pileserovi se slovy: Jsem tvůj otrok a tvůj syn. Vytáhni a zachraň mě z ruky krále aramejského a z ruky krále izraelského, kteří povstali proti mně.

16:7  I poslal Achas posly k Tiglatfalazarovi králi Assyrskému, řka: Služebník tvůj a syn tvůj jsem, přitáhni a vysvoboď mne z ruky krále Syrského, a z ruky krále Izraelského, kteříž povstali proti mně.

16:7  Misit autem Achaz nuntios ad Theglathphalasar regem Assyriorum, dicens : Servus tuus, et filius tuus ego sum : ascende, et salvum me fac de manu regis Syriæ, et de manu regis Israël, qui consurrexerunt adversum me.

16:8  And when he had gathered together the silver and gold that could be found in the house of the Lord, and in the king's treasures, he sent it for a present to the king of the Assyrians.

16:8  And Ahaz took the silver and gold that was found in the house of the Lord, and in the treasures of the king’s house, and sent it for a present to the king of Assyria.

16:8  Achaz vzal stříbro a zlato, které se nacházelo v Hospodinově domě a mezi poklady domu královského, a poslal je králi asyrskému darem.

16:8  Achaz tehdy pobral stříbro a zlato, které se našlo v Hospodinově chrámu i v pokladnicích královského paláce, a poslal to asyrskému králi jako úplatu.

16:8  Achaz vzal stříbro a zlato, které se nacházelo v Hospodinově domě a v pokladnicích královského paláce, a poslal to jako dar asyrskému králi.

16:8  A pobrav Achas stříbro a zlato, kteréž se nalézti mohlo v domě Hospodinově a v pokladích domu královského, poslal králi Assyrskému dar.

16:8  Et cum collegisset argentum et aurum quod inveniri potuit in domo Domini et in thesauris regis, misit regi Assyriorum munera.

16:9  And he agreed to his desire: for the king of the Assyrians went up against Damascus, and laid it waste: and he carried away the inhabitants thereof to Cyrene; but Rasin he slew.

16:9  And the king of Assyria hearkened unto him: for the king of Assyria went up against Damascus, and took it, and carried the people of it captive to Kir, and slew Rezin.

16:9  Asyrský král jej vyslyšel. I vytáhl asyrský král proti Damašku, zmocnil se ho a vystěhoval jej do Kíru. Resína dal usmrtit.

16:9  Asyrský král ho vyslyšel. Přitáhl k Damašku, dobyl ho, obyvatele odvlekl do Kíru a Recina popravil.

16:9  Asyrský král ho uposlechl. Asyrský král vytáhl proti Damašku, zmocnil se ho, jeho obyvatele odvedl do Kíru a Resína usmrtil.

16:9  Tedy povolil jemu král Assyrský, a přitáhl k Damašku a dobyl ho, a přenesl obyvatele jeho do Kir, Rezina pak zabil.

16:9  Qui et acquievit voluntati ejus : ascendit enim rex Assyriorum in Damascum, et vastavit eam, et transtulit habitatores ejus Cyrenen : Rasin autem interfecit.

16:10  And king Achaz went to Damascus to meet Theglathphalasar, king of the Assyrians, and when he had seen the altar of Damascus, king Achaz sent to Urias, the priest, a pattern of it, and its likeness, according to all the work thereof.

16:10  And king Ahaz went to Damascus to meet Tiglath–pileser king of Assyria, and saw an altar that was at Damascus: and king Ahaz sent to Urijah the priest the fashion of the altar, and the pattern of it, according to all the workmanship thereof.

16:10  Král Achaz se odebral do Damašku, aby se tam setkal s Tiglat-pileserem, králem asyrským. Když uviděl oltář, který byl v Damašku, poslal král Achaz knězi Urijášovi nákres oltáře a plán všech prací.

16:10  Král Achaz se pak vypravil vstříc asyrskému králi Tiglat-pilesarovi do Damašku. Když spatřil damašský oltář, poslal knězi Uriášovi jeho nákres a podrobný popis jeho provedení.

16:10  Král Achaz se vydal asyrskému králi Tiglat–pileserovi do Damašku naproti a uviděl oltář, který byl v Damašku. Král Achaz poslal knězi Urijášovi náčrt oltáře i plán pro celé jeho zpracování.

16:10  I vypravil se král Achas vstříc Tiglatfalazarovi králi Assyrskému do Damašku. A uzřev král Achas oltář v Damašku, poslal k Uriášovi knězi podobenství toho oltáře, a formu jeho vedlé všelikého díla jeho.

16:10  Perrexitque rex Achaz in occursum Theglathphalasar regis Assyriorum in Damascum : cumque vidisset altare Damasci, misit rex Achaz ad Uriam sacerdotem exemplar ejus, et similitudinem juxta omne opus ejus.

16:11  And Urias, the priest, built an altar according to all that king Achaz had commanded from Damascus so did Urias, the priest, until king Achaz came from Damascus.

16:11  And Urijah the priest built an altar according to all that king Ahaz had sent from Damascus: so Urijah the priest made it against king Ahaz came from Damascus.

16:11  Kněz Urijáš postavil tedy oltář přesně tak, jak vzkázal král Achaz z Damašku. Kněz Urijáš tak učinil ještě před příchodem krále Achaza z Damašku.

16:11  Kněz Uriáš pak postavil oltář přesně podle údajů, které poslal král Achaz z Damašku. Stihl to ještě předtím, než se král Achaz odtamtud vrátil.

16:11  Kněz Urijáš postavil oltář zcela podle toho, co poslal král Achaz z Damašku. Tak to kněz Urijáš udělal dříve, nežli král Achaz přišel z Damašku.

16:11  I vzdělal Uriáš kněz oltář vedlé všeho toho, což byl poslal král Achas z Damašku. Tak učinil kněz Uriáš, prvé než se vrátil král Achas z Damašku.

16:11  Exstruxitque Urias sacerdos altare : juxta omnia quæ præceperat rex Achaz de Damasco, ita fecit sacerdos Urias donec veniret rex Achaz de Damasco.

16:12  And when the king was come from Damascus, he saw the altar and worshipped it: and went up and offered holocausts, and his own sacrifice;

16:12  And when the king was come from Damascus, the king saw the altar: and the king approached to the altar, and offered thereon.

16:12  Když král z Damašku přišel a viděl oltář, přistoupil k oltáři a obětoval na něm.

16:12  Když král dorazil z Damašku, prohlédl si oltář, přistoupil k němu a obětoval na něm.

16:12  Když král z Damašku přišel, uviděl oltář, přistoupil k oltáři a přinesl na něm oběti.

16:12  Když se pak navrátil král z Damašku, uzřev ten oltář přistoupil k němu a obětoval na něm.

16:12  Cumque venisset rex de Damasco, vidit altare, et veneratus est illud : ascenditque et immolavit holocausta et sacrificium suum,

16:13  And he offered libations, and poured the blood of the peace offerings, which he had offered, upon the altar.

16:13  And he burnt his burnt offering and his meat offering, and poured his drink offering, and sprinkled the blood of his peace offerings, upon the altar.

16:13  Zapálil na něm svou zápalnou oběť a oběť přídavnou, vykonal svou úlitbu a pokropil oltář krví z obětí pokojných.

16:13  Zažehl svou zápalnou i moučnou oběť, přinesl úlitbu a skropil oltář krví své pokojné oběti.

16:13  Obětoval svou zápalnou a přídavnou oběť, vylil svou litou oběť a pokropil ⌈oltář krví ze⌉ svých pokojných obětí.

16:13  A tak zapálil zápal svůj i suchou obět svou, a obětoval obět mokrou svou, a pokropil krví oltáře z pokojných obětí svých.

16:13  et libavit libamina, et fudit sanguinem pacificorum quæ obtulerat super altare.

16:14  But the altar of brass that was before the Lord, he removed from the face of the temple, and from the place of the altar, and from the place of the temple of the Lord: and he set it at the side of the altar towards the north.

16:14  And he brought also the brasen altar, which was before the Lord, from the forefront of the house, from between the altar and the house of the Lord, and put it on the north side of the altar.

16:14  Bronzový oltář, který byl před Hospodinem, dal přemístit z místa před Hospodinovým domem, z místa mezi novým oltářem a Hospodinovým domem, a umístil jej stranou nového oltáře, k severu.

16:14  Bronzový oltář, který stával před Hospodinem, ale nechal odnést z průčelí chrámu, z místa mezi novým oltářem a Hospodinovým chrámem, a postavil ho stranou onoho oltáře směrem na sever.

16:14  Bronzový oltář, který byl před Hospodinem, přemístil z průčelí domu (mezi novým oltářem a Hospodinovým domem) a dal ho na severní stranu od nového oltáře.

16:14  Oltář pak měděný, kterýž byl před Hospodinem, přenesl z přední strany domu, aby nestál mezi oltářem jeho a mezi domem Hospodinovým, a postavil jej po boku oltáře svého k půlnoci.

16:14  Porro altare æreum quod erat coram Domino, transtulit de facie templi, et de loco altaris, et de loco templi Domini : posuitque illud ex latere altaris ad aquilonem.

16:15  And king Achaz commanded Urias, the priest, saying: Upon the great altar offer the morning holocaust, and the evening sacrifice, and the king's holocaust, and his sacrifice, and the holocaust of the whole people of the land, and their sacrifices, and their libations: and all the blood of the holocaust, and all the blood of the victim, thou shalt pour out upon it: but the altar of brass shall be ready at my pleasure.

16:15  And king Ahaz commanded Urijah the priest, saying, Upon the great altar burn the morning burnt offering, and the evening meat offering, and the king’s burnt sacrifice, and his meat offering, with the burnt offering of all the people of the land, and their meat offering, and their drink offerings; and sprinkle upon it all the blood of the burnt offering, and all the blood of the sacrifice: and the brasen altar shall be for me to enquire by.

16:15  Potom přikázal král Achaz knězi Urijášovi: „Na velkém oltáři budeš zapalovat jitřní oběti zápalné a přídavnou oběť večerní, ale i zápalnou oběť královu i jeho oběť přídavnou; dále zápalnou oběť všeho lidu země a jejich oběť přídavnou a jejich úlitby. A budeš jej kropit veškerou krví zápalné oběti a veškerou krví obětního hodu. Bronzový oltář mi bude sloužit k drobopravectví.“

16:15  Potom král Achaz přikázal knězi Uriášovi: „Na tomto velkém novém oltáři obětuj ranní zápaly, večerní moučné oběti – zápalnou a moučnou oběť za krále i zápalnou a moučnou oběť s úlitbou za všechen lid země. Skrápěj ho krví zápalů a obětí. Co dělat s tím bronzovým oltářem, si ještě rozmyslím.“

16:15  Král Achaz pak přikázal knězi Urijášovi: Na velkém oltáři obětuj ranní zápalnou oběť a večerní přídavnou oběť, zápalnou a přídavnou oběť krále a zápalnou oběť všeho lidu země, jejich přídavnou oběť i jejich litou oběť. Pokrop jej veškerou krví zápalné oběti a veškerou krví obětního hodu. Bronzový oltář mi bude k vyhledávání.

16:15  I přikázal král Achas knězi Uriášovi, řka: Na větším oltáři obětuj zápaly jitřní, a obět suchou večerní, a obět zápalnou královskou s obětí suchou její, i obět zápalnou všeho lidu země, a oběti suché jejich, i oběti mokré jejich, a všelikou krví zápalu a všelikou krví oběti kropiti budeš na něj, oltář pak měděný bude mi k doptávání se Boha.

16:15  Præcepit quoque rex Achaz Uriæ sacerdoti, dicens : Super altare majus offer holocaustum matutinum, et sacrificium vespertinum, et holocaustum regis, et sacrificium ejus, et holocaustum universi populi terræ, et sacrificia eorum, et libamina eorum : et omnem sanguinem holocausti, et universum sanguinem victimæ super illud effundes : altare vero æreum erit paratum ad voluntatem meam.

16:16  So Urias, the priest, did according to all that king Achaz had commanded him.

16:16  Thus did Urijah the priest, according to all that king Ahaz commanded.

16:16  Kněz Urijáš učinil všechno přesně podle příkazu krále Achaza.

16:16  A kněz Uriáš udělal všechno přesně tak, jak mu Achaz přikázal.

16:16  Kněz Urijáš udělal všechno tak, jak mu král Achaz přikázal.

16:16  Tedy učinil Uriáš kněz všecko, jakž mu přikázal Achas.

16:16  Fecit igitur Urias sacerdos juxta omnia quæ præceperat rex Achaz.

16:17  And king Achaz took away the graven bases, and the laver that was upon them: and he took down the sea from the brazen oxen that held it up, and put it upon a pavement of stone.

16:17  And king Ahaz cut off the borders of the bases, and removed the laver from off them; and took down the sea from off the brasen oxen that were under it, and put it upon a pavement of stones.

16:17  Potom král Achaz odsekal lišty podstavců a sňal z nich nádrže. Dal též sejmout moře z bronzových býků, kteří byli pod ním, a dal je na kamenné dláždění.

16:17  Král Achaz pak osekal postranice z bronzových stojanů a sejmul z nich umyvadla. Moře sňal z bronzových býků, na nichž spočívalo, a položil je na kamenné dláždění.

16:17  Král Achaz usekl postranice podstavců a odstranil z nich nádrže; sundal také moře z bronzových býků, kteří byli pod ním, a dal ho na kamenný chodník.

16:17  Osekal také král Achas přepásaní podstavků, a odjal od nich pánve, a moře složil s volů měděných, kteříž byli pod ním, a položil je na dlážení kamenné.

16:17  Tulit autem rex Achaz cælatas bases, et luterem qui erat desuper : et mare deposuit de bobus æreis qui sustentabant illud, et posuit super pavimentum stratum lapide.

16:18  The Musach also for the sabbath, which he had built in the temple, and the king's entry from without, he turned into the temple of the Lord, because of the king of the Assyrians.

16:18  And the covert for the sabbath that they had built in the house, and the king’s entry without, turned he from the house of the Lord for the king of Assyria.

16:18  Dal též pozměnit u Hospodinova domu krytou chodbu dne odpočinku, kterou postavili při domě, i zvláštní královský vchod kvůli králi asyrskému.

16:18  Aby se zalíbil asyrskému králi, nechal z chrámu odstranit podstavec trůnu, který tam předtím postavili, a zrušil vnější královský vchod do Hospodinova chrámu.

16:18  Též sobotní krytou chodbu, která byla v domě postavena, i královský vnější vchod odstranil z Hospodinova domu kvůli asyrskému králi.

16:18  Zastření také sobotní, kteréž byli udělali v domě, a vcházení královské z zevnitř odjal od domu Hospodinova, boje se krále Assyrského.

16:18  Musach quoque sabbati quod ædificaverat in templo : et ingressum regis exterius convertit in templum Domini propter regem Assyriorum.

16:19  Now the rest of the acts of Achaz which he did, are they not written in the book of the words of the of the days of the kings of Juda?

16:19  Now the rest of the acts of Ahaz which he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

16:19  O ostatních příbězích Achazových, o tom, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

16:19  Ostatní Achazovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

16:19  Ostatní Achazovy činy, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

16:19  Jiní pak skutkové krále Achasa, kteréž činil, zapsáni jsou v knize o králích Judských.

16:19  Reliqua autem verborum Achaz quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda ?

16:20  And Achaz slept with his fathers, and was buried with them in the city of David, and Ezechias, his son, reigned in his stead.

16:20  And Ahaz slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David: and Hezekiah his son reigned in his stead.

16:20  I ulehl Achaz ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Chizkijáš.

16:20  Achaz ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi svými předky ve Městě Davidově. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Ezechiáš.

16:20  Achaz ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Chizkijáš.

16:20  I usnul Achas s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davidově, a kraloval Ezechiáš syn jeho místo něho.

16:20  Dormivitque Achaz cum patribus suis, et sepultus est cum eis in civitate David : et regnavit Ezechias filius ejus pro eo.

Chapter 17

17:1  In the twelfth year of Achaz king of Juda, Osee the son of Ela reigned in Samaria, over Israel, nine years.

17:1  In the twelfth year of Ahaz king of Judah began Hoshea the son of Elah to reign in Samaria over Israel nine years.

17:1  Ve dvanáctém roce vlády judského krále Achaza se stal králem nad Izraelem v Samaří Hóšea, syn Élův. Kraloval devět let.

17:1  Dvanáctého roku judského krále Achaze se izraelským králem stal Hošea, syn Ely. Kraloval v Samaří devět let

17:1  V dvanáctém roce vlády judského krále Achaza se stal králem nad Izraelem v Samaří Hóšea, syn Élův. Kraloval devět let.

17:1  Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let.

17:1  Anno duodecimo Achaz regis Juda, regnavit Osee filius Ela in Samaria super Israël novem annis.

17:2  And he did evil before the Lord: but not as the kings of Israel that had been before him.

17:2  And he did that which was evil in the sight of the Lord, but not as the kings of Israel that were before him.

17:2  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, ne však jako izraelští králové, kteří byli před ním.

17:2  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, i když ne tak jako izraelští králové před ním.

17:2  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, ovšem ne jako izraelští králové, kteří byli před ním.

17:2  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním.

17:2  Fecitque malum coram Domino, sed non sicut reges Israël qui ante eum fuerant.

17:3  Against him came up Salmanasar, king of the Assyrians; and Osee became his servant, and paid him tribute.

17:3  Against him came up Shalmaneser king of Assyria; and Hoshea became his servant, and gave him presents.

17:3  Proti němu vytáhl Šalmaneser, král asyrský, a Hóšea se stal jeho služebníkem a musel mu odvádět dávky.

17:3  Napadl ho asyrský král Šalman-assar. Hošea byl totiž jeho vazalem a odváděl mu dávky,

17:3  Vytáhl proti němu asyrský král Šalmaneser. Hóšea se stal jeho otrokem a odváděl mu dávky.

17:3  Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat.

17:3  Contra hunc ascendit Salmanasar rex Assyriorum, et factus est ei Osee servus, reddebatque illi tributa.

17:4  And when the king of the Assyrians found that Osee, endeavouring to rebel, had sent messengers to Sua, the king of Egypt, that he might not pay tribute to the king of the Assyrians, as he had done every year, he besieged him, bound him, and cast him into prison.

17:4  And the king of Assyria found conspiracy in Hoshea: for he had sent messengers to So king of Egypt, and brought no present to the king of Assyria, as he had done year by year: therefore the king of Assyria shut him up, and bound him in prison.

17:4  Potom odhalil asyrský král Hóšeovo spiknutí, že totiž poslal posly k Sóovi, králi egyptskému, a asyrskému králi už nepřinášel pravidelné roční dávky. Proto jej asyrský král spoutal a vsadil do žaláře.

17:4  ale asyrský král odhalil jeho zradu: Hošea poslal vyslance k egyptskému vládci do Soa a přestal asyrskému králi odvádět každoroční daň. Proto ho asyrský král zajal a v poutech vsadil do vězení.

17:4  Asyrský král však odhalil Hóšeovo spiknutí, že totiž poslal posly k egyptskému králi Sóovi a neodvedl asyrskému králi dávku jako každý rok. Proto ho asyrský král zadržel a spoutal ho v žaláři.

17:4  Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře.

17:4  Cumque deprehendisset rex Assyriorum Osee, quod rebellare nitens misisset nuntios ad Sua regem Ægypti ne præstaret tributa regi Assyriorum sicut singulis annis solitus erat, obsedit eum, et vinctum misit in carcerem.

17:5  And he went through all the land: and going up to Samaria, he besieged it three years.

17:5  Then the king of Assyria came up throughout all the land, and went up to Samaria, and besieged it three years.

17:5  Asyrský král táhl celou zemí, přitáhl až k Samaří a obléhal je tři léta.

17:5  Asyrský král vtrhl do celé země, přitáhl až k Samaří a tři roky město obléhal.

17:5  Asyrský král táhl celou zemí, přitáhl k Samaří a tři roky ho obléhal.

17:5  I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta.

17:5  Pervagatusque est omnem terram : et ascendens Samariam, obsedit eam tribus annis.

17:6  And in the ninth year of Osee, the king of the Assyrians took Samaria, and carried Israel away to Assyria: and he placed them in Hala, and Habor, by the river of Gozan, in the cities of the Medes.

17:6  In the ninth year of Hoshea the king of Assyria took Samaria, and carried Israel away into Assyria, and placed them in Halah and in Habor by the river of Gozan, and in the cities of the Medes.

17:6  V devátém roce Hóšeovy vlády dobyl asyrský král Samaří. Vystěhoval Izraele do Asýrie a usadil jej v Chalachu a Chabóru při řece Gózanu a v městech médských.

17:6  Devátého roku Hošeovy vlády konečně Samaří dobyl a Izraelce odvlekl do Asýrie. Usídlil je v Chalachu a Chaboru na řece Gozan a v médských městech.

17:6  V devátém roce Hóšeovy vlády asyrský král Samaří dobyl, odvedl Izraelce do Asýrie a usídlil je v Chalachu, u řeky Chabóru v Gózanu a v městech médských.

17:6  Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských.

17:6  Anno autem nono Osee, cepit rex Assyriorum Samariam, et transtulit Israël in Assyrios : posuitque eos in Hala et in Habor juxta fluvium Gozan, in civitatibus Medorum.

17:7  For so it was that the children of Israel had sinned against the Lord, their God, who brought them out of the land of Egypt, from under the hand of Pharao, king of Egypt; and they worshipped strange gods.

17:7  For so it was, that the children of Israel had sinned against the Lord their God, which had brought them up out of the land of Egypt, from under the hand of Pharaoh king of Egypt, and had feared other gods,

17:7  Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země z područí faraóna, krále egyptského. Oni se však báli bohů jiných

17:7  Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z Egypta, z moci egyptského vládce faraona. Uctívali cizí bohy

17:7  Stalo se to, protože synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země, z područí faraona, egyptského krále. Báli se jiných bohů

17:7  To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí,

17:7  Factum est enim, cum peccassent filii Israël Domino Deo suo, qui eduxerat eos de terra Ægypti, de manu Pharaonis regis Ægypti, coluerunt deos alienos.

17:8  And they walked according to the way of the nations which the Lord had destroyed in the sight of the children of Israel, and of the kings of Israel: because they had done in like manner.

17:8  And walked in the statutes of the heathen, whom the Lord cast out from before the children of Israel, and of the kings of Israel, which they had made.

17:8  a řídili se zvyklostmi pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal, i ustanoveními, která vydali králové izraelští.

17:8  a řídili se zvyklostmi národů, které před nimi Hospodin vyhnal, a zvyklostmi izraelských králů.

17:8  a žili podle náboženských zvyklostí národů, které Hospodin před syny Izraele vyhnal, a podle ustanovení izraelských králů, která ustanovili.

17:8  Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských,) a králů Izraelských, kteráž nařídili.

17:8  Et ambulaverunt juxta ritum gentium quas consumpserat Dominus in conspectu filiorum Israël et regum Israël, quia similiter fecerant.

17:9  And the children of Israel offended the Lord, their God, with things that were not right: and built them high places in all their cities, from the tower of the watchmen to the fenced city.

17:9  And the children of Israel did secretly those things that were not right against the Lord their God, and they built them high places in all their cities, from the tower of the watchmen to the fenced city.

17:9  Izraelci podnikali věci, které nemohly obstát před Hospodinem, jejich Bohem: nastavěli si posvátná návrší ve všech svých městech, jak při hlídkové věži, tak v opevněném městě,

17:9  Synové Izraele prováděli špatnosti proti Hospodinu, svému Bohu. Ve všech svých městech – od hlídkových věží až po pevnosti – si nastavěli obětní výšiny.

17:9  Synové Izraele konali proti Hospodinu, svému Bohu, nesprávné věci, a ve všech svých městech -- od strážní věže až po opevněné město -- si postavili návrší.

17:9  Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného.

17:9  Et offenderunt filii Israël verbis non rectis Dominum Deum suum : et ædificaverunt sibi excelsa in cunctis urbibus suis, a turre custodum usque ad civitatem munitam.

17:10  And they made them statues and groves on every high hill, and under every shady tree:

17:10  And they set them up images and groves in every high hill, and under every green tree:

17:10  postavili si posvátné sloupy a kůly na kdejakém vysokém pahorku a pod kdejakým zeleným stromem

17:10  Na kdejakém vyšším návrší a pod kdejakým košatým stromem si nadělali posvátné sloupy a Ašeřiny kůly.

17:10  Posvátné sloupy a posvátné kůly si postavili na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným stromem.

17:10  A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným,

17:10  Feceruntque sibi statuas et lucos in omni colle sublimi, et subter omne lignum nemorosum :

17:11  And they burnt incense there upon altars, after the manner of the nations which the Lord had removed from their face: and they did wicked things, provoking the Lord.

17:11  And there they burnt incense in all the high places, as did the heathen whom the Lord carried away before them; and wrought wicked things to provoke the Lord to anger:

17:11  a pálili tam na všech posvátných návrších kadidlo jako pronárody, které Hospodin před nimi vystěhoval. Dopouštěli se zlých věcí, a tak uráželi Hospodina.

17:11  Na všech těch výšinách pálili kadidlo, jako to dělali pohané, které před nimi Hospodin vyhnal. Prováděli zlé věci a popouzeli Hospodina.

17:11  Tam na každém návrší pálili oběti jako národy, které před nimi Hospodin odvedl, a páchali zlé věci, aby Hospodina provokovali k hněvu.

17:11  Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina.

17:11  et adolebant ibi incensum super aras in morem gentium quas transtulerat Dominus a facie eorum : feceruntque verba pessima irritantes Dominum.

17:12  And they worshipped abominations, concerning which the Lord had commanded them that they should not do this thing.

17:12  For they served idols, whereof the Lord had said unto them, Ye shall not do this thing.

17:12  Sloužili hnusným modlám, ačkoliv jim Hospodin řekl: „Nic takového nedělejte.“

17:12  Sloužili hnusným modlám, ačkoli jim Hospodin řekl: „To nesmíte!“

17:12  Sloužili bůžkům, o kterých Hospodin řekl: Nic takového nedělejte.

17:12  A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho.

17:12  Et coluerunt immunditias de quibus præcepit eis Dominus ne facerent verbum hoc.

17:13  And the Lord testified to them in Israel, and in Juda, by the hand of all the prophets and seers, saying: Return from your wicked ways, and keep my precepts, and ceremonies, according to all the law which I commanded your fathers: and as I have sent to you in the hand of my servants the prophets.

17:13  Yet the Lord testified against Israel, and against Judah, by all the prophets, and by all the seers, saying, Turn ye from your evil ways, and keep my commandments and my statutes, according to all the law which I commanded your fathers, and which I sent to you by my servants the prophets.

17:13  Hospodin varoval Izraele i Judu skrze každého proroka a každého vidoucího: „Odvraťte se od svých zlých cest, dbejte na mé příkazy a na má nařízení podle celého zákona, který jsem přikázal vašim otcům a který jsem vám poslal skrze své služebníky proroky.“

17:13  Hospodin varoval Izrael i Judu skrze všechny své proroky a vidoucí: „Odvraťte se od svých zlých cest a dodržujte má přikázání a ustanovení! Tak to stojí v celém Zákoně, který jsem svěřil vašim otcům a který jsem vám předal skrze své služebníky proroky.“

17:13  Hospodin varoval Izrael a Judu prostřednictvím všech proroků a všech vidoucích slovy: Odvraťte se od svých zlých cest a zachovávejte mé příkazy, má ustanovení zcela podle zákona, který jsem přikázal vašim otcům a který jsem jim poslal prostřednictvím svých otroků proroků.

17:13  I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.

17:13  Et testificatus est Dominus in Israël et in Juda per manum omnium prophetarum et videntium, dicens : Revertimini a viis vestris pessimis, et custodite præcepta mea et cæremonias, juxta omnem legem quam præcepi patribus vestris, et sicut misi ad vos in manu servorum meorum prophetarum.

17:14  And they hearkened not, but hardened their necks like to the neck of their fathers, who would not obey the Lord, their God.

17:14  Notwithstanding they would not hear, but hardened their necks, like to the neck of their fathers, that did not believe in the Lord their God.

17:14  Neuposlechli, ale byli tvrdošíjní jako jejich otcové, kteří nevěřili Hospodinu, svému Bohu.

17:14  Oni však neposlechli a zatvrdili se. Byli tvrdošíjní stejně jako jejich otcové, kteří nevěřili v Hospodina, svého Boha.

17:14  Neposlouchali však, nýbrž zatvrdili svou šíji jako ⌈jejich otcové,⌉ kteří nevěřili Hospodinu, svému Bohu.

17:14  Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého.

17:14  Qui non audierunt, sed induraverunt cervicem suam juxta cervicem patrum suorum, qui noluerunt obedire Domino Deo suo.

17:15  And they rejected his ordinances, and the covenant that he made with their fathers, and the testimonies which he testified against them: and they followed vanities, and acted vainly: and they followed the nations that were round about them, concerning which the Lord had commanded them that they should not do as they did.

17:15  And they rejected his statutes, and his covenant that he made with their fathers, and his testimonies which he testified against them; and they followed vanity, and became vain, and went after the heathen that were round about them, concerning whom the Lord had charged them, that they should not do like them.

17:15  Zavrhli jeho nařízení i jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich otci, i jeho výstrahy, jimiž je varoval, a chodili za modlářským přeludem a přeludem se stali, následovali pronárody, které byly kolem nich, ačkoli jim Hospodin přikázal, aby byly kolem nich, ačkoli jim Hospodin přikázal, aby nejednali jako ony.

17:15  Zavrhli jeho pravidla, jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich otci, i jeho výstrahy, jimiž je varoval. Marnost následovali a marností se stali. Následovali národy ve svém okolí, ačkoli jim Hospodin řekl: „To nesmíte!“

17:15  Zavrhli jeho ustanovení a jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich otci, i jeho napomenutí, kterými je napomínal. Chodili za nicotností a nicotností se stali, i za národy, které byly kolem nich a o nichž Hospodin přikázal, aby nejednali jako oni.

17:15  A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni.

17:15  Et abjecerunt legitima ejus, et pactum quod pepigit cum patribus eorum, et testificationes quibus contestatus est eos : secutique sunt vanitates, et vane egerunt : et secuti sunt gentes quæ erant per circuitum eorum, super quibus præceperat Dominus eis ut non facerent sicut et illæ faciebant.

17:16  And they forsook all the precepts of the Lord, their God: and made to themselves two molten calves, and groves, and adored all the host of heaven: and they served Baal,

17:16  And they left all the commandments of the Lord their God, and made them molten images, even two calves, and made a grove, and worshipped all the host of heaven, and served Baal.

17:16  Ale oni opustili všechna přikázání Hospodina, svého Boha, a odlili si sochu, dva býčky, udělali si posvátný kůl, klaněli se veškerému nebeskému zástupu a sloužili Baalovi.

17:16  Opustili všechna přikázání Hospodina, svého Boha, a odlili si dvě telata. Vyrobili si také posvátné kůly, klaněli se všem nebeským zástupům a sloužili Baalovi.

17:16  Opustili všechny příkazy Hospodina, svého Boha, a udělali si lité modly, dvě telata, i posvátné kůly a klaněli se celému nebeskému zástupu a sloužili Baalovi.

17:16  A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi.

17:16  Et dereliquerunt omnia præcepta Domini Dei sui : feceruntque sibi conflatiles duos vitulos, et lucos, et adoraverunt universam militiam cæli : servieruntque Baal,

17:17  And consecrated their sons, and their daughters, through fire: and they gave themselves to divinations, and soothsayings: and they delivered themselves up to do evil before the Lord, to provoke him.

17:17  And they caused their sons and their daughters to pass through the fire, and used divination and enchantments, and sold themselves to do evil in the sight of the Lord, to provoke him to anger.

17:17  Prováděli své syny a dcery ohněm, obírali se věštěním a hadačstvím a propůjčovali se k činům, které jsou zlé v Hospodinových očích, a tak ho uráželi.

17:17  Své syny a dcery prováděli ohněm a zabývali se čarováním a věštěním. Zaprodali se, páchali, co je v Hospodinových očích zlé, a popouzeli ho.

17:17  Prováděli své syny a dcery ohněm, ⌈zabývali se věštěním⌉ a znameními, zaprodali se, aby páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a tak ho provokovali k hněvu.

17:17  A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.

17:17  et consecraverunt filios suos et filias suas per ignem : et divinationibus inserviebant, et auguriis : et tradiderunt se ut facerent malum coram Domino, ut irritarent eum.

17:18  And the Lord was very angry with Israel, and removed them from his sight, and there remained only the tribe of Juda.

17:18  Therefore the Lord was very angry with Israel, and removed them out of his sight: there was none left but the tribe of Judah only.

17:18  Hospodin se na Izraele velice rozhněval a odvrhl jej od své tváře, nezůstal nikdo, jenom kmen Juda.

17:18  Hospodin se na Izrael nesmírně rozhněval a vyhnal je ze své blízkosti. Ponechal tam jen samotný kmen Juda.

17:18  Hospodin se na Izrael velmi rozhněval, odstranil jej od své tváře; zůstal jenom sám kmen Juda.

17:18  Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova.

17:18  Iratusque est Dominus vehementer Israëli, et abstulit eos a conspectu suo, et non remansit nisi tribus Juda tantummodo.

17:19  But neither did Juda itself keep the commandments of the Lord, their God: but they walked in the errors of Israel, which they had wrought.

17:19  Also Judah kept not the commandments of the Lord their God, but walked in the statutes of Israel which they made.

17:19  Ale ani Juda nedbal na příkazy Hospodina, svého Boha. Řídil se zvyklostmi, které zavedl Izrael.

17:19  Ani Juda však nedodržoval přikázání Hospodina, svého Boha. Řídili se zvyklostmi Izraele, jednali jako oni.

17:19  Ani Juda však nezachoval příkazy Hospodina, svého Boha. Žili podle ⌈náboženských zvyklostí, které si Izrael ustanovil.⌉

17:19  Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili.

17:19  Sed nec ipse Juda custodivit mandata Domini Dei sui : verum ambulavit in erroribus Israël, quos operatus fuerat.

17:20  And the Lord cast off all the seed of Israel, and afflicted them, and delivered them into the hand of spoilers, till he cast them away from his face:

17:20  And the Lord rejected all the seed of Israel, and afflicted them, and delivered them into the hand of spoilers, until he had cast them out of his sight.

17:20  Proto Hospodin všechno potomstvo Izraele zavrhl, pokořil je a vydal je do rukou plenitelů, až je vůbec od sebe odmrštil.

17:20  Hospodin pak celé pokolení Izraele zavrhl. Ponížil je, vydával je do rukou nájezdníků, až je nakonec zapudil ze své blízkosti.

17:20  Hospodin zavrhl celé potomstvo Izraele, pokořil je a vydal je do ruky pustošitelů, až je od sebe odvrhl.

17:20  A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své.

17:20  Projecitque Dominus omne semen Israël, et afflixit eos, et tradidit eos in manu diripientium, donec projiceret eos a facie sua :

17:21  Even from that time, when Israel was rent from the house of David, and made Jeroboam, son of Nabat, their king: for Jeroboam separated Israel from the Lord, and made them commit a great sin.

17:21  For he rent Israel from the house of David; and they made Jeroboam the son of Nebat king: and Jeroboam drave Israel from following the Lord, and made them sin a great sin.

17:21  Když odtrhl Izraele od domu Davidova, dosadili za krále Jarobeáma, syna Nebatova. Jarobeám odvrátil Izraele od Hospodina a svedl jej k velikému hříchu.

17:21  Když odtrhl Izrael od domu Davidova, udělali si králem Jeroboáma, syna Nebatova. Jeroboám ale Izrael odvrátil od Hospodina a svedl je k velikému hříchu.

17:21  Když odtrhl Izrael od domu Davidova, ustanovili si králem Jarobeáma, syna Nebatova. Jarobeám odvedl Izrael od následování Hospodina a svedl ho k velkému hříchu.

17:21  Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým.

17:21  ex eo jam tempore quo scissus est Israël a domo David, et constituerunt sibi regem Jeroboam filium Nabat : separavit enim Jeroboam Israël a Domino, et peccare eos fecit peccatum magnum.

17:22  And the children of Israel walked in all the sins of Jeroboam, which he had done: and they departed not from them,

17:22  For the children of Israel walked in all the sins of Jeroboam which he did; they departed not from them;

17:22  A Izraelci chodili ve všech hříších Jarobeámových, kterých se dopustil, a neupustili od nich.

17:22  Synové Izraele pak pokračovali ve všech hříších, které páchal Jeroboám, a neodvrátili se od nich.

17:22  Synové Izraele pak následovali všechny hříchy Jarobeámovy, které páchal, a neodvrátili se od nich.

17:22  A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich,

17:22  Et ambulaverunt filii Israël in universis peccatis Jeroboam quæ fecerat : et non recesserunt ab eis,

17:23  Till the Lord removed Israel from his face, as he had spoken in the hand of all his servants, the prophets: and Israel was carried away out of their land to Assyria, unto this day.

17:23  Until the Lord removed Israel out of his sight, as he had said by all his servants the prophets. So was Israel carried away out of their own land to Assyria unto this day.

17:23  Proto Hospodin odvrhl Izraele od své tváře, jak mu předpovídal skrze všechny své služebníky proroky. Vystěhoval Izraele z jeho země do Asýrie, jak je tomu dodnes.

17:23  Nakonec tedy Hospodin vyhnal Izrael ze své blízkosti, jak je varoval skrze všechny své služebníky proroky. Izrael je proto až dodnes vystěhován ze své země do Asýrie.

