DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Kings

Chapter 1

1:1  Now king David was old, and advanced in years: and when he was covered with clothes he was not warm.

1:1  Now king David was old and stricken in years; and they covered him with clothes, but he gat no heat.

1:1  Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.

1:1  Král David byl už stařec v pokročilém věku. Nemohl se zahřát, ani když ho přikrývali plášti.

1:1  Král David zestárl, ⌈dosáhl pokročilého věku.⌉ Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát.

1:1  Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.

1:1  Et rex David senuerat, habebatque ætatis plurimos dies : cumque operiretur vestibus, non calefiebat.

1:2  His servants therefore, said to him: Let us seek for our Lord the king, a young virgin, and let her stand before the king, and cherish him, and sleep in his bosom and warm our lord the king.

1:2  Wherefore his servants said unto him, Let there be sought for my lord the king a young virgin: and let her stand before the king, and let her cherish him, and let her lie in thy bosom, that my lord the king may get heat.

1:2  Proto mu jeho služebníci navrhli: „Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.“

1:2  Jeho dvořané mu navrhli: „Když dovolíš, necháme pro pana krále vyhledat nějakou mladou pannu, aby byla králi k službám a pečovala o něj. Bude léhat ve tvé náruči, aby se pan král zahřál.“

1:2  Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mému pánu a králi dívku, pannu; ⌈ať slouží králi⌉ a je jeho opatrovnicí. Ať leží ve tvém klíně a můj pán a král se zahřeje.

1:2  I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.

1:2  Dixerunt ergo ei servi sui : Quæramus domino nostro regi adolescentulam virginem, et stet coram rege, et foveat eum, dormiatque in sinu suo, et calefaciat dominum nostrum regem.

1:3  So they sought a beautiful young woman, in all the coasts of Israel and they found Abisag, a Sunamitess, and brought her to the king.

1:3  So they sought for a fair damsel throughout all the coasts of Israel, and found Abishag a Shunammite, and brought her to the king.

1:3  Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.

1:3  A tak po všech izraelských končinách hledali nejkrásnější dívku, až nalezli Šunemitku Abišag, a přivedli ji ke králi.

1:3  Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi.

1:3  A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.

1:3  Quæsierunt igitur adolescentulam speciosam in omnibus finibus Israël, et invenerunt Abisag Sunamitidem, et adduxerunt eam ad regem.

1:4  And the damsel was exceedingly beautiful, and she slept with the king, and served him, but the king did not know her.

1:4  And the damsel was very fair, and cherished the king, and ministered to him: but the king knew her not.

1:4  Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.

1:4  Byla to překrásná dívka. Obsluhovala krále, pečovala o něj, ale král s ní nic neměl.

1:4  Ta dívka byla převelice krásná. Stala se královou opatrovnicí, sloužila mu, ale král ⌈ji nepoznal.⌉

1:4  Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.

1:4  Erat autem puella pulchra nimis, dormiebatque cum rege, et ministrabat ei : rex vero non cognovit eam.

1:5  And Adonias, the son of Haggith, exalted himself, saying: I will be king. And he made himself chariots and horsemen, and fifty men to run before him.

1:5  Then Adonijah the son of Haggith exalted himself, saying, I will be king: and he prepared him chariots and horsemen, and fifty men to run before him.

1:5  Adónijáš, syn Chagítin, se vynášel: „Kralovat budu já.“ A opatřil si vůz, koně a padesát mužů, kteří běhali před ním.

1:5  Tehdy se začal pozvedat Chagitin syn Adoniáš. „Kralovat budu já,“ prohlašoval. Opatřil si vozy a jízdu a běhalo před ním padesát mužů.

1:5  Adónijáš, syn Chagítin, se vynášel slovy: Já budu kralovat. Pořídil si vozy, jezdce a padesát mužů, kteří běhali před ním.

1:5  Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.

1:5  Adonias autem filius Haggith elevabatur, dicens : Ego regnabo. Fecitque sibi currus et equites, et quinquaginta viros qui currerent ante eum.

1:6  Neither did his father rebuke him at any time, saying: Why hast thou done this? And he also was very beautiful, the next in birth after Absalom.

1:6  And his father had not displeased him at any time in saying, Why hast thou done so? and he also was a very goodly man; and his mother bare him after Absalom.

1:6  Otec ho po celý ten čas nezarmoutil otázkou: „Co to děláš?“ Také on byl velmi pěkné postavy; narodil se po Abšalómovi.

1:6  Jeho otec ho ale nikdy nepokáral, neptal se: „Co to provádíš?“ Adoniáš se narodil hned po Abšalomovi a byl velmi krásný, podobně jako on.

1:6  Jeho otec ho ⌈v životě⌉ nepokáral slovy: Proč jsi tohle provedl? Navíc byl velmi hezkého vzezření. Narodil se po Abšalómovi.

1:6  A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.

1:6  Nec corripuit eum pater suus aliquando, dicens : Quare hoc fecisti ? Erat autem et ipse pulcher valde, secundus natu post Absalom.

1:7  And he conferred with Joab, the son of Sarvia, and with Abiathar, the priest, who furthered Adonias's side.

1:7  And he conferred with Joab the son of Zeruiah, and with Abiathar the priest: and they following Adonijah helped him.

1:7  Dohodl se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem. Ti Adónijáše podporovali.

1:7  Domlouval se s Joábem, synem Ceruji, a s knězem Abiatarem. Ti Adoniáše podporovali.

1:7  Domluvil se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem, a ti Adónijášovi napomáhali.

1:7  I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.

1:7  Et sermo ei cum Joab filio Sarviæ, et cum Abiathar sacerdote, qui adjuvabant partes Adoniæ.

1:8  But Sadoc, the priest, and Banaias, the son of Joiada, and Nathan, the prophet, and Semei, and Rei, and the strength of David's army, was not with Adonias.

1:8  But Zadok the priest, and Benaiah the son of Jehoiada, and Nathan the prophet, and Shimei, and Rei, and the mighty men which belonged to David, were not with Adonijah.

1:8  Avšak kněz Sádok a Benajáš, syn Jójadův, ani prorok Nátan a Šimeí, Reí a Davidovi bohatýři při Adónijášovi nestáli.

1:8  Kněz Sádok, Jojadův syn Benajáš, prorok Nátan a Šimei, Rei ani Davidovi přední bojovníci ale za Adoniášem nestáli.

1:8  Ale kněz Sádok, Benajáš, syn Jójadův, prorok Nátan, Šimeí a Reí i Davidovi hrdinové nebyli s Adónijášem.

1:8  Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.

1:8  Sadoc vero sacerdos, et Banaias filius Jojadæ, et Nathan propheta, et Semei et Rei, et robur exercitus David, non erat cum Adonia.

1:9  And Adonias having slain rams and calves, and all fat cattle, by the stone of Zoheleth, which was near the fountain Rogel, invited all his brethren, the king's sons, and all the men of Juda, the king's servants:

1:9  And Adonijah slew sheep and oxen and fat cattle by the stone of Zoheleth, which is by En–rogel, and called all his brethren the king’s sons, and all the men of Judah the king’s servants:

1:9  Adónijáš připravil obětní hod, brav, skot a vykrmený dobytek, u kamene Zócheletu, který je vedle pramene Rogelu, a pozval všechny své bratry, královy syny, i všechny judské muže, královy služebníky.

1:9  Adoniáš odešel obětovat ovce, býky a vykrmená telata ke kameni Zochelet nedaleko pramene En-rogel a sezval tam všechny své bratry, královské syny, i všechny královské dvořany z kmene Juda.

1:9  Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben–zócheletu, který je blízko Én–rogelu, a pozval všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky.

1:9  Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.

1:9  Immolatis ergo Adonias arietibus et vitulis, et universis pinguibus, juxta lapidem Zoheleth, qui erat vicinus fonti Rogel, vocavit universos fratres suos filios regis, et omnes viros Juda servos regis.

1:10  But Nathan, the prophet, and Banaias, and all the valiant men, and Solomon, his brother, he invited not.

1:10  But Nathan the prophet, and Benaiah, and the mighty men, and Solomon his brother, he called not.

1:10  Ale proroka Nátana, Benajáše, bohatýry a svého bratra Šalomouna nepozval.

1:10  Proroka Nátana, Benajáše, přední bojovníky, ba ani svého bratra Šalomouna ale nepozval.

1:10  Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.

1:10  Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.

1:10  Nathan autem prophetam, et Banaiam, et robustos quosque, et Salomonem fratrem suum non vocavit.

1:11  And Nathan said to Bethsabee, the mother of Solomon: Hast thou not heard that Adonias, the son of Haggith, reigneth, and our lord David knoweth it not?

1:11  Wherefore Nathan spake unto Bath–sheba the mother of Solomon, saying, Hast thou not heard that Adonijah the son of Haggith doth reign, and David our lord knoweth it not?

1:11  I řekl Nátan Bat-šebě, matce Šalomounově: „Neslyšela jsi, že se Adónijáš, syn Chagítin, stal králem? A David, náš pán, o tom neví.

1:11  Nátan tehdy promluvil s Šalomounovou matkou Batšebou: „Už jsi to slyšela? Chagitin syn Adoniáš kraluje, a náš pán David o tom ani neví!

1:11  Nátan řekl Bat–šebě, matce Šalomounově: Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví!

1:11  I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?

1:11  Dixit itaque Nathan ad Bethsabee matrem Salomonis : Num audisti quod regnaverit Adonias filius Haggith, et dominus noster David hoc ignorat ?

1:12  Now then, come, take my counsel, and save thy life, and the life of thy son Solomon.

1:12  Now therefore come, let me, I pray thee, give thee counsel, that thou mayest save thine own life, and the life of thy son Solomon.

1:12  Pojď tedy, poradím ti, jak se zachráníš ty i tvůj syn Šalomoun.

1:12  Pojď tedy, poradím ti, jak zachráníš život sobě i svému synu Šalomounovi.

1:12  ⌈Nuže, dobře ti radím,⌉ zachraň život svůj i život svého syna Šalomouna.

1:12  Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.

1:12  Nunc ergo veni, accipe consilium a me, et salva animam tuam, filiique tui Salomonis.

1:13  Go, and get thee in to king David, and say to him: Didst not thou, my lord, O king, swear to me, thy handmaid, saying: Solomon, thy son, shall reign after me, and he shall sit on my throne? why then doth Adonias reign?

1:13  Go and get thee in unto king David, and say unto him, Didst not thou, my lord, O king, swear unto thine handmaid, saying, Assuredly Solomon thy son shall reign after me, and he shall sit upon my throne? why then doth Adonijah reign?

1:13  Nuže, vejdi ke králi Davidovi a zeptej se ho: ‚Což jsi ty sám, králi, můj pane, nepřísahal své otrokyni: Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn? Proč se tedy stal králem Adónijáš?‘

1:13  Jdi hned ke králi Davidovi a řekni: ‚Můj pane a králi, nepřísahal jsi své služebnici: „Po mně bude kralovat tvůj syn Šalomoun; na můj trůn usedne on“? Jak to, že tedy kraluje Adoniáš?‘

1:13  Jdi, ⌈a až přijdeš⌉ ke králi Davidovi, řekni mu: Ty jsi přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. Proč se stal králem Adónijáš?

1:13  Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?

1:13  Vade, et ingredere ad regem David, et dic ei : Nonne tu, domine mi rex, jurasti mihi ancillæ tuæ, dicens : Salomon filius tuus regnabit post me, et ipse sedebit in solio meo ? quare ergo regnat Adonias ?

1:14  And while thou art yet speaking there with the king, I will come in after thee, and will fill up thy words.

1:14  Behold, while thou yet talkest there with the king, I also will come in after thee, and confirm thy words.

1:14  Zatímco tam ještě budeš s králem mluvit, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova.“

1:14  Zatímco budeš mluvit s králem, přijdu tam za tebou a tvá slova potvrdím.“

1:14  A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova.

1:14  A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.

1:14  Et adhuc ibi te loquente cum rege, ego veniam post te, et complebo sermones tuos.

1:15  So Bethsabee went in to the king into the chamber. Now the king was very old, and Abisag, the Sunamitess, ministered to him.

1:15  And Bath–sheba went in unto the king into the chamber: and the king was very old; and Abishag the Shunammite ministered unto the king.

1:15  Bat-šeba tedy vešla do pokojíka ke králi. Král totiž byl už velmi starý a Šúnemanka Abíšag ho obsluhovala.

1:15  Batšeba tedy vešla ke králi do ložnice. Král už byl velmi starý a pečovala o něj Šunemitka Abišag.

1:15  Bat–šeba tedy vešla ke králi do pokoje. (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila králi.)

1:15  A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.

1:15  Ingressa est itaque Bethsabee ad regem in cubiculum : rex autem senuerat nimis, et Abisag Sunamitis ministrabat ei.

1:16  Bethsabee bowed herself, and worshipped the king. And the king said to her: What is thy will?

1:16  And Bath–sheba bowed, and did obeisance unto the king. And the king said, What wouldest thou?

1:16  Bat-šeba před králem padla na kolena a poklonila se mu. Král se otázal: „Co si přeješ?“

1:16  Batšeba padla na kolena a poklonila se králi. „Co si přeješ?“ zeptal se.

1:16  Bat–šeba poklekla a klaněla se králi. Král se zeptal: Co ⌈je s tebou?⌉

1:16  Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?

1:16  Inclinavit se Bethsabee, et adoravit regem. Ad quam rex : Quid tibi, inquit, vis ?

1:17  She answered, and said: My lord, thou didst swear to thy handmaid, by the Lord thy God, saying: Solomon, thy son, shall reign after me, and he shall sit on my throne.

1:17  And she said unto him, My lord, thou swarest by the Lord thy God unto thine handmaid, saying, Assuredly Solomon thy son shall reign after me, and he shall sit upon my throne.

1:17  Odpověděla mu: „Můj pane, ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: ‚Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn‘.

1:17  „Pane můj,“ odpověděla mu, „ty jsi své služebnici přísahal při Hospodinu, svém Bohu: ‚Po mně bude králem tvůj syn Šalomoun. Na můj trůn usedne on.‘

1:17  Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.

1:17  I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.

1:17  Quæ respondens, ait : Domine mi, tu jurasti per Dominum Deum tuum ancillæ tuæ : Salomon filius tuus regnabit post me, et ipse sedebit in solio meo.

1:18  And behold, now Adonias reigneth, and thou, my lord the king, knowest nothing of it.

1:18  And now, behold, Adonijah reigneth; and now, my lord the king, thou knowest it not:

1:18  A hle, teď se stal králem Adónijáš, a ty, králi, můj pane, o tom nevíš.

1:18  A hle, teď kraluje Adoniáš, a ty, můj královský pane, o tom ani nevíš.

1:18  Ale nyní, pohleď, Adónijáš se stal králem a ty, můj pane a králi, o tom nevíš!

1:18  A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.

1:18  Et ecce nunc Adonias regnat, te, domine mi rex, ignorante.

1:19  He hath killed oxen, and all fat cattle, and many rams, and invited all the king's sons, and Abiathar, the priest, and Joab, the general of the army: but Solomon, thy servant, he invited not.

1:19  And he hath slain oxen and fat cattle and sheep in abundance, and hath called all the sons of the king, and Abiathar the priest, and Joab the captain of the host: but Solomon thy servant hath he not called.

1:19  Už připravil obětní hod, býky a velké množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny, kněze Ebjátara a velitele vojska Jóaba, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval.

1:19  Obětoval ovce, vykrmená telata a množství skotu a sezval tam všechny královské syny i kněze Abiatara a velitele vojska Joába, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval.

1:19  Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.

1:19  Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.

1:19  Mactavit boves, et pinguia quæque, et arietes plurimos, et vocavit omnes filios regis, Abiathar quoque sacerdotem, et Joab principem militiæ : Salomonem autem servum tuum non vocavit.

1:20  And now, my lord, O king, the eyes of all Israel are upon thee, that thou shouldst tell them, who shall sit on thy throne, my lord the king, after thee.

1:20  And thou, my lord, O king, the eyes of all Israel are upon thee, that thou shouldest tell them who shall sit on the throne of my lord the king after him.

1:20  K tobě, králi, můj pane, se upírají oči celého Izraele, abys jim oznámil, kdo po tobě dosedne na trůn krále, mého pána.

1:20  Oči celého Izraele teď vzhlíží k tobě, můj pane a králi, abys jim oznámil, kdo usedne na královský trůn po mém pánovi.

1:20  A nyní, můj pane a králi, oči všech Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm.

1:20  Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.

1:20  Verumtamen, domine mi rex, in te oculi respiciunt totius Israël, ut indices eis quis sedere debeat in solio tuo, domine mi rex, post te.

1:21  Otherwise it shall come to pass, when my lord the king sleepeth with his fathers, that I, and my son, Solomon, shall be accounted offenders.

1:21  Otherwise it shall come to pass, when my lord the king shall sleep with his fathers, that I and my son Solomon shall be counted offenders.

1:21  Kdyby se stalo, že by král, můj pán, ulehl ke svým otcům, budeme tu stát já a můj syn Šalomoun jako hříšníci.“

1:21  Jinak, až můj královský pán ulehne ke svým otcům, já i můj syn Šalomoun dopadneme jako zločinci.“

1:21  Jinak se stane, až můj pán a král ulehne ⌈se svými⌉ otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky.

1:21  Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.

1:21  Eritque, cum dormierit dominus meus rex cum patribus suis, erimus ego et filius meus Salomon peccatores.

1:22  As she was yet speaking with the king, Nathan, the prophet, came.

1:22  And, lo, while she yet talked with the king, Nathan the prophet also came in.

1:22  Zatímco ještě mluvila s králem, přišel prorok Nátan.

1:22  Ještě hovořila s králem, když vtom přišel prorok Nátan.

1:22  Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.

1:22  A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.

1:22  Adhuc illa loquente cum rege, Nathan propheta venit.

1:23  And they told the king, saying: Nathan, the prophet, is here. And when he was come in before the king, and had worshipped, bowing down to the ground,

1:23  And they told the king, saying, Behold Nathan the prophet. And when he was come in before the king, he bowed himself before the king with his face to the ground.

1:23  Oznámili králi: „Je tu prorok Nátan.“ Vstoupil před krále a klaněl se mu tváří až k zemi.

1:23  „Je zde prorok Nátan,“ ohlásili králi. Když Nátan předstoupil před krále, poklonil se mu tváří k zemi

1:23  Oznámili králi: Je zde prorok Nátan. Přišel před krále a poklonil se před králem tváří k zemi.

1:23  I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.

1:23  Et nuntiaverunt regi, dicentes : Adest Nathan propheta. Cumque introisset in conspectu regis, et adorasset eum pronus in terram,

1:24  Nathan said: My lord, O king, hast thou said: Let Adonias reign after me, and let him sit upon my throne?

1:24  And Nathan said, My lord, O king, hast thou said, Adonijah shall reign after me, and he shall sit upon my throne?

1:24  Pak se Nátan otázal: „Králi, můj pane, což jsi řekl: ‚Po mně bude králem Adónijáš, ten dosedne na můj trůn‘?

1:24  a řekl: „Můj pane a králi, prohlásil jsi snad: ‚Po mně bude kralovat Adoniáš; na můj trůn usedne on‘?

1:24  Nátan se zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?

1:24  Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?

1:24  dixit Nathan : Domine mi rex, tu dixisti : Adonias regnet post me, et ipse sedeat super thronum meum ?

1:25  Because he is gone down to day, and hath killed oxen, and fatlings, and many rams, and invited all the king's sons, and the captains of the army, and Abiathar the priest: and they are eating and drinking before him, and saying: God save king Adonias:

1:25  For he is gone down this day, and hath slain oxen and fat cattle and sheep in abundance, and hath called all the king’s sons, and the captains of the host, and Abiathar the priest; and, behold, they eat and drink before him, and say, God save king Adonijah.

1:25  Dnes totiž sestoupil a připravil obětní hod, býky a množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny i velitele vojska a kněze Ebjátara a oni s ním jedí a pijí a provolávají: ‚Ať žije král Adónijáš!‘

1:25  Dnes totiž odešel obětovat skot, vykrmená telata a množství ovcí a sezval všechny královské syny i vojenské velitele a také kněze Abiatara. Ti s ním hodují, pijí a volají: ‚Ať žije král Adoniáš!‘

1:25  Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, velitele armády a kněze Ebjátara. A teď jedí a pijí před ním a volají: Ať žije král Adónijáš!

1:25  Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.

1:25  Quia descendit hodie, et immolavit boves, et pinguia, et arietes plurimos, et vocavit universos filios regis et principes exercitus, Abiathar quoque sacerdotem, illisque vescentibus et bibentibus coram eo, et dicentibus : Vivat rex Adonias :

1:26  But me, thy servant, and Sadoc, the priest, and Banaias, the son of Joiada, and Solomon, thy servant, he hath not invited.

1:26  But me, even me thy servant, and Zadok the priest, and Benaiah the son of Jehoiada, and thy servant Solomon, hath he not called.

1:26  Ale mne, tvého služebníka, ani kněze Sádoka a Benajáše, syna Jójadova, ani tvého služebníka Šalomouna nepozval.

1:26  Mě, tvého služebníka, ani kněze Sádoka, ani Benajáše, syna Jojadova, ba ani tvého služebníka Šalomouna ale nepozval.

1:26  Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.

1:26  Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.

1:26  me servum tuum, et Sadoc sacerdotem, et Banaiam filium Jojadæ, et Salomonem famulum tuum non vocavit.

1:27  Is this word come out from my lord the king, and hast thou not told me, thy servant, who should sit on the throne of my lord the king after him?

1:27  Is this thing done by my lord the king, and thou hast not shewed it unto thy servant, who should sit on the throne of my lord the king after him?

1:27  Pochází tento rozkaz vskutku od krále, mého pána? Neuvědomil jsi svého služebníka o tom, kdo po tobě dosedne na trůn, králi, můj pane.“

1:27  Je to snad nařízení od mého královského pána? Můj pán a král nesdělil svému služebníkovi, kdo usedne na trůn po něm.“

1:27  Stala se tato věc od mého pána a krále, aniž bys ⌈svým otrokům⌉ oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm?

1:27  Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?

1:27  Numquid a domino meo rege exivit hoc verbum, et mihi non indicasti servo tuo quis sessurus esset super thronum domini mei regis post eum ?

1:28  And king David answered, and said: Call to me Bethsabee. And when she was come in to the king, and stood before him,

1:28  Then king David answered and said, Call me Bath–sheba. And she came into the king’s presence, and stood before the king.

1:28  Král David odpověděl: „Zavolejte mi Bat-šebu.“ Vešla před krále a zůstala před ním stát.

1:28  „Zavolejte mi Batšebu,“ odpověděl král David. Když přišla ke králi a postavila se před ním,

1:28  Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat–šebu! Přišla před krále a stála před králem.

1:28  A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.

1:28  Et respondit rex David, dicens : Vocate ad me Bethsabee. Quæ cum fuisset ingressa coram rege, et stetisset ante eum,

1:29  The king swore, and said: As the Lord liveth, who hath delivered my soul out of all distress,

1:29  And the king sware, and said, As the Lord liveth, that hath redeemed my soul out of all distress,

1:29  Král se zapřisáhl: „Jakože živ je Hospodin, který mě vykoupil z každého soužení,

1:29  král jí přísahal: „Jakože je živ Hospodin, který vykoupil můj život z každého soužení,

1:29  Potom král přísahal: Jakože živ je Hospodin, který vykoupil mou duši z každého soužení,

1:29  I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,

1:29  juravit rex, et ait : Vivit Dominus, qui eruit animam meam de omni angustia,

1:30  Even as I swore to thee, by the Lord, the God of Israel, saying: Solomon thy son, shall reign after me, and he shall sit upon my throne in my stead, so will I do this day.

1:30  Even as I sware unto thee by the Lord God of Israel, saying, Assuredly Solomon thy son shall reign after me, and he shall sit upon my throne in my stead; even so will I certainly do this day.

1:30  jak jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, králem bude po mně tvůj syn Šalomoun, ten dosedne na můj trůn místo mne; učiním tak ještě dnes.“

1:30  dnes ti splním, co jsem přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele: Po mně bude králem tvůj syn Šalomoun; po mně na můj trůn usedne on.“

1:30  tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.

1:30  Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.

1:30  quia sicut juravi tibi per Dominum Deum Israël, dicens : Salomon filius tuus regnabit post me, et ipse sedebit super solium meum pro me : sic faciam hodie.

1:31  And Bethsabee, bowing with her face to the earth, worshipped the king, saying: May my lord David live for ever.

1:31  Then Bath–sheba bowed with her face to the earth, and did reverence to the king, and said, Let my lord king David live for ever.

1:31  Bat-šeba padla na kolena, poklonila se králi tváří k zemi a řekla: „Ať navěky žije král David, můj pán.“

1:31  Batšeba padla na kolena a poklonila se králi tváří k zemi se slovy: „David, můj pán a král, ať žije navěky!“

1:31  Bat–šeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.

1:31  A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.

1:31  Summissoque Bethsabee in terram vultu, adoravit regem, dicens : Vivat dominus meus David in æternum.

1:32  King David also said: Call me Sadoc, the priest, and Nathan, the prophet, and Banaias, the son of Joiada. And when they were come in before the king,

1:32  And king David said, Call me Zadok the priest, and Nathan the prophet, and Benaiah the son of Jehoiada. And they came before the king.

1:32  Potom král David nařídil: „Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova.“ Když předstoupili před krále,

1:32  Král David potom řekl: „Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova.“ Když přišli ke králi,

1:32  Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli před krále.

1:32  Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.

1:32  Dixit quoque rex David : Vocate mihi Sadoc sacerdotem, et Nathan prophetam, et Banaiam filium Jojadæ. Qui cum ingressi fuissent coram rege,

1:33  He said to them: Take with you the servants of your lord, and set my son Solomon upon my mule: and bring him to Gihon:

1:33  The king also said unto them, Take with you the servants of your lord, and cause Solomon my son to ride upon mine own mule, and bring him down to Gihon:

1:33  král jim řekl: „Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na mou mezkyni a doveďte ho dolů ke Gichónu.

1:33  řekl jim: „Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na moji mulu a dovezte ho k prameni Gíchon.

1:33  Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána, mého syna Šalomouna posaďte na mou mezkyni a přiveďte ho dolů ke Gichónu.

1:33  I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.

1:33  dixit ad eos : Tollite vobiscum servos domini vestri, et imponite Salomonem filium meum super mulam meam, et ducite eum in Gihon.

1:34  And let Sadoc, the priest, and Nathan, the prophet, anoint him there king over Israel: and you shall sound the trumpet, and shall say: God save king Solomon.

1:34  And let Zadok the priest and Nathan the prophet anoint him there king over Israel: and blow ye with the trumpet, and say, God save king Solomon.

1:34  Tam ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Zatroubíte na polnici a budete volat: ‚Ať žije král Šalomoun!‘

1:34  Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan prohlásí za krále nad Izraelem. Potom trubte na beraní roh a volejte: ‚Ať žije král Šalomoun!‘

1:34  Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Nato zatrubte na beraní roh a volejte: Ať žije král Šalomoun!

1:34  I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.

1:34  Et ungat eum ibi Sadoc sacerdos et Nathan propheta in regem super Israël : et canetis buccina, atque dicetis : Vivat rex Salomon.

1:35  And you shall come up after him, and he shall come, and shall sit upon my throne, and he shall reign in my stead: and I will appoint him to be ruler over Israel, and over Juda.

1:35  Then ye shall come up after him, that he may come and sit upon my throne; for he shall be king in my stead: and I have appointed him to be ruler over Israel and over Judah.

1:35  Pak půjdete za ním vzhůru a on přijde, dosedne na můj trůn a bude králem místo mne. Je to můj příkaz, aby on byl vévodou nad Izraelem i nad Judou.“

1:35  Pak ho doprovodíte zpět. Až přijde, usedne na můj trůn a bude kralovat místo mě. Jeho určuji za vůdce nad Izraelem i Judou.“

1:35  Pak vystupte za ním a on ať jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodou nad Izraelem a Judou.

1:35  Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.

1:35  Et ascendetis post eum, et veniet, et sedebit super solium meum, et ipse regnabit pro me : illique præcipiam ut sit dux super Israël et super Judam.

1:36  And Banaias, the son of Joiada, answered the king, saying: Amen: so say the Lord, the God of my lord the king.

1:36  And Benaiah the son of Jehoiada answered the king, and said, Amen: the Lord God of my lord the king say so too.

1:36  Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: „Stane se! Tak rozhodl Hospodin, Bůh krále, mého pána.

1:36  „Amen,“ odpověděl králi Benajáš, syn Jojadův. „Tak promluvil Hospodin, Bůh mého pána a krále.

1:36  Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen. Tak ať promluví Hospodin, Bůh mého pána a krále.

1:36  A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.

1:36  Et respondit Banaias filius Jojadæ regi, dicens : Amen : sic loquatur Dominus Deus domini mei regis.

1:37  As the Lord hath been with my lord the king, so be he with Solomon, and make his throne higher than the throne of my lord king David.

1:37  As the Lord hath been with my lord the king, even so be he with Solomon, and make his throne greater than the throne of my lord king David.

1:37  Jako byl Hospodin při králi, mém pánu, tak ať je při Šalomounovi a ať vyvýší jeho trůn nad trůn krále Davida, mého pána.“

1:37  Jako býval Hospodin s mým královským pánem, tak ať je i s Šalomounem. Ať jeho trůn zvelebí ještě více než trůn mého pána, krále Davida!“

1:37  Jako byl Hospodin s mým pánem a králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána a krále Davida.

1:37  A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.

1:37  Quomodo fuit Dominus cum domino meo rege, sic sit cum Salomone, et sublimius faciat solium ejus a solio domini mei regis David.

1:38  So Sadoc, the priest, and Nathan, the prophet, went down, and Banaias, the son of Joiada, and the Cerethi, and Phelethi: and they set Solomon upon the mule of king David, and brought him to Gihon.

1:38  So Zadok the priest, and Nathan the prophet, and Benaiah the son of Jehoiada, and the Cherethites, and the Pelethites, went down, and caused Solomon to ride upon king David’s mule, and brought him to Gihon.

1:38  Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, syn Jójadův, i Keretejci a Peletejci sešli dolů; Šalomouna posadili na mezkyni krále Davida a vedli ho ke Gichónu.

1:38  Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, syn Jojadův, se tedy vydali s gardou Kréťanů a Pléťanů na cestu. Šalomouna posadili na mulu krále Davida a odvedli ho ke Gíchonu.

1:38  Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a Keretejci i Peletejci sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a přivedli ho ke Gichónu.

1:38  A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.

1:38  Descendit ergo Sadoc sacerdos, et Nathan propheta, et Banaias filius Jojadæ, et Cerethi, et Phelethi : et imposuerunt Salomonem super mulam regis David, et adduxerunt eum in Gihon.

1:39  And Sadoc, the priest, took a horn of oil out of the tabernacle, and anointed Solomon: and they sounded the trumpet, and all the people said: God save king Solomon.

1:39  And Zadok the priest took an horn of oil out of the tabernacle, and anointed Solomon. And they blew the trumpet; and all the people said, God save king Solomon.

1:39  Kněz Sádok vzal ze stanu Hospodinova roh s olejem a Šalomouna pomazal. Zatroubili na polnici a všechen lid provolal: „Ať žije král Šalomoun!“

1:39  Kněz Sádok vzal z Hospodinova stánku roh s olejem a pomazal Šalomouna. Pak zatroubili na beraní roh a všichni přítomní zvolali: „Ať žije král Šalomoun!“

1:39  Kněz Sádok vzal ze stanu roh s olejem a Šalomouna pomazal. Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid volal: Ať žije král Šalomoun!

1:39  Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.

1:39  Sumpsitque Sadoc sacerdos cornu olei de tabernaculo, et unxit Salomonem : et cecinerunt buccina, et dixit omnis populus : Vivat rex Salomon.

1:40  And all the multitude went up after him, and the people played with pipes, and rejoiced with a great joy, and the earth rang with the noise of their cry.

1:40  And all the people came up after him, and the people piped with pipes, and rejoiced with great joy, so that the earth rent with the sound of them.

1:40  Všechen lid pak šel vzhůru za ním, pískal na píšťaly a převelice se radoval; země od toho hluku až pukala.

1:40  Celý ten zástup ho pak doprovázel zpět, pískali na píšťaly a radovali se tak nadšeně, až se tím hlukem otřásala zem.

1:40  Všechen lid šel vzhůru za ním, lid hrál na flétny a převelice se radoval, až země jejich halasem pukala.

1:40  I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.

1:40  Et ascendit universa multitudo post eum, et populus canentium tibiis, et lætantium gaudio magno : et insonuit terra a clamore eorum.

1:41  And Adonias, and all that were invited by him, heard it, and now the feast was at an end. Joab also, hearing the sound of the trumpet, said: What meaneth this noise of the city in an uproar?

1:41  And Adonijah and all the guests that were with him heard it as they had made an end of eating. And when Joab heard the sound of the trumpet, he said, Wherefore is this noise of the city being in an uproar?

1:41  Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním, to uslyšeli, když hostina končila. Jóab zaslechl zvuk polnice a otázal se: „Co je to ve městě za velký halas?“

1:41  Zaslechl to Adoniáš i všichni jeho hosté. Právě když končili hostinu, Joáb uslyšel zvuk beraního rohu. „Co je to ve městě za hluk?“ ptal se.

1:41  Uslyšel to Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním a už dojedli. Když Jóab uslyšel zvuk beraního rohu, zeptal se: Proč je ⌈ve městě takový velký halas?⌉

1:41  Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli,) slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?

1:41  Audivit autem Adonias, et omnes qui invitati fuerant ab eo : jamque convivium finitum erat : sed et Joab, audita voce tubæ, ait : Quid sibi vult clamor civitatis tumultuantis ?

1:42  While he yet spoke, Jonathan, the son of Abiathar, the priest, came: and Adonias said to him: Come in, because thou art a valiant man, and bringest good news.

1:42  And while he yet spake, behold, Jonathan the son of Abiathar the priest came: and Adonijah said unto him, Come in; for thou art a valiant man, and bringest good tidings.

1:42  Zatímco ještě mluvil, přišel Jónatan, syn kněze Ebjátara, a Adónijáš mu řekl: „Pojď, ty jsi statečný muž a jistě přinášíš dobrou zvěst.“

1:42  Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jonatan, syn kněze Abiatara. Adoniáš ho vyzval: „Pojď blíž. Jsi ctihodný muž, jistě neseš dobré zprávy.“

1:42  Ještě když mluvil, přišel Jónatan, syn kněze Ebjátara. Adónijáš řekl: Pojď, vždyť jsi oddaný muž, jistě přinášíš dobrou zprávu.

1:42  A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.

1:42  Adhuc illo loquente, Jonathas filius Abiathar sacerdotis venit : cui dixit Adonias : Ingredere, quia vir fortis es, et bona nuntians.

1:43  And Jonathan answered Adonias: Not so: for our lord, king David, hath appointed Solomon king;

1:43  And Jonathan answered and said to Adonijah, Verily our lord king David hath made Solomon king.

1:43  Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: „Naopak. Král David, náš pán, ustanovil za krále Šalomouna.

1:43  „Nenesu,“ odpověděl mu Jonatan. „Náš pán, král David, ustanovil za krále Šalomouna.

1:43  Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: Kdepak, náš pán a král David ustanovil králem Šalomouna.

1:43  Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.

1:43  Responditque Jonathas Adoniæ : Nequaquam : dominus enim noster rex David regem constituit Salomonem :

1:44  And hath sent with him Sadoc, the priest, and Nathan, the prophet, and Banaias, the son of Joiada, and the Cerethi, and the Phelethi, and they have set him upon the king's mule:

1:44  And the king hath sent with him Zadok the priest, and Nathan the prophet, and Benaiah the son of Jehoiada, and the Cherethites, and the Pelethites, and they have caused him to ride upon the king’s mule:

1:44  Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova, i Keretejce a Peletejce a posadili ho na královu mezkyni.

1:44  Poslal s ním kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova, s gardou Kréťanů a Pléťanů. Posadili ho na královu mulu

1:44  Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jójadova, a Keretejce i Peletejce, posadili ho na královu mezkyni

1:44  Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.

1:44  misitque cum eo Sadoc sacerdotem, et Nathan prophetam, et Banaiam filium Jojadæ, et Cerethi, et Phelethi, et imposuerunt eum super mulam regis.

1:45  And Sadoc, the priest, and Nathan, the prophet, have anointed him king, in Gihon: and they are gone up from thence rejoicing, so that the city rang again: this is the noise that you have heard.

1:45  And Zadok the priest and Nathan the prophet have anointed him king in Gihon: and they are come up from thence rejoicing, so that the city rang again. This is the noise that ye have heard.

1:45  Kněz Sádok a prorok Nátan ho u Gichónu pomazali za krále, a když šli odtamtud radostně vzhůru, město halasilo. To byl ten zvuk, který jste zaslechli.

1:45  a kněz Sádok s prorokem Nátanem ho u Gíchonu pomazali za krále. Vraceli se odtamtud s veselím a celé město teď oslavuje. To byl ten hluk, který jste slyšeli.

1:45  a kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali v Gichónu za krále. Pak odtamtud šli radostně vzhůru a celé město se shluklo. To je ten halas, který jste slyšeli.

1:45  I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.

1:45  Unxeruntque eum Sadoc sacerdos et Nathan propheta regem in Gihon : et ascenderunt inde lætantes, et insonuit civitas : hæc est vox quam audistis.

1:46  Moreover, Solomon sitteth upon the throne of the kingdom.

1:46  And also Solomon sitteth on the throne of the kingdom.

1:46  Šalomoun už dosedl na královský trůn.

1:46  Šalomoun usedl na královský trůn.

1:46  Šalomoun již usedl na královský trůn.

1:46  Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.

1:46  Sed et Salomon sedet super solium regni.

1:47  And the king's servants going in, have blessed our lord king David, saying: May God make the name of Solomon greater than thy name, and make his throne greater than thy throne. And the king adored in his bed:

1:47  And moreover the king’s servants came to bless our lord king David, saying, God make the name of Solomon better than thy name, and make his throne greater than thy throne. And the king bowed himself upon the bed.

1:47  Královi služebníci přišli rovněž a dobrořečili našemu pánu, králi Davidovi: ‚Ať tvůj Bůh učiní jméno Šalomounovo slavnějším než tvé jméno a ať vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn.‘ A král se na svém lůžku poklonil.

1:47  Královi dvořané přišli našemu pánu a králi Davidovi blahopřát. Říkali: ‚Kéž tvůj Bůh zvelebí Šalomounovo jméno ještě více než tvé a kéž jeho trůn pozvedne ještě více než tvůj.‘ Nato se král na loži poklonil

1:47  A královi otroci již přišli poblahopřát našemu pánu a králi Davidovi slovy: Ať Bůh učiní jméno Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na své posteli.

1:47  Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.

1:47  Et ingressi servi regis benedixerunt domino nostro regi David, dicentes : Amplificet Deus nomen Salomonis super nomen tuum, et magnificet thronus ejus super thronum tuum. Et adoravit rex in lectulo suo :

1:48  And he said: Blessed be the Lord, the God of Israel, who hath given this day one to sit on my throne, my eyes seeing it.

1:48  And also thus said the king, Blessed be the Lord God of Israel, which hath given one to sit on my throne this day, mine eyes even seeing it.

1:48  Poté král řekl: ‚Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, že nám dal dnes toho, kdo bude sedět na mém trůnu, a že to mé oči vidí.‘“

1:48  a řekl: ‚Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který dnes před mýma očima dosadil následníka na můj trůn.‘“

1:48  Král také promluvil takto: ⌈Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,⌉ že dal dnes ⌈toho, kdo usedl⌉ na můj trůn, a mé oči to vidí.

1:48  Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.

1:48  et locutus est : Benedictus Dominus Deus Israël, qui dedit hodie sedentem in solio meo, videntibus oculis meis.

1:49  Then all the guests of Adonias were afraid, and they all arose, and every man went his way.

1:49  And all the guests that were with Adonijah were afraid, and rose up, and went every man his way.

1:49  Tu se všichni pozvaní, kteří byli při Adónijášovi, roztřásli, vstali a každý šel svou cestou.

1:49  Mezi Adoniášovými hosty zavládlo zděšení. Všichni přítomní se zvedli a rozprchli se každý svou cestou.

1:49  Nato všichni pozvaní, kteří byli s Adónijášem, vyděšeně vstali a šli každý svou cestou.

1:49  I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.

1:49  Territi sunt ergo, et surrexerunt omnes qui invitati fuerant ab Adonia, et ivit unusquisque in viam suam.

1:50  And Adonias fearing Solomon, arose and went, and took hold of the horn of the altar.

1:50  And Adonijah feared because of Solomon, and arose, and went, and caught hold on the horns of the altar.

1:50  I Adónijáš vstal a ze strachu před Šalomounem šel a chytil se rohů oltáře.

1:50  Adoniáš vstal a ze strachu před Šalomounem se běžel chytit rohů oltáře.

1:50  Adónijáš se bál Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohů oltáře.

1:50  Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.

1:50  Adonias autem timens Salomonem, surrexit, et abiit, tenuitque cornu altaris.

1:51  And they told Solomon, saying: Behold Adonias fearing king Solomon, hath taken hold of the horn of the altar, saying: Let king Solomon swear to me this day, that he will not kill his servant with the sword.

1:51  And it was told Solomon, saying, Behold, Adonijah feareth king Solomon: for, lo, he hath caught hold on the horns of the altar, saying, Let king Solomon swear unto me to day that he will not slay his servant with the sword.

1:51  Šalomounovi oznámili: „Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna, drží se rohů oltáře a říká: ‚Ať mi dnes král Šalomoun odpřisáhne, že svého služebníka neusmrtí mečem.‘“

1:51  Šalomounovi bylo oznámeno: „Hle, Adoniáš má z krále Šalomouna strach. Drží se rohů oltáře a říká: ‚Ať mi dnes král Šalomoun odpřisáhne, že svého služebníka nenechá popravit!‘“

1:51  Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna a chytil se rohů oltáře se slovy: Ať mi nejprve král Šalomoun odpřisáhne, že neusmrtí svého otroka mečem.

1:51  I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.

1:51  Et nuntiaverunt Salomoni, dicentes : Ecce Adonias timens regem Salomonem, tenuit cornu altaris, dicens : Juret mihi rex Salomon hodie, quod non interficiat servum suum gladio.

1:52  And Solomon said: If he be a good man, there shall not so much as one hair of his head fall to the ground: but if evil be found in him, he shall die.

1:52  And Solomon said, If he will shew himself a worthy man, there shall not an hair of him fall to the earth: but if wickedness shall be found in him, he shall die.

1:52  Šalomoun řekl: „Bude-li se chovat jako statečný muž, ani vlas mu nespadne na zem, bude-li však na něm shledáno něco zlého, zemře.“

1:52  „Ukáže-li se jako čestný muž,“ prohlásil Šalomoun, „nespadne mu z hlavy ani vlásek. Zjistí-li se však na něm něco zlého, zemře.“

1:52  Šalomoun řekl: Jestliže bude oddaný, nespadne mu ani vlas na zem. Ale jestliže ⌈při něm bude něco zlého,⌉ zemře.

1:52  I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.

1:52  Dixitque Salomon : Si fuerit vir bonus, non cadet ne unus quidem capillus ejus in terram : sin autem malum inventum fuerit in eo, morietur.

1:53  Then king Solomon sent, and brought him out from the altar: and going in, he worshipped king Solomon: and Solomon said to him: Go to thy house.

1:53  So king Solomon sent, and they brought him down from the altar. And he came and bowed himself to king Solomon: and Solomon said unto him, Go to thine house.

1:53  Král Šalomoun ho dal odvést od oltáře a on přišel a poklonil se králi Šalomounovi. Šalomoun mu řekl: „Jdi do svého domu.“

1:53  S tím ho Šalomoun nechal odvést od oltáře. Adoniáš pak přišel a poklonil se Šalomounovi jakožto králi. „Jdi domů,“ řekl mu na to Šalomoun.

1:53  Král Šalomoun poslal, aby ho odvedli od oltáře. Když přišel a poklonil se před králem, Šalomoun mu řekl: Jdi domů.

1:53  Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.

1:53  Misit ergo rex Salomon, et eduxit eum ab altari : et ingressus adoravit regem Salomonem : dixitque ei Salomon : Vade in domum tuam.

Chapter 2

2:1  And the days of David drew nigh that he should die, and he charged his son Solomon, saying:

2:1  Now the days of David drew nigh that he should die; and he charged Solomon his son, saying,

2:1  Když se přiblížil čas Davidovy smrti, přikázal svému synu Šalomounovi:

2:1  Když se přiblížil čas Davidovy smrti, dal svému synu Šalomounovi tyto pokyny:

2:1  Když se přiblížily dny, ⌈kdy měl David zemřít,⌉ vydal svému synu Šalomounovi příkaz:

2:1  Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka:

2:1  Appropinquaverunt autem dies David ut moreretur : præcepitque Salomoni filio suo, dicens :

2:2  I am going the way of all flesh: take thou courage and shew thyself a man.

2:2  I go the way of all the earth: be thou strong therefore, and shew thyself a man;

2:2  „Odcházím cestou všeho pozemského. Ty však buď rozhodný a mužný.

2:2  „Já odcházím jako všechno pozemské, ty ale jednej statečně a mužně

2:2  Já jdu cestou ⌈všeho pozemského.⌉ Posilni se a vzmuž se.

2:2  Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile,

2:2  Ego ingredior viam universæ terræ : confortare, et esto vir.

2:3  And keep the charge of the Lord thy God, to walk in his ways, and observe his ceremonies, and his precepts, and judgments, and testimonies, as it is written in the law of Moses: that thou mayst understand all thou dost, and whithersoever thou shalt turn thyself:

2:3  And keep the charge of the Lord thy God, to walk in his ways, to keep his statutes, and his commandments, and his judgments, and his testimonies, as it is written in the law of Moses, that thou mayest prosper in all that thou doest, and whithersoever thou turnest thyself:

2:3  Dbej na to, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh: Choď po jeho cestách a dodržuj jeho nařízení a přikázání, jeho práva a svědectví, jak jsou zapsána v zákoně Mojžíšově, a tak budeš mít úspěch ve všem, co budeš konat, ať se obrátíš kamkoli.

2:3  a zachovávej, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh. Choď po jeho cestách, dodržuj jeho ustanovení, přikázání, pravidla i svědectví zapsaná v Mojžíšově zákoně, aby se ti dařilo vše, co podnikneš, všude, kam se obrátíš.

2:3  Zachovávej řád Hospodina, svého Boha, choď po jeho cestách a zachovávej jeho ustanovení, příkazy, nařízení a svědectví, jak je napsáno v Mojžíšově zákoně, abys měl úspěch ve všem, co budeš dělat a kamkoliv se obrátíš,

2:3  A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil,

2:3  Et observa custodias Domini Dei tui, ut ambules in viis ejus : ut custodias cæremonias ejus, et præcepta ejus, et judicia, et testimonia, sicut scriptum est in lege Moysi : ut intelligas universa quæ facis, et quocumque te verteris :

2:4  That the Lord may confirm his words, which he hath spoken of me, saying: If thy children shall take heed to their ways, and shall walk before me in truth, with all their heart, and with all their soul, there shall not be taken away from thee a man on the throne of Israel.

2:4  That the Lord may continue his word which he spake concerning me, saying, If thy children take heed to their way, to walk before me in truth with all their heart and with all their soul, there shall not fail thee (said he) a man on the throne of Israel.

2:4  A Hospodin splní své slovo, které mi dal: ‚Budou-li tvoji synové dbát na svou cestu tak, aby chodili přede mnou věrně celým srdcem a celou duší, nebude z izraelského trůnu vyhlazen následník z tvého rodu.‘

2:4  Potom Hospodin splní slovo, které mi dal: ‚Budou-li tví synové dbát na svou cestu a budou-li věrně, z celého srdce a ze vší duše žít přede mnou, pak na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.‘

2:4  a aby Hospodin naplnil své slovo, které ke mně promluvil: Jestliže budou tvoji synové dbát na svou cestu a ⌈chodit přede mnou⌉ věrně, ⌈celým svým srdcem⌉ a celou svou duší, nebude ti vyhlazen muž z izraelského trůnu.

2:4  A aby naplnil Hospodin slovo své, kteréž mi zaslíbil, mluvě: Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své, chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své, tak mluvě: Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské.

2:4  ut confirmet Dominus sermones suos quos locutus est de me, dicens : Si custodierint filii tui vias suas, et ambulaverint coram me in veritate, in omni corde suo et in omni anima sua, non auferetur tibi vir de solio Israël.

2:5  Thou knowest also what Joab, the son of Sarvia, hath done to me, what he did to the two captains of the army of Israel, to Abner, the son of Ner, and to Amasa, the son of Jether: whom he slew, and shed the blood of war in peace, and put the blood of war on his girdle that was about his loins, and in his shoes that were on his feet.

2:5  Moreover thou knowest also what Joab the son of Zeruiah did to me, and what he did to the two captains of the hosts of Israel, unto Abner the son of Ner, and unto Amasa the son of Jether, whom he slew, and shed the blood of war in peace, and put the blood of war upon his girdle that was about his loins, and in his shoes that were on his feet.

2:5  Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelských vojsk, Abnérovi, synu Nérovu, a Amasovi, synu Jeterovu: Zabil je a dopustil se válečného krveprolití v čas pokoje. Krví prolitou jako ve válce si potřísnil opasek na svých bedrech a opánky na svých nohou.

2:5  Víš také, co mi provedl Joáb, syn Ceruji – co provedl dvěma izraelským vojevůdcům – Abnerovi, synu Nerovu, a Amasovi, synu Jeterovu. Zavraždil je, prolil jejich krev jako ve válečné řeži, ačkoli byl mír. Prolitou krví potřísnil pás na svých bedrech i obuv na svých nohou.

2:5  Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelské armády, Abnérovi, synu Nérovu, a Amasovi, synu Jeterovu: Zabil je a prolil válečnou krev v míru a vložil válečnou krev na pás na svých bedrech a na boty na svých nohách.

2:5  Také i tom víš, co jest mi učinil Joáb syn Sarvie, totiž, co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, že je zamordoval, dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje, a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský, kterýž měl na bedrách svých, a obuv svou, kterouž měl na nohách svých.

2:5  Tu quoque nosti quæ fecerit mihi Joab filius Sarviæ, quæ fecerit duobus principibus exercitus Israël, Abner filio Ner, et Amasæ filio Jether : quos occidit, et effudit sanguinem belli in pace, et posuit cruorem prælii in balteo suo qui erat circa lumbos ejus, et in calceamento suo quod erat in pedibus ejus.

2:6  Do, therefore, according to thy wisdom, and let not his hoary head go down to hell in peace.

2:6  Do therefore according to thy wisdom, and let not his hoar head go down to the grave in peace.

2:6  Zachovej se podle své moudrosti a nedej mu pokojně sestoupit v šedinách do hrobu.

2:6  Zachovej se tedy podle své moudrosti, ale nenech ho v šedinách pokojně ulehnout do hrobu.

2:6  Učiň podle své moudrosti a nenech ⌈sestoupit jeho šediny v pokoji do podsvětí.⌉

2:6  Protož zachováš se podlé moudrosti své, a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu.

2:6  Facies ergo juxta sapientiam tuam, et non deduces canitiem ejus pacifice ad inferos.

2:7  But shew kindness to the sons of Berzellai, the Galaadite, and let them eat at thy table: for they met me when I fled from the face of Absalom, thy brother.

2:7  But shew kindness unto the sons of Barzillai the Gileadite, and let them be of those that eat at thy table: for so they came to me when I fled because of Absalom thy brother.

2:7  Synům Barzilaje Gileádského však prokážeš milosrdenství. Ať jsou mezi těmi, kdo jedí u tvého stolu, neboť právě tak se zachovali ke mně, když jsem prchal před tvým bratrem Abšalómem.

2:7  Synům Barzilaje Gileádského ale prokaž přízeň – přijmi je mezi své spolustolovníky, neboť se ke mně zachovali jako přátelé, když jsem prchal před tvým bratrem Abšalomem.

2:7  Prokaž milosrdenství synům Barzilaje Gileádského, ať jsou mezi těmi, kdo jedí u tvého stolu, protože tak mi ⌈byli nablízku,⌉ když jsem utíkal před tvým bratrem Abšalómem.

2:7  S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství, tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém; nebo tak podobně ke mně přišli, když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým.

2:7  Sed et filiis Berzellai Galaaditis reddes gratiam, eruntque comedentes in mensa tua : occurrerunt enim mihi quando fugiebam a facie Absalom fratris tui.

2:8  Thou hast also with thee Semei, the son of Gera, the son of Jemini, of Bahurim, who cursed me with a grievous curse, when I went to the camp: but because he came down to meet me when I passed over the Jordan, and I swore to him by the Lord, saying: I will not kill thee with the sword:

2:8  And, behold, thou hast with thee Shimei the son of Gera, a Benjamite of Bahurim, which cursed me with a grievous curse in the day when I went to Mahanaim: but he came down to meet me at Jordan, and I sware to him by the Lord, saying, I will not put thee to death with the sword.

2:8  Je tu u tebe i Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu, který mi zlořečil strašlivým způsobem v den, kdy jsem odcházel do Machanajimu. Ale potom mi vyšel vstříc dolů k Jordánu a já jsem mu při Hospodinu přísahal: ‚Neusmrtím tě mečem.‘

2:8  Hle, máš u sebe také Šimeiho, syna Gerova, Benjamínce z Bachurim. Tenkrát, když jsem šel do Machanajim, zlořečil mi hroznými kletbami. Potom mi vyšel vstříc k Jordánu a já jsem mu přísahal při Hospodinu, že ho nezabiji.

2:8  Hle, je u tebe Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu. Ten mě proklínal hroznou kletbou v den, kdy jsem šel do Machanajimu. Pak mi vyšel vstříc k Jordánu a přísahal jsem mu při Hospodinu: Neusmrtím tě mečem.

2:8  Hle, máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim, kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den, když jsem šel do Mahanaim, ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu, jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina, řka: Nezabiji tě mečem.

2:8  Habes quoque apud te Semei filium Gera filii Jemini de Bahurim, qui maledixit mihi maledictione pessima quando ibam ad castra : sed quia descendit mihi in occursum cum transirem Jordanem, et juravi ei per Dominum, dicens : Non te interficiam gladio :

2:9  Do not thou hold him guiltless. But thou art a wise man, and knowest what to do with him, and thou shalt bring down his grey hairs with blood to the grave.

2:9  Now therefore hold him not guiltless: for thou art a wise man, and knowest what thou oughtest to do unto him; but his hoar head bring thou down to the grave with blood.

2:9  Teď však ho nenechávej bez trestu. Protože jsi moudrý muž, budeš vědět, jak s ním naložit, abys jeho šediny uvedl v krvi do hrobu.“

2:9  Ty ho ale nenech bez trestu. Však jsi moudrý a budeš vědět, jak s ním máš naložit, abys jeho šediny poslal do hrobu v krvi.“

2:9  Nyní však ho nenech bez trestu. Vždyť jsi moudrý muž a víš, co mu máš udělat: Nech sestoupit jeho šediny do podsvětí v krvi.

2:9  Nyní však neodpouštěj jemu. A poněvadž jsi muž opatrný, víš, jak bys k němu přistoupiti měl, abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu.

2:9  tu noli pati eum esse innoxium. Vir autem sapiens es, ut scias quæ facies ei : deducesque canos ejus cum sanguine ad inferos.

2:10  So David slept with his fathers, and was buried in the city of David.

2:10  So David slept with his fathers, and was buried in the city of David.

2:10  I ulehl David ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově.

2:10  Poté David ulehl ke svým předkům a byl pohřben ve Městě Davidově.

2:10  David pak ulehl se svými otci a byl pohřben v Městě Davidově.

2:10  A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově.

2:10  Dormivit igitur David cum patribus suis, et sepultus est in civitate David.

2:11  And the days that David reigned in Israel, were forty years: in Hebron he reigned seven years, in Jerusalem thirty-three.

2:11  And the days that David reigned over Israel were forty years: seven years reigned he in Hebron, and thirty and three years reigned he in Jerusalem.

2:11  David kraloval nad Izraelem po dobu čtyřiceti let. V Chebrónu David kraloval sedm let, v Jeruzalémě třiatřicet let.

2:11  David kraloval nad Izraelem celkem čtyřicet let. Sedm let kraloval v Hebronu a třiatřicet let kraloval v Jeruzalémě.

2:11  Doba, po kterou David kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let.

2:11  Dnů pak, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.

2:11  Dies autem quibus regnavit David super Israël, quadraginta anni sunt : in Hebron regnavit septem annis ; in Jerusalem, triginta tribus.

2:12  And Solomon sat upon the throne of his father David, and his kingdom was strengthened exceedingly.

2:12  Then sat Solomon upon the throne of David his father; and his kingdom was established greatly.

2:12  Šalomoun dosedl na trůn svého otce Davida a jeho království se velmi upevnilo.

2:12  Na trůn svého otce Davida usedl Šalomoun a vzal královskou vládu pevně do rukou.

2:12  A Šalomoun usedl na trůn svého otce Davida a jeho království se velice upevnilo.

2:12  I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi.

2:12  Salomon autem sedit super thronum David patris sui, et firmatum est regnum ejus nimis.

2:13  And Adonias, the son of Haggith, came to Bethsabee the mother of Solomon. And she said to him: Is thy coming peaceable? He answered: It is peaceable.

2:13  And Adonijah the son of Haggith came to Bath–sheba the mother of Solomon. And she said, Comest thou peaceably? And he said, Peaceably.

2:13  Adónijáš, syn Chagítin, přišel k Šalomounově matce Bat-šebě. Otázala se: „Přicházíš pokojně?“ Odpověděl: „Pokojně.“

2:13  Za Šalomounovou matkou Batšebou přišel Adoniáš, syn Chagity. „Přicházíš v pokoji?“ otázala se ho. „Ano,“ odvětil.

2:13  Potom Adónijáš, syn Chagítin, přišel k Bat–šebě, matce Šalomounově. Zeptala se: Přicházíš v pokoji? Odpověděl: V pokoji.

2:13  Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově. Kterážto řekla: Pokojný-li jest příchod tvůj? I odpověděl: Pokojný.

2:13  Et ingressus est Adonias filius Haggith ad Bethsabee matrem Salomonis. Quæ dixit ei : Pacificusne est ingressus tuus ? Qui respondit : Pacificus.

2:14  And he added: I have a word to speak with thee. She said to him: Speak. And he said:

2:14  He said moreover, I have somewhat to say unto thee. And she said, Say on.

2:14  A dodal: „Chtěl bych na tobě něco.“ Ona odvětila: „Mluv“.

2:14  „Rád bych s tebou promluvil.“ „Mluv,“ vybídla ho.

2:14  Nato pravil: ⌈Chtěl bych ti něco říct.⌉ Řekla: Mluv.

2:14  Řekl dále: Mám k tobě řeč. I řekla: Mluv.

2:14  Addiditque : Sermo mihi est ad te. Cui ait : Loquere. Et ille :

2:15  Thou knowest that the kingdom was mine, and all Israel had preferred me to be their king: but the kingdom is transferred, and is become my brother's: for it was appointed him by the Lord.

2:15  And he said, Thou knowest that the kingdom was mine, and that all Israel set their faces on me, that I should reign: howbeit the kingdom is turned about, and is become my brother’s: for it was his from the Lord.

2:15  Řekl: „Ty víš, že království patřilo mně a že na mne se obrátil celý Izrael s žádostí, abych kraloval. Ale království připadlo mému bratru. Má je od Hospodina.

2:15  „Ty víš, že následnictví bylo na mně a celý Izrael očekával, že budu kralovat. To se ale změnilo a království z Hospodinovy vůle připadlo mému bratrovi.

2:15  Řekl: Ty víš, že mně připadlo kralování, ⌈na mě byla zaměřena přízeň celého Izraele,⌉ abych kraloval, ale pak se odvrátilo kralování a připadlo mému bratru, protože mu připadlo od Hospodina.

2:15  Tedy řekl: Ty víš, že mé bylo království, a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou, abych kraloval, ale přeneseno jest království na bratra mého, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.

2:15  Tu, inquit, nosti, quia meum erat regnum, et me præposuerat omnis Israël sibi in regem : sed translatum est regnum, et factum est fratris mei : a Domino enim constitutum est ei.

2:16  Now therefore, I ask one petition of thee; turn not away my face. And she said to him: Say on.

2:16  And now I ask one petition of thee, deny me not. And she said unto him, Say on.

2:16  Nyní mám k tobě jedinou prosbu. Neodmítni mě.“ Ona mu odpověděla: „Mluv.“

2:16  Teď tedy mám k tobě jedinou prosbu, neodmítni mě.“ „Mluv,“ odpověděla.

2:16  ⌈O jednu věc tě nyní žádám.⌉ ⌈Neodmítni mě.⌉ Řekla mu: Mluv.

2:16  Nyní pak jediné věci žádám od tebe, nechť nejsem oslyšán. Kteráž řekla jemu: Mluv.

2:16  Nunc ergo petitionem unam precor a te : ne confundas faciem meam. Quæ dixit ad eum : Loquere.

2:17  And he said I pray thee speak to king Solomon (for he cannot deny thee any thing) to give me Abisag, the Sunamitess, to wife.

2:17  And he said, Speak, I pray thee, unto Solomon the king, (for he will not say thee nay,) that he give me Abishag the Shunammite to wife.

2:17  Řekl tedy: „Řekni prosím králi Šalomounovi, tebe přece neodmítne, aby mi dal za ženu Šúnemanku Abíšagu.“

2:17  „Požádej prosím krále Šalomouna – tebe přece neodmítne – ať mi dá za ženu Šunemitku Abišag.“

2:17  Řekl: Promluv, prosím, s králem Šalomounem, neboť ⌈tebe neodmítne.⌉ Ať mi dá za ženu Abíšagu Šúnemitskou.

2:17  A on řekl: Rci, prosím, Šalomounovi králi, (neboť neoslyší tebe,) ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku.

2:17  Et ille ait : Precor ut dicas Salomoni regi (neque enim negare tibi quidquam potest) ut det mihi Abisag Sunamitidem uxorem.

2:18  And Bethsabee said: Well, I will speak for thee to the king.

2:18  And Bath–sheba said, Well; I will speak for thee unto the king.

2:18  Bat-šeba odpověděla: „Dobře. Já se za tebe u krále přimluvím.“

2:18  „Dobrá,“ odpověděla Batšeba, „promluvím o tobě s králem.“

2:18  Bat–šeba řekla: Dobře. Promluvím o tobě s králem.

2:18  Odpověděla Betsabé: Dobře, jáť budu mluviti o tebe s králem.

2:18  Et ait Bethsabee : Bene : ego loquar pro te regi.

2:19  Then Bethsabee came to king Solomon, to speak to him for Adonias: and the king arose to meet her, and bowed to her, and sat down upon his throne: and a throne was set for the king's mother, and she sat on his right hand.

2:19  Bath–sheba therefore went unto king Solomon, to speak unto him for Adonijah. And the king rose up to meet her, and bowed himself unto her, and sat down on his throne, and caused a seat to be set for the king’s mother; and she sat on his right hand.

2:19  A Bat-šeba šla ke králi Šalomounovi, aby s ním promluvila o Adónijášovi. Král jí vyšel vstříc a poklonil se jí. Pak se posadil na svůj trůn. I králově matce přistavili trůn a ona se posadila po jeho pravici.

2:19  Potom šla za králem Šalomounem, aby mu řekla o Adoniášovi. Král vstal a vykročil jí vstříc, poklonil se jí a posadil se na trůn. Také své matce dal král přistavit trůn a ona zasedla po jeho pravici.

2:19  Potom šla Bat–šeba ke králi Šalomounovi, aby s ním mluvila o Adónijášovi. Král vstal a šel jí naproti, poklonil se jí a usedl na svůj trůn. Nechal nachystat trůn pro královu matku a ona usedla po jeho pravici.

2:19  Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,

2:19  Venit ergo Bethsabee ad regem Salomonem ut loqueretur ei pro Adonia : et surrexit rex in occursum ejus, adoravitque eam, et sedit super thronum suum : positusque est thronus matri regis, quæ sedit ad dexteram ejus.

2:20  And she said to him: I desire one small petition of thee; do not put me to confusion. And the king said to her: My mother ask, for I must not turn away thy face.

2:20  Then she said, I desire one small petition of thee; I pray thee, say me not nay. And the king said unto her, Ask on, my mother: for I will not say thee nay.

2:20  Pak řekla: „Mám k tobě jednu malou prosbu. Neodmítni mě.“ Král jí odvětil: „Žádej, má matko, tebe neodmítnu.“

2:20  „Chci tě požádat o jednu maličkost,“ řekla. „snad mě neodmítneš.“ „Žádej, matko, tebe neodmítnu,“ odpověděl král.

2:20  Řekla: O jednu malou věc tě žádám. Neodmítni mě. Král jí řekl: Žádej, má matko, neodmítnu tě.

2:20  A řekla: Jediné věci neveliké já žádám od tebe, nechť nejsem oslyšána. I řekl jí král: Žádej, matko má, neboť neoslyším tebe.

2:20  Dixitque ei : Petitionem unam parvulam ego deprecor a te : ne confundas faciem meam. Et dixit ei rex : Pete, mater mea : neque enim fas est ut avertam faciem tuam.

2:21  And she said: Let Abisag, the Sunamitess, be given to Adonias, thy brother, to wife.

2:21  And she said, Let Abishag the Shunammite be given to Adonijah thy brother to wife.

2:21  Řekla: „Ať je Šúnemanka Abíšag dána za ženu tvému bratru Adónijášovi.“

2:21  Tehdy řekla: „Mohl by tvůj bratr Adoniáš dostat za ženu Šunemitku Abišag?“

2:21  Řekla: Ať je dána Abíšag Šúnemitská za ženu tvému bratru Adónijášovi.

2:21  Kteráž řekla: Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku.

2:21  Quæ ait : Detur Abisag Sunamitis Adoniæ fratri tuo uxor.

2:22  And king Solomon answered, and said to his mother: Why dost thou ask Abisag, the Sunamitess, for Adonias? ask for him also the kingdom; for he is my elder brother, and hath Abiathar, the priest, and Joab, the son of Sarvia.

2:22  And king Solomon answered and said unto his mother, And why dost thou ask Abishag the Shunammite for Adonijah? ask for him the kingdom also; for he is mine elder brother; even for him, and for Abiathar the priest, and for Joab the son of Zeruiah.

2:22  Král Šalomoun své matce odpověděl: „Proč žádáš pro Adónijáše Šúnemanku Abíšagu? Žádej pro něho království. Vždyť je to můj bratr, starší než já. Žádej je pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!“

2:22  „Proč žádáš pro Adoniáše Šunemitku Abišag?“ odpověděl jí král Šalomoun. „To už pro něj rovnou žádej království! Vždyť je to můj starší bratr a navíc má na své straně kněze Abiatara i Joába, syna Ceruji.“

2:22  Král Šalomoun své matce odpověděl: Proč žádáš Abíšagu Šúnemitskou pro Adónijáše? Žádej pro něj království! Vždyť on je můj bratr, starší nežli já. Pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!

2:22  A odpovídaje král Šalomoun, řekl matce své: Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, poněvadž on jest bratr můj starší nežli já, a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie.

2:22  Responditque rex Salomon, et dixit matri suæ : Quare postulas Abisag Sunamitidem Adoniæ ? postula ei et regnum : ipse est enim frater meus major me, et habet Abiathar sacerdotem, et Joab filium Sarviæ.

2:23  Then king Solomon swore by the Lord, saying: So and so may God do to me, and add more, if Adonias hath not spoken this word against his own life.

2:23  Then king Solomon sware by the Lord, saying, God do so to me, and more also, if Adonijah have not spoken this word against his own life.

2:23  A král Šalomoun přísahal při Hospodinu: „Ať se mnou Bůh udělá, co chce! Adónijáš vyřkl rozsudek sám nad sebou.

2:23  A král Šalomoun tehdy přísahal při Hospodinu: „Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, jestli Adoniáš za ta slova nezaplatí životem!

2:23  Nato král Šalomoun přísahal při Hospodinu slovy: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, jestliže Adónijáš ⌈nevyslovil tuto věc ke své smrti.⌉

2:23  I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto.

2:23  Juravit itaque rex Salomon per Dominum, dicens : Hæc faciat mihi Deus, et hæc addat, quia contra animam suam locutus est Adonias verbum hoc.

2:24  And now, as the Lord liveth, who hath established me, and placed me upon the throne of David, my father, and who hath made me a house, as he promised, Adonias shall be put to death this day.

2:24  Now therefore, as the Lord liveth, which hath established me, and set me on the throne of David my father, and who hath made me an house, as he promised, Adonijah shall be put to death this day.

2:24  Jakože živ je Hospodin, který mě pevně posadil na trůn mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům, ještě dnes Adónijáš zemře!“

2:24  Jakože je živ Hospodin, který mě pevně usadil na trůnu mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům – Adoniáš zemře ještě dnes!“

2:24  A nyní jakože živ je Hospodin, který mě určil a nechal mě usednout na trůn mého otce Davida a postavil mi dům, jak promluvil, Adónijáš dnes bude usmrcen.

2:24  Protož nyní, živť jest Hospodin, kterýž mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mého, a kterýž mi vzdělal dům, jakož byl mluvil, že dnes umříti musí Adoniáš.

2:24  Et nunc vivit Dominus, qui firmavit me, et collocavit me super solium David patris mei, et qui fecit mihi domum, sicut locutus est, quia hodie occidetur Adonias.

2:25  And king Solomon sent by the hand of Banaias, the son of Joiada, who slew him, and he died.

2:25  And king Solomon sent by the hand of Benaiah the son of Jehoiada; and he fell upon him that he died.

2:25  Král Šalomoun to zařídil prostřednictvím Benajáše, syna Jójadova. Ten ho skolil; tak zemřel.

2:25  Král Šalomoun pak poslal Benajáše, syna Jojadova, a ten ho popravil.

2:25  Pak poslal král Šalomoun Benajáše, syna Jójadova; ten proti němu zasáhl, takže Adonijáš zemřel.

2:25  A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, kterýž udeřil na něj, tak že umřel.

2:25  Misitque rex Salomon per manum Banaiæ filii Jojadæ, qui interfecit eum, et mortuus est.

2:26  And the king said also to Abiathar, the priest: Go to Anathoth, to thy lands, for indeed thou art worthy of death: but I will not at this time put thee to death, because thou didst carry the ark of the Lord God before David, my father, and hast endured trouble in all the troubles my father endured.

2:26  And unto Abiathar the priest said the king, Get thee to Anathoth, unto thine own fields; for thou art worthy of death: but I will not at this time put thee to death, because thou barest the ark of the Lord God before David my father, and because thou hast been afflicted in all wherein my father was afflicted.

2:26  Knězi Ebjátarovi král poručil: „Odejdi do Anatótu ke svým polím, neboť jsi propadl smrti. Dnes tě zabít nedám, protože jsi nosíval schránu Panovníka Hospodina před mým otcem Davidem a protože jsi snášel všechno, co snášel můj otec.“

2:26  Kněze Abiatara král vykázal do Anatotu. „Odejdi ke svým polím. Zasloužíš si smrt, ale dnes tě nenechám zemřít, protože jsi před mým otcem Davidem nosil Truhlu Panovníka Hospodina a snášel jsi všechna strádání mého otce.“

2:26  Knězi Ebjátarovi král řekl: Jdi do Anatótu, na svá pole, neboť jsi hoden smrti, ale dnes tě nedám usmrtit, protože jsi nosil truhlu Panovníka Hospodina před mým otcem Davidem a byl jsi pokořován vším tím, čím byl pokořován můj otec.

2:26  Abiatarovi knězi také řekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec můj.

2:26  Abiathar quoque sacerdoti dixit rex : Vade in Anathoth ad agrum tuum : equidem vir mortis es : sed hodie te non interficiam, quia portasti arcam Domini Dei coram David patre meo, et sustinuisti laborem in omnibus in quibus laboravit pater meus.

2:27  So Solomon cast out Abiathar from being the priest of the Lord, that the word of the Lord might be fulfilled, which he spoke concerning the house of Heli in Silo.

2:27  So Solomon thrust out Abiathar from being priest unto the Lord; that he might fulfil the word of the Lord, which he spake concerning the house of Eli in Shiloh.

2:27  I zapudil Šalomoun Ebjátara, takže přestal být Hospodinovým knězem, a tak se naplnilo Hospodinovo slovo, které vyslovil proti domu Élího v Šílu.

2:27  Tak Šalomoun Abiatarovi odebral Hospodinovo kněžství, aby se naplnilo slovo, které Hospodin v Šílu promluvil o domu Elího.

2:27  Šalomoun vyhnal Ebjátara, takže nebyl Hospodinovým knězem, aby se naplnilo Hospodinovo slovo, které promluvil o domu Élího v Šílu.

2:27  I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova, aby naplnil řeč Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo.

2:27  Ejecit ergo Salomon Abiathar ut non esset sacerdos Domini, ut impleretur sermo Domini quem locutus est super domum Heli in Silo.

2:28  And the news came to Joab, because Joab had turned after Adonias, and had not turned after Solomon: and Joab fled into the tabernacle of the Lord, and took hold on the horn of the altar.

2:28  Then tidings came to Joab: for Joab had turned after Adonijah, though he turned not after Absalom. And Joab fled unto the tabernacle of the Lord, and caught hold on the horns of the altar.

2:28  Zpráva o tom se dostala až k Jóabovi; Jóab se totiž přiklonil k Adónijášovi, ačkoli k Abšalómovi se nepřiklonil. I utekl Jóab ke stanu Hospodinovu a chytil se rohů oltáře.

2:28  Zpráva o tom se donesla i k Joábovi, který se také přiklonil k Adoniášovi (ačkoli k Abšalomovi se předtím nepřidal). Joáb proto utekl k Hospodinovu stánku a chytil se rohů oltáře.

2:28  Když se dostala ta zpráva k Jóabovi (Jóab se totiž postavil za Adónijáše, ačkoliv za Abšalóma se nepostavil), utekl Jóab do Hospodinova stanu a chytil se rohů oltáře.

2:28  Donesla se pak pověst ta Joába, (nebo Joáb postoupil po Adoniášovi, ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a chytil se rohů oltáře.

2:28  Venit autem nuntius ad Joab, quod Joab declinasset post Adoniam, et post Salomonem non declinasset : fugit ergo Joab in tabernaculum Domini, et apprehendit cornu altaris.

2:29  And it was told king Solomon, that Joab was fled into the tabernacle of the Lord, and was by the altar: and Solomon sent Banaias, the son of Joiada, saying. Go, kill him.

2:29  And it was told king Solomon that Joab was fled unto the tabernacle of the Lord; and, behold, he is by the altar. Then Solomon sent Benaiah the son of Jehoiada, saying, Go, fall upon him.

2:29  Králi Šalomounovi oznámili, že Jóab utekl ke stanu Hospodinovu, že je u oltáře. Proto Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, s rozkazem: „Jdi a skol ho!“

2:29  Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Joáb utekl k Hospodinovu stánku a že je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jojadova, se slovy: „Jdi ho zabít.“

2:29  Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Jóab utekl do Hospodinova stanu a je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, se slovy: Jdi a zasáhni proti němu.

2:29  I oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a že jest u oltáře. Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, řka: Jdi, oboř se na něj.

2:29  Nuntiatumque est regi Salomoni quod fugisset Joab in tabernaculum Domini, et esset juxta altare : misitque Salomon Banaiam filium Jojadæ, dicens : Vade, interfice eum.

2:30  And Banaias came to the tabernacle of the Lord, and said to him: Thus saith the king: Come forth. And he said: I will not come forth, but here I will die. Banaias brought word back to the king, saying: Thus saith Joab, and thus he answered me.

2:30  And Benaiah came to the tabernacle of the Lord, and said unto him, Thus saith the king, Come forth. And he said, Nay; but I will die here. And Benaiah brought the king word again, saying, Thus said Joab, and thus he answered me.

2:30  Benajáš tedy přišel ke stanu Hospodinovu a řekl: „Toto praví král: Jdi odtud!“ Ale on odpověděl: „Nikoli, zemřu zde.“ Benajáš tedy vyřídil králi tuto odpověď: „Jóab řekl toto a odpověděl mi takto.“

2:30  Benajáš přišel k Hospodinovu stánku a řekl Joábovi: „Král nařizuje: Vyjdi ven!“ On ale odpověděl: „Ne. Raději umřu tady.“ Benajáš tedy vyřídil králi: „Joáb mi odpověděl tak a tak.“

2:30  Benajáš vešel do Hospodinova stanu a řekl mu: Toto praví král: Odejdi. Odpověděl: Ne. Ať zemřu zde. Benajáš přinesl králi zprávu: Takto promluvil Jóab, toto mi odpověděl.

2:30  A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu: Takto praví král: Vyjdi, odpověděl jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu, řka: Takto mluvil Joáb, a tak mi odpověděl.

2:30  Et venit Banaias ad tabernaculum Domini, et dixit ei : Hæc dicit rex : Egredere. Qui ait : Non egrediar, sed hic moriar. Renuntiavit Banaias regi sermonem, dicens : Hæc locutus est Joab, et hæc respondit mihi.

2:31  And the king said to him: Do as he hath said; and kill him, and bury him, and thou shalt remove the innocent blood which hath been shed by Joab, from me, and from the house of my father:

2:31  And the king said unto him, Do as he hath said, and fall upon him, and bury him; that thou mayest take away the innocent blood, which Joab shed, from me, and from the house of my father.

2:31  Král mu nařídil: „Učiň, jak řekl. Skol ho! Potom ho pohřbi. Tak sejmeš ze mne a z domu mého otce vinu za krev, kterou Jóab bezdůvodně prolil.

2:31  Král na to prohlásil: „Udělej, jak řekl – zabij ho. Pak ho pohřbíš a sejmeš tak ze mě i z domu mého otce krev, kterou Joáb bezdůvodně prolil.

2:31  Král mu odpověděl: Učiň, jak řekl. Zasáhni proti němu a pohřbi ho. Tak odstraníš ode mě a z domu mého otce bezdůvodně prolitou krev, kterou prolil Jóab.

2:31  Na to řekl jemu král: Učiň, jakž mluvil, a udeř na něj, a pochovej jej, a odejmeš krev nevinnou, kterouž vylil Joáb, ode mne i od domu otce mého.

2:31  Dixitque ei rex : Fac sicut locutus est, et interfice eum, et sepeli : et amovebis sanguinem innocentem qui effusus est a Joab, a me, et a domo patris mei.

2:32  And the Lord shall return his blood upon his own head; because he murdered two men, just and better than himself: and slew them with the sword, my father, David, not knowing it; Abner, the son of Ner, general of the army of Israel, and Amasa, the son of Jether general of the army of Juda;

2:32  And the Lord shall return his blood upon his own head, who fell upon two men more righteous and better than he, and slew them with the sword, my father David not knowing thereof, to wit, Abner the son of Ner, captain of the host of Israel, and Amasa the son of Jether, captain of the host of Judah.

2:32  Hospodin obrátí jeho krev na jeho hlavu, protože skolil dva muže spravedlivější a lepší, než je sám. Zavraždil je mečem, aniž o tom můj otec David věděl, totiž Abnéra, syna Nérova, velitele vojska izraelského, a Amasu, syna Jeterova, velitele vojska judského.

2:32  Hospodin obrátí jeho krev na jeho hlavu, protože napadl dva muže spravedlivější a lepší, než je sám, a zavraždil je mečem. Můj otec David přece o vraždě izraelského vojevůdce Abnera, syna Nerova, ani o vraždě judského vojevůdce Amasy, syna Jeterova, nevěděl.

2:32  Hospodin vrátí na jeho hlavu ⌈krev, kterou prolil,⌉ když zasáhl proti dvěma mužům spravedlivějším a lepším, nežli je on, a zabil je mečem, aniž by o tom můj otec David věděl -- totiž Abnéra, syna Nérova, velitele izraelské armády, a Amasu, syna Jeterova, velitele judské armády.

2:32  A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší, než jest sám, zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska Izraelského, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska Judského.

2:32  Et reddet Dominus sanguinem ejus super caput ejus, quia interfecit duos viros justos, melioresque se : et occidit eos gladio, patre meo David ignorante, Abner filium Ner principem militiæ Israël, et Amasam filium Jether principem exercitus Juda :

2:33  And their blood shall return upon the head of Joab, and upon the head of his seed for ever. But to David and his seed, and his house, and to his throne, be peace for ever from the Lord.

2:33  Their blood shall therefore return upon the head of Joab, and upon the head of his seed for ever: but upon David, and upon his seed, and upon his house, and upon his throne, shall there be peace for ever from the Lord.

2:33  Jejich krev se obrátí na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva navěky. Davidovi a jeho potomstvu, jeho domu i trůnu ať vzejde od Hospodina pokoj až navěky.“

2:33  To krveprolití provždy padne na hlavu Joába a jeho potomků. Na Davida a jeho símě, na jeho dům i jeho trůn ať ale přijde Hospodinův pokoj až navěky.“

2:33  Jejich krev ať se vrátí navěky na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva. Ale Davidovi, jeho potomstvu, jeho domu a jeho trůnu ať je navěky pokoj od Hospodina.

2:33  A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu, a na hlavu semene jeho na věky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina.

2:33  et revertetur sanguis illorum in caput Joab, et in caput seminis ejus in sempiternum. David autem et semini ejus, et domui, et throno illius, sit pax usque in æternum a Domino.

2:34  So Banaias, the son of Joiada, went up, and setting upon him slew him, and he was buried in his house in the desert.

2:34  So Benaiah the son of Jehoiada went up, and fell upon him, and slew him: and he was buried in his own house in the wilderness.

2:34  Benajáš, syn Jójadův, tedy vyšel a Jóaba skolil a usmrtil. Pohřbili ho pak v jeho domě na poušti.

2:34  Benajáš, syn Jojadův, tedy šel a popravil ho. Potom ho pohřbili u něj doma na venkově.

2:34  Benajáš, syn Jójadův, šel, zasáhl proti němu a usmrtil ho. Pak byl pohřben ve svém domě v pustině.

2:34  A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův, obořil se na něj, a zabil jej. A pochován jest v domě svém na poušti.

2:34  Ascendit itaque Banaias filius Jojadæ, et aggressus eum interfecit : sepultusque est in domo sua in deserto.

2:35  And the king appointed Banaias, the son of Joiada in his room over the army; and Sadoc, the priest, he put in the place of Abiathar.

2:35  And the king put Benaiah the son of Jehoiada in his room over the host: and Zadok the priest did the king put in the room of Abiathar.

2:35  Benajáše, syna Jójadova, ustanovil král místo něho nad vojskem a kněze Sádoka ustanovil král místo Ebjátara.

2:35  Král místo něj ustanovil vrchním velitelem Benajáše, syna Jojadova, a knězem namísto Abiatara ustanovil Sádoka.

2:35  Na jeho místo ustanovil král nad armádou Benajáše, syna Jójadova, a kněze Sádoka král ustanovil namísto Ebjátara.

2:35  I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem, a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara.

2:35  Et constituit rex Banaiam filium Jojadæ pro eo super exercitum, et Sadoc sacerdotem posuit pro Abiathar.

2:36  The king also sent, and called for Semei, and said to him: Build thee a house in Jerusalem, and dwell there: and go not out from thence any where.

2:36  And the king sent and called for Shimei, and said unto him, Build thee an house in Jerusalem, and dwell there, and go not forth thence any whither.

2:36  Potom si dal král předvolat Šimeího a nařídil mu: „Postav si dům v Jeruzalémě a usaď se tu. Nikam odtud nevycházej.

2:36  Potom král poslal pro Šimeiho a řekl mu: „Postav si dům v Jeruzalémě a bydli v něm. Nebudeš ale odtud nikam odcházet.

2:36  Král ⌈dal zavolat⌉ Šimeího a řekl mu: Postav si v Jeruzalémě dům, pobývej tam a nikam odtud nevycházej.

2:36  Zatím poslav král, povolal Semei, a řekl jemu: Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě, a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam.

2:36  Misit quoque rex, et vocavit Semei : dixitque ei : Ædifica tibi domum in Jerusalem, et habita ibi : et non egredieris inde huc atque illuc.

2:37  For on what day soever thou shalt go out, and shalt pass over the brook Cedron, know that thou shalt be put to death: thy blood shall be upon thy own head.

2:37  For it shall be, that on the day thou goest out, and passest over the brook Kidron, thou shalt know for certain that thou shalt surely die: thy blood shall be upon thine own head.

2:37  Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a překročíš Kidrónský úval, propadneš smrti. Tvá krev padne na tvou hlavu.“

2:37  Buď si jist, že v den, kdy bys přece jen odešel a překročil potok Kidron, jistě zemřeš. Tvá krev pak padne na tvou hlavu.“

2:37  I stane se, že v den, kdy vyjdeš a přejdeš přes potok Kidrón, to věz, že jistě zemřeš a tvá krev bude na tvé hlavě.

2:37  Nebo v kterýkoli den vyjdeš, a přejdeš přes potok Cedron, věz jistotně, že umřeš; krev tvá bude na hlavu tvou.

2:37  Quacumque autem die egressus fueris, et transieris torrentem Cedron, scito te interficiendum : sanguis tuus erit super caput tuum.

2:38  And Semei said to the king: The saying is good: as my lord the king hath said, so will thy servant do. And Semei dwelt in Jerusalem many days.

2:38  And Shimei said unto the king, The saying is good: as my lord the king hath said, so will thy servant do. And Shimei dwelt in Jerusalem many days.

2:38  Šimeí králi odpověděl: „Slovo, jež promluvil král, můj pán, je dobré a tvůj služebník se tak zachová.“ Šimeí tedy bydlil v Jeruzalémě po mnoho dnů.

2:38  Šimei králi odpověděl: „Můj pán a král rozhodl dobře. Tvůj služebník udělá, jak jsi řekl.“ Šimei pak dlouho bydlel v Jeruzalémě.

2:38  Šimeí králi řekl: ⌈Dobře jsi promluvil.⌉ Jak můj pán a král řekl, tak tvůj otrok učiní. Šimeí pak pobýval v Jeruzalémě po mnoho dní.

2:38  I dí Semei k králi: Dobráť jest ta řeč. Jakož mluvil pán můj král, takť učiní služebník tvůj. A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny.

2:38  Dixitque Semei regi : Bonus sermo : sicut locutus est dominus meus rex, sic faciet servus tuus. Habitavit itaque Semei in Jerusalem diebus multis.

2:39  And it came to pass after three years, that the servants of Semei ran away to Achis, the son of Maacha, the king of Geth: and it was told Semei that his servants were gone to Geth.

2:39  And it came to pass at the end of three years, that two of the servants of Shimei ran away unto Achish son of Maachah king of Gath. And they told Shimei, saying, Behold, thy servants be in Gath.

2:39  Po třech letech uprchli Šimeímu dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi gatskému. Šimeímu bylo oznámeno: „Tvoji otroci jsou v Gatu.“

2:39  Po třech letech utekli dva Šimeiho otroci ke gatskému králi Achišovi, synu Maaky. Šimei dostal zprávu: „Víš, že tví otroci jsou v Gatu?“

2:39  I stalo se po třech letech, že Šimeímu utekli dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi Gatu. Šimeímu oznámili: Hle, tvoji otroci jsou v Gatu.

2:39  Stalo se pak po třech letech, že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy, králi Gát. I pověděli to Semei, řkouce: Hle, služebníci tvoji jsou v Gát.

2:39  Factum est autem post annos tres ut fugerent servi Semei ad Achis filium Maacha regem Geth : nuntiatumque est Semei quod servi ejus issent in Geth.

2:40  And Semei arose, and saddled his ass, and went to Achis, to Geth, to seek his servants, and he brought them out of Geth.

2:40  And Shimei arose, and saddled his ass, and went to Gath to Achish to seek his servants: and Shimei went, and brought his servants from Gath.

2:40  Nato Šimeí osedlal osla a jel do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Odjel a své otroky z Gatu přivedl.

2:40  A tak vstal, osedlal osla a vydal se do Gatu k Achišovi hledat své otroky. Když odcházel z Gatu, vedl si otroky s sebou.

2:40  Šimeí vstal, osedlal svého osla a vydal se do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Pak Šimeí přišel a přivedl z Gatu své otroky.

2:40  Pročež vstav Semei, osedlal osla svého, a jel do Gát k Achisovi, aby hledal služebníků svých. I navrátil se Semei, a přivedl zase služebníky své z Gát.

2:40  Et surrexit Semei, et stravit asinum suum, ivitque ad Achis in Geth ad requirendum servos suos, et adduxit eos de Geth.

2:41  And it was told Solomon, that Semei had gone from Jerusalem to Geth, and was come back.

2:41  And it was told Solomon that Shimei had gone from Jerusalem to Gath, and was come again.

2:41  Šalomounovi však bylo ohlášeno, že Šimeí odešel z Jeruzaléma do Gatu a zase se vrátil.

2:41  Když se Šalomoun dozvěděl, že Šimei odešel z Jeruzaléma do Gatu a zase se vrátil,

2:41  Šalomounovi bylo oznámeno, že Šimeí šel z Jeruzaléma do Gatu a vrátil se.

2:41  Povědíno pak Šalomounovi, že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát, a že se navrátil.

2:41  Nuntiatum est autem Salomoni quod isset Semei in Geth de Jerusalem, et rediisset.

2:42  And sending he called for him, and said to him: Did I not protest to thee by the Lord, and tell thee before: On what day soever thou shalt go out and walk abroad any where, know that thou shalt die? And thou answeredst me: The word that I have heard is good.

2:42  And the king sent and called for Shimei, and said unto him, Did I not make thee to swear by the Lord, and protested unto thee, saying, Know for a certain, on the day thou goest out, and walkest abroad any whither, that thou shalt surely die? and thou saidst unto me, The word that I have heard is good.

2:42  Král si dal Šimeího zavolat a řekl mu: „Což jsem tě nezavázal přísahou při Hospodinu a nedal jsem ti výstrahu: ‚Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a půjdeš kamkoli, propadneš smrti‘? A tys mi řekl: ‚Slovo, jež jsem slyšel, je dobré.‘

2:42  dal si ho zavolat a řekl mu: „Nezapřísahal jsem tě při Hospodinu? Nevaroval jsem tě: ‚Buď si jist, že v den, kdy odejdeš a někam se vydáš, jistě zemřeš‘? Ještě jsi mi na to řekl: ‚Rozhodl jsi dobře. Poslechnu.‘

2:42  Král dal zavolat Šimeího a řekl mu: Což jsem tě nezapřísahal při Hospodinu a nevaroval tě slovy: V den, kdy vyjdeš a půjdeš někam, to věz, že jistě zemřeš? Odpověděl jsi mi: Dobře jsi promluvil, uposlechnu.

2:42  Tedy poslav král, povolal Semei a řekl jemu: Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina, a osvědčil jsem proti tobě, řka: V kterýkoli den vyjdeš, a sem i tam choditi budeš, věz jistotně, že smrtí umřeš? A řekl jsi mi: Dobrá jest ta řeč, kterouž jsem slyšel.

2:42  Et mittens vocavit eum, dixitque illi : Nonne testificatus sum tibi per Dominum, et prædixi tibi : Quacumque die egressus ieris huc et illuc, scito te esse moriturum : et respondisti mihi : Bonus sermo, quem audivi ?

2:43  Why then hast thou not kept the oath of the Lord, and the commandment that I laid upon thee?

2:43  Why then hast thou not kept the oath of the Lord, and the commandment that I have charged thee with?

2:43  Proč jsi tedy nedbal na Hospodinovu přísahu a na příkaz, který jsem ti dal?“

2:43  Proč jsi tedy nedodržel Hospodinovu přísahu ani můj příkaz?“

2:43  Proč jsi nedbal na přísahu Hospodinu a na příkaz, který jsem ti dal?

2:43  Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní, kteréž jsem přikázal tobě?

2:43  quare ergo non custodisti jusjurandum Domini, et præceptum quod præceperam tibi ?

2:44  And the king said to Semei: Thou knowest all the evil, of which thy heart is conscious, which thou didst to David, my father: the Lord hath returned thy wickedness upon thy own head.

2:44  The king said moreover to Shimei, Thou knowest all the wickedness which thine heart is privy to, that thou didst to David my father: therefore the Lord shall return thy wickedness upon thine own head;

2:44  Král dále Šimeímu řekl: „Ty víš o všem tom zlém, co bylo v tvém srdci, co jsi provedl mému otci Davidovi. Hospodin tvou zlobu obrátil na tvoji hlavu.

2:44  Král tehdy Šimeimu řekl: „Sám v srdci dobře víš, jak zle jsi mému otci Davidovi ublížil. Hospodin tvé zlo obrátil na tvou hlavu!

2:44  Král dále Šimeímu řekl: Ty znáš ⌈a svědomí ti dosvědčuje všechno zlo,⌉ které jsi spáchal vůči mému otci Davidovi. Hospodin obrátil tvé zlo na tvou hlavu.

2:44  Řekl také král k Semei: Ty víš všecko zlé, kteréhož povědomo jest srdce tvé, co jsi učinil Davidovi otci mému, ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou.

2:44  Dixitque rex ad Semei : Tu nosti omne malum cujus tibi conscium est cor tuum, quod fecisti David patri meo : reddidit Dominus malitiam tuam in caput tuum :

2:45  And king Solomon shall be blessed, and the throne of David shall be established before the Lord for ever.

2:45  And king Solomon shall be blessed, and the throne of David shall be established before the Lord for ever.

2:45  Král Šalomoun však bude požehnaný a trůn Davidův zůstane před Hospodinem pevný navěky.“

2:45  Král Šalomoun ale bude požehnaný a trůn Davidův bude před Hospodinem pevný navěky.“

2:45  Ale král Šalomoun bude požehnaný a trůn Davidův bude pevně stát před Hospodinem navěky.

2:45  Král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky.

2:45  et rex Salomon benedictus, et thronus David erit stabilis coram Domino usque in sempiternum.

2:46  So the king commanded Banaias, the son of Joiada: and he went out and struck him; and he died.

2:46  So the king commanded Benaiah the son of Jehoiada; which went out, and fell upon him, that he died. And the kingdom was established in the hand of Solomon.

2:46  Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.

2:46  Potom král přikázal Benajášovi, synu Jojadovu, a ten šel a popravil ho. A tak vzal Šalomoun královskou vládu pevně do rukou.

2:46  Král vydal příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, ten šel a zasáhl proti němu, takže zemřel. Tak se království v Šalomounově ruce upevnilo.

2:46  I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu, kterýž vyšed, obořil se na něj, tak že umřel. A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově.

2:46  Jussit itaque rex Banaiæ filio Jojadæ, qui egressus, percussit eum, et mortuus est.

Chapter 3

3:1  And the kingdom was established in the hand of Solomon, and he made affinity with Pharao, the king of Egypt: for he took his daughter, and brought her into the city of David: until he had made an end of building his own house, and the house of the Lord, and the wall of Jerusalem round about.

3:1  And Solomon made affinity with Pharaoh king of Egypt, and took Pharaoh’s daughter, and brought her into the city of David, until he had made an end of building his own house, and the house of the Lord, and the wall of Jerusalem round about.

3:1  Šalomoun se spříznil s faraónem, králem egyptským. Pojal faraónovu dceru za ženu a uvedl ji do Města Davidova, kde pobývala, dokud nedokončil stavbu svého domu a domu Hospodinova a hradeb kolem Jeruzaléma.

3:1  Šalomoun se spříznil s faraonem, vládcem Egypta. Vzal si totiž faraonovu dceru a přivedl si ji do Města Davidova. Tam bydlela, než dostavěl svůj palác, Hospodinův chrám a hradby okolo Jeruzaléma.

3:1  Šalomoun se pak spříznil s faraonem, egyptským králem, vzal si faraonovu dceru a přivedl ji do Města Davidova, dokud nedostavěl svůj dům a ⌈dům Hospodinův⌉ i hradby okolo Jeruzaléma.

3:1  Spříznil se pak Šalomoun s Faraonem králem Egyptským, nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do města Davidova, dokudž nedostavěl domu svého, a domu Hospodinova i zdi Jeruzalémské vůkol.

3:1  Confirmatum est igitur regnum in manu Salomonis, et affinitate conjunctus est Pharaoni regi Ægypti : accepit namque filiam ejus, et adduxit in civitatem David, donec compleret ædificans domum suam, et domum Domini, et murum Jerusalem per circuitum.

3:2  But yet the people sacrificed in the high places: for there was no temple built to the name of the Lord until that day.

3:2  Only the people sacrificed in high places, because there was no house built unto the name of the Lord, until those days.

3:2  Lid však obětoval na posvátných návrších, neboť dům pro Hospodinovo jméno nebyl ještě v oněch dnech zbudován.

3:2  Lid ovšem v té době obětoval na různých výšinách, neboť ještě nebyl postaven chrám jménu Hospodinovu.

3:2  Lid ovšem obětoval na návrších, protože do ⌈té doby⌉ nebyl postaven dům pro Hospodinovo jméno.

3:2  Toliko lid obětoval na výsostech, proto že nebyl vystaven dům jménu Hospodinovu až do těch dnů.

3:2  Attamen populus immolabat in excelsis : non enim ædificatum erat templum nomini Domini usque in diem illum.

3:3  And Solomon loved the Lord, walking in the precepts of David, his father; only he sacrificed in the high places, and burnt incense.

3:3  And Solomon loved the Lord, walking in the statutes of David his father: only he sacrificed and burnt incense in high places.

3:3  Šalomoun miloval Hospodina. Řídil se nařízeními svého otce Davida, až na to, že obětoval a pálil kadidlo na posvátných návrších.

3:3  Šalomoun miloval Hospodina a řídil se vším, co mu přikázal jeho otec David, až na to, že obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

3:3  Šalomoun miloval Hospodina a žil podle ustanovení svého otce Davida, ovšem na návrších obětoval a pálil oběti.

3:3  Nebo miloval Šalomoun Hospodina, chodě v přikázaních Davida otce svého, a toliko na těch výsostech obětoval a kadil.

3:3  Dilexit autem Salomon Dominum, ambulans in præceptis David patris sui, excepto quod in excelsis immolabat, et accendebat thymiama.

3:4  He went therefore to Gabaon, to sacrifice there: for that was the great high place: a thousand victims for holocausts, did Solomon offer upon that altar, in Gabaon.

3:4  And the king went to Gibeon to sacrifice there; for that was the great high place: a thousand burnt offerings did Solomon offer upon that altar.

3:4  Jednou šel král do Gibeónu, aby tam obětoval; bylo to největší posvátné návrší. Šalomoun tam na oltáři obětoval tisíc zápalných obětí.

3:4  Král chodil obětovat na výšinu v Gibeonu, která z nich byla nejvýznamnější. Na tamním oltáři Šalomoun obětoval na tisíc zápalných obětí.

3:4  Král šel do Gibeónu, aby tam obětoval, protože to bylo největší návrší. Šalomoun přinesl na tom oltáři tisíc zápalných obětí.

3:4  Protož šel král do Gabaon, aby tam obětoval; ta výsost zajisté byla největší. Tisíc obětí zápalných obětoval Šalomoun na tom oltáři.

3:4  Abiit itaque in Gabaon, ut immolaret ibi : illud quippe erat excelsum maximum : mille hostias in holocaustum obtulit Salomon super altare illud in Gabaon.

3:5  And the Lord appeared to Solomon in a dream by night, saying: Ask what thou wilt that I should give thee.

3:5  In Gibeon the Lord appeared to Solomon in a dream by night: and God said, Ask what I shall give thee.

3:5  V Gibeónu se Šalomounovi ukázal v noci ve snu Hospodin. Bůh řekl: „Žádej, co ti mám dát.“

3:5  Jednou v noci se Šalomounovi v Gibeonu zjevil Hospodin. „Žádej mě o cokoli a dám ti to,“ řekl mu Bůh ve snu.

3:5  V Gibeónu se ukázal Hospodin Šalomounovi v noci ve snu. Bůh řekl: Žádej, co ti mám dát.

3:5  Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té, a řekl Bůh: Žádej začkoli, a dám tobě.

3:5  Apparuit autem Dominus Salomoni per somnium nocte, dicens : Postula quod vis ut dem tibi.

3:6  And Solomon said: Thou hast shewed great mercy to thy servant David, my father, even as he walked before thee in truth, and justice, and an upright heart with thee: and thou hast kept thy great mercy for him, and hast given him a son to sit on his throne, as it is this day.

3:6  And Solomon said, Thou hast shewed unto thy servant David my father great mercy, according as he walked before thee in truth, and in righteousness, and in uprightness of heart with thee; and thou hast kept for him this great kindness, that thou hast given him a son to sit on his throne, as it is this day.

3:6  Šalomoun odvětil: „Ty jsi prokazoval velké milosrdenství svému služebníku, mému otci Davidovi, a on před tebou chodil věrně, spravedlivě a se srdcem upřímným vůči tobě. Toto velké milosrdenství jsi mu zachoval a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes.

3:6  Šalomoun odpověděl: „Prokázal jsi mému otci Davidovi velikou přízeň, neboť žil před tebou věrně a spravedlivě a s upřímným srdcem stál při tobě. Tuto velikou přízeň jsi mu zachoval, když jsi dal, aby jeho syn seděl na jeho trůnu, jak tomu dnes je.

3:6  Šalomoun řekl: Ty jsi ⌈prokázal svému⌉ otroku, mému otci Davidovi, velké milosrdenství, když před tebou chodil věrně a spravedlivě, s upřímným srdcem vůči tobě. Zachoval jsi mu toto velké milosrdenství a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes.

3:6  I řekl Šalomoun: Ty jsi učinil s služebníkem svým Davidem, otcem mým, milosrdenství veliké, když chodil před tebou v pravdě a v spravedlnosti, a v upřímnosti srdce stál při tobě. Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství, že jsi dal jemu syna, kterýž by seděl na stolici jeho, jakž se to dnes vidí.

3:6  Et ait Salomon : Tu fecisti cum servo tuo David patre meo misericordiam magnam, sicut ambulavit in conspectu tuo in veritate et justitia, et recto corde tecum : custodisti ei misericordiam tuam grandem, et dedisti ei filium sedentem super thronum ejus, sicut est hodie.

3:7  And now, O Lord God, thou hast made thy servant king instead of David, my father: and I am but a child, and know not how to go out and come in;

3:7  And now, O Lord my God, thou hast made thy servant king instead of David my father: and I am but a little child: I know not how to go out or come in.

3:7  Hospodine, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet.

3:7  Hospodine, Bože můj, ty jsi učinil svého služebníka králem po mém otci Davidovi. Já jsem ale velmi mladý a nezkušený ve vedení.

3:7  Nyní jsi, ⌈Hospodine, můj Bože,⌉ ustanovil svého otroka králem namísto mého otce Davida. Ale já jsem mladý chlapec, neumím vycházet a vcházet.

3:7  Ačkoli pak nyní, ó Hospodine Bože můj, ty jsi ustanovil služebníka svého králem místo Davida otce mého, já však jsa velmi mladý, neumím vycházeti ani vcházeti.

3:7  Et nunc Domine Deus, tu regnare fecisti servum tuum pro David patre meo : ego autem sum puer parvulus, et ignorans egressum et introitum meum.

3:8  And thy servant is in the midst of the people which thou hast chosen, an immense people, which cannot be numbered nor counted for multitude.

3:8  And thy servant is in the midst of thy people which thou hast chosen, a great people, that cannot be numbered nor counted for multitude.

3:8  A tvůj služebník je uprostřed tvého lidu, který jsi vyvolil, lidu tak početného, že nemůže být pro množství počítán ani sečten.

3:8  Tvůj služebník je přitom obklopen tvým vyvoleným lidem, lidem tak velikým, že ho nelze sepsat ani spočítat.

3:8  Tvůj otrok je uprostřed tvého lidu, který jsi vyvolil, početného lidu, jenž nemůže být pro množství sečten ani spočítán.

3:8  Služebník, pravím, tvůj jest u prostřed lidu tvého, kterýž jsi vyvolil, lidu velikého, kterýž nemůže ani sečten ani sepsán býti pro množství.

3:8  Et servus tuus in medio est populi quem elegisti, populi infiniti, qui numerari et supputari non potest præ multitudine.

3:9  Give therefore to thy servant an understanding heart, to judge thy people, and discern between good and evil. For who shall be able to judge this people, thy people, which is so numerous?

3:9  Give therefore thy servant an understanding heart to judge thy people, that I may discern between good and bad: for who is able to judge this thy so great a people?

3:9  Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?“

3:9  Dej tedy svému služebníku chápavé srdce, aby dokázal soudit tvůj lid a rozlišovat dobro od zla. Kdo by jinak mohl soudit tento tvůj nesmírný lid?“

3:9  Dej svému otroku vnímavé srdce, aby mohl soudit tvůj lid a rozlišovat mezi dobrem a zlem. Vždyť kdo dokáže soudit tento tvůj ohromný lid?

3:9  Dejž tedy služebníku svému srdce rozumné, aby soudil lid tvůj, a aby rozeznal mezi dobrým a zlým; nebo kdo bude moci souditi tento lid tvůj tak mnohý?

3:9  Dabis ergo servo tuo cor docile, ut populum tuum judicare possit, et discernere inter bonum et malum. Quis enim poterit judicare populum istum, populum tuum hunc multum ?

3:10  And the word was pleasing to the Lord, that Solomon had asked such a thing.

3:10  And the speech pleased the Lord, that Solomon had asked this thing.

3:10  Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc.

3:10  Hospodinu se líbilo, že Šalomoun žádal právě o to.

3:10  ⌈V Panovníkových očích to bylo dobré,⌉ že Šalomoun žádal o tuto věc.

3:10  I líbilo se to Hospodinu, že žádal Šalomoun za tu věc.

3:10  Placuit ergo sermo coram Domino, quod Salomon postulasset hujuscemodi rem.

3:11  And the Lord said to Solomon: Because thou hast asked this thing, and hast not asked for thyself long life nor riches, nor the lives of thy enemies, but hast asked for thyself wisdom to discern judgment;

3:11  And God said unto him, Because thou hast asked this thing, and hast not asked for thyself long life; neither hast asked riches for thyself, nor hast asked the life of thine enemies; but hast asked for thyself understanding to discern judgment;

3:11  Bůh mu řekl: „Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání,

3:11  Bůh mu řekl: „Protože jsi žádal právě o to – nežádal jsi dlouhý život, nežádal jsi bohatství, nežádal jsi ani smrt svých nepřátel, ale žádal jsi rozum schopný soudu –

3:11  Bůh mu řekl: Protože jsi žádal o tuto věc a nežádal jsi pro sebe ⌈dlouhý život,⌉ nežádal jsi pro sebe bohatství ani jsi nežádal o smrt svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe porozumění, abys rozuměl právu,

3:11  A řekl jemu Bůh: Proto že jsi žádal věci takové, a neprosils sobě za dlouhý věk, aniž jsi žádal sobě bohatství, aniž jsi žádal bezživotí nepřátel svých, ale žádal jsi sobě rozumnosti, abys slýchati uměl rozepře,

3:11  Et dixit Dominus Salomoni : Quia postulasti verbum hoc, et non petisti tibi dies multos, nec divitias, aut animas inimicorum tuorum, sed postulasti tibi sapientiam ad discernendum judicium :

3:12  Behold I have done for thee according to thy words, and have given thee a wise and understanding heart, in so much that there hath been no one like thee before thee, nor shall arise after thee.

3:12  Behold, I have done according to thy words: lo, I have given thee a wise and an understanding heart; so that there was none like thee before thee, neither after thee shall any arise like unto thee.

3:12  hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný.

3:12  proto udělám, co jsi řekl. Dám ti moudré a rozumné srdce, takže ti nebude rovného v minulosti ani v budoucnu.

3:12  hle, učiním podle tvých slov: Ano, dám ti moudré a rozumné srdce, takže nebyl před tebou nikdo jako ty, ani po tobě nepovstane nikdo jako ty.

3:12  Aj, učinil jsem vedlé řeči tvé, aj, dalť jsem srdce moudré a rozumné, tak že rovného tobě nebylo před tebou, ani po tobě aby nepovstal rovný tobě.

3:12  ecce feci tibi secundum sermones tuos, et dedi tibi cor sapiens et intelligens, in tantum ut nullus ante te similis tui fuerit, nec post te surrecturus sit.

3:13  Yea, and the things also which thou didst not ask, I have given thee; to wit, riches and glory: so that no one hath been like thee among the kings in all days heretofore.

3:13  And I have also given thee that which thou hast not asked, both riches, and honour: so that there shall not be any among the kings like unto thee all thy days.

3:13  A dávám ti i to, oč jsi nežádal, bohatství i slávu, tak aby nebyl nikdo tobě podobný mezi králi po všechny tvé dny.

3:13  K tomu ti přidám i to, oč jsi nežádal: bohatství a slávu, takže ti po všechny tvé dny nebude mezi králi rovného.

3:13  Také to, o co jsi nežádal, ti dám: Bohatství i slávu po ⌈všechny tvé dny,⌉ takže nebyl nikdo jako ty mezi králi.

3:13  K tomu i to, začež jsi nežádal, dal jsem tobě, totiž bohatství a slávu, tak aby nebylo rovného tobě žádného mezi králi po všecky dny tvé.

3:13  Sed et hæc quæ non postulasti, dedi tibi : divitias scilicet, et gloriam, ut nemo fuerit similis tui in regibus cunctis retro diebus.

3:14  And if thou wilt walk in my ways, and keep my precepts and my commandments, as thy father walked, I will lengthen thy days.

3:14  And if thou wilt walk in my ways, to keep my statutes and my commandments, as thy father David did walk, then I will lengthen thy days.

3:14  Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat má nařízení a přikázání, tak jako chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny.“

3:14  A budeš-li chodit po mých cestách a dbát na mé zákony a nařízení, jako to dělal tvůj otec David, dám ti dlouhý život.“

3:14  Jestliže budeš chodit po mých cestách a zachovávat má ustanovení a mé příkazy tak, jak chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny.

3:14  Přes to jestliže choditi budeš po cestách mých, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako chodil David otec tvůj, prodlím i dnů tvých.

3:14  Si autem ambulaveris in viis meis, et custodieris præcepta mea et mandata mea, sicut ambulavit pater tuus, longos faciam dies tuos.

3:15  And Solomon awaked, and perceived that it was a dream: and when he was come to Jerusalem, he stood before the ark of the covenant of the Lord, and offered holocausts, and sacrificed victims of peace offerings, and made a great feast for all his servants.

3:15  And Solomon awoke; and, behold, it was a dream. And he came to Jerusalem, and stood before the ark of the covenant of the Lord, and offered up burnt offerings, and offered peace offerings, and made a feast to all his servants.

3:15  Tu se Šalomoun probudil a viděl, že to byl sen. Šel tedy do Jeruzaléma a postavil se před schránu Panovníkovy smlouvy, přinesl zápalné oběti, připravil oběti pokojné a vystrojil všem svým služebníkům hody.

3:15  Šalomoun se pak probudil a hle – byl to sen. Přišel tedy do Jeruzaléma a postavil se před Truhlu Panovníkovy smlouvy. Obětoval zápalné a pokojné oběti a všem svým dvořanům vystrojil hostinu.

3:15  Nato se Šalomoun probral, byl to sen. Šel do Jeruzaléma, postavil se před truhlu Panovníkovy smlouvy, přinesl zápalné oběti, vykonal pokojné oběti a uspořádal hostinu pro všechny své otroky.

3:15  A když procítil Šalomoun, a aj, byl sen. I přišel do Jeruzaléma a stál před truhlou smlouvy Hospodinovy, a obětoval oběti zápalné a oběti pokojné; udělal také hody všechněm služebníkům svým.

3:15  Igitur evigilavit Salomon, et intellexit quod esset somnium : cumque venisset Jerusalem, stetit coram arca fœderis Domini, et obtulit holocausta, et fecit victimas pacificas, et grande convivium universis famulis suis.

3:16  Then there came two women that were harlots, to the king, and stood before him.

3:16  Then came there two women, that were harlots, unto the king, and stood before him.

3:16  Tehdy přišly ke králi dvě ženy nevěstky a postavily se před něj.

3:16  Jednou přišly ke králi dvě nevěstky a postavily se před ním.

3:16  Tehdy přišly ke králi dvě prostitutky a postavily se před něj.

3:16  Tedy přišly dvě ženy hokyně k králi, a stály před ním.

3:16  Tunc venerunt duæ mulieres meretrices ad regem, steteruntque coram eo :

3:17  And one of them said: I beseech thee, my lord, I and this woman dwelt in one house, and I was delivered of a child with her in the chamber.

3:17  And the one woman said, O my lord, I and this woman dwell in one house; and I was delivered of a child with her in the house.

3:17  Jedna z těch žen řekla: „Prosím, můj pane, já a tato žena bydlíme v jednom domě a já jsem u ní v domě porodila.

3:17  „Prosím, pane můj!“ promluvila jedna z nich. „Já a tahle žena bydlíme v jednom domě. A když jsme byly spolu doma, porodila jsem.

3:17  Jedna ta žena řekla: Dovol, můj pane. Já a tato žena bydlíme v jednom domě. Porodila jsem u ní v domě.

3:17  I řekla jedna z těch žen: Prosím, pane můj, já a žena tato bydlíme v jednom domě. I porodila jsem u ní v témž domě.

3:17  quarum una ait : Obsecro, mi domine : ego et mulier hæc habitabamus in domo una, et peperi apud eam in cubiculo.

3:18  And the third day after I was delivered, she also was delivered; and we were together, and no other person with us in the house; only we two.

3:18  And it came to pass the third day after that I was delivered, that this woman was delivered also: and we were together; there was no stranger with us in the house, save we two in the house.

3:18  Třetího dne po mém porodu také tato žena porodila. Byly jsme spolu a v tom domě s námi nebyl nikdo cizí, v domě nebyl nikdo kromě nás dvou.

3:18  Tři dny po mně pak porodila i ona. Byly jsme doma jen my dvě, kromě nás tam nebyl nikdo cizí.

3:18  I stalo se, že třetí den poté, co jsem porodila já, porodila i tato žena. Byly jsme spolu, nikdo jiný s námi v domě nebyl, jenom my dvě jsme byly v domě.

3:18  Potom stalo se dne třetího po porodu mém, že porodila také žena tato, a byly jsme spolu. Nebylo žádného cizího s námi v domě, kromě nás dvou v témž domě.

3:18  Tertia autem die postquam ego peperi, peperit et hæc : et eramus simul, nullusque alius nobiscum in domo, exceptis nobis duabus.

3:19  And this woman's child died in the night: for in her sleep she overlaid him.

3:19  And this woman’s child died in the night; because she overlaid it.

3:19  Syn této ženy však v noci zemřel, neboť ho zalehla.

3:19  V noci ale syn téhle ženy umřel, protože ho zalehla.

3:19  Syn této ženy v noci zemřel, protože ho zalehla.

3:19  Umřel pak syn ženy této v noci, nebo spěci, udávila ho.

3:19  Mortuus est autem filius mulieris hujus nocte : dormiens quippe oppressit eum.

3:20  And rising in the dead time of the night, she took my child from my side, while I, thy handmaid, was asleep, and laid it in her bosom: and laid her dead child in my bosom.

3:20  And she arose at midnight, and took my son from beside me, while thine handmaid slept, and laid it in her bosom, and laid her dead child in my bosom.

3:20  Proto v noci vstala, a zatímco tvá otrokyně spala, vzala mého syna od mého boku, položila si ho do klína a svého mrtvého syna položila do klína mně.

3:20  A tak ještě tu noc vstala a vzala mi mého syna, když tvá služebnice spala. Vzala si ho do náručí a toho svého mrtvého syna dala do náručí mně.

3:20  Pak uprostřed noci vstala, a když tvá otrokyně spala, vzala mého syna vedle mě, položila ho do svého klína a svého mrtvého syna položila do mého klína.

3:20  A vstavši o půl noci, vzala syna mého ode mne, když spala služebnice tvá, a položila jej v lůnu svém, a syna svého mrtvého položila do lůna mého.

3:20  Et consurgens intempestæ noctis silentio, tulit filium meum de latere meo, ancillæ tuæ dormientis, et collocavit in sinu suo : suum autem filium, qui erat mortuus, posuit in sinu meo.

3:21  And when I arose in the morning, to give my child suck, behold it was dead: but considering him more diligently, when it was clear day, I found that it was not mine which I bore.

3:21  And when I rose in the morning to give my child suck, behold, it was dead: but when I had considered it in the morning, behold, it was not my son, which I did bear.

3:21  Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, ale on byl mrtev. Když jsem si ho však zrána pozorně prohlédla, zjistila jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.“

3:21  Nad ránem vstanu, že svého syna nakojím – a on je mrtvý! Pak jsem se ale na něj podívala v ranním světle a vidím – to není můj syn; tohohle jsem neporodila!“

3:21  Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, a byl mrtev. Když jsem se na něj ráno podívala pozorně, uviděla jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.

3:21  Ale když jsem vstala ráno, abych přikojila syna svého, a aj, mrtvý. Na kteréhož když jsem ráno pilněji pohleděla, a aj, nebyl syn můj, kteréhož jsem porodila.

3:21  Cumque surrexissem mane ut darem lac filio meo, apparuit mortuus : quem diligentius intuens clara luce, deprehendi non esse meum quem genueram.

3:22  And the other woman answered: It is not so as thou sayest, but thy child is dead, and mine is alive. On the contrary, she said; Thou liest: for my child liveth, and thy child is dead. And in this manner they strove before the king.

3:22  And the other woman said, Nay; but the living is my son, and the dead is thy son. And this said, No; but the dead is thy son, and the living is my son. Thus they spake before the king.

3:22  Druhá žena však prohlásila: „Nikoli. Můj syn je ten živý a ten mrtvý je tvůj.“ Ale první trvala na svém: „Ne. Tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.“ A tak se před králem hádaly.

3:22  Ta druhá žena ale tvrdila: „Ne, ne! Ten živý syn je můj a ten mrtvý tvůj!“ „Ne, ne,“ bránila se ta první. „Ten mrtvý je tvůj a ten živý můj!“ Tak se před králem hádaly.

3:22  Ta druhá žena ovšem řekla: Ne, ten živý je můj syn a ten mrtvý je tvůj syn. Ale ta první říkala: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn. Tak se před králem hádaly.

3:22  I řekla žena druhá: Není tak, ale syn můj jest ten živý, a ten mrtvý jest syn tvůj. Ona pak řekla: Nikoli, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý. A tak se hádaly před králem.

3:22  Responditque altera mulier : Non est ita ut dicis, sed filius tuus mortuus est, meus autem vivit. E contrario illa dicebat : Mentiris : filius quippe meus vivit, et filius tuus mortuus est. Atque in hunc modum contendebant coram rege.

3:23  Then said the king: The one saith, My child is alive, and thy child is dead. And the other answereth: Nay; but thy child is dead, and mine liveth.

3:23  Then said the king, The one saith, This is my son that liveth, and thy son is the dead: and the other saith, Nay; but thy son is the dead, and my son is the living.

3:23  Král řekl: „Tato tvrdí: ‚Ten živý je můj syn, a ten mrtvý je tvůj.‘ A tato tvrdí: ‚Ne, tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.‘“

3:23  Král je přerušil: „Takže jedna tvrdí: ‚Ten živý syn je můj a ten mrtvý tvůj,‘ a druhá tvrdí: ‚Ne, ne, ten mrtvý je tvůj a ten živý můj.‘“

3:23  Nato král řekl: Tato říká: Ten živý, to je můj syn, a ten mrtvý je tvůj syn, a tato říká: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn.

3:23  I řekl král: Tato praví: Ten živý jest syn můj, a syn tvůj jest ten mrtvý. Tato zase praví: Neníť tak, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý.

3:23  Tunc rex ait : Hæc dicit : Filius meus vivit, et filius tuus mortuus est : et ista respondit : Non, sed filius tuus mortuus est, meus autem vivit.

3:24  The king therefore said: Bring me a sword. And when they had brought a sword before the king,

3:24  And the king said, Bring me a sword. And they brought a sword before the king.

3:24  Král proto poručil: „Podejte mi meč.“ Přinesli tedy před krále meč.

3:24  Tehdy král rozkázal: „Přineste mi meč.“ Přinesli mu tedy meč.

3:24  Král řekl: Podejte mi meč. Přinesli před krále meč

3:24  Protož řekl král: Přineste mi meč. I přinesli meč před krále.

3:24  Dixit ergo rex : Afferte mihi gladium. Cumque attulissent gladium coram rege,

3:25  Divide, said he, the living child in two, and give half to the one and half to the other.

3:25  And the king said, Divide the living child in two, and give half to the one, and half to the other.

3:25  A král nařídil: „Rozetněte to živé dítě ve dví. Jednu polovinu dejte jedné a druhou polovinu druhé.“

3:25  „Rozsekněte to živé dítě vedví,“ řekl král. „Polovinu dejte jedné a polovinu druhé.“

3:25  a král přikázal: Rozsekněte to živé dítě ve dví a dejte polovinu jedné a polovinu druhé.

3:25  Tedy řekl král: Rozetněte to dítě živé na dvé, a dejte jednu polovici jedné, a polovici druhou druhé.

3:25  Dividite, inquit, infantem vivum in duas partes, et date dimidiam partem uni, et dimidiam partem alteri.

3:26  But the woman, whose child was alive, said to the king; (for her bowels were moved upon her child) I beseech thee, my lord, give her the child alive, and do not kill it. But the other said: Let it be neither mine nor thine; but divide it.

3:26  Then spake the woman whose the living child was unto the king, for her bowels yearned upon her son, and she said, O my lord, give her the living child, and in no wise slay it. But the other said, Let it be neither mine nor thine, but divide it.

3:26  Tu řekla králi žena, jejíž syn byl ten živý a jíž se srdce svíralo soucitem nad jejím synem: „Prosím, můj pane, dejte to živé novorozeně jí, jen je neusmrcujte!“ Ale druhá řekla: „Ať není ani moje ani tvoje. Rozetněte je!“

3:26  Vtom ale žena, které patřil ten živý syn, zvolala ke králi: „Prosím, pane můj! Dejte jí to živé dítě! Jen ho nezabíjejte!“ Srdce se jí totiž sevřelo soucitem nad jejím synem. Ta druhá ale řekla: „Nebude moje ani tvoje. Sekejte!“

3:26  Avšak žena, které patřilo to živé dítě, promluvila ke králi, protože se v ní ⌈probudil soucit s⌉ jejím synem. Řekla: Dovol, můj pane, dejte jí to živé dítě, jenom ho neusmrcujte! Ale ta druhá řekla: Nebude ani moje, ani tvoje, rozsekněte ho.

3:26  Ale žena, jejíž syn byl ten, kterýž živ zůstal, mluvila králi, (nebo pohnula se střeva její nad synem jejím,) a řekla: Prosím, pane můj, dejte jí nemluvňátko to živé, a nikoli nezabijejte ho. Druhá pak řekla: Nechť není ani mně ani tobě, rozetněte.

3:26  Dixit autem mulier, cujus filius erat vivus, ad regem (commota sunt quippe viscera ejus super filio suo) : Obsecro, domine, date illi infantem vivum, et nolite interficere eum. E contrario illa dicebat : Nec mihi nec tibi sit, sed dividatur.

3:27  The king answered, and said: Give the living child to this woman, and let it not be killed; for she is the mother thereof.

3:27  Then the king answered and said, Give her the living child, and in no wise slay it: she is the mother thereof.

3:27  Tu král rozhodl: „Dejte to živé novorozeně té, která řekla: ‚Neusmrcujte je‘; to je jeho matka.“

3:27  Král tehdy rozhodl: „Nezabíjejte ho! Dejte to živé dítě té první ženě – to je jeho matka.“

3:27  Král nato odpověděl: Dejte jí to živé dítě a neusmrcujte ho. To je jeho matka.

3:27  K čemuž odpovídaje král, řekl: Dejtež této dítě to živé, a nikoli nezabijejte ho, onať jest matka jeho.

3:27  Respondit rex, et ait : Date huic infantem vivum, et non occidatur : hæc est enim mater ejus.

3:28  And all Israel heard the judgment which the king had judged, and they feared the king, seeing that the wisdom of God was in him to do judgment.

3:28  And all Israel heard of the judgment which the king had judged; and they feared the king: for they saw that the wisdom of God was in him, to do judgment.

3:28  Když se celý Izrael dozvěděl o rozsudku, který král vynesl, jala je bázeň před králem. Viděli, že je nadán Boží moudrostí k vykonávání soudu.

3:28  Když se v celém Izraeli doslechli o rozsudku, který král vynesl, pojala je před králem bázeň. Viděli totiž, že má v sobě Boží moudrost, aby vynášel soud.

3:28  Když celý Izrael uslyšel o rozsudku, který král vynesl, báli se krále, protože viděli, že v něm je Boží moudrost k vykonávání práva.

3:28  Tedy uslyšavše všickni Izraelští soud tento, kterýž vynesl král, báli se krále; nebo viděli, že moudrost Boží jest v srdci jeho k vykonávání soudu.

3:28  Audivit itaque omnis Israël judicium quod judicasset rex, et timuerunt regem, videntes sapientiam Dei esse in eo ad faciendum judicium.

Chapter 4

4:1  And king Solomon reigned over all Israel:

4:1  So king Solomon was king over all Israel.

4:1  Tak byl král Šalomoun králem nad celým Izraelem.

4:1  Tak tedy král Šalomoun kraloval nad celým Izraelem.

4:1  Král Šalomoun byl králem nad celým Izraelem.

4:1  A tak král Šalomoun byl králem nade vším Izraelem.

4:1  Erat autem rex Salomon regnans super omnem Israël :

4:2  And these were the princes which he had: Azarias, the son of Sadoc, the priest:

4:2  And these were the princes which he had; Azariah the son of Zadok the priest,

4:2  A toto byli jeho nejvyšší úředníci: Azarjáš, syn Sádokův, byl knězem.

4:2  Toto jsou jeho hodnostáři: Azariáš, syn Sádokův, byl knězem;

4:2  A toto jsou knížata, která měl: Azarjáš, syn Sádokův, byl knězem;

4:2  Tato pak byla knížata jeho: Azariáš syn Sádochův knížetem,

4:2  et hi principes quos habebat : Azarias filius Sadoc sacerdotis :

4:3  Elihoreph, and Ahia, the sons of Sisa, scribes: Josaphat, the son of Ahilud, recorder:

4:3  Elihoreph and Ahiah, the sons of Shisha, scribes; Jehoshaphat the son of Ahilud, the recorder.

4:3  Elíchoref a Achijáš, synové Šíšovi, byli písaři, Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem,

4:3  Elichoref a Achiáš, synové Šišovi, byli písaři; Jošafat, syn Achiludův, byl kancléřem;

4:3  Elíchoref a Achijáš, syn Šíšův, byli písaři; Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem;

4:3  Elichoref a Achiáš synové Sísovi byli písaři, Jozafat syn Achiludův kancléřem,

4:3  Elihoreph et Ahia filii Sisa scribæ : Josaphat filius Ahilud a commentariis :

4:4  Banaias, the son of Joiada, over the army: and Sadoc, and Abiathar, priests.

4:4  And Benaiah the son of Jehoiada was over the host: and Zadok and Abiathar were the priests:

4:4  Benajáš, syn Jójadův, byl nad vojskem. Sádok a Ebjátar byli kněžími.

4:4  Benajáš, syn Jojadův, byl velitelem vojska; Sádok a Abiatar byli kněžími;

4:4  Benajáš, syn Jójadův, byl nad armádou; Sádok a Ebjátar byli kněžími;

4:4  A Banaiáš syn Joiadův nad vojskem, Sádoch pak a Abiatar kněžími,

4:4  Banaias filius Jojadæ super exercitum : Sadoc autem et Abiathar sacerdotes :

4:5  Azarias, the son of Nathan, over them that were about the king: Zabud, the son of Nathan, the priest, the king's friend:

4:5  And Azariah the son of Nathan was over the officers: and Zabud the son of Nathan was principal officer, and the king’s friend:

4:5  Azarjáš, syn Nátanův, byl nad správci, Zabúd, syn Nátanův, byl knězem a královým přítelem.

4:5  Azariáš, syn Nátanův, byl vrchním správcem; kněz Zábud, syn Nátanův, byl královým důvěrníkem;

4:5  Azarjáš, syn Nátanův, byl nad ustanovenými správci, Zabúd, syn kněze Nátana, byl královým přítelem;

4:5  A Azariáš syn Nátanův nad úředníky, a Zábud syn Nátanův nejvyšší rada královská,

4:5  Azarias filius Nathan super eos qui assistebant regi : Zabud filius Nathan sacerdos, amicus regis :

4:6  And Ahisar, governor of the house: and Adoniram, the son of Abda, over the tribute.

4:6  And Ahishar was over the household: and Adoniram the son of Abda was over the tribute.

4:6  Achíšar byl nad domem a Adóníram, syn Abdův, byl nad nucenými pracemi.

4:6  Achišar byl správcem paláce; Adoniram, syn Abdův, velel nuceným pracím.

4:6  Achíšar ⌈byl nad domem⌉ a Adóníram, syn Abdův, byl nad nucenými pracemi.

4:6  A Achisar vládař domu, Adoniram pak syn Abdy nad vybraným lidem.

4:6  et Ahisar præpositus domus : et Adoniram filius Abda super tributa.

4:7  And Solomon had twelve governors over all Israel, who provided victuals for the king and for his house hold: for every one provided necessaries, each man his month in the year.

4:7  And Solomon had twelve officers over all Israel, which provided victuals for the king and his household: each man his month in a year made provision.

4:7  Šalomoun měl dále dvanáct správců nad celým Izraelem a ti opatřovali potravu pro krále a jeho dům. Každý měl v roce svůj měsíc, kdy potravu opatřoval.

4:7  Šalomoun měl nad celým Izraelem dvanáct správců, kteří zásobovali krále a jeho palác. Každý měsíc v roce se o zásobování staral jeden z nich.

4:7  Šalomoun měl dvanáct ustanovených správců ⌈nad celým Izraelem,⌉ kteří zásobovali krále a jeho dům; měsíc v roce bylo vždy na jednom z nich zásobování.

4:7  Měl také Šalomoun dvanácte vládařů nade vším Izraelem, kteříž opatrovali potravou krále i dům jeho. Každého roku za měsíc jeden každý měl opatrovati krále.

4:7  Habebat autem Salomon duodecim præfectos super omnem Israël, qui præbebant annonam regi et domui ejus : per singulos enim menses in anno, singuli necessaria ministrabant.

4:8  And these are their names: Benhur, in mount Ephraim.

4:8  And these are their names: The son of Hur, in mount Ephraim:

4:8  Toto jsou jejich jména: Syn Chúrův v Efrajimském pohoří.

4:8  Toto jsou jejich jména: Ben-hur spravoval pohoří Efraim;

4:8  A toto jsou jejich jména: Ben–chúr v Efrajimském pohoří;

4:8  A tato jsou jména jejich: Syn Chur na hoře Efraim;

4:8  Et hæc nomina eorum : Benhur in monte Ephraim.

4:9  Bendecar, in Macces, and in Salebim, and in Bethsames, and in Elon, and in Bethanan.

4:9  The son of Dekar, in Makaz, and in Shaalbim, and Beth–shemesh, and Elon–beth–hanan:

4:9  Syn Dekerův v Mákasu a v Šaalbímu, Bét-šemeši, Elónu a Bét-chánanu.

4:9  Ben-deker spravoval Makac, Šaalbim, Bet-šemeš, Elon a Bet-chanan;

4:9  Ben–deker v Makacu, Šaalbímu, Bét–šemeši a Elón–bét–chánanu;

4:9  Syn Deker v Makaz a v Salbim, a v Betsemes a v Elon Betchanan;

4:9  Bendecar in Macces, et in Salebim, et in Bethsames, et in Elon, et in Bethanan.

4:10  Benhesed, in Aruboth: his was Socho, and all the land of Epher.

4:10  The son of Hesed, in Aruboth; to him pertained Sochoh, and all the land of Hepher:

4:10  Syn Chesedův v Arubótu. Jemu podléhalo Sóko a celá země cheferská.

4:10  Ben-chesed spravoval Arubot, což zahrnovalo Socho a kraj Chefer;

4:10  Ben–chesed v Arubótu (jemu patřilo Sóko a celá země Chefer);

4:10  Syn Chesed v Arubot, jehož bylo Socho i všecka země Chefer;

4:10  Benhesed in Aruboth : ipsius erat Socho, et omnis terra Epher.

4:11  Benabinadab, to whom belonged all Nephath-Dor: he had Tapheth, the daughter of Solomon, to wife.

4:11  The son of Abinadab, in all the region of Dor; which had Taphath the daughter of Solomon to wife:

4:11  Syn Abínádabův spravoval celou pahorkatinu dórskou. Měl za ženu Táfatu, dceru Šalomounovu.

4:11  Ben-abinadab (který měl za ženu Šalomounovu dceru Táfat) spravoval celý Náfot-dor;

4:11  Ben–abínádab v celé ⌈Dórské pahorkatině.⌉ (Šalomounova dcera Táfat byla jeho ženou);

4:11  Syn Abinadabův, jehož byly všecky končiny Dor, a měl Tafat dceru Šalomounovu za manželku;

4:11  Benabinadab, cujus omnis Nephath Dor : Tapheth filiam Salomonis habebat uxorem.

4:12  Bana, the son of Ahilud, who governed Thanac, and Mageddo, and all Bethsan, which is by Sarthana, beneath Jezrael, from Bethsan unto Abelmehula, over against Jecmaan.

4:12  Baana the son of Ahilud; to him pertained Taanach and Megiddo, and all Beth–shean, which is by Zartanah beneath Jezreel, from Beth–shean to Abel–meholah, even unto the place that is beyond Jokneam:

4:12  Baana, syn Achílúdův, spravoval Taanak a Megido a celý Bét-šeán, který leží vedle Saretanu pod Jizreelem, od Bét-šeánu až k Ábel-mechóle, až za Jokmoám.

4:12  Baana, syn Achiludův, spravoval Taanach, Megido a celý Bet-šean u Caretánu pod Jizreelem a od Bet-šeanu po Abel-mecholu a až za Jokmeam;

4:12  Baana, syn Achílúdův, v Taanaku, Megidu a celém Bét–šeánu, který je vedle Saretanu pod Jizreelem -- od Bét–šeánu k Ábel–mechóle až za Jokmeám;

4:12  Baana syn Achiludův, jehož byl Tanach a Mageddo, i všecken Betsan, kterýž jest vedlé Sartan pod Jezreelem, od Betsan až do Abelmehula a až za Jekmaam;

4:12  Bana filius Ahilud regebat Thanac et Mageddo, et universam Bethsan, quæ est juxta Sarthana subter Jezrahel, a Bethsan usque Abelmehula e regione Jecmaan.

4:13  Bengaber, in Ramoth Galaad: he had the town of Jair, the son of Manasses, in Galaad: he was chief in all the country of Argob, which is in Basan, threescore great cities with walls, and brazen bolts.

4:13  The son of Geber, in Ramoth–gilead; to him pertained the towns of Jair the son of Manasseh, which are in Gilead; to him also pertained the region of Argob, which is in Bashan, threescore great cities with walls and brasen bars:

4:13  Syn Geberův v Rámotu v Gileádu. Jemu podléhaly vsi Jaíra, syna Manasesova, který byl v Gileádu, podléhala mu také krajina argóbská, která je v Bášanu, šedesát velkých měst s hradbami a bronzovými závorami.

4:13  Ben-geber spravoval Rámot-gileád, což zahrnovalo vesnice Manasesova syna Jaira v Gileádu a argobský kraj v Bášanu – šedesát velkých hrazených měst s bronzovými závorami;

4:13  Ben–geber v Rámot–gileádu (jemu patřily vesnice Jaíra, syna Manasesova, které jsou v Gileádu; jemu patřila též oblast Argóbu, který je v Bášanu, šedesát velkých měst s hradbami a bronzovými závorami);

4:13  Syn Geber v Rámot Galád, jehož byly vsi Jair, syna Manassesova, kteréž jsou v Galád, jehož byla krajina Argob, kteráž jest v Bázan, šedesáte měst velikých hrazených a závřitých;

4:13  Bengaber in Ramoth Galaad : habebat Avothjair filii Manasse in Galaad : ipse præerat in omni regione Argob, quæ est in Basan, sexaginta civitatibus magnis atque muratis quæ habebant seras æreas.

4:14  Ahinadab, the son of Addo, was chief in Manaim.

4:14  Ahinadab the son of Iddo had Mahanaim:

4:14  Achínádab, syn Idův, v Machanajimu.

4:14  Achinadab, syn Idův, spravoval Machanajim;

4:14  Achínádab, syn Idův, v Machanajimu;

4:14  Achinadab syn Iddo v Mahanaim;

4:14  Ahinadab filius Addo præerat in Manaim.

4:15  Achimaas, in Nephthali: he also had Basemath, the daughter of Solomon, to wife.

4:15  Ahimaaz was in Naphtali; he also took Basmath the daughter of Solomon to wife:

4:15  Achímaas na území Neftalíově; také on si vzal za ženu Šalomounovu dceru, a to Basematu.

4:15  Achimaac (který měl za ženu Šalomounovu dceru Basemat) spravoval kraj Neftalí;

4:15  Achímaas v Neftalím (také on si vzal za ženu Šalomounovu dceru, Basematu);

4:15  Achimaas v Neftalím, on také pojal Basemat dceru Šalomounovu za manželku;

4:15  Achimaas in Nephthali : sed et ipse habebat Basemath filiam Salomonis in conjugio.

4:16  Baana, the son of Husi, in Aser, and in Baloth.

4:16  Baanah the son of Hushai was in Asher and in Aloth:

4:16  Baaná, syn Chúšajův, na území Ašerově a v Alótu.

4:16  Baana, syn Chušaje, spravoval kraj Ašer a Alot;

4:16  Baana, syn Chúšajův, v Ašerovi a Bealótu;

4:16  Baana syn Chusai v Asser a v Alot;

4:16  Baana filius Husi in Aser, et in Baloth.

4:17  Josaphat, the son of Pharue, in Issachar.

4:17  Jehoshaphat the son of Paruah, in Issachar:

4:17  Jóšafat, syn Parúachův, na území Isacharově.

4:17  Jošafat, syn Paruachův, spravoval kraj Isachar;

4:17  Jóšafat, syn Parúachův, v Isacharovi;

4:17  Jozafat syn Paruach v Izachar;

4:17  Josaphat filius Pharue in Issachar.

4:18  Semei, the son of Ela, in Benjamin.

4:18  Shimei the son of Elah, in Benjamin:

4:18  Šimeí, syn Élův, na území Benjamínově.

4:18  Šimei, syn Elův, spravoval kraj Benjamín;

4:18  Šimeí, syn Elův, v Benjamínovi;

4:18  Semei syn Ela v Beniamin;

4:18  Semei filius Ela in Benjamin.

4:19  Gaber, the son of Uri, in the land of Galaad, in the land of Sehon, the king of the Amorrhites, and of Og, the king of Basan, over all that were in that land.

4:19  Geber the son of Uri was in the country of Gilead, in the country of Sihon king of the Amorites, and of Og king of Bashan; and he was the only officer which was in the land.

4:19  Geber, syn Uríův, v zemi gileádské, v zemi emorejského krále Síchona a bášanského krále Óga; v té zemi byl jeden výsostný znak.

4:19  Geber, syn Uriho, spravoval zemi Gileád, zemi emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga; celou zemi pak spravoval jeden místodržící.

4:19  Geber, syn Uriův, v gileádské zemi, (zemi emorejského krále Síchona a bášanského krále Óga), a jedna posádka, která byla v zemi.

4:19  Geber syn Uri v zemi Galád, v zemi Seona, krále Amorejského, a Oga krále Bázan; ten sám vládařem jedním představen byl té zemi.

4:19  Gaber filius Uri in terra Galaad, in terra Sehon regis Amorrhæi et Og regis Basan, super omnia quæ erant in illa terra.

4:20  Juda and Israel were innumerable, as the sand of the sea in multitude; eating and drinking, and rejoicing.

4:20  Judah and Israel were many, as the sand which is by the sea in multitude, eating and drinking, and making merry.

4:20  Juda a Izrael byli tak početní jako písek u moře. Měli co jíst a pít a radovali se.

4:20  Judy a Izraele bylo takové množství, jako je písku v moři, a tak jedli, pili a veselili se.

4:20  Judejců a Izraelců bylo tak velké množství jako písku v moři; jedli, pili a radovali se.

4:20  Tehdáž Juda a Izrael rozmnoženi jsouce jako písek při moři v množství, jedli a pili, a veselili se.

4:20  Juda et Israël innumerabiles, sicut arena maris in multitudine : comedentes, et bibentes, atque lætantes.

4:21  And Solomon had under him all the kingdoms, from the river to the land of the Philistines, even to the border of Egypt: and they brought him presents, and served him all the days of his life.

4:21  And Solomon reigned over all kingdoms from the river unto the land of the Philistines, and unto the border of Egypt: they brought presents, and served Solomon all the days of his life.

4:21  Nebo Šalomoun panoval nade všemi královstvími od řeky až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským. I přinášeli dary a sloužili Šalomounovi po všecky dny života jeho.

4:21  Salomon autem erat in ditione sua, habens omnia regna a flumine terræ Philisthiim usque ad terminum Ægypti : offerentium sibi munera, et servientium ei cunctis diebus vitæ ejus.

4:22  And the provision of Solomon, for each day, was thirty measures of fine flour, and threescore measures of meal;

4:22  And Solomon’s provision for one day was thirty measures of fine flour, and threescore measures of meal,

4:22  Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky obecné,

4:22  Erat autem cibus Salomonis per dies singulos triginta cori similæ, et sexaginta cori farinæ,

4:23  Ten fat oxen, and twenty out of the pastures, and a hundred rams; besides venison of harts, roes, and buffles, and fatted fowls.

4:23  Ten fat oxen, and twenty oxen out of the pastures, and an hundred sheep, beside harts, and roebucks, and fallowdeer, and fatted fowl.

4:23  Deset volů krmných a dvadceti volů pastevných, a sto ovec, kromě jelenů, srn, bůvolů a ptactva vykrmeného.

4:23  decem boves pingues, et viginti boves pascuales, et centum arietes, excepta venatione cervorum, caprearum, atque bubalorum, et avium altilium.

4:24  For he had all the country which was beyond the river, from Thaphsa to Gazan, and all the kings of those countries: and he had peace on every side round about.

4:24  For he had dominion over all the region on this side the river, from Tiphsah even to Azzah, over all the kings on this side the river: and he had peace on all sides round about him.

4:24  On zajisté panoval všudy s této strany řeky od Tipsach až do Gázy nade všemi králi, kteříž byli před řekou, a měl pokoj se všech stran vůkol.

4:24  Ipse enim obtinebat omnem regionem quæ erat trans flumen, a Thaphsa usque ad Gazan, et cunctos reges illarum regionum : et habebat pacem ex omni parte in circuitu.

4:25  And Juda, and Israel, dwelt without any fear, every one under his vine, and under his fig tree, from Dan to Bersabee, all the days of Solomon.

4:25  And Judah and Israel dwelt safely, every man under his vine and under his fig tree, from Dan even to Beer–sheba, all the days of Solomon.

4:25  I bydlil Juda a Izrael bezpečně, jeden každý pod svým vinným kmenem a pod svým fíkem, od Dan až do Bersabé, po všecky dny Šalomounovy.

4:25  Habitabatque Juda et Israël absque timore ullo, unusquisque sub vite sua et sub ficu sua, a Dan usque Bersabee, cunctis diebus Salomonis.

4:26  And Solomon had forty thousand stalls of chariot horses, and twelve thousand for the saddle.

4:26  And Solomon had forty thousand stalls of horses for his chariots, and twelve thousand horsemen.

4:26  Měl také Šalomoun čtyřidceti tisíc koní na stání k vozům svým, a dvanácte tisíc jízdných.

4:26  Et habebat Salomon quadraginta millia præsepia equorum currilium, et duodecim millia equestrium.

4:27  And the foresaid governors of the king fed them; and they furnished the necessaries also for king Solomon's table, with great care, in their time.

4:27  And those officers provided victual for king Solomon, and for all that came unto king Solomon’s table, every man in his month: they lacked nothing.

4:27  A tak opatrovali ti úředníci krále Šalomouna i všecky, kteříž přicházeli k stolu krále Šalomouna, jeden každý za měsíc svůj, nedopouštějíce, aby v čem nedostatek býti měl.

4:27  Nutriebantque eos supradicti regis præfecti : sed et necessaria mensæ regis Salomonis cum ingenti cura præbebant in tempore suo.

4:28  They brought barley also, and straw for the horses and beasts, to the place where the king was, according as it was appointed them.

4:28  Barley also and straw for the horses and dromedaries brought they unto the place where the officers were, every man according to his charge.

4:28  Ječmene také a slámy pro koně a pro mezky dodávali k tomu místu, kdež byl král, jeden každý, jakž mu uloženo bylo.

4:28  Hordeum quoque, et paleas equorum et jumentorum, deferebant in locum ubi erat rex, juxta constitutum sibi.

4:29  And God gave to Solomon wisdom, and understanding exceeding much, and largeness of heart, as the sand that is on the sea shore.

4:29  And God gave Solomon wisdom and understanding exceeding much, and largeness of heart, even as the sand that is on the sea shore.

4:29  Nadto dal Bůh moudrost Šalomounovi a prozřetelnost velikou náramně, a širokost mysli, jako jest písku na břehu mořském.

4:29  Dedit quoque Deus sapientiam Salomoni, et prudentiam multam nimis, et latitudinem cordis quasi arenam quæ est in littore maris.

4:30  And the wisdom of Solomon surpassed the wisdom of all the Orientals, and of the Egyptians;

4:30  And Solomon’s wisdom excelled the wisdom of all the children of the east country, and all the wisdom of Egypt.

4:30  Nebo větší byla moudrost Šalomounova, než moudrost všech národů východních, a než všeliká moudrost Egyptských.

4:30  Et præcedebat sapientia Salomonis sapientiam omnium Orientalium et Ægyptiorum,

4:31  And he was wiser than all men: wiser than Ethan, the Ezrahite, and Heman, and Chalcol, and Dorda, the sons of Mahol, and he was renowned in all nations round about.

4:31  For he was wiser than all men; than Ethan the Ezrahite, and Heman, and Chalcol, and Darda, the sons of Mahol: and his fame was in all nations round about.

4:31  Nýbrž moudřejší byl nad všecky lidi, až i nad Etana Ezrachitského, též nad Hémana, a Kalkole i Darda, syny Máchol, a rozneslo se jméno jeho po všech národech vůkol.

4:31  et erat sapientior cunctis hominibus : sapientior Ethan Ezrahita, et Heman, et Chalcol, et Dorda filiis Mahol : et erat nominatus in universis gentibus per circuitum.

4:32  Solomon also spoke three thousand parables: and his poems were a thousand and five.

4:32  And he spake three thousand proverbs: and his songs were a thousand and five.

4:32  Složil také tři tisíce přísloví, a písniček jeho bylo tisíc a pět.

4:32  Locutus est quoque Salomon tria millia parabolas : et fuerunt carmina ejus quinque et mille.

4:33  And he treated about trees, from the cedar that is in Libanus, unto the hyssop that cometh out of the wall: and he discoursed of beasts, and of fowls, and of creeping things, and of fishes.

4:33  And he spake of trees, from the cedar tree that is in Lebanon even unto the hyssop that springeth out of the wall: he spake also of beasts, and of fowl, and of creeping things, and of fishes.

4:33  Vypsal též i o stromích, počna od cedru, kterýž jest na Libánu, až do mchu, kterýž roste na zdi; psal i o hovadech a o ptácích, a zeměplazích a o rybách.

4:33  Et disputavit super lignis a cedro quæ est in Libano, usque ad hyssopum quæ egreditur de pariete : et disseruit de jumentis, et volucribus, et reptilibus, et piscibus.

4:34  And they came from all nations to hear the wisdom of Solomon, and from all the kings of the earth, who heard of his wisdom.

4:34  And there came of all people to hear the wisdom of Solomon, from all kings of the earth, which had heard of his wisdom.

4:34  Protož přicházeli ze všech národů poslouchati moudrosti Šalomounovy, i ode všech králů země, kteříž slyšeli o moudrosti jeho.

4:34  Et veniebant de cunctis populis ad audiendam sapientiam Salomonis, et ab universis regibus terræ qui audiebant sapientiam ejus.

Chapter 5

5:1  And Hiram, king of Tyre, sent his servants to Solomon: for he heard that they had anointed him king in the room of his father: for Hiram had always been David's friend.

5:1  And Hiram king of Tyre sent his servants unto Solomon; for he had heard that they had anointed him king in the room of his father: for Hiram was ever a lover of David.

5:1  Šalomoun vládl nad všemi královstvími od řeky Eufratu až k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta; odtud přinášeli Šalomounovi dary a sloužili mu po všechny dny jeho života.

5:1  Šalomoun vládl nade všemi královstvími od řeky Eufrat po filištínskou zem až k hranici s Egyptem. Ti všichni Šalomounovi přinášeli dary a sloužili mu po celý jeho život.

5:1  Šalomoun byl vládcem nad všemi královstvími od řeky Eufratu po pelištejskou zemi a až k hranici Egypta. Přinášeli mu dávky a otročili Šalomounovi po všechny dny jeho života.

5:1  Poslal pak Chíram král Tyrský služebníky své k Šalomounovi, uslyšav, že ho pomazali za krále na místo otce jeho; nebo miloval Chíram Davida po všecky dny.

5:1  Misit quoque Hiram rex Tyri servos suos ad Salomonem : audivit enim quod ipsum unxissent regem pro patre ejus : quia amicus fuerat Hiram David omni tempore.

5:2  Solomon sent to Hiram, saying:

5:2  And Solomon sent to Hiram, saying,

5:2  Na jeden den se u Šalomounova dvora spotřebovalo třicet kórů bílé mouky a šedesát kórů mouky ječné,

5:2  Denní dávka potravin pro Šalomounův dvůr představovala: 30 korů jemné mouky, 60 korů hrubé mouky,

5:2  ⌈Šalomounovi na jeden den připadlo za pokrm⌉ třicet kórů jemné mouky a šedesát kórů obyčejné mouky,

5:2  Zase poslal Šalomoun k Chíramovi, řka:

5:2  Misit autem Salomon ad Hiram, dicens :

5:3  Thou knowest the will of David, my father, and that he could not build a house to the name of the Lord his God, because of the wars that were round about him, until the Lord put them under the soles of his feet.

5:3  Thou knowest how that David my father could not build an house unto the name of the Lord his God for the wars which were about him on every side, until the Lord put them under the soles of his feet.

5:3  deset kusů krmného hovězího dobytka a dvacet kusů dobytka z pastvy, sto kusů ovcí a koz, kromě jelenů, gazel, antilop a vykrmené drůbeže.

5:3  10 kusů krmného dobytka, 20 kusů dobytka z pastvin, 100 kusů bravu a mimo to jelení, gazelí a srnčí maso a tu nejlepší drůbež.

5:3  deset ⌈tučných býků,⌉ dvacet býků z pastvy a sto ovcí, kromě jelenů, gazel, srnců a vykrmené drůbeže.

5:3  Ty víš, že David otec můj nemohl vystavěti domu jménu Hospodina Boha svého pro války, kteréž jej obkličovaly, dokudž Hospodin nepodložil nepřátel pod nohy jeho.

5:3  Tu scis voluntatem David patris mei, et quia non potuerit ædificare domum nomini Domini Dei sui propter bella imminentia per circuitum, donec daret Dominus eos sub vestigio pedum ejus.

5:4  But now the Lord my God hath given me rest round about; and there is no adversary nor evil occurrence.

5:4  But now the Lord my God hath given me rest on every side, so that there is neither adversary nor evil occurrent.

5:4  Panoval nad celým územím na západ od Řeky od Tifsachu až ke Gáze, nad všemi králi za Řekou, a měl pokoj ode všech sousedů.

5:4  Panoval totiž nad celým územím a nad všemi králi na západ od Eufratu od Tifsachu po Gazu a se všemi okolními zeměmi žil v míru.

5:4  Panoval nad celým Zaeufratím od Tifsachu až po Gazu, nad všemi králi Zaeufratí a ⌈na všech stranách⌉ měl pokoj.

5:4  Ale nyní Hospodin Bůh můj dal mi odpočinutí všudy vůkol, není žádného protivníka, ani outoku nebezpečného.

5:4  Nunc autem requiem dedit Dominus Deus meus mihi per circuitum, et non est satan, neque occursus malus.

5:5  Wherefore I purpose to build a temple to the name of the Lord my God, as the Lord spoke to David my father, saying: Thy son, whom I will set upon the throne, in thy place, he shall build a house to my name.

5:5  And, behold, I purpose to build an house unto the name of the Lord my God, as the Lord spake unto David my father, saying, Thy son, whom I will set upon thy throne in thy room, he shall build an house unto my name.

5:5  A Juda i Izrael bydleli v bezpečí po všechny dny Šalomounovy, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer-šebu.

5:5  Po celý Šalomounův život žil Juda a Izrael od Danu až po Beer-šebu v bezpečí, každý ve stínu své révy a svého fíkoví.

5:5  Juda i Izrael pobýval v bezpečí, každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer–šebu, po všechny Šalomounovy dny.

5:5  Z té příčiny, aj, úmysl mám stavěti dům jménu Hospodina Boha svého, jakož mluvil Hospodin Davidovi otci mému, řka: Syn tvůj, kteréhož posadím místo tebe na stolici tvé, onť vystaví dům ten jménu mému.

5:5  Quam ob rem cogito ædificare templum nomini Domini Dei mei, sicut locutus est Dominus David patri meo, dicens : Filius tuus, quem dabo pro te super solium tuum, ipse ædificabit domum nomini meo.

5:6  Give orders, therefore, that thy servants cut me down cedar trees, out of Libanus, and let my servants be with thy servants: and I will give thee the hire of thy servants whatsoever thou wilt ask: for thou knowest how there is not among my people a man that has skill to hew wood like to the Sidonians.

5:6  Now therefore command thou that they hew me cedar trees out of Lebanon; and my servants shall be with thy servants: and unto thee will I give hire for thy servants according to all that thou shalt appoint: for thou knowest that there is not among us any that can skill to hew timber like unto the Sidonians.

5:6  Šalomoun měl také ustájeno čtyřicet tisíc koní pro svou vozbu a dvanáct tisíc koní jezdeckých.

5:6  Šalomoun měl také 4000 stájí pro koně ke svým vozům a 12 000 jezdců.

5:6  Šalomoun měl čtyřicet tisíc ⌈stájí pro koně ke svým vozům⌉ a dvanáct tisíc jezdců.

5:6  A protož nyní rozkaž, ať mi nasekají cedrů na Libánu. Budou pak služebníci moji s služebníky tvými, a mzdu služebníků tvých dám tobě, tak jakž díš. Nebo sám víš, že mezi námi není žádného, kdož by uměl sekati dříví, jako jsou Sidonští.

5:6  Præcipe igitur ut præcidant mihi servi tui cedros de Libano, et servi mei sint cum servis tuis : mercedem autem servorum tuorum dabo tibi quamcumque petieris : scis enim quomodo non est in populo meo vir qui noverit ligna cædere sicut Sidonii.

5:7  Now when Hiram had heard the words of Solomon, he rejoiced exceedingly, and said: Blessed be the Lord God this day, who hath given to David a very wise son over this numerous people.

5:7  And it came to pass, when Hiram heard the words of Solomon, that he rejoiced greatly, and said, Blessed be the Lord this day, which hath given unto David a wise son over this great people.

5:7  Jmenovaní správci opatřovali potravu pro krále Šalomouna a pro všechny, kteří měli přístup ke stolu krále Šalomouna, každý ve svém měsíci. Nedopouštěli, aby něco chybělo.

5:7  Správcové se střídali po měsíci v zásobování krále Šalomouna i všech, kdo byli pozváni k jeho stolu, a starali se o to, aby nic nechybělo.

5:7  Tito ustanovení správci zásobovali krále Šalomouna a všechny, kterým bylo dovoleno přicházet ke stolu krále Šalomouna, každý ve svém měsíci, a nedovolovali, aby něco chybělo.

5:7  Stalo se tedy, když uslyšel Chíram ta slova Šalomounova, že se zradoval náramně, a řekl: Požehnaný Hospodin budiž nyní, kterýž dal Davidovi syna moudrého nad tím lidem tak mnohým.

5:7  Cum ergo audisset Hiram verba Salomonis, lætatus est valde, et ait : Benedictus Dominus Deus hodie, qui dedit David filium sapientissimum super populum hunc plurimum.

5:8  And Hiram sent to Solomon, saying: I have heard all thou hast desired of me; and I will do all thy desire concerning cedar trees, and fir trees.

5:8  And Hiram sent to Solomon, saying, I have considered the things which thou sentest to me for: and I will do all thy desire concerning timber of cedar, and concerning timber of fir.

5:8  Také ječmen a slámu pro koně a lehkonohé oře dodávali na místo, kde právě král byl, každý podle toho, jak mu bylo určeno.

5:8  Každý ve svém pořadí také dodávali ječmen a slámu pro tažné a jezdecké koně, kdekoli byli rozmístěni.

5:8  Také ječmen a slámu pro koně a oře přiváželi na místo, kde byl, každý podle nařízení pro něj.

5:8  I poslal Chíram k Šalomounovi, řka: Vyrozuměl jsem, oč jsi poslal ke mně; jáť učiním všecku vůli tvou z strany dříví cedrového i jedlového.

5:8  Et misit Hiram ad Salomonem, dicens : Audivi quæcumque mandasti mihi : ego faciam omnem voluntatem tuam in lignis cedrinis et abiegnis.

5:9  My servants shall bring them down from Libanus to the sea: and I will put them together in floats, on the sea, and convey them to the place, which thou shalt signify to me, and will land them there, and thou shalt receive them: and thou shalt allow me necessaries to furnish food for my household.

5:9  My servants shall bring them down from Lebanon unto the sea: and I will convey them by sea in floats unto the place that thou shalt appoint me, and will cause them to be discharged there, and thou shalt receive them: and thou shalt accomplish my desire, in giving food for my household.

5:9  Bůh dal Šalomounovi moudrost, převelikou rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře.

5:9  Bůh obdařil Šalomouna nesmírnou moudrostí a důvtipem a dal mu tolik rozumu, jako je písku na břehu moře.

5:9  Bůh dal Šalomounovi moudrost, přemnoho rozumnosti a ⌈rozum tak nezměrný⌉ jako písek na mořském břehu.

5:9  Služebníci moji svezou je s Libánu až k moři, a dám je v vořích splaviti po moři až k místu tomu, kteréž mi ukážeš, a tu je složím; ty pak pobéřeš je a naplníš také vůli mou, dodávaje potravy čeledi mé.

5:9  Servi mei deponent ea de Libano ad mare, et ego componam ea in ratibus in mari usque ad locum quem significaveris mihi : et applicabo ea ibi, et tu tolles ea : præbebisque necessaria mihi, ut detur cibus domui meæ.

5:10  So Hiram gave Solomon cedar trees, and fir trees, according to all his desire.

5:10  So Hiram gave Solomon cedar trees and fir trees according to all his desire.

5:10  Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu moudrost egyptskou.

5:10  Šalomounova moudrost převyšovala moudrost všech východních národů i veškerou moudrost Egypta.

5:10  Šalomounova moudrost byla větší nežli moudrost všech synů východu, nad všechnu moudrost Egypta.

5:10  A tak dával Chíram Šalomounovi dříví cedrového a dříví jedlového, jakkoli mnoho chtěl.

5:10  Itaque Hiram dabat Salomoni ligna cedrina, et ligna abiegna, juxta omnem voluntatem ejus.

5:11  And Solomon allowed Hiram twenty thousand measures of wheat, for provision for his house, and twenty measures of the purest oil: thus gave Solomon to Hiram every year.

5:11  And Solomon gave Hiram twenty thousand measures of wheat for food to his household, and twenty measures of pure oil: thus gave Solomon to Hiram year by year.

5:11  Byl moudřejší než všichni lidé, než Étan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, synové Machólovi. Jeho jméno bylo proslulé mezi všemi okolními pronárody.

5:11  Moudrostí předčil všechny lidi, dokonce i Etana Ezrachejského a Macholovy syny Hemana, Kalkola a Dardu. Jeho jméno proslulo po všech okolních národech.

5:11  Byl moudřejší nežli všichni lidé, nežli Étan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, syn Machólův, a proslavil se mezi všemi okolními národy.

5:11  Šalomoun také dával Chíramovi dvadceti tisíc měr pšenice ku pokrmu čeledi jeho, a dvadceti tisíc měr oleje vytlačeného. To dával Šalomoun Chíramovi každého roku.

5:11  Salomon autem præbebat Hiram coros tritici viginti millia in cibum domui ejus, et viginti coros purissimi olei : hæc tribuebat Salomon Hiram per singulos annos.

5:12  And the Lord gave wisdom to Solomon, as he promised him: and there was peace between Hiram and Solomon, and they two made a league together.

5:12  And the Lord gave Solomon wisdom, as he promised him: and there was peace between Hiram and Solomon; and they two made a league together.

5:12  Vyslovil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.

5:12  Složil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.

5:12  Vyslovil tři tisíce přísloví a bylo jeho písní tisíc a pět.

5:12  Když tedy dal Hospodin moudrost Šalomounovi, jakož mu byl zaslíbil, a byl pokoj mezi Chíramem a mezi Šalomounem, tak že mezi sebou učinili smlouvu:

5:12  Dedit quoque Dominus sapientiam Salomoni, sicut locutus est ei : et erat pax inter Hiram et Salomonem, et percusserunt ambo fœdus.

5:13  And king Solomon chose workmen out of all Israel, and the levy was of thirty thousand men.

5:13  And king Solomon raised a levy out of all Israel; and the levy was thirty thousand men.

5:13  Dovedl také mluvit o stromech, od cedru, který je na Libanónu, až po yzop, který roste na zdi, a dovedl mluvit i o zvířatech, ptácích, plazech a rybách.

5:13  Hovořil o rostlinách od cedru v libanonském pohoří po yzop u zdi nádvoří. Hovořil o zvěři a ptácích, o rybách a také o broucích.

5:13  Hovořil o stromech, od cedru, který je na Libanonu, až po yzop, který roste na zdi, hovořil o zvířatech, ptácích, plazech a rybách.

5:13  Rozkázal král Šalomoun vybírati osoby ze všeho Izraele, a bylo vybraných třidceti tisíc mužů.

5:13  Elegitque rex Salomon operarios de omni Israël, et erat indictio triginta millia virorum.

5:14  And he sent them to Libanus, ten thousand every month, by turns, so that two months they were at home: and Adoniram was over this levy.

5:14  And he sent them to Lebanon, ten thousand a month by courses: a month they were in Lebanon, and two months at home: and Adoniram was over the levy.

5:14  Šalomounově moudrosti přicházeli naslouchat ze všech národů i ode všech králů země, kteří se o jeho moudrosti doslechli.

5:14  Králové všech zemí slyšeli o jeho moudrosti, a tak přicházeli vyslanci ze všech národů, aby si poslechli Šalomounovu moudrost.

5:14  A přicházeli ze všech národů, aby poslouchali Šalomounovu moudrost, od všech králů země, kteří uslyšeli o jeho moudrosti.

5:14  Z nichž posílal na Libán deset tisíců na každý měsíc, jedny po druhých. Jeden měsíc bývali na Libánu, a dva měsíce doma, Adoniram pak byl ustaven nad těmi vybranými.

5:14  Mittebatque eos in Libanum, decem millia per menses singulos vicissim, ita ut duobus mensibus essent in domibus suis : et Adoniram erat super hujuscemodi indictione.

5:15  And Solomon had seventy thousand to carry burdens, and eighty thousand to hew stones in the mountain:

5:15  And Solomon had threescore and ten thousand that bare burdens, and fourscore thousand hewers in the mountains;

5:15  Týrský král Chíram poslal k Šalomounovi své služebníky, neboť uslyšel, že ho pomazali za krále namísto jeho otce. Chíram byl totiž přítelem Davidovým po všechna léta.

5:15  Také týrský král Chíram poslal své služebníky k Šalomounovi, jakmile uslyšel, že byl pomazán za krále po svém otci. Chíram byl totiž vždy Davidovým přítelem.

5:15  Týrský král Chíram poslal k Šalomounovi své otroky, neboť uslyšel, že ho pomazali za krále namísto jeho otce. Chíram byl totiž po celou dobu Davidovým přítelem.

5:15  Měl také Šalomoun sedmdesáte tisíc nosičů, a osmdesáte tisíc těch, kteříž tesali na hoře,

5:15  Fueruntque Salomoni septuaginta millia eorum qui onera portabant, et octoginta millia latomorum in monte,

5:16  Besides the overseers who were over every work, in number three thousand and three hundred, that ruled over the people, and them that did the work.

5:16  Beside the chief of Solomon’s officers which were over the work, three thousand and three hundred, which ruled over the people that wrought in the work.

5:16  Šalomoun poslal Chíramovi vzkaz:

5:16  Šalomoun pak Chíramovi poslal zprávu:

5:16  Šalomoun vzkázal Chíramovi:

5:16  Kromě předních vládařů Šalomounových, kterýchž bylo nad dílem tři tisíce a tři sta. Ti představeni byli lidem, kteříž dělali.

5:16  absque præpositis qui præerant singulis operibus, numero trium millium et trecentorum, præcipientium populo et his qui faciebant opus.

5:17  And the king commanded that they should bring great stones, costly stones, for the foundation of the temple, and should square them:

5:17  And the king commanded, and they brought great stones, costly stones, and hewed stones, to lay the foundation of the house.

5:17  „Ty víš, že můj otec David nemohl vybudovat dům jménu Hospodina, svého Boha, pro boje, které vedl s okolními nepřáteli, dokud mu je Hospodin nepoložil pod nohy.

5:17  „Jak sám víš, můj otec David nemohl postavit chrám jménu Hospodina, svého Boha. Musel bojovat s nepřáteli na všech stranách, dokud mu je Hospodin nepoložil pod nohy.

5:17  Ty víš o mém otci Davidovi, že nemohl postavit dům pro jméno Hospodina, svého Boha, kvůli válkám, které ho obklopovaly, dokud mu Hospodin nevydal nepřátele pod nohy.

5:17  I přikázal král, aby navozili kamení velikého, kamení nákladného k založení toho domu, a kamení tesaného,

5:17  Præcepitque rex ut tollerent lapides grandes, lapides pretiosos in fundamentum templi, et quadrarent eos :

5:18  And the masons of Solomon, and the masons of Hiram, hewed them: and the Giblians prepared timber and stones to build the house.

5:18  And Solomon’s builders and Hiram’s builders did hew them, and the stonesquarers: so they prepared timber and stones to build the house.

5:18  Teď mi však Hospodin, můj Bůh, dal ode všech okolních nepřátel odpočinutí, nehrozí mi protivník ani žádná zlá událost.

5:18  Mně ale Hospodin, můj Bůh, dal odpočinutí ze všech stran. Nezbyl žádný protivník, žádná hrozba.

5:18  Nyní mi Hospodin, můj Bůh, dal odpočinek všude kolem, nemám protivníka ani žádnou zlou okolnost.

5:18  Kteréž tesali kameníci Šalomounovi a kameníci Chíramovi a Gibličtí. A tak připravovali dříví i kamení k stavení domu toho.

5:18  quos dolaverunt cæmentarii Salomonis et cæmentarii Hiram : porro Giblii præparaverunt ligna et lapides ad ædificandam domum.

5:19  Proto jsem se rozhodl vybudovat dům jménu Hospodina, svého Boha, podle Hospodinových slov k mému otci Davidovi: ‚Tvůj syn, kterého dosadím po tobě na tvůj trůn, ten vybuduje dům mému jménu.‘

5:19  Proto mám teď v úmyslu postavit chrám jménu Hospodina, svého Boha, jak to Hospodin pověděl mému otci Davidovi: ‚Tvůj syn, jehož dosadím na tvůj trůn po tobě, ten postaví chrám mému jménu.‘

5:19  Proto hodlám postavit dům pro jméno Hospodina, svého Boha, jak prohlásil Hospodin mému otci Davidovi: Tvůj syn, kterého dám namísto tebe na tvůj trůn, ten postaví dům pro mé jméno.

5:20  Proto přikaž, aby pro mne poráželi libanónské cedry. Moji služebníci budou s tvými a já ti budu dávat mzdu pro tvé služebníky v takové výši, jakou určíš; vždyť víš, že mezi námi není nikoho, kdo by uměl porážet stromy jako Sidóňané.“

5:20  Prosím, nech tedy pro mě v Libanonu kácet cedry. Moji služebníci budou pomáhat tvým a mzdu tvých služebníků ti uhradím, jak si řekneš. Jak sám víš, nikdo u nás neumí kácet stromy tak jako Sidonci.“

5:20  Nyní přikaž, aby pro mě káceli cedry z Libanonu. Tvoji otroci budou s mými otroky a budu ti dávat mzdu pro tvé otroky, jak si řekneš. Vždyť víš, že mezi námi není nikdo, kdo by uměl kácet stromy jako Sidónci.

5:21  Když Chíram uslyšel Šalomounova slova, velmi se zaradoval a řekl: „Požehnán buď dnes Hospodin, že dal Davidovi moudrého syna, aby vládl nad tímto početným lidem.“

5:21  Když Chíram uslyšel Šalomounova slova, byl velmi potěšen a prohlásil: „Ať je dnes požehnán Hospodin, který dal Davidovi moudrého syna, aby vládl tomuto velikému lidu.“

5:21  I stalo se, že když Chíram uslyšel Šalomounova slova, velice se zaradoval a řekl: Požehnaný je dnes Hospodin, že dal Davidovi moudrého syna nad tímto početným lidem.

5:22  A Chíram poslal Šalomounovi poselství: „Slyšel jsem, co jsi mi vzkázal. Pokud jde o dřevo cedrové a cypřišové, vyhovím každému tvému přání.

5:22  Potom poslal Šalomounovi tuto odpověď: „Tvou zprávu jsem dostal. Postarám se o všechno cedrové i cypřišové dříví podle tvého přání.

5:22  Chíram vzkázal Šalomounovi: Uposlechnu, co jsi mi vzkázal, a udělám všechno, po čem toužíš ohledně cedrového a cypřišového dřeva.

5:23  Moji služebníci je stáhnou z Libanónu dolů k moři a já z nich dám udělat vory; po moři je dopravím až na místo, které mi určíš. Tam je dám rozpojit a ty je dáš odtáhnout. Také ty vyhovíš mému přání a budeš dodávat potravu pro můj dům.“

5:23  Mí služebníci je z Libanonu svezou ke Středozemnímu moři, kde z něj nadělám vory a přepravím je, kam mi určíš. Tam je dám rozebrat a ty si je vyzvedneš. Jistě také vyhovíš mému přání a postaráš se o stravu pro můj dvůr.“

5:23  Moji otroci je budou svážet z Libanonu k moři, já je svázané do voru nechám plavit po moři na místo, které mi určíš, tam je rozvážu a ty si je odvezeš. Ty zas budeš plnit mé přání a dávat potravu pro můj dům.

5:24  Dodával tedy Chíram Šalomounovi dřevo cedrové a cypřišové, všechno podle jeho přání.

5:24  Tak tedy Chíram dodal Šalomounovi veškeré cedrové a cypřišové dřevo podle jeho přání.

5:24  Tak Chíram dával Šalomounovi cedrové a cypřišové dřevo zcela podle jeho přání

5:25  Šalomoun dodával Chíramovi dvacet tisíc kórů pšenice k jídlu pro jeho dům a dvacet kórů oleje získaného drcením; to dával Šalomoun Chíramovi rok co rok.

5:25  Šalomoun dal Chíramovi na oplátku 20 000 korů pšenice jako stravu pro jeho dvůr a 20 000 batů panenského oleje. To pak Šalomoun dával Chíramovi rok co rok.

5:25  a Šalomoun dával Chíramovi dvacet tisíc kórů pšenice jako zásobu pro jeho dům a dvacet kórů panenského oleje. To dával Šalomoun Chíramovi rok co rok.

5:26  Hospodin dal Šalomounovi moudrost, kterou mu přislíbil, a mezi Chíramem a Šalomounem byl pokoj. Oba spolu uzavřeli smlouvu.

5:26  Hospodin dal Šalomounovi moudrost, jak mu slíbil. Mezi Chíramem a Šalomounem vládl mír a stali se spojenci.

5:26  Hospodin dal Šalomounovi moudrost, jak mu řekl, a mezi Chíramem a Šalomounem byl pokoj, uzavřeli spolu smlouvu.

5:27  Král Šalomoun vybral z celého Izraele robotníky v počtu třiceti tisíc mužů.

5:27  Král Šalomoun zavedl v celém Izraeli nucené práce. Nasazených bylo celkem 30 000

5:27  Král Šalomoun povolal na nucené práce muže z celého Izraele; nucené práce připadly na třicet tisíc mužů.

5:28  Z nich posílal na Libanón střídavě deset tisíc každý měsíc. Měsíc byli na Libanónu, dva měsíce doma. Nad robotníky byl Adóníram.

5:28  a do Libanonu jich posílal 10 000 v měsíčních směnách; měsíc bývali v Libanonu, dva měsíce doma. Nuceným pracím velel Adoniram.

5:28  Poslal ⌈jich na Libanon deset tisíc, po měsíci se střídali.⌉ Měsíc byli na Libanonu a dva měsíce doma. Nad nucenými pracemi byl Adóníram.

5:29  Šalomoun měl také sedmdesát tisíc nosičů břemen a osmdesát tisíc kameníků v horách,

5:29  Šalomoun měl v horách 70 000 nosičů a 80 000 lamačů kamene.

5:29  Šalomoun měl sedmdesát tisíc nosičů břemen a osmdesát tisíc kameníků v horách.

5:30  mimo představené Šalomounových správců, kteří byli nad pracemi v počtu tří tisíc tří set a panovali nad lidem konajícím tu práci.

5:30  Kromě toho Šalomoun ustanovil 3300 dozorců, kteří veleli pracím a dohlíželi na dělníky.

5:30  Kromě toho měl Šalomoun tři tisíce tři sta ustanovených předáků, kteří byli nad prací a panovali nad lidem, který konal práci.

5:31  Král přikázal, aby se do základů domu dávaly kvádry; proto lámali veliké kusy ušlechtilého kamene.

5:31  Král nechal navézt veliké ušlechtilé kameny, neboť chtěl, aby chrám měl základy z otesaných kvádrů.

5:31  Král vydal příkaz, aby lámali velké a kvalitní kameny, aby byly základy domu položeny z tesaných kamenů.

5:32  Dělníci Šalomounovi a dělníci Chíramovi a Gebalci je otesávali a připravovali dřevo i kameny k budování domu.

5:32  Šalomounovi kameníci je otesávali spolu s kameníky od Chírama a z Byblosu. Tak tedy bylo připraveno dřevo i kameny ke stavbě chrámu.

5:32  Tesali je stavitelé Šalomounovi a stavitelé Chíramovi i Gebalci. Tak připravovali dřevo a kameny na stavbu domu.

Chapter 6

6:1  And it came to pass in the four hundred and eightieth year after the children of Israel came out of the land of Egypt, in the fourth year of the reign of Solomon over Israel, in the month Zio, (the same is the second month) he began to build a house to the Lord.

6:1  And it came to pass in the four hundred and eightieth year after the children of Israel were come out of the land of Egypt, in the fourth year of Solomon’s reign over Israel, in the month Zif, which is the second month, that he began to build the house of the Lord.

6:1  Čtyři sta osmdesát let po vyjití Izraelců z egyptské země, čtvrtého roku svého kralování nad Izraelem, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, začal Šalomoun budovat dům Hospodinu.

6:1  Čtyřstého osmdesátého roku po vyjití synů Izraele z Egypta, v měsíci ziv (což je druhý měsíc), totiž čtvrtého roku své vlády nad Izraelem, Šalomoun zahájil stavbu Hospodinova chrámu.

6:1  I stalo se, že čtyři sta osmdesát let po vyjití synů Izraele z egyptské země, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, ve čtvrtém roce, kdy kraloval Šalomoun nad Izraelem, začal stavět dům pro Hospodina.

6:1  I stalo se léta čtyřstého osmdesátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, že Šalomoun měsíce Ziv, (jenž jest měsíc druhý,) čtvrtého léta kralování svého nad Izraelem, počal stavěti domu Hospodinova.

6:1  Factum est ergo quadringentesimo et octogesimo anno egressionis filiorum Israël de terra Ægypti, in anno quarto, mense Zio (ipse est mensis secundus), regni Salomonis super Israël, ædificari cœpit domus Domino.

6:2  And the house, which king Solomon built to the Lord, was threescore cubits in length, and twenty cubits in breadth, and thirty cubits in height.

6:2  And the house which king Solomon built for the Lord, the length thereof was threescore cubits, and the breadth thereof twenty cubits, and the height thereof thirty cubits.

6:2  Dům, který král Šalomoun budoval Hospodinu, byl dlouhý šedesát loket, široký dvacet a vysoký třicet loket.

6:2  Chrám, který král Šalomoun postavil Hospodinu, byl 60 loktů dlouhý, 20 loktů široký a 30 loktů vysoký.

6:2  Dům, který král Šalomoun stavěl pro Hospodina, byl šedesát loket dlouhý, dvacet loket široký a třicet vysoký.

6:2  Dům pak, kterýž stavěl král Šalomoun Hospodinu, byl zdélí šedesáti loktů, a zšíří dvadcíti, a zvýší třidcíti loktů.

6:2  Domus autem quam ædificabat rex Salomon Domino, habebat sexaginta cubitos in longitudine, et viginti cubitos in latitudine, et triginta cubitos in altitudine.

6:3  And there was a porch before the temple, of twenty cubits in length, according to the measure of the breadth of the temple: and it was ten cubits in breadth, before the face of the temple.

6:3  And the porch before the temple of the house, twenty cubits was the length thereof, according to the breadth of the house; and ten cubits was the breadth thereof before the house.

6:3  Délka předsíně před lodí chrámovou byla dvacet loket podle šířky domu a před domem byla široká deset loket.

6:3  Před chrámovou lodí stála přes celou šířku chrámu předsíň. Byla 20 loktů široká a vystupovala před chrám na 10 loktů.

6:3  Předsíň v průčelí chrámového domu byla dvacet loket dlouhá v průčelí široké strany domu a deset loket široká v průčelí domu.

6:3  Síňce také byla před chrámem dvadcíti loktů zdélí vedlé širokosti domu, a desíti loktů zšíří před domem.

6:3  Et porticus erat ante templum viginti cubitorum longitudinis, juxta mensuram latitudinis templi : et habebat decem cubitos latitudinis ante faciem templi.

6:4  And he made in the temple oblique windows.

6:4  And for the house he made windows of narrow lights.

6:4  V domě dal udělat také okna se zužujícím se ostěním.

6:4  Šalomoun nechal v chrámu udělat také zužující se okénka s mřížovím.

6:4  Na domě udělal zúžená okna s ostěním.

6:4  Udělal také v domě okna porozšířená vnitř, ale possoužená zevnitř.

6:4  Fecitque in templo fenestras obliquas.

6:5  And upon the wall of the temple, he built floors round about, in the walls of the house, round about the temple and the oracle, and he made chambers in the sides round about.

6:5  And against the wall of the house he built chambers round about, against the walls of the house round about, both of the temple and of the oracle: and he made chambers round about:

6:5  Při zdi domu dal kolem vybudovat přístavbu, při zdech domu kolem lodi chrámové a svatostánku; tak udělal kolem ochozy.

6:5  Po celém obvodu vnější chrámové stěny, která obepínala chrámovou loď a vnitřní svatyni, vybudoval přístavbu, která měla po celé délce postranní komory.

6:5  Ke zdi domu postavil přístavbu -- okolo zdí domu, okolo chrámu i svatyně; ze všech stran udělal ochozy.

6:5  Vzdělal též při zdi domu pavlače všudy vůkol vedlé zdi domu, okolo chrámu a svatyně svatých, a nadělal pokojíků všudy vůkol.

6:5  Et ædificavit super parietem templi tabulata per gyrum, in parietibus domus per circuitum templi et oraculi, et fecit latera in circuitu.

6:6  The floor that was underneath was five cubits in breadth, and the middle floor was six cubits in breadth, and the third floor was seven cubits in breadth. And he put beams in the house round about on the outside, that they might not be fastened in the walls of the temple.

6:6  The nethermost chamber was five cubits broad, and the middle was six cubits broad, and the third was seven cubits broad: for without in the wall of the house he made narrowed rests round about, that the beams should not be fastened in the walls of the house.

6:6  Přístavba byla dole široká pět loket; ve střední části šest loket a v třetí části sedm loket; dal totiž udělat na vnější zdi domu kolem římsovité výstupky, aby stropní trámy nezasahovaly do zdí domu.

6:6  Její spodní patro bylo široké 5 loktů, prostřední 6 loktů a horní 7 loktů. Podél obvodu vnější chrámové stěny totiž udělal stupňovité římsy, aby nosníky ochozů nezasahovaly do samotných stěn chrámu.

6:6  Spodní část přístavby byla pět loket široká, prostřední šest loket široká a vrchní sedm loket široká; protože učinil okolo domu zvenku římsy, trámy nezasahovaly do zdí domu.

6:6  Pavlače spodní širokost byla pěti loket, prostřední širokost šesti loket, a třetí širokost sedmi loket; nebo byl zdělal ústupky ve zdi domu zevnitř všudy vůkol, aby trámové nebyli vpouštíni do zdi domu.

6:6  Tabulatum quod subter erat, quinque cubitos habebat latitudinis, et medium tabulatum sex cubitorum latitudinis, et tertium tabulatum septem habens cubitos latitudinis. Trabes autem posuit in domo per circuitum forinsecus, ut non hærerent muris templi.

6:7  And the house, when it was in building, was built of stones, hewed and made ready: so that there was neither hammer nor axe, nor any tool of iron heard in the house when it was in building.

6:7  And the house, when it was in building, was built of stone made ready before it was brought thither: so that there was neither hammer nor axe nor any tool of iron heard in the house, while it was in building.

6:7  Když byl dům budován, budovali jej z kamene opracovaného již v lomu. V domě nebylo při budování slyšet kladivo ani dláto, vůbec žádné železné nástroje.

6:7  (Chrám se stavěl z kamenů již opracovaných v lomu, takže se v chrámu během stavby neozývalo kladivo, dláto ani jiné železné nářadí.)

6:7  Když byl dům stavěn, byl budován z hotového kamene, opracovaného již v lomu; kladiva ani sekery, žádný železný nástroj nebylo v domě slyšet, když byl stavěn.

6:7  Když pak ten dům staven byl, z kamení hotového, tak přivezeného stavěli. Ani kladiva ani sekery, ani jakého nástroje železného nebylo slyšeti v domě, když byl staven.

6:7  Domus autem cum ædificaretur, de lapidibus dolatis atque perfectis ædificata est : et malleus, et securis, et omne ferramentum non sunt audita in domo cum ædificaretur.

6:8  The door, for the middle side, was on the right hand of the house: and by winding stairs they went up to the middle room, and from the middle to the third.

6:8  The door for the middle chamber was in the right side of the house: and they went up with winding stairs into the middle chamber, and out of the middle into the third.

6:8  Vchod ke střednímu ochozu byl na pravé zdi domu; po točitých schodech se vystupovalo na střední ochoz a ze středního do třetího.

6:8  Vstup do spodního patra byl z jižní strany chrámu; po točitých schodech se stoupalo do prostředního patra a z něj pak do horního.

6:8  Vchod do prostředního ochozu byl na pravé straně domu; točitým schodištěm se šlo na prostřední a z prostředního na vrchní ochoz.

6:8  Dvéře k prostředním pokojům byly po pravé straně domu, jimiž po šneku se chodilo k těm prostředním, a z prostředních k třetím.

6:8  Ostium lateris medii in parte erat domus dextræ : et per cochleam ascendebant in medium cœnaculum, et a medio in tertium.

6:9  So he built the house, and finished it: and he covered the house with roofs of cedar.

6:9  So he built the house, and finished it; and covered the house with beams and boards of cedar.

6:9  Tak budoval Šalomoun dům a dokončil jej. Přikryl jej cedrovými trámy a cedrovým obložením.

6:9  Když Šalomoun dokončil stavbu chrámu, zastřešil ho kazetovým stropem připevněným na cedrových trámech.

6:9  ⌈Když dostavěl dům, obložil⌉ dům cedrovými trámy a prkny.

6:9  A tak vystavěl dům ten, a dokonal jej, a přikryl jej krokvemi ohnutými a na to prkny cedrovými.

6:9  Et ædificavit domum, et consummavit eam : texit quoque domum laquearibus cedrinis.

6:10  And he built a floor over all the house, five cubits in height, and he covered the house with timber of cedar.

6:10  And then he built chambers against all the house, five cubits high: and they rested on the house with timber of cedar.

6:10  Při celém domě dal vybudovat přístavbu vysokou vždy pět loket a spojil ji s domem cedrovými kmeny.

6:10  Přístavbu vybudoval okolo celého chrámu; každé její patro bylo 5 loktů vysoké a k chrámu byla připojena cedrovými trámy.

6:10  K celému domu postavil přístavbu pět loket vysokou a připojil ji k domu cedrovým dřevem.

6:10  Vystavěl i pavlače ty vůkol všeho domu. Pěti loket zvýši byla každá z nich, a připojeny byly k domu trámy cedrovými.

6:10  Et ædificavit tabulatum super omnem domum quinque cubitis altitudinis, et operuit domum lignis cedrinis.

6:11  And the word of the Lord came to Solomon,

6:11  And the word of the Lord came to Solomon, saying,

6:11  I stalo se slovo Hospodinovo k Šalomounovi:

6:11  Tehdy Šalomoun dostal slovo Hospodinovo:

6:11  I stalo se Hospodinovo slovo k Šalomounovi:

6:11  Stala se pak řeč Hospodinova k Šalomounovi, řkoucí:

6:11  Et factus est sermo Domini ad Salomonem, dicens :

6:12  As for this house, which thou art building, if thou wilt walk in my statutes, and execute my judgments, and keep all my commandments, walking in them, I will fulfil my word to thee, which I spoke to David thy father.

6:12  Concerning this house which thou art in building, if thou wilt walk in my statutes, and execute my judgments, and keep all my commandments to walk in them; then will I perform my word with thee, which I spake unto David thy father:

6:12  „Pokud jde o tento dům, který buduješ: Budeš-li se řídit mými nařízeními, budeš-li uplatňovat má práva, dodržovat všechna má přikázání a podle nich žít, splním na tobě své slovo, které jsem dal tvému otci Davidovi,

6:12  „Pokud jde o chrám, který stavíš: Budeš-li dodržovat mé zákony, vykonávat mé úsudky a věrně plnit mé příkazy, potvrdím ti slovo, které jsem dal tvému otci Davidovi.

6:12  Co se týká tohoto domu, který stavíš: Jestliže budeš žít podle mých ustanovení, plnit má nařízení, zachovávat všechny mé příkazy a žít podle nich, naplním ⌈na tobě⌉ své slovo, které jsem promluvil k tvému otci Davidovi,

6:12  Toť jest ten dům, kterýž ty stavíš. Jestliže budeš choditi v ustanoveních mých, a soudy mé vykonávati, a ostříhati všech přikázaní mých, chodě v nich, tedy upevním slovo své s tebou, kteréž jsem mluvil Davidovi otci tvému.

6:12  Domus hæc, quam ædificas, si ambulaveris in præceptis meis, et judicia mea feceris, et custodieris omnia mandata mea, gradiens per ea, firmabo sermonem meum tibi, quem locutus sum ad David patrem tuum :

6:13  And I will dwell in the midst of the children of Israel, and I will not forsake my people Israel.

6:13  And I will dwell among the children of Israel, and will not forsake my people Israel.

6:13  budu bydlet uprostřed Izraelců a Izraele, svůj lid, neopustím.“

6:13  Budu přebývat uprostřed synů Izraele a svůj lid Izrael nikdy neopustím.“

6:13  a budu přebývat uprostřed synů Izraele a neopustím svůj lid Izrael.

6:13  A budu bydliti u prostřed synů Izraelských, a neopustím lidu svého Izraelského.

6:13  et habitabo in medio filiorum Israël, et non derelinquam populum meum Israël.

6:14  So Solomon built the house, and finished it.

6:14  So Solomon built the house, and finished it.

6:14  Šalomoun budování domu dokončil.

6:14  Když Šalomoun dokončil stavbu chrámu,

6:14  Když ⌈Šalomoun dostavěl dům,

6:14  A tak vystavěl Šalomoun ten dům, a dokonal jej.

6:14  Igitur ædificavit Salomon domum, et consummavit eam.

6:15  And he built the walls of the house on the inside, with boards of cedar, from the floor of the house to the top of the walls, and to the roofs, he covered it with boards of cedar on the inside: and he covered the floor of the house with planks of fir.

6:15  And he built the walls of the house within with boards of cedar, both the floor of the house, and the walls of the cieling: and he covered them on the inside with wood, and covered the floor of the house with planks of fir.

6:15  Obložil také stěny domu uvnitř cedrovými deskami; od podlahy domu až ke stropu obložil vnitřek dřevem a podlahu domu položil z cypřišových desek.

6:15  obložil zdi chrámu zevnitř cedrovými deskami – od podlahy až ke stropu obložil vnitřek chrámu dřevem. Podlahu chrámu pak vyložil cypřišovými deskami.

6:15  obložil⌉ zdi domu zevnitř cedrovými prkny, od podlahy domu až po zdi stropu obložil vnitřek dřevem. Podlahu domu obložil cypřišovými prkny.

6:15  A otafloval zdi domu vnitř prkny cedrovými, od podlahy domu až k stropu obložil dřívím vnitř; položil také podlahu domu prkny jedlovými.

6:15  Et ædificavit parietes domus intrinsecus tabulatis cedrinis : a pavimento domus usque ad summitatem parietum, et usque ad laquearia, operuit lignis cedrinis intrinsecus : et texit pavimentum domus tabulis abiegnis.

6:16  And he built up twenty cubits with boards of cedar at the hinder part of the temple, from the floor to the top: and made the inner house of the oracle to be the holy of holies.

6:16  And he built twenty cubits on the sides of the house, both the floor and the walls with boards of cedar: he even built them for it within, even for the oracle, even for the most holy place.

6:16  Dvacet loket od zadní strany domu vybudoval přepážku z cedrových desek od podlahy až ke stropu a uvnitř vybudoval svatostánek, velesvatyni.

6:16  Ve vzdálenosti 20 loktů od zadní strany chrámu postavil od podlahy ke stěnám přepážku z cedrových desek a postavil uvnitř chrámu svatostánek pro nejsvětější svatyni.

6:16  Dvacet loket od zadní části domu postavil příčku z cedrových prken, od podlahy, až kam sahaly zdi, a tak postavil vnitřek jako svatyni, jako nejsvětější místo.

6:16  Udělal také přehražení na dvadceti loket od jedné strany domu k druhé, z prken cedrových, od podlahy až do stropu. A tak udělal u vnitřku příbytek, aby byl svatyně svatých.

6:16  Ædificavitque viginti cubitorum ad posteriorem partem templi tabulata cedrina, a pavimento usque ad superiora : et fecit interiorem domum oraculi in Sanctum sanctorum.

6:17  And the temple itself, before the doors of the oracle, was forty cubits long.

6:17  And the house, that is, the temple before it, was forty cubits long.

6:17  Dům, to je chrámová loď před velesvatyní, měřil čtyřicet loket.

6:17  Přední část chrámu, totiž chrámová loď, tedy měřila 40 loktů.

6:17  Čtyřicet loket byl dům, to je chrám, vepředu.

6:17  Pročež čtyřidcíti loktů byl dům, jenž jest chrám přední.

6:17  Porro quadraginta cubitorum erat ipsum templum pro foribus oraculi.

6:18  And all the house was covered within with cedar, having the turnings, and the joints thereof artfully wrought, and carvings projecting out: all was covered with boards of cedar: and no stone could be seen in the wall at all.

6:18  And the cedar of the house within was carved with knops and open flowers: all was cedar; there was no stone seen.

6:18  Uvnitř domu bylo všechno z cedru; v něm byly vyřezány kalichy květů a věncoví z květin. Kámen nebylo vidět.

6:18  Na vnitřním cedrovém obložení chrámu byla vyřezávaná poupata a rozvité květy – vše bylo z cedru; kámen nebylo vidět.

6:18  Cedr uvnitř domu měl řezby s ozdobami tykvovitými a v podobě rozvitých květů. Všechno bylo z cedru, kámen nebyl vidět.

6:18  A na tom cedrovém domu vnitř otaflování byly řezby, nápodobné tykvím planým a květům otevřeným. Všecko z cedru bylo, tak že ani kamene nebylo viděti.

6:18  Et cedro omnis domus intrinsecus vestiebatur, habens tornaturas et juncturas suas fabrefactas, et cælaturas eminentes : omnia cedrinis tabulis vestiebantur : nec omnino lapis apparere poterat in pariete.

6:19  And he made the oracle in the midst of the house, in the inner part, to set there the ark of the covenant of the Lord.

6:19  And the oracle he prepared in the house within, to set there the ark of the covenant of the Lord.

6:19  V nejvnitřnější části domu zřídil svatostánek, aby tam umístil schránu Hospodinovy smlouvy.

6:19  V nejvnitřnější části chrámu Šalomoun zřídil svatostánek pro umístění Truhly Hospodinovy smlouvy.

6:19  V nejvnitřnější části domu připravil svatyni, aby tam dal truhlu Hospodinovy smlouvy.

6:19  Svatyni pak svatých v domě vnitř připravil, aby tam postavena byla truhla smlouvy Hospodinovy.

6:19  Oraculum autem in medio domus, in interiori parte fecerat, ut poneret ibi arcam fœderis Domini.

6:20  Now the oracle was twenty cubits in length, and twenty cubits in breadth, and twenty cubits in height. And he covered it, and overlaid it with most pure gold. And the altar also he covered with cedar.

6:20  And the oracle in the forepart was twenty cubits in length, and twenty cubits in breadth, and twenty cubits in the height thereof: and he overlaid it with pure gold; and so covered the altar which was of cedar.

6:20  Před svatostánkem, který byl dvacet loket dlouhý, dvacet loket široký a dvacet loket vysoký a který obložil lístkovým zlatem, umístil oltář z cedrového dřeva a obložil jej.

6:20  Tento 20 loktů dlouhý, 20 loktů široký a 20 loktů vysoký svatostánek pokryl ryzím zlatem, kterým pokryl také cedrový oltář před ním.

6:20  Vnitřek svatyně byl dvacet loket dlouhý, dvacet loket široký a dvacet loket vysoký. Potáhl ji čistým zlatem a potáhl ⌈i cedrový oltář.⌉

6:20  Kterážto svatyně svatých vnitř byla dvadcíti loktů zdélí, a dvadcíti loktů zšíří, též dvadcíti loktů zvýší, a obložil ji zlatem nejčistším. Oltář také cedrový obložil.

6:20  Porro oraculum habebat viginti cubitos longitudinis, et viginti cubitos latitudinis, et viginti cubitos altitudinis : et operuit illud atque vestivit auro purissimo : sed et altare vestivit cedro.

6:21  And the house before the oracle he overlaid with most pure gold, and fastened on the plates with nails of gold.

6:21  So Solomon overlaid the house within with pure gold: and he made a partition by the chains of gold before the oracle; and he overlaid it with gold.

6:21  Uvnitř obložil Šalomoun dům lístkovým zlatem a oddělil zlatými řetězy prostor před svatostánkem obloženým zlatem.

6:21  Šalomoun pokryl celý vnitřek chrámu ryzím zlatem. Také svatostánek pokryl zlatem a natáhl před ním zlaté řetězy.

6:21  Šalomoun potáhl dům uvnitř čistým zlatem, natáhl zlaté řetězy před svatyní a potáhl ji zlatem.

6:21  Tak obložil Šalomoun příbytek ten zlatem nejčistším, a učinil rozdělující stěnu a provazy zlaté před svatyní svatých, kterouž také obložil zlatem.

6:21  Domum quoque ante oraculum operuit auro purissimo, et affixit laminas clavis aureis.

6:22  And there was nothing in the temple that was not covered with gold: the whole altar of the oracle he covered also with gold.

6:22  And the whole house he overlaid with gold, until he had finished all the house: also the whole altar that was by the oracle he overlaid with gold.

6:22  Vůbec celý dům obložil zlatem, úplně celý; také oltář, který patřil ke svatostánku, obložil celý zlatem.

6:22  Celý chrám byl tedy úplně pokryt zlatem a stejně tak byl zlatem pokryt i celý oltář před svatostánkem.

6:22  Celý dům potáhl zlatem, úplně celý dům, i celý oltář, který patřil ke svatyni, potáhl zlatem.

6:22  Anobrž všecken dům obložil zlatem, žádné strany nepomíjeje; též všecken oltář, kterýž byl před svatyní svatých, obložil zlatem.

6:22  Nihilque erat in templo quod non auro tegeretur : sed et totum altare oraculi texit auro.

6:23  And he made in the oracle two cherubims of olive tree, of ten cubits in height.

6:23  And within the oracle he made two cherubims of olive tree, each ten cubits high.

6:23  Pro svatostánek zhotovil dva cheruby z olivového dřeva; jejich výška byla deset loket.

6:23  Pro svatostánek zhotovil dva cheruby z olivového dřeva. Každý byl 10 loktů vysoký.

6:23  Udělal ve svatyni dva cheruby z olivového dřeva, deset loket vysoké.

6:23  Udělal také v svatyni svatých dva cherubíny z dříví olivového desíti loket zvýší.

6:23  Et fecit in oraculo duos cherubim de lignis olivarum, decem cubitorum altitudinis.

6:24  One wing of the cherub was five cubits, and the other wing of the cherub was five cubits: that is, in all ten cubits, from the extremity of one wing to the extremity of the other wing.

6:24  And five cubits was the one wing of the cherub, and five cubits the other wing of the cherub: from the uttermost part of the one wing unto the uttermost part of the other were ten cubits.

6:24  Pět loket měřilo jedno křídlo cheruba a pět loket druhé křídlo, od jednoho konce křídla ke druhému bylo deset loket.

6:24  Jedno i druhé cherubovo křídlo měřilo 5 loktů, a tak bylo rozpětí jeho křídel celkem 10 loktů.

6:24  Pět loket bylo jedno křídlo cheruba a pět loket druhé křídlo cheruba, deset loket bylo od konců jednoho křídla na konec druhého křídla.

6:24  A bylo na pět loket křídlo cherubína jedno, a na pět loket křídlo cherubína druhé; deset loket bylo od konce křídla jednoho až k konci křídla druhého.

6:24  Quinque cubitorum ala cherub una, et quinque cubitorum ala cherub altera : id est, decem cubitos habentes, a summitate alæ unius usque ad alæ alterius summitatem.

6:25  The second cherub also was ten cubits: and the measure, and the work was the same in both the cherubims:

6:25  And the other cherub was ten cubits: both the cherubims were of one measure and one size.

6:25  Také druhý cherub měřil deset loket. Oba cherubové měli stejnou míru a stejný tvar.

6:25  Také druhý cherub měl rozpětí křídel 10 loktů. Oba cherubové měli stejný rozměr a stejný tvar.

6:25  Deset loket měl druhý cherub, oba cherubové měli stejný rozměr a stejný tvar.

6:25  Tak na deset loket byl i cherubín druhý; míru jednostejnou a řezbu jednostejnou měli oba cherubínové.

6:25  Decem quoque cubitorum erat cherub secundus : in mensura pari, et opus unum erat in duobus cherubim,

6:26  That is to say, one cherub was ten cubits high, and in like manner the other cherub.

6:26  The height of the one cherub was ten cubits, and so was it of the other cherub.

6:26  Výška prvního i druhého cheruba byla deset loket.

6:26  Jeden i druhý cherub byl 10 loktů vysoký.

6:26  Výška jednoho cheruba byla deset loket a tak i druhého cheruba.

6:26  Vysokost cherubína jednoho byla desíti loket, a tolikéž cherubína druhého.

6:26  id est, altitudinem habebat unus cherub decem cubitorum, et similiter cherub secundus.

6:27  And he set the cherubims in the midst of the inner temple: and the cherubims stretched forth their wings, and the wing of the one touched one wall, and the wing of the other cherub touched the other wall: and the other wings in the midst of the temple touched one another.

6:27  And he set the cherubims within the inner house: and they stretched forth the wings of the cherubims, so that the wing of the one touched the one wall, and the wing of the other cherub touched the other wall; and their wings touched one another in the midst of the house.

6:27  Cheruby umístil do nejvnitřnější části domu. Rozprostírali křídla tak, že křídlo jednoho se dotýkalo jedné stěny a křídlo druhého se dotýkalo druhé stěny; jejich druhá křídla se uprostřed domu navzájem dotýkala.

6:27  Tyto cheruby umístil do nejvnitřnější části chrámu. Měli rozprostřená křídla, a tak se křídlo jednoho dotýkalo jedné stěny a křídlo druhého se dotýkalo druhé stěny, zatímco uprostřed chrámu se jejich křídla dotýkala navzájem.

6:27  Cheruby dal doprostřed vnitřního domu. Cherubové rozprostírali křídla, takže se jedno křídlo dotýkalo jedné stěny a křídlo druhého cheruba se dotýkalo druhé stěny; jejich křídla se dotýkala uprostřed domu, křídlo křídla.

6:27  I postavil ty cherubíny u prostřed domu vnitřního, tak že roztáhli křídla svá, a dotýkalo se křídlo jednoho jedné stěny, též křídlo cherubína druhého dotýkalo se druhé stěny; křídla pak jejich u prostřed domu spolu se dotýkala.

6:27  Posuitque cherubim in medio templi interioris : extendebant autem alas suas cherubim, et tangebat ala una parietem, et ala cherub secundi tangebat parietem alterum : alæ autem alteræ in media parte templi se invicem contingebant.

6:28  And he overlaid the cherubims with gold.

6:28  And he overlaid the cherubims with gold.

6:28  Také cheruby obložil zlatem.

6:28  I tyto cheruby pokryl zlatem.

6:28  I cheruby potáhl zlatem.

6:28  Obložil také ty cherubíny zlatem.

6:28  Texit quoque cherubim auro.

6:29  And all the walls of the temple round about he carved with divers figures and carvings: and he made in them cherubims and palm trees, and divers representations, as it were standing out, and coming forth from the wall.

6:29  And he carved all the walls of the house round about with carved figures of cherubims and palm trees and open flowers, within and without.

6:29  Na všechny stěny přední i zadní části domu dal vyřezat dokola řezby cherubů, palem a věncoví z květin.

6:29  Ve vnitřní i vnější části chrámu nechal na všech stěnách kolem dokola vyřezat rytiny cherubů, palem a rozvitých květů.

6:29  Všechny stěny domu, zevnitř i zvenčí, dokola ozdobil vyřezávanými řezbami cherubů, palmových ozdob a rozvitých květů.

6:29  Přesto i všecky stěny domu vůkol ozdobil řezbami cherubínů a palm a rozvitých květů, vnitř i zevnitř.

6:29  Et omnes parietes templi per circuitum sculpsit variis cælaturis et torno : et fecit in eis cherubim, et palmas, et picturas varias, quasi prominentes de pariete, et egredientes.

6:30  And the floor of the house he also overlaid with gold within and without.

6:30  And the floor of the house he overlaid with gold, within and without.

6:30  Rovněž podlahu přední i zadní části domu obložil zlatem.

6:30  Podlahu obou částí chrámu pokryl zlatem.

6:30  I podlahu domu potáhl zlatem, ⌈uvnitř i vně.⌉

6:30  I podlahu domu položil zlatem vnitř i zevnitř.

6:30  Sed et pavimentum domus texit auro intrinsecus et extrinsecus.

6:31  And in the entrance of the oracle, he made little doors of olive tree, and posts of five corners,

6:31  And for the entering of the oracle he made doors of olive tree: the lintel and side posts were a fifth part of the wall.

6:31  Vchod svatostánku opatřil dveřmi z olivového dřeva; pilíř a veřeje byly pětihranné.

6:31  Do vchodu svatostánku zavěsil dveře z olivového dřeva na pětihranných zárubních.

6:31  Do vchodu svatyně udělal dveře z olivového dřeva; pilíř a veřeje ⌈byly pětihranné.⌉

6:31  Udělal též, kudy vcházeli do svatyně svatých, dvéře z dříví olivového, a podvoje i s veřejemi byly pětihrané.

6:31  Et in ingressu oraculi fecit ostiola de lignis olivarum, postesque angulorum quinque.

6:32  And two doors of olive tree: and he carved upon them figures of cherubims, and figures of palm trees, and carvings very much projecting; and he overlaid them with gold: and he covered both the cherubims and the palm trees, and the other things, with gold.

6:32  The two doors also were of olive tree; and he carved upon them carvings of cherubims and palm trees and open flowers, and overlaid them with gold, and spread gold upon the cherubims, and upon the palm trees.

6:32  Obě křídla dveří byla z olivového dřeva. Na ně dal vyřezat řezby cherubů, palem a věncoví z květin a obložil je zlatem. I na cheruby a palmy nanesl zlato.

6:32  Na tyto dvojité dveře z olivového dřeva vyřezal rytiny cherubů, palem a rozvitých květů a pokryl je zlatem. Zlato nanesl i na cheruby a palmy.

6:32  Obě křídla dveří byla z olivového dřeva. Na ně vyřezal řezby cherubů, palmových ozdob a rozvitých květů a potáhl je zlatem. Na cheruby a palmové ozdoby nechal zlato přibít.

6:32  Oboje pak ty dvéře byly z dříví olivového, kteréž ozdobil řezbami cherubínů a palm a rozvitých květů, a obložil zlatem; potáhl také i cherubíny a palmy zlatem.

6:32  Et duo ostia de lignis olivarum : et sculpsit in eis picturam cherubim, et palmarum species, et anaglypha valde prominentia : et texit ea auro, et operuit tam cherubim quam palmas, et cetera, auro.

6:33  And he made in the entrance of the temple posts of olive tree foursquare:

6:33  So also made he for the door of the temple posts of olive tree, a fourth part of the wall.

6:33  Podobně dal zhotovit i pro vchod do chrámové lodi veřeje z olivového dřeva, ale čtverhranné,

6:33  Podobně zhotovil čtverhranné zárubně z olivového dřeva pro vchod do chrámové lodi

6:33  Totéž udělal pro dveře do chrámu -- veřeje z olivového dřeva, ale čtyřhranné,

6:33  Podobně udělal i u vrat chrámových dvéře z dříví olivového čtverhrané.

6:33  Fecitque in introitu templi postes de lignis olivarum quadrangulatos,

6:34  And two doors of fir tree, one of each side: and each door was double, and so opened with folding leaves.

6:34  And the two doors were of fir tree: the two leaves of the one door were folding, and the two leaves of the other door were folding.

6:34  a dvojité dveře z cypřišového dřeva; jedno dveřní křídlo bylo dvojdílné a otáčelo se, též druhé křídlo bylo dvojdílné a otáčelo se.

6:34  a k nim dvojité dveře z cypřišového dřeva. Každé dveře měly dvě křídla, která se otáčela v závěsech.

6:34  a dvě křídla dveří z cypřišového dřeva. Dvě otočné části mělo jedno křídlo a dvě otočné části mělo druhé křídlo.

6:34  A oboje dvéře byly z dříví jedlového. Na dvě strany jedny dvéře otvíraly se, též na dvě strany druhé dvéře se otvíraly.

6:34  et duo ostia de lignis abiegnis altrinsecus : et utrumque ostium duplex erat, et se invicem tenens aperiebatur.

6:35  And he carved cherubims, and palm trees, and carved work standing very much out: and he overlaid all with golden plates in square work by rule.

6:35  And he carved thereon cherubims and palm trees and open flowers: and covered them with gold fitted upon the carved work.

6:35  A dal na nich vyřezat cheruby, palmy a věncoví z květin a vyryté pak obložit tepaným zlatem.

6:35  Vyřezal na nich cheruby, palmy a rozvité květy a řezbu pokryl po celé ploše zlatem.

6:35  Vyřezal na ně cheruby, palmové ozdoby a rozvité květy a potáhl zlatem patřičně přibitým na vyryté.

6:35  I vyřezal na nich cherubíny a palmy a rozvité květy, a obložil zlatem taženým to, což bylo vyřezáno.

6:35  Et sculpsit cherubim, et palmas, et cælaturas valde eminentes : operuitque omnia laminis aureis opere quadro ad regulam.

6:36  And he built the inner court with three rows of polished stones, and one row of beams of cedar.

6:36  And he built the inner court with three rows of hewed stone, and a row of cedar beams.

6:36  Vybudoval také zeď vnitřního nádvoří ze tří vrstev kamenných kvádrů a z jedné vrstvy otesaných cedrových trámů.

6:36  Kolem vnitřního nádvoří pak postavil zeď – po třech vrstvách tesaných kvádrů následovala vrstva cedrových trámů.

6:36  Postavil vnitřní nádvoří ze tří řad tesaných kamenů a řady otesaných cedrových trámů.

6:36  Potom vystavěl síň prostřední ze tří řadů kamení tesaného, a jednoho řadu dříví cedrového hoblovaného.

6:36  Et ædificavit atrium interius tribus ordinibus lapidum politorum, et uno ordine lignorum cedri.

6:37  In the fourth year was the house of the Lord founded, in the month Zio:

6:37  In the fourth year was the foundation of the house of the Lord laid, in the month Zif:

6:37  Hospodinův dům byl založen ve čtvrtém roce v měsíci zívu.

6:37  Základy Hospodinova chrámu byly položeny čtvrtého roku v měsíci ziv.

6:37  Základy Hospodinova domu byly položeny ve čtvrtém roce, v měsíci zívu

6:37  Léta čtvrtého založen byl dům Hospodinův, měsíce Ziv,

6:37  Anno quarto fundata est domus Domini in mense Zio :

6:38  And in the eleventh year, in the month Bul. (which is the eighth month) the house was finished in all the works thereof, and in all the appurtenances thereof: and he was seven years in building it.

6:38  And in the eleventh year, in the month Bul, which is the eighth month, was the house finished throughout all the parts thereof, and according to all the fashion of it. So was he seven years in building it.

6:38  V jedenáctém roce v měsíci búlu, což je osmý měsíc, král dům dokončil podle všech svých směrnic a pokynů. Stavěl jej sedm let.

6:38  Jedenáctého roku v měsíci bul (což je osmý měsíc) byl chrám dokončen se všemi podrobnostmi a podle všech plánů. Šalomoun ho stavěl sedm let.

6:38  a v jedenáctém roce, v měsíci búlu, což je osmý měsíc, dokončil dům se všemi jeho ⌈náležitostmi a vším uspořádáním.⌉ Stavěl ho sedm let.

6:38  A léta jedenáctého, měsíce Bul, (jenž jest měsíc osmý), dokonán jest dům se všemi přípravami svými, a se vším tím, což k němu přináleželo; kterýž stavěl sedm let.

6:38  et in anno undecimo, mense Bul (ipse est mensis octavus), perfecta est domus in omni opere suo, et in universis utensilibus suis : ædificavitque eam annis septem.

Chapter 7

7:1  And Solomon built his own house in thirteen years, and brought it to perfection.

7:1  But Solomon was building his own house thirteen years, and he finished all his house.

7:1  Svůj dům stavěl Šalomoun třináct let, než jej zcela dokončil:

7:1  Svůj vlastní palác ovšem stavěl třináct let – tak dlouho mu trvalo dokončit celý palác.

7:1  Svůj dům stavěl Šalomoun třináct let, než ho celý dokončil.

7:1  Potom stavěl Šalomoun dům svůj za třinácte let, až jej všelijak dostavěl.

7:1  Domum autem suam ædificavit Salomon tredecim annis, et ad perfectum usque perduxit.

7:2  He built also the house of the forest of Libanus; the length of it was a hundred cubits, and the breadth fifty cubits, and the height thirty cubits: and four galleries between pillars of cedar: for he had cut cedar trees into pillars.

7:2  He built also the house of the forest of Lebanon; the length thereof was an hundred cubits, and the breadth thereof fifty cubits, and the height thereof thirty cubits, upon four rows of cedar pillars, with cedar beams upon the pillars.

7:2  Vystavěl dům Libanónského lesa, dlouhý sto loket, široký padesát loket a vysoký třicet loket, na čtyřech řadách cedrových sloupů; na sloupech byly cedrové trámy.

7:2  Vystavěl si palác zvaný Libanonský les. Ten byl 100 loktů dlouhý, 50 loktů široký a 30 loktů vysoký, s cedrovými trámy na čtyřech řadách cedrových sloupů.

7:2  Postavil dům Libanonského lesa -- sto loket dlouhý, padesát loket široký a třicet loket vysoký, na čtyřech řadách cedrových sloupů, a otesané cedrové trámy byly na sloupech.

7:2  Vystavěl též dům z lesu Libánského, sto loket zdélí a padesáte loket zšíří a třidceti loket zvýší na čtyřech řadích sloupů cedrových, a trámové cedroví byli na těch sloupích.

7:2  Ædificavit quoque domum saltus Libani centum cubitorum longitudinis, et quinquaginta cubitorum latitudinis, et triginta cubitorum altitudinis : et quatuor deambulacra inter columnas cedrinas : ligna quippe cedrina exciderat in columnas.

7:3  And he covered the whole vault with boards of cedar, and it was held up with five and forty pillars. And one row had fifteen pillars,

7:3  And it was covered with cedar above upon the beams, that lay on forty five pillars, fifteen in a row.

7:3  Byl přikryt cedrovým dřevem spočívajícím na nosnících, které byly na sloupech. Těch bylo čtyřicet pět, po patnácti v jedné řadě.

7:3  Zastřešen byl cedrovým kazetovým stropem připevněným na trámech spočívajících na sloupech – pětačtyřicet trámů, patnáct v každé řadě.

7:3  Nahoře byl obložen cedrovým dřevem, prkny, která byla na čtyřiceti pěti sloupech, po patnácti v řadě.

7:3  A přikryt byl cedrovím na hoře na těch trámích, kteříž byli na čtyřidcíti pěti sloupích, po patnácti v každém řadu.

7:3  Et tabulatis cedrinis vestivit totam cameram, quæ quadraginta quinque columnis sustentabatur. Unus autem ordo habebat columnas quindecim

7:4  Set one against another,

7:4  And there were windows in three rows, and light was against light in three ranks.

7:4  A dal udělat tři řady okenních ostění, takže třikrát bylo okno proti oknu.

7:4  Palác měl tři řady okenic, takže leželo okno proti oknu, třikrát nad sebou.

7:4  Okenních rámů byly tři řady, otvor proti otvoru třikrát.

7:4  Oken také byly tři řady, okno proti oknu třmi řady.

7:4  contra se invicem positas,

7:5  And looking one upon another, with equal space between the pillars, and over the pillars were square beams in all things equal.

7:5  And all the doors and posts were square, with the windows: and light was against light in three ranks.

7:5  Všechny vchody s veřejemi měly obdélníková ostění a třikrát bylo okno proti oknu.

7:5  Všechny vchody i zárubně byly tvořeny čtverhrannými rámy; i zepředu bylo okno proti oknu, třikrát nad sebou.

7:5  Všechny vchody a veřeje byly čtvercové, otvor proti otvoru třikrát.

7:5  A všecky dvéře i veřeje čtverhrané byly, i okna, a zpořádaná byla okna proti oknům třmi řady.

7:5  et e regione se respicientes, æquali spatio inter columnas, et super columnas quadrangulata ligna in cunctis æqualia.

7:6  And he made a porch of pillars of fifty cubits in length, and thirty cubits in breadth: and another porch before the greater porch, and pillars, and chapiters upon the pillars.

7:6  And he made a porch of pillars; the length thereof was fifty cubits, and the breadth thereof thirty cubits: and the porch was before them: and the other pillars and the thick beam were before them.

7:6  Udělal také sloupovou síň dlouhou padesát loket a širokou třicet loket. Vpředu byla předsíň se sloupy a schodištěm.

7:6  Postavil také Sloupovou síň, 50 loktů dlouhou a 30 loktů širokou. Před ní byla předsíň a před ní sloupy s římsou.

7:6  Sloupovou předsíň udělal padesát loket dlouhou a třicet loket širokou. Před ní byla předsíň a před ní byly sloupy a stříška.

7:6  Udělal i síňci na sloupích. Padesáti loket byla dlouhost její a třidcíti loket širokost její, a byla ta síňce napřed, i sloupové i trámové její před tím domem.

7:6  Et porticum columnarum fecit quinquaginta cubitorum longitudinis, et triginta cubitorum latitudinis : et alteram porticum in facie majoris porticus : et columnas, et epistylia super columnas.

7:7  He made also the porch of the throne wherein is the seat of judgment; and covered it with cedar wood from the floor to the top.

7:7  Then he made a porch for the throne where he might judge, even the porch of judgment: and it was covered with cedar from one side of the floor to the other.

7:7  Udělal i trůnní síň, kde soudil; soudní síň byla obložena cedrovým dřevem od podlahy ke stropu.

7:7  Dále postavil Trůnní sál, neboli Soudní síň, kde soudil; ta byla od podlahy ke stropu obložená cedrovým dřevem.

7:7  Udělal též trůnní síň, kde soudil, tedy soudní síň. Obložil ji cedrovým dřevem od podlahy až ke stropu.

7:7  Opět vzdělal jinou síňci, v níž byl trůn, kdež soudil, totiž síňci soudnou, kteráž přikryta byla cedrovím od jedné podlahy až do druhé.

7:7  Porticum quoque solii, in qua tribunal est, fecit : et texit lignis cedrinis a pavimento usque ad summitatem.

7:8  And in the midst of the porch, was a small house, where he sat in judgment of the like work. He made also a house for the daughter of Pharao (whom Solomon had taken to wife) of the same work, as this porch;

7:8  And his house where he dwelt had another court within the porch, which was of the like work. Solomon made also an house for Pharaoh’s daughter, whom he had taken to wife, like unto this porch.

7:8  Jeho dům, v němž sídlil, byl v jiném nádvoří stranou soudní síně a byl udělán jako ona. Šalomoun udělal stejným způsobem jako onu síň také dům pro dceru faraónovu, kterou pojal za ženu.

7:8  Podobně byl postaven i palác, v němž bydlel; ten stál na zvláštním nádvoří za Síní. Podobně jako Síň postavil Šalomoun také palác pro faraonovu dceru, kterou si vzal za ženu.

7:8  Dům, ve kterém sídlil, na druhém nádvoří, oddělený od síně, byl udělán také tak. Podobný této síni udělal i dům pro faraonovu dceru, kterou si Šalomoun vzal.

7:8  Potom při domu svém, v kterémž bydlil, udělal síň druhou za tou síní; dílo podobné onomu bylo. Udělal také dům dceři Faraonově, kterouž byl pojal Šalomoun, podobný té síňci.

7:8  Et domuncula, in qua sedebatur ad judicandum, erat in media porticu simili opere. Domum quoque fecit filiæ Pharaonis (quam uxorem duxerat Salomon) tali opere, quali et hanc porticum.

7:9  All of costly stones, which were sawed by a certain rule and measure, both within and without: from the foundation to the top of the walls, and without, unto the great court.

7:9  All these were of costly stones, according to the measures of hewed stones, sawed with saws, within and without, even from the foundation unto the coping, and so on the outside toward the great court.

7:9  Všechno uvnitř i zvenčí bylo z ušlechtilého kamene, z kvádrů řezaných na míru pilou, a to od základu až k horním okrajům a od vnějšku až do velkého nádvoří.

7:9  To vše bylo ze samých ušlechtilých kamenů, na míru otesaných, pilami přiřezaných zepředu i zezadu, od základů po střechu, zvenku až po Velké nádvoří.

7:9  Všechny tyto budovy, od základu až po završení, z vnějšku až na velké nádvoří, byly postaveny z kvalitních kamenů, tesaných na míru a ⌈pilou ořezaných zevnitř i zvenčí. ⌉

7:9  Všecko to bylo z kamení nákladného, vedlé míry tesaného a pilou řezaného, vnitř i zevnitř, a to od gruntu až k stropu, i zevnitř až k síni veliké.

7:9  Omnia lapidibus pretiosis, qui ad normam quamdam atque mensuram tam intrinsecus quam extrinsecus serrati erant : a fundamento usque ad summitatem parietum, et extrinsecus usque ad atrium majus.

7:10  And the foundations were of costly stones, great stones of ten cubits or eight cubits.

7:10  And the foundation was of costly stones, even great stones, stones of ten cubits, and stones of eight cubits.

7:10  Základy byly z ušlechtilého kamene, z velkých kamenů, z kamenů o deseti a osmi loktech,

7:10  Základy byly z velikých kvádrů ušlechtilého kamene měřících 8 i 10 loktů.

7:10  Základy byly z kvalitních kamenů, z velkých kamenů, z kamenů o deseti a osmi loktech.

7:10  Základ také byl z kamení nákladného, z kamení velikého, z kamení na deset loket, a z kamení na osm loket.

7:10  Fundamenta autem de lapidibus pretiosis, lapidibus magnis, decem sive octo cubitorum.

7:11  And above there were costly stones of equal measure hewed, and in like manner planks of cedar.

7:11  And above were costly stones, after the measures of hewed stones, and cedars.

7:11  a nad tím kvádry z ušlechtilého kamene, řezané na míru, a cedrové dřevo.

7:11  Nad nimi byly na míru přitesané kusy ušlechtilého kamene a cedrové dřevo.

7:11  I nahoře byly kvalitní kameny tesané na míru a cedrové dřevo.

7:11  Tak i výš bylo kamení nákladné, příslušně vedlé míry tesané, a cedrové dsky.

7:11  Et desuper lapides pretiosi æqualis mensuræ secti erant, similiterque de cedro.

7:12  And the great court was made round with three rows of hewed stones, and one row of planks of cedar, which also was observed in the inner court of the house of the Lord, and in the porch of the house.

7:12  And the great court round about was with three rows of hewed stones, and a row of cedar beams, both for the inner court of the house of the Lord, and for the porch of the house.

7:12  Kolem bylo velké nádvoří ohražené zdí ze tří vrstev kamenných kvádrů a z jedné vrstvy cedrových trámů po vzoru vnitřního nádvoří domu Hospodinova a předsíně toho domu.

7:12  Velké nádvoří bylo kolem dokola obklopeno zdí ze třech řad tesaných kvádrů a jedné vrstvy cedrových trámů tak jako vnitřní nádvoří Hospodinova chrámu s jeho předsíní.

7:12  Velké nádvoří mělo dokola tři řady tesaných kamenů a řadu otesaných cedrových trámů, jako vnitřní nádvoří Hospodinova domu a předsíň domu.

7:12  Síň také veliká měla všudy vůkol třmi řady kamení tesané, a jedním řadem dříví cedrové, podobně jako síň vnitřní domu Hospodinova, i síňce téhož domu.

7:12  Et atrium majus rotundum trium ordinum de lapidibus sectis, et unius ordinis de dolata cedro : necnon et in atrio domus Domini interiori, et in porticu domus.

7:13  And king Solomon sent, and brought Hiram from Tyre,

7:13  And king Solomon sent and fetched Hiram out of Tyre.

7:13  Král Šalomoun poslal pro Chírama z Týru.

7:13  Král Šalomoun poslal pro Churama z Týru.

7:13  Král Šalomoun poslal pro Chírama z Týru a nechal ho přivést.

7:13  Poslav pak král Šalomoun, povolal Chírama z Týru,

7:13  Misit quoque rex Salomon, et tulit Hiram de Tyro,

7:14  The son of a widow woman, of the tribe of Nephthali, whose father was a Tyrian, an artificer in brass, and full of wisdom, and understanding, and skill to work all work in brass. And when he was come to king Solomon, he wrought all his work.

7:14  He was a widow’s son of the tribe of Naphtali, and his father was a man of Tyre, a worker in brass: and he was filled with wisdom, and understanding, and cunning to work all works in brass. And he came to king Solomon, and wrought all his work.

7:14  Byl to syn jedné vdovy z pokolení Neftalíova; jeho otec byl Týřan, řemeslník obrábějící měď. Byl naplněn moudrostí, rozumností a poznáním, takže se vyznal v každé práci s mědí. Přišel ke králi Šalomounovi a konal všechnu svěřenou práci.

7:14  Byl to syn jedné vdovy z pokolení Neftalí a jeho otec byl týrský měditepec. Byl nadán moudrostí, znalostí i dovedností k veškeré práci s mědí. Ten tedy přišel ke králi Šalomounovi a dal se do všeho svěřeného díla.

7:14  Byl synem vdovy z pokolení Neftalího a jeho otec byl Týřan, kovotepec. Byl plný moudrosti, rozumnosti a ⌈poznání, aby dělal veškerou⌉ práci s bronzem. Přišel ke králi Šalomounovi a konal všechnu ⌈práci pro něj.⌉

7:14  (Ten byl syn ženy vdovy z pokolení Neftalímova, jehož otec byl obyvatel Tyrský, řemeslník díla z mědi,) proto že byl plný moudrosti a rozumnosti i umění k dělání všelikého díla z mědi. Kterýžto když přišel k králi Šalomounovi, dělal všeliké dílo jeho.

7:14  filium mulieris viduæ de tribu Nephthali, patre Tyrio, artificem ærarium, et plenum sapientia, et intelligentia, et doctrina, ad faciendum omne opus ex ære. Qui cum venisset ad regem Salomonem, fecit omne opus ejus.

7:15  And he cast two pillars in brass, each pillar was eighteen cubits high: and a line of twelve cubits compassed both the pillars.

7:15  For he cast two pillars of brass, of eighteen cubits high apiece: and a line of twelve cubits did compass either of them about.

7:15  Vytvořil dva bronzové sloupy; jeden sloup byl vysoký osmnáct loket a dal se obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou; stejně tak sloup druhý.

7:15  Vytvořil dvojici bronzových sloupů. Jeden sloup měřil 18 loktů na výšku a 12 loktů po obvodu; stejně tak i ten druhý.

7:15  Odlil dva bronzové sloupy; osmnáct loket byl vysoký jeden sloup a obepnula ho šňůra dvanácti loket; podobně i druhý sloup.

7:15  Nejprv sformoval dva sloupy měděné. Osmnácti loket byla výsost sloupu jednoho, kterýž okolek měl dvanácti loktů. Tak i sloup druhý.

7:15  Et finxit duas columnas æreas, decem et octo cubitorum altitudinis columnam unam : et linea duodecim cubitorum ambiebat columnam utramque.

7:16  He made also two chapiters of molten brass, to be set upon the tops of the pillars: the height of one chapiter was five cubits, and the height of the other chapiter was five cubits:

7:16  And he made two chapiters of molten brass, to set upon the tops of the pillars: the height of the one chapiter was five cubits, and the height of the other chapiter was five cubits:

7:16  Udělal též dvě hlavice, odlité z bronzu, a nasadil je na vrchol sloupů; jedna i druhá hlavice byly vysoké pět loket.

7:16  Na vrch těch sloupů odlil z bronzu dvě hlavice; každá z nich byla vysoká 5 loktů.

7:16  Udělal dvě hlavice odlité z bronzu a dal je na vrchol sloupů. Pět loket byla vysoká jedna hlavice a pět loket byla vysoká i druhá hlavice.

7:16  Potom udělal dvě makovice, kteréž by vstaveny byly na vrch těch sloupů, slité z mědi. Pěti loktů byla zvýší makovice jedna, a pěti loktů zvýší makovice druhá.

7:16  Duo quoque capitella fecit, quæ ponerentur super capita columnarum, fusilia ex ære : quinque cubitorum altitudinis capitellum unum, et quinque cubitorum altitudinis capitellum alterum :

7:17  And a kind of network, and chain work wreathed together with wonderful art. Both the chapiters of the pillars were cast: seven rows of nets were on one chapiter, and seven nets on the other chapiter.

7:17  And nets of checker work, and wreaths of chain work, for the chapiters which were upon the top of the pillars; seven for the one chapiter, and seven for the other chapiter.

7:17  Na hlavicích, které byly na vrcholu sloupů, bylo proplétané mřížování s řetízkovými ozdobami. Sedm jich bylo na jedné i na druhé hlavici.

7:17  Hlavice na vrchu sloupů byly ozdobeny proplétaným mřížováním a věnci z řetězů. Na jedné i druhé hlavici jich bylo po sedmi.

7:17  Udělal též ⌈proplétané mřížování⌉ a řetězovité ozdoby na hlavice, které byly na vrcholu sloupů -- sedm na jedné hlavici a sedm na druhé hlavici.

7:17  Mřežování také dílem pleteným, a šňůry jako řetízky udělal k těm makovicím, kteréž byly na vrchu sloupů, sedm na makovici jednu a sedm na makovici druhou.

7:17  et quasi in modum retis, et catenarum sibi invicem miro opere contextarum. Utrumque capitellum columnarum fusile erat : septena versuum retiacula in capitello uno, et septena retiacula in capitello altero.

7:18  And he made the pillars, and two rows round about each network to cover the chapiters, that were upon the top, with pomegranates: and in like manner did he to the other chapiter.

7:18  And he made the pillars, and two rows round about upon the one network, to cover the chapiters that were upon the top, with pomegranates: and so did he for the other chapiter.

7:18  Ke sloupům udělal dvě řady granátových jablek kolem každého mřížování přikrývajícího hlavici na vrcholu sloupu; stejně to udělal s druhou hlavicí.

7:18  Udělal sloupy tak, že okolo mřížování pokrývajícího hlavici na vrchu sloupu byly dvě řady granátových jablek. Totéž udělal i s druhou hlavicí.

7:18  Udělal sloupy tak, že dvě řady granátových jablek byly dokola na jednom mřížování, aby zakryl hlavice, které byly na vrcholu; tak udělal i s druhou hlavicí.

7:18  A udělav sloupy, přidal k mřežování jednomu dva řady jablek zrnatých vůkol, aby makovice, kteréž byly na vrchu, přikrývaly. A tak učinil makovici druhé.

7:18  Et perfecit columnas, et duos ordines per circuitum retiaculorum singulorum, ut tegerent capitella quæ erant super summitatem, malogranatorum : eodem modo fecit et capitello secundo.

7:19  And the chapiters that were upon the top of the pillars, were of lily work, in the porch of four cubits.

7:19  And the chapiters that were upon the top of the pillars were of lily work in the porch, four cubits.

7:19  Hlavice na vrcholu sloupů u chrámové předsíně byly zakončeny lilií čtyři lokte vysokou.

7:19  Hlavice na vrcholu sloupů stojících v předsíni měly tvar lilií o rozměru čtyř loktů.

7:19  Hlavice, které byly na vrcholu sloupů v předsíni, měly liliovitou úpravu a měřily čtyři lokte.

7:19  Na těch pak makovicích na vrchu sloupů, kteříž v síňci státi měli, bylo dílo květem liliovým na čtyři lokty.

7:19  Capitella autem quæ erant super capita columnarum, quasi opere lilii fabricata erant in porticu quatuor cubitorum.

7:20  And again there were other chapiters on the top of the pillars above, according to the measure of the pillar over against the network: and of pomegranates there were two hundred, in rows round about the other chapiter.

7:20  And the chapiters upon the two pillars had pomegranates also above, over against the belly which was by the network: and the pomegranates were two hundred in rows round about upon the other chapiter.

7:20  Na obou sloupech bylo nahoře kolem vydutí hlavic připevněno k mřížování dvě stě granátových jablek v řadách, u obou hlavic.

7:20  Na hlavicích obou sloupů byly nahoře pod vydutím k mřížování připevněny řady granátových jablek. Těch bylo kolem obou hlavic dohromady dvě stě.

7:20  Hlavice na obou sloupech byly také nad vypuklinou, která byla na druhé straně mřížování, i vedle ní. Dvě stě granátových jablek bylo v řadách dokola na druhé hlavici.

7:20  I měly makovice ty na dvou těch sloupích, jakož svrchu tak i proti vydutí pod zamřežováním jablka zrnatá, kterýchž bylo dvě stě, dvěma řady vůkol, na jedné i na druhé makovici.

7:20  Et rursum alia capitella in summitate columnarum desuper juxta mensuram columnæ contra retiacula : malogranatorum autem ducenti ordines erant in circuitu capitelli secundi.

7:21  And he set up the two pillars in the porch of the temple: and when he had set up the pillar on the right hand, he called the name thereof Jachin: in like manner he set up the second pillar, and called the name thereof Booz.

7:21  And he set up the pillars in the porch of the temple: and he set up the right pillar, and called the name thereof Jachin: and he set up the left pillar, and called the name thereof Boaz.

7:21  Sloupy postavil u předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a dal mu jméno Jakín. Pak postavil levý sloup a dal mu jméno Bóaz.

7:21  Sloupy postavil v chrámové předsíni. Jeden sloup vztyčil vpravo a druhý vlevo a pojmenoval je Jachin, Opora, a Boáz, Posila.

7:21  Postavil sloupy do předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a nazval ho Jakín a postavil levý sloup a nazval ho Bóaz.

7:21  A tak postavil ty sloupy v síňci chrámové. A postaviv sloup na pravé straně, nazval jméno jeho Jachin; a když postavil sloup na levé straně, nazval jméno jeho Boaz.

7:21  Et statuit duas columnas in porticu templi : cumque statuisset columnam dexteram, vocavit eam nomine Jachin : similiter erexit columnam secundam, et vocavit nomen ejus Booz.

7:22  And upon the tops of the pillars he made lily work: so the work of the pillars was finished.

7:22  And upon the top of the pillars was lily work: so was the work of the pillars finished.

7:22  Sloupy byly na vrcholku zakončeny lilií. Tak byla dohotovena práce na sloupech.

7:22  Vrchol sloupů měl tvar lilie. Tak byla dokončena práce na sloupech.

7:22  Na vrcholu sloupů byla liliovitá úprava. Tak byla dokončena práce na sloupech.

7:22  A na vrchu sloupů těch bylo dílo liliové. I dokonáno jest dílo sloupů.

7:22  Et super capita columnarum opus in modum lilii posuit : perfectumque est opus columnarum.

7:23  He made also a molten sea, of ten cubits, from brim to brim, round all about; the height of it was five cubits, and a line of thirty cubits compassed it round about.

7:23  And he made a molten sea, ten cubits from the one brim to the other: it was round all about, and his height was five cubits: and a line of thirty cubits did compass it round about.

7:23  Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket.

7:23  Poté odlil kulatou nádrž zvanou Moře. Napříč od okraje k okraji měřila 10 loktů, na výšku 5 loktů a po obvodu 30 loktů.

7:23  Potom udělal odlité moře; deset loket bylo od okraje po okraj, dokola okrouhlé, pět loket bylo vysoké a ⌈obepnula ho dokola šňůra třiceti⌉ loket.

7:23  Udělal také moře slité, desíti loket od jednoho kraje k druhému, okrouhlé vůkol, a pět loket byla vysokost jeho, a okolek jeho třidcíti loket vůkol.

7:23  Fecit quoque mare fusile decem cubitorum a labio usque ad labium, rotundum in circuitu : quinque cubitorum altitudo ejus, et resticula triginta cubitorum cingebat illud per circuitum.

7:24  And a graven work, under the brim of it, compassed it for ten cubits going about the sea: there were two rows cast of chamfered sculptures.

7:24  And under the brim of it round about there were knops compassing it, ten in a cubit, compassing the sea round about: the knops were cast in two rows, when it was cast.

7:24  Pod jeho okrajem je dokola vroubilo věncoví, deset ozdob na jeden loket; lemovaly moře dokola. Věncoví bylo odlito ve dvou řadách spolu s ním.

7:24  Pod okrajem lemovaly nádrž po celém obvodu dvě řady ozdobných poupat odlitých zároveň s ní.

7:24  Pod jeho okrajem ho dokola obklopovaly tykvovité ozdoby, deset na loket, kolem dokola moře. Tykvovité ozdoby byly ve dvou řadách, odlité ⌈při odlévání moře.⌉

7:24  Pod jehožto krajem pukly tykvím polním podobné všudy vůkol, po desíti do lokte, obkličovaly moře vůkol; dva řady tykví litých bylo s ním slito.

7:24  Et sculptura subter labium circuibat illud decem cubitis ambiens mare : duo ordines sculpturarum striatarum erant fusiles.

7:25  And it stood upon twelve oxen, of which three looked towards the north, and three towards the west, and three towards the south, and three towards the east: and the sea was above upon them, and their hinder parts were all hid within.

7:25  It stood upon twelve oxen, three looking toward the north, and three looking toward the west, and three looking toward the south, and three looking toward the east: and the sea was set above upon them, and all their hinder parts were inward.

7:25  Moře spočívalo na dvanácti býcích; tři byli obráceni na sever, tři na západ, tři na jih a tři na východ. Na nich bylo moře položeno a zadky všech byly obráceny dovnitř.

7:25  Moře spočívalo na dvanácti býcích: tři byli obráceni k severu, tři k západu, tři k jihu a tři k východu. Leželo na nich tak, že je všechny zezadu přikrývalo.

7:25  Stálo na dvanácti býcích: Tři byli obráceni na sever, tři byli obráceni na západ, tři byli obráceni na jih a tři byli obráceni na východ. Moře bylo nahoře na nich a všechny jejich zadky byly směrem dovnitř.

7:25  A stálo na dvanácti volích. Tři obráceni byli na půlnoci, a tři patřili k západu, tři zase postaveni byli ku poledni, a tři obráceni byli k východu, a moře svrchu na nich stálo, ale všech jich zadkové byli pod mořem.

7:25  Et stabat super duodecim boves, e quibus tres respiciebant ad aquilonem, et tres ad occidentem, et tres ad meridiem, et tres ad orientem : et mare super eos desuper erat : quorum posteriora universa intrinsecus latitabant.

7:26  And the laver was a hand breadth thick: and the brim thereof was like the brim of a cup, or the leaf of a crisped lily: it contained two thousand bates.

7:26  And it was an hand breadth thick, and the brim thereof was wrought like the brim of a cup, with flowers of lilies: it contained two thousand baths.

7:26  Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru nebo rozkvetlé lilie. Pojalo dva tisíce batů.

7:26  Bylo na dlaň silné a jeho okraje byly vytvarovány do liliového květu jako okraj poháru. Mohlo pojmout 2000 batů.

7:26  Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru, do liliovitého květu. Pojalo dva tisíce batů.

7:26  A bylo ztlouští na dlaň. Kraj jeho byl, jakýž bývá u koflíku aneb květu liliového; dva tisíce tun v se bralo.

7:26  Grossitudo autem luteris, trium unciarum erat : labiumque ejus quasi labium calicis, et folium repandi lilii : duo millia batos capiebat.

7:27  And he made ten bases of brass, every base was four cubits in length, and four cubits in breadth, and three cubits high.

7:27  And he made ten bases of brass; four cubits was the length of one base, and four cubits the breadth thereof, and three cubits the height of it.

7:27  Udělal také deset bronzových stojanů; každý stojan byl čtyři lokte dlouhý, čtyři lokte široký a tři lokte vysoký.

7:27  Dále vyrobil deset bronzových stojanů na umyvadla. Každý stojan byl 4 lokte dlouhý, 4 lokte široký a 3 lokte vysoký.

7:27  Potom udělal deset bronzových podstavců. Každý podstavec byl čtyři lokte dlouhý, čtyři lokte široký a tři lokte vysoký.

7:27  Udělal také deset podstavků měděných. Čtyř loket zdélí byl podstavek jeden každý, a čtyř loket zšíří, a tří loket zvýší.

7:27  Et fecit decem bases æneas, quatuor cubitorum longitudinis bases singulas, et quatuor cubitorum latitudinis, et trium cubitorum altitudinis.

7:28  And the work itself of the bases, was intergraven: and there were gravings between the joinings.

7:28  And the work of the bases was on this manner: they had borders, and the borders were between the ledges:

7:28  Stojany byly udělány tak, že jejich kostru tvořily lišty spojované příčkami.

7:28  Byl proveden takto: Sestával z postranic, které spojovaly rámy.

7:28  ⌈Podstavce byly udělány takto:⌉ Měly postranice a postranice byly mezi rámy.

7:28  Bylo pak takové dílo každého podstavku; lištování bylo vůkol na nich, kteréžto lištování bylo po krajích jeho.

7:28  Et ipsum opus basium, interrasile erat : et sculpturæ inter juncturas.

7:29  And between the little crowns and the ledges, were lions, and oxen, and cherubims; and in the joinings likewise above: and under the lions and oxen, as it were bands of brass hanging down.

7:29  And on the borders that were between the ledges were lions, oxen, and cherubims: and upon the ledges there was a base above: and beneath the lions and oxen were certain additions made of thin work.

7:29  Na lištách mezi příčkami byli znázorněni lvi, býci a cherubové a nad příčkami pod lvy a býky se vinuly věnce.

7:29  Na postranicích mezi rámy byly rytiny lvů, býků a cherubů a na rámech nad lvy a býky i pod nimi byly zavěšeny věnce.

7:29  Na postranicích, které byly mezi rámy, byli lvi, býci a cherubové, i na rámech nahoře. Dole pod lvy a býky byly udělány převislé věnce.

7:29  A na tom lištování, kteréž bylo po krajích, lvové, volové a cherubínové byli, a nad těmi kraji byl sloupec svrchu, a pod lvy a voly obruba dílem taženým.

7:29  Et inter coronulas et plectas, leones et boves et cherubim, et in juncturis similiter desuper : et subter leones et boves, quasi lora ex ære dependentia.

7:30  And every base had four wheels, and axletrees of brass: and at the four sides were undersetters, under the laver molten, looking one against another.

7:30  And every base had four brasen wheels, and plates of brass: and the four corners thereof had undersetters: under the laver were undersetters molten, at the side of every addition.

7:30  Každý stojan měl čtyři bronzová kola s bronzovými osami. Jeho čtyři rohové sloupky vybíhaly v ramena. Ramena byla odlita vždy proti věncům a nesla nádrž.

7:30  Každý stojan měl čtyři bronzová kola na bronzových nápravách. Z jeho čtyř rohových sloupků vybíhala ramena pod umyvadlo. Každé odlité rameno mělo po stranách věnce.

7:30  Jeden podstavec měl čtyři bronzová kola a bronzové nápravy. Jeho čtyři nohy měly ramena zdola pod nádrží. Ramena byla odlita pokaždé s věnci.

7:30  Bylo také po čtyřech kolách měděných pod každým podstavkem, a dsky měděné, a na čtyřech úhlech svých měli raménka; tolikéž i pod každou medenicí byla ta raménka slitá při každé obrubě.

7:30  Et quatuor rotæ per bases singulas, et axes ærei : et per quatuor partes quasi humeruli subter luterem fusiles, contra se invicem respectantes.

7:31  The mouth also of the laver within, was in the top of the chapiter: and that which appeared without, was of one cubit all round, and together it was one cubit and a half: and in the corners of the pillars were divers engravings: and the spaces between the pillars were square, not round.

7:31  And the mouth of it within the chapiter and above was a cubit: but the mouth thereof was round after the work of the base, a cubit and an half: and also upon the mouth of it were gravings with their borders, foursquare, not round.

7:31  Okraj nádrže vyčníval nad prstenec stojanu o jeden loket. Byl kruhový, přiměřeně udělaný, široký jeden a půl lokte, a také na něm byla odlita výzdoba. Lišty stojanů však tvořily čtyřúhelníky, nikoli kruhy.

7:31  Ze stojanu vyčnívalo na loket vysoké prstencové ústí. Toto ústí bylo kruhové, o průměru jeden a půl lokte. Podobně jako na stojanu, i na ústí byly rytiny. Postranice ovšem nebyly do kruhu, ale do čtverce.

7:31  Jeho otvor zevnitř podstavce a nahoru měl loket. Jeho otvor byl okrouhlý, udělán tak, aby měl loket a půl. Také na jeho otvoru byly řezby. Jejich postranice byly čtvercové, nikoli okrouhlé.

7:31  Zřídlo pak jeho mezi obrubou po vrchu bylo zhloubí lokte, a však okrouhlé, řemeslně jako i podstavek udělané, zšíří půl druhého lokte. Na kterémžto zřídle byly řezby, ale lištování jejich bylo čtverhrané, neokrouhlé.

7:31  Os quoque luteris intrinsecus erat in capitis summitate : et quod forinsecus apparebat, unius cubiti erat totum rotundum, pariterque habebat unum cubitum et dimidium : in angulis autem columnarum variæ cælaturæ erant : et media intercolumnia, quadrata non rotunda.

7:32  And the four wheels, which were at the four corners of the base, were joined one to another under the base: the height of a wheel was a cubit and a half.

7:32  And under the borders were four wheels; and the axletrees of the wheels were joined to the base: and the height of a wheel was a cubit and half a cubit.

7:32  Pod lištami byla čtyři kola s osami vsazenými do stojanu a každé kolo bylo vysoké jeden a půl lokte.

7:32  Pod postranicemi byla čtyři kola s ojnicemi zapuštěnými do stojanu. Každé kolo bylo jeden a půl lokte vysoké.

7:32  Zespodu měly postranice čtyři kola. Osy kol byly na podstavcích. Výška jednoho kola byla loket a půl.

7:32  A tak po čtyřech kolách bylo pod tím lištováním, a osy kol vycházely z podstavků; vysokost kola každého byla půl druhého lokte.

7:32  Quatuor quoque rotæ quæ per quatuor angulos basis erant, cohærebant sibi subter basim : una rota habebat altitudinis cubitum et semis.

7:33  And they were such wheels as are used to be made in a chariot: and their axletrees, and spokes, and strakes, and naves, were all cast.

7:33  And the work of the wheels was like the work of a chariot wheel: their axletrees, and their naves, and their felloes, and their spokes, were all molten.

7:33  Kola byla stejná jako u válečného vozu; jejich osy, loukotě, paprsky a náboje byly celé lité.

7:33  Kola byla provedením stejná jako kola od vozu: jejich osy, loukotě, paprsky i náboje, vše bylo odlité.

7:33  Kola byla udělána jako kolo válečného vozu. Jejich osy, loukotě, paprsky a náboje byly všechny odlité.

7:33  Dílo těch kol bylo jako dílo kol u vozu; osy jejich i písty jejich, loukoti jejich i špice jejich, všecko bylo slité.

7:33  Tales autem rotæ erant quales solent in curru fieri : et axes earum, et radii, et canthi, et modioli, omnia fusilia.

7:34  And the four undersetters, that were at every corner of each base, were of the base itself, cast and joined together.

7:34  And there were four undersetters to the four corners of one base: and the undersetters were of the very base itself.

7:34  Na čtyřech rozích každého stojanu byla čtyři ramena; ramena vycházela ze stojanu.

7:34  Ke čtyřem rohům každého stojanu vedla čtyři ramena jednolitá se stojanem.

7:34  Jeden podstavec měl čtyři ramena ve čtyřech rozích; z podstavce vycházela jeho ramena.

7:34  Tolikéž čtyři raménka na čtyřech úhlech podstavku každého, z něhož ta raménka vynikala.

7:34  Nam et humeruli illi quatuor per singulos angulos basis unius, ex ipsa basi fusiles et conjuncti erant.

7:35  And on the top of the base, there was a round compass of half a cubit, so wrought that the laver might be set thereon, having its gravings, and divers sculptures of itself.

7:35  And in the top of the base was there a round compass of half a cubit high: and on the top of the base the ledges thereof and the borders thereof were of the same.

7:35  Nahoře měl stojan dokola obrubu půl lokte vysokou a držadla spojená s lištami.

7:35  Na vrcholu měl stojan kolem dokola půl lokte hlubokou obrubu. K vrcholu stojanu byla připevněna držadla a postranice.

7:35  Navrchu byl podstavec půl loktu vysoký a dokola okrouhlý; navrchu podstavce z něj vycházely jeho podpěry a postranice.

7:35  Na vrchu pak podstavku byl sloupek na půl lokte zvýší, okrouhlý vůkol, a na vrchu sloupku toho byli krajové vypuštění, a lištování na nich.

7:35  In summitate autem basis erat quædam rotunditas dimidii cubiti, ita fabrefacta ut luter desuper posset imponi, habens cælaturas suas, variasque sculpturas ex semetipsa.

7:36  He engraved also in those plates, which were of brass, and in the corners, cherubims, and lions, and palm trees, in likeness of a man standing, so that they seemed not to be engraven, but added round about.

7:36  For on the plates of the ledges thereof, and on the borders thereof, he graved cherubims, lions, and palm trees, according to the proportion of every one, and additions round about.

7:36  Na plochy držadel a lišt vyryl cheruby, lvy a palmy na každé volné místo a věnce kolem.

7:36  Plochy držadel i postranic pokryl na každém volném místě rytinami cherubů, lvů a palem a kolem dokola je vroubily věnce.

7:36  Na plochy podpěr a na postranice vyryl cheruby, lvy a palmové ozdoby podle volného místa na každé a okolo věnce.

7:36  I zdělal řezby na dskách po krajích jejich, a po lištování jejich, cherubíny, lvy a palmoví, jedno podlé druhého po obrubě všudy vůkol.

7:36  Sculpsit quoque in tabulatis illis quæ erant ex ære, et in angulis, cherubim, et leones, et palmas, quasi in similitudinem hominis stantis, ut non cælata, sed apposita per circuitum viderentur.

7:37  After this manner, he made ten bases, of one casting and measure, and the like graving.

7:37  After this manner he made the ten bases: all of them had one casting, one measure, and one size.

7:37  Všech deset stojanů udělal týmž způsobem: všechny byly jednotně odlity, měly jednotnou míru a jednotný tvar.

7:37  Takto vyrobil deset stojanů. Všechny byly stejně odlité, stejných rozměrů a stejného tvaru.

7:37  Takto udělal deset podstavců. Všechny byly ⌈stejně odlité,⌉ měly stejný rozměr a stejný tvar.

7:37  Na ten způsob udělal deset podstavků jednostejným slitím, na jednostejnou míru, a jednostejná řezba na všech byla.

7:37  In hunc modum fecit decem bases, fusura una, et mensura, sculpturaque consimili.

7:38  He made also ten lavers of brass: one laver contained four bates, and was of four cubits: and upon every base, in all ten, he put as many lavers.

7:38  Then made he ten lavers of brass: one laver contained forty baths: and every laver was four cubits: and upon every one of the ten bases one laver.

7:38  Udělal také deset bronzových nádrží. Každá nádrž měla obsah čtyřicet batůa v průměru měla čtyři lokte. Na každém z deseti stojanů byla jedna nádrž.

7:38  Vyrobil také deset bronzových umyvadel, každé o objemu 40 batů. Každé umyvadlo měřilo 4 lokte a spočívalo na jednom z deseti stojanů.

7:38  Udělal též deset bronzových nádrží. Každá nádrž pojala čtyřicet batů. Každá nádrž měla čtyři lokte. Každá nádrž byla na jednom z deseti podstavců.

7:38  Udělal také deset umyvadel měděných. Čtyřidceti měr bralo v se jedno umyvadlo; čtyř loket bylo to každé umyvadlo, jedno umyvadlo na jednom podstavku, a tak na desíti podstavcích.

7:38  Fecit quoque decem luteres æneos : quadraginta batos capiebat luter unus, eratque quatuor cubitorum : singulos quoque luteres per singulas, id est, decem bases, posuit.

7:39  And he set the ten bases, five on the right side of the temple, and five on the left: and the sea he put on the right side of the temple, over against the east southward.

7:39  And he put five bases on the right side of the house, and five on the left side of the house: and he set the sea on the right side of the house eastward over against the south.

7:39  Pět stojanů postavil při pravé straně domu a pět při levé; moře postavil po pravé straně domu k jihovýchodu.

7:39  Pět stojanů postavil po pravé straně chrámu a pět po levé. Moře postavil po pravé straně v jihovýchodním rohu.

7:39  Pět podstavců dal na pravou stranu domu a pět na levou stranu domu. Moře dal na pravou stranu domu, z jihovýchodu.

7:39  I postavil podstavků pět po pravé straně domu, a pět po levé straně domu, moře pak postavil na pravé straně domu, k východu na poledne.

7:39  Et constituit decem bases, quinque ad dexteram partem templi, et quinque ad sinistram : mare autem posuit ad dexteram partem templi contra orientem ad meridiem.

7:40  And Hiram made cauldrons, and shovels, and basins, and finished all the work of king Solomon in the temple of the Lord.

7:40  And Hiram made the lavers, and the shovels, and the basons. So Hiram made an end of doing all the work that he made king Solomon for the house of the Lord:

7:40  Chíram také udělal kotlíky, lopaty a kropenky. Tak dokončil Chíram veškerou práci, kterou dělal králi Šalomounovi pro Hospodinův dům:

7:40  Dále Churam vyrobil kotlíky, lopatky a mísy. Tak Churam završil veškeré dílo, které pro krále Šalomouna konal na Hospodinově chrámu:

7:40  Chíram též udělal nádrže, lopaty a misky. Tak Chíram dodělal všechnu práci, kterou konal pro krále Šalomouna na Hospodinově domě:

7:40  Nadělav tedy Chíram umyvadel, a lopat a kotlíků, dokonal všecko dílo, kteréž dělal králi Šalomounovi k domu Hospodinovu:

7:40  Fecit ergo Hiram lebetes, et scutras, et hamulas, et perfecit omne opus regis Salomonis in templo Domini.

7:41  The two pillars and the two cords of the chapiters, upon the chapiters of the pillars: and the two networks, to cover the two cords, that were upon the top of the pillars.

7:41  The two pillars, and the two bowls of the chapiters that were on the top of the two pillars; and the two networks, to cover the two bowls of the chapiters which were upon the top of the pillars;

7:41  dva sloupy a kulovité hlavice na vrchol obou sloupů, dvoje mřížování, aby obě kulovité hlavice na vrcholu sloupů přikrývalo,

7:41  dva sloupy, dvě kulovité hlavice na vrcholech sloupů, dvoje mřížování pokrývající obě kulovité hlavice na vrcholech sloupů,

7:41  Dva sloupy a kulovité hlavice, které byly na vrcholu obou sloupů, dvoje mřížování, aby zakrývalo obě kulovité hlavice, které byly na vrcholu sloupů;

7:41  Dva sloupy a makovice okrouhlé, kteréž byly na vrchu dvou sloupů, a mřežování dvoje, aby přikrývalo ty dvě makovice okrouhlé, kteréž byly na vrchu sloupů;

7:41  Columnas duas, et funiculos capitellorum super capitella columnarum duos : et retiacula duo, ut operirent duos funiculos qui erant super capita columnarum.

7:42  And four hundred pomegranates for the two networks: two rows of pomegranates for each network, to cover the cords of the chapiters, which were upon the tops of the pillars.

7:42  And four hundred pomegranates for the two networks, even two rows of pomegranates for one network, to cover the two bowls of the chapiters that were upon the pillars;

7:42  čtyři sta granátových jablek k obojímu mřížování, po dvou řadách granátových jablek na jedno mřížování, aby obě kulovité hlavice na sloupech přikrývaly,

7:42  čtyři sta granátových jablek ke dvěma mřížováním (dvě řady granátových jablek ke každému mřížování pokrývajícímu obě kulovité hlavice sloupů),

7:42  čtyři sta granátových jablek pro dvoje mřížování, dvě řady granátových jablek pro jedno mřížování, aby zakrývaly obě kulovité hlavice, které byly na vrchu sloupů;

7:42  A jablek zrnatých čtyři sta na dvojím mřežování; dva řady jablek zrnatých byly na mřežování jednom, aby přikrývaly dvě makovice okrouhlé, kteréž byly na vrchu sloupů;

7:42  Et malogranata quadringenta in duobus retiaculis : duos versus malogranatorum in retiaculis singulis, ad operiendos funiculos capitellorum qui erant super capita columnarum.

7:43  And the ten bases, and the ten lavers on the bases.

7:43  And the ten bases, and ten lavers on the bases;

7:43  dále deset stojanů a deset nádrží na stojany,

7:43  deset podstavců, deset umyvadel na podstavce,

7:43  deset podstavců a deset nádrží na podstavce;

7:43  Tolikéž podstavků deset, a umyvadel deset na podstavcích;

7:43  Et bases decem, et luteres decem super bases.

7:44  And one sea, and twelve oxen under the sea.

7:44  And one sea, and twelve oxen under the sea;

7:44  jedno moře a dvanáct býků jako podstavce pod moře,

7:44  jedno Moře, dvanáct býků nesoucích Moře,

7:44  jedno moře a dvanáct býků pod moře;

7:44  A moře jedno a volů dvanácte pod mořem;

7:44  Et mare unum, et boves duodecim subter mare.

7:45  And the cauldrons, and the shovels, and the basins. All the vessels that Hiram made for king Solomon, for the house of the Lord, were of fine brass.

7:45  And the pots, and the shovels, and the basons: and all these vessels, which Hiram made to king Solomon for the house of the Lord, were of bright brass.

7:45  i hrnce, lopaty a kropenky a všechny ty předměty, které udělal Chíram králi Šalomounovi pro Hospodinův dům; byly z leštěného bronzu.

7:45  kotlíky, lopatky a mísy. Všechny předměty, které Churam zhotovil králi Šalomounovi pro Hospodinův chrám, byly z leštěného bronzu.

7:45  hrnce, lopaty a misky. Všechny tyto předměty, které Chíram dělal pro krále Šalomouna na Hospodinově domě, byly z leštěného bronzu.

7:45  Též hrnce a lopaty, a kotlíky. A všecko nádobí, kteréhož nadělal Chíram králi Šalomounovi do domu Hospodinova, bylo z mědi pulerované.

7:45  Et lebetes, et scutras, et hamulas, omnia vasa quæ fecit Hiram regi Salomoni in domo Domini, de auricalco erant.

7:46  In the plains of the Jordan, did the king cast them in a clay ground, between Socoth and Sartham.

7:46  In the plain of Jordan did the king cast them, in the clay ground between Succoth and Zarthan.

7:46  Král je dal odlévat v jordánském okrsku mezi Sukótem a Saretanem do forem v zemi.

7:46  Král je nechal odlévat na jordánské rovině v jílovité půdě mezi Sukotem a Caretánem.

7:46  Král je odlil ve slévárně v Jordánské rovině mezi Sukótem a Saretánem.

7:46  Ty věci na rovinách Jordánských slíval král v jilovaté zemi, mezi Sochot a Sartan.

7:46  In campestri regione Jordanis fudit ea rex in argillosa terra, inter Sochoth et Sarthan.

7:47  And Solomon placed all the vessels: but for its exceeding great multitude the brass could not be weighed.

7:47  And Solomon left all the vessels unweighed, because they were exceeding many: neither was the weight of the brass found out.

7:47  Šalomoun upustil od vážení všech předmětů, protože jich bylo převeliké množství; na váhu mědi se nehledělo.

7:47  Bylo jich dohromady tolik, že je Šalomoun kvůli tomu množství ani nevážil. Váha bronzu nebyla nikdy zjištěna.

7:47  Šalomoun nechal všechny předměty nezvážené, protože jich bylo převeliké množství. Váha bronzu se nedala zjistit.

7:47  Zanechal pak Šalomoun vážení všeho nádobí, pro množství veliké není vyhledáváno váhy mědi.

7:47  Et posuit Salomon omnia vasa : propter multitudinem autem nimiam non erat pondus æris.

7:48  And Solomon made all the vessels for the house of the Lord: the altar of gold, and the table of gold, upon which the loaves of proposition should be set:

7:48  And Solomon made all the vessels that pertained unto the house of the Lord: the altar of gold, and the table of gold, whereupon the shewbread was,

7:48  Šalomoun tedy udělal všechny předměty, které byly pro Hospodinův dům: zlatý oltář a zlatý stůl, na nějž se kladl předkladný chléb,

7:48  Šalomoun také nechal zhotovit veškeré vybavení pro Hospodinův chrám: zlatý oltář, zlatý stůl pro chleby předložení,

7:48  Šalomoun udělal všechny předměty, které byly v Hospodinově domě: Zlatý oltář a zlatý stůl, na kterém byl předkladný chléb,

7:48  Nadělal také Šalomoun všeho jiného nádobí do domu Hospodinova: Oltář zlatý a stůl zlatý, na němž byli chlebové předložení,

7:48  Fecitque Salomon omnia vasa in domo Domini : altare aureum, et mensam super quam ponerentur panes propositionis, auream :

7:49  And the golden candlesticks, five on the right hand, and five on the left, over against the oracle, of pure gold: and the flowers like lilies, and the lamps over them of gold: and golden snuffers,

7:49  And the candlesticks of pure gold, five on the right side, and five on the left, before the oracle, with the flowers, and the lamps, and the tongs of gold,

7:49  svícny potažené lístkovým zlatem, pět napravo a pět nalevo před svatostánkem, jejich květy, kahánky a kleště na knoty ze zlata,

7:49  pět svícnů z ryzího zlata napravo a pět nalevo před svatostánek, k nim květy, kahany a kleště ze zlata,

7:49  svícny z čistého zlata -- pět napravo a pět nalevo před svatyní, květy, lampy a kleště ze zlata

7:49  A svícnů pět na pravé a pět na levé straně před svatyní svatých z zlata nejčistšího, též květy a lampy i utěradla z zlata,

7:49  et candelabra aurea, quinque ad dexteram, et quinque ad sinistram contra oraculum, ex auro puro : et quasi lilii flores, et lucernas desuper aureas : et forcipes aureos,

7:50  And pots, and fleshhooks, and bowls, and mortars, and censers, of most pure gold: and the hinges for the doors of the inner house of the holy of holies, and for the doors of the house of the temple, were of gold.

7:50  And the bowls, and the snuffers, and the basons, and the spoons, and the censers of pure gold; and the hinges of gold, both for the doors of the inner house, the most holy place, and for the doors of the house, to wit, of the temple.

7:50  misky, nože, kropenky, číše a pánve potažené lístkovým zlatem; zlaté byly i stěžeje ke dveřím velesvatyně uvnitř domu a ke dveřím hlavní chrámové lodi.

7:50  misky, kratiknoty, nádobky, pohárky a pánvice z ryzího zlata a zlaté panty ke dveřím do nejsvětější svatyně v nejvnitřnější části chrámu i ke dveřím do chrámové lodi.

7:50  číše, nůžky na knoty, misky, kadidlové pánvičky a pánvičky na uhlíky z čistého zlata; i zlaté čepy pro dveře vnitřního domu, nejsvětějšího místa, a pro dveře chrámového domu.

7:50  I báně a žaltáře, kotlíky, kadidlnice a nádoby k oharkům z zlata čistého, i panty zlaté ke dveřím domu vnitřního, totiž svatyně svatých, a ke dveřím chrámovým.

7:50  et hydrias, et fuscinulas, et phialas, et mortariola, et thuribula, de auro purissimo : et cardines ostiorum domus interioris Sancti sanctorum, et ostiorum domus templi, ex auro erant.

7:51  And Solomon finished all the work that he made in the house of the Lord, and brought in the things that David, his father, had dedicated, the silver and the gold, and the vessels, and laid them up in the treasures of the house of the Lord.

7:51  So was ended all the work that king Solomon made for the house of the Lord. And Solomon brought in the things which David his father had dedicated; even the silver, and the gold, and the vessels, did he put among the treasures of the house of the Lord.

7:51  Tak byla ukončena všechna práce, kterou vykonal král Šalomoun pro Hospodinův dům. Šalomoun tam pak vnesl svaté dary svého otce Davida; stříbrné a zlaté i ostatní předměty uložil mezi poklady Hospodinova domu.

7:51  Tak bylo završeno veškeré dílo, které král Šalomoun konal na Hospodinově chrámu. Šalomoun pak přinesl zasvěcenou kořist svého otce Davida, totiž stříbro, zlato a další předměty, a uložil je do pokladnice Hospodinova chrámu.

7:51  Tak byla dokončena všechna práce, kterou král Šalomoun dělal na Hospodinově domě. Pak Šalomoun přinesl svaté věci svého otce Davida -- stříbro, zlato a předměty -- a dal je do pokladnic Hospodinova domu.

7:51  A tak dokonáno jest všecko dílo, kteréž dělal král Šalomoun k domu Hospodinovu, a vnesl tam Šalomoun věci posvěcené od Davida otce svého, stříbro a zlato i nádobí, složiv je mezi poklady domu Hospodinova.

7:51  Et perfecit omne opus quod faciebat Salomon in domo Domini, et intulit quæ sanctificaverat David pater suus, argentum, et aurum, et vasa, reposuitque in thesauris domus Domini.

Chapter 8

8:1  Then all the ancients of Israel, with the princes of the tribes, and the heads of the families of the children of Israel, were assembled to king Solomon, in Jerusalem: that they might carry the ark of the covenant of the Lord, out of the city of David, that is, out of Sion.

8:1  Then Solomon assembled the elders of Israel, and all the heads of the tribes, the chief of the fathers of the children of Israel, unto king Solomon in Jerusalem, that they might bring up the ark of the covenant of the Lord out of the city of David, which is Zion.

8:1  Tehdy Šalomoun svolal k sobě do Jeruzaléma shromáždění izraelských starších, všechny představitele dvanácti pokolení a předáky izraelských rodů, aby vynesli schránu Hospodinovy smlouvy z Města Davidova, totiž ze Sijónu.

8:1  Tehdy Šalomoun shromáždil k sobě do Jeruzaléma všechny stařešiny Izraele, kmenové náčelníky a vůdce izraelských rodů, aby přenesli Truhlu Hospodinovy smlouvy ze Sionu, z Města Davidova.

8:1  Potom svolal Šalomoun izraelské starší, všechny vůdce pokolení a předáky rodů synů Izraele ke králi Šalomounovi do Jeruzaléma, aby přenesli truhlu Hospodinovy smlouvy z Města Davidova, to je ze Sijónu.

8:1  Tedy shromáždil Šalomoun k sobě do Jeruzaléma starší lidu Izraelského, a všecky přední z pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova, jenž jest Sion.

8:1  Tunc congregati sunt omnes majores natu Israël cum principibus tribuum, et duces familiarum filiorum Israël, ad regem Salomonem in Jerusalem, ut deferrent arcam fœderis Domini de civitate David, id est, de Sion.

8:2  And all Israel assembled themselves to king Solomon, on the festival day, in the month of Ethanim, the same is the seventh month.

8:2  And all the men of Israel assembled themselves unto king Solomon at the feast in the month Ethanim, which is the seventh month.

8:2  Ke králi Šalomounovi se shromáždili všichni izraelští muži ve svátek v měsíci etanímu, což je sedmý měsíc.

8:2  Všichni izraelští muži se tedy shromáždili ke králi Šalomounovi o svátcích v měsíci etanim, což je sedmý měsíc.

8:2  Shromáždili se tedy ke králi Šalomounovi všichni izraelští muži ve svátek v měsíci etanímu, to je v měsíci sedmém.

8:2  I sešli se k králi Šalomounovi všickni muži Izraelští měsíce Etanim, v čas slavnosti; a ten měsíc jest sedmý.

8:2  Convenitque ad regem Salomonem universus Israël in mense Ethanim, in solemni die : ipse est mensis septimus.

8:3  And all the ancients of Israel came, and the priests took up the ark,

8:3  And all the elders of Israel came, and the priests took up the ark.

8:3  Když všichni izraelští starší přišli, zvedli kněží schránu

8:3  Když přišli všichni izraelští stařešinové, kněží zvedli Truhlu Hospodinovu

8:3  Když přišli všichni izraelští starší, kněží vzali truhlu

8:3  A když přišli všickni starší Izraelští, vzali kněží truhlu.

8:3  Veneruntque cuncti senes de Israël, et tulerunt arcam sacerdotes,

8:4  And carried the ark of the Lord, and the tabernacle of the covenant, and all the vessels of the sanctuary, that were in the tabernacle: and the priests and the Levites carried them.

8:4  And they brought up the ark of the Lord, and the tabernacle of the congregation, and all the holy vessels that were in the tabernacle, even those did the priests and the Levites bring up.

8:4  a vynesli nahoru schránu Hospodinovu a stan setkávání i všechny svaté předměty, které byly ve stanu; to vše vynesli kněží a lévijci.

8:4  a vynesli ji i Stan setkávání se vším jeho posvátným vybavením. Zatímco to kněží a levité vynášeli,

8:4  a přenesli Hospodinovu truhlu. Stan setkávání a všechny svaté předměty, které byly ve stanu, přenesli kněží a lévité.

8:4  I přenesli truhlu Hospodinovu a stánek úmluvy, i všecka nádobí posvátná, kteráž byla v stánku; a tak přenesli to kněží a Levítové.

8:4  et portaverunt arcam Domini, et tabernaculum fœderis, et omnia vasa sanctuarii quæ erant in tabernaculo : et ferebant ea sacerdotes et Levitæ.

8:5  And king Solomon, and all the multitude of Israel, that were assembled unto him, went with him before the ark, and they sacrificed sheep and oxen, that could not be counted or numbered.

8:5  And king Solomon, and all the congregation of Israel, that were assembled unto him, were with him before the ark, sacrificing sheep and oxen, that could not be told nor numbered for multitude.

8:5  Král Šalomoun a s ním celá izraelská pospolitost, která se kolem něho před schránu sešla, obětovali tolik bravu a skotu, že nemohl být pro množství spočítán ani sečten.

8:5  král Šalomoun s celým shromážděním Izraele, jež se k němu dostavilo před Truhlu, obětoval tolik bravu i skotu, že nešlo spočítat ani sledovat, kolik ho bylo.

8:5  Král Šalomoun a celá pospolitost Izraele, která se k němu sešla, byli s ním před truhlou a obětovali brav a skot, který nemohl být pro množství spočítán ani sečten.

8:5  Král pak Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali s ním před truhlou ovce i voly, kteříž ani popisováni ani počítáni nebyli pro množství.

8:5  Rex autem Salomon, et omnis multitudo Israël quæ convenerat ad eum, gradiebatur cum illo ante arcam, et immolabant oves et boves absque æstimatione et numero.

8:6  And the priests brought in the ark of the covenant of the Lord into its place, into the oracle of the temple, into the holy of holies, under the wings of the cherubims.

8:6  And the priests brought in the ark of the covenant of the Lord unto his place, into the oracle of the house, to the most holy place, even under the wings of the cherubims.

8:6  Kněží vnesli schránu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatostánku domu, do velesvatyně, pod křídla cherubů.

8:6  Kněží pak vnesli Truhlu Hospodinovy smlouvy na její místo do chrámového svatostánku, do nejsvětější svatyně pod křídla cherubů.

8:6  Kněží přinesli truhlu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatyně domu, na nejsvětější místo, pod křídla cherubů.

8:6  I vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do vnitřního domu, totiž do svatyně svatých pod křídla cherubínů.

8:6  Et intulerunt sacerdotes arcam fœderis Domini in locum suum, in oraculum templi, in Sanctum sanctorum, subter alas cherubim.

8:7  For the cherubims spread forth their wings over the place of the ark, and covered the ark, and the staves thereof above.

8:7  For the cherubims spread forth their two wings over the place of the ark, and the cherubims covered the ark and the staves thereof above.

8:7  Cherubové totiž rozprostírali křídla k místu, kde byla schrána, takže cherubové zakrývali shora schránu i její tyče.

8:7  Cherubové totiž rozprostírali svá křídla nad Truhlou, takže svrchu přikrývali Truhlu i její tyče.

8:7  Protože cherubové měli křídla roztažená nad místem truhly, zahalovali cherubové odshora truhlu i její tyče.

8:7  Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu.

8:7  Siquidem cherubim expandebant alas super locum arcæ, et protegebant arcam, et vectes ejus desuper.

8:8  And whereas the staves stood out, the ends of them were seen without, in the sanctuary before the oracle, but were not seen farther out, and there they have been unto this day.

8:8  And they drew out the staves, that the ends of the staves were seen out in the holy place before the oracle, and they were not seen without: and there they are unto this day.

8:8  Tyče však byly tak dlouhé, že jejich konce bylo vidět ze svatyně před svatostánkem, avšak zvenčí viditelné nebyly; jsou tam až dodnes.

8:8  Ty byly tak dlouhé, že jejich konce bylo vidět ze svatyně před svatostánkem. Zvenku je ovšem vidět nebylo. Jsou tam až dodnes.

8:8  Tyče byly dlouhé, takže konce tyčí byly vidět ze svatého místa před svatyní, ale nebyly vidět ven. Jsou tam až dodnes.

8:8  A povytáhli sochorů, tak že vidíni byli koncové jejich v svatyni k předku svatyně svatých, avšak vně nebylo jich viděti; a byli tam až do tohoto dne.

8:8  Cumque eminerent vectes, et apparerent summitates eorum foris sanctuarium ante oraculum, non apparebant ultra extrinsecus, qui et fuerunt ibi usque in præsentem diem.

8:9  Now in the ark there was nothing else but the two tables of stone, which Moses put there at Horeb, when the Lord made a covenant with the children of Israel, when they came out of the land of Egypt.

8:9  There was nothing in the ark save the two tables of stone, which Moses put there at Horeb, when the Lord made a covenant with the children of Israel, when they came out of the land of Egypt.

8:9  Ve schráně nebylo nic než dvě kamenné desky, které tam uložil Mojžíš na Chorébu, kde Hospodin uzavřel smlouvu s Izraelci, když vyšli z egyptské země.

8:9  V Truhle nebylo nic než dvě kamenné desky, které tam uložil Mojžíš na Orébu, když Hospodin se syny Izraele uzavřel smlouvu po jejich odchodu z Egypta.

8:9  V truhle ⌈byly pouze⌉ dvě kamenné desky, které tam uložil Mojžíš na Chorébu, když Hospodin uzavřel smlouvu se syny Izraele potom, co vyšli z egyptské země.

8:9  Nic nebylo v truhle kromě dvou tabulí kamenných, kteréž tam složil Mojžíš na Orébě, když všel Hospodin v smlouvu s syny Izraelskými, a oni šli z země Egyptské.

8:9  In arca autem non erat aliud nisi duæ tabulæ lapideæ quas posuerat in ea Moyses in Horeb, quando pepigit Dominus fœdus cum filiis Israël, cum egrederentur de terra Ægypti.

8:10  And it came to pass, when the priests were come out of the sanctuary, that a cloud filled the house of the Lord,

8:10  And it came to pass, when the priests were come out of the holy place, that the cloud filled the house of the Lord,

8:10  Když kněží vycházeli ze svatyně, naplnil Hospodinův dům oblak,

8:10  Když potom kněží vycházeli ze svatyně, naplnil Hospodinův chrám oblak.

8:10  I stalo se, že když kněží vyšli ze svatého místa, naplnil Hospodinův dům oblak,

8:10  I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Hospodinův,

8:10  Factum est autem cum exissent sacerdotes de sanctuario, nebula implevit domum Domini,

8:11  And the priests could not stand to minister because of the cloud: for the glory of the Lord had filled the house of the Lord.

8:11  So that the priests could not stand to minister because of the cloud: for the glory of the Lord had filled the house of the Lord.

8:11  takže kněží kvůli tomu oblaku nemohli konat službu, neboť Hospodinův dům naplnila Hospodinova sláva.

8:11  Kněží se kvůli tomu oblaku nemohli postavit ke službě, protože Hospodinův chrám naplnila Hospodinova sláva.

8:11  takže kněží nemohli stát a sloužit kvůli oblaku, protože Hospodinova sláva naplnila Hospodinův dům.

8:11  Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův.

8:11  et non poterant sacerdotes stare et ministrare propter nebulam : impleverat enim gloria Domini domum Domini.

8:12  Then Solomon said: The Lord said that he would dwell in a cloud.

8:12  Then spake Solomon, The Lord said that he would dwell in the thick darkness.

8:12  Tehdy Šalomoun řekl: „Hospodin praví, že bude přebývat v mrákotě.

8:12  Tehdy Šalomoun prohlásil: „‚Zůstávám v mračnu,‘ pravil Hospodin.

8:12  Tehdy Šalomoun řekl: Hospodin pravil, že bude přebývat v husté temnotě.

8:12  Tedy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.

8:12  Tunc ait Salomon : Dominus dixit ut habitaret in nebula.

8:13  Building, I have built a house for thy dwelling, to be thy most firm throne for ever.

8:13  I have surely built thee an house to dwell in, a settled place for thee to abide in for ever.

8:13  Vybudoval jsem ti sídlo, kde budeš přebývat, vznešené obydlí, po všechny věky.“

8:13  Já jsem ti ale postavil chrám vznešený, místo, kde bys bydlel už navěky!“

8:13  Postavil jsem ti dům k přebývání, sídlo, kde bys pobýval navěky.

8:13  Jižť jsem vystavěl dům k přebývání tvému, místo, v němž bys přebýval na věky.

8:13  Ædificans ædificavi domum in habitaculum tuum : firmissimum solium tuum in sempiternum.

8:14  And the king turned his face, and blessed all the assembly of Israel: for all the assembly of Israel stood.

8:14  And the king turned his face about, and blessed all the congregation of Israel: (and all the congregation of Israel stood;)

8:14  Pak se král obrátil a žehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele přitom stálo.

8:14  Potom se král otočil a požehnal celému stojícímu shromáždění Izraele:

8:14  Pak se král obrátil a požehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele stálo.

8:14  A obrátiv král tvář svou, požehnání dával všemu shromáždění Izraelskému, všecko pak shromáždění Izraelské stálo.

8:14  Convertitque rex faciem suam, et benedixit omni ecclesiæ Israël : omnia enim ecclesia Israël stabat.

8:15  And Solomon said: Blessed be the Lord the God of Israel, who spoke with his mouth to David, my father, and with his own hands hath accomplished it, saying:

8:15  And he said, Blessed be the Lord God of Israel, which spake with his mouth unto David my father, and hath with his hand fulfilled it, saying,

8:15  Řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který vlastními ústy mluvil k mému otci Davidovi a vlastní rukou naplnil, co řekl:

8:15  „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který vlastními ústy mluvil k mému otci Davidovi a vlastní rukou naplnil, co řekl:

8:15  Řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který svými ústy promluvil k mému otci Davidovi a svou rukou to naplnil. Řekl:

8:15  A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a skutečně naplnil to, řka:

8:15  Et ait Salomon : Benedictus Dominus Deus Israël, qui locutus est ore suo ad David patrem meum, et in manibus ejus perfecit, dicens :

8:16  Since the day that I brought my people Israel, out of Egypt, I chose no city out of all the tribes of Israel, for a house to be built, that my name might be there: but I chose David to be over my people Israel.

8:16  Since the day that I brought forth my people Israel out of Egypt, I chose no city out of all the tribes of Israel to build an house, that my name might be therein; but I chose David to be over my people Israel.

8:16  ‚Ode dne, kdy jsem vyvedl Izraele, svůj lid, z Egypta, nevyvolil jsem v žádném z izraelských kmenů město k vybudování domu, aby tam dlelo mé jméno. Ale vyvolil jsem Davida, aby byl nad Izraelem, mým lidem.‘

8:16  ‚Ode dne, kdy jsem svůj lid Izrael vyvedl z Egypta, jsem ze žádného izraelského kmene nevyvolil město k postavení chrámu, v němž by zůstávalo mé jméno. Vyvolil jsem však Davida, aby vedl Izrael.‘

8:16  Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid Izrael z Egypta, jsem nevyvolil žádné město ze všech izraelských kmenů pro stavbu domu, aby tam přebývalo mé jméno, ale vyvolil jsem Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem.

8:16  Od toho dne, kteréhož jsem vyvedl lid svůj Izraelský z Egypta, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení v něm domu, kdež by přebývalo jméno mé, ale Davida jsem vyvolil, aby spravoval lid můj Izraelský.

8:16  A die qua eduxi populum meum Israël de Ægypto, non elegi civitatem de universis tribubus Israël, ut ædificaretur domus, et esset nomen meum ibi : sed elegi David ut esset super populum meum Israël.

8:17  And David, my father, would have built a house to the name of the Lord, the God of Israel:

8:17  And it was in the heart of David my father to build an house for the name of the Lord God of Israel.

8:17  Můj otec David měl v úmyslu vybudovat dům jménu Hospodina, Boha Izraele.

8:17  Můj otec David toužil postavit chrám jménu Hospodina, Boha Izraele.

8:17  ⌈Můj otec David měl na srdci⌉ postavit dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele.

8:17  Uložil tě byl zajisté v srdci svém David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského,

8:17  Voluitque David pater meus ædificare domum nomini Domini Dei Israël :

8:18  And the Lord said to David, my father: Whereas, thou hast thought in thy heart to build a house to my name, thou hast done well in having this same thing in thy mind.

8:18  And the Lord said unto David my father, Whereas it was in thine heart to build an house unto my name, thou didst well that it was in thine heart.

8:18  Hospodin však mému otci Davidovi řekl: ‚Máš sice dobrý úmysl vybudovat mému jménu dům,

8:18  Hospodin mu ale řekl: ‚Je dobře, že chceš mému jménu postavit chrám.

8:18  Hospodin však mému otci Davidovi řekl: Když jsi měl ⌈na srdci⌉ postavit dům pro mé jméno, udělal jsi dobře, že jsi to měl na srdci.

8:18  Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobře jsi učinil, žes to myslil v srdci svém:

8:18  et ait Dominus ad David patrem meum : Quod cogitasti in corde tuo ædificare domum nomini meo, bene fecisti, hoc ipsum mente tractans.

8:19  Nevertheless, thou shalt not build me a house, but thy son, that shall come forth out of thy loins, he shall build a house to my name.

8:19  Nevertheless thou shalt not build the house; but thy son that shall come forth out of thy loins, he shall build the house unto my name.

8:19  avšak ten dům nezbuduješ ty, nýbrž tvůj syn, který vzejde z tvých beder; ten vybuduje dům mému jménu.‘

8:19  Nepostavíš ho však ty, ale tvůj syn, který vzejde ze tvých beder. Ten vystaví chrám mému jménu.‘

8:19  Ty ovšem nepostavíš ten dům, nýbrž tvůj syn, který vzejde z tvých beder, ten postaví dům pro mé jméno.

8:19  A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.

8:19  Verumtamen tu non ædificabis mihi domum, sed filius tuus, qui egredietur de renibus tuis, ipse ædificabit domum nomini meo.

8:20  The Lord hath performed his word which he spoke. And I stand in the room of David, my father, and sit upon the throne of Israel, as the Lord promised: and have built a house to the name of the Lord, the God of Israel.

8:20  And the Lord hath performed his word that he spake, and I am risen up in the room of David my father, and sit on the throne of Israel, as the Lord promised, and have built an house for the name of the Lord God of Israel.

8:20  Hospodin splnil své slovo, které vyřkl. Nastoupil jsem po svém otci Davidovi, dosedl podle Hospodinova slova na izraelský trůn a vybudoval jsem dům jménu Hospodina, Boha Izraele.

8:20  A Hospodin dodržel slovo, které dal. Nastoupil jsem po svém otci Davidovi, usedl jsem na izraelský trůn, jak řekl Hospodin, a postavil jsem chrám jménu Hospodina, Boha Izraele.

8:20  Hospodin naplnil své slovo, které promluvil. Povstal jsem po svém otci Davidovi a usedl jsem na izraelský trůn, jak Hospodin promluvil, a postavil jsem dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele.

8:20  A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského,

8:20  Confirmavit Dominus sermonem suum quem locutus est : stetique pro David patre meo, et sedi super thronum Israël, sicut locutus est Dominus : et ædificavi domum nomini Domini Dei Israël.

8:21  And I have set there a place for the ark, wherein is the covenant of the Lord, which he made with our fathers, when they came out of the land of Egypt.

8:21  And I have set there a place for the ark, wherein is the covenant of the Lord, which he made with our fathers, when he brought them out of the land of Egypt.

8:21  Připravil jsem tam místo pro schránu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel s našimi otci, když je vyvedl z egyptské země.“

8:21  V něm jsem připravil místo pro Truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel s našimi otci, když je vyvedl z Egypta.“

8:21  A nachystal jsem tam místo pro truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel s našimi otci, když je vyvedl z egyptské země.

8:21  A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské.

8:21  Et constitui ibi locum arcæ in qua fœdus Domini est, quod percussit cum patribus nostris quando egressi sunt de terra Ægypti.

8:22  And Solomon stood before the altar of the Lord, in the sight of the assembly of Israel, and spread forth his hands towards heaven,

8:22  And Solomon stood before the altar of the Lord in the presence of all the congregation of Israel, and spread forth his hands toward heaven:

8:22  Pak se Šalomoun v přítomnosti celého shromáždění Izraele postavil před Hospodinův oltář, rozprostřel dlaně k nebi

8:22  Poté se Šalomoun postavil před Hospodinův oltář. Před očima celého izraelského shromáždění vztáhl ruce k nebi

8:22  Nato se Šalomoun před celým shromážděním Izraele postavil před Hospodinův oltář, vztáhl své dlaně k nebesům

8:22  Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,

8:22  Stetit autem Salomon ante altare Domini in conspectu ecclesiæ Israël, et expandit manus suas in cælum,

8:23  And said: Lord God of Israel, there is no God like thee, in heaven above, or on the earth beneath: who keepest covenant and mercy with thy servants, that have walked before thee with all their heart:

8:23  And he said, Lord God of Israel, there is no God like thee, in heaven above, or on earth beneath, who keepest covenant and mercy with thy servants that walk before thee with all their heart:

8:23  a řekl: „Hospodine, Bože Izraele, není Boha tobě podobného nahoře na nebi ani dole na zemi. Ty zachováváš smlouvu a milosrdenství svým služebníkům, kteří chodí před tebou celým srdcem.

8:23  a řekl: „Hospodine, Bože Izraele! Nahoře na nebi ani dole na zemi není bůh podobný tobě, jenž by zachovával smlouvu a milosrdenství svým služebníkům, kteří před tebou žijí s oddaným srdcem.

8:23  a řekl: Hospodine, Bože Izraele, není Bůh jako ty nahoře na nebesích ani dole na zemi, který zachovává smlouvu a milosrdenství svým otrokům, kteří chodí před tebou celým svým srdcem.

8:23  A řekl: Hospodine, Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi svrchu, ani na zemi dole, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,

8:23  et ait : Domine Deus Israël, non est similis tui deus in cælo desuper, et super terram deorsum : qui custodis pactum et misericordiam servis tuis qui ambulant coram te in toto corde suo.

8:24  Who hast kept with thy servant David, my father, what thou hast promised him: with thy mouth thou didst speak, and with thy hands thou hast performed, as this day proveth.

8:24  Who hast kept with thy servant David my father that thou promisedst him: thou spakest also with thy mouth, and hast fulfilled it with thine hand, as it is this day.

8:24  Ty jsi zachoval svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil. Vlastními ústy jsi přislíbil a vlastní rukou jsi to naplnil, jak je dnes zřejmé.

8:24  Svému služebníku Davidovi, mému otci, jsi dodržel svůj slib. Vlastními ústy jsi promluvil a vlastní rukou jsi to, jak vidíme, splnil.

8:24  Ty jsi zachoval svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl; promluvil jsi svými ústy a svou rukou jsi to naplnil, jak je tomu dnes.

8:24  Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, co jsi mluvil jemu; nebo jsi mluvil ústy svými, a skutečně jsi to naplnil, jakož se dnes vidí.

8:24  Qui custodisti servo tuo David patri meo quæ locutus es ei : ore locutus es, et manibus perfecisti, ut hæc dies probat.

8:25  Now, therefore, O Lord God of Israel, keep with thy servant David, my father, what thou hast spoken to him, saying: There shall not be taken away of thee a man in my sight, to sit on the throne of Israel: yet so that thy children take heed to their way, that they walk before me as thou hast walked in my sight.

8:25  Therefore now, Lord God of Israel, keep with thy servant David my father that thou promisedst him, saying, There shall not fail thee a man in my sight to sit on the throne of Israel; so that thy children take heed to their way, that they walk before me as thou hast walked before me.

8:25  Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil slovy: ‚Nebude přede mnou vyhlazen následník z tvého rodu, jenž bude sedět na izraelském trůnu, budou-li ovšem tvoji synové dbát na svou cestu, aby přede mnou chodili, jako jsi chodil přede mnou ty.‘

8:25  Nuže, Hospodine, Bože Izraele, dodrž, co jsi slíbil, když jsi svému služebníku Davidovi, mému otci, řekl: ‚Postarám se, aby na izraelském trůnu nikdy nechyběl tvůj potomek, budou-li jen tví synové dbát na svou cestu a žít přede mnou, jako jsi přede mnou žil ty.‘

8:25  Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl: Nebude ti vyhlazen přede mnou ten, kdo by seděl na izraelském trůnu, pokud ovšem budou tvoji synové dbát na svou cestu a chodit přede mnou tak, jak jsi chodil přede mnou ty.

8:25  Nyní tedy, ó Hospodine, Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, kterýž by seděl na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, aby chodili přede mnou, jakž jsi ty chodil přede mnou.

8:25  Nunc igitur Domine Deus Israël, conserva famulo tuo David patri meo quæ locutus es ei, dicens : Non auferetur de te vir coram me, qui sedeat super thronum Israël : ita tamen si custodierint filii tui viam suam, ut ambulent coram me sicut tu ambulasti in conspectu meo.

8:26  And now, Lord God of Israel, let thy words be established, which thou hast spoken to thy servant David, my father.

8:26  And now, O God of Israel, let thy word, I pray thee, be verified, which thou spakest unto thy servant David my father.

8:26  Nyní tedy, Bože Izraele, nechť se prokáže spolehlivost tvého slova, které jsi promluvil ke svému služebníku, mému otci Davidovi.

8:26  Nyní tedy, Bože Izraele, kéž se prosím potvrdí slovo, které jsi dal svému služebníku Davidovi, mému otci.

8:26  Nyní, Bože Izraele, kéž ⌈se ukáže jako spolehlivé⌉ tvé slovo, které jsi promluvil ke svému otroku, mému otci Davidovi.

8:26  Protož nyní, ó Bože Izraelský, prosím, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému, Davidovi otci mému.

8:26  Et nunc Domine Deus Israël, firmentur verba tua quæ locutus es servo tuo David patri meo.

8:27  Is it then to be thought that God should indeed dwell upon earth? for if heaven, and the heavens of heavens, cannot contain thee, how much less this house which I have built?

8:27  But will God indeed dwell on the earth? behold, the heaven and heaven of heavens cannot contain thee; how much less this house that I have builded?

8:27  Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval?

8:27  Bude snad Bůh opravdu přebývat na zemi? Nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou obsáhnout – čím méně tento chrám, který jsem postavil!

8:27  Což opravdu bude Bůh sídlit na zemi? Vždyť nebesa ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, tím méně tento dům, který jsem postavil.

8:27  (Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes tě neobsahují, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)

8:27  Ergone putandum est quod vere Deus habitet super terram ? si enim cælum, et cæli cælorum, te capere non possunt, quanto magis domus hæc, quam ædificavi ?

8:28  But have regard to the prayer of thy servant, and to his supplications, O Lord, my God: hear the hymn and the prayer, which thy servant prayeth before thee this day:

8:28  Yet have thou respect unto the prayer of thy servant, and to his supplication, O Lord my God, to hearken unto the cry and to the prayer, which thy servant prayeth before thee to day:

8:28  Hospodine, můj Bože, skloň se k modlitbě svého služebníka a k jeho prosbě o smilování a vyslyš lkání a modlitbu, kterou se tvůj služebník před tebou dnes modlí:

8:28  Shlédni však na modlitbu svého služebníka a na jeho prosby, Hospodine, Bože můj; vyslyš toto volání a modlitbu, kterou ti tvůj služebník dnes předkládá.

8:28  A přece pohleď, Hospodine, můj Bože, na modlitbu svého otroka a na jeho úpěnlivou prosbu a vyslyš volání a modlitbu, kterou se dnes tvůj otrok před tebou modlí.

8:28  A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine, Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se dnes před tebou,

8:28  Sed respice ad orationem servi tui, et ad preces ejus, Domine Deus meus : audi hymnum et orationem quam servus tuus orat coram te hodie :

8:29  That thy eyes may be open upon this house, night and day: upon the house of which thou hast said: My name shall be there: that thou mayst hearken to the prayer which thy servant prayeth, in this place to thee:

8:29  That thine eyes may be open toward this house night and day, even toward the place of which thou hast said, My name shall be there: that thou mayest hearken unto the prayer which thy servant shall make toward this place.

8:29  Ať jsou tvé oči upřeny na tento dům v noci i ve dne, na místo, o kterém jsi řekl, že tam bude dlít tvé jméno. Vyslýchej modlitbu, kterou se bude tvůj služebník modlit obrácen k tomuto místu.

8:29  Kéž jsou tvé oči dnem i nocí upřeny k tomuto chrámu, k místu, o němž jsi řekl: ‚Tam bude mé jméno.‘ Kéž nasloucháš modlitbě, již se tvůj služebník bude modlit směrem k tomuto místu.

8:29  Kéž jsou tvé oči otevřené k tomuto domu ⌈nocí i dnem,⌉ k místu, o kterém jsi řekl: Tam bude přebývat mé jméno. Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj otrok bude modlit na tomto místě.

8:29  Aby oči tvé byly otevřené na dům tento v noci i ve dne, na místo toto, o němž jsi řekl: Tuť bude jméno mé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.

8:29  ut sint oculi tui aperti super domum hanc nocte ac die : super domum, de qua dixisti : Erit nomen meum ibi : ut exaudias orationem quam orat in loco isto ad te servus tuus :

8:30  That thou mayst hearken to the supplication of thy servant, and of thy people Israel, whatsoever they shall pray for in this place, and hear them in the place of thy dwelling in heaven; and when thou hearest, shew them mercy.

8:30  And hearken thou to the supplication of thy servant, and of thy people Israel, when they shall pray toward this place: and hear thou in heaven thy dwelling place: and when thou hearest, forgive.

8:30  Vyslýchej prosbu svého služebníka i Izraele, svého lidu, kterou se budou modlit obráceni k tomuto místu, vyslýchej v místě svého přebývání, v nebesích, vyslýchej a odpouštěj.

8:30  Kéž vyslyšíš prosbu svého služebníka i svého lidu Izraele, kdykoli se budou modlit směrem k tomuto místu. Vyslýchej na nebesích, kde přebýváš, vyslýchej a odpouštěj.

8:30  Vyslyš úpěnlivou prosbu svého otroka a svého lidu Izraele, když se bude modlit na tomto místě, vyslyš na místě, kde sídlíš, na nebesích, vyslyš a odpusť.

8:30  Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto; ty vždy vyslýchej v místě přebývání svého na nebesích, a vyslýchaje, buď milostiv.

8:30  ut exaudias deprecationem servi tui et populi tui Israël, quodcumque oraverint in loco isto, et exaudies in loco habitaculi tui in cælo : et cum exaudieris, propitius eris.

8:31  If any man trespass against his neighbour, and have an oath upon him, wherewith he is bound, and come, because of the oath, before thy altar, to thy house,

8:31  If any man trespass against his neighbour, and an oath be laid upon him to cause him to swear, and the oath come before thine altar in this house:

8:31  Jestliže se někdo prohřeší proti svému bližnímu a ten by mu uložil, aby se zaklínal přísahou, a on by tu přísahu složil před tvým oltářem v tomto domě,

8:31  Kdyby se někdo provinil proti svému bližnímu a měl by se zapřisáhnout slibem, kdyby pak přišel a složil přísahu před tvým oltářem v tomto chrámu,

8:31  Jestliže někdo zhřeší proti svému bližnímu a ten na něm vymůže přísahu, aby přísahal, on přijde a vysloví přísahu před tvým oltářem v tomto domě,

8:31  Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář tvůj do domu tohoto:

8:31  Si peccaverit homo in proximum suum, et habuerit aliquod juramentum quo teneatur astrictus, et venerit propter juramentum coram altari tuo in domum tuam,

8:32  Then hear thou in heaven: and do and judge thy servants, condemning the wicked, and bringing his way upon his own head, and justifying the just, and rewarding him according to his justice.

8:32  Then hear thou in heaven, and do, and judge thy servants, condemning the wicked, to bring his way upon his head; and justifying the righteous, to give him according to his righteousness.

8:32  ty sám v nebesích vyslyš, zasáhni a rozsuď své služebníky; prohlaš svévolníka za svévolného a odplať mu podle jeho cesty, a prohlaš spravedlivého za spravedlivého a odměň jej podle jeho spravedlnosti.

8:32  vyslýchej na nebesích. Zasáhni a rozsuď své služebníky tak, abys viníka označil za vinného a odplatil mu jeho skutky, a spravedlivého abys ospravedlnil a odplatil mu jeho spravedlnost.

8:32  uslyš v nebesích, konej a zjednej právo svým otrokům: Ničemu prohlaš vinným a uval jeho cestu na jeho hlavu a spravedlivého prohlaš za spravedlivého a dej mu podle jeho spravedlnosti.

8:32  Ty vyslýchej na nebi a rozeznej, i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným a obraceje skutky jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu vedlé spravedlnosti jeho.

8:32  tu exaudies in cælo : et facies, et judicabis servos tuos, condemnans impium, et reddens viam suam super caput ejus, justificansque justum, et retribuens ei secundum justitiam suam.

8:33  If thy people Israel shall fly before their enemies (because they will sin against thee) and doing penance, and confessing to thy name, shall come and pray, and make supplications to thee in this house:

8:33  When thy people Israel be smitten down before the enemy, because they have sinned against thee, and shall turn again to thee, and confess thy name, and pray, and make supplication unto thee in this house:

8:33  Bude-li poražen Izrael, tvůj lid, od nepřítele pro hřích proti tobě, ale navrátí se k tobě, vzdají chválu tvému jménu a budou se k tobě modlit a prosit o smilování v tomto domě,

8:33  Kdyby tvůj lid Izrael hřešil proti tobě, a utrpěl by proto porážku od svých nepřátel, kdyby se pak ale vrátili k tobě, chválili tvé jméno, modlili se a prosili tě v tomto chrámu,

8:33  Jestliže bude tvůj lid Izrael poražen od nepřítele, protože proti tobě zhřeší, ale pak se k tobě navrátí, vzdají chválu tvému jménu, budou se modlit a prosit tě v tomto domě o smilování,

8:33  Když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se k tobě, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě prosili by tebe v domě tomto:

8:33  Si fugerit populus tuus Israël inimicos suos (quia peccaturus est tibi), et agentes pœnitentiam, et confitentes nomini tuo, venerint, et oraverint, et deprecati te fuerint in domo hac :

8:34  Then hear thou in heaven, and forgive the sin of thy people Israel, and bring them back to the land which thou gavest to their fathers.

8:34  Then hear thou in heaven, and forgive the sin of thy people Israel, and bring them again unto the land which thou gavest unto their fathers.

8:34  vyslyš v nebesích a odpusť Izraeli, svému lidu, hřích a uveď je zpět do země, kterou jsi dal jejich otcům.

8:34  vyslýchej na nebesích. Odpusť hřích svého lidu Izraele a přiveď je zpátky do země, kterou jsi dal jejich otcům.

8:34  uslyš v nebesích, odpusť hřích svého lidu Izraele a přiveď je zpět do země, kterou jsi dal jejich otcům.

8:34  Ty vyslýchej na nebi a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a uveď je zase do země, kterouž jsi dal otcům jejich.

8:34  exaudi in cælo, et dimitte peccatum populi tui Israël, et reduces eos in terram quam dedisti patribus eorum.

8:35  If heaven shall be shut up, and there shall be no rain, because of their sins, and they, praying in this place, shall do penance to thy name, and shall be converted from their sins, by occasion of their afflictions:

8:35  When heaven is shut up, and there is no rain, because they have sinned against thee; if they pray toward this place, and confess thy name, and turn from their sin, when thou afflictest them:

8:35  Uzavřou-li se nebesa a nebude déšť pro hřích proti tobě, budou-li se modlit obráceni k tomuto místu a vzdávat chválu tvému jménu a odvrátí se od svých hříchů, protože jsi je pokořil,

8:35  Kdyby hřešili proti tobě, a zavřela by se proto nebesa a nebyl déšť, kdyby se pak ale modlili směrem k tomuto místu, chválili tvé jméno a po svém potrestání by se odvrátili od svých hříchů,

8:35  Jestliže budou uzavřena nebesa a nebude déšť, protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí se od svého hříchu, protože je pokoříš,

8:35  Když by zavříno bylo nebe, a nepršel déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by se jménu tvému, a od hříchů svých odvrátili by se po tvém trestání:

8:35  Si clausum fuerit cælum, et non pluerit propter peccata eorum, et orantes in loco isto, pœnitentiam egerint nomini tuo, et a peccatis suis conversi fuerint propter afflictionem suam :

8:36  Then hear thou them in heaven, and forgive the sins of thy servants, and of thy people Israel: and shew them the good way wherein they should walk, and give rain upon thy land, which thou hast given to thy people in possession.

8:36  Then hear thou in heaven, and forgive the sin of thy servants, and of thy people Israel, that thou teach them the good way wherein they should walk, and give rain upon thy land, which thou hast given to thy people for an inheritance.

8:36  vyslyš v nebesích a odpusť svým služebníkům a Izraeli, svému lidu, hřích; vždyť je vyučuješ dobré cestě, po níž by měli chodit, a dej déšť své zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví.

8:36  vyslýchej na nebesích. Odpusť svým služebníkům, svému lidu Izraeli, jejich hřích. Vyuč je správné cestě, kterou mají jít, a sešli déšť na svou zem, kterou jsi dal svému lidu za dědictví.

8:36  uslyš v nebesích, odpusť hřích svých otroků a svého lidu Izraele, až je vyučíš dobré cestě, po níž by měli jít, a dej déšť na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví.

8:36  Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyuče je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.

8:36  exaudi eos in cælo, et dimitte peccata servorum tuorum, et populi tui Israël : et ostende eis viam bonam per quam ambulent, et da pluviam super terram tuam, quam dedisti populo tuo in possessionem.

8:37  If a famine arise in the land, or a pestilence, or corrupt air, or blasting, or locust, or mildew; if their enemy afflict them, besieging the gates, whatsoever plague, whatsoever infirmity,

8:37  If there be in the land famine, if there be pestilence, blasting, mildew, locust, or if there be caterpiller; if their enemy besiege them in the land of their cities; whatsoever plague, whatsoever sickness there be;

8:37  Bude-li v zemi hlad, bude-li mor, obilná rez či sněť, kobylky nebo jiná havěť, bude-li ho v zemi jeho bran sužovat nepřítel či jakákoli rána a jakákoli nemoc,

8:37  Kdyby v zemi nastal hlad nebo mor, plíseň nebo sněť, kobylky nebo housenky nebo kdyby tvůj lid v zemi až u samých bran utlačoval nepřítel nebo jakákoli rána či nemoc –

8:37  Jestliže bude v zemi hlad, jestliže bude mor, obilná rez, sněť, jestliže budou kobylky arbe či kobylky chasíl, jestliže mu v zemi, v některém z jeho měst, jeho nepřítel způsobí soužení, ať je to jakákoliv rána, jakákoliv nemoc,

8:37  Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho, rez, kobylky, a brouci byli-li by; ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána, jakákoli nemoc:

8:37  Fames si oborta fuerit in terra, aut pestilentia, aut corruptus aër, aut ærugo, aut locusta, vel rubigo, et afflixerit eum inimicus ejus portas obsidens : omnis plaga, universa infirmitas,

8:38  Whatsoever curse or imprecation shall happen to any man of thy people Israel: when a man shall know the wound of his own heart, and shall spread forth his hands in this house;

8:38  What prayer and supplication soever be made by any man, or by all thy people Israel, which shall know every man the plague of his own heart, and spread forth his hands toward this house:

8:38  vyslyš každou modlitbu, každou prosbu, kterou bude mít kterýkoli člověk ze všeho tvého izraelského lidu, každý, kdo pozná ránu svého srdce a rozprostře své dlaně obrácen k tomuto domu.

8:38  kdyby si pak ale kdokoli ze všeho tvého lidu Izraele připustil, že jde o ránu, a vzepjal by ruce k tomuto chrámu, pak každou modlitbu, každou prosbu, kterou by přednesl,

8:38  každou modlitbu a každou úpěnlivou prosbu, která vzejde od kteréhokoliv člověka z celého tvého lidu Izraele -- znají přece každý ⌈ránu svého srdce⌉ -- když vztáhnou své dlaně k tomuto domu,

8:38  Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by činěno bylo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, kdož by jen poznal ránu srdce svého, a pozdvihl by rukou svých v domě tomto,

8:38  cuncta devotatio, et imprecatio quæ acciderit omni homini de populo tuo Israël : si quis cognoverit plagam cordis sui, et expanderit manus suas in domo hac,

8:39  Then hear thou in heaven, in the place of thy dwelling, and forgive, and do so as to give to every one according to his ways, as thou shalt see his heart (for thou only knowest the heart of all the children of men)

8:39  Then hear thou in heaven thy dwelling place, and forgive, and do, and give to every man according to his ways, whose heart thou knowest; (for thou, even thou only, knowest the hearts of all the children of men;)

8:39  Vyslyš v nebesích, v sídle, kde přebýváš, a odpusť, učiň a odplať každému podle všech jeho cest, neboť znáš jeho srdce - vždyť ty sám jediný znáš srdce všech lidských synů -,

8:39  vyslýchej na nebesích, kde přebýváš. Odpusť, zasáhni a odplať každému jeho skutky, neboť znáš jeho srdce – jen ty sám přece znáš srdce všech lidí –

8:39  vyslyš v nebesích, v sídle, kde pobýváš, odpusť, jednej a dej každému podle všech jeho cest, jak znáš jeho srdce -- vždyť ty jediný znáš srdce všech ⌈lidských synů⌉ --

8:39  Ty vyslýchej na nebesích v místě přebývání svého, a slituj se i učiň a odplať jednomu každému vedlé všech cest jeho, kteréž ty znáš v srdci jeho, (nebo ty sám znáš srdce všech lidí,)

8:39  tu exaudies in cælo in loco habitationis tuæ, et repropitiaberis, et facies ut des unicuique secundum omnes vias suas, sicut videris cor ejus (quia tu nosti solus cor omnium filiorum hominum),

8:40  That they may fear thee all the days that they live upon the face of the land, which thou hast given to our fathers.

8:40  That they may fear thee all the days that they live in the land which thou gavest unto our fathers.

8:40  aby se tě báli po všechny dny, kdy budou žít na půdě, kterou jsi dal našim otcům.

8:40  aby tě měli v úctě po všechny dny svého života v zemi, kterou jsi dal našim otcům.

8:40  aby se tě báli po všechny dny, co budou naživu na povrchu země, kterou jsi dal našim otcům.

8:40  Aby se báli tebe po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.

8:40  ut timeant te cunctis diebus quibus vivunt super faciem terræ quam dedisti patribus nostris.

8:41  Moreover also the stranger, who is not of thy people Israel, when he shall come out of a far country for thy name's sake, (for they shall hear every where of thy great name, and thy mighty hand,

8:41  Moreover concerning a stranger, that is not of thy people Israel, but cometh out of a far country for thy name’s sake;

8:41  Také přijde-li cizinec, který není z Izraele, tvého lidu, ze vzdálené země kvůli tvému jménu,

8:41  Rovněž kdyby cizinec, ačkoli nepatří k tvému lidu Izraeli, přišel z daleké země kvůli tvému jménu

8:41  Také když cizinec, který není ze tvého lidu Izraele, přijde z daleké země kvůli tvému jménu

8:41  Nýbrž také cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé,

8:41  Insuper et alienigena, qui non est de populo tuo Israël, cum venerit de terra longinqua propter nomen tuum (audietur enim nomen tuum magnum, et manus tua fortis, et brachium tuum

8:42  And thy stretched out arm) so when he shall come, and shall pray in this place,

8:42  (For they shall hear of thy great name, and of thy strong hand, and of thy stretched out arm;) when he shall come and pray toward this house;

8:42  neboť budou slyšet o tvém velkém jménu a o tvé mocné ruce a o tvé vztažené paži, přijde-li a bude se modlit obrácen k tomuto domu,

8:42  (neboť uslyšel o tvém velikém jménu, o tvé mocné ruce a vztažené paži), kdyby přišel a modlil se směrem k tomuto chrámu,

8:42  -- neboť uslyší o tvém velkém jménu a tvé mocné ruce a vztažené paži -- přijde–li a bude se modlit v tomto domě,

8:42  (Neboť uslyší o jménu tvém velikém a ruce tvé přesilné, a rameni tvém vztaženém,) přišel-li by tedy, a modlil by se v domě tomto:

8:42  extentum ubique), cum venerit ergo, et oraverit in hoc loco,

8:43  Then hear thou in heaven, in the firmament of thy dwelling place, and do all those things, for which that stranger shall call upon thee: that all the people of the earth may learn to fear thy name, as do thy people Israel, and may prove that thy name is called upon on this house, which I have built.

8:43  Hear thou in heaven thy dwelling place, and do according to all that the stranger calleth to thee for: that all people of the earth may know thy name, to fear thee, as do thy people Israel; and that they may know that this house, which I have builded, is called by thy name.

8:43  vyslyš v nebesích, v sídle, kde přebýváš, a učiň vše, oč k tobě ten cizinec bude volat, aby poznaly tvé jméno všechny národy země a bály se tě jako Izrael, tvůj lid, aby poznaly, že se tento dům, který jsem vybudoval, nazývá tvým jménem.

8:43  vyslýchej na nebesích, kde přebýváš. Učiň vše, oč by tě ten cizinec prosil, aby všechny národy země poznaly tvé jméno a měly tě v úctě tak jako tvůj lid Izrael a aby věděly, že tvé jméno je vzýváno nad tímto chrámem, který jsem postavil.

8:43  vyslyš v nebesích, v sídle, kde pobýváš, a učiň všechno, za co bude k tobě tento cizinec volat, aby všechny národy země poznaly tvé jméno, bály se tě jako tvůj lid Izrael a poznaly, že tento dům, který jsem postavil, ⌈se nazývá tvým jménem.⌉

8:43  Ty vyslýchej na nebi v místě přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aťby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby věděli, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.

8:43  tu exaudies in cælo, in firmamento habitaculi tui, et facies omnia pro quibus invocaverit te alienigena : ut discant universi populi terrarum nomen tuum timere, sicut populus tuus Israël, et probent quia nomen tuum invocatum est super domum hanc quam ædificavi.

8:44  If thy people go out to war against their enemies, by what way soever thou shalt send them, they shall pray to thee towards the way of the city, which thou hast chosen, and towards the house, which I have built to thy name:

8:44  If thy people go out to battle against their enemy, whithersoever thou shalt send them, and shall pray unto the Lord toward the city which thou hast chosen, and toward the house that I have built for thy name:

8:44  Vytáhne-li tvůj lid do boje proti nepříteli po cestě, kterou jej pošleš, a budou-li se modlit k Hospodinu směrem k městu, které jsi vyvolil, a k domu, který jsem vybudoval tvému jménu,

8:44  Kdyby tvůj lid vytáhl do války proti nepříteli, kamkoli bys je poslal, a modlili by se k Hospodinu směrem k městu, jež jsi vyvolil, a k chrámu, který jsem postavil tvému jménu,

8:44  Když tvůj lid vytáhne do boje proti svému nepříteli, cestou, kterou je pošleš, a budou se modlit k Hospodinu směrem k městu, které sis vyvolil, a domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

8:44  Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepříteli svému, cestou, kterouž bys poslal je, jestliže by se modlili Hospodinu naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a naproti domu, kterýž jsem vystavěl jménu tvému:

8:44  Si egressus fuerit populus tuus ad bellum contra inimicos suos per viam, quocumque miseris eos, orabunt te contra viam civitatis quam elegisti, et contra domum quam ædificavi nomini tuo,

8:45  And then hear thou in heaven their prayers, and their supplications, and do judgment for them.

8:45  Then hear thou in heaven their prayer and their supplication, and maintain their cause.

8:45  vyslyš v nebesích jejich modlitbu a prosbu a zjednej jim právo.

8:45  vyslýchej na nebesích jejich modlitbu a prosbu a zjednej jim právo.

8:45  vyslyš v nebesích jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu a zjednej jim právo.

8:45  Tolikéž vyslýchej na nebi modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich.

8:45  et exaudies in cælo orationes eorum et preces eorum, et facies judicium eorum.

8:46  But if they sin against thee, (for there is no man who sinneth not) and thou being angry, deliver them up to their enemies, so that they be led away captives into the land of their enemies, far or near;

8:46  If they sin against thee, (for there is no man that sinneth not,) and thou be angry with them, and deliver them to the enemy, so that they carry them away captives unto the land of the enemy, far or near;

8:46  Zhřeší-li proti tobě, neboť není člověka, který by nehřešil, a ty se na ně rozhněváš a vydáš je nepříteli, aby je zajali a jaté vedli do nepřátelské země, vzdálené nebo blízké,

8:46  Kdyby zhřešili proti tobě – vždyť není člověka, který by nehřešil – a ty by ses na ně rozhněval a vydal je nepříteli a jejich uchvatitelé by je odvedli jako zajatce do nepřátelské země, daleké či blízké,

8:46  Když proti tobě zhřeší -- neboť není člověk, který by nezhřešil -- budeš se na ně hněvat, vydáš je nepříteli a jejich věznitelé je odvedou do nepřátelské země vzdálené či blízké,

8:46  Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, kterýž by nehřešil,) a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země nepřátelské, daleké neb blízké,

8:46  Quod si peccaverint tibi (non est enim homo qui non peccet) et iratus tradideris eos inimicis suis, et captivi ducti fuerint in terram inimicorum longe vel prope,

8:47  Then if they do penance in their heart, in the place of captivity, and being converted, make supplication to thee in their captivity, saying: We have sinned, we have done unjustly, we have committed wickedness:

8:47  Yet if they shall bethink themselves in the land whither they were carried captives, and repent, and make supplication unto thee in the land of them that carried them captives, saying, We have sinned, and have done perversely, we have committed wickedness;

8:47  a oni si to v zemi, do níž byli jako zajatci odvedeni, vezmou k srdci, obrátí se a budou tě v zemi těch, kdo je zajali, prosit o smilování: ‚Zhřešili jsme, provinili jsme se, svévolně si vedli‘,

8:47  kdyby si to však potom v zemi svého zajetí vzali k srdci, obrátili by se a prosili tě o milost v zemi svých věznitelů se slovy: ‚Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle!‘

8:47  ale pak ⌈změní své smýšlení⌉ v zemi, kam byli odvedeni, obrátí se, budou tě v zemi svých věznitelů prosit o smilování slovy: Zhřešili jsme, spáchali jsme zlo a jednali ničemně,

8:47  A usmyslili by sobě v zemi té, do kteréž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi těch, kteříž je zzajímali, řkouce: Zhřešiliť jsme a neprávě jsme činili, bezbožně jsme činili,

8:47  et egerint pœnitentiam in corde suo in loco captivitatis, et conversi deprecati te fuerint in captivitate sua, dicentes : Peccavimus : inique egimus, impie gessimus :

8:48  And return to thee with all their heart, and all their soul, in the land of their enemies, to which they have been led captives: and pray to thee towards the way of their land, which thou gavest to their fathers, and of the city which thou hast chosen, and of the temple which I have built to thy name:

8:48  And so return unto thee with all their heart, and with all their soul, in the land of their enemies, which led them away captive, and pray unto thee toward their land, which thou gavest unto their fathers, the city which thou hast chosen, and the house which I have built for thy name:

8:48  navrátí-li se tedy k tobě celým srdcem a celou duší v zemi svých nepřátel, kteří je odvedli do zajetí a budou se k tobě modlit směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které jsi vyvolil, a k domu, který jsem vybudoval tvému jménu,

8:48  a kdyby se v zemi svých nepřátelských věznitelů celým srdcem a celou duší vrátili k tobě a modlili by se k tobě směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které jsi vyvolil, a k chrámu, který jsem postavil tvému jménu,

8:48  a jestliže se k tobě obrátí ⌈celým svým srdcem⌉ a celou svou duší v zemi svých nepřátel, kteří je zajali, budou se k tobě modlit směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které sis vyvolil, a k domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

8:48  A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi nepřátel svých, kteříž je zzajímali, a modlili by se tobě naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, naproti městu tomu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:

8:48  et reversi fuerint ad te in universo corde suo et tota anima sua in terra inimicorum suorum, ad quam captivi ducti fuerint : et oraverint te contra viam terræ suæ, quam dedisti patribus eorum, et civitatis quam elegisti, et templi quod ædificavi nomini tuo :

8:49  Then hear thou in heaven, in the firmament of thy throne, their prayers, and their supplications, and do judgment for them:

8:49  Then hear thou their prayer and their supplication in heaven thy dwelling place, and maintain their cause,

8:49  vyslyš v nebesích, v sídle, kde přebýváš, jejich modlitbu a prosbu a zjednej jim právo;

8:49  vyslýchej na nebesích, kde přebýváš, jejich modlitbu a prosbu a zjednej jim právo.

8:49  vyslyš v nebesích, sídle, kde pobýváš, jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu, zjednej jim právo,

8:49  Vyslýchejž tedy na nebesích, v místě přebývání svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich,

8:49  exaudies in cælo, in firmamento solii tui, orationes eorum et preces eorum, et facies judicium eorum :

8:50  And forgive thy people, that have sinned against thee, and all their iniquities, by which they have transgressed against thee: and give them mercy before them that have made them captives, that they may have compassion on them.

8:50  And forgive thy people that have sinned against thee, and all their transgressions wherein they have transgressed against thee, and give them compassion before them who carried them captive, that they may have compassion on them:

8:50  odpusť svému lidu, čím proti tobě zhřešili, i všechna jejich provinění, kterých se proti tobě dopustili. Dej jim najít slitování u těch, kdo je zajali; ať se nad nimi slitují.

8:50  Odpusť svému lidu jejich hřích i všechny jejich vzpoury proti tobě a daruj jim milost u jejich věznitelů, aby se nad nimi slitovali.

8:50  odpusť svému lidu, který proti tobě zhřešil, všechna jejich přestoupení, kterými se proti tobě bouřili, a dej jim dojít slitování před jejich vězniteli, aby s nimi měli slitování.

8:50  A odpusť lidu svému, cožkoli zhřešil proti tobě, i všecka přestoupení jejich, jimiž přestoupili proti tobě, a nakloň k nim lítostí ty, kteříž je zjímali, aby se smilovali nad nimi.

8:50  et propitiaberis populo tuo qui peccavit tibi, et omnibus iniquitatibus eorum quibus prævaricati sunt in te : et dabis misericordiam coram eis qui eos captivos habuerint, ut misereantur eis.

8:51  For they are thy people, and thy inheritance, whom thou hast brought out of the land of Egypt, from the midst of the furnace of iron.

8:51  For they be thy people, and thine inheritance, which thou broughtest forth out of Egypt, from the midst of the furnace of iron:

8:51  Vždyť jsou tvým lidem a tvým dědictvím, které jsi vyvedl z Egypta, z pece železné.

8:51  Vždyť jsou tvůj lid, tvé vlastní dědictví! Vyvedl jsi je z Egypta, zprostřed té tavicí pece!

8:51  Vždyť jsou tvým lidem a tvým dědictvím, které jsi vyvedl z Egypta, z pece na tavení železa.

8:51  Neboť jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl z Egypta, z prostřed peci železné.

8:51  Populus enim tuus est, et hæreditas tua, quos eduxisti de terra Ægypti, de medio fornacis ferreæ.

8:52  That thy eyes may be open to the supplication of thy servant, and of thy people Israel, to hear them in all things for which they shall call upon thee.

8:52  That thine eyes may be open unto the supplication of thy servant, and unto the supplication of thy people Israel, to hearken unto them in all that they call for unto thee.

8:52  Nechť jsou tvé oči otevřené k prosbě tvého služebníka i k prosbě Izraele, tvého lidu, a slyš je, kdykoli budou k tobě volat.

8:52  Kéž tedy jsou tvé oči upřeny k modlitbě tvého služebníka i k modlitbě tvého lidu Izraele, a kdykoli k tobě budou volat, vyslýchej.

8:52  Nechť jsou tvé oči otevřené k úpěnlivé prosbě tvého otroka a k úpěnlivé prosbě tvého lidu Izraele a vyslyšíš je, kdykoliv budou k tobě volat.

8:52  Nechať jsou tedy oči tvé otevřené k modlitbě služebníka tvého a k modlitbě lidu tvého Izraelského, abys je vyslýchal vždycky, když by tě koli vzývali.

8:52  Ut sint oculi tui aperti ad deprecationem servi tui, et populi tui Israël, et exaudias eos in universis pro quibus invocaverint te.

8:53  For thou hast separated them to thyself for an inheritance, from amongst all the people of the earth, as thou hast spoken by Moses, thy servant, when thou broughtest our fathers out of Egypt, O Lord God.

8:53  For thou didst separate them from among all the people of the earth, to be thine inheritance, as thou spakest by the hand of Moses thy servant, when thou broughtest our fathers out of Egypt, O Lord God.

8:53  Ty sám jsi je sobě oddělil za dědictví ze všech národů země, jak jsi prohlásil skrze svého služebníka Mojžíše, když jsi vyvedl naše otce z Egypta, Panovníku Hospodine.“

8:53  Vždyť ty jsi je, Hospodine, Pane můj, oddělil ze všech národů země jako své vlastní dědictví, jak jsi to řekl skrze svého služebníka Mojžíše, když jsi naše otce vyvedl z Egypta.“

8:53  Vždyť jsi je oddělil pro sebe za dědictví ze všech národů země, jak jsi řekl prostřednictvím svého otroka Mojžíše, když jsi vyvedl naše otce z Egypta, Panovníku Hospodine.

8:53  Nebo jsi ty oddělil je sobě za dědictví ode všech národů země, jakož jsi mluvil skrze Mojžíše služebníka svého, když jsi vyvedl otce naše z Egypta, Panovníče Hospodine.

8:53  Tu enim separasti eos tibi in hæreditatem de universis populis terræ, sicut locutus es per Moysen servum tuum quando eduxisti patres nostros de Ægypto, Domine Deus.

8:54  And it came to pass, when Solomon had made an end of praying all this prayer and supplication to the Lord, that he rose from before the altar of the Lord: for he had fixed both knees on the ground, and had spread his hands towards heaven.

8:54  And it was so, that when Solomon had made an end of praying all this prayer and supplication unto the Lord, he arose from before the altar of the Lord, from kneeling on his knees with his hands spread up to heaven.

8:54  Když Šalomoun dokončil svou modlitbu k Hospodinu, celou tuto modlitbu a prosbu o smilování, vstal od Hospodinova oltáře, kde klečel na kolenou s dlaněmi rozprostřenými k nebesům.

8:54  Jakmile Šalomoun dokončil tuto modlitbu a prosbu k Hospodinu, vstal od Hospodinova oltáře, kde klečel na kolenou s rukama vztaženýma k nebi,

8:54  I stalo se, když se Šalomoun domodlil k Hospodinu celou tuto modlitbu a úpěnlivou prosbu, že vstal od Hospodinova oltáře, kde klečel na kolenou a své dlaně rozprostíral k nebesům,

8:54  Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi.

8:54  Factum est autem, cum complesset Salomon orans Dominum omnem orationem et deprecationem hanc, surrexit de conspectu altaris Domini : utrumque enim genu in terram fixerat, et manus expanderat in cælum.

8:55  And he stood, and blessed all the assembly of Israel with a loud voice, saying:

8:55  And he stood, and blessed all the congregation of Israel with a loud voice, saying,

8:55  Pak vstoje udělil mocným hlasem požehnání celému shromáždění Izraele:

8:55  postavil se a mocným hlasem požehnal celému shromáždění Izraele:

8:55  postavil se a hlasitě požehnal celému shromáždění Izraele:

8:55  A stoje, dobrořečil všemu shromáždění Izraelskému hlasem velikým, řka:

8:55  Stetit ergo, et benedixit omni ecclesiæ Israël voce magna, dicens :

8:56  Blessed be the Lord, who hath given rest to his people Israel, according to all that he promised: there hath not failed so much as one word of all the good things that he promised by his servant Moses.

8:56  Blessed be the Lord, that hath given rest unto his people Israel, according to all that he promised: there hath not failed one word of all his good promise, which he promised by the hand of Moses his servant.

8:56  „Požehnán buď Hospodin, který podle svého slova dal odpočinutí Izraeli, svému lidu. Nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov, která mluvil skrze svého služebníka Mojžíše.

8:56  „Požehnán buď Hospodin, který svému lidu Izraeli dopřál odpočinutí, jak zaslíbil. Ani jediné ze všech těch dobrých slov, která promluvil skrze svého služebníka Mojžíše, neselhalo.

8:56  Požehnán buď Hospodin, který dal odpočinutí svému lidu Izraeli, tak jak řekl. Nezapadlo jediné slovo ze všech jeho dobrých slov, která ⌈mluvil prostřednictvím⌉ svého otroka Mojžíše.

8:56  Požehnaný Hospodin, kterýž dal odpočinutí lidu svému Izraelskému vedlé všeho, což mluvil. Nepochybilo ani jedno slovo ze všelikého slova jeho dobrého, kteréž mluvil skrze služebníka svého Mojžíše.

8:56  Benedictus Dominus, qui dedit requiem populo suo Israël, juxta omnia quæ locutus est : non cecidit ne unus quidem sermo ex omnibus bonis quæ locutus est per Moysen servum suum.

8:57  The Lord our God be with us, as he was with our fathers, and not leave us, nor cast us off:

8:57  The Lord our God be with us, as he was with our fathers: let him not leave us, nor forsake us:

8:57  Kéž je Hospodin, náš Bůh, s námi, jako byl s našimi otci! Nechť nás neopouští a neodvrhuje!

8:57  Kéž je Hospodin, náš Bůh, s námi, jako byl s našimi otci. Kéž nás neopustí, kéž nás nezanechá,

8:57  Ať je Hospodin, náš Bůh, s námi, jako byl s našimi otci, nechť nás neopustí ani nezanechá.

8:57  Budiž Hospodin Bůh náš s námi, jako byl s otci našimi; nezamítejž nás, ani opouštěj.

8:57  Sit Dominus Deus noster nobiscum, sicut fuit cum patribus nostris, non derelinquens nos, neque projiciens.

8:58  But may he incline our hearts to himself, that we may walk in all his ways, and keep his commandments, and his ceremonies, and all his judgments, which he commanded our fathers.

8:58  That he may incline our hearts unto him, to walk in all his ways, and to keep his commandments, and his statutes, and his judgments, which he commanded our fathers.

8:58  Nechť nakloní naše srdce k sobě, abychom chodili po všech jeho cestách a dodržovali jeho přikázání, nařízení a práva, která přikázal našim otcům.

8:58  kéž naklání naše srdce k sobě, abychom chodili po všech jeho cestách a dodržovali jeho přikázání, ustanovení i pravidla, která dal našim otcům.

8:58  Nechť ⌈nakloní naše srdce k sobě,⌉ abychom chodili po všech jeho cestách a zachovávali jeho příkazy, ustanovení a nařízení, která přikázal našim otcům.

8:58  Ale nakloniž srdce naše k sobě, abychom chodili po všech cestách jeho, a ostříhali přikázaní jeho, i ustanovení jeho, a soudů jeho, kteréž přikázal otcům našim.

8:58  Sed inclinet corda nostra ad se, ut ambulemus in universis viis ejus, et custodiamus mandata ejus, et cæremonias ejus, et judicia quæcumque mandavit patribus nostris.

8:59  And let these my words, wherewith I have prayed before the Lord, be nigh unto the Lord our God day and night, that he may do judgment for his servant, and for his people Israel, day by day:

8:59  And let these my words, wherewith I have made supplication before the Lord, be nigh unto the Lord our God day and night, that he maintain the cause of his servant, and the cause of his people Israel at all times, as the matter shall require:

8:59  A nechť jsou tato má slova, kterými jsem prosil o smilování před Hospodinem, blízká Hospodinu, našemu Bohu, ve dne i v noci, aby zjednával den co den právo svému služebníku i právo Izraeli, svému lidu,

8:59  A tato má slova, jimiž jsem Hospodina prosil o milost, kéž jsou Hospodinu, našemu Bohu, blízká dnem i nocí, aby zjednával právo svému služebníku i svému lidu Izraeli den co den,

8:59  Nechť jsou tato má slova, kterými jsem prosil před Hospodinem o smilování, dnem i nocí blízko Hospodinu, našemu Bohu, aby zjednal právo svému otroku a právo svému lidu Izraeli podle ⌈každodenní potřeby,⌉

8:59  A ať jsou má tato slova, kterýmiž jsem se modlil před Hospodinem, blízko Hospodina Boha našeho dnem i nocí, tak aby vyvodil při služebníka svého, a při lidu svého Izraelského každého času a dne,

8:59  Et sint sermones mei isti, quibus deprecatus sum coram Domino, appropinquantes Domino Deo nostro die ac nocte, ut faciat judicium servo suo, et populo suo Israël per singulos dies :

8:60  That all the people of the earth may know, that the Lord he is God, and there is no other besides him.

8:60  That all the people of the earth may know that the Lord is God, and that there is none else.

8:60  aby poznaly všechny národy země, že Hospodin je Bůh; není žádný jiný.

8:60  aby všechny národy země poznaly, že Hospodin je Bůh a není žádného kromě něj.

8:60  aby všechny národy země poznaly, že Hospodin je Bůh a žádný jiný není.

8:60  Aťby poznali všickni národové země, že Hospodin sám jest Bůh, a že není kromě něho žádný.

8:60  ut sciant omnes populi terræ quia Dominus ipse est Deus, et non est ultra absque eo.

8:61  Let our hearts also be perfect with the Lord our God, that we may walk in his statutes, and keep his commandments, as at this day.

8:61  Let your heart therefore be perfect with the Lord our God, to walk in his statutes, and to keep his commandments, as at this day.

8:61  Vaše srdce buď cele při Hospodinu, našem Bohu, abyste se řídili jeho nařízeními a dodržovali jeho přikázání tak jako dnes.“

8:61  Kéž vaše srdce cele patří Hospodinu, našemu Bohu, abyste žili podle jeho ustanovení a dodržovali jeho přikázání tak jako dnes.“

8:61  Nechť je vaše srdce ⌈cele s Hospodinem,⌉ naším Bohem, abyste žili podle jeho ustanovení a zachovávali jeho příkazy, jak je tomu dnes.

8:61  Budiž tedy srdce vaše celé k Hospodinu Bohu našemu, tak abyste chodili v ustanoveních jeho, ostříhajíce přikázaní jeho, tak jako dnešního dne.

8:61  Sit quoque cor nostrum perfectum cum Domino Deo nostro, ut ambulemus in decretis ejus, et custodiamus mandata ejus, sicut et hodie.

8:62  And the king, and all Israel with him, offered victims before the Lord.

8:62  And the king, and all Israel with him, offered sacrifice before the Lord.

8:62  Král a s ním celý Izrael slavili před Hospodinem obětní hod.

8:62  Král a s ním celý Izrael pak před Hospodinem slavili obětní hody.

8:62  Nato král a celý Izrael s ním obětovali před Hospodinem oběti.

8:62  Král pak a s ním všecken Izrael obětovali oběti před Hospodinem.

8:62  Igitur rex, et omnis Israël cum eo, immolabant victimas coram Domino.

8:63  And Solomon slew victims of peace offerings, which he sacrificed to the Lord, two and twenty thousand oxen, and a hundred and twenty thousand sheep so the king, and all the children of Israel, dedicated the temple of the Lord.

8:63  And Solomon offered a sacrifice of peace offerings, which he offered unto the Lord, two and twenty thousand oxen, and an hundred and twenty thousand sheep. So the king and all the children of Israel dedicated the house of the Lord.

8:63  Šalomoun obětoval Hospodinu v oběť pokojnou dvacet dva tisíce kusů skotu a sto dvacet tisíc kusů bravu. Tak zasvětili král a všichni Izraelci Hospodinův dům.

8:63  Šalomoun obětoval jako pokojnou oběť 22 000 býků a 120 000 ovcí. Takto král a všichni synové Izraele zasvětili Hospodinův chrám.

8:63  Šalomoun obětoval jako pokojné oběti, které obětoval Hospodinu, dvacet dva tisíc býků a sto dvacet tisíc ovcí. Tak král a všichni synové Izraele zasvětili Hospodinův dům.

8:63  A obětoval Šalomoun v obět pokojnou, kterouž obětoval Hospodinu, volů dvamecítma tisíců, a ovec sto dvadceti tisíců, a posvěcovali domu Hospodinova král i všickni synové Izraelští.

8:63  Mactavitque Salomon hostias pacificas, quas immolavit Domino, boum viginti duo millia, et ovium centum viginti millia : et dedicaverunt templum Domini rex et filii Israël.

8:64  In that day the king sanctified the middle of the court, that was before the house of the Lord for there he offered the holocaust, and sacrifice, and the fat of the peace offerings: because the brazen altar that was before the Lord, was too little to receive the holocaust, and sacrifice, and the fat of the peace offerings.

8:64  The same day did the king hallow the middle of the court that was before the house of the Lord: for there he offered burnt offerings, and meat offerings, and the fat of the peace offerings: because the brasen altar that was before the Lord was too little to receive the burnt offerings, and meat offerings, and the fat of the peace offerings.

8:64  Onoho dne posvětil král střed nádvoří, které je před Hospodinovým domem, neboť tam přinesl oběť zápalnou, obětní dar a tučné díly pokojných obětí, protože bronzový oltář, který je před Hospodinem, byl příliš malý, než aby pojal zápalnou oběť, obětní dar i tučné díly pokojných obětí.

8:64  Toho dne král posvětil střed nádvoří před Hospodinovým chrámem. Tam totiž obětoval zápalnou a moučnou oběť i tuk pokojných obětí, neboť bronzový oltář před Hospodinem byl příliš malý, než aby mohl pojmout onu zápalnou a moučnou oběť i tuk oněch pokojných obětí.

8:64  V onen den král posvětil střed nádvoří, které je před Hospodinovým domem, neboť tam připravil oběti zápalné a přídavné i tučné části pokojných obětí, protože bronzový oltář, který je před Hospodinem, byl příliš malý, než aby pojal zápalné a přídavné oběti i tučné části pokojných obětí.

8:64  Téhož dne posvětil král prostředku síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a oběti suché, a tuky pokojných obětí, proto že oltář měděný, kterýž byl před Hospodinem, byl malý, aniž mohly se na něm směstknati oběti zápalné a oběti suché, a tukové pokojných obětí.

8:64  In die illa sanctificavit rex medium atrii quod erat ante domum Domini : fecit quippe holocaustum ibi, et sacrificium, et adipem pacificorum : quoniam altare æreum quod erat coram Domino, minus erat, et capere non poterat holocaustum, et sacrificium, et adipem pacificorum.

8:65  And Solomon made at the same time a solemn feast, and all Israel with him, a great multitude, from the entrance of Emath to the river of Egypt, before the Lord our God, seven days and seven days, that is, fourteen days.

8:65  And at that time Solomon held a feast, and all Israel with him, a great congregation, from the entering in of Hamath unto the river of Egypt, before the Lord our God, seven days and seven days, even fourteen days.

8:65  V onen čas slavil Šalomoun a s ním celý Izrael slavnost, velké shromáždění před Hospodinem, naším Bohem, od cesty do Chamátu až k Egyptskému potoku; trvala sedm dní a dalších sedm dní, celkem čtrnáct dní.

8:65  Šalomoun tehdy slavil slavnost a s ním všechen Izrael od Lebo-chamátu po Egyptský potok, jedno veliké shromáždění před Hospodinem, naším Bohem, po sedm dní a dalších sedm dní, celkem čtrnáct dní.

8:65  Šalomoun a s ním celý Izrael, velké shromáždění lidí, kteří přišli od Lebo–Chamátu až po egyptský potok, slavil v ten čas před Hospodinem, naším Bohem, svátek po sedm dní a dalších sedm dní, celkem čtrnáct dní.

8:65  A tak držel Šalomoun toho času slavnost, a všecken Izrael s ním, shromáždění veliké odtud, kudyž se chodí do Emat, až ku potoku Egyptskému, před Hospodinem Bohem naším, za sedm dní a opět za sedm dní, to jest za čtrnácte dní.

8:65  Fecit ergo Salomon in tempore illo festivitatem celebrem, et omnis Israël cum eo, multitudo magna ab introitu Emath usque ad rivum Ægypti, coram Domino Deo nostro, septem diebus et septem diebus, id est, quatuordecim diebus.

8:66  And on the eighth day, he sent away the people: and they blessed the king, and went to their dwellings, rejoicing, and glad in heart, for all the good things that the Lord had done for David, his servant, and for Israel, his people.

8:66  On the eighth day he sent the people away: and they blessed the king, and went unto their tents joyful and glad of heart for all the goodness that the Lord had done for David his servant, and for Israel his people.

8:66  Osmého dne propustil lid a oni dobrořečili králi a šli do svých stanů radostně a s dobrou myslí pro všechno, co dobrého učinil Hospodin svému služebníku Davidovi a Izraeli, svému lidu.

8:66  Následujícího dne pak lid propustil. Dobrořečili králi a vraceli se domů s veselím a radostí ze všeho dobrodiní, které Hospodin prokázal svému služebníku Davidovi a svému lidu Izraeli.

8:66  Osmého dne propustil lid. ⌈Dobrořečili králi⌉ a šli ke svým stanům radostně a s ⌈veselou myslí⌉ nad vším dobrem, které Hospodin učinil svému otroku Davidovi a svému lidu Izraeli.

8:66  Dne pak osmého propustil lid. Kteříž požehnavše krále, odešli do obydlí svých, radujíce se a veselíce se v srdci ze všech dobrých věcí, kteréž učinil Hospodin Davidovi služebníku svému a Izraelovi lidu svému.

8:66  Et in die octava dimisit populos : qui benedicentes regi, profecti sunt in tabernacula sua lætantes, et alacri corde super omnibus bonis quæ fecerat Dominus David servo suo, et Israël populo suo.

Chapter 9

9:1  And it came to pass when Solomon had finished the building of the house of the Lord, and the king's house, and all that he desired and was pleased to do,

9:1  And it came to pass, when Solomon had finished the building of the house of the Lord, and the king’s house, and all Solomon’s desire which he was pleased to do,

9:1  Když Šalomoun dokončil budování Hospodinova domu i královského domu a všeho, co si s takovým zaujetím přál vykonat,

9:1  Tak Šalomoun dokončil stavbu Hospodinova chrámu i královského paláce a uskutečnil všechno, co si přál.

9:1  I stalo se, když Šalomoun dostavěl Hospodinův dům, královský palác a ⌈všechno, co si Šalomoun přál a⌉ chtěl učinit,

9:1  Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,

9:1  Factum est autem cum perfecisset Salomon ædificium domus Domini, et ædificium regis, et omne quod optaverat et voluerat facere,

9:2  That the Lord appeared to him the second time, as he had appeared to him in Gabaon.

9:2  That the Lord appeared to Solomon the second time, as he had appeared unto him at Gibeon.

9:2  ukázal se Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.

9:2  Šalomounovi se tehdy znovu ukázal Hospodin, tak jako se mu předtím ukázal v Gibeonu.

9:2  že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.

9:2  Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.

9:2  apparuit ei Dominus secundo, sicut apparuerat ei in Gabaon.

9:3  And the Lord said to him: I have heard thy prayer and thy supplication, which thou hast made before me: I have sanctified this house, which thou hast built, to put my name there for ever; and my eyes, and my heart, shall be there always.

9:3  And the Lord said unto him, I have heard thy prayer and thy supplication, that thou hast made before me: I have hallowed this house, which thou hast built, to put my name there for ever; and mine eyes and mine heart shall be there perpetually.

9:3  Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, s kterou ses na mne obrátil. Oddělil jsem jako svatý tento dům, který jsi vybudoval, a dal jsem tam spočinout svému jménu navěky. Mé oči i mé srdce tam budou po všechny dny.

9:3  Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, kterou jsi mi předložil. Posvětil jsem tento chrám, který jsi vystavěl, aby tam navěky zůstávalo mé jméno. Mé oči i mé srdce tam zůstanou navždy.

9:3  Hospodin mu řekl: Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou úpěnlivou prosbu, kterou jsi prosil přede mnou o smilování: Posvětil jsem tento dům, který jsi postavil, aby tam bylo mé jméno navěky. Mé oči a mé srdce tam budou po všechny dny.

9:3  I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.

9:3  Dixitque Dominus ad eum : Exaudivi orationem tuam et deprecationem tuam, quam deprecatus es coram me : sanctificavi domum hanc quam ædificasti, ut ponerem nomen meum ibi in sempiternum, et erunt oculi mei et cor meum ibi cunctis diebus.

9:4  And if thou wilt walk before me, as thy father walked, in simplicity of heart, and in uprightness: and wilt do all that I have commanded thee, and wilt keep my ordinances, and my judgments,

9:4  And if thou wilt walk before me, as David thy father walked, in integrity of heart, and in uprightness, to do according to all that I have commanded thee, and wilt keep my statutes and my judgments:

9:4  A co se tebe týče, budeš-li chodit přede mnou v bezúhonnosti srdce a přímosti, jako chodil tvůj otec David, jednat podle všeho, co jsem ti přikázal, dodržovat má nařízení a práva,

9:4  Budeš-li žít přede mnou s ryzím srdcem a poctivě tak jako tvůj otec David a budeš-li konat vše, co jsem ti přikázal, a dodržovat má ustanovení i má pravidla,

9:4  A co se tebe týče, jestliže budeš přede mnou chodit, jako chodil tvůj otec David s bezúhonným srdcem a v přímosti, budeš činit všechno, co jsem ti přikázal, a zachovávat má ustanovení a má nařízení,

9:4  A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:

9:4  Tu quoque si ambulaveris coram me sicut ambulavit pater tuus, in simplicitate cordis et in æquitate, et feceris omnia quæ præcepi tibi, et legitima mea et judicia mea servaveris,

9:5  I will establish the throne of thy kingdom over Israel for ever, as I promised David, thy father, saying: There shall not fail a man of thy race upon the throne of Israel.

9:5  Then I will establish the throne of thy kingdom upon Israel for ever, as I promised to David thy father, saying, There shall not fail thee a man upon the throne of Israel.

9:5  upevním trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem přislíbil tvému otci Davidovi, že nebude z izraelského trůnu vyhlazen následník z tvého rodu.

9:5  potvrdím trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem slíbil tvému otci Davidovi: ‚Na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.‘

9:5  navěky upevním tvůj královský trůn nad Izraelem, jak jsem řekl tvému otci Davidovi: Nebude ti vyhlazen muž z izraelského trůnu.

9:5  Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.

9:5  ponam thronum regni tui super Israël in sempiternum, sicut locutus sum David patri tuo, dicens : Non auferetur vir de genere tuo de solio Israël.

9:6  But if you and your children, revolting, shall turn away from following me, and will not keep my commandments, and my ceremonies, which I have set before you, but will go and worship strange gods, and adore them:

9:6  But if ye shall at all turn from following me, ye or your children, and will not keep my commandments and my statutes which I have set before you, but go and serve other gods, and worship them:

9:6  Jestliže se ode mne odvrátíte vy a vaši synové a nebudete dodržovat má přikázání a má nařízení, která jsem vám vydal, a půjdete sloužit jiným bohům a klanět se jim,

9:6  Pokud se však ode mě ty a tvoji synové odvrátíte a nebudete dodržovat má přikázání a ustanovení, jež jsem vám svěřil, ale půjdete sloužit cizím bohům a budete se jim klanět,

9:6  Jestliže se však vy a vaši synové ode mě odvrátíte, nebudete zachovávat mé příkazy a má ustanovení, která jsem vám předložil, ale půjdete a budete sloužit jiným bohům a klanět se jim,

9:6  Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:

9:6  Si autem aversione aversi fueritis vos et filii vestri, non sequentes me, nec custodientes mandata mea et cæremonias meas quas proposui vobis, sed abieritis et colueritis deos alienos, et adoraveritis eos :

9:7  I will take away Israel from the face of the land which I have given them; and the temple which I have sanctified to my name, I will cast out of my sight; and Israel shall be a proverb, and a byword among all people.

9:7  Then will I cut off Israel out of the land which I have given them; and this house, which I have hallowed for my name, will I cast out of my sight; and Israel shall be a proverb and a byword among all people:

9:7  vyhladím Izraele z povrchu země, kterou jsem jim dal, a zřeknu se domu, který jsem oddělil jako svatý pro své jméno. Izrael se stane pořekadlem a předmětem výsměchu mezi všemi národy.

9:7  pak vyhladím Izrael ze země, kterou jsem jim dal, a z chrámu, který jsem posvětil pro své jméno. Vyženu Izrael ze své přítomnosti, takže bude mezi národy za pořekadlo a posměšek.

9:7  vyhladím Izrael z povrchu země, kterou jsem jim dal, a dům, který jsem posvětil pro své jméno, od sebe odvrhnu. Izrael se stane pořekadlem a posměškem mezi všemi národy

9:7  Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.

9:7  auferam Israël de superficie terræ quam dedi eis, et templum quod sanctificavi nomini meo, projiciam a conspectu meo : eritque Israël in proverbium, et in fabulam cunctis populis.

9:8  And this house shall be made an example of: every one that shall pass by it, shall be astonished, and shall hiss, and say: Why hath the Lord done thus to this land, and to this house?

9:8  And at this house, which is high, every one that passeth by it shall be astonished, and shall hiss; and they shall say, Why hath the Lord done thus unto this land, and to this house?

9:8  Nad tímto domem, ačkoli byl nejvyšší ze všech, ustrne a usykne každý kolemjdoucí. Bude se říkat: ‚Proč Hospodin takto naložil s touto zemí a s tímto domem?‘

9:8  A tento chrám, kdysi tak vznešený? Každý, kdo půjde kolem, strne a zašeptá: ‚Proč to Hospodin této zemi a tomuto chrámu provedl?‘

9:8  a tento dům se stane sutinami. Každý, kdo bude procházet kolem něj, se zhrozí, podiví a zeptá se: Proč tohle Hospodin této zemi a tomuto domu provedl?

9:8  Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?

9:8  Et domus hæc erit in exemplum : omnis qui transierit per eam, stupebit, et sibilabit, et dicet : Quare fecit Dominus sic terræ huic, et domui huic ?

9:9  And they shall answer: Because they forsook the Lord their God, who brought their fathers out of the land of Egypt, and followed strange gods, and adored them, and worshipped them: therefore hath the Lord brought upon them all this evil.

9:9  And they shall answer, Because they forsook the Lord their God, who brought forth their fathers out of the land of Egypt, and have taken hold upon other gods, and have worshipped them, and served them: therefore hath the Lord brought upon them all this evil.

9:9  A bude se odpovídat: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, a chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim. Proto na ně Hospodin uvedl všechno toto zlo.‘“

9:9  A dostanou odpověď: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z Egypta, a chytili se cizích bohů, jimž se klaněli a jimž sloužili – to proto na ně Hospodin uvedl všechno to zlo!‘“

9:9  A ⌈bude se⌉ odpovídat: Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim, proto na ně Hospodin přivedl všechno toto zlo.

9:9  Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci.

9:9  Et respondebunt : Quia dereliquerunt Dominum Deum suum, qui eduxit patres eorum de terra Ægypti, et secuti sunt deos alienos, et adoraverunt eos, et coluerunt eos : idcirco induxit Dominus super eos omne malum hoc.

9:10  And when twenty years were ended, after Solomon had built the two houses; that is, the house of the Lord, and the house of the king,

9:10  And it came to pass at the end of twenty years, when Solomon had built the two houses, the house of the Lord, and the king’s house,

9:10  Po uplynutí dvaceti let, během nichž Šalomoun stavěl oba domy, dům Hospodinův a dům královský,

9:10  Šalomoun vystavěl oba domy, Hospodinův chrám i královský palác, během dvaceti let. Po jejich uplynutí

9:10  I stalo se po dvaceti letech, kdy Šalomoun stavěl oba domy, Hospodinův dům a královský palác,

9:10  Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,

9:10  Expletis autem annis viginti postquam ædificaverat Salomon duas domos, id est, domum Domini, et domum regis

9:11  (Hiram, the king of Tyre, furnishing Solomon with cedar trees, and fir trees, and gold, according to all he had need of) then Solomon gave Hiram twenty cities in the land of Galilee.

9:11  (Now Hiram the king of Tyre had furnished Solomon with cedar trees and fir trees, and with gold, according to all his desire,) that then king Solomon gave Hiram twenty cities in the land of Galilee.

9:11  a týrský král Chíram podporoval Šalomouna cedrovým a cypřišovým dřevem a zlatem podle každého jeho přání, tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst v zemi galilejské.

9:11  dal král Šalomoun týrskému králi Chíramovi dvacet měst v galilejském kraji za to, že mu Chíram dodával cedrové i cypřišové dřevo a zlata, kolik si jen přál.

9:11  a týrský král Chíram dodával Šalomounovi cedrové a cypřišové dřevo i zlato, zcela podle jeho přání, že tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst na území Galileje.

9:11  K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské.

9:11  (Hiram rege Tyri præbente Salomoni ligna cedrina et abiegna, et aurum juxta omne quod opus habuerat), tunc dedit Salomon Hiram viginti oppida in terra Galilææ.

9:12  And Hiram came out of Tyre, to see the towns which Solomon had given him, and they pleased him not;

9:12  And Hiram came out from Tyre to see the cities which Solomon had given him; and they pleased him not.

9:12  Chíram vyjel z Týru, aby se podíval na města, která mu Šalomoun dal, ale nezamlouvala se mu.

9:12  Chíram se tedy vypravil z Týru, aby si ta města, která mu dal Šalomoun, prohlédl. Ale nelíbila se mu.

9:12  Nato Chíram vyjel z Týru podívat se na města, která mu Šalomoun dal, ale nelíbila se mu.

9:12  I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.

9:12  Et egressus est Hiram de Tyro ut videret oppida quæ dederat ei Salomon, et non placuerunt ei.

9:13  And he said: Are these the cities which thou hast given me, brother? And he called them the land of Chabul, unto this day.

9:13  And he said, What cities are these which thou hast given me, my brother? And he called them the land of Cabul unto this day.

9:13  Řekl tedy: „Cos mi to dal za města, můj bratře!“ A nazval je zemí Kabúl. Tak se nazývá až dodnes.

9:13  Řekl: „Cos mi to, bratře, dal za města?“ A tak se ten kraj až dodnes jmenuje Kabul (to jest: Nanic).

9:13  Zeptal se: Co je to za města, která jsi mi dal, můj bratře? A nazval je zemí Kabúl, jak je tomu dodnes.

9:13  Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.

9:13  Et ait : Hæccine sunt civitates quas dedisti mihi, frater ? Et appellavit eas terram Chabul, usque in diem hanc.

9:14  And Hiram sent to king Solomon a hundred and twenty talents of gold.

9:14  And Hiram sent to the king sixscore talents of gold.

9:14  Chíram totiž poslal králi sto dvacet talentů zlata.

9:14  Chíram totiž králi poslal 120 talentů zlata.

9:14  Pak poslal Chíram králi sto dvacet talentů zlata.

9:14  Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.

9:14  Misit quoque Hiram ad regem Salomonem centum viginti talenta auri.

9:15  This is the sum of the expenses, which king Solomon offered to build the house of the Lord, and his own house, and Mello, and the wall of Jerusalem, and Heser, and Mageddo, and Gazer.

9:15  And this is the reason of the levy which king Solomon raised; for to build the house of the Lord, and his own house, and Millo, and the wall of Jerusalem, and Hazor, and Megiddo, and Gezer.

9:15  Důvodem nucených prací, které král Šalomoun ukládal, bylo, aby budoval Hospodinův dům a dům svůj, Miló a jeruzalémské hradby, Chasór, Megido a Gezer.

9:15  Důvodem, proč král Šalomoun zavedl nucené práce, bylo, aby vystavěl: Hospodinův chrám, svůj palác, terasu Milo, jeruzalémské hradby, města Chacor, Megido a Gezer

9:15  Toto ⌈bylo účelem⌉ nucených prací, které král Šalomoun uložil: Stavba Hospodinova domu a jeho domu, Miló, hradeb Jeruzaléma, Chasóru, Megida a Gezeru.

9:15  Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.

9:15  Hæc est summa expensarum quam obtulit rex Salomon ad ædificandam domum Domini et domum suam, et Mello, et murum Jerusalem, et Heser, et Mageddo, et Gazer.

9:16  Pharao, the king of Egypt, came up and took Gazer, and burnt it with fire: and slew the Chanaanite that dwelt in the city, and gave it for a dowry to his daughter, Solomon's wife.

9:16  For Pharaoh king of Egypt had gone up, and taken Gezer, and burnt it with fire, and slain the Canaanites that dwelt in the city, and given it for a present unto his daughter, Solomon’s wife.

9:16  Farao, egyptský král, předtím vytáhl, dobyl Gezer a vypálil jej. Kenaance, kteří v městě bydleli, pobil a město dal věnem své dceři, ženě Šalomounově.

9:16  (egyptský vládce farao totiž vytáhl, dobyl Gezer a vypálil ho, pobil jeho kanaánské obyvatele a město dal věnem své dceři, Šalomounově manželce;

9:16  (Faraon, egyptský král, totiž vytáhl a dobyl Gezer; spálil ho ohněm, Kenaance, kteří bydleli ve městě, zabil a dal ho věnem své dceři, Šalomounově ženě.)

9:16  (Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)

9:16  Pharao rex Ægypti ascendit, et cepit Gazar, succenditque eam igni, et Chananæum, qui habitabat in civitate, interfecit : et dedit eam in dotem filiæ suæ uxori Salomonis.

9:17  So Solomon built Gazer, and Bethhoron the nether,

9:17  And Solomon built Gezer, and Beth–horon the nether,

9:17  Šalomoun vystavěl Gezer a Dolní Bét-chorón

9:17  proto Šalomoun stavěl Gezer), dále Dolní Bet-choron,

9:17  Šalomoun tedy postavil Gezer, Dolní Bét–chorón,

9:17  A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,

9:17  Ædificavit ergo Salomon Gazer, et Bethoron inferiorem,

9:18  And Baalath, and Palmira, in the land of the wilderness.

9:18  And Baalath, and Tadmor in the wilderness, in the land,

9:18  v zemi a Baalat a Tadmór v poušti,

9:18  Baalat a Tadmor v judské zemi,

9:18  Baalat a Támar v pustině v judské zemi,

9:18  Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,

9:18  et Balaath, et Palmiram in terra solitudinis.

9:19  And all the towns that belonged to himself, and were not walled, he fortified; the cities also of the chariots, and the cities of the horsemen, and whatsoever he had a mind to build in Jerusalem, and in Libanus, and in all the land of his dominion.

9:19  And all the cities of store that Solomon had, and cities for his chariots, and cities for his horsemen, and that which Solomon desired to build in Jerusalem, and in Lebanon, and in all the land of his dominion.

9:19  všechna města pro sklady, které Šalomoun měl, města pro vozbu a města pro koně a vše, co s tak velkým zaujetím budoval v Jeruzalémě i na Libanónu a v celé zemi, v níž vládl.

9:19  všechna Šalomounova zásobovací města, města pro vozy, města pro jízdu, a cokoli se Šalomounovi zlíbilo stavět v Jeruzalémě, v Libanonu nebo kdekoli po celé zemi pod jeho vládou.

9:19  všechna města pro sklady, které patřily Šalomounovi, města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si Šalomoun přál a co toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území jeho vlády.

9:19  I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.

9:19  Et omnes vicos qui ad se pertinebant et erant absque muro, munivit, et civitates curruum et civitates equitum, et quodcumque ei placuit ut ædificaret in Jerusalem, et in Libano, et in omni terra potestatis suæ.

9:20  All the people that were left of the Amorrhites, and Hethites, and Pherezites, and Hevites, and Jebusites, that are not of the children of Israel:

9:20  And all the people that were left of the Amorites, Hittites, Perizzites, Hivites, and Jebusites, which were not of the children of Israel,

9:20  Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, kteří nebyli z Izraele,

9:20  Všechno obyvatelstvo pozůstalé z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců, kteří nepatřili k synům Izraele,

9:20  Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, z těch, kteří nebyli ze synů Izraele,

9:20  Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,

9:20  Universum populum qui remanserat de Amorrhæis, et Hethæis, et Pherezæis, et Hevæis, et Jebusæis, qui non sunt de filiis Israël :

9:21  Their children, that were left in the land; to wit, such as the children of Israel had not been able to destroy, Solomon made tributary unto this day.

9:21  Their children that were left after them in the land, whom the children of Israel also were not able utterly to destroy, upon those did Solomon levy a tribute of bondservice unto this day.

9:21  totiž jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které Izraelci nedokázali vyhubit jako klaté, podrobil Šalomoun otrockým nuceným pracím, a tak je tomu až dodnes.

9:21  totiž jejich potomky, kteří po nich zůstali v zemi a které synové Izraele nedokázali vyhladit, Šalomoun podrobil nuceným pracím, a tak otročí dodnes.

9:21  jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které synové Izraele nedokázali zasvětit zkáze, Šalomoun povolal, aby konali nucené práce, jak je tomu dodnes.

9:21  Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne.

9:21  horum filios qui remanserant in terra, quos scilicet non potuerant filii Israël exterminare, fecit Salomon tributarios usque in diem hanc.

9:22  But of the children of Israel, Solomon made not any to be bondmen, but they were warriors, and his servants, and his princes, and captains, and overseers of the chariots and horses.

9:22  But of the children of Israel did Solomon make no bondmen: but they were men of war, and his servants, and his princes, and his captains, and rulers of his chariots, and his horsemen.

9:22  Z Izraelců však Šalomoun neudělal otrokem nikoho; ti byli bojovníky, jeho služebníky, veliteli, tvořili osádku jeho válečných vozů a byli veliteli jeho vozby a jízdy.

9:22  Syny Izraele ovšem Šalomoun nebral do otroctví, ale jako vojáky, úředníky, velitele, pobočníky, vozataje a jezdce.

9:22  Ale ze synů Izraele si Šalomoun nevzal otroky, protože oni byli bojovníky, jeho služebníky, jeho veliteli, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.

9:22  Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.

9:22  De filiis autem Israël non constituit Salomon servire quemquam, sed erant viri bellatores, et ministri ejus, et principes, et duces, et præfecti curruum et equorum.

9:23  And there were five hundred and fifty chief officers set over all the works of Solomon, and they had people under them, and had charge over the appointed works.

9:23  These were the chief of the officers that were over Solomon’s work, five hundred and fifty, which bare rule over the people that wrought in the work.

9:23  Správců představených nad pracemi pro Šalomouna bylo pět set padesát: ti panovali nad lidem konajícím tu práci.

9:23  Dozorců, kteří veleli Šalomounovým pracím, bylo 550. Ti měli na starosti veškerou pracovní sílu.

9:23  Toto byla ustanovená knížata, která byla nad Šalomounovou prací: Pět set padesát těch, kteří panovali nad lidem, který konal práci.

9:23  Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali.

9:23  Erant autem principes super omnia opera Salomonis præpositi quingenti quinquaginta, qui habebant subjectum populum, et statutis operibus imperabant.

9:24  And the daughter of Pharao came up out of the city of David to her house, which Solomon had built for her: then did he build Mello.

9:24  But Pharaoh’s daughter came up out of the city of David unto her house which Solomon had built for her: then did he build Millo.

9:24  Tehdy, když faraónova dcera odešla z Města Davidova do svého domu, který jí Šalomoun vystavěl, začal stavět Miló.

9:24  Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do paláce, který pro ni vystavěl, začal budovat terasu Milo.

9:24  Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do svého domu, který pro ni postavil, tehdy postavil Miló.

9:24  Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello.

9:24  Filia autem Pharaonis ascendit de civitate David in domum suam, quam ædificaverat ei Salomon : tunc ædificavit Mello.

9:25  Solomon also offered three times every year holocausts, and victims of peace offerings, upon the altar which he had built to the Lord, and he burnt incense before the Lord: and the temple was finished.

9:25  And three times in a year did Solomon offer burnt offerings and peace offerings upon the altar which he built unto the Lord, and he burnt incense upon the altar that was before the Lord. So he finished the house.

9:25  Třikrát za rok obětoval Šalomoun oběti zápalné a pokojné na oltáři, který vybudoval Hospodinu, a pálil na něm před Hospodinem kadidlo, když dům dokončil.

9:25  Třikrát ročně přinášel Šalomoun zápalné i pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a nechal z něj stoupat dým před Hospodinem. Tak završil budování chrámu.

9:25  Šalomoun přinášel třikrát za rok zápalné a pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a s nimi pálil před Hospodinem i kadidlo. Tak dokončil dům.

9:25  I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.

9:25  Offerebat quoque Salomon, tribus vicibus per annos singulos, holocausta et pacificas victimas super altare quod ædificaverat Domino, et adolebat thymiama coram Domino : perfectumque est templum.

9:26  And king Solomon made a fleet in Asiongaber, which is by Ailath, on the shore of the Red Sea, in the land of Edom.

9:26  And king Solomon made a navy of ships in Ezion–geber, which is beside Eloth, on the shore of the Red sea, in the land of Edom.

9:26  Král Šalomoun dal také udělat lodě v Esjón-geberu, který je blízko Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.

9:26  Král Šalomoun v Ecjon-geberu u Eilatu na pobřeží Rudého moře v edomské zemi vybudoval loďstvo.

9:26  Král Šalomoun si udělal loďstvo v Esjón–geberu, který je u Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.

9:26  Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.

9:26  Classem quoque fecit rex Salomon in Asiongaber, quæ est juxta Ailath in littore maris Rubri, in terra Idumææ.

9:27  And Hiram sent his servants in the fleet, sailors that had knowledge of the sea, with the servants of Solomon.

9:27  And Hiram sent in the navy his servants, shipmen that had knowledge of the sea, with the servants of Solomon.

9:27  Na ty lodě poslal Chíram své služebníky, lodníky znalé moře, aby byli se služebníky Šalomounovými.

9:27  Chíram pak se Šalomounovými služebníky vyslal na lodích také své služebníky, zkušené námořníky.

9:27  Chíram poslal s loďstvem své otroky, námořníky znalé moře, aby byli s otroky Šalomounovými.

9:27  A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými.

9:27  Misitque Hiram in classe illa servos suos viros nauticos et gnaros maris, cum servis Salomonis.

9:28  And they came to Ophir; and they brought from thence to king Solomon four hundred and twenty talents of gold.

9:28  And they came to Ophir, and fetched from thence gold, four hundred and twenty talents, and brought it to king Solomon.

9:28  Dopluli do Ofíru a přivezli odtamtud králi Šalomounovi čtyři sta dvacet talentů zlata.

9:28  Vypravili se do Ofiru, naložili tam 420 talentů zlata a přivezli je králi Šalomounovi.

9:28  Připluli do Ofíru, vzali odtamtud čtyři sta dvacet talentů zlata a přivezli králi Šalomounovi.

9:28  Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.

9:28  Qui cum venissent in Ophir, sumptum inde aurum quadringentorum viginti talentorum, detulerunt ad regem Salomonem.

Chapter 10

10:1  And the queen of Saba having heard of the fame of Solomon in the name of the Lord, came to try him with hard questions.

10:1  And when the queen of Sheba heard of the fame of Solomon concerning the name of the Lord, she came to prove him with hard questions.

10:1  I královna ze Sáby uslyšela zprávu o tom, co Šalomoun vykonal pro Hospodinovo jméno, a přijela ho vyzkoušet hádankami.

10:1  Také královna ze Sáby se doslechla o Šalomounově proslulosti (kterou měl díky jménu Hospodinovu), a tak přijela, aby ho vyzkoušela v hádankách.

10:1  Když se královna ze Šeby doslechla zprávy o Šalomounovi ⌈a že postavil dům pro Hospodinovo jméno,⌉ přišla ho vyzkoušet hádankami.

10:1  Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.

10:1  Sed et regina Saba, audita fama Salomonis in nomine Domini, venit tentare eum in ænigmatibus.

10:2  And entering into Jerusalem with a great train, and riches, and camels that carried spices, and an immense quantity of gold, and precious stones, she came to king Solomon, and spoke to him all that she had in her heart.

10:2  And she came to Jerusalem with a very great train, with camels that bare spices, and very much gold, and precious stones: and when she was come to Solomon, she communed with him of all that was in her heart.

10:2  Přijela do Jeruzaléma s velmi okázalým doprovodem, s velbloudy nesoucími balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.

10:2  Když dorazila do Jeruzaléma s početnou družinou a s velbloudy nesoucími vonné balzámy, velké množství zlata i drahokamů, přišla k Šalomounovi a hovořila s ním o všem, co měla na srdci.

10:2  Přijela do Jeruzaléma s ohromným majetkem -- velbloudi nesli balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.

10:2  A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.

10:2  Et ingressa Jerusalem multo cum comitatu et divitiis, camelis portantibus aromata, et aurum infinitum nimis, et gemmas pretiosas, venit ad regem Salomonem, et locuta est ei universa quæ habebat in corde suo.

10:3  And Solomon informed her of all the things she proposed to him: there was not any word the king was ignorant of, and which he could not answer her.

10:3  And Solomon told her all her questions: there was not any thing hid from the king, which he told her not.

10:3  Šalomoun jí zodpověděl všechny její otázky; ani jedna otázka nebyla pro krále tak tajemná, že by ji nezodpověděl.

10:3  Šalomoun všechny její otázky zodpověděl; žádná z nich nebyla pro krále tak těžká, aby na ni neodpověděl.

10:3  Šalomoun jí odpověděl na všechny otázky; nebylo nic, co by zůstalo králi skryto, na co by jí neodpověděl.

10:3  Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.

10:3  Et docuit eam Salomon omnia verba quæ proposuerat : non fuit sermo qui regem posset latere, et non responderet ei.

10:4  And when the queen of Saba saw all the wisdom of Solomon, and the house which he had built,

10:4  And when the queen of Sheba had seen all Solomon’s wisdom, and the house that he had built,

10:4  Když královna ze Sáby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který vybudoval,

10:4  Když královna ze Sáby viděla všechnu Šalomounovu moudrost i palác, který vystavěl,

10:4  Když královna ze Šeby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který postavil,

10:4  Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,

10:4  Videns autem regina Saba omnem sapientiam Salomonis, et domum quam ædificaverat,

10:5  And the meat of his table, and the apartments of his servants, and the order of his ministers, and their apparel, and the cupbearers, and the holocausts, which he offered in the house of the Lord, she had no longer any spirit in her;

10:5  And the meat of his table, and the sitting of his servants, and the attendance of his ministers, and their apparel, and his cupbearers, and his ascent by which he went up unto the house of the Lord; there was no more spirit in her.

10:5  i jídlo na jeho stole, zasedání jeho hodnostářů, pohotovost jeho služebnictva a jejich oděvy, jeho číšníky i jeho zápalnou oběť, kterou přinášel v Hospodinově domě, zůstala bez dechu.

10:5  pokrmy na jeho stole, zasedání jeho dvořanů, práci jeho služebníků a jejich roucha, jeho číšníky i to, jaké oběti král přináší v Hospodinově chrámu, byla naprosto ohromena

10:5  jídlo na jeho stole, sídlo jeho otroků, ⌈obsluhu jeho služebníků⌉ a jejich oděvy, jeho nápoje a jeho zápalné oběti, které přinášel v Hospodinově domě, ⌈byla bez dechu.⌉

10:5  Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.

10:5  et cibos mensæ ejus, et habitacula servorum, et ordines ministrantium, vestesque eorum, et pincernas, et holocausta quæ offerebat in domo Domini : non habebat ultra spiritum.

10:6  And she said to the king: The report is true, which I heard in my own country,

10:6  And she said to the king, It was a true report that I heard in mine own land of thy acts and of thy wisdom.

10:6  Řekla králi: „Co jsem slyšela ve své zemi o tvém podnikání i o tvé moudrosti, je pravda.

10:6  a řekla mu: „To, co jsem u nás slyšela o tvých slovech a o tvé moudrosti, je pravda.

10:6  Řekla králi: To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech a tvé moudrosti, je pravda.

10:6  A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,

10:6  Dixitque ad regem : Verus est sermo quem audivi in terra mea

10:7  Concerning thy words, and concerning thy wisdom. And I did not believe them that told me, till I came myself, and saw with my own eyes, and have found that the half hath not been told me: thy wisdom and thy works exceed the fame which I heard.

10:7  Howbeit I believed not the words, until I came, and mine eyes had seen it: and, behold, the half was not told me: thy wisdom and prosperity exceedeth the fame which I heard.

10:7  Nevěřila jsem těm slovům, dokud jsem nepřišla a nespatřila to na vlastní oči. A to mi nebyla sdělena ani polovina. Překonal jsi moudrostí a blahobytem pověst, kterou jsem slyšela.

10:7  Dokud jsem nepřijela a neuviděla to na vlastní oči, nevěřila jsem tomu. Teď ale vidím, že mi neřekli ani polovinu! Moudrostí a dobrotou jsi překonal pověst, kterou jsem slyšela.

10:7  Nevěřila jsem těm zprávám, dokud jsem nepřišla a neviděla to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina. Moudrostí a blahobytem jsi předčil zvěsti, které jsem slyšela.

10:7  Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.

10:7  super sermonibus tuis, et super sapientia tua : et non credebam narrantibus mihi, donec ipsa veni, et vidi oculis meis, et probavi quod media pars mihi nuntiata non fuerit : major est sapientia et opera tua, quam rumor quem audivi.

10:8  Blessed are thy men, and blessed are thy servants, who stand before thee always, and hear thy wisdom.

10:8  Happy are thy men, happy are these thy servants, which stand continually before thee, and that hear thy wisdom.

10:8  Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří jsou ustavičně v tvých službách a naslouchají tvé moudrosti.

10:8  Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří stále stojí před tebou a naslouchají tvé moudrosti.

10:8  Šťastní jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ⌈ti stále slouží⌉ a naslouchají tvé moudrosti.

10:8  Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.

10:8  Beati viri tui, et beati servi tui, qui stant coram te semper, et audiunt sapientiam tuam.

10:9  Blessed be the Lord thy God, whom thou hast pleased, and who hath set thee upon the throne of Israel, because the Lord hath loved Israel for ever, and hath appointed thee king, to do judgment and justice.

10:9  Blessed be the Lord thy God, which delighted in thee, to set thee on the throne of Israel: because the Lord loved Israel for ever, therefore made he thee king, to do judgment and justice.

10:9  Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“

10:9  Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn! Hospodin miluje Izrael navěky, a tak tě učinil králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“

10:9  Ať je požehnán Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ustanovil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izrael navěky, ustanovil tě za krále, abys vykonával právo a spravedlnost.

10:9  Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.

10:9  Sit Dominus Deus tuus benedictus, cui complacuisti, et posuit te super thronum Israël, eo quod dilexerit Dominus Israël in sempiternum, et constituit te regem ut faceres judicium et justitiam.

10:10  And she gave the king a hundred and twenty talents of gold, and of spices a very great store, and precious stones: there was brought no more such abundance of spices as these which the queen of Saba gave to king Solomon.

10:10  And she gave the king an hundred and twenty talents of gold, and of spices very great store, and precious stones: there came no more such abundance of spices as these which the queen of Sheba gave to king Solomon.

10:10  Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velmi mnoho balzámu a drahokamy. Už nikdy nebylo přivezeno tolik takového balzámu, jaký dala královna ze Sáby králi Šalomounovi.

10:10  Poté darovala králi 120 talentů zlata a veliké množství balzámů a drahokamů. Už nikdy se pak nedovezlo tolik vonných balzámů, jako dala králi Šalomounovi královna ze Sáby.

10:10  Pak dala králi sto dvacet talentů zlata a velké množství balzámů a drahokamů. Již nikdy nebylo přivezeno takové množství balzámu, jako dala královna ze Šeby králi Šalomounovi.

10:10  I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.

10:10  Dedit ergo regi centum viginti talenta auri, et aromata multa nimis, et gemmas pretiosas : non sunt allata ultra aromata tam multa, quam ea quæ dedit regina Saba regi Salomoni.

10:11  (The navy also of Hiram, which brought gold from Ophir, brought from Ophir great plenty of thyine trees, and precious stones.

10:11  And the navy also of Hiram, that brought gold from Ophir, brought in from Ophir great plenty of almug trees, and precious stones.

10:11  Také Chíramovy lodě, které dopravovaly z Ofíru zlato, přivezly z Ofíru velmi mnoho almugímového dřeva a drahokamy.

10:11  (K tomu ještě Chíramovo loďstvo, které jelo do Ofiru pro zlato, dovezlo odtud veliké množství santálového dřeva a drahokamů.

10:11  Také Chíramovo loďstvo, které dovezlo z Ofíru zlato, přivezlo z Ofíru velké množství almugínového dřeva a drahokamů.

10:11  (Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.

10:11  (Sed et classis Hiram, quæ portabat aurum de Ophir, attulit ex Ophir ligna thyina multa nimis, et gemmas pretiosas.

10:12  And the king made of the thyine trees the rails of the house of the Lord, and of the king's house: and citterns and harps for singers: there were no such thyine trees as these brought nor seen unto this day.)

10:12  And the king made of the almug trees pillars for the house of the Lord, and for the king’s house, harps also and psalteries for singers: there came no such almug trees, nor were seen unto this day.

10:12  Z almugímového dřeva dal král udělat zábradlí pro dům Hospodinův i pro dům královský a citary a harfy pro zpěváky. Takové almugímové dřevo už víckrát nebylo dovezeno a dodnes se nevidí.

10:12  Král z toho santálového dřeva vyrobil schody pro Hospodinův chrám i pro královský palác a také lyry a citery pro zpěváky. Dodnes se nedovezlo, ba ani nevidělo, tolik santálového dřeva.)

10:12  Král udělal z almugínového dřeva podpěry pro Hospodinův dům a pro královský palác i lyry a harfy pro zpěváky. Dodnes již nebylo přivezeno ani viděno takové množství almugínového dřeva.

10:12  I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)

10:12  Fecitque rex de lignis thyinis fulcra domus Domini et domus regiæ, et citharas lyrasque cantoribus : non sunt allata hujuscemodi ligna thyina, neque visa usque in præsentem diem.)

10:13  And king Solomon gave the queen of Saba all that she desired, and asked of him: besides what he offered her of himself of his royal bounty. And she returned, and went to her own country, with her servants.

10:13  And king Solomon gave unto the queen of Sheba all her desire, whatsoever she asked, beside that which Solomon gave her of his royal bounty. So she turned and went to her own country, she and her servants.

10:13  Král Šalomoun splnil královně ze Sáby každé přání, jež vyslovila. Navíc jí dal dary hodné krále Šalomouna. Pak se odebrala i se svými služebníky do své země.

10:13  Král Šalomoun pak královně ze Sáby splnil každé přání, které vyslovila, a dal jí mnohem více darů, než králi Šalomounovi přinesla ona. Královna se pak se svým služebnictvem vydala zpět na cestu do vlasti.

10:13  Král Šalomoun dal královně ze Šeby všechno, po čem toužila a oč požádala, kromě toho, co jí ⌈král Šalomoun dal sám od sebe.⌉ Pak se vydala na cestu a šla se svými otroky do své země.

10:13  Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.

10:13  Rex autem Salomon dedit reginæ Saba omnia quæ voluit et petivit ab eo, exceptis his quæ ultro obtulerat ei munere regio. Quæ reversa est, et abiit in terram suam cum servis suis.

10:14  And the weight of the gold that was brought to Solomon every year, was six hundred and sixty-six talents of gold:

10:14  Now the weight of gold that came to Solomon in one year was six hundred threescore and six talents of gold,

10:14  Váha zlata, které bylo přiváženo Šalomounovi za jeden rok, činila šest set šedesát šest talentů,

10:14  Král Šalomoun ročně získával 666 talentů zlata,

10:14  Váha zlata, které přivezli Šalomounovi v jednom roce, byla šest set šedesát šest talentů zlata,

10:14  Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,

10:14  Erat autem pondus auri quod afferebatur Salomoni per annos singulos, sexcentorum sexaginta sex talentorum auri,

10:15  Besides that which the men brought him that were over the tributes, and the merchants, and they that sold by retail, and all the kings of Arabia, and the governors of the country.

10:15  Beside that he had of the merchantmen, and of the traffick of the spice merchants, and of all the kings of Arabia, and of the governors of the country.

10:15  mimo zlato od kupců a ze zisku obchodníků i od všech králů západua místodržitelů země.

10:15  nepočítaje příjmy od pocestných, z obchodování kupců i ode všech arabských králů a krajských hejtmanů.

10:15  kromě toho, co přivezli kupci, a zisku od obchodníků a všech králů ⌈míšeného lidu⌉ a místodržitelů země.

10:15  Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.

10:15  excepto eo quod afferebant viri qui super vectigalia erant, et negotiatores, universique scruta vendentes, et omnes reges Arabiæ, ducesque terræ.

10:16  And Solomon made two hundred shields of the purest gold: he allowed six hundred sicles of gold for the plates of one shield.

10:16  And king Solomon made two hundred targets of beaten gold: six hundred shekels of gold went to one target.

10:16  Král Šalomoun dal udělat dvě stě pavéz z tepaného zlata; na jednu pavézu vynaložil šest set šekelů zlata.

10:16  Král Šalomoun nechal zhotovit 200 pavéz z tepaného zlata (na jednu pavézu vynaložil 600 šekelů zlata)

10:16  Král Šalomoun udělal dvě stě velkých štítů z tepaného zlata -- šest set šekelů zlata dal na jeden velký štít --

10:16  A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,

10:16  Fecit quoque rex Salomon ducenta scuta de auro purissimo : sexcentos auri siclos dedit in laminas scuti unius.

10:17  And three hundred targets of fine gold: three hundred pounds of gold covered one target: and the king put them in the house of the forest of Libanus.

10:17  And he made three hundred shields of beaten gold; three pound of gold went to one shield: and the king put them in the house of the forest of Lebanon.

10:17  Dále dal udělat tři sta štítů z tepaného zlata; na jeden štít vynaložil tři hřivny zlata. Král je pak dal uložit do domu Libanónského lesa.

10:17  a 300 štítů z tepaného zlata (na jeden štít vynaložil 3 hřivny zlata). Král je umístil v Paláci libanonského lesa.

10:17  a tři sta malých štítů z tepaného zlata -- tři hřivny zlata dal na jeden malý štít. Král je dal do domu Libanonského lesa.

10:17  A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.

10:17  Et trecentas peltas ex auro probato : trecentæ minæ auri unam peltam vestiebant : posuitque eas rex in domo saltus Libani.

10:18  King Solomon also made a great throne of ivory: and overlaid it with the finest gold.

10:18  Moreover the king made a great throne of ivory, and overlaid it with the best gold.

10:18  Král dal také udělat veliký trůn ze slonoviny a obložil jej ryzím zlatem.

10:18  Král také pořídil veliký trůn ze slonoviny a pokryl ho čistým zlatem.

10:18  Král udělal velký trůn ze slonoviny a potáhl ho ryzím zlatem.

10:18  Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.

10:18  Fecit etiam rex Salomon thronum de ebore grandem : et vestivit eum auro fulvo nimis,

10:19  It had six steps: and the top of the throne was round behind: and there were two hands on either side holding the seat: and two lions stood, one at each hand,

10:19  The throne had six steps, and the top of the throne was round behind: and there were stays on either side on the place of the seat, and two lions stood beside the stays.

10:19  Trůn měl šest stupňů, vzadu nahoře byl zaoblen, po obou stranách sedadla měl opěradla a vedle opěradel stáli dva lvi.

10:19  K trůnu vedlo šest stupňů. Opěradlo měl okrouhlé, po obou stranách sedadla područky a vedle područek stáli lvi.

10:19  ⌈K trůnu vedlo⌉ šest schodů. Vrchol trůnu byl ze zadní strany okrouhlý a z jedné i druhé strany sedadla byla opěradla. Vedle opěradel stáli dva lvi.

10:19  Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.

10:19  qui habebat sex gradus : et summitas throni rotunda erat in parte posteriori : et duæ manus hinc atque inde tenentes sedile : et duo leones stabant juxta manus singulas.

10:20  And twelve little lions stood upon the six steps, on the one side and on the other: there was no such work made in any kingdom.

10:20  And twelve lions stood there on the one side and on the other upon the six steps: there was not the like made in any kingdom.

10:20  Na šesti stupních tam stálo z obou stran dvanáct lvů. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království.

10:20  Na šesti stupních po obou stranách stálo dvanáct dalších lvů. Nic takového nebylo vyrobeno v žádném království.

10:20  Stálo tam dvanáct lvů na šesti schodech z jedné i druhé strany. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království.

10:20  A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.

10:20  Et duodecim leunculi stantes super sex gradus hinc atque inde : non est factum tale opus in universis regnis.

10:21  Moreover, all the vessels out of which king Solomon drank, were of gold: and all the furniture of the house of the forest of Libanus was of most pure gold: there was no silver, nor was any account made of it in the days of Solomon:

10:21  And all king Solomon’s drinking vessels were of gold, and all the vessels of the house of the forest of Lebanon were of pure gold; none were of silver: it was nothing accounted of in the days of Solomon.

10:21  Všechny nádoby, ze kterých král Šalomoun pil, byly zlaté a všechny předměty domu Libanónského lesa byly potaženy lístkovým zlatem; nic nebylo ze stříbra, to v Šalomounově době nemělo cenu.

10:21  Také všechny nádoby na pití měl král Šalomoun zlaté a stejně tak všechno vybavení Paláce libanonského lesa bylo z ryzího zlata. Nic nebylo ze stříbra – to nebylo v Šalomounových dobách vůbec považováno za cenné.

10:21  Všechny nádoby na nápoje krále Šalomouna byly zlaté, všechny nádoby domu Libanonského lesa byly z čistého zlata. Nic nebylo ze stříbra, to bylo ve dnech Šalomounových považováno za nic.

10:21  Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.

10:21  Sed et omnia vasa quibus potabat rex Salomon, erant aurea : et universa supellex domus saltus Libani de auro purissimo : non erat argentum, nec alicujus pretii putabatur in diebus Salomonis,

10:22  For the king's navy, once in three years, went with the navy of Hiram by sea to Tharsis, and brought from thence gold, and silver, and elephants' teeth, and apes, and peacocks.

10:22  For the king had at sea a navy of Tharshish with the navy of Hiram: once in three years came the navy of Tharshish, bringing gold, and silver, ivory, and apes, and peacocks.

10:22  Král měl na moři zámořské loďstvo spolu s loděmi Chíramovými. Jednou za tři roky zámořské loďstvo přijíždělo a přiváželo zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy.

10:22  Král totiž měl na moři vedle Chíramova loďstva také zámořské lodě, které připlouvaly jednou za tři roky a přivážely zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy.

10:22  Král měl na moři taršíšské loďstvo spolu s loďstvem Chíramovým. Jednou za tři roky taršíšské loďstvo připlouvalo a přiváželo zlato a stříbro, slonovinu, opice a paviány.

10:22  Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.

10:22  quia classis regis per mare cum classe Hiram semel per tres annos ibat in Tharsis, deferens inde aurum, et argentum, et dentes elephantorum, et simias, et pavos.

10:23  And king Solomon exceeded all the kings of the earth in riches and wisdom.

10:23  So king Solomon exceeded all the kings of the earth for riches and for wisdom.

10:23  Král Šalomoun převýšil všechny krále země bohatstvím i moudrostí.

10:23  Král Šalomoun co do bohatství i co do moudrosti předčil všechny krále světa.

10:23  Tak král Šalomoun převyšoval všechny krále země bohatstvím a moudrostí.

10:23  I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.

10:23  Magnificatus est ergo rex Salomon super omnes reges terræ divitiis et sapientia.

10:24  And all the earth desired to see Solomon's face, to hear his wisdom, which God had given in his heart.

10:24  And all the earth sought to Solomon, to hear his wisdom, which God had put in his heart.

10:24  Celá země vyhledávala Šalomouna, aby slyšela jeho moudrost, kterou mu Bůh vložil do srdce.

10:24  Ti všichni se ucházeli o přijetí u Šalomouna, aby slyšeli jeho moudrost, kterou mu do srdce vložil Bůh.

10:24  ⌈Lidé z celého světa⌉ vyhledávali Šalomounovu přítomnost, aby naslouchali jeho moudrosti, kterou mu Bůh vložil do srdce.

10:24  Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.

10:24  Et universa terra desiderabat vultum Salomonis, ut audiret sapientiam ejus, quam dederat Deus in corde ejus.

10:25  And every one brought him presents, vessels of silver and of gold, garments, and armour, and spices, and horses, and mules, every year.

10:25  And they brought every man his present, vessels of silver, and vessels of gold, and garments, and armour, and spices, horses, and mules, a rate year by year.

10:25  Každý přinášel svůj dar: předměty stříbrné i zlaté, pláště, zbroj, balzámy, koně, mezky, a to rok co rok.

10:25  Všichni mu přinášeli dary, stříbrné a zlaté předměty, oděvy, zbraně, balzámy, koně i mezky – a tak tomu bylo rok co rok.

10:25  Přinášeli každý svůj dar -- stříbrné a zlaté předměty, pláště, zbraně, balzámy, koně a mezky, a to rok co rok.

10:25  A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,

10:25  Et singuli deferebant ei munera, vasa argentea et aurea, vestes et arma bellica, aromata quoque, et equos et mulos per annos singulos.

10:26  And Solomon gathered together chariots and horsemen, and he had a thousand four hundred chariots, and twelve thousand horsemen: and he bestowed them in fenced cities, and with the king in Jerusalem.

10:26  And Solomon gathered together chariots and horsemen: and he had a thousand and four hundred chariots, and twelve thousand horsemen, whom he bestowed in the cities for chariots, and with the king at Jerusalem.

10:26  Tak Šalomoun nashromáždil vozy a jezdecké koně; měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Rozmístil je ve městech pro vozbu a u sebe v Jeruzalémě.

10:26  Šalomoun nashromáždil vozy i koně, takže měl 1400 vozů a 12 000 koní, které umístil do vozových měst i k sobě do Jeruzaléma.

10:26  Šalomoun nashromáždil vozy a koně a měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Přivedl je do měst pro vozy a ke králi do Jeruzaléma.

10:26  Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.

10:26  Congregavitque Salomon currus et equites, et facti sunt ei mille quadringenti currus, et duodecim millia equitum : et disposuit eos per civitates munitas, et cum rege in Jerusalem.

10:27  And he made silver to be as plentiful in Jerusalem as stones: and cedars to be as common as sycamores which grow in the plains.

10:27  And the king made silver to be in Jerusalem as stones, and cedars made he to be as the sycomore trees that are in the vale, for abundance.

10:27  Král měl v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků, jakých roste mnoho v Přímořské nížině.

10:27  Za jeho vlády bylo v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků v podhůří.

10:27  Král učinil stříbro v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry tak početné jako sykomory v Šefele.

10:27  I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.

10:27  Fecitque ut tanta esset abundantia argenti in Jerusalem, quanta et lapidum : et cedrorum præbuit multitudinem quasi sycomoros quæ nascuntur in campestribus.

10:28  And horses were brought for Solomon out of Egypt, and Coa: for the king's merchants bought them out of Coa, and brought them at a set price.

10:28  And Solomon had horses brought out of Egypt, and linen yarn: the king’s merchants received the linen yarn at a price.

10:28  Koně, které měl Šalomoun, přicházeli z Egypta. Karavany králových překupníků kupovaly stáda koní za pevnou cenu.

10:28  Koně si král nechával dovážet z Egypta a Kilikie. Královští obchodníci je v Kilikii nakupovali za dohodnuté ceny.

10:28  Koně, které měl Šalomoun, se dováželi z Egypta a z Kue. Královští obchodníci je brali z Kue za pevnou cenu.

10:28  Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,

10:28  Et educebantur equi Salomoni de Ægypto, et de Coa. Negotiatores enim regis emebant de Coa, et statuto pretio perducebant.

10:29  And a chariot of four horses came out of Egypt, for six hundred sicles of silver, and a horse for a hundred and fifty. And after this manner did all the kings of the Hethites, and of Syria, sell horses.

10:29  And a chariot came up and went out of Egypt for six hundred shekels of silver, and an horse for an hundred and fifty: and so for all the kings of the Hittites, and for the kings of Syria, did they bring them out by their means.

10:29  Vůz se vyvážel z Egypta za šest set šekelů stříbra a kůň za sto padesát. Jejich prostřednictvím se vyváželi všem králům chetejským a aramejským.

10:29  Vozy dováželi z Egypta za 600 šekelů stříbra a koně za 150. Také je vyváželi dál pro všechny chetitské a aramejské krále.

10:29  (Válečný vůz se z Egypta dovážel za šest set stříbrných a kůň za sto padesát.) Jejich prostřednictvím se takto vyvážely všem králům chetejským a aramejským.

10:29  A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.

10:29  Egrediebatur autem quadriga ex Ægypto sexcentis siclis argenti, et equus centum quinquaginta. Atque in hunc modum cuncti reges Hethæorum et Syriæ equos venundabant.

Chapter 11

11:1  And king Solomon loved many strange women, besides the daughter of Pharao, and women of Moab, and of Ammon, and of Edom, and of Sidon, and of the Hethites:

11:1  But king Solomon loved many strange women, together with the daughter of Pharaoh, women of the Moabites, Ammonites, Edomites, Zidonians, and Hittites;

11:1  Král Šalomoun si zamiloval mnoho žen cizinek, faraónovu dceru, Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky,

11:1  Král Šalomoun ale kromě faraonovy dcery miloval mnoho dalších cizích žen – Moábky, Amonky, Edomky, Sidoňanky, Chetejky –

11:1  Král Šalomoun miloval vedle faraonovy dcery mnoho žen cizinek -- Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky --

11:1  V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,

11:1  Rex autem Salomon adamavit mulieres alienigenas multas, filiam quoque Pharaonis, et Moabitidas, et Ammonitidas, Idumæas, et Sidonias, et Hethæas :

11:2  Of the nations concerning which the Lord said to the children of Israel: You shall not go in unto them, neither shall any of them come into yours: for they will most certainly turn away your hearts to follow their gods. And to these was Solomon joined with a most ardent love.

11:2  Of the nations concerning which the Lord said unto the children of Israel, Ye shall not go in to them, neither shall they come in unto you: for surely they will turn away your heart after their gods: Solomon clave unto these in love.

11:2  z těch pronárodů, o nichž Hospodin Izraelcům řekl: „Nebudete vcházet k nim a oni nebudou vcházet k vám. Jistě by naklonili vaše srdce ke svým bohům.“ Šalomoun k nim přilnul velkou láskou.

11:2  z národů, o nichž Hospodin synům Izraele řekl: „Nespojujte se s nimi a oni ať se nespojují s vámi, aby se vaše srdce neobrátilo k jejich bohům.“ Šalomoun k nim ale přilnul a velmi je miloval.

11:2  z národů, o kterých Hospodin synům Izraele řekl: Nevcházejte k nim a ony ať nevcházejí k vám. Jistě by odvrátily vaše srdce k chození ⌈za svými bohy.⌉ K nim Šalomoun přilnul a miloval je.

11:2  Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,

11:2  de gentibus super quibus dixit Dominus filiis Israël : Non ingrediemini ad eas, neque de illis ingredientur ad vestras : certissime enim avertent corda vestra ut sequamini deos earum. His itaque copulatus est Salomon ardentissimo amore.

11:3  And he had seven hundred wives as queens, and three hundred concubines: and the women turned away his heart.

11:3  And he had seven hundred wives, princesses, and three hundred concubines: and his wives turned away his heart.

11:3  Měl mnoho žen: sedm set kněžen a tři sta ženin. Jeho ženy odklonily jeho srdce.

11:3  Měl sedm set urozených manželek a tři sta konkubín. A jeho ženy mu odvrátily srdce.

11:3  Měl sedm set žen, kněžen, a tři sta konkubín; a jeho ženy odvrátily jeho srdce.

11:3  Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.

11:3  Fueruntque ei uxores quasi reginæ septingentæ, et concubinæ trecentæ : et averterunt mulieres cor ejus.

11:4  And when he was now old, his heart was turned away by women to follow strange gods: and his heart was not perfect with the Lord his God, as was the heart of David, his father.

11:4  For it came to pass, when Solomon was old, that his wives turned away his heart after other gods: and his heart was not perfect with the Lord his God, as was the heart of David his father.

11:4  Když nadešel Šalomounovi čas stáří, jeho ženy odklonily jeho srdce k jiným bohům, takže jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu, jako bylo srdce jeho otce Davida.

11:4  Když zestárl, odvrátily mu srdce k cizím bohům. Jeho srdce totiž nepatřilo tak cele Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida.

11:4  I stalo se v čase Šalomounova stáří, že jeho ženy odvrátily jeho srdce k chození za jinými bohy a jeho srdce nebylo cele s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce jeho otce Davida.

11:4  Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.

11:4  Cumque jam esset senex, depravatum est cor ejus per mulieres, ut sequeretur deos alienos : nec erat cor ejus perfectum cum Domino Deo suo, sicut cor David patris ejus.

11:5  But Solomon worshipped Astarthe, the goddess of the Sidonians, and Moloch, the idol of the Ammonites.

11:5  For Solomon went after Ashtoreth the goddess of the Zidonians, and after Milcom the abomination of the Ammonites.

11:5  Šalomoun chodil za božstvem Sidóňanů Aštoretou a za ohyzdnou modlou Amónců Milkómem.

11:5  Šalomoun chodil za sidonskou bohyní Aštartou a za amonskou ohavností Molochem.

11:5  Šalomoun chodil za Aštoretou, bohyní Sidóňanů, a za Milkómem, ohavnou modlou Amónců.

11:5  Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.

11:5  Sed colebat Salomon Astarthen deam Sidoniorum, et Moloch idolum Ammonitarum.

11:6  And Solomon did that which was not pleasing before the Lord, and did not fully follow the Lord, as David, his father.

11:6  And Solomon did evil in the sight of the Lord, and went not fully after the Lord, as did David his father.

11:6  Tak se Šalomoun dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, a neoddal se cele Hospodinu jako jeho otec David.

11:6  Šalomoun dělal, co bylo v Hospodinových očích zlé, a neoddal se cele Hospodinu jako jeho otec David.

11:6  Šalomoun páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a nechodil cele za Hospodinem jako jeho otec David.

11:6  I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.

11:6  Fecitque Salomon quod non placuerat coram Domino, et non adimplevit ut sequeretur Dominum sicut David pater ejus.

11:7  Then Solomon built a temple for Chamos, the idol of Moab, on the hill that is over against Jerusalem, and for Moloch, the idol of the children of Ammon.

11:7  Then did Solomon build an high place for Chemosh, the abomination of Moab, in the hill that is before Jerusalem, and for Molech, the abomination of the children of Ammon.

11:7  Tehdy Šalomoun vystavěl posvátné návrší Kemóšovi, ohyzdné modle Moábců, na hoře, která je naproti Jeruzalému, a Molekovi, ohyzdné modle Amónovců.

11:7  Na hoře východně od Jeruzaléma Šalomoun dokonce postavil obětní výšinu moábské ohavnosti Kemošovi a amonské ohavnosti Molochovi.

11:7  Tehdy Šalomoun postavil na hoře, která je naproti Jeruzalému, návrší Kemóšovi, ohavné modle Moábců, a Molekovi, ohavné modle synů Amónových.

11:7  Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.

11:7  Tunc ædificavit Salomon fanum Chamos idolo Moab in monte qui est contra Jerusalem, et Moloch idolo filiorum Ammon.

11:8  And he did in this manner for all his wives that were strangers, who burnt incense, and offered sacrifice to their gods.

11:8  And likewise did he for all his strange wives, which burnt incense and sacrificed unto their gods.

11:8  Totéž udělal pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.

11:8  Totéž udělal pro všechny své cizí ženy, které uctívaly své bohy kadidlem a oběťmi.

11:8  Tak učinil pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.

11:8  A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.

11:8  Atque in hunc modum fecit universis uxoribus suis alienigenis, quæ adolebant thura, et immolabant diis suis.

11:9  And the Lord was angry with Solomon, because his mind was turned away from the Lord, the God of Israel, who had appeared to him twice;

11:9  And the Lord was angry with Solomon, because his heart was turned from the Lord God of Israel, which had appeared unto him twice,

11:9  Hospodin se na Šalomouna rozhněval, že se srdcem odklonil od Hospodina, Boha Izraele, jenž se mu dvakrát ukázal

11:9  Hospodin se na Šalomouna rozhněval, protože se jeho srdce odvrátilo od Hospodina, Boha Izraele, který se mu dvakrát ukázal.

11:9  Hospodin se na Šalomouna rozhněval, protože se jeho srdce odvrátilo od Hospodina, Boha Izraele, který se mu dvakrát ukázal

11:9  I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,

11:9  Igitur iratus est Dominus Salomoni, quod aversa esset mens ejus a Domino Deo Israël, qui apparuerat ei secundo,

11:10  And had commanded him concerning this thing, that he should not follow strange gods: but he kept not the things which the Lord commanded him.

11:10  And had commanded him concerning this thing, that he should not go after other gods: but he kept not that which the Lord commanded.

11:10  a výslovně mu zakázal chodit za jinými bohy. Ale on nedbal na to, co Hospodin přikázal.

11:10  Ačkoli mu výslovně zakázal následovat cizí bohy, Šalomoun Hospodinův zákaz nedodržel.

11:10  a dal mu ohledně této věci příkaz, aby nechodil za jinými bohy, ale on nezachoval to, co Hospodin přikázal.

11:10  A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.

11:10  et præceperat de verbo hoc ne sequeretur deos alienos : et non custodivit quæ mandavit ei Dominus.

11:11  The Lord therefore said to Solomon: Because thou hast done this, and hast not kept my covenant, and my precepts, which I have commanded thee, I will divide and rend thy kingdom, and will give it to thy servant.

11:11  Wherefore the Lord said unto Solomon, Forasmuch as this is done of thee, and thou hast not kept my covenant and my statutes, which I have commanded thee, I will surely rend the kingdom from thee, and will give it to thy servant.

11:11  Hospodin tedy řekl Šalomounovi: „Protože to s tebou dopadlo tak, že nedodržuješ mou smlouvu a má nařízení, která jsem ti přikázal, zcela jistě odtrhnu království od tebe a dám je tvému služebníku.

11:11  Proto Hospodin Šalomounovi řekl: „Protože je to s tebou takové, že jsi nedodržel mou smlouvu ani ustanovení, která jsem ti přikázal, odtrhnu od tebe království a dám ho tvému služebníkovi!

11:11  Hospodin Šalomounovi řekl: Protože ⌈se s tebou stalo toto⌉ a nezachoval jsi mou smlouvu ani má ustanovení, která jsem ti přikázal, jistě od tebe odtrhnu království a dám je tvému otrokovi.

11:11  Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.

11:11  Dixit itaque Dominus Salomoni : Quia habuisti hoc apud te, et non custodisti pactum meum, et præcepta mea quæ mandavi tibi, disrumpens scindam regnum tuum, et dabo illud servo tuo.

11:12  Nevertheless, in thy days I will not do it, for David thy father's sake: but I will rend it out of the hand of thy son.

11:12  Notwithstanding in thy days I will not do it for David thy father’s sake: but I will rend it out of the hand of thy son.

11:12  Avšak za tvého života to neučiním kvůli tvému otci Davidovi. Odtrhnu je až z ruky tvého syna.

11:12  Kvůli tvému otci Davidovi to ale neudělám za tvého života. Odtrhnu království z ruky tvého syna.

11:12  Avšak kvůli tvému otci Davidovi to neučiním za tvého života, odtrhnu je od tvého syna.

11:12  A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.

11:12  Verumtamen in diebus tuis non faciam propter David patrem tuum : de manu filii tui scindam illud,

11:13  Neither will I take away the whole kingdom; but I will give one tribe to thy son, for the sake of David, my servant, and Jerusalem, which I have chosen.

11:13  Howbeit I will not rend away all the kingdom; but will give one tribe to thy son for David my servant’s sake, and for Jerusalem’s sake which I have chosen.

11:13  Celé království však přece neodtrhnu, jeden kmen dám tvému synu kvůli svému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem vyvolil.“

11:13  Navíc je neodtrhnu celé. Kvůli svému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem vyvolil, ponechám tvému synovi jeden kmen.“

11:13  Ovšem neodtrhnu celé království. Jeden kmen dám tvému synu kvůli svému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil.

11:13  Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.

11:13  nec totum regnum auferam, sed tribum unam dabo filio tuo propter David servum meum, et Jerusalem, quam elegi.

11:14  And the Lord raised up an adversary to Solomon, Adad, the Edomite, of the king's seed, in Edom.

11:14  And the Lord stirred up an adversary unto Solomon, Hadad the Edomite: he was of the king’s seed in Edom.

11:14  Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka v Edómci Hadadovi. Byl z edómského královského rodu.

11:14  Hospodin tehdy Šalomounovi vzbudil protivníka v Hadadovi z edomského královského rodu.

11:14  Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka, Hadada Edómského. Byl z královského potomstva v Edómu.

11:14  A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.

11:14  Suscitavit autem Dominus adversarium Salomoni Adad Idumæum de semine regio, qui erat in Edom.

11:15  For when David was in Edom, and Joab, the general of the army, was gone up to bury them that were slain, and had killed every male in Edom,

11:15  For it came to pass, when David was in Edom, and Joab the captain of the host was gone up to bury the slain, after he had smitten every male in Edom;

11:15  Když totiž David byl v Edómu a Jóab, velitel vojska, vytáhl, aby pohřbil padlé, vybil v Edómu všechny mužského pohlaví.

11:15  Když totiž David kdysi pustošil Edom a jeho vojevůdce Joáb vyrazil pohřbít padlé, nechal v Edomu pobít všechny muže.

11:15  Stalo se totiž, když byl David v Edómu, že velitel armády Jóab vytáhl, aby pohřbil pobité, a zabil všechny mužského pohlaví v Edómu.

11:15  Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,

11:15  Cum enim esset David in Idumæa, et ascendisset Joab princeps militiæ ad sepeliendum eos qui fuerant interfecti, et occidisset omnem masculinum in Idumæa

11:16  (For Joab remained there six months with all Israel, till he had slain every male in Edom,)

11:16  (For six months did Joab remain there with all Israel, until he had cut off every male in Edom:)

11:16  Jóab a celý Izrael tam byli usazeni šest měsíců, dokud v Edómu nebyli vyhlazeni všichni mužského pohlaví.

11:16  Joáb tam s celým izraelským vojskem zůstal šest měsíců, dokud všechny Edomce nevyhladil.

11:16  Šest měsíců tam Jóab a celý Izrael zůstal, dokud nevyhladil všechny mužského pohlaví v Edómu.

11:16  (Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské,)

11:16  (sex enim mensibus ibi moratus est Joab, et omnis Israël, donec interimeret omne masculinum in Idumæa),

11:17  Then Adad fled, he and certain Edomites of his father's servants, with him, to go into Egypt: and Adad was then a little boy.

11:17  That Hadad fled, he and certain Edomites of his father’s servants with him, to go into Egypt; Hadad being yet a little child.

11:17  Hadad však uprchl a s ním někteří edómští muži ze služebnictva jeho otce a přišli do Egypta. Hadad byl tenkrát příliš mladý.

11:17  Hadad, tehdy ještě chlapec, tenkrát s několika edomskými služebníky svého otce uprchl do Egypta.

11:17  Hadad ⌈s některými edómskými muži, otroky svého otce,⌉ však utekl a šel do Egypta. Hadad byl ještě malý chlapec.

11:17  Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.

11:17  fugit Adad ipse, et viri Idumæi de servis patris ejus cum eo, ut ingrederetur Ægyptum : erat autem Adad puer parvulus.

11:18  And they arose out of Madian, and came into Pharan, and they took men with them from Pharan, and went into Egypt, to Pharao, the king of Egypt: who gave him a house, and appointed him victuals, and assigned him land.

11:18  And they arose out of Midian, and came to Paran: and they took men with them out of Paran, and they came to Egypt, unto Pharaoh king of Egypt; which gave him an house, and appointed him victuals, and gave him land.

11:18  Odešli z Midjánu a přišli do Páranu. Z Páranu s sebou vzali muže a přišli do Egypta k faraónovi, králi egyptskému. Farao mu dal dům, zaručil mu pokrm a dal mu i zemi.

11:18  Přes Midián pokračovali do Paranu, kde přibrali další muže, a dorazili do Egypta k egyptskému vládci faraonovi. Ten mu zajistil dům a stravu a dal mu i pozemky.

11:18  Vystoupili z Midjánu a přišli do Páranu. Vzali s sebou z Páranu nějaké muže a šli do Egypta k faraonovi, egyptskému králi. Ten mu dal dům, určil mu pokrm a dal mu zemi.

11:18  Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.

11:18  Cumque surrexissent de Madian, venerunt in Pharan, tuleruntque secum viros de Pharan, et introierunt Ægyptum ad Pharaonem regem Ægypti : qui dedit ei domum, et cibos constituit, et terram delegavit.

11:19  And Adad found great favour before Pharao, insomuch that he gave him to wife the own sister of his wife, Taphnes, the queen.

11:19  And Hadad found great favour in the sight of Pharaoh, so that he gave him to wife the sister of his own wife, the sister of Tahpenes the queen.

11:19  Hadad získal velkou přízeň v očích faraónových, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru vznešené paní Tachpenésy.

11:19  Farao si Hadada oblíbil natolik, že mu dal za manželku sestru své ženy, sestru Jejího Veličenstva Tachpenes.

11:19  Hadad nalezl ve faraonových očích velkou milost, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru královny Tachpenésy.

11:19  A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.

11:19  Et invenit Adad gratiam coram Pharaone valde, in tantum ut daret ei uxorem sororem uxoris suæ germanam Taphnes reginæ.

11:20  And the sister of Taphnes bore him his son, Genubath; and Taphnes brought him up in the house of Pharao: and Genubath dwelt with Pharao among his children.

11:20  And the sister of Tahpenes bare him Genubath his son, whom Tahpenes weaned in Pharaoh’s house: and Genubath was in Pharaoh’s household among the sons of Pharaoh.

11:20  Sestra Tachpenésy mu porodila syna Genubata a Tachpenés ho po odstavení vychovávala přímo ve faraónově domě. Tak byl Genubat ve faraónově domě mezi faraónovými syny.

11:20  Tachpenesina sestra mu porodila syna Genubata a Tachpenes ho odchovala ve faraonově paláci. Genubat tedy žil ve faraonově paláci mezi faraonovými syny.

11:20  Tachpenésina sestra mu porodila syna Genúbata a Tachpenésa ho vychovala ve faraonově domě. Genúbat pobýval ve faraonově domě spolu s faraonovými syny.

11:20  I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.

11:20  Genuitque ei soror Taphnes Genubath filium, et nutrivit eum Taphnes in domo Pharaonis : eratque Genubath habitans apud Pharaonem cum filiis ejus.

11:21  And when Adad heard in Egypt that David slept with his fathers, and that Joab, the general of the army, was dead, he said to Pharao: Let me depart, that I may go to my own country.

11:21  And when Hadad heard in Egypt that David slept with his fathers, and that Joab the captain of the host was dead, Hadad said to Pharaoh, Let me depart, that I may go to mine own country.

11:21  V Egyptě Hadad uslyšel, že David ulehl ke svým otcům a že zemřel i velitel vojska Jóab. Proto Hadad řekl faraónovi: „Propusť mne, rád bych šel do své země.“

11:21  Pak ale Hadad v Egyptě uslyšel, že David ulehl ke svým otcům a že zemřel i jeho vojevůdce Joáb. „Propusť mě zpět do mé vlasti,“ požádal tehdy faraona.

11:21  Když se v Egyptě Hadad doslechl, že David ulehl se svými otci a že zemřel velitel armády Jóab, řekl Hadad faraonovi: Propusť mne, abych šel do své země.

11:21  Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.

11:21  Cumque audisset Adad in Ægypto dormisse David cum patribus suis, et mortuum esse Joab principem militiæ, dixit Pharaoni : Dimitte me, ut vadam in terram meam.

11:22  And Pharao said to him: Why, what is wanting to thee with me, that thou seekest to go to thy own country? But he answered: Nothing; yet I beseech thee to let me go.

11:22  Then Pharaoh said unto him, But what hast thou lacked with me, that, behold, thou seekest to go to thine own country? And he answered, Nothing: howbeit let me go in any wise.

11:22  Farao mu řekl: „Co ti u mne chybí, že chceš jít do své země?“ Odvětil: „Nic. Jenom mě propusť!“

11:22  „Co ti u mě schází, že chceš odejít do své země?“ řekl mu farao. „Nic mi neschází,“ odpověděl, „ale přesto mě propusť.“

11:22  Faraon se ho zeptal: Co ti u mě chybí? Proč chceš jít do své země? Odpověděl: Nic. Jenom mě propusť.

11:22  Jemuž řekl Farao: Čehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.

11:22  Dixitque ei Pharao : Qua enim re apud me indiges, ut quæras ire ad terram tuam ? At ille respondit : Nulla : sed obsecro te ut dimittas me.

11:23  God also raised up against him an adversary, Razon, the son of Eliada, who had fled from his master, Adarezer, the king of Soba.

11:23  And God stirred him up another adversary, Rezon the son of Eliadah, which fled from his lord Hadadezer king of Zobah:

11:23  Bůh vzbudil Šalomounovi též protivníka v Rezónovi, synu Eljádovu, který uprchl svému pánu Hadad-ezerovi, králi Sóby.

11:23  Dalšího protivníka Bůh Šalomounovi vzbudil v Rezonovi, synu Eliadovu, který uprchl od svého pána Hadad-ezera, krále Cóby.

11:23  Bůh mu též vzbudil protivníka Rezóna, syna Eljádova, který utekl od svého pána Hadad–ezera, krále Sóby.

11:23  Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,

11:23  Suscitavit quoque ei Deus adversarium Razon filium Eliada, qui fugerat Adarezer regem Soba dominum suum :

11:24  And he gathered men against him, and he became a captain of robbers, when David slew them of Soba: and they went to Damascus, and dwelt there, and they made him king in Damascus.

11:24  And he gathered men unto him, and became captain over a band, when David slew them of Zobah: and they went to Damascus, and dwelt therein, and reigned in Damascus.

11:24  Shromáždil kolem sebe muže a stal se velitelem hordy, když je David začal vybíjet. Odešli do Damašku; tam se usídlili a v Damašku kralovali.

11:24  Když David pobil jejich vojsko, Rezon kolem sebe shromáždil nájezdníky a stal se jejich velitelem. Odešli do Damašku, usídlili se v něm a založili tam Damašské království.

11:24  Shromáždil k sobě muže a stal se velitelem loupežné hordy, když je David pobíjel. Šli do Damašku, pobývali v něm a kralovali v Damašku.

11:24  A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.

11:24  et congregavit contra eum viros, et factus est princeps latronum cum interficeret eos David : abieruntque Damascum, et habitaverunt ibi, et constituerunt eum regem in Damasco :

11:25  And he was an adversary to Israel all the days of Solomon: and this is the evil of Adad, and his hatred against Israel; and he reigned in Syria.

11:25  And he was an adversary to Israel all the days of Solomon, beside the mischief that Hadad did: and he abhorred Israel, and reigned over Syria.

11:25  Byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny, spolu s tím zlem, které představoval Hadad. Zprotivil si Izraele, když kraloval nad Aramem.

11:25  Vedle zla, které představoval Hadad, byl i on protivníkem Izraele po celý Šalomounův život. Kraloval nad Aramem a nenáviděl Izrael.

11:25  Rezón byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny a páchal zlo jako Hadad. Opovrhoval Izraelem a kraloval nad Aramem.

11:25  I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.

11:25  eratque adversarius Israëli cunctis diebus Salomonis : et hoc est malum Adad, et odium contra Israël : regnavitque in Syria.

11:26  Jeroboam also, the son of Nabat, an Ephrathite, of Sareda, a servant of Solomon, whose mother was named Sarua, a widow woman, lifted up his hand against the king.

11:26  And Jeroboam the son of Nebat, an Ephrathite of Zereda, Solomon’s servant, whose mother’s name was Zeruah, a widow woman, even he lifted up his hand against the king.

11:26  Také Jarobeám, syn Nebatův, služebník Šalomounův, Efratejec ze Seredy, jehož matka jménem Serúa byla vdovou, pozdvihl ruku proti králi.

11:26  Také Jeroboám, syn Nebatův, se vzbouřil proti králi. Byl to jeden z Šalomounových dvořanů, Efraimec z Ceredy, jehož matka byla vdova jménem Cerua.

11:26  Jarobeám, syn Nebatův, Efratejec ze Seredy -- jehož matka se jmenovala Serúa a byla vdova -- Šalomounův otrok, pozvedl ruku proti králi.

11:26  Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua,) služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.

11:26  Jeroboam quoque filius Nabat, Ephrathæus, de Sareda, servus Salomonis, cujus mater erat nomine Sarva, mulier vidua, levavit manum contra regem.

11:27  And this is the cause of his rebellion against him; for Solomon built Mello, and filled up the breach of the city of David, his father.

11:27  And this was the cause that he lifted up his hand against the king: Solomon built Millo, and repaired the breaches of the city of David his father.

11:27  A důvod, proč pozdvihl ruku proti králi, je tento: Šalomoun vystavěl Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida.

11:27  Důvod, proč se vzbouřil proti králi, byl tento: Šalomoun stavěl terasu Milo a uzavřel mezeru v hradbách města svého otce Davida.

11:27  Toto je způsob, jak pozvedl ruku proti králi: Šalomoun postavil Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida.

11:27  A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.

11:27  Et hæc est causa rebellionis adversus eum, quia Salomon ædificavit Mello, et coæquavit voraginem civitatis David patris sui.

11:28  And Jeroboam was a valiant and mighty man: and Solomon seeing him a young man ingenious and industrious, made him chief over the tributes of all the house of Joseph.

11:28  And the man Jeroboam was a mighty man of valour: and Solomon seeing the young man that he was industrious, he made him ruler over all the charge of the house of Joseph.

11:28  Ten muž Jarobeám byl udatný bohatýr. Když Šalomoun mladíka uviděl, jak koná své dílo, ustanovil ho nad veškerou pracovní povinností domu Josefova.

11:28  Jeroboám byl schopný mladík, a když si Šalomoun všiml, jak se má k dílu, svěřil mu všechnu pracovní sílu z domu Josefova.

11:28  Ten Jarobeám byl udatný hrdina. Když Šalomoun viděl mládence, jak dělá svou práci, ustanovil ho nad vší nucenou prací domu Josefova.

11:28  Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.

11:28  Erat autem Jeroboam vir fortis et potens : vidensque Salomon adolescentem bonæ indolis et industrium, constituerat eum præfectum super tributa universæ domus Joseph.

11:29  So it came to pass at that time, that Jeroboam went out of Jerusalem, and the prophet Ahias, the Silonite, clad with a new garment, found him in the way: and they two were alone in the field.

11:29  And it came to pass at that time when Jeroboam went out of Jerusalem, that the prophet Ahijah the Shilonite found him in the way; and he had clad himself with a new garment; and they two were alone in the field:

11:29  V onen čas vyšel jednou Jarobeám z Jeruzaléma. Cestou ho potkal prorok Achijáš Šíloský, zahalený do nového pláště. Byli na poli sami.

11:29  Jednou, když byl Jeroboám na cestě z Jeruzaléma, potkal ho prorok Achiáš Šíloský, oblečený do nového pláště. Oba tam venku byli sami.

11:29  I stalo se v onen čas, že Jarobeám vyšel z Jeruzaléma a po cestě ho potkal prorok Achijáš Šíloský. Byl zahalen do nového pláště. Ti dva byli na poli sami.

11:29  I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.

11:29  Factum est igitur in tempore illo, ut Jeroboam egrederetur de Jerusalem, et inveniret eum Ahias Silonites propheta in via, opertus pallio novo : erant autem duo tantum in agro.

11:30  And Ahias taking his new garment, wherewith he was clad, divided it into twelve parts:

11:30  And Ahijah caught the new garment that was on him, and rent it in twelve pieces:

11:30  Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, roztrhal jej na dvanáct kusů

11:30  Achiáš vzal svůj nový plášť, roztrhal ho na dvanáct kusů

11:30  Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, a roztrhal ho na dvanáct kusů.

11:30  Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.

11:30  Apprehendensque Ahias pallium suum novum quo coopertus erat, scidit in duodecim partes.

11:31  And he said to Jeroboam: Take to thee ten pieces: for thus saith the Lord, the God of Israel: Behold, I will rend the kingdom out of the hand of Solomon, and will give thee ten tribes.

11:31  And he said to Jeroboam, Take thee ten pieces: for thus saith the Lord, the God of Israel, Behold, I will rend the kingdom out of the hand of Solomon, and will give ten tribes to thee:

11:31  a řekl Jarobeámovi: „Vezmi si deset kusů! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Hle, já odtrhnu království z ruky Šalomounovy a tobě dám deset kmenů.

11:31  a řekl Jeroboámovi: „Vezmi si deset kusů, neboť tak praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Hle, odtrhnu království z ruky Šalomounovy a tobě dám deset kmenů.

11:31  Pak řekl Jarobeámovi: Vezmi si deset kusů, neboť ⌈toto praví Hospodin,⌉ Bůh Izraele: Hle, odtrhnu království od Šalomouna a deset kmenů dám tobě.

11:31  A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.

11:31  Et ait ad Jeroboam : Tolle tibi decem scissuras : hæc enim dicit Dominus Deus Israël : Ecce ego scindam regnum de manu Salomonis, et dabo tibi decem tribus.

11:32  But one tribe shall remain to him for the sake of my servant, David, and Jerusalem, the city which I have chosen out of all the tribes of Israel:

11:32  (But he shall have one tribe for my servant David’s sake, and for Jerusalem’s sake, the city which I have chosen out of all the tribes of Israel:)

11:32  Jemu zbude jeden kmen ze všech izraelských kmenů kvůli mému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil.

11:32  Jemu zůstane jeden kmen kvůli mému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech kmenů Izraele.

11:32  Jeden kmen bude mít on kvůli mému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů.

11:32  Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,

11:32  Porro una tribus remanebit ei propter servum meum David, et Jerusalem civitatem, quam elegi ex omnibus tribubus Israël :

11:33  Because he hath forsaken me, and hath adored Astarthe, the goddess of the Sidonians, and Chamos, the god of Moab, and Moloch, the god of the children of Ammon: and hath not walked in my ways, to do justice before me, and to keep my precepts, and judgments, as did David, his father.

11:33  Because that they have forsaken me, and have worshipped Ashtoreth the goddess of the Zidonians, Chemosh the god of the Moabites, and Milcom the god of the children of Ammon, and have not walked in my ways, to do that which is right in mine eyes, and to keep my statutes and my judgments, as did David his father.

11:33  To proto, že mě opustili, klaněli se Aštoretě, božstvu Sidóňanů, Kemóšovi, božstvu Moábců, a Milkómovi, božstvu Amónovců. Nechodili po mých cestách, neřídili se tím, co je správné v mých očích, mými nařízeními a právními ustanoveními jeho otec David.

11:33  To proto, že mě opustil a klaněl se sidonské bohyni Aštartě, moábskému bohu Kemošovi a amonskému bohu Molochovi. Nedržel se mých cest a nedělal, co je v mých očích správné; nedbal na má ustanovení a pravidla, jako to dělal jeho otec David.

11:33  To proto, že mě opustili a klaněli se Aštoretě, bohyni Sidóňanů, a Kemóšovi, bohu Moábců, a Milkómovi, bohu synů Amónových, a nechodili po mých cestách a nečinili to, co je správné v mých očích, má ustanovení a má nařízení, jako jeho otec David.

11:33  Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.

11:33  eo quod dereliquerit me, et adoraverit Astarthen deam Sidoniorum, et Chamos deum Moab, et Moloch deum filiorum Ammon : et non ambulaverit in viis meis, ut faceret justitiam coram me, et præcepta mea et judicia, sicut David pater ejus.

11:34  Yet I will not take away all the kingdom out of his hand, but I will make him prince all the days of his life, for David my servant's sake, whom I chose, who kept my commandments, and my precepts.

11:34  Howbeit I will not take the whole kingdom out of his hand: but I will make him prince all the days of his life for David my servant’s sake, whom I chose, because he kept my commandments and my statutes:

11:34  Ale celé království mu z ruky nevezmu, neboť jsem ho ustanovil vladykou na celý život kvůli svému služebníku Davidovi, jehož jsem vyvolil a který mé příkazy a má nařízení dodržoval.

11:34  Celé království mu ale z ruky nevezmu. Nechám ho vládnout po celý jeho život kvůli svému služebníku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který dodržoval má přikázání a ustanovení.

11:34  Nevezmu však od něj celé království, ⌈protože jsem ho určil za předáka⌉ po všechny dny jeho života kvůli svému otroku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který zachoval mé příkazy a má ustanovení.

11:34  A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.

11:34  Nec auferam omne regnum de manu ejus, sed ducem ponam eum cunctis diebus vitæ suæ, propter David servum meum quem elegi, qui custodivit mandata mea et præcepta mea.

11:35  But I will take away the kingdom out of his son's hand, and will give thee ten tribes:

11:35  But I will take the kingdom out of his son’s hand, and will give it unto thee, even ten tribes.

11:35  Vezmu království z ruky jeho syna a dám je tobě, totiž deset kmenů.

11:35  Království pak vezmu z ruky jeho syna. Deset kmenů dám tobě

11:35  Vezmu království od jeho syna a dám ho tobě -- deset kmenů.

11:35  Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,

11:35  Auferam autem regnum de manu filii ejus, et dabo tibi decem tribus :

11:36  And to his son I will give one tribe, that there may remain a lamp for my servant, David, before me always in Jerusalem, the city which I have chosen, that my name might be there.

11:36  And unto his son will I give one tribe, that David my servant may have a light alway before me in Jerusalem, the city which I have chosen me to put my name there.

11:36  Jeho synu dám jeden kmen, tak, aby mému služebníku Davidovi zůstalo planoucí světlo po všechny dny přede mnou v Jeruzalémě, v městě, které jsem si vyvolil, abych tam dal spočinout svému jménu.

11:36  a jeden kmen nechám jeho synovi. Postarám se, aby mému služebníku Davidovi po všechny dny zářila svíce v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam zůstávalo mé jméno.

11:36  Jeho synovi dám jeden kmen, aby můj otrok David měl po všechny dny lampu přede mnou v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam bylo mé jméno.

11:36  Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.

11:36  filio autem ejus dabo tribum unam, ut remaneat lucerna David servo meo cunctis diebus coram me in Jerusalem civitate, quam elegi ut esset nomen meum ibi.

11:37  And I will take thee, and thou shalt reign over all that thy soul desireth, and thou shalt be king over Israel.

11:37  And I will take thee, and thou shalt reign according to all that thy soul desireth, and shalt be king over Israel.

11:37  Tebe si však vezmu, abys kraloval nade vším, po čem tvá duše touží. Ty budeš králem nad Izraelem.

11:37  Tebe ale vezmu a budeš kralovat, kdekoli si budeš přát, neboť se staneš králem Izraele.

11:37  Tebe vezmu, abys kraloval nad vším, po čem toužíš, a budeš králem nad Izraelem.

11:37  A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.

11:37  Te autem assumam, et regnabis super omnia quæ desiderat anima tua, erisque rex super Israël.

11:38  If then thou wilt hearken to all that I shall command thee, and wilt walk in my ways, and do what is right before me, keeping my commandments and my precepts, as David, my servant, did: I will be with thee, and will build thee up a faithful house, as I built a house for David, and I will deliver Israel to thee:

11:38  And it shall be, if thou wilt hearken unto all that I command thee, and wilt walk in my ways, and do that is right in my sight, to keep my statutes and my commandments, as David my servant did; that I will be with thee, and build thee a sure house, as I built for David, and will give Israel unto thee.

11:38  Budeš-li poslušný ve všem, co ti přikážu, a budeš-li chodit po mých cestách a řídit se tím, co je správné v mých očích, a dodržovat má nařízení a má přikázání, jak to činil můj služebník David, budu s tebou a vybuduji ti trvalý dům, jako jsem vybudoval Davidovi, a dám ti Izraele.

11:38  Budeš-li poslouchat vše, co ti přikážu, chodit po mých cestách, dělat, co je v mých očích správné, a dodržovat má ustanovení a přikázání, jako to dělal můj služebník David, pak budu s tebou a zbuduji ti trvalý dům, jako jsem ho zbudoval Davidovi, a Izrael dám tobě.

11:38  Jestliže uposlechneš vše, co ti přikazuji, budeš chodit po mých cestách, činit to, co je správné v mých očích, a zachovávat má ustanovení a mé příkazy, jak to činil můj otrok David, budu s tebou, postavím ti trvalý dům, jako jsem postavil Davidovi, a dám ti Izrael.

11:38  Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.

11:38  Si igitur audieris omnia quæ præcepero tibi, et ambulaveris in viis meis, et feceris quod rectum est coram me, custodiens mandata mea et præcepta mea, sicut fecit David servus meus : ero tecum, et ædificabo tibi domum fidelem, quomodo ædificavi David domum : et tradam tibi Israël :

11:39  And I will for this afflict the seed of David, but yet not for ever.

11:39  And I will for this afflict the seed of David, but not for ever.

11:39  Pokořím tím Davidovo potomstvo, ale ne pro všechny dny.‘“

11:39  Tak pokořím Davidovo símě, ale ne natrvalo.‘“

11:39  Pokořím sice Davidovo potomstvo kvůli ⌈tomu, co spáchal,⌉ avšak ne napořád.

11:39  Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.

11:39  et affligam semen David super hoc, verumtamen non cunctis diebus.

11:40  Solomon, therefore, sought to kill Jeroboam: but he arose, and fled into Egypt, to Sesac, the king of Egypt, and was in Egypt till the death of Solomon.

11:40  Solomon sought therefore to kill Jeroboam. And Jeroboam arose, and fled into Egypt, unto Shishak king of Egypt, and was in Egypt until the death of Solomon.

11:40  Šalomoun usilovaI Jarobeáma usmrtit. Proto Jarobeám uprchl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.

11:40  Šalomoun se pak snažil Jeroboáma zabít. Ten ale uprchl do Egypta k egyptskému vládci Šišakovi a zůstal v Egyptě, dokud Šalomoun nezemřel.

11:40  Šalomoun chtěl Jarobeáma usmrtit. Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.

11:40  Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.

11:40  Voluit ergo Salomon interficere Jeroboam : qui surrexit, et aufugit in Ægyptum ad Sesac regem Ægypti, et fuit in Ægypto usque ad mortem Salomonis.

11:41  And the rest of the words of Solomon, and all that he did and his wisdom: behold they are all written in the book of the words of the days of Solomon.

11:41  And the rest of the acts of Solomon, and all that he did, and his wisdom, are they not written in the book of the acts of Solomon?

11:41  O ostatních příbězích Šalomounových, o všem, co konal, i o jeho moudrosti se píše, jak známo, v Knize příběhů Šalomounových.

11:41  Ostatní Šalomounovy skutky – co všechno vykonal a jakou měl moudrost – o tom se, jak známo, píše v Knize skutků Šalomounových.

11:41  Ostatní ⌈Šalomounovy činy,⌉ všechny věci, které činil, i jeho moudrost, jsou zapsány v knize ⌈Šalomounových letopisů.⌉

11:41  Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.

11:41  Reliquum autem verborum Salomonis, et omnia quæ fecit, et sapientia ejus, ecce universa scripta sunt in libro verborum dierum Salomonis.

11:42  And the days that Solomon reigned in Jerusalem, over all Israel, were forty years.

11:42  And the time that Solomon reigned in Jerusalem over all Israel was forty years.

11:42  Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.

11:42  Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.

11:42  Doba, po kterou Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem, byla čtyřicet let.

11:42  Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.

11:42  Dies autem quos regnavit Salomon in Jerusalem super omnem Israël, quadraginta anni sunt.

11:43  And Solomon slept with his fathers, and was buried in the city of David, his father; and Roboam, his son, reigned in his stead.

11:43  And Solomon slept with his fathers, and was buried in the city of David his father: and Rehoboam his son reigned in his stead.

11:43  I ulehl Šalomoun ke svým otcům a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.

11:43  Potom ulehl ke svým otcům a byl pochován ve městě svého otce Davida. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Rechoboám.

11:43  Pak Šalomoun ulehl se svými otci a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.

11:43  I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.

11:43  Dormivitque Salomon cum patribus suis, et sepultus est in civitate David patris sui : regnavitque Roboam filius ejus pro eo.

Chapter 12

12:1  And Roboam went to Sichem: for thither were all Israel come together to make him king.

12:1  And Rehoboam went to Shechem: for all Israel were come to Shechem to make him king.

12:1  Rechabeám se odebral do Šekemu. Do Šekemu totiž přišel celý Izrael, aby ho ustanovil králem.

12:1  Rechoboám se odebral do Šechemu, neboť se tam sešel celý Izrael, aby ho prohlásili králem.

12:1  Rechabeám šel do Šekemu, neboť do Šekemu přišel celý Izrael, aby ho ustanovili králem.

12:1  Tedy přibral se Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.

12:1  Venit autem Roboam in Sichem : illuc enim congregatus erat omnis Israël ad constituendum eum regem.

12:2  But Jeroboam, the son of Nabat, who was yet in Egypt, a fugitive from the face of king Solomon, hearing of his death, returned out of Egypt.

12:2  And it came to pass, when Jeroboam the son of Nebat, who was yet in Egypt, heard of it, (for he was fled from the presence of king Solomon, and Jeroboam dwelt in Egypt;)

12:2  Jarobeám, syn Nebatův, se o tom doslechl, když byl ještě v Egyptě, kam uprchl před králem Šalomounem; Jarobeám se totiž usadil v Egyptě.

12:2  Jeroboám, syn Nebatův, se o tom dozvěděl ještě v Egyptě, kam uprchl před králem Šalomounem. Vrátil se tedy z Egypta,

12:2  Když se to Jarobeám, syn Nebatův, doslechl, byl ještě v Egyptě, kam utekl před králem Šalomounem. Jarobeám se totiž usadil v Egyptě.

12:2  Stalo se pak, když uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa ještě v Egyptě, kamž byl utekl před Šalomounem králem, (bydlel zajisté Jeroboám v Egyptě,)

12:2  At vero Jeroboam filius Nabat, cum adhuc esset in Ægypto profugus a facie regis Salomonis, audita morte ejus, reversus est de Ægypto.

12:3  And they sent and called him: and Jeroboam came, and all the multitude of Israel, and they spoke to Roboam, saying:

12:3  That they sent and called him. And Jeroboam and all the congregation of Israel came, and spake unto Rehoboam, saying,

12:3  Poslali pro něj a povolali ho zpět. Jarobeám přišel s celým shromážděním Izraele a promluvili k Rechabeámovi:

12:3  protože pro něj poslali a zvali ho zpět. Jeroboám přišel s celým shromážděním Izraele za Rechoboámem a společně mu řekli:

12:3  Poslali pro něj a zavolali ho. Jarobeám přišel s celým shromážděním Izraele a promluvili k Rechabeámovi:

12:3  Že poslali a povolali ho; protož přišed Jeroboám i všecko shromáždění Izraelské, mluvili k Roboámovi, řkouce:

12:3  Miseruntque et vocaverunt eum : venit ergo Jeroboam, et omnis multitudo Israël, et locuti sunt ad Roboam, dicentes :

12:4  Thy father laid a grievous yoke upon us: now, therefore, do thou take off a little of the grievous service of thy father, and of his most heavy yoke, which he put upon us, and we will serve thee.

12:4  Thy father made our yoke grievous: now therefore make thou the grievous service of thy father, and his heavy yoke which he put upon us, lighter, and we will serve thee.

12:4  „Tvůj otec nás sevřel tvrdým jhem. Ulehči nám nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit.“

12:4  „Tvůj otec na nás vložil těžké jho. Ulev nám teď od tvrdé služby a od těžkého jha, které nám tvůj otec naložil, a budeme ti sloužit.“

12:4  Tvůj otec učinil naše jho těžkým. Ty nyní ulehči tvrdou otročinu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a budeme ti sloužit.

12:4  Otec tvůj ztížil jho naše; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tobě sloužiti.

12:4  Pater tuus durissimum jugum imposuit nobis : tu itaque nunc imminue paululum de imperio patris tui durissimo, et de jugo gravissimo quod imposuit nobis, et serviemus tibi.

12:5  And he said to them: Go till the third day, and come to me again. And when the people was gone,

12:5  And he said unto them, Depart yet for three days, then come again to me. And the people departed.

12:5  Rechabeám jim řekl: „Jděte a po třech dnech se opět ke mně vraťte.“ A lid se rozešel.

12:5  „Jděte a vraťte se ke mně za tři dny,“ odpověděl jim Rechoboám. Lid se tedy rozešel.

12:5  Odpověděl jim: Odejděte na tři dny a pak se ke mně vraťte. Nato lid odešel.

12:5  Kterýž řekl jim: Odejděte, a třetího dne navraťte se ke mně. I odšel lid.

12:5  Qui ait eis : Ite usque ad tertium diem, et revertimini ad me. Cumque abiisset populus,

12:6  King Roboam took counsel with the old men, that stood before Solomon, his father, while he yet lived, and he said: What counsel do you give me, that I may answer this people?

12:6  And king Rehoboam consulted with the old men, that stood before Solomon his father while he yet lived, and said, How do ye advise that I may answer this people?

12:6  Král Rechabeám se radil se starci, kteří byli ve službách jeho otce Šalomouna, dokud ještě žil. Ptal se: „Jak vy radíte? Co mám tomuto lidu odpovědět?“

12:6  Král Rechoboám se pak radil se starci, kteří bývali ve službách jeho otce Šalomouna, dokud ještě žil: „Co mi radíte? Jak mám odpovědět lidu?“

12:6  Král Rechabeám se radil se staršími, kteří sloužili jeho otci Šalomounovi, dokud byl živ: Co radíte odpovědět tomuto lidu?

12:6  Tedy radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomuto?

12:6  iniit consilium rex Roboam cum senioribus qui assistebant coram Salomone patre ejus cum adhuc viveret, et ait : Quod datis mihi consilium, ut respondeam populo huic ?

12:7  They said to him: If thou wilt yield to this people to day, and condescend to them, and grant their petition, and wilt speak gentle words to them, they will be thy servants always.

12:7  And they spake unto him, saying, If thou wilt be a servant unto this people this day, and wilt serve them, and answer them, and speak good words to them, then they will be thy servants for ever.

12:7  Promluvili k němu takto: „Jestliže se dnes tomuto lidu projevíš jako služebník a posloužíš jim, jestliže jim vyhovíš a dáš jim laskavou odpověď, budou po všechny dny tvými služebníky.“

12:7  „Pokud se dnes zachováš jako služebník lidu,“ řekli mu, „pokud jim vyhovíš a dáš jim laskavou odpověď, budou ti sloužit navždycky.“

12:7  Řekli mu: Jestliže dnes budeš služebníkem tomuto lidu a budeš jim sloužit, odpovíš jim a promluvíš k nim laskavá slova, budou po celou dobu tvými otroky.

12:7  I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže dnes povolný budeš lidu tomuto a ochotně se jim ukážeš, a odpověd dávaje, mluviti budeš přívětivě, budouť služebníci tvoji po všecky dny.

12:7  Qui dixerunt ei : Si hodie obedieris populo huic, et servieris, et petitioni eorum cesseris, locutusque fueris ad eos verba lenia, erunt tibi servi cunctis diebus.

12:8  But he left the counsel of the old men, which they had given him, and consulted with the young men that had been brought up with him, and stood before him.

12:8  But he forsook the counsel of the old men, which they had given him, and consulted with the young men that were grown up with him, and which stood before him:

12:8  On však nedbal rady starců, kterou mu dávali, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrostli a teď byli v jeho službách.

12:8  On ale odmítl radu, kterou mu dávali starci, a poradil se s mladíky, kteří s ním vyrůstali a teď se ocitli v jeho službách.

12:8  Nedbal na radu, ⌈kterou mu dali⌉ starci, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrůstali a sloužili mu.

12:8  Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž s ním zrostli a stávali před ním.

12:8  Qui dereliquit consilium senum, quod dederant ei, et adhibuit adolescentes, qui nutriti fuerant cum eo, et assistebant illi,

12:9  And he said to them: What counsel do you give me, that I may answer this people, who have said to me: Make the yoke, which thy father put upon us, lighter?

12:9  And he said unto them, What counsel give ye that we may answer this people, who have spoken to me, saying, Make the yoke which thy father did put upon us lighter?

12:9  Těch se zeptal: „Co radíte vy? Jak máme odpovědět tomuto lidu, který mi řekl: ‚Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec‘?“

12:9  „Co radíte vy?“ zeptal se jich. „Jak mám odpovědět těmto lidem, kteří po mně žádají: ‚Ulev nám od jha, které nám naložil tvůj otec‘?“

12:9  Zeptal se jich: Co vy radíte, abychom odpověděli tomuto lidu, který mi řekl: Ulehči jho, které na nás vložil tvůj otec?

12:9  A řekl k nim: Co vy radíte, jakou bychom dali odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vzložil otec tvůj na nás?

12:9  dixitque ad eos : Quod mihi datis consilium, ut respondeam populo huic, qui dixerunt mihi : Levius fac jugum quod imposuit pater tuus super nos ?

12:10  And the young men that had been brought up with him, said: Thus shalt thou speak to this people, who have spoken to thee, saying: Thy father made our yoke heavy, do thou ease us. Thou shalt say to them: My little finger is thicker than the back of my father.

12:10  And the young men that were grown up with him spake unto him, saying, Thus shalt thou speak unto this people that spake unto thee, saying, Thy father made our yoke heavy, but make thou it lighter unto us; thus shalt thou say unto them, My little finger shall be thicker than my father’s loins.

12:10  Mladíci, kteří s ním vyrostli, promluvili k němu takto: „Toto řekni tomuto lidu, který k tobě promluvil slovy: ‚Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.‘ Promluv k nim takto: ‚Můj malík je tlustší než bedra mého otce.

12:10  Mladíci, kteří s ním vyrůstali, mu odpověděli: „Lidem, kteří ti říkají: ‚Tvůj otec nám naložil těžké jho, ulev nám od něj,‘ odpověz takhle: ‚Já mám silnější malík, než měl můj otec pupík!

12:10  Mladíci, kteří s ním vyrůstali, mu odpověděli: Toto pověz tomuto lidu, který ti řekl: Tvůj otec učinil naše jho těžkým, ty nám ulehči -- takto k nim promluv: Můj malík je tlustší nežli bedra mého otce.

12:10  I odpověděli jemu mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj ztížil jho naše, ty pak polehč nám. Takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest nežli bedra otce mého.

12:10  Et dixerunt ei juvenes qui nutriti fuerant cum eo : Sic loqueris populo huic, qui locuti sunt ad te, dicentes : Pater tuus aggravavit jugum nostrum : tu releva nos. Sic loqueris ad eos : Minimus digitus meus grossior est dorso patris mei.

12:11  And now my father put a heavy yoke upon you, but I will add to your yoke: my father beat you with whips, but I will beat you with scorpions.

12:11  And now whereas my father did lade you with a heavy yoke, I will add to your yoke: my father hath chastised you with whips, but I will chastise you with scorpions.

12:11  Tak tedy můj otec na vás vložil těžké jho? Já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami!‘“

12:11  Můj otec vám naložil těžké jho? Já vám ho ještě ztížím! Můj otec na vás brával bič, já na vás vezmu karabáč!‘“

12:11  Nuže, můj otec na vás naložil těžké jho, a já k jeho jhu přidám. Můj otec vás káznil biči, já vás budu káznit důtkami.

12:11  Nyní tedy otec můj těžké břímě vložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.

12:11  Et nunc pater meus posuit super vos jugum grave, ego autem addam super jugum vestrum : pater meus cecidit vos flagellis, ego autem cædam vos scorpionibus.

12:12  So Jeroboam, and all the people, came to Roboam the third day, as the king had appointed, saying: Come to me again the third day.

12:12  So Jeroboam and all the people came to Rehoboam the third day, as the king had appointed, saying, Come to me again the third day.

12:12  Třetího dne přišel Jarobeám a všechen lid k Rechabeámovi, jak král nařídil: „Třetího dne se ke mně navraťte.“

12:12  Třetího dne přišel Jeroboám a všechen lid za Rechoboámem. (Řekl jim totiž: „Vraťte se ke mně za tři dny.“)

12:12  Jarobeám a všechen lid přišel k Rechabeámovi třetího dne, tak jak král řekl: Třetího dne se ke mně vraťte.

12:12  Přišel tedy Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl rozkázal král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.

12:12  Venit ergo Jeroboam et omnis populus ad Roboam die tertia, sicut locutus fuerat rex, dicens : Revertimini ad me die tertia.

12:13  And the king answered the people roughly, leaving the counsel of the old men, which they had given him,

12:13  And the king answered the people roughly, and forsook the old men’s counsel that they gave him;

12:13  Král lidu odpověděl tvrdě a nedbal rady, kterou mu dali starci.

12:13  Král jim odpověděl tvrdě, nedbaje na radu, kterou mu dali starci.

12:13  Král odpověděl lidu tvrdě a nedbal na radu, kterou mu dali starci.

12:13  I odpověděl král lidu tvrdě, opustiv radu starců, kterouž dali jemu.

12:13  Responditque rex populo dura, derelicto consilio seniorum quod ei dederant,

12:14  And he spoke to them according to the counsel of the young men, saying: My father made your yoke heavy, but I will add to your yoke: My father beat you with whips, but I will beat you with scorpions.

12:14  And spake to them after the counsel of the young men, saying, My father made your yoke heavy, and I will add to your yoke: my father also chastised you with whips, but I will chastise you with scorpions.

12:14  Promluvil k nim podle rady mladíků: „Můj otec vás obtížil jhem, já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami.“

12:14  Odpověděl jim podle rady mladíků: „Můj otec vám naložil těžké jho? Já vám ho ještě ztížím! Můj otec na vás brával bič, já na vás vezmu karabáč!“

12:14  Promluvil k nim podle rady mladíků: Můj otec učinil vaše jho těžkým, a já k vašemu jhu přidám. Můj otec vás káznil biči, já vás budu káznit důtkami.

12:14  A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj ztížil jho vaše, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.

12:14  et locutus est eis secundum consilium juvenum, dicens : Pater meus aggravavit jugum vestrum, ego autem addam jugo vestro : pater meus cecidit vos flagellis, ego autem cædam vos scorpionibus.

12:15  And the king condescended not to the people: for the Lord was turned away from him, to make good his word, which he had spoken in the hand of Ahias, the Silonite, to Jeroboam, the son of Nabat.

12:15  Wherefore the king hearkened not unto the people; for the cause was from the Lord, that he might perform his saying, which the Lord spake by Ahijah the Shilonite unto Jeroboam the son of Nebat.

12:15  Král lid nevyslyšel, neboť to bylo řízení Hospodinovo. Tak se splnilo slovo, které Hospodin ohlásil Jarobeámovi, synu Nebatovu, skrze Achijáše Šíloského.

12:15  Král tedy nevyslyšel lid, neboť to tak zařídil Hospodin, aby se naplnilo jeho slovo, které promluvil k Jeroboámovi, synu Nebatovu, skrze Achiáše Šíloského.

12:15  Král nevyslyšel lid, neboť ⌈nastal zvrat⌉ od Hospodina, aby naplnil své slovo, které Hospodin promluvil prostřednictvím Achijáše Šíloského k Jarobeámovi, synu Nebatovu.

12:15  I neuposlechl král lidu. Nebo byla příčina od Hospodina, aby se naplnila řeč jeho, kterouž mluvil Hospodin skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.

12:15  Et non acquievit rex populo : quoniam aversatus fuerat eum Dominus, ut suscitaret verbum suum quod locutus fuerat in manu Ahiæ Silonitæ, ad Jeroboam filium Nabat.

12:16  Then the people, seeing that the king would not hearken to them, answered him, saying: What portion have we in David? or what inheritance in the son of Isai? Go home to thy dwellings, O Israel: now, David, look to thy own house. So Israel departed to their dwellings.

12:16  So when all Israel saw that the king hearkened not unto them, the people answered the king, saying, What portion have we in David? neither have we inheritance in the son of Jesse: to your tents, O Israel: now see to thine own house, David. So Israel departed unto their tents.

12:16  Když celý Izrael uviděl, že je král nevyslyšel, dal lid králi tuto odpověď: „Jaký podíl máme v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu. Ke svým stanům, Izraeli! Nyní pohleď na svůj dům, Davide!“ A Izrael se rozešel ke svým stanům.

12:16  Když celý Izrael viděl, že je král nevyslyšel, odpověděli králi těmito slovy: „Co máme společného s Davidem? S Jišajovým synem mít podíl nebudem! Jen ať se vrátí domů Izrael, ty si hleď svého domu, Davide!“ A tak se Izrael rozešel do svých domů.

12:16  Když celý Izrael viděl, že je král nevyslyšel, lid odpověděl králi slovy: Jaký máme podíl v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu! Ke svým stanům, Izraeli! Nyní si hleď svého domu, Davide! A Izrael šel ke svým stanům.

12:16  Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. K stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy Izrael k stanům svým,

12:16  Videns itaque populus quod noluisset eos audire rex, respondit ei dicens : Quæ nobis pars in David ? vel quæ hæreditas in filio Isai ? vade in tabernacula tua, Israël : nunc vide domum tuam, David. Et abiit Israël in tabernacula sua.

12:17  But as for all the children of Israel that dwelt in the cities of Juda, Roboam reigned over them.

12:17  But as for the children of Israel which dwelt in the cities of Judah, Rehoboam reigned over them.

12:17  Proto Rechabeám kraloval pouze nad Izraelci usedlými v judských městech.

12:17  Rechoboám pak kraloval jen nad těmi syny Izraele, kteří bydleli ve městech Judových.

12:17  Nad syny Izraele, kteří sídlili v judských městech, však kraloval Rechabeám.

12:17  Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.

12:17  Super filios autem Israël, quicumque habitabant in civitatibus Juda, regnavit Roboam.

12:18  Then king Roboam sent Aduram, who was over the tribute: and all Israel stoned him, and he died. Wherefore king Roboam made haste to get him up into his chariot, and he fled to Jerusalem:

12:18  Then king Rehoboam sent Adoram, who was over the tribute; and all Israel stoned him with stones, that he died. Therefore king Rehoboam made speed to get him up to his chariot, to flee to Jerusalem.

12:18  Král Rechabeám vyslal Adoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale celý Izrael ho ukamenoval k smrti. Král Rechabeám byl nucen skočit do vozu a utéci do Jeruzaléma.

12:18  Král Rechoboám sice vyslal Adonirama, který velel nuceným pracím, ale Izraelci ho společně ukamenovali k smrti. Král Rechoboám sotva stačil naskočit do vozu a ujet do Jeruzaléma.

12:18  Král Rechabeám poslal Adoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale celý Izrael na něj házel kamení, takže zemřel. Král Rechabeám honem vystoupil na vůz a utekl do Jeruzaléma.

12:18  I poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.

12:18  Misit ergo rex Roboam Aduram, qui erat super tributa : et lapidavit eum omnis Israël, et mortuus est. Porro rex Roboam festinus ascendit currum, et fugit in Jerusalem :

12:19  And Israel revolted from the house of David, unto this day.

12:19  So Israel rebelled against the house of David unto this day.

12:19  Tak se vzbouřil Izrael proti domu Davidovu, a to trvá dodnes.

12:19  Tak zůstává Izrael ve vzpouře proti domu Davidovu až dodnes.

12:19  Tak se Izrael vzbouřil proti domu Davidovu, jak je tomu až dodnes.

12:19  A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.

12:19  recessitque Israël a domo David usque in præsentem diem.

12:20  And it came to pass when all Israel heard that Jeroboam was come again, that they gathered an assembly, and sent and called him, and made him king over all Israel, and there was none that followed the house of David but the tribe of Juda only.

12:20  And it came to pass, when all Israel heard that Jeroboam was come again, that they sent and called him unto the congregation, and made him king over all Israel: there was none that followed the house of David, but the tribe of Judah only.

12:20  Když se celý Izrael doslechl, že se Jarobeám navrátil, poslali pro něj a povolali ho do pospolitosti a ustanovili ho za krále nad celým Izraelem. Při domě Davidově nezůstal nikdo kromě kmene Judova.

12:20  Jakmile všechen Izrael uslyšel, že se vrátil Jeroboám, poslali pro něj a pozvali ho do shromáždění, kde ho prohlásili králem nad celým Izraelem. S domem Davidovým nezůstal nikdo než samotný kmen Juda.

12:20  Když uslyšel celý Izrael, že se Jarobeám vrátil, poslali pro něj, pozvali ho do shromáždění a ustanovili ho králem nad celým Izraelem. Za domem Davidovým nešel nikdo, jenom sám kmen Juda.

12:20  I stalo se, když uslyšeli všickni Izraelští, že by se navrátil Jeroboám, poslavše, povolali ho do shromáždění, a ustanovili ho králem nade vším Izraelem. Nezůstávalo při domu Davidovu než samo pokolení Judovo.

12:20  Factum est autem cum audisset omnis Israël quod reversus esset Jeroboam, miserunt, et vocaverunt eum congregato cœtu, et constituerunt eum regem super omnem Israël : nec secutus est quisquam domum David præter tribum Juda solam.

12:21  And Roboam came to Jerusalem, and gathered together all the house of Juda, and the tribe of Benjamin, a hundred fourscore thousand chosen men for war, to fight against the house of Israel, and to bring the kingdom again under Roboam, the son of Solomon.

12:21  And when Rehoboam was come to Jerusalem, he assembled all the house of Judah, with the tribe of Benjamin, an hundred and fourscore thousand chosen men, which were warriors, to fight against the house of Israel, to bring the kingdom again to Rehoboam the son of Solomon.

12:21  Když přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil celý dům Judův a kmen Benjamínův, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s domem izraelským a vrátili království Rechabeámovi, synu Šalomounovu.

12:21  Když Rechoboám dorazil do Jeruzaléma, shromáždil celý dům Judův i kmen Benjamín, 180 000 vybraných bojovníků, aby bojovali s domem Izraele a navrátili království Rechoboámovi, synu Šalomounovu.

12:21  Když přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil celý dům judský a kmen Benjamín, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s domem izraelským a navrátili království Rechabeámovi, synu Šalomounovu.

12:21  Když pak přijel Roboám do Jeruzaléma, shromáždil všecken dům Judský a pokolení Beniamin, totiž sto a osmdesáte tisíců výborných bojovníků, aby bojovali proti domu Izraelskému, a aby zase přivedeno bylo království k Roboámovi synu Šalomounovu.

12:21  Venit autem Roboam Jerusalem, et congregavit universam domum Juda, et tribum Benjamin, centum octoginta millia electorum virorum bellatorum, ut pugnarent contra domum Israël, et reducerent regnum Roboam filio Salomonis.

12:22  But the word of the Lord came to Semeias, the man of God, saying:

12:22  But the word of God came unto Shemaiah the man of God, saying,

12:22  I stalo se slovo Boží k Šemajášovi, muži Božímu:

12:22  Šemajáš, Boží muž, tehdy dostal Boží slovo:

12:22  I stalo se Boží slovo k Šemajášovi, muži Božímu:

12:22  Tedy stala se řeč Boží k Semaiášovi muži Božímu, řkoucí:

12:22  Factus est autem sermo Domini ad Semeiam virum Dei, dicens :

12:23  Speak to Roboam, the son of Solomon, the king of Juda, and to all the house of Juda, and Benjamin, and the rest of the people, saying:

12:23  Speak unto Rehoboam, the son of Solomon, king of Judah, and unto all the house of Judah and Benjamin, and to the remnant of the people, saying,

12:23  „Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému domu Judovu a Benjamínovi i zbytku lidu:

12:23  „Řekni Rechoboámovi, synu Šalomounovu, králi judskému, i celému domu Judovu a Benjamínovu i ostatnímu lidu:

12:23  Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému domu judskému i Benjamínovi a ostatnímu lidu toto:

12:23  Pověz Roboámovi synu Šalomounovu, králi Judskému a všemu domu Judovu i Beniaminovu, a ostatku lidu těmito slovy:

12:23  Loquere ad Roboam filium Salomonis regem Juda, et ad omnem domum Juda, et Benjamin, et reliquos de populo, dicens :

12:24  Thus saith the Lord: You shall not go up, nor fight against your brethren, the children of Israel: let every man return to his house, for this thing is from me. They hearkened to the word of the Lord, and returned from their journey, as the Lord had commanded them.

12:24  Thus saith the Lord, Ye shall not go up, nor fight against your brethren the children of Israel: return every man to his house; for this thing is from me. They hearkened therefore to the word of the Lord, and returned to depart, according to the word of the Lord.

12:24  Toto praví Hospodin: ‚Netáhněte a nebojujte proti svým bratřím Izraelcům. Každý ať se vrátí do svého domu, neboť se to stalo z mé vůle.‘“ Uposlechli tedy Hospodinova slova a vrátili se zpět, jak Hospodin nařídil.

12:24  Tak praví Hospodin – Nebojujte proti svým bratrům, synům Izraele. Vraťte se každý domů, neboť ta věc vzešla ode mě.“ Uposlechli tedy Hospodinovo slovo a zrušili tažení, jak jim řekl Hospodin.

12:24  Toto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte se svými bratry, syny Izraele. Vraťte se všichni domů, neboť tato věc se stala ode mne. Poslechli Hospodinovo slovo, vrátili se a šli podle Hospodinova slova.

12:24  Takto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte proti bratřím svým synům Izraelským. Navraťte se jeden každý do domu svého, nebo ode mne stala se věc tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova a navrátili se, aby odešli vedlé řeči Hospodinovy.

12:24  Hæc dicit Dominus : Non ascendetis, neque bellabitis contra fratres vestros filios Israël : revertatur vir in domum suam : a me enim factum est verbum hoc. Audierunt sermonem Domini, et reversi sunt de itinere, sicut eis præceperat Dominus.

12:25  And Jeroboam built Sichem in mount Ephraim, and dwelt there, and going out from thence, he built Phanuel.

12:25  Then Jeroboam built Shechem in mount Ephraim, and dwelt therein; and went out from thence, and built Penuel.

12:25  Jarobeám vystavěl Šekem v Efrajimském pohoří a usadil se v něm. Odtud vyšel a vystavěl Penúel.

12:25  Jeroboám vystavěl město Šechem v Efraimských horách, kde se usídlil. Odtud se vypravil dál a vystavěl Penuel.

12:25  Jarobeám postavil Šekem v Efrajimském pohoří a sídlil v něm. Odtud vyšel a postavil Penúel.

12:25  Potom vystavěl Jeroboám Sichem na hoře Efraim, a bydlil v něm, a vyšed odtud, vystavěl Fanuel.

12:25  Ædificavit autem Jeroboam Sichem in monte Ephraim, et habitavit ibi : et egressus inde ædificavit Phanuel.

12:26  And Jeroboam said in his heart: Now shall the kingdom return to the house of David,

12:26  And Jeroboam said in his heart, Now shall the kingdom return to the house of David:

12:26  Pak si Jarobeám v srdci řekl: „Nyní by se mohlo království navrátit k Davidovu domu.

12:26  Potom si pomyslel: „Co kdyby se království navrátilo k domu Davidovu?

12:26  Jarobeám si ⌈v srdci řekl:⌉ Takto by se království mohlo vrátit k domu Davidovu.

12:26  Řekl pak Jeroboám v srdci svém: Tudíž by se navrátilo království toto k domu Davidovu,

12:26  Dixitque Jeroboam in corde suo : Nunc revertetur regnum ad domum David,

12:27  If this people go up to offer sacrifices in the house of the Lord at Jerusalem: and the heart of this people will turn to their lord Roboam, the king of Juda, and they will kill me, and return to him.

12:27  If this people go up to do sacrifice in the house of the Lord at Jerusalem, then shall the heart of this people turn again unto their lord, even unto Rehoboam king of Judah, and they shall kill me, and go again to Rehoboam king of Judah.

12:27  Kdyby tento lid chodil slavit obětní hody do Hospodinova domu v Jeruzalémě, obrátilo by se srdce tohoto lidu k jejich pánu, judskému králi Rechabeámovi. Mne by zabili a vrátili by se k judskému králi Rechabeámovi“.

12:27  Když bude lid chodit obětovat do Hospodinova chrámu v Jeruzalémě, obrátí se srdce lidu k jejich pánu, judskému králi Rechoboámovi, vrátí se k němu a mě zabijí!“

12:27  Když bude tento lid přicházet konat oběti do Hospodinova domu v Jeruzalémě, vrátí se srdce tohoto lidu k jejich pánu, k judskému králi Rechabeámovi. Zabijí mě a vrátí se k judskému králi Rechabeámovi.

12:27  Když by chodíval lid tento k obětování obětí v domě Hospodinově do Jeruzaléma; i obrátilo by se srdce lidu tohoto ku pánu jeho Roboámovi králi Judskému, a tak zabijíce mne, navrátili by se k Roboámovi králi Judskému.

12:27  si ascenderit populus iste ut faciat sacrificia in domo Domini in Jerusalem : et convertetur cor populi hujus ad dominum suum Roboam regem Juda, interficientque me, et revertentur ad eum.

12:28  And finding out a device, he made two golden calves, and said to them: Go ye up no more to Jerusalem: Behold thy gods, O Israel, who brought thee out of the land of Egypt.

12:28  Whereupon the king took counsel, and made two calves of gold, and said unto them, It is too much for you to go up to Jerusalem: behold thy gods, O Israel, which brought thee up out of the land of Egypt.

12:28  Král se poradil a dal udělat dva zlaté býčky a řekl lidu: „Už jste se dost nachodili do Jeruzaléma. Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteří tě vyvedli z egyptské země!“

12:28  Král se tedy poradil a pak nechal zhotovit dvě zlatá telata. „Dost jste se nachodili do Jeruzaléma,“ prohlásil. „Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl z Egypta!“

12:28  Král se poradil, udělal dvě zlatá telata a řekl lidu: Dost dlouho jste chodili do Jeruzaléma. ⌈Hle, toto jsou tvoji bohové,⌉ Izraeli, kteří tě vyvedli z egyptské země.

12:28  Protož poradiv se král, udělal dvé telat zlatých a řekl lidu: Dosti jste již chodili do Jeruzaléma. Aj, teď bohové tvoji, ó Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.

12:28  Et excogitato consilio fecit duos vitulos aureos, et dixit eis : Nolite ultra ascendere in Jerusalem : ecce dii tui Israël, qui te eduxerunt de terra Ægypti.

12:29  And he set the one in Bethel, and the other in Dan:

12:29  And he set the one in Beth–el, and the other put he in Dan.

12:29  Jednoho býčka postavil v Bét-elu a druhého dal do Danu.

12:29  Jedno tele postavil v Bet-elu a druhé v Danu.

12:29  Jedno umístil do Bét–elu a druhé dal do Danu.

12:29  I postavil jedno v Bethel, a druhé postavil v Dan.

12:29  Posuitque unum in Bethel, et alterum in Dan :

12:30  And this thing became an occasion of sin: for the people went to adore the calf as far as Dan.

12:30  And this thing became a sin: for the people went to worship before the one, even unto Dan.

12:30  To svádělo lid k hříchu. Lid chodíval za jedním z nich až do Danu.

12:30  Způsobil tak veliký hřích. Lidé totiž chodili obětovat jednomu z nich do Bet-elu a druhému až do Danu.

12:30  To se stalo hříchem, neboť lid chodil k jednomu až do Danu.

12:30  Kterážto věc byla příčinou k hřešení, nebo chodíval lid k jednomu z těch až do Dan.

12:30  et factum est verbum hoc in peccatum : ibat enim populus ad adorandum vitulum usque in Dan.

12:31  And he made temples in the high places, and priests of the lowest of the people, who were not of the sons of Levi.

12:31  And he made an house of high places, and made priests of the lowest of the people, which were not of the sons of Levi.

12:31  Jarobeám udělal též domy na posvátných návrších a nadělal ze spodiny lidu kněze, kteří nepocházeli z Léviovců.

12:31  Jeroboám vystavěl na výšinách svatostánky a nadělal kněží z kdekoho v lidu, i když to nebyli synové Leviho.

12:31  Na návrších udělal svatyně a ze spodiny lidu ustanovil kněze, kteří nebyli ze synů Léviho.

12:31  Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví.

12:31  Et fecit fana in excelsis, et sacerdotes de extremis populi, qui non erant de filiis Levi.

12:32  And he appointed a feast in the eighth month, on the fifteenth day of the month, after the manner of the feast that was celebrated in Juda. And going up to the altar, he did in like manner in Bethel, to sacrifice to the calves, which he had made: and he placed in Bethel priests of the high places, which he had made.

12:32  And Jeroboam ordained a feast in the eighth month, on the fifteenth day of the month, like unto the feast that is in Judah, and he offered upon the altar. So did he in Beth–el, sacrificing unto the calves that he had made: and he placed in Beth–el the priests of the high places which he had made.

12:32  V osmém měsíci, patnáctého dne toho měsíce, zavedl Jarobeám svátek, podobný svátku v Judsku, a vystoupil k oltáři. Tak si počínal v Bét-elu: obětoval býčkům, které dal udělat, a ustanovil v Bét-elu kněze posvátných návrší, která nadělal.

12:32  V patnáctý den osmého měsíce také zavedl svátek podobný svátku judskému a obětoval na oltáři. Tak to provedl i v Bet-elu: obětoval telatům, která zhotovil, a ustanovil kněžstvo pro posvátné výšiny, které vystavěl.

12:32  Jarobeám ustanovil svátek v osmém měsíci, patnáctého dne toho měsíce, jako je svátek v Judsku, a přicházel k oltáři. Tak činil v Bét–elu a obětoval telatům, která udělal, a ustanovil v Bét–elu kněze na návrší, která udělal.

12:32  Ustanovil také Jeroboám svátek měsíce osmého, v patnáctý den téhož měsíce, ku podobenství svátku, kterýž byl v Judstvu, a obětoval na oltáři. Takž učinil i v Bethel, obětuje telatům, kteréž byl udělal; také i v Bethel ustanovil kněží výsostí, kteréž byl zdělal.

12:32  Constituitque diem solemnem in mense octavo, quintadecima die mensis, in similitudinem solemnitatis quæ celebrabatur in Juda. Et ascendens altare, similiter fecit in Bethel, ut immolaret vitulis quos fabricatus fuerat : constituitque in Bethel sacerdotes excelsorum quæ fecerat.

12:33  And he went up to the altar, which he had built in Bethel, on the fifteenth day of the eighth month, which he had devised of his own heart: and he ordained a feast to the children of Israel, and went up on the altar to burn incense.

12:33  So he offered upon the altar which he had made in Beth–el the fifteenth day of the eighth month, even in the month which he had devised of his own heart; and ordained a feast unto the children of Israel: and he offered upon the altar, and burnt incense.

12:33  Vystoupil k oltáři, který dal udělat v Bét-elu, patnáctý den osmého měsíce, toho měsíce, v kterém si usmyslel zavést svátek pro Izraelce; vystoupil k oltáři pálit kadidlo.

12:33  V patnáctý den osmého měsíce, onoho měsíce, v němž si usmyslel zavést pro Izraelce svátek, vystoupil k oltáři, který postavil v Bet-elu, aby na něm obětoval.

12:33  Přišel k oltáři, který udělal v Bét–elu, patnáctého dne osmého měsíce, v měsíci, který si sám vymyslel. Ustanovil svátek pro syny Izraele a přišel k oltáři, aby pálil kadidlo.

12:33  A obětoval na oltáři, kterýž byl udělal v Bethel, v patnáctý den měsíce osmého, toho měsíce, kterýž byl sobě smyslil v srdci svém, a slavil svátek s syny Izraelskými, a přistoupil k oltáři, aby kadil.

12:33  Et ascendit super altare quod exstruxerat in Bethel, quintadecima die mensis octavi, quem finxerat de corde suo : et fecit solemnitatem filiis Israël, et ascendit super altare, ut adoleret incensum.

Chapter 13

13:1  And behold there came a man of God out of Juda, by the word of the Lord, to Bethel, when Jeroboam was standing upon the altar, and burning incense.

13:1  And, behold, there came a man of God out of Judah by the word of the Lord unto Beth–el: and Jeroboam stood by the altar to burn incense.

13:1  Když Jarobeám stanul u oltáře, aby pálil kadidlo, přišel do Bét-elu z Judska muž Boží s Hospodinovým slovem.

13:1  Právě když Jeroboám stál u oltáře a chystal se na něm obětovat, vtom na Hospodinův rozkaz přišel do Bet-elu Boží muž z Judska.

13:1  Právě když stál Jarobeám ⌈u oltáře,⌉ aby pálil kadidlo, hle, přišel z Judska do Bét–elu ⌈podle Hospodinova slova⌉ muž Boží

13:1  A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil.

13:1  Et ecce vir Dei venit de Juda in sermone Domini in Bethel, Jeroboam stante super altare, et thus jaciente.

13:2  And he cried out against the altar in the word of the Lord, and said: O altar, altar, thus saith the Lord: Behold a child shall be born to the house of David, Josias by name, and he shall immolate upon thee the priests of the high places, who now burn incense upon thee, and he shall burn men's bones upon thee.

13:2  And he cried against the altar in the word of the Lord, and said, O altar, altar, thus saith the Lord; Behold, a child shall be born unto the house of David, Josiah by name; and upon thee shall he offer the priests of the high places that burn incense upon thee, and men’s bones shall be burnt upon thee.

13:2  Volal proti oltáři na Hospodinův pokyn: „Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: ‚Hle, Davidovu domu se narodí syn jménem Jóšijáš. Ten bude na tobě obětovat kněze posvátných návrší, kteří na tobě pálí kadidlo. Budou se na tobě spalovat i lidské kosti.‘“

13:2  „Oltáři, oltáři,“ zvolal k oltáři na Hospodinův rozkaz, „tak praví Hospodin: Hle, domu Davidovu se narodí syn jménem Jošiáš. Ten na tobě bude obětovat kněze posvátných výšin, kteří na tobě přinášejí oběti. I lidské kosti na tobě budou páleny!“

13:2  a volal proti oltáři podle Hospodinova slova: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, Davidovu domu se zrodí syn jménem Jóšijáš a bude na tobě obětovat kněze návrší, kteří na tobě pálí kadidlo, a budou na tobě spáleny lidské kosti.

13:2  I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.

13:2  Et exclamavit contra altare in sermone Domini, et ait : Altare, altare, hæc dicit Dominus : Ecce filius nascetur domui David, Josias nomine, et immolabit super te sacerdotes excelsorum, qui nunc in te thura succendunt : et ossa hominum super te incendet.

13:3  And he gave a sign the same day, saying: This shall be the sign, that the Lord hath spoken: Behold the altar shall be rent, and the ashes that are upon it, shall be poured out.

13:3  And he gave a sign the same day, saying, This is the sign which the Lord hath spoken; Behold, the altar shall be rent, and the ashes that are upon it shall be poured out.

13:3  Téhož dne dal i věštecké znamení: „Toto je věštecké znamení, které ohlásil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel z obětí, který je na něm, se rozsype.“

13:3  Tehdy také určil znamení: „Toto bude znamení, že promluvil Hospodin. Hle, tento oltář se roztrhne a popel na něm se rozsype!“

13:3  A učinil v onen den znamení se slovy: Toto je znamení, že promluvil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel, který je na něm, se rozsype.

13:3  I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm.

13:3  Deditque in illa die signum, dicens : Hoc erit signum quod locutus est Dominus : ecce altare scindetur, et effundetur cinis qui in eo est.

13:4  And when the king had heard the word of the man of God, which he had cried out against the altar in Bethel, he stretched forth his hand from the altar, saying: Lay hold on him. And his hand which he stretched forth against him, withered: and he was not able to draw it back again to him.

13:4  And it came to pass, when king Jeroboam heard the saying of the man of God, which had cried against the altar in Beth–el, that he put forth his hand from the altar, saying, Lay hold on him. And his hand, which he put forth against him, dried up, so that he could not pull it in again to him.

13:4  Když uslyšel král Jarobeám slovo muže Božího, které zvolal proti oltáři v Bét-elu, vztáhl od oltáře svou ruku a poručil: „Chopte se ho!“ Ale ruka, kterou proti němu vztáhl, strnula, takže ji nemohl přitáhnout k sobě zpět.

13:4  Jakmile král Jeroboám uslyšel, co Boží muž zvolal k betelskému oltáři, namířil na něj od oltáře rukou a poručil: „Chopte se ho!“ Ruka, kterou na něj ukázal, mu ale odumřela, a už ji nemohl přitáhnout zpět k sobě.

13:4  I stalo se, když uslyšel král slovo muže Božího, které volal proti oltáři v Bét–elu, že Jarobeám vztáhl svou ruku od oltáře se slovy: Chyťte ho. Ale jeho ruka, kterou proti němu vztáhl, odumřela a nemohl ji dát zpět k sobě.

13:4  V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě.

13:4  Cumque audisset rex sermonem hominis Dei quem inclamaverat contra altare in Bethel, extendit manum suam de altari, dicens : Apprehendite eum. Et exaruit manus ejus quam extenderat contra eum, nec valuit retrahere eam ad se.

13:5  The altar also was rent, and the ashes were poured out from the altar, according to the sign which the man of God had given before in the word of the Lord.

13:5  The altar also was rent, and the ashes poured out from the altar, according to the sign which the man of God had given by the word of the Lord.

13:5  Oltář se roztrhl a popel z obětí se z oltáře rozsypal podle věšteckého znamení, které muž Boží učinil na Hospodinův pokyn.

13:5  Vtom se oltář roztrhl a popel z něj se rozsypal – přesně podle znamení, které Boží muž na Hospodinův rozkaz určil.

13:5  Oltář se roztrhl a popel z oltáře se rozsypal jako znamení, které muž Boží učinil podle Hospodinova slova.

13:5  Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým.

13:5  Altare quoque scissum est, et effusus est cinis de altari, juxta signum quod prædixerat vir Dei in sermone Domini.

13:6  And the king said to the man of God: Entreat the face of the Lord thy God, and pray for me, that my hand may be restored to me. And the man of God besought the face of the Lord, and the king's hand was restored to him, and it became as it was before.

13:6  And the king answered and said unto the man of God, Intreat now the face of the Lord thy God, and pray for me, that my hand may be restored me again. And the man of God besought the Lord, and the king’s hand was restored him again, and became as it was before.

13:6  Král se na muže Božího obrátil se slovy: „Prosím, pros Hospodina, svého Boha, o shovívavost a modli se za mne, abych mohl přitáhnout ruku k sobě zpět.“ Muž Boží prosil Hospodina o shovívavost a král přitáhl ruku k sobě zpět a byla zase jako dřív.

13:6  Tehdy se král obrátil na Božího muže: „Přimluv se prosím u Hospodina, svého Boha, a modli se za mě, abych mohl ruku zase přitáhnout k sobě.“ Boží muž se přimluvil u Hospodina, král přitáhl ruku k sobě a byla zase jako dřív.

13:6  Král promluvil k muži Božímu a řekl: Udobři, prosím, Hospodina, svého Boha, a modli se za mě, ⌈aby se má ruka vrátila ke mně.⌉ Muž Boží udobřil Hospodina, ⌈ruka se vrátila ke králi⌉ a byla jako dříve.

13:6  Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.

13:6  Et ait rex ad virum Dei : Deprecare faciem Domini Dei tui, et ora pro me, ut restituatur manus mea mihi. Oravitque vir Dei faciem Domini, et reversa est manus regis ad eum, et facta est sicut prius fuerat.

13:7  And the king said to the man of God: Come home with me to dine, and I will make thee presents.

13:7  And the king said unto the man of God, Come home with me, and refresh thyself, and I will give thee a reward.

13:7  Král k muži Božímu promluvil: „Pojď se mnou do domu, posilni se a dám ti dar.“

13:7  Poté král Božího muže vyzval: „Pojď ke mně domů, posilni se a já tě obdaruji.“

13:7  Nato král muži Božímu řekl: Pojď se mnou domů, posilni se a dám ti dar.

13:7  Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar.

13:7  Locutus est autem rex ad virum Dei : Veni mecum domum ut prandeas, et dabo tibi munera.

13:8  And the man of God answered the king: If thou wouldst give me half thy house, I will not go with thee, nor eat bread, nor drink water in this place:

13:8  And the man of God said unto the king, If thou wilt give me half thine house, I will not go in with thee, neither will I eat bread nor drink water in this place:

13:8  Muž Boží králi odvětil: „I kdybys mi dal polovinu svého domu, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani pít vodu,

13:8  Boží muž ale králi odpověděl: „I kdybys mi dal polovinu svého domu, nešel bych s tebou. Nic na tomto místě nesním, ani vody se nenapiju.

13:8  Muž Boží králi odpověděl: I kdybys mi dal polovinu svého domu, nepůjdu s tebou, nebudu jíst pokrm ani pít vodu na tomto místě.

13:8  I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.

13:8  Responditque vir Dei ad regem : Si dederis mihi mediam partem domus tuæ, non veniam tecum, nec comedam panem, neque bibam aquam in loco isto :

13:9  For so it was enjoined me by the word of the Lord commanding me: Thou shalt not eat bread, nor drink water, nor return by the same way that thou camest.

13:9  For so was it charged me by the word of the Lord, saying, Eat no bread, nor drink water, nor turn again by the same way that thou camest.

13:9  neboť tak mi přikázal Hospodin svým slovem: ‚Nebudeš jíst chléb ani pít vodu a nevrátíš se zpět cestou, kterou jsi šel.‘“

13:9  Hospodin mi dal jasný rozkaz: ‚Nic nejez ani nepij a nevracej se cestou, kterou jsi přišel.‘“

13:9  Neboť toto mi bylo přikázáno podle Hospodinova slova: Nejez pokrm ani nepij vodu a nevracej se cestou, kterou jsi přišel.

13:9  Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel.

13:9  sic enim mandatum est mihi in sermone Domini præcipientis : Non comedes panem, neque bibes aquam, nec reverteris per viam qua venisti.

13:10  So he departed by another way, and returned not by the way that he came into Bethel.

13:10  So he went another way, and returned not by the way that he came to Beth–el.

13:10  Muž Boží pak odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po níž do Bét-elu přišel.

13:10  Odešel tedy jinou cestou, aby se vrátil jinudy, než kudy do Bet-elu přišel.

13:10  A odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po které přišel do Bét–elu.

13:10  A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel.

13:10  Abiit ergo per aliam viam, et non est reversus per iter quo venerat in Bethel.

13:11  Now a certain old prophet dwelt in Bethel, and his sons came to him, and told him all the works that the man of God had done that day in Bethel: and they told their father the words which he had spoken to the king.

13:11  Now there dwelt an old prophet in Beth–el; and his sons came and told him all the works that the man of God had done that day in Beth–el: the words which he had spoken unto the king, them they told also to their father.

13:11  V Bét-elu bydlel jeden starý prorok. Jeho synové přišli a vyprávěli mu o všech činech, které toho dne vykonal muž Boží v Bét-elu. Vyprávěli svému otci i o tom, co promluvil ke králi.

13:11  V Bet-elu ale bydlel jeden starý prorok. Jeho synové přišli a pověděli mu o všem, co toho dne v Bet-elu udělal ten Boží muž a co řekl králi. Když to svému otci vylíčili,

13:11  V Bét–elu bydlel jeden starý prorok. Jeho ⌈synové přišli a vypravovali⌉ mu o všech skutcích, které muž Boží ten den v Bét–elu učinil, i slova, která mluvil ke králi. Když to svému otci vypravovali,

13:11  Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému.

13:11  Prophetes autem quidam senex habitabat in Bethel : ad quem venerunt filii sui, et narraverunt ei omnia opera quæ fecerat vir Dei illa die in Bethel : et verba quæ locutus fuerat ad regem, narraverunt patri suo.

13:12  And their father said to them: What way went he? His sons shewed him the way by which the man of God went, who came out of Juda.

13:12  And their father said unto them, What way went he? For his sons had seen what way the man of God went, which came from Judah.

13:12  Nato se jich otec zeptal: „Kterou cestou odešel?“ Jeho synové viděli, kudy muž Boží, který přišel z Judska, odešel.

13:12  zeptal se jich: „Kterou cestou šel?“ Synové mu ukázali cestu, kterou ten Boží muž, příchozí z Judska, odešel.

13:12  jejich otec se jich zeptal: Kterou cestou odešel? Jeho synové mu ukázali cestu, kterou muž Boží, jenž přišel z Judska, odešel.

13:12  Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel.

13:12  Et dixit eis pater eorum : Per quam viam abiit ? Ostenderunt ei filii sui viam per quam abierat vir Dei, qui venerat de Juda.

13:13  And he said to his sons: Saddle me the ass. And when they had saddled it, he got up,

13:13  And he said unto his sons, Saddle me the ass. So they saddled him the ass: and he rode thereon,

13:13  Poručil tedy synům: „Osedlejte mi osla!“ Osedlali mu osla, on na něj nasedl

13:13  „Osedlejte mi osla,“ řekl nato svým synům. Když mu ho osedlali, nasedl na něj

13:13  Řekl svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali mu osla a on na něj nasedl.

13:13  Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj.

13:13  Et ait filiis suis : Sternite mihi asinum. Qui cum stravissent, ascendit,

13:14  And went after the man of God, and found him sitting under a turpentine tree: and he said to him: Art thou the man of God who camest from Juda? He answered: I am.

13:14  And went after the man of God, and found him sitting under an oak: and he said unto him, Art thou the man of God that camest from Judah? And he said, I am.

13:14  a jel za mužem Božím. Našel jej, jak sedí pod posvátným stromem. Řekl mu: „Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska?“ Odpověděl: „Jsem.“

13:14  a vypravil se za Božím mužem. Zastihl ho, jak sedí pod dubem. „Ty jsi ten Boží muž, který přišel z Judska?“ zeptal se ho. „Ano,“ odpověděl.

13:14  Vydal se za mužem Božím a našel ho sedět pod terebintem. Zeptal se ho: Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska? Odpověděl: Jsem.

13:14  A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem.

13:14  et abiit post virum Dei, et invenit eum sedentem subtus terebinthum : et ait illi : Tune es vir Dei qui venisti de Juda ? Respondit ille : Ego sum.

13:15  And he said to him: Come home with me to eat bread.

13:15  Then he said unto him, Come home with me, and eat bread.

13:15  Nato mu řekl: „Pojď se mnou do domu a pojez chléb.“

13:15  „Pojď ke mně domů a najez se,“ řekl mu.

13:15  Řekl mu: Pojď se mnou domů a pojez pokrm.

13:15  Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba.

13:15  Dixitque ad eum : Veni mecum domum, ut comedas panem.

13:16  But he said: I must not return, nor go with thee, neither will I eat bread, or drink water in this place:

13:16  And he said, I may not return with thee, nor go in with thee: neither will I eat bread nor drink water with thee in this place:

13:16  Muž Boží pravil: „Nemohu se s tebou vrátit, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani s tebou pít vodu,

13:16  Boží muž ale odpověděl: „Nemohu se s tebou vrátit, nemohu s tebou jít. Nebudu tu s tebou ani nic jíst, ani vody se nenapiju,

13:16  Odpověděl: Nemohu se vrátit s tebou ani jít s tebou. Nebudu jíst pokrm ani pít s tebou vodu na tomto místě,

13:16  Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto.

13:16  Qui ait : Non possum reverti, neque venire tecum : nec comedam panem, neque bibam aquam in loco isto,

13:17  Because the Lord spoke to me, in the word of the Lord, saying: Thou shalt not eat bread, and thou shalt not drink water there, nor return by the way thou wentest.

13:17  For it was said to me by the word of the Lord, Thou shalt eat no bread nor drink water there, nor turn again to go by the way that thou camest.

13:17  neboť tak mi nařídil Hospodin svým slovem: ‚Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu ani se nevrátíš cestou, po níž jsi šel.‘“

13:17  protože jsem od Hospodina dostal jasný rozkaz: ‚Nic tam nejez ani nepij a nevracej se cestou, kterou jsi přišel.‘“

13:17  neboť ⌈musím jednat⌉ podle Hospodinova slova: Nejez tam pokrm ani nepij vodu, nevracej se tak, že by ses ubíral cestou, po které jsi přišel.

13:17  Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel.

13:17  quia locutus est Dominus ad me in sermone Domini, dicens : Non comedes panem, et non bibes aquam ibi, nec reverteris per viam qua ieris.

13:18  He said to him: I also am a prophet like unto thee: and an angel spoke to me, in the word of the Lord, saying: Bring him back with thee into thy house, that he may eat bread, and drink water. He deceived him,

13:18  He said unto him, I am a prophet also as thou art; and an angel spake unto me by the word of the Lord, saying, Bring him back with thee into thine house, that he may eat bread and drink water. But he lied unto him.

13:18  On mu však řekl: „I já jsem prorok jako ty. Na Hospodinův pokyn ke mně promluvil anděl: ‚Přiveď ho s sebou zpátky do svého domu, ať pojí chléb a napije se vody.‘“ Tak ho obelhal.

13:18  „I já jsem prorok jako ty,“ řekl mu na to. „Na Hospodinův rozkaz ke mně promluvil anděl: ‚Přiveď ho zpátky k sobě domů, ať něco sní a napije se vody.‘“ (To mu ale lhal.)

13:18  Řekl mu: Také já jsem prorok jako ty a promluvil ke mně anděl podle Hospodinova slova takto: Přiveď ho s sebou do svého domu. Ať pojí pokrm a napije se vody. Lhal mu.

13:18  Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.

13:18  Qui ait illi : Et ego propheta sum similis tui : et angelus locutus est mihi in sermone Domini, dicens : Reduc eum tecum in domum tuam, ut comedat panem, et bibat aquam. Fefellit eum,

13:19  And brought him back with him: so he ate bread, and drank water in his house.

13:19  So he went back with him, and did eat bread in his house, and drank water.

13:19  I vrátil se s ním, jedl chléb v jeho domě a pil vodu.

13:19  Boží muž se tedy vrátil s ním, pojedl u něj doma a napil se vody.

13:19  On se s ním vrátil, pojedl v jeho domě pokrm a napil se vody.

13:19  Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu.

13:19  et reduxit secum : comedit ergo panem in domo ejus, et bibit aquam.

13:20  And as they sat at table, the word of the Lord came to the prophet that brought him back:

13:20  And it came to pass, as they sat at the table, that the word of the Lord came unto the prophet that brought him back:

13:20  Když ještě seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku, který ho přivedl zpět.

13:20  Ještě seděli za stolem, když vtom prorok, který ho přivedl, dostal slovo Hospodinovo

13:20  Když seděli u stolu, tu se stalo Hospodinovo slovo k proroku, který ho přivedl zpět,

13:20  Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil.

13:20  Cumque sederent ad mensam, factus est sermo Domini ad prophetam qui reduxerat eum.

13:21  And he cried out to the man of God who came out of Juda, saying: Thus saith the Lord: Because thou hast not been obedient to the Lord, and hast not kept the commandment which the Lord thy God commanded thee,

13:21  And he cried unto the man of God that came from Judah, saying, Thus saith the Lord, Forasmuch as thou hast disobeyed the mouth of the Lord, and hast not kept the commandment which the Lord thy God commanded thee,

13:21  Zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: „Toto praví Hospodin: ‚Poněvadž ses vzepřel rozkazu Hospodinovu a nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,

13:21  a zvolal na Božího muže, který přišel z Judska: „Tak praví Hospodin: ‚Vzepřel ses Hospodinovu rozkazu! Nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,

13:21  a zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: Toto praví Hospodin: Protože ses vzepřel Hospodinovu příkazu a nedbal jsi na příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,

13:21  A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj,

13:21  Et exclamavit ad virum Dei qui venerat de Juda, dicens : Hæc dicit Dominus : Quia non obediens fuisti ori Domini, et non custodisti mandatum quod præcepit tibi Dominus Deus tuus,

13:22  And hast returned, and eaten bread, and drunk water in the place wherein he commanded thee that thou shouldst not eat bread, nor drink water, thy dead body shall not be brought into the sepulchre of thy fathers.

13:22  But camest back, and hast eaten bread and drunk water in the place, of the which the Lord did say to thee, Eat no bread, and drink no water; thy carcase shall not come unto the sepulchre of thy fathers.

13:22  ale vrátil ses a jedls chléb a pils vodu na místě, o němž ti řekl: Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu, nedostane se tvé mrtvé tělo do hrobu tvých otců.‘“

13:22  ale vrátil ses a jedl jsi pokrm a pil jsi vodu na místě, o kterém jsem ti řekl: ‚Nic tam nejez ani nepij.‘ Proto tvé tělo nebude pochováno v hrobě tvých otců!“

13:22  ale vrátil ses a pojedl jsi chléb a napil ses vody na místě, o kterém ti řekl: Nejez tam pokrm ani nepij vodu, nepřijde tvá mrtvola do hrobu tvých otců.

13:22  Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých.

13:22  et reversus es, et comedisti panem, et bibisti aquam in loco in quo præcepit tibi ne comederes panem neque biberes aquam, non inferetur cadaver tuum in sepulchrum patrum tuorum.

13:23  And when he had eaten and drunk, he saddled his ass for the prophet, whom he had brought back.

13:23  And it came to pass, after he had eaten bread, and after he had drunk, that he saddled for him the ass, to wit, for the prophet whom he had brought back.

13:23  Když prorok, kterého přivedl zpět, pojedl a napil se, osedlal mu osla

13:23  Když Boží muž dojedl a dopil, osedlal mu ten prorok, který ho přivedl, svého osla

13:23  Potom, co pojedl pokrm a napil se, osedlal pro něj osla -- ⌈pro proroka, kterého⌉ přivedl zpět.

13:23  Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil.

13:23  Cumque comedisset et bibisset, stravit asinum suum prophetæ quem reduxerat.

13:24  And when he was gone, a lion found him in the way, and killed him, and his body was cast in the way: and the ass stood by him, and the lion stood by the dead body.

13:24  And when he was gone, a lion met him by the way, and slew him: and his carcase was cast in the way, and the ass stood by it, the lion also stood by the carcase.

13:24  a on odejel. Na cestě ho přepadl lev a usmrtil ho. Jeho mrtvola ležela na cestě a vedle ní stál osel; i lev stál vedle mrtvoly.

13:24  a on odjel. Na cestě ho ale potkal lev a zabil ho. Jeho tělo pak leželo přes cestu a osel stál u něj. Také lev stál u té mrtvoly.

13:24  On vyjel, ale cestou ho dopadl lev a usmrtil ho. I stalo se, že jeho mrtvola byla pohozena na cestě. Osel stál vedle ní a také lev stál vedle mrtvoly.

13:24  A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého.

13:24  Qui cum abiisset, invenit eum leo in via, et occidit, et erat cadaver ejus projectum in itinere : asinus autem stabat juxta illum, et leo stabat juxta cadaver.

13:25  And behold, men passing by, saw the dead body cast in the way, and the lion standing by the body. And they came and told it in the city, wherein that old prophet dwelt.

13:25  And, behold, men passed by, and saw the carcase cast in the way, and the lion standing by the carcase: and they came and told it in the city where the old prophet dwelt.

13:25  Tu šli kolem nějací muži a viděli na cestě ležící mrtvolu i lva stojícího vedle té mrtvoly. Přišli do města, v němž bydlel ten starý prorok, a vykládali o tom.

13:25  Vtom šli okolo nějací muži a viděli, jak přes cestu leží mrtvola a u ní stojí lev. Přišli do města, kde bydlel ten starý prorok, a vyprávěli to.

13:25  Vtom procházeli okolo nějací muži a viděli mrtvolu pohozenou na cestě i lva stojícího vedle mrtvoly. Přišli a povídali o tom ve městě, ve kterém bydlel ten starý prorok.

13:25  A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil.

13:25  Et ecce viri transeuntes viderunt cadaver projectum in via, et leonem stantem juxta cadaver. Et venerunt, et divulgaverunt in civitate in qua prophetes ille senex habitabat.

13:26  And when that prophet, who had brought him back out of the way, heard of it, he said: It is the man of God, that was disobedient to the mouth of the Lord, and the Lord hath delivered him to the lion, and he hath torn him, and killed him, according to the word of the Lord, which he spoke to him.

13:26  And when the prophet that brought him back from the way heard thereof, he said, It is the man of God, who was disobedient unto the word of the Lord: therefore the Lord hath delivered him unto the lion, which hath torn him, and slain him, according to the word of the Lord, which he spake unto him.

13:26  Když to uslyšel prorok, který ho přivedl z cesty zpět, řekl: „To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu rozkazu. Hospodin jej vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil.“

13:26  Když je ten prorok, který ho odvrátil z cesty, uslyšel, prohlásil: „To byl Boží muž. Protože se vzepřel Hospodinovu rozkazu, Hospodin ho vydal lvu. Ten ho roztrhal a zabil, jak ho Hospodin svým slovem varoval.“

13:26  Když se to doslechl ten prorok, který ho přivedl zpět z cesty, řekl: To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu příkazu. Hospodin ho vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil.

13:26  Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu.

13:26  Quod cum audisset propheta ille qui reduxerat eum de via, ait : Vir Dei est, qui inobediens fuit ori Domini, et tradidit eum Dominus leoni, et confregit eum, et occidit juxta verbum Domini quod locutus est ei.

13:27  And he said to his sons: Saddle me an ass. And when they had saddled it,

13:27  And he spake to his sons, saying, Saddle me the ass. And they saddled him.

13:27  Pak rozkázal svým synům: „Osedlejte mi osla!“ Osedlali mu ho.

13:27  Potom ten starý prorok řekl svým synům: „Osedlejte mi osla.“ Jakmile ho osedlali,

13:27  Nato řekl svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali ho.

13:27  Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.

13:27  Dixitque ad filios suos : Sternite mihi asinum. Qui cum stravissent,

13:28  And he was gone, he found the dead body cast in the way, and the ass and the lion standing by the carcass: the lion had not eaten of the dead body, nor hurt the ass.

13:28  And he went and found his carcase cast in the way, and the ass and the lion standing by the carcase: the lion had not eaten the carcase, nor torn the ass.

13:28  Odejel a nalezl mrtvolu ležící na cestě; vedle mrtvoly stál osel i lev. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.

13:28  vyrazil na cestu, kde našel mrtvolu a osla se lvem, jak stojí u ní. Lev ji nesežral ani neroztrhal osla.

13:28  Vyjel a našel prorokovu mrtvolu pohozenou na cestě i osla a lva stojící vedle mrtvoly. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.

13:28  A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu.

13:28  et ille abiisset, invenit cadaver ejus projectum in via, et asinum et leonem stantes juxta cadaver : non comedit leo de cadavere, nec læsit asinum.

13:29  And the prophet took up the body of the man of God, and laid it upon the ass, and going back brought it into the city of the old prophet, to mourn for him.

13:29  And the prophet took up the carcase of the man of God, and laid it upon the ass, and brought it back: and the old prophet came to the city, to mourn and to bury him.

13:29  Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, naložil ji na osla a vezl ji zpět. Ten starý prorok přišel do města, naříkal nad ním a pohřbil ho.

13:29  Prorok zvedl tělo Božího muže, naložil ho na osla a vezl zpět. Dovezl ho do svého města, aby ho oplakal a pohřbil.

13:29  Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, položil ji na osla a vezl ji zpět. ⌈Přišel do města toho starého proroka,⌉ naříkal nad ním a pohřbil ho.

13:29  Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval.

13:29  Tulit ergo prophetes cadaver viri Dei, et posuit illud super asinum, et reversus intulit in civitatem prophetæ senis ut plangeret eum.

13:30  And he laid his dead body in his own sepulchre: and they mourned over him, saying: Alas! alas, my brother.

13:30  And he laid his carcase in his own grave; and they mourned over him, saying, Alas, my brother!

13:30  Jeho mrtvé tělo uložil do svého hrobu a naříkali nad ním: „Běda, můj bratře!“

13:30  Jeho tělo pochoval do svého hrobu. „Ach, bratře můj!“ naříkali nad ním.

13:30  Položil jeho mrtvolu do svého hrobu a oplakávali ho: Běda, můj bratře.

13:30  Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj.

13:30  Et posuit cadaver ejus in sepulchro suo, et planxerunt eum : Heu, heu mi frater !

13:31  And when they had mourned over him, he said to his sons: When I am dead, bury me in the sepulchre wherein the man of God is buried: lay my bones beside his bones.

13:31  And it came to pass, after he had buried him, that he spake to his sons, saying, When I am dead, then bury me in the sepulchre wherein the man of God is buried; lay my bones beside his bones:

13:31  Po pohřbu řekl svým synům: „Až umřu, pochovejte mě do hrobu, v němž je pohřben muž Boží. Vedle jeho kostí uložte i mé kosti.

13:31  Když ho pohřbil, řekl svým synům: „Až umřu, pochovejte mě do hrobu, kde je pochován Boží muž. Uložte mé kosti k jeho kostem.

13:31  I stalo se poté, co ho pohřbil, že řekl svým synům: Až zemřu, pohřběte mě do hrobu, ve kterém je pohřben muž Boží, vedle jeho kostí položte mé kosti.

13:31  A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.

13:31  Cumque planxissent eum, dixit ad filios suos : Cum mortuus fuero, sepelite me in sepulchro in quo vir Dei sepultus est : juxta ossa ejus ponite ossa mea.

13:32  For assuredly the word shall come to pass which he hath foretold in the word of the Lord, against the altar that is in Bethel: and against all the temples of the high places, that are in the cities of Samaria.

13:32  For the saying which he cried by the word of the Lord against the altar in Beth–el, and against all the houses of the high places which are in the cities of Samaria, shall surely come to pass.

13:32  Jistě se stane to, co na Hospodinův pokyn volal proti oltáři v Bét-elu i proti všem domům na posvátných návrších v samařských městech.“

13:32  To slovo, které na Hospodinův rozkaz provolal proti oltáři v Bet-elu i proti všem svatostánkům na výšinách samařských měst, se totiž jistě naplní.“

13:32  Neboť se jistě stane to, co volal podle Hospodinova slova proti oltáři, který je v Bét–elu, a proti všem svatyním návrší, které jsou v samařských městech.

13:32  Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských.

13:32  Profecto enim veniet sermo quem prædixit in sermone Domini contra altare quod est in Bethel, et contra omnia fana excelsorum quæ sunt in urbibus Samariæ.

13:33  After these words, Jeroboam came not back from his wicked way: but on the contrary, he made of the meanest of the people priests of the high places: whosoever would, he filled his hand, and he was made a priest of the high places.

13:33  After this thing Jeroboam returned not from his evil way, but made again of the lowest of the people priests of the high places: whosoever would, he consecrated him, and he became one of the priests of the high places.

13:33  Ani po této události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty, ale dál dělal kněze posvátných návrší ze spodiny lidu. Kdo chtěl, toho pověřil, aby byl knězem posvátných návrší.

13:33  Ani po tom všem se Jeroboám neodvrátil od své zlé cesty. Naopak, z kdekoho nadělal kněze posvátných výšin. Kdokoli chtěl, toho pověřil, aby se na těch výšinách stal knězem.

13:33  Ani po této události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty a nadále ze spodiny lidu ustanovoval kněze návrší. Toho, kdo chtěl, potvrdil, takže se stal jedním z kněží návrší.

13:33  Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí.

13:33  Post verba hæc non est reversus Jeroboam de via sua pessima, sed e contrario fecit de novissimis populi sacerdotes excelsorum : quicumque volebat, implebat manum suam, et fiebat sacerdos excelsorum.

13:34  And for this cause did the house of Jeroboam sin, and was cut off, and destroyed from the face of the earth.

13:34  And this thing became sin unto the house of Jeroboam, even to cut it off, and to destroy it from off the face of the earth.

13:34  Touto věcí se Jarobeámův dům prohřešil, a proto musel být zničen a vyhlazen z povrchu země.

13:34  Toto byl hřích Jeroboámova domu, který vedl k jeho pádu a k jeho vyhlazení ze země.

13:34  Tímto se stal dům Jarobeámův hříšným, aby byl vymazán a vyhlazen z povrchu země.

13:34  I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.

13:34  Et propter hanc causam peccavit domus Jeroboam, et eversa est, et deleta de superficie terræ.

Chapter 14

14:1  At that time Abia, the son of Jeroboam, fell sick.

14:1  At that time Abijah the son of Jeroboam fell sick.

14:1  V té době onemocněl Abijáš, syn Jarobeámův.

14:1  V té době onemocněl Jeroboámův syn Abiáš.

14:1  V té době onemocněl Abijáš, syn Jarobeámův.

14:1  Toho času roznemohl se Abiáš, syn Jeroboámův.

14:1  In tempore illo ægrotavit Abia filius Jeroboam.

14:2  And Jeroboam said to his wife: Arise, and change thy dress, that thou be not known to be the wife of Jeroboam, and go to Silo, where Ahias, the prophet is, who told me that I should reign over this people.

14:2  And Jeroboam said to his wife, Arise, I pray thee, and disguise thyself, that thou be not known to be the wife of Jeroboam; and get thee to Shiloh: behold, there is Ahijah the prophet, which told me that I should be king over this people.

14:2  I řekl Jarobeám své ženě: „Vstaň, přestroj se, aby se nepoznalo, že jsi žena Jarobeámova, a jdi do Šíla. Tam je prorok Achijáš, který mi ohlásil, že budu nad tímto lidem králem.

14:2  Jeroboám řekl své ženě: „Jdi, převlékni se, aby nepoznali, že jsi moje žena, a vydej se do Šíla. Tam je totiž prorok Achiáš, který mi předpověděl, že budu králem tohoto lidu.

14:2  Jarobeám své ženě řekl: Vstaň, převleč se, aby ⌈nikdo nepoznal,⌉ že jsi Jarobeámova žena, a jdi do Šíla. Tam je prorok Achijáš, který o mně pověděl, že budu králem nad tímto lidem.

14:2  I řekl Jeroboám ženě své: Vstaň medle a změň se, aby nepoznali, že jsi žena Jeroboámova, a jdi do Sílo. Hle, tam jest Achiáš prorok, kterýž mi byl předpověděl, že mám býti králem nad lidem tímto.

14:2  Dixitque Jeroboam uxori suæ : Surge, et commuta habitum, ne cognoscaris quod sis uxor Jeroboam, et vade in Silo, ubi est Ahias propheta, qui locutus est mihi quod regnaturus essem super populum hunc.

14:3  Take also with thee ten loaves, and cracknels, and a pot of honey, and go to him: for he will tell thee what will become of this child.

14:3  And take with thee ten loaves, and cracknels, and a cruse of honey, and go to him: he shall tell thee what shall become of the child.

14:3  Vezmi s sebou deset chlebů, ale rozdrobených, a lahvici medu a jdi k němu. On ti oznámí, co se s chlapcem stane.“

14:3  Vezmi s sebou deset chlebů, koláče a džbán medu a jdi za ním. On ti oznámí, co bude s chlapcem.“

14:3  Vezmi si s sebou deset chlebů, koláčky, lahvici medu a jdi za ním. On ti oznámí, co se stane s chlapcem.

14:3  A vezma v ruce své deset chlebů a koláčů, a láhvici medu, jdi k němu; onť oznámí tobě, co se stane pacholeti tomuto.

14:3  Tolle quoque in manu tua decem panes, et crustulam, et vas mellis, et vade ad illum : ipse enim indicabit tibi quid eventurum sit puero huic.

14:4  Jeroboam's wife did as he told her: and rising up, went to Silo, and came to the house of Ahias; but he could not see, for his eyes were dim by reason of his age.

14:4  And Jeroboam’s wife did so, and arose, and went to Shiloh, and came to the house of Ahijah. But Ahijah could not see; for his eyes were set by reason of his age.

14:4  Jarobeámova žena tak učinila. Vydala se na cestu do Šíla a vstoupila do Achijášova domu. Achijáš už neviděl, jeho oči byly zastřeny stářím.

14:4  Jeroboámova žena udělala, jak řekl. Vypravila se do Šíla a přišla k Achiášovu domu. Achiáš už neviděl, oči mu pro stáří nesloužily.

14:4  Jarobeámova žena to udělala. Vstala, šla do Šíla a vstoupila do Achijášova domu. Achijáš neviděl, protože jeho oči byly strnulé věkem.

14:4  I učinila tak žena Jeroboámova; nebo vstavši, šla do Sílo, a přišla do domu Achiášova. Ale Achiáš nemohl již hleděti, nebo pošly mu byly oči pro starost jeho.

14:4  Fecit ut dixerat, uxor Jeroboam : et consurgens abiit in Silo, et venit in domum Ahiæ : at ille non poterat videre, quia caligaverant oculi ejus præ senectute.

14:5  And the Lord said to Ahias: Behold the wife of Jeroboam cometh in, to consult thee concerning her son, that is sick: thus and thus shalt thou speak to her. So when she was coming in, and made as if she were another woman,

14:5  And the Lord said unto Ahijah, Behold, the wife of Jeroboam cometh to ask a thing of thee for her son; for he is sick: thus and thus shalt thou say unto her: for it shall be, when she cometh in, that she shall feign herself to be another woman.

14:5  Ale Hospodin Achijášovi řekl: „Hle, přišla žena Jarobeámova dotázat se tě na slovo o svém synu, který je nemocen. Promluvíš k ní tak a tak. Až přijde, bude se vydávat za někoho jiného.“

14:5  Hospodin mu ale řekl: „Hle, přichází Jeroboámova žena, aby se u tebe vyptala na svého syna. Je nemocný. Řekneš jí to a to. Až přijde, bude se vydávat za někoho jiného.“

14:5  Hospodin však řekl Achijášovi: Hle, přichází Jarobeámova žena, ⌈aby se tě dotázala⌉ ohledně svého syna, neboť je nemocen. To a to jí řekni. Až přijde, bude ⌈se vydávat za někoho jiného.⌉

14:5  Hospodin pak řekl Achiášovi: Aj, žena Jeroboámova jde, aby se tebe něco zeptala o synu svém, proto že jest nemocen. Toto a toto budeš jí mluviti. Budeť pak, že když přijde, činiti se bude jinou.

14:5  Dixit autem Dominus ad Ahiam : Ecce uxor Jeroboam ingreditur ut consulat te super filio suo qui ægrotat : hæc et hæc loqueris ei. Cum ergo illa intraret, et dissimularet se esse quæ erat,

14:6  Ahias heard the sound of her feet, coming in at the door, and said: Come in, thou wife of Jeroboam: why dost thou feign thyself to be another? But I am sent to thee with heavy tidings.

14:6  And it was so, when Ahijah heard the sound of her feet, as she came in at the door, that he said, Come in, thou wife of Jeroboam; why feignest thou thyself to be another? for I am sent to thee with heavy tidings.

14:6  Sotvaže Achijáš uslyšel její kroky, když vcházela do dveří, řekl: „Vstup, ženo Jarobeámova! Proč se vydáváš za někoho jiného? Jsem k tobě poslán s tvrdým slovem.

14:6  Jakmile pak Achiáš zaslechl zvuk jejích kroků u dveří, řekl: „Pojď dál, ženo Jeroboámova. Proč se vydáváš za někoho jiného? Mám pro tebe špatnou zprávu.

14:6  I stalo se, když Achijáš uslyšel zvuk jejích kroků, jak vcházela do dveří, řekl: Vejdi, ženo Jarobeámova! Proč se vydáváš za někoho jiného? Jsem k tobě poslán s tvrdou odpovědí.

14:6  Protož uslyšev Achiáš šust noh jejích, když vcházela do dveří, řekl: Poď, ženo Jeroboámova, proč se jinou činíš? Já zajisté poslán jsem k tobě s řečí tvrdou.

14:6  audivit Ahias sonitum pedum ejus introëuntis per ostium, et ait : Ingredere, uxor Jeroboam : quare aliam te esse simulas ? ego autem missus sum ad te durus nuntius.

14:7  Go, and tell Jeroboam: Thus saith the Lord, the God of Israel: For as much as I exalted thee from among the people, and made thee prince over my people Israel;

14:7  Go, tell Jeroboam, Thus saith the Lord God of Israel, Forasmuch as I exalted thee from among the people, and made thee prince over my people Israel,

14:7  Jdi, řekni Jarobeámovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Vyvýšil jsem tě zprostředka lidu a učinil jsem tě vévodou nad Izraelem, svým lidem,

14:7  Jdi a řekni Jeroboámovi: Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Pozvedl jsem tě z lidu a učinil tě vůdcem svému lidu Izraele.

14:7  Jdi a řekni Jarobeámovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Protože jsem tě vyvýšil zprostřed lidu a ustanovil jsem tě vévodou nad svým lidem Izraelem,

14:7  Jdi, pověz Jeroboámovi: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Poněvadž jsem tě vyvýšil z prostředku lidu, a postavil jsem tě za vůdce nad lidem svým Izraelským,

14:7  Vade, et dic Jeroboam : Hæc dicit Dominus Deus Israël : Quia exaltavi te de medio populi, et dedi te ducem super populum meum Israël,

14:8  And rent the kingdom away from the house of David, and gave it to thee, and thou hast not been as my servant, David, who kept my commandments, and followed me with all his heart, doing that which was well pleasing in my sight:

14:8  And rent the kingdom away from the house of David, and gave it thee: and yet thou hast not been as my servant David, who kept my commandments, and who followed me with all his heart, to do that only which was right in mine eyes;

14:8  odtrhl jsem království od domu Davidova a dal jsem je tobě. Ty však nejsi jako můj služebník David, který dodržoval má přikázání a následoval mě celým svým srdcem, takže konal jen to, co je správné v mých očích.

14:8  Odtrhl jsem království od domu Davidova a dal je tobě, ale tys nebyl jako můj služebník David. On dodržoval má přikázání, následoval mě celým srdcem a konal jen to, co je v mých očích správné.

14:8  odtrhl jsem království od domu Davidova a dal jsem ho tobě. Ale ty jsi nebyl jako můj otrok David, který zachovával mé příkazy, chodil za mnou ⌈celým svým srdcem⌉ a činil pouze to, co je správné v mých očích.

14:8  A odtrhl jsem království od domu Davidova, a dal jsem je tobě, ty však nebyl jsi jako služebník můj David, kterýž ostříhal přikázaní mých, a následoval mne v celém srdci svém, čině toliko to, což jest pravého přede mnou,

14:8  et scidi regnum domus David, et dedi illud tibi, et non fuisti sicut servus meus David, qui custodivit mandata mea, et secutus est me in toto corde suo, faciens quod placitum esset in conspectu meo :

14:9  But hast done evil above all that were before thee, and hast made thee strange gods, and molten gods, to provoke me to anger, and hast cast me behind thy back:

14:9  But hast done evil above all that were before thee: for thou hast gone and made thee other gods, and molten images, to provoke me to anger, and hast cast me behind thy back:

14:9  Ty sis počínal hůře než všichni, kdo byli před tebou. Odešels a udělal sis jiné bohy, slité modly, a tak jsi mě urážel. Obrátil ses ke mně zády.

14:9  Tys ale jednal hůře než všichni před tebou! Zašels tak daleko, že sis vyrobil cizí bohy, odlitky, jimiž jsi mě popouzel. Protožes mě zahodil za hlavu,

14:9  Páchal jsi ještě větší zlo nežli všichni, kdo byli před tebou. Šel jsi a učinil sis jiné bohy a lité modly a provokoval jsi mě k hněvu. Odvrhl jsi mě za svá záda.

14:9  Ale zlost jsi páchal hojněji nade všecky, kteříž byli před tebou; nebo odšed, učinils sobě bohy cizí a slité, abys mne dráždil, mne pak zavrhl jsi za hřbet svůj:

14:9  sed operatus es mala super omnes qui fuerunt ante te, et fecisti tibi deos alienos et conflatiles, ut me ad iracundiam provocares, me autem projecisti post corpus tuum :

14:10  Therefore, behold I will bring evils upon the house of Jeroboam, and will cut off from Jeroboam him that pisseth against the wall, and him that is shut up, and the last in Israel: and I will sweep away the remnant of the house of Jeroboam, as dung is swept away till all be clean.

14:10  Therefore, behold, I will bring evil upon the house of Jeroboam, and will cut off from Jeroboam him that pisseth against the wall, and him that is shut up and left in Israel, and will take away the remnant of the house of Jeroboam, as a man taketh away dung, till it be all gone.

14:10  Proto uvedu na Jarobeámův dům zlo. Vyhladím Jarobeámovi toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného. Vymetu Jarobeámův dům tak dokonale, jako se vymetá mrva.

14:10  hle, já uvedu na dům Jeroboámův zlé věci: Vyhladím Jeroboámovi v Izraeli pána i kmána až do posledního pacholka. Jako se od hnoje zametá brána, vymetu jeho dům dočista.

14:10  Proto hle, přivedu zlo na dům Jarobeámův a vyhladím Jarobeámovi ⌈močícího na stěnu,⌉ ⌈zadržovaného i propuštěného⌉ v Izraeli, vyhladím potomky domu Jarobeámova tak, jako se uklízejí výkaly, zcela je vyhladím.

14:10  Protož aj, já uvedu zlé věci na dům Jeroboámův, a vyhladím z Jeroboáma, i toho, jenž močí na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli, a vyvrhu ostatky domu Jeroboámova, jako hnůj vymítán bývá až dočista.

14:10  idcirco ecce ego inducam mala super domum Jeroboam, et percutiam de Jeroboam mingentem ad parietem, et clausum, et novissimum in Israël : et mundabo reliquias domus Jeroboam, sicut mundari solet fimus usque ad purum.

14:11  Them that shall die of Jeroboam in the city, the dogs shall eat: and them that shall die in the field, the birds of the air shall devour: for the Lord hath spoken it.

14:11  Him that dieth of Jeroboam in the city shall the dogs eat; and him that dieth in the field shall the fowls of the air eat: for the Lord hath spoken it.

14:11  Kdo zemře Jarobeámovi v městě, toho sežerou psi, kdo zemře na poli, toho sežere nebeské ptactvo.‘ Tak promluvil Hospodin.

14:11  Kdo Jeroboámovi zemře ve městě, toho psi sežerou; kdo mu zemře venku na cestě, toho ptáci rozklovou! Tak promluvil Hospodin.‘

14:11  Toho, kdo zemře Jarobeámovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo, neboť Hospodin promluvil.

14:11  Toho, kdož z domu Jeroboámova umře v městě, psi žráti budou, a toho, kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou; neboť jest mluvil Hospodin.

14:11  Qui mortui fuerint de Jeroboam in civitate, comedent eos canes : qui autem mortui fuerint in agro, vorabunt eos aves cæli : quia Dominus locutus est.

14:12  Arise thou, therefore, and go to thy house: and when thy feet shall be entering into the city, the child shall die,

14:12  Arise thou therefore, get thee to thine own house: and when thy feet enter into the city, the child shall die.

14:12  Ty však vstaň a jdi domů. Až tvá noha vstoupí do města, dítě zemře.

14:12  Teď vstaň a jdi domů. Jakmile vkročíš do města, dítě zemře.

14:12  Ty vstaň a jdi domů. Až vstoupí tvoje noha do města, chlapec zemře.

14:12  Ty pak vstana, jdi do domu svého, a když vcházeti budeš do města, tehdy umře pachole.

14:12  Tu igitur surge, et vade in domum tuam : et in ipso introitu pedum tuorum in urbem, morietur puer,

14:13  And all Israel shall mourn for him, and shall bury him: for he only of Jeroboam shall be laid in a sepulchre, because in his regard there is found a good word from the Lord, the God of Israel, in the house of Jeroboam.

14:13  And all Israel shall mourn for him, and bury him: for he only of Jeroboam shall come to the grave, because in him there is found some good thing toward the Lord God of Israel in the house of Jeroboam.

14:13  Všechen Izrael bude nad ním naříkat a pohřbí je. Jen ono samotné z Jarobeámova rodu přijde do hrobu, protože z Jarobeámova domu jen na něm nalezl Hospodin, Bůh Izraele, něco dobrého.

14:13  Celý Izrael ho bude oplakávat, až ho budou pohřbívat. On bude z Jeroboámova domu jediný, kdo bude pochován v hrobě, neboť je jediný, na kom Hospodin, Bůh Izraele, nalezl něco dobrého.

14:13  Celý Izrael ho bude oplakávat a pohřbí ho. Tento jediný přijde Jarobeámovi do hrobu, protože pouze při něm bylo v domě Jarobeámově shledáno před Hospodinem, Bohem Izraele, něco dobrého.

14:13  I budou ho plakati všecken lid Izraelský, a pochovají jej; nebo ten sám z domu Jeroboámova dostane se do hrobu, proto že o něm z domu Jeroboámova jest slovo dobré u Hospodina Boha Izraelského.

14:13  et planget eum omnis Israël, et sepeliet : iste enim solus inferetur de Jeroboam in sepulchrum, quia inventus est super eo sermo bonus a Domino Deo Israël in domo Jeroboam.

14:14  And the Lord hath appointed himself a king over Israel, who shall cut off the house of Jeroboam in this day, and in this time:

14:14  Moreover the Lord shall raise him up a king over Israel, who shall cut off the house of Jeroboam that day: but what? even now.

14:14  Hospodin vzbudí proti Izraeli krále, který Jarobeámův dům vyhladí. Ještě dnes! Co říkám - hned teď!

14:14  Hospodin nad Izraelem pozvedne krále, který vyhladí dům Jeroboámův, a to ještě dnes. Co dnes, právě teď!

14:14  Hospodin si vzbudí krále nad Izraelem, který vyhladí dům Jarobeámův -- ⌈dnes, ba co, dokonce nyní!⌉

14:14  Vyzdvihneť však sobě Hospodin krále nad Izraelem, kterýž vyhladí dům Jeroboámův toho dne. Ale co? Nýbrž již vyzdvihl.

14:14  Constituet autem sibi Dominus regem super Israël, qui percutiet domum Jeroboam in hac die, et in hoc tempore :

14:15  And the Lord God shall strike Israel as a reed is shaken in the water: and he shall root up Israel out of this good land, which he gave to their fathers, and shall scatter them beyond the river: because they have made to themselves groves, to provoke the Lord.

14:15  For the Lord shall smite Israel, as a reed is shaken in the water, and he shall root up Israel out of this good land, which he gave to their fathers, and shall scatter them beyond the river, because they have made their groves, provoking the Lord to anger.

14:15  Hospodin bude bít Izraele, takže se bude klátit jako rákosí ve vodě, vyrve Izraele z dobré země, kterou dal jejich otcům, a rozptýlí je až za Řeku, protože si dělali posvátné kůly a Hospodina uráželi.

14:15  Hospodin udeří na Izrael, až se rozkýve jako rákosí ve vodě, vyrve Izrael z této krásné země, kterou dal jejich otcům, a rozptýlí je až za Eufrat, protože si nadělali posvátné kůly, a tak popudili Hospodina.

14:15  Hospodin bude bít Izrael, takže se bude klátit jako třtina ve vodě. Vyrve Izrael z této dobré země, kterou dal jejich otcům a rozptýlí je za Řeku, protože si učinili posvátné kůly a tak provokovali Hospodina k hněvu.

14:15  A zaklátí Hospodin Izraelem tak, jako se klátí třtina u vodách, a vykoření Izraele z země výborné této, kterouž dal otcům jejich, a rozptýlí je daleko za řeku, proto že sobě zdělali háje, popouzejíce Hospodina.

14:15  et percutiet Dominus Deus Israël, sicut moveri solet arundo in aqua : et evellet Israël de terra bona hac, quam dedit patribus eorum, et ventilabit eos trans flumen : quia fecerunt sibi lucos, ut irritarent Dominum.

14:16  And the Lord shall give up Israel for the sins of Jeroboam, who hath sinned, and made Israel to sin.

14:16  And he shall give Israel up because of the sins of Jeroboam, who did sin, and who made Israel to sin.

14:16  Vydá Izraele pro Jarobeámovy hříchy, jichž se dopouštěl a jimiž svedl Izraele k hříchu.“

14:16  Proto se Hospodin Izraele vzdá – kvůli hříchům, které spáchal Jeroboám a ke kterým svedl Izrael.“

14:16  Vydá Izrael kvůli Jarobeámovým hříchům, kterými hřešil a kterými svedl k hříchu Izrael.

14:16  A tak vydá Izraele pro hříchy Jeroboámovy, kterýž i sám hřešil, i v hřích uvodil Izraele.

14:16  Et tradet Dominus Israël propter peccata Jeroboam, qui peccavit, et peccare fecit Israël.

14:17  And the wife of Jeroboam arose, and departed, and came to Thersa: and when she was coming in to the threshold of the house, the child died,

14:17  And Jeroboam’s wife arose, and departed, and came to Tirzah: and when she came to the threshold of the door, the child died;

14:17  Jarobeámova žena se vydala na cestu a přišla do Tirsy. Sotva vstoupila na práh domu, chlapec zemřel.

14:17  Jeroboámova žena tedy vstala a vrátila se do Tirsy. Jakmile vkročila na práh domu, chlapec zemřel.

14:17  Jarobeámova žena vstala, šla a vešla do Tirsy. Když vcházela přes práh domu, chlapec zemřel.

14:17  Tedy vstavši žena Jeroboámova, odešla a přišla do Tersa, a když vstupovala na prah domu, umřelo pachole.

14:17  Surrexit itaque uxor Jeroboam, et abiit, et venit in Thersa : cumque illa ingrederetur limen domus, puer mortuus est,

14:18  And they buried him. And all Israel mourned for him, according to the word of the Lord, which he spoke by the hand of his servant Ahias, the prophet.

14:18  And they buried him; and all Israel mourned for him, according to the word of the Lord, which he spake by the hand of his servant Ahijah the prophet.

14:18  Pohřbili ho a všechen Izrael nad ním naříkal, podle slova, které ohlásil Hospodin skrze svého služebníka, proroka Achijáše.

14:18  Pohřbili ho a celý Izrael ho oplakával, jak řekl Hospodin skrze svého služebníka, proroka Achiáše.

14:18  Pohřbili ho a ⌈celý Izrael ho oplakával⌉ ⌈podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím⌉ svého otroka, proroka Achijáše.

14:18  I pochovali je, a plakal ho všecken lid Izraelský vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil skrze služebníka svého, Achiáše proroka.

14:18  et sepelierunt eum. Et planxit eum omnis Israël juxta sermonem Domini, quem locutus est in manu servi sui Ahiæ prophetæ.

14:19  And the rest of the acts of Jeroboam, how he fought, and how he reigned, behold they are written in the book of the words of the days of the kings of Israel.

14:19  And the rest of the acts of Jeroboam, how he warred, and how he reigned, behold, they are written in the book of the chronicles of the kings of Israel.

14:19  O ostatních příbězích Jarobeámových, jak válčil a kraloval, se píše v Knize letopisů králů izraelských.

14:19  Ostatní Jeroboámovy skutky – jak válčil a kraloval – o tom se píše v Kronice izraelských králů.

14:19  Ostatní Jarobeámovy činy, jak bojoval a kraloval, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

14:19  Jiné pak věci Jeroboámovy, jaké boje vedl a kterak kraloval, aj, sepsány jsou v knize o králích Izraelských.

14:19  Reliqua autem verborum Jeroboam, quomodo pugnaverit, et quomodo regnaverit, ecce scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël.

14:20  And the days that Jeroboam reigned, were two and twenty years: and he slept with his fathers: and Nadab, his son, reigned in his stead.

14:20  And the days which Jeroboam reigned were two and twenty years: and he slept with his fathers, and Nadab his son reigned in his stead.

14:20  Jarobeám kraloval po dobu dvaceti dvou let. I ulehl ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Nádab.

14:20  Jeroboám kraloval dvacet dva let. Potom ulehl ke svým otcům a místo něj začal kralovat jeho syn Nádab.

14:20  Doba, po kterou Jarobeám kraloval, byla dvacet dva let. Pak ulehl se svými otci. Po něm se stal králem jeho syn Nádab.

14:20  Všech dnů, v nichž kraloval Jeroboám, bylo dvamecítma let. I usnul s otci svými, a kraloval Nádab syn jeho místo něho.

14:20  Dies autem quibus regnavit Jeroboam, viginti duo anni sunt : et dormivit cum patribus suis, regnavitque Nadab filius ejus pro eo.

14:21  And Roboam, the son of Solomon, reigned in Juda: Roboam was one and forty years old when he began to reign: and he reigned seventeen years in Jerusalem, the city which the Lord chose out of all the tribes of Israel to put his name there. And his mother's name was Naama, an Ammonitess.

14:21  And Rehoboam the son of Solomon reigned in Judah. Rehoboam was forty and one years old when he began to reign, and he reigned seventeen years in Jerusalem, the city which the Lord did choose out of all the tribes of Israel, to put his name there. And his mother’s name was Naamah an Ammonitess.

14:21  Rechabeám, syn Šalomounův, kraloval v Judsku. Bylo mu jedenačtyřicet let, když začal kralovat, a kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, v městě, které vyvolil Hospodin ze všech izraelských kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka.

14:21  V Judsku kraloval Rechoboám, syn Šalomounův. Stal se králem v jedenačtyřiceti letech a sedmnáct let kraloval v Jeruzalémě, ve městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam zůstávalo jeho jméno. Jeho matka, Amonka, se jmenovala Naama.

14:21  Rechabeám, syn Šalomounův, kraloval v Judsku. Rechabeámovi bylo čtyřicet jedna let, když se stal králem, a sedmnáct let kraloval v Jeruzalémě, městě, které si Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam bylo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská.

14:21  Roboám také syn Šalomounův kraloval nad Judou. V jednom a ve čtyřidcíti letech byl Roboám, když počal kralovati, a sedmnácte let kraloval v Jeruzalémě městě, kteréž vyvolil Hospodin ze všech pokolení Izraelských, aby tam přebývalo jméno jeho. Bylo pak jméno matky jeho Naama Ammonitská.

14:21  Porro Roboam filius Salomonis regnavit in Juda. Quadraginta et unius anni erat Roboam cum regnare cœpisset : decem et septem annos regnavit in Jerusalem civitate, quam elegit Dominus ut poneret nomen suum ibi, ex omnibus tribubus Israël. Nomen autem matris ejus Naama Ammanitis.

14:22  And Juda did evil in the sight of the Lord, and provoked him above all that their fathers had done, in their sins which they committed.

14:22  And Judah did evil in the sight of the Lord, and they provoked him to jealousy with their sins which they had committed, above all that their fathers had done.

14:22  Juda činil to, co je zlé v Hospodinových očích; popouzeli ho k žárlivosti svými hříchy, jichž se dopouštěli ještě víc než jejich otcové.

14:22  Juda páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Svými hříchy a vším, co páchali, ho popouzeli k žárlivosti víc než jejich otcové.

14:22  Juda páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Svými hříchy, kterými hřešili, ho dráždili k žárlivosti víc než tím, co páchali jejich otcové.

14:22  Činil také lid Judský to, což zlého jest před Hospodinem, a k zůřivosti ho popudili hříchy svými, kterýmiž hřešili, více nežli otcové jejich všemi věcmi, kteréž činili.

14:22  Et fecit Judas malum coram Domino, et irritaverunt eum super omnibus quæ fecerant patres eorum in peccatis suis quæ peccaverunt.

14:23  For they also built them altars, and statues, and groves, upon every high hill, and under every green tree:

14:23  For they also built them high places, and images, and groves, on every high hill, and under every green tree.

14:23  Na každém vysokém pahorku a pod každým zeleným stromem si stavěli i oni posvátná návrší, posvátné sloupy a kůly.

14:23  Na kdejakém vyšším návrší a pod kdejakým košatým stromem si nastavěli obětní výšiny, sloupy a posvátné kůly.

14:23  Také oni si postavili návrší, posvátné sloupy a posvátné kůly na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným stromem.

14:23  Nebo i oni vystavěli sobě výsosti a sloupy, i háje na každém pahrbku vysokém a pod každým stromem zeleným.

14:23  Ædificaverunt enim et ipsi sibi aras, et statuas, et lucos super omnem collem excelsum, et subter omnem arborem frondosam :

14:24  There were also the effeminate in the land, and they did according to all the abominations of the people, whom the Lord had destroyed before the face of the children of Israel.

14:24  And there were also sodomites in the land: and they did according to all the abominations of the nations which the Lord cast out before the children of Israel.

14:24  V zemi bylo také plno modlářského smilstva; páchali je podle všelijakých ohavností těch pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.

14:24  V zemi se dokonce objevila i modlářská prostituce. Dopouštěli se všech ohavností těch národů, které Hospodin před Izraelem vyhnal.

14:24  Dokonce i chrámoví smilníci byli v zemi. Páchali všechny ohavnosti pohanských národů, které Hospodin před syny Izraele vyhnal.

14:24  Přesto byli ohyzdní sodomáři v zemi té, činíce vedlé všech ohavností pohanských, kteréž byl vyplénil Hospodin před tváří synů Izraelských.

14:24  sed et effeminati fuerunt in terra, feceruntque omnes abominationes gentium quas attrivit Dominus ante faciem filiorum Israël.

14:25  And in the fifth year of the reign of Roboam, Sesac, king of Egypt, came up against Jerusalem.

14:25  And it came to pass in the fifth year of king Rehoboam, that Shishak king of Egypt came up against Jerusalem:

14:25  V pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl Šíšak, král egyptský, proti Jeruzalému.

14:25  Pátého roku Rechoboámova kralování přitáhl k Jeruzalému egyptský vládce Šišak

14:25  I stalo se, že v pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl proti Jeruzalému egyptský král Šíšak

14:25  I stalo se léta pátého království Roboámova, že vytáhl Sesák král Egyptský proti Jeruzalému,

14:25  In quinto autem anno regni Roboam, ascendit Sesac rex Ægypti in Jerusalem,

14:26  And he took away the treasures of the house of the Lord, and the king's treasures, and carried all off: as also the shields of gold which Solomon had made:

14:26  And he took away the treasures of the house of the Lord, and the treasures of the king’s house; he even took away all: and he took away all the shields of gold which Solomon had made.

14:26  Pobral poklady domu Hospodinova i poklady domu královského; pobral všechno. Pobral i všechny zlaté štíty, které pořídil Šalomoun.

14:26  a pobral poklady Hospodinova chrámu i poklady královského paláce. Vzal všechno; vzal i všechny zlaté štíty, které zhotovil Šalomoun.

14:26  a pobral poklady Hospodinova domu i poklady královského paláce, všechno to pobral. Vzal také všechny zlaté malé štíty, které udělal Šalomoun.

14:26  A pobral poklady domu Hospodinova a poklady domu královského, všecko to pobral. Vzal také všecky pavézy zlaté, kterýchž byl nadělal Šalomoun.

14:26  et tulit thesauros domus Domini, et thesauros regios, et universa diripuit : scuta quoque aurea, quæ fecerat Salomon :

14:27  And Roboam made shields of brass instead of them, and delivered them into the hand of the captains of the shieldbearers, and of them that kept watch before the gate of the king's house.

14:27  And king Rehoboam made in their stead brasen shields, and committed them unto the hands of the chief of the guard, which kept the door of the king’s house.

14:27  Místo nich pořídil král Rechabeám štíty bronzové a svěřil je velitelům běžců, kteří střežili vchod do královského domu.

14:27  Místo nich potom král Rechoboám zhotovil bronzové štíty a svěřil je velitelům stráže, která hlídala vchod do královského paláce.

14:27  Král Rechabeám místo nich udělal štíty bronzové a svěřil je pod velení velitelů běžců, kteří střežili vchod do královského paláce.

14:27  Místo kterýchž nadělal král Roboám pavéz měděných, a poručil je úředníkům nad drabanty, kteříž ostříhali brány domu královského.

14:27  pro quibus fecit rex Roboam scuta ærea, et tradidit ea in manum ducum scutariorum, et eorum qui excubabant ante ostium domus regis.

14:28  And when the king went into the house of the Lord, they whose office it was to go before him, carried them: and afterwards they brought them back to the armoury of the shieldbearers.

14:28  And it was so, when the king went into the house of the Lord, that the guard bare them, and brought them back into the guard chamber.

14:28  Kdykoli král vcházel do Hospodinova domu, běžci je přinášeli a zase odnášeli do místnosti pro běžce.

14:28  Kdykoli král chodíval do Hospodinova chrámu, stráže je vynášely a pak opět vracely do strážní komory.

14:28  Pokaždé, když šel král do Hospodinova domu, přinášeli je běžci a pak je vraceli zpět do síně běžců.

14:28  A když král chodíval do domu Hospodinova, nosili je drabanti, a zase je přinášeli do pokoje drabantů.

14:28  Cumque ingrederetur rex in domum Domini, portabant ea qui præeundi habebant officium : et postea reportabant ad armamentarium scutariorum.

14:29  Now the rest of the acts of Roboam, and all that he did, behold they are written in the book of the words of the days of the kings of Juda.

14:29  Now the rest of the acts of Rehoboam, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

14:29  O ostatních příbězích Rechabeámových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

14:29  Ostatní Rechoboámovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

14:29  Ostatní Rechabeámovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

14:29  Jiné pak věci Roboámovy, a všecko, což činil, zdaliž není zapsáno v knize o králích Judských.

14:29  Reliqua autem sermonum Roboam, et omnia quæ fecit, ecce scripta sunt in libro sermonum dierum regum Juda.

14:30  And there was war between Roboam and Jeroboam always.

14:30  And there was war between Rehoboam and Jeroboam all their days.

14:30  Válka mezi Rechabeámem a Jarobeámem trvala po všechna ta léta.

14:30  Mezi Rechoboámem a Jeroboámem po celou tu dobu trvala válka.

14:30  Po celou dobu trval boj mezi Rechabeámem a Jarobeámem.

14:30  Ano i válka, kteráž byla mezi Roboámem a Jeroboámem po všecky dny.

14:30  Fuitque bellum inter Roboam et Jeroboam cunctis diebus.

14:31  And Roboam slept with his fathers, and was buried with them, in the city of David: and his mother's name was Naama, an Ammonitess: and Abiam, his son, reigned in his stead.

14:31  And Rehoboam slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David. And his mother’s name was Naamah an Ammonitess. And Abijam his son reigned in his stead.

14:31  I ulehl Rechabeám ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka. Po něm se stal králem jeho syn Abijám.

14:31  Rechoboám pak ulehl ke svým otcům a byl pohřben mezi svými předky ve Městě Davidově. Jeho amonská matka se jmenovala Naama. Na jeho místě začal kralovat jeho syn Abiáš.

14:31  Rechabeám ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská. Po něm se stal králem jeho syn Abijám.

14:31  I usnul Roboám s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davidově. A jméno matky jeho bylo Naama Ammonitská. I kraloval Abiam syn jeho místo něho.

14:31  Dormivitque Roboam cum patribus suis, et sepultus est cum eis in civitate David : nomen autem matris ejus Naama Ammanitis : et regnavit Abiam filius ejus pro eo.

Chapter 15

15:1  Now in the eighteenth year of the reign of Jeroboam, the son of Nabat, Abiam reigned over Juda.

15:1  Now in the eighteenth year of king Jeroboam the son of Nebat reigned Abijam over Judah.

15:1  V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma, syna Nebatova, se stal králem nad Judou Abijám.

15:1  Osmnáctého roku vlády Jeroboáma, syna Nebatova, začal nad Judou kralovat Abiáš.

15:1  V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma, syna Nebatova, se stal králem nad Judou Abijám.

15:1  Léta pak osmnáctého království Jeroboáma syna Nebatova, kraloval Abiam nad Judou.

15:1  Igitur in octavodecimo anno regni Jeroboam filii Nabat, regnavit Abiam super Judam.

15:2  He reigned three years in Jerusalem: the name of his mother was Maacha, the daughter of Abessalom.

15:2  Three years reigned he in Jerusalem. And his mother’s name was Maachah, the daughter of Abishalom.

15:2  Kraloval v Jeruzalémě tři léta. Jeho matka se jmenovala Maaka; byla to dcera Abíšalómova.

15:2  Kraloval v Jeruzalémě tři roky. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abšalomova.

15:2  Kraloval v Jeruzalémě tři roky. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abíšalómova.

15:2  Tři léta kraloval v Jeruzalémě. A jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.

15:2  Tribus annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Maacha filia Abessalom.

15:3  And he walked in all the sins of his father, which he had done before him: and his heart was not perfect with the Lord his God, as was the heart of David, his father.

15:3  And he walked in all the sins of his father, which he had done before him: and his heart was not perfect with the Lord his God, as the heart of David his father.

15:3  Chodil ve všech hříších svého otce, jichž se před ním dopouštěl, a jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida.

15:3  Pokračoval ve všech hříších, které před ním páchal jeho otec. Jeho srdce nepatřilo tak cele Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida.

15:3  ⌈Chodil ve všech hříších⌉ svého otce, které on před ním páchal, a jeho srdce nebylo cele s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce Davida, jeho otce.

15:3  Ten chodil ve všech hříších otce svého, kteréž páchal před oblíčejem jeho; a nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako srdce Davida otce jeho.

15:3  Ambulavitque in omnibus peccatis patris sui, quæ fecerat ante eum : nec erat cor ejus perfectum cum Domino Deo suo, sicut cor David patris ejus.

15:4  But for David's sake the Lord his God gave him a lamp in Jerusalem, to set up his son after him, and to establish Jerusalem:

15:4  Nevertheless for David’s sake did the Lord his God give him a lamp in Jerusalem, to set up his son after him, and to establish Jerusalem:

15:4  Ale pro Davida mu dal Hospodin, jeho Bůh, v Jeruzalémě planoucí světlo; vzbudil po něm jeho syna a upevnil Jeruzalém.

15:4  Kvůli Davidovi však Hospodin, jeho Bůh, nechal v Jeruzalémě zářit jeho svíci; vzbudil po něm jeho syna a upevnil Jeruzalém.

15:4  Avšak kvůli Davidovi mu Hospodin, jeho Bůh, dal lampu v Jeruzalémě, když po něm ⌈dal povstat⌉ jeho synu a upevnil Jeruzalém.

15:4  A však pro Davida dal jemu Hospodin Bůh jeho svíci v Jeruzalémě, vzbudiv syna jeho po něm, a utvrdiv Jeruzalém,

15:4  Sed propter David dedit ei Dominus Deus suus lucernam in Jerusalem, ut suscitaret filium ejus post eum, et statueret Jerusalem :

15:5  Because David had done that which was right in the eyes of the Lord, and had not turned aside from any thing that he commanded him, all the days of his life, except the matter of Urias, the Hethite.

15:5  Because David did that which was right in the eyes of the Lord, and turned not aside from any thing that he commanded him all the days of his life, save only in the matter of Uriah the Hittite.

15:5  To proto, že David činil to, co je správné v Hospodinových očích, a po celý svůj život se neodchýlil od ničeho, co mu on přikázal, kromě té věci s Chetejcem Urijášem.

15:5  David totiž dělal, co je v Hospodinových očích správné, a po celý svůj život se neodchýlil od žádného přikázání – kromě onoho případu s Uriášem Chetejským.

15:5  Protože David činil to, co bylo správné v Hospodinových očích, a po všechny dny svého života se neodvrátil od ničeho, co mu přikázal, ⌈kromě záležitosti⌉ Urijáše Chetejského.

15:5  Proto že David činil to, což bylo dobrého před Hospodinem, a neuchýlil se od žádné věci z těch, kteréž jemu byl přikázal, po všecky dny života svého, kromě skutku při Uriášovi Hetejském.

15:5  eo quod fecisset David rectum in oculis Domini, et non declinasset ab omnibus quæ præceperat ei cunctis diebus vitæ suæ, excepto sermone Uriæ Hethæi.

15:6  But there was war between Roboam and Jeroboam all the time of his life.

15:6  And there was war between Rehoboam and Jeroboam all the days of his life.

15:6  Válka mezi Rechabeámem a Jarobeámem trvala po všechna léta Abijámova života.

15:6  Mezi Abiášem a Jeroboámem po celou tu dobu trvala válka.

15:6  Boj mezi Rechabeámem a Jarobeámem trval po všechny dny jeho života.

15:6  A byl boj mezi Roboámem a Jeroboámem po všecky dny života jeho.

15:6  Attamen bellum fuit inter Roboam et Jeroboam omni tempore vitæ ejus.

15:7  And the rest of the words of Abiam, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda? And there was war between Abiam and Jeroboam.

15:7  Now the rest of the acts of Abijam, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah? And there was war between Abijam and Jeroboam.

15:7  O ostatních příbězích Abijámových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. Válka mezi Abijámem a Jarobeámem trvala dál.

15:7  Ostatní Abiášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. Mezi Abiášem a Jeroboámem trvala válka.

15:7  Ostatní Abijámovy činy, všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů. Mezi Abijámem a Jarobeámem trval boj.

15:7  Jiné pak věci Abiamovy, a všecko což činil, popsáno jest v knize o králích Judských, ano i o boji mezi Abiamem a Jeroboámem.

15:7  Reliqua autem sermonum Abiam, et omnia quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ? Fuitque prælium inter Abiam et inter Jeroboam.

15:8  And Abiam slept with his fathers, and they buried him in the city of David: and Asa, his son, reigned in his stead.

15:8  And Abijam slept with his fathers; and they buried him in the city of David: and Asa his son reigned in his stead.

15:8  I ulehl Abijám ke svým otcům a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása.

15:8  Abiáš ulehl ke svým otcům a pohřbili ho ve Městě Davidově. Místo něj začal kralovat jeho syn Asa.

15:8  Abijám ulehl se svými otci a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása.

15:8  A když usnul Abiam s otci svými, pochovali ho v městě Davidově. I kraloval Aza syn jeho místo něho.

15:8  Et dormivit Abiam cum patribus suis, et sepelierunt eum in civitate David, regnavitque Asa filius ejus pro eo.

15:9  So in the twentieth year of Jeroboam, king of Israel, reigned Asa, king of Juda,

15:9  And in the twentieth year of Jeroboam king of Israel reigned Asa over Judah.

15:9  Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal králem Ása, král judský.

15:9  Dvacátého roku izraelského krále Jeroboáma začal nad Judou kralovat Asa.

15:9  Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem král Ása.

15:9  A tak léta dvadcátého Jeroboáma, krále Izraelského, kraloval Aza nad Judou.

15:9  In anno ergo vigesimo Jeroboam regis Israël regnavit Asa rex Juda,

15:10  And he reigned one and forty years in Jerusalem. His mother's name was Maacha, the daughter of Abessalom.

15:10  And forty and one years reigned he in Jerusalem. And his mother’s name was Maachah, the daughter of Abishalom.

15:10  Kraloval v Jeruzalémě jedenačtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Maaka; byla to dcera Abíšalómova.

15:10  Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet jedna let. Jeho babička se jmenovala Maaka, dcera Abšalomova.

15:10  Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet jedna let. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abíšalómova.

15:10  Jedno a čtyřidceti let kraloval v Jeruzalémě. A jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.

15:10  et quadraginta et uno anno regnavit in Jerusalem. Nomen matris ejus Maacha filia Abessalom.

15:11  And Asa did that which was right in the sight of the Lord, as did David, his father:

15:11  And Asa did that which was right in the eyes of the Lord, as did David his father.

15:11  Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David.

15:11  Asa dělal, co bylo v Hospodinových očích správné, tak jako jeho otec David.

15:11  Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David.

15:11  I činil Aza, což dobrého bylo před Hospodinem, jako David otec jeho.

15:11  Et fecit Asa rectum ante conspectum Domini, sicut David pater ejus :

15:12  And he took away the effeminate out of the land, and removed all the filth of the idols, which his fathers had made.

15:12  And he took away the sodomites out of the land, and removed all the idols that his fathers had made.

15:12  Vymýtil ze země ty, kdo se oddávali modlářskému smilstvu, a odstranil všechny hnusné modly, které udělali jeho otcové.

15:12  Vymýtil ze země modlářskou prostituci a odstranil všechny hnusné modly, které si vyrobili jeho otcové.

15:12  Vyhnal ze země chrámové smilníky a odstranil všechny bůžky, které udělali jeho otcové.

15:12  Nebo ohyzdné sodomáře vyplénil z země, a odjal všecky modly, kterýchž nadělali otcové jeho.

15:12  et abstulit effeminatos de terra, purgavitque universas sordes idolorum quæ fecerant patres ejus.

15:13  Moreover, he also removed his mother, Maacha, from being the princess in the sacrifices of Priapus, and in the grove which she had consecrated to him: and he destroyed her den, and broke in pieces the filthy idol, and burnt it by the torrent Cedron:

15:13  And also Maachah his mother, even her he removed from being queen, because she had made an idol in a grove; and Asa destroyed her idol, and burnt it by the brook Kidron.

15:13  Také svou matku Maaku zbavil jejího královského postavení za to, že udělala nestvůrnou modlu pro Ašéru. Ása její nestvůrnou modlu podťal a spálil v Kidrónském úvalu.

15:13  Dokonce svou babičku Maaku zbavil postavení královny matky kvůli té zrůdnosti, kterou nechala vyrobit pro Ašeru. Asa tu zrůdnou modlu rozsekal a spálil u potoka Kidron.

15:13  Tak i svou matku Maaku; odstranil ji z postavení královny, protože učinila ohavnou modlu pro Ašeru. Ása pokácel její ohavnou modlu a spálil ji v údolí Kidrónu.

15:13  Nadto i Maachu matku svou ssadil, aby nebyla královnou; nebo byla udělala hroznou modlu v háji. Protož podťal Aza modlu tu ohyzdnou, a spálil při potoku Cedron.

15:13  Insuper et Maacham matrem suam amovit, ne esset princeps in sacris Priapi, et in luco ejus quem consecraverat : subvertitque specum ejus, et confregit simulacrum turpissimum, et combussit in torrente Cedron :

15:14  But the high places he did not take away. Nevertheless, the heart of Asa was perfect with the Lord all his days:

15:14  But the high places were not removed: nevertheless Asa’s heart was perfect with the Lord all his days.

15:14  I když nebyla odstraněna posvátná návrší, přece bylo srdce Ásovo po všechny jeho dny cele při Hospodinu.

15:14  Obětní výšiny sice nebyly odstraněny, ale Asovo srdce bylo po celý jeho život oddáno Hospodinu.

15:14  Návrší sice nebyla odstraněna, ovšem Ásovo srdce bylo po všechny jeho dny cele s Hospodinem.

15:14  A ačkoli výsosti nebyly zkaženy, a však srdce Azovo bylo celé při Bohu po všecky dny jeho.

15:14  excelsa autem non abstulit. Verumtamen cor Asa perfectum erat cum Domino cunctis diebus suis :

15:15  And he brought in the things which his father had dedicated, and he had vowed, into the house of the Lord, silver and gold, and vessels.

15:15  And he brought in the things which his father had dedicated, and the things which himself had dedicated, into the house of the Lord, silver, and gold, and vessels.

15:15  Svaté dary svého otce i své svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty, přinesl do Hospodinova domu.

15:15  Vnesl do Hospodinova chrámu svaté dary svého otce i vlastní svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty.

15:15  Přinesl do Hospodinova domu svaté věci svého otce i své vlastní -- stříbro, zlato a různé předměty.

15:15  Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i ty věci, kterýchž sám posvětil, do domu Hospodinova, stříbro a zlato i nádoby.

15:15  et intulit ea quæ sanctificaverat pater suus, et voverat, in domum Domini, argentum, et aurum, et vasa.

15:16  And there was war between Asa, and Baasa, king of Israel, all their days.

15:16  And there was war between Asa and Baasha king of Israel all their days.

15:16  Válka mezi Ásou a Baešou, králem izraelským, trvala po všechny jejich dny.

15:16  Mezi Asou a izraelským králem Baašou trvala neustálá válka.

15:16  Boj mezi Ásou a izraelským králem Baešou trval po všechny jejich dny.

15:16  Pročež byla válka mezi Azou a Bázou, králem Izraelským, po všecky dny jejich.

15:16  Bellum autem erat inter Asa, et Baasa regem Israël cunctis diebus eorum.

15:17  And Baasa, king of Israel, went up against Juda, and built Rama, that no man might go out or come in of the side of Asa, king of Juda.

15:17  And Baasha king of Israel went up against Judah, and built Ramah, that he might not suffer any to go out or come in to Asa king of Judah.

15:17  Izraelský král Baeša vytáhl proti Judsku. Vystavěl Rámu, aby zabránil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet.

15:17  Izraelský král Baaša vytáhl proti Judsku. Vystavěl Rámu, takže od krále Asy nemohl nikdo odejít ani tam přijít.

15:17  Izraelský král Baeša vytáhl proti Judsku. Postavil Rámu, aby ⌈nedovolil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet.⌉

15:17  Nebo Báza král Izraelský vytáhl proti Judovi, a stavěl Ráma, aby nedal žádnému vyjíti ani jíti k Azovi králi Judskému.

15:17  Ascendit quoque Baasa rex Israël in Judam, et ædificavit Rama, ut non posset quispiam egredi vel ingredi de parte Asa regis Juda.

15:18  Then Asa took all the silver and gold that remained in the treasures of the house of the Lord, and in the treasures of the king's house, and delivered it into the hands of his servants: and sent them to Benadad, son of Tabremon, the son of Hezion, king of Syria, who dwelt in Damascus, saying:

15:18  Then Asa took all the silver and the gold that were left in the treasures of the house of the Lord, and the treasures of the king’s house, and delivered them into the hand of his servants: and king Asa sent them to Ben–hadad, the son of Tabrimon, the son of Hezion, king of Syria, that dwelt at Damascus, saying,

15:18  Ása vzal všechno stříbro a zlato, které zbylo v pokladech domu Hospodinova, i poklady domu královského a předal je svým služebníkům. Ty pak poslal král Ása k aramejskému králi Ben-hadadovi, synu Tabrimóna, syna Chezjóna, který sídlil v Damašku, se vzkazem:

15:18  Asa proto vzal všechno stříbro i zlato, které zbylo v pokladnicích Hospodinova chrámu a v pokladnicích královského paláce, svěřil je svým služebníkům a poslal je k aramejskému králi Ben-hadadovi, synu Tabrimonovu, synu Chezionovu, sídlícímu v Damašku. Vzkázal mu:

15:18  Ása vzal všechno stříbro a zlato ponechané v pokladnicích Hospodinova domu i poklady královského domu a dal je do ruky svých otroků. Král Ása je poslal Ben–hadadovi, synu Tabrimóna, synu Chezjóna, králi Aramu, sídlícímu v Damašku, se slovy:

15:18  Ale vzav Aza všecko stříbro i zlato, kteréž pozůstalo v pokladích domu Hospodinova, a v pokladích domu královského, dal je v ruce služebníků svých, a poslal je král Aza k Benadadovi synu Tabremmon, syna Hezion, králi Syrskému, kterýž bydlil v Damašku, řka:

15:18  Tollens itaque Asa omne argentum et aurum quod remanserat in thesauris domus Domini, et in thesauris domus regiæ, et dedit illud in manus servorum suorum : et misit ad Benadad filium Tabremon filii Hezion, regem Syriæ, qui habitabat in Damasco, dicens :

15:19  There is a league between me and thee, and between my father and thy father: therefore I have sent thee presents of silver and gold: and I desire thee to come, and break thy league with Baasa, king of Israel, that he may depart from me.

15:19  There is a league between me and thee, and between my father and thy father: behold, I have sent unto thee a present of silver and gold; come and break thy league with Baasha king of Israel, that he may depart from me.

15:19  „Máme spolu smlouvu, měli ji i můj a tvůj otec. Zde ti posílám stříbro a zlato jako úplatu. Nuže, zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mne odtáhne.“

15:19  „Pojďme spolu uzavřít smlouvu tak jako naši otcové. Hle, posílám ti darem stříbro a zlato. Zruš svou smlouvu s izraelským králem Baašou, ať ode mě odtáhne.“

15:19  Mezi mnou a tebou, mezi mým otcem a tvým otcem je smlouva. Hle, posílám ti dar, stříbro a zlato. Jdi a zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mě odtáhne.

15:19  Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem mým a mezi otcem tvým. Aj, teď posílám tobě dar, stříbro a zlato; jdi, zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským, ať odtrhne ode mne.

15:19  Fœdus est inter me et te, et inter patrem meum et patrem tuum : ideo misi tibi munera, argentum et aurum : et peto ut venias, et irritum facias fœdus quod habes cum Baasa rege Israël, et recedat a me.

15:20  Benadad, hearkening to king Asa, sent the captains of his army against the cities of Israel, and they smote Ahion, and Dan, and Abeldomum Maacha, and all Cenneroth; that is all the land of Nephthali.

15:20  So Ben–hadad hearkened unto king Asa, and sent the captains of the hosts which he had against the cities of Israel, and smote Ijon, and Dan, and Abel–beth–maachah, and all Cinneroth, with all the land of Naphtali.

15:20  Ben-hadad krále Ásu uposlechl a poslal velitele se svými vojsky proti izraelským městům. Vybil Ijón, Ábel-bét-maaku, celý Kinerót a celou zemi Neftalí.

15:20  Ben-hadad králi Asovi vyhověl a vyslal do izraelských měst své vojevůdce. Dobyl Ijon, Dan, Abel-bet-maaku, celý Kineret a celý kraj Neftalí.

15:20  Ben–hadad uposlechl krále Ásu; velitele vojsk, které měl, poslal proti izraelským městům a pobil Ijón, Dan, Ábel–bét–maaku a celý Kinerót s celým územím Neftalí.

15:20  I uposlechl Benadad krále Azy, a poslav knížata s vojsky svými proti městům Izraelským, dobyl Jon a Dan, též Abelbetmaachy, i všeho Ceneretu, a vší země Neftalím.

15:20  Acquiescens Benadad regi Asa, misit principes exercitus sui in civitates Israël, et percusserunt Ahion, et Dan, et Abeldomum Maacha, et universam Cenneroth, omnem scilicet terram Nephthali.

15:21  And when Baasa had heard this, he left off building Rama, and returned into Thersa.

15:21  And it came to pass, when Baasha heard thereof, that he left off building of Ramah, and dwelt in Tirzah.

15:21  Když to Baeša uslyšel, přestal stavět Rámu. Sídlil v Tirse.

15:21  Jakmile se to Baaša doslechl, přestal stavět Rámu a stáhl se do Tirsy.

15:21  I stalo se, když to uslyšel Baeša, že přestal stavět Rámu a usadil se v Tirse.

15:21  To když uslyšel Báza, přestal stavěti Ráma, a zůstal v Tersa.

15:21  Quod cum audisset Baasa, intermisit ædificare Rama, et reversus est in Thersa.

15:22  But king Asa sent word into all Juda, saying: Let no man be excused: and they took away the stones from Rama, and the timber thereof, wherewith Baasa had been building, and with them king Asa built Gabaa of Benjamin, and Maspha.

15:22  Then king Asa made a proclamation throughout all Judah; none was exempted: and they took away the stones of Ramah, and the timber thereof, wherewith Baasha had builded; and king Asa built with them Geba of Benjamin, and Mizpah.

15:22  Král Ása vyzval celé Judsko, všechny bez výjimky, aby z Rámy odnášeli kámen a dřevo, z nichž stavěl Baeša. Král Ása z toho vystavěl Gebu Benjamínovu a Mispu.

15:22  Potom král Asa dal provolat po celém Judsku, aby všichni bez výjimky odnášeli kamení a dřevo z Rámy, kterou chtěl Baaša vystavět. Král Asa z toho vystavěl Gebu Benjamínovu a Micpu.

15:22  Král Ása ⌈oznámil v celém Judsku,⌉ takže nikdo nebyl toho zproštěn, aby odnesli z Rámy kameny i dřevo, ze kterého Baeša stavěl. Král Ása pak z toho postavil Gebu Benjamínovu a Mispu.

15:22  Tedy král Aza provolal po všem Judstvu, žádného nevyměňuje. I pobrali to kamení z Ráma, i dříví jeho, z něhož stavěl Báza, a vystavěl z toho král Aza Gabaa Beniaminovo a Masfa.

15:22  Rex autem Asa nuntium misit in omnem Judam, dicens : Nemo sit excusatus. Et tulerunt lapides de Rama, et ligna ejus, quibus ædificaverat Baasa, et exstruxit de eis rex Asa Gabaa Benjamin, et Maspha.

15:23  But the rest of all the acts of Asa, and all his strength, and all that he did, and the cities that he built, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda? But in the time of his old age he was diseased in his feet.

15:23  The rest of all the acts of Asa, and all his might, and all that he did, and the cities which he built, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah? Nevertheless in the time of his old age he was diseased in his feet.

15:23  O všech ostatních příbězích Ásových, o všech jeho bohatýrských činech, o všem, co konal, i o městech, která vystavěl, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských; pouze ve stáří byl nemocen na nohy.

15:23  Všechny ostatní Asovy skutky – jak byl udatný, co všechno vykonal a jaká města vystavěl – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. K stáru byl ale nemocný na nohy.

15:23  Všechny ostatní Ásovy činy, všechny jeho ⌈udatné skutky⌉ a všechny věci, které činil, i města, která postavil, jsou zapsána v knize Letopisů judských králů, ⌈kromě toho, že v čase svého⌉ stáří onemocněl na nohy.

15:23  Jiné pak všecky věci Azovy, i všecka síla jeho a cokoli dělal, i jaká města vystavěl, zapsáno jest v knize o králích Judských. Jen že v věku starosti své byl nemocný na nohy.

15:23  Reliqua autem omnium sermonum Asa, et universæ fortitudines ejus, et cuncta quæ fecit, et civitates quas exstruxit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ? Verumtamen in tempore senectutis suæ doluit pedes.

15:24  And he slept with his fathers, and was buried with them in the city of David, his father. And Josaphat, his son, reigned in his place.

15:24  And Asa slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David his father: and Jehoshaphat his son reigned in his stead.

15:24  I ulehl Ása ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóšafat.

15:24  Potom Asa ulehl ke svým otcům a byl pohřben mezi svými předky ve městě svého otce Davida. Místo něj začal kralovat jeho syn Jošafat.

15:24  Pak Ása ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóšafat.

15:24  I usnul Aza s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davida otce svého. A kraloval místo něho Jozafat syn jeho.

15:24  Et dormivit cum patribus suis, et sepultus est cum eis in civitate David patris sui. Regnavitque Josaphat filius ejus pro eo.

15:25  But Nadab, the son of Jeroboam, reigned over Israel the second year of Asa, king of Juda: and he reigned over Israel two years.

15:25  And Nadab the son of Jeroboam began to reign over Israel in the second year of Asa king of Judah, and reigned over Israel two years.

15:25  V druhém roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Nádab, syn Jarobeámův. Kraloval nad Izraelem dva roky.

15:25  Druhého roku judského krále Asy začal kralovat nad Izraelem Nádab, syn Jeroboámův. Kraloval Izraeli dva roky

15:25  Nádab, syn Jarobeámův, se stal králem nad Izraelem v druhém roce vlády judského krále Ásy. Kraloval nad Izraelem dva roky.

15:25  Nádab pak syn Jeroboámův, počal kralovati nad Izraelem léta druhého Azy, krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.

15:25  Nadab vero filius Jeroboam regnavit super Israël anno secundo Asa regis Juda : regnavitque super Israël duobus annis.

15:26  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the ways of his father, and in his sins, wherewith he made Israel to sin.

15:26  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the way of his father, and in his sin wherewith he made Israel to sin.

15:26  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Chodil po cestě svého otce, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.

15:26  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Držel se cesty svého otce a jeho hříchu, kterým svedl celý Izrael.

15:26  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a v jeho hříchu, kterým svedl k hříchu Izrael.

15:26  A činil to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, chodě po cestě otce svého, v hříších jeho, jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský.

15:26  Et fecit quod malum est in conspectu Domini, et ambulavit in viis patris sui, et in peccatis ejus quibus peccare fecit Israël.

15:27  And Baasa, the son of Ahias, of the house of Issachar, conspired against him, and slew him in Gebbethon, which is a city of the Philistines: for Nadab and all Israel besieged Gebbethon.

15:27  And Baasha the son of Ahijah, of the house of Issachar, conspired against him; and Baasha smote him at Gibbethon, which belonged to the Philistines; for Nadab and all Israel laid siege to Gibbethon.

15:27  Proti němu zosnoval spiknutí Baeša, syn Achijášův, z domu Isacharova. V Gibetónu, který patří Pelištejcům, ho Baeša zabil. Nádab a všechen Izrael totiž Gibetón obléhali.

15:27  Baaša, syn Achiášův, z domu Isacharova proti němu zosnoval spiknutí a porazil ho u filištínského Gibetonu. Když Nádab s celým izraelským vojskem obléhal Gibeton,

15:27  Spikl se proti němu Baeša, syn Achijášův, z domu Isacharova. Baeša ho zabil u Gibetónu, který patřil Pelištejcům, když Nádab a celý Izrael obléhali Gibetón.

15:27  I činil mu úklady Báza syn Achiášův z domu Izachar, a porazil ho Báza u Gebbeton, kteréž bylo Filistinských. Nádab zajisté a všickni Izraelští oblehli byli Gebbeton.

15:27  Insidiatus est autem ei Baasa filius Ahiæ de domo Issachar, et percussit eum in Gebbethon, quæ est urbs Philisthinorum : siquidem Nadab et omnis Israël obsidebant Gebbethon.

15:28  So Baasa slew him in the third year of Asa, king of Juda, and reigned in his place.

15:28  Even in the third year of Asa king of Judah did Baasha slay him, and reigned in his stead.

15:28  Baeša ho usmrtil v třetím roce vlády judského krále Ásy a kraloval místo něho.

15:28  Baaša ho zabil a začal ve třetím roce judského krále Asy kralovat místo něj.

15:28  Baeša ho usmrtil v třetím roce vlády judského krále Ásy a kraloval místo něj.

15:28  A tak zabil ho Báza léta třetího Azy, krále Judského, a kraloval místo něho.

15:28  Interfecit ergo illum Baasa in anno tertio Asa regis Juda, et regnavit pro eo.

15:29  And when he was king, he cut off all the house of Jeroboam: he left not so much as one soul of his seed, till he had utterly destroyed him, according to the word of the Lord, which he had spoken in the hand of Ahias, the Silonite:

15:29  And it came to pass, when he reigned, that he smote all the house of Jeroboam; he left not to Jeroboam any that breathed, until he had destroyed him, according unto the saying of the Lord, which he spake by his servant Ahijah the Shilonite:

15:29  Když se ujal kralování, vybil všechen dům Jarobeámův, nezanechal Jarobeámovi nic, co mělo dech; vyhladil jej podle slova Hospodinova, které ohlásil skrze svého služebníka Achijáše Šíloského.

15:29  Jakmile se stal králem, vyhubil celý dům Jeroboámův. Neponechal z Jeroboáma živou duši, vyhladil je úplně všechny, jak to Hospodin řekl skrze svého služebníka Achiáše Šíloského.

15:29  Když se stal králem, pobil celý dům Jarobeámův, neponechal Jarobeámovi nic, co má dech, zcela ho vyhladil podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím svého otroka Achijáše Šíloského.

15:29  I stalo se, když počal kralovati, že zahubil všecken dům Jeroboámův, a nepozůstavil žádné duše z Jeroboáma, až je i vyhladil vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Achiáše Silonského,

15:29  Cumque regnasset, percussit omnem domum Jeroboam : non dimisit ne unam quidem animam de semine ejus donec deleret eum, juxta verbum Domini quod locutus fuerat in manu servi sui Ahiæ Silonitis,

15:30  Because of the sin of Jeroboam, which he had sinned, and wherewith he had made Israel to sin, and for the offence wherewith he provoked the Lord, the God of Israel.

15:30  Because of the sins of Jeroboam which he sinned, and which he made Israel sin, by his provocation wherewith he provoked the Lord God of Israel to anger.

15:30  To pro Jarobeámovy hříchy, jichž se dopouštěl a jimiž svedl k hříchu Izraele, pro jeho urážky, jimiž urážel Hospodina, Boha Izraele.

15:30  To vše kvůli hříchům, které Jeroboám spáchal a ke kterým svedl celý Izrael, čímž popudil Hospodina, Boha Izraele.

15:30  To kvůli Jarobeámovým hříchům, kterými hřešil a kterými svedl k hříchu Izrael, a kvůli jeho provokacím, kterými provokoval ke hněvu Hospodina, Boha Izraele.

15:30  Pro hříchy Jeroboámovy, jimiž hřešil, a jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský, pro dráždění jeho, kterýmž dráždil Hospodina Boha Izraelského.

15:30  propter peccata Jeroboam, quæ peccaverat, et quibus peccare fecerat Israël : et propter delictum quo irritaverat Dominum Deum Israël.

15:31  But the rest of the acts of Nadab, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

15:31  Now the rest of the acts of Nadab, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

15:31  O ostatních příbězích Nádabových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

15:31  Ostatní Nádabovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

15:31  Ostatní Nádabovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

15:31  Jiné pak věci Nádabovy a všecko, což činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

15:31  Reliqua autem sermonum Nadab, et omnia quæ operatus est, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël ?

15:32  And there was war between Asa and Baasa, the king of Israel, all their days.

15:32  And there was war between Asa and Baasha king of Israel all their days.

15:32  Válka mezi Ásou a izraelským králem Baešou trvala po všechny jejich dny.

15:32  Mezi Asou a izraelským králem Baašou trvala neustálá válka.

15:32  Boj mezi Ásou a izraelským králem Baešou trval po všechny jejich dny.

15:32  Byla tedy válka mezi Azou, a mezi Bázou králem Izraelským, po všecky dny jejich.

15:32  Fuitque bellum inter Asa, et Baasa regem Israël, cunctis diebus eorum.

15:33  In the third year of Asa, king of Juda, Baasa, the son of Ahias, reigned over all Israel, in Thersa, four and twenty years.

15:33  In the third year of Asa king of Judah began Baasha the son of Ahijah to reign over all Israel in Tirzah, twenty and four years.

15:33  V třetím roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad celým Izraelem Baeša, syn Achijášův. Kraloval v Tirse dvacet čtyři roky.

15:33  Třetího roku judského krále Asy začal v Tirse kralovat nad Izraelem Baaša, syn Achiášův. Kraloval dvacet čtyři let

15:33  Ve třetím roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad celým Izraelem Baeša, syn Achijášův; kraloval v Tirse dvacet čtyři let.

15:33  Léta třetího Azy, krále Judského, kraloval Báza syn Achiášův nade vším Izraelem v Tersa za čtyřmecítma let.

15:33  Anno tertio Asa regis Juda, regnavit Baasa filius Ahiæ super omnem Israël in Thersa, viginti quatuor annis.

15:34  And he did evil before the Lord, and walked in the ways of Jeroboam, and in his sins, wherewith he made Israel to sin.

15:34  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the way of Jeroboam, and in his sin wherewith he made Israel to sin.

15:34  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Chodil po cestě Jarobeámově, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.

15:34  a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Držel se cesty Jeroboámovy a jeho hříchu, kterým svedl celý Izrael.

15:34  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě Jarobeáma a v jeho hříchu, kterým svedl k hříchu Izrael.

15:34  A činil to, což zlého jest před Hospodinem, chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho, jimiž k hřešení přivodil Izraele.

15:34  Et fecit malum coram Domino, ambulavitque in via Jeroboam, et in peccatis ejus quibus peccare fecit Israël.

Chapter 16

16:1  Then the word of the Lord came to Jehu, the son of Hanani, against Baasa, saying:

16:1  Then the word of the Lord came to Jehu the son of Hanani against Baasha, saying,

16:1  I stalo se slovo Hospodinovo k Jehúovi, synu Chananíovu, proti Baešovi:

16:1  Jehu, syn Chananiho, tehdy pro Baašu dostal slovo Hospodinovo:

16:1  Stalo se Hospodinovo slovo k Jehúovi, synu Chananího, proti Baešovi:

16:1  Stala se pak řeč Hospodinova k Jéhu, synu Chanani, proti Bázovi, řkoucí:

16:1  Factus est autem sermo Domini ad Jehu filium Hanani contra Baasa, dicens :

16:2  For as much as I have exalted thee out of the dust and made thee prince over my people Israel, and thou hast walked in the way of Jeroboam, and hast made my people Israel to sin, to provoke me to anger with their sins:

16:2  Forasmuch as I exalted thee out of the dust, and made thee prince over my people Israel; and thou hast walked in the way of Jeroboam, and hast made my people Israel to sin, to provoke me to anger with their sins;

16:2  „Ačkoli jsem tě pozvedl z prachu a učinil jsem tě vévodou nad Izraelem, svým lidem, chodil jsi po cestě Jarobeámově a Izraele, můj lid, jsi svedl k hříchu, takže mě svými hříchy uráželi.

16:2  „Pozvedl jsem tě z prachu a učinil vůdcem mého lidu, Izraele. Ty ses ale držel cesty Jeroboámovy a svedl jsi můj lid Izrael, aby mě popouzeli svými hříchy.

16:2  Ačkoli jsem tě pozvedl z prachu a ustanovil jsem tě vévodou nad svým lidem Izraelem, chodil jsi po cestě Jarobeámově a svedl jsi k hříchu můj lid Izrael, takže mě provokovali svými hříchy k hněvu.

16:2  Proto že jsem tě vyzdvihl z prachu, a postavil za vůdci lidu mého Izraelského, ty jsi pak chodil po cestě Jeroboámově, a přivedls k hřešení lid můj Izraelský, aby mne popouzeli hříchy svými:

16:2  Pro eo quod exaltavi te de pulvere, et posui te ducem super populum meum Israël, tu autem ambulasti in via Jeroboam, et peccare fecisti populum meum Israël, ut me irritares in peccatis eorum :

16:3  Behold I will cut down the posterity of Baasa, and the posterity of his house, and I will make thy house as the house of Jeroboam, the son of Nabat.

16:3  Behold, I will take away the posterity of Baasha, and the posterity of his house; and will make thy house like the house of Jeroboam the son of Nebat.

16:3  Hle, já vymetu Baešu i jeho dům a učiním s jeho domem totéž, co s domem Jarobeáma, syna Nebatova.

16:3  Proto smetu Baašu i jeho dům, takže dopadne jako dům Jeroboáma, syna Nebatova:

16:3  Hle, vyhladím potomky Baešovy i potomky jeho domu a učiním s tvým domem to, co s domem Jarobeáma, syna Nebatova.

16:3  Aj, já vyhladím potomky Bázovy a potomky domu jeho, a učiním domu tvému, jako domu Jeroboáma, syna Nebatova.

16:3  ecce ego demetam posteriora Baasa, et posteriora domus ejus, et faciam domum tuam sicut domum Jeroboam filii Nabat.

16:4  Him that dieth of Baasa, in the city, the dogs shall eat: and him that dieth of his in the country, the fowls of the air shall devour.

16:4  Him that dieth of Baasha in the city shall the dogs eat; and him that dieth of his in the fields shall the fowls of the air eat.

16:4  Kdo zemře Baešovi ve městě, toho sežerou psi, a kdo mu zemře na poli, toho sežere nebeské ptactvo.“

16:4  Kdo Baašovi zemře ve městě, toho psi sežerou, kdo mu zemře venku na cestě, toho ptáci rozklovou!“

16:4  Toho, kdo zemře Baešovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo mu zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo.

16:4  Toho, kdož z rodiny Bázovy umře v městě, psi žráti budou, a kdož z nich umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.

16:4  Qui mortuus fuerit de Baasa in civitate, comedent eum canes : et qui mortuus fuerit ex eo in regione, comedent eum volucres cæli.

16:5  But the rest of the acts of Baasa, and all that he did, and his battles, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

16:5  Now the rest of the acts of Baasha, and what he did, and his might, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

16:5  O ostatních příbězích Baešových, o tom, co konal, i o jeho bohatýrských činech se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

16:5  Ostatní Baašovy skutky – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

16:5  Ostatní Baešovy činy, to, co činil, i jeho udatné skutky, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

16:5  Jiné pak věci Bázovy a všecko, což činil, i síla jeho, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

16:5  Reliqua autem sermonum Baasa, et quæcumque fecit, et prælia ejus, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël ?

16:6  So Baasa slept with his fathers, and was buried in Thersa: and Ela, his son, reigned in his stead.

16:6  So Baasha slept with his fathers, and was buried in Tirzah: and Elah his son reigned in his stead.

16:6  I ulehl Baeša ke svým otcům a byl pohřben v Tirse. Po něm se stal králem jeho syn Éla.

16:6  Když Baaša ulehl ke svým otcům, pohřbili ho v Tirse a místo něj začal kralovat jeho syn Ela.

16:6  I ulehl Baeša se svými otci a byl pohřben v Tirse. Po něm se stal králem jeho syn Éla.

16:6  Když pak usnul Báza s otci svými, pochován jest v Tersa, a Ela syn jeho kraloval místo něho.

16:6  Dormivit ergo Baasa cum patribus suis, sepultusque est in Thersa : et regnavit Ela filius ejus pro eo.

16:7  And when the word of the Lord came in the hand of Jehu, the son of Hanani, the prophet, against Baasa, and against his house, and against all the evil that he had done before the Lord, to provoke him to anger by the works of his hands, to become as the house of Jeroboam: for this cause he slew him; that is to say, Jehu, the son of Hanani, the prophet.

16:7  And also by the hand of the prophet Jehu the son of Hanani came the word of the Lord against Baasha, and against his house, even for all the evil that he did in the sight of the Lord, in provoking him to anger with the work of his hands, in being like the house of Jeroboam; and because he killed him.

16:7  Tak skrze proroka Jehúa, syna Chananíova, se stalo slovo Hospodinovo k Baešovi a k jeho domu kvůli všemu, co konal a co je zlé v Hospodinových očích. Urážel ho dílem svých rukou a stal se podobný domu Jarobeámovu, který vybil.

16:7  Prorok Jehu, syn Chananiho, dostal slovo Hospodinovo proti Baašovi i proti jeho domu, že dopadne jako dům Jeroboámův, který sám vybil, a to kvůli všemu tomu zlu, které v Hospodinových očích napáchal, když ho popouzel výtvory svých rukou.

16:7  Tak i prostřednictvím proroka Jehúa, syna Chananího, se stalo Hospodinovo slovo proti Baešovi a proti jeho domu za všechno zlo, které páchal v Hospodinových očích, když ho provokoval k hněvu dílem svých rukou a byl jako dům Jarobeámův, i za to, že krále zabil.

16:7  A tak skrze Jéhu syna Chanani, proroka, stala se řeč Hospodinova proti Bázovi a proti domu jeho, i proti všemu zlému, kteréž činil před oblíčejem Hospodinovým, popouzeje ho dílem rukou svých, že má býti podobný domu Jeroboámovu, a proto že jej zabil.

16:7  Cum autem in manu Jehu filii Hanani prophetæ verbum Domini factum esset contra Baasa, et contra domum ejus, et contra omne malum quod fecerat coram Domino, ad irritandum eum in operibus manuum suarum, ut fieret sicut domus Jeroboam : ob hanc causam occidit eum, hoc est, Jehu filium Hanani prophetam.

16:8  In the six and twentieth year of Asa, king of Juda, Ela, the son of Baasa, reigned over Israel, in Thersa, two years.

16:8  In the twenty and sixth year of Asa king of Judah began Elah the son of Baasha to reign over Israel in Tirzah, two years.

16:8  V dvacátém šestém roce vlády judského krále Ásy se stal králem Éla, syn Baešův. Kraloval dva roky nad Izraelem v Tirse.

16:8  Šestadvacátého roku judského krále Asy začal v Tirse kralovat nad Izraelem Ela, syn Baašův, a kraloval dva roky.

16:8  Ve dvacátém šestém roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Éla, syn Baešův. Kraloval v Tirse dva roky.

16:8  Léta dvadcátého šestého Azy, krále Judského, kraloval Ela syn Bázův nad Izraelem v Tersa dvě létě.

16:8  Anno vigesimo sexto Asa regis Juda, regnavit Ela filius Baasa super Israël in Thersa, duobus annis.

16:9  And his servant Zambri, who was captain of half the horsemen, rebelled against him: now Ela was drinking in Thersa, and drunk in the house of Arsa, the governor of Thersa.

16:9  And his servant Zimri, captain of half his chariots, conspired against him, as he was in Tirzah, drinking himself drunk in the house of Arza steward of his house in Tirzah.

16:9  Proti němu zosnoval spiknutí jeho služebník Zimrí, velitel poloviny vozby. Éla v Tirse právě popíjel a byl opilý v domě Arsy, správce domu v Tirse.

16:9  Jeho dvořan Zimri, velitel poloviny vozů, proti němu zosnoval spiknutí. Ela se právě opíjel v Tirse, v domě Arcy, správce tirského paláce.

16:9  Spikl se proti němu jeho otrok Zimrí, velitel poloviny vozby. Když byl král v Tirse a opíjel se v domě Arsy, který byl nad domem v Tirse,

16:9  I zprotivil se jemu služebník jeho Zamri, hejtman nad polovicí vozů, když on v Tersa kvasil a opilý byl v domě Arsy, vládaře města Tersa.

16:9  Et rebellavit contra eum servus suus Zambri, dux mediæ partis equitum : erat autem Ela in Thersa bibens, et temulentus in domo Arsa præfecti Thersa.

16:10  And Zambri rushing in, struck him, and slew him, in the seven and twentieth year of Asa, king of Juda and he reigned in his stead.

16:10  And Zimri went in and smote him, and killed him, in the twenty and seventh year of Asa king of Judah, and reigned in his stead.

16:10  Zimrí vstoupil a ubil ho k smrti; bylo to ve dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy. A stal se místo něho králem.

16:10  Vtom přišel Zimri, udeřil ho a zabil a začal v sedmadvacátém roce judského krále Asy kralovat místo něj.

16:10  Zimrí přišel a ⌈bil ho, až ho usmrtil⌉ v dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy a stal se po něm králem.

16:10  V tom Zamri přišed, ranil ho, a zabil jej léta dvadcátého sedmého Azy krále Judského, a kraloval místo něho.

16:10  Irruens ergo Zambri, percussit et occidit eum, anno vigesimo septimo Asa regis Juda, et regnavit pro eo.

16:11  And when he was king, and sat upon his throne, he slew all the house of Baasa, and he left not one thereof to piss against a wall and all his kinsfolks and friends.

16:11  And it came to pass, when he began to reign, as soon as he sat on his throne, that he slew all the house of Baasha: he left him not one that pisseth against a wall, neither of his kinsfolks, nor of his friends.

16:11  Když jako král nastoupil na trůn, vybil celý Baešův dům. Nezanechal mu toho, jenž močí na stěnu, ani mstitele ani přítele.

16:11  Jakmile dosedl na královský trůn, vyhubil celý Baašův dům. Neponechal mu jediného pacholka, žádného příbuzného ani přítele.

16:11  Když se stal králem a usedl na svůj trůn, pobil celý dům Baešův, neponechal mu ⌈močícího na stěnu⌉ ani jeho příbuzné, ani jeho přítele.

16:11  Když pak kraloval a seděl na stolici jeho, pobil všecken dům Bázův, i příbuzné jeho, i přátely jeho, nepozůstaviv z něho ani močícího na stěnu.

16:11  Cumque regnasset, et sedisset super solium ejus, percussit omnem domum Baasa, et non dereliquit ex ea mingentem ad parietem : et propinquos et amicos ejus.

16:12  And Zambri destroyed all the house of Baasa, according to the word of the Lord, that he had spoken to Baasa, in the hand of Jehu, the prophet,

16:12  Thus did Zimri destroy all the house of Baasha, according to the word of the Lord, which he spake against Baasha by Jehu the prophet,

16:12  Tak Zimrí vyhladil celý Baešův dům podle Hospodinova slova, které Baešovi ohlásil skrze proroka Jehúa,

16:12  Tak Zimri vyhladil celý Baašův dům, jak to Hospodin Baašovi uložil skrze proroka Jehua,

16:12  Zimrí vyhladil celý dům Baešův podle Hospodinova slova, které promluvil proti Baešovi prostřednictvím proroka Jehúa,

16:12  A tak vyhladil Zamri všecken dům Bázův vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil proti Bázovi skrze Jéhu proroka,

16:12  Delevitque Zambri omnem domum Baasa, juxta verbum Domini quod locutus fuerat ad Baasa in manu Jehu prophetæ,

16:13  For all the sins of Baasa, and the sins of Ela, his son, who sinned, and made Israel to sin, provoking the Lord, the God of Israel, with their vanities.

16:13  For all the sins of Baasha, and the sins of Elah his son, by which they sinned, and by which they made Israel to sin, in provoking the Lord God of Israel to anger with their vanities.

16:13  kvůli všem Baešovým hříchům i kvůli hříchům jeho syna Ély, jichž se dopouštěli a jimiž svedli k hříchu Izraele; svými modlářskými přeludy uráželi Hospodina, Boha Izraele.

16:13  a to kvůli všem hříchům, které páchal Baaša i jeho syn Ela a ke kterým svedli celý Izrael, když svými marnostmi popouzeli Hospodina, Boha Izraele.

16:13  za všechny hříchy Baešovy i hříchy jeho syna Ély, kterými hřešili a sváděli Izrael k hříchu, když svými nicotnými modlami provokovali Hospodina, Boha Izraele, k hněvu.

16:13  Pro všecky hříchy Bázovy, i hříchy Ela syna jeho, kteříž hřešili, i v hříchy uvodili Izraele, popouzejíce Hospodina Boha Izraelského marnostmi svými.

16:13  propter universa peccata Baasa, et peccata Ela filii ejus, qui peccaverunt, et peccare fecerunt Israël, provocantes Dominum Deum Israël in vanitatibus suis.

16:14  But the rest of the acts of Ela, and all that he did, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

16:14  Now the rest of the acts of Elah, and all that he did, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

16:14  O ostatních příbězích Élových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

16:14  Ostatní Elovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

16:14  Ostatní Élovy činy, všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

16:14  Jiné pak věci Ela a všecko, což činil, vypsáno jest v knize o králích Izraelských.

16:14  Reliqua autem sermonum Ela, et omnia quæ fecit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël ?

16:15  In the seven and twentieth year of Asa, king of Juda, Zambri reigned seven days in Thersa: now the army was besieging Gebbethon, a city of the Philistines.

16:15  In the twenty and seventh year of Asa king of Judah did Zimri reign seven days in Tirzah. And the people were encamped against Gibbethon, which belonged to the Philistines.

16:15  V dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy se stal králem Zimrí. Kraloval v Tirse sedm dní. Lid tábořil u pelištejského Gibetónu.

16:15  Sedmadvacátého roku judského krále Asy začal v Tirse kralovat Zimri a kraloval sedm dní. Vojsko tehdy obléhalo filištínský Gibeton.

16:15  V dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy se stal králem Zimrí. Kraloval v Tirse sedm dní. Lid tábořil u Gibetónu, který patřil Pelištejcům.

16:15  Léta dvadcátého sedmého Azy, krále Judského, kraloval Zamri v Tersa sedm dní, když lid vojenský ležel proti Gebbeton Filistinských.

16:15  Anno vigesimo septimo Asa regis Juda, regnavit Zambri septem diebus in Thersa : porro exercitus obsidebat Gebbethon urbem Philisthinorum.

16:16  And when they heard that Zambri had rebelled, and slain the king, all Israel made Amri their king, who was general over Israel in the camp that day.

16:16  And the people that were encamped heard say, Zimri hath conspired, and hath also slain the king: wherefore all Israel made Omri, the captain of the host, king over Israel that day in the camp.

16:16  Tábořící lid uslyšel, že Zimrí zosnoval spiknutí a že dokonce ubil krále. Všechen Izrael tedy v onen den ustanovil v táboře králem nad Izraelem velitele vojska Omrího.

16:16  Jakmile se v táboře doslechli: „Zimri zosnoval spiknutí a zabil krále,“ ještě téhož dne na místě prohlásili izraelským králem svého vojevůdce Omriho.

16:16  Když se tábořící lid doslechl, že se Zimrí spikl a zabil krále, celý Izrael toho dne v táboře ustanovil králem Omrího, velitele armády.

16:16  Nebo uslyšev lid, kterýž byl v ležení, takové věci, že by se Zamri zprotivil a že krále zabil, tedy všecken Izrael ustanovili sobě krále Amri, hejtmana nad vojskem Izraelským toho času v vojště.

16:16  Cumque audisset rebellasse Zambri, et occidisse regem, fecit sibi regem omnis Israël Amri, qui erat princeps militiæ super Israël in die illa in castris.

16:17  And Amri went up, and all Israel with him, from Gebbethon, and they besieged Thersa.

16:17  And Omri went up from Gibbethon, and all Israel with him, and they besieged Tirzah.

16:17  Omrí odtáhl se vším Izraelem od Gibetónu a oblehli Tirsu.

16:17  Omri pak s celým izraelským vojskem vytáhl od Gibetonu a oblehli Tirsu.

16:17  Omrí a s ním celý Izrael odtáhl od Gibetónu a oblehli Tirsu.

16:17  Protož táhl Amri a s ním všecken Izrael od Gebbeton, a oblehli Tersu.

16:17  Ascendit ergo Amri, et omnis Israël cum eo, de Gebbethon, et obsidebant Thersa.

16:18  And Zambri, seeing that the city was about to be taken, went into the palace, and burnt himself with the king's house: and he died

16:18  And it came to pass, when Zimri saw that the city was taken, that he went into the palace of the king’s house, and burnt the king’s house over him with fire, and died,

16:18  Když Zimrí viděl, že město bude dobyto, vešel do paláce královského domu, královský dům nad sebou zapálil, a tak zemřel

16:18  Když Zimri viděl, že město je dobyto, vešel do opevnění královského paláce a zapálil ho nad sebou. Tak zemřel

16:18  I stalo se, když Zimrí viděl, že město bylo dobyto, šel do pevnosti královského domu, zapálil nad sebou královský dům, a tak zemřel

16:18  A když viděl Zamri, že již město jest vzato, všed na palác domu královského, zapálil nad sebou dům královský, i umřel,

16:18  Videns autem Zambri quod expugnanda esset civitas, ingressus est palatium, et succendit se cum domo regia : et mortuus est

16:19  In his sins, which he had sinned, doing evil before the Lord, and walking in the way of Jeroboam, and in his sin, wherewith he made Israel to sin.

16:19  For his sins which he sinned in doing evil in the sight of the Lord, in walking in the way of Jeroboam, and in his sin which he did, to make Israel to sin.

16:19  pro své hříchy, které páchal, když se dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě Jarobeámově, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.

16:19  za svůj hřích, že se držel cesty Jeroboámovy a dělal, co je v Hospodinových očích zlé, a za svůj další hřích, že svedl celý Izrael.

16:19  za svoje hříchy, kterými hřešil, když páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě Jarobeáma i v jeho hříchu, který činil, a sváděl Izrael ke hříchu.

16:19  Pro hříchy své, kterýmiž hřešil, čině, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, a chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho, kteréž páchal, přivozuje k hřešení lid Izraelský.

16:19  in peccatis suis quæ peccaverat, faciens malum coram Domino, et ambulans in via Jeroboam, et in peccato ejus, quo fecit peccare Israël.

16:20  But the rest of the acts of Zambri, and of his conspiracy and tyranny, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

16:20  Now the rest of the acts of Zimri, and his treason that he wrought, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

16:20  O ostatních příbězích Zimrího a o spiknutí, které zosnoval, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

16:20  Ostatní Zimriho skutky – včetně spiknutí, které zosnoval – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

16:20  Ostatní činy Zimrího i jeho spiknutí, které zosnoval, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

16:20  Jiné pak věci Zamri i jeho úkladové, kteréž činil, zapsáni jsou v knize o králích Izraelských.

16:20  Reliqua autem sermonum Zambri, et insidiarum ejus, et tyrannidis, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël ?

16:21  Then were the people of Israel divided into two parts: one half of the people followed Thebni, the son of Gineth, to make him king: and one half followed Amri.

16:21  Then were the people of Israel divided into two parts: half of the people followed Tibni the son of Ginath, to make him king; and half followed Omri.

16:21  Tehdy se izraelský lid rozdvojil. Polovina lidu byla při Tibním, synu Gínatovu, a chtěla ho ustanovit králem, polovina byla při Omrím.

16:21  Izraelský lid se tenkrát rozdělil na dva tábory. Polovina lidu stála za Tibnim, synem Ginatovým, a chtěli ho prohlásit za krále, zatímco druhá polovina stála za Omrim.

16:21  Tehdy se izraelský lid rozdělil na dvě poloviny: Polovina lidu byla za Tibním, synem Ginatovým, aby ho ustanovila králem, a polovina za Omrím.

16:21  Tedy rozdělil se lid Izraelský na dvé. Polovice lidu postoupilo po Tebni synu Ginet, aby ho učinili králem, a druhá polovice postoupila po Amri.

16:21  Tunc divisus est populus Israël in duas partes : media pars populi sequebatur Thebni filium Gineth, ut constitueret eum regem : et media pars Amri.

16:22  But the people that were with Amri, prevailed over the people that followed Thebni, the son of Gineth: and Thebni died, and Amri reigned.

16:22  But the people that followed Omri prevailed against the people that followed Tibni the son of Ginath: so Tibni died, and Omri reigned.

16:22  Lid, který byl při Omrím, přemohl lid, který byl při Tibním, synu Gínatovu. Tibní zahynul a králem se stal Omrí.

16:22  Omriho stoupenci ale přemohli stoupence Tibniho, syna Ginatova, a tak Tibni zemřel a Omri se stal králem.

16:22  Lid, který byl za Omrím, přemohl lid, který byl za Tibním, synem Ginatovým. Tibní zemřel a králem se stal Omrí.

16:22  Ale přemohl lid, kterýž postoupil po Amri, lid ten, kterýž postoupil po Tebni synu Ginet. I umřel Tebni, a kraloval Amri.

16:22  Prævaluit autem populus qui erat cum Amri, populo qui sequebatur Thebni filium Gineth : mortuusque est Thebni, et regnavit Amri.

16:23  In the one and thirtieth year of Asa, king of Juda, Amri reigned over Israel twelve years: in Thersa he reigned six years.

16:23  In the thirty and first year of Asa king of Judah began Omri to reign over Israel, twelve years: six years reigned he in Tirzah.

16:23  V třicátém prvním roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Omrí. Kraloval dvanáct let, z toho v Tirse šest let.

16:23  Omri začal nad Izraelem kralovat v jedenatřicátém roce judského krále Asy a kraloval dvanáct let. Prvních šest let kraloval v Tirse,

16:23  V třicátém prvním roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Omrí; kraloval dvanáct let. V Tirse kraloval šest let.

16:23  Léta třidcátého prvního Azy, krále Judského, kraloval Amri nad Izraelem dvanácte let. V Tersa kraloval šest let.

16:23  Anno trigesimo primo Asa regis Juda, regnavit Amri super Israël, duodecim annis : in Thersa regnavit sex annis.

16:24  And he bought the hill of Samaria of Semer, for two talents of silver: and he built upon it, and he called the city which he built Samaria, after the name of Semer, the owner of the hill.

16:24  And he bought the hill Samaria of Shemer for two talents of silver, and built on the hill, and called the name of the city which he built, after the name of Shemer, owner of the hill, Samaria.

16:24  Od Šemera získal horu Šomerón za dva talenty stříbra. Tu horu obestavěl a město, které vystavěl, pojmenoval Šomerón (to je Samaří) podle jména pána hory Šemera.

16:24  pak ale koupil od Šemera za dva talenty stříbra kopec Šomron. Na tom kopci postavil město a nazval je Šomron (čili Samaří) podle pána té hory Šemera.

16:24  Pak koupil od Šemera za dva talenty stříbra horu Samaří. Obstavěl horu a městu, které postavil, dal jméno Samaří podle jména pána té hory, Šemera.

16:24  I koupil horu Someron od Semera za dvě hřivny stříbra, a když vystavěl tu horu, nazval jméno města toho, kteréž vzdělal, od jména Semery, pána té hory, totiž Samaří.

16:24  Emitque montem Samariæ a Somer duobus talentis argenti : et ædificavit eum, et vocavit nomen civitatis quam exstruxerat, nomine Semer domini montis, Samariam.

16:25  And Amri did evil in the sight of the Lord, and acted wickedly above all that were before him.

16:25  But Omri wrought evil in the eyes of the Lord, and did worse than all that were before him.

16:25  Omrí se dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, horších věcí než všichni, kdo byli před ním.

16:25  Omri dělal, co je v Hospodinových očích zlé, a to ještě horší věci než všichni před ním.

16:25  Omrí páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, páchal větší zlo než všichni, kdo byli před ním.

16:25  Činil pak Amri to, což jest zlého před oblíčejem Hospodinovým; nýbrž horší věci činil, než kdo ze všech, kteříž před ním byli.

16:25  Fecit autem Amri malum in conspectu Domini, et operatus est nequiter, super omnes qui fuerunt ante eum.

16:26  And he walked in all the way of Jeroboam, the son of Nabat, and in his sins, wherewith he made Israel to sin: to provoke the Lord, the God of Israel, to anger with their vanities.

16:26  For he walked in all the way of Jeroboam the son of Nebat, and in his sin wherewith he made Israel to sin, to provoke the Lord God of Israel to anger with their vanities.

16:26  Chodil po všech cestách Jarobeáma, syna Nebatova, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele; svými modlářskými přeludy uráželi Hospodina, Boha Izraele.

16:26  Ve všem se držel cesty Jeroboáma, syna Nebatova, a jeho hříchů, kterými svedl celý Izrael, aby svými marnostmi popouzeli Hospodina, Boha Izraele.

16:26  Chodil po všech cestách Jarobeáma, syna Nebatova, a v jeho hříchu, kterým svedl k hříchu Izrael, když svými nicotnými modlami provokovali Hospodina, Boha Izraele, k hněvu.

16:26  Nebo chodil po všeliké cestě Jeroboáma syna Nebatova, a ve všech hříších jeho, kterýmiž přivodil k hřešení Izraele, popouzeje Hospodina Boha Izraelského marnostmi svými.

16:26  Ambulavitque in omni via Jeroboam filii Nabat, et in peccatis ejus quibus peccare fecerat Israël, ut irritaret Dominum Deum Israël in vanitatibus suis.

16:27  Now the rest of the acts of Amri, and the battles he fought, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

16:27  Now the rest of the acts of Omri which he did, and his might that he shewed, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

16:27  O ostatních příbězích Omrího, o tom, co konal, o jeho bohatýrských činech, jež konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

16:27  Ostatní skutky Omriho – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom všem se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

16:27  Ostatní činy Omrího, které činil, i jeho udatné skutky, které vykonal, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

16:27  Jiné pak věci Amri i všecko, což činil, i síla jeho, kterouž prokazoval, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

16:27  Reliqua autem sermonum Amri, et prælia ejus quæ gessit, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Israël ?

16:28  And Amri slept with his fathers, and was buried in Samaria, and Achab, his son, reigned in his stead.

16:28  So Omri slept with his fathers, and was buried in Samaria: and Ahab his son reigned in his stead.

16:28  I ulehl ke svým otcům a byl pohřben v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Achab.

16:28  Omri pak ulehl ke svým otcům a byl pohřben v Samaří. Místo něj kraloval jeho syn Achab.

16:28  Omrí ulehl se svými otci a byl pohřben v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Achab.

16:28  I usnul Amri s otci svými, a pochován jest v Samaří, a kraloval místo něho Achab syn jeho.

16:28  Dormivitque Amri cum patribus suis, et sepultus est in Samaria : regnavitque Achab filius ejus pro eo.

16:29  Now Achab, the son of Amri, reigned over Israel in the eight and thirtieth year of Asa, king of Juda. And Achab, the son of Amri, reigned over Israel in Samaria two and twenty years.

16:29  And in the thirty and eighth year of Asa king of Judah began Ahab the son of Omri to reign over Israel: and Ahab the son of Omri reigned over Israel in Samaria twenty and two years.

16:29  V třicátém osmém roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Achab, syn Omrího. Kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet dva roky.

16:29  Osmatřicátého roku judského krále Asy začal kralovat Achab, syn Omriho. Kraloval v Samaří nad Izraelem dvacet dva let

16:29  Achab, syn Omrího, se stal králem nad Izraelem v třicátém osmém roce vlády judského krále Ásy. Achab, syn Omrího, kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet dva let.

16:29  Achab tedy syn Amri kraloval nad Izraelem léta třidcátého osmého Azy, krále Judského, a kraloval Achab syn Amri nad Izraelem v Samaří dvamecítma let.

16:29  Achab vero filius Amri regnavit super Israël anno trigesimo octavo Asa regis Juda. Et regnavit Achab filius Amri super Israël in Samaria viginti et duobus annis.

16:30  And Achab, the son of Amri, did evil in the sight of the Lord above all that were before him.

16:30  And Ahab the son of Omri did evil in the sight of the Lord above all that were before him.

16:30  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním.

16:30  a páchal v Hospodinových očích horší zlo než všichni před ním.

16:30  Achab, syn Omrího, páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, víc než všichni, kdo byli před ním.

16:30  I činil Achab syn Amri před oblíčejem Hospodinovým horší věci než kdo ze všech, kteříž před ním byli.

16:30  Et fecit Achab filius Amri malum in conspectu Domini super omnes qui fuerunt ante eum.

16:31  Nor was it enough for him to walk in the sins of Jeroboam, the son of Nabat: but he also took to wife Jezabel, daughter of Ethbaal, king of the Sidonians. And he went, and served Baal, and adored him.

16:31  And it came to pass, as if it had been a light thing for him to walk in the sins of Jeroboam the son of Nebat, that he took to wife Jezebel the daughter of Ethbaal king of the Zidonians, and went and served Baal, and worshipped him.

16:31  Bylo mu málo chodit v hříších Jarobeáma, syna Nebatova. Vzal si za ženu Jezábelu, dceru Etbaala, krále Sidóňanů, a chodil sloužit Baalovi a klaněl se mu.

16:31  Jako by mu nestačilo držet se hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, vzal si za ženu Jezábel, dceru sidonského krále Et-baala. Odešel sloužit Baalovi a klanět se mu.

16:31  Jako by to bylo málo, že chodil v hříších Jarobeáma, syna Nebatova, vzal si za ženu Jezábelu, dceru sidónského krále Etbaala, a chodil sloužit Baalovi a klanět se mu.

16:31  V tom stalo se, (nebo málo mu to bylo, že chodil v hříších Jeroboáma syna Nebatova), že sobě pojal ženu Jezábel dceru Etbál, krále Sidonského, a odšed, sloužil Bálovi a klaněl se jemu.

16:31  Nec suffecit ei ut ambularet in peccatis Jeroboam filii Nabat : insuper duxit uxorem Jezabel filiam Ethbaal regis Sidoniorum. Et abiit, et servivit Baal, et adoravit eum.

16:32  And he set up an altar for Baal, in the temple of Baal, which he had built in Samaria;

16:32  And he reared up an altar for Baal in the house of Baal, which he had built in Samaria.

16:32  Postavil Baalovi oltář v Baalově domě, který vystavěl v Samaří.

16:32  V Samaří postavil Baalův chrám a v něm Baalův oltář.

16:32  Postavil Baalovi oltář v Baalově domě, který vybudoval v Samaří.

16:32  A vzdělal oltář Bálovi v chrámě Bálově, kterýž byl ustavěl v Samaří.

16:32  Et posuit aram Baal in templo Baal, quod ædificaverat in Samaria,

16:33  And he planted a grove: and Achab did more to provoke the Lord, the God of Israel, than all the kings of Israel that were before him.

16:33  And Ahab made a grove; and Ahab did more to provoke the Lord God of Israel to anger than all the kings of Israel that were before him.

16:33  Achab také udělal posvátný kůl. Tím, čeho se dopouštěl, urážel Hospodina, Boha Izraele, víc než všichni izraelští králové, kteří byli před ním.

16:33  Kromě toho také vztyčil Ašeřin posvátný kůl. Takto Achab svými skutky popouzel Hospodina, Boha Izraele, více než všichni izraelští králové před ním.

16:33  Achab též udělal posvátný kůl. Achab udělal ještě více, aby provokoval Hospodina, Boha Izraele, k hněvu, než všichni izraelští králové, kteří byli před ním.

16:33  Udělal také Achab i háj, a tak přičinil toho, čím by popouzel Hospodina Boha Izraelského, nade všecky jiné krále Izraelské, kteříž byli před ním.

16:33  et plantavit lucum : et addidit Achab in opere suo, irritans Dominum Deum Israël super omnes reges Israël qui fuerunt ante eum.

16:34  In his days Hiel, of Bethel, built Jericho: in Abiram, his firstborn, he laid its foundations: and in his youngest son, Segub, he set up the gates thereof: according to the word of the Lord, which he spoke in the hand of Josue, the son of Nun.

16:34  In his days did Hiel the Beth–elite build Jericho: he laid the foundation thereof in Abiram his firstborn, and set up the gates thereof in his youngest son Segub, according to the word of the Lord, which he spake by Joshua the son of Nun.

16:34  V jeho dnech vystavěl Chíel Bételský Jericho. Na Abíramovi, svém prvorozeném, položil jeho základ a na Segúbovi, svém nejmladším, postavil jeho vrata podle Hospodinova slova, které ohlásil skrze Jozua, syna Núnova.

16:34  Chiel Betelský v jeho době vystavěl Jericho. Založil ho za cenu svého prvorozeného Abirama a za cenu svého nejmladšího Seguba tam osadil bránu – přesně jak řekl Hospodin skrze Jozua, syna Nunova.

16:34  ⌈V jeho dnech⌉ postavil Chíel Bételský Jericho. Na svém prvorozeném Abíramovi položil jeho základy a na svém nejmladším Segúbovi postavil jeho vrata podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím Jozua, syna Núnova.

16:34  Za dnů jeho Hiel Bethelský vystavěl Jericho. V Abiramovi prvorozeném svém založil je, a v Segubovi nejmladším svém postavil brány jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze Jozue syna Nun.

16:34  In diebus ejus ædificavit Hiel de Bethel Jericho : in Abiram primitivo suo fundavit eam, et in Segub novissimo suo posuit portas ejus, juxta verbum Domini quod locutus fuerat in manu Josue filii Nun.

Chapter 17

17:1  And Elias the Thesbite, of the inhabitants of Galaad, said to Achab: As the Lord liveth, the God of Israel, in whose sight I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to the words of my mouth.

17:1  And Elijah the Tishbite, who was of the inhabitants of Gilead, said unto Ahab, As the Lord God of Israel liveth, before whom I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to my word.

17:1  Elijáš Tišbejský z přistěhovalců gileádských řekl Achabovi: „Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude rosa ani déšť, leč na mé slovo.“

17:1  Eliáš Tišbejský, přistěhovalec z Gileádu, řekl Achabovi: „Jakože je živ Hospodin, Bůh Izraele, před jehož tváří stojím, v těchto letech nebude rosa ani déšť – jedině na mé slovo.“

17:1  Elijáš Tišbejský z Tišbé v Gileádu řekl Achabovi: Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, jemuž sloužím, v těchto letech nebude rosa ani déšť, jenom podle mého slova.

17:1  Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé.

17:1  Et dixit Elias Thesbites de habitatoribus Galaad ad Achab : Vivit Dominus Deus Israël, in cujus conspectu sto, si erit annis his ros et pluvia, nisi juxta oris mei verba.

17:2  And the word of the Lord came to him, saying:

17:2  And the word of the Lord came unto him, saying,

17:2  I stalo se k němu slovo Hospodinovo:

17:2  Potom dostal slovo Hospodinovo:

17:2  I stalo se k němu Hospodinovo slovo:

17:2  I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí:

17:2  Et factum est verbum Domini ad eum, dicens :

17:3  Get thee hence, and go towards the east, and hide thyself by the torrent of Carith, which is over against the Jordan;

17:3  Get thee hence, and turn thee eastward, and hide thyself by the brook Cherith, that is before Jordan.

17:3  „Jdi odtud a obrať se na východ a skryj se u potoka Kerítu proti Jordánu.

17:3  „Odejdi odsud, obrať se na východ a skryj se u potoka Kerít na protější straně Jordánu.

17:3  Jdi odsud, vydej se na cestu na východ a ukryj se u potoka Kerítu, který je naproti Jordánu.

17:3  Odejdi odsud a obrať se k východu, a skrej se u potoka Karit, kterýž jest naproti Jordánu.

17:3  Recede hinc, et vade contra orientem, et abscondere in torrente Carith, qui est contra Jordanem,

17:4  And there thou shalt drink of the torrent: and I have commanded the ravens to feed thee there.

17:4  And it shall be, that thou shalt drink of the brook; and I have commanded the ravens to feed thee there.

17:4  Z potoka budeš pít a přikázal jsem havranům, aby tě tam opatřovali potravou.“

17:4  Z toho potoka budeš pít a havranům jsem přikázal, aby tě tam živili.“

17:4  I stane se, že budeš pít z potoka, a havranům jsem přikázal, aby tam o tebe pečovali.

17:4  A budeš z toho potoka píti, krkavcům pak jsem přikázal, aby tě tam krmili.

17:4  et ibi de torrente bibes : corvisque præcepi ut pascant te ibi.

17:5  So he went, and did according to the word of the Lord: and going, he dwelt by the torrent Carith, which is over against the Jordan.

17:5  So he went and did according unto the word of the Lord: for he went and dwelt by the brook Cherith, that is before Jordan.

17:5  Šel tedy a učinil, jak řekl Hospodin. Usadil se u potoka Kerítu proti Jordánu.

17:5  Odešel tedy a zachoval se podle Hospodinova slova: šel a usadil se u potoka Kerít na protější straně Jordánu.

17:5  On šel a jednal podle Hospodinova slova. Odešel a pobýval u potoka Kerítu, který je naproti Jordánu.

17:5  Kterýž odšed, učinil, jakž mu přikázal Hospodin. Nebo odšed, usadil se při potoku Karit, kterýž byl proti Jordánu.

17:5  Abiit ergo, et fecit juxta verbum Domini : cumque abiisset, sedit in torrente Carith, qui est contra Jordanem.

17:6  And the ravens brought him bread and flesh in the morning, and bread and flesh in the evening; and he drank of the torrent.

17:6  And the ravens brought him bread and flesh in the morning, and bread and flesh in the evening; and he drank of the brook.

17:6  A havrani mu přinášeli chléb i maso ráno a chléb i maso večer a z potoka pil.

17:6  Havrani mu ráno i večer nosili chléb a maso a z potoka pil.

17:6  Havrani mu přinášeli chléb i maso ráno a chléb i maso večer a pil z potoka.

17:6  A krkavci přinášeli jemu chléb a maso každého jitra, též chléb a maso každého večera, a z potoka pil.

17:6  Corvi quoque deferebant ei panem et carnes mane, similiter panem et carnes vesperi, et bibebat de torrente.

17:7  But after some time the torrent was dried up: for it had not rained upon the earth.

17:7  And it came to pass after a while, that the brook dried up, because there had been no rain in the land.

17:7  Uplynula řada dnů a potok vyschl, protože v zemi nenastaly deště.

17:7  Po nějaké době ale potok vyschl, protože v zemi nepršelo.

17:7  Po nějakém čase se stalo, že potok vyschl, protože v zemi nebyl déšť.

17:7  Tedy po přeběhnutí dnů některých vysechl ten potok, nebo nebylo žádného deště v té zemi.

17:7  Post dies autem siccatus est torrens : non enim pluerat super terram.

17:8  Then the word of the Lord came to him, saying:

17:8  And the word of the Lord came unto him, saying,

17:8  I stalo se k němu slovo Hospodinovo:

17:8  Tehdy dostal slovo Hospodinovo:

17:8  Stalo se k němu Hospodinovo slovo:

17:8  I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí:

17:8  Factus est ergo sermo Domini ad eum, dicens :

17:9  Arise, and go to Sarephta of the Sidonians, and dwell there: for I have commanded a widow woman there to feed thee.

17:9  Arise, get thee to Zarephath, which belongeth to Zidon, and dwell there: behold, I have commanded a widow woman there to sustain thee.

17:9  „Vstaň a jdi do Sarepty, jež je u Sidónu, a usaď se tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě opatřovala potravou.“

17:9  „Vstaň, jdi do Sarepty Sidonské a zůstaň tam. Hle, přikázal jsem jedné tamější vdově, aby tě živila.“

17:9  Vstaň, jdi do Sarepty, která patří Sidónu, a pobývej tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby o tebe pečovala.

17:9  Vstaň a jdi do Sarepty Sidonské, a buď tam. Aj, přikázal jsem ženě vdově, aby tě živila.

17:9  Surge, et vade in Sarephta Sidoniorum, et manebis ibi : præcepi enim ibi mulieri viduæ ut pascat te.

17:10  He arose, and went to Sarephta. And when he was come to the gate of the city, he saw the widow woman gathering sticks, and he called her, and said to her: Give me a little water in a vessel, that I may drink.

17:10  So he arose and went to Zarephath. And when he came to the gate of the city, behold, the widow woman was there gathering of sticks: and he called to her, and said, Fetch me, I pray thee, a little water in a vessel, that I may drink.

17:10  Vstal tedy a šel do Sarepty. Přišel ke vchodu do města, a hle, jedna vdova tam sbírá dříví. Zavolal na ni: „Naber mi prosím trochu vody do nádoby, abych se napil.“

17:10  Vstal tedy a vydal se do Sarepty. Přišel k městské bráně a hle, jakási vdova tam právě sbírala dříví. „Přinesla bys mi trochu vody ve džbánku?“ zavolal na ni. „Chtěl bych se napít.“

17:10  Vstal tedy a odešel do Sarepty. Když přišel ke vchodu do města, uviděl tam vdovu, jak sbírá dříví. Zavolal na ni: Podej mi, prosím, trochu vody v nádobě, abych se napil.

17:10  Kterýž vstav, šel do Sarepty, a přišel k bráně města, a aj, žena vdova sbírala tu dříví. A zavolav jí, řekl: Medle, přines mi trochu vody v nádobě, abych se napil.

17:10  Surrexit, et abiit in Sarephta. Cumque venisset ad portam civitatis, apparuit ei mulier vidua colligens ligna, et vocavit eam, dixitque ei : Da mihi paululum aquæ in vase ut bibam.

17:11  And Elias said to her: Give me thy son. And he took him out of her bosom, and carried him into the upper chamber where he abode, and laid him upon his own bed.

17:11  And as she was going to fetch it, he called to her, and said, Bring me, I pray thee, a morsel of bread in thine hand.

17:11  Když ji šla nabrat, zavolal na ni: „Vezmi pro mě prosím s sebou skývu chleba.“

17:11  A když vykročila, že ji přinese, zavolal za ní: „Přines mi prosím také kousek chleba.“

17:11  Když šla, aby to přinesla, zavolal na ni: Vezmi mi, prosím, s sebou i kousek chleba.

17:11  A když šla, aby přinesla, zavolal jí zase a řekl: Medle, přines mi také kousek chleba v ruce své.

17:11  Cumque illa pergeret ut afferret, clamavit post tergum ejus, dicens : Affer mihi, obsecro, et buccellam panis in manu tua.

17:12  And she answered: As the Lord thy God liveth, I have no bread, but only a handful of meal in a pot, and a little oil in a cruise: behold I am gathering two sticks, that I may go in and dress it, for me and my son, that we may eat it and die.

17:12  And she said, As the Lord thy God liveth, I have not a cake, but an handful of meal in a barrel, and a little oil in a cruse: and, behold, I am gathering two sticks, that I may go in and dress it for me and my son, that we may eat it, and die.

17:12  Řekla: „Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám nic upečeno, mám ve džbánu jen hrst mouky a v láhvi trochu oleje. Hle, sbírám trochu dříví. Pak to půjdu připravit pro sebe a svého syna. Najíme se a zemřeme.“

17:12  Na to mu odpověděla: „Jakože je živ Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani kousek. Mouky je ve džbánu jen tak na dlaň a v láhvi jen troška oleje. Nasbírám teď trochu dříví a půjdu to připravit sobě a synovi. Sníme to a umřeme.“

17:12  Řekla: Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani koláček, jenom hrst mouky ve džbánu a trochu oleje ve džbánku. Podívej, sbírám pár kousků dříví, abych to šla udělat pro sebe a svého syna, sníme to a zemřeme.

17:12  I odpověděla: Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť nemám žádného chleba, ani podpopelného, kromě hrsti mouky v kbelíku a maličko oleje v nádobce, a aj, sbírám dvě dřevě, abych šla a připravila to sobě a synu svému, abychom snědouce to, za tím zemříti musili.

17:12  Quæ respondit : Vivit Dominus Deus tuus, quia non habeo panem, nisi quantum pugillus capere potest farinæ in hydria, et paululum olei in lecytho : en colligo duo ligna ut ingrediar et faciam illum mihi et filio meo, ut comedamus, et moriamur.

17:13  And Elias said to her: Fear not; but go, and do as thou hast said but first make for me of the same meal a little hearth cake, and bring it to me, and after make for thyself and thy son.

17:13  And Elijah said unto her, Fear not; go and do as thou hast said: but make me thereof a little cake first, and bring it unto me, and after make for thee and for thy son.

17:13  Elijáš jí řekl: „Neboj se. Jdi a udělej, co jsi řekla. Jen mi z toho nejdřív připrav malý podpopelný chléb a přines mi jej. Potom připravíš jídlo pro sebe a svého syna,

17:13  „Neboj se,“ řekl jí Eliáš. „Jdi, udělej, cos řekla, ale nejdřív mi z toho připrav chlebovou placku a dones mi ji. Potom připravíš jídlo sobě a synovi.

17:13  Elijáš jí řekl: Neboj se. Jdi a učiň podle svého slova. Avšak nejprve z toho udělej malý chléb pro mě a přines mi to. Pro sebe a pro svého syna udělej potom.

17:13  I řekl jí Eliáš: Neboj se. Jdi a učiň, jakž jsi řekla, a však udělej mi prvé z toho malý chléb podpopelný a přines mi; potom sobě a synu svému uděláš.

17:13  Ad quam Elias ait : Noli timere, sed vade, et fac sicut dixisti : verumtamen mihi primum fac de ipsa farinula subcinericium panem parvulum, et affer ad me : tibi autem et filio tuo facies postea.

17:14  For thus saith the Lord, the God of Israel: The pot of meal shall not waste, nor the cruise of oil be diminished, until the day wherein the Lord will give rain upon the face of the earth.

17:14  For thus saith the Lord God of Israel, The barrel of meal shall not waste, neither shall the cruse of oil fail, until the day that the Lord sendeth rain upon the earth.

17:14  neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Mouka ve džbánu neubude a olej v láhvi nedojde až do dne, kdy dá Hospodin zemi déšť.‘“

17:14  Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Mouka z toho džbánu nedojde a oleje z láhve neubude až do dne, kdy Hospodin sešle na zem déšť.‘“

17:14  Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Mouka ve džbánu nedojde a oleje ve džbánku nebude nedostatek až do dne, kdy dá Hospodin déšť na povrch země.

17:14  Neboť toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Mouka z kbelíka toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Hospodin déšť na zemi.

17:14  Hæc autem dicit Dominus Deus Israël : Hydria farinæ non deficiet, nec lecythus olei minuetur, usque ad diem in qua Dominus daturus est pluviam super faciem terræ.

17:15  She went, and did according to the word of Elias: and he ate, and she, and her house: and from that day

17:15  And she went and did according to the saying of Elijah: and she, and he, and her house, did eat many days.

17:15  Šla a udělala, jak Elijáš řekl, a měla co jíst po mnoho dní ona i on i její dům.

17:15  Šla tedy a udělala, jak Eliáš řekl. Ona i její dům pak měli dlouho co jíst.

17:15  Šla a učinila podle Elijášova slova a jedla ona i on a její dům po mnoho dní.

17:15  I šla a učinila vedlé řeči Eliášovy, a jedla ona i on i čeled její až do těch dní.

17:15  Quæ abiit, et fecit juxta verbum Eliæ : et comedit ipse, et illa, et domus ejus : et ex illa die

17:16  The pot of meal wasted not, and the cruise of oil was not diminished according to the word of the Lord, which he spoke in the hand of Elias.

17:16  And the barrel of meal wasted not, neither did the cruse of oil fail, according to the word of the Lord, which he spake by Elijah.

17:16  Mouka ve džbánu neubývala a olej v láhvi nedocházel podle slova Hospodinova, které ohlásil skrze Elijáše.

17:16  Mouka ve džbánu nedocházela a olej v láhvi neubýval, přesně jak řekl Hospodin skrze proroka Eliáše.

17:16  Mouka ve džbánu nedošla a oleje ve džbánku nebyl nedostatek podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím Elijáše.

17:16  Z kbelíka toho mouka nebyla strávena, aniž oleje v nádobce ubylo, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil skrze Eliáše.

17:16  hydria farinæ non defecit, et lecythus olei non est imminutus, juxta verbum Domini quod locutus fuerat in manu Eliæ.

17:17  And it came to pass after this, that the son of the woman, the mistress of the house, fell sick, and the sickness was very grievous, so that there was no breath left in him.

17:17  And it came to pass after these things, that the son of the woman, the mistress of the house, fell sick; and his sickness was so sore, that there was no breath left in him.

17:17  Po těchto událostech onemocněl syn té ženy, paní domu. V nemoci se mu přitížilo, ba již přestal dýchat.

17:17  Po nějaké době syn té ženy, paní domu, onemocněl. Byl tak těžce nemocný, že nakonec přestal dýchat.

17:17  Po těchto událostech se stalo, že syn té ženy, paní domu, onemocněl a jeho nemoc byla velmi těžká, takže v něm nezůstal dech.

17:17  A když to přeběhlo, stalo se, že se roznemohl syn ženy, paní toho domu, a byla nemoc jeho velmi těžká, tak že nezůstalo v něm dýchání.

17:17  Factum est autem post hæc, ægrotavit filius mulieris matrisfamilias, et erat languor fortissimus, ita ut non remaneret in eo halitus.

17:18  And she said to Elias: What have I to do with thee, thou man of God? art thou come to me, that my iniquities should be remembered, and that thou shouldst kill my son?

17:18  And she said unto Elijah, What have I to do with thee, O thou man of God? art thou come unto me to call my sin to remembrance, and to slay my son?

17:18  Tu řekla Elijášovi: „Co ti bylo do mých věcí, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomněl mou nepravost a mému synu přivodil smrt?“

17:18  „Co proti mně máš, Boží muži?“ vyčetla Eliášovi. „To jsi mi přišel připomenout můj hřích a zabít mi syna?“

17:18  Žena řekla Elijášovi: Co ⌈je ti do mě,⌉ muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul mou vinu a usmrtil mého syna?

17:18  Protož řekla Eliášovi: Co mně a tobě, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul nepravost mou, a umořil syna mého?

17:18  Dixit ergo ad Eliam : Quid mihi et tibi, vir Dei ? ingressus es ad me, ut rememorarentur iniquitates meæ, et interficeres filium meum ?

17:19  And he said unto her, Give me thy son. And he took him out of her bosom, and carried him up into a loft, where he abode, and laid him upon his own bed.

17:19  On jí řekl: „Dej mi svého syna!“ Vzal jí ho z klína, vynesl jej do pokojíka na střeše, kde bydlel, a položil ho na své lože.

17:19  „Podej mi svého syna,“ řekl jí. Vzal jí ho z náruče, vynesl ho do horní místnosti, kde bydlel, a položil ho na své lůžko.

17:19  Odpověděl jí: Dej mi svého syna. Vzal ho z jejího klína, vynesl ho do horní místnosti, kde bydlel, a položil ho na svou postel.

17:19  Kterýž odpověděl jí: Dej sem syna svého. A vzav ho z lůna jejího, vnesl jej na síň, kdež sám přebýval, a položil ho na lůžko své.

17:19  Et ait ad eam Elias : Da mihi filium tuum. Tulitque eum de sinu ejus, et portavit in cœnaculum ubi ipse manebat, et posuit super lectulum suum.

17:20  And he cried to the Lord, and said: O Lord, my God, hast thou afflicted also the widow, with whom I am after a sort maintained, so as to kill her son?

17:20  And he cried unto the Lord, and said, O Lord my God, hast thou also brought evil upon the widow with whom I sojourn, by slaying her son?

17:20  Pak volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, cožpak i té vdově, u které jsem hostem, způsobíš zlo a přivodíš jejímu synu smrt?“

17:20  Pak volal k Hospodinu: „Hospodine, Bože můj, to budeš i s tou vdovou, u které bydlím, nakládat tak zle? To jí chceš zabít syna?“

17:20  Potom volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, což i se vdovou, u níž pobývám jako cizinec, naložíš zle a usmrtíš jejího syna?

17:20  Tedy volal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, také-liž s tou vdovou, u kteréž pohostinu jsem, tak zle nakládáš, že jsi umořil syna jejího?

17:20  Et clamavit ad Dominum, et dixit : Domine Deus meus, etiam ne viduam apud quam ego utcumque sustentor, afflixisti ut interficeres filium ejus ?

17:21  And he stretched, and measured himself upon the child three times, and cried to the Lord, and said: O Lord, my God, let the soul of this child, I beseech thee, return into his body.

17:21  And he stretched himself upon the child three times, and cried unto the Lord, and said, O Lord my God, I pray thee, let this child’s soul come into him again.

17:21  Třikrát se nad dítětem sklonil a volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, ať se prosím vrátí do tohoto dítěte život!“

17:21  Potom se třikrát za sebou položil na chlapce a volal k Hospodinu: „Prosím, Hospodine, Bože můj, ať se do toho dítěte vrátí duše!“

17:21  Natáhl se třikrát na chlapce a volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, ať se vrátí ⌈duše tohoto chlapce do jeho nitra.⌉

17:21  A roztáh se nad dítětem po třikrát, zvolal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, prosím, nechť se navrátí duše dítěte tohoto do vnitřností jeho.

17:21  Et expandit se, atque mensus est super puerum tribus vicibus, et clamavit ad Dominum, et ait : Domine Deus meus, revertatur, obsecro, anima pueri hujus in viscera ejus.

17:22  And the Lord heard the voice of Elias: and the soul of the child returned into him, and he revived.

17:22  And the Lord heard the voice of Elijah; and the soul of the child came into him again, and he revived.

17:22  Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo.

17:22  A Hospodin Eliáše vyslyšel. Do chlapce se vrátila duše, a on ožil.

17:22  Hospodin vyslyšel Elijáše, chlapcova duše se vrátila do jeho nitra a ožil.

17:22  I vyslyšel Hospodin hlas Eliášův, a navrátila se duše dítěte do vnitřností jeho, i ožilo.

17:22  Et exaudivit Dominus vocem Eliæ : et reversa est anima pueri intra eum, et revixit.

17:23  And Elias took the child, and brought him down from the upper chamber to the house below, and delivered him to his mother, and said to her: Behold thy son liveth.

17:23  And Elijah took the child, and brought him down out of the chamber into the house, and delivered him unto his mother: and Elijah said, See, thy son liveth.

17:23  Elijáš dítě vzal, snesl je z pokojíka na střeše do domu, dal je jeho matce a řekl: „Pohleď, tvůj syn je živ.“

17:23  Eliáš ho vzal, snesl ho z horní místnosti dolů do domu a předal ho matce. „Podívej se, tvůj syn žije,“ řekl jí.

17:23  Elijáš vzal chlapce, snesl ho z horní místnosti do domu a dal ho jeho matce. Pak Elijáš řekl: Pohleď, tvůj syn žije.

17:23  A vzav Eliáš dítě, snesl je z síně do domu, a dal je matce jeho. I řekl Eliáš: Pohleď, syn tvůj živ jest.

17:23  Tulitque Elias puerum, et deposuit eum de cœnaculo in inferiorem domum, et tradidit matri suæ, et ait illi : En vivit filius tuus.

17:24  And the woman said to Elias: Now by this I know that thou art a man of God, and the word of the Lord in thy mouth is true.

17:24  And the woman said to Elijah, Now by this I know that thou art a man of God, and that the word of the Lord in thy mouth is truth.

17:24  Žena Elijášovi odpověděla: „Nyní jsem poznala, že jsi muž Boží a že slovo Hospodinovo v tvých ústech je pravdivé.“

17:24  „Teď vím, že jsi Boží muž,“ odpověděla žena Eliášovi. „Opravdu máš v ústech slovo Hospodinovo!“

17:24  Žena Elijášovi odpověděla: ⌈Teď vím, že⌉ jsi Boží muž a Hospodinovo slovo ve tvých ústech je pravdivé.

17:24  Tedy řekla žena Eliášovi: Jižť jsem nyní poznala, že jsi muž Boží, a že řeč Hospodinova v ústech tvých jest pravá.

17:24  Dixitque mulier ad Eliam : Nunc in isto cognovi quoniam vir Dei es tu, et verbum Domini in ore tuo verum est.

Chapter 18

18:1  After many days, the word of the Lord came to Elias, in the third year, saying: Go, and shew thyself to Achab, that I may give rain upon the face of the earth.

18:1  And it came to pass after many days, that the word of the Lord came to Elijah in the third year, saying, Go, shew thyself unto Ahab; and I will send rain upon the earth.

18:1  Po mnoha dnech, třetího roku, se stalo slovo Hospodinovo k Elijášovi: „Jdi a ukaž se Achabovi, chci dát zemi déšť.“

18:1  Po dlouhé době, ve třetím roce sucha, dostal Eliáš slovo Hospodinovo: „Jdi, ukaž se Achabovi. Hodlám na zemi seslat déšť.“

18:1  Přešlo mnoho dní, když se třetího roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na povrch země.

18:1  Potom po mnohých dnech, po třetím tom létě, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, řkoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, neboť dám déšť na zemi.

18:1  Post dies multos factum est verbum Domini ad Eliam, in anno tertio, dicens : Vade, et ostende te Achab, ut dem pluviam super faciem terræ.

18:2  And Elias went to shew himself to Achab, and there was a grievous famine in Samaria.

18:2  And Elijah went to shew himself unto Ahab. And there was a sore famine in Samaria.

18:2  Elijáš tedy šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří se rozmohl hlad.

18:2  Eliáš se tedy šel ukázat Achabovi. V Samaří panoval velký hlad.

18:2  Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý hlad.

18:2  Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaří.

18:2  Ivit ergo Elias, ut ostenderet se Achab : erat autem fames vehemens in Samaria.

18:3  And Achab called Abdias the governor of his house: now Abdias feared the Lord very much.

18:3  And Ahab called Obadiah, which was the governor of his house. (Now Obadiah feared the Lord greatly:

18:3  Achab si zavolal Obadjáše, správce domu. Obadjáš se velice bál Hospodina.

18:3  Achab si tehdy zavolal Obadiáše, správce paláce. (Obadiáš hluboce ctil Hospodina.

18:3  Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem. Obadjáš se velmi bál Hospodina.

18:3  I povolal Achab Abdiáše, kterýž byl představen domu jeho. (Abdiáš pak bál se Hospodina velmi.

18:3  Vocavitque Achab Abdiam dispensatorem domus suæ : Abdias autem timebat Dominum valde.

18:4  For when Jezabel killed the prophets of the Lord, he took a hundred prophets, and hid them by fifty and fifty in caves, and fed them with bread and water.

18:4  For it was so, when Jezebel cut off the prophets of the Lord, that Obadiah took an hundred prophets, and hid them by fifty in a cave, and fed them with bread and water.)

18:4  Když dala Jezábel vyhladit Hospodinovy proroky, ujal se Obadjáš sta proroků, schoval je po padesáti mužích v jeskyni a opatřoval je chlebem a vodou.

18:4  Když Jezábel vraždila Hospodinovy proroky, Obadiáš jich sto vzal, ukryl je po padesáti ve dvou jeskyních a obstarával jim jídlo a vodu.)

18:4  Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl je po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou.

18:4  Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto proroků a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.)

18:4  Nam cum interficeret Jezabel prophetas Domini, tulit ille centum prophetas, et abscondit eos quinquagenos et quinquagenos in speluncis, et pavit eos pane et aqua.

18:5  And Achab said to Abdias: Go into the land unto all fountains of waters, and into all valleys, to see if we can find grass, and save the horses and mules, that the beasts may not utterly perish.

18:5  And Ahab said unto Obadiah, Go into the land, unto all fountains of water, and unto all brooks: peradventure we may find grass to save the horses and mules alive, that we lose not all the beasts.

18:5  Achab Obadjášovi řekl: „Jdi ke všem vodním pramenům a ke všem potokům v zemi; snad se najde tráva, abychom uživili koně a mezky a nemuseli porážet dobytek.“

18:5  Achab Obadiášovi řekl: „Pojďme ke všem vodním pramenům a ke všem potokům v zemi – snad se někde ještě najde čerstvá tráva, abychom zachovali naživu koně i mezky a nepřišli o dobytek.“

18:5  Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně a mezky při životě a nemuseli vyhladit žádné ze zvířat.

18:5  A řekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechněm studnicím vod, a ke všechněm potokům, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali koně a mezky, a nezmořili dobytka.

18:5  Dixit ergo Achab ad Abdiam : Vade in terram ad universos fontes aquarum, et in cunctas valles, si forte possimus invenire herbam, et salvare equos et mulos, et non penitus jumenta intereant.

18:6  And they divided the countries between them, that they might go round about them: Achab went one way, and Abdias another way by himself.

18:6  So they divided the land between them to pass throughout it: Ahab went one way by himself, and Obadiah went another way by himself.

18:6  Rozdělili si zemi, aby ji prošli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám jinou cestou.

18:6  Rozdělili si tedy zem, že ji projdou. Achab vyrazil jedním směrem a Obadiáš druhým.

18:6  Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou cestou.

18:6  I rozdělili sobě zemi, kterouž by prošli. Achab šel jednou cestou sám, Abdiáš také šel cestou druhou sám.

18:6  Diviseruntque sibi regiones ut circuirent eas : Achab ibat per viam unam, et Abdias per viam alteram seorsum.

18:7  And as Abdias was in the way, Elias met him: and he knew him, and fell on his face, and said: Art thou my lord Elias?

18:7  And as Obadiah was in the way, behold, Elijah met him: and he knew him, and fell on his face, and said, Art thou that my lord Elijah?

18:7  Když byl Obadjáš na cestě, hle, Elijáš mu jde vstříc. Obadjáš ho zpozoroval, padl na tvář a zvolal: „Jsi to ty, Elijáši, můj pane?“

18:7  Obadiáš šel svou cestou a hle – naproti mu jde Eliáš! Jakmile ho Obadiáš poznal, padl před ním na tvář: „Jsi to ty, můj pane, Eliáši?“ zvolal.

18:7  Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na tvář a zeptal se: Jsi to ty, můj pane, Elijáši?

18:7  A když Abdiáš byl na cestě, aj, Eliáš potkal se s ním. Kterýž když ho poznal, padl na tvář svou a řekl: Nejsi-liž ty, pane můj, Eliáš?

18:7  Cumque esset Abdias in via, Elias occurrit ei : qui cum cognovisset eum, cecidit super faciem suam, et ait : Num tu es, domine mi, Elias ?

18:8  And he answered: I am. Go, and tell thy master: Elias is here.

18:8  And he answered him, I am: go, tell thy lord, Behold, Elijah is here.

18:8  Odvětil mu: „Jsem. Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.“

18:8  „Ano,“ odpověděl mu. „Jdi oznámit svému pánovi: ‚Eliáš je tu.‘“

18:8  Odpověděl mu: Jsem. Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš.

18:8  Odpověděl jemu: Jsem. Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel.

18:8  Cui ille respondit : Ego. Vade, et dic domino tuo : Adest Elias.

18:9  And he said: What have I sinned, that thou wouldst deliver me, thy servant, into the hand of Achab, that he should kill me?

18:9  And he said, What have I sinned, that thou wouldest deliver thy servant into the hand of Ahab, to slay me?

18:9  Obadjáš řekl: „Čím jsem zhřešil, že vydáváš svého služebníka do rukou Achabovi, aby mě usmrtil?

18:9  „Co jsem komu udělal?“ zvolal Obadiáš. „Proč vydáváš svého služebníka do rukou Achabovi? Vždyť mě zabije!

18:9  Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil?

18:9  Jemuž řekl: Což jsem zhřešil, že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu, aby mne zamordoval?

18:9  Et ille : Quid peccavi, inquit, quoniam tradis me servum tuum in manu Achab, ut interficiat me ?

18:10  As the Lord thy God liveth, there is no nation or kingdom, whither my lord hath not sent to seek thee: and when all answered: He is not here: he took an oath of every kingdom and nation, because thou wast not found.

18:10  As the Lord thy God liveth, there is no nation or kingdom, whither my lord hath not sent to seek thee: and when they said, He is not there; he took an oath of the kingdom and nation, that they found thee not.

18:10  Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není pronároda ani království, kam by můj pán nebyl poslal, aby tě vyhledal. Když řekli: ‚Není tady‘, museli v tom království nebo pronárodu odpřisáhnout, že tě nenašli.

18:10  Jakože je živ Hospodin, tvůj Bůh, není národ ani království, kde tě můj pán nedal hledat. A když řekli: ‚Není tu,‘ muselo se v tom království nebo národě přísahat, že tě nenašli.

18:10  Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národ či království, kde by tě můj pán nenechal hledat. Když řekli: Není zde, nechal království či národ přísahat, že tě nenašli.

18:10  Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť není národu ani království, kamž by neposlal pán můj hledati tě, a když řekli, že tebe není, přísahy požádal od království a národu, že tě nemohou nalezti.

18:10  Vivit Dominus Deus tuus, quia non est gens aut regnum quo non miserit dominus meus te requirens : et respondentibus cunctis : Non est hic : adjuravit regna singula et gentes, eo quod minime reperireris.

18:11  And now thou sayest to me: Go and tell thy master: Elias is here.

18:11  And now thou sayest, Go, tell thy lord, Behold, Elijah is here.

18:11  A ty nyní říkáš: ‚Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.‘

18:11  A ty teď říkáš: ‚Jdi oznámit svému pánovi – Eliáš je tu!‘

18:11  A ty nyní říkáš: Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš.

18:11  A ty nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel.

18:11  Et nunc tu dicis mihi : Vade, et dic domino tuo : Adest Elias.

18:12  And when I am gone from thee, the Spirit of the Lord will carry thee into a place that I know not: and I shall go in and tell Achab; and he, not finding thee, will kill me: but thy servant feareth the Lord from his infancy.

18:12  And it shall come to pass, as soon as I am gone from thee, that the Spirit of the Lord shall carry thee whither I know not; and so when I come and tell Ahab, and he cannot find thee, he shall slay me: but I thy servant fear the Lord from my youth.

18:12  Stane se, že já od tebe odejdu a Hospodinův duch tě odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj služebník se přece od mládí bojí Hospodina!

18:12  Jakmile od tebe odejdu, Hospodinův Duch tě odnese kdoví kam. Já s tou zprávou přijdu k Achabovi, a když tě nenajde, zabije mě. Přitom tvůj služebník od mládí hluboce ctí Hospodina.

18:12  I stane se, až od tebe odejdu, že tě Hospodinův Duch odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj otrok se přece od svého mládí bojí Hospodina.

18:12  I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinův zanesl by tě nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by tě nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvůj bojí se Hospodina od mladosti své.

18:12  Cumque recessero a te, spiritus Domini asportabit te in locum quem ego ignoro : et ingressus nuntiabo Achab, et non inveniens te, interficiet me : servus autem tuus timet Dominum ab infantia sua.

18:13  Hath it not been told thee, my lord, what I did when Jezabel killed the prophets of the Lord; how I hid a hundred men of the prophets of the Lord, by fifty and fifty in caves, and fed them with bread and water?

18:13  Was it not told my lord what I did when Jezebel slew the prophets of the Lord, how I hid an hundred men of the Lord’s prophets by fifty in a cave, and fed them with bread and water?

18:13  Což mému pánu nebylo oznámeno, co jsem udělal, když Jezábel vraždila Hospodinovy proroky? Sto mužů z Hospodinových proroků jsem schoval po padesáti mužích v jeskyni a opatřoval je chlebem a vodou.

18:13  Neví snad můj pán, co jsem udělal, když Jezábel vraždila Hospodinovy proroky? Ukryl jsem sto Hospodinových proroků po padesáti ve dvou jeskyních a obstarával jim chléb a vodu.

18:13  Což nebylo oznámeno mému pánu, co jsem udělal, když Jezábel zabíjela Hospodinovy proroky? Ukryl jsem ⌈sto z Hospodinových proroků vždy po padesáti⌉ v jeskyni a zásoboval jsem je chlebem a vodou.

18:13  Zdaliž není oznámeno pánu mému, co jsem učinil, když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, že jsem skryl z proroků Hospodinových sto mužů, po padesáti mužích v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou?

18:13  Numquid non indicatum est tibi domino meo quid fecerim cum interficeret Jezabel prophetas Domini, quod absconderim de prophetis Domini centum viros, quinquagenos et quinquagenos, in speluncis, et paverim eos pane et aqua ?

18:14  And now thou sayest: Go and tell thy master: Elias is here: that he may kill me.

18:14  And now thou sayest, Go, tell thy lord, Behold, Elijah is here: and he shall slay me.

18:14  A ty nyní říkáš: ‚Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.‘ Vždyť mě zabije!“

18:14  A ty teď říkáš: ‚Jdi oznámit svému pánovi – Eliáš je tu.‘ Vždyť mě zabije!“

18:14  A ty nyní říkáš: Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš. Vždyť mě zabije.

18:14  Ty pak nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel. A zamordujeť mne.

18:14  et nunc tu dicis : Vade, et dic domino tuo : Adest Elias : ut interficiat me ?

18:15  And Elias said: As the Lord of hosts liveth, before whose face I stand, this day I will shew myself unto him.

18:15  And Elijah said, As the Lord of hosts liveth, before whom I stand, I will surely shew myself unto him to day.

18:15  Elijáš mu řekl: „Jakože živ je Hospodin zástupů, v jehož jsem službách, že se dnes před ním ukážu.“

18:15  Eliáš mu odpověděl: „Jakože je živ Hospodin zástupů, před jehož tváří stojím, dnes se mu ukážu.“

18:15  Elijáš řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, jemuž sloužím, dnes se mu ukážu.

18:15  Odpověděl Eliáš: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, žeť se jemu dnes ukáži.

18:15  Et dixit Elias : Vivit Dominus exercituum, ante cujus vultum sto, quia hodie apparebo ei.

18:16  Abdias therefore went to meet Achab, and told him: and Achab came to meet Elias.

18:16  So Obadiah went to meet Ahab, and told him: and Ahab went to meet Elijah.

18:16  Obadjáš šel tedy naproti Achabovi a oznámil mu to. Achab šel Elijášovi naproti.

18:16  Obadiáš se tedy vydal za Achabem, aby mu to oznámil. Achab ihned vyrazil Eliášovi naproti.

18:16  Obadjáš šel vstříc Achabovi a oznámil mu to. Nato šel Achab vstříc Elijášovi.

18:16  A tak šel Abdiáš vstříc Achabovi, a oznámil jemu. Pročež šel i Achab v cestu Eliášovi.

18:16  Abiit ergo Abdias in occursum Achab, et indicavit ei : venitque Achab in occursum Eliæ.

18:17  And when he had seen him, he said: Art thou he that troublest Israel?

18:17  And it came to pass, when Ahab saw Elijah, that Ahab said unto him, Art thou he that troubleth Israel?

18:17  Když Achab uviděl Elijáše, řekl mu: „Jsi to ty, jenž uvádíš do zkázy Izraele?“

18:17  „To jsi ty, ten škůdce Izraele?!“ zavolal na něj, jakmile ho uviděl.

18:17  I stalo se, když uviděl Achab Elijáše, Achab se ho zeptal: Jsi to ty, kdo ⌈přivádí zkázu na Izrael?⌉

18:17  A když uzřel Achab Eliáše, řekl Achab k němu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský?

18:17  Et cum vidisset eum, ait : Tune es ille, qui conturbas Israël ?

18:18  And he said: I have not troubled Israel, but thou and thy father's house, who have forsaken the commandments of the Lord, and have followed Baalim.

18:18  And he answered, I have not troubled Israel; but thou, and thy father’s house, in that ye have forsaken the commandments of the Lord, and thou hast followed Baalim.

18:18  Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce tím, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za baaly.

18:18  „Já Izraeli neškodím,“ odpověděl mu Eliáš. „To děláš ty a dům tvého otce, protože opouštíte Hospodinovy příkazy a ty následuješ baaly.

18:18  Odpověděl mu: Zkázu na Izrael nepřivádím já, ale ty a dům tvého otce, když opouštíte Hospodinovy příkazy a chodíte za baaly.

18:18  Kterýž odpověděl: Jáť nekormoutím lidu Izraelského, ale ty a dům otce tvého, když opouštíte přikázaní Hospodinova a následujete Bálů.

18:18  Et ille ait : Non ego turbavi Israël, sed tu, et domus patris tui, qui dereliquistis mandata Domini, et secuti estis Baalim.

18:19  Nevertheless send now, and gather unto me all Israel, unto Mount Carmel, and the prophets of Baal four hundred and fifty, and the prophets of the groves four hundred, who eat at Jezabel's table.

18:19  Now therefore send, and gather to me all Israel unto mount Carmel, and the prophets of Baal four hundred and fifty, and the prophets of the groves four hundred, which eat at Jezebel’s table.

18:19  Ale nyní zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezábelou.“

18:19  Svolej ke mně na horu Karmel všechen izraelský lid a také těch čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašery, kteří jedí z Jezábelina stolu.“

18:19  Nyní vzkaž a shromáždi ke mně na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta Ašeřiných proroků, kteří jídají u Jezábelina stolu.

18:19  Protož nyní pošli a shromažď ke mně všecken lid Izraelský na horu Karmel, a proroků Bálových čtyři sta a padesáte, i proroků toho háje čtyři sta, kteříž jedí z stolu Jezábel.

18:19  Verumtamen nunc mitte, et congrega ad me universum Israël in monte Carmeli, et prophetas Baal quadringentos quinquaginta, prophetasque lucorum quadringentos, qui comedunt de mensa Jezabel.

18:20  Achab sent to all the children of Israel, and gathered together the prophets unto mount Carmel.

18:20  So Ahab sent unto all the children of Israel, and gathered the prophets together unto mount Carmel.

18:20  Achab tedy obeslal všechny Izraelce a shromáždil proroky na horu Karmel.

18:20  Achab obeslal všechny Izraelce a shromáždil je na horu Karmel.

18:20  Achab vzkázal mezi všechny syny Izraele a shromáždil proroky na horu Karmel.

18:20  Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel.

18:20  Misit Achab ad omnes filios Israël, et congregavit prophetas in monte Carmeli.

18:21  And Elias coming to all the people, said: How long do you halt between two sides? If the Lord be God, follow him: but if Baal, then follow him. And the people did not answer him a word.

18:21  And Elijah came unto all the people, and said, How long halt ye between two opinions? if the Lord be God, follow him: but if Baal, then follow him. And the people answered him not a word.

18:21  Tu přistoupil Elijáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ Lid mu neodpověděl ani slovo.

18:21  Eliáš předstoupil před lid. „Jak dlouho se budete kývat na obě strany?“ řekl jim. „Je-li Hospodin Bohem, následujte ho! Je-li jím Baal, následujte jeho!“ Lid mu na to neodpověděl ani slovo.

18:21  Tehdy Elijáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho budete kulhat ⌈na dvě strany?⌉ Jestliže je Bohem Hospodin, jděte za ním, a jestliže Baal, jděte za ním. Lid mu nic neodpověděl.

18:21  A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu, řekl: I dokudž kulhati budete na obě straně? Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdětež za ním. A neodpověděl jemu lid žádného slova.

18:21  Accedens autem Elias ad omnem populum, ait : Usquequo claudicatis in duas partes ? si Dominus est Deus, sequimini eum : si autem Baal, sequimini illum. Et non respondit ei populus verbum.

18:22  And Elias said again to the people: I only remain a prophet of the Lord: but the prophets of Baal are four hundred and fifty men.

18:22  Then said Elijah unto the people, I, even I only, remain a prophet of the Lord; but Baal’s prophets are four hundred and fifty men.

18:22  Elijáš dále řekl lidu: „Jako Hospodinův prorok zbývám už sám, ale Baalových proroků je čtyři sta padesát.

18:22  ‚Já sám jsem zbyl jako jediný prorok Hospodinův,“ řekl Eliáš lidu, „ale Baalových proroků je čtyři sta padesát.

18:22  Elijáš řekl lidu: Já sám jsem zůstal Hospodinovým prorokem a Baalových proroků je čtyři sta padesát.

18:22  Opět řekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozůstal jsem prorok Hospodinův, proroků pak Bálových jest čtyři sta a padesáte mužů.

18:22  Et ait rursus Elias ad populum : Ego remansi propheta Domini solus : prophetæ autem Baal quadringenti et quinquaginta viri sunt.

18:23  Let two bullocks be given us, and let them choose one bullock for themselves, and cut it in pieces, and lay it upon wood, but put no fire under: and I will dress the other bullock, and lay it on wood, and put no fire under it.

18:23  Let them therefore give us two bullocks; and let them choose one bullock for themselves, and cut it in pieces, and lay it on wood, and put no fire under: and I will dress the other bullock, and lay it on wood, and put no fire under:

18:23  Ať nám dají dva býky. Oni ať si vyberou jednoho býka, ať ho rozsekají na kusy a položí na dříví, ale oheň ať nezakládají. Já udělám totéž s druhým býkem: dám ho na dříví, ale oheň nezaložím.

18:23  Dejte nám dva býky. Ať si z nich jednoho vyberou, rozporcují ho a položí na dříví, ale ať je nezapalují. Já připravím toho druhého býka a také ho položím na dříví a nezapálím.

18:23  Ať nám jsou dáni dva býčci. Jednoho býčka ať si vyberou oni, rozsekají ho na kusy, položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají. Já připravím druhého býčka, dám ho na dříví, ale oheň nerozdělám.

18:23  Nechť jsou nám dáni dva volkové, a ať vyberou sobě volka jednoho, kteréhož nechť rozsekají na kusy a vkladou na dříví, ale ohně ať nepodkládají. Jáť také připravím volka druhého, kteréhož vložím na dříví, a ohně nepodložím.

18:23  Dentur nobis duo boves, et illi eligant sibi bovem unum, et in frusta cædentes ponant super ligna, ignem autem non supponant : et ego faciam bovem alterum, et imponam super ligna, ignem autem non supponam.

18:24  Call ye on the names of your gods, and I will call on the name of my Lord: and the God that shall answer by fire, let him be God. And all the people answering, said: A very good proposal.

18:24  And call ye on the name of your gods, and I will call on the name of the Lord: and the God that answereth by fire, let him be God. And all the people answered and said, It is well spoken.

18:24  Vzývejte pak jména svých bohů a já budu vzývat jmého Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč.“

18:24  Budete vzývat jméno svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh.“ Na to všechen lid odpověděl: „Ano, správně!“

18:24  Pak vzývejte jméno ⌈svého boha⌉ a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil.

18:24  Tedy vzývejte jméno bohů vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budeť to, že Bůh, kterýž se ohlásí skrze oheň, ten jest Bůh. A odpověděl všecken lid, řka: Dobráť jest řeč tato.

18:24  Invocate nomina deorum vestrorum, et ego invocabo nomen Domini mei : et Deus qui exaudierit per ignem, ipse sit Deus. Respondens omnis populus ait : Optima propositio.

18:25  Then Elias said to the prophets of Baal: Choose you one bullock and dress it first, because you are many: and call on the names of your gods; but put no fire under.

18:25  And Elijah said unto the prophets of Baal, Choose you one bullock for yourselves, and dress it first; for ye are many; and call on the name of your gods, but put no fire under.

18:25  Elijáš vyzval Baalovy proroky: „Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Potom vzývejte jména svých bohů, ale oheň nezakládejte!“

18:25  „Vyberte si jednoho býka,“ řekl pak Eliáš Baalovým prorokům, „a připravte ho jako první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svých bohů, ale oheň nezapalujte.“

18:25  Elijáš řekl Baalovým prorokům: Vyberte si jednoho býčka a připravte ho první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte.

18:25  I řekl Eliáš prorokům Bálovým: Vybeřte sobě volka jednoho a připravte ho nejprvé, poněvadž jest vás více, a vzývejte jméno bohů vašich, ale ohně nepodkládejte.

18:25  Dixit ergo Elias prophetis Baal : Eligite vobis bovem unum, et facite primi, quia vos plures estis : et invocate nomina deorum vestrorum, ignemque non supponatis.

18:26  And they took the bullock, which he gave them, and dressed it: and they called on the name of Baal from morning even until noon, saying: O Baal, hear us. But there was no voice, nor any that answered: and they leaped over the altar that they had made.

18:26  And they took the bullock which was given them, and they dressed it, and called on the name of Baal from morning even until noon, saying, O Baal, hear us. But there was no voice, nor any that answered. And they leaped upon the altar which was made.

18:26  Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Baalovo jméno: „Baale, odpověz nám!“ Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře.

18:26  Vzali tedy býka, jak jim navrhl, připravili ho a vzývali jméno Baalovo od rána až do poledne: „Baali, vyslyš nás!“ Neozval se ani hlásek, žádná odpověď. Jen poskakovali kolem oltáře, který udělali.

18:26  Nato vzali býčka, kterého jim dal, připravili ho a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne se slovy: Baale, odpověz nám! Ale ⌈žádný ohlas, nikdo neodpovídal. Přitom⌉ poskakovali kolem oltáře, který udělali.

18:26  A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a připravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, říkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpověděl. I skákali u oltáře, kterýž byli udělali.

18:26  Qui cum tulissent bovem quem dederat eis, fecerunt : et invocabant nomen Baal de mane usque ad meridiem, dicentes : Baal, exaudi nos. Et non erat vox, nec qui responderet : transiliebantque altare quod fecerant.

18:27  And when it was now noon, Elias jested at them, saying: Cry with a louder voice: for he is a god; and perhaps he is talking, or is in an inn, or on a journey; or perhaps he is asleep, and must be awaked.

18:27  And it came to pass at noon, that Elijah mocked them, and said, Cry aloud: for he is a god; either he is talking, or he is pursuing, or he is in a journey, or peradventure he sleepeth, and must be awaked.

18:27  V poledne se jim Elijáš začal posmívat: „Volejte co nejhlasitěji, vždyť je to bůh! Třeba je zamyšlen nebo má nucení anebo odcestoval. Snad spí, ať se probudí!“

18:27  Kolem poledne se jim Eliáš začal posmívat: „Křičte hlasitěji, vždyť je to bůh! Třeba se zapovídal nebo si šel ulevit. Možná není doma anebo spí – tak ať se probudí!“

18:27  Když nastalo poledne, Elijáš se jim posmíval: Volejte hlasitě, vždyť je to bůh. Snad ⌈je zaneprázdněn⌉ nebo má nutkání. Třeba je na cestě. Možná spí, ať se probere.

18:27  Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a řekl: Křičte vysokým hlasem, poněvadž bůh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na cestě, anebť spí, ať procítí.

18:27  Cumque esset jam meridies, illudebat illis Elias, dicens : Clamate voce majore : deus enim est, et forsitan loquitur, aut in diversorio est, aut in itinere, aut certe dormit, ut excitetur.

18:28  So they cried with a loud voice, and cut themselves after their manner with knives and lancets, till they were all covered with blood.

18:28  And they cried aloud, and cut themselves after their manner with knives and lancets, till the blood gushed out upon them.

18:28  Oni volali co nejhlasitěji a zasazovali si podle svého obyčeje rány meči a oštěpy, až je polévala krev.

18:28  Křičeli, co mohli, a podle svého zvyku se bodali noži a oštěpy, až z nich crčela krev.

18:28  Volali hlasitě a dle svého zvyku si zasazovali rány meči a oštěpy, až jim tekla krev.

18:28  Takž křičeli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyčeje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali.

18:28  Clamabant ergo voce magna, et incidebant se juxta ritum suum cultris et lanceolis, donec perfunderentur sanguine.

18:29  And after midday was past, and while they were prophesying, the time was come of offering sacrifice, and there was no voice heard, nor did any one answer, nor regard them as they prayed.

18:29  And it came to pass, when midday was past, and they prophesied until the time of the offering of the evening sacrifice, that there was neither voice, nor any to answer, nor any that regarded.

18:29  Minulo poledne a oni ještě pokřikovali až do chvíle, kdy se přináší obětní dar. Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl, nikdo tomu nevěnoval pozornost.

18:29  Minulo poledne a oni stále pokračovali ve svém křepčení až do doby večerní moučné oběti. Neozval se ani hlásek, žádná odpověď, žádná odezva.

18:29  Když přešlo poledne, ⌈chovali se jako proroci⌉ až do doby, kdy se přináší přídavná oběť, ale žádný ohlas, nikdo neodpovídal, nikdo tomu nevěnoval pozornost.

18:29  I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obětuje obět suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpověděl, ani kdo by vyslyšel.

18:29  Postquam autem transiit meridies, et illis prophetantibus venerat tempus quo sacrificium offerri solet, nec audiebatur vox, nec aliquis respondebat, nec attendebat orantes,

18:30  Elias said to all the people: Come ye unto me. And the people coming near unto him, he repaired the altar of the Lord, that was broken down:

18:30  And Elijah said unto all the people, Come near unto me. And all the people came near unto him. And he repaired the altar of the Lord that was broken down.

18:30  Tu řekl Elijáš všemu lidu: „Přistupte ke mně!“ Všechen lid k němu přistoupil a on opravil pobořený Hospodinův oltář.

18:30  Tehdy Eliáš vyzval lid: „Pojďte ke mně.“ Když k němu všichni přistoupili, Eliáš opravil zbořený Hospodinův oltář.

18:30  Pak řekl Elijáš všemu lidu: Přistupte ke mně. Všechen lid k němu přistoupil. On opravil Hospodinův oltář, který byl pobořen.

18:30  Zatím řekl Eliáš všemu lidu: Přistuptež ke mně. I přistoupil všecken lid k němu. Tedy opravil oltář Hospodinův, kterýž byl zbořený.

18:30  dixit Elias omni populo : Venite ad me. Et accedente ad se populo, curavit altare Domini quod destructum fuerat.

18:31  And he took twelve stones, according to the number of the tribes of the sons of Jacob to whom the word of the Lord came, saying: Israel shall be thy name.

18:31  And Elijah took twelve stones, according to the number of the tribes of the sons of Jacob, unto whom the word of the Lord came, saying, Israel shall be thy name:

18:31  Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž se stalo slovo Hospodinovo, že se bude jmenovat Izrael.

18:31  Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů, jež vzešly z Jákoba, který dostal slovo Hospodinovo: „Budeš se jmenovat Izrael.“

18:31  Elijáš vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, ke kterému se stalo Hospodinovo slovo: Budeš se jmenovat Izrael.

18:31  Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů, (vedlé počtu pokolení synů Jákobových, k němuž se byla stala řeč Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho,)

18:31  Et tulit duodecim lapides juxta numerum tribuum filiorum Jacob, ad quem factus est sermo Domini, dicens : Israël erit nomen tuum.

18:32  And he built with the stones an altar to the name of the Lord: and he made a trench for water, of the breadth of two furrows, round about the altar.

18:32  And with the stones he built an altar in the name of the Lord: and he made a trench about the altar, as great as would contain two measures of seed.

18:32  Z kamenů vybudoval oltář ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní.

18:32  Eliáš z těch kamenů postavil v Hospodinově jménu oltář a kolem něj udělal strouhu, do níž by se vešly dvě míry zrní.

18:32  Z kamenů postavil oltář v Hospodinově jménu a udělal okolo oltáře příkop na dvě míry zrna.

18:32  A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří, co by mohl dvě míry obilé vsíti.

18:32  Et ædificavit de lapidibus altare in nomine Domini : fecitque aquæductum, quasi per duas aratiunculas in circuitu altaris,

18:33  And he laid the wood in order, and cut the bullock in pieces, and laid it upon the wood.

18:33  And he put the wood in order, and cut the bullock in pieces, and laid him on the wood, and said, Fill four barrels with water, and pour it on the burnt sacrifice, and on the wood.

18:33  Pak narovnal dříví, rozsekal býka na kusy a položil na dříví.

18:33  Narovnal dřevo, rozporcoval býka, položil na dřevo

18:33  Narovnal dříví, rozsekal býčka na kusy a položil ho na dříví.

18:33  Narovnal i dříví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na dříví.

18:33  et composuit ligna : divisitque per membra bovem, et posuit super ligna,

18:34  And he said: Fill four buckets with water, and pour it upon the burnt offering, and upon the wood. And again he said: Do the same the second time. And when they had done it the second time, he said: Do the same also the third time. And they did so the third time.

18:34  And he said, Do it the second time. And they did it the second time. And he said, Do it the third time. And they did it the third time.

18:34  Nato řekl: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte ji na zápalnou oběť a na dříví!“ Potom řekl: „Udělejte to ještě jednou.“ Oni to udělali. Znovu řekl: „Udělejte to potřetí!“ Udělali to tedy potřetí.

18:34  a řekl: „Naplňte čtyři džbery vodou a polijte oběť i dřevo.“ Pak řekl: „Znovu.“ Když to udělali znovu, řekl: „Ještě potřetí.“ Když to udělali potřetí,

18:34  Pak řekl: Naplňte čtyři džbány vodou a vylejte ji na zápalnou oběť i na dříví. Nato řekl: Udělejte to znovu. Udělali to znovu a on řekl: Udělejte to potřetí, a udělali to potřetí.

18:34  A řekl: Naplňte čtyři stoudve vodou, a vylíte na obět zápalnou i na dříví. Řekl opět: Učiňtež to po druhé. I učinili po druhé. Řekl ještě: Po třetí učiňte. I učinili po třetí,

18:34  et ait : Implete quatuor hydrias aqua, et fundite super holocaustum et super ligna. Rursumque dixit : Etiam secundo hoc facite. Qui cum fecissent secundo, ait : Etiam tertio idipsum facite. Feceruntque tertio,

18:35  And the water run round about the altar, and the trench was filled with water.

18:35  And the water ran round about the altar; and he filled the trench also with water.

18:35  Voda tekla okolo oltáře a naplnila i příkop.

18:35  voda se roztékala kolem oltáře a zaplnila i strouhu.

18:35  Voda tekla okolo oltáře a naplnila také příkop.

18:35  Tak že tekly vody okolo oltáře; také i struhu naplnila voda.

18:35  et currebant aquæ circum altare, et fossa aquæductus repleta est.

18:36  And when it was now time to offer the holocaust, Elias, the prophet, came near and said: O Lord God of Abraham, and Isaac, and Israel, shew this day that thou art the God of Israel, and I thy servant, and that according to thy commandment I have done all these things.

18:36  And it came to pass at the time of the offering of the evening sacrifice, that Elijah the prophet came near, and said, Lord God of Abraham, Isaac, and of Israel, let it be known this day that thou art God in Israel, and that I am thy servant, and that I have done all these things at thy word.

18:36  Nastal čas, kdy se přináší obětní dar. Prorok Elijáš přistoupil a řekl: „Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova.

18:36  Potom, v čas večerní oběti, přistoupil prorok Eliáš a pravil: „Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, dnes se pozná, že ty jsi Bůh Izraele a já jsem tvůj služebník a že jsem toto vše udělal na tvůj příkaz.

18:36  Když nastal čas přinášení přídavné oběti, přistoupil prorok Elijáš a řekl: Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, kéž se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já jsem tvůj otrok a všechny tyto věci jsem učinil podle tvého slova.

18:36  Stalo se pak, když se obětuje obět suchá, přistoupil Eliáš prorok a řekl: Hospodine Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, nechť dnes poznají, že jsi ty Bůh v Izraeli, a já služebník tvůj, a že jsem vedlé slova tvého činil všecky věci tyto.

18:36  Cumque jam tempus esset ut offerretur holocaustum, accedens Elias propheta ait : Domine Deus Abraham, et Isaac, et Israël, ostende hodie quia tu es Deus Israël, et ego servus tuus, et juxta præceptum tuum feci omnia verba hæc.

18:37  Dear me, O Lord, hear me: that this people may learn that thou art the Lord God, and that thou hast turned their heart again.

18:37  Hear me, O Lord, hear me, that this people may know that thou art the Lord God, and that thou hast turned their heart back again.

18:37  Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“

18:37  Odpověz mi, Hospodine, odpověz mi. Ať tento lid pozná, že ty, Hospodine, jsi Bůh, a že jejich srdce obrátíš zpět.“

18:37  Odpověz mi, Hospodine, odpověz mi, ať tento lid pozná, že ty, Hospodine, jsi Bůh; a ty sám obracíš jejich srdce nazpět.

18:37  Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, aťby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase.

18:37  Exaudi me, Domine, exaudi me : ut discat populus iste quia tu es Dominus Deus, et tu convertisti cor eorum iterum.

18:38  Then the fire of the Lord fell, and consumed the holocaust, and the wood, and the stones, and the dust, and licked up the water that was in the trench.

18:38  Then the fire of the Lord fell, and consumed the burnt sacrifice, and the wood, and the stones, and the dust, and licked up the water that was in the trench.

18:38  I spadl Hospodinův oheň a pozřel zápalnou oběť i dříví, kameny i prsť, a vodu z příkopu vypil.

18:38  Vtom spadl Hospodinův oheň a pohltil oběť i dřevo, ba i ty kameny a hlínu, dokonce i vodu ve strouze vypil.

18:38  Nato spadl Hospodinův oheň a strávil zápalnou oběť i dříví, kameny a prach a vylízal vodu, která byla v příkopu.

18:38  V tom spadl oheň Hospodinův, a spálil obět zápalnou, dříví i kamení i prsť; též vodu, kteráž byla v struze, vypil.

18:38  Cecidit autem ignis Domini, et voravit holocaustum, et ligna, et lapides, pulverem quoque, et aquam quæ erat in aquæductu lambens.

18:39  And when all the people saw this, they fell on their faces, and they said: The Lord, he is God; the Lord, he is God.

18:39  And when all the people saw it, they fell on their faces: and they said, The Lord, he is the God; the Lord, he is the God.

18:39  Když to všechen lid spatřil, padli na tvář a volali: „Jen Hospodin je Bůh! Jen Hospodin je Bůh!“

18:39  Jakmile to lid spatřil, všichni padli na tvář a volali: „Hospodin je Bůh! Hospodin je Bůh!“

18:39  Když to všechen lid uviděl, padli na tvář a volali: Hospodin je Bůh, Hospodin je Bůh.

18:39  Což když uzřel všecken ten lid, padli na tváři své a řekli: Hospodinť jest Bohem, Hospodin jest Bohem.

18:39  Quod cum vidisset omnis populus, cecidit in faciem suam, et ait : Dominus ipse est Deus, Dominus ipse est Deus.

18:40  And Elias said to them: Take the prophets of Baal, and let not one of them escape. And when they had taken them, Elias brought them down to the torrent Cison, and killed them there.

18:40  And Elijah said unto them, Take the prophets of Baal; let not one of them escape. And they took them: and Elijah brought them down to the brook Kishon, and slew them there.

18:40  Elijáš jim poručil: „Pochytejte Baalovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je Elijáš dolů k potoku Kíšonu a tam je pobil.

18:40  Eliáš jim přikázal: „Zajměte Baalovy proroky! Žádný ať neunikne.“ A když je zajali, Eliáš je odvedl k potoku Kíšon a tam je pobil.

18:40  Elijáš jim řekl: Chyťte Baalovy proroky, nikdo z nich ať neunikne. Když je chytili, zavedl je Elijáš k potoku Kíšón a tam je pobil.

18:40  I řekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný ať z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval.

18:40  Dixitque Elias ad eos : Apprehendite prophetas Baal, et ne unus quidem effugiat ex eis. Quos cum apprehendissent, duxit eos Elias ad torrentem Cison, et interfecit eos ibi.

18:41  And Elias said to Achab: Go up, eat and drink: for there is a sound of abundance of rain.

18:41  And Elijah said unto Ahab, Get thee up, eat and drink; for there is a sound of abundance of rain.

18:41  Poté řekl Elijáš Achabovi: „Vystup vzhůru, jez a pij. Je slyšet hukot deště!“

18:41  Potom řekl Achabovi: „Vzhůru, jez a pij! Už je slyšet hukot deště.“

18:41  Elijáš řekl Achabovi: Jdi, jez a pij, neboť ⌈slyším hukot deště.⌉

18:41  Tedy řekl Eliáš Achabovi: Jdi, pojez a napí se, nebo aj, zvuk velikého deště.

18:41  Et ait Elias ad Achab : Ascende, comede, et bibe, quia sonus multæ pluviæ est.

18:42  Achab went up to eat and drink: and Elias went up to the top of Carmel, and casting himself down upon the earth, put his face between his knees,

18:42  So Ahab went up to eat and to drink. And Elijah went up to the top of Carmel; and he cast himself down upon the earth, and put his face between his knees,

18:42  Achab tedy vystoupil vzhůru, aby jedl a pil. Elijáš mezitím vystoupil na vrchol Karmelu, sehnul se k zemi a vtiskl si tvář mezi kolena.

18:42  Achab se tedy odešel najíst a napít. Eliáš vystoupil na vrchol Karmelu a schoulil se na zemi, hlavu mezi koleny.

18:42  Achab šel jíst a pít. Elijáš vystoupil na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi kolena.

18:42  I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostřel se na zemi a sklonil tvář svou k kolenům svým.

18:42  Ascendit Achab ut comederet et biberet : Elias autem ascendit in verticem Carmeli, et pronus in terram posuit faciem suam inter genua sua,

18:43  And he said to his servant: Go up, and look towards the sea. And he went up, and looked, and said: There is nothing. And again he said to him: Return seven times.

18:43  And said to his servant, Go up now, look toward the sea. And he went up, and looked, and said, There is nothing. And he said, Go again seven times.

18:43  Pak řekl svému mládenci: „Vystup a pohleď směrem k moři.“ On vystoupil, pohleděl a řekl: „Nic tam není.“ Elijáš pravil: „Opakuj to sedmkrát.“

18:43  Pak řekl svému mládenci: „Vzhůru, jdi se podívat na moře.“ Vyšel se tedy rozhlédnout. „Nic tam není,“ řekl. „Udělej to sedmkrát,“ odpověděl Eliáš.

18:43  Svému služebníkovi řekl: Jdi a podívej se směrem k moři. Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. ⌈Řekl: Sedmkrát se vrať.⌉

18:43  Potom řekl mládenci svému: Vystup nyní, a pohleď tam k moři. Kterýž vystoupiv, pohleděl a řekl: Nic není. Řekl opět: Vrať se po sedmkrát.

18:43  et dixit ad puerum suum : Ascende, et prospice contra mare. Qui cum ascendisset, et contemplatus esset, ait : Non est quidquam. Et rursum ait illi : Revertere septem vicibus.

18:44  And at the seventh time: Behold a little cloud arose out of the sea like a man's foot. And he said: Go up, and say to Achab: Prepare thy chariot, and go down, lest the rain prevent thee.

18:44  And it came to pass at the seventh time, that he said, Behold, there ariseth a little cloud out of the sea, like a man’s hand. And he said, Go up, say unto Ahab, Prepare thy chariot, and get thee down, that the rain stop thee not.

18:44  Když to bylo posedmé, řekl: „Hle, z moře vystupuje mráček malý jako lidská dlaň.“ Elijáš mu řekl: „Vystup vzhůru a vyřiď Achabovi: ‚Zapřáhni a jeď dolů, ať tě nestihne déšť!‘“

18:44  Teprve posedmé mládenec zvolal: „Vidím, jak od moře stoupá obláček, ne větší než dlaň.“ Tehdy mu Eliáš řekl: „Jdi vyřídit Achabovi: Zapřáhni a jeď, než tě zastaví liják!“

18:44  Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a jeď, ať tě nezadrží déšť.

18:44  I stalo se po sedmé, řekl: Aj, oblak maličký jako dlaň člověčí vystupuje z moře. Ještě řekl: Jdi, rci Achabovi: Zapřáhej a jeď, aby tě nezastihl déšť.

18:44  In septima autem vice, ecce nubecula parva quasi vestigium hominis ascendebat de mari. Qui ait : Ascende, et dic Achab : Junge currum tuum et descende, ne occupet te pluvia.

18:45  And while he turned himself this way and that way, behold the heavens grew dark, with clouds and wind, and there fell a great rain. And Achab getting up, went away to Jezrahel:

18:45  And it came to pass in the mean while, that the heaven was black with clouds and wind, and there was a great rain. And Ahab rode, and went to Jezreel.

18:45  A vtom už k tomu došlo. Nebe se zachmuřilo, vítr přihnal mraky a spustil se silný déšť. Achab dal zapřáhnout a jel do Jizreelu.

18:45  Mezitím nebe zčernalo mračny, zvedl se vítr a spustil se liják. Achab zapřáhl a vyrazil do Jizreelu.

18:45  ⌈Za chvíli⌉ se zatměla nebesa oblaky a větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu.

18:45  Stalo se mezi tím, když se nebesa zamračila oblakem a větrem, odkudž byl déšť veliký, že jel Achab a přišel do Jezreel.

18:45  Cumque se verteret huc atque illuc, ecce cæli contenebrati sunt, et nubes, et ventus, et facta est pluvia grandis. Ascendens itaque Achab, abiit in Jezrahel :

18:46  And the hand of the Lord was upon Elias, and he girded up his loins, and ran before Achab, till he came to Jezrahel.

18:46  And the hand of the Lord was on Elijah; and he girded up his loins, and ran before Ahab to the entrance of Jezreel.

18:46  Hospodinova ruka byla s Elijášem. Podkasal si bedra a běžel před Achabem, až doběhl do Jizreelu.

18:46  S Eliášem ale byla ruka Hospodinova, takže si podkasal oděv a doběhl do Jizreelu dříve než on.

18:46  Hospodinova ruka byla s Elijášem, takže si přepásal bedra a běžel před Achabem, až dorazil do Jizreelu.

18:46  Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem, tak že přepásav bedra svá, běžel před Achabem, až přišel do Jezreel.

18:46  et manus Domini facta est super Eliam, accinctisque lumbis currebat ante Achab, donec veniret in Jezrahel.

Chapter 19

19:1  And Achab told Jezabel all that Elias had done, and how he had slain all the prophets with the sword.

19:1  And Ahab told Jezebel all that Elijah had done, and withal how he had slain all the prophets with the sword.

19:1  Achab oznámil Jezábele vše, co udělal Elijáš, že pobil všechny Baalovy proroky mečem.

19:1  Achab pověděl Jezábel o všem, co Eliáš udělal, a jak pobil všechny proroky mečem.

19:1  Achab pověděl Jezábele všechno, co Elijáš udělal, i to, jak zabil mečem všechny proroky.

19:1  Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což učinil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil mečem.

19:1  Nuntiavit autem Achab Jezabel omnia quæ fecerat Elias, et quomodo occidisset universos prophetas gladio.

19:2  And Jezabel sent a messenger to Elias, saying: Such and such things may the gods do to me, and add still more, if by this hour to morrow I make not thy life as the life of one of them.

19:2  Then Jezebel sent a messenger unto Elijah, saying, So let the gods do to me, and more also, if I make not thy life as the life of one of them by to morrow about this time.

19:2  Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: „Ať bohové udělají, co chtějí! Zítra v tento čas naložím s tebou, jako ty jsi naložil s nimi!“

19:2  Jezábel pak za Eliášem poslala vzkaz: „Ať mě bohové potrestají a ještě mi přidají, jestli s tebou zítra touto dobou neskoncuji tak jako ty s nimi!“

19:2  Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže zítra touto dobou neučiním tvou duši podobnou duši jednoho z nich.

19:2  A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, řkuci: Toto ať mi učiní bohové a toto přidadí, jestliže v tuto hodinu zítra neučiním tobě, jako ty kterému z nich.

19:2  Misitque Jezabel nuntium ad Eliam, dicens : Hæc mihi faciant dii, et hæc addant, nisi hac hora cras posuero animam tuam sicut animam unius ex illis.

19:3  Then EIias was afraid, and rising up, he went whithersoever he had a mind: and he came to Bersabee of Juda, and left his servant there,

19:3  And when he saw that, he arose, and went for his life, and came to Beer–sheba, which belongeth to Judah, and left his servant there.

19:3  Když to Elijáš zjistil, vstal a odešel, aby si zachránil život. Přišel do Beer-šeby v Judsku a tam zanechal svého mládence.

19:3  Eliáš dostal strach a utíkal o život. Dorazil do Beer-šeby v Judsku, kde nechal svého mládence,

19:3  Když to uviděl, vstal a šel, aby ⌈zachránil svou duši,⌉ a přišel do Beer–šeby, která je v Judsku. Tam zanechal svého služebníka.

19:3  Což když zvěděl, vstana, odšel pro zachování života svého, a přišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého.

19:3  Timuit ergo Elias, et surgens abiit quocumque eum ferebat voluntas : venitque in Bersabee Juda, et dimisit ibi puerum suum,

19:4  And he went forward, one day's journey into the desert. And when he was there, and sat under a juniper tree, he requested for his soul that he might die, and said: It is enough for me, Lord; take away my soul: for I am no better than my fathers.

19:4  But he himself went a day’s journey into the wilderness, and came and sat down under a juniper tree: and he requested for himself that he might die; and said, It is enough; now, O Lord, take away my life; for I am not better than my fathers.

19:4  Sám šel den cesty pouští, až přišel k jednomu trnitému keři a usedl pod ním; přál si umřít. Řekl: „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové.“

19:4  a sám pokračoval celý den cesty do pouště. Když už nemohl dál, sedl si pod jeden jalovec a přál si umřít: „Už dost, Hospodine! Vezmi si můj život. Nejsem o nic lepší než moji otcové.“

19:4  Sám pak šel do pustiny na den cesty. Přišel, posadil se pod jeden janovec a přál si zemřít: Už dost, Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové.

19:4  Sám pak šel předce po poušti cestou dne jednoho, a přišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobě smrti a řekl: Jižť jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, nebť nejsem lepší otců svých.

19:4  et perrexit in desertum, viam unius diei. Cumque venisset, et sederet subter unam juniperum, petivit animæ suæ ut moreretur, et ait : Sufficit mihi, Domine : tolle animam meam : neque enim melior sum quam patres mei.

19:5  And he cast himself down, and slept in the shadow of the juniper tree: and behold an angel of the Lord touched him, and said to him: Arise and eat.

19:5  And as he lay and slept under a juniper tree, behold, then an angel touched him, and said unto him, Arise and eat.

19:5  Pak pod tím keřem ulehl a usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň a jez!“

19:5  Pak si pod tím jalovcem lehl a usnul. Vtom se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň a jez!“

19:5  Ulehl a usnul pod janovcem. Vtom se ho dotkl anděl a řekl mu: Vstaň a pojez.

19:5  I lehl a usnul pod tím jalovcem. A aj, v touž chvíli anděl dotekl se ho a řekl jemu: Vstaň, pojez.

19:5  Projecitque se, et obdormivit in umbra juniperi : et ecce angelus Domini tetigit eum, et dixit illi : Surge, et comede.

19:6  He looked, and behold there was at his head a hearth cake, and a vessel of water: and he ate and drank, and he fell asleep again.

19:6  And he looked, and, behold, there was a cake baken on the coals, and a cruse of water at his head. And he did eat and drink, and laid him down again.

19:6  Vzhlédl, a hle, v hlavách podpopelný chléb, pečený na žhavých kamenech, a láhev vody. Pojedl, napil se a opět ulehl.

19:6  Rozhlédl se tedy a hle – u hlavy má chlebové placky a džbán vody. Najedl se, napil a znovu ulehl.

19:6  Podíval se a uviděl, že u hlavy má chléb upečený na žhavém uhlí a džbánek vody. Najedl se a napil a znovu ulehl.

19:6  A když pohleděl vůkol, a aj, u hlavy jeho chléb na uhlí pečený a číše vody. I pojedl a napil se, a lehl zase.

19:6  Respexit, et ecce ad caput suum subcinericius panis, et vas aquæ : comedit ergo, et bibit, et rursum obdormivit.

19:7  And the angel of the Lord came again the second time, and touched him, and said to him: Arise, eat: for thou hast yet a great way to go.

19:7  And the angel of the Lord came again the second time, and touched him, and said, Arise and eat; because the journey is too great for thee.

19:7  Hospodinův anděl se ho však dotkl podruhé a řekl: „Vstaň a jez, máš před sebou dlouhou cestu!“

19:7  Hospodinův anděl se ale vrátil a dotkl se ho podruhé. „Vstaň a jez!“ řekl mu. „Máš před sebou dlouhou cestu.“

19:7  Hospodinův anděl se ho dotkl zase, podruhé, a řekl: Vstaň a pojez, neboť je před tebou dlouhá cesta.

19:7  Opět vrátiv se anděl Hospodinův po druhé, dotekl se ho a řekl: Vstaň, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu před sebou.

19:7  Reversusque est angelus Domini secundo, et tetigit eum, dixitque illi : Surge, comede : grandis enim tibi restat via.

19:8  And he arose, and ate and drank, and walked in the strength of that food forty days and forty nights, unto the mount of God, Horeb.

19:8  And he arose, and did eat and drink, and went in the strength of that meat forty days and forty nights unto Horeb the mount of God.

19:8  Vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorébu.

19:8  Vstal tedy, najedl se a napil a v síle toho pokrmu pak šel čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Oréb.

19:8  Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až na Boží horu Choréb.

19:8  A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, až na horu Boží Oréb.

19:8  Qui cum surrexisset, comedit et bibit, et ambulavit in fortitudine cibi illius quadraginta diebus et quadraginta noctibus usque ad montem Dei Horeb.

19:9  And when he was come thither, he abode in a cave. and behold the word of the Lord came unto him, and he said to him: What dost thou here, Elias?

19:9  And he came thither unto a cave, and lodged there; and, behold, the word of the Lord came to him, and he said unto him, What doest thou here, Elijah?

19:9  Tam vešel do jeskyně a v ní přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Bůh mu řekl: „Co tu chceš, Elijáši?“

19:9  Tam vešel do jeskyně a přenocoval. Vtom dostal slovo Hospodinovo: „Co tu chceš, Eliáši?“

19:9  Vstoupil tam do jeskyně a nocoval tam. Vtom se k němu stalo Hospodinovo slovo. Řekl mu: Co ⌈ty tady,⌉ Elijáši?

19:9  Kdežto všed do jakési jeskyně, nocoval tam. A aj, řeč Hospodinova k němu, a řekl jemu: Co tu děláš, Eliáši?

19:9  Cumque venisset illuc, mansit in spelunca : et ecce sermo Domini ad eum, dixitque illi : Quid hic agis, Elia ?

19:10  And he answered: With zeal have I been zealous for the Lord God of hosts: for the children of Israel have forsaken thy covenant: they have thrown down thy altars, they have slain thy prophets with the sword, and I alone am left, and they seek my life to take it away.

19:10  And he said, I have been very jealous for the Lord God of hosts: for the children of Israel have forsaken thy covenant, thrown down thine altars, and slain thy prophets with the sword; and I, even I only, am left; and they seek my life, to take it away.

19:10  Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“

19:10  Odpověděl: „Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, ale synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky popravili. Zůstal jsem jen já, ale i mě teď chtějí připravit o život.“

19:10  Odpověděl: Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám a také mně usilují o život, aby mi jej vzali.

19:10  Kterýž odpověděl: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili a proroky tvé zmordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.

19:10  At ille respondit : Zelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum, quia dereliquerunt pactum tuum filii Israël : altaria tua destruxerunt, prophetas tuos occiderunt gladio, derelictus sum ego solus, et quærunt animam meam ut auferant eam.

19:11  And he said to him: Go forth, and stand upon the mount before the Lord: and behold the Lord passeth, and a great and strong wind before the Lord, overthrowing the mountains, and breaking the rocks in pieces: but the Lord is not in the wind. And after the wind, an earthquake: but the Lord is not in the earthquake.

19:11  And he said, Go forth, and stand upon the mount before the Lord. And, behold, the Lord passed by, and a great and strong wind rent the mountains, and brake in pieces the rocks before the Lord; but the Lord was not in the wind: and after the wind an earthquake; but the Lord was not in the earthquake:

19:11  Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem.“ A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.

19:11  On mu řekl: „Vystup na horu a postav se před Hospodina, neboť tudy projde Hospodin.“ Vtom se strhl mohutný a prudký vichr, který rval hory a tříštil skály před Hospodinem. V tom vichru ale nebyl Hospodin. Po vichru přišlo zemětřesení, ale ani v něm nebyl Hospodin.

19:11  Řekl: Jdi a postav se na hoře před Hospodinem. A hle, Hospodin prošel kolem. Nastal velký a silný vítr, rozrážející hory a drtící skály před Hospodinem, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.

19:11  Řekl Bůh: Vyjdi a stůj na hoře před Hospodinem. A aj, Hospodin šel tudy, a vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály před Hospodinem, ale nebyl v tom větru Hospodin. Za tím pak větrem země třesení, ale nebyl v tom třesení Hospodin.

19:11  Et ait ei : Egredere, et sta in monte coram Domino : et ecce Dominus transit. Et spiritus grandis et fortis subvertens montes, et conterens petras, ante Dominum : non in spiritu Dominus. Et post spiritum commotio : non in commotione Dominus.

19:12  And after the earthquake, a fire: but the Lord is not in the fire. And after the fire, a whistling of a gentle air.

19:12  And after the earthquake a fire; but the Lord was not in the fire: and after the fire a still small voice.

19:12  Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný.

19:12  Po zemětřesení přišel oheň, ale ani v něm nebyl Hospodin. A po ohni – tichý, jemný hlas.

19:12  Po zemětřesení oheň, ale Hospodin v tom ohni nebyl. Po ohni tichý a jemný hlas.

19:12  A za třesením oheň, ale nebyl v ohni Hospodin. A za ohněm hlas tichý a temný.

19:12  Et post commotionem ignis : non in igne Dominus. Et post ignem sibilus auræ tenuis.

19:13  And when Elias heard it, he covered his face with his mantle, and coming forth, stood in the entering in of the cave, and behold a voice unto him, saying: What dost thou here, Elias? And he answered:

19:13  And it was so, when Elijah heard it, that he wrapped his face in his mantle, and went out, and stood in the entering in of the cave. And, behold, there came a voice unto him, and said, What doest thou here, Elijah?

19:13  Jakmile jej Elijáš uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu mu hlas pravil: „Co tu chceš, Elijáši?“

19:13  Jakmile ho Eliáš uslyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Vtom k němu ten hlas promluvil: „Co tu chceš, Eliáši?“

19:13  Když ho Elijáš uslyšel, zavinul svou tvář pláštěm, šel a postavil se u vchodu do jeskyně; a hle stal se k němu hlas: Co ty tady, Elijáši?

19:13  Což když uslyšel Eliáš, zavinul tvář svou pláštěm svým, a vyšed, stál u dveří jeskyně, a aj, hlas k němu, řkoucí: Co tu děláš, Eliáši?

19:13  Quod cum audisset Elias, operuit vultum suum pallio, et egressus stetit in ostio speluncæ. Et ecce vox ad eum dicens : Quid hic agis, Elia ? Et ille respondit :

19:14  With zeal have I been zealous for the Lord God of hosts: because the children of Israel have forsaken thy covenant: they have destroyed thy altars, they have slain thy prophets with the sword; and I alone am left, and they seek my life to take it away.

19:14  And he said, I have been very jealous for the Lord God of hosts: because the children of Israel have forsaken thy covenant, thrown down thine altars, and slain thy prophets with the sword; and I, even I only, am left; and they seek my life, to take it away.

19:14  Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“

19:14  Odpověděl: „Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, ale synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky popravili. Zůstal jsem jen já, ale i mě teď chtějí připravit o život.“

19:14  Odpověděl: Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám, a také mně usilují o život, aby mi jej vzali.

19:14  Kterýž odpověděl: Náramně horlil jsem pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili, a proroky tvé pomordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.

19:14  Zelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum, quia dereliquerunt pactum tuum filii Israël : altaria tua destruxerunt, prophetas tuos occiderunt gladio, derelictus sum ego solus, et quærunt animam meam ut auferant eam.

19:15  And the Lord said to him: Go, and return on thy way, through the desert, to Damascus: and when thou art come thither, thou shalt anoint Hazael to be king over Syria;

19:15  And the Lord said unto him, Go, return on thy way to the wilderness of Damascus: and when thou comest, anoint Hazael to be king over Syria:

19:15  Hospodin mu řekl: „Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem.

19:15  „Vrať se, odkud jsi přišel,“ řekl mu Hospodin, „a pokračuj dál k Damašské poušti. Až tam dojdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem.

19:15  Hospodin mu řekl: Jdi, vrať se svou cestou do damašské pustiny. A až tam přijdeš, pomaž Chazaela za krále nad Aramem,

19:15  Ale Hospodin řekl jemu: Jdi, navrať se cestou svou k Damašské poušti, kdežto přijda, pomažeš Hazaele za krále nad Syrií.

19:15  Et ait Dominus ad eum : Vade, et revertere in viam tuam per desertum in Damascum : cumque perveneris illuc, unges Hazaël regem super Syriam,

19:16  And thou shalt anoint Jehu, the son of Namsi, to be king over Israel: and Eliseus, the son of Saphat, of Abelmeula, thou shalt anoint to be prophet in thy room.

19:16  And Jehu the son of Nimshi shalt thou anoint to be king over Israel: and Elisha the son of Shaphat of Abel–meholah shalt thou anoint to be prophet in thy room.

19:16  Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe.

19:16  Pak pomažeš Jehua, syna Nimšiho, za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šafatova z Abel-mecholy, pomažeš za proroka místo sebe.

19:16  Jehúa, syna Nimšího, pomaž za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel–mechóly, pomaž za proroka místo sebe.

19:16  Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe.

19:16  et Jehu filium Namsi unges regem super Israël : Eliseum autem filium Saphat, qui est de Abelmehula, unges prophetam pro te.

19:17  And it shall come to pass, that whosoever shall escape the sword of Hazael, shall be slain by Jehu: and whosoever shall escape the sword of Jehu, shall be slain by Eliseus.

19:17  And it shall come to pass, that him that escapeth the sword of Hazael shall Jehu slay: and him that escapeth from the sword of Jehu shall Elisha slay.

19:17  Kdo unikne Chazaelovu meči, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne Jehúovu meči, toho usmrtí Elíša.

19:17  Kdo unikne před mečem Chazaela, toho zabije Jehu, a kdo unikne před mečem Jehua, toho zabije Elíša.

19:17  I stane se, že kdo unikne před mečem Chazaelovým, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne před mečem Jehúovým, toho usmrtí Elíša.

19:17  I stane se, že toho, kdož by ušel meče Hazaelova, zamorduje Jéhu, a toho, kdož by ušel meče Jéhu, zamorduje Elizeus.

19:17  Et erit : quicumque fugerit gladium Hazaël, occidet eum Jehu : et quicumque fugerit gladium Jehu, interficiet eum Eliseus.

19:18  And I will leave me seven thousand men in Israel, whose knees have not been bowed before Baal, and every mouth that hath not worshipped him, kissing the hands.

19:18  Yet I have left me seven thousand in Israel, all the knees which have not bowed unto Baal, and every mouth which hath not kissed him.

19:18  Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž ústa ho nepolíbila.“

19:18  Ponechám si ale v Izraeli sedm tisíc mužů – všechny, kdo neklekali před Baalem a nelíbali ho.“

19:18  Ponechám však v Izraeli sedm tisíc -- všechna kolena, která se nesklonila před Baalem, a všechna ústa, která ho nelíbala.

19:18  Zachovalť jsem pak v Izraeli sedm tisíců, jichžto všech kolena neskláněla se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho.

19:18  Et derelinquam mihi in Israël septem millia virorum, quorum genua non sunt incurvata ante Baal, et omne os quod non adoravit eum osculans manus.

19:19  And Elias departing from thence, found Eliseus, the son of Saphat, ploughing with twelve yoke of oxen: and he was one of them that were ploughing with, twelve yoke of oxen: and when Elias came up to him, he cast his mantle upon him.

19:19  So he departed thence, and found Elisha the son of Shaphat, who was plowing with twelve yoke of oxen before him, and he with the twelfth: and Elijah passed by him, and cast his mantle upon him.

19:19  Odešel odtud a našel Elíšu, syna Šáfatova, jak orá. Bylo před ním dvanáct spřežení a on sám při dvanáctém. Elijáš k němu přikročil a hodil na něj svůj plášť.

19:19  Eliáš tedy odešel a nalezl Elíšu, syna Šafatova, jak oře s dvanácti páry dobytka. Jedenáct párů bylo před ním a on byl u dvanáctého. Když ho Eliáš míjel, přehodil přes něj svůj plášť.

19:19  Nato odtamtud odešel a našel Elíšu, syna Šáfatova, který oral. Dvanáct jiter bylo před ním a on byl na dvanáctém. Elijáš prošel okolo něj a hodil na něj svůj plášť.

19:19  A tak odšed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an oře, a dvanáctero spřežení před ním, sám také byl při dvanáctém. A jda mimo něj Eliáš, uvrhl plášť svůj na něj.

19:19  Profectus ergo inde Elias, reperit Eliseum filium Saphat, arantem in duodecim jugis boum. Et ipse in duodecim jugis boum arantibus unus erat : cumque venisset Elias ad eum, misit pallium suum super illum.

19:20  And he forthwith left the oxen, and run after Elias, and said: Let me, I pray thee, kiss my father and my mother, and then I will follow thee. And he said to him: Go, and return back: for that which was my part, I have done to thee.

19:20  And he left the oxen, and ran after Elijah, and said, Let me, I pray thee, kiss my father and my mother, and then I will follow thee. And he said unto him, Go back again: for what have I done to thee?

19:20  Elíša opustil dobytek, rozběhl se za Elijášem a řekl: „Dovol, ať políbím otce a matku. Pak půjdu za tebou.“ On mu řekl: „Jdi a vrať se! Nezapomeň, co jsem ti učinil.“

19:20  Elíša tam nechal dobytek a běžel za Eliášem. „Jenom políbím otce a matku,“ volal za ním, „a hned půjdu za tebou!“ Eliáš mu řekl: „Vrať se a považ, co jsem ti udělal.“

19:20  Opustil skot, běžel za Elijášem a řekl: Dovol, ať políbím svého otce a svou matku, a pak půjdu za tebou. Řekl mu: Jdi a vrať se pro to, co jsem ti učinil.

19:20  Kterýž zanechav volů, běžel za Eliášem a řekl: Prosím, nechť políbím otce svého a matky své, i půjdu za tebou. Jemuž řekl: Jdi, vrať se zase, nebo vidíš, coť jsem učinil.

19:20  Qui statim relictis bobus cucurrit post Eliam, et ait : Osculer, oro, patrem meum, et matrem meam, et sic sequar te. Dixitque ei : Vade, et revertere : quod enim meum erat, feci tibi.

19:21  And returning back from him, he took a yoke of oxen, and killed them, and boiled the flesh with the plough of the oxen, and gave to the people, and they ate: and rising up, he went away, and followed Elias, and ministered to him.

19:21  And he returned back from him, and took a yoke of oxen, and slew them, and boiled their flesh with the instruments of the oxen, and gave unto the people, and they did eat. Then he arose, and went after Elijah, and ministered unto him.

19:21  Obrátil se tedy od něho, vzal spřežení dobytčat a obětoval je. Maso uvařil na dříví z jejich jha a dal je lidu, a ti jedli. Potom vstal, šel za Elijášem a přisluhoval mu.

19:21  Elíša se obrátil, vzal volské spřežení, porazil je, uvařil jejich maso na dříví z pluhu a dal je jíst svým lidem. Potom vstal a následoval Eliáše jako jeho služebník.

19:21  Když se od něj vrátil, vzal dobytčí spřežení a zabil je; na dobytčím jhu uvařil ⌈jejich maso,⌉ dal lidu a najedli se. Pak vstal a šel za Elijášem a sloužil mu. –

19:21  Navrátil se tedy od něho, a vzav pár volů, zabil je a dřívím z pluhu uvařil maso jejich, kteréž dal lidu, i jedli. A vstav, šel za Eliášem a přisluhoval jemu.

19:21  Reversus autem ab eo, tulit par boum, et mactavit illud, et in aratro boum coxit carnes, et dedit populo, et comederunt : consurgensque abiit, et secutus est Eliam, et ministrabat ei.

Chapter 20

20:1  And Benadad, king of Syria, gathered together all his host, and there were two and thirty kings with him, and horses, and chariots: and going up, he fought against Samaria, and besieged it.

20:1  And Ben–hadad the king of Syria gathered all his host together: and there were thirty and two kings with him, and horses, and chariots: and he went up and besieged Samaria, and warred against it.

20:1  Ben-hadad, král aramejský, shromáždil celé své vojsko. Bylo s ním dvaatřicet králů s koni a vozy. Vytáhl a oblehl Samaří a dobýval je.

20:1  Aramejský král Ben-hadad shromáždil celé své vojsko a vytáhl společně s dvaatřiceti králi s koni a vozy, oblehl Samaří a dobýval je.

20:1  Aramejský král Ben–hadad shromáždil všechno své vojsko; bylo s ním třicet dva králů, koně i vozba. Vytáhl, oblehl Samaří a bojoval proti němu.

20:1  Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.

20:1  Porro Benadad rex Syriæ congregavit omnem exercitum suum, et triginta duos reges secum, et equos, et currus : et ascendens pugnabat contra Samariam, et obsidebat eam.

20:2  And sending messengers to Achab, king of Israel, into the city,

20:2  And he sent messengers to Ahab king of Israel into the city, and said unto him, Thus saith Ben–hadad,

20:2  Poslal do města k Achabovi, králi izraelskému, posly

20:2  Vyslal do města k izraelskému králi Achabovi posly

20:2  Poslal do města k izraelskému králi Achabovi posly

20:2  I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,

20:2  Mittensque nuntios ad Achab regem Israël in civitatem,

20:3  He said: Thus saith Benadad: Thy silver and thy gold is mine: and thy wives and thy goodliest children are mine.

20:3  Thy silver and thy gold is mine; thy wives also and thy children, even the goodliest, are mine.

20:3  se vzkazem: „Toto praví Ben-hadad: Mně patří tvé stříbro i tvé zlato; mně patří i tvé ženy i tví nejlepší synové.“

20:3  se vzkazem: „Takto praví Ben-hadad: Tvé stříbro i zlato patří mně. Také tvé ženy a nejlepší děti patří mně.“

20:3  a řekl mu: Toto praví Ben–hadad: Mně patří tvé stříbro a tvé zlato, mně patří tvé ženy a tvoji nejlepší synové.

20:3  A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.

20:3  ait : Hæc dicit Benadad : Argentum tuum, et aurum tuum meum est : et uxores tuæ, et filii tui optimi, mei sunt.

20:4  And the king of Israel answered: According to thy word, my lord, O king, I am thine, and all that I have.

20:4  And the king of Israel answered and said, My lord, O king, according to thy saying, I am thine, and all that I have.

20:4  Izraelský král odpověděl: „Jak poroučíš, králi, můj pane, jsem tvůj se vším, co mám.“

20:4  Izraelský král mu odpověděl: „Jak pravíš, můj pane a králi. Patřím ti já i vše, co mám.“

20:4  Izraelský král odpověděl: Jak jsi řekl, můj pane a králi, tobě patřím já i všechno, co mám.

20:4  I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.

20:4  Responditque rex Israël : Juxta verbum tuum, domine mi rex, tuus sum ego, et omnia mea.

20:5  And the messengers came again, and said: Thus saith Benadad, who sent us unto thee: Thy silver and thy gold, and thy wives and thy children, thou shalt deliver up to me.

20:5  And the messengers came again, and said, Thus speaketh Ben–hadad, saying, Although I have sent unto thee, saying, Thou shalt deliver me thy silver, and thy gold, and thy wives, and thy children;

20:5  Poslové přišli znovu a řekli: „Toto praví Ben-hadad: Poslal jsem k tobě se vzkazem: Vydej mi své stříbro i své zlato, své ženy i své syny.

20:5  Potom přišli poslové znovu se slovy: „Takto praví Ben-hadad: Vzkázal jsem ti: ‚Dáš mi své stříbro a zlato i své ženy a děti.‘

20:5  Poslové se vrátili a řekli: Toto praví Ben–hadad: Poslal jsem k tobě se slovy: Dej mi své stříbro a své zlato, své ženy i své syny.

20:5  Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.

20:5  Revertentesque nuntii, dixerunt : Hæc dicit Benadad, qui misit nos ad te : Argentum tuum, et aurum tuum, et uxores tuas, et filios tuos, dabis mihi.

20:6  To morrow, therefore, at this same hour, I will send my servants to thee, and they shall search thy house, and the houses of thy servants: and all that pleaseth them, they shall put in their hands, and take away.

20:6  Yet I will send my servants unto thee to morrow about this time, and they shall search thine house, and the houses of thy servants; and it shall be, that whatsoever is pleasant in thine eyes, they shall put it in their hand, and take it away.

20:6  A proto zítra v tento čas pošlu k tobě své služebníky. Prohledají tvůj dům i domy tvých služebníků a všechno, co je žádoucí tvým očím, zabaví a vezmou.“

20:6  Zítra touto dobou k tobě navíc pošlu své služebníky, aby prohledali tvůj dům i domy tvých služebníků a zabavili a odnesli, cokoli se jim zalíbí.“

20:6  Ale zítra touto dobou k tobě pošlu své otroky a prohledají tvůj dům i domy tvých otroků a všechno, co je vzácné tvým očím, vezmou s sebou a poberou.

20:6  Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.

20:6  Cras igitur hac eadem hora mittam servos meos ad te, et scrutabuntur domum tuam, et domum servorum tuorum : et omne quod eis placuerit, ponent in manibus suis, et auferent.

20:7  And the king of Israel called all the ancients of the land, and said: Mark, and see that he layeth snares for us. For he sent to me for my wives, and for my children, and for my silver and gold: and I said not nay.

20:7  Then the king of Israel called all the elders of the land, and said, Mark, I pray you, and see how this man seeketh mischief: for he sent unto me for my wives, and for my children, and for my silver, and for my gold; and I denied him not.

20:7  Tu svolal izraelský král všechny starší země. a řekl: „Uvažte prosím a pohleďte, jaké zlo ten člověk chystá! Poslal ke mně pro mé ženy i pro mé syny, pro mé stříbro i pro mé zlato a já jsem mu nic neodepřel.“

20:7  Izraelský král svolal všechny stařešiny země a řekl jim: „Sami vidíte, že ten člověk chce jen škodit. Když si ke mně poslal pro mé ženy a děti i pro mé stříbro a zlato, neodmítl jsem mu to.“

20:7  Izraelský král zavolal všechny starší země a řekl: ⌈Rozvažte a pohleďte,⌉ že tento muž usiluje o zlo. Vždyť ke mně poslal pro mé ženy a mé syny, pro mé stříbro a pro mé zlato a neodepřel jsem mu.

20:7  A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.

20:7  Vocavit autem rex Israël omnes seniores terræ, et ait : Animadvertite, et videte quoniam insidietur nobis : misit enim ad me pro uxoribus meis, et filiis, et pro argento et auro : et non abnui.

20:8  And all the ancients, and all the people said to him: Hearken not to him, nor consent to him.

20:8  And all the elders and all the people said unto him, Hearken not unto him, nor consent.

20:8  Všichni starší i všechen lid mu řekli: „Neposlouchej ho a nepřivoluj mu.“

20:8  „Neposlechni ho!“ radili mu stařešinové i všichni ostatní. „Nepodvoluj se!“

20:8  Všichni starší a všechen lid mu řekli: Neposlouchej ho a nepodvoluj se.

20:8  I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.

20:8  Dixeruntque omnes majores natu, et universus populus, ad eum : Non audias, neque acquiescas illi.

20:9  Wherefore he answered the messengers of Benadad: Tell my lord, the king: All that thou didst send for to me, thy servant at first, I will do: but this thing I cannot do.

20:9  Wherefore he said unto the messengers of Ben–hadad, Tell my lord the king, All that thou didst send for to thy servant at the first I will do: but this thing I may not do. And the messengers departed, and brought him word again.

20:9  Odpověděl tedy Ben-hadadovým poslům: „Řekněte králi, mému pánu: Všechno, kvůli čemu jsi k svému služebníku poslal poprvé, učiním, ale tuto věc učinit nemohu.“ Poslové odešli a vyřídili odpověď.

20:9  A tak Ben-hadadovým poslům odpověděl: „Vyřiďte mému pánu a králi: Splním všechno, co jsi svému služebníku vzkázal prve. Toto ale splnit nemohu.“ S touto odpovědí pak poslové odešli.

20:9  Nato řekl Ben–hadadovým poslům: Řekněte mému pánu a králi: Všechno, co jsi vzkázal svému otroku poprvé, udělám, ale tuto věc učinit nemohu. Poslové odešli a takto odpověděli.

20:9  Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.

20:9  Respondit itaque nuntiis Benadad : Dicite domino meo regi : Omnia propter quæ misisti ad me servum tuum in initio, faciam : hanc autem rem facere non possum.

20:10  And the messengers returning brought him word. And he sent again, and said: Such and such things may the gods do to me, and more may they add, if the dust of Samaria shall suffice for handfuls for all the people that follow me.

20:10  And Ben–hadad sent unto him, and said, The gods do so unto me, and more also, if the dust of Samaria shall suffice for handfuls for all the people that follow me.

20:10  Nato mu Ben-hadad vzkázal: „Ať se mnou bohové udělají, co chtějí, jestliže zbude ze Samaří tolik prachu, aby každý z lidu, který se mnou přitáhl, mohl jej nabrat do hrsti!“

20:10  Ben-hadad mu na to vzkázal: „Ať mě bohové potrestají a ještě mi přidají, jestli v Samaří bude dost prachu, aby každý z mých mužů nabral aspoň trochu!“

20:10  Ben–hadad mu vzkázal: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže bude dost prachu ze Samaří na hrst pro všechen lid, který jde v mých stopách.

20:10  Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.

20:10  Reversique nuntii retulerunt ei. Qui remisit, et ait : Hæc faciant mihi dii, et hæc addant, si suffecerit pulvis Samariæ pugillis omnis populi qui sequitur me.

20:11  And the king of Israel answering, said: Tell him: Let not the girded boast himself as the ungirded