DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Corinthians

Chapter 1

1:1  Paul, called to be an apostle of Jesus Christ by the will of God, and Sosthenes a brother,

1:1  Paul, called to be an apostle of Jesus Christ through the will of God, and Sosthenes our brother,

1:1  Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenes

1:1  Pavel, z Boží vůle povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sostenes

1:1  Pavel, povolaný apoštol ⌈Krista Ježíše⌉ skrze vůli Boží, a bratr Sosthenes

1:1  Pavel, povolaný apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, a bratr Sostenes,

1:1  Paulus vocatus Apostolus Jesu Christi per voluntatem Dei, et Sosthenes frater,

1:2  To the church of God that is at Corinth, to them that are sanctified in Christ Jesus, called to be saints, with all that invoke the name of our Lord Jesus Christ in every place of theirs and ours.

1:2  Unto the church of God which is at Corinth, to them that are sanctified in Christ Jesus, called to be saints, with all that in every place call upon the name of Jesus Christ our Lord, both theirs and ours:

1:2  církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás:

1:2  církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým a také všem, kdo na jakémkoli místě vzývají jméno našeho společného Pána Ježíše Krista:

1:2  ⌈církvi Boží,⌉ která je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří ⌈na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho⌉:

1:2  Církvi Boží, kteráž jest v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všechněmi, kteříž vzývají jméno Pána našeho Jezukrista na všelikém místě, i jejich i našem:

1:2  ecclesiæ Dei, quæ est Corinthi, sanctificatis in Christo Jesu, vocatis sanctis, cum omnibus qui invocant nomen Domini nostri Jesu Christi, in omni loco ipsorum et nostro.

1:3  Grace to you and peace, from God our father and from the Lord Jesus Christ.

1:3  Grace be unto you, and peace, from God our Father, and from the Lord Jesus Christ.

1:3  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

1:3  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

1:3  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.

1:3  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

1:3  Gratia vobis, et pax a Deo Patre nostro, et Domino Jesu Christo.

1:4  I give thanks to my God always for you, for the grace of God that is given you in Christ Jesus:

1:4  I thank my God always on your behalf, for the grace of God which is given you by Jesus Christ;

1:4  Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši;

1:4  Stále za vás děkuji svému Bohu, totiž za to, jaké Boží milosti se vám dostalo v Kristu Ježíši:

1:4  Stále za vás děkuji [svému] Bohu za Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši:

1:4  Děkuji Bohu svému vždycky z vás pro tu milost Boží, kteráž dána jest vám v Kristu Ježíši,

1:4  Gratias ago Deo meo semper pro vobis in gratia Dei, quæ data est vobis in Christo Jesu :

1:5  That in all things you are made rich in him, in all utterance and in all knowledge;

1:5  That in every thing ye are enriched by him, in all utterance, and in all knowledge;

1:5  on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání.

1:5  byli jste v něm obohaceni v každém ohledu, každým slovem a veškerým poznáním.

1:5  Neboť v něm jste byli ve všem obohaceni, v každém slovu i v každém poznání,

1:5  Že všemi věcmi obohaceni jste v něm, každým slovem i všelikým uměním,

1:5  quod in omnibus divites facti estis in illo, in omni verbo, et in omni scientia.

1:6  As the testimony of Christ was confirmed in you,

1:6  Even as the testimony of Christ was confirmed in you:

1:6  Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno,

1:6  Kristovo svědectví je mezi vámi tak pevně ustaveno,

1:6  tak jak bylo ⌈mezi vámi⌉ utvrzeno ⌈svědectví Kristovo⌉,

1:6  Jakož svědectví Kristovo upevněno jest mezi vámi,

1:6  Sicut testimonium Christi confirmatum est in vobis :

1:7  So that nothing is wanting to you in any grace, waiting for the manifestation of our Lord Jesus Christ.

1:7  So that ye come behind in no gift; waiting for the coming of our Lord Jesus Christ:

1:7  takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus.

1:7  že nemáte nedostatek v žádném daru, zatímco očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista.

1:7  takže nemáte nedostatek v žádném ⌈daru milosti⌉ a dychtivě očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista.

1:7  Tak že, nemáte žádného nedostatku v žádném daru, očekávajíce zjevení Pána našeho Jezukrista,

1:7  ita ut nihil vobis desit in ulla gratia, exspectantibus revelationem Domini nostri Jesu Christi,

1:8  Who also will confirm you unto the end without crime, in the days of the coming of our Lord Jesus Christ.

1:8  Who shall also confirm you unto the end, that ye may be blameless in the day of our Lord Jesus Christ.

1:8  On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.

1:8  Ten vás bude posilovat až do konce, aby vám v den našeho Pána Ježíše Krista nebylo co vytknout.

1:8  On vás také bude utvrzovat až do konce, abyste byli bez úhony v den našeho Pána Ježíše [Krista].

1:8  Kterýž i utvrdí vás až do konce bez ouhony ke dni Pána našeho Jezukrista.

1:8  qui et confirmabit vos usque in finem sine crimine, in die adventus Domini nostri Jesu Christi.

1:9  God is faithful: by whom you are called unto the fellowship of his Son, Jesus Christ our Lord.

1:9  God is faithful, by whom ye were called unto the fellowship of his Son Jesus Christ our Lord.

1:9  Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.

1:9  Bůh je věrný. On sám vás povolal ke společenství se svým Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!

1:9  Věrný je Bůh, skrze něhož jste byli povoláni do společenství jeho Syna Ježíše Krista, našeho Pána.

1:9  Věrnýť jest Bůh, skrze něhož povoláni jste k účastenství Syna jeho Jezukrista, Pána našeho.

1:9  Fidelis Deus : per quem vocati estis in societatem filii ejus Jesu Christi Domini nostri.

1:10  Now I beseech you, brethren, by the name of our Lord Jesus Christ, that you all speak the same thing and that there be no schisms among you: but that you be perfect in the same mind and in the same judgment.

1:10  Now I beseech you, brethren, by the name of our Lord Jesus Christ, that ye all speak the same thing, and that there be no divisions among you; but that ye be perfectly joined together in the same mind and in the same judgment.

1:10  Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.

1:10  Bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista vás prosím, abyste všichni spolu souhlasili a namísto vzájemných roztržek byli spojeni jednou myslí a jedním záměrem.

1:10  Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili stejně a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste byli ⌈dokonale spojeni⌉ v tomtéž smýšlení a v tomtéž úsudku.

1:10  Prosímť pak vás, bratří, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni, a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí, a jednostejným smyslem.

1:10  Obsecro autem vos fratres per nomen Domini nostri Jesu Christi : ut idipsum dicatis omnes, et non sint in vobis schismata : sitis autem perfecti in eodem sensu, et in eadem sententia.

1:11  For it hath been signified unto me, my brethren, of you, by them that are of the house of Chloe, that there are contentions among you.

1:11  For it hath been declared unto me of you, my brethren, by them which are of the house of Chloe, that there are contentions among you.

1:11  Dověděl jsem se totiž o vás z domu Chloé, bratří, že jsou mezi vámi spory.

1:11  Z domu Chloé jsem se o vás, bratři moji, dozvěděl, že mezi sebou máte sváry.

1:11  Neboť lidé z domu Chloé mi o vás, moji bratři, oznámili, že jsou mezi vámi spory.

1:11  Nebo oznámeno jest mi o vás, bratří moji, od domácích Chloe, že by mezi vámi byly různice.

1:11  Significatum est enim mihi de vobis fratres mei ab iis, qui sunt Chloës, quia contentiones sunt inter vos.

1:12  Now this I say, that every one of you saith: I indeed am of Paul; and I am of Apollo; and I of Cephas; and I of Christ.

1:12  Now this I say, that every one of you saith, I am of Paul; and I of Apollos; and I of Cephas; and I of Christ.

1:12  Myslím tím to, že se mezi vámi říká: Já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu.

1:12  Mám na mysli to, že jeden z vás říká: „Já jsem Pavlův,“ jiný: „Já jsem Apollův,“ další: „Já jsem Petrův“ a další „Já zase Kristův.“

1:12  Mluvím o tom, že každý z vás říká: Já jsem Pavlův, Já zase Apollův, Já zase Kéfův, A já Kristův.

1:12  Míním pak toto, že jeden každý z vás říká: Já jsem Pavlův, já Apollův, já Petrův, já pak Kristův.

1:12  Hoc autem dico, quod unusquisque vestrum dicit : Ego quidem sum Pauli : ego autem Apollo : ego vero Cephæ : ego autem Christi.

1:13  Is Christ divided? Was Paul then crucified for you? Or were you baptized in the name of Paul?

1:13  Is Christ divided? was Paul crucified for you? or were ye baptized in the name of Paul?

1:13  Je snad Kristus rozdělen? Což byl Pavel za vás ukřižován? Nebo jste byli pokřtěni ve jméno Pavlovo?

1:13  Copak je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? Byli jste snad pokřtěni v Pavlově jménu?

1:13  Je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? Anebo jste byli pokřtěni v Pavlovo jméno?

1:13  Rozdělen-liž jest Kristus? Zdali Pavel ukřižován jest za vás? aneb zdali jste ve jménu Pavlovu pokřtěni byli?

1:13  Divisus est Christus ? numquid Paulus crucifixus est pro vobis ? aut in nomine Pauli baptizati estis ?

1:14  I give God thanks, that I baptized none of you but Crispus and Caius:

1:14  I thank God that I baptized none of you, but Crispus and Gaius;

1:14  Děkuji Bohu, že jsem nikoho z vás nepokřtil kromě Krispa a Gaia;

1:14  Díky Bohu, že jsem nikoho z vás nekřtil, kromě Krispa a Gaia,

1:14  Děkuji Bohu, že jsem kromě Krispa a Gaia nikoho z vás nepokřtil,

1:14  Děkuji Bohu, že jsem žádného z vás nekřtil, než Krispa a Gáia,

1:14  Gratias ago Deo, quod neminem vestrum baptizavi, nisi Crispum et Caium :

1:15  Lest any should say that you were baptized in my name.

1:15  Lest any should say that I had baptized in mine own name.

1:15  tak nemůže nikdo říci, že jste byli pokřtěni v moje jméno.

1:15  aby ještě někdo neřekl, že jste byli pokřtěni v mém jménu.

1:15  aby nikdo nemohl říci, že ⌈jste byli pokřtěni v mé jméno⌉.

1:15  Aby někdo neřekl, že jsem ve jménu svém křtil.

1:15  ne quis dicat quod in nomine meo baptizati estis.

1:16  And I baptized also the household of Stephanus. Besides, I know not whether I baptized any other.

1:16  And I baptized also the household of Stephanas: besides, I know not whether I baptized any other.

1:16  Pokřtil jsem i rodinu Štěpánovu. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho pokřtil.

1:16  Pokřtil jsem vlastně i Štěpánovu rodinu, ale nevím, že bych křtil ještě někoho dalšího.

1:16  Pokřtil jsem i Štěpánův dům. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho jiného pokřtil.

1:16  Křtilť jsem také i Štěpánovu čeled. Více nevím, abych koho jiného křtil.

1:16  Baptizavi autem et Stephanæ domum : ceterum nescio si quem alium baptizaverim.

1:17  For Christ sent me not to baptize, but to preach the gospel: not in wisdom of speech, lest the cross of Christ should be made void.

1:17  For Christ sent me not to baptize, but to preach the gospel: not with wisdom of words, lest the cross of Christ should be made of none effect.

1:17  Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.

1:17  Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž.

1:17  Neboť Kristus mne neposlal křtít, ale hlásat evangelium, a to ne ⌈moudrostí slov⌉, aby Kristův kříž nebyl vyprázdněn.

1:17  Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.

1:17  Non enim misit me Christus baptizare, sed evangelizare : non in sapientia verbi, ut non evacuetur crux Christi.

1:18  For the word of the cross, to them indeed that perish, is foolishness: but to them that are saved, that is, to us, it is the power of God.

1:18  For the preaching of the cross is to them that perish foolishness; but unto us which are saved it is the power of God.

1:18  Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.

1:18  Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc.

1:18  Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží.

1:18  Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest.

1:18  Verbum enim crucis pereuntibus quidem stultitia est : iis autem qui salvi fiunt, id est nobis, Dei virtus est.

1:19  For it is written: I will destroy the wisdom of the wise: and the prudence of the prudent I will reject.

1:19  For it is written, I will destroy the wisdom of the wise, and will bring to nothing the understanding of the prudent.

1:19  Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘

1:19  Je přece psáno: „Zahubím moudrost moudrých, zavrhnu rozum rozumných.“

1:19  Je napsáno: Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.

1:19  Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu.

1:19  Scriptum est enim : Perdam sapientiam sapientium, et prudentiam prudentium reprobabo.

1:20  Where is the wise? Where is the scribe? Where is the disputer of this world? Hath not God made foolish the wisdom of this world?

1:20  Where is the wise? where is the scribe? where is the disputer of this world? hath not God made foolish the wisdom of this world?

1:20  Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?

1:20  Kde zůstal mudrc? Kde je učenec? Kde zůstal světový myslitel? Copak Bůh neobrátil moudrost světa v bláznovství?

1:20  Kde je moudrý? Kde je učitel Zákona? Kde je řečník tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost [tohoto] světa bláznovstvím?

1:20  Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství?

1:20  Ubi sapiens ? ubi scriba ? ubi conquisitor hujus sæculi ? Nonne stultam fecit Deus sapientiam hujus mundi ?

1:21  For, seeing that in the wisdom of God, the world, by wisdom, knew not God, it pleased God, by the foolishness of our preaching, to save them that believe.

1:21  For after that in the wisdom of God the world by wisdom knew not God, it pleased God by the foolishness of preaching to save them that believe.

1:21  Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.

1:21  Bůh se ve své moudrosti nedal světu poznat jejich vlastní moudrostí. Namísto toho se Bohu zalíbilo, že spasí ty, kdo uvěří tomuto bláznivému kázání.

1:21  Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří.

1:21  Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící,

1:21  Nam quia in Dei sapientia non cognovit mundus per sapientiam Deum : placuit Deo per stultitiam prædicationis salvos facere credentes.

1:22  For both the Jews require signs: and the Greeks seek after wisdom.

1:22  For the Jews require a sign, and the Greeks seek after wisdom:

1:22  Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost,

1:22  Židé požadují zázračná znamení, Řekové hledají moudrost,

1:22  Neboť Židé žádají znamení a Řekové hledají moudrost,

1:22  Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti.

1:22  Quoniam et Judæi signa petunt, et Græci sapientiam quærunt :

1:23  But we preach Christ crucified: unto the Jews indeed a stumblingblock, and unto the Gentiles foolishness:

1:23  But we preach Christ crucified, unto the Jews a stumblingblock, and unto the Greeks foolishness;

1:23  ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství,

1:23  ale my kážeme Krista ukřižovaného – pro Židy pohoršení, pro pohany bláznovství,

1:23  my však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství,

1:23  Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství,

1:23  nos autem prædicamus Christum crucifixum : Judæis quidem scandalum, gentibus autem stultitiam,

1:24  But unto them that are called, both Jews and Greeks, Christ, the power of God and the wisdom of God.

1:24  But unto them which are called, both Jews and Greeks, Christ the power of God, and the wisdom of God.

1:24  ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.

1:24  ale pro povolané, ať Židy či Řeky, Krista – Boží moc a Boží moudrost.

1:24  ale těm, ⌈kteří jsou povoláni⌉, Židům i Řekům, Krista -- Boží moc a Boží moudrost.

1:24  Ale povolaným i Židům i Řekům Krista, Boží moc a Boží moudrost.

1:24  ipsis autem vocatis Judæis, atque Græcis Christum Dei virtutem, et Dei sapientiam :

1:25  For the foolishness of God is wiser than men: and the weakness of God is stronger than men.

1:25  Because the foolishness of God is wiser than men; and the weakness of God is stronger than men.

1:25  Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.

1:25  Boží bláznovství je totiž moudřejší než lidé a Boží slabost je silnější než lidé.

1:25  Neboť co je u Boha bláznivé, to je moudřejší než lidé, a co je u Boha slabé, to je silnější než lidé.

1:25  Nebo to bláznovství Boží jest moudřejší nežli lidé, a mdloba Boží jest silnější než lidé.

1:25  quia quod stultum est Dei, sapientius est hominibus : et quod infirmum est Dei, fortius est hominibus.

1:26  For see your vocation, brethren, that there are not many wise according to the flesh, not many mighty, not many noble.

1:26  For ye see your calling, brethren, how that not many wise men after the flesh, not many mighty, not many noble, are called:

1:26  Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených;

1:26  Podívejte se, bratři, jak vás Bůh povolal: podle lidských měřítek mezi vámi není mnoho moudrých, mocných nebo urozených.

1:26  Vidíte, bratři, ⌈jak vás Bůh povolal⌉: není mezi vámi mnoho moudrých podle těla, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.

1:26  Vidíte zajisté povolání své, bratří, že nemnozí moudří podlé těla, nemnozí mocní, nemnozí urození.

1:26  Videte enim vocationem vestram, fratres, quia non multi sapientes secundum carnem, non multi potentes, non multi nobiles :

1:27  But the foolish things of the world hath God chosen, that he may confound the wise: and the weak things of the world hath God chosen, that he may confound the strong.

1:27  But God hath chosen the foolish things of the world to confound the wise; and God hath chosen the weak things of the world to confound the things which are mighty;

1:27  ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné;

1:27  Bůh ale vyvolil bláznivé tohoto světa, aby zahanbil moudré. Bůh vyvolil slabé tohoto světa, aby zahanbil silné.

1:27  Ale co je u světa bláznivé, to si vybral Bůh, aby zahanboval moudré, a co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné;

1:27  Ale což bláznivého jest u světa, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a to, což jest u světa mdlé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné.

1:27  sed quæ stulta sunt mundi elegit Deus, ut confundat sapientes : et infirma mundi elegit Deus, ut confundat fortia :

1:28  And the base things of the world and the things that are contemptible, hath God chosen: and things that are not, that he might bring to nought things that are:

1:28  And base things of the world, and things which are despised, hath God chosen, yea, and things which are not, to bring to nought things that are:

1:28  neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic -

1:28  Bůh vyvolil neurozené a opovržené tohoto světa, ba dokonce to, co nic není, aby obrátil vniveč to, co je,

1:28  a co je u světa neurozené a méněcenné, to si vybral Bůh, vybral [dokonce] i to, co není, aby zrušil to, co je,

1:28  A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh, anobrž kteréž nejsou, aby ty věci, kteréž jsou, zahladil,

1:28  et ignobilia mundi, et contemptibilia elegit Deus, et ea quæ non sunt, ut ea quæ sunt destrueret :

1:29  That no flesh should glory in his sight.

1:29  That no flesh should glory in his presence.

1:29  aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem.

1:29  aby se před Bohem nikdo nechlubil.

1:29  aby se žádné tělo nemohlo před Bohem chlubit.

1:29  Proto aby se nechlubilo před oblíčejem jeho žádné tělo.

1:29  ut non glorietur omnis caro in conspectu ejus.

1:30  But of him are you in Christ Jesus, who of God is made unto us wisdom and justice and sanctification and redemption:

1:30  But of him are ye in Christ Jesus, who of God is made unto us wisdom, and righteousness, and sanctification, and redemption:

1:30  Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením,

1:30  Jen díky němu jste v Kristu Ježíši, který se stal naší moudrostí od Boha, naší spravedlností, posvěcením a vykoupením.

1:30  Vy však jste z něho v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením i vykoupením,

1:30  Vy pak jste z něho v Kristu Ježíši, kterýž učiněn jest nám moudrost od Boha, i spravedlnost, i posvěcení, i vykoupení,

1:30  Ex ipso autem vos estis in Christo Jesu, qui factus est nobis sapientia a Deo, et justitia, et sanctificatio, et redemptio :

1:31  That, as it is written: He that glorieth may glory in the Lord.

1:31  That, according as it is written, He that glorieth, let him glory in the Lord.

1:31  jak je psáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu‘.

1:31  A proto, jak je psáno: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Hospodinu.“

1:31  aby se stalo tak, jak je napsáno: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.

1:31  Aby, jakož jest napsáno, kdo se chlubí, v Pánu se chlubil.

1:31  ut quemadmodum scriptum est : Qui gloriatur, in Domino glorietur.

Chapter 2

2:1  And I, brethren, when I came to you, came not in loftiness of speech or of wisdom, declaring unto you the testimony of Christ.

2:1  And I, brethren, when I came to you, came not with excellency of speech or of wisdom, declaring unto you the testimony of God.

2:1  Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí.

2:1  Ani já jsem vám, bratři, po svém příchodu nezvěstoval Boží tajemství nějak zvlášť vznešenými nebo moudrými řečmi.

2:1  Také já, bratři, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství vznešenými slovy nebo moudrostí.

2:1  I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči neb moudrosti, zvěstuje vám svědectví Boží.

2:1  Et ego, cum venissem ad vos, fratres, veni non in sublimitate sermonis, aut sapientiæ, annuntians vobis testimonium Christi.

2:2  For I judged not myself to know anything among you, but Jesus Christ: and him crucified.

2:2  For I determined not to know any thing among you, save Jesus Christ, and him crucified.

2:2  Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.

2:2  Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, totiž toho ukřižovaného.

2:2  Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.

2:2  Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.

2:2  Non enim judicavi me scire aliquid inter vos, nisi Jesum Christum, et hunc crucifixum.

2:3  And I was with you in weakness and in fear and in much trembling.

2:3  And I was with you in weakness, and in fear, and in much trembling.

2:3  Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním;

2:3  Přišel jsem mezi vás ve slabosti, v bázni a velmi rozechvěn.

2:3  A byl jsem u vás ve slabosti, v bázni a v mnohém chvění.

2:3  A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.

2:3  Et ego in infirmitate, et timore, et tremore multo fui apud vos :

2:4  And my speech and my preaching was not in the persuasive words of human wisdom. but in shewing of the Spirit and power:

2:4  And my speech and my preaching was not with enticing words of man’s wisdom, but in demonstration of the Spirit and of power:

2:4  má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí,

2:4  Mé poselství a kázání nespočívalo v přesvědčivých a moudrých řečech, ale v prokázání Ducha a jeho moci,

2:4  Mé slovo a má zvěst nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání Ducha a moci,

2:4  A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázaní Ducha a moci,

2:4  et sermo meus, et prædicatio mea non in persuasibilibus humanæ sapientiæ verbis, sed in ostensione spiritus et virtutis :

2:5  That your faith might not stand on the wisdom of men, but on the power of God.

2:5  That your faith should not stand in the wisdom of men, but in the power of God.

2:5  aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.

2:5  neboť jsem nechtěl, aby se vaše víra zakládala na lidské moudrosti, ale na Boží moci.

2:5  aby vaše víra nebyla ⌈založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci⌉.

2:5  Aby víra vaše nebyla na moudrosti lidské založena, ale na moci Boží.

2:5  ut fides vestra non sit in sapientia hominum, sed in virtute Dei.

2:6  Howbeit we speak wisdom among the perfect: yet not the wisdom of this world, neither of the princes of this world that come to nought.

2:6  Howbeit we speak wisdom among them that are perfect: yet not the wisdom of this world, nor of the princes of this world, that come to nought:

2:6  Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře - ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě,

2:6  O moudrosti mluvíme mezi dospělými, ovšem není to moudrost současného světa ani jeho pomíjivých vůdců.

2:6  O moudrosti mluvíme mezi zralými, ne ovšem o moudrosti tohoto věku ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,

2:6  Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, kteráž hynou.

2:6  Sapientiam autem loquimur inter perfectos : sapientiam vero non hujus sæculi, neque principum hujus sæculi, qui destruuntur :

2:7  But we speak the wisdom of God in a mystery, a wisdom which is hidden, which God ordained before the world, unto our glory:

2:7  But we speak the wisdom of God in a mystery, even the hidden wisdom, which God ordained before the world unto our glory:

2:7  nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení.

2:7  My mluvíme o tajemné moudrosti Boží, o skryté moudrosti, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě

2:7  nýbrž o Boží moudrosti, skryté v tajemství, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě.

2:7  Ale mluvíme tu moudrost Boží v tajemství skrytou, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší,

2:7  sed loquimur Dei sapientiam in mysterio, quæ abscondita est, quam prædestinavit Deus ante sæcula in gloriam nostram,

2:8  Which none of the princes of this world knew. For if they had known it, they would never have crucified the Lord of glory.

2:8  Which none of the princes of this world knew: for had they known it, they would not have crucified the Lord of glory.

2:8  Tu moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.

2:8  a kterou nikdo z vůdců současného světa nepoznal; kdyby ji totiž znali, neukřižovali by Pána slávy.

2:8  Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.

2:8  Jíž žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali.

2:8  quam nemo principum hujus sæculi cognovit : si enim cognovissent, numquam Dominum gloriæ crucifixissent.

2:9  But, as it is written: That eye hath not seen, nor ear heard: neither hath it entered into the heart of man, what things God hath prepared for them that love him.

2:9  But as it is written, Eye hath not seen, nor ear heard, neither have entered into the heart of man, the things which God hath prepared for them that love him.

2:9  Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘

2:9  Ale jak je psáno: „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“

2:9  Ale jak je napsáno: Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.

2:9  Ale jakož psáno jest: Čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteříž jej milují.

2:9  Sed sicut scriptum est : Quod oculus non vidit, nec auris audivit, nec in cor hominis ascendit, quæ præparavit Deus iis qui diligunt illum :

2:10  But to us God hath revealed them by his Spirit. For the Spirit searcheth all things, yea, the deep things of God.

2:10  But God hath revealed them unto us by his Spirit: for the Spirit searcheth all things, yea, the deep things of God.

2:10  Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.

2:10  Nám to však Bůh zjevil skrze Ducha, neboť Duch zkoumá všechny věci, i Boží hlubiny.

2:10  Nám to Bůh zjevil skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny.

2:10  Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.

2:10  nobis autem revelavit Deus per Spiritum suum : Spiritus enim omnia scrutatur, etiam profunda Dei.

2:11  For what man knoweth the things of a man, but the spirit of a man that is in him? So the things also that are of God, no man knoweth, but the Spirit of God.

2:11  For what man knoweth the things of a man, save the spirit of man which is in him? even so the things of God knoweth no man, but the Spirit of God.

2:11  Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.

2:11  Kdo z lidí rozumí člověku než jeho vlastní duch? Stejně tak Boha nezná nikdo než Boží Duch.

2:11  Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.

2:11  Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.

2:11  Quis enim hominum scit quæ sunt hominis, nisi spiritus hominis, qui in ipso est ? ita et quæ Dei sunt, nemo cognovit, nisi Spiritus Dei.

2:12  Now, we have received not the spirit of this world, but the Spirit that is of God: that we may know the things that are given us from God.

2:12  Now we have received, not the spirit of the world, but the spirit which is of God; that we might know the things that are freely given to us of God.

2:12  My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha,

2:12  My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom rozuměli, čím nás Bůh obdaroval.

2:12  A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval.

2:12  My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.

2:12  Nos autem non spiritum hujus mundi accepimus, sed Spiritum qui ex Deo est, ut sciamus quæ a Deo donata sunt nobis :

2:13  Which things also we speak: not in the learned words of human wisdom, but in the doctrine of the Spirit, comparing spiritual things with spiritual.

2:13  Which things also we speak, not in the words which man’s wisdom teacheth, but which the Holy Ghost teacheth; comparing spiritual things with spiritual.

2:13  abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha.

2:13  O tom právě mluvíme (nikoli slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž vyučuje Duch), když vykládáme duchovní věci duchovními slovy.

2:13  O tom také mluvíme -- ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch [svatý]; duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy.

2:13  O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.

2:13  quæ et loquimur non in doctis humanæ sapientiæ verbis, sed in doctrina Spiritus, spiritualibus spiritualia comparantes.

2:14  But the sensual man perceiveth not these things that are of the Spirit of God. For it is foolishness to him: and he cannot understand, because it is spiritually examined.

2:14  But the natural man receiveth not the things of the Spirit of God: for they are foolishness unto him: neither can he know them, because they are spiritually discerned.

2:14  Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.

2:14  Neduchovní člověk ovšem nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou pro něj bláznovstvím, a nemůže je pochopit, neboť se jim dá rozumět jen duchovně.

2:14  Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha [Božího], neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.

2:14  Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, proto že ony duchovně mají rozsuzovány býti.

2:14  Animalis autem homo non percipit ea quæ sunt Spiritus Dei : stultitia enim est illi, et non potest intelligere : quia spiritualiter examinatur.

2:15  But the spiritual man judgeth all things: and he himself is judged of no man.

2:15  But he that is spiritual judgeth all things, yet he himself is judged of no man.

2:15  Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen.

2:15  Kdo však je duchovní, může rozumět všemu, ačkoli jemu nikdo nerozumí.

2:15  Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován.

2:15  Duchovní pak rozsuzuje všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.

2:15  Spiritualis autem judicat omnia : et ipse a nemine judicatur.

2:16  For who hath known the mind of the Lord, that he may instruct him? But we have the mind of Christ.

2:16  For who hath known the mind of the Lord, that he may instruct him? But we have the mind of Christ.

2:16  Vždyť ‚kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat?‘ My však mysl Kristovu máme.

2:16  Vždyť: „Kdo poznal Hospodinovu mysl, kdo by mu mohl poradit?“ My ale máme mysl Kristovu!

2:16  Neboť kdo poznal Pánovu mysl⌈, která mu dá porozumět⌉? My máme mysl Kristovu.

2:16  Nebo kdo pozná mysl toho Pána, kterýž jej vyučovati bude? My pak mysl Kristovu máme.

2:16  Quis enim cognovit sensum Domini, qui instruat eum ? nos autem sensum Christi habemus.

Chapter 3

3:1  And I, brethren, could not speak to you as unto spiritual, but as unto carnal. As unto little ones in Christ.

3:1  And I, brethren, could not speak unto you as unto spiritual, but as unto carnal, even as unto babes in Christ.

3:1  Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu.

3:1  Jenže já jsem s vámi, bratři, nemohl mluvit jako s duchovními, ale jako s tělesnými, jako s nemluvňaty v Kristu.

3:1  A já, bratři, jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním, ale jako k tělesným, jako k nedospělým v Kristu.

3:1  A já, bratří, nemohl jsem vám mluviti jako duchovním, ale jako tělesným, jako maličkým v Kristu.

3:1  Et ego, fratres, non potui vobis loqui quasi spiritualibus, sed quasi carnalibus. Tamquam parvulis in Christo,

3:2  I gave you milk to drink, not meat: for you were not able as yet. But neither indeed are you now able: for you are yet carnal.

3:2  I have fed you with milk, and not with meat: for hitherto ye were not able to bear it, neither yet now are ye able.

3:2  Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést - ani teď ještě nemůžete,

3:2  Krmil jsem vás mlékem, ne hutným pokrmem, neboť jste ho ještě nemohli snést a ani dosud nemůžete,

3:2  Dal jsem vám pít mléko, pokrm jsem vám nedal, neboť ten jste ještě nemohli snést. Ale ani teď ještě nemůžete,

3:2  Mlékem jsem vás živil, a ne pokrmem; nebo jste ještě nemohli, ano i nyní ještě nemůžete.

3:2  lac vobis potum dedi, non escam : nondum enim poteratis : sed nec nunc quidem potestis : adhuc enim carnales estis.

3:3  For, whereas there is among you envying and contention, are you not carnal and walk you not according to man?

3:3  For ye are yet carnal: for whereas there is among you envying, and strife, and divisions, are ye not carnal, and walk as men?

3:3  neboť dosud patříte světu. Odkud je mezi vámi závist a svár, ne-li z toho, že patříte světu a žijete jako ostatní lidé?

3:3  neboť jste stále tělesní. Copak nejste tělesní a nechodíte po lidských cestách, když mezi sebou máte závist a svár?

3:3  neboť jste stále ještě tělesní. Vždyť pokud je mezi vámi žárlivost, svár [a rozdělení], zdali nejste tělesní a ⌈nežijete jen po lidsku⌉?

3:3  Ještě zajisté tělesní jste. Nebo poněvadž jest mezi vámi nenávist, svárové a různice, zdaž ještě tělesní nejste, a podlé člověka nechodíte?

3:3  Cum enim sit inter vos zelus, et contentio : nonne carnales estis, et secundum hominem ambulatis ?

3:4  For while one saith: I indeed am of Paul: and another: I am of Apollo: are you not men? What then is Apollo and what is Paul?

3:4  For while one saith, I am of Paul; and another, I am of Apollos; are ye not carnal?

3:4  Když se jeden z vás hlásí k Pavlovi a druhý k Apollovi, neznamená to, že jste lidé světa?

3:4  Když jeden říká: „Já jsem Pavlův“ a druhý „Já zas Apollův“, nechováte se jen jako obyčejní lidé?

3:4  Když jeden říká: Já jsem Pavlův a druhý: Já Apollův, nejste ⌈jako jiní lidé⌉?

3:4  Nebo když někdo říká: Já jsem Pavlův, jiný pak: Já Apollův, zdaliž nejste tělesní?

3:4  Cum enim quis dicat : Ego quidem sum Pauli ; alius autem : Ego Apollo : nonne homines estis ? Quid igitur est Apollo ? quid vero Paulus ?

3:5  The ministers of him whom you have believed: and to every one as the Lord hath given.

3:5  Who then is Paul, and who is Apollos, but ministers by whom ye believed, even as the Lord gave to every man?

3:5  Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu dal Pán.

3:5  Kdo je vůbec Apollos? Kdo je Pavel? Služebníci, skrze něž jste uvěřili, a to každý, jak mu dal Pán.

3:5  Kdo je Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, skrze něž jste uvěřili, jak každému dal Pán.

3:5  Kdo tedy jest Pavel, kdo Apollo, než služebníci, skrze něž jste uvěřili, a jakž jednomu každému dal Pán?

3:5  ministri ejus, cui credidistis, et unicuique sicut Dominus dedit.

3:6  I have planted, Apollo watered: but God gave the increase.

3:6  I have planted, Apollos watered; but God gave the increase.

3:6  Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst;

3:6  Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale vzrůst vám dal Bůh.

3:6  Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával růst.

3:6  Jáť jsem štípil, Apollo zaléval, ale Bůh dal zrůst.

3:6  Ego plantavi, Apollo rigavit : sed Deus incrementum dedit.

3:7  Therefore, neither he that planteth is any thing, nor he that watereth: but God that giveth the increase.

3:7  So then neither is he that planteth any thing, neither he that watereth; but God that giveth the increase.

3:7  a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst.

3:7  Vůbec nejde o to, kdo sází, ani o to, kdo zalévá, ale o to, že Bůh dává vzrůst.

3:7  Tedy ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, nejsou něčím zvláštním, ale Bůh, který dává růst.

3:7  A protož aniž ten, kdož štěpuje, jest něco, ani ten, kdož zalévá, ale Bůh, kterýž zrůst dává.

3:7  Itaque neque qui plantat est aliquid, neque qui rigat : sed qui incrementum dat, Deus.

3:8  Now he that planteth and he that watereth, are one. And every man shall receive his own reward, according to his own labour.

3:8  Now he that planteth and he that watereth are one: and every man shall receive his own reward according to his own labour.

3:8  Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu.

3:8  Ten, kdo sází, a ten, kdo zalévá, jsou jedno; každý však dostane svou vlastní odplatu za svou vlastní práci.

3:8  Ten, kdo sází, i ten, kdo zalévá, jsou jedno, každý však dostane svou vlastní mzdu podle své námahy.

3:8  Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, a však jeden každý svou vlastní odplatu vezme podlé své práce.

3:8  Qui autem plantat, et qui rigat, unum sunt. Unusquisque autem propriam mercedem accipiet, secundum suum laborem.

3:9  For we are God's coadjutors. You are God's husbandry: you are God's building.

3:9  For we are labourers together with God: ye are God’s husbandry, ye are God’s building.

3:9  Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba.

3:9  Jsme tedy Boží spolupracovníci; vy jste Boží pole, Boží stavba.

3:9  Neboť jsme Boží spolupracovníci; vy jste Boží pole, Boží stavba.

3:9  Božíť jsme zajisté pomocníci, Boží rolí, Boží vzdělání jste.

3:9  Dei enim sumus adjutores : Dei agricultura estis, Dei ædificatio estis.

3:10  According to the grace of God that is given to me, as a wise architect, I have laid the foundation: and another buildeth thereon. But let every man take heed how he buildeth thereupon.

3:10  According to the grace of God which is given unto me, as a wise masterbuilder, I have laid the foundation, and another buildeth thereon. But let every man take heed how he buildeth thereupon.

3:10  Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví.

3:10  Podle Boží milosti, jíž se mi dostalo, jsem jako zkušený stavitel položil základy, na kterých pak staví další. Každý však ať dává pozor, jak na nich staví.

3:10  Podle [Boží] milosti, která mi byla dána, jsem jako moudrý stavitel položil základ a jiný na něm staví. Každý ať si dává pozor, jak na něm staví.

3:10  Podlé milosti Boží sobě dané, jako moudrý stavitel, základ jsem založil, jiný pak na něm staví. Ale jeden každý viz, jak na něm staví.

3:10  Secundum gratiam Dei, quæ data est mihi, ut sapiens architectus fundamentum posui : alius autem superædificat. Unusquisque autem videat quomodo superædificet.

3:11  For other foundation no man can lay, but that which is laid: which is Christ Jesus.

3:11  For other foundation can no man lay than that is laid, which is Jesus Christ.

3:11  Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.

3:11  Nikdo nemůže položit jiný základ, mimo ten, který je již položen, a to je Ježíš Kristus.

3:11  Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus.

3:11  Nebo základu jiného žádný položiti nemůž, mimo ten, kterýž položen jest, jenž jest Ježíš Kristus.

3:11  Fundamentum enim aliud nemo potest ponere præter id quod positum est, quod est Christus Jesus.

3:12  Now, if any man build upon this foundation, gold, silver, precious stones, wood, hay, stubble:

3:12  Now if any man build upon this foundation gold, silver, precious stones, wood, hay, stubble;

3:12  Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy -

3:12  Ať už kdo na tom základě staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, z dříví, sena nebo ze slámy,

3:12  Jestliže někdo na [tomto] základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy,

3:12  Staví-liť pak kdo na ten základ zlato, stříbro, kamení drahé, dříví, seno, strniště,

3:12  Si quis autem superædificat super fundamentum hoc, aurum, argentum, lapides pretiosos, ligna, fœnum, stipulam,

3:13  Every man's work shall be manifest. For the day of the Lord shall declare it, because it shall be revealed in fire. And the fire shall try every man's work, of what sort it is.

3:13  Every man’s work shall be made manifest: for the day shall declare it, because it shall be revealed by fire; and the fire shall try every man’s work of what sort it is.

3:13  dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka.

3:13  dílo každého vyjde najevo. V onen den se to ukáže; bude to zjeveno ohněm, neboť oheň vyzkouší dílo každého člověka.

3:13  dílo každého se stane zjevným. Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je.

3:13  Jednohoť každého dílo zjeveno bude. Den zajisté to okáže; nebo v ohni zjeví se, a jednoho každého dílo, jaké by bylo, oheň zprubuje.

3:13  uniuscujusque opus manifestum erit : dies enim Domini declarabit, quia in igne revelabitur : et uniuscujusque opus quale sit, ignis probabit.

3:14  If any man's work abide, which he hath built thereupon, he shall receive a reward.

3:14  If any man’s work abide which he hath built thereupon, he shall receive a reward.

3:14  Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu.

3:14  Zůstane-li něčí dílo, které postavil, získá odplatu.

3:14  Jestliže někdo ⌈na tomto základě vystaví⌉ dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu,

3:14  Zůstane-liť čí dílo, kteréž na něm stavěl, vezme odplatu.

3:14  Si cujus opus manserit quod superædificavit, mercedem accipiet.

3:15  If any mans work burn, he shall suffer loss: but he himself shall be saved, yet so as by fire.

3:15  If any man’s work shall be burned, he shall suffer loss: but he himself shall be saved; yet so as by fire.

3:15  Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

3:15  Shoří-li něčí dílo, utrpí škodu; sám sice bude zachráněn, ale jen jako skrze oheň.

3:15  jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň.

3:15  Pakliť čí dílo shoří, vezme škodu, ale sám spasen bude, a však tak, jako skrze oheň.

3:15  Si cujus opus arserit, detrimentum patietur : ipse autem salvus erit, sic tamen quasi per ignem.

3:16  Know you not that you are the temple of God and that the Spirit of God dwelleth in you?

3:16  Know ye not that ye are the temple of God, and that the Spirit of God dwelleth in you?

3:16  Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?

3:16  Copak nevíte, že jste Boží chrám? Vždyť ve vás přebývá Boží Duch!

3:16  Nevíte, že jste Boží svatyněa že ve vás bydlí Duch Boží?

3:16  Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá?

3:16  Nescitis quia templum Dei estis, et Spiritus Dei habitat in vobis ?

3:17  But if any man violate the temple of God, him shall God destroy. For the temple of God is holy, which you are.

3:17  If any man defile the temple of God, him shall God destroy; for the temple of God is holy, which temple ye are.

3:17  Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.

3:17  Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý, a to jste vy.

3:17  Ničí–li někdo Boží svatyni, zničí Bůh jej. Neboť Boží svatyně je svatá, ⌈a tou svatyní⌉ jste vy.

3:17  Jestližeť kdo chrámu Božího poškvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy.

3:17  Si quis autem templum Dei violaverit, disperdet illum Deus. Templum enim Dei sanctum est, quod estis vos.

3:18  Let no man deceive himself. If any man among you seem to be wise in this world, let him become a fool, that he may be wise.

3:18  Let no man deceive himself. If any man among you seemeth to be wise in this world, let him become a fool, that he may be wise.

3:18  Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým.

3:18  Ať se nikdo neplete: kdo z vás si myslí, že je na tomto světě moudrý, ať se raději stane bláznem. Pak teprve bude moudrý,

3:18  Ať nikdo neklame sám sebe. Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je v tomto věku moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal moudrým.

3:18  Žádný sám sebe nesvoď. Zdá-li se komu z vás, že jest moudrý na tomto světě, budiž bláznem, aby byl učiněn moudrým.

3:18  Nemo se seducat : si quis videtur inter vos sapiens esse in hoc sæculo, stultus fiat ut sit sapiens.

3:19  For the wisdom of this world is foolishness with God. For it is written: I will catch the wise in their own craftiness.

3:19  For the wisdom of this world is foolishness with God. For it is written, He taketh the wise in their own craftiness.

3:19  Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: ‚Nachytá moudré na jejich vychytralost‘;

3:19  neboť moudrost tohoto světa je u Boha bláznovstvím. Je přece psáno: „On chytá chytráky v jejich vychytralosti.“

3:19  Neboť moudrost tohoto světa je před Bohem bláznovstvím. Vždyť je napsáno: On chytá moudré v jejich chytráctví.

3:19  Moudrost zajisté světa tohoto bláznovství jest u Boha. Nebo psáno jest: Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich.

3:19  Sapientia enim hujus mundi, stultitia est apud Deum. Scriptum est enim : Comprehendam sapientes in astutia eorum.

3:20  And again: The Lord knoweth the thoughts of the wise, that they are vain.

3:20  And again, The Lord knoweth the thoughts of the wise, that they are vain.

3:20  a jinde: ‚Hospodin zná úmysly moudrých a ví, že jsou marné.‘

3:20  A jinde: „Hospodin zná úmysly moudrých – ví, že neznamenají vůbec nic.“

3:20  A opět: Pán zná myšlenky moudrých a ví, že jsou marné.

3:20  A opět: Znáť Pán přemyšlování moudrých, že jsou marná.

3:20  Et iterum : Dominus novit cogitationes sapientium quoniam vanæ sunt.

3:21  Let no man therefore glory in men.

3:21  Therefore let no man glory in men. For all things are yours;

3:21  A tak ať se nikdo nechlubí lidmi. Všechno je vaše,

3:21  Ať už se proto nikdo nechlubí lidmi. Všechno je přece vaše:

3:21  A tak ať se nikdo nechlubí lidmi. Vždyť všechno je vaše:

3:21  A tak nechlub se žádný lidmi; nebo všecky věci vaše jsou.

3:21  Nemo itaque glorietur in hominibus.

3:22  For all things are yours, whether it be Paul or Apollo or Cephas, or the world, or life, or death, or things present, or things to come. For all are yours.

3:22  Whether Paul, or Apollos, or Cephas, or the world, or life, or death, or things present, or things to come; all are yours;

3:22  ať Pavel nebo Apollos nebo Petr, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše,

3:22  ať Pavel, Apollos či Petr, ať svět, život nebo smrt, ať už přítomnost nebo budoucnost – všechno je vaše,

3:22  ať Pavel nebo Apollos nebo Kéfas, ať svět nebo život nebo smrt, ať věci přítomné nebo budoucí -- všechno je vaše,

3:22  Buď Pavel, buď Apollo, buď Petr, buď svět, buď život, buď smrt, buď přítomné věci, buďto budoucí, všecko jest vaše,

3:22  Omnia enim vestra sunt, sive Paulus, sive Apollo, sive Cephas, sive mundus, sive vita, sive mors, sive præsentia, sive futura : omnia enim vestra sunt :

3:23  And you are Christ's. And Christ is God's.

3:23  And ye are Christ’s; and Christ is God’s.

3:23  vy však jste Kristovi a Kristus je Boží.

3:23  vy jste Kristovi a Kristus Boží.

3:23  vy pak jste Kristovi a Kristus Boží.

3:23  Vy pak Kristovi, a Kristus Boží.

3:23  vos autem Christi : Christus autem Dei.

Chapter 4

4:1  Let a man so account of us as of the ministers of Christ and the dispensers of the mysteries of God.

4:1  Let a man so account of us, as of the ministers of Christ, and stewards of the mysteries of God.

4:1  Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství.

4:1  Považujte nás tedy za Kristovy služebníky a za správce Božích tajemství.

4:1  Ať o nás každý smýšlí jako o služebnících Kristových a správcích Božích tajemství.

4:1  Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.

4:1  Sic nos existimet homo ut ministros Christi, et dispensatores mysteriorum Dei.

4:2  Here now it is required among the dispensers that a man be found faithful.

4:2  Moreover it is required in stewards, that a man be found faithful.

4:2  Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.

4:2  Od správce se žádá jen jedno – aby byl shledán věrným.

4:2  A od správců se nakonec vyžaduje, aby byl každý shledán věrným.

4:2  Dále pak vyhledává se při šafářích, aby každý věrný nalezen byl.

4:2  Hic jam quæritur inter dispensatores ut fidelis quis inveniatur.

4:3  But to me it is a very small thing to be judged by you or by man's day. But neither do I judge my own self.

4:3  But with me it is a very small thing that I should be judged of you, or of man’s judgment: yea, I judge not mine own self.

4:3  Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;

4:3  Co o mně soudíte vy anebo lidé vůbec, to pro mě znamená velmi málo; nezáleží mi dokonce ani na vlastním úsudku.

4:3  Pro mne je pramálo důležité, zda mě posuzujete vy nebo lidský soud. Ale ani já sám sebe neposuzuji.

4:3  Mně pak to za nejmenší jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž ani sám sebe soudím.

4:3  Mihi autem pro minimo est ut a vobis judicer, aut ab humano die : sed neque meipsum judico.

4:4  For I am not conscious to myself of anything. Yet am I not hereby justified: but he that judgeth me is the Lord.

4:4  For I know nothing by myself; yet am I not hereby justified: but he that judgeth me is the Lord.

4:4  ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán.

4:4  Mé svědomí je čisté, ale tím ještě nejsem ospravedlněn; mým soudcem je přece Pán.

4:4  Ničeho, co by svědčilo proti mně, si sice nejsem vědom, ale tím nejsem ospravedlněn; ten, kdo mne posuzuje, je Pán.

4:4  Nebo ač do sebe nic nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.

4:4  Nihil enim mihi conscius sum, sed non in hoc justificatus sum : qui autem judicat me, Dominus est.

4:5  Therefore, judge not before the time: until the Lord come, who both will bring to light the hidden things of darkness and will make manifest the counsels of the hearts. And then shall every man have praise from God.

4:5  Therefore judge nothing before the time, until the Lord come, who both will bring to light the hidden things of darkness, and will make manifest the counsels of the hearts: and then shall every man have praise of God.

4:5  Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.

4:5  Nevynášejte tedy předčasné soudy. Až přijde Pán, osvětlí, co je skryté ve tmě, zjeví úmysly srdcí a tehdy každého ocení Bůh.

4:5  Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí. A tehdy se každému dostanepochvaly od Boha.

4:5  Protož nesuďte nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.

4:5  Itaque nolite ante tempus judicare, quoadusque veniat Dominus : qui et illuminabit abscondita tenebrarum, et manifestabit consilia cordium : et tunc laus erit unicuique a Deo.

4:6  But these things, brethren, I have in a figure transferred to myself and to Apollo, for your sakes: that in us you may learn that one be not puffed up against the other for another, above that which is written.

4:6  And these things, brethren, I have in a figure transferred to myself and to Apollos for your sakes; that ye might learn in us not to think of men above that which is written, that no one of you be puffed up for one against another.

4:6  Toto jsem, bratří, kvůli vám vztáhl na sebe a na Apolla, abyste se na nás naučili, co znamená ‚ne nad to, co je psáno‘, a nikdo se nepyšnil jedním z nás proti druhému.

4:6  Bratři, použil jsem tu sebe a Apolla jako příklady, abyste se na nás mohli poučit, co znamená „nejít nad to, co je psáno“. Ať se tedy nikdo kvůli jednomu z nás nepovyšuje nad druhého.

4:6  Toto jsem, bratři, vztáhl na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili [smýšlet] ne nad to, co je napsáno, abyste se kvůli jednomu učiteli nenadýmali jeden nad druhého.

4:6  Tyto pak věci, bratří, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.

4:6  Hæc autem, fratres, transfiguravi in me et Apollo, propter vos : ut in nobis discatis, ne supra quam scriptum est, unus adversus alterum infletur pro alio.

4:7  For who distinguisheth thee? Or what hast thou that thou hast not received, and if thou hast received, why dost thou glory, as if thou hadst not received it?

4:7  For who maketh thee to differ from another? and what hast thou that thou didst not receive? now if thou didst receive it, why dost thou glory, as if thou hadst not received it?

4:7  Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?

4:7  Kdo tě udělal tak důležitým? Máš snad něco, co jsi nedostal? A když jsi všechno dostal, jak to, že se chlubíš, jako bys to nedostal?

4:7  Vždyť kdo ⌈ti dává vyniknout⌉? Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?

4:7  Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?

4:7  Quis enim te discernit ? quid autem habes quod non accepisti ? si autem accepisti, quid gloriaris quasi non acceperis ?

4:8  You are now full: you are now become rich: you reign without us; and I would to God you did reign, that we also might reign with you.

4:8  Now ye are full, now ye are rich, ye have reigned as kings without us: and I would to God ye did reign, that we also might reign with you.

4:8  Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi!

4:8  Už máte všechno, už jste zbohatli! Bez nás kralujete! Kéž byste ale kralovali tak, abychom mohli kralovat s vámi.

4:8  Už jste nasyceni, už jste zbohatli, bez nás jste začali kralovat. Kéž byste kralovali, ale tak, abychom i my kralovali spolu s vámi.

4:8  Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my spolu s vámi kralovali.

4:8  Jam saturati estis, jam divites facti estis : sine nobis regnatis : et utinam regnetis, ut et nos vobiscum regnemus.

4:9  For I think that God hath set forth us apostles, the last, as it were men appointed to death. We are made a spectacle to the world and to angels and to men.

4:9  For I think that God hath set forth us the apostles last, as it were appointed to death: for we are made a spectacle unto the world, and to angels, and to men.

4:9  Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu, andělům i lidem.

4:9  Připadá mi, že Bůh nám apoštolům určil poslední místo v řadě, abychom se jako odsouzenci k smrti stali podívanou světu – lidem i andělům.

4:9  Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.

4:9  Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.

4:9  Puto enim quod Deus nos Apostolos novissimos ostendit, tamquam morti destinatos : quia spectaculum facti sumus mundo, et angelis, et hominibus.

4:10  We are fools for Christs sake, but you are wise in Christ: we are weak, but you are strong: you are honourable, but we without honour.

4:10  We are fools for Christ’s sake, but ye are wise in Christ; we are weak, but ye are strong; ye are honourable, but we are despised.

4:10  My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.

4:10  Z nás jsou kvůli Kristu blázni, ale vy jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy však silní; vy máte slávu, my však ostudu.

4:10  My jsme blázni kvůli Kristu, ale vy jste rozumnív Kristu; my jsme slabí, vy však silní; vy slavní, my beze cti.

4:10  My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.

4:10  Nos stulti propter Christum, vos autem prudentes in Christo : nos infirmi, vos autem fortes : vos nobiles, nos autem ignobiles.

4:11  Even unto this hour we both hunger and thirst and are naked and are buffeted and have no fixed abode.

4:11  Even unto this present hour we both hunger, and thirst, and are naked, and are buffeted, and have no certain dwellingplace;

4:11  Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,

4:11  Do této chvíle trpíme hladem a žízní, chodíme v hadrech, snášíme rány, nemáme domov.

4:11  Až do této hodiny hladovíme a žízníme, jsme skoro nazí, dostáváme rány, jsme bez domova,

4:11  Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,

4:11  Usque in hanc horam et esurimus, et sitimus, et nudi sumus, et colaphis cædimur, et instabiles sumus,

4:12  And we labour, working with our own hands. We are reviled: and we bless. We are persecuted: and we suffer it.

4:12  And labour, working with our own hands: being reviled, we bless; being persecuted, we suffer it:

4:12  s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,

4:12  Vlastníma rukama těžce pracujeme; když nám spílají, žehnáme; když nás pronásledují, my to snášíme;

4:12  lopotíme se prací vlastních rukou. Když nám spílají, žehnáme, když nás pronásledují, snášíme to,

4:12  A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma. Uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, snášíme.

4:12  et laboramus operantes manibus nostris : maledicimur, et benedicimus : persecutionem patimur, et sustinemus :

4:13  We are blasphemed: and we entreat. We are made as the refuse of this world, the offscouring of all, even until now.

4:13  Being defamed, we intreat: we are made as the filth of the world, and are the offscouring of all things unto this day.

4:13  když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.

4:13  když nás pomlouvají, povzbuzujeme. Dosud jsme bráni za špínu světa, za vůbec nejhorší spodinu.

4:13  když jsme haněni, domlouváme. Stali jsme se jakoby smetím tohoto světa, vyvrheli pro všechny až doposud.

4:13  Když se nám rouhají, modlíme se; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, povrhel u všech, až posavad.

4:13  blasphemamur, et obsecramus : tamquam purgamenta hujus mundi facti sumus, omnium peripsema usque adhuc.

4:14  I write not these things to confound you: but I admonish you as my dearest children.

4:14  I write not these things to shame you, but as my beloved sons I warn you.

4:14  Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul.

4:14  Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti.

4:14  Toto nepíšu, abych vás zahanboval, ale napomínám vás jako své milované děti.

4:14  Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.

4:14  Non ut confundam vos, hæc scribo, sed ut filios meos carissimos moneo.

4:15  For if you have ten thousand instructors in Christ, yet not many fathers. For in Christ Jesus, by the gospel, I have begotten you.

4:15  For though ye have ten thousand instructors in Christ, yet have ye not many fathers: for in Christ Jesus I have begotten you through the gospel.

4:15  I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.

4:15  I kdybyste v Kristu měli tisíce pěstounů, neznamená to, že máte mnoho otců. Byl jsem to já, kdo vás skrze evangelium zplodil v Kristu Ježíši,

4:15  Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil skrze evangelium.

4:15  Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.

4:15  Nam si decem millia pædagogorum habeatis in Christo, sed non multos patres. Nam in Christo Jesu per Evangelium ego vos genui.

4:16  Wherefore, I beseech you, be ye followers of me as I also am of Christ.

4:16  Wherefore I beseech you, be ye followers of me.

4:16  Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!

4:16  a tak vás prosím, řiďte se mým příkladem.

4:16  Prosím vás tedy: ⌈Napodobujte mě⌉!

4:16  Protož prosím vás, buďte následovníci moji.

4:16  Rogo ergo vos, imitatores mei estote, sicut et ego Christi.

4:17  For this cause have I sent to you Timothy, who is my dearest son and faithful in the Lord. Who will put you in mind of my ways, which are in Christ Jesus: as I teach every where in every church.

4:17  For this cause have I sent unto you Timotheus, who is my beloved son, and faithful in the Lord, who shall bring you into remembrance of my ways which be in Christ, as I teach every where in every church.

4:17  Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi.

4:17  Proto také za vámi posílám Timotea, svého milovaného a věrného syna v Pánu, který vám připomene mé způsoby v Kristu Ježíši, jak je učím v každé církvi, kam přijdu.

4:17  Proto jsem k vám poslal Timotea, který je mým milovaným a věrným synem v Pánu. On vám připomene moje cesty v Kristu [Ježíši], jak učím všude v každém sboru.

4:17  Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýž jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.

4:17  Ideo misi ad vos Timotheum, qui est filius meus carissimus, et fidelis in Domino : qui vos commonefaciet vias meas, quæ sunt in Christo Jesu, sicut ubique in omni ecclesia doceo.

4:18  As if I would not come to you, so some are puffed up.

4:18  Now some are puffed up, as though I would not come to you.

4:18  Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu;

4:18  Někteří se začali povyšovat, jako bych k vám už neměl přijít.

4:18  Někteří z vás se stali domýšlivými, jako bych k vám už neměl přijít.

4:18  Rovně jako bych neměl k vám přijíti, naduli se někteří.

4:18  Tamquam non venturus sim ad vos, sic inflati sunt quidam.

4:19  But I will come to you shortly, if the Lord will: and will know, not the speech of them that are puffed up, but the power.

4:19  But I will come to you shortly, if the Lord will, and will know, not the speech of them which are puffed up, but the power.

4:19  ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou.

4:19  Ale dá-li Pán, přijdu k vám už brzy, a poznám ne řeči těch povýšenců, ale jejich moc.

4:19  Ale přijdu k vám brzy, bude–li Pán chtít, a poznám nikoli řeč těch domýšlivců, ale jejich moc.

4:19  Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.

4:19  Veniam autem ad vos cito, si Dominus voluerit : et cognoscam non sermonem eorum qui inflati sunt, sed virtutem.

4:20  For the kingdom of God is not in speech, but in power.

4:20  For the kingdom of God is not in word, but in power.

4:20  Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.

4:20  Boží království totiž není v řeči, ale v moci.

4:20  Neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci.

4:20  Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.

4:20  Non enim in sermone est regnum Dei, sed in virtute.

4:21  What will you? Shall I come to you with a rod? Or in charity and in the spirit of meekness?

4:21  What will ye? shall I come unto you with a rod, or in love, and in the spirit of meekness?

4:21  Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?

4:21  Co chcete? Abych k vám přišel s holí, anebo s duchem lásky a mírnosti?

4:21  Co chcete? Mám k vám přijít s holí, nebo s láskou a v duchu mírnosti?

4:21  Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?

4:21  Quid vultis ? in virga veniam ad vos, an in caritate, et spiritu mansuetudinis ?

Chapter 5

5:1  It is absolutely heard that there is fornication among you and such fornication as the like is not among the heathens: that one should have his father's wife.

5:1  It is reported commonly that there is fornication among you, and such fornication as is not so much as named among the Gentiles, that one should have his father’s wife.

5:1  Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce.

5:1  Proslýchá se dokonce, že je mezi vámi smilstvo, a to takové smilstvo, jaké se nenajde ani mezi pohany – někdo prý žije s manželkou vlastního otce!

5:1  Skutečně je slyšet o smilstvu mezi vámi, a to o takovém smilstvu, jaké není ani mezi pohany, že totiž někdo má ženu svého otce.

5:1  Naprosto slyšeti, že jest mezi vámi smilstvo, a to takové smilstvo, jakéž se ani mezi pohany nejmenuje, aby někdo měl manželku otcovu.

5:1  Omnino auditur inter vos fornicatio, et talis fornicatio, qualis nec inter gentes, ita ut uxorem patris sui aliquis habeat.

5:2  And you are puffed up and have not rather mourned: that he might be taken away from among you that hath done this thing.

5:2  And ye are puffed up, and have not rather mourned, that he that hath done this deed might be taken away from among you.

5:2  A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal.

5:2  A vy jste ještě pyšní! Neměli byste raději truchlit a vyloučit toho, kdo to spáchal, ze svého středu?

5:2  A vy jste nadutí, místo abyste raději byli zarmouceni a odstranili ze svého středu toho, kdo se dopustil tohoto činu.

5:2  A vy nadutí jste, než byste raději rmoutili se, aby vyvržen byl z prostředku vás ten, kdož takový skutek spáchal.

5:2  Et vos inflati estis : et non magis luctum habuistis ut tollatur de medio vestrum qui hoc opus fecit.

5:3  I indeed, absent in body but present in spirit, have already judged, as though I were present, him that hath so done,

5:3  For I verily, as absent in body, but present in spirit, have judged already, as though I were present, concerning him that hath so done this deed,

5:3  Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyslovil jsem již soud nad tím, kdo se toho dopustil, jako bych byl s vámi -

5:3  Ačkoli jsem od vás tělem daleko, v duchu jsem s vámi a ohledně toho, kdo to spáchal, jsem již rozhodl, jako bych byl přítomen:

5:3  Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, už jsem, jako bych byl přítomen, vynesl rozsudek nad tím, kdo ⌈takový čin⌉ spáchal:

5:3  Já zajisté, ač vzdálený tělem, ale přítomný duchem, již jsem to usoudil, jako bych přítomen byl, abyste toho, kterýž to tak spáchal,

5:3  Ego quidem absens corpore, præsens autem spiritu, jam judicavi ut præsens eum, qui sic operatus est,

5:4  In the name of our Lord Jesus Christ, you being gathered together and my spirit, with the power of our Lord Jesus:

5:4  In the name of our Lord Jesus Christ, when ye are gathered together, and my spirit, with the power of our Lord Jesus Christ,

5:4  a to ve jménu Pána Ježíše Krista. Až se shromáždíte - já budu duchem s vámi a bude s námi i moc našeho Pána Ježíše -

5:4  Až se shromáždíte ve jménu našeho Pána Ježíše, budu v duchu s vámi a bude s vámi moc našeho Pána Ježíše.

5:4  ve jménu [našeho] Pána Ježíše [Krista] -- až se shromáždíte, vy a můj duch spolu s mocí našeho Pána Ježíše --

5:4  Ve jménu Pána našeho Jezukrista sejdouce se spolu, i s mým duchem, s mocí Pána našeho Jezukrista,

5:4  in nomine Domini nostri Jesu Christi, congregatis vobis et meo spiritu, cum virtute Domini nostri Jesu,

5:5  To deliver such a one to Satan for the destruction of the flesh, that the spirit may be saved in the day of our Lord Jesus Christ.

5:5  To deliver such an one unto Satan for the destruction of the flesh, that the spirit may be saved in the day of the Lord Jesus.

5:5  vydejte toho člověka satanu ke zkáze těla, aby duch mohl být zachráněn v den Páně.

5:5  Tehdy dotyčného vydejte satanovi k záhubě těla, aby jeho duch byl spasen v Pánův den.

5:5  vydejte takového člověka Satanu k záhubě těla, aby duch byl zachráněn v den Pána [Ježíše].

5:5  Vydali takového satanu k zahubení těla, aby duch spasen byl v den Pána Ježíše.

5:5  tradere hujusmodi Satanæ in interitum carnis, ut spiritus salvus sit in die Domini nostri Jesu Christi.

5:6  Your glorying is not good. Know you not that a little leaven corrupteth the whole lump?

5:6  Your glorying is not good. Know ye not that a little leaven leaveneth the whole lump?

5:6  Vaše vychloubání není dobré. Nevíte, že ‚trocha kvasu všechno těsto prokvasí‘?

5:6  Vaše chlubení není namístě. Copak nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto?

5:6  Vaše chlouba není správná. Nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto?

5:6  Neníť dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že maličko kvasu všecko těsto nakvašuje?

5:6  Non est bona gloriatio vestra. Nescitis quia modicum fermentum totam massam corrumpit ?

5:7  Purge out the old leaven, that you may be a new paste, as you are unleavened. For Christ our pasch is sacrificed.

5:7  Purge out therefore the old leaven, that ye may be a new lump, as ye are unleavened. For even Christ our passover is sacrificed for us:

5:7  Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus.

5:7  Zbavte se starého kvasu, abyste byli novým, nekvašeným těstem. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl již obětován!

5:7  Vyčistěte proto starý kvas, abyste byli novým těstem, neboť jste nekvašení. Vždyť Kristus, náš ⌈velikonoční Beránek⌉, byl [za nás] obětován.

5:7  Vyčisťtež tedy starý kvas, abyste byli nové zadělání, jakož jste nenakvašení. Neboť jest Beránek náš velikonoční za nás obětován, Kristus.

5:7  Expurgate vetus fermentum, ut sitis nova conspersio, sicut estis azymi. Etenim Pascha nostrum immolatus est Christus.

5:8  Therefore, let us feast, not with the old leaven, nor with the leaven of malice and wickedness: but with the unleavened bread of sincerity and truth.

5:8  Therefore let us keep the feast, not with old leaven, neither with the leaven of malice and wickedness; but with the unleavened bread of sincerity and truth.

5:8  Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.

5:8  Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.

5:8  Slavme tedy svátek ne se starým kvasem, ani s kvasem špatnosti a zloby, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.

5:8  A protož hodujmež ne v kvasu starém, ani v kvasu zlosti a nešlechetnosti, ale v přesnicích upřímnosti a pravdy.

5:8  Itaque epulemur : non in fermento veteri, neque in fermento malitiæ et nequitiæ : sed in azymis sinceritatis et veritatis.

5:9  I wrote to you in an epistle, not to keep company with fornicators.

5:9  I wrote unto you in an epistle not to company with fornicators:

5:9  Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky;

5:9  V dopisu jsem vám napsal, abyste se nestýkali se smilníky.

5:9  Napsal jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky;

5:9  Psal jsem vám v listu, abyste se nesměšovali s smilníky.

5:9  Scripsi vobis in epistola : Ne commisceamini fornicariis :

5:10  I mean not with the fornicators of this world or with the covetous or the extortioners or the servers of idols: otherwise you must needs go out of this world.

5:10  Yet not altogether with the fornicators of this world, or with the covetous, or extortioners, or with idolaters; for then must ye needs go out of the world.

5:10  ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci.

5:10  Nemyslel jsem ale vůbec smilníky tohoto světa ani lakomce, vydřiduchy nebo modláře – vždyť to byste museli ze světa utéci!

5:10  nemíním však všeobecně se smilníky tohoto světa nebo s chamtivci, lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít.

5:10  Ale nevšelijak s smilníky tohoto světa, neb s lakomci, neb s dráči, aneb s modláři, sic jinak musili byste z tohoto světa vyjíti.

5:10  non utique fornicariis hujus mundi, aut avaris, aut rapacibus, aut idolis servientibus : alioquin debueratis de hoc mundo exiisse.

5:11  But now I have written to you, not to keep company, if any man that is named a brother be a fornicator or covetous or a server of idols or a railer or a drunkard or an extortioner: with such a one, not so much as to eat.

5:11  But now I have written unto you not to keep company, if any man that is called a brother be a fornicator, or covetous, or an idolater, or a railer, or a drunkard, or an extortioner; with such an one no not to eat.

5:11  Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.

5:11  Teď vám tedy píšu, abyste se nestýkali s někým, kdo si říká bratr, ale je to smilník, lakomec, modlář, pomlouvač, opilec nebo vydřiduch. S takovým ani nejezte.

5:11  Napsal jsem vám však, abyste se nesměšovali s tím, kdo si říká bratr, a přitom je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.

5:11  Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali, kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte.

5:11  Nunc autem scripsi vobis non commisceri : si is qui frater nominatur, est fornicator, aut avarus, aut idolis serviens, aut maledicus, aut ebriosus, aut rapax, cum ejusmodi nec cibum sumere.

5:12  For what have I to do to judge them that are without? Do not you judge them that are within?

5:12  For what have I to do to judge them also that are without? do not ye judge them that are within?

5:12  Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás?

5:12  Proč bych měl soudit ještě ty venku? Nemáte snad soudit ty, kdo jsou uvnitř?

5:12  Proč bych měl soudit [i] ty, kdo jsou mimo nás? Nesoudíte snad vy ty, kdo jsou uvnitř?

5:12  Nebo proč já mám i ty, kteříž jsou vně, souditi? Však ty, kteříž jsou vnitř, vy soudíte.

5:12  Quid enim mihi de iis qui foris sunt, judicare ? nonne de iis qui intus sunt, vos judicatis ?

5:13  For them that are without, God will judge. Put away the evil one from among yourselves.

5:13  But them that are without God judgeth. Therefore put away from among yourselves that wicked person.

5:13  Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!

5:13  Ty venku bude soudit Bůh. „Toho zlého vylučte ze svého středu.“

5:13  Ty, kdo jsou mimo, ⌈bude soudit⌉ Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!

5:13  Ty pak, kteříž jsou vně, Bůh soudí. Vyvrztež tedy toho zlého sami z sebe.

5:13  nam eos qui foris sunt, Deus judicabit. Auferte malum ex vobis ipsis.

Chapter 6

6:1  Dare any of you, having a matter against another, go to be judged before the unjust: and not before the saints?

6:1  Dare any of you, having a matter against another, go to law before the unjust, and not before the saints?

6:1  Jak to, že se někdo z vás opovažuje, má-li spor s druhým, jít k pohanským soudcům místo k bratřím?

6:1  Jak se někdo z vás odvažuje, když má s někým spor, soudit se před nespravedlivými, a ne před svatými?

6:1  Proč se někdo z vás odvažuje, když má nějakou věc proti druhému, soudit se před nevěřícími místo před svatými?

6:1  Smí někdo z vás, maje při s druhým, souditi se před nepravými, a ne před svatými?

6:1  Audet aliquis vestrum habens negotium adversus alterum, judicari apud iniquos, et non apud sanctos ?

6:2  Know you not that the saints shall judge this world? And if the world shall be judged by you, are you unworthy to judge the smallest matters?

6:2  Do ye not know that the saints shall judge the world? and if the world shall be judged by you, are ye unworthy to judge the smallest matters?

6:2  Což nevíte, že Boží lid bude soudit svět? Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?

6:2  Copak nevíte, že svatí budou soudit svět? Když máte jednou soudit svět, to nejste schopní rozsoudit takové maličkosti?

6:2  Nevíte, že svatí budou soudit svět? A ⌈soudíte–li svět⌉, nejste hodni soudit maličkosti?

6:2  Nevíte-liž, že svatí svět souditi budou? I poněvadž od vás souzen býti má svět, kterakž nehodni jste těch nejmenších věcí rozsuzovati?

6:2  an nescitis quoniam sancti de hoc mundo judicabunt ? et si in vobis judicabitur mundus, indigni estis qui de minimis judicetis ?

6:3  Know you not that we shall judge angels? How much more things of this world?

6:3  Know ye not that we shall judge angels? how much more things that pertain to this life?

6:3  Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života!

6:3  Nevíte, že budeme soudit anděly? Čím spíše běžné životní záležitosti!

6:3  Nevíte, že budeme soudit anděly? Oč spíše záležitosti tohoto života!

6:3  Zdaliž nevíte, že anděly souditi budeme? Co pak tyto časné věci?

6:3  Nescitis quoniam angelos judicabimus ? quanto magis sæcularia ?

6:4  If therefore you have judgments of things pertaining to this world, set them to judge who are the most despised in the church.

6:4  If then ye have judgments of things pertaining to this life, set them to judge who are least esteemed in the church.

6:4  Máte-li spory o tyto všední záležitosti, proč se obracíte k těm, kdo nemají s církví nic společného?

6:4  Vy ale s takovými věcmi chodíte k soudu a přijímáte za soudce lidi, kteří v církvi nic neznamenají!

6:4  Když tedy máte soudní spory o věci tohoto života, ⌈ustanovujete za soudce⌉ ty, kteří ve sboru nemají vážnost?

6:4  Protož když byste měli míti soud o tyto časné věci, těmi, kteříž nejzadnější jsou v církvi, soud osaďte.

6:4  Sæcularia igitur judicia si habueritis : contemptibiles, qui sunt in ecclesia, illos constituite ad judicandum.

6:5  I speak to your shame. Is it so that there is not among you any one wise man that is able to judge between his brethren?

6:5  I speak to your shame. Is it so, that there is not a wise man among you? no, not one that shall be able to judge between his brethren?

6:5  K vašemu zahanbení to říkám. Cožpak není mezi vámi nikdo rozumný, kdo by dovedl rozsoudit spor mezi bratřími?

6:5  Říkám to k vaší hanbě. To mezi vámi není ani jeden moudrý, který by své bratry mohl rozsoudit?

6:5  To říkám k vaší hanbě. To není mezi vámi žádný moudrý člověk, který by mohl rozsoudit své bratry?

6:5  K zahanbeníť vašemu to pravím. Tak-liž není mezi vámi moudrého ani jednoho, kterýž by mohl rozsouditi mezi bratřími svými?

6:5  Ad verecundiam vestram dico. Sic non est inter vos sapiens quisquam, qui possit judicare inter fratrem suum ?

6:6  But brother goeth to law with brother: and that before unbelievers.

6:6  But brother goeth to law with brother, and that before the unbelievers.

6:6  Ale bratr se soudí s bratrem, a to před nevěřícími!

6:6  Ale bratr se soudí s bratrem, a to před nevěřícími!

6:6  Bratr s bratrem se soudí, a to před nevěřícími?

6:6  Ale bratr s bratrem soudí se, a to před nevěřícími?

6:6  Sed frater cum fratre judicio contendit : et hoc apud infideles ?

6:7  Already indeed there is plainly a fault among you, that you have law suits one with another. Why do you not rather take wrong? Why do you not rather suffer yourselves to be defrauded?

6:7  Now therefore there is utterly a fault among you, because ye go to law one with another. Why do ye not rather take wrong? why do ye not rather suffer yourselves to be defrauded?

6:7  Již to je vaše prohra, že se vůbec mezi sebou soudíte. Proč raději netrpíte křivdu? Proč raději nenesete škodu?

6:7  Už vůbec to, že se spolu soudíte, je vaše prohra. Proč raději nesnášíte křivdu? Proč raději netrpíte škodu?

6:7  Už vůbec to je vaše porážka, že se mezi sebou soudíte. Proč raději nesnášíte křivdu? Proč raději netrpíte škodu?

6:7  Již tedy konečně nedostatek mezi vámi jest, že soudy máte mezi sebou. Proč raději křivdy netrpíte? Proč raději škody nebéřete?

6:7  Jam quidem omnino delictum est in vobis, quod judicia habetis inter vos. Quare non magis injuriam accipitis ? quare non magis fraudem patimini ?

6:8  But you do wrong and defraud: and that to your brethren.

6:8  Nay, ye do wrong, and defraud, and that your brethren.

6:8  Vy však křivdíte a škodíte, a to bratřím!

6:8  Vy ale křivdíte a škodíte, a to vlastním bratrům!

6:8  Vy naopak křivdíte a okrádáte, a to bratry!

6:8  Nýbrž vy křivdu činíte, a k škodě přivodíte, a to bratří své.

6:8  Sed vos injuriam facitis, et fraudatis : et hoc fratribus.

6:9  Know you not that the unjust shall not possess the kingdom of God? Do not err: Neither fornicators nor idolaters nor adulterers:

6:9  Know ye not that the unrighteous shall not inherit the kingdom of God? Be not deceived: neither fornicators, nor idolaters, nor adulterers, nor effeminate, nor abusers of themselves with mankind,

6:9  Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,

6:9  Copak nevíte, že nespravedliví nebudou mít podíl na Božím království? Nepleťte se: Smilníci, modláři, cizoložníci, rozkošníci, zvrhlíci,

6:9  Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu,

6:9  Zdaliž nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou? Nemylte se, ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani měkcí, ani samcoložníci,

6:9  An nescitis quia iniqui regnum Dei non possidebunt ? Nolite errare : neque fornicarii, neque idolis servientes, neque adulteri,

6:10  Nor the effeminate nor liers with mankind nor thieves nor covetous nor drunkards nor railers nor extortioners shall possess the kingdom of God.

6:10  Nor thieves, nor covetous, nor drunkards, nor revilers, nor extortioners, shall inherit the kingdom of God.

6:10  ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.

6:10  zloději, lakomci, opilci, pomlouvači ani vydřiduchové nebudou mít podíl na Božím království.

6:10  zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.

6:10  Ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani zlolejci, ani dráči dědictví království Božího nedůjdou.

6:10  neque molles, neque masculorum concubitores, neque fures, neque avari, neque ebriosi, neque maledici, neque rapaces regnum Dei possidebunt.

6:11  And such some of you were. But you are washed: but you are sanctified: but you are justified: in the name of our Lord Jesus Christ and the Spirit of our God.

6:11  And such were some of you: but ye are washed, but ye are sanctified, but ye are justified in the name of the Lord Jesus, and by the Spirit of our God.

6:11  A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.

6:11  A takoví jste někteří byli, ale jste omyti, jste posvěceni a jste ospravedlněni jménem Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.

6:11  Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu [našeho] Pána Ježíše [Krista] a v Duchu našeho Boha.

6:11  A takoví jste někteří byli, ale obmyti jste, ale posvěceni jste, ale ospravedlněni jste ve jménu Pána Jezukrista a skrze Ducha Boha našeho.

6:11  Et hæc quidam fuistis : sed abluti estis, sed sanctificati estis, sed justificati estis in nomine Domini nostri Jesu Christi, et in Spiritu Dei nostri.

6:12  All things are lawful to me: but all things are not expedient. All things are lawful to me: but I will not be brought under the power of any.

6:12  All things are lawful unto me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but I will not be brought under the power of any.

6:12  ‚Všechno je mi dovoleno‘ - ano, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je mi dovoleno‘ - ano, ale ničím se nedám zotročit.

6:12  „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale ničím z toho se nedám ovládnout.

6:12  Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout.

6:12  Všecko mi sluší, ale ne všecko prospívá; všecko mi sluší, ale jáť žádné z těch věcí v moc nebudu podmaněn.

6:12  Omnia mihi licent, sed non omnia expediunt : omnia mihi licent, sed ego sub nullis redigar potestate.

6:13  Meat for the belly and the belly for the meats: but God shall destroy both it and them. But the body is not for fornication, but for the Lord: and the Lord for the body.

6:13  Meats for the belly, and the belly for meats: but God shall destroy both it and them. Now the body is not for fornication, but for the Lord; and the Lord for the body.

6:13  Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.

6:13  „Jídlo břichu a břicho jídlu – Bůh jednou zruší obojí.“ Budiž, tělo však nepatří smilstvu, ale Pánu a Pán tělu.

6:13  Pokrmy jsou pro břicho a břicho pro pokrmy. Bůh však zničí jedno i druhé. Tělo však nenáleží smilstvu, nýbrž Pánu, a Pán tělu.

6:13  Pokrmové břichu, a břicho pokrmům; Bůh pak i břicho i pokrmy zkazí. Ale tělo ne smilstvu, ale Pánu, a Pán tělu.

6:13  Esca ventri, et venter escis : Deus autem et hunc et has destruet : corpus autem non fornicationi, sed Domino : et Dominus corpori.

6:14  Now God hath raised up the Lord and will raise us up also by his power.

6:14  And God hath both raised up the Lord, and will also raise up us by his own power.

6:14  Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.

6:14  Tentýž Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.

6:14  A Bůh i Pána vzkřísil a vzkřísí i vás svou mocí.

6:14  Bůh pak i Pána vzkřísil, i nás také vzkřísí mocí svou.

6:14  Deus vero et Dominum suscitavit : et nos suscitabit per virtutem suam.

6:15  Know you not that your bodies are the members of Christ? Shall I then take the members of Christ and make them the members of an harlot? God forbid!

6:15  Know ye not that your bodies are the members of Christ? shall I then take the members of Christ, and make them the members of an harlot? God forbid.

6:15  Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!

6:15  Copak nevíte, že vaše těla jsou Kristovými údy? Mohu snad vzít údy Kristovy a učinit je údy nevěstky? To nikdy!

6:15  Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Vezmu tedy údy Kristovy a učiním je údy nevěstky? To ať se nestane!

6:15  Nevíte-liž, že těla vaše jsou oudové Kristovi? Což tedy vezma oudy Kristovy, učiním je oudy nevěstky? Odstup to.

6:15  Nescitis quoniam corpora vestra membra sunt Christi ? Tollens ergo membra Christi, faciam membra meretricis ? Absit.

6:16  Or know you not that he who is joined to a harlot is made one body? For they shall be, saith he, two in one flesh.

6:16  What? know ye not that he which is joined to an harlot is one body? for two, saith he, shall be one flesh.

6:16  Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno ‚budou ti dva jedno tělo‘.

6:16  Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: „Ti dva budou jedno tělo.“

6:16  Nebo nevíte, že kdo se připojuje k nevěstce, je s ní jedno tělo? Neboť Písmo praví: ⌈Stanou se ti dva jedním tělem.⌉

6:16  Zdaliž nevíte, že kdož se připojuje k nevěstce, jedno tělo jest s ní? Nebo dí: Budou dva jedno tělo.

6:16  An nescitis quoniam qui adhæret meretrici, unum corpus efficitur ? Erunt enim (inquit) duo in carne una.

6:17  But he who is joined to the Lord is one spirit.

6:17  But he that is joined unto the Lord is one spirit.

6:17  Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.

6:17  Kdo se však spojuje s Pánem, je s ním jeden duch.

6:17  Kdo se však připojuje k Pánu, je s ním jeden duch.

6:17  Ten pak, kdož se připojuje Pánu, jeden duch jest s ním.

6:17  Qui autem adhæret Domino, unus spiritus est.

6:18  Fly fornication. Every sin that a man doth is without the body: but he that committeth fornication sinneth against his own body.

6:18  Flee fornication. Every sin that a man doeth is without the body; but he that committeth fornication sinneth against his own body.

6:18  Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.

6:18  Utíkejte před smilstvem! Žádný jiný lidský hřích se netýká těla; kdo ale smilní, hřeší proti vlastnímu tělu.

6:18  Utíkejte před smilstvem! Každé prohřešení, kterého by se člověk dopustil, ⌈se netýká těla⌉. Kdo však smilní, hřeší proti vlastnímu tělu.

6:18  Utíkejte smilstva. Všeliký hřích, kterýžkoli učinil by člověk, kromě těla jest, ale kdož smilní, ten proti svému vlastnímu tělu hřeší.

6:18  Fugite fornicationem. Omne peccatum, quodcumque fecerit homo, extra corpus est : qui autem fornicatur, in corpus suum peccat.

6:19  Or know you not that your members are the temple of the Holy Ghost, who is in you, whom you have from God: and you are not your own?

6:19  What? know ye not that your body is the temple of the Holy Ghost which is in you, which ye have of God, and ye are not your own?

6:19  Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!

6:19  Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě;

6:19  Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? ⌈Nevíte, že nejste sami svoji?⌉

6:19  Zdaliž nevíte, že tělo vaše jest chrám Ducha svatého v vás? Kteréhož máte od Boha, a nejste sami svoji.

6:19  An nescitis quoniam membra vestra, templum sunt Spiritus Sancti, qui in vobis est, quem habetis a Deo, et non estis vestri ?

6:20  For you are bought with a great price. Glorify and bear God in your body.

6:20  For ye are bought with a price: therefore glorify God in your body, and in your spirit, which are God’s.

6:20  Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.

6:20  byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu.

6:20  Byli jste přece koupeni za velikou cenu; oslavte tedy ⌈svým tělem⌉ Boha.

6:20  Nebo koupeni jste za mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem svým i duchem svým, kteréžto věci Boží jsou.

6:20  Empti enim estis pretio magno. Glorificate, et portate Deum in corpore vestro.

Chapter 7

7:1  Now concerning the things whereof you wrote to me: It is good for a man not to touch a woman.

7:1  Now concerning the things whereof ye wrote unto me: It is good for a man not to touch a woman.

7:1  Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy.

7:1  Pokud jde o to, jak jste psali: „Pro muže je lepší obejít se bez ženy“ –

7:1  O tom, co jste [mi] psali: Pro člověka je dobré, aby se nedotýkal ženy.

7:1  S strany pak toho, o čemž jste mi psali, dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.

7:1  De quibus autem scripsistis mihi : Bonum est homini mulierem non tangere :

7:2  But for fear of fornication, let every man have his own wife: and let every woman have her own husband.

7:2  Nevertheless, to avoid fornication, let every man have his own wife, and let every woman have her own husband.

7:2  Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.

7:2  budiž, ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý muž manželku a každá žena manžela.

7:2  Ale ⌈abyste se vyvarovali smilstva⌉, ať má každý svou ženu a každá ať má svého muže.

7:2  Ale z příčiny smilstva, jeden každý manželku svou měj, a jedna každá měj muže svého.

7:2  propter fornicationem autem unusquisque suam uxorem habeat, et unaquæque suum virum habeat.

7:3  Let the husband render the debt to his wife: and the wife also in like manner to the husband.

7:3  Let the husband render unto the wife due benevolence: and likewise also the wife unto the husband.

7:3  Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.

7:3  Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži.

7:3  Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži.

7:3  Muž k ženě povinnou přívětivost prokazuj, podobně též i žena k muži.

7:3  Uxori vir debitum reddat : similiter autem et uxor viro.

7:4  The wife hath not power of her own body: but the husband. And in like manner the husband also hath not power of his own body: but the wife.

7:4  The wife hath not power of her own body, but the husband: and likewise also the husband hath not power of his own body, but the wife.

7:4  Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.

7:4  Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce.

7:4  Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.

7:4  Žena svého vlastního těla v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.

7:4  Mulier sui corporis potestatem non habet, sed vir. Similiter autem et vir sui corporis potestatem non habet, sed mulier.

7:5  Defraud not one another, except, perhaps, by consent, for a time, that you may give yourselves to prayer: and return together again, lest Satan tempt you for your incontinency.

7:5  Defraud ye not one the other, except it be with consent for a time, that ye may give yourselves to fasting and prayer; and come together again, that Satan tempt you not for your incontinency.

7:5  Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.

7:5  Neodpírejte se jeden druhému – jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás nepokoušel satan, kdybyste se nemohli ovládnout.

7:5  Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu, a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan.

7:5  Neoklamávejte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a zase spolu se sejděte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.

7:5  Nolite fraudare invicem, nisi forte ex consensu ad tempus, ut vacetis orationi : et iterum revertimini in idipsum, ne tentet vos Satanas propter incontinentiam vestram.

7:6  But I speak this by indulgence, not by commandment.

7:6  But I speak this by permission, and not of commandment.

7:6  To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz.

7:6  To, co tu říkám, však není příkaz, ale svolení.

7:6  To říkám jako dovolení, ne jako příkaz.

7:6  Ale totoť pravím podlé dopuštění, ne podlé rozkazu.

7:6  Hoc autem dico secundum indulgentiam, non secundum imperium.

7:7  For I would that all men were even as myself. But every one hath his proper gift from God: one after this manner, and another after that.

7:7  For I would that all men were even as I myself. But every man hath his proper gift of God, one after this manner, and another after that.

7:7  Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.

7:7  Přál bych si, aby všichni byli jako já, každý má ale od Boha svůj vlastní dar, jeden tak a druhý jinak.

7:7  Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování od Boha, jeden tak, druhý jinak.

7:7  Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.

7:7  Volo enim omnes vos esse sicut meipsum : sed unusquisque proprium donum habet ex Deo : alius quidem sic, alius vero sic.

7:8  But I say to the unmarried and to the widows: It is good for them if they so continue, even as I.

7:8  I say therefore to the unmarried and widows, It is good for them if they abide even as I.

7:8  Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já.

7:8  Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.

7:8  Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já.

7:8  Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, zůstali-li by tak jako já.

7:8  Dico autem non nuptis, et viduis : bonum est illis si sic permaneant, sicut et ego.

7:9  But if they do not contain themselves, let them marry. For it is better to marry than to be burnt.

7:9  But if they cannot contain, let them marry: for it is better to marry than to burn.

7:9  Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.

7:9  Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství než být spalován touhou.

7:9  Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí.

7:9  Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.

7:9  Quod si non se continent, nubant. Melius est enim nubere, quam uri.

7:10  But to them that are married, not I, but the Lord, commandeth that the wife depart not from her husband.

7:10  And unto the married I command, yet not I, but the Lord, Let not the wife depart from her husband:

7:10  Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.

7:10  Pro ty, kdo žijí v manželství, mám nikoli své, ale Pánovo přikázání: Manželka ať od muže neodchází.

7:10  Manželům však nařizuji -- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela.

7:10  Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželko od muže neodcházej.

7:10  Iis autem qui matrimonio juncti sunt, præcipio non ego, sed Dominus, uxorem a viro non discedere :

7:11  And if she depart, that she remain unmarried or be reconciled to her husband. And let not the husband put away his wife.

7:11  But and if she depart, let her remain unmarried, or be reconciled to her husband: and let not the husband put away his wife.

7:11  A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.

7:11  Pokud přece odejde, ať zůstane nevdaná anebo ať se smíří s manželem. Stejně tak muž ať neopouští manželku.

7:11  Když by však přece odešla, ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.

7:11  Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, aneb smiř se s mužem. Tolikéž muži nepropouštěj ženy.

7:11  quod si discesserit, manere innuptam, aut viro suo reconciliari. Et vir uxorem non dimittat.

7:12  For to the rest I speak, not the Lord. If any brother hath a wife that believeth not and she consent to dwell with him: let him not put her away.

7:12  But to the rest speak I, not the Lord: If any brother hath a wife that believeth not, and she be pleased to dwell with him, let him not put her away.

7:12  Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští.

7:12  Ostatním říkám já, nikoli Pán: Má-li některý bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním zůstat, ať ji neopouští.

7:12  Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr nevěřící ženu a ona je ochotna s ním žít, ať ji neopouští.

7:12  Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.

7:12  Nam ceteris ego dico, non Dominus. Si quis frater uxorem habet infidelem, et hæc consentit habitare cum illo, non dimittat illam.

7:13  And if any woman hath a husband that believeth not and he consent to dwell with her: let her not put away her husband.

7:13  And the woman which hath an husband that believeth not, and if he be pleased to dwell with her, let her not leave him.

7:13  A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.

7:13  Stejně tak, má-li některá žena nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.

7:13  A má–li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, ať svého muže neopouští.

7:13  A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.

7:13  Et si qua mulier fidelis habet virum infidelem, et hic consentit habitare cum illa, non dimittat virum :

7:14  For the unbelieving husband is sanctified by the believing wife: and the unbelieving wife is sanctified by the believing husband. Otherwise your children should be unclean: but now they are holy.

7:14  For the unbelieving husband is sanctified by the wife, and the unbelieving wife is sanctified by the husband: else were your children unclean; but now are they holy.

7:14  Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!

7:14  Nevěřící manžel je totiž posvěcen svou ženou; stejně tak nevěřící manželka je posvěcena svým věřícím manželem. Jinak by totiž vaše děti byly nečisté, jsou ale přece svaté.

7:14  Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ⌈ve svém muži⌉. Vždyť jinak by vaše děti byly nečisté, avšak nyní jsou svaté.

7:14  Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.

7:14  sanctificatus est enim vir infidelis per mulierem fidelem, et sanctificata est mulier infidelis per virum fidelem : alioquin filii vestri immundi essent, nunc autem sancti sunt.

7:15  But if the unbeliever depart, let him depart. For a brother or sister is not under servitude in such cases. But God hath called us in peace.

7:15  But if the unbelieving depart, let him depart. A brother or a sister is not under bondage in such cases: but God hath called us to peace.

7:15  Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji.

7:15  Pokud však nevěřící chce odejít, ať odejde. Bratr ani sestra nejsou v takových případech vázáni. Bůh vás povolal k pokoji.

7:15  Jestliže se však nevěřící ⌈chce rozvést⌉, ať se rozvede. Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji.

7:15  Pakliť nevěřící odjíti chce, nechť jde. Neníť manem bratr neb sestra v takových věcech, ale ku pokoji povolal nás Bůh.

7:15  Quod si infidelis discedit, discedat : non enim servituti subjectus est frater, aut soror in hujusmodi : in pace autem vocavit nos Deus.

7:16  For how knowest thou, O wife, whether thou shalt save thy husband? Or how knowest thou, O man, whether thou shalt save thy wife?

7:16  For what knowest thou, O wife, whether thou shalt save thy husband? or how knowest thou, O man, whether thou shalt save thy wife?

7:16  Víš snad, ženo, zda se ti podaří přivést muže ke spáse? Víš snad, muži, zda se ti podaří přivést ženu ke spáse?

7:16  Copak víš, ženo, zda zachráníš manžela? Copak víš, muži, zda zachráníš manželku?

7:16  Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

7:16  A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Aneb co ty víš, muži, získáš-li ženu?

7:16  Unde enim scis mulier, si virum salvum facies ? aut unde scis vir, si mulierem salvam facies ?

7:17  But as the Lord hath distributed to every one, as God hath called every one: so let him walk. And so in all churches I teach.

7:17  But as God hath distributed to every man, as the Lord hath called every one, so let him walk. And so ordain I in all churches.

7:17  Každý ať žije v tom postavení, které měl od Pána, když ho povolal k víře. A tak to nařizuji v církvích všude.

7:17  Ať tedy každý žije, jak mu Pán určil a jak ho Bůh povolal. Toto pravidlo předkládám všem církvím.

7:17  Jenom ať každý žije tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. Tak to také přikazuji ve všech sborech.

7:17  Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh, a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.

7:17  Nisi unicuique sicut divisit Dominus, unumquemque sicut vocavit Deus, ita ambulet, et sicut in omnibus ecclesiis doceo.

7:18  Is any man called, being circumcised? Let him not procure uncircumcision. Is any man called in uncircumcision? Let him not be circumcised.

7:18  Is any man called being circumcised? let him not become uncircumcised. Is any called in uncircumcision? let him not be circumcised.

7:18  Jsi povolán jako žid? Nezatajuj svou obřízku. Jsi povolán jako pohan? Nedávej se obřezat.

7:18  Kdo byl povolán jako obřezaný, ať se nedělá neobřezaným. Kdo je povolán jako neobřezaný, ať se nedává obřezat.

7:18  Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? Ať se nedává obřezat.

7:18  Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřízky. V neobřízce někdo povolán jest? Neobřezuj se.

7:18  Circumcisus aliquis vocatus est ? non adducat præputium. In præputio aliquis vocatus est ? non circumcidatur.

7:19  Circumcision is nothing and uncircumcision is nothing: but the observance of the commandments of God.

7:19  Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing, but the keeping of the commandments of God.

7:19  Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání.

7:19  Nezáleží přece na obřízce nebo neobřízce, ale na poslušnosti Božích přikázání.

7:19  Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání.

7:19  Obřízka nic není, též neobřízka nic není, ale zachovávání přikázaní Božích.

7:19  Circumcisio nihil est, et præputium nihil est : sed observatio mandatorum Dei.

7:20  Let every man abide in the same calling in which he was called.

7:20  Let every man abide in the same calling wherein he was called.

7:20  Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal.

7:20  Ať každý zůstává v postavení, ve kterém byl povolán.

7:20  Každý ať zůstává v tom postavení, ve kterém byl povolán.

7:20  Jeden každý v tom povolání, v němž povolán jest, zůstávej.

7:20  Unusquisque in qua vocatione vocatus est, in ea permaneat.

7:21  Wast thou called, being a bondman? Care not for it: but if thou mayest be made free, use it rather.

7:21  Art thou called being a servant? care not for it: but if thou mayest be made free, use it rather.

7:21  Byl jsi povolán jako otrok? Netrap se tím. Ale kdyby ses mohl stát svobodným, raději toho použij.

7:21  Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. Pokud se ale můžeš stát svobodným, určitě toho využij.

7:21  Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. ⌈Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij⌉.

7:21  Služebníkem povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.

7:21  Servus vocatus es ? non sit tibi curæ : sed et si potes fieri liber, magis utere.

7:22  For he that is called in the Lord, being a bondman, is the freeman of the Lord. Likewise he that is called, being free, is the bondman of Christ.

7:22  For he that is called in the Lord, being a servant, is the Lord’s freeman: likewise also he that is called, being free, is Christ’s servant.

7:22  Koho Pán povolal jako otroka, má v Pánu svobodu. Koho povolal jako svobodného, je v poddanství Kristově.

7:22  Koho Pán povolal jako otroka, ten je v Pánu osvobozen. Podobně koho Kristus povolal jako svobodného, ten se stal jeho otrokem.

7:22  Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův.

7:22  Nebo kdož jest v Pánu povolán služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán svobodný, služebník jest Kristův.

7:22  Qui enim in Domino vocatus est servus, libertus est Domini : similiter qui liber vocatus est, servus est Christi.

7:23  You are bought with a price: be not made the bondslaves of men.

7:23  Ye are bought with a price; be not ye the servants of men.

7:23  Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!

7:23  Byli jste draze vykoupeni; nestávejte se otroky lidí.

7:23  Byli jste koupeni za velikou cenu. Nebuďte otroky lidí.

7:23  Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

7:23  Pretio empti estis : nolite fieri servi hominum.

7:24  Brethren, let every man, wherein he was called, therein abide with God.

7:24  Brethren, let every man, wherein he is called, therein abide with God.

7:24  V čem byl kdo povolán, bratří, v tom ať před Bohem zůstane.

7:24  Bratři, ať každý před Bohem zůstává tak, jak byl povolán.

7:24  Bratři, každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.

7:24  Jeden každý jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

7:24  Unusquisque in quo vocatus est, fratres, in hoc permaneat apud Deum.

7:25  Now, concerning virgins, I have no commandment of the Lord: but I give counsel, as having obtained mercy of the Lord, to be faithful.

7:25  Now concerning virgins I have no commandment of the Lord: yet I give my judgment, as one that hath obtained mercy of the Lord to be faithful.

7:25  Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry.

7:25  Pokud jde o neprovdané, nemám od Pána žádný příkaz, ale dám vám radu jako někdo, komu Pán pomohl být věrným.

7:25  Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, dávám však radu jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství být věrným.

7:25  O pannách pak přikázaní Páně nemám, ale však radu dávám, jako ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

7:25  De virginibus autem præceptum Domini non habeo : consilium autem do, tamquam misericordiam consecutus a Domino, ut sim fidelis.

7:26  I think therefore that this is good for the present necessity: that it is good for a man so to be.

7:26  I suppose therefore that this is good for the present distress, I say, that it is good for a man so to be.

7:26  Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je.

7:26  Myslím si, že vzhledem k současné tísni je pro člověka lepší zůstat, jak je.

7:26  Myslím tedy, že vzhledem k ⌈nynější tísni⌉ je dobré, aby člověk ⌈zůstal tak, jak je⌉.

7:26  Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

7:26  Existimo ergo hoc bonum esse propter instantem necessitatem, quoniam bonum est homini sic esse.

7:27  Art thou bound to a wife? Seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? Seek not a wife.

7:27  Art thou bound unto a wife? seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? seek not a wife.

7:27  Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej.

7:27  Jsi v manželském svazku? Nesnaž se o rozvod. Jsi rozveden? Nesnaž se najít ženu.

7:27  Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný? Nehledej si ženu.

7:27  Přivázáns k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi prost od ženy? Nehledej ženy.

7:27  Alligatus es uxori ? noli quærere solutionem. Solutus es ab uxore ? noli quærere uxorem.

7:28  But if thou take a wife, thou hast not sinned. And if a virgin marry, she hath not sinned: nevertheless, such shall have tribulation of the flesh. But I spare you.

7:28  But and if thou marry, thou hast not sinned; and if a virgin marry, she hath not sinned. Nevertheless such shall have trouble in the flesh: but I spare you.

7:28  Ale i když se oženíš, nezhřešíš. A vdá-li se dívka, nezhřeší. Dolehne však na ně tíseň tohoto času. Toho vás chci ušetřit.

7:28  I když se ale oženíš anebo když se dívka vdá, není to žádný hřích. Jen se vás snažím ušetřit běžných potíží.

7:28  Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdá–li se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle a toho vás chci ušetřit.

7:28  Pakli bys se i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

7:28  Si autem acceperis uxorem, non peccasti. Et si nupserit virgo, non peccavit : tribulationem tamen carnis habebunt hujusmodi. Ego autem vobis parco.

7:29  This therefore I say, brethren: The time is short. It remaineth, that they also who have wives be as if they had none:

7:29  But this I say, brethren, the time is short: it remaineth, that both they that have wives be as though they had none;

7:29  Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli,

7:29  Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí,

7:29  Ale toto vám, bratři, říkám, [že] čas je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli;

7:29  Ale totoť pravím, bratří, poněvadž čas ostatní jest ukrácený, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli,

7:29  Hoc itaque dico, fratres : tempus breve est : reliquum est, ut et qui habent uxores, tamquam non habentes sint :

7:30  And they that weep, as though they wept not: and they that rejoice, as if they rejoiced not: and they that buy as if they possessed not:

7:30  And they that weep, as though they wept not; and they that rejoice, as though they rejoiced not; and they that buy, as though they possessed not;

7:30  a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili,

7:30  ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili

7:30  a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili;

7:30  A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž radují se, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

7:30  et qui flent, tamquam non flentes : et qui gaudent, tamquam non gaudentes : et qui emunt, tamquam non possidentes :

7:31  And they that use this world, as if they used it not. For the fashion of this world passeth away.

7:31  And they that use this world, as not abusing it: for the fashion of this world passeth away.

7:31  a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí.

7:31  a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

7:31  a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali; neboť způsob tohoto světa pomíjí.

7:31  A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

7:31  et qui utuntur hoc mundo, tamquam non utantur : præterit enim figura hujus mundi.

7:32  But I would have you to be without solicitude. He that is without a wife is solicitous for the things that belong to the Lord: how he may please God.

7:32  But I would have you without carefulness. He that is unmarried careth for the things that belong to the Lord, how he may please the Lord:

7:32  Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu,

7:32  Proto bych rád, abyste se nezatěžovali starostmi. Svobodný se stará o věci svého Pána, aby se líbil Pánu,

7:32  Chci, abyste byli bez starostí. Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu,

7:32  Chciť pak, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

7:32  Volo autem vos sine sollicitudine esse. Qui sine uxore est, sollicitus est quæ Domini sunt, quomodo placeat Deo.

7:33  But he that is with a wife is solicitous for the things of the world: how he may please his wife. And he is divided.

7:33  But he that is married careth for the things that are of the world, how he may please his wife.

7:33  ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen.

7:33  ale ženatý se stará o věci světa, aby se líbil své ženě,

7:33  ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ⌈ženě,

7:33  Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, jak by se líbil ženě.

7:33  Qui autem cum uxore est, sollicitus est quæ sunt mundi, quomodo placeat uxori, et divisus est.

7:34  And the unmarried woman and the virgin thinketh on the things of the Lord: that she may be holy both in body and in spirit. But she that is married thinketh on the things of the world: how she may please her husband.

7:34  There is difference also between a wife and a virgin. The unmarried woman careth for the things of the Lord, that she may be holy both in body and in spirit: but she that is married careth for the things of the world, how she may please her husband.

7:34  Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži.

7:34  a tak je rozpolcen. Nevdaná žena a svobodná dívka se stará o věci svého Pána, aby byla svatá tělem i duchem, ale vdaná se stará o věci světa, aby se líbila svému muži.

7:34  a je rozdělený. Neprovdaná žena a panna⌉ se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.

7:34  Rozdílnéť jsou žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbila muži.

7:34  Et mulier innupta, et virgo, cogitat quæ Domini sunt, ut sit sancta corpore, et spiritu. Quæ autem nupta est, cogitat quæ sunt mundi, quomodo placeat viro.

7:35  And this I speak for your profit, not to cast a snare upon you, but for that which is decent and which may give you power to attend upon the Lord, without impediment.

7:35  And this I speak for your own profit; not that I may cast a snare upon you, but for that which is comely, and that ye may attend upon the Lord without distraction.

7:35  To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, ale abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování.

7:35  Neříkám to proto, abych vás nějak omezoval, ale abych vám pomohl vést počestný život v bezvýhradné oddanosti Pánu.

7:35  Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych ⌈vás omezoval⌉, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.

7:35  Totoť pak k vašemu dobrému pravím, ne abych na vás osídlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi, bez všeliké roztržitosti.

7:35  Porro hoc ad utilitatem vestram dico : non ut laqueum vobis injiciam, sed ad id, quod honestum est, et quod facultatem præbeat sine impedimento Dominum obsecrandi.

7:36  But if any man think that he seemeth dishonoured with regard to his virgin, for that she is above the age, and it must so be: let him do what he will. He sinneth not if she marry.

7:36  But if any man think that he behaveth himself uncomely toward his virgin, if she pass the flower of her age, and need so require, let him do what he will, he sinneth not: let them marry.

7:36  Domnívá-li se někdo, že jedná nečestně vůči své snoubence, která je už ve zralém věku, a že se patří, aby si ji vzal, ať udělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou.

7:36  Pokud má někdo za to, že vůči své snoubence jedná nečestně, že už je nejvyšší čas a není zbytí, pak ať udělá, po čem touží – jen ať se vezmou, to přece není hřích.

7:36  Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně, která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou.

7:36  Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

7:36  Si quis autem turpem se videri existimat super virgine sua, quod sit superadulta, et ita oportet fieri : quod vult faciat : non peccat, si nubat.

7:37  For he that hath determined, being steadfast in his heart, having no necessity, but having power of his own will: and hath judged this in his heart, to keep his virgin, doth well.

7:37  Nevertheless he that standeth stedfast in his heart, having no necessity, but hath power over his own will, and hath so decreed in his heart that he will keep his virgin, doeth well.

7:37  Ale kdo je v nitru pevný, nic ho nenutí, má v moci svou vlastní vůli a pevně se rozhodl, že se s ní neožení, jedná dobře.

7:37  Kdo je však vnitřně přesvědčen a nic ho nenutí, ale sám se v srdci dobrovolně rozhodl, že si tu dívku nevezme, je to v pořádku.

7:37  Kdo je však pevný ve svém srdci a není ničím nucen, ale ⌈má v moci svou vůli⌉ a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.

7:37  Ale kdož se pevně ustavil v srdci, a není mu toho nouze, ale v moci má svou vlastní vůli, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

7:37  Nam qui statuit in corde suo firmus, non habens necessitatem, potestatem autem habens suæ voluntatis, et hoc judicavit in corde suo, servare virginem suam, bene facit.

7:38  Therefore both he that giveth his virgin in marriage doth well: and he that giveth her not doth better.

7:38  So then he that giveth her in marriage doeth well; but he that giveth her not in marriage doeth better.

7:38  Takže kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe.

7:38  Zkrátka, kdo se žení, dělá dobře, a kdo se nežení, dělá ještě lépe.

7:38  Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.

7:38  A tak ten, kdož vdává, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

7:38  Igitur et qui matrimonio jungit virginem suam, bene facit : et qui non jungit, melius facit.

7:39  A woman is bound by the law as long as her husband liveth: but if her husband die, she is at liberty. Let her marry to whom she will: only in the Lord.

7:39  The wife is bound by the law as long as her husband liveth; but if her husband be dead, she is at liberty to be married to whom she will; only in the Lord.

7:39  Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu.

7:39  Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Pokud její muž zemře, je svobodná; může si vzít, koho chce, ale pouze v Pánu.

7:39  Žena je vázána [zákonem] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu.

7:39  Žena přivázána jest zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

7:39  Mulier alligata est legi quanto tempore vir ejus vivit, quod si dormierit vir ejus, liberata est : cui vult nubat, tantum in Domino.

7:40  But more blessed shall she be, if she so remain, according to my counsel. And I think that I also have the spirit of God.

7:40  But she is happier if she so abide, after my judgment: and I think also that I have the Spirit of God.

7:40  Po mém soudu bude však pro ni lépe, zůstane-li tak; myslím, že i já mám Ducha Božího.

7:40  Osobně si ale myslím, že bude šťastnější, když zůstane, jak je. A mám za to, že i já mám Božího Ducha.

7:40  Podle mého mínění je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího.

7:40  Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podlé mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

7:40  Beatior autem erit si sic permanserit secundum meum consilium : puto autem quod et ego Spiritum Dei habeam.

Chapter 8

8:1  Now concerning those things that are sacrificed to idols: we know we all have knowledge. Knowledge puffeth up: but charity edifieth.

8:1  Now as touching things offered unto idols, we know that we all have knowledge. Knowledge puffeth up, but charity edifieth.

8:1  Pokud jde o maso obětované modlám, víme, že ‚všichni máme poznání‘. Poznání však vede k domýšlivosti, kdežto láska buduje.

8:1  Pokud jde o maso obětované modlám: Ano, víme, že „všichni jsme došli poznání“. Poznání ovšem nadýmá, zatímco láska buduje.

8:1  Pokud jde o maso obětované modlám, víme, že všichni máme poznání. Poznání ⌈činí člověka domýšlivým⌉, ale láska buduje.

8:1  V těch pak věcech, kteréž modlám obětovány bývají, víme, že všickni známost máme. A známost nadýmá, ale láska vzdělává.

8:1  De iis autem quæ idolis sacrificantur, scimus quia omnes scientiam habemus. Scientia inflat, caritas vero ædificat.

8:2  And if any man think that he knoweth any thing, he hath not yet known as he ought to know.

8:2  And if any man think that he knoweth any thing, he knoweth nothing yet as he ought to know.

8:2  Jestliže si někdo myslí, že něco už plně poznal, ten ještě nepoznal tak, jak je třeba.

8:2  Kdo si myslí, že něco ví, ještě neví tak, jak by vědět měl.

8:2  Jestliže se někdo domnívá, že něco poznal, nepoznal ještě tak, jak je třeba poznat.

8:2  Zdá-li se pak komu, že něco umí, ještě nic nepoznal, tak jakž by měl znáti.

8:2  Si quis autem se existimat scire aliquid, nondum cognovit quemadmodum oporteat eum scire.

8:3  But if any man love God, the same is known by him.

8:3  But if any man love God, the same is known of him.

8:3  Kdo však miluje Boha, je od něho poznán.

8:3  Kdo ale miluje Boha, ten má poznání od něj.

8:3  Jestliže však někdo miluje Boha, Bůh ho zná.

8:3  Ale jestliže kdo miluje Boha, tenť jest vyučen od něho,

8:3  Si quis autem diligit Deum, hic cognitus est ab eo.

8:4  But as for the meats that are sacrificed to idols, we know that an idol is nothing in the world and that there is no God but one.

8:4  As concerning therefore the eating of those things that are offered in sacrifice unto idols, we know that an idol is nothing in the world, and that there is none other God but one.

8:4  Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.

8:4  Pokud tedy jde o požívání masa obětovaného modlám: Víme, že „modla neznamená vůbec nic“ a že „není žádný Bůh než jediný“.

8:4  Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modla ve světě není nic a že není žádný [jiný] Bůh, jen Jeden.

8:4  A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, víme, že modla na světě nic není, a že není jiného žádného Boha než jeden.

8:4  De escis autem quæ idolis immolantur, scimus quia nihil est idolum in mundo, et quod nullus est Deus, nisi unus.

8:5  For although there be that are called gods, either in heaven or on earth (for there be gods many and lords many):

8:5  For though there be that are called gods, whether in heaven or in earth, (as there be gods many, and lords many,)

8:5  I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů -

8:5  Na nebi i na zemi jsou sice různí takzvaní bohové (a takových „bohů“ a „pánů“ je celá řada),

8:5  Neboť i když jsou takzvaní bohové, ať už v nebi nebo na zemi -- jakože jsou mnozí bohové a mnozí páni --

8:5  Nebo ačkoli jsou někteří, ješto slovou bohové, i na nebi i na zemi, (jakož jsou mnozí bohové, a páni mnozí,)

8:5  Nam etsi sunt qui dicantur dii sive in cælo, sive in terra (siquidem sunt dii multi, et domini multi) :

8:6  Yet to us there is but one God, the Father, of whom are all things, and we unto him: and one Lord Jesus Christ, by whom are all things, and we by him.

8:6  But to us there is but one God, the Father, of whom are all things, and we in him; and one Lord Jesus Christ, by whom are all things, and we by him.

8:6  my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.

8:6  pro nás je ale jen jediný Bůh – Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán – Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj.

8:6  my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho.

8:6  Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v něm, a jednoho Pána Ježíše Krista, skrze něhož všecko, i my skrze něho.

8:6  nobis tamen unus est Deus, Pater, ex quo omnia, et nos in illum : et unus Dominus Jesus Christus, per quem omnia, et nos per ipsum.

8:7  But there is not knowledge in every one. For some until this present, with conscience of the idol, eat as a thing sacrificed to an idol: and their conscience, being weak, is defiled.

8:7  Howbeit there is not in every man that knowledge: for some with conscience of the idol unto this hour eat it as a thing offered unto an idol; and their conscience being weak is defiled.

8:7  Ale všichni nemají toto poznání. Někteří jsou až podnes tak zvyklí na modly, že jedí toto maso jako oběti modlám; jejich svědomí je nejisté, a proto je poskvrněno.

8:7  Všichni ale k tomuto poznání nedošli. Někteří jsou dosud tak zvyklí na modly, že jsou k požívání takového masa choulostiví a mají pak špatné svědomí.

8:7  Ale ne ve všech je to poznání. Někteří až dosud ⌈jsou zvyklí na modlu a⌉ jedí toto maso jako obětované modlám, a jejich svědomí, protože je slabé, se poskvrňuje.

8:7  Ale ne ve všechť jest to umění. Nebo někteří s svědomím pro modlu až do dnes jako modlám obětované jedí, a svědomí jejich, jsuci mdlé, poškvrňuje se.

8:7  Sed non in omnibus est scientia. Quidam autem cum conscientia usque nunc idoli, quasi idolothytum manducant : et conscientia ipsorum cum sit infirma, polluitur.

8:8  But meat doth not commend us to God. For neither, if we eat, shall we have the more: nor, if we eat not, shall we have the less.

8:8  But meat commendeth us not to God: for neither, if we eat, are we the better; neither, if we eat not, are we the worse.

8:8  Pokrm nás Bohu nepřiblíží; nejíme-li obětované maso, nic neztrácíme, jíme-li, nic nezískáme.

8:8  Jídlo nás ovšem k Bohu nepřiblíží. Pokud nejíme, nejsme o nic horší, a pokud jíme, nejsme o nic lepší.

8:8  Pokrm nás ⌈k Bohu nepřiblíží⌉. Nejíme–li, nic neztrácíme, a jíme–li, nic nezískáváme.

8:8  Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budeme-li jísti, nic tím lepší nebudeme, a nebudeme-li jísti, nic horší nebudeme.

8:8  Esca autem nos non commendat Deo. Neque enim si manducaverimus, abundabimus : neque si non manducaverimus, deficiemus.

8:9  But take heed lest perhaps this your liberty become a stumblingblock to the weak.

8:9  But take heed lest by any means this liberty of yours become a stumblingblock to them that are weak.

8:9  Dejte si pozor, aby se tato vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé.

8:9  Dejte ale pozor, aby se ta vaše svoboda nestala pro slabší kamenem úrazu.

8:9  Dejte si však pozor, aby se vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé.

8:9  Ale vizte, aťby snad ta vaše moc nebyla k urážce mdlým.

8:9  Videte autem ne forte hæc licentia vestra offendiculum fiat infirmis.

8:10  For if a man see him that hath knowledge sit at meat in the idol's temple, shall not his conscience, being weak, be emboldened to eat those things which are sacrificed to idols?

8:10  For if any man see thee which hast knowledge sit at meat in the idol’s temple, shall not the conscience of him which is weak be emboldened to eat those things which are offered to idols;

8:10  Když někdo tebe, který máš poznání, uvidí za stolem v pohanském chrámě, zda tím nepřivedeš svědomí toho slabého bratra k tomu, aby také jedl maso obětované modlám?

8:10  Co kdyby tě někdo viděl – tebe, který jsi „došel poznání“ – jak sedíš u jídla v chrámě modloslužby? Nenechá se ten slabší proti svému svědomí strhnout, aby jedl maso obětované modlám?

8:10  Neboť když někdo tebe, který máš poznání, uvidí sedět za stolem v modlářském chrámě, nebude jeho svědomí, bude–li slabý, přivedeno k tomu, aby jedl maso obětované modlám?

8:10  Nebo uzří-li kdo tebe, majícího známost, a ty sedíš při pokrmu modlám obětovaném, zdaliž svědomí toho, kterýž jest mdlý, nebude přivedeno k tomu, aby také jedl modlám obětované?

8:10  Si enim quis viderit eum, qui habet scientiam, in idolio recumbentem : nonne conscientia ejus, cum sit infirma, ædificabitur ad manducandum idolothyta ?

8:11  And through thy knowledge shall the weak brother perish, for whom Christ hath died?

8:11  And through thy knowledge shall the weak brother perish, for whom Christ died?

8:11  Jenže tak bude ten slabý tvým poznáním uveden do záhuby - bratr, pro kterého Kristus zemřel!

8:11  Kvůli tvému „poznání“ tak hyne tvůj slabší sourozenec, za kterého zemřel Kristus!

8:11  [A] tak tvým poznáním hyne ten, který je slabý -- bratr, pro kterého Kristus zemřel.

8:11  I zahyne pro to tvé vědění bratr mdlý, za kteréhož Kristus umřel.

8:11  Et peribit infirmus in tua scientia, frater, propter quem Christus mortuus est ?

8:12  Now when you sin thus against the brethren and wound their weak conscience, you sin against Christ.

8:12  But when ye sin so against the brethren, and wound their weak conscience, ye sin against Christ.

8:12  Když takto hřešíte proti bratřím a ubíjíte jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu.

8:12  Když takto zraňujete choulostivé svědomí svých sourozenců, nehřešíte jen proti nim, ale proti Kristu!

8:12  Když takto hřešíte proti bratrům a zraňujete jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu.

8:12  A tak hřešíce proti bratřím, a urážejíce svědomí jejich mdlé, proti Kristu hřešíte.

8:12  Sic autem peccantes in fratres, et percutientes conscientiam eorum infirmam, in Christum peccatis.

8:13  Wherefore, if meat scandalize my brother, I will never eat flesh, lest I should scandalize my brother.

8:13  Wherefore, if meat make my brother to offend, I will eat no flesh while the world standeth, lest I make my brother to offend.

8:13  A proto: je-li jídlo kamenem úrazu pro mého bratra, nechci už nikdy jíst maso, abych nepřivedl svého bratra k pádu.

8:13  Pokud mého bratra svádí jídlo k hříchu, nedotknu se masa už nikdy v životě, abych snad svého bratra nesvedl.

8:13  Jestliže tedy pokrm ⌈svádí k hříchu⌉ mého bratra, nebudu jíst už nikdy maso, abych ⌈nesvedl k hříchu⌉ svého bratra.

8:13  A protož jestližeť pohoršuje pokrm bratra mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého.

8:13  Quapropter si esca scandalizat fratrem meum, non manducabo carnem in æternum, ne fratrem meum scandalizem.

Chapter 9

9:1  Am I not I free? Am not I an apostle? Have not I seen Christ Jesus our Lord? Are not you my work in the Lord?

9:1  Am I not an apostle? am I not free? have I not seen Jesus Christ our Lord? are not ye my work in the Lord?

9:1  Nejsem snad svoboden? Nejsem apoštol? Neviděl jsem Ježíše, našeho Pána? Nejste vy mým dílem v Pánu?

9:1  Nejsem snad i já svobodný? Nejsem snad apoštol? Neviděl jsem snad našeho Pána Ježíše? Nejste snad vy mé dílo v Pánu?

9:1  Což nejsem svoboden? Nejsem apoštol? Nespatřil jsem Ježíše, našeho Pána? Nejste vy mým dílem v Pánu?

9:1  Zdaliž nejsem apoštol? Zdaliž nejsem svobodný? Zdaliž jsem Jezukrista Pána našeho neviděl? Zdaliž vy nejste práce má v Pánu?

9:1  Non sum liber ? non sum Apostolus ? nonne Christum Jesum Dominum nostrum vidi ? nonne opus meum vos estis in Domino ?

9:2  And if unto others I be not an apostle, but yet to you I am. For you are the seal of my apostleship in the Lord.

9:2  If I be not an apostle unto others, yet doubtless I am to you: for the seal of mine apostleship are ye in the Lord.

9:2  I kdybych pro jiné apoštolem nebyl, pro vás jím jsem! Vždyť pečetí mého apoštolství jste vy sami tím, že jste uvěřili v Pána.

9:2  I kdybych pro jiné nebyl apoštolem, určitě jím jsem pro vás: pečetí mého apoštolství jste vy v Pánu.

9:2  Nejsem–li pro jiné apoštolem, pro vás jím přece jsem, neboť pečetí mého apoštolství jste vy v Pánu.

9:2  Bychť pak jiným nebyl apoštolem, tedy vám jsem; nebo pečet mého apoštolství vy jste v Pánu.

9:2  Et si aliis non sum Apostolus, sed tamen vobis sum : nam signaculum apostolatus mei vos estis in Domino.

9:3  My defence with them that do examine me is this.

9:3  Mine answer to them that do examine me is this,

9:3  Toto je má odpověď těm, kteří mne soudí:

9:3  Zde je má obhajoba před těmi, kdo mě soudí:

9:3  Toto je má obrana proti těm, kteří mne posuzují:

9:3  Odpověd má před těmi, kteříž mne soudí, ta jest:

9:3  Mea defensio apud eos qui me interrogant, hæc est :

9:4  Have not we power to eat and to drink?

9:4  Have we not power to eat and to drink?

9:4  Což nemáme právo přijímat od vás jídlo a pití?

9:4  Nemáme snad právo na jídlo a pití?

9:4  Což nemáme právo jíst a pít?

9:4  Zdaliž nemáme moci jísti a píti?

9:4  Numquid non habemus potestatem manducandi et bibendi ?

9:5  Have we not power to carry about a woman, a sister as well as the rest of the apostles and the brethren of the Lord and Cephas?

9:5  Have we not power to lead about a sister, a wife, as well as other apostles, and as the brethren of the Lord, and Cephas?

9:5  Nemáme právo brát s sebou věřící ženu, tak jako ostatní apoštolové i bratři Páně i Petr?

9:5  Nemáme snad právo mít s sebou věřící manželku jako ostatní apoštolové a Pánovi bratři i Petr?

9:5  Což nemáme právo mít s sebou ⌈věřící manželku⌉, jako i ostatní apoštolové a bratři Pána i Kéfas?

9:5  Zdaliž nemáme moci sestry ženy při sobě míti, jako i jiní apoštolé, i bratří Páně, i Petr?

9:5  numquid non habemus potestatem mulierem sororem circumducendi sicut et ceteri Apostoli, et fratres Domini, et Cephas ?

9:6  Or I only and Barnabas, have not we power to do this?

9:6  Or I only and Barnabas, have not we power to forbear working?

9:6  To snad jen já a Barnabáš jsme povinni vydělávat si na živobytí?

9:6  Nebo snad jen já a Barnabáš nemáme právo přestat pracovat?

9:6  Či jenom já a Barnabáš nemáme právo nepracovat?

9:6  Zdaliž sám já a Barnabáš nemáme moci díla zanechati?

9:6  aut ego solus, et Barnabas, non habemus potestatem hoc operandi ?

9:7  Who serveth as a soldier, at any time, at his own charges? Who planteth a vineyard and eateth not of the fruit thereof? Who feedeth the flock and eateth not of the milk of the flock?

9:7  Who goeth a warfare any time at his own charges? who planteth a vineyard, and eateth not of the fruit thereof? or who feedeth a flock, and eateth not of the milk of the flock?

9:7  Který voják slouží za vlastní peníze? Kdo vysadí vinici a nejí, co urodila? Kdo pase stádo a neživí se mlékem toho stáda?

9:7  Kdo kdy bojoval na vlastní náklady? Kdo sází vinici, a neokusí její hrozny? Kdo pase stádo, a nepije jeho mléko?

9:7  Kdopak kdy koná vojenskou službuna vlastní náklady? Kdo vysazuje vinici, a nejí její plody? Nebo kdo pečuje o stádo, a nepije z mléka stáda?

9:7  I kdo bojuje kdy na svůj náklad? Kdo štěpuje vinici, a ovoce jejího nejí? Aneb kdo pase stádo, a mléka od stáda nejí?

9:7  Quis militat suis stipendiis umquam ? quis plantat vineam, et de fructu ejus non edit ? quis pascit gregem, et de lacte gregis non manducat ?

9:8  Speak I these things according to man? Or doth not the law also say; these things?

9:8  Say I these things as a man? or saith not the law the same also?

9:8  Jsou to snad jen mé lidské úvahy? Neříká to sám zákon?

9:8  Dávám tu jen lidské příklady? Copak to neříká i Zákon?

9:8  Říkám to jen podle ⌈lidského úsudku⌉? Nepraví to i Zákon?

9:8  Zdali podlé člověka to pravím? Zdaliž i zákon toho nepraví?

9:8  Numquid secundum hominem hæc dico ? an et lex hæc non dicit ?

9:9  For it is written in the law of Moses: Thou shalt not muzzle the mouth of the ox that treadeth out the corn. Doth God take care for oxen?

9:9  For it is written in the law of Moses, Thou shalt not muzzle the mouth of the ox that treadeth out the corn. Doth God take care for oxen?

9:9  V Mojžíšově zákoně je přece psáno: ‚Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí‘. Má tu Bůh na mysli dobytek?

9:9  V Mojžíšově zákoně je přece psáno: „Mlátícímu dobytčeti nedávej náhubek.“ Copak se Bůh stará o dobytek?

9:9  V Mojžíšově zákoně je přece napsáno: Nedáš náhubek volu, který mlátí obilí. Má tu Bůh na mysli jen voly,

9:9  Nebo v zákoně Mojžíšově psáno jest: Nezavížeš úst volu mlátícímu. I zdali Bůh o voly pečuje?

9:9  Scriptum est enim in lege Moysi : Non alligabis os bovi trituranti. Numquid de bobus cura est Deo ?

9:10  Or doth he say this indeed for our sakes? For these things are written for our sakes: that he that plougheth, should plough in hope and he that thrasheth, in hope to receive fruit.

9:10  Or saith he it altogether for our sakes? For our sakes, no doubt, this is written: that he that ploweth should plow in hope; and that he that thresheth in hope should be partaker of his hope.

9:10  Není to řečeno spíše pro nás? Ano, pro nás to bylo napsáno, neboť ten, kdo orá a kdo mlátí, má pracovat s nadějí, že dostane svůj podíl.

9:10  Neříká to spíše kvůli nám? Bezpochyby je to napsáno kvůli nám. Kdo oře, musí přece orat v naději, a kdo mlátí obilí, musí to dělat v naději, že bude mít podíl z úrody.

9:10  nebo to říká hlavně kvůli nám? Vskutku pro nás bylo napsáno, že ten, kdo orá, má orat v naději, i ten, kdo mlátí, má mlátit v naději, že dostane svůj podíl.

9:10  Čili naprosto pro nás to praví? Pro násť jistě napsáno jest. Nebo kdo oře, v naději orati má; a kdo mlátí v naději, naděje své má účasten býti.

9:10  an propter nos utique hoc dicit ? Nam propter nos scripta sunt : quoniam debet in spe qui arat, arare : et qui triturat, in spe fructus percipiendi.

9:11  If we have sown unto you spiritual things, is it a great matter if we reap your carnal things?

9:11  If we have sown unto you spiritual things, is it a great thing if we shall reap your carnal things?

9:11  Když jsme vám zaseli duchovní setbu, bylo by to mnoho, kdybychom sklízeli vaši pozemskou úrodu?

9:11  Rozsévali jsme u vás duchovní símě; bylo by snad příliš, abychom sklízeli vaši hmotnou úrodu?

9:11  Jestliže jsme u vás zaseli duchovní věci, bude to něco mimořádného, když budeme sklízet vaše tělesné věci?

9:11  Poněvadž jsme my vám duchovní věci rozsívali, veliká-liž by věc byla, kdybychom my vaše časné věci žali?

9:11  Si nos vobis spiritualia seminavimus, magnum est si nos carnalia vestra metamus ?

9:12  If others be partakers of this power over you, why not we rather? Nevertheless, we have not used this power: but we bear all things, lest we should give any hindrance to the gospel of Christ.

9:12  If others be partakers of this power over you, are not we rather? Nevertheless we have not used this power; but suffer all things, lest we should hinder the gospel of Christ.

9:12  Mají-li na vás právo jiní, proč ne tím spíše my? Přesto jsme tohoto práva nepoužili, raději snášíme nedostatek, jen abychom nekladli žádnou překážku do cesty Kristovu evangeliu.

9:12  Mohou-li toto právo vůči vám uplatňovat druzí, čím spíše my? My jsme však toto právo nevyužili. Raději všechno mlčky snášíme, abychom nekladli žádnou překážku Kristovu evangeliu.

9:12  Jestliže se jiní podílejí na tomto právu vůči vám, neměli bychom tím spíše my? My jsme však tohoto práva nevyužili, nýbrž všechno snášíme, abychom nekladli žádnou překážku evangeliu Kristovu.

9:12  Kdyžť jiní práva svého k vám užívají, proč ne raději my? A však neužívali jsme práva toho, ale všecko snášíme, abychom žádné překážky neučinili evangelium Kristovu.

9:12  Si alii potestatis vestræ participes sunt, quare non potius nos ? Sed non usi sumus hac potestate : sed omnia sustinemus, ne quod offendiculum demus Evangelio Christi.

9:13  Know you not that they who work in the holy place eat the things that are of the holy place; and they that serve the altar partake with the altar?

9:13  Do ye not know that they which minister about holy things live of the things of the temple? and they which wait at the altar are partakers with the altar?

9:13  Což nevíte, že ti, kteří slouží ve svatyni, dostávají ze svatyně jídlo, a ti, kteří přisluhují při oltáři, mají podíl na obětech?

9:13  Copak nevíte, že ti, kdo slouží v chrámu, smějí jíst chrámové pokrmy? Nevíte, že ti, kdo slouží u oltáře, mají podíl z oltářních obětí?

9:13  Nevíte, že ti, kdo konají chrámovou službu, jedí z pokrmů chrámu, a ti, kdo slouží při oltáři, mají s oltářem podíl na obětech?

9:13  Zdaliž nevíte, že ti, kteříž o svatých věcech pracují, z svatých věcí jedí, a kteříž oltáři přístojí, s oltářem spolu díl mají?

9:13  Nescitis quoniam qui in sacrario operantur quæ de sacrario sunt, edunt : et qui altari deserviunt, cum altari participant ?

9:14  So also the Lord ordained that they who preach the gospel should live by the gospel.

9:14  Even so hath the Lord ordained that they which preach the gospel should live of the gospel.

9:14  Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu.

9:14  Právě tak Pán určil, že kazatelé evangelia mají žít z evangelia.

9:14  Tak i Pán nařídil, aby ti, kteří evangelium zvěstují, z evangelia žili.

9:14  Tak i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.

9:14  Ita et Dominus ordinavit iis qui Evangelium annuntiant, de Evangelio vivere.

9:15  But I have used none of these things. Neither have I written these things, that they should be so done unto me: for it is good for me to die rather than that any man should make my glory void.

9:15  But I have used none of these things: neither have I written these things, that it should be so done unto me: for it were better for me to die, than that any man should make my glorying void.

9:15  Já jsem však ničeho z toho nepoužil. Nepíšu o tom proto, abych se toho dožadoval. To bych raději umřel hladem, než aby mne někdo zbavil této chlouby!

9:15  Já jsem však nic z toho nevyužil. Nepíšu o tom proto, že bych chtěl, aby se to změnilo. To bych raději umřel, než aby mě někdo připravil o tuto mou hrdost.

9:15  Já jsem však nic z toho nevyužil. A toto jsem nenapsal, aby se tak stalo při mně; neboť pro mne by bylo lepší zemřít, než aby někdo zmařil mou chloubu.

9:15  Jáť jsem však ničeho toho neužíval. Aniž jsem toho proto psal, aby se to při mně tak dálo, anoť by mi mnohem lépe bylo umříti, nežli aby kdo chválu mou vyprázdnil.

9:15  Ego autem nullo horum usus sum. Non autem scripsi hæc ut ita fiant in me : bonum est enim mihi magis mori, quam ut gloriam meam quis evacuet.

9:16  For if I preach the gospel, it is no glory to me: for a necessity lieth upon me. For woe is unto me if I preach not the gospel.

9:16  For though I preach the gospel, I have nothing to glory of: for necessity is laid upon me; yea, woe is unto me, if I preach not the gospel!

9:16  Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal.

9:16  Když totiž kážu evangelium, nemám nač být hrdý – je to má povinnost a běda mně, kdybych nekázal!

9:16  Když hlásám evangelium, není to má chlouba; ⌈je to pro mne⌉ nutnost, a běda mi, kdybych ho nehlásal.

9:16  Nebo káži-li evangelium, nemám se čím chlubiti, poněvadž jsem to povinen; ale běda by mně bylo, kdybych nekázal.

9:16  Nam si evangelizavero, non est mihi gloria : necessitas enim mihi incumbit : væ enim mihi est, si non evangelizavero.

9:17  For if I do this thing willingly, I have a reward: but if against my will, a dispensation is committed to me.

9:17  For if I do this thing willingly, I have a reward: but if against my will, a dispensation of the gospel is committed unto me.

9:17  Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol.

9:17  Kdybych to dělal z vlastní vůle, měl bych nárok na odměnu; já však neplním vlastní vůli, ale svěřený úkol.

9:17  Pokud to činím z vlastního popudu, mám odměnu, pokud ne, je mi svěřeno správcovství.

9:17  Jestliže pak dobrovolně to činím, mámť odplatu; pakli bezděk, úřadť jest mi svěřen.

9:17  Si enim volens hoc ago, mercedem habeo : si autem invitus, dispensatio mihi credita est.

9:18  What is my reward then? That preaching the gospel, I may deliver the gospel without charge, that I abuse not my power in the gospel.

9:18  What is my reward then? Verily that, when I preach the gospel, I may make the gospel of Christ without charge, that I abuse not my power in the gospel.

9:18  Zač tedy mohu čekat odměnu? Za to, že přináším evangelium zadarmo, že jsem se vzdal práva, které mám jako kazatel evangelia.

9:18  Zač tedy mohu získat odměnu? Za to, že kážu evangelium zadarmo, aniž bych využíval práva, které při kázání evangelia mám.

9:18  Co je mi tedy odměnou? To, abych při službě předkládal evangelium zdarma, abych nevyužil svého práva, které mám v evangeliu.

9:18  Jakouž tedy mám odplatu? Abych evangelium káže, ukázal, že jest bez nákladů evangelium Kristovo, proto abych zle neužíval práva svého při evangelium.

9:18  Quæ est ergo merces mea ? ut Evangelium prædicans, sine sumptu ponam Evangelium, ut non abutar potestate mea in Evangelio.

9:19  For whereas I was free as to all, I made myself the servant of all, that I might gain the more.

9:19  For though I be free from all men, yet have I made myself servant unto all, that I might gain the more.

9:19  Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal.

9:19  Ode všech jsem svobodný, ale všem jsem se vydal jako otrok, abych jich co nejvíce získal.

9:19  Neboť ačkoliv jsem ode všech svoboden, učinil jsem se otrokem všech, abych jich co nejvíce získal.

9:19  Svoboden zajisté jsa ode všech, všechněm sebe samého v službu jsem vydal, abych mnohé získal.

9:19  Nam cum liber essem ex omnibus, omnium me servum feci, ut plures lucrifacerem.

9:20  And I became to the Jews a Jew, that I might gain the Jews:

9:20  And unto the Jews I became as a Jew, that I might gain the Jews; to them that are under the law, as under the law, that I might gain them that are under the law;

9:20  Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem - i když sám pod zákonem nejsem.

9:20  Pro Židy jsem jako Žid, abych získal Židy; pro lidi pod Zákonem jsem jako pod Zákonem, abych získal ty, kdo jsou pod Zákonem (sám ovšem pod Zákonem nejsem).

9:20  A stal jsem se Židům jako Žid, abych Židy získal. Těm, kteří jsou pod Zákonem, byl jsem jakoby pod Zákonem [-- i když sám nejsem pod Zákonem --] abych získal ty, kteří jsou pod Zákonem.

9:20  A učiněn jsem Židům jako Žid, abych Židy získal; těm, kteříž pod zákonem jsou, jako bych pod zákonem byl, abych ty, kteříž pod zákonem jsou, získal.

9:20  Et factus sum Judæis tamquam Judæus, ut Judæos lucrarer :

9:21  To them that are under the law, as if I were under the law, (whereas myself was not under the law,) that I might gain them that were under the law. To them that were without the law, as if I were without the law, (whereas I was not without the law of God, but was in the law of Christ,) that I might gain them that were without the law.

9:21  To them that are without law, as without law, (being not without law to God, but under the law to Christ,) that I might gain them that are without law.

9:21  Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona - i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus.

9:21  Pro lidi bez Zákona jsem jako bez Zákona, abych získal ty, kdo jsou bez Zákona (sám ovšem nejsem bez Božího Zákona – podléhám zákonu Kristovu).

9:21  Těm, kteří jsou bez Zákona, byl jsem jakoby bez Zákona, abych získal ty, kteří jsou bez Zákona, i když nejsem bez zákona Božího, nýbrž jsem podroben zákonu Kristovu.

9:21  Těm, kteříž jsou bez zákona, jako bych bez zákona byl, (nejsa bez zákona Bohu, ale jsa pod zákonem Kristu,) abych získal ty, kteříž jsou bez zákona.

9:21  iis qui sub lege sunt, quasi sub lege essem (cum ipse non essem sub lege) ut eos qui sub lege erant, lucrifacerem : iis qui sine lege erant, tamquam sine lege essem (cum sine lege Dei non essem : sed in lege essem Christi) ut lucrifacerem eos qui sine lege erant.

9:22  To the weak I became weak, that I might gain the weak. I became all things to all men, that I might save all.

9:22  To the weak became I as weak, that I might gain the weak: I am made all things to all men, that I might by all means save some.

9:22  Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.

9:22  Pro slabé jsem slabý, abych získal slabé. Pro všechny jsem vším, abych jakýmkoli způsobem aspoň některé zachránil.

9:22  Pro slabé jsem se stal [jakoby] slabý, abych získal slabé; všem jsem vším, abych zachránil aspoň některé.

9:22  Učiněn jsem mdlým jako mdlý, abych mdlé získal. Všechněm všecko jsem učiněn, abych vždy některé k spasení přivedl.

9:22  Factus sum infirmis infirmus, ut infirmos lucrifacerem. Omnibus omnia factus sum, ut omnes facerem salvos.

9:23  And I do all things for the gospel's sake, that I may be made partaker thereof.

9:23  And this I do for the gospel’s sake, that I might be partaker thereof with you.

9:23  Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.

9:23  A to všechno dělám kvůli evangeliu, abych na něm získal svůj podíl.

9:23  Všechno činím kvůli evangeliu, abych se stal jeho spoluúčastníkem.

9:23  A toť činím pro evangelium, abych účastník jeho byl.

9:23  Omnia autem facio propter Evangelium : ut particeps ejus efficiar.

9:24  Know you not that they that run in the race, all run indeed, but one receiveth the prize. So run that you may obtain.

9:24  Know ye not that they which run in a race run all, but one receiveth the prize? So run, that ye may obtain.

9:24  Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali!

9:24  Copak nevíte, že všichni závodníci běží, ale jen jeden zvítězí a získá odměnu? Běžte tak, abyste ji získali.

9:24  Nevíte, že ti, kteří běží v závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali.

9:24  Zdaliž nevíte, že ti, kteříž v závod běží, všickni zajisté běží, ale jeden béře základ? Tak běžte, abyste dosáhli.

9:24  Nescitis quod ii qui in stadio currunt, omnes quidem currunt, sed unus accipit bravium ? Sic currite ut comprehendatis.

9:25  And every one that striveth for the mastery refraineth himself from all things. And they indeed that they may receive a corruptible crown: but we an incorruptible one.

9:25  And every man that striveth for the mastery is temperate in all things. Now they do it to obtain a corruptible crown; but we an incorruptible.

9:25  Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný.

9:25  Každý závodník má přísnou sebekázeň – oni to dělají pro věnec, který zvadne, my ale pro ten, který nezvadne.

9:25  Každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, my však nepomíjivý.

9:25  A všeliký, kdož bojuje, ve všem jest zdrželivý. A oni zajisté proto, aby porušitelnou korunu vzali, ale my neporušitelnou.

9:25  Omnis autem qui in agone contendit, ab omnibus se abstinet, et illi quidem ut corruptibilem coronam accipiant : nos autem incorruptam.

9:26  I therefore so run, not as at an uncertainty: I so fight, not as one beating the air.

9:26  I therefore so run, not as uncertainly; so fight I, not as one that beateth the air:

9:26  Já tedy běžím ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna.

9:26  Takto tedy běžím, ne jako bych neměl cíl; takto bojuji, ne jako bych rozrážel jen vzduch.

9:26  Já tedy běžím ne jako ⌈bez cíle⌉; zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu,

9:26  Protož já tak běžím, ne jako v nejistotu, tak bojuji, ne jako vítr rozrážeje,

9:26  Ego igitur sic curro, non quasi in incertum : sic pugno, non quasi aërem verberans :

9:27  But I chastise my body and bring it into subjection: lest perhaps, when I have preached to others, I myself should become a castaway.

9:27  But I keep under my body, and bring it into subjection: lest that by any means, when I have preached to others, I myself should be a castaway.

9:27  Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal.

9:27  Raději své tělo tužím a podmaňuji, abych snad, když kážu druhým, sám nebyl vyřazen.

9:27  ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad -- jiným hlásaje -- sám nestal ⌈tím, kdo se neosvědčil⌉.

9:27  Ale podmaňuji tělo své, a v službu podrobuji, abych snad jiným káže, sám nebyl nešlechetný.

9:27  sed castigo corpus meum, et in servitutem redigo : ne forte cum aliis prædicaverim, ipse reprobus efficiar.

Chapter 10

10:1  For I would not have you ignorant, brethren, that our fathers were all under the cloud: and all passed through the sea.

10:1  Moreover, brethren, I would not that ye should be ignorant, how that all our fathers were under the cloud, and all passed through the sea;

10:1  Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem,

10:1  Nechci bratři, abyste nevěděli, co se stalo s našimi otci. Všichni byli zastíněni oblakem a všichni prošli mořem.

10:1  Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem,

10:1  Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oním oblakem byli, a všickni moře přešli,

10:1  Nolo enim vos ignorare fratres, quoniam patres nostri omnes sub nube fuerunt, et omnes mare transierunt,

10:2  And all in Moses were baptized, in the cloud and in the sea:

10:2  And were all baptized unto Moses in the cloud and in the sea;

10:2  všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem,

10:2  Všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem.

10:2  všichni ⌈byli pokřtěni⌉ v Mojžíše v oblaku a v moři,

10:2  A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

10:2  et omnes in Moyse baptizati sunt in nube, et in mari :

10:3  And did all eat the same spiritual food:

10:3  And did all eat the same spiritual meat;

10:3  všichni jedli týž duchovní pokrm

10:3  Všichni jedli tentýž duchovní pokrm

10:3  všichni jedli týž duchovní pokrm

10:3  A všickni týž pokrm duchovní jedli,

10:3  et omnes eamdem escam spiritalem manducaverunt,

10:4  And all drank the same spiritual drink: (And they drank of the spiritual rock that followed them: and the rock was Christ.)

10:4  And did all drink the same spiritual drink: for they drank of that spiritual Rock that followed them: and that Rock was Christ.

10:4  a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.

10:4  a všichni pili tentýž duchovní nápoj (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus).

10:4  a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.

10:4  A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla. Ta pak skála byl Kristus.

10:4  et omnes eumdem potum spiritalem biberunt (bibebant autem de spiritali, consequente eos, petra : petra autem erat Christus) :

10:5  But with most of them God was not well pleased: for they were overthrown in the desert.

10:5  But with many of them God was not well pleased: for they were overthrown in the wilderness.

10:5  A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť ‚poušť byla poseta jejich těly‘.

10:5  Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení – vždyť „byli pobiti na poušti“.

10:5  Ale ve většině z nich neměl Bůh zalíbení; vždyť byli pobiti v té pustině.

10:5  Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu; nebo zhynuli na poušti.

10:5  sed non in pluribus eorum beneplacitum est Deo : nam prostrati sunt in deserto.

10:6  Now these things were done in a figure of us, that we should not covet evil things, as they also coveted.

10:6  Now these things were our examples, to the intent we should not lust after evil things, as they also lusted.

10:6  To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.

10:6  To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni.

10:6  Tyto věci se staly příkladem pro nás, abychom nebyli žádostivi zlých věcí, jako oni byli žádostiví.

10:6  Ty pak věci ku příkladu nám se staly, abychom nebyli žádostivi zlého, jako oni žádali.

10:6  Hæc autem in figura facta sunt nostri, ut non simus concupiscentes malorum, sicut et illi concupierunt.

10:7  Neither become ye idolaters, as some of them, as it is written: The people sat down to eat and drink and rose up to play.

10:7  Neither be ye idolaters, as were some of them; as it is written, The people sat down to eat and drink, and rose up to play.

10:7  A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: ‚Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.‘

10:7  Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: „Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili.“

10:7  Nebuďte ani modláři jako někteří z nich; jak je napsáno: Lid se posadil, aby jedl a pil, a potom vstali, aby se rozpustile bavili.

10:7  Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

10:7  Neque idololatræ efficiamini, sicut quidam ex ipsis : quemadmodum scriptum est : Sedit populus manducare, et bibere, et surrexerunt ludere.

10:8  Neither let us commit fornication, as some of them that committed fornication: and there fell in one day three and twenty thousand.

10:8  Neither let us commit fornication, as some of them committed, and fell in one day three and twenty thousand.

10:8  Ani se neoddávejme smilstvu, jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.

10:8  Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc.

10:8  Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc;

10:8  Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třímecítma tisíců.

10:8  Neque fornicemur, sicut quidam ex ipsis fornicati sunt, et ceciderunt una die viginti tria millia.

10:9  Neither let us tempt Christ, as some of them tempted and perished by the serpent.

10:9  Neither let us tempt Christ, as some of them also tempted, and were destroyed of serpents.

10:9  A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,

10:9  Také nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.

10:9  ani nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a hynuli od ⌈hadího uštknutí⌉;

10:9  Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

10:9  Neque tentemus Christum, sicut quidam eorum tentaverunt, et a serpentibus perierunt.

10:10  Neither do you murmur, as some of them murmured and were destroyed by the destroyer.

10:10  Neither murmur ye, as some of them also murmured, and were destroyed of the destroyer.

10:10  ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.

10:10  Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.

10:10  ani nereptejte, jako někteří z nich reptali, a byli zahubeni Zhoubcem.

10:10  Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

10:10  Neque murmuraveritis, sicut quidam eorum murmuraverunt, et perierunt ab exterminatore.

10:11  Now all these things happened to them in figure: and they are written for our correction, upon whom the ends of the world are come.

10:11  Now all these things happened unto them for ensamples: and they are written for our admonition, upon whom the ends of the world are come.

10:11  To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.

10:11  To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.

10:11  Tyto [všechny] věci se jim staly jako příklady pro nás a bylo to zapsáno k napomenutí nám, které zastihlo dokonání věků.

10:11  Toto pak všecko u figůře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme na konci světa.

10:11  Hæc autem omnia in figura contingebant illis : scripta sunt autem ad correptionem nostram, in quos fines sæculorum devenerunt.

10:12  Wherefore, he that thinketh himself to stand, let him take heed lest he fall.

10:12  Wherefore let him that thinketh he standeth take heed lest he fall.

10:12  A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.

10:12  Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl.

10:12  A tak kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl.

10:12  A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

10:12  Itaque qui se existimat stare, videat ne cadat.

10:13  Let no temptation take hold on you, but such as is human. And God is faithful, who will not suffer you to be tempted above that which you are able: but will make also with temptation issue, that you may be able to bear it.

10:13  There hath no temptation taken you but such as is common to man: but God is faithful, who will not suffer you to be tempted above that ye are able; but will with the temptation also make a way to escape, that ye may be able to bear it.

10:13  Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.

10:13  Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.

10:13  Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale ⌈se zkouškou⌉ dá i východisko, abyste ji mohli snést.

10:13  Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.

10:13  Tentatio vos non apprehendat nisi humana : fidelis autem Deus est, qui non patietur vos tentari supra id quod potestis, sed faciet etiam cum tentatione proventum ut possitis sustinere.

10:14  Wherefore, my dearly beloved, fly from the service of idols.

10:14  Wherefore, my dearly beloved, flee from idolatry.

10:14  A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.

10:14  A tak, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.

10:14  Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím!

10:14  Protož, moji milí, utíkejtež modlářství.

10:14  Propter quod, carissimi mihi, fugite ab idolorum cultura :

10:15  I speak as to wise men: judge ye yourselves what I say.

10:15  I speak as to wise men; judge ye what I say.

10:15  Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám:

10:15  Mluvím jako k rozumným lidem; sami posuďte, co říkám.

10:15  Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám.

10:15  Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.

10:15  ut prudentibus loquor, vos ipsi judicate quod dico.

10:16  The chalice of benediction which we bless, is it not the communion of the blood of Christ? And the bread which we break, is it not the partaking of the body of the Lord?

10:16  The cup of blessing which we bless, is it not the communion of the blood of Christ? The bread which we break, is it not the communion of the body of Christ?

10:16  Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově?

10:16  Kalich požehnání, za který děkujeme – není to snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme – není to snad společenství Kristova těla?

10:16  Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova?

10:16  Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?

10:16  Calix benedictionis, cui benedicimus, nonne communicatio sanguinis Christi est ? et panis quem frangimus, nonne participatio corporis Domini est ?

10:17  For we, being many, are one bread, one body: all that partake of one bread.

10:17  For we being many are one bread, and one body: for we are all partakers of that one bread.

10:17  Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.

10:17  Jako je jeden chléb, tak jsme jedno tělo. I když je nás mnoho, sdílíme jeden chléb.

10:17  Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.

10:17  Poněvadž jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté jednoho chleba účastni jsme.

10:17  Quoniam unus panis, unum corpus multi sumus, omnes qui de uno pane participamus.

10:18  Behold Israel according to the flesh. Are not they that eat of the sacrifices partakers of the altar?

10:18  Behold Israel after the flesh: are not they which eat of the sacrifices partakers of the altar?

10:18  Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře?

10:18  Všimněte si tělesného Izraele: copak ti, kdo jedí z obětí, nesdílejí společenství oltáře?

10:18  Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře?

10:18  Pohleďte na Izraele podlé těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?

10:18  Videte Israël secundum carnem : nonne qui edunt hostias, participes sunt altaris ?

10:19  What then? Do I say that what is offered in sacrifice to idols is any thing? Or that the idol is any thing?

10:19  What say I then? that the idol is any thing, or that which is offered in sacrifice to idols is any thing?

10:19  Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?

10:19  Co se tu snažím říci? Že maso obětované modlám něco znamená? Anebo že modla něco znamená?

10:19  Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?

10:19  Což tedy dím? Že modla jest něco? Aneb že modlám obětované něco jest?

10:19  Quid ergo ? dico quod idolis immolatum sit aliquid ? aut quod idolum, sit aliquid ?

10:20  But the things which the heathens sacrifice, they sacrifice to devils and not to God. And I would not that you should be made partakers with devils.

10:20  But I say, that the things which the Gentiles sacrifice, they sacrifice to devils, and not to God: and I would not that ye should have fellowship with devils.

10:20  Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.

10:20  Nikoli. Říkám však, že pohané nepřinášejí své oběti Bohu, ale démonům. A já nechci, abyste měli co společného s démony.

10:20  Ne, ale říkám, že to, co [pohané] obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů.

10:20  Anobrž což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

10:20  Sed quæ immolant gentes, dæmoniis immolant, et non Deo. Nolo autem vos socios fieri dæmoniorum :

10:21  You cannot drink the chalice of the Lord and the chalice of devils: you cannot be partakers of the table of the Lord and of the table of devils.

10:21  Ye cannot drink the cup of the Lord, and the cup of devils: ye cannot be partakers of the Lord’s table, and of the table of devils.

10:21  Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.

10:21  Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů; nemůžete mít podíl na stolu Páně i na stolu démonů!

10:21  Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.

10:21  Nemůžete kalicha Páně píti i kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně i stolu ďáblů.

10:21  non potestis calicem Domini bibere, et calicem dæmoniorum ; non potestis mensæ Domini participes esse, et mensæ dæmoniorum.

10:22  Do we provoke the Lord to jealousy? Are we stronger than he? All things are lawful for me: but all things are not expedient.

10:22  Do we provoke the Lord to jealousy? are we stronger than he?

10:22  Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?

10:22  Nebo snad chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?

10:22  Či ⌈chceme Pána popouzet⌉ k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?

10:22  Či k hněvu popouzíme Pána? Zdaž silnější jsme jeho?

10:22  An æmulamur Dominum ? numquid fortiores illo sumus ? Omnia mihi licent, sed non omnia expediunt.

10:23  All things are lawful for me: but all things do not edify.

10:23  All things are lawful for me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but all things edify not.

10:23  ‚Všecko je dovoleno‘ - ano, ale ne všecko prospívá. ‚Všecko je dovoleno‘ - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.

10:23  „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá.

10:23  Všechno je dovoleno, ale ne všechno prospívá. Všechno je dovoleno, ale ne všechno buduje.

10:23  Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.

10:23  Omnia mihi licent, sed non omnia ædificat.

10:24  Let no man seek his own, but that which is another's.

10:24  Let no man seek his own, but every man another’s wealth.

10:24  Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!

10:24  Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého.

10:24  Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého.

10:24  Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

10:24  Nemo quod suum est quærat, sed quod alterius.

10:25  Whatsoever is sold in the shambles, eat: asking no question for conscience' sake.

10:25  Whatsoever is sold in the shambles, that eat, asking no question for conscience sake:

10:25  Jezte všechno, co se prodává v masných krámech, a pro své svědomí se nepotřebujete na nic ptát.

10:25  Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte,

10:25  Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.

10:25  Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

10:25  Omne quod in macello venit, manducate, nihil interrogantes propter conscientiam.

10:26  The earth is the Lord's and the fulness thereof.

10:26  For the earth is the Lord’s, and the fulness thereof.

10:26  ‚Hospodinova je země i její plnost.‘

10:26  vždyť „Hospodinova je země i všechno na ní.“

10:26  Vždyť Pánova je země a ⌈její plnost⌉.

10:26  Nebo Páněť jest země i plnost její.

10:26  Domini est terra, et plenitudo ejus.

10:27  If any of them that believe not, invite you, and you be willing to go: eat of any thing that is set before you, asking no question for conscience' sake.

10:27  If any of them that believe not bid you to a feast, and ye be disposed to go; whatsoever is set before you, eat, asking no question for conscience sake.

10:27  Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte.

10:27  Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.

10:27  Zve–li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, ⌈co vám předloží⌉, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.

10:27  Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

10:27  Si quis vocat vos infidelium, et vultis ire : omne quod vobis apponitur, manducate, nihil interrogantes propter conscientiam.

10:28  But if any man say: This has been sacrificed to idols: do not eat of it, for his sake that told it and for conscience' sake.

10:28  But if any man say unto you, This is offered in sacrifice unto idols, eat not for his sake that shewed it, and for conscience sake: for the earth is the Lord’s, and the fulness thereof:

10:28  Kdyby vám však někdo řekl: „Toto bylo obětováno božstvům“, nejezte kvůli tomu, kdo vás na to upozornil, a pro svědomí-

10:28  Kdyby vám ale někdo řekl: „Tohle bylo zasvěceno bohům,“ pak to nejezte. Mějte ohled na toho, kdo vás upozornil, a na svědomí.

10:28  Ale když by vám někdo řekl: Toto je obětováno božstvům, nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí.

10:28  Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, kdož oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.

10:28  Si quis autem dixerit : Hoc immolatum est idolis : nolite manducare propter illum qui indicavit, et propter conscientiam :

10:29  Conscience I say, not thy own, but the other's. For why is my liberty judged by another man's conscience?

10:29  Conscience, I say, not thine own, but of the other: for why is my liberty judged of another man’s conscience?

10:29  nemyslím vaše svědomí, nýbrž svědomí toho druhého. Proč by moje svoboda měla být souzena cizím svědomím?

10:29  Nemluvím ovšem o tvém svědomí, ale o svědomí toho druhého. „Proč by ale mou svobodu mělo určovat cizí svědomí?

10:29  Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého?

10:29  Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?

10:29  conscientiam autem dico non tuam, sed alterius. Ut quid enim libertas mea judicatur ab aliena conscientia ?

10:30  If I partake with thanksgiving, why am I evil spoken of for that for which I give thanks?

10:30  For if I by grace be a partaker, why am I evil spoken of for that for which I give thanks?

10:30  Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky?

10:30  Vždyť ten pokrm jím s vděčností! Proč bych měl být odsuzován kvůli něčemu, za co vzdávám díky?“

10:30  Jestliže já s vděčností jím, proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky?

10:30  A poněvadž já s díků činěním požívám, proč za bezbožného jmín býti mám pro to, z čehož já díky činím?

10:30  Si ego cum gratia participo, quid blasphemor pro eo quod gratias ago ?

10:31  Therefore, whether you eat or drink, or whatsoever else you do, do all to the glory of God.

10:31  Whether therefore ye eat, or drink, or whatsoever ye do, do all to the glory of God.

10:31  Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.

10:31  Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě.

10:31  Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě.

10:31  Protož buď že jíte, neb pijete, aneb cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.

10:31  Sive ergo manducatis, sive bibitis, sive aliud quid facitis : omnia in gloriam Dei facite.

10:32  Be without offence to the Jew, and to the Gentiles and to the church of God:

10:32  Give none offence, neither to the Jews, nor to the Gentiles, nor to the church of God:

10:32  Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,

10:32  Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží.

10:32  Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží,

10:32  Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,

10:32  Sine offensione estote Judæis, et gentibus, et ecclesiæ Dei :

10:33  As I also in all things please all men, not seeking that which is profitable to myself but to many: that they may be saved.

10:33  Even as I please all men in all things, not seeking mine own profit, but the profit of many, that they may be saved.

10:33  já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.

10:33  Vždyť i já vždycky vycházím všem vstříc, neboť nehledám vlastní prospěch, ale prospěch mnohých, aby byli spaseni.

10:33  stejně jako i já se chci všem ve všem líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.

10:33  Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.

10:33  sicut et ego per omnia omnibus placeo, non quærens quod mihi utile est, sed quod multis : ut salvi fiant.

Chapter 11

11:1  Be ye followers of me, as I also am of Christ.

11:1  Be ye followers of me, even as I also am of Christ.

11:1  Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.

11:1  Řiďte se mým příkladem, tak jako já Kristovým.

11:1  ⌈Napodobujte mě⌉, jako i já napodobuji Krista.

11:1  Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.

11:1  Imitatores mei estote, sicut et ego Christi.

11:2  Now I praise you, brethren, that in all things you are mindful of me and keep my ordinances as I have delivered them to you.

11:2  Now I praise you, brethren, that ye remember me in all things, and keep the ordinances, as I delivered them to you.

11:2  Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.

11:2  Chválím vás, že na mě stále pamatujete a držíte se učení, které jsem vám předal.

11:2  Chválím vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte se ⌈mých pokynů⌉, jak jsem vám je předal.

11:2  Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.

11:2  Laudo autem vos fratres quod per omnia mei memores estis : et sicut tradidi vobis, præcepta mea tenetis.

11:3  But I would have you know that the head of every man is Christ: and the head of the woman is the man: and the head of Christ is God.

11:3  But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God.

11:3  Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.

11:3  Chtěl bych však, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.

11:3  Chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.

11:3  Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.

11:3  Volo autem vos scire quod omnis viri caput, Christus est : caput autem mulieris, vir : caput vero Christi, Deus.

11:4  Every man praying or prophesying with his head covered disgraceth his head.

11:4  Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonoureth his head.

11:4  Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,

11:4  Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s pokrytou hlavou, dělá ostudu Tomu, který je mu hlavou.

11:4  Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou hlavu, hanobí svou hlavu.

11:4  Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.

11:4  Omnis vir orans, aut prophetans velato capite, deturpat caput suum.

11:5  But every woman praying or prophesying with her head not covered disgraceth her head: for it is all one as if she were shaven.

11:5  But every woman that prayeth or prophesieth with her head uncovered dishonoureth her head: for that is even all one as if she were shaven.

11:5  a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.

11:5  Stejně tak každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, dělá ostudu tomu, který je jí hlavou; je to úplně stejné, jako kdyby se oholila.

11:5  Každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila.

11:5  Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.

11:5  Omnis autem mulier orans, aut prophetans non velato capite, deturpat caput suum : unum enim est ac si decalvetur.

11:6  For if a woman be not covered, let her be shorn. But if it be a shame to a woman to be shorn or made bald, let her cover her head.

11:6  For if the woman be not covered, let her also be shorn: but if it be a shame for a woman to be shorn or shaven, let her be covered.

11:6  Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.

11:6  Pokud se žena nechce zahalovat, pak ať se rovnou ostříhá. Pokud se ovšem stydí ostříhat nebo oholit, pak ať se tedy zahaluje.

11:6  Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.

11:6  Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.

11:6  Nam si non velatur mulier, tondeatur. Si vero turpe est mulieri tonderi, aut decalvari, velet caput suum.

11:7  The man indeed ought not to cover his head: because he is the image and glory of God. But the woman is the glory of the man.

11:7  For a man indeed ought not to cover his head, forasmuch as he is the image and glory of God: but the woman is the glory of the man.

11:7  Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.

11:7  Muž si nemá zahalovat hlavu, neboť je obrazem a slávou Boží. Žena je ale slávou svého muže.

11:7  Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou.

11:7  Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.

11:7  Vir quidem non debet velare caput suum : quoniam imago et gloria Dei est, mulier autem gloria viri est.

11:8  For the man is not of the woman: but the woman of the man.

11:8  For the man is not of the woman; but the woman of the man.

11:8  Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.

11:8  Muž přece nebyl stvořen z ženy, ale žena z muže.

11:8  Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže.

11:8  Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.

11:8  Non enim vir ex muliere est, sed mulier ex viro.

11:9  For the man was not created for the woman: but the woman for the man.

11:9  Neither was the man created for the woman; but the woman for the man.

11:9  Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

11:9  Muž také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.

11:9  Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži.

11:9  Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

11:9  Etenim non est creatus vir propter mulierem, sed mulier propter virum.

11:10  Therefore ought the woman to have a power over her head, because of the angels.

11:10  For this cause ought the woman to have power on her head because of the angels.

11:10  Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.

11:10  Proto ať si žena zahaluje hlavu na znamení autority kvůli andělům.

11:10  Proto musí mít žena na hlavě ⌈znamení moci⌉ kvůli andělům.

11:10  Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.

11:10  Ideo debet mulier potestatem habere supra caput propter angelos.

11:11  But yet neither is the man without the woman, nor the woman without the man, in the Lord.

11:11  Nevertheless neither is the man without the woman, neither the woman without the man, in the Lord.

11:11  V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,

11:11  V Pánu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy.

11:11  Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy.

11:11  A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.

11:11  Verumtamen neque vir sine muliere : neque mulier sine viro in Domino.

11:12  For as the woman is of the man, so also is the man by the woman: but all things of God.

11:12  For as the woman is of the man, even so is the man also by the woman; but all things of God.

11:12  vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha.

11:12  Vždyť jako je žena z muže, tak je zas muž skrze ženu – a všechno společně je z Boha.

11:12  Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha.

11:12  Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.

11:12  Nam sicut mulier de viro, ita et vir per mulierem : omnia autem ex Deo.

11:13  You yourselves judge. Doth it become a woman to pray unto God uncovered?

11:13  Judge in yourselves: is it comely that a woman pray unto God uncovered?

11:13  Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?

11:13  Posuďte sami: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?

11:13  Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?

11:13  Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.

11:13  Vos ipsi judicate : decet mulierem non velatam orare Deum ?

11:14  Doth not even nature itself teach you that a man indeed, if he nourish his hair, it is a shame unto him?

11:14  Doth not even nature itself teach you, that, if a man have long hair, it is a shame unto him?

11:14  Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,

11:14  Copak vás neučí sama přirozenost, že pro muže jsou dlouhé vlasy ostudou?

11:14  Neučí vás sama příroda, že nosí–li muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu,

11:14  Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?

11:14  Nec ipsa natura docet vos, quod vir quidem si comam nutriat, ignominia est illi :

11:15  But if a woman nourish her hair, it is a glory to her; for her hair is given to her for a covering.

11:15  But if a woman have long hair, it is a glory to her: for her hair is given her for a covering.

11:15  kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.

11:15  Pro ženu jsou však dlouhé vlasy slávou; jsou jí totiž dány jako pokrývka.

11:15  ale nosí–li dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky.

11:15  Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.

11:15  mulier vero si comam nutriat, gloria est illi : quoniam capilli pro velamine ei dati sunt.

11:16  But if any man seem to be contentious, we have no such custom, nor the Church of God.

11:16  But if any man seem to be contentious, we have no such custom, neither the churches of God.

11:16  Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.

11:16  Pokud se o tom někdo chce hádat, my to ve zvyku nemáme a církve Boží také ne.

11:16  Kdyby však měl někdo sklon se přít -- takový zvyk nemáme ani my, ani Boží sbory.

11:16  Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.

11:16  Si quis autem videtur contentiosus esse : nos talem consuetudinem non habemus, neque ecclesia Dei.

11:17  Now this I ordain: not praising you, that you come together, not for the better, but for the worse.

11:17  Now in this that I declare unto you I praise you not, that ye come together not for the better, but for the worse.

11:17  Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.

11:17  Když už jsem u napomínání, nemohu vás pochválit za to, že vaše shromáždění jsou spíše ke škodě než k užitku.

11:17  Když toto přikazuji, nechválím, že se scházíte spíše k horšímu než k lepšímu.

11:17  Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.

11:17  Hoc autem præcipio : non laudans quod non in melius, sed in deterius convenitis.

11:18  For first of all I hear that when you come together in the church, there are schisms among you. And in part I believe it.

11:18  For first of all, when ye come together in the church, I hear that there be divisions among you; and I partly believe it.

11:18  Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.

11:18  Především se doslýchám, že když se scházíte v církvi, máte mezi sebou roztržky, a skoro tomu věřím.

11:18  Především slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se scházíte ve sboru, a zčásti tomu věřím.

11:18  Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.

11:18  Primum quidem convenientibus vobis in ecclesiam, audio scissuras esse inter vos, et ex parte credo.

11:19  For there must be also heresies: that they also, who are approved may be made manifest among you.

11:19  For there must be also heresies among you, that they which are approved may be made manifest among you.

11:19  Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.

11:19  Musí totiž mezi vámi být i rozdělení, aby se ukázalo, kteří z vás jsou spolehliví.

11:19  Neboť musí být mezi vámi i ⌈různé skupiny⌉, aby se ti osvědčení stali mezi vámi známými.

11:19  Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.

11:19  Nam oportet et hæreses esse, ut et qui probati sunt, manifesti fiant in vobis.

11:20  When you come therefore together into one place, it is not now to eat the Lord's supper.

11:20  When ye come together therefore into one place, this is not to eat the Lord’s supper.

11:20  Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:

11:20  To, co probíhá na vašich společných shromážděních, není žádná večeře Páně.

11:20  Když vy se společně scházíte, není to slavení Večeře Páně.

11:20  Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,

11:20  Convenientibus ergo vobis in unum, jam non est Dominicam cœnam manducare.

11:21  For every one taketh before his own supper to eat. And one indeed is hungry and another is drunk.

11:21  For in eating every one taketh before other his own supper: and one is hungry, and another is drunken.

11:21  každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.

11:21  Každý má k jídlu svou vlastní večeři, a pak někdo hladoví a jiný se opil.

11:21  Když totiž jíte, každý si bere napřed svou večeři, jeden má hlad a druhý je opilý.

11:21  Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.

11:21  Unusquisque enim suam cœnam præsumit ad manducandum, et alius quidem esurit, alius autem ebrius est.

11:22  What, have you no houses to eat and to drink in? Or despise ye the church of God and put them to shame that have not? What shall I say to you? Do I praise you? In this I praise you not.

11:22  What? have ye not houses to eat and to drink in? or despise ye the church of God, and shame them that have not? What shall I say to you? shall I praise you in this? I praise you not.

11:22  Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!

11:22  Copak nemůžete jíst a pít doma? To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají? Co na to mám říci? Mám vás pochválit? Za toto vás nechválím!

11:22  Což nemáte domy, ⌈kde můžete jíst a pít⌉? Anebo opovrhujete Boží církví a zahanbujete ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím.

11:22  A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.

11:22  Numquid domos non habetis ad manducandum, et bibendum ? aut ecclesiam Dei contemnitis, et confunditis eos qui non habent ? Quid dicam vobis ? laudo vos ? in hoc non laudo.

11:23  For I have received of the Lord that which also I delivered unto you, that the Lord Jesus, the same night in which he was betrayed, took bread,

11:23  For I have received of the Lord that which also I delivered unto you, That the Lord Jesus the same night in which he was betrayed took bread:

11:23  Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,

11:23  Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,

11:23  Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb,

11:23  Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

11:23  Ego enim accepi a Domino quod et tradidi vobis, quoniam Dominus Jesus in qua nocte tradebatur, accepit panem,

11:24  And giving thanks, broke and said: Take ye and eat: This is my body, which shall be delivered for you. This do for the commemoration of me.

11:24  And when he had given thanks, he brake it, and said, Take, eat: this is my body, which is broken for you: this do in remembrance of me.

11:24  vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“

11:24  vzdal díky a lámal se slovy: „Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“

11:24  vzdal díky, rozlomil jej a řekl: [Vezměte, jezte.] Toto je mé tělo, které [se] za vás [láme]. Toto čiňte na mou památku.

11:24  A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.

11:24  et gratias agens fregit, et dixit : Accipite, et manducate : hoc est corpus meum, quod pro vobis tradetur : hoc facite in meam commemorationem.

11:25  In like manner also the chalice, after he had supped, saying: This chalice is the new testament in my blood. This do ye, as often as you shall drink, for the commemoration of me.

11:25  After the same manner also he took the cup, when he had supped, saying, This cup is the new testament in my blood: this do ye, as oft as ye drink it, in remembrance of me.

11:25  Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“

11:25  Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“

11:25  Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.

11:25  Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.

11:25  Similiter et calicem, postquam cœnavit, dicens : Hic calix novum testamentum est in meo sanguine : hoc facite quotiescumque bibetis, in meam commemorationem.

11:26  For as often as you shall eat this bread and drink the chalice, you shall shew the death of the Lord, until he come.

11:26  For as often as ye eat this bread, and drink this cup, ye do shew the Lord’s death till he come.

11:26  Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

11:26  Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.

11:26  Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili [tento] kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

11:26  Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.

11:26  Quotiescumque enim manducabitis panem hunc, et calicem bibetis, mortem Domini annuntiabitis donec veniat.

11:27  Therefore, whosoever shall eat this bread, or drink the chalice of the Lord unworthily, shall be guilty of the body and of the blood of the Lord.

11:27  Wherefore whosoever shall eat this bread, and drink this cup of the Lord, unworthily, shall be guilty of the body and blood of the Lord.

11:27  Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.

11:27  Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi.

11:27  Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen proti tělu a krvi Páně.

11:27  A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.

11:27  Itaque quicumque manducaverit panem hunc, vel biberit calicem Domini indigne, reus erit corporis et sanguinis Domini.

11:28  But let a man prove himself: and so let him eat of that bread and drink of the chalice.

11:28  But let a man examine himself, and so let him eat of that bread, and drink of that cup.

11:28  Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.

11:28  Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu.

11:28  Ať člověk zkoumá sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.

11:28  Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.

11:28  Probet autem seipsum homo : et sic de pane illo edat, et de calice bibat.

11:29  For he that eateth and drinketh unworthily eateth and drinketh judgment to himself, not discerning the body of the Lord.

11:29  For he that eateth and drinketh unworthily, eateth and drinketh damnation to himself, not discerning the Lord’s body.

11:29  Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.

11:29  Kdo totiž jí a pije, aniž by si uvědomoval, že jde o Pánovo tělo, takový jí a pije své vlastní odsouzení.

11:29  Neboť kdo jí a pije [nehodně], jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje tělo [Páně].

11:29  Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.

11:29  Qui enim manducat et bibit indigne, judicium sibi manducat et bibit, non dijudicans corpus Domini.

11:30  Therefore are there many infirm and weak among you: and many sleep.

11:30  For this cause many are weak and sickly among you, and many sleep.

11:30  Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.

11:30  To proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí dokonce umírají.

11:30  Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a neduživí a mnozí usínají.

11:30  Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,

11:30  Ideo inter vos multi infirmi et imbecilles, et dormiunt multi.

11:31  But if we would judge ourselves, we should not be judged.

11:31  For if we would judge ourselves, we should not be judged.

11:31  Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.

11:31  Kdybychom se ovšem soudili sami, nebyli bychom souzeni.

11:31  Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni.

11:31  Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

11:31  Quod si nosmetipsos dijudicaremus, non utique judicaremur.

11:32  But whilst we are judged, we are chastised by the Lord, that we be not condemned with this world.

11:32  But when we are judged, we are chastened of the Lord, that we should not be condemned with the world.

11:32  Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.

11:32  Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni se světem.

11:32  Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.

11:32  Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.

11:32  Dum judicamur autem, a Domino corripimur, ut non cum hoc mundo damnemur.

11:33  Wherefore, my brethren, when you come together to eat, wait for one another.

11:33  Wherefore, my brethren, when ye come together to eat, tarry one for another.

11:33  A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.

11:33  Nuže, bratři moji, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.

11:33  Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jeden na druhého.

11:33  A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.

11:33  Itaque fratres mei, cum convenitis ad manducandum, invicem exspectate.

11:34  If any man be hungry, let him eat at home; that you come not together unto judgment. And the rest I will set in order, when I come.

11:34  And if any man hunger, let him eat at home; that ye come not together unto condemnation. And the rest will I set in order when I come.

11:34  Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.

11:34  Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní pokyny vám dám, až přijdu.

11:34  Je–li někdo hladový, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.

11:34  Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

11:34  Si quis esurit, domi manducet, ut non in judicium conveniatis. Cetera autem, cum venero, disponam.

Chapter 12

12:1  Now concerning spiritual things, my brethren, I would not have you ignorant.

12:1  Now concerning spiritual gifts, brethren, I would not have you ignorant.

12:1  Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.

12:1  Pokud jde o duchovní dary, bratři, nechci, abyste zůstali v nevědomosti.

12:1  Co se týká duchovních projevů, bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti.

12:1  O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.

12:1  De spiritualibus autem, nolo vos ignorare fratres.

12:2  You know that when you were heathens, you went to dumb idols, according as you were led.

12:2  Ye know that ye were Gentiles, carried away unto these dumb idols, even as ye were led.

12:2  Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.

12:2  Víte, že jste ještě jako pohané chodili k němým modlám, jak jste k tomu byli vedeni.

12:2  Víte, že když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám.

12:2  Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.

12:2  Scitis quoniam cum gentes essetis, ad simulacra muta prout ducebamini euntes.

12:3  Wherefore, I give you to understand that no man, speaking by the Spirit of God, saith Anathema to Jesus. And no man can say The Lord Jesus, but by the Holy Ghost.

12:3  Wherefore I give you to understand, that no man speaking by the Spirit of God calleth Jesus accursed: and that no man can say that Jesus is the Lord, but by the Holy Ghost.

12:3  Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet“, a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán“, leč v Duchu svatém.

12:3  Proto chci, abyste věděli, že nikdo, kdo mluví v Duchu svatém, nemůže zlořečit Ježíši, tak jako nikdo nemůže prohlásit „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.

12:3  Proto vám oznamuji, že žádný, kdo mluví v Duchu Božím, neřekne: Ježíš buď proklet, a nikdo nemůže říci: Pán Ježíš, jedině v Duchu svatém.

12:3  Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.

12:3  Ideo notum vobis facio, quod nemo in Spiritu Dei loquens, dicit anathema Jesu. Et nemo potest dicere, Dominus Jesus, nisi in Spiritu Sancto.

12:4  Now there are diversities of graces, but the same Spirit.

12:4  Now there are diversities of gifts, but the same Spirit.

12:4  Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;

12:4  Jsou různé dary, ale tentýž Duch,

12:4  ⌈Jsou rozdíly v darech milosti⌉, ale tentýž Duch;

12:4  Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,

12:4  Divisiones vero gratiarum sunt, idem autem Spiritus :

12:5  And there are diversities of ministries. but the same Lord.

12:5  And there are differences of administrations, but the same Lord.

12:5  rozdílné služby, ale tentýž Pán;

12:5  jsou různé služby, ale tentýž Pán,

12:5  jsou ⌈rozdíly v službách⌉, ale tentýž Pán;

12:5  A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,

12:5  et divisiones ministrationum sunt, idem autem Dominus :

12:6  And there are diversities of operations, but the same God, who worketh all in all.

12:6  And there are diversities of operations, but it is the same God which worketh all in all.

12:6  a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.

12:6  jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh.

12:6  a jsou ⌈rozdíly v⌉ působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech.

12:6  A rozdílné jsou moci, ale tentýž jest Bůh, kterýž působí všecko ve všech.

12:6  et divisiones operationum sunt, idem vero Deus qui operatur omnia in omnibus.

12:7  And the manifestation of the Spirit is given to every man unto profit.

12:7  But the manifestation of the Spirit is given to every man to profit withal.

12:7  Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.

12:7  Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku:

12:7  Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu.

12:7  Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

12:7  Unicuique autem datur manifestatio Spiritus ad utilitatem.

12:8  To one indeed, by the Spirit, is given the word of wisdom: and to another, the word of knowledge, according to the same Spirit:

12:8  For to one is given by the Spirit the word of wisdom; to another the word of knowledge by the same Spirit;

12:8  Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,

12:8  jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání,

12:8  Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání;

12:8  Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podlé téhož Ducha.

12:8  Alii quidem per Spiritum datur sermo sapientiæ : alii autem sermo scientiæ secundum eumdem Spiritum :

12:9  To another, faith in the same spirit: to another, the grace of healing in one Spirit:

12:9  To another faith by the same Spirit; to another the gifts of healing by the same Spirit;

12:9  někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu,

12:9  dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu,

12:9  dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu;

12:9  Jinému pak víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu.

12:9  alteri fides in eodem Spiritu : alii gratia sanitatum in uno Spiritu :

12:10  To another the working of miracles: to another, prophecy: to another, the discerning of spirits: to another, diverse kinds of tongues: to another, interpretation of speeches.

12:10  To another the working of miracles; to another prophecy; to another discerning of spirits; to another divers kinds of tongues; to another the interpretation of tongues:

12:10  někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.

12:10  jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků.

12:10  jinému působení ⌈mocných činů⌉, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků.

12:10  Někomu pak divů činění, jinému pak proroctví, jinému pak rozeznání duchů, jinému pak rozličnost jazyků, jinému pak vykládání jazyků.

12:10  alii operatio virtutum, alii prophetia, alii discretio spirituum, alii genera linguarum, alii interpretatio sermonum.

12:11  But all these things, one and the same Spirit worketh, dividing to every one according as he will.

12:11  But all these worketh that one and the selfsame Spirit, dividing to every man severally as he will.

12:11  To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.

12:11  To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.

12:11  Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.

12:11  Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

12:11  Hæc autem omnia operatur unus atque idem Spiritus, dividens singulis prout vult.

12:12  For as the body is one and hath many members; and all the members of the body, whereas they are many, yet are one body: So also is Christ.

12:12  For as the body is one, and hath many members, and all the members of that one body, being many, are one body: so also is Christ.

12:12  Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem.

12:12  Tělo tvoří jeden celek, i když se skládá z mnoha částí; i když je všech těch částí mnoho, přece tvoří jedno tělo. A právě takové je to s Kristem.

12:12  Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy [jednoho] těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus.

12:12  Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má oudů, ale všickni ti jednoho těla oudové, mnozí jsouce, jedno tělo jsou: tak i Kristus.

12:12  Sicut enim corpus unum est, et membra habet multa, omnia autem membra corporis cum sint multa, unum tamen corpus sunt : ita et Christus.

12:13  For in one Spirit were we all baptized into one body, whether Jews or Gentiles, whether bond or free: and in one Spirit we have all been made to drink.

12:13  For by one Spirit are we all baptized into one body, whether we be Jews or Gentiles, whether we be bond or free; and have been all made to drink into one Spirit.

12:13  Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.

12:13  Ať už jsme totiž Židé či Řekové, otroci nebo svobodní, všichni jsme jedním Duchem pokřtěni do téhož těla a jeden Duch se nám všem stal nápojem.

12:13  Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít.

12:13  Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buď Židé, buď Řekové, buď služebníci, neb svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.

12:13  Etenim in uno Spiritu omnes nos in unum corpus baptizati sumus, sive Judæi, sive gentiles, sive servi, sive liberi : et omnes in uno Spiritu potati sumus.

12:14  For the body also is not one member, but many.

12:14  For the body is not one member, but many.

12:14  Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.

12:14  Tělo se přece neskládá z jedné části, ale z mnoha.

12:14  Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.

12:14  Nebo tělo není jeden oud, ale mnozí.

12:14  Nam et corpus non est unum membrum, sed multa.

12:15  If the foot should say: Because I am not the hand, I am not of the body: Is it therefore not of the Body?

12:15  If the foot shall say, Because I am not the hand, I am not of the body; is it therefore not of the body?

12:15  Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu“, tím by ještě nepřestala být částí těla.

12:15  Kdyby noha řekla: „Když nejsem ruka, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla?

12:15  Kdyby noha řekla: Protože nejsem ruka, ⌈nepatřím k tělu⌉, ⌈nepatří snad proto k tomu tělu⌉?

12:15  Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

12:15  Si dixerit pes : Quoniam non sum manus, non sum de corpore : num ideo non est de corpore ?

12:16  And if the ear should say: Because I am not the eye, I am not of the body: Is it therefore not of the body?

12:16  And if the ear shall say, Because I am not the eye, I am not of the body; is it therefore not of the body?

12:16  A kdyby řeklo ucho „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla.

12:16  A kdyby ucho řeklo: „Když nejsem oko, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla?

12:16  A kdyby řeklo ucho: Protože nejsem oko, nepatřím k tělu, nepatří snad proto k tělu?

12:16  A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

12:16  Et si dixerit auris : Quoniam non sum oculus, non sum de corpore : num ideo est de corpore ?

12:17  If the whole body were the eye, where would be the hearing? If the whole were hearing, where would be the smelling?

12:17  If the whole body were an eye, where were the hearing? If the whole were hearing, where were the smelling?

12:17  Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich?

12:17  Kdyby bylo celé tělo okem, kam by se poděl sluch? Kdyby bylo celé sluchem, kam by se poděl čich?

12:17  Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich?

12:17  Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak sluch? Pakli všecko sluch, kde povonění?

12:17  Si totum corpus oculus : ubi auditus ? Si totum auditus : ubi odoratus ?

12:18  But now God hath set the members, every one of them, in the body as it hath pleased him.

12:18  But now hath God set the members every one of them in the body, as it hath pleased him.

12:18  Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl.

12:18  Bůh ale dal tělu různé části, každou jednotlivou tak, jak chtěl.

12:18  Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak, jak chtěl.

12:18  Ale zřídil Bůh oudy, jeden každý z nich v těle, tak jakž chtěl.

12:18  Nunc autem posuit Deus membra, unumquodque eorum in corpore sicut voluit.

12:19  And if they all were one member, where would be the body?

12:19  And if they were all one member, where were the body?

12:19  Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?

12:19  Kdyby všichni byli jednou částí, kam by se podělo tělo?

12:19  Kdyby bylo všechno jedním údem, kde by bylo tělo?

12:19  Pakliť by všickni byli jeden oud, kde by bylo tělo?

12:19  Quod si essent omnia unum membrum, ubi corpus ?

12:20  But now there are many members indeed, yet one body.

12:20  But now are they many members, yet but one body.

12:20  Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo.

12:20  A tak je sice mnoho částí, tvoří však jedno tělo.

12:20  Je mnoho údů, ale jedno tělo.

12:20  Ale nyní ač mnozí oudové jsou, jest však jedno tělo.

12:20  Nunc autem multa quidem membra, unum autem corpus.

12:21  And the eye cannot say to the hand: I need not thy help. Nor again the head to the feet: I have no need of you.

12:21  And the eye cannot say unto the hand, I have no need of thee: nor again the head to the feet, I have no need of you.

12:21  Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“

12:21  Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ stejně jako hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás.“

12:21  Oko však nemůže říci ruce: Nepotřebuji tě, ani hlava nemůže říci nohám: Nepotřebuji vás.

12:21  Nemůžeť tedy oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, aneb opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.

12:21  Non potest autem oculus dicere manui : Opera tua non indigeo : aut iterum caput pedibus : Non estis mihi necessarii.

12:22  Yea, much, more those that seem to be the more feeble members of the body are more necessary

12:22  Nay, much more those members of the body, which seem to be more feeble, are necessary:

12:22  A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné,

12:22  Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty části těla, které vypadají slabší.

12:22  Naopak ty údy těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné.

12:22  Nýbrž mnohem více oudové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.

12:22  Sed multo magis quæ videntur membra corporis infirmiora esse, necessariora sunt :

12:23  And such as we think to be the less honourable members of the body, about these we put more abundant honour: and those that are our uncomely parts have more abundant comeliness.

12:23  And those members of the body, which we think to be less honourable, upon these we bestow more abundant honour; and our uncomely parts have more abundant comeliness.

12:23  a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme,

12:23  Těch částí těla, které považujeme za méně ctihodné, si o to více všímáme. Částem našeho těla považovaným za neslušné věnujeme o to větší pozornost,

12:23  A části těla, které pokládáme za méně čestné, obklopujeme zvláštní ctí a ⌈našim neslušným částem dáváme⌉ tím větší slušnost,

12:23  A kteréž máme za nejnepoctivější v těle, těm větší poctivost činíme; a nepoctiví naši hojnější ozdobu mají,

12:23  et quæ putamus ignobiliora membra esse corporis, his honorem abundantiorem circumdamus : et quæ inhonesta sunt nostra, abundantiorem honestatem habent.

12:24  But our comely parts have no need: but God hath tempered the body together, giving to that which wanted the more abundant honour.

12:24  For our comely parts have no need: but God hath tempered the body together, having given more abundant honour to that part which lacked:

12:24  jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest,

12:24  kterou ovšem ty slušné části nepotřebují. Bůh ale složil tělo tak, že dal větší pozornost těm podřadnějším,

12:24  což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak, že tomu potřebnému dal zvláštní čest,

12:24  Poctiví pak oudové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, dav poslednějšímu hojnější poctivost,

12:24  Honesta autem nostra nullius egent : sed Deus temperavit corpus, ei cui deerat, abundantiorem tribuendo honorem,

12:25  That there might be no schism in the body: but the members might be mutually careful one for another.

12:25  That there should be no schism in the body; but that the members should have the same care one for another.

12:25  aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý.

12:25  aby v těle nevládlo rozdělení, ale aby si jeho jednotlivé části navzájem prokazovaly stejnou péči.

12:25  aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly.

12:25  Aby nebyla roztržitost v těle, ale aby oudové jedni o druhé vespolek pečovali.

12:25  ut non sit schisma in corpore, sed idipsum pro invicem sollicita sint membra.

12:26  And if one member suffer any thing, all the members suffer with it: or if one member glory, all the members rejoice with it.

12:26  And whether one member suffer, all the members suffer with it; or one member be honoured, all the members rejoice with it.

12:26  Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.

12:26  Vždyť trpí-li jedna část, všechny části trpí s ní, a je-li jedna část poctěna, všechny části se s ní radují.

12:26  A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.

12:26  A protož jestliže co trpí jeden oud, spolu s ním trpí všickni oudové; pakli jest v slávě jeden oud, radují se spolu s ním všickni oudové.

12:26  Et si quid patitur unum membrum, compatiuntur omnia membra : sive gloriatur unum membrum, congaudent omnia membra.

12:27  Now you are the body of Christ and members of member.

12:27  Now ye are the body of Christ, and members in particular.

12:27  Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.

12:27  Vy jste tedy tělo Kristovo a jednotlivě jeho části.

12:27  Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy.

12:27  Vy pak jste tělo Kristovo, a oudové z částky.

12:27  Vos autem estis corpus Christi, et membra de membro.

12:28  And God indeed hath set some in the church; first apostles, secondly prophets, thirdly doctors: after that miracles: then the graces of healings, helps, governments, kinds of tongues, interpretations of speeches.

12:28  And God hath set some in the church, first apostles, secondarily prophets, thirdly teachers, after that miracles, then gifts of healings, helps, governments, diversities of tongues.

12:28  A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.

12:28  Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele, potom zázraky, dary uzdravování, pomocné služby, vedení a různé druhy jazyků.

12:28  A v církvi Bůh ustanovil nejprve apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom projevy moci, potom dary uzdravování, pomoci, vedení, druhy jazyků.

12:28  A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom dary uzdravování, pomocníky, správce, rozličnost jazyků.

12:28  Et quosdam quidem posuit Deus in ecclesia primum apostolos, secundo prophetas, exinde doctores, deinde virtutes, exinde gratias curationum, opitulationes, gubernationes, genera linguarum, interpretationes sermonum.

12:29  Are all apostles? Are all prophets? Are all doctors?

12:29  Are all apostles? are all prophets? are all teachers? are all workers of miracles?

12:29  Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy?

12:29  Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Konají všichni zázraky?

12:29  Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci?

12:29  Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?

12:29  Numquid omnes apostoli ? numquid omnes prophetæ ? numquid omnes doctores ?

12:30  Are all workers of miracles? Have all the grace of healing? Do all speak with tongues? Do all interpret?

12:30  Have all the gifts of healing? do all speak with tongues? do all interpret?

12:30  Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat?

12:30  Mají všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?

12:30  Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají?

12:30  Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky mluví? Zdali všickni vykládají?

12:30  numquid omnes virtutes ? numquid omnes gratiam habent curationum ? numquid omnes linguis loquuntur ? numquid omnes interpretantur ?

12:31  But be zealous for the better gifts. And I shew unto you yet a more excellent way.

12:31  But covet earnestly the best gifts: and yet shew I unto you a more excellent way.

12:31  Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu:

12:31  Horlete po těch nejlepších darech. Ukážu vám však ještě mnohem vyšší cestu:

12:31  Vy však usilujte o větší dary milosti. A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější cestu.

12:31  Snažujte se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.

12:31  Æmulamini autem charismata meliora. Et adhuc excellentiorem viam vobis demonstro.

Chapter 13

13:1  If I speak with the tongues of men and of angels, and have not charity, I am become as sounding brass, or a tinkling cymbal.

13:1  Though I speak with the tongues of men and of angels, and have not charity, I am become as sounding brass, or a tinkling cymbal.

13:1  Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

13:1  Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů.

13:1  Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem jako dunící kov nebo zvučící činel.

13:1  Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem měď zvučící aneb zvonec znějící.

13:1  Si linguis hominum loquar, et angelorum, caritatem autem non habeam, factus sum velut æs sonans, aut cymbalum tinniens.

13:2  And if I should have prophecy and should know all mysteries and all knowledge, and if I should have all faith, so that I could remove mountains, and have not charity, I am nothing.

13:2  And though I have the gift of prophecy, and understand all mysteries, and all knowledge; and though I have all faith, so that I could remove mountains, and have not charity, I am nothing.

13:2  Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

13:2  Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic.

13:2  A kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru, takže bych přemisťoval hory, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

13:2  A bychť měl proroctví, a povědom byl všelikého tajemství i všelikého umění, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

13:2  Et si habuero prophetiam, et noverim mysteria omnia, et omnem scientiam : et si habuero omnem fidem ita ut montes transferam, caritatem autem non habuero, nihil sum.

13:3  And if I should distribute all my goods to feed the poor, and if I should deliver my body to be burned, and have not charity, it profiteth me nothing.

13:3  And though I bestow all my goods to feed the poor, and though I give my body to be burned, and have not charity, it profiteth me nothing.

13:3  A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

13:3  Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil, bez lásky je mi to k ničemu.

13:3  A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

13:3  A kdybych vynaložil na pokrmy všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych neměl, nic mi to neprospívá.

13:3  Et si distribuero in cibos pauperum omnes facultates meas, et si tradidero corpus meum ita ut ardeam, caritatem autem non habuero, nihil mihi prodest.

13:4  Charity is patient, is kind: charity envieth not, dealeth not perversely, is not puffed up,

13:4  Charity suffereth long, and is kind; charity envieth not; charity vaunteth not itself, is not puffed up,

13:4  Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

13:4  Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje;

13:4  Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, [láska] se nevychloubá a není domýšlivá.

13:4  Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

13:4  Caritas patiens est, benigna est. Caritas non æmulatur, non agit perperam, non inflatur,

13:5  Is not ambitious, seeketh not her own, is not provoked to anger, thinketh no evil:

13:5  Doth not behave itself unseemly, seeketh not her own, is not easily provoked, thinketh no evil;

13:5  Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

13:5  není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,

13:5  Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo.

13:5  V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

13:5  non est ambitiosa, non quærit quæ sua sunt, non irritatur, non cogitat malum,

13:6  Rejoiceth not in iniquity, but rejoiceth with the truth:

13:6  Rejoiceth not in iniquity, but rejoiceth in the truth;

13:6  Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

13:6  není škodolibá, ale raduje se z pravdy;

13:6  Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou.

13:6  Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

13:6  non gaudet super iniquitate, congaudet autem veritati :

13:7  Beareth all things, believeth all things, hopeth all things, endureth all things.

13:7  Beareth all things, believeth all things, hopeth all things, endureth all things.

13:7  Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

13:7  všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.

13:7  Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží.

13:7  Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.

13:7  omnia suffert, omnia credit, omnia sperat, omnia sustinet.

13:8  Charity never falleth away: whether prophecies shall be made void or tongues shall cease or knowledge shall be destroyed.

13:8  Charity never faileth: but whether there be prophecies, they shall fail; whether there be tongues, they shall cease; whether there be knowledge, it shall vanish away.

13:8  Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.

13:8  Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine.

13:8  Láska nikdy nezanikne. Proroctví -- ta pominou; jazyky -- ty utichnou; poznání -- to pomine.

13:8  Láska nikdy nevypadá, ješto buď že proroctví jsou, ta přestanou, buď jazykové, ti utichnou, buď učení, to v nic přijde.

13:8  Caritas numquam excidit : sive prophetiæ evacuabuntur, sive linguæ cessabunt, sive scientia destruetur.

13:9  For we know in part: and we prophesy in part.

13:9  For we know in part, and we prophesy in part.

13:9  Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;

13:9  Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme;

13:9  Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme.

13:9  Z částky zajisté poznáváme, a z částky prorokujeme.

13:9  Ex parte enim cognoscimus, et ex parte prophetamus.

13:10  But when that which is perfect is come, that which is in part shall be done away.

13:10  But when that which is perfect is come, then that which is in part shall be done away.

13:10  až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.

13:10  jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne.

13:10  Když však přijde to, co je dokonalé, pomine to, co je částečné.

13:10  Ale jakž by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.

13:10  Cum autem venerit quod perfectum est, evacuabitur quod ex parte est.

13:11  When I was a child, I spoke as a child, I understood as a child, I thought as a child. But, when I became a man, I put away the things of a child.

13:11  When I was a child, I spake as a child, I understood as a child, I thought as a child: but when I became a man, I put away childish things.

13:11  Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.

13:11  Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.

13:11  Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.

13:11  Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem muž, opustil jsem dětinské věci.

13:11  Cum essem parvulus, loquebar ut parvulus, sapiebam ut parvulus, cogitabam ut parvulus. Quando autem factus sum vir, evacuavi quæ erant parvuli.

13:12  We see now through a glass in a dark manner: but then face to face. Now I know in part: but then I shall know even as I am known.

13:12  For now we see through a glass, darkly; but then face to face: now I know in part; but then shall I know even as also I am known.

13:12  Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.

13:12  Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.

13:12  Neboť nyní vidíme ⌈jako v zrcadle⌉, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán.

13:12  Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

13:12  Videmus nunc per speculum in ænigmate : tunc autem facie ad faciem. Nunc cognosco ex parte : tunc autem cognoscam sicut et cognitus sum.

13:13  And now there remain faith, hope, and charity, these three: but the greatest of these is charity.

13:13  And now abideth faith, hope, charity, these three; but the greatest of these is charity.

13:13  A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.

13:13  Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.

13:13  Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. Ale největší z nich je láska.

13:13  Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

13:13  Nunc autem manent fides, spes, caritas, tria hæc : major autem horum est caritas.

Chapter 14

14:1  Follow after charity, be zealous for spiritual gifts; but rather that you may prophesy.

14:1  Follow after charity, and desire spiritual gifts, but rather that ye may prophesy.

14:1  Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči.

14:1  Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali.

14:1  Usilujte o lásku a dychtěte po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali.

14:1  Stůjtež o lásku, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.

14:1  Sectamini caritatem, æmulamini spiritualia : magis autem ut prophetetis.

14:2  For he that speaketh in a tongue speaketh not unto men, but unto God: for no man heareth. Yet by the Spirit he speaketh mysteries.

14:2  For he that speaketh in an unknown tongue speaketh not unto men, but unto God: for no man understandeth him; howbeit in the spirit he speaketh mysteries.

14:2  Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím.

14:2  Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím.

14:2  Neboť kdo mluví jazykem, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí, duchem mluví tajemství.

14:2  Nebo ten, kdož mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.

14:2  Qui enim loquitur lingua, non hominibus loquitur, sed Deo : nemo enim audit. Spiritu autem loquitur mysteria.

14:3  But he that prophesieth speaketh to men unto edification and exhortation and comfort.

14:3  But he that prophesieth speaketh unto men to edification, and exhortation, and comfort.

14:3  Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení.

14:3  Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil.

14:3  Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše.

14:3  Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.

14:3  Nam qui prophetat, hominibus loquitur ad ædificationem, et exhortationem, et consolationem.

14:4  He that speaketh in a tongue edifieth himself: but he that prophesieth, edifieth the church.

14:4  He that speaketh in an unknown tongue edifieth himself; but he that prophesieth edifieth the church.

14:4  Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve.

14:4  Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev.

14:4  Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje církev.

14:4  Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale ten, kdož prorokuje, církev vzdělává.

14:4  Qui loquitur lingua, semetipsum ædificat : qui autem prophetat, ecclesiam Dei ædificat.

14:5  And I would have you all to speak with tongues, but rather to prophesy. For greater is he that prophesieth than he that speaketh with tongues: unless perhaps he interpret, that the church may receive edification.

14:5  I would that ye all spake with tongues, but rather that ye prophesied: for greater is he that prophesieth than he that speaketh with tongues, except he interpret, that the church may receive edifying.

14:5  Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek.

14:5  Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve.

14:5  Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev.

14:5  Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, kterýž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky mluví, leč by také vykládal, aby se vzdělávala církev.

14:5  Volo autem omnes vos loqui linguis : magis autem prophetare. Nam major est qui prophetat, quam qui loquitur linguis ; nisi forte interpretetur ut ecclesia ædificationem accipiat.

14:6  But now, brethren, if I come to you speaking with tongues, what shall I profit you, unless I speak to you either in revelation or in knowledge or in prophecy or in doctrine?

14:6  Now, brethren, if I come unto you speaking with tongues, what shall I profit you, except I shall speak to you either by revelation, or by knowledge, or by prophesying, or by doctrine?

14:6  Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli?

14:6  Co kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil v jazycích? K čemu vám budu, pokud vám neřeknu nějaké zjevení, poznání, proroctví či učení?

14:6  Tedy, bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, v poznání, v proroctví nebo vyučování?

14:6  A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?

14:6  Nunc autem, fratres, si venero ad vos linguis loquens : quid vobis prodero, nisi vobis loquar aut in revelatione, aut in scientia, aut in prophetia, aut in doctrina ?

14:7  Even things without life that give sound, whether pipe or harp, except they give a distinction of sounds, how shall it be known what is piped or harped?

14:7  And even things without life giving sound, whether pipe or harp, except they give a distinction in the sounds, how shall it be known what is piped or harped?

14:7  Je to jako s hudebními nástroji, třeba s flétnou nebo kytarou: kdyby nevydávaly odlišné tóny, jak by bylo možno rozeznat nápěv, který se na nich hraje?

14:7  Podobné je to s neživými hudebními nástroji, jako je flétna nebo lyra: pokud nevydají jasné tóny, jak má kdo poznat, co se hraje?

14:7  Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou Kdyby ⌈nevydávaly různé tóny⌉, jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje?

14:7  Však i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka neb harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, aneb na harfu hrá?

14:7  Tamen quæ sine anima sunt vocem dantia, sive tibia, sive cithara ; nisi distinctionem sonituum dederint, quomodo scietur id quod canitur, aut quod citharizatur ?

14:8  For if the trumpet give an uncertain sound, who shall prepare himself to the battle?

14:8  For if the trumpet give an uncertain sound, who shall prepare himself to the battle?

14:8  A kdyby polnice vydala neurčitý zvuk, kdo by se připravoval k bitvě?

14:8  A pokud polnice vydá nezřetelný zvuk, kdo se bude chystat do boje?

14:8  A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji?

14:8  Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?

14:8  Etenim si incertam vocem det tuba, quis parabit se ad bellum ?

14:9  So likewise you, except you utter by the tongue plain speech, how shall it be known what is said? For you shall be speaking into the air.

14:9  So likewise ye, except ye utter by the tongue words easy to be understood, how shall it be known what is spoken? for ye shall speak into the air.

14:9  Tak i vy: Jestliže ve vytržení nepromluvíte jasné slovo, jak se má poznat, co bylo řečeno? Budete mluvit jen do vzduchu!

14:9  Stejné je to s vámi: nevydá-li váš jazyk srozumitelné slovo, jak má kdo poznat, co se říká? Vždyť budete mluvit do větru!

14:9  Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru.

14:9  Tak i vy, nevydali-li byste jazykem srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.

14:9  Ita et vos per linguam nisi manifestum sermonem dederitis : quomodo scietur id quod dicitur ? eritis enim in aëra loquentes.

14:10  There are, for example, so many kinds of tongues in this world: and none is without voice.

14:10  There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and none of them is without signification.

14:10  Na světě je mnoho různých řečí a každá má svá slova.

14:10  Na světě je koneckonců tolik různých řečí a žádná z nich není beze smyslu.

14:10  Vždyť na světě je tolik druhů jazyků, a žádný není ⌈bez významu⌉.

14:10  Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.

14:10  Tam multa, ut puta genera linguarum sunt in hoc mundo : et nihil sine voce est.

14:11  If then I know not the power of the voice, I shall be to him to whom I speak a barbarian: and he that speaketh a barbarian to me.

14:11  Therefore if I know not the meaning of the voice, I shall be unto him that speaketh a barbarian, and he that speaketh shall be a barbarian unto me.

14:11  Jestliže však neznám význam těch slov, budu pro mluvícího cizincem a on zase bude cizincem pro mne.

14:11  Mluví-li však někdo řečí, které nerozumím, zůstaneme jeden druhému cizincem.

14:11  Jestliže neznám význam jazyka, budu cizincem pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem pro mne.

14:11  Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, kdož mluví, bude mi cizozemec.

14:11  Si ergo nesciero virtutem vocis, ero ei, cui loquor, barbarus : et qui loquitur, mihi barbarus.

14:12  So you also, forasmuch as you are zealous of spirits, seek to abound unto the edifying of the church.

14:12  Even so ye, forasmuch as ye are zealous of spiritual gifts, seek that ye may excel to the edifying of the church.

14:12  Tak i vy: když tak horlivě usilujete o duchovní dary, snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve.

14:12  Stejné je to s vámi. Když jste tedy tak horliví po duchovních darech, snažte se v nich vyrůst pro posílení církve.

14:12  Tak i vy, poněvadž ⌈horlivě usilujete⌉ o duchovní projevy, snažte se,abyste se v nich rozhojňovali pro budování církve.

14:12  Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.

14:12  Sic et vos, quoniam æmulatores estis spirituum, ad ædificationem ecclesiæ quærite ut abundetis.

14:13  And therefore he that speaketh by a tongue, let him pray that he may interpret.

14:13  Wherefore let him that speaketh in an unknown tongue pray that he may interpret.

14:13  A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat.

14:13  Kdo mluví v jazycích, ať se proto modlí, aby je mohl vykládat.

14:13  Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat.

14:13  A protož, kdož mluví jazykem, modl se, aby mohl vykládati.

14:13  Et ideo qui loquitur lingua, oret ut interpretetur.

14:14  For if I pray in a tongue, my spirit prayeth: but my understanding is without fruit.

14:14  For if I pray in an unknown tongue, my spirit prayeth, but my understanding is unfruitful.

14:14  Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna.

14:14  Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí.

14:14  Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl je bez užitku.

14:14  Nebo modlím-liť se jazykem, duch můj se modlí, ale mysl má bez užitku jest.

14:14  Nam si orem lingua, spiritus meus orat, mens autem mea sine fructu est.

14:15  What is it then? I will pray with the spirit, I will pray also with the understanding, I will sing with the spirit, I will sing also with the understanding.

14:15  What is it then? I will pray with the spirit, and I will pray with the understanding also: I will sing with the spirit, and I will sing with the understanding also.

14:15  Co tedy? Budu se modlit ve vytržení ducha, ale budu se také modlit s vědomou myslí. Budu zpívat chvalozpěvy ve vytržení ducha, ale budu zpívat také s vědomou myslí.

14:15  Co s tím? Ano, budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí. Budu zpívat duchem, ale budu zpívat i myslí.

14:15  Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat chvály i myslí.

14:15  Což tedy jest? Modliti se budu duchem a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem, a plésati budu i myslí.

14:15  Quid ergo est ? Orabo spiritu, orabo et mente : psallam spiritu, psallam et mente.

14:16  Else, if thou shalt bless with the spirit, how shall he that holdeth the place of the unlearned say, Amen, to thy blessing? Because he knoweth not what thou sayest.

14:16  Else when thou shalt bless with the spirit, how shall he that occupieth the room of the unlearned say Amen at thy giving of thanks, seeing he understandeth not what thou sayest?

14:16  Kdybys děkoval Bohu ve vytržení, jak by ten, kdo do toho není zasvěcen, mohl říci Amen k tvému díkůvzdání, když nerozumí tomu, co říkáš?

14:16  Kdybys totiž dobrořečil jen duchem a byl by přítomen někdo nezasvěcený, jak řekne „Amen“ ke tvému díkůčinění, když neví, co říkáš?

14:16  Neboť kdybys dobrořečil jen duchem, jak by mohl ⌈přítomný prostý člověk⌉ k tvému díkůvzdání říci Amen, když neví, co říkáš?

14:16  Nebo kdybys dobrořečil duchem, kterakž ten, kterýž prostý člověk jest, k tvému díků činění řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?

14:16  Ceterum si benedixeris spiritu, qui supplet locum idiotæ, quomodo dicet : Amen, super tuam benedictionem ? quoniam quid dicas, nescit.

14:17  For thou indeed givest thanks well: but the other is not edified.

14:17  For thou verily givest thanks well, but the other is not edified.

14:17  Ty sice dobře vzdáváš díky, ale druhý z toho nemá žádný užitek.

14:17  Děkuješ sice krásně, ale druhým to nepomáhá.

14:17  Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován.

14:17  Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.

14:17  Nam tu quidem bene gratias agis, sed alter non ædificatur.

14:18  I thank my God I speak with all your tongues.

14:18  I thank my God, I speak with tongues more than ye all:

14:18  Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni,

14:18  Děkuji Bohu, že mluvím v jazycích více než vy všichni;

14:18  Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni;

14:18  Děkuji Bohu svému, že více než vy všickni jazyky mluvím;

14:18  Gratias ago Deo meo, quod omnium vestrum lingua loquor.

14:19  But in the church I had rather speak five words with my understanding, that I may instruct others also: than ten thousand words in a tongue.

14:19  Yet in the church I had rather speak five words with my understanding, that by my voice I might teach others also, than ten thousand words in an unknown tongue.

14:19  ve shromáždění však - abych poučil i druhé - raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení.

14:19  v církvi bych ale pro poučení druhých raději promluvil pět slov srozumitelně než tisíce slov v jazycích.

14:19  ale v církvi -- abych poučil i druhé -- chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.

14:19  Ale v zboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem.

14:19  Sed in ecclesia volo quinque verba sensu meo loqui, ut et alios instruam : quam decem millia verborum in lingua.

14:20  Brethren, do not become children in sense. But in malice be children: and in sense be perfect.

14:20  Brethren, be not children in understanding: howbeit in malice be ye children, but in understanding be men.

14:20  Bratří, ve svém myšlení nebuďte jako děti. Ve zlém buďte jako nemluvňata, ale v myšlení buďte dospělí.

14:20  Bratři, přestaňte myslet jako malé děti. Pokud jde o zlo, buďte jako nemluvňata, myšlením však buďte dospělí.

14:20  Bratři, ve svém myšlení nebuďte jako děti; ve zlém buďte jako nemluvňata, ale v myšlení buďte dospělí.

14:20  Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.

14:20  Fratres, nolite pueri effici sensibus, sed malitia parvuli estote : sensibus autem perfecti estote.

14:21  In the law it is written: In other tongues and other lips I will speak to this people: and neither so will they hear me, saith the Lord.

14:21  In the law it is written, With men of other tongues and other lips will I speak unto this people; and yet for all that will they not hear me, saith the Lord.

14:21  V Zákoně je psáno: ‚Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat‘, praví Hospodin.

14:21  V Zákoně je psáno: „Cizími jazyky, cizími rty k tomuto lidu promluvím, ani tak mě však neposlechnou,“ praví Hospodin.

14:21  V Zákoně je napsáno: Jinými jazyky a rty cizinců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat, praví Pán.

14:21  Psáno jest v zákoně: Protož rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a aniž tak mne slyšeti budou, praví Pán.

14:21  In lege scriptum est : Quoniam in aliis linguis et labiis aliis loquar populo huic : et nec sic exaudient me, dicit Dominus.

14:22  Wherefore tongues are for a sign, not to believers but to unbelievers: but prophecies, not to unbelievers but to believers.

14:22  Wherefore tongues are for a sign, not to them that believe, but to them that believe not: but prophesying serveth not for them that believe not, but for them which believe.

14:22  Mluvení jazyky není tedy znamením k víře, nýbrž k nevěře, prorocká řeč však nevede k nevěře, nýbrž k víře.

14:22  Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící; proroctví naopak není pro nevěřící, ale pro věřící.

14:22  Jazyky nejsou tedy znamením pro věřící, nýbrž pro nevěřící, proroctví však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící.

14:22  A tak jazykové jsou za div ne těm, kteříž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.

14:22  Itaque linguæ in signum sunt non fidelibus, sed infidelibus : prophetiæ autem non infidelibus, sed fidelibus.

14:23  If therefore the whole church come together into one place, and all speak with tongues, and there come in unlearned persons or infidels, will they not say that you are mad?

14:23  If therefore the whole church be come together into one place, and all speak with tongues, and there come in those that are unlearned, or unbelievers, will they not say that ye are mad?

14:23  Kdyby se celá církev sešla ve shromáždění a všichni by mluvili ve vytržení, a přišli by tam lidé nezasvěcení a nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte?

14:23  Co kdyby na společném shromáždění církve všichni mluvili v jazycích? Když tam přijdou nezasvěcení nebo nevěřící, neřeknou snad, že blouzníte?

14:23  Když by se tedy sešel celý sbor a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí lidé nebo nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte?

14:23  A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?

14:23  Si ergo conveniat universa ecclesia in unum, et omnes linguis loquantur, intrent autem idiotæ, aut infideles : nonne dicent quod insanitis ?

14:24  But if all prophesy, and there come in one that believeth not or an unlearned person, he is convinced of all: he is judged of all.

14:24  But if all prophesy, and there come in one that believeth not, or one unlearned, he is convinced of all, he is judged of all:

14:24  Budou-li všichni mluvit prorocky a přijde tam člověk nevěřící nebo nezasvěcený, bude vším, co slyší, souzen a usvědčován,

14:24  Když ale budou všichni prorokovat a přijde někdo nevěřící nebo nezasvěcený, bude tím vším přesvědčován a usvědčován.

14:24  Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, bude ode všech usvědčován a ode všech souzen.

14:24  Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by někdo nevěřící neb neučený, přemáhán by byl ode všech, a souzen ode všech.

14:24  Si autem omnes prophetent, intret autem quis infidelis, vel idiota, convincitur ab omnibus, dijudicatur ab omnibus :

14:25  The secrets of his heart are made manifest. And so, falling down on his face, he will adore God, affirming that God is among you indeed.

14:25  And thus are the secrets of his heart made manifest; and so falling down on his face he will worship God, and report that God is in you of a truth.

14:25  vyjdou najevo věci skryté v jeho srdci, takže padne na kolena, pokoří se před Bohem a vyzná: „Vskutku je mezi vámi Bůh!“

14:25  Až vyjde najevo, co skrývá v srdci, padne na kolena, pokloní se Bohu a vyzná: „Opravdu, Bůh je mezi vámi!“

14:25  Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: Vskutku, mezi vámi je Bůh!

14:25  A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.

14:25  occulta cordis ejus manifesta fiunt : et ita cadens in faciem adorabit Deum, pronuntians quod vere Deus in vobis sit.

14:26  How is it then, brethren? When you come together, every one of you hath a psalm, hath a doctrine, hath a revelation, hath a tongue, hath an interpretation: let all things be done to edification.

14:26  How is it then, brethren? when ye come together, every one of you hath a psalm, hath a doctrine, hath a tongue, hath a revelation, hath an interpretation. Let all things be done unto edifying.

14:26  Co z toho plyne, bratří? Když se shromažďujete, jeden má žalm, druhý slovo naučení, jiný zjevení od Boha, ještě jiný promluví ve vytržení a další to vyloží. Všecko ať slouží společnému růstu.

14:26  Co s tím, bratři? Když se scházíte, každý něco přináší – někdo píseň, někdo vyučování, někdo zjevení, někdo jazyk a někdo výklad. Ať se to všechno děje k vzájemnému posílení.

14:26  Co z toho tedy plyne, bratři? Když se sejdete, každý [z vás] má chvalozpěv, má učení, má zjevení, má jazyk, má výklad; všechno ať je k budování.

14:26  Což tedy, bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.

14:26  Quid ergo est, fratres ? Cum convenitis, unusquisque vestrum psalmum habet, doctrinam habet, apocalypsim habet, linguam habet, interpretationem habet : omnia ad ædificationem fiant.

14:27  If any speak with a tongue, let it be by two, or at the most by three, and in course: and let one interpret.

14:27  If any man speak in an unknown tongue, let it be by two, or at the most by three, and that by course; and let one interpret.

14:27  Pokud jde o mluvení jazyky, ať promluví dva nebo tři, jeden po druhém, a někdo ať vykládá.

14:27  Chce-li někdo mluvit v jazycích, ať mluví postupně dva nebo nejvýše tři a někdo ať vykládá;

14:27  Mluví–li někdo jazykem, ať mluví dva nebo nejvýše tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.

14:27  Buď že kdo jazykem mluví, tedy skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.

14:27  Sive lingua quis loquitur, secundum duos, aut ut multum tres, et per partes, et unus interpretatur.

14:28  But if there be no interpreter, let him hold his peace in the church and speak to himself and to God.

14:28  But if there be no interpreter, let him keep silence in the church; and let him speak to himself, and to God.

14:28  Kdyby neměli vykladače, ať ve shromáždění mlčí, každý ať mluví ve vytržení jen pro sebe a před Bohem.

14:28  když tam ale nebude, kdo by to vykládal, pak ať ve shromáždění zmlkne a mluví jen pro sebe a pro Boha.

14:28  A jestliže tam není vykladač, ať ve shromáždění mlčí; ať mluví k sobě a k Bohu.

14:28  Pakli by nebylo vykladače, nechť mlčí v shromáždění, sám pak sobě nechažť mluví a Bohu.

14:28  Si autem non fuerit interpres, taceat in ecclesia : sibi autem loquatur, et Deo.

14:29  And let the prophets speak, two or three: and let the rest judge.

14:29  Let the prophets speak two or three, and let the other judge.

14:29  Z proroků ať promluví dva neb tři a ostatní ať to posuzují.

14:29  Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují.

14:29  Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují.

14:29  Proroci pak dva neb tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.

14:29  Prophetæ autem duo, aut tres dicant, et ceteri dijudicent.

14:30  But if any thing be revealed to another sitting, let the first hold his peace.

14:30  If any thing be revealed to another that sitteth by, let the first hold his peace.

14:30  Dostane-li se zjevení jinému ve shromáždění, nechť ten první umlkne.

14:30  Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první zmlkne.

14:30  A když by dostal zjevení jiný, který tam sedí, ať ten první umlkne.

14:30  Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.

14:30  Quod si alii revelatum fuerit sedenti, prior taceat.

14:31  For you may all prophesy, one by one, that all may learn and all may be exhorted.

14:31  For ye may all prophesy one by one, that all may learn, and all may be comforted.

14:31  Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni.

14:31  Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení.

14:31  Jeden po druhém můžete všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni.

14:31  Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili, a všickni se potěšovali.

14:31  Potestis enim omnes per singulos prophetare : ut omnes discant, et omnes exhortentur :

14:32  And the spirits of the prophets are subject to the prophets.

14:32  And the spirits of the prophets are subject to the prophets.

14:32  Prorok přece ovládá svůj prorocký dar.

14:32  Proroci mohou své puzení ovládat;

14:32  Duchové proroků se podřizují prorokům,

14:32  Duchovéť pak proroků prorokům poddání jsou.

14:32  et spiritus prophetarum prophetis subjecti sunt.

14:33  For God is not the God of dissension, but of peace: as also I teach in all the churches of the saints.

14:33  For God is not the author of confusion, but of peace, as in all churches of the saints.

14:33  Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje. Jako ve všech obcích Božího lidu,

14:33  Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.

14:33  neboť Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje. Jako ve všech shromážděních svatých,

14:33  Neboť Bůh není původ neřádu, ale pokoje, jako i ve všech shromážděních svatých.

14:33  Non enim est dissensionis Deus, sed pacis : sicut et in omnibus ecclesiis sanctorum doceo.

14:34  Let women keep silence in the churches: for it is not permitted them to speak but to be subject, as also the law saith.

14:34  Let your women keep silence in the churches: for it is not permitted unto them to speak; but they are commanded to be under obedience, as also saith the law.

14:34  ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon.

14:34  (Vaše ženy ať při shromážděních zmlknou. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon.

14:34  [vaše] ženy nechť ve shromážděních mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, jak praví i Zákon.

14:34  Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i zákon praví.

14:34  Mulieres in ecclesiis taceant, non enim permittitur eis loqui, sed subditas esse, sicut et lex dicit.

14:35  But if they would learn anything, let them ask their husbands at home. For it is a shame for a woman to speak in the church.

14:35  And if they will learn any thing, let them ask their husbands at home: for it is a shame for women to speak in the church.

14:35  Chtějí-li se o něčem poučit, ať se doma zeptají svých mužů; ženě se nesluší mluvit ve shromáždění.

14:35  Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.)

14:35  Chtějí–li se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, aby žena mluvila ve shromáždění.

14:35  Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.

14:35  Si quid autem volunt discere, domi viros suos interrogent. Turpe est enim mulieri loqui in ecclesia.

14:36  Or did the word of God come out from you? Or came it only unto you?

14:36  What? came the word of God out from you? or came it unto you only?

14:36  Vyšlo snad slovo Boží od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?

14:36  Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám?

14:36  Vyšlo snad Boží slovo od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?

14:36  Zdali od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?

14:36  An a vobis verbum Dei processit ? aut in vos solos pervenit ?

14:37  If any seem to be a prophet or spiritual, let him know the things that I write to you, that they are the commandments of the Lord.

14:37  If any man think himself to be a prophet, or spiritual, let him acknowledge that the things that I write unto you are the commandments of the Lord.

14:37  Pokládá-li se někdo za proroka nebo za člověka obdařeného Duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.

14:37  Kdo si myslí, že je prorok nebo duchovní, měl by poznat, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání.

14:37  Považuje–li se někdo za proroka nebo duchovního člověka, ať uznává, že to, co vám píšu, ⌈je Pánovo přikázání⌉.

14:37  Zdá-li se sobě kdo býti prorokem neb duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázaní Páně.

14:37  Si quis videtur propheta esse, aut spiritualis, cognoscat quæ scribo vobis, quia Domini sunt mandata.

14:38  But if any man know not, he shall not be known.

14:38  But if any man be ignorant, let him be ignorant.

14:38  Kdo to neuznává, nedojde sám uznání.

14:38  Kdo to neuznává, nebude uznán.

14:38  Jestliže to někdo neuznává, ⌈sám nebude uznáván⌉.

14:38  Pakli kdo neví, nevěz.

14:38  Si quis autem ignorat, ignorabitur.

14:39  Wherefore, brethren, be zealous to prophesy: and forbid not to speak with tongues.

14:39  Wherefore, brethren, covet to prophesy, and forbid not to speak with tongues.

14:39  A tak, bratří moji, horlivě se snažte prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.

14:39  Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích.

14:39  A tak, [moji] bratři, horlivě se snažte prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.

14:39  A takž, bratří, snažte se o to, abyste prorokovali, a jazyky mluviti nezbraňujte.

14:39  Itaque fratres æmulamini prophetare : et loqui linguis nolite prohibere.

14:40  But let all things be done decently and according to order.

14:40  Let all things be done decently and in order.

14:40  Všechno ať se děje slušně a spořádaně.

14:40  Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.

14:40  Všechno ať se děje slušně a spořádaně.

14:40  Všecko slušně a podlé řádu ať se děje.

14:40  Omnia autem honeste, et secundum ordinem fiant.

Chapter 15

15:1  Now I make known unto you, brethren, the gospel which I preached to you, which also you have received and wherein you stand.

15:1  Moreover, brethren, I declare unto you the gospel which I preached unto you, which also ye have received, and wherein ye stand;

15:1  Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,

15:1  Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte

15:1  Připomínám vám, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, v němž stojíte

15:1  Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,

15:1  Notum autem vobis facio, fratres, Evangelium, quod prædicavi vobis, quod et accepistis, in quo et statis,

15:2  By which also you are saved, if you hold fast after what manner I preached unto you, unless you have believed in vain.

15:2  By which also ye are saved, if ye keep in memory what I preached unto you, unless ye have believed in vain.

15:2  a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo.

15:2  a jímž jste spaseni (pokud se ovšem držíte slova, které jsem vám kázal – jinak byste uvěřili zbytečně).

15:2  a skrze něž ⌈jste i zachraňováni⌉, držíte–li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval -- ledaže byste uvěřili nadarmo.

15:2  Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte,) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.

15:2  per quod et salvamini : qua ratione prædicaverim vobis, si tenetis, nisi frustra credidistis.

15:3  For I delivered unto you first of all, which I also received: how that Christ died for our sins, according to the scriptures:

15:3  For I delivered unto you first of all that which I also received, how that Christ died for our sins according to the scriptures;

15:3  Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem

15:3  Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem,

15:3  Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem,

15:3  Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,

15:3  Tradidi enim vobis in primis quod et accepi : quoniam Christus mortuus est pro peccatis nostris secundum Scripturas :

15:4  And that he was buried: and that he rose again on the third day according to the scriptures:

15:4  And that he was buried, and that he rose again the third day according to the scriptures:

15:4  a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

15:4  byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem.

15:4  byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem,

15:4  A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,

15:4  et quia sepultus est, et quia resurrexit tertia die secundum Scripturas :

15:5  And that he was seen by Cephas, and after that by the eleven.

15:5  And that he was seen of Cephas, then of the twelve:

15:5  ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.

15:5  Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti,

15:5  zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti.

15:5  A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.

15:5  et quia visus est Cephæ, et post hoc undecim :

15:6  Then was he seen by more than five hundred brethren at once: of whom many remain until this present, and some are fallen asleep.

15:6  After that, he was seen of above five hundred brethren at once; of whom the greater part remain unto this present, but some are fallen asleep.

15:6  Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli.

15:6  poté se ukázal více než pěti stům bratrů najednou (někteří už zesnuli, ale většina z nich ještě žije),

15:6  Dále se zjevil více než pěti stům bratří najednou; většina z nich doposud žije, někteří však již zemřeli.

15:6  Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.

15:6  deinde visus est plus quam quingentis fratribus simul : ex quibus multi manent usque adhuc, quidam autem dormierunt :

15:7  After that, he was seen by James: then by all the apostles.

15:7  After that, he was seen of James; then of all the apostles.

15:7  Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům.

15:7  poté se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům

15:7  Potom se zjevil Jakubovi a potom všem apoštolům.

15:7  Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.

15:7  deinde visus est Jacobo, deinde Apostolis omnibus :

15:8  And last of all, he was seen also by me, as by one born out of due tine.

15:8  And last of all he was seen of me also, as of one born out of due time.

15:8  Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.

15:8  a naposledy ze všech se ukázal i mně, nedochůdčeti.

15:8  Naposledy ze všech, jako nedochůdčeti, zjevil se také mně.

15:8  Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.

15:8  novissime autem omnium tamquam abortivo, visus est et mihi.

15:9  For I am the least of the apostles, who am not worthy to be called an apostle, because I persecuted the church of God.

15:9  For I am the least of the apostles, that am not meet to be called an apostle, because I persecuted the church of God.

15:9  Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží.

15:9  Jsem totiž ze všech apoštolů ten nejposlednější; nezasloužím si ani být apoštolem nazýván – vždyť jsem kdysi pronásledoval Boží církev!

15:9  Neboť já jsem nejmenší z apoštolů; nejsem hoden nazývat se apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev.

15:9  Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.

15:9  Ego enim sum minimus Apostolorum, qui non sum dignus vocari Apostolus, quoniam persecutus sum ecclesiam Dei.

15:10  But by the grace of God, I am what I am. And his grace in me hath not been void: but I have laboured more abundantly than all they. Yet not I, but the grace of God with me:

15:10  But by the grace of God I am what I am: and his grace which was bestowed upon me was not in vain; but I laboured more abundantly than they all: yet not I, but the grace of God which was with me.

15:10  Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.

15:10  Boží milostí jsem ale to, co jsem, a jeho milost ke mně nevyšla naprázdno. Pracoval jsem více než oni všichni, avšak ne já, ale Boží milost, která je se mnou.

15:10  Boží milostí jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, vždyť jsem usilovně pracoval více než všichni ostatní -- nikoli já, nýbrž Boží milost, [která] byla se mnou.

15:10  Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.

15:10  Gratia autem Dei sum id quod sum, et gratia ejus in me vacua non fuit, sed abundantius illis omnibus laboravi : non ego autem, sed gratia Dei mecum :

15:11  For whether I or they, so we preach: and so you have believed.

15:11  Therefore whether it were I or they, so we preach, and so ye believed.

15:11  Ať už tedy já, nebo oni - tak zvěstujeme a tak jste uvěřili.

15:11  Toto kážeme – jak já, tak oni – a tomuto jste uvěřili.

15:11  Ať už tedy já, nebo oni -- takto hlásáme a tak jste uvěřili.

15:11  Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.

15:11  sive enim ego, sive illi : sic prædicamus, et sic credidistis.

15:12  Now if Christ be preached, that he arose again from the dead, how do some among you say that there is no resurrection of the dead?

15:12  Now if Christ be preached that he rose from the dead, how say some among you that there is no resurrection of the dead?

15:12  Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?

15:12  Když se tedy káže o Kristu, že byl vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří z vás popírat zmrtvýchvstání?

15:12  Když se tedy hlásá o Kristu, že vstal z mrtvých, jak to, že někteří mezi vámi říkají, že není vzkříšení mrtvých?

15:12  Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?

15:12  Si autem Christus prædicatur quod resurrexit a mortuis, quomodo quidam dicunt in vobis, quoniam resurrectio mortuorum non est ?

15:13  But if there be no resurrection of the dead, then Christ is not risen again.

15:13  But if there be no resurrection of the dead, then is Christ not risen:

15:13  Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus.

15:13  Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!

15:13  Není–li vzkříšení mrtvých, pak nevstal ani Kristus.

15:13  Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.

15:13  Si autem resurrectio mortuorum non est : neque Christus resurrexit.

15:14  And if Christ be not risen again, then is our preaching vain: and your faith is also vain.

15:14  And if Christ be not risen, then is our preaching vain, and your faith is also vain.

15:14  A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra,

15:14  A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu!

15:14  Jestliže však Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše zvěstování prázdné, prázdná je i vaše víra

15:14  A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.

15:14  Si autem Christus non resurrexit, inanis est ergo prædicatio nostra, inanis est et fides vestra :

15:15  Yea, and we are found false witnesses of God: because we have given testimony against God, that he hath raised up Christ, whom he hath not raised up, if the dead rise not again.

15:15  Yea, and we are found false witnesses of God; because we have testified of God that he raised up Christ: whom he raised not up, if so be that the dead rise not.

15:15  a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.

15:15  Z nás se pak stávají falešní Boží svědkové, protože jsme o Bohu tvrdili, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil – pokud totiž mrtví nemohou být vzkříšeni.

15:15  a my ⌈jsme se také stali⌉ falešnými Božími svědky -- vždyť jsme vydali svědectví o Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají.

15:15  A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.

15:15  invenimur autem et falsi testes Dei : quoniam testimonium diximus adversus Deum quod suscitaverit Christum, quem non suscitavit, si mortui non resurgunt.

15:16  For if the dead rise not again, neither is Christ risen again.

15:16  For if the dead rise not, then is not Christ raised:

15:16  Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.

15:16  Jestliže mrtví nemohou být vzkříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!

15:16  Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus.

15:16  Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.

15:16  Nam si mortui non resurgunt, neque Christus resurrexit.

15:17  And if Christ be not risen again, your faith is vain: for you are yet in your sins.

15:17  And if Christ be not raised, your faith is vain; ye are yet in your sins.

15:17  Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,

15:17  A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších.

15:17  Není–li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších.

15:17  A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.

15:17  Quod si Christus non resurrexit, vana est fides vestra : adhuc enim estis in peccatis vestris.

15:18  Then they also that are fallen asleep in Christ are perished.

15:18  Then they also which are fallen asleep in Christ are perished.

15:18  a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.

15:18  Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli.

15:18  Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli.

15:18  A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.

15:18  Ergo et qui dormierunt in Christo, perierunt.

15:19  If in this life only we have hope in Christ, we are of all men most miserable.

15:19  If in this life only we have hope in Christ, we are of all men most miserable.

15:19  Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí!

15:19  Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí.

15:19  Máme–li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme ⌈nejubožejší ze všech⌉ lidí.

15:19  Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.

15:19  Si in hac vita tantum in Christo sperantes sumus, miserabiliores sumus omnibus hominibus.

15:20  But now Christ is risen from the dead, the firstfruits of them that sleep:

15:20  But now is Christ risen from the dead, and become the firstfruits of them that slept.

15:20  Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.

15:20  Kristus ale byl vzkříšen jakožto první ze všech zesnulých.

15:20  Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli.

15:20  Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.

15:20  Nunc autem Christus resurrexit a mortuis primitiæ dormientium,

15:21  For by a man came death: and by a man the resurrection of the dead.

15:21  For since by man came death, by man came also the resurrection of the dead.

15:21  A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:

15:21  Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání.

15:21  Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.

15:21  Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.

15:21  quoniam quidem per hominem mors, et per hominem resurrectio mortuorum.

15:22  And as in Adam all die, so also in Christ all shall be made alive.

15:22  For as in Adam all die, even so in Christ shall all be made alive.

15:22  jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.

15:22  Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.

15:22  Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni.

15:22  Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.

15:22  Et sicut in Adam omnes moriuntur, ita et in Christo omnes vivificabuntur.

15:23  But every one in his own order: the firstfruits, Christ: then they that are of Christ, who have believed in his coming.

15:23  But every man in his own order: Christ the firstfruits; afterward they that are Christ’s at his coming.

15:23  Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.

15:23  Každý však ve svém pořadí: Kristus jako první, při jeho příchodu pak ti, kdo jsou Kristovi.

15:23  Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi,

15:23  Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.

15:23  Unusquisque autem in suo ordine, primitiæ Christus : deinde ii qui sunt Christi, qui in adventu ejus crediderunt.

15:24  Afterwards the end: when he shall have delivered up the kingdom to God and the Father: when he shall have brought to nought all principality and power and virtue.

15:24  Then cometh the end, when he shall have delivered up the kingdom to God, even the Father; when he shall have put down all rule and all authority and power.

15:24  Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.

15:24  Potom přijde konec: až Kristus přemůže veškerou vládu, vrchnost a moc, předá království Bohu a Otci.

15:24  potom bude konec, až Kristus odevzdá království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc.

15:24  Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.

15:24  Deinde finis : cum tradiderit regnum Deo et Patri, cum evacuaverit omnem principatum, et potestatem, et virtutem.

15:25  For he must reign, until he hath put all his enemies under his feet.

15:25  For he must reign, till he hath put all enemies under his feet.

15:25  Musí totiž kralovat, ‚dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘.

15:25  Musí totiž kralovat, než mu Bůh položí všechny nepřátele k nohám.

15:25  Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy.

15:25  Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.

15:25  Oportet autem illum regnare donec ponat omnes inimicos sub pedibus ejus.

15:26  And the enemy, death, shall be destroyed last: For he hath put all things under his feet. And whereas he saith:

15:26  The last enemy that shall be destroyed is death.

15:26  Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,

15:26  Poslední nepřítel, jenž bude přemožen, je smrt.

15:26  Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt.

15:26  Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.

15:26  Novissima autem inimica destruetur mors : omnia enim subjecit pedibus ejus. Cum autem dicat :

15:27  All things are put under him; undoubtedly, he is excepted, who put all things under him.

15:27  For he hath put all things under his feet. But when he saith all things are put under him, it is manifest that he is excepted, which did put all things under him.

15:27  vždyť ‚pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.

15:27  Vždyť „všechno položil k jeho nohám“. (Když ovšem říká, že je mu všechno poddáno, je zřejmé, že je to všechno kromě Toho, který mu to poddal.)

15:27  Neboť všechno podřídil pod jeho nohy. Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil.

15:27  Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.

15:27  Omnia subjecta sunt ei, sine dubio præter eum qui subjecit ei omnia.

15:28  And when all things shall be subdued unto him, then the Son also himself shall be subject unto him that put all things under him, that God may be all in all.

15:28  And when all things shall be subdued unto him, then shall the Son also himself be subject unto him that put all things under him, that God may be all in all.

15:28  Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

15:28  Až mu tedy bude všechno poddáno, pak se i sám Syn poddá Tomu, který mu všechno poddal, aby Bůh byl všechno ve všem.

15:28  A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.

15:28  A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.

15:28  Cum autem subjecta fuerint illi omnia : tunc et ipse Filius subjectus erit ei, qui subjecit sibi omnia, ut sit Deus omnia in omnibus.

15:29  Otherwise, what shall they do that are baptized for the dead, if the dead rise not again at all? Why are they then baptized for them?

15:29  Else what shall they do which are baptized for the dead, if the dead rise not at all? why are they then baptized for the dead?

15:29  Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?

15:29  A vůbec, co si počnou ti, kdo se nechávají křtít za mrtvé? Proč se za ně křtí, jestliže mrtví nebudou vzkříšeni?

15:29  Co potom budou dělat ti, kteří se dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč se za ně dávají křtít?

15:29  Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.

15:29  Alioquin quid facient qui baptizantur pro mortuis, si omnino mortui non resurgunt ? ut quid et baptizantur pro illis ?

15:30  Why also are we in danger every hour?

15:30  And why stand we in jeopardy every hour?

15:30  A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?

15:30  Proč my sami každým okamžikem podstupujeme nebezpečí?

15:30  A proč i my se v každou hodinu vydáváme do nebezpečí?

15:30  Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?

15:30  ut quid et nos periclitamur omni hora ?

15:31  I die daily, I protest by your glory, brethren, which I have in Christ Jesus our Lord.

15:31  I protest by your rejoicing which I have in Christ Jesus our Lord, I die daily.

15:31  Den ze dne hledím smrti do tváře - ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu!

15:31  Při chloubě, kterou mám ve vás v Kristu Ježíši, našem Pánu, prohlašuji, že denně čelím smrti.

15:31  Denně umírám -- jakože [vy, bratři,] jste moje chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu.

15:31  Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.

15:31  Quotidie morior per vestram gloriam, fratres, quam habeo in Christo Jesu Domino nostro.

15:32  If (according to man) I fought with beasts at Ephesus, what doth it profit me, if the dead rise not again? Let us eat and drink, for to morrow we shall die.

15:32  If after the manner of men I have fought with beasts at Ephesus, what advantageth it me, if the dead rise not? let us eat and drink; for to morrow we die.

15:32  Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme‘.

15:32  K čemu mi to z lidského pohledu je, že jsem bojoval s těmi šelmami v Efesu? Jestliže mrtví nebudou vzkříšeni, pak: „Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!“

15:32  Jestliže, ⌈po lidsku řečeno⌉, jsem v Efesu bojoval s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.

15:32  Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.

15:32  Si secundum hominem ad bestias pugnavi Ephesi, quid mihi prodest, si mortui non resurgunt ? Manducemus, et bibamus, cras enim moriemur.

15:33  Be not seduced: Evil communications corrupt good manners.

15:33  Be not deceived: evil communications corrupt good manners.

15:33  Neklamte se: ‚špatná společnost kazí dobré mravy‘.

15:33  Nepleťte se: „Špatné vztahy kazí mravy.“

15:33  Neklamte se: Špatné řeči ničí dobré mravy.

15:33  Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.

15:33  Nolite seduci : corrumpunt mores bonos colloquia mala.

15:34  Awake, ye just, and sin not. For some have not the knowledge of God. I speak it to your shame.

15:34  Awake to righteousness, and sin not; for some have not the knowledge of God: I speak this to your shame.

15:34  Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!

15:34  Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají – říkám to k vaší hanbě!

15:34  Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Vždyť někteří z vás nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení.

15:34  Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.

15:34  Evigilate justi, et nolite peccare : ignorantiam enim Dei quidam habent, ad reverentiam vobis loquor.

15:35  But some man will say: How do the dead rise again? Or with what manner of body shall they come?

15:35  But some man will say, How are the dead raised up? and with what body do they come?

15:35  Ale někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“

15:35  Někdo ale řekne: „Jak budou mrtví vzkříšeni? A v jakém přijdou těle?“

15:35  Někdo však řekne: Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?

15:35  Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?

15:35  Sed dicet aliquis : Quomodo resurgunt mortui ? qualive corpore venient ?

15:36  Senseless man, that which thou sowest is not quickened, except it die first.

15:36  Thou fool, that which thou sowest is not quickened, except it die:

15:36  Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.

15:36  Blázne! To, co seješ, neožije, dokud to nezemře.

15:36  Pošetilý člověče! To, co zaséváš, neobživne, jestliže to neumře.

15:36  Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.

15:36  Insipiens, tu quod seminas non vivificatur, nisi prius moriatur :

15:37  And that which thou sowest, thou sowest not the body that shall be: but bare grain, as of wheat, or of some of the rest.

15:37  And that which thou sowest, thou sowest not that body that shall be, but bare grain, it may chance of wheat, or of some other grain:

15:37  A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.

15:37  A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné.

15:37  A co zaséváš, není to tělo, které má vzniknout, nýbrž holé zrno, například pšeničné nebo nějaké jiné.

15:37  A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.

15:37  et quod seminas, non corpus, quod futurum est, seminas, sed nudum granum, ut puta tritici, aut alicujus ceterorum.

15:38  But God giveth it a body as he will: and to every seed its proper body.

15:38  But God giveth it a body as it hath pleased him, and to every seed his own body.

15:38  Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.

15:38  Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo.

15:38  Bůh mu však dává tělo, jak to sám chtěl: každému semeni jeho vlastní tělo.

15:38  Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.

15:38  Deus autem dat illi corpus sicut vult : ut unicuique seminum proprium corpus.

15:39  All flesh is not the same flesh: but one is the flesh of men, another of beasts, other of birds, another of fishes.

15:39  All flesh is not the same flesh: but there is one kind of flesh of men, another flesh of beasts, another of fishes, and another of birds.

15:39  Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.

15:39  Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí.

15:39  Není každé tělo stejné, nýbrž jiné je tělo lidské, jiné je tělo dobytka, jiné tělo ptáků a jiné tělo ryb.

15:39  Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.

15:39  Non omnis caro, eadem caro : sed alia quidem hominum, alia vero pecorum, alia volucrum, alia autem piscium.

15:40  And there are bodies celestial and bodies terrestrial: but, one is the glory of the celestial, and another of the terrestrial.

15:40  There are also celestial bodies, and bodies terrestrial: but the glory of the celestial is one, and the glory of the terrestrial is another.

15:40  A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.

15:40  Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.

15:40  A jsou těla nebeská a těla pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.

15:40  A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,

15:40  Et corpora cælestia, et corpora terrestria : sed alia quidem cælestium gloria, alia autem terrestrium.

15:41  One is the glory of the sun, another the glory of the moon, and another the glory of the stars. For star differeth from star in glory.

15:41  There is one glory of the sun, and another glory of the moon, and another glory of the stars: for one star differeth from another star in glory.

15:41  Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.

15:41  Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.

15:41  Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce a jiná je sláva hvězd. Neboť hvězda od hvězdy se liší ve slávě.

15:41  Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.

15:41  Alia claritas solis, alia claritas lunæ, et alia claritas stellarum. Stella enim a stella differt in claritate :

15:42  So also is the resurrection of the dead. It is sown in corruption: it shall rise in incorruption.

15:42  So also is the resurrection of the dead. It is sown in corruption; it is raised in incorruption:

15:42  Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.

15:42  Tak je to také se zmrtvýchvstáním. Pohřbívá se smrtelné tělo, křísí se nesmrtelné.

15:42  Tak je tomu i při vzkříšení mrtvých: Zasévá se v porušitelnosti, vstává v neporušitelnosti;

15:42  Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;

15:42  sic et resurrectio mortuorum. Seminatur in corruptione, surget in incorruptione.

15:43  It is sown in dishonour: it shall rise in glory. It is sown in weakness: it shall rise in power.

15:43  It is sown in dishonour; it is raised in glory: it is sown in weakness; it is raised in power:

15:43  Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.

15:43  Pohřbívá se odpudivé, křísí se slavné; pohřbívá se bezvládné, křísí se mocné.

15:43  zasévá se v potupě, vstává ve slávě; zasévá se v slabosti, vstává v moci.

15:43  Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;

15:43  Seminatur in ignobilitate, surget in gloria : seminatur in infirmitate, surget in virtute :

15:44  It is sown a natural body: it shall rise a spiritual body. If there be a natural body, there is also a spiritual body, as it is written:

15:44  It is sown a natural body; it is raised a spiritual body. There is a natural body, and there is a spiritual body.

15:44  Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.

15:44  Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní. Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní.

15:44  Zasévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Je–li tělo duševní, je také tělo duchovní.

15:44  Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.

15:44  seminatur corpus animale, surget corpus spiritale. Si est corpus animale, est et spiritale, sicut scriptum est :

15:45  The first man Adam was made into a living soul; the last Adam into a quickening spirit.

15:45  And so it is written, The first man Adam was made a living soul; the last Adam was made a quickening spirit.

15:45  Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ - poslední Adam je však Duchem oživujícím.

15:45  Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem.

15:45  Tak je i napsáno: První člověk, Adam, se stal duší živou, poslední Adam Duchem oživujícím.

15:45  Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.

15:45  Factus est primus homo Adam in animam viventem, novissimus Adam in spiritum vivificantem.

15:46  Yet that was not first which is spiritual, but that which is natural: afterwards that which is spiritual.

15:46  Howbeit that was not first which is spiritual, but that which is natural; and afterward that which is spiritual.

15:46  Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.

15:46  Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní.

15:46  Ale ne nejprve duchovní, nýbrž duševní, a potom duchovní.

15:46  Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.

15:46  Sed non prius quod spiritale est, sed quod animale : deinde quod spiritale.

15:47  The first man was of the earth, earthly: the second man, from heaven, heavenly.

15:47  The first man is of the earth, earthy: the second man is the Lord from heaven.

15:47  První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.

15:47  První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe.

15:47  První člověk je ze země, z prachu, druhý člověk [Pán] z nebe.

15:47  První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.

15:47  Primus homo de terra, terrenus : secundus homo de cælo, cælestis.

15:48  Such as is the earthly, such also are the earthly: and such as is the heavenly, such also are they that are heavenly.

15:48  As is the earthy, such are they also that are earthy: and as is the heavenly, such are they also that are heavenly.

15:48  Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.

15:48  Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští.

15:48  Jaký je ten pozemský, takoví i ti pozemští; a jaký ten nebeský, takoví i ti nebeští.

15:48  Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.

15:48  Qualis terrenus, tales et terreni : et qualis cælestis, tales et cælestes.

15:49  Therefore, as we have borne the image of the earthly, let us bear also the image of the heavenly.

15:49  And as we have borne the image of the earthy, we shall also bear the image of the heavenly.

15:49  A jako jsme nesli po dobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.

15:49  Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme i obraz toho nebeského.

15:49  A jako jsme nesli podobu pozemského, nesme také podobu nebeského.

15:49  A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.

15:49  Igitur, sicut portavimus imaginem terreni, portemus et imaginem cælestis.

15:50  Now this I say, brethren, that flesh and blood cannot possess the kingdom of God: neither shall corruption possess incorruption.

15:50  Now this I say, brethren, that flesh and blood cannot inherit the kingdom of God; neither doth corruption inherit incorruption.

15:50  Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.

15:50  Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.

15:50  Toto vám říkám, bratři, že tělo a krev nemůže být dědicem Božího království ani porušitelné nebude dědicem neporušitelného.

15:50  Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.

15:50  Hoc autem dico, fratres : quia caro et sanguis regnum Dei possidere non possunt : neque corruptio incorruptelam possidebit.

15:51  Behold, I tell you a mystery. We shall all indeed rise again: but we shall not all be changed.

15:51  Behold, I shew you a mystery; We shall not all sleep, but we shall all be changed,

15:51  Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,

15:51  Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni –

15:51  Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,

15:51  Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.

15:51  Ecce mysterium vobis dico : omnes quidem resurgemus, sed non omnes immutabimur.

15:52  In a moment, in the twinkling of an eye, at the last trumpet: for the trumpet shall sound and the dead shall rise again incorruptible. And we shall be changed.

15:52  In a moment, in the twinkling of an eye, at the last trump: for the trumpet shall sound, and the dead shall be raised incorruptible, and we shall be changed.

15:52  naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.

15:52  naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni.

15:52  naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni.

15:52  Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.

15:52  In momento, in ictu oculi, in novissima tuba : canet enim tuba, et mortui resurgent incorrupti : et nos immutabimur.

15:53  For this corruptible must put on incorruption: and this mortal must put on immortality.

15:53  For this corruptible must put on incorruption, and this mortal must put on immortality.

15:53  Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.

15:53  Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.

15:53  Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.

15:53  Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.

15:53  Oportet enim corruptibile hoc induere incorruptionem : et mortale hoc induere immortalitatem.

15:54  And when this mortal hath put on immortality, then shall come to pass the saying that is written: Death is swallowed up in victory.

15:54  So when this corruptible shall have put on incorruption, and this mortal shall have put on immortality, then shall be brought to pass the saying that is written, Death is swallowed up in victory.

15:54  A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: ‚Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!

15:54  A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“

15:54  Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: Smrt byla pohlcena ve vítězství.

15:54  A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.

15:54  Cum autem mortale hoc induerit immortalitatem, tunc fiet sermo, qui scriptus est : Absorpta est mors in victoria.

15:55  O death, where is thy victory? O death, where is thy sting?

15:55  O death, where is thy sting? O grave, where is thy victory?

15:55  Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?‘

15:55  „Kde je teď, smrti, to tvé vítězství? Kde je teď, peklo, ta tvá zbraň?“

15:55  Kde je, smrti, ⌈tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten⌉?

15:55  Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?

15:55  Ubi est mors victoria tua ? ubi est mors stimulus tuus ?

15:56  Now the sting of death is sin: and the power of sin is the law.

15:56  The sting of death is sin; and the strength of sin is the law.

15:56  Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona.

15:56  Onou zbraní smrti je hřích a silou hříchu je Zákon.

15:56  Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon.

15:56  Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.

15:56  Stimulus autem mortis peccatum est : virtus vero peccati lex.

15:57  But thanks be to God, who hath given us the victory through our Lord Jesus Christ.

15:57  But thanks be to God, which giveth us the victory through our Lord Jesus Christ.

15:57  Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!

15:57  Ale díky Bohu, který nám dává vítězství v našem Pánu Ježíši Kristu!

15:57  Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.

15:57  Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.

15:57  Deo autem gratias, qui dedit nobis victoriam per Dominum nostrum Jesum Christum.

15:58  Therefore, my beloved brethren, be ye steadfast and unmoveable: always abounding in the work of the Lord, knowing that your labour is not in vain in the Lord.

15:58  Therefore, my beloved brethren, be ye stedfast, unmoveable, always abounding in the work of the Lord, forasmuch as ye know that your labour is not in vain in the Lord.

15:58  A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.

15:58  Proto, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, rozrůstejte se v Pánově díle a vězte, že vaše práce pro Pána není zbytečná.

15:58  Tak tedy, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná.

15:58  Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.

15:58  Itaque fratres mei dilecti, stabiles estote, et immobiles : abundantes in opere Domini semper, scientes quod labor vester non est inanis in Domino.

Chapter 16

16:1  Now concerning the collections that are made for the saints: as I have given order to the churches of Galatia, so do ye also.

16:1  Now concerning the collection for the saints, as I have given order to the churches of Galatia, even so do ye.

16:1  Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii.

16:1  Pokud jde o sbírku na svaté, řiďte se stejnými pokyny, jaké jsem dal církvím v Galacii:

16:1  Pokud jde o sbírku pro svaté: jak jsem přikázal galatským sborům, tak učiňte i vy.

16:1  O zbírce pak na svaté, jakž jsem nařídil v církvích Galatských, tak i vy čiňte.

16:1  De collectis autem, quæ fiunt in sanctos, sicut ordinavi ecclesiis Galatiæ, ita et vos facite.

16:2  On the first day of the week, let every one of you put apart with himself, laying up what it shall well please him: that when I come, the collections be not then to be made.

16:2  Upon the first day of the week let every one of you lay by him in store, as God hath prospered him, that there be no gatherings when I come.

16:2  V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu.

16:2  Prvního dne v týdnu ať každý z vás dá stranou, kolik si může dovolit, aby se sbírky nekonaly teprve, když přijdu.

16:2  V první den týdne ať každý z vás doma dá stranou ⌈tolik, kolik bude moci uložit⌉, aby se sbírky nemusely konat teprve tehdy, až k vám přijdu.

16:2  V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podlé možnosti, aby ne tehdáž, když bych přišel, zbírky se dály.

16:2  Per unam sabbati unusquisque vestrum apud se seponat, recondens quod ei bene placuerit : ut non, cum venero, tunc collectæ fiant.

16:3  And when I shall be with you, whomsoever you shall approve by letters, them will I send to carry your grace to Jerusalem.

16:3  And when I come, whomsoever ye shall approve by your letters, them will I send to bring your liberality unto Jerusalem.

16:3  Až budu u vás, vyšlu ty, které doporučíte, s průvodními listy, aby donesli dar vaší vděčnosti do Jeruzaléma.

16:3  Jakmile přijdu, dám vámi schváleným mužům doporučující listy a pošlu je s vaším darem do Jeruzaléma.

16:3  Až budu u vás, pošlu s potvrzujícími dopisy ty, které uznáte za hodné, aby odnesli váš dar do Jeruzaléma.

16:3  Když pak přijdu, kterékoli schválíte skrze listy, tyť pošli, aby donesli tuto milost vaši do Jeruzaléma.

16:3  Cum autem præsens fuero, quos probaveritis per epistolas, hos mittam perferre gratiam vestram in Jerusalem.

16:4  And if it be meet that I also go, they shall go with me.

16:4  And if it be meet that I go also, they shall go with me.

16:4  Ukáže-li se vhodné, abych tam šel také já, půjdou se mnou.

16:4  Bude-li potřeba, abych šel s nimi, půjdou se mnou.

16:4  Bude–li vhodné, abych šel i já, půjdou se mnou.

16:4  Pakliť by se za hodné vidělo, abych i já šel, půjdouť se mnou.

16:4  Quod si dignum fuerit ut et ego eam, mecum ibunt.

16:5  Now I will come to you, when I shall have passed through Macedonia. For I shall pass through Macedonia.

16:5  Now I will come unto you, when I shall pass through Macedonia: for I do pass through Macedonia.

16:5  Přijdu k vám, až dokončím cestu Makedonií. Makedonií totiž jen projdu,

16:5  Přijdu k vám, až projdu Makedonii. Makedonii totiž jen procházím,

16:5  Přijdu k vám, až projdu Makedonií. Makedonií totiž jen procházím,

16:5  Přijduť pak k vám, když Macedonii projdu; (nebo Macedonii míním projíti.)

16:5  Veniam autem ad vos, cum Macedoniam pertransiero : nam Macedoniam pertransibo.

16:6  And with you perhaps I shall abide, or even spend the winter: that you may bring me on my way whithersoever I shall go.

16:6  And it may be that I will abide, yea, and winter with you, that ye may bring me on my journey whithersoever I go.

16:6  ale u vás bych chtěl zůstat déle, snad i přes celou zimu, abyste vy mne potom vypravili na další cestu.

16:6  ale u vás snad nějakou dobu zůstanu, možná i přes zimu, abyste mě mohli vypravit, kamkoli půjdu.

16:6  ale u vás snad pobudu anebo přečkám zimu, abyste mne potom mohli vypravit, kamkoliv půjdu.

16:6  Ale u vásť snad poostanu, aneb i přes zimu pobudu, abyste vy mne doprovodili, kamž bych koli šel.

16:6  Apud vos autem forsitan manebo, vel etiam hiemabo : ut vos me deducatis quocumque iero.

16:7  For I will not see you now by the way: for I trust that I shall abide with you some time, if the Lord permit.

16:7  For I will not see you now by the way; but I trust to tarry a while with you, if the Lord permit.

16:7  Nerad bych se u vás jen zastavil; doufám, že s vámi budu moci zůstat nějaký čas, dovolí-li to Pán.

16:7  Tentokrát se u vás nechci jen zastavit cestou; dá-li Pán, doufám, že u vás nějaký čas pobudu.

16:7  Nechci vás teď totiž uvidět jen letmo; doufám, že u vás nějaký čas zůstanu, dovolí–li Pán.

16:7  Nechci zajisté s vámi se toliko na zastavení shledati, ale naději se, že za nějaký čas pobudu u vás, bude-li Pán chtíti.

16:7  Nolo enim vos modo in transitu videre, spero enim me aliquantulum temporis manere apud vos, si Dominus permiserit.

16:8  But I will tarry at Ephesus, until Pentecost.

16:8  But I will tarry at Ephesus until Pentecost.

16:8  V Efezu zůstanu až do letnic;

16:8  Až do Letnic ale zůstanu v Efesu,

16:8  Až do letnic zůstanu v Efesu,

16:8  Zůstanuť pak v Efezu až do letnic.

16:8  Permanebo autem Ephesi usque ad Pentecosten.

16:9  For a great door and evident is opened unto me: and many adversaries.

16:9  For a great door and effectual is opened unto me, and there are many adversaries.

16:9  otevřela se mi zde veliká a nadějná příležitost, ale také protivníků je mnoho.

16:9  neboť se mi tu otevírají veliké a slibné možnosti, i když je tu mnoho protivníků.

16:9  neboť jsou zde pro mne otevřeny ⌈dveře k velké a účinné službě⌉. I protivníků je však mnoho.

16:9  Nebo otevříny jsou mi tu veliké a mocné dvéře, a protivníků mnoho.

16:9  Ostium enim mihi apertum est magnum, et evidens : et adversarii multi.

16:10  Now if Timothy come, see that he be with you without fear: for he worketh the work of the Lord, as I also do.

16:10  Now if Timotheus come, see that he may be with you without fear: for he worketh the work of the Lord, as I also do.

16:10  Přijde-li Timoteus, hleďte, aby byl mezi vámi bez obav; vždyť koná dílo Páně stejně jako já.

16:10  Jestli k vám přijde Timoteus, postarejte se, ať se u vás cítí dobře, vždyť se věnuje Pánovu dílu tak jako já;

16:10  Přijde–li Timoteus , hleďte, aby u vás neměl žádné potíže, neboť koná Pánovo dílo jako já.

16:10  Přišel-liť by pak Timoteus, hleďtež, aby bezpečně byl u vás; neboť dílo Páně dělá jako i já.

16:10  Si autem venerit Timotheus, videte ut sine timore sit apud vos : opus enim Domini operatur, sicut et ego.

16:11  Let no man therefore despise him: but conduct ye him on his way in peace, that he may come to me. For I look for him with the brethren.

16:11  Let no man therefore despise him: but conduct him forth in peace, that he may come unto me: for I look for him with the brethren.

16:11  Ať ho nikdo z vás nepodceňuje! Vypravte ho na cestu ke mně s bratrskou láskou, neboť na něho čekám spolu s jinými bratry.

16:11  ať jím tedy nikdo nepohrdá. Vypravte ho v pokoji na cestu za mnou, neboť tu na něj s bratry čekám.

16:11  Ať jím tedy nikdo nepohrdá. Vypravte ho v pokoji, aby přišel ke mně, neboť na něho čekám spolu s bratry.

16:11  Protož nechť jím žádný nepohrdá, ale vyprovoďte jej v pokoji, ať přijde ke mně; neboť na něj čekám s bratřími.

16:11  Ne quis ergo illum spernat : deducite autem illum in pace, ut veniat ad me : exspecto enim illum cum fratribus.

16:12  And touching our brother Apollo, I give you to understand that I much entreated him to come unto you with the brethren: and indeed it was not his will at all to come at this time. But he will come when he shall have leisure.

16:12  As touching our brother Apollos, I greatly desired him to come unto you with the brethren: but his will was not at all to come at this time; but he will come when he shall have convenient time.

16:12  Pokud jde o bratra Apolla, velice jsem na něj naléhal, aby k vám šel spolu s jinými bratry, ale v žádném případě nechtěl jít už nyní; půjde však, jakmile se ukáže vhodná příležitost.

16:12  Pokud jde o bratra Apolla, velmi jsem ho prosil, aby za vámi s bratry přišel. Právě teď k vám ale rozhodně nechtěl jít; přijde však, až bude mít možnost.

16:12  Co se týče bratra Apolla, mnoho jsem ho povzbuzoval, aby přišel s bratry k vám. Ale vůbec tu nebyla vůle, aby nyní přišel. Přijde, jakmile bude vhodná doba.

16:12  O Apollovi pak bratru vězte, že jsem ho velmi prosil, aby šel k vám s bratřími. Ale nikoli nebyl té vůle, aby nyní přišel, než přijdeť, když bude míti čas příhodný.

16:12  De Apollo autem fratre vobis notum facio, quoniam multum rogavi eum ut veniret ad vos cum fratribus : et utique non fuit voluntas ut nunc veniret : veniet autem, cum ei vacuum fuerit.

16:13  Watch ye: stand fast in the faith: do manfully and be strengthened.

16:13  Watch ye, stand fast in the faith, quit you like men, be strong.

16:13  Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní!

16:13  Bděte, stůjte ve víře, buďte stateční, buďte silní.

16:13  Bděte, stůjte pevně ve víře, ⌈buďte zmužilí⌉, posilujte se.

16:13  Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě počínejte, buďtež silní.

16:13  Vigilate, state in fide, viriliter agite, et confortamini.

16:14  Let all your things be done in charity.

16:14  Let all your things be done with charity.

16:14  Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce.

16:14  Všechno ať se mezi vámi děje v lásce.

16:14  Všechno ať se ⌈mezi vámi⌉ děje v lásce.

16:14  Všecky věci vaše ať se dějí v lásce.

16:14  Omnia vestra in caritate fiant.

16:15  And I beseech you, brethren, you know the house of Stephanus, and of Fortunatus, and of Achaicus, that they are the firstfruits of Achaia, and have dedicated themselves to the ministry of the saints:

16:15  I beseech you, brethren, (ye know the house of Stephanas, that it is the firstfruits of Achaia, and that they have addicted themselves to the ministry of the saints,)

16:15  O něco vás prosím, bratří. Víte o rodině Štěpánově, že první z celé Achaje uvěřili a dali se do služby bratřím.

16:15  Bratři, víte, že Štěpánova rodina je prvním ovocem Řecka a že se vydali službě svatým. Prosím vás tedy,

16:15  Vyzývám vás, bratři: Víte o lidech z domu Štěpánova, že jsou prvotinou Achaje a že se oddali službě svatým.

16:15  Prosímť pak vás, bratří, víte, že čeled Štěpánova jest prvotiny Achaie, a že se v službu svatým vydali,

16:15  Obsecro autem vos fratres, nostis domum Stephanæ, et Fortunati, et Achaici : quoniam sunt primitiæ Achaiæ, et in ministerium sanctorum ordinaverunt seipsos :

16:16  That you also be subject to such and to every one that worketh with us and laboureth.

16:16  That ye submit yourselves unto such, and to every one that helpeth with us, and laboureth.

16:16  I vy se ochotně podřizujte takovým lidem a každému, kdo pracuje na společném díle.

16:16  abyste takové lidi následovali, a stejně tak i každého, kdo se podílí na tomto díle.

16:16  I vy se podřizujte takovým lidem, i každému, kdo spolupracuje a namáhá se na Božím díle.

16:16  Abyste i vy poddáni byli takovým, i všelikému pomáhajícímu a pracujícímu.

16:16  ut et vos subditi sitis ejusmodi, et omni cooperanti, et laboranti.

16:17  And I rejoice in the presence of Stephanus and Fortunatus and Achaicus: because that which was wanting on your part, they have supplied.

16:17  I am glad of the coming of Stephanas and Fortunatus and Achaicus: for that which was lacking on your part they have supplied.

16:17  Mám radost, že přišli Štěpán, Fortunát a Achaikos, neboť mi nahradili vaši nepřítomnost.

16:17  Mám velikou radost, že dorazil Štěpán, Fortunát a Achaikos, protože mi vynahradili vaši nepřítomnost.

16:17  Raduji se nad přítomností Štěpána, Fortunata i Achaika, protože oni mi nahradili vaši nepřítomnost.

16:17  Těšímť se pak z příchodu Štěpána, a Fortunáta, a Achaika; nebo nedostatek váš oni doplnili.

16:17  Gaudeo autem in præsentia Stephanæ, et Fortunati, et Achaici : quoniam id, quod vobis deerat, ipsi suppleverunt :

16:18  For they have refreshed both my spirit and yours. Know them, therefore, that are such.

16:18  For they have refreshed my spirit and yours: therefore acknowledge ye them that are such.

16:18  Uklidnili mé i vaše srdce. Važte si takových lidí!

16:18  Občerstvili mě na duchu a jistě i vás. Takových lidí si važte.

16:18  Občerstvili mého i vašeho ducha. Uznávejte takové bratry.

16:18  Potěšili zajisté mého ducha i vašeho. Protož znejtež takové.

16:18  refecerunt enim et meum spiritum, et vestrum. Cognoscite ergo qui hujusmodi sunt.

16:19  The churches of Asia salute you. Aquila and Priscilla salute you much in the Lord, with the church that is in their house, with whom I also lodge.

16:19  The churches of Asia salute you. Aquila and Priscilla salute you much in the Lord, with the church that is in their house.

16:19  Pozdravují vás církve v Asii. Velice vás v Pánu pozdravuje Akvilas a Priska spolu s církví, která se shromažďuje v jejich domě.

16:19  Pozdravují vás sbory v Asii. Velmi vás v Pánu pozdravuje Akvila s Priscillou i církev u nich v domě.

16:19  Pozdravují vás asijské sbory. Velice vás pozdravuje v Pánu Akvila a Priska spolu se shromážděním v jejich domě.

16:19  Pozdravujíť vás zborové, kteříž jsou v Azii. Pozdravujíť vás v Pánu velice Akvila a Priscilla, s církví tou, kteráž jest v domě jejich.

16:19  Salutant vos ecclesiæ Asiæ. Salutant vos in Domino multum, Aquila et Priscilla cum domestica sua ecclesia : apud quos et hospitor.

16:20  All the brethren salute you. Salute one another with a holy kiss.

16:20  All the brethren greet you. Greet ye one another with an holy kiss.

16:20  Pozdravují vás všichni bratří. Pozdravte se navzájem svatým políbením.

16:20  Pozdravují vás všichni sourozenci. Pozdravte se navzájem svatým polibkem.

16:20  Pozdravují vás všichni bratři. Pozdravte se navzájem svatým políbením.

16:20  Pozdravují vás všickni bratří. Pozdravte sebe vespolek v políbení svatém.

16:20  Salutant vos omnes fratres. Salutate invicem in osculo sancto.

16:21  The salutation of me Paul, with my own hand.

16:21  The salutation of me Paul with mine own hand.

16:21  Pozdrav mou, Pavlovou rukou.

16:21  JÁ PAVEL PŘIDÁVÁM POZDRAV SVOU VLASTNÍ RUKOU.

16:21  Pozdrav mou, Pavlovou rukou.

16:21  Pozdravení vlastní rukou Pavlovou.

16:21  Salutatio, mea manu Pauli.

16:22  If any man love not our Lord Jesus Christ, let him be anathema, maranatha.

16:22  If any man love not the Lord Jesus Christ, let him be Anathema Maranatha.

16:22  Kdo nemiluje Pána, ať je proklet! Maranatha!

16:22  Kdo nemá rád Pána, ať je proklet. Maranatha!

16:22  Kdo nemá rád Pána, ať je proklet! ⌈Marana tha⌉!

16:22  Jestliže kdo nemiluje Pána Jezukrista, budiž proklatý: Maran atha.

16:22  Si quis non amat Dominum nostrum Jesum Christum, sit anathema, Maran Atha.

16:23  The grace of our Lord Jesus Christ be with you.

16:23  The grace of our Lord Jesus Christ be with you.

16:23  Milost Pána Ježíše buď s vámi.

16:23  Milost Pána Ježíše s vámi.

16:23  Milost Pána Ježíše [Krista] s vámi.

16:23  Milost Pána Jezukrista s vámi.

16:23  Gratia Domini nostri Jesu Christi vobiscum.

16:24  My charity be with you all in Christ Jesus. Amen.

16:24  My love be with you all in Christ Jesus. Amen. The first epistle to the Corinthians was written from Philippi by Stephanas, and Fortunatus, and Achaicus, and Timotheus.

16:24  Moje láska je s vámi všemi v Kristu Ježíši.

16:24  Má láska je s vámi všemi v Kristu Ježíši.

16:24  Moje láska je se všemi vámi v Kristu Ježíši. [Amen.]

16:24  I láska má v Kristu Ježíši se všechněmi vámi. Amen.

16:24  Caritas mea cum omnibus vobis in Christo Jesu. Amen.