17:23  Nakonec Hospodin odstranil Izrael od své tváře, jak řekl prostřednictvím všech svých otroků proroků, a odvedl Izrael z jeho země do Asýrie, jak je tomu dodnes.

17:23  Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne.

17:23  usquequo Dominus auferret Israël a facie sua, sicut locutus fuerat in manu omnium servorum suorum prophetarum : translatusque est Israël de terra sua in Assyrios, usque in diem hanc.

17:24  And the king of the Assyrians brought people from Babylon, and from Cutha, and from Avah, and from Emath, and from Sepharvaim: and placed them in the cities of Samaria instead of the children of Israel: and they possessed Samaria, and dwelt in the cities thereof.

17:24  And the king of Assyria brought men from Babylon, and from Cuthah, and from Ava, and from Hamath, and from Sepharvaim, and placed them in the cities of Samaria instead of the children of Israel: and they possessed Samaria, and dwelt in the cities thereof.

17:24  Asyrský král přivedl lid z Babylóna, Kútu, Avy, Chamátu a Sefarvajimu a usadil jej v samařských městech místo Izraelců. Dostali do vlastnictví Samařsko a sídlili v jeho městech.

17:24  Asyrský král pak přivedl pohany z Babylonu, Kúty, Avy, Chamátu a Sefarvaimu a usídlil je v samařských městech namísto synů Izraele. Tak ovládli Samaří a zabydleli se v izraelských městech.

17:24  Asyrský král přivedl lid z Babylona, z Kútu, Avy, Chamátu a Sefarvajimu a usídlil ho v samařských městech místo synů Izraele; obsadili Samaří a pobývali v jeho městech.

17:24  Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich.

17:24  Adduxit autem rex Assyriorum de Babylone, et de Cutha, et de Avah, et de Emath, et de Sepharvaim : et collocavit eos in civitatibus Samariæ pro filiis Israël : qui possederunt Samariam, et habitaverunt in urbibus ejus.

17:25  And when they began to dwell there, they feared not the Lord: and the Lord sent lions among them, which killed them.

17:25  And so it was at the beginning of their dwelling there, that they feared not the Lord: therefore the Lord sent lions among them, which slew some of them.

17:25  Tam se na začátku svého pobytu Hospodina nebáli; proto na ně Hospodin poslal lvy, kteří je dávili.

17:25  Když tam začali žít, nesloužili Hospodinu, a tak na ně poslal lvy, kteří je zabíjeli.

17:25  I stalo se na počátku, co tam sídlili, že se nebáli Hospodina a Hospodin mezi ně poslal lvy a ti mezi nimi zabíjeli.

17:25  I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili.

17:25  Cumque ibi habitare cœpissent, non timebant Dominum : et immisit in eos Dominus leones, qui interficiebant eos.

17:26  And it was told the king of the Assyrians, and it was said: The nations which thou hast removed, and made to dwell in the cities of Samaria, know not the ordinances of the God of the land: and the Lord hath sent lions among them: and behold they kill them, because they know not the manner of the God of the land.

17:26  Wherefore they spake to the king of Assyria, saying, The nations which thou hast removed, and placed in the cities of Samaria, know not the manner of the God of the land: therefore he hath sent lions among them, and, behold, they slay them, because they know not the manner of the God of the land.

17:26  Tu řekli asyrskému králi: „Pronárody, které jsi přestěhoval a usadil v samařských městech, neznají řád Boha té země. Proto na ně poslal lvy a ti jim přinášejí smrt, protože neznají řád Boha té země.“

17:26  Asyrský král tehdy dostal zprávu: „Národy, které jsi vystěhoval a přesídlil do samařských měst, neznají způsoby Boha té země, a tak na ně poslal lvy, kteří je zabíjejí. Je to proto, že neznají způsoby Boha té země.“

17:26  Tehdy řekli asyrskému králi: Národy, které jsi odvedl a usídlil v samařských městech, neznají nařízení Boha té země. Poslal mezi ně lvy a ti je usmrcují, protože neznají nařízení Boha té země.

17:26  Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té.

17:26  Nuntiatumque est regi Assyriorum, et dictum : Gentes quas transtulisti, et habitare fecisti in civitatibus Samariæ, ignorant legitima Dei terræ : et immisit in eos Dominus leones, et ecce interficiunt eos, eo quod ignorent ritum Dei terræ.

17:27  And the king of the Assyrians commanded, saying: Carry thither one of the priests whom you brought from thence captive, and let him go, and dwell with them: and let him teach them the ordinances of the God of the land.

17:27  Then the king of Assyria commanded, saying, Carry thither one of the priests whom ye brought from thence; and let them go and dwell there, and let him teach them the manner of the God of the land.

17:27  Asyrský král přikázal: „Doveďte tam jednoho z kněží, které jste odtud vystěhovali. Ať lidé jdou a bydlí tam a on ať je učí řádu Boha té země!“

17:27  Asyrský král proto vydal rozkaz: „Doveďte tam jednoho z kněží, které jste odtud vyhnali. Smí se tam vrátit a žít tam, aby je vyučoval způsobům Boha té země.“

17:27  Asyrský král přikázal: Přiveďte tam jednoho z kněží, které jste odtamtud odvedli. Ať jde, pobývá tam a ať je vyučuje nařízení Boha té země.

17:27  I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té.

17:27  Præcepit autem rex Assyriorum, dicens : Ducite illuc unum de sacerdotibus quos inde captivos adduxistis, et vadat, et habitet cum eis : et doceat eos legitima Dei terræ.

17:28  So one of the priests, who had been carried away captive from Samaria, came and dwelt in Bethel, and taught them how they should worship the Lord.

17:28  Then one of the priests whom they had carried away from Samaria came and dwelt in Beth–el, and taught them how they should fear the Lord.

17:28  Tak přišel jeden z kněží, které vystěhovali ze Samaří, a usadil se v Bét-elu. Učil je, jak by se měli bát Hospodina.

17:28  Jeden z kněží odvlečených ze Samaří tedy přišel, usadil se v Bet-elu a učil je, jak uctívat Hospodina.

17:28  Přišel tedy jeden z kněží, ⌈kteří byli odvedeni⌉ ze Samaří, pobýval v Bét–elu a učil je, jak se mají bát Hospodina.

17:28  Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu.

17:28  Igitur cum venisset unus de sacerdotibus his qui captivi ducti fuerant de Samaria, habitavit in Bethel, et docebat eos quomodo colerent Dominum.

17:29  And every nation made gods of their own and put them in the temples of the high places, which the Samaritans had made, every nation in their cities where they dwelt.

17:29  Howbeit every nation made gods of their own, and put them in the houses of the high places which the Samaritans had made, every nation in their cities wherein they dwelt.

17:29  Každý pronárod si udělal svého boha a postavil jej v domě na posvátných návrších, která udělali Samařané. Každý pronárod to udělal ve svém městě, v němž bydlel.

17:29  Každý z těch národů si ale ve městě, kam přišel bydlet, nadělal vlastní bohy a vystavili si je ve svatyních, které Samaritáni postavili na svých obětních výšinách.

17:29  ⌈Každý národ⌉ si udělal své bohy a položili je ve svatyních návrší, které udělali Samařané; každý národ to udělal ve svých městech, kde pobývali.

17:29  A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili.

17:29  Et unaquæque gens fabricata est deum suum : posueruntque eos in fanis excelsis quæ fecerant Samaritæ, gens et gens in urbibus suis, in quibus habitabat.

17:30  For the men of Babylon made Sochothbenoth: and the Cuthites made Nergel: and the men of Emath made Asima.

17:30  And the men of Babylon made Succoth–benoth, and the men of Cuth made Nergal, and the men of Hamath made Ashima,

17:30  Muži babylónští udělali Sukót-benóta, muži z Kútu udělali Nergala, muži z Chamátu udělali Ašímu.

17:30  Babylóňané si udělali Sukot-benot, obyvatelé Kútu si udělali Nergala, Chamáťané si udělali Ašima,

17:30  Muži z Babylonu si udělali Sukót–benóta, muži z Kútu si udělali Nergala, muži z Chamátu si udělali Ašímu.

17:30  Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima.

17:30  Viri enim Babylonii fecerunt Sochothbenoth : viri autem Cuthæi fecerunt Nergel : et viri de Emath fecerunt Asima.

17:31  And the Hevites made Nebahaz, and Tharthac. And they that were of Sepharvaim burnt their children in fire, to Adramelech and Anamelech, the gods of Sepharvaim.

17:31  And the Avites made Nibhaz and Tartak, and the Sepharvites burnt their children in fire to Adrammelech and Anammelech, the gods of Sepharvaim.

17:31  Avíjci udělali Nibchaza a Tartaka, Sefarvajci spalovali své syny v ohni Adramelekovi a Anamelekovi, božstvům sefarvajským.

17:31  Avijci si udělali Nibchaza a Tartaka. Obyvatelé Sefarvaimu spalovali své děti v ohni sefarvaimským božstvům Adramelechovi a Anamelechovi.

17:31  Avíjci si udělali Nibchaza a Tartaka, Sefarvajimci spalovali své syny ohněm Adramelekovi a Anamelekovi, bohům Sefarvajimu.

17:31  Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským.

17:31  Porro Hevæi fecerunt Nebahaz et Tharthac. Hi autem qui erant de Sepharvaim, comburebant filios suos igni, Adramelech et Anamelech diis Sepharvaim,

17:32  And nevertheless they worshipped the Lord. And they made to themselves, of the lowest of the people, priests of the high places, and they placed them in the temples of the high places.

17:32  So they feared the Lord, and made unto themselves of the lowest of them priests of the high places, which sacrificed for them in the houses of the high places.

17:32  Báli se sice i Hospodina, ale dělali si kněze posvátných návrší ze spodiny lidu. Ti za ně obětovali v domě posvátných návrší.

17:32  K tomu pak ještě uctívali Hospodina; zřídili si ale své vlastní kněze posvátných výšin, kteří za ně obětovali ve svatyních na výšinách.

17:32  Báli se Hospodina, ale udělali si ze své spodiny kněze návrší. Ti za ně jednali ve svatyních návrší.

17:32  A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí.

17:32  et nihilominus colebant Dominum. Fecerunt autem sibi de novissimis sacerdotes excelsorum, et ponebant eos in fanis sublimibus.

17:33  And when they worshipped the Lord, they served also their own gods, according to the custom of the nations out of which they were brought to Samaria:

17:33  They feared the Lord, and served their own gods, after the manner of the nations whom they carried away from thence.

17:33  Báli se Hospodina, ale sloužili rovněž svým božstvům podle obyčeje těch pronárodů, z nichž byli přestěhováni.

17:33  Uctívali sice Hospodina, ale sloužili také svým vlastním bohům podle zvyklostí těch národů, z nichž byli vystěhováni.

17:33  Báli se Hospodina, ale otročili svým bohům podle nařízení národů, odkud byli odvedeni.

17:33  Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli.

17:33  Et cum Dominum colerent, diis quoque suis serviebant juxta consuetudinem gentium, de quibus translati fuerant Samariam.

17:34  Unto this day they follow the old manner: they fear not the Lord, neither do they keep his ceremonies, and judgments, and law, and the commandment, which the Lord commanded the children of Jacob, whom he surnamed Israel:

17:34  Unto this day they do after the former manners: they fear not the Lord, neither do they after their statutes, or after their ordinances, or after the law and commandment which the Lord commanded the children of Jacob, whom he named Israel;

17:34  Až dodnes jednají podle dřívějších obyčejů; Hospodina se nebojí a nejednají podle příslušných nařízení a příslušného řádu, podle zákona a podle přikázání, jež vydal Hospodin synům Jákoba, jemuž dal jméno Izrael.

17:34  Až dodnes se řídí podle svých starých zvyků. Nebojí se Hospodina a neřídí se podle jeho ustanovení a práv ani podle Zákona a přikázání, která Hospodin svěřil synům Jákoba, jemuž dal jméno Izrael.

17:34  Dodnes jednají podle dřívějších nařízení, nebojí se Hospodina a nejednají podle ustanovení, nařízení, zákona a příkazů, které Hospodin přikázal synům Jákoba, jemuž dal jméno Izrael.

17:34  A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem.

17:34  Usque in præsentem diem morem sequuntur antiquum : non timent Dominum, neque custodiunt cæremonias ejus, judicia, et legem, et mandatum, quod præceperat Dominus filiis Jacob, quem cognominavit Israël :

17:35  With whom he made a covenant, and charged them, saying: You shall not fear strange gods, nor shall you adore them, nor worship them, nor sacrifice to them.

17:35  With whom the Lord had made a covenant, and charged them, saying, Ye shall not fear other gods, nor bow yourselves to them, nor serve them, nor sacrifice to them:

17:35  S těmi Hospodin uzavřel smlouvu a přikázal jim: „Nebudete se bát jiných bohů, nebudete se jim klanět ani jim sloužit ani jim obětovat.

17:35  S těmi Hospodin kdysi uzavřel smlouvu a přikázal jim: „Neuctívejte cizí bohy, neklaňte se jim, neslužte jim ani jim neobětujte!

17:35  Hospodin s nimi uzavřel smlouvu a přikázal jim: Nebojte se jiných bohů, neklaňte se jim, neslužte jim a neobětujte jim;

17:35  Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati.

17:35  et percusserat cum eis pactum, et mandaverat eis, dicens : Nolite timere deos alienos, et non adoretis eos, neque colatis eos, et non immoletis eis :

17:36  But the Lord, your God, who brought you out of the land of Egypt, with great power, and a stretched out arm, him shall you fear, and him shall you adore, and to him shall you sacrifice.

17:36  But the Lord, who brought you up out of the land of Egypt with great power and a stretched out arm, him shall ye fear, and him shall ye worship, and to him shall ye do sacrifice.

17:36  Jenom Hospodina, který vás vyvedl z egyptské země s velikou silou a se vztaženou paží, se budete bát, jemu se budete klanět a jemu obětovat.

17:36  Pouze Hospodina, který vás vyvedl z Egypta velikou silou a vztaženou paží, jeho jediného ctěte, jemu se klanějte a jemu obětujte.

17:36  ale jenom Hospodina, který vás vyvedl z egyptské země velkou silou a vztaženou paží -- toho se bojte, jemu se klaňte a jemu obětujte.

17:36  Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati.

17:36  sed Dominum Deum vestrum, qui eduxit vos de terra Ægypti in fortitudine magna et in brachio extento, ipsum timete, et illum adorate, et ipsi immolate.

17:37  And the ceremonies, and judgments, and law, and the commandment, which he wrote for you, you shall observe to do them always: and you shall not fear strange gods.

17:37  And the statutes, and the ordinances, and the law, and the commandment, which he wrote for you, ye shall observe to do for evermore; and ye shall not fear other gods.

17:37  Budete dbát na nařízení a řády, na zákon i přikázání, které pro vás napsal, a plnit je po všechny dny. Nebudete se bát jiných bohů.

17:37  Po všechny dny pečlivě dodržujte ustanovení, práva, Zákon a přikázání, která vám napsal. Neuctívejte cizí bohy.

17:37  Ta ustanovení, nařízení, zákony a příkazy, které vám napsal, zachovávejte a plňte po všechny dny. Nebojte se jiných bohů.

17:37  Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích.

17:37  Cæremonias quoque, et judicia, et legem, et mandatum, quod scripsit vobis, custodite ut faciatis cunctis diebus : et non timeatis deos alienos.

17:38  And the covenant that he made with you, you shall not forget: neither shall ye worship strange Gods,

17:38  And the covenant that I have made with you ye shall not forget; neither shall ye fear other gods.

17:38  Nezapomínejte na smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel, a jiných bohů se nebojte.

17:38  Nezapomínejte na smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel, a neuctívejte cizí bohy.

17:38  Na smlouvu, kterou s vámi uzavřel, nezapomínejte. Nebojte se jiných bohů,

17:38  Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích.

17:38  Et pactum quod percussit vobiscum, nolite oblivisci : nec colatis deos alienos,

17:39  But fear the Lord, your God, and he shall deliver you out of the hand of all your enemies.

17:39  But the Lord your God ye shall fear; and he shall deliver you out of the hand of all your enemies.

17:39  Budete-li se bát Hospodina, svého Boha, on vás vysvobodí z rukou všech vašich nepřátel.“

17:39  Ctěte jen Hospodina, svého Boha. On vás zachrání z rukou všech vašich nepřátel!“

17:39  ale jenom Hospodina, svého Boha, se bojte a on vás vysvobodí z ruky všech vašich nepřátel.

17:39  Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich.

17:39  sed Dominum Deum vestrum timete, et ipse eruet vos de manu omnium inimicorum vestrorum.

17:40  But they did not hearken to them, but did according to their old custom.

17:40  Howbeit they did not hearken, but they did after their former manner.

17:40  Ale oni neuposlechli, nýbrž jednali podle svého dřívějšího obyčeje.

17:40  Oni však neposlechli a řídili se podle svých starých zvyků.

17:40  Neposlechli, ale jednali podle svých dřívějších nařízení.

17:40  A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili.

17:40  Illi vero non audierunt, sed juxta consuetudinem suam pristinam perpetrabant.

17:41  So these nations feared the Lord, but nevertheless served also their idols: their children also, and grandchildren, as their fathers did, so do they unto this day.

17:41  So these nations feared the Lord, and served their graven images, both their children, and their children’s children: as did their fathers, so do they unto this day.

17:41  A tak se ty pronárody sice bály Hospodina, ale přitom sloužily svým tesaným modlám i se svými syny a vnuky. Jednají dodnes tak, jak jednali jejich otcové.

17:41  Tyto národy sice začaly uctívat Hospodina, ale nadále sloužily svým modlám. Také jejich synové a synové jejich synů až dodnes jednají tak jako předtím jejich otcové.

17:41  Tyto národy se bály Hospodina, ale otročily svým tesaným modlám; ano i jejich synové a synové jejich synů jednali tak, jako jednali jejich otcové, jak je tomu dodnes.

17:41  A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.

17:41  Fuerunt igitur gentes istæ timentes quidem Dominum, sed nihilominus et idolis suis servientes : nam et filii eorum, et nepotes, sicut fecerunt patres sui, ita faciunt usque in præsentem diem.

Chapter 18

18:1  In the third year of Osee, the son of Ela, king of Israel, reigned Ezechias, the son of Achaz, king of Juda.

18:1  Now it came to pass in the third year of Hoshea son of Elah king of Israel, that Hezekiah the son of Ahaz king of Judah began to reign.

18:1  V třetím roce vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, se stal králem Chizkijáš, syn Achazův, král judský.

18:1  Třetího roku izraelského krále Hošey, syna Elova, začal nad Judou kralovat Ezechiáš, syn Achazův.

18:1  V třetím roce vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, se stal judským králem Chizkijáš, syn Achazův.

18:1  Stalo se pak léta třetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského.

18:1  Anno tertio Osee filii Ela regis Israël, regnavit Ezechias filius Achaz regis Juda.

18:2  He was five and twenty years old when he began to reign: and he reigned nine and twenty years in Jerusalem: the name of his mother was Abi, the daughter of Zacharias.

18:2  Twenty and five years old was he when he began to reign; and he reigned twenty and nine years in Jerusalem. His mother’s name also was Abi, the daughter of Zachariah.

18:2  Bylo mu dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abí; byla to dcera Zekarjášova.

18:2  Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abija, dcera Zachariášova.

18:2  Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abí, dcera Zekarjášova.

18:2  V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a dvadceti devět let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova.

18:2  Viginti quinque annorum erat cum regnare cœpisset, et viginti novem annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Abi filia Zachariæ.

18:3  And he did that which was good before the Lord, according to all that David, his father, had done

18:3  And he did that which was right in the sight of the Lord, according to all that David his father did.

18:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec David.

18:3  Dělal, co je v Hospodinových očích správné, přesně jako kdysi jeho otec David.

18:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec David.

18:3  Ten činil, což jest dobrého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činil David otec jeho.

18:3  Fecitque quod erat bonum coram Domino, juxta omnia quæ fecerat David pater ejus.

18:4  He destroyed the high places, and broke the statues in pieces, and cut down the groves, and broke the brazen serpent, which Moses had made: for till that time the children of Israel burnt incense to it: and he called its name Nohestan.

18:4  He removed the high places, and brake the images, and cut down the groves, and brake in pieces the brasen serpent that Moses had made: for unto those days the children of Israel did burn incense to it: and he called it Nehushtan.

18:4  Odstranil posvátná návrší, rozbil posvátné sloupy, skácel posvátný kůl, na kusy roztloukl bronzového hada, kterého udělal Mojžíš a jemuž až do oněch dnů Izraelci pálili kadidlo; nazvali jej Nechuštán.

18:4  To on odstranil obětní výšiny, rozbil posvátné sloupy a rozřezal Ašeřiny kůly. Roztloukl i bronzového hada, kterého kdysi zhotovil Mojžíš; až do té doby mu totiž synové Izraele pálili kadidlo. Říkalo se mu Nechuštan, Bronzovec.

18:4  Odstranil návrší, roztřískal sloupy a pokácel ⌈posvátné kůly.⌉ Rozbil též bronzového hada, kterého udělal Mojžíš, protože až do oněch dnů mu synové Izraele obětovali. ⌈Nazývali ho⌉ Nechuštán.

18:4  On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.

18:4  Ipse dissipavit excelsa, et contrivit statuas, et succidit lucos, confregitque serpentem æneum quem fecerat Moyses : siquidem usque ad illud tempus filii Israël adolebant ei incensum : vocavitque nomen ejus Nohestan.

18:5  He trusted in the Lord, the God of Israel: so that after him there was none like him among all the kings of Juda, nor any of them that were before him:

18:5  He trusted in the Lord God of Israel; so that after him was none like him among all the kings of Judah, nor any that were before him.

18:5  Doufal v Hospodina, Boha Izraele. Po něm už nebyl mezi všemi judskými králi žádný jemu podobný, ani mezi těmi, kteří byli před ním.

18:5  Ezechiáš spoléhal na Hospodina, Boha Izraele. Mezi všemi judskými králi před ním ani po něm nebyl nikdo jako on.

18:5  Důvěřoval Hospodinu, Bohu Izraele. Po něm nebyl nikdo jemu podobný mezi všemi judskými králi, ani před ním nebyli žádní takoví.

18:5  V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z těch, kteříž byli před ním.

18:5  In Domino Deo Israël speravit : itaque post eum non fuit similis ei de cunctis regibus Juda, sed neque in his qui ante eum fuerunt :

18:6  And he stuck to the Lord, and departed not from his steps, but kept his commandments, which the Lord commanded Moses.

18:6  For he clave to the Lord, and departed not from following him, but kept his commandments, which the Lord commanded Moses.

18:6  Přimkl se k Hospodinu, neodstoupil od něho, dbal na jeho přikázání, jak je Hospodin vydal Mojžíšovi.

18:6  Lnul k Hospodinu a neuchyloval se od něj. Dodržoval přikázání, která Hospodin vydal Mojžíšovi,

18:6  Přilnul k Hospodinu, neodvrátil se od něj a zachovával jeho příkazy, které dal Hospodin Mojžíšovi.

18:6  Nebo se přídržel Hospodina, aniž se uchýlil od něho, a ostříhal přikázaní jeho, kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

18:6  et adhæsit Domino, et non recessit a vestigiis ejus, fecitque mandata ejus, quæ præceperat Dominus Moysi.

18:7  Wherefore the Lord also was with him, and in all things, to which he went forth, he behaved himself wisely. And he rebelled against the king of the Assyrians, and served him not.

18:7  And the Lord was with him; and he prospered whithersoever he went forth: and he rebelled against the king of Assyria, and served him not.

18:7  A Hospodin byl s ním. Ve všem, co podnikl, měl úspěch. Vzbouřil se i proti králi asyrskému a nesloužil mu.

18:7  a Hospodin byl s ním. Ve všem, co podnikl, se mu dařilo. Vzbouřil se proti asyrskému králi a přestal mu sloužit.

18:7  Hospodin byl s ním a kamkoli šel, měl úspěch. Vzbouřil se proti asyrskému králi a nesloužil mu.

18:7  A byl Hospodin s ním; k čemuž se koli obrátil, šťastně se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu.

18:7  Unde et erat Dominus cum eo, et in cunctis ad quæ procedebat, sapienter se agebat. Rebellavit quoque contra regem Assyriorum, et non servivit ei.

18:8  He smote the Philistines as far as Gaza, and all their borders, from the tower of the watchmen to the fenced city.

18:8  He smote the Philistines, even unto Gaza, and the borders thereof, from the tower of the watchmen to the fenced city.

18:8  Vybil Pelištejce až po Gázu, dobyl jejich území, jak hlídkovou věž, tak opevněné město.

18:8  Také porazil Filištíny až po Gazu a okolí, od hlídkových věží až po pevnosti.

18:8  Pobil Pelištejce až ke Gaze a jejímu území, od ⌈strážní věže až k opevněnému městu.⌉

18:8  On porazil Filistinské až do Gázy a končin jeho, od věže strážných až do města hrazeného.

18:8  Ipse percussit Philisthæos usque ad Gazam, et omnes terminos eorum, a turre custodum usque ad civitatem munitam.

18:9  In the fourth year of king Ezechias, which was the seventh year of Osee, the son of Ela, king of Israel, Salmanasar, king of the Assyrians, came up to Samaria, and besieged it,

18:9  And it came to pass in the fourth year of king Hezekiah, which was the seventh year of Hoshea son of Elah king of Israel, that Shalmaneser king of Assyria came up against Samaria, and besieged it.

18:9  Ve čtvrtém roce vlády krále Chizkijáše, což byl sedmý rok vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, vytáhl Šalmaneser, král asyrský, proti Samaří a oblehl je.

18:9  Čtvrtého roku Ezechiášovy vlády (což byl sedmý rok izraelského krále Hošey, syna Elova,) vytáhl asyrský král Šalman-assar proti Samaří a oblehl je.

18:9  I stalo se ve čtvrtém roce vlády krále Chizkijáše -- to byl sedmý rok vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, že vytáhl asyrský král Šalmaneser proti Samaří a oblehl je.

18:9  Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského,) vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji.

18:9  Anno quarto regis Ezechiæ, qui erat annus septimus Osee filii Ela regis Israël, ascendit Salmanasar rex Assyriorum in Samariam, et oppugnavit eam,

18:10  And took it. For after three years, in the sixth year of Ezechias, that is, in the ninth year of Osee, king of Israel, Samaria was taken:

18:10  And at the end of three years they took it: even in the sixth year of Hezekiah, that is the ninth year of Hoshea king of Israel, Samaria was taken.

18:10  Dobyli je koncem třetího roku. V šestém roce Chizkijášovy vlády, což byl devátý rok vlády izraelského krále Hóšey, bylo Samaří dobyto.

18:10  Teprve po třech letech je dobyl. Samaří padlo v šestém roce Ezechiášovy vlády, což byl devátý rok izraelského krále Hošey.

18:10  Dobyli ho po třech letech; v šestém roce vlády Chizkijáše, ten byl devátý rok vlády izraelského krále Hóšey, bylo Samaří dobyto.

18:10  I vzali ji při konci léta třetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského,) vzata jest Samaří.

18:10  et cepit. Nam post annos tres, anno sexto Ezechiæ, id est nono anno Osee regis Israël, capta est Samaria :

18:11  And the king of the Assyrians carried away Israel into Assyria, and placed them in Hala, and in Habor, by the rivers of Gozan, in the cities of the Medes.

18:11  And the king of Assyria did carry away Israel unto Assyria, and put them in Halah and in Habor by the river of Gozan, and in the cities of the Medes:

18:11  Asyrský král vystěhoval Izraele do Asýrie a usadil jej v Chalachu a v Chabóru při řece Gózanu a v městech médských.

18:11  Asyrský král odvlekl Izrael do Asýrie a usadil je v Chalachu a Chaboru na řece Gozan a v médských městech.

18:11  Asyrský král odvedl Izraelce do Asýrie a přivedl je do Chalachu a k řece Chabóru v Gózanu a do měst médských,

18:11  I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor při potoku Gozan, a v městech Médských,

18:11  et transtulit rex Assyriorum Israël in Assyrios, collocavitque eos in Hala et in Habor fluviis Gozan in civitatibus Medorum :

18:12  Because they hearkened not to the voice of the Lord, their God, but transgressed his covenant: all that Moses, the servant of the Lord, commanded, they would not hear, nor do.

18:12  Because they obeyed not the voice of the Lord their God, but transgressed his covenant, and all that Moses the servant of the Lord commanded, and would not hear them, nor do them.

18:12  To proto, že neposlouchali Hospodina, svého Boha, a přestupovali jeho smlouvu. Neposlouchali a nečinili nic z toho, co přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.

18:12  Stalo se to proto, že neposlouchali Hospodina, svého Boha, ale porušovali jeho smlouvu. Neposlouchali a neřídili se ničím z toho, co přikázal Hospodinův služebník Mojžíš.

18:12  protože neuposlechli Hospodina, svého Boha, ale přestoupili jeho smlouvu a všechno, co přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, neposlouchali a neplnili to.

18:12  Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale přestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, tak že ani poslechnouti ani činiti nechtěli.

18:12  quia non audierunt vocem Domini Dei sui, sed prætergressi sunt pactum ejus : omnia quæ præceperat Moyses servus Domini non audierunt, neque fecerunt.

18:13  In the fourteenth year of king Ezechias, Sennacherib, king of the Assyrians, came up against the fenced cities of Juda, and took them.

18:13  Now in the fourteenth year of king Hezekiah did Sennacherib king of Assyria come up against all the fenced cities of Judah, and took them.

18:13  V čtrnáctém roce vlády krále Chizkijáše vytáhl Sancheríb, král asyrský, proti všem opevněným městům judským a zmocnil se jich.

18:13  Čtrnáctého roku krále Ezechiáše vytáhl asyrský král Senacherib proti všem judským opevněným městům a dobyl je.

18:13  Ve čtrnáctém roce vlády krále Chizkijáše vytáhl asyrský král Sancheríb proti všem opevněným judským městům a zmocnil se jich.

18:13  Potom čtrnáctého léta krále Ezechiáše přitáhl Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným, a zdobýval jich.

18:13  Anno quartodecimo regis Ezechiæ, ascendit Sennacherib rex Assyriorum ad universas civitates Juda munitas, et cepit eas.

18:14  Then Ezechias, king of Juda, sent messengers to the king of the Assyrians, to Lachis, saying: I have offended, depart from me: and all that thou shalt put upon me, I will bear. And the king of the Assyrians put a tax upon Ezechias, king of Juda, of three hundred talents of silver, and thirty talents of gold.

18:14  And Hezekiah king of Judah sent to the king of Assyria to Lachish, saying, I have offended; return from me: that which thou puttest on me will I bear. And the king of Assyria appointed unto Hezekiah king of Judah three hundred talents of silver and thirty talents of gold.

18:14  Proto poslal Chizkijáš, král judský, poselství asyrskému králi do Lakíše: „Prohřešil jsem se, odejdi ode mne. Cokoli na mne vložíš, ponesu.“ I uložil král asyrský judskému králi Chizkijášovi tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata.

18:14  Judský král Ezechiáš vzkázal asyrskému králi do Lachiše: „Pochybil jsem. Jakékoli břímě mi uložíš, to ponesu, jen ode mě prosím odtáhni.“ Asyrský král tedy judskému králi Ezechiášovi uložil zaplatit 300 talentů stříbra a 30 talentů zlata.

18:14  Judský král Chizkijáš vzkázal asyrskému králi do Lakíše: Prohřešil jsem se. Odvrať se ode mě a cokoli na mě vložíš, ponesu. Asyrský král judskému králi Chizkijášovi uložil tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata.

18:14  Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, řka: Zhřešilť jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tři sta centnéřů stříbra a třidceti centnéřů zlata.

18:14  Tunc misit Ezechias rex Juda nuntios ad regem Assyriorum in Lachis, dicens : Peccavi : recede a me, et omne quod imposueris mihi, feram. Indixit itaque rex Assyriorum Ezechiæ regi Judæ trecenta talenta argenti, et triginta talenta auri.

18:15  And Ezechias gave all the silver that was found in the house of the Lord, and in the king's treasures.

18:15  And Hezekiah gave him all the silver that was found in the house of the Lord, and in the treasures of the king’s house.

18:15  Chizkijáš tedy odevzdal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a mezi poklady domu královského.

18:15  Ezechiáš mu odevzdal všechno stříbro, které se našlo v Hospodinově chrámu a v pokladnicích královského paláce.

18:15  Chizkijáš vydal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a v pokladnicích královského paláce.

18:15  I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domě Hospodinově a v pokladích domu královského.

18:15  Deditque Ezechias omne argentum quod repertum fuerat in domo Domini et in thesauris regis.

18:16  At that time Ezechias broke the doors of the temple of the Lord, and the plates of gold which he had fastened on them, and gave them to the king of the Assyrians.

18:16  At that time did Hezekiah cut off the gold from the doors of the temple of the Lord, and from the pillars which Hezekiah king of Judah had overlaid, and gave it to the king of Assyria.

18:16  V onen čas odsekal Chizkijáš zlato z dveří Hospodinova chrámu i z pažení dveří, které kdysi dal on, judský král, sám potáhnout, a vydal je asyrskému králi.

18:16  Judský král Ezechiáš tenkrát oloupal dveře i sloupy Hospodinova chrámu, které předtím sám nechal pokrýt zlatem, a odevzdal to asyrskému králi.

18:16  V oné době osekal Chizkijáš dveře Hospodinova chrámu a obložení, která judský král Chizkijáš sám potáhl, a dal je asyrskému králi.

18:16  Toho času obloupal Ezechiáš dvéře chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému.

18:16  In tempore illo confregit Ezechias valvas templi Domini, et laminas auri quas ipse affixerat, et dedit eas regi Assyriorum.

18:17  And the king of the Assyrians sent Tharthan, and Rabsaris, and Rabsaces, from Lachis, to king Ezechias, with a strong army, to Jerusalem: and they went up and came to Jerusalem, and they stood by the conduit of the upper pool, which is in the way of the fuller's field.

18:17  And the king of Assyria sent Tartan and Rabsaris and Rab–shakeh from Lachish to king Hezekiah with a great host against Jerusalem. And they went up and came to Jerusalem. And when they were come up, they came and stood by the conduit of the upper pool, which is in the highway of the fuller’s field.

18:17  Asyrský král poslal nejvyššího velitele a nejvyššího dvořana a nejvyššího číšníka z Lakíše ke králi Chizkijášovi do Jeruzaléma se silným vojskem. Vytáhli a přišli k Jeruzalému. Vytáhli, přišli a zastavili se u strouhy Horního rybníka, který je u silnice k Valchárovu poli.

18:17  Asyrský král vyslal z Lachiše do Jeruzaléma ke králi Ezechiášovi svého vrchního velitele, nejvyššího správce a nejvyššího komořího s mocným vojskem. Vytáhli a zamířili k Jeruzalému, vystoupali vzhůru, a když dorazili, postavili se u strouhy Horní nádrže, u silnice k Valchářovu poli.

18:17  Asyrský král poslal vojevůdce, vrchního úředníka a nejvyššího číšníka z Lakíše ke králi Chizkijášovi s ohromným vojskem do Jeruzaléma. Vytáhli a přišli k Jeruzalému; vytáhli, přišli a zastavili se u strouhy Horního rybníka na silnici k Valchářovu poli.

18:17  A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteříž vytáhše, přijeli k Jeruzalému, a přitáhše, přitrhli a položili se u struhy rybníka hořejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené při poli valchářovu.

18:17  Misit autem rex Assyriorum Tharthan, et Rabsaris, et Rabsacen de Lachis ad regem Ezechiam cum manu valida Jerusalem : qui cum ascendissent, venerunt Jerusalem, et steterunt juxta aquæductum piscinæ superioris, quæ est in via Agrifullonis.

18:18  And they called for the king: and there went out to them Eliacim, the son of Helcias, who was over the house, and Sobna, the scribe, and Joahe, the son of Asaph, the recorder.

18:18  And when they had called to the king, there came out to them Eliakim the son of Hilkiah, which was over the household, and Shebna the scribe, and Joah the son of Asaph the recorder.

18:18  Zavolali na krále. Vyšel k nim Eljakím, syn Chilkijášův, který byl správcem domu, Šebna, písař, a Jóach, syn Asafův, kancléř.

18:18  Volali krále, ale vyšel k nim správce paláce Eliakim, syn Chilkiášův, písař Šebna a kancléř Joach, syn Asafův.

18:18  Zavolali krále; vyšli k nim Eljakím, syn Chilkijášův, který byl nad domem, písař Šebna a kancléř Jóach, syn Asafův.

18:18  A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správce domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř.

18:18  Vocaveruntque regem : egressus est autem ad eos Eliacim filius Helciæ præpositus domus, et Sobna scriba, et Joahe filius Asaph a commentariis.

18:19  And Rabsaces said to them: Speak to Ezechias: Thus saith the great king, the king of the Assyrians: What is this confidence, wherein thou trustest?

18:19  And Rab–shakeh said unto them, Speak ye now to Hezekiah, Thus saith the great king, the king of Assyria, What confidence is this wherein thou trustest?

18:19  Nejvyšší číšník na ně zavolal: „Povězte Chizkijášovi: Toto praví velkokrál, král asyrský: Na co vlastně spoléháš?

18:19  Nejvyšší komoří k nim promluvil: „Vyřiďte Ezechiášovi: Tak praví velkokrál, král Asýrie: V co to doufáš?

18:19  Nejvyšší číšník jim řekl: Povězte Chizkijášovi: Toto praví veliký král, král asyrský: Co to je za naději, v niž doufáš?

18:19  I mluvil k nim Rabsace: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?

18:19  Dixitque ad eos Rabsaces : Loquimini Ezechiæ : Hæc dicit rex magnus, rex Assyriorum : Quæ est ista fiducia, qua niteris ?

18:20  Perhaps thou hast taken counsel, to prepare thyself for battle. On whom dost thou trust, that thou darest to rebel?

18:20  Thou sayest, (but they are but vain words,) I have counsel and strength for the war. Now on whom dost thou trust, that thou rebellest against me?

18:20  Říkáš: ‚Pouhé slovo přinese radu i zmužilost k boji.‘ Nuže, na koho spoléháš, že se proti mně bouříš?

18:20  To si myslíš, že pouhá slova nahradí válečné umění a sílu? Na koho to spoléháš, že se mi protivíš?

18:20  Myslíš si, že prázdné řeči jsou plánem a silou k boji? Nuže, na koho spoléháš, že ses proti mně vzbouřil?

18:20  Mluvils, (ale slova rtů svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš?

18:20  forsitan inisti consilium, ut præpares te ad prælium. In quo confidis, ut audeas rebellare ?

18:21  Dost thou trust in Egypt a staff of a broken reed, upon which if a man lean, it will break and go into his hand, and pierce it? so is Pharao, king of Egypt, to all that trust in him.

18:21  Now, behold, thou trustest upon the staff of this bruised reed, even upon Egypt, on which if a man lean, it will go into his hand, and pierce it: so is Pharaoh king of Egypt unto all that trust on him.

18:21  Hle, spoléháš se teď na Egypt, na tu nalomenou třtinovou hůl. Kdokoli se o ni opře, tomu pronikne dlaní a propíchne ji. Takový je farao, král egyptský, vůči všem, kteří na něho spoléhají.

18:21  Spolehl ses na Egypt, na ten nalomený rákos? Kdo se o něj opře, tomu probodne dlaň! Takový je egyptský vládce farao ke všem, kdo na něj spolehnou.

18:21  Hle, spoléháš na tu zlomenou třtinovou hůl -- na Egypt, o kterou když se člověk opře, pronikne do jeho ruky a probodne ji? Takový je faraon, egyptský král, pro všechny, kdo na něho spoléhají.

18:21  Aj, nyní zpolehl jsi na hůl třtinovou, a to ještě nalomenou, na Egypt, na niž zpodepřel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýť jest Farao král Egyptský všechněm, kteříž doufají v něho.

18:21  an speras in baculo arundineo atque confracto Ægypto, super quem, si incubuerit homo, comminutus ingredietur manum ejus, et perforabit eam ? sic est Pharao rex Ægypti omnibus qui confidunt in se.

18:22  But if you say to me: We trust in the Lord, our God: is it not he, whose high places and altars Ezechias hath taken away: and hath commanded Juda and Jerusalem: You shall worship before this altar in Jerusalem?

18:22  But if ye say unto me, We trust in the Lord our God: is not that he, whose high places and whose altars Hezekiah hath taken away, and hath said to Judah and Jerusalem, Ye shall worship before this altar in Jerusalem?

18:22  Řeknete snad: ‚Spoléháme na Hospodina, svého Boha‘, ale je známo, že Chizkijáš odstranil jeho posvátná návrší a jeho oltáře a že Judovi a Jeruzalému poručil: ‚Pouze před tímto oltářem v Jeruzalémě se budete klanět.‘

18:22  Možná mi řeknete: ‚Spoléháme na Hospodina, svého Boha.‘ Není to snad ten, jehož obětní výšiny a oltáře Ezechiáš sám odstranil? Judovi a Jeruzalému pak nařídil: ‚Před tímto oltářem v Jeruzalémě se budete klanět!‘

18:22  A jestliže mi řeknete: Spoléháme na Hospodina, svého Boha! -- což to není on, jehož návrší a oltáře Chizkijáš odstranil a Judovi a Jeruzalému řekl: Před tímto oltářem v Jeruzalémě se klaňte!?

18:22  Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš pobořil výsosti i oltáře, a přikázal Judovi i Jeruzalému, řka: Před tímto oltářem klaněti se budete v Jeruzalémě.

18:22  Quod si dixeritis mihi : In Domino Deo nostro habemus fiduciam : nonne iste est, cujus abstulit Ezechias excelsa et altaria, et præcepit Judæ et Jerusalem : Ante altare hoc adorabitis in Jerusalem ?

18:23  Now therefore come over to my master, the king of the Assyrians, and I will give you two thousand horses, and see whether you be able to have riders for them.

18:23  Now therefore, I pray thee, give pledges to my lord the king of Assyria, and I will deliver thee two thousand horses, if thou be able on thy part to set riders upon them.

18:23  Vsaď se tedy nyní s mým pánem, asyrským králem. Dám ti dva tisíce koní, dokážeš-li k nim sehnat jezdce.

18:23  Pojď se teď vsadit s mým pánem, asyrským králem: Dám ti dva tisíce koní, jestli si na ně najdeš jezdce!

18:23  Tak se nyní vsaď s mým pánem, asyrským králem: Dám ti dva tisíce koní, jestlipak na ně budeš schopen dodat jezdce.

18:23  Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámť dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli?

18:23  Nunc igitur transite ad dominum meum regem Assyriorum, et dabo vobis duo millia equorum, et videte an habere valeatis ascensores eorum.

18:24  And how can you stand against one lord of the least of my master's servants? Dost thou trust in Egypt for chariots and for horsemen?

18:24  How then wilt thou turn away the face of one captain of the least of my master’s servants, and put thy trust on Egypt for chariots and for horsemen?

18:24  Jak bys mohl odrazit jediného místodržitele z nejmenších služebníků mého pána, i když se spoléháš na Egypt pro jeho vozbu a jízdu!

18:24  Jak se chceš postavit hejtmanu poslední provincie mého pána, když se spoléháš na vozy a jezdce z Egypta?

18:24  Jak bys mohl odrazit místodržitele, jednoho z nejmenších otroků mého pána, i když ses spolehl na Egypt, na vozbu a koně?

18:24  I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého, ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?

18:24  Et quomodo potestis resistere ante unum satrapam de servis domini mei minimis ? an fiduciam habes in Ægypto propter currus et equites ?

18:25  Is it without the will of the Lord that I am come up to this place to destroy it? The Lord said to me: Go up to this land, and destroy it.

18:25  Am I now come up without the Lord against this place to destroy it? The Lord said to me, Go up against this land, and destroy it.

18:25  Cožpak jsem vytáhl bez Hospodina proti tomuto místu, abych je zničil? Hospodin mi nařídil: Vytáhni proti této zemi a znič ji!“

18:25  A navíc, cožpak jsem vytáhl toto místo zničit bez Hospodina? To Hospodin mi řekl: ‚Vytáhni proti té zemi a znič ji!‘“

18:25  Vytáhl jsem snad nyní proti tomuto místu bez Hospodina, abych ho ničil? Hospodin mi řekl: Vytáhni proti této zemi a znič ji!

18:25  Přesto, zdali bez Hospodina přitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin řekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji.

18:25  Numquid sine Domini voluntate ascendi ad locum istum, ut demolirer eum ? Dominus dixit mihi : Ascende ad terram hanc, et demolire eam.

18:26  Then Eliacim, the son of Helcias, and Sobna, and Joahe, said to Rabsaces: We pray thee, speak to us, thy servants, in Syriac: for we understand that tongue: and speak not to us in the Jews' language, in the hearing of the people that are upon the wall.

18:26  Then said Eliakim the son of Hilkiah, and Shebna, and Joah, unto Rab–shakeh, Speak, I pray thee, to thy servants in the Syrian language; for we understand it: and talk not with us in the Jews’ language in the ears of the people that are on the wall.

18:26  Eljakím, syn Chilkijášův, a Šebna a Jóach odpověděli nejvyššímu číšníkovi: „Mluv raději ke svým služebníkům aramejsky, vždyť rozumíme. Nemluv s námi judsky, aby to neslyšel lid, který je na hradbách.“

18:26  Eliakim, syn Chilkiášův, Šebna a Joach nejvyššího komořího požádali: „Mluv prosím ke svým služebníkům aramejsky, vždyť rozumíme. Nemluv s námi hebrejsky. Lid na hradbách to slyší.“

18:26  Eljakím, syn Chilkijášův, Šebna a Jóach nejvyššímu číšníkovi řekli: Mluv přece ke svým otrokům aramejsky, vždyť my rozumíme. Nemluv k nám judsky před lidem, který je na hradbách.

18:26  I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkům svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto, kterýž jest na zdech.

18:26  Dixerunt autem Eliacim filius Helciæ, et Sobna, et Joahe Rabsaci : Precamur ut loquaris nobis servis tuis syriace : siquidem intelligimus hanc linguam : et non loquaris nobis judaice, audiente populo qui est super murum.

18:27  And Rabsaces answered them, saying: Hath my master sent me to thy master, and to thee, to speak these words, and not rather to the men that sit upon the wall, that they may eat their own dung, and drink their urine with you?

18:27  But Rab–shakeh said unto them, Hath my master sent me to thy master, and to thee, to speak these words? hath he not sent me to the men which sit on the wall, that they may eat their own dung, and drink their own piss with you?

18:27  Ale nejvyšší číšník jim odvětil: „Zdalipak mě můj pán poslal, abych mluvil tato slova k tvému pánovi a k tobě? Zdali ne k mužům, kteří obsadili hradby a budou jíst svá lejna a pít svou moč spolu s vámi?“

18:27  Nejvyšší komoří jim odpověděl: „Copak mě můj pán s těmito slovy poslal za tvým pánem a za tebou? Poslal mě právě za těmi muži na hradbách! Budou žrát svoje lejna a pít svou moč tak jako vy!“

18:27  Nejvyšší číšník jim řekl: Což mě poslal můj pán mluvit tato slova jen ke tvému pánu a k tobě? Cožpak ne k těm mužům, kteří pobývají na hradbách a budou s vámi jíst svá lejna a pít ⌈svoji moč?⌉

18:27  I odpověděl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán můj, abych mluvil slova tato? Však k mužům těm, kteříž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moč svůj spolu s vámi pili.

18:27  Responditque eis Rabsaces, dicens : Numquid ad dominum tuum, et ad te misit me dominus meus, ut loquerer sermones hos, et non potius ad viros qui sedent super murum, ut comedant stercora sua, et bibant urinam suam vobiscum ?

18:28  Then Rabsaces stood, and cried out with a loud voice in the Jews' language, and said: Hear the word of the great king, the king of the Assyrians.

18:28  Then Rab–shakeh stood and cried with a loud voice in the Jews’ language, and spake, saying, Hear the word of the great king, the king of Assyria:

18:28  Nejvyšší číšník se postavil a volal judsky co nejhlasitěji. Křičel: „Slyšte slovo velkokrále, krále asyrského!

18:28  Pak se nejvyšší komoří postavil a začal hlasitě volat v hebrejštině: „Slyšte slovo velkokrále, krále Asýrie!

18:28  Nejvyšší číšník stál a hlasitě judsky volal. Říkal: Slyšte slovo velikého krále, krále asyrského:

18:28  A tak stoje Rabsace, volal hlasem velikým, Židovsky mluvě a řka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského.

18:28  Stetit itaque Rabsaces, et exclamavit voce magna judaice, et ait : Audite verba regis magni, regis Assyriorum.

18:29  Thus saith the king: Let not Ezechias deceive you: for he shall not be able to deliver you out of my hand.

18:29  Thus saith the king, Let not Hezekiah deceive you: for he shall not be able to deliver you out of his hand:

18:29  Toto praví král: Ať vás Chizkijáš nepodvádí, protože vás nedokáže vysvobodit z jeho rukou!

18:29  Tak praví král: Nenechte se od Ezechiáše klamat. Z mé ruky vás vysvobodit nemůže!

18:29  Toto praví král: Ať vás Chizkijáš nepodvádí. Vždyť vás není schopen vysvobodit z mé ruky.

18:29  Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé.

18:29  Hæc dicit rex : Non vos seducat Ezechias : non enim poterit eruere vos de manu mea :

18:30  Neither let him make you trust in the Lord, saying: The Lord will surely deliver us, and this city shall not be given into the hand of the king of the Assyrians.

18:30  Neither let Hezekiah make you trust in the Lord, saying, The Lord will surely deliver us, and this city shall not be delivered into the hand of the king of Assyria.

18:30  Ať vás Chizkijáš nevede k spoléhání na Hospodina slovy: ‚Hospodin nás určitě vysvobodí a toto město nebude vydáno do rukou asyrského krále!‘

18:30  Nenechte se od Ezechiáše navádět k důvěře v Hospodina, když vám tvrdí: ‚Hospodin nás vysvobodí; toto město nepadne asyrskému králi do rukou.‘

18:30  Ať ve vás Chizkijáš nevzbuzuje doufání v Hospodina slovy: Hospodin nás jistě vysvobodí; toto město nebude vydáno do ruky asyrského krále.

18:30  A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, řka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeť dáno město toto v ruku krále Assyrského.

18:30  neque fiduciam vobis tribuat super Dominum, dicens : Eruens liberabit nos Dominus, et non tradetur civitas hæc in manu regis Assyriorum.

18:31  Do not hearken to Ezechias. For thus saith the king of the Assyrians: Do with me that which is for your advantage, and come out to me: and every man of you shall eat of his own vineyard, and of his own fig tree: and you shall drink water of your own cisterns,

18:31  Hearken not to Hezekiah: for thus saith the king of Assyria, Make an agreement with me by a present, and come out to me, and then eat ye every man of his own vine, and every one of his fig tree, and drink ye every one the waters of his cistern:

18:31  Neposlouchejte Chizkijáše. Toto praví král asyrský: Sjednejte se mnou dohodu a vyjděte ke mně. Každý z vás bude jíst ze své vinné révy a ze svého fíkovníku a pít vodu ze své cisterny,

18:31  Neposlouchejte Ezechiáše! Takto praví král Asýrie: Uzavřete se mnou mír, vyjděte ke mně. Každý pak budete sklízet svou vinici a své fíky, každý budete pít ze své studny,

18:31  Neposlouchejte Chizkijáše, neboť toto praví asyrský král: Sjednejte se mnou pokoj, vyjděte ke mně a budete jíst každý ze své révy a ze svého fíkovníku a budete pít každý vodu ze své studny,

18:31  Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Učiňte se mnou smlouvu, a vyjděte ke mně, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z čisterny své,

18:31  Nolite audire Ezechiam. Hæc enim dicit rex Assyriorum : Facite mecum quod vobis est utile, et egredimini ad me : et comedet unusquisque de vinea sua, et de ficu sua : et bibetis aquas de cisternis vestris,

18:32  Till I come, and take you away, to a land, like to your own land, a fruitful land, and plentiful in wine, a land of bread and vineyards, a land of olives, and oil, and honey, and you shall live, and not die. Hearken not to Ezechias, who deceiveth you, saying: The Lord will deliver us.

18:32  Until I come and take you away to a land like your own land, a land of corn and wine, a land of bread and vineyards, a land of oil olive and of honey, that ye may live, and not die: and hearken not unto Hezekiah, when he persuadeth you, saying, The Lord will deliver us.

18:32  dokud nepřijdu a nevezmu vás do země stejné, jako je země vaše, do země obilí a moštu, do země chleba a vinic, do země oliv, oleje a medu. Budete žít, nezemřete. Neposlouchejte Chizkijáše. Jen vás podněcuje slovy: ‚Hospodin nás vysvobodí.‘

18:32  než přijdu a vezmu vás do země podobné té vaší, do země obilí a moštu, země chleba a vinic, země oliv a medu. Žijte, neumírejte! Neposlouchejte Ezechiáše! Jenom vás podvádí, když tvrdí: ‚Hospodin nás vysvobodí.‘

18:32  dokud nepřijdu a nevezmu vás do země, podobné zemi vaší, země obilí a vína, země chleba a vinic, země olivového oleje a medu. Zůstanete naživu a nezemřete. Neposlouchejte Chizkijáše, když vás navádí slovy: Hospodin nás vysvobodí.

18:32  Dokudž nepřijdu a nepřenesu vás do země podobné zemi vaší, do země úrodné, země chleba a vinic, země olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemřete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboť vás svodí, řka: Hospodin vysvobodí nás.

18:32  donec veniam, et transferam vos in terram quæ similis est terræ vestræ, in terram fructiferam, et fertilem vini, terram panis et vinearum, terram olivarum et olei ac mellis : et vivetis, et non moriemini. Nolite audire Ezechiam, qui vos decipit, dicens : Dominus liberabit nos.

18:33  Have any of the gods of the nations delivered their land from the hand of the king of Assyria?

18:33  Hath any of the gods of the nations delivered at all his land out of the hand of the king of Assyria?

18:33  Zdali někdo z bohů pronárodů vysvobodil svou zemi z rukou asyrského krále?

18:33  Vysvobodili snad bohové všech národů své země z rukou asyrského krále?

18:33  Cožpak některý z bohů národů vysvobodil svou zemi z ruky asyrského krále?

18:33  Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?

18:33  Numquid liberaverunt dii gentium terram suam de manu regis Assyriorum ?

18:34  Where is the god of Emath, and of Arphad? where is the god of Sepharvaim, of Ana, and of Ava? have they delivered Samaria out of my hand?

18:34  Where are the gods of Hamath, and of Arpad? where are the gods of Sepharvaim, Hena, and Ivah? have they delivered Samaria out of mine hand?

18:34  Kde byli bohové Chamátu a Arpádu? Kde byli bohové Sefarvajimu, Heny a Ivy? Což vysvobodili Samaří z mých rukou?

18:34  Kde jsou bohové Chamátu a Arpádu? Kde jsou bohové Sefarvaimu, Heny a Ivy? Vysvobodili snad z mé ruky Samaří?

18:34  Kde jsou bohové Chamátu a Arpádu? Kde bohové Sefarvajimu, Heny a Ivy? Jestlipak vysvobodili Samaří z mé ruky?

18:34  Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaří z ruky mé?

18:34  ubi est deus Emath, et Arphad ? ubi est deus Sepharvaim, Ana, et Ava ? numquid liberaverunt Samariam de manu mea ?

18:35  Who are they among all the gods of the nations that have delivered their country out of my hand, that the Lord may deliver Jerusalem out of my hand?

18:35  Who are they among all the gods of the countries, that have delivered their country out of mine hand, that the Lord should deliver Jerusalem out of mine hand?

18:35  Který ze všech bohů těch zemí vysvobodil svou zemi z mých rukou? Že by Hospodin vysvobodil z mých rukou Jeruzalém?“

18:35  Kdo z bohů všech těch zemí vysvobodil svou zemi z mých rukou? Jak by tedy Hospodin z mé ruky vysvobodil Jeruzalém?“

18:35  Který ze všech bohů těchto zemí vysvobodil svou zemi z mé ruky? Jestlipak Hospodin vysvobodí Jeruzalém z mé ruky?

18:35  Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé?

18:35  Quinam illi sunt in universis diis terrarum, qui eruerunt regionem suam de manu mea, ut possit eruere Dominus Jerusalem de manu mea ?

18:36  But the people held their peace, and answered him not a word: for they had received commandment from the king that they should not answer him.

18:36  But the people held their peace, and answered him not a word: for the king’s commandment was, saying, Answer him not.

18:36  Lid mlčel. Ani slůvkem mu neodpovídal. Králův příkaz totiž zněl: „Neodpovídejte mu.“

18:36  Lid mlčel. Neodpověděli mu ani slovo. Královský rozkaz totiž zněl: „Neodpovídejte mu!“

18:36  Lid mlčel a nic mu neodpověděli, protože to byl králův příkaz: Neodpovídejte mu.

18:36  Lid pak mlčel, a neodpověděl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, řkoucí: Neodpovídejte jemu.

18:36  Tacuit itaque populus, et non respondit ei quidquam : siquidem præceptum regis acceperant ut non responderent ei.

18:37  And Eliacim, the son of Helcias, who was over the house, and Sobna, the scribe, and Joahe, the son of Asaph, the recorder, came to Ezechias, with their garments rent, and told him the words of Rabsaces.

18:37  Then came Eliakim the son of Hilkiah, which was over the household, and Shebna the scribe, and Joah the son of Asaph the recorder, to Hezekiah with their clothes rent, and told him the words of Rab–shakeh.

18:37  Eljakím, syn Chilkijášův, správce domu, Šebna, písař, a Jóach, syn Asafův, kancléř, přišli k Chizkijášovi s roztrženým rouchem a oznámili mu slova nejvyššího číšníka.

18:37  Správce paláce Eliakim, syn Chilkiášův, písař Šebna a kancléř Joach, syn Asafův, pak přišli k Ezechiášovi, roucha roztržená, a ohlásili mu, co říkal nejvyšší komoří.

18:37  Eljakím, syn Chilkijášův, který byl nad domem, písař Šebna a kancléř Jóach, syn Asafův, šli k Chizkijášovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova nejvyššího číšníka.

18:37  Přišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.

18:37  Venitque Eliacim filius Helciæ, præpositus domus, et Sobna scriba, et Joahe filius Asaph a commentariis ad Ezechiam scissis vestibus, et nuntiaverunt ei verba Rabsacis.

Chapter 19

19:1  And when king Ezechias heard these words, he rent his garments, and covered himself with sackcloth, and went into the house of the Lord.

19:1  And it came to pass, when king Hezekiah heard it, that he rent his clothes, and covered himself with sackcloth, and went into the house of the Lord.

19:1  Když to král Chizkijáš uslyšel, roztrhl své roucho, zahalil se žíněnou suknicí a vešel do Hospodinova domu.

19:1  Když to král Ezechiáš uslyšel, roztrhl své roucho a zahalen pytlovinou vešel do Hospodinova chrámu.

19:1  I stalo se, když to král Chizkijáš uslyšel, že roztrhl své roucho, zakryl se pytlovinou a vešel do Hospodinova domu.

19:1  To když uslyšel král Ezechiáš, roztrhl roucho své, a oděv se žíní, všel do domu Hospodinova.

19:1  Quæ cum audisset Ezechias rex, scidit vestimenta sua, et opertus est sacco, ingressusque est domum Domini.

19:2  And he sent Eliacim, who was over the house, and Sobna, the scribe, and the ancients of the priests, covered with sackcloths, to Isaias, the prophet, the son of Amos.

19:2  And he sent Eliakim, which was over the household, and Shebna the scribe, and the elders of the priests, covered with sackcloth, to Isaiah the prophet the son of Amoz.

19:2  Poslal Eljakíma, který byl správcem domu, písaře Šebnu a starší z kněží zahalené žíněnými suknicemi k proroku Izajášovi, synu Amósovu.

19:2  Správce paláce Eliakima, písaře Šebnu a starší kněze, zahalené pytlovinou, poslal k proroku Izaiášovi, synu Amosovu,

19:2  Pak poslal Eljakíma, který byl nad domem, písaře Šebnu a starší kněze zahalené v pytlovině k proroku Izajášovi, synu Amósovu.

19:2  I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, i starší z kněží, oblečené v žíně, k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.

19:2  Et misit Eliacim præpositum domus, et Sobnam scribam, et senes de sacerdotibus, opertos saccis, ad Isaiam prophetam filium Amos.

19:3  And they said to him: Thus saith Ezechias: This day is a day of tribulation, and of rebuke, and of blasphemy: the children are come to the birth, and the woman in travail hath not strength.

19:3  And they said unto him, Thus saith Hezekiah, This day is a day of trouble, and of rebuke, and blasphemy: for the children are come to the birth, and there is not strength to bring forth.

19:3  Měli mu vyřídit: „Toto praví Chizkijáš: Tento den je den soužení, trestání a ponižování; plod je připraven vyjít z lůna, ale rodička nemá sílu k porodu.

19:3  aby mu řekli: „Tak praví Ezechiáš: Dnes je den soužení, trestání a ponížení. Porod už začal, ale není dost sil.

19:3  Řekli mu: Toto praví Chizkijáš: Tento den je dnem soužení, trestu a znevážení, protože děti vešly do rodidel, ale není síla k porodu.

19:3  Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržek i rouhání jest den tento; přiblížilť se plod k vyjití, ale není síly při rodičce.

19:3  Qui dixerunt : Hæc dicit Ezechias : Dies tribulationis, et increpationis, et blasphemiæ dies iste : venerunt filii usque ad partum, et vires non habet parturiens.

19:4  It may be the Lord, thy God, will hear all the words of Rabsaces, whom the king of the Assyrians, his master, hath sent to reproach the living God, and to reprove with words, which the Lord, thy God, hath heard: and do thou offer prayer for the remnants that are found.

19:4  It may be the Lord thy God will hear all the words of Rab–shakeh, whom the king of Assyria his master hath sent to reproach the living God; and will reprove the words which the Lord thy God hath heard: wherefore lift up thy prayer for the remnant that are left.

19:4  Kéž Hospodin, tvůj Bůh, slyší všechna slova nejvyššího číšníka, kterého poslal jeho pán, král asyrský, aby haněl Boha živého. Kéž jej Hospodin, tvůj Bůh, potrestá za ta slova, která slyšel. Pozdvihni hlas k modlitbě za pozůstatek lidu, který tu je.“

19:4  Kéž by Hospodin, tvůj Bůh, slyšel, co všechno řekl nejvyšší komoří vyslaný svým pánem, asyrským králem, aby urážel živého Boha. Kéž by je ztrestal za ta slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Modli se proto za tu hrstku, která tu z nás ještě zůstala.“

19:4  Snad Hospodin, tvůj Bůh, uslyší všechna slova Rabšaka, kterého jeho pán, asyrský král, poslal, aby hanobil živého Boha, a pokárá ho za slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Pozdvihni tedy modlitbu za ostatek, který se tu nachází.

19:4  Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj všecka slova Rabsacova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, aby pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž by slyšel. Protož pozdvihni modlitby své za tento ostatek, kterýž se nalézá.

19:4  Si forte audiat Dominus Deus tuus universa verba Rabsacis, quem misit rex Assyriorum dominus suus ut exprobraret Deum viventem et argueret verbis, quæ audivit Dominus Deus tuus : et fac orationem pro reliquiis quæ repertæ sunt.

19:5  So the servants of king Ezechias came to Isaias.

19:5  So the servants of king Hezekiah came to Isaiah.

19:5  Služebníci krále Chizkijáše přišli k Izajášovi.

19:5  Služebníci krále Ezechiáše tedy přišli k Izaiášovi.

19:5  Když přišli otroci krále Chizkijáše k Izajášovi,

19:5  A tak přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.

19:5  Venerunt ergo servi regis Ezechiæ ad Isaiam.

19:6  And Isaias said to them: Thus shall you say to your master: Thus saith the Lord: Be not afraid for the words which thou hast heard, with which the servants of the king of the Assyrians have blasphemed me.

19:6  And Isaiah said unto them, Thus shall ye say to your master, Thus saith the Lord, Be not afraid of the words which thou hast heard, with which the servants of the king of Assyria have blasphemed me.

19:6  Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se těch slov, která jsi slyšel, jimiž mě hanobili sluhové asyrského krále.

19:6  Izaiáš jim odpověděl: „Vyřiďte svému pánu: Tak praví Hospodin – Neboj se slov, která jsi slyšel, když se proti mně rouhali sluhové asyrského krále.

19:6  Izajáš jim řekl: Toto řekněte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se slov, která jsi slyšel, jimiž mi utrhali služebníci asyrského krále.

19:6  Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mi rouhali služebníci krále Assyrského.

19:6  Dixitque eis Isaias : Hæc dicetis domino vestro : Hæc dicit Dominus : Noli timere a facie sermonum quos audisti, quibus blasphemaverunt pueri regis Assyriorum me.

19:7  Behold I will send a spirit upon him, and he shall hear a message, and shall return into his own country, and I will make him fall by the sword in his own country.

19:7  Behold, I will send a blast upon him, and he shall hear a rumour, and shall return to his own land; and I will cause him to fall by the sword in his own land.

19:7  Hle, uvedu do něho ducha, uslyší zprávu a vrátí se do své země. V jeho zemi jej nechám padnout mečem.“

19:7  Hle, zavanu na něj duchem, zaslechne zvěst, vrátí se do své země a v jeho zemi ho nechám padnout mečem.“

19:7  Hle, dám do něj ducha, že když uslyší zprávu, vrátí se do své země a nechám jej v jeho zemi padnout mečem.

19:7  Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.

19:7  Ecce ego immittam ei spiritum, et audiet nuntium, et revertetur in terram suam, et dejiciam eum gladio in terra sua.

19:8  And Rabsaces returned, and found the king of the Assyrians besieging Lobna: for he had heard that he was departed from Lachis.

19:8  So Rab–shakeh returned, and found the king of Assyria warring against Libnah: for he had heard that he was departed from Lachish.

19:8  Když se nejvyšší číšník vracel, uslyšel, že asyrský král odtáhl od Lakíše. Zastihl ho, jak bojuje proti Libně.

19:8  Mezitím se nejvyšší komoří doslechl, že asyrský král opustil Lachiš. Stáhl se tedy za ním a zastihl ho při obléhání Libny.

19:8  Když se nejvyšší číšník vrátil, nalezl asyrského krále, jak bojuje proti Libně. Slyšel totiž, že odtáhl od Lakíše.

19:8  Rabsace pak navrátiv se, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna; nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis,)

19:8  Reversus est ergo Rabsaces, et invenit regem Assyriorum expugnantem Lobnam : audierat enim quod recessisset de Lachis.

19:9  And when he heard of Tharaca, king of Ethiopia: Behold, he is come out to fight with thee: and was going against him, he sent messengers to Ezechias, saying:

19:9  And when he heard say of Tirhakah king of Ethiopia, Behold, he is come out to fight against thee: he sent messengers again unto Hezekiah, saying,

19:9  Asyrský král totiž uslyšel o Tirhákovi, králi kúšském: „Hle, vytáhl proti tobě do boje!“ Poslal znovu k Chizkijášovi posly se vzkazem:

19:9  Vtom se král dozvěděl o Tirhakovi: „Habešský král vytáhl proti tobě do boje.“ Obratem proto vyslal posly k Ezechiášovi se slovy:

19:9  Asyrský král uslyšel o kúšském králi Tirhákovi: Hle, vytáhl, aby s tebou bojoval. Nato znovu poslal k Chizkijášovi posly se slovy:

19:9  Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Aj, teď táhne, aby bojoval s tebou. I navrátil se, a však poslal jiné posly k Ezechiášovi s těmito slovy:

19:9  Cumque audisset de Tharaca rege Æthiopiæ, dicentes : Ecce egressus est ut pugnet adversum te : et iret contra eum, misit nuntios ad Ezechiam, dicens :

19:10  Thus shall you say to Ezechias, king of Juda: Let not thy God deceive thee, in whom thou trustest: and do not say: Jerusalem shall not be delivered into the hands of the king of the Assyrians.

19:10  Thus shall ye speak to Hezekiah king of Judah, saying, Let not thy God in whom thou trustest deceive thee, saying, Jerusalem shall not be delivered into the hand of the king of Assyria.

19:10  „Toto vyřiďte Chizkijášovi, králi judskému: Ať tě nepodvede tvůj Bůh, na něhož spoléháš, že Jeruzalém nebude vydán do rukou asyrského krále.

19:10  „Vyřiďte judskému králi Ezechiášovi: Nedej se klamat svým Bohem, na něhož spoléháš. Říkáš si, že Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále.

19:10  Takto promluvte k judskému králi Chizkijášovi: Ať tě tvůj Bůh, v něhož doufáš, nepodvádí slovy: Jeruzalém nebude vydán do ruky asyrského krále.

19:10  Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebudeť dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.

19:10  Hæc dicite Ezechiæ regi Juda : Non te seducat Deus tuus in quo habes fiduciam, neque dicas : Non tradetur Jerusalem in manus regis Assyriorum.

19:11  Behold, thou hast heard what the kings of the Assyrians have done to all countries, how they have laid them waste: and canst thou alone be delivered?

19:11  Behold, thou hast heard what the kings of Assyria have done to all lands, by destroying them utterly: and shalt thou be delivered?

19:11  Hle, slyšel jsi o tom, co učinili králové asyrští všem zemím, že je zničili jako klaté. A ty bys byl vysvobozen?

19:11  Slyšel jsi ale, jak asyrští králové naložili se všemi zeměmi – vyhubili je! A ty bys měl uniknout?

19:11  Hle, sám jsi slyšel, jak asyrští králové naložili se všemi těmi zeměmi, že je zasvětili zkáze. A ty bys byl vysvobozen?

19:11  Aj, slyšels, co jsou činili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?

19:11  Tu enim ipse audisti quæ fecerunt reges Assyriorum universis terris, quomodo vastaverunt eas : num ergo solus poteris liberari ?

19:12  Have the gods of the nations delivered any of them, whom my fathers have destroyed, to wit, Gozan, and Haran, and Reseph, and the children of Eden, that were in Thelassar?

19:12  Have the gods of the nations delivered them which my fathers have destroyed; as Gozan, and Haran, and Rezeph, and the children of Eden which were in Thelasar?

19:12  Zda bohové těch pronárodů, jimž přinesli zkázu moji otcové, mohli vysvobodit Gózan, Cháran, Resef a syny Edenu, kteří byli v Telasáru?

19:12  Copak jiní bohové vysvobodili své národy? Mí předkové je vyhladili! Jak dopadl Gozan, Charan, Recef a lid Edenu v Tel-asaru?

19:12  Bohové národů, které moji otcové zničili -- bohové Gózanu, Cháranu, Resefu a synů Edenu, kteří byli v Telasáru -- vysvobodili je snad?

19:12  Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili otcové moji, totiž Gozana, Charana, Resefa a syny Eden, kteříž byli v Telasar?

19:12  Numquid liberaverunt dii gentium singulos quos vastaverunt patres mei, Gozan videlicet, et Haran, et Reseph, et filios Eden qui erant in Thelassar ?

19:13  Where is the king of Emath, and the king of Arphad, and the king of the city of Sepharvaim, and of Ana, and of Ava?

19:13  Where is the king of Hamath, and the king of Arpad, and the king of the city of Sepharvaim, of Hena, and Ivah?

19:13  Kde je král Chamátu a král Arpádu a král města Sefarvajimu, Heny a Ivy?“

19:13  Kde je král Chamátu, král Arpádu, král města Sefarvaim, Heny a Ivy?“

19:13  Kde je král Chamátu, král Arpádu a král města Sefarvajimu, Heny a Ivy?

19:13  Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?

19:13  ubi est rex Emath, et rex Arphad, et rex civitatis Sepharvaim, Ana, et Ava ?

19:14  And when Ezechias had received the letter of the hand of the messengers, and had read it, he went up to the house of the Lord, and spread it before the Lord,

19:14  And Hezekiah received the letter of the hand of the messengers, and read it: and Hezekiah went up into the house of the Lord, and spread it before the Lord.

19:14  Chizkijáš vzal dopisy z ruky poslů, přečetl je a pak vstoupil do Hospodinova domu a rozložil je před Hospodinem.

19:14  Král Ezechiáš převzal list od poslů a přečetl ho. Potom šel do Hospodinova chrámu a rozložil ho před Hospodinem.

19:14  Chizkijáš vzal od poslů dopis a přečetl ho. Pak Chizkijáš vstoupil do Hospodinova domu a rozprostřel ho před Hospodinem.

19:14  Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečetl jej, a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.

19:14  Itaque cum accepisset Ezechias litteras de manu nuntiorum, et legisset eas, ascendit in domum Domini, et expandit eas coram Domino,

19:15  And he prayed in his sight, saying: O Lord God of Israel, who sittest upon the cherubims, thou alone art the God of all the kings of the earth: thou madest heaven and earth:

19:15  And Hezekiah prayed before the Lord, and said, O Lord God of Israel, which dwellest between the cherubims, thou art the God, even thou alone, of all the kingdoms of the earth; thou hast made heaven and earth.

19:15  Chizkijáš se před Hospodinem modlil: „Hospodine, Bože Izraele, který sídlíš nad cheruby, ty sám jsi Bůh nade všemi královstvími země. Ty jsi učinil nebesa i zemi.

19:15  Ezechiáš se tehdy k Hospodinu modlil: „Hospodine, Bože Izraele, jenž trůníš na cherubech, ty jsi jediný Bůh všech království země! To ty jsi učinil nebesa i zem!

19:15  Pak se Chizkijáš modlil před Hospodinem: Hospodine, Bože Izraele, sedící na cherubech, ty jediný jsi Bůh nad všemi královstvími země; ty jsi učinil nebesa i zemi.

19:15  A modlil se Ezechiáš před Hospodinem, řka: Hospodine Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.

19:15  et oravit in conspectu ejus, dicens : Domine Deus Israël, qui sedes super cherubim, tu es Deus solus regum omnium terræ : tu fecisti cælum et terram.

19:16  Incline thy ear, and hear: open, O Lord, thy eyes and see: and hear all the words of Sennacherib, who hath sent to upbraid unto us the living God.

19:16  Lord, bow down thine ear, and hear: open, Lord, thine eyes, and see: and hear the words of Sennacherib, which hath sent him to reproach the living God.

19:16  Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš slova Sancheríbova, která vzkázal, aby haněl Boha živého.

19:16  Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři své oči a viz. Slyšel jsi, co vzkázal Senacherib, jak urážel živého Boha?

19:16  Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš; otevři, Hospodine, své oči a pohleď! Slyš Sancheríbova slova, která vzkázal, aby hanobil živého Boha.

19:16  Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.

19:16  Inclina aurem tuam, et audi : aperi, Domine, oculos tuos, et vide : audi omnia verba Sennacherib, qui misit ut exprobraret nobis Deum viventem.

19:17  Of a truth, O Lord, the kings of the Assyrians have destroyed nations, and the lands of them all.

19:17  Of a truth, Lord, the kings of Assyria have destroyed the nations and their lands,

19:17  Opravdu, Hospodine, králové asyrští zničili pronárody i jejich země.

19:17  Je to tak, Hospodine, asyrští králové ty národy i jejich země zpustošili

19:17  Hospodine, asyrští králové ty národy a jejich území opravdu zpustošili;

19:17  Takť jest, Hospodine, žeť jsou zkazili králové Assyrští národy ty i země jejich.

19:17  Vere, Domine, dissipaverunt reges Assyriorum gentes, et terras omnium.

19:18  And they have cast their gods into the fire: for they were not gods, but the work of men's hands, of wood and stone, and they destroyed them.

19:18  And have cast their gods into the fire: for they were no gods, but the work of men’s hands, wood and stone: therefore they have destroyed them.

19:18  Jejich bohy vydali ohni, protože to nejsou bohové, nýbrž dílo lidských rukou, dřevo a kámen, proto je zničili.

19:18  a jejich bohy naházeli do ohně. Nejsou to přece žádní bohové, ale jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen – to proto je zničili.

19:18  a jejich bohy uvrhli do ohně, protože to nejsou bohové, nýbrž jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen; proto je zničili.

19:18  A uvrhli bohy jejich do ohně. Nebo nebyli bohové, ale dílo rukou lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.

19:18  Et miserunt deos eorum in ignem : non enim erant dii, sed opera manuum hominum, ex ligno et lapide : et perdiderunt eos.

19:19  Now therefore, O Lord our God, save us from his hand, that all the kingdoms of the earth may know that thou art the Lord, the only God.

19:19  Now therefore, O Lord our God, I beseech thee, save thou us out of his hand, that all the kingdoms of the earth may know that thou art the Lord God, even thou only.

19:19  Ale teď Hospodine, Bože náš, zachraň nás prosím z jeho rukou, ať poznají všechna království země, že ty, Hospodine, jsi Bůh, ty sám!“

19:19  Teď ale prosím, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho rukou, ať všechna království země poznají, že ty, Hospodine, jsi jediný Bůh!“

19:19  A teď, Hospodine, náš Bože, zachraň nás z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že ty jediný, Hospodine, jsi Bůh.

19:19  A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás, prosím, z ruky jeho, ať by poznala všecka království země, že jsi ty sám, Hospodine, Bohem.

19:19  Nunc igitur Domine Deus noster, salvos nos fac de manu ejus, ut sciant omnia regna terræ quia tu es Dominus Deus solus.

19:20  And Isaias, the son of Amos, sent to Ezechias, saying: Thus saith the Lord, the God of Israel: I have heard the prayer thou hast made to me concerning Sennacherib, king of the Assyrians.

19:20  Then Isaiah the son of Amoz sent to Hezekiah, saying, Thus saith the Lord God of Israel, That which thou hast prayed to me against Sennacherib king of Assyria I have heard.

19:20  I vzkázal Izajáš, syn Amósův, Chizkijášovi: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, když ses ke mně modlil kvůli Sancheríbovi, králi asyrskému.

19:20  Izaiáš, syn Amosův, tehdy Ezechiášovi vzkázal: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Tvou modlitbu ohledně asyrského krále Senacheriba jsem vyslyšel.

19:20  Izajáš, syn Amósův, vzkázal Chizkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, co ses ke mně modlil ohledně asyrského krále Sancheríba.

19:20  Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského, vyslyšel jsem tě.

19:20  Misit autem Isaias filius Amos ad Ezechiam, dicens : Hæc dicit Dominus Deus Israël : Quæ deprecatus es me super Sennacherib rege Assyriorum, audivi.

19:21  This is the word that the Lord hath spoken of him: The virgin, the daughter of Sion, hath despised thee, and laughed thee to scorn: the daughter of Jerusalem hath wagged her head behind thy back.

19:21  This is the word that the Lord hath spoken concerning him; The virgin the daughter of Zion hath despised thee, and laughed thee to scorn; the daughter of Jerusalem hath shaken her head at thee.

19:21  Toto je slovo, které o něm promluvil Hospodin: Pohrdá tebou, vysmívá se ti panna, dcera sijónská! Potřásá nad tebou hlavou dcera jeruzalémská.

19:21  Toto je slovo, které o něm vyřkl Hospodin: Posmívá se ti, pohrdá tebou panna, Dcera sionská; pošklebuje se nad tebou Dcera jeruzalémská!

19:21  Toto je slovo, které o něm řekl Hospodin: Pohrdá tebou, vysmívá se ti panna, dcera sijónská, potřásá za tebou hlavou dcera jeruzalémská.

19:21  Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě, králi, panna dcera Sionská, potřásá za tebou hlavou dcera Jeruzalémská.

19:21  Iste est sermo, quem locutus est Dominus de eo : Sprevit te, et subsannavit te, virgo filia Sion : post tergum tuum caput movit, filia Jerusalem.

19:22  Whom hast thou reproached, and whom hast thou blasphemed? against whom hast thou exalted thy voice, and lifted up thy eyes on high? against the holy one of Israel.

19:22  Whom hast thou reproached and blasphemed? and against whom hast thou exalted thy voice, and lifted up thine eyes on high? even against the Holy One of Israel.

19:22  Koho jsi haněl a hanobil? Proti komu jsi povýšil hlas a oči pyšně vzhůru zvedl? Proti Svatému Izraele.

19:22  Kohos to urážel, komu ses rouhal, proti komu jsi zvedl hlas? Koho sis pyšně měřil očima? Svatého Izraelova!

19:22  Koho jsi tupil a komu jsi utrhal? Proti komu jsi pozvedl hlas? Vysoko jsi pozdvihl své oči, proti Svatému Izraele.

19:22  Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? Proti komu jsi povýšil hlasu a pozdvihls vzhůru očí svých? Však proti svatému Izraelskému.

19:22  Cui exprobrasti, et quem blasphemasti ? contra quem exaltasti vocem tuam, et elevasti in excelsum oculos tuos ? Contra Sanctum Israël.

19:23  By the hand of thy servants thou hast reproached the Lord, and hast said: With the multitude of my chariots I have gone up to the height of the mountains, to the top of Libanus, and have cut down its tall cedars, and its choice fir trees. And I have entered into the furthest parts thereof, and the forest of its Carmel.

19:23  By thy messengers thou hast reproached the Lord, and hast said, With the multitude of my chariots I am come up to the height of the mountains, to the sides of Lebanon, and will cut down the tall cedar trees thereof, and the choice fir trees thereof: and I will enter into the lodgings of his borders, and into the forest of his Carmel.

19:23  Svými posly jsi pohaněl Panovníka, když jsi řekl: ‚Se svou nespočetnou vozbou jsem vytáhl do horských výšin na libanónské stráně. Pokácím tam statné cedry, skvělé cypřiše, vstoupím do jeho nejzazších koutů, do křovin a hájů.

19:23  Urážels Pána ústy svých poslů, prý: ‚Já mám přece tolik vozů! Všemi svahy Libanonu vystoupal jsem k hřebenům, vykácel tam cedry, bory, dosáh jsem až na vrcholy, do lesů a do hvozdů.

19:23  Skrze své posly jsi tupil Panovníka. Řekl sis: S množstvím svých vozů jsem vytáhl na výšiny hor, do nejvzdálenějších částí Libanonu; pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cypřiše; vstoupil jsem do jeho nejzazší výše, do jeho ⌈úrodné lesní zahrady.⌉

19:23  Skrze posly své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých vytáhl jsem na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu do nejdalších příbytků jeho, do lesů a výborných rolí jeho.

19:23  Per manum servorum tuorum exprobrasti Domino, et dixisti : In multitudine curruum meorum ascendi excelsa montium in summitate Libani, et succidi sublimes cedros ejus, et electas abietes illius. Et ingressus sum usque ad terminos ejus, et saltum Carmeli ejus

19:24  I have cut down, and I have drunk strange waters, and have dried up with the soles of my feet all the shut up waters.

19:24  I have digged and drunk strange waters, and with the sole of my feet have I dried up all the rivers of besieged places.

19:24  Já jsem vykopal studny a napil se cizí vody, svými chodidly jsem vysušil všechny průplavy Egypta.‘

19:24  Kopal jsem a vypil vodu cizincům, nohama jsem rozdupal všechny řeky Egypta!‘

19:24  Vykopal jsem studny a pil jsem ⌈cizí vodu,⌉ chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské řeky.

19:24  Já jsem vykopal a pil jsem vody cizí, a vysušil jsem nohama svýma všecky potoky podmaněných.

19:24  ego succidi. Et bibi aquas alienas, et siccavi vestigiis pedum meorum omnes aquas clausas.

19:25  Hast thou not heard what I have done from the beginning? from the days of old I have formed it, and now I have brought it to effect: that fenced cities of fighting men should be turned to heaps of ruins:

19:25  Hast thou not heard long ago how I have done it, and of ancient times that I have formed it? now have I brought it to pass, that thou shouldest be to lay waste fenced cities into ruinous heaps.

19:25  Což jsi neslyšel, že zdávna jsem to připravoval, už za dnů dávnověkých to chystal? Nyní to uskutečním. V hromady sutin se změní opevněná města.

19:25  Neslyšel jsi ve svých dálkách? To já jsem to ustanovil, rozhodl jsem odedávna! Nyní jsem to tedy splnil: města dobře opevněná proměníš v hromady suti!

19:25  Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, ode dnů dávnověku jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.

19:25  Zdaliž jsi neslyšel, že již dávno jsem jej učinil, a ode dnů starých jej sformoval? Což tedy nyní přivedl bych jej k zkažení a v hromady rumu, jako jiná města hrazená?

19:25  Numquid non audisti quid ab initio fecerim ? ex diebus antiquis plasmavi illud, et nunc adduxi : eruntque in ruinam collium pugnantium civitates munitæ.

19:26  And the inhabitants of them were weak of hand, they trembled and were confounded, they became like the grass of the field, and the green herb on the tops of houses, which withered before it came to maturity.

19:26  Therefore their inhabitants were of small power, they were dismayed and confounded; they were as the grass of the field, and as the green herb, as the grass on the housetops, and as corn blasted before it be grown up.

19:26  Jejich bezmocní obyvatelé jsou vyděšeni a zostuzeni, jsou jako bylina polní, zelenající se býlí, tráva na střechách, rez v obilí nepožatém.

19:26  Kdo v nich bydlí, vysíleni, vyděšeni, zahanbeni, jak bylina polní byli, jako tráva zelená, jako plevel na střechách – uschne dřív, než uzrává!

19:26  Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem.

19:26  Jejichž obyvatelé mdlí byli, předěšení a zahanbení, byvše jako bylina polní a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a jako osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo obilí.

19:26  Et qui sedent in eis, humiles manu, contremuerunt et confusi sunt : facti sunt velut fœnum agri, et virens herba tectorum, quæ arefacta est antequam veniret ad maturitatem.

19:27  Thy dwelling, and thy going out, and thy coming in, and thy way I knew before, and thy rage against me.

19:27  But I know thy abode, and thy going out, and thy coming in, and thy rage against me.

19:27  Vím o tobě, ať sedíš či vycházíš a vcházíš, jak proti mně běsníš.

19:27  Ať sedíš, chodíš sem a tam, ať na mě běsníš, já tě znám.

19:27  Tvé bydlení, tvé vycházení i vcházení znám, také tvé běsnění proti mně.

19:27  Sedání pak tvé, vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti mně.

19:27  Habitaculum tuum, et egressum tuum, et introitum tuum, et viam tuam ego præscivi, et furorem tuum contra me.

19:28  Thou hast been mad against me, and thy pride hath come up to my ears: therefore I will put a ring in thy nose, and a bit between thy lips, and I will turn thee back by the way by which thou camest.

19:28  Because thy rage against me and thy tumult is come up into mine ears, therefore I will put my hook in thy nose, and my bridle in thy lips, and I will turn thee back by the way by which thou camest.

19:28  Protože proti mně tak běsníš a tvá drzost stoupá do mých uší, provleču ti chřípím kruh a do úst vložím uzdu. Odvedu tě cestou, po níž jsi přišel.

19:28  Tvé běsnění a tvá pýcha ke mně dolehla. Udidlo dám na tvá ústa, do nosu zabodnu ti hák, odvedu tě, kudys přišel, stejnou cestou půjdeš zpět!

19:28  Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu a uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel.

19:28  Poněvadž jsi se rozzlobil proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá do úst tvých, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.

19:28  Insanisti in me, et superbia tua ascendit in aures meas : ponam itaque circulum in naribus tuis, et camum in labiis tuis, et reducam te in viam per quam venisti.

19:29  And to thee, O Ezechias, this shall be a sign: Eat this year what thou shalt find: and in the second year, such things as spring of themselves: but in the third year sow and reap: plant vineyards, and eat the fruit of them.

19:29  And this shall be a sign unto thee, Ye shall eat this year such things as grow of themselves, and in the second year that which springeth of the same; and in the third year sow ye, and reap, and plant vineyards, and eat the fruits thereof.

19:29  Toto ti bude znamením: V tomto roce budete jíst, co vyroste samo, i druhý rok to, co samo vzejde, ale třetí rok sejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich plody.

19:29  A toto budeš mít jako znamení, Ezechiáši: Letos budete jíst, co samo vyroste. I napřesrok jen to, co se samo urodí. Třetího roku ale sejte a sklízejte, sázejte vinice a jezte z úrody.

19:29  A toto ti bude znamením: Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo, v druhém roce to, co ještě z toho vyroste, a ve třetím roce zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich ovoce.

19:29  Toto pak měj, Ezechiáši, za znamení: Že jíte roku prvního to, což se samo rodí, též druhého roku, což samo vzchází, třetího teprv roku sejte a žněte, a štěpujte vinice, a jezte ovoce z nich.

19:29  Tibi autem, Ezechia, hoc erit signum : comede hoc anno quæ repereris : in secundo autem anno, quæ sponte nascuntur : porro in tertio anno seminate et metite : plantate vineas, et comedite fructum earum.

19:30  And whatsoever shall be left of the house of Juda, shall take root downward, and bear fruit upward.

19:30  And the remnant that is escaped of the house of Judah shall yet again take root downward, and bear fruit upward.

19:30  Ti z Judova domu, kteří vyváznou a zůstanou, opět se zakoření a vydají ovoce.

19:30  Pozůstatek z domu Judy hluboce zakoření, vypučí vzhůru a přinese ovoce.

19:30  A ti z domu judského, kteří vyváznou, ti pozůstalí, se opět zakoření dolů a ponesou ovoce vzhůru,

19:30  Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek nahoru.

19:30  Et quodcumque reliquum fuerit de domo Juda, mittet radicem deorsum, et faciet fructum sursum.

19:31  For out of Jerusalem shall go forth a remnant, and that which shall be saved out of mount Sion: the zeal of the Lord of hosts shall do this.

19:31  For out of Jerusalem shall go forth a remnant, and they that escape out of mount Zion: the zeal of the Lord of hosts shall do this.

19:31  Z Jeruzaléma vyjde pozůstatek lidu a z hory Sijónu ti, kdo vyvázli. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!“

19:31  Z Jeruzaléma vzejde pozůstatek a z hory Sion ti, kdo se zachrání. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!

19:31  neboť z Jeruzaléma vyjde ostatek a ti, kteří vyváznou, z hory Sijón. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

19:31  Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a ti, kteříž jsou zachováni, z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.

19:31  De Jerusalem quippe egredientur reliquiæ, et quod salvetur de monte Sion : zelus Domini exercituum faciet hoc.

19:32  Wherefore thus saith the Lord concerning the king of the Assyrians: He shall not come into this city, nor shoot an arrow into it, nor come before it with shield, nor cast a trench about it.

19:32  Therefore thus saith the Lord concerning the king of Assyria, He shall not come into this city, nor shoot an arrow there, nor come before it with shield, nor cast a bank against it.

19:32  Proto praví Hospodin o králi asyrském toto: „Nevejde do tohoto města. Ani šíp tam nevstřelí, se štíty proti němu nenastoupí, násep proti němu nenavrší.

19:32  Nuže, toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevstoupí do tohoto města, nevystřelí sem ani šíp, násep proti němu nenavrší a nikdo nenastaví štít.

19:32  Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevejde do tohoto města, ani šíp tam nevystřelí, nevyjde proti němu se štítem ani proti němu nenavrší násep.

19:32  A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž se ho zmocní pavézníci, aniž udělají u něho náspu.

19:32  Quam ob rem hæc dicit Dominus de rege Assyriorum : Non ingredietur urbem hanc, nec mittet in eam sagittam, nec occupabit eam clypeus, nec circumdabit eam munitio.

19:33  By the way that he came he shall return: and into this city he shall not come, saith the Lord.

19:33  By the way that he came, by the same shall he return, and shall not come into this city, saith the Lord.

19:33  Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův.

19:33  Odejde, kudy přivedla ho cesta, do tohoto města nevstoupí, praví Hospodin.

19:33  Cestou, kterou přišel, se vrátí a do tohoto města nevejde, je Hospodinův výrok.

19:33  Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.

19:33  Per viam qua venit, revertetur : et civitatem hanc non ingredietur, dicit Dominus.

19:34  And I will protect this city, and will save it for my own sake, and for David, my servant's sake.

19:34  For I will defend this city, to save it, for mine own sake, and for my servant David’s sake.

19:34  Budu štítem tomuto městu, zachráním je kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.“

19:34  To město budu hájit, já sám je zachráním, pro sebe učiním to a pro Davida, jenž byl můj služebník!“

19:34  Budu tomuto městu štítem, abych ho zachránil kvůli sobě a kvůli svému otroku Davidovi.

19:34  Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.

19:34  Protegamque urbem hanc, et salvabo eam propter me, et propter David servum meum.

19:35  And it came to pass that night, that an angel of the Lord came, and slew in the camp of the Assyrians a hundred and eighty-five thousand. And when he arose early in the morning, he saw all the bodies of the dead.

19:35  And it came to pass that night, that the angel of the Lord went out, and smote in the camp of the Assyrians an hundred fourscore and five thousand: and when they arose early in the morning, behold, they were all dead corpses.

19:35  Stalo se pak té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc. Za časného jitra, hle, všichni byli mrtví, všude mrtvá těla.

19:35  Téže noci pak vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Ráno vstali a hle – všude samé mrtvoly!

19:35  I stalo se oné noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli ⌈dočista mrtví.⌉

19:35  Tedy stalo se té noci, že vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte pět tisíců. I vstali ráno, a aj, všickni mrtví.

19:35  Factum est igitur in nocte illa, venit angelus Domini, et percussit in castris Assyriorum centum octoginta quinque millia. Cumque diluculo surrexisset, vidit omnia corpora mortuorum : et recedens abiit,

19:36  And Sennacherib, king of the Assyrians, departing, went away, and he returned and abode in Ninive.

19:36  So Sennacherib king of Assyria departed, and went and returned, and dwelt at Nineveh.

19:36  Sancheríb, král asyrský, odtáhl pryč a vrátil se do Ninive a usadil se tam.

19:36  Asyrský král Senacherib se sebral, odtáhl pryč a zůstal v Ninive.

19:36  A asyrský král Sancheríb odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive.

19:36  Pročež odjel a utekl Senacherib král Assyrský, a navrátiv se, bydlil v Ninive.

19:36  et reversus est Sennacherib rex Assyriorum, et mansit in Ninive.

19:37  And as he was worshipping in the temple of Nesroch, his god, Adramelech and Sarasar, his sons, slew him with the sword, and they fled into the land of the Armenians, and Asarhaddon, his son, reigned in his stead.

19:37  And it came to pass, as he was worshipping in the house of Nisroch his god, that Adrammelech and Sharezer his sons smote him with the sword: and they escaped into the land of Armenia. And Esar–haddon his son reigned in his stead.

19:37  Když se klaněl v chrámě svého boha Nisroka, Adramelek a Sareser, jeho synové, ho zabili mečem a unikli do země Araratu. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.

19:37  Jednou, když se klaněl v chrámu svého boha Nisrocha, ho jeho synové Adramelech a Sarecer probodli mečem. Uprchli pak do země Ararat a na jeho místě kraloval jeho syn Esar-chadon.

19:37  I stalo se, když se klaněl v chrámu svého boha Nisrocha, že jeho synové Adramelek a Sareser ho zabili mečem a unikli do země Ararat. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.

19:37  I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a sami utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.

19:37  Cumque adoraret in templo Nesroch deum suum, Adramelech et Sarasar filii ejus percusserunt eum gladio, fugeruntque in terram Armeniorum : et regnavit Asarhaddon filius ejus pro eo.

Chapter 20

20:1  In those days Ezechias was sick unto death: and Isaias, the son of Amos, the prophet, came and said to him: Thus saith the Lord God: Give charge concerning thy house, for thou shalt die, and not llve.

20:1  In those days was Hezekiah sick unto death. And the prophet Isaiah the son of Amoz came to him, and said unto him, Thus saith the Lord, Set thine house in order; for thou shalt die, and not live.

20:1  V oněch dnech Chizkijáš smrtelně onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Udělej pořízení o svém domě, protože zemřeš, nebudeš žít.“

20:1  V té době Ezechiáš na smrt onemocněl. Prorok Izaiáš, syn Amosův, ho navštívil a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Dej své věci do pořádku, protože umřeš; neuzdravíš se.“

20:1  V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkaz ohledně svého domu, protože zemřeš, nebudeš žít.

20:1  V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.

20:1  In diebus illis ægrotavit Ezechias usque ad mortem : et venit ad eum Isaias filius Amos propheta, dixitque ei : Hæc dicit Dominus Deus : Præcipe domui tuæ : morieris enim tu, et non vives.

20:2  And he turned his face to the wall, and prayed to the Lord, saying:

20:2  Then he turned his face to the wall, and prayed unto the Lord, saying,

20:2  Chizkijáš se otočil tváří ke zdi a takto se k Hospodinu modlil:

20:2  Ezechiáš se obrátil tváří ke zdi a modlil se k Hospodinu:

20:2  Nato Chizkijáš odvrátil tvář ke stěně a modlil se k Hospodinu slovy:

20:2  I obrátil tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu, řka:

20:2  Qui convertit faciem suam ad parietem, et oravit Dominum, dicens :

20:3  I beseech thee, O Lord, remember how I have walked before thee in truth, and with a perfect heart, and have done that which is pleasing before thee. And Ezechias wept with much weeping.

20:3  I beseech thee, O Lord, remember now how I have walked before thee in truth and with a perfect heart, and have done that which is good in thy sight. And Hezekiah wept sore.

20:3  „Ach, Hospodine, rozpomeň se prosím, že jsem chodil před tebou opravdově a se srdcem nerozděleným a že jsem činil, co je dobré v tvých očích.“ A Chizkijáš se dal do velikého pláče.

20:3  „Ach Hospodine, pamatuj prosím, že jsem před tebou žil oddaně a s upřímným srdcem a že jsem dělal, co je v tvých očích správné.“ A Ezechiáš plakal a plakal.

20:3  Ach, Hospodine, jen se rozpomeň, jak jsem chodil před tebou věrně a s celým srdcem a činil to, co je dobré v tvých očích. A Chizkijáš se dal do velkého pláče.

20:3  Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.

20:3  Obsecro, Domine : memento, quæso, quomodo ambulaverim coram te in veritate, et in corde perfecto, et quod placitum est coram te fecerim. Flevit itaque Ezechias fletu magno.

20:4  And before Isaias was gone out of the middle of the court, the word of the Lord came to him, saying:

20:4  And it came to pass, afore Isaiah was gone out into the middle court, that the word of the Lord came to him, saying,

20:4  Izajáš ještě nevyšel z vnitřního dvora, když se k němu stalo slovo Hospodinovo:

20:4  Izaiáš ještě ani nevyšel z prostředního nádvoří, když dostal slovo Hospodinovo:

20:4  I stalo se, že Izajáš nevyšel ani z prostředního nádvoří, když se k němu stalo Hospodinovo slovo:

20:4  Ještě pak Izaiáš nebyl vyšel do půl síně, když se k němu stalo slovo Hospodinovo, řkoucí:

20:4  Et antequam egrederetur Isaias mediam partem atrii, factus est sermo Domini ad eum, dicens :

20:5  Go back, and tell Ezechias, the captain of my people: Thus saith the Lord, the God of David, thy father: I have heard thy prayer, and I have seen thy tears: and behold I have healed thee: on the third day thou shalt go up to the temple of the Lord.

20:5  Turn again, and tell Hezekiah the captain of my people, Thus saith the Lord, the God of David thy father, I have heard thy prayer, I have seen thy tears: behold, I will heal thee: on the third day thou shalt go up unto the house of the Lord.

20:5  „Vrať se a vyřiď Chizkijášovi, vévodovi mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě. Třetího dne vstoupíš do Hospodinova domu.

20:5  „Vrať se a řekni Ezechiášovi, vůdci mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Slyšel jsem tvou modlitbu a viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravuji tě! Třetího dne vejdeš do Hospodinova chrámu.

20:5  Vrať se a řekni Chizkijášovi, vévodovi mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Slyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě. Třetího dne vstoupíš do Hospodinova domu.

20:5  Navrať se a rci Ezechiášovi vůdci lidu mého: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, a viděl jsem slzy tvé; aj, já uzdravím tě, třetího dne vstoupíš do domu Hospodinova.

20:5  Revertere, et dic Ezechiæ duci populi mei : Hæc dicit Dominus Deus David patris tui : Audivi orationem tuam, et vidi lacrimas tuas, et ecce sanavi te : die tertio ascendes templum Domini.

20:6  And I will add to thy days fifteen years: and I will deliver thee and this city out of the hand of the king of the Assyrians, and I will protect this city for my own sake, and for David, my servant's sake.

20:6  And I will add unto thy days fifteen years; and I will deliver thee and this city out of the hand of the king of Assyria; and I will defend this city for mine own sake, and for my servant David’s sake.

20:6  Přidám k tvým dnům patnáct let. Vytrhnu tebe i toto město ze spárů asyrského krále. Budu štítem tomuto městu kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.“

20:6  Přidám ti patnáct let života. Kromě toho vysvobodím tebe i toto město z rukou asyrského krále a budu to město bránit. Udělám to pro sebe a pro svého služebníka Davida.“

20:6  Přidám ke tvým dnům patnáct let a vysvobodím z ruky asyrského krále tebe i toto město. Budu tomuto městu štítem kvůli sobě a kvůli svému otroku Davidovi.

20:6  A přidám ke dnům tvým patnácte let, a z ruky krále Assyrského vysvobodím tě, i město toto, a chrániti budu města tohoto, pro sebe a pro Davida služebníka svého.

20:6  Et addam diebus tuis quindecim annos : sed et de manu regis Assyriorum liberabo te, et civitatem hanc : et protegam urbem istam propter me, et propter David servum meum.

20:7  And Isaias said: Bring me a lump of figs. And when they had brought it, and laid it upon his boil, he was healed.

20:7  And Isaiah said, Take a lump of figs. And they took and laid it on the boil, and he recovered.

20:7  Izajáš poručil: „Vezměte suché fíky.“ Vzali je a přiložili na vřed a Chizkijáš zůstal naživu.

20:7  Izaiáš tenkrát řekl: „Přineste hroudu fíků.“ Přinesli je, přiložili na vřed a Ezechiáš byl uzdraven.

20:7  Pak Izajáš řekl: Vezměte placku sušených fíků. Vzali to a položili na vřed a král se zotavil.

20:7  I řekl Izaiáš: Vezměte hrudu suchých fíků. Kterouž vzavše, přiložili na vřed, i uzdraven jest.

20:7  Dixitque Isaias : Afferte massam ficorum. Quam cum attulissent, et posuissent super ulcus ejus, curatus est.

20:8  And Ezechias had said to Isaias: What shall be the sign that the Lord will heal me, and that I will go up to the temple of the Lord the third day?

20:8  And Hezekiah said unto Isaiah, What shall be the sign that the Lord will heal me, and that I shall go up into the house of the Lord the third day?

20:8  Chizkijáš se otázal Izajáše: „Co bude znamením, že mě Hospodin uzdraví a že třetího dne vstoupím do Hospodinova domu?“

20:8  Ezechiáš se Izaiáše ptal: „Jaké dostanu znamení, že mě Hospodin uzdraví a že třetího dne vejdu do Hospodinova chrámu?“

20:8  Chizkijáš se zeptal Izajáše: Co bude znamením, že mě Hospodin uzdraví a vstoupím třetího dne do Hospodinova domu?

20:8  Řekl pak Ezechiáš Izaiášovi: Jaké bude znamení toho, že mne uzdraví Hospodin, a že půjdu třetího dne do domu Hospodinova?

20:8  Dixerat autem Ezechias ad Isaiam : Quod erit signum, quia Dominus me sanabit, et quia ascensurus sum die tertia templum Domini ?

20:9  And Isaias said to him: This shall be the sign from the Lord, that the Lord will do the word which he hath spoken: Wilt thou that the shadow go forward ten lines, or that it go back so many degrees?

20:9  And Isaiah said, This sign shalt thou have of the Lord, that the Lord will do the thing that he hath spoken: shall the shadow go forward ten degrees, or go back ten degrees?

20:9  Izajáš mu odpověděl: „Toto ti bude znamením od Hospodina, že Hospodin splní slovo, jež promluvil: Má stín postoupit o deset stupňů nebo se má o deset stupňů vrátit?“

20:9  Izaiáš odpověděl: „Toto je znamení od Hospodina, že vykoná, co ti slíbil: Má stín postoupit o deset stupňů, nebo se má o deset stupňů vrátit?“

20:9  Izajáš odpověděl: Toto ti bude znamením od Hospodina, že Hospodin učiní to, co řekl: Má stín o deset stupňů postoupit, nebo se o deset stupňů vrátit?

20:9  Odpověděl Izaiáš: Toto bude tobě znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil: Chceš-li, aby postoupil dále stín o deset stupňů, aneb navrátil se zpátkem o deset stupňů?

20:9  Cui ait Isaias : Hoc erit signum a Domino quod facturus sit Dominus sermonem quem locutus est : vis ut ascendat umbra decem lineis, an ut revertatur totidem gradibus ?

20:10  And Ezechias said: It is an easy matter for the shadow to go forward ten lines: and I do not desire that this be done, but let it return back ten degrees.

20:10  And Hezekiah answered, It is a light thing for the shadow to go down ten degrees: nay, but let the shadow return backward ten degrees.

20:10  Chizkijáš řekl: „Snadněji se stín o deset stupňů nachýlí, než aby se vrátil o deset stupňů nazpět.“

20:10  Ezechiáš řekl: „Je snadnější, aby stín o deset stupňů postoupil. Ať se tedy raději o deset stupňů vrátí.“

20:10  Chizkijáš řekl: Snadnější je, aby stín o deset stupňů pokročil. Ne, ať se stín vrátí o deset stupňů nazpět.

20:10  Odpověděl Ezechiáš: Snázeť může stín postoupiti dolů o deset stupňů. Nechci, ale nechť zase postoupí stín zpátkem o deset stupňů.

20:10  Et ait Ezechias : Facile est umbram crescere decem lineis : nec hoc volo ut fiat, sed ut revertatur retrorsum decem gradibus.

20:11  And Isaias, the prophet, called upon the Lord, and he brought the shadow ten degrees backwards by the lines, by which it had already gone down on the dial of Achaz.

20:11  And Isaiah the prophet cried unto the Lord: and he brought the shadow ten degrees backward, by which it had gone down in the dial of Ahaz.

20:11  Prorok Izajáš tedy volal k Hospodinu. A on vrátil stín na stupních, po nichž sestoupil, na stupních Achazových, o deset stupňů nazpět.

20:11  Prorok Izaiáš pak volal k Hospodinu a ten vrátil stín sestupující po Achazově schodišti o deset stupňů zpět.

20:11  Prorok Izajáš volal k Hospodinu a on vrátil stín na stupních, po kterých sestoupil, na stupních Achazových, o deset stupňů nazpět.

20:11  Volal tedy Izaiáš prorok k Hospodinu, a navrátil stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, zpátkem o deset stupňů.

20:11  Invocavit itaque Isaias propheta Dominum, et reduxit umbram per lineas quibus jam descenderat in horologio Achaz, retrorsum decem gradibus.

20:12  At that time Berodach Baladan, the son of Baladan, king of the Babylonians, sent letters and presents to Ezechias: for he had heard that Ezechias had been sick.

20:12  At that time Berodach–baladan, the son of Baladan, king of Babylon, sent letters and a present unto Hezekiah: for he had heard that Hezekiah had been sick.

20:12  V ten čas poslal Beródak-baladán, syn Baladánův, král babylónský, Chizkijášovy dopisy a dar, neboť uslyšel, že Chizkijáš onemocněl.

20:12  V té době babylonský král Marduk-bal-adan, syn Bal-adanův, poslal Ezechiášovi list a dar, neboť slyšel, že Ezechiáš je nemocný.

20:12  V té době babylonský král Beródak–baladán, syn Baladánův, poslal Chizkijášovi dopis a dar; slyšel totiž, že byl Chizkijáš nemocen.

20:12  Toho času poslal Berodach Baladan syn Baladanův, král Babylonský, list a dary Ezechiášovi; nebo slyšel, že nemocen byl Ezechiáš.

20:12  In tempore illo misit Berodach Baladan, filius Baladan, rex Babyloniorum, litteras et munera ad Ezechiam : audierat enim quod ægrotasset Ezechias.

20:13  And Ezechias rejoiced at their coming, and he shewed them the house of his aromatical spices, and the gold, and the silver, and divers precious odours, and ointments, and the house of his vessels, and all that he had in his treasures. There was nothing in his house, nor in all his dominions, that Ezechias shewed them not.

20:13  And Hezekiah hearkened unto them, and shewed them all the house of his precious things, the silver, and the gold, and the spices, and the precious ointment, and all the house of his armour, and all that was found in his treasures: there was nothing in his house, nor in all his dominion, that Hezekiah shewed them not.

20:13  Chizkijáš vyslechl posly a ukázal jim celou svou klenotnici, stříbro a zlato, různé balzámy, výborný olej i svou zbrojnici a všechno, co se nacházelo mezi jeho poklady. Nebylo nic, co by jim Chizkijáš ve svém domě a v celém svém vladařství nebyl ukázal.

20:13  Ezechiáš posly přijal a ukázal jim celou svou klenotnici, stříbro, zlato, balzámy a výborný olej. Ukázal jim i zbrojnici a všechno, co se jen našlo v jeho pokladnicích. V celém jeho paláci a v celém jeho panství nebylo nic, co by jim Ezechiáš neukázal.

20:13  ⌈Když o nich Chizkijáš uslyšel,⌉ ukázal jim celou klenotnici, stříbro a zlato, balzámy a vonný olej, zbrojnici a všechno, co se nacházelo v jeho skladech; nebylo nic, co by jim Chizkijáš ve svém paláci a v celém svém panství neukázal.

20:13  I vyslyšel je Ezechiáš a ukázal jim všecky schrany klénotů svých, stříbra a zlata i vonných věcí, a olej nejvýbornější, tolikéž dům zbroje své, a cožkoli mohlo nalezeno býti v pokladích jeho. Ničeho nebylo, čehož by jim neukázal Ezechiáš v domě svém i ve všem panství svém.

20:13  Lætatus est autem in adventu eorum Ezechias, et ostendit eis domum aromatum, et aurum et argentum, et pigmenta varia, unguenta quoque, et domum vasorum suorum, et omnia quæ habere poterat in thesauris suis. Non fuit quod non monstraret eis Ezechias in domo sua, et in omni potestate sua.

20:14  And Isaias, the prophet, came to king Ezechias, and said to him: What said these men? or from whence came they to thee? And Ezechias said to him: From a far country, they came to me out of Babylon.

20:14  Then came Isaiah the prophet unto king Hezekiah, and said unto him, What said these men? and from whence came they unto thee? And Hezekiah said, They are come from a far country, even from Babylon.

20:14  Prorok Izajáš přišel ke králi Chizkijášovi a zeptal se ho: „Co říkali ti muži a odkud k tobě přišli?“ Chizkijáš odpověděl: „Přišli z daleké země, z Babylóna.“

20:14  Pak za králem Ezechiášem přišel prorok Izaiáš a ptal se: „Co říkali ti muži? Odkud přišli?“ „Přišli z veliké dálky, až z Babylonu,“ odpověděl Ezechiáš.

20:14  Pak přišel ke králi Chizkijášovi prorok Izajáš a zeptal se ho: Co říkali ti muži a odkud k tobě přišli? Chizkijáš odpověděl: Přišli z daleké země, z Babylona.

20:14  Protož přišel prorok Izaiáš k králi Ezechiášovi, a řekl jemu: Co pravili ti muži? A odkud přišli k tobě? Odpověděl Ezechiáš: Z země daleké přišli, z Babylona.

20:14  Venit autem Isaias propheta ad regem Ezechiam, dixitque ei : Quid dixerunt viri isti ? aut unde venerunt ad te ? Cui ait Ezechias : De terra longinqua venerunt ad me, de Babylone.

20:15  And he said: What did they see in thy house? Ezechias said: They saw all the things that are in my house: There is nothing among my treasures that I have not shewed them.

20:15  And he said, What have they seen in thine house? And Hezekiah answered, All the things that are in mine house have they seen: there is nothing among my treasures that I have not shewed them.

20:15  Zeptal se: „Co viděli v tvém domě?“ Chizkijáš odvětil: „Viděli všechno, co je v mém domě. Nebylo nic, co bych jim nebyl ze svých pokladů ukázal.“

20:15  „Co ve tvém paláci viděli?“ ptal se dál. „Viděli všechno, co v paláci mám,“ odvětil Ezechiáš. „Není nic, co bych jim ze svých pokladů neukázal.“

20:15  Nato se ho zeptal: Co viděli ve tvém paláci? Chizkijáš odpověděl: Viděli všechno, co je v mém paláci. Nebylo nic, co bych jim ve svých skladech neukázal.

20:15  I řekl: Co viděli v domě tvém? Odpověděl Ezechiáš: Všecko, což jest v domě mém, viděli. Ničeho není v pokladích mých, čehož bych jim neukázal.

20:15  At ille respondit : Quid viderunt in domo tua ? Ait Ezechias : Omnia quæcumque sunt in domo mea, viderunt : nihil est quod non monstraverim eis in thesauris meis.

20:16  And Isaias said to Ezechias: Hear the word of the Lord.

20:16  And Isaiah said unto Hezekiah, Hear the word of the Lord.

20:16  I řekl Izajáš Chizkijášovi: „Slyš slovo Hospodinovo:

20:16  Izaiáš na to Ezechiášovi řekl: „Slyš slovo Hospodinovo:

20:16  Izajáš Chizkijášovi řekl: Slyš Hospodinovo slovo:

20:16  Ale Izaiáš řekl Ezechiášovi: Slyšiž slovo Hospodinovo.

20:16  Dixit itaque Isaias Ezechiæ : Audi sermonem Domini :

20:17  Behold the days shall come, that all that is in thy house, and that thy fathers have laid up in store unto this day, shall be carried into Babylon: nothing shall be left, saith the Lord.

20:17  Behold, the days come, that all that is in thine house, and that which thy fathers have laid up in store unto this day, shall be carried into Babylon: nothing shall be left, saith the Lord.

20:17  Hle, přijdou dny a bude odneseno do Babylóna všechno, co je v tvém domě, poklady, které nahromadili tvoji otcové až do tohoto dne. Nic tu nezbude, praví Hospodin.

20:17  Hle, přicházejí dny, kdy všechno, co máš v paláci, všechno, co až dodnes nashromáždili tví předkové, bude odneseno do Babylonu. Nezůstane nic, praví Hospodin.

20:17  Hle, přicházejí dny, kdy všechno, co je ve tvém paláci a co až dodnes tvoji otcové nahromadili, bude odneseno do Babylona. Nic nezůstane, praví Hospodin.

20:17  Aj, dnové přijdou, v nichž odneseno bude do Babylona, cožkoli jest v domě tvém, a cožkoli nachovali otcové tvoji až do tohoto dne; nezůstaneť ničeho, praví Hospodin.

20:17  Ecce dies venient, et auferentur omnia quæ sunt in domo tua, et quæ condiderunt patres tui usque in diem hanc, in Babylonem : non remanebit quidquam, ait Dominus.

20:18  And of thy sons also that shall issue from thee, whom thou shalt beget, they shall take away, and they shall be eunuchs in the palace of the king of Babylon.

20:18  And of thy sons that shall issue from thee, which thou shalt beget, shall they take away; and they shall be eunuchs in the palace of the king of Babylon.

20:18  I některé tvé syny, kteří z tebe vzejdou, které zplodíš, vezmou a stanou se kleštěnci v paláci krále babylónského.“

20:18  I tvoji synové, tví vlastní potomci, budou zajati a stanou se eunuchy v paláci babylonského krále.“

20:18  A vezmou z tvých synů, kteří z tebe vzejdou, které zplodíš, a stanou se dvorními úředníky v paláci babylonského krále.

20:18  Syny také tvé, kteříž pojdou z tebe, kteréž ty zplodíš, poberou a budou komorníci při dvoru krále Babylonského.

20:18  Sed et de filiis tuis qui egredientur ex te, quos generabis, tollentur, et erunt eunuchi in palatio regis Babylonis.

20:19  Ezechias said to Isaias: The word of the Lord, which thou hast spoken, is good: let peace and truth be in my days.

20:19  Then said Hezekiah unto Isaiah, Good is the word of the Lord which thou hast spoken. And he said, Is it not good, if peace and truth be in my days?

20:19  Chizkijáš na to Izajášovi řekl: „Dobré je slovo Hospodinovo, které jsi mluvil.“ A dodal: „Jen když bude za mých dnů opravdový pokoj.“

20:19  „Slovo Hospodinovo, které jsi řekl, je dobré,“ odpověděl Ezechiáš. Pomyslel si totiž: „Za mých dnů přece bude pokoj a bezpečí.“

20:19  Chizkijáš Izajášovi řekl: Hospodinovo slovo, které jsi vyslovil, je dobré. Řekl si totiž: Za mých dnů bude přece pokoj a bezpečí.

20:19  Tedy řekl Ezechiáš Izaiášovi: Dobréť jest slovo Hospodinovo, kteréž jsi mluvil. Řekl ještě: Ovšem, žeť jest dobré, jestliže pokoj a pravda bude za dnů mých.

20:19  Dixit Ezechias ad Isaiam : Bonus sermo Domini quem locutus es : sit pax et veritas in diebus meis.

20:20  And the rest of the acts of Ezechias, and all his might, and how he made a pool, and a conduit, and brought waters into the city, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

20:20  And the rest of the acts of Hezekiah, and all his might, and how he made a pool, and a conduit, and brought water into the city, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

20:20  O ostatních příbězích Chizkijášových, o všech jeho bohatýrských činech a jak udělal rybník a vodovod, jímž přivedl vodu do města, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

20:20  Ostatní Ezechiášovy skutky – všechny jeho udatné činy i to, jak vybudoval nádrž a vodovod, kterým do města přivedl vodu – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

20:20  Ostatní Chizkijášovy činy a všechny jeho udatné skutky, a jak udělal rybník a vodovod, aby přivedl do města vodu, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

20:20  O jiných pak činech Ezechiášových, i vší síle jeho, a kterak udělal rybník, a vodu po trubách uvedl do města, zapsáno jest v knize o králích Judských.

20:20  Reliqua autem sermonum Ezechiæ, et omnis fortitudo ejus, et quomodo fecerit piscinam et aquæductum, et introduxerit aquas in civitatem, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda ?

20:21  And Ezechias slept with his fathers, and Manasses, his son reigned in his stead.

20:21  And Hezekiah slept with his fathers: and Manasseh his son reigned in his stead.

20:21  I ulehl Chizkijáš ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Menaše.

20:21  Ezechiáš pak ulehl ke svým otcům a na jeho místě začal kralovat jeho syn Menaše.

20:21  Chizkijáš ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Menaše.

20:21  I usnul Ezechiáš s otci svými, a kraloval Manasses syn jeho místo něho.

20:21  Dormivitque Ezechias cum patribus suis, et regnavit Manasses filius ejus pro eo.

Chapter 21

21:1  Manasses was twelve years old when he began to reign, and he reigned five and fifty years in Jerusalem: the name of his mother was Haphsiba.

21:1  Manasseh was twelve years old when he began to reign, and reigned fifty and five years in Jerusalem. And his mother’s name was Hephzi–bah.

21:1  Menašemu bylo dvanáct let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefsíbah.

21:1  Menaše se stal králem ve dvanácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefciba.

21:1  Menašemu bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefsíba.

21:1  Ve dvanácti letech byl Manasses, když počal kralovati, a kraloval padesáte a pět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chefziba.

21:1  Duodecim annorum erat Manasses cum regnare cœpisset, et quinquaginta quinque annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Haphsiba.

21:2  And he did evil in the sight of the Lord, according to the idols of the nations, which the Lord destroyed from before the face of the children of Israel.

21:2  And he did that which was evil in the sight of the Lord, after the abominations of the heathen, whom the Lord cast out before the children of Israel.

21:2  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.

21:2  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, podle ohavných způsobů těch národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.

21:2  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pohanských národů, které Hospodin před syny Izraele vyhnal.

21:2  I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, vedlé ohavností těch národů, kteréž Hospodin vyplénil před syny Izraelskými.

21:2  Fecitque malum in conspectu Domini, juxta idola gentium quas delevit Dominus a facie filiorum Israël.

21:3  And he turned, and built up the high places, which Ezechias, his father, had destroyed: and he set up altars to Baal, and made groves, as Achab, the king of Israel, had done: and he adored all the host of heaven, and served them.

21:3  For he built up again the high places which Hezekiah his father had destroyed; and he reared up altars for Baal, and made a grove, as did Ahab king of Israel; and worshipped all the host of heaven, and served them.

21:3  Znovu vybudoval posvátná návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil, nastavěl oltáře Baalovi a udělal posvátný kůl, jak to činil Achab, král izraelský. Klaněl se veškerému nebeskému zástupu a sloužil mu.

21:3  Znovu vystavěl obětní výšiny, které jeho otec Ezechiáš zničil. Postavil také oltáře Baalovi a vztyčil Ašeřin kůl, jako to dělal izraelský král Achab. Klaněl se všem nebeským zástupům a sloužil jim.

21:3  Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil, postavil oltáře Baalovi, udělal posvátný kůl, jak to udělal izraelský král Achab, klaněl se celému nebeskému zástupu a sloužil jim.

21:3  Nebo převrátiv se, vzdělal zase výsosti, kteréž byl zkazil Ezechiáš otec jeho, a vystavěl oltáře Bálovi, a vysadil háj, tak jako byl učinil Achab král Izraelský. A klaněje se všemu vojsku nebeskému, ctil je.

21:3  Conversusque est, et ædificavit excelsa quæ dissipaverat Ezechias pater ejus : et erexit aras Baal, et fecit lucos sicut fecerat Achab rex Israël, et adoravit omnem militiam cæli, et coluit eam.

21:4  And he built altars in the house of the Lord, of which the Lord said: In Jerusalem I will put my name.

21:4  And he built altars in the house of the Lord, of which the Lord said, In Jerusalem will I put my name.

21:4  Zbudoval oltáře v Hospodinově domě, o němž Hospodin řekl: „V Jeruzalémě dám spočinout svému jménu.“

21:4  Nastavěl oltáře v Hospodinově chrámu, o kterém Hospodin prohlásil: „Svému jménu dám spočinout v Jeruzalémě.“

21:4  Postavil oltáře v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě položím své jméno.

21:4  Vzdělal také oltáře v domě Hospodinově, o němž byl řekl Hospodin: V Jeruzalémě položím jméno své.

21:4  Exstruxitque aras in domo Domini, de qua dixit Dominus : In Jerusalem ponam nomen meum.

21:5  And he built altars for all the host of heaven, in the two courts of the temple of the Lord.

21:5  And he built altars for all the host of heaven in the two courts of the house of the Lord.

21:5  Na obou nádvořích Hospodinova domu nastavěl oltáře veškerému nebeskému zástupu.

21:5  Na obou nádvořích Hospodinova chrámu nastavěl oltáře všem nebeským zástupům.

21:5  Na obou nádvořích Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup.

21:5  Nadto nadělal oltářů všemu vojsku nebeskému, v obou síních domu Hospodinova.

21:5  Et exstruxit altaria universæ militiæ cæli in duobus atriis templi Domini.

21:6  And he made his son pass through fire: and he used divinations, and observed omens, and appointed pythons, and multiplied soothsayers, to do evil before the Lord, and to provoke him.

21:6  And he made his son pass through the fire, and observed times, and used enchantments, and dealt with familiar spirits and wizards: he wrought much wickedness in the sight of the Lord, to provoke him to anger.

21:6  Svého syna provedl ohněm, věštil z oblaků a obíral se hadačstvím, ustanovil vyvolávače duchů a jasnovidce; dopouštěl se mnohého, co je zlé v očích Hospodina, a tak ho urážel.

21:6  Dokonce provedl vlastního syna ohněm. Věštil, čaroval, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.

21:6  Provedl svého syna ohněm, zabýval se hadačstvím a znameními, ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. ⌈Páchal mnoho⌉ toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval k hněvu.

21:6  Syna také svého provedl skrze oheň, a šetřil časů, s hadačstvím zacházel, zaklinače a čarodějníky zřídil, a velmi mnoho zlého činil před očima Hospodinovýma, popouzeje ho.

21:6  Et traduxit filium suum per ignem : et ariolatus est, et observavit auguria, et fecit pythones, et aruspices multiplicavit, ut faceret malum coram Domino, et irritaret eum.

21:7  He set also an idol of the grove, which he had made, in the temple of the Lord: concerning which the Lord said to David, and to Solomon his son: In this temple, and in Jerusalem, which I have chosen out of all the tribes of Israel, I will put my name for ever.

21:7  And he set a graven image of the grove that he had made in the house, of which the Lord said to David, and to Solomon his son, In this house, and in Jerusalem, which I have chosen out of all tribes of Israel, will I put my name for ever:

21:7  Tesanou modlu Ašéry, kterou udělal, umístil do domu, o němž řekl Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, dám navěky spočinout svému jménu.

21:7  Nechal vyrobit modlu Ašery a vztyčil ji v chrámu, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: „V tomto domě, v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech kmenů Izraele, dám navždy spočinout svému jménu.

21:7  Tesanou modlu Ašery, kterou udělal, postavil v domě, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno.

21:7  Postavil také rytinu háje, kterouž byl udělal v domě, o kterémž byl řekl Hospodin k Davidovi a Šalomounovi synu jeho: V domě tomto a v Jeruzalémě, kterýž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských, položím jméno své na věky,

21:7  Posuit quoque idolum luci quem fecerat, in templo Domini, super quod locutus est Dominus ad David, et ad Salomonem filium ejus : In templo hoc, et in Jerusalem quam elegi de cunctis tribubus Israël, ponam nomen meum in sempiternum.

21:8  And I will no more make the feet of Israel to be moved out of the land, which I gave to their fathers: only if they will observe to do all that I have commanded them, according to the law which my servant Moses commanded them.

21:8  Neither will I make the feet of Israel move any more out of the land which I gave their fathers; only if they will observe to do according to all that I have commanded them, and according to all the law that my servant Moses commanded them.

21:8  Už nikdy nedopustím, aby noha Izraele byla vyhnána z půdy, kterou jsem dal jejich otcům, jen když budou bedlivě činit všechno, jak jsem jim přikázal, podle celého zákona, který jim přikázal můj služebník Mojžíš.“

21:8  Bude-li se Izrael pečlivě řídit vším, co jsem jim přikázal, a plnit celý Zákon, který jim svěřil můj služebník Mojžíš, nikdy nedopustím, aby museli prchat ze země, kterou jsem dal jejich předkům.“

21:8  Nezpůsobím již, aby noha Izraelců prchala ze země, kterou jsem dal jejich otcům, pokud ovšem budou zachovávat a plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, který jim přikázal můj otrok Mojžíš.

21:8  Aniž více dopustím, aby se pohnula noha Izraele z země, kterouž jsem dal otcům jejich, jen toliko budou-li skutečně ostříhati všeho, což jsem jim přikázal, a všeho zákona, kterýž jim vydal Mojžíš služebník můj.

21:8  Et ultra non faciam commoveri pedem Israël de terra quam dedi patribus eorum : si tamen custodierint opere omnia quæ præcepi eis, et universam legem quam mandavit eis servus meus Moyses.

21:9  But they hearkened not: but were seduced by Manasses, to do evil more than the nations which the Lord destroyed before the children of Israel.

21:9  But they hearkened not: and Manasseh seduced them to do more evil than did the nations whom the Lord destroyed before the children of Israel.

21:9  Neposlechli. Menaše je svedl, že se dopouštěli horších věcí než pronárody, které Hospodin před Izraelem vyhladil.

21:9  Oni však neposlechli. Menaše je svedl, aby prováděli ještě horší věci než národy, které Hospodin před syny Izraele vyhubil.

21:9  Ale neposlouchali. Menaše je svedl, takže páchali horší věci nežli národy, které Hospodin před syny Izraele vyhladil.

21:9  Ale neuposlechli; nebo je svedl Manasses, tak že činili horší věci, nežli ti národové, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských,

21:9  Illi vero non audierunt : sed seducti sunt a Manasse, ut facerent malum super gentes quas contrivit Dominus a facie filiorum Israël.

21:10  And the Lord spoke in the hand of his servants, the prophets, saying:

21:10  And the Lord spake by his servants the prophets, saying,

21:10  Ale Hospodin mluvil skrze své služebníky proroky:

21:10  Hospodin proto mluvil skrze své služebníky proroky:

21:10  Hospodin promluvil prostřednictvím svých otroků proroků:

21:10  Ačkoli mluvíval Hospodin skrze služebníky své proroky, řka:

21:10  Locutusque est Dominus in manu servorum suorum prophetarum, dicens :

21:11  Because Manasses, king of Juda, hath done these most wicked abominations, beyond all that the Amorrhites did before him, and hath made Juda also to sin with his filthy doings:

21:11  Because Manasseh king of Judah hath done these abominations, and hath done wickedly above all that the Amorites did, which were before him, and hath made Judah also to sin with his idols:

21:11  „Protože se judský král Menaše dopouští těchto ohavností, horších, než jakých se dopouštěli před ním Emorejci, že svedl k hříchu svými hnusnými modlami též Judu,

21:11  „Judský král Menaše napáchal ještě horší ohavnosti, než jaké před ním páchali Emorejci, a svými hnusnými modlami svedl Judu k hříchu.

21:11  Protože judský král Menaše páchal tyto ohavnosti, dělal horší věci nežli všechno, co páchali Emorejci, kteří byli před ním, a skrze své bůžky svedl k hříchu i Judu,

21:11  Proto že činil Manasses král Judský ohavnosti tyto, a páchal horší věci nad všecko, což činili Amorejští, kteříž byli před ním, a že přivedl i Judu k hřešení skrze ukydané bohy své,

21:11  Quia fecit Manasses rex Juda abominationes istas pessimas, super omnia quæ fecerunt Amorrhæi ante eum, et peccare fecit etiam Judam in immunditiis suis :

21:12  Therefore thus saith the Lord, the God of Israel: Behold, I will bring on evils upon Jerusalem and Juda: that whosoever shall hear of them, both his ears shall tingle.

21:12  Therefore thus saith the Lord God of Israel, Behold, I am bringing such evil upon Jerusalem and Judah, that whosoever heareth of it, both his ears shall tingle.

21:12  toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, já uvedu zlo na Jeruzalém a na Judu. Každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších.

21:12  Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, dopustím na Jeruzalém a Judu takové neštěstí, že to nikomu, kdo o tom uslyší, nepřestane znít v obou uších.

21:12  proto takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, přivedu na Jeruzalém a Judu takové zlo, že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších.

21:12  Protož řekl Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já uvedu zlé věci na Jeruzalém a na Judu, aby každému slyšícímu o tom znělo v obou uších jeho.

21:12  propterea hæc dicit Dominus Deus Israël : Ecce ego inducam mala super Jerusalem et Judam, ut quicumque audierit, tinniant ambæ aures ejus.

21:13  And I will stretch over Jerusalem the line of Samaria, and the weight of the house of Achab: and I will efface Jerusalem, as writings tables are wont to be effaced, and I will erase and turn it, and draw the pencil often over the face thereof.

21:13  And I will stretch over Jerusalem the line of Samaria, and the plummet of the house of Ahab: and I will wipe Jerusalem as a man wipeth a dish, wiping it, and turning it upside down.

21:13  Nad Jeruzalémem natáhnu měřicí šňůru jako nad Samařím a spustím olovnici jako na dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se vydrhne mísa, vydrhne se a překlopí.

21:13  Přeměřím Jeruzalém touž mírou jako Samaří a touž olovnicí jako dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se drhne mísa a po vytření se překlopí.

21:13  ⌈Roztáhnu na Jeruzalém měřicí šňůru Samaří a závaží domu Achabova⌉ a vytřu Jeruzalém, jako se vytírá mísa -- utřu a obrátím ⌈dnem vzhůru.⌉

21:13  Nebo vztáhnu na Jeruzalém šňůru Samařskou, a závaží domu Achabova, a vytru Jeruzalém, jako vytírá někdo misku, a vytra, poklopí ji.

21:13  Et extendam super Jerusalem funiculum Samariæ, et pondus domus Achab : et delebo Jerusalem, sicut deleri solent tabulæ : et delens vertam, et ducam crebrius stylum super faciem ejus.

21:14  And I will leave the remnants of my inheritance, and will deliver them into the hands of their enemies: and they shall become a prey, and a spoil to all their enemies.

21:14  And I will forsake the remnant of mine inheritance, and deliver them into the hand of their enemies; and they shall become a prey and a spoil to all their enemies;

21:14  Pozůstatek svého dědictví zavrhnu, vydám je do rukou jeho nepřátel, v lup a plen všem jeho nepřátelům,

21:14  Co zbylo z mého dědictví, to opustím a vydám je do rukou jejich nepřátel. Stanou se lupem a kořistí všech svých nepřátel,

21:14  Opustím ostatek svého dědictví a vydám je do ruky jejich nepřátel; stanou se kořistí a lupem pro všechny své nepřátele,

21:14  A opustím ostatky dědictví svého, a vydám je v ruku nepřátel jejich, i budou v loupež a v rozchvátání všechněm nepřátelům svým,

21:14  Dimittam vero reliquias hæreditatis meæ, et tradam eas in manus inimicorum ejus, eruntque in vastitatem, et in rapinam cunctis adversariis suis :

21:15  Because they have done evil before me, and have continued to provoke me, from the day that their fathers came out of Egypt, even unto this day.

21:15  Because they have done that which was evil in my sight, and have provoked me to anger, since the day their fathers came forth out of Egypt, even unto this day.

21:15  protože se dopouštějí toho, co je zlé v mých očích, a urážejí mě ode dne, kdy vyšli jejich otcové z Egypta, až dodnes.“

21:15  protože páchali, co je v mých očích zlé, a uráželi mě ode dne, kdy jejich otcové vyšli z Egypta, až dodnes.“

21:15  protože páchali to, co je zlé v mých očích, a provokovali mě k hněvu ode dne, kdy jejich otcové vyšli z Egypta, až do tohoto dne.

21:15  Proto že činili to, což jest zlého před očima mýma, a popouzeli mne od toho dne, jakž vyšli otcové jejich z Egypta, až do dnešního dne.

21:15  eo quod fecerint malum coram me, et perseveraverint irritantes me, ex die qua egressi sunt patres eorum ex Ægypto usque ad hanc diem.

21:16  Moreover, Manasses shed also very much innocent blood, till he filled Jerusalem up to the mouth: besides his sins, wherewith he made Juda to sin, to do evil before the Lord.

21:16  Moreover Manasseh shed innocent blood very much, till he had filled Jerusalem from one end to another; beside his sin wherewith he made Judah to sin, in doing that which was evil in the sight of the Lord.

21:16  Také nevinné krve prolil Menaše velice mnoho, až jí naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému. Navíc tu byl jeho hřích, kterým svedl k hříchu Judu, takže se dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích.

21:16  Menaše prolil tolik nevinné krve, že jí naplnil Jeruzalém od okraje po okraj – jako by nebylo dost na tom, že svedl Judu k hříchu, aby páchali, co je v Hospodinových očích zlé.

21:16  Menaše také prolil velmi mnoho nevinné krve, takže naplnil Jeruzalém ⌈od jednoho konce k druhému⌉ -- kromě svého hříchu, že svedl Judu k páchání toho, co je zlé v Hospodinových očích.

21:16  Ano i krve nevinné vylil Manasses velmi mnoho, tak že naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému, kromě hříchu svého, kterýmž přivedl k hřešení Judu, aby činili, což zlého jest před očima Hospodinovýma.

21:16  Insuper et sanguinem innoxium fudit Manasses multum nimis, donec impleret Jerusalem usque ad os : absque peccatis suis quibus peccare fecit Judam, ut faceret malum coram Domino.

21:17  Now the rest of the acts of Manasses, and all that he did, and his sin, which he sinned, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

21:17  Now the rest of the acts of Manasseh, and all that he did, and his sin that he sinned, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

21:17  O ostatních příbězích Menašeho, o všem, co konal, i o jeho hříchu, jímž zhřešil, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

21:17  Ostatní Menašemovy skutky – co všechno vykonal a jaký hřích spáchal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

21:17  Ostatní Menašeho činy a všechny věci, které činil, i jeho hřích, kterým hřešil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

21:17  O jiných pak činech Manassesových, a cožkoli činil, i hřích jeho, kterýmž zhřešil, zapsáno jest v knize o králích Judských.

21:17  Reliqua autem sermonum Manasse, ut universa quæ fecit, et peccatum ejus quod peccavit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda ?

21:18  And Manasses slept with his fathers, and was buried in the garden of his own house, in the garden of Oza: and Amon, his son, reigned in his stead.

21:18  And Manasseh slept with his fathers, and was buried in the garden of his own house, in the garden of Uzza: and Amon his son reigned in his stead.

21:18  I ulehl Menaše ke svým otcům a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Amón.

21:18  Pak Menaše ulehl ke svým otcům a byl pochován v Uzově zahradě svého paláce. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Amon.

21:18  Menaše ulehl se svými otci a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Amón.

21:18  I usnul Manasses s otci svými, a pohřben jest v zahradě domu svého, v zahradě Uzy, a kraloval Amon syn jeho místo něho.

21:18  Dormivitque Manasses cum patribus suis, et sepultus est in horto domus suæ, in horto Oza : et regnavit Amon filius ejus pro eo.

21:19  Two and twenty years old was Amon when he began to reign, and he reigned two years in Jerusalem: the name of his mother was Messalemeth, the daughter of Harus, of Jeteba.

21:19  Amon was twenty and two years old when he began to reign, and he reigned two years in Jerusalem. And his mother’s name was Meshullemeth, the daughter of Haruz of Jotbah.

21:19  Amónovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet; byla to dcera Charúsova z Jotby.

21:19  Amon se stal králem v dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charuce z Jotby.

21:19  Amónovi bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charúsova z Jotby.

21:19  Ve dvamecítma letech byl Amon, když počal kralovati, a kraloval dvě létě v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Mesullemet, dcera Charus z Jateba.

21:19  Viginti duorum annorum erat Amon cum regnare cœpisset : duobus quoque annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Messalemeth filia Harus de Jeteba.

21:20  And he did evil in the sight of the Lord, as Manasses, his father, had done.

21:20  And he did that which was evil in the sight of the Lord, as his father Manasseh did.

21:20  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako se toho dopouštěl jeho otec Menaše.

21:20  I on páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otec Menaše.

21:20  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec Menaše.

21:20  I ten činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jako činil Manasses otec jeho.

21:20  Fecitque malum in conspectu Domini, sicut fecerat Manasses pater ejus.

21:21  And he walked in all the way in which his father had walked: and he served the abominations which his father had served, and he adored them.

21:21  And he walked in all the way that his father walked in, and served the idols that his father served, and worshipped them:

21:21  Chodil po všech cestách, po nichž chodil jeho otec, sloužil hnusným modlám, jimž sloužil jeho otec, a klaněl se jim.

21:21  Ve všem se držel cest svého otce: sloužil hnusným modlám, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim.

21:21  ⌈Chodil po všech cestách, po kterých chodil jeho otec,⌉ a sloužil bůžkům, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim.

21:21  A chodil po vší cestě, po níž chodil otec jeho. Sloužil také ukydaným bohům, jimž sloužíval otec jeho, a klaněl se jim,

21:21  Et ambulavit in omni via per quam ambulaverat pater ejus, servivitque immunditiis quibus servierat pater ejus, et adoravit eas :

21:22  And forsook the Lord, the God of his fathers, and walked not in the way of the Lord.

21:22  And he forsook the Lord God of his fathers, and walked not in the way of the Lord.

21:22  Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nechodil po cestě Hospodinově.

21:22  Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nedržel se Hospodinových cest.

21:22  Opustili Hospodina, ⌈Boha svých otců,⌉ a nechodili po Hospodinově cestě.

21:22  Opustiv Hospodina Boha otců svých, aniž chodil po cestě Hospodinově.

21:22  et dereliquit Dominum Deum patrum suorum, et non ambulavit in via Domini.

21:23  And his servants plotted against him, and slew the king in his own house.

21:23  And the servants of Amon conspired against him, and slew the king in his own house.

21:23  Amónovi služebníci se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.

21:23  Amonovi dvořané se proti němu spikli a zabili krále v jeho vlastním domě.

21:23  Amónovi otroci se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.

21:23  Spuntovali se pak služebníci Amonovi proti němu, a zamordovali jej v domě jeho.

21:23  Tetenderuntque ei insidias servi sui, et interfecerunt regem in domo sua.

21:24  But the people of the land slew all them that had conspired against king Amon: and made Josias, his son, their king in his stead.

21:24  And the people of the land slew all them that had conspired against king Amon; and the people of the land made Josiah his son king in his stead.

21:24  Ale lid země pobil ty, kteří se proti králi Amónovi spikli. Lid země pak dosadil místo něho za krále jeho syna Jóšijáše.

21:24  Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi pobil a na jeho místě prohlásili za krále jeho syna Jošiáše.

21:24  Avšak lid země ubil všechny, kdo se proti králi Amónovi spikli. Lid země ustanovil králem místo něj jeho syna Jóšijáše.

21:24  Tedy pobil lid země všecky ty, kteříž se byli spuntovali proti králi Amonovi, a ustanovil lid země krále Joziáše syna jeho místo něho.

21:24  Percussit autem populus terræ omnes qui conjuraverant contra regem Amon, et constituerunt sibi regem Josiam filium ejus pro eo.

21:25  But the rest of the acts of Amon, which he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

21:25  Now the rest of the acts of Amon which he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

21:25  O ostatních příbězích Amónových, o tom, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

21:25  Ostatní Amonovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

21:25  Ostatní Amónovy činy, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

21:25  O jiných pak činech Amonových, kteréž činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.

21:25  Reliqua autem sermonum Amon quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda ?

21:26  And they buried him in his sepulchre, in the garden of Oza: and his son, Josias, reigned in his stead.

21:26  And he was buried in his sepulchre in the garden of Uzza: and Josiah his son reigned in his stead.

21:26  Pohřbili ho v jeho hrobě v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Jóšijáš.

21:26  Pochovali ho do jeho hrobu v Uzově zahradě a na jeho místě začal kralovat jeho syn Jošiáš.

21:26  Pohřbili ho v jeho hrobě na Uzově zahradě. Po něm se stal králem jeho syn Jóšijáš.

21:26  I pochoval ho lid v hrobě jeho v zahradě Uzy, a kraloval Joziáš syn jeho místo něho.

21:26  Sepelieruntque eum in sepulchro suo, in horto Oza : et regnavit Josias filius ejus pro eo.

Chapter 22

22:1  Josias was eight years old when he began to reign: he reigned one and thirty years in Jerusalem: the name of his mother was Idida, the daughter of Hadaia, of Besecath.

22:1  Josiah was eight years old when he began to reign, and he reigned thirty and one years in Jerusalem. And his mother’s name was Jedidah, the daughter of Adaiah of Boscath.

22:1  Jóšijášovi bylo osm let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenatřicet let. Jeho matka se jmenovala Jedída; byla to dcera Adajáše z Boskatu.

22:1  Jošiáš se stal králem v osmi letech a kraloval v Jeruzalémě třicet jedna let. Jeho matka se jmenovala Jedida, dcera Adajáše z Boskatu.

22:1  Jóšijášovi bylo osm let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě třicet jedna let. Jeho matka se jmenovala Jedída, dcera Adajášova z Boskatu.

22:1  V osmi letech byl Joziáš, když počal kralovati, a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Jedida, dcera Adaiášova z Baskat.

22:1  Octo annorum erat Josias cum regnare cœpisset : triginta et uno anno regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Idida filia Hadaia de Besecath.

22:2  And he did that which was right in the sight of the Lord, and walked in all the ways of David, his father: he turned not aside to the right hand, or to the left.

22:2  And he did that which was right in the sight of the Lord, and walked in all the way of David his father, and turned not aside to the right hand or to the left.

22:2  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, chodil po všech cestách svého otce Davida a neuchyloval se napravo ani nalevo.

22:2  Dělal, co je v Hospodinových očích správné. Ve všem se držel cest svého otce Davida a neuchýlil se napravo ani nalevo.

22:2  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, a chodil po všech cestách svého otce Davida, neodvrátil se ⌈napravo ani nalevo.⌉

22:2  Ten činil to, což pravého jest před očima Hospodinovýma, chodě po vší cestě Davida otce svého, a neuchyluje se na pravo ani na levo.

22:2  Fecitque quod placitum erat coram Domino, et ambulavit per omnes vias David patris sui : non declinavit ad dexteram, sive ad sinistram.

22:3  And in the eighteenth year of king Josias, the king sent Saphan, the son of Assia, the son of Messulam, the scribe of the temple of the Lord, saying to him:

22:3  And it came to pass in the eighteenth year of king Josiah, that the king sent Shaphan the son of Azaliah, the son of Meshullam, the scribe, to the house of the Lord, saying,

22:3  V osmnáctém roce vlády Jóšijášovy poslal král písaře Šáfana, syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu. Řekl mu:

22:3  V osmnáctém roce své vlády poslal Jošiáš písaře Šafana, syna Acaliášova, syna Mešulamova, do Hospodinova chrámu s pokynem:

22:3  I stalo se v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše, že poslal král písaře Šáfana, syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu se slovy:

22:3  Stalo se pak osmnáctého léta krále Joziáše, že poslal král Safana syna Azaliášova, syna Mesullamova, písaře, do domu Hospodinova, řka:

22:3  Anno autem octavodecimo regis Josiæ, misit rex Saphan filium Aslia filii Messulam scribam templi Domini, dicens ei :

22:4  Go to Helcias, the high priest, that the money may be put together which is brought into the temple of the Lord, which the doorkeepers of the temple have gathered of the people.

22:4  Go up to Hilkiah the high priest, that he may sum the silver which is brought into the house of the Lord, which the keepers of the door have gathered of the people:

22:4  „Vystup k veleknězi Chilkijášovi, ať připraví stříbro, které bylo doneseno do Hospodinova domu a které od lidu vybrali strážci prahu.

22:4  „Jdi k nejvyššímu knězi, ať spočítá stříbro přinesené do Hospodinova chrámu, které od lidu vybrali strážci prahu.

22:4  Zajdi k veleknězi Chilkijášovi, ať zváží stříbro přinesené do Hospodinova domu, jež sebrali strážci prahu od lidu.

22:4  Jdi k Helkiášovi knězi nejvyššímu, ať sečtou peníze, kteréž jsou vneseny do domu Hospodinova, kteréž sebrali strážní prahu od lidu.

22:4  Vade ad Helciam sacerdotem magnum, ut confletur pecunia quæ illata est in templum Domini, quam collegerunt janitores templi a populo :

22:5  And let it be given to the workmen by the overseers of the house of the Lord: and let them distribute it to those that work in the temple of the Lord, to repair the temple:

22:5  And let them deliver it into the hand of the doers of the work, that have the oversight of the house of the Lord: and let them give it to the doers of the work which is in the house of the Lord, to repair the breaches of the house,

22:5  Vydá se těm, kdo pracují jako dohlížitelé v Hospodinově domě, a oni je budou dávat těm, kdo pracují při Hospodinově domě na opravách poškozené části domu:

22:5  Svěří je mistrům odpovědným za práci na Hospodinově chrámu, aby je vypláceli dělníkům pracujícím na opravě škod v Hospodinově chrámu.

22:5  Ať ho dají do rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem, a ti ať ho dají těm, kdo dělají práci na Hospodinově domě, na opravu poškození domu:

22:5  A ať je dadí v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova, aby je obraceli na dělníky, kteříž dělají dílo v domě Hospodinově, k opravení zbořenin domu,

22:5  deturque fabris per præpositos domus Domini, qui et distribuant eam his qui operantur in templo Domini, ad instauranda sartatecta templi :

22:6  That is, to carpenters and masons, and to such as mend breaches: and that timber may be bought, and stones out of the quarries, to repair the temple of the Lord.

22:6  Unto carpenters, and builders, and masons, and to buy timber and hewn stone to repair the house.

22:6  řemeslníkům, stavebním dělníkům a zedníkům, i k nákupu dřeva a tesaného kamene k opravě domu.

22:6  Ať je dávají tesařům, stavitelům i zedníkům a nakupují za ně dřevo a tesaný kámen na opravu chrámu.

22:6  tesařům, stavitelům, zedníkům a na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě domu.

22:6  Totiž na tesaře a stavitele a zedníky, též aby jednali dříví a tesané kamení k opravování domu.

22:6  tignariis videlicet et cæmentariis, et iis qui interrupta componunt : et ut emantur ligna, et lapides de lapicidinis, ad instaurandum templum Domini.

22:7  But let there be no reckoning made with them of the money which they receive, but let them have it in their power, and in their trust.

22:7  Howbeit there was no reckoning made with them of the money that was delivered into their hand, because they dealt faithfully.

22:7  Přitom není třeba dělat vyúčtování za stříbro, které se jim vydá, protože jednají poctivě.“

22:7  Za vyplacené stříbro od nich není třeba žádat vyúčtování, protože jednají svědomitě.“

22:7  Ale ať se jim nepočítá stříbro, které bylo vydáno do jejich rukou, protože jednají poctivě.

22:7  A však ať počtu nečiní z peněz, kteréž se dávají v ruce jejich; nebo věrně dělati budou.

22:7  Verumtamen non supputetur eis argentum quod accipiunt, sed in potestate habeant, et in fide.

22:8  And Helcias, the high priest, said to Saphan, the scribe: I have found the book of the law in the house of the Lord: and Helcias gave the book to Saphan, and he read it.

22:8  And Hilkiah the high priest said unto Shaphan the scribe, I have found the book of the law in the house of the Lord. And Hilkiah gave the book to Shaphan, and he read it.

22:8  Velekněz Chilkijáš řekl písaři Šáfanovi: „Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona.“ Chilkijáš dal tu knihu Šáfanovi a on ji četl.

22:8  Velekněz Chilkiáš tehdy ohlásil písaři Šafanovi: „Našel jsem v Hospodinově chrámu Knihu Zákona.“ Předal knihu Šafanovi a ten si v ní četl.

22:8  Velekněz Chilkijáš řekl písaři Šáfanovi: Našel jsem v Hospodinově domě knihu zákona. Chilkijáš dal knihu Šáfanovi a ten v ní četl.

22:8  I řekl Helkiáš kněz nejvyšší Safanovi písaři: Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově. I dal Helkiáš knihu tu Safanovi, kterýž četl v ní.

22:8  Dixit autem Helcias pontifex ad Saphan scribam : Librum legis reperi in domo Domini. Deditque Helcias volumen Saphan, qui et legit illud.

22:9  And Saphan, the scribe, came to the king, and brought him word again concerning that which he had commanded, and said: Thy servants have gathered together the money that was found in the house of the Lord: and they have given it to be distributed to the workmen, by the overseers of the works of the temple of the Lord.

22:9  And Shaphan the scribe came to the king, and brought the king word again, and said, Thy servants have gathered the money that was found in the house, and have delivered it into the hand of them that do the work, that have the oversight of the house of the Lord.

22:9  Poté písař Šáfan vstoupil ke králi a podal králi hlášení. Řekl: „Tvoji služebníci vyzvedli stříbro, které se nacházelo v domě, a vydali je těm, kdo pracují jako dohlížitelé v Hospodinově domě.“

22:9  Písař Šafan pak šel ke králi a podal mu zprávu: „Tví služebníci vysypali stříbro uložené v chrámu a svěřili je mistrům odpovědným za práci na Hospodinově chrámu.“

22:9  Písař Šáfan přišel ke králi a odpověděl králi slovy: Tvoji otroci roztavili stříbro, které se našlo v domě, a vydali ho do rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem.

22:9  Přišel pak Safan písař k králi, a oznamuje králi tu věc, řekl: Sebrali služebníci tvoji peníze, kteréž se nalezly v domě Páně, a dali je v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova.

22:9  Venit quoque Saphan scriba ad regem, et renuntiavit ei quod præceperat, et ait : Conflaverunt servi tui pecuniam quæ reperta est in domo Domini, et dederunt ut distribueretur fabris a præfectis operum templi Domini.

22:10  And Saphan, the scribe, told the king, saying: Helcias, the priest, hath delivered to me a book. And when Saphan had read it before the king,

22:10  And Shaphan the scribe shewed the king, saying, Hilkiah the priest hath delivered me a book. And Shaphan read it before the king.

22:10  Dále písař Šáfan králi oznámil: „Kněz Chilkijáš mi předal knihu.“ A Šáfan ji před králem četl.

22:10  Dále písař Šafan králi ohlásil: „Velekněz Chilkiáš mi dal jistou knihu,“ a začal z ní králi číst.

22:10  Pak písař Šáfan králi oznámil: Kněz Chilkijáš mi dal knihu. Nato z ní Šáfan před králem četl.

22:10  Oznámil také Safan písař králi, řka: Knihu mi dal Helkiáš kněz. I četl ji Safan před králem.

22:10  Narravit quoque Saphan scriba regi, dicens : Librum dedit mihi Helcias sacerdos. Quem cum legisset Saphan coram rege,

22:11  And the king had heard the words of the law of the Lord, he rent his garments.

22:11  And it came to pass, when the king had heard the words of the book of the law, that he rent his clothes.

22:11  Když král uslyšel slova knihy Zákona, roztrhl své roucho.

22:11  Jakmile král uslyšel slova Knihy Zákona, roztrhl své roucho

22:11  I stalo se, když král uslyšel slova knihy zákona, že ⌈roztrhl své roucho.⌉

22:11  A když slyšel král slova knihy zákona, roztrhl roucho své.

22:11  et audisset rex verba libri legis Domini, scidit vestimenta sua.

22:12  And he commanded Helcias, the priest, and Ahicam, the son of Saphan, and Achobor, the son of Micha, and Saphan, the scribe, and Asaia, the king's servant, saying:

22:12  And the king commanded Hilkiah the priest, and Ahikam the son of Shaphan, and Achbor the son of Michaiah, and Shaphan the scribe, and Asahiah a servant of the king’s, saying,

22:12  Potom král přikázal knězi Chilkijášovi, Achíkamovi, synu Šáfanovu, Akbórovi, synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a Asajášovi, královskému služebníku:

22:12  a přikázal knězi Chilkiášovi, Achikamovi, synu Šafanovu, Achborovi, synu Michajášovu, písaři Šafanovi a královskému služebníku Asajášovi:

22:12  Potom král knězi Chilkijášovi, Achíkamovi, synu Šáfanovu, Akbórovi, synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a královskému otroku Asajáši přikázal:

22:12  A rozkázal král Helkiášovi knězi, a Achikamovi synu Safanovu, a Achborovi synu Michaia, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku královskému, řka:

22:12  Et præcepit Helciæ sacerdoti, et Ahicam filio Saphan, et Achobor filio Micha, et Saphan scribæ, et Asaiæ servo regis, dicens :

22:13  Go and consult the Lord for me, and for the people, and for all Juda, concerning the words of this book which is found: for the great wrath of the Lord is kindled against us, because our fathers have not hearkened to the words of this book, to do all that is written for us.

22:13  Go ye, enquire of the Lord for me, and for the people, and for all Judah, concerning the words of this book that is found: for great is the wrath of the Lord that is kindled against us, because our fathers have not hearkened unto the words of this book, to do according unto all that which is written concerning us.

22:13  „Jděte se dotázat Hospodina ohledně mne i lidu a celého Judska, pokud jde o slova této nalezené knihy. Vždyť je proti nám rozníceno veliké Hospodinovo rozhořčení za to, že naši otcové neposlouchali slova té knihy a nejednali podle toho všeho, co je v ní o nás napsáno.“

22:13  „Jděte se za mě, za lid a za celé Judsko dotazovat Hospodina ohledně slov této nalezené knihy. Hospodin proti nám plane velikým hněvem, neboť naši otcové neposlouchali slova této knihy a neřídili se vším, co je v ní o nás psáno.“

22:13  Jděte a dotažte se Hospodina za mě, za lid a za celého Judu ohledně slov této nalezené knihy. Vždyť velká je Hospodinova zloba, která plane proti nám, protože naši otcové neposlouchali slova této knihy a neplnili vše, co je v ní zapsáno.

22:13  Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o lid, a o všeho Judu z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hněv Hospodinův, kterýž rozpálen jest proti nám, proto že otcové naši neposlouchali slov knihy této, aby činili všecko tak, jakž jest nám zapsáno.

22:13  Ite et consulite Dominum super me, et super populo, et super omni Juda, de verbis voluminis istius, quod inventum est : magna enim ira Domini succensa est contra nos, quia non audierunt patres nostri verba libri hujus, ut facerent omne quod scriptum est nobis.

22:14  So Helcias, the priest, and Ahicam, and Achobor, and Sapham, and Asaia, went to Holda, the prophetess, the wife of Sellum, the son of Thecua, the son of Araas, keeper of the wardrobe, who dwelt in Jerusalem, in the Second: and they spoke to her.

22:14  So Hilkiah the priest, and Ahikam, and Achbor, and Shaphan, and Asahiah, went unto Huldah the prophetess, the wife of Shallum the son of Tikvah, the son of Harhas, keeper of the wardrobe; (now she dwelt in Jerusalem in the college;) and they communed with her.

22:14  Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš se odebrali k prorokyni Chuldě, manželce Šalúma, syna Tikvy, syna Charchasova, strážce rouch. Bydlela v Jeruzalémě v Novém Městě. Mluvili s ní.

22:14  Kněz Chilkiáš, Achikam, Achbor, Šafan i Asajáš tedy šli za prorokyní Chuldou, ženou Šaluma, syna Tikvy, syna Charchasova, strážce rouch. Bydlela v jeruzalémském Novém městě. Když s ní o tom promluvili,

22:14  Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš tedy šli k prorokyni Chuldě, manželce strážce rouch Šalúma, syna Tikvy, syna Charchasova; bydlela v Jeruzalémě v Mišne. Promluvili s ní.

22:14  Tedy šli Helkiáš kněz a Achikam, a Achbor, a Safan a Asaia k Chuldě prorokyni, manželce Salluma, syna Tekue, syna Charchas, strážného nad rouchem; nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně. A mluvili s ní.

22:14  Ierunt itaque Helcias sacerdos, et Ahicam, et Achobor, et Sapham, et Asaia, ad Holdam prophetidem, uxorem Sellum filii Thecuæ filii Araas custodis vestium, quæ habitabat in Jerusalem in Secunda : locutique sunt ad eam.

22:15  And she said to them: Thus saith the Lord, the God of Israel: Tell the man that sent you to me:

22:15  And she said unto them, Thus saith the Lord God of Israel, Tell the man that sent you to me,

22:15  Odvětila jim: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal:

22:15  odpověděla: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Povězte muži, který vás ke mně poslal:

22:15  Ona jim řekla: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Řekněte muži, který vás ke mně poslal:

22:15  Kteráž řekla jim: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Povězte muži, kterýž vás poslal ke mně:

22:15  Et illa respondit eis : Hæc dicit Dominus Deus Israël : Dicite viro qui misit vos ad me :

22:16  Thus saith the Lord: Behold, I will bring evils upon this place, and upon the inhabitants thereof, all the words of the law which the king of Juda hath read:

22:16  Thus saith the Lord, Behold, I will bring evil upon this place, and upon the inhabitants thereof, even all the words of the book which the king of Judah hath read:

22:16  Toto praví Hospodin: Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele podle všech slov té knihy, kterou četl judský král.

22:16  Tak praví Hospodin – Hle, na toto místo i na jeho obyvatele dopustím všechna neštěstí, všechna slova té knihy, kterou judský král četl.

22:16  Toto praví Hospodin: Hle, přivedu na toto místo zlo a na jeho obyvatele všechna ⌈slova knihy,⌉ kterou četl judský král.

22:16  Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé věci na místo toto a na obyvatele jeho, všecka slova knihy té, kterouž četl král Judský,

22:16  Hæc dicit Dominus : Ecce ego adducam mala super locum istum, et super habitatores ejus, omnia verba legis quæ legit rex Juda :

22:17  Because they have forsaken me, and have sacrificed to strange gods, provoking me by all the works of their hands: therefore my indignation shall be kindled against this place, and shall not be quenched.

22:17  Because they have forsaken me, and have burned incense unto other gods, that they might provoke me to anger with all the works of their hands; therefore my wrath shall be kindled against this place, and shall not be quenched.

22:17  Protože mě opustili a jiným bohům pálili kadidlo, a tak mě uráželi vším tím, co svýma rukama udělali, roznítilo se mé rozhořčení na toto místo a neuhasne.

22:17  Protože mě opustili, pálili kadidlo cizím bohům a popouzeli mě veškerým dílem svých rukou, vzplanul proti tomuto místu můj neutuchající hněv!‘

22:17  Protože mě opustili a pálili oběti jiným bohům, aby mě provokovali k hněvu ⌈každým dílem⌉ svých rukou, má zloba plane proti tomuto místu a neuhasne.

22:17  Proto že mne opustili a kadili bohům cizím, aby mne popouzeli všelikým dílem rukou svých. Z té příčiny rozpálila se prchlivost má na místo toto, aniž bude uhašena.

22:17  quia dereliquerunt me, et sacrificaverunt diis alienis, irritantes me in cunctis operibus manuum suarum : et succendetur indignatio mea in loco hoc, et non extinguetur.

22:18  But to the king of Juda, who sent you to consult the Lord, thus shall you say: Thus saith the Lord, the God of Israel: for as much as thou hast heard the words of the book,

22:18  But to the king of Judah which sent you to enquire of the Lord, thus shall ye say to him, Thus saith the Lord God of Israel, As touching the words which thou hast heard;

22:18  A králi judskému, který vás poslal dotázat se Hospodina, vyřiďte: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pokud jde o slova, která jsi slyšel:

22:18  Odpovězte judskému králi, který vás poslal dotazovat se Hospodina: ‚Tak praví Hospodin, Bůh Izraele ohledně slov, která jsi slyšel:

22:18  Judskému králi, který vás poslal dotázat se Hospodina, tomu řekněte toto: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o věcech, které jsi slyšel:

22:18  Králi pak Judskému, kterýž vás poslal, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch, kteráž jsi slyšel:

22:18  Regi autem Juda, qui misit vos ut consuleretis Dominum, sic dicetis : Hæc dicit Dominus Deus Israël : Pro eo quod audisti verba voluminis,

22:19  And thy heart hath been moved to fear, and thou hast humbled thyself before the Lord, hearing the words against this place, and the inhabitants thereof, to wit, that they should become a wonder and a curse: and thou hast rent thy garments, and wept before me; I also have heard thee; saith the Lord.

22:19  Because thine heart was tender, and thou hast humbled thyself before the Lord, when thou heardest what I spake against this place, and against the inhabitants thereof, that they should become a desolation and a curse, and hast rent thy clothes, and wept before me; I also have heard thee, saith the Lord.

22:19  Protože tvé srdce zjihlo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi uslyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, že tu bude spoušť a zlořečení, protože jsi roztrhl své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův.

22:19  Když jsi uslyšel, jak jsem o tomto místu a jeho obyvatelích prohlásil, že na ně přijde zkáza a prokletí, nezatvrdil jsi své srdce, ale ponížil ses před Hospodinem; roztrhl jsi své roucho a plakals přede mnou. Proto jsem tě také vyslyšel, praví Hospodin.

22:19  Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi slyšel, co jsem promluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům -- že se stane hroznou pustinou a kletbou -- roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok.

22:19  Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé, a ponížils se před tváří Hospodinovou, když jsi slyšel, které věci jsem mluvil proti místu tomuto, a proti obyvatelům jeho, že má přijíti v zpuštění a v zlořečení, a roztrhl jsi roucho své, a plakals přede mnou, i já také uslyšel jsem tě, praví Hospodin.

22:19  et perterritum est cor tuum, et humiliatus es coram Domino, auditis sermonibus contra locum istum et habitatores ejus, quod videlicet fierent in stuporem et in maledictum : et scidisti vestimenta tua, et flevisti coram me, et ego audivi, ait Dominus :

22:20  Therefore I will gather thee to thy fathers, and thou shalt be gathered to thy sepulchre in peace; that thy eyes may not see all the evils which I will bring upon this place.

22:20  Behold therefore, I will gather thee unto thy fathers, and thou shalt be gathered into thy grave in peace; and thine eyes shall not see all the evil which I will bring upon this place. And they brought the king word again.

22:20  Proto tě připojím ke tvým otcům, budeš uložen do svého hrobu v pokoji a tvé oči nespatří nic z toho zla, které uvedu na toto místo.“ I podali toto hlášení králi.

22:20  Hle, připojím tě k tvým předkům a budeš uložen do hrobu v pokoji. Tvé oči nespatří nic z toho neštěstí, které na toto místo dopustím.‘“ S touto zprávou se tedy vrátili ke králi.

22:20  Proto hle, připojím tě ke tvým otcům a odebereš se do svého hrobu v pokoji. Tvé oči neuvidí nic z toho zla, které přivedu na toto místo. ⌈Přinesli tedy králi tuto zprávu.⌉

22:20  Protož, aj, já připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v hrobích svých v pokoji, aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého, kteréž přivedu na místo toto. I oznámili králi tu řeč.

22:20  idcirco colligam te ad patres tuos, et colligeris ad sepulchrum tuum in pace, ut non videant oculi tui omnia mala quæ inducturus sum super locum istum.

Chapter 23

23:1  And they brought the king word again what she had said. And he sent: and all the ancients of Juda and Jerusalem were assembled to him.

23:1  And the king sent, and they gathered unto him all the elders of Judah and of Jerusalem.

23:1  Král obeslal všechny starší z Judy a z Jeruzaléma, aby se k němu shromáždili.

23:1  Nato král nechal svolat všechny stařešiny Judy a Jeruzaléma.

23:1  Král ⌈dal k sobě shromáždit⌉ všechny judské a jeruzalémské starší.

23:1  Tedy poslav král, aby se shromáždili k němu všickni starší Judští a Jeruzalémští,

23:1  Et renuntiaverunt regi quod dixerat. Qui misit : et congregati sunt ad eum omnes senes Juda et Jerusalem.

23:2  And the king went up to the temple of the Lord, and all the men of Juda, and all the inhabitants of Jerusalem with him, the priests, and the prophets, and all the people, both little and great: and in the hearing of them all he read all the words of the book of the covenant, which was found in the house of the Lord.

23:2  And the king went up into the house of the Lord, and all the men of Judah and all the inhabitants of Jerusalem with him, and the priests, and the prophets, and all the people, both small and great: and he read in their ears all the words of the book of the covenant which was found in the house of the Lord.

23:2  Potom vystoupil král do Hospodinova domu a s ním všichni judští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma, i kněží a proroci, veškerý lid, malí i velicí. I předčítal jim všechna slova Knihy smlouvy, nalezené v Hospodinově domě.

23:2  Král vešel do Hospodinova chrámu a s ním všechen judský lid, obyvatelé Jeruzaléma, kněží i proroci – všechen lid od nejmenších po největší. Král jim předčítal všechna slova Knihy smlouvy, nalezené v Hospodinově chrámu.

23:2  Pak vystoupil král do Hospodinova domu a s ním všichni Judejci a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kněží, proroci a všechen lid od nejmenšího do největšího; a četl jim všechna slova knihy smlouvy nalezené v Hospodinově domě.

23:2  Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští, i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním, i kněží a proroci, a všecken lid od malého až do velikého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.

23:2  Ascenditque rex templum Domini, et omnes viri Juda, universique qui habitabant in Jerusalem cum eo sacerdotes et prophetæ, et omnis populus a parvo usque ad magnum : legitque, cunctis audientibus, omnia verba libri fœderis, qui inventus est in domo Domini.

23:3  And the king stood upon the step: and he made a covenant with the Lord, to walk after the Lord, and to keep his commandments, and his testimonies, and his ceremonies, with all their heart, and with all their soul, and to perform the words of this covenant, which were written in that book: and the people agreed to the covenant.

23:3  And the king stood by a pillar, and made a covenant before the Lord, to walk after the Lord, and to keep his commandments and his testimonies and his statutes with all their heart and all their soul, to perform the words of this covenant that were written in this book. And all the people stood to the covenant.

23:3  Poté se král postavil na své stanoviště a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že budou následovat Hospodina a zachovávat jeho příkazy, svědectví a nařízení z celého srdce a z celé duše a plnit slova této smlouvy, jak jsou napsána v této knize. Všechen lid se za smlouvu postavil.

23:3  Pak se postavil ke sloupu a zavázal se před Hospodinem smlouvou, že bude celým srdcem i duší následovat Hospodina a poslouchat jeho příkazy, svědectví a ustanovení a plnit tak slova této smlouvy, zapsaná v této knize. Také všechen lid se k té smlouvě připojil.

23:3  Král stál u sloupu a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že půjde za Hospodinem, bude celým srdcem a celou duší zachovávat jeho příkazy, svědectví a ustanovení a naplňovat slova této smlouvy zapsaná v této knize. A všechen lid ⌈vstoupil do smlouvy.⌉

23:3  Potom stoje král na místě vyšším, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho, i svědectví jeho a ustanovení jeho, vším srdcem svým a vší duší svou, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou zapsána v knize té. K kteréžto smlouvě i všecken lid přistoupil.

23:3  Stetitque rex super gradum : et fœdus percussit coram Domino, ut ambularent post Dominum, et custodirent præcepta ejus, et testimonia, et cæremonias in omni corde, et in tota anima, et suscitarent verba fœderis hujus, quæ scripta erant in libro illo : acquievitque populus pacto.

23:4  And the king commanded Helcias, the high priest, and the priests of the second order, and the doorkeepers, to cast out of the temple of the Lord all the vessels that had been made for Baal, and for the grove, and for all the host of heaven: and he burnt them without Jerusalem, in the valley of Cedron, and he carried the ashes of them to Bethel.

23:4  And the king commanded Hilkiah the high priest, and the priests of the second order, and the keepers of the door, to bring forth out of the temple of the Lord all the vessels that were made for Baal, and for the grove, and for all the host of heaven: and he burned them without Jerusalem in the fields of Kidron, and carried the ashes of them unto Beth–el.

23:4  Nato král přikázal veleknězi Chilkijášovi a jeho kněžským zástupcům i strážcům prahu, aby vynesli z Hospodinova chrámu všechny předměty zhotovené pro Baala, Ašéru a veškerý nebeský zástup. Venku za Jeruzalémem na polích kidróských je spálili a prach z nich odnesli do Bét-elu.

23:4  Král přikázal nejvyššímu knězi Chilkiášovi a dalším kněžím i strážcům prahu, aby z Hospodinovy svatyně vynesli všechny věci vyrobené pro Baala, pro Ašeru a pro všechny nebeské zástupy. Spálil je venku za Jeruzalémem u potoka Kidron a jejich popel odnesl do Bet-elu.

23:4  Nato král přikázal veleknězi Chilkijášovi, kněžím druhým v pořadí a strážcům prahu, aby vynesli z Hospodinova chrámu všechny předměty učiněné pro Baala, Ašeru a pro celý nebeský zástup. Spálil je venku za Jeruzalémem na polích Kidrónu a jejich prach odnesl do Bét–elu.

23:4  A přikázal král Helkiášovi knězi nejvyššímu a kněžím nižším i strážným prahu, aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby, kteréž udělány byly Bálovi a háji, i všemu vojsku nebeskému. Kterýž popáliv je vně za Jeruzalémem na poli Cedron, vnesl prach jejich do Bethel.

23:4  Et præcepit rex Helciæ pontifici, et sacerdotibus secundi ordinis, et janitoribus, ut projicerent de templo Domini omnia vasa quæ facta fuerant Baal, et in luco, et universæ militiæ cæli : et combussit ea foris Jerusalem in convalle Cedron, et tulit pulverem eorum in Bethel.

23:5  And he destroyed the soothsayers, whom the kings of Juda had appointed to sacrifice in the high places in the cities of Juda, and round about Jerusalem: them also that burnt incense to Baal, and to the sun, and to the moon, and to the twelve signs, and to all the host of heaven.

23:5  And he put down the idolatrous priests, whom the kings of Judah had ordained to burn incense in the high places in the cities of Judah, and in the places round about Jerusalem; them also that burned incense unto Baal, to the sun, and to the moon, and to the planets, and to all the host of heaven.

23:5  Zakázal činnost žrecům, které dosadili judští králové a kteří pálili kadidlo na posvátných návrších judských měst a v okolí Jeruzaléma, i těm, kteří pálili kadidlo Baalovi, slunci, měsíci, souhvězdím a veškerému nebeskému zástupu.

23:5  Skoncoval také s modlářským kněžstvem, které si ustanovili judští králové, aby po judských městech i v okolí Jeruzaléma pálili kadidlo na výšinách (pálili totiž kadidlo Baalovi, slunci, měsíci, souhvězdím a všem nebeským zástupům).

23:5  Odstranil žrece, které ustanovili judští králové, ⌈aby pálili⌉ oběti na návrších v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a ty, kdo obětovali Baalovi, slunci, měsíci, ⌈hvězdám zvěrokruhu⌉ a celému nebeskému zástupu.

23:5  Složil také kněží, kteréž byli ustanovili králové Judští, aby kadívali na výsostech v městech Judských a vůkol Jeruzaléma; takž podobně i ty, kteříž kadívali Bálovi, slunci, měsíci a planétám, i všemu vojsku nebeskému.

23:5  Et delevit aruspices quos posuerant reges Juda ad sacrificandum in excelsis per civitates Juda, et in circuitu Jerusalem : et eos qui adolebant incensum Baal, et soli, et lunæ, et duodecim signis, et omni militiæ cæli.

23:6  And he caused the grove to be carried out from the house of the Lord, without Jerusalem, to the valley of Cedron, and he burnt it there, and reduced it to dust, and cast the dust upon the graves of the common people.

23:6  And he brought out the grove from the house of the Lord, without Jerusalem, unto the brook Kidron, and burned it at the brook Kidron, and stamped it small to powder, and cast the powder thereof upon the graves of the children of the people.

23:6  Dal vynést z Hospodinova domu posvátný kůl ven za Jeruzalém do Kidrónského úvalu. V Kidrónském úvalu jej spálil, rozdrtil na prach a prach z něho rozházel po hrobech prostého lidu.

23:6  Také sochu Ašery vynesl z Hospodinova chrámu ven za Jeruzalém k potoku Kidron, kde ji spálil. Rozemlel ji na prach a ten pak vysypal na veřejném hřbitově.

23:6  Vynesl Ašeru z Hospodinova domu ven za Jeruzalém do údolí Kidrónu, spálil ji v údolí Kidrónu, rozdrtil na prach a její prach hodil na hroby ⌈obyčejných lidí.⌉

23:6  Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron, a spálil jej u potoka Cedron a setřel na prach; ten pak prach vysypal na hroby synů toho lidu.

23:6  Et efferri fecit lucum de domo Domini foras Jerusalem in convalle Cedron, et combussit eum ibi, et redegit in pulverem, et projecit super sepulchra vulgi.

23:7  He destroyed also the pavilions of the effeminate, which were in the house of the Lord, for which the women wove as it were little dwellings for the grove.

23:7  And he brake down the houses of the sodomites, that were by the house of the Lord, where the women wove hangings for the grove.

23:7  Zbořil domečky zasvěcenců bohyně lásky, které byly v prostoru Hospodinova domu, v nichž ženy tkaly stany pro Ašéru.

23:7  Dále zbořil stánky modlářské prostituce v Hospodinově chrámu, kde ženy tkaly roucha pro Ašeru.

23:7  Strhl také domy chrámových smilníků, které byly v Hospodinově domě, kde ženy tkaly stany pro Ašeru.

23:7  Domky také sodomářů hanebných zkazil, kteříž byli při domě Hospodinově, v nichž ženy tkaly kortýny k háji.

23:7  Destruxit quoque ædiculas effeminatorum quæ erant in domo Domini, pro quibus mulieres texebant quasi domunculas luci.

23:8  And he gathered together all the priests out of the cities of Juda: and he defiled the high places, where the priests offered sacrifice, from Gabaa to Bersabee: and he broke down the altars of the gates that were in the entering in of the gate of Josue, governor of the city, which was on the left hand of the gate of the city.

23:8  And he brought all the priests out of the cities of Judah, and defiled the high places where the priests had burned incense, from Geba to Beer–sheba, and brake down the high places of the gates that were in the entering in of the gate of Joshua the governor of the city, which were on a man’s left hand at the gate of the city.

23:8  Přivedl všechny kněze z judských měst a poskvrnil posvátná návrší, na nichž kněží pálili kadidlo, od Geby až po Beer-šebu. Zbořil posvátná návrší u bran, i to, které bylo u vchodu do brány Jóšuy, velitele města, nalevo, vchází-li se do městské brány.

23:8  Dal také přivést všechny kněze z judských měst a od Geby až po Beer-šebu znesvětil obětní výšiny, na nichž kněží pálili kadidlo. Zničil také Výšinu bran, umístěnou u vchodu do brány městského správce Jošuy (když se šlo bránou do města, stála vlevo).

23:8  Přivedl všechny kněze z judských měst a znečistil návrší, kde kněží pálili oběť, od Geby až po Beer–šebu. Strhl též návrší bran u vchodu do brány velitele města Jóšuy, nalevo, když se vchází do městské brány.

23:8  A kázal přivésti všecky kněží z měst Judských, a poškvrnil výsostí, na nichž kadívali kněží, od Gabaa až do Bersabé. Zkazil také výsostí u bran, kteréž byly u vrat brány Jozue, knížete města, a byly po levé straně vcházejícímu do brány městské.

23:8  Congregavitque omnes sacerdotes de civitatibus Juda, et contaminavit excelsa ubi sacrificabant sacerdotes de Gabaa usque Bersabee, et destruxit aras portarum in introitu ostii Josue principis civitatis, quod erat ad sinistram portæ civitatis.

23:9  However, the priests of the high places came not up to the altar of the Lord, in Jerusalem: but only eat of the unleavened bread among their brethren.

23:9  Nevertheless the priests of the high places came not up to the altar of the Lord in Jerusalem, but they did eat of the unleavened bread among their brethren.

23:9  Kněží těchto posvátných návrší nesměli vystupovat k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě, směli ovšem jíst nekvašené chleby se svými bratřími.

23:9  Kněží oněch výšin nesloužili u Hospodinova oltáře v Jeruzalémě, přesto však směli jíst nekvašený chléb se svými kněžskými bratry.

23:9  Kněží návrší ovšem nevystupovali k Hospodinovu oltáři v Jeruzalémě, ale jedli nekvašené chleby spolu se svými bratry.

23:9  A však nepřistupovali ti kněží výsostí k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě, ale jídali chleby přesné mezi bratřími svými.

23:9  Verumtamen non ascendebant sacerdotes excelsorum ad altare Domini in Jerusalem : sed tantum comedebant azyma in medio fratrum suorum.

23:10  And he defiled Topheth, which is in the valley of the son of Ennom: that no man should consecrate there his son, or his daughter, through fire, to Moloch.

23:10  And he defiled Topheth, which is in the valley of the children of Hinnom, that no man might make his son or his daughter to pass through the fire to Molech.

23:10  Poskvrnil i Tófet v Údolí syna Hinómova, aby už nikdo neprovedl svého syna nebo dceru ohněm k poctě Molekově.

23:10  Jošiáš znesvětil i Tofet v údolí Ben-hinom, aby tam už nikdo neprovedl svého syna nebo dceru ohněm jako oběť Molochovi.

23:10  Tófet, který je v údolí Hinómova syna, také znečistil, aby nikdo neprováděl svého syna či dceru ohněm Molekovi.

23:10  Poškvrnil také i Tofet, jenž jest v údolí syna Hinnom, aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheň Molochovi.

23:10  Contaminavit quoque Topheth, quod est in convalle filii Ennom, ut nemo consecraret filium suum aut filiam per ignem, Moloch.

23:11  And he took away the horses which the kings of Juda had given to the sun, at the entering in of the temple of the Lord, near the chamber of Nathanmelech the eunuch, who was in Pharurim: and he burnt the chariots of the sun with fire.

23:11  And he took away the horses that the kings of Judah had given to the sun, at the entering in of the house of the Lord, by the chamber of Nathan–melech the chamberlain, which was in the suburbs, and burned the chariots of the sun with fire.

23:11  Odstranil koně, které judští králové darovali k poctě slunce, od vchodu do Hospodinova domu až po síň kleštěnce Netan-meleka, která byla ve sloupořadí; sluneční vozy spálil ohněm.

23:11  Od vchodu do Hospodinova chrámu odstranil koně, které judští králové zasvětili slunci (byli poblíž místnosti komořího Netan-melecha ve sloupořadí), a spálil sluneční vozy.

23:11  Odstranil též koně, které judští králové zasvětili slunci, od vchodu do Hospodinova domu, u komory dvorního úředníka Netan–meleka, která byla v parbaru; vozy zasvěcené slunci spálil ohněm.

23:11  Zahladil také ty koně, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohněm.

23:11  Abstulit quoque equos quos dederant reges Juda soli in introitu templi Domini juxta exedram Nathanmelech eunuchi, qui erat in Pharurim : currus autem solis combussit igni.

23:12  And the altars that were upon the top of the upper chamber of Achaz, which the kings of Juda had made, and the altars which Manasses had made in the two courts of the temple of the Lord, the king broke down: and he ran from thence, and cast the ashes of them into the torrent Cedron.

23:12  And the altars that were on the top of the upper chamber of Ahaz, which the kings of Judah had made, and the altars which Manasseh had made in the two courts of the house of the Lord, did the king beat down, and brake them down from thence, and cast the dust of them into the brook Kidron.

23:12  Král také zbořil oltáře, které byly na střeše, v Achazově pokojíku, a které udělali judští králové, i oltáře, které udělal na obou nádvořích Hospodinova domu Menaše; pospíšil si odstranit je odtud a prach z nich dal rozházet v Kidrónském úvalu.

23:12  Rozbořil oltáře, které si judští králové zřídili na střešní terase poblíž Achazovy komnaty, stejně jako oltáře, které postavil Menaše na obou nádvořích Hospodinova chrámu. Jejich prach odtud urychleně vyhodil do potoka Kidron.

23:12  Také oltáře, které byly na střeše Achazovy horní místnosti a jež udělali judští králové, i oltáře, které udělal Menaše na obou nádvořích Hospodinova domu, král strhl, rozdrtil je a jejich prach hodil do údolí Kidrónu.

23:12  Ano i oltáře, kteříž byli na vrchním paláci Achasovu, jichž byli nadělali králové Judští, a oltáře, jichž nadělal Manasses v obou síních domu Hospodinova, pobořil král, a pospíšiv s nimi odtud, dal vysypati prach jejich do potoka Cedron.

23:12  Altaria quoque quæ erant super tecta cœnaculi Achaz, quæ fecerant reges Juda, et altaria quæ fecerat Manasses in duobus atriis templi Domini, destruxit rex, et cucurrit inde, et dispersit cinerem eorum in torrentem Cedron.

23:13  The high places also that were at Jerusalem, on the right side of the Mount of Offence, which Solomon, king of Israel, had built to Astaroth, the idol of the Sidonians, and to Chamos, the scandal of Moab, and to Melchom, the abomination of the children of Ammon, the king defiled.

23:13  And the high places that were before Jerusalem, which were on the right hand of the mount of corruption, which Solomon the king of Israel had builded for Ashtoreth the abomination of the Zidonians, and for Chemosh the abomination of the Moabites, and for Milcom the abomination of the children of Ammon, did the king defile.

23:13  Též posvátná návrší naproti Jeruzalému, jižně od Hory zkázy, jež vybudoval Šalomoun, král izraelský, pro Aštoretu, ohyzdnou modlu Sidóňanů, pro Kemóše, ohyzdnou modlu Moábců, a pro Milkóma, ohavnou modlu Amónovců, král poskvrnil.

23:13  Král také znesvětil obětní výšiny před Jeruzalémem jižně pod Horou zkázy, které vystavěl izraelský král Šalomoun pro sidonskou ohavnost Aštartu, pro moábskou ohavnost Kemoše a pro amonskou odpornost Molocha.

23:13  Také návrší, která byla naproti Jeruzalému na jih od ⌈Hory zkázy⌉ a jež postavil izraelský král Šalomoun pro Aštoretu, ohavnou modlu Sidóňanů, pro Kemóše, ohavnou modlu Moábců, a pro Milkóma, ohavnou modlu synů Amónových, král znečistil.

23:13  Výsosti také, kteréž byly před Jeruzalémem, a kteréž byly po pravé straně hory Olivetské, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský Astarotovi, ohavnosti Sidonských, a Chámosovi, ohavnosti Moábských, a Melchomovi, ohavnosti synů Ammon, poškvrnil král,

23:13  Excelsa quoque, quæ erant in Jerusalem ad dexteram partem montis offensionis, quæ ædificaverat Salomon rex Israël Astaroth idolo Sidoniorum, et Chamos offensioni Moab, et Melchom abominationi filiorum Ammon, polluit rex.

23:14  And he broke in pieces the statues, and cut down the groves: and he filled their places with the bones of dead men.

23:14  And he brake in pieces the images, and cut down the groves, and filled their places with the bones of men.

23:14  Posvátné sloupy roztříštil, posvátné kůly skácel a místa po nich naplnil lidskými kostmi.

23:14  Jošiáš roztříštil posvátné sloupy, zporážel Ašeřiny kůly a místa po nich naplnil lidskými kostmi.

23:14  Roztřískal posvátné sloupy, pokácel posvátné kůly a jejich místo naplnil lidskými kostmi.

23:14  A potřískal obrazy, háje posekal, a místa jejich naplnil kostmi lidskými.

23:14  Et contrivit statuas, et succidit lucos : replevitque loca eorum ossibus mortuorum.

23:15  Moreover, the altar also that was at Bethel, and the high place, which Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin, had made: both the altar, and the high place, he broke down and burnt, and reduced to powder, and burnt the grove.

23:15  Moreover the altar that was at Beth–el, and the high place which Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin, had made, both that altar and the high place he brake down, and burned the high place, and stamped it small to powder, and burned the grove.

23:15  Také oltář v Bét-elu, posvátné návrší, které udělal Jarobeám, syn Nebatův, jenž svedl Izraele k hříchu, také tento oltář i s posvátným návrším zbořil; posvátné návrší spálil a rozdrtil na prach a spálil i posvátný kůl.

23:15  Dokonce i ten oltář v Bet-elu – tu obětní výšinu, kterou vystavěl Jeroboám, syn Nebatův, když svedl Izrael k hříchu – i tento oltář Jošiáš rozbořil, tu výšinu spálil a rozdrtil na prach. Spálil také Ašeřin kůl.

23:15  Také oltář, který byl v Bét–elu, návrší, které udělal Jarobeám, syn Nebatův, jenž svedl Izrael k hříchu, také tento oltář i návrší strhl; spálil návrší a rozdrtil na prach, i posvátný kůl spálil.

23:15  Nadto i oltář, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův, kterýž přivedl k hřešení Izraele, i ten oltář i výsost zkazil, a spáliv výsost, setřel ji na prach; spálil i háj.

23:15  Insuper et altare quod erat in Bethel, et excelsum quod fecerat Jeroboam filius Nabat, qui peccare fecit Israël : et altare illud, et excelsum destruxit, atque combussit, et comminuit in pulverem, succenditque etiam lucum.

23:16  And as Josias turned himself, he saw there the sepulchres that were in the mount: and he sent and took the bones out of the sepulchres, and burnt them upon the altar, and defiled it according to the word of the Lord, which the man of God spoke, who had foretold these things.

23:16  And as Josiah turned himself, he spied the sepulchres that were there in the mount, and sent, and took the bones out of the sepulchres, and burned them upon the altar, and polluted it, according to the word of the Lord which the man of God proclaimed, who proclaimed these words.

23:16  Pak se Jóšijáš ohlédl a spatřil hroby, které byly na té hoře. Dal z těch hrobů vyzvednout kosti a spálil je na oltáři. Tak jej poskvrnil podle Hospodinova slova, které provolal muž Boží, jenž tyto události předpověděl.

23:16  Když se Jošiáš rozhlédl, všiml si na tom svahu nějakých hrobů. Poslal z nich tedy vyzvednout kosti a ty na tom oltáři spálil, aby ho znesvětil. Tak došlo na Hospodinova slova, jak je vykřikl Boží muž, který to všechno předpověděl.

23:16  Když se Jóšijáš ohlédl, uviděl hroby, které byly na té hoře; ⌈dal vzít⌉ kosti z hrobů, spálil je na oltáři a znečistil ho podle Hospodinova slova, které volal muž Boží, který vyhlásil tyto události.

23:16  A obrátiv se Joziáš, uzřel hroby, kteříž tu na hoře byli, a poslav, pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři. A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to předpověděl.

23:16  Et conversus Josias, vidit ibi sepulchra quæ erant in monte : misitque et tulit ossa de sepulchris, et combussit ea super altare, et polluit illud juxta verbum Domini quod locutus est vir Dei, qui prædixerat verba hæc.

23:17  And he said: What is that monument which I see? And the men of that city answered: It is the sepulchre of the man of God, who came from Juda, and foretold these things which thou hast done upon the altar of Bethel.

23:17  Then he said, What title is that that I see? And the men of the city told him, It is the sepulchre of the man of God, which came from Judah, and proclaimed these things that thou hast done against the altar of Beth–el.

23:17  Král se otázal: „Co je to za náhrobek, který vidím?“ Mužové města mu odvětili: „To je hrob muže Božího, který přišel z Judy a předpověděl tyto události, to, co jsi učinil s bételským oltářem.“

23:17  Král se zeptal: „Čí je ten náhrobek, který tu vidím?“ Místní mu odpověděli: „To je hrob Božího muže, který přišel z Judska a vykřikl proti betelskému oltáři všechno to, co jsi s ním právě udělal.“

23:17  Zeptal se: Co je to za náhrobek, který vidím? Mužové města mu odpověděli: To je hrob muže Božího, který přišel z Judska a vyhlásil tyto události, které jsi s bételským oltářem vykonal.

23:17  I řekl: Jaký jest onenno nápis, kterýž vidím? Odpověděli jemu muži města: Hrob muže Božího jest, kterýž přišed z Judstva, předpověděl tyto věci, kteréž jsi učinil při oltáři v Bethel.

23:17  Et ait : Quis est titulus ille, quem video ? Responderuntque ei cives urbis illius : Sepulchrum est hominis Dei, qui venit de Juda, et prædixit verba hæc, quæ fecisti super altare Bethel.

23:18  And he said: Let him alone, let no man move his bones. So his bones were left untouched with the bones of the prophet, that came out of Samaria.

23:18  And he said, Let him alone; let no man move his bones. So they let his bones alone, with the bones of the prophet that came out of Samaria.

23:18  Poručil: „Nechte ho v klidu. Ať nikdo nehýbá jeho kostmi.“ Ušetřili tedy jeho kosti i kosti proroka, který přišel ze Samaří.

23:18  „Nechte ho odpočívat,“ řekl na to král. „Jeho kostmi ať nikdo nehýbá.“ Ušetřili tedy jeho kosti i kosti proroka, který přišel ze Samaří.

23:18  Řekl: Nechte ho být. Nikdo ať nehýbe s jeho kostmi. Tak zachránili jeho kosti i kosti proroka, který přišel ze Samaří.

23:18  Tedy řekl: Nechtež ho, aniž kdo hýbej kostmi jeho. I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho, kterýž byl přišel z Samaří.

23:18  Et ait : Dimitte eum : nemo commoveat ossa ejus. Et intacta manserunt ossa illius cum ossibus prophetæ qui venerat de Samaria.

23:19  Moreover all the temples of the high places which were in the cities of Samaria, which the kings of Israel had made to provoke the Lord, Josias took away: and he did to them according to all the acts that he had done in Bethel.

23:19  And all the houses also of the high places that were in the cities of Samaria, which the kings of Israel had made to provoke the Lord to anger, Josiah took away, and did to them according to all the acts that he had done in Beth–el.

23:19  Všechny domy na posvátných návrších v samařských městech, které udělali izraelští králové a jimiž uráželi Hospodina, Jóšijáš odstranil; naložil s nimi stejným způsobem, jako to učinil v Bét-elu.

23:19  A právě tak, jako to udělal v Bet-elu, stejně odstranil i všechny svatyně na výšinách, které si izraelští králové postavili v samařských městech a popouzeli jimi Hospodina.

23:19  Také všechny svatyně návrší, které byly v samařských městech a jež udělali izraelští králové, aby provokovali Hospodina k hněvu, Jóšijáš odstranil. Naložil s nimi stejně, jako to učinil v Bét–elu.

23:19  Též všecky domy výsostí, kteříž byli v městech Samařských, jichž byli nadělali králové Izraelští, aby popouzeli Hospodina, zkazil Joziáš, a učinil jim rovně tak, jakž byl učinil v Bethel.

23:19  Insuper et omnia fana excelsorum quæ erant in civitatibus Samariæ, quæ fecerant reges Israël ad irritandum Dominum, abstulit Josias : et fecit eis secundum omnia opera quæ fecerat in Bethel.

23:20  And he slew all the priests of the high places, that were there, upon the altars; and he burnt men's bones upon them: and returned to Jerusalem.

23:20  And he slew all the priests of the high places that were there upon the altars, and burned men’s bones upon them, and returned to Jerusalem.

23:20  Všechny kněze posvátných návrší, kteří tam byli, obětoval na oltářích, na nichž spaloval lidské kosti. Potom se vrátil do Jeruzaléma.

23:20  Všechny kněze těch výšin pobil na jejich oltářích a pálil na nich lidské kosti. Teprve pak se vrátil do Jeruzaléma.

23:20  Obětoval na oltářích všechny kněze návrší, kteří tam byli, spálil na nich lidské kosti a vrátil se do Jeruzaléma.

23:20  Zbil také všecky kněží výsostí, kteříž tu byli, na oltářích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma.

23:20  Et occidit universos sacerdotes excelsorum qui erant ibi super altaria, et combussit ossa humana super ea : reversusque est Jerusalem.

23:21  And he commanded all the people, saying: Keep the Phase to the Lord your God, according as it is written in the book of this covenant.

23:21  And the king commanded all the people, saying, Keep the passover unto the Lord your God, as it is written in the book of this covenant.

23:21  Král vydal rozkaz veškerému lidu: „Slavte hod beránka Hospodinu, svému Bohu, jak je psáno v této Knize smlouvy.“

23:21  Král tenkrát přikázal všemu lidu: „Slavte Hod beránka Hospodinu, svému Bohu, jak je psáno v této Knize smlouvy.“

23:21  Král přikázal všemu lidu: Slavte Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, jak je zapsáno v této knize smlouvy.

23:21  Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této.

23:21  Et præcepit omni populo, dicens : Facite Phase Domino Deo vestro, secundum quod scriptum est in libro fœderis hujus.

23:22  Now there was no such a Phase kept from the days of the judges, who judged Israel, nor in all the days of the kings of Israel, and of the kings of Juda,

23:22  Surely there was not holden such a passover from the days of the judges that judged Israel, nor in all the days of the kings of Israel, nor of the kings of Judah;

23:22  Takový hod beránka nebyl slaven ode dnů soudců, kteří soudili Izraele, ba ani po všechny dny králů izraelských a králů judských.

23:22  Takový Hod beránka se nekonal už od dob soudců, kteří kdysi vedli Izrael, ani za celou dobu izraelských a judských králů.

23:22  Takové Velikonoce se totiž neslavily ode dnů soudců, kteří soudili Izrael, a ani po všechny dny králů izraelských i králů judských.

23:22  Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců, kteříž soudili Izraele, a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských.

23:22  Nec enim factum est Phase tale a diebus judicum qui judicaverunt Israël, et omnium dierum regum Israël et regum Juda,

23:23  As was this Phase, that was kept to the Lord in Jerusalem, in the eighteenth year of king Josias.

23:23  But in the eighteenth year of king Josiah, wherein this passover was holden to the Lord in Jerusalem.

23:23  Až v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše se v Jeruzalémě slavil takový Hospodinův hod beránka.

23:23  Osmnáctého roku krále Jošiáše se ale v Jeruzalémě slavil tento Hospodinův Hod beránka.

23:23  Ale v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše se slavily takové Velikonoce Hospodinu v Jeruzalémě.

23:23  Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě.

23:23  sicut in octavodecimo anno regis Josiæ factum est Phase istud Domino in Jerusalem.

23:24  Moreover the diviners by spirits, and soothsayers, and the figures of idols, and the uncleannesses, and the abominations, that had been in the land of Juda and Jerusalem, Josias took away: that he might perform the words of the law, that were written in the book, which Helcias the priest had found in the temple of the Lord.

23:24  Moreover the workers with familiar spirits, and the wizards, and the images, and the idols, and all the abominations that were spied in the land of Judah and in Jerusalem, did Josiah put away, that he might perform the words of the law which were written in the book that Hilkiah the priest found in the house of the Lord.

23:24  Jóšijáš také vymýtil vyvolavače duchů zemřelých, jasnovidce, domácí bůžky, hnusné modly i všelijaké ohyzdné bůžky, které bylo možno vidět v zemi judské a v Jeruzalémě. Tak se naplnila slova zákona napsaná v knize, kterou nalezl kněz Chilkijáš v Hospodinově domě.

23:24  Jošiáš vymýtil věštce a duchaře stejně jako bůžky, hnusné modly a všechny ty ohavnosti, které bývaly vidět v judské zemi i v Jeruzalémě. Tak naplnil slova Zákona, zapsaná v knize, kterou kněz Chilkiáš nalezl v Hospodinově chrámu.

23:24  Také ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce, domácí bůžky, bůžky a všechny ohavné modly, které byly vidět v judské zemi a v Jeruzalémě, Jóšijáš vyhladil, aby naplnil slova zákona, zapsaná v knize, kterou našel kněz Chilkijáš v Hospodinově domě.

23:24  Ano i věšťce a hadače, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově.

23:24  Sed et pythones, et ariolos, et figuras idolorum, et immunditias, et abominationes, quæ fuerant in terra Juda et Jerusalem, abstulit Josias : ut statueret verba legis quæ scripta sunt in libro quem invenit Helcias sacerdos in templo Domini.

23:25  There was no king before him like unto him, that returned to the Lord with all his heart, and with all his soul, and with all his strength, according to all the law of Moses: neither after him did there arise any like unto him.

23:25  And like unto him was there no king before him, that turned to the Lord with all his heart, and with all his soul, and with all his might, according to all the law of Moses; neither after him arose there any like him.

23:25  Nebyl mu podoben žádný král před ním, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou a činil vše podle zákona Mojžíšova. A ani po něm nepovstal žádný jemu podobný.

23:25  Nikdy předtím ani potom nebyl žádný král jako Jošiáš, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší i celou svou silou a řídil by se celým Zákonem Mojžíšovým.

23:25  Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný.

23:25  A nebylo jemu podobného krále před ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po něm nepovstal podobný jemu.

23:25  Similis illi non fuit ante eum rex, qui reverteretur ad Dominum in omni corde suo, et in tota anima sua, et in universa virtute sua juxta omnem legem Moysi : neque post eum surrexit similis illi.

23:26  But yet the Lord turned not away from the wrath of his great indignation, wherewith his anger was kindled against Juda: because of the provocations, wherewith Manasses had provoked him.

23:26  Notwithstanding the Lord turned not from the fierceness of his great wrath, wherewith his anger was kindled against Judah, because of all the provocations that Manasseh had provoked him withal.

23:26  Avšak Hospodin neupustil od svého velikého planoucího hněvu, kterým vzplanul proti Judovi pro všechny urážky, jimiž ho urážel Menaše.

23:26  Hospodin se ale přesto neodvrátil od rozhorlení svého velikého hněvu, kterým vzplál proti Judovi kvůli všem těm urážkám, jimiž ho popouzel Menaše.

23:26  Avšak Hospodin se neodvrátil od svého velkého planoucího hněvu, kterým vzplál proti Judovi za všechny provokace, kterými ho provokoval ke hněvu Menaše.

23:26  A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses.

23:26  Verumtamen non est aversus Dominus ab ira furoris sui magni quo iratus est furor ejus contra Judam propter irritationes quibus provocaverat eum Manasses.

23:27  And the Lord said: I will remove Juda also from before my face, as I have removed Israel: and I will cast off this city Jerusalem, which I chose, and the house, of which I said: My name shall be there.

23:27  And the Lord said, I will remove Judah also out of my sight, as I have removed Israel, and will cast off this city Jerusalem which I have chosen, and the house of which I said, My name shall be there.

23:27  Hospodin řekl: „Odvrhnu od sebe i Judu, jako jsem odvrhl Izraele. Zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, Jeruzalém, i tento dům, o němž jsem prohlásil: Zde bude dlít mé jméno.“

23:27  Hospodin prohlásil: „Jako jsem ze své blízkosti vyhnal Izrael, tak vyženu i Judu. Zavrhnu Jeruzalém, toto město, které jsem si vyvolil, i chrám, o němž jsem řekl, že tam bude zůstávat mé jméno.“

23:27  Hospodin řekl: Také Judu odstraním od své tváře, jako jsem odstranil Izrael, a zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, Jeruzalém, i dům, o němž jsem řekl: Tam bude přebývat mé jméno.

23:27  Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude.

23:27  Dixit itaque Dominus : Etiam Judam auferam a facie mea, sicut abstuli Israël : et projiciam civitatem hanc quam elegi Jerusalem, et domum de qua dixi : Erit nomen meum ibi.

23:28  Now the rest of the acts of Josias, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

23:28  Now the rest of the acts of Josiah, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

23:28  O ostatních příbězích Jóšijášových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

23:28  Ostatní Jošiášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

23:28  Ostatní Jóšijášovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

23:28  O jiných pak činech Joziášových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.

23:28  Reliqua autem sermonum Josiæ, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

23:29  In his days Pharao Nechao, king of Egypt, went up against the king of Assyria to the river Euphrates: and king Josias went to meet him: and was slain at Mageddo, when he had seen him.

23:29  In his days Pharaoh–nechoh king of Egypt went up against the king of Assyria to the river Euphrates: and king Josiah went against him; and he slew him at Megiddo, when he had seen him.

23:29  Za jeho dnů táhl farao Néko, král egyptský, na pomoc králi asyrskému k řece Eufratu. Král Jóšijáš vyšel proti němu. Farao jej usmrtil v Megidu, sotva ho spatřil.

23:29  Za jeho dnů vytáhl egyptský vládce, farao Nekó, proti asyrskému králi k řece Eufrat. Král Jošiáš vytáhl proti němu, ale on ho zabil v Megidu, jakmile se tam objevil.

23:29  Za jeho dnů vytáhl faraon Néko, egyptský král, ke králi asyrskému k řece Eufratu. Král Jóšijáš vytáhl proti němu, ale Néko ho usmrtil u Megida, jakmile ho uviděl.

23:29  Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzřel.

23:29  In diebus ejus ascendit Pharao Nechao rex Ægypti contra regem Assyriorum ad flumen Euphraten, et abiit Josias rex in occursum ejus : et occisus est in Mageddo cum vidisset eum.

23:30  And his servants carried him dead from Mageddo: and they brought him to Jerusalem, and buried him in his own sepulchre. And the people of the land took Joachaz, the son of Josias: and they anointed him, and made him king in his father's stead.

23:30  And his servants carried him in a chariot dead from Megiddo, and brought him to Jerusalem, and buried him in his own sepulchre. And the people of the land took Jehoahaz the son of Josiah, and anointed him, and made him king in his father’s stead.

23:30  Jeho služebníci jej mrtvého odvezli z Megida, přivezli do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě. Lid země vzal Jóšijášova syna Jóachaza, pomazali ho a dosadili za krále po jeho otci.

23:30  Jeho služebníci převezli jeho tělo na voze z Megida do Jeruzaléma, kde ho pochovali. Lid země pak vzal Jošiášova syna Joachaze, pomazali ho a prohlásili ho za krále namísto jeho otce.

23:30  Jeho otroci ho dovezli ve voze mrtvého od Megida. Přivezli ho do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě. Lid země vzal Jóachaza, syna Jóšijášova, pomazali ho a ustanovili ho králem místo jeho otce.

23:30  Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz, přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho. I vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místě otce jeho.

23:30  Et portaverunt eum servi sui mortuum de Mageddo : et pertulerunt in Jerusalem, et sepelierunt eum in sepulchro suo. Tulitque populus terræ Joachaz filium Josiæ : et unxerunt eum, et constituerunt eum regem pro patre suo.

23:31  Joachaz was three and twenty years old when he began to reign, and he reigned three months in Jerusalem: the name of his mother was Amital, the daughter of Jeremias, of Lobna.

23:31  Jehoahaz was twenty and three years old when he began to reign; and he reigned three months in Jerusalem. And his mother’s name was Hamutal, the daughter of Jeremiah of Libnah.

23:31  Jóachazovi bylo třiadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamútal; byla to dcera Jirmejáše z Libny.

23:31  Joachaz se stal králem ve třiadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamutal, dcera Jeremiáše z Libny.

23:31  Jóachazovi bylo dvacet tři let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamútal, dcera Jeremjáše z Libny.

23:31  Ve třimecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.

23:31  Viginti trium annorum erat Joachaz cum regnare cœpisset, et tribus mensibus regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Amital filia Jeremiæ de Lobna.

23:32  And he did evil before the Lord, according to all that his fathers had done.

23:32  And he did that which was evil in the sight of the Lord, according to all that his fathers had done.

23:32  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěli jeho otcové.

23:32  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, přesně jako to dělali jeho otcové.

23:32  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové.

23:32  A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činili otcové jeho.

23:32  Et fecit malum coram Domino, juxta omnia quæ fecerant patres ejus.

23:33  And Pharao Nechao bound him at Rebla, which is in the land of Emath, that he should not reign in Jerusalem: and he set a fine upon the land, of a hundred talents of silver, and a talent of gold.

23:33  And Pharaoh–nechoh put him in bands at Riblah in the land of Hamath, that he might not reign in Jerusalem; and put the land to a tribute of an hundred talents of silver, and a talent of gold.

23:33  Farao Néko jej spoutal u Ribly v zemi Chamátu, aby už nekraloval v Jeruzalémě, a uvalil na zemi poplatek sto talentů stříbra a talent zlata.

23:33  Farao Nekó ho uvěznil v Rible v chamátské zemi, aby nemohl kralovat v Jeruzalémě, a uložil zemi povinný odvod sto talentů stříbra a talent zlata.

23:33  Faraon Néko ho spoutal v Rible v zemi Chamátu, aby nemohl kralovat v Jeruzalémě, a uložil zemi pokutu sto talentů stříbra a talent zlata.

23:33  I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémě, a uložil daň na tu zemi, sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.

23:33  Vinxitque eum Pharao Nechao in Rebla, quæ est in terra Emath, ne regnaret in Jerusalem : et imposuit mulctam terræ centum talentis argenti, et talento auri.

23:34  And Pharao Nechao made Eliacim, the son of Josias, king in the room of Josias his father: and turned his name to Joakim. And he took Joachaz away and carried him into Egypt, and he died there.

23:34  And Pharaoh–nechoh made Eliakim the son of Josiah king in the room of Josiah his father, and turned his name to Jehoiakim, and took Jehoahaz away: and he came to Egypt, and died there.

23:34  Farao Néko dosadil za krále Eljakíma, syna Jóšijášova, místo jeho otce Jóšijáše a změnil mu jméno na Jójakím. Jóachaza odvlekl do Egypta a on tam zemřel.

23:34  Namísto jeho otce Jošiáše pak farao Nekó jmenoval králem Jošiášova syna Eliakima, kterého přejmenoval na Joakima. Joachaze nechal odvléci do Egypta, kde zemřel.

23:34  Faraon Néko ustanovil králem Eljakíma, syna Jóšijášova, místo jeho otce Jóšijáše. Jeho jméno změnil na Jójakím. Jóachaza vzal, odvedl ho do Egypta a tam zemřel.

23:34  A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a proměnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umřel tam.

23:34  Regemque constituit Pharao Nechao Eliacim filium Josiæ pro Josia patre ejus : vertitque nomen ejus Joakim. Porro Joachaz tulit, et duxit in Ægyptum, et mortuus est ibi.

23:35  And Joakim gave the silver and the gold to Pharao, after he had taxed the land for every man, to contribute according to the commandment of Pharao: and he exacted both the silver and the gold of the people of the land, of every man according to his ability: to give to Pharao Nechao.

23:35  And Jehoiakim gave the silver and the gold to Pharaoh; but he taxed the land to give the money according to the commandment of Pharaoh: he exacted the silver and the gold of the people of the land, of every one according to his taxation, to give it unto Pharaoh–nechoh.

23:35  Jójakím musel faraónovi odvádět stříbro a zlato. Proto vyměřil zemi daně, aby mohl odvádět příslušný obnos podle faraónova rozkazu. Podle svého výměru vymáhal stříbro a zlato na každém, i na lidu země, aby je mohl odvádět faraónovi Nékovi.

23:35  Protože Joakim odváděl faraonovi stříbro a zlato, musel zemi zdanit. Kvůli faraonovu příkazu tedy každý platil stříbro, jak mu bylo vyměřeno. Joakim to stříbro a zlato vymáhal od lidu země, aby ho mohl odevzdat faraonu Nekóovi.

23:35  Jójakím dal faraonovi stříbro a zlato; ⌈vyměřil ovšem zemi daň, aby mohl dát stříbro podle faraonova příkazu -- od každého z lidu země vymáhal stříbro a zlato podle svého výměru, aby to mohl dát faraonovi Nékovi.⌉

23:35  To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi.

23:35  Argentum autem et aurum dedit Joakim Pharaoni, cum indixisset terræ per singulos, ut conferretur juxta præceptum Pharaonis : et unumquemque juxta vires suas exegit, tam argentum quam aurum, de populo terræ, ut daret Pharaoni Nechao.

23:36  Joakim was five and twenty years old when he began to reign: and he reigned eleven years in Jerusalem: the name of his mother was Zebida, the daughter of Phadaia, of Ruma.

23:36  Jehoiakim was twenty and five years old when he began to reign; and he reigned eleven years in Jerusalem. And his mother’s name was Zebudah, the daughter of Pedaiah of Rumah.

23:36  Jójakímovi bylo dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Zebúda; byla to dcera Pedajáše z Rúmy.

23:36  Joakim se stal králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Zebuda, dcera Pedaje z Rumy.

23:36  Jójakímovi bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Zebúda, dcera Pedajášova z Rúmy.

23:36  V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma.

23:36  Viginti quinque annorum erat Joakim cum regnare cœpisset, et undecim annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Zebida filia Phadaia de Ruma.

23:37  And he did evil before the Lord according to all that his fathers had done.

23:37  And he did that which was evil in the sight of the Lord, according to all that his fathers had done.

23:37  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěli jeho otcové.

23:37  Páchal, co bylo v očích Hospodina, jeho Boha, zlé, přesně jako to dělali jeho otcové.

23:37  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové.

23:37  I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což činili otcové jeho.

23:37  Et fecit malum coram Domino juxta omnia quæ fecerant patres ejus.

Chapter 24

24:1  In his days Nabuchodonosor, king of Babylon came up, and Joakim became his servant three years: then again he rebelled against him.

24:1  In his days Nebuchadnezzar king of Babylon came up, and Jehoiakim became his servant three years: then he turned and rebelled against him.

24:1  Za jeho dnů přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, a Jójakím byl po tři roky jeho služebníkem. Ale potom se proti němu vzbouřil.

24:1  Za jeho dnů přitáhl babylonský král Nabukadnezar a Joakim se stal jeho vazalem. Po třech letech se ale proti němu vzbouřil.

24:1  Za jeho dnů přitáhl babylonský král Nebúkadnesar a Jójakím byl tři roky jeho otrokem. Pak ⌈se proti němu znovu vzbouřil.⌉

24:1  Za dnů jeho přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský, i učiněn jest Joakim služebníkem jeho za tři léta. Potom odvrátiv se, zprotivil se jemu.

24:1  In diebus ejus ascendit Nabuchodonosor rex Babylonis, et factus est ei Joakim servus tribus annis : et rursum rebellavit contra eum.

24:2  And the Lord sent against him the rovers of the Chaldees, and the rovers of Syria, and the rovers of Moab, and the rovers of the children of Ammon: and he sent them against Juda, to destroy it, according to the word of the Lord, which he had spoken by his servants, the prophets.

24:2  And the Lord sent against him bands of the Chaldees, and bands of the Syrians, and bands of the Moabites, and bands of the children of Ammon, and sent them against Judah to destroy it, according to the word of the Lord, which he spake by his servants the prophets.

24:2  Hospodin na něho poslal hordy Kaldejců, hordy Aramejců, hordy Moábců a hordy Amónovců. Poslal je na Judu, aby jej zničil podle slova, které vyřkl Hospodin skrze své služebníky proroky.

24:2  Hospodin však na něj posílal chaldejské, aramejské, moábské a amonské nájezdníky. Ty posílal na Judu, aby ho hubili, jak Hospodin Judu varoval skrze své služebníky proroky.

24:2  Hospodin proti němu ale poslal loupežné hordy Chaldejců, loupežné hordy Aramejců, loupežné hordy Moábců a loupežné hordy synů Amónových. Poslal je proti Judsku, aby jej hubil ⌈podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím⌉ svých otroků proroků.

24:2  Protož poslal Hospodin na něj lotříky Kaldejské a lotříky Syrské, i lotříky Moábské a lotříky synů Ammon, poslal je, pravím, na Judu, aby ho zkazili vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze služebníky své proroky.

24:2  Immisitque ei Dominus latrunculos Chaldæorum, et latrunculos Syriæ, et latrunculos Moab, et latrunculos filiorum Ammon : et immisit eos in Judam ut disperderent eum, juxta verbum Domini quod locutus fuerat per servos suos prophetas.

24:3  And this came by the word of the Lord against Juda, to remove them from before him for all the sins of Manasses which he did;

24:3  Surely at the commandment of the Lord came this upon Judah, to remove them out of his sight, for the sins of Manasseh, according to all that he did;

24:3  Ano, Judu postihlo to, co vyšlo z úst Hospodinových. Hospodin jej odehnal od své tváře za Menašeovy hříchy, za všechno, čeho se dopustil,

24:3  Tyto věci se pak Judovi opravdu staly, jak Hospodin předpověděl. Vyhnal je ze své blízkosti kvůli všem hříchům, které Menaše napáchal,

24:3  Ano, stalo se to podle Hospodinova příkazu proti Judovi, aby ho odstranil od své tváře za hříchy Menašeho, za všechno, co páchal,

24:3  A jistě podlé řeči Hospodinovy to se dálo proti Judovi, aby jej zavrhl od tváři své pro hříchy Manassesovy, vedlé toho všeho, což byl činil,

24:3  Factum est autem hoc per verbum Domini contra Judam, ut auferret eum coram se propter peccata Manasse universa quæ fecit,

24:4  And for the innocent blood that he shed, filling Jerusalem with innocent blood: and therefore the Lord would not be appeased.

24:4  And also for the innocent blood that he shed: for he filled Jerusalem with innocent blood; which the Lord would not pardon.

24:4  i za nevinnou krev, kterou prolil a jíž naplnil Jeruzalém. To nehodlal Hospodin odpustit.

24:4  a kvůli krvi nevinných, kterou proléval, až byl Jeruzalém té krve plný. Hospodin už to nehodlal promíjet.

24:4  i za nevinnou krev, kterou prolil; naplnil Jeruzalém nevinnou krví a Hospodin to nechtěl odpustit.

24:4  Ano i pro krev nevinnou, kterouž vylil, naplniv Jeruzalém krví nevinnou, čehož nechtěl Hospodin prominouti.

24:4  et propter sanguinem innoxium quem effudit, et implevit Jerusalem cruore innocentium : et ob hanc rem noluit Dominus propitiari.

24:5  But the rest of the acts of Joakim, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda? And Joakim slept with his fathers:

24:5  Now the rest of the acts of Jehoiakim, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

24:5  O ostatních příbězích Jójakímových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

24:5  Ostatní Joakimovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

24:5  Ostatní Jójakímovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

24:5  O jiných pak věcech Joakimových, a cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.

24:5  Reliqua autem sermonum Joakim, et universa quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda ? Et dormivit Joakim cum patribus suis :

24:6  And Joachin, his son, reigned in his stead.

24:6  So Jehoiakim slept with his fathers: and Jehoiachin his son reigned in his stead.

24:6  I ulehl Jójakím ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Jójakín.

24:6  Joakim pak ulehl ke svým otcům a místo něj se stal králem jeho syn Joakin.

24:6  Jójakím ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Jójakín.

24:6  A tak usnul Joakim s otci svými, a kraloval Joachin syn jeho místo něho.

24:6  et regnavit Joachin filius ejus pro eo.

24:7  And the king of Egypt came not again any more out of his own country: for the king of Babylon had taken all that had belonged to the king of Egypt, from the river of Egypt, unto the river Euphrates.

24:7  And the king of Egypt came not again any more out of his land: for the king of Babylon had taken from the river of Egypt unto the river Euphrates all that pertained to the king of Egypt.

24:7  A egyptský král už nikdy ze své země nevytáhl, protože babylónský král zabral od Egyptského potoka až k řece Eufratu všechno, co předtím patřilo králi egyptskému.

24:7  Egyptský vládce pak už nikdy nevytáhl ze své země. Babylonský král totiž zabral všechno, co předtím patřilo vládci Egypta, od Egyptského potoka až po řeku Eufrat.

24:7  Egyptský král již nikdy netáhl ze své země, protože babylonský král zabral od egyptského potoka až k řece Eufratu všechno, co patřilo egyptskému králi.

24:7  Král pak Egyptský nikdy více nevytáhl z země své; nebo král Babylonský pobral od řeky Egyptské až k řece Eufraten všecko, cožkoli měl král Egyptský.

24:7  Et ultra non addidit rex Ægypti ut egrederetur de terra sua : tulerat enim rex Babylonis, a rivo Ægypti usque ad fluvium Euphraten, omnia quæ fuerant regis Ægypti.

24:8  Joachin was eighteen years old when he began to reign, and he reigned three months in Jerusalem: the name of his mother was Nohesta, the daughter of Elnathan, of Jerusalem.

24:8  Jehoiachin was eighteen years old when he began to reign, and he reigned in Jerusalem three months. And his mother’s name was Nehushta, the daughter of Elnathan of Jerusalem.

24:8  Jójakínovi bylo osmnáct let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Nechušta; byla to dcera Elnátanova z Jeruzaléma.

24:8  Joakin se stal králem v osmnácti letech a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Nechušta, dcera Elnátana z Jeruzaléma.

24:8  Jójakínovi bylo osmnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Nechušta, dcera Elnátanova z Jeruzaléma.

24:8  V osmnácti letech byl Joachin, když počal kralovati, a tři měsíce kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Nechusta, dcera Elnatanova z Jeruzaléma.

24:8  Decem et octo annorum erat Joachin cum regnare cœpisset, et tribus mensibus regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Nohesta filia Elnathan de Jerusalem.

24:9  And he did evil before the Lord, according to all that his father had done.

24:9  And he did that which was evil in the sight of the Lord, according to all that his father had done.

24:9  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěl jeho otec.

24:9  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, přesně jako jeho otec.

24:9  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec.

24:9  I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl činil otec jeho.

24:9  Et fecit malum coram Domino, juxta omnia quæ fecerat pater ejus.

24:10  At that time the servants of Nabuchodonosor, king of Babylon, came up against Jerusalem, and the city was surrounded with their forts.

24:10  At that time the servants of Nebuchadnezzar king of Babylon came up against Jerusalem, and the city was besieged.

24:10  V té době přitáhli služebníci Nebúkadnesara, krále babylónského, k Jeruzalému. Město bylo obleženo.

24:10  V té době vytáhli na Jeruzalém služebníci babylonského krále Nabukadnezara a začali město obléhat.

24:10  V té době přitáhli otroci babylonského krále Nebúkadnesara k Jeruzalému a město bylo obleženo.

24:10  Toho času vytáhli služebníci Nabuchodonozora krále Babylonského proti Jeruzalému, a obleženo jest město.

24:10  In tempore illo ascenderunt servi Nabuchodonosor regis Babylonis in Jerusalem, et circumdata est urbs munitionibus.

24:11  And Nabuchodonosor, king of Babylon, came to the city, with his servants, to assault it.

24:11  And Nebuchadnezzar king of Babylon came against the city, and his servants did besiege it.

24:11  Potom dorazil Nebúkadnesar, král babylónský, k městu, které jeho služebníci obléhali.

24:11  Během obléhání dorazil k městu i samotný babylonský král.

24:11  Také babylonský král Nebúkadnesar přitáhl k městu, zatímco jeho otroci je obléhali.

24:11  Ano i Nabuchodonozor král Babylonský přitáhl proti městu, když služebníci jeho leželi vůkol něho.

24:11  Venitque Nabuchodonosor rex Babylonis ad civitatem cum servis suis ut oppugnarent eam.

24:12  And Joachin, king of Juda, went out to the king of Babylon, he, and his mother, and his servants, and his nobles, and his eunuchs: and the king of Babylon received him in the eighth year of his reign.

24:12  And Jehoiachin the king of Judah went out to the king of Babylon, he, and his mother, and his servants, and his princes, and his officers: and the king of Babylon took him in the eighth year of his reign.

24:12  Jójakín, král judský, vyšel ke králi babylónskému, on i jeho matka, jeho služebníci, velitelé i dvořané. Král babylónský jej vzal do zajetí v osmém roce svého kralování.

24:12  Judský král Joakin se pak se svou matkou, svými služebníky, svými veliteli a svými komorníky babylonskému králi vzdal. Babylonský král ho tedy v osmém roce své vlády zajal.

24:12  Nato judský král Jójakín vyšel k babylonskému králi, on i jeho matka, jeho otroci, jeho knížata i jeho dvorní úředníci. Babylonský král ho zajal v osmém roce svého kralování.

24:12  Tedy vyšel Joachin král Judský k králi Babylonskému, i s matkou svou i s služebníky, knížaty i komorníky svými, kteréhož vzal král Babylonský léta osmého kralování svého.

24:12  Egressusque est Joachin rex Juda ad regem Babylonis, ipse et mater ejus, et servi ejus, et principes ejus, et eunuchi ejus : et suscepit eum rex Babylonis anno octavo regni sui.

24:13  And he brought out from thence all the treasures of the house of the Lord, and the treasures of the king's house: and he cut in pieces all the vessels of gold which Solomon, king of Israel, had made in the temple of the Lord, according to the word of the Lord.

24:13  And he carried out thence all the treasures of the house of the Lord, and the treasures of the king’s house, and cut in pieces all the vessels of gold which Solomon king of Israel had made in the temple of the Lord, as the Lord had said.

24:13  Odvezl odtud všechny poklady Hospodinova domu i poklady domu královského. Osekal všechny zlaté předměty, které dal zhotovit Šalomoun, král izraelský, pro Hospodinův chrám, podle slova Hospodinova.

24:13  Přesně jak řekl Hospodin, odnesl si všechny poklady Hospodinova chrámu i královského paláce. Všechny zlaté předměty, které dal zhotovit izraelský král Šalomoun v Hospodinově chrámu, Nabukadnezar osekal.

24:13  Vynesl odtamtud všechny poklady Hospodinova domu i poklady královského paláce a usekal všechny zlaté předměty, které udělal izraelský král Šalomoun v Hospodinově chrámu, tak, jak řekl Hospodin.

24:13  A vynesl odtud všecky poklady domu Hospodinova, a poklady domu královského, a ztloukl všecky nádoby zlaté, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský do domu Hospodinova, jakož byl mluvil Hospodin.

24:13  Et protulit inde omnes thesauros domus Domini, et thesauros domus regiæ : et concidit universa vasa aurea quæ fecerat Salomon rex Israël in templo Domini juxta verbum Domini.

24:14  And he carried away all Jerusalem, and all the princes, and all the valiant men of the army, to the number of ten thousand, into captivity: and every artificer and smith: and none were left, but the poor sort of the people of the land.

24:14  And he carried away all Jerusalem, and all the princes, and all the mighty men of valour, even ten thousand captives, and all the craftsmen and smiths: none remained, save the poorest sort of the people of the land.

24:14  Přestěhoval celý Jeruzalém, všechny velitele, všechny udatné bohatýry, deset tisíc přesídlenců, všechny tesaře a kováře; kromě chudiny z lidu země tam nikdo nezůstal.

24:14  Z celého Jeruzaléma odvlekl 10 000 vyhnanců – všechny hodnostáře, všechny bojovníky a také všechny řemeslníky a kováře, takže nezůstal nikdo než ti nejchudší z lidu.

24:14  Odvedl celý Jeruzalém: Všechna knížata, všechny udatné hrdiny, deset tisíc vystěhovalců, i všechny řemeslníky a kováře; zůstal jenom chudý lid země.

24:14  Při tom přenesl všecken Jeruzalém a všecka knížata i všecky muže udatné, deset tisíců zajatých, i všecky tesaře a kováře. Žádného nezanechal, kromě chaterných lidí země.

24:14  Et transtulit omnem Jerusalem, et universos principes, et omnes fortes exercitus, decem millia, in captivitatem, et omnem artificem et clusorem : nihilque relictum est, exceptis pauperibus populi terræ.

24:15  And he carried away Joachin into Babylon, and the king's mother, and the king's wives, and his eunuchs: and the judges of the land he carried into captivity, from Jerusalem, into Babylon.

24:15  And he carried away Jehoiachin to Babylon, and the king’s mother, and the king’s wives, and his officers, and the mighty of the land, those carried he into captivity from Jerusalem to Babylon.

24:15  Přestěhoval do Babylóna Jójakína i královu matku, královy ženy, jeho dvořany a přední v zemi, odvedl je jako přesídlence z Jeruzaléma do Babylóna.

24:15  Odvlekl Joakina do Babylonu spolu s královnou matkou, s jeho ženami, komorníky a s mocnými země. Ty všechny odvedl z Jeruzaléma do vyhnanství v Babylonu.

24:15  Odvedl do Babylona Jójakína, královu matku, královy ženy, jeho dvorní úředníky i mocnáře země; přivedl je jako vyhnance z Jeruzaléma do Babylona.

24:15  Zavedl také i Joachina do Babylona, a matku jeho i ženy královské i komorníky jeho; silné také země zavedl do vězení z Jeruzaléma do Babylona.

24:15  Transtulit quoque Joachin in Babylonem, et matrem regis, et uxores regis, et eunuchos ejus : et judices terræ duxit in captivitatem de Jerusalem in Babylonem.

24:16  And all the strong men, seven thousand, and the artificers, and the smiths, a thousand, all that were valiant men, and fit for war: and the king of Babylon led them captives into Babylon.

24:16  And all the men of might, even seven thousand, and craftsmen and smiths a thousand, all that were strong and apt for war, even them the king of Babylon brought captive to Babylon.

24:16  Odvedl i všechny válečníky, sedm tisíc mužů, a tesaře a kováře, tisíc mužů, vesměs muže schopné boje. Král babylónský je přivedl do Babylóna jako přesídlence.

24:16  Babylonský král odvedl do zajetí v Babylonu celkem 7000 udatných bojovníků a k tomu 1000 řemeslníků a kovářů, samé bojeschopné muže.

24:16  Všechny bojovníky, sedm tisíc, řemeslníky a kováře, jeden tisíc, všechny hrdiny bojovníky babylonský král přivedl jako vyhnance do Babylona.

24:16  Všech také mužů udatných sedm tisíců, tesařů také a kovářů tisíc, všecky též zmužilé bojovníky zavedl jaté král Babylonský do Babylona.

24:16  Et omnes viros robustos, septem millia, et artifices, et clusores mille, omnes viros fortes et bellatores : duxitque eos rex Babylonis captivos in Babylonem.

24:17  And he appointed Matthanias, his uncle, in his stead: and called his name Sedecias.

24:17  And the king of Babylon made Mattaniah his father’s brother king in his stead, and changed his name to Zedekiah.

24:17  A Matanjáše, strýce Jójakínova, dosadil král babylónský za krále místo něho. Změnil mu jméno na Sidkijáš.

24:17  Namísto Joakina jmenoval králem jeho strýce Mataniáše, kterého přejmenoval na Cidkiáše.

24:17  Babylonský král ustanovil místo něj králem jeho strýce Matanjáše a změnil mu jméno na Sidkijáš.

24:17  Ustanovil pak král Babylonský Mataniáše, strýce jeho, králem místo něho, a změnil mu jméno, aby sloul Sedechiáš.

24:17  Et constituit Matthaniam patruum ejus pro eo : imposuitque nomen ei Sedeciam.

24:18  Sedecias was one and twenty years old when he began to reign, and he reigned eleven years in Jerusalem: the name of his mother was Amital, the daughter of Jeremias, of Lobna.

24:18  Zedekiah was twenty and one years old when he began to reign, and he reigned eleven years in Jerusalem. And his mother’s name was Hamutal, the daughter of Jeremiah of Libnah.

24:18  Sidkijášovi bylo jedenadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Chamútal; byla to dcera Jirmejáše z Libny.

24:18  Cidkiáš se stal králem v jednadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Chamutal, dcera Jeremiáše z Libny.

24:18  Sidkijášovi bylo dvacet jedna let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Chamútal, dcera Jeremjáše z Libny.

24:18  V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.

24:18  Vigesimum et primum annum ætatis habebat Sedecias cum regnare cœpisset, et undecim annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus erat Amital filia Jeremiæ de Lobna.

24:19  And he did evil before the Lord, according to all that Joakim had done.

24:19  And he did that which was evil in the sight of the Lord, according to all that Jehoiakim had done.

24:19  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěl Jójakím.

24:19  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, přesně jako to dělal Joakim.

24:19  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činil Jójakím.

24:19  I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim.

24:19  Et fecit malum coram Domino, juxta omnia quæ fecerat Joakim.

24:20  For the Lord was angry against Jerusalem and against Juda, till he cast them out from his face: and Sedecias revolted from the king of Babylon.

24:20  For through the anger of the Lord it came to pass in Jerusalem and Judah, until he had cast them out from his presence, that Zedekiah rebelled against the king of Babylon.

24:20  Bylo to proto, že Hospodin svým hněvem stíhal Jeruzalém i Judu, až je od své tváře i zavrhl. Sidkijáš se vzbouřil proti babylónskému králi.

24:20  Hospodin se proto na Jeruzalém a na Judu tak rozhněval, že je nakonec vyhnal ze své blízkosti. Cidkiáš se vzbouřil proti babylonskému králi.

24:20  Bylo to proto, že Hospodinův hněv byl proti Jeruzalému a proti Judovi, dokud je neodvrhl od své tváře. Sidkijáš se proti babylonskému králi vzbouřil.

24:20  Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom opět zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému.

24:20  Irascebatur enim Dominus contra Jerusalem et contra Judam, donec projiceret eos a facie sua : recessitque Sedecias a rege Babylonis.

Chapter 25

25:1  And it came to pass in the ninth year of his reign, in the tenth month, the tenth day of the month, that Nabuchodonosor, king of Babylon, came, he and all his army, against Jerusalem: and they surrounded it: and raised works round about it.

25:1  And it came to pass in the ninth year of his reign, in the tenth month, in the tenth day of the month, that Nebuchadnezzar king of Babylon came, he, and all his host, against Jerusalem, and pitched against it; and they built forts against it round about.

25:1  V devátém roce Sidkijášova kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položil se proti němu a zbudovali dokola obléhací val.

25:1  Desátého dne desátého měsíce v devátém roce Cidkiášovy vlády proto k Jeruzalému přitáhl babylonský král Nabukadnezar s celým svým vojskem. Utábořili se před městem a začali kolem něj stavět obléhací val.

25:1  V devátém roce jeho kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce se stalo, že proti Jeruzalému přitáhl babylonský král Nebúkadnesar a celé jeho vojsko, utábořili se kolem něj a vystavěli proti němu ze všech stran obléhací val.

25:1  Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položil se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.

25:1  Factum est autem anno nono regni ejus, mense decimo, decima die mensis, venit Nabuchodonosor rex Babylonis, ipse et omnis exercitus ejus, in Jerusalem, et circumdederunt eam : et exstruxerunt in circuitu ejus munitiones.

25:2  And the city was shut up and besieged till the eleventh year of king Sedecias,

25:2  And the city was besieged unto the eleventh year of king Zedekiah.

25:2  Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše.

25:2  Město zůstalo obleženo až do jedenáctého roku krále Cidkiáše.

25:2  Město zůstalo v obležení až do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše.

25:2  A bylo město obleženo, až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.

25:2  Et clausa est civitas atque vallata usque ad undecimum annum regis Sedeciæ,

25:3  The ninth day of the month: and a famine prevailed in the city, and there was no bread for the people of the land.

25:3  And on the ninth day of the fourth month the famine prevailed in the city, and there was no bread for the people of the land.

25:3  Devátého dne čtvrtého měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst,

25:3  Devátého dne čtvrtého měsíce ve městě vládl takový hlad, že lidé neměli co jíst.

25:3  Devátého dne toho měsíce, když se ve městě rozmohl hlad a lid země neměl chléb,

25:3  V kterémžto, devátého dne čtvrtého měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.

25:3  nona die mensis : prævaluitque fames in civitate, nec erat panis populo terræ.

25:4  And a breach was made into the city: and all the men of war fled in the night between the two walls by the king's garden (now the Chaldees besieged the city round about), and Sedecias fled by the way that leadeth to the plains of the wilderness.

25:4  And the city was broken up, and all the men of war fled by night by the way of the gate between two walls, which is by the king’s garden: (now the Chaldees were against the city round about:) and the king went the way toward the plain.

25:4  byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli v noci branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Král se dal cestou k pustině.

25:4  Tehdy byla městská hradba prolomena a všichni vojáci v noci utekli brankou mezi zdmi u královské zahrady, ačkoli Babyloňané drželi město v obležení. Král prchal k pláni Arava,

25:4  hradby města byly prolomeny. Všichni bojovníci v noci vyšli bránou mezi dvěma hradbami u královské zahrady, přestože Chaldejci byli ze všech stran kolem města. Potom šli směrem k Arabě.

25:4  I protrženo jest město, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo města. Ušel také král cestou pouště.

25:4  Et interrupta est civitas : et omnes viri bellatores nocte fugerunt per viam portæ quæ est inter duplicem murum ad hortum regis. Porro Chaldæi obsidebant in circuitu civitatem. Fugit itaque Sedecias per viam quæ ducit ad campestria solitudinis.

25:5  And the army of the Chaldees pursued after the king, and overtook him in the plains of Jericho: and all the warriors that were with him were scattered, and left him:

25:5  And the army of the Chaldees pursued after the king, and overtook him in the plains of Jericho: and all his army were scattered from him.

25:5  Kaldejské vojsko krále pronásledovalo a dostihlo ho na Jerišských pustinách. Celé jeho vojsko se od něho rozprchlo.

25:5  ale babylonské vojsko se pustilo za ním. Když ho pak na jerišské pláni dostihli, všichni jeho vojáci se mu rozutekli.

25:5  Chaldejské vojsko pronásledovalo krále a dostihlo ho na jerišských pustinách; celé jeho vojsko se od něj rozprchlo.

25:5  I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli ho na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.

25:5  Et persecutus est exercitus Chaldæorum regem, comprehenditque eum in planitie Jericho : et omnes bellatores qui erant cum eo, dispersi sunt, et reliquerunt eum.

25:6  So they took the king, and brought him to the king of Babylon, to Reblatha, and he gave judgment upon him.

25:6  So they took the king, and brought him up to the king of Babylon to Riblah; and they gave judgment upon him.

25:6  Krále chytili a přivedli jej k babylónskému králi do Ribly, kde nad ním vynesli rozsudek.

25:6  Král byl zajat a odveden k babylonskému králi do Ribly. Tam byl nad ním vynesen rozsudek:

25:6  Krále chytili a přivedli ho k babylonskému králi do Ribly. Tam nad ním vyslovili rozsudek.

25:6  A tak javše krále, přivedli jej k králi Babylonskému do Ribla, kdež učinili o něm soud.

25:6  Apprehensum ergo regem duxerunt ad regem Babylonis in Reblatha : qui locutus est cum eo judicium.

25:7  And he slew the sons of Sedecias before his face, and he put out his eyes, and bound him with chains, and brought him to Babylon.

25:7  And they slew the sons of Zedekiah before his eyes, and put out the eyes of Zedekiah, and bound him with fetters of brass, and carried him to Babylon.

25:7  Sidkijášovy syny před jeho očima popravili; Sidkijáše oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylóna.

25:7  Cidkiášovi před očima popravili jeho syny, pak mu vyloupli oči, spoutali ho bronzovými řetězy a odvlekli do Babylonu.

25:7  Sidkijášovy syny pobili před jeho očima. Sidkijášovy oči oslepil, svázal ho bronzovými okovy a přivedl ho do Babylona.

25:7  Syny pak Sedechiášovy zmordovali před očima jeho. Potom Sedechiáše oslepili, a svázavše ho řetězy ocelivými, zavedli jej do Babylona.

25:7  Filios autem Sedeciæ occidit coram eo, et oculos ejus effodit, vinxitque eum catenis, et adduxit in Babylonem.

25:8  In the fifth month, the seventh day of the month, the same is the nineteenth year of the king of Babylon, came Nabuzardan, commander of the army, a servant of the king of Babylon, into Jerusalem.

25:8  And in the fifth month, on the seventh day of the month, which is the nineteenth year of king Nebuchadnezzar king of Babylon, came Nebuzar–adan, captain of the guard, a servant of the king of Babylon, unto Jerusalem:

25:8  Sedmého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, služebník babylónského krále.

25:8  Sedmého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády babylonského krále Nabukadnezara přitáhl do Jeruzaléma zmocněnec babylonského krále, velitel gardistů Nebuzaradan.

25:8  V pátém měsíci, sedmého dne toho měsíce -- to byl devatenáctý rok vlády babylonského krále Nebúkadnesara -- přišel do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže a otrok babylonského krále.

25:8  Potom měsíce pátého, sedmý den téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, služebník krále Babylonského, do Jeruzaléma.

25:8  Mense quinto, septima die mensis, ipse est annus nonusdecimus regis Babylonis, venit Nabuzardan princeps exercitus, servus regis Babylonis, in Jerusalem.

25:9  And he burnt the house of the Lord, and the king's house, and the houses of Jerusalem, and every great house he burnt with fire.

25:9  And he burnt the house of the Lord, and the king’s house, and all the houses of Jerusalem, and every great man’s house burnt he with fire.

25:9  Vypálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil ohněm.

25:9  Vypálil Hospodinův chrám i královský palác; vypálil v Jeruzalémě všechny paláce i všechny velké domy.

25:9  Spálil Hospodinův dům i královský palác, všechny jeruzalémské domy, každý velký dům spálil ohněm.

25:9  A zapálil dům Hospodinův i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil.

25:9  Et succendit domum Domini, et domum regis : et domos Jerusalem, omnemque domum combussit igni.

25:10  And all the army of the Chaldees, which was with the commander of the troops, broke down the walls of Jerusalem round about.

25:10  And all the army of the Chaldees, that were with the captain of the guard, brake down the walls of Jerusalem round about.

25:10  Celé kaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, zbořilo hradby kolem Jeruzaléma.

25:10  Všichni babylonští vojáci, kteří přišli s velitelem gardistů, pak rozbořili hradby okolo Jeruzaléma.

25:10  Celé chaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, strhlo hradby kolem Jeruzaléma.

25:10  Zdi také Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.

25:10  Et muros Jerusalem in circuitu destruxit omnis exercitus Chaldæorum, qui erat cum principe militum.

25:11  And Nabuzardan, the commander of the army, carried away the rest of the people, that remained in the city, and the fugitives, that had gone over to the king of Babylon, and the remnant of the common people.

25:11  Now the rest of the people that were left in the city, and the fugitives that fell away to the king of Babylon, with the remnant of the multitude, did Nebuzar–adan the captain of the guard carry away.

25:11  Zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří přeběhli k babylónskému králi, ten zbývající houf, Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, přestěhoval.

25:11  Zbytek lidí, kteří zůstali ve městě, odvlekl velitel gardistů Nebuzaradan stejně jako ty, kteří přeběhli k babylonskému králi, a jako ostatní obyvatelstvo.

25:11  Zbytek lidu, který ve městě zůstal, i přeběhlíky, kteří přeběhli k babylonskému králi, a zbytek davu velitel tělesné stráže Nebúzaradán odvedl.

25:11  Ostatek pak lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž se byli obrátili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid, zavedl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři.

25:11  Reliquam autem populi partem quæ remanserat in civitate, et perfugas qui transfugerant ad regem Babylonis, et reliquum vulgus transtulit Nabuzardan princeps militiæ.

25:12  But of the poor of the land he left some dressers of vines and husbandmen.

25:12  But the captain of the guard left of the poor of the land to be vinedressers and husbandmen.

25:12  Část chudiny země ponechal velitel tělesné stráže jako vinaře a rolníky.

25:12  Jen ty nejchudší z lidu tam velitel gardistů nechal, aby se někdo staral o vinice a oral pole.

25:12  Ale některé z chudých země ponechal velitel tělesné stráže jako vinaře a rolníky.

25:12  Toliko něco chaterného lidu země zanechal hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.

25:12  Et de pauperibus terræ reliquit vinitores et agricolas.

25:13  And the pillars of brass that were in the temple of the Lord, and the bases, and the sea of brass, which was in the house of the Lord, the Chaldees broke in pieces, and carried all the brass of them to Babylon.

25:13  And the pillars of brass that were in the house of the Lord, and the bases, and the brasen sea that was in the house of the Lord, did the Chaldees break in pieces, and carried the brass of them to Babylon.

25:13  Bronzové sloupy, které byly u Hospodinova domu, podstavce i bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Kaldejci rozbili a měď z nich odvezli do Babylóna.

25:13  Bronzové sloupy Hospodinova chrámu, stojany i bronzové Moře, které bylo v Hospodinově chrámu, rozbili Babyloňané na kusy a bronz z nich odvezli do Babylonu.

25:13  Bronzové sloupy, které byly v Hospodinově domě, i podstavce a bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Chaldejci roztřískali a bronz z nich odnesli do Babylona.

25:13  Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky, i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a měď z nich odvezli do Babylona.

25:13  Columnas autem æreas quæ erant in templo Domini, et bases, et mare æreum quod erat in domo Domini, confregerunt Chaldæi, et transtulerunt æs omne in Babylonem.

25:14  They took away also the pots of brass, and the mazers, and the forks, and the cups, and the mortars, and all the vessels of brass, with which they ministered.

25:14  And the pots, and the shovels, and the snuffers, and the spoons, and all the vessels of brass wherewith they ministered, took they away.

25:14  Pobrali i hrnce, lopatky, kleště na knoty a pánvičky a všechno bronzové náčiní potřebné k bohoslužbě.

25:14  Vzali s sebou i hrnce, lopaty, kratiknoty, pohárky a všechno bronzové bohoslužebné náčiní.

25:14  Vzali hrnce, lopaty, nůžky na knoty, kadidlové pánvičky a všechny bronzové nádoby, s nimiž konali bohoslužby.

25:14  Též hrnce, lopaty a nástroje hudebné, a kadidlnice i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.

25:14  Ollas quoque æreas, et trullas, et tridentes, et scyphos, et mortariola, et omnia vasa ærea, in quibus ministrabant, tulerunt.

25:15  Moreover also the censers, and the bowls, such as were of gold in gold: and such as were of silver in silver, the general of the army took away.

25:15  And the firepans, and the bowls, and such things as were of gold, in gold, and of silver, in silver, the captain of the guard took away.

25:15  Také kadidelnice a kropenky, jak zlaté, tak stříbrné, velitel tělesné stráže pobral.

25:15  Velitel gardistů pobral pánvice, mísy a vše, co bylo z ryzího zlata a stříbra.

25:15  Velitel tělesné stráže vzal i pánvičky na uhlíky a misky; co bylo ze zlata jako zlato, co bylo ze stříbra jako stříbro;

25:15  I nádoby k oharkům a kotlíky, a cokoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři,

25:15  Necnon et thuribula, et phialas : quæ aurea, aurea, et quæ argentea, argentea tulit princeps militiæ,

25:16  That is, two pillars, one sea, and the bases which Solomon had made in the temple of the Lord: the brass of all these vessels was without weight.

25:16  The two pillars, one sea, and the bases which Solomon had made for the house of the Lord; the brass of all these vessels was without weight.

25:16  Bronzu ze všech těch předmětů, ze dvou sloupů, jednoho moře a podstavců, které dal zhotovit Šalomoun pro Hospodinův dům, bylo tolik, že se nedal ani zvážit.

25:16  Dva sloupy, jedno Moře, stojany, které pro Hospodinův chrám zhotovil Šalomoun – bronz ze všech těch věcí se ani nedal zvážit.

25:16  i dva sloupy, jedno moře a podstavce, které udělal Šalomoun pro Hospodinův dům. Bronz ze všech těchto předmětů se nedal ani zvážit.

25:16  Sloupy dva, moře jedno a podstavky, jichž byl nadělal Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.

25:16  id est, columnas duas, mare unum, et bases quas fecerat Salomon in templo Domini : non erat pondus æris omnium vasorum.

25:17  One pillar was eighteen cubits high: and the chapiter of brass, which was upon it, was three cubits high: and the network, and the pomegranates that were upon the chapiter of the pillar, were all of brass: and the second pillar had the like adorning.

25:17  The height of the one pillar was eighteen cubits, and the chapiter upon it was brass: and the height of the chapiter three cubits; and the wreathen work, and pomegranates upon the chapiter round about, all of brass: and like unto these had the second pillar with wreathen work.

25:17  Jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a na něm byla bronzová hlavice tři lokte vysoká a kolem hlavice mřížování a granátová jablka. To vše bylo z bronzu. Právě tak vypadal druhý sloup včetně mřížování.

25:17  Jeden sloup byl vysoký 18 loktů, na něm byla bronzová hlavice vysoká 3 lokty s mřížováním a granátovými jablky kolem dokola, to vše z bronzu. Právě takový byl i druhý sloup, včetně mřížování.

25:17  Jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a na něm byla bronzová hlavice; hlavice byla vysoká tři lokte. Kolem hlavice bylo mřížování a granátová jablka; to všechno bylo z bronzu. Takový byl i druhý sloup s mřížováním.

25:17  Osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, a makovice na něm měděná, kterážto makovice tří loket zvýší byla, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i druhý sloup s mřežováním.

25:17  Decem et octo cubitos altitudinis habebat columna una : et capitellum æreum super se altitudinis trium cubitorum : et retiaculum, et malogranata super capitellum columnæ, omnia ærea : similem et columna secunda habebat ornatum.

25:18  And the general of the army took Seraias, the chief priest, and Sophonias, the second priest, and three doorkeepers:

25:18  And the captain of the guard took Seraiah the chief priest, and Zephaniah the second priest, and the three keepers of the door:

25:18  Velitel tělesné stráže vzal Serajáše, hlavního kněze, i Sefanjáše, druhého kněze, a tři strážce prahu.

25:18  Velitel gardistů zajal nejvyššího kněze Serajáše, zástupce nejvyššího kněze Cefaniáše a tři strážce prahu.

25:18  Velitel tělesné stráže vzal vrchního kněze Serajáše, druhého kněze Sefanjáše a tři strážce prahu.

25:18  Vzal také týž hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.

25:18  Tulit quoque princeps militiæ Saraiam sacerdotem primum, et Sophoniam sacerdotem secundum, et tres janitores.

25:19  And out of the city one eunuch, who was captain over the men of war: and five men of them who had stood before the king, whom he found in the city, and Sopher, the captain of the army, who exercised the young soldiers of the people of the land: and threescore men of the common people, who were found in the city:

25:19  And out of the city he took an officer that was set over the men of war, and five men of them that were in the king’s presence, which were found in the city, and the principal scribe of the host, which mustered the people of the land, and threescore men of the people of the land that were found in the city:

25:19  Z města vzal jednoho dvořana, který dohlížel na bojovníky, a pět mužů z těch, kdo směli patřit na královu tvář, kteří byli v městě, i písaře, velitele vojska, jenž povolával lid země do služby, a šedesát mužů z lidu země, kteří byli ve městě.

25:19  Ve městě zajal komořího, který velel vojákům, a pět členů královské rady. Dále ve městě našli písaře, který velel při odvodech mužstva a šedesát prostých lidí, kteří se nacházeli ve městě.

25:19  Z města vzal také jednoho dvorního úředníka, který byl dohlížitelem nad bojovníky, pět mužů z těch, kteří ⌈bývali v přítomnosti krále,⌉ kteří se nacházeli ve městě, i písaře velitele armády, jenž povolával do vojenské služby lid země, a šedesát mužů z lidu země, kteří se nacházeli ve městě.

25:19  A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a pět mužů z těch, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž se nalezli v městě.

25:19  Et de civitate eunuchum unum, qui erat præfectus super bellatores viros : et quinque viros de his qui steterant coram rege, quos reperit in civitate : et Sopher principem exercitus, qui probabat tyrones de populo terræ : et sexaginta viros e vulgo, qui inventi fuerant in civitate.

25:20  These Nabuzardan, the general of the army, took away, and carried them to the king of Babylon, to Reblatha.

25:20  And Nebuzar–adan captain of the guard took these, and brought them to the king of Babylon to Riblah:

25:20  Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a dovedl k babylónskému králi do Ribly.

25:20  Velitel gardistů Nebuzaradan je zajal a odvedl do Ribly k babylonskému králi.

25:20  Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a předvedl je babylonskému králi do Ribly.

25:20  Zjímav tedy je Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.

25:20  Quos tollens Nabuzardan princeps militum, duxit ad regem Babylonis in Reblatha.

25:21  And the king of Babylon smote them, and slew them at Reblatha, in the land of Emath: so Juda was carried away out of their land.

25:21  And the king of Babylon smote them, and slew them at Riblah in the land of Hamath. So Judah was carried away out of their land.

25:21  Babylónský král je dal v Rible v zemi chamátské popravit. Tak byl Juda přestěhován ze své země.

25:21  Ten je tam v Rible v chamátské zemi nechal popravit. Takto byl Juda vyhnán ze své vlasti.

25:21  Babylonský král je pobil; usmrtil je v Rible v zemi Chamátu. Tak byl Juda odveden ze své země.

25:21  I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla, v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.

25:21  Percussitque eos rex Babylonis, et interfecit eos in Reblatha in terra Emath : et translatus est Juda de terra sua.

25:22  But over the people that remained in the land of Juda, which Nabuchodonosor, king of Babylon, had left, he gave the government to Godolias, the son of Ahicam, the son of Saphan.

25:22  And as for the people that remained in the land of Judah, whom Nebuchadnezzar king of Babylon had left, even over them he made Gedaliah the son of Ahikam, the son of Shaphan, ruler.

25:22  Nad lidem, který byl ponechán v judské zemi, který tam ponechal Nebúkadnesar, král babylónský, ustanovil správcem Gedaljáše, syna Achíkama, syna Šáfanova.

25:22  Babylonský král Nabukadnezar pak jmenoval Gedaliáše, syna Achikama, syna Šafanova, správcem lidu, který směl zůstat v Judsku.

25:22  Nad lidem, který zůstal v judské zemi, který babylonský král Nebúkadnesar ponechal, ustanovil Gedaljáše, syna Achíkama, syna Šáfanova.

25:22  Lidu pak, kterýž zůstal v zemi Judské, jehož byl zanechal Nabuchodonozor král Babylonský, představil Godoliáše syna Achikama, syna Safanova.

25:22  Populo autem qui relictus erat in terra Juda, quem dimiserat Nabuchodonosor rex Babylonis, præfecit Godoliam filium Ahicam filii Saphan.

25:23  And when all the captains of the soldiers had heard this, they and the men that were with them, to wit, that the king of Babylon had made Godolias governor they came to Godolias to Maspha, Ismael, the son of Nathanias, and Johanan, the son of Caree, and Saraia, the son of Thanehumeth, the Netophathite, and Jezonias, the son of Maachathi, they and their men.

25:23  And when all the captains of the armies, they and their men, heard that the king of Babylon had made Gedaliah governor, there came to Gedaliah to Mizpah, even Ishmael the son of Nethaniah, and Johanan the son of Careah, and Seraiah the son of Tanhumeth the Netophathite, and Jaazaniah the son of a Maachathite, they and their men.

25:23  Když uslyšeli všichni velitelé vojsk i jejich mužstvo, že babylónský král ustanovil správcem Gedaljáše, přišli ke Gedaljášovi do Mispy. Byl to Jišmael, syn Netanjášův, Jóchanan, syn Karéachův, Serajáš, syn Tachumeta Netófské ho, a Jaazanjáš, syn Maakaťanův, každý se svým mužstvem.

25:23  Když všichni velitelé se svými muži uslyšeli, že babylonský král jmenoval Gedaliáše správcem, přišli za ním do Micpy – Išmael, syn Netaniášův, Jochanan, syn Kareachův, Serajáš, syn Tanchumeta Netofského, a Jaazaniáš, syn Maachatského – ti všichni i se svými muži.

25:23  Když všichni velitelé vojsk i jejich muži uslyšeli, že babylonský král ustanovil za správce Gedaljáše, přišli ke Gedaljášovi do Mispy, totiž Jišmael, syn Netanjášův, Jóchanan, syn Karéachův, Serajáš, syn Tanchumeta Netófského, Jaazanjáš, syn Maakaťanův, oni i jejich muži.

25:23  I uslyšeli všickni hejtmané vojska, oni i lid jejich, že postavil za správce král Babylonský Godoliáše, a přišli k Godoliášovi do Masfa, totiž Izmael syn Netaniášův, a Jochanan syn Kareachův, a Saraiáš syn Tanchumeta Netofatského, a Jazaniáš syn Machatův, oni i lid jejich.

25:23  Quod cum audissent omnes duces militum, ipsi et viri qui erant cum eis, videlicet quod constituisset rex Babylonis Godoliam, venerunt ad Godoliam in Maspha, Ismahel filius Nathaniæ, et Johanan filius Caree, et Saraia filius Thanehumeth Netophathites, et Jezonias filius Maachathi, ipsi et socii eorum.

25:24  And Godolias swore to them and to their men, saying: Be not afraid to serve the Chaldees: stay in the land, and serve the king of Babylon, and it shall be well with you.

25:24  And Gedaliah sware to them, and to their men, and said unto them, Fear not to be the servants of the Chaldees: dwell in the land, and serve the king of Babylon; and it shall be well with you.

25:24  Gedaljáš je i jejich mužstvo přísežně ujistil: „Nebojte se stát se kaldejskými služebníky. Zůstaňte v zemi, služte babylónskému králi a povede se vám dobře.“

25:24  Gedaliáš je tehdy i s jejich muži zapřísahal: „Nebojte se sloužit Babyloňanům. Zůstaňte v zemi, služte babylonskému králi a povede se vám dobře.“

25:24  Gedaljáš jim a jejich mužům přísahal a řekl jim: Nebojte se ⌈chaldejských otroků.⌉ Pobývejte v zemi, služte babylonskému králi a povede se vám dobře.

25:24  Tedy přisáhl jim Godoliáš i lidu jejich, a řekl jim: Nebojte se služby Kaldejských, zůstaňte v zemi, a služte králi Babylonskému, a dobře vám bude.

25:24  Juravitque Godolias ipsis et sociis eorum, dicens : Nolite timere servire Chaldæis : manete in terra, et servite regi Babylonis, et bene erit vobis.

25:25  But it came to pass in the seventh month, that Ismael, the son of Nathanias, the son of Elisama, of the seed royal came, and ten men with him, and smote Godolias; so that he died: and also the Jews and the Chaldees that were with him in Maspha.

25:25  But it came to pass in the seventh month, that Ishmael the son of Nethaniah, the son of Elishama, of the seed royal, came, and ten men with him, and smote Gedaliah, that he died, and the Jews and the Chaldees that were with him at Mizpah.

25:25  Avšak v sedmém měsíci přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova, z královského potomstva, s deseti muži a ubili Gedaljáše k smrti, i Judejce, kteří byli s ním v Mispě.

25:25  V sedmém měsíci ale přišel Išmael, syn Netaniáše, syna Elišamova, z královského rodu a s deseti dalšími muži Gedaliáše zavraždil. Kromě něj zabili i všechny Židy a Babyloňany, kteří s ním byli v Micpě.

25:25  V sedmém měsíci se stalo, že přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova z královského potomstva, a s ním deset mužů, a Gedaljáše i Judejce a Chaldejce, kteří byli s ním v Mispě, ubili k smrti.

25:25  I stalo se měsíce sedmého, přišel Izmael syn Netaniáše, syna Elisamova, z semene královského, a deset mužů s ním. I zabili Godoliáše, a umřel; takž i Židy i Kaldejské, kteříž s ním byli v Masfa.

25:25  Factum est autem in mense septimo, venit Ismahel filius Nathaniæ filii Elisama de semine regio, et decem viri cum eo : percusseruntque Godoliam, qui et mortuus est : sed et Judæos et Chaldæos qui erant cum eo in Maspha.

25:26  And all the people, both little and great, and the captains of the soldiers, rising up, went to Egypt, fearing the Chaldees.

25:26  And all the people, both small and great, and the captains of the armies, arose, and came to Egypt: for they were afraid of the Chaldees.

25:26  Pak se všechen lid, malí i velicí, i velitelé vojsk sebrali a přitáhli do Egypta, protože se báli Kaldejců.

25:26  Všichni od nejmenšího po největšího, včetně velitelů vojsk, se pak sebrali a odešli do Egypta, protože se báli Babyloňanů.

25:26  Nato všechen lid od nejmenšího do největšího i velitelé vojsk povstali a odešli do Egypta, protože se báli Chaldejců.

25:26  Pročež zdvih se všecken lid, od malého až do velikého, i hejtmané vojsk, ušli do Egypta; nebo se báli Kaldejských.

25:26  Consurgensque omnis populus a parvo usque ad magnum, et principes militum, venerunt in Ægyptum timentes Chaldæos.

25:27  And it came to pass in the seven and thirtieth year of the captivity of Joachin, king of Juda, in the twelfth month, the seven and twentieth day of the month: Evilmerodach, king of Babylon, in the year that he began to reign, lifted up the head of Joachin, king of Juda, out of prison.

25:27  And it came to pass in the seven and thirtieth year of the captivity of Jehoiachin king of Judah, in the twelfth month, on the seven and twentieth day of the month, that Evil–merodach king of Babylon in the year that he began to reign did lift up the head of Jehoiachin king of Judah out of prison;

25:27  Ve třicátém sedmém roce po přestěhování Jójakína, krále judského, dvacátého sedmého dne dvanáctého měsíce, udělil babylónský král Evíl- merodak v tom roce, kdy začal kralovat, milost Jójakínovi, králi judskému, a propustil ho z vězení.

25:27  V sedmatřicátém roce vyhnanství judského krále Joakina nastoupil na babylonský trůn král Evil-merodach. Ten ještě téhož roku, sedmadvacátého dne dvanáctého měsíce, omilostnil judského krále Joakina a propustil ho z vězení.

25:27  V třicátém sedmém roce vyhnanství judského krále Jójakína, ve dvanáctém měsíci, dvacátého sedmého dne toho měsíce se stalo, že babylonský král Evíl–merodak v roce, kdy se stal králem, omilostnil judského krále Jójakína a propustil ho z věznice.

25:27  Stalo se také léta třidcátého sedmého po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého sedmého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.

25:27  Factum est vero in anno trigesimo septimo transmigrationis Joachin regis Juda, mense duodecimo, vigesima septima die mensis : sublevavit Evilmerodach rex Babylonis, anno quo regnare cœperat, caput Joachin regis Juda de carcere.

25:28  And he spoke kindly to him: and he set his throne above the throne of the kings that were with him in Babylon.

25:28  And he spake kindly to him, and set his throne above the throne of the kings that were with him in Babylon;

25:28  Mluvil s ním vlídně a jeho křeslo dal postavit výše než křesla králů, kteří byli u něho v Babylóně.

25:28  Jednal s ním laskavě a udělil mu čestné křeslo, vyšší než měli ostatní králové, kteří byli u něj v Babylonu.

25:28  Mluvil s ním laskavě a jeho trůn ustanovil nad trůny králů, kteří s ním byli v Babyloně.

25:28  A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice jiných králů, kteříž s ním byli v Babyloně.

25:28  Et locutus est ei benigne, et posuit thronum ejus super thronum regum qui erant cum eo in Babylone.

25:29  And he changed his garments which he had in prison, and he ate bread always before him, all the days of his life.

25:29  And changed his prison garments: and he did eat bread continually before him all the days of his life.

25:29  Změnil také jeho vězeňský šat a on pak po všechny dny svého života jídal každodenně před ním chléb.

25:29  Směl odložit vězeňský oděv a po všechny dny svého života směl vždy jíst u králova stolu.

25:29  Jójákín svlékl své vězeňské šaty a jídal po všechny dny svého života stále v jeho přítomnosti.

25:29  Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři. I jídal vždycky před ním po všecky dny života svého.

25:29  Et mutavit vestes ejus quas habuerat in carcere, et comedebat panem semper in conspectu ejus cunctis diebus vitæ suæ.

25:30  And he appointed him a continual allowance, which was also given him by the king, day by day, all the days of his life.

25:30  And his allowance was a continual allowance given him of the king, a daily rate for every day, all the days of his life.

25:30  Vše, co potřeboval, mu bylo každodenně králem poskytováno, den co den, po všechny dny jeho života.

25:30  Vše, co potřeboval, dostával od krále pravidelně den co den po všechny dny svého života.

25:30  Jeho zaopatření, stálé zaopatření, mu bylo poskytováno králem, každodenní podíl po všechny dny jeho života.

25:30  Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále, a to na každý den po všecky dny života jeho.

25:30  Annonam quoque constituit ei sine intermissione, quæ et dabatur ei a rege per singulos dies omnibus diebus vitæ suæ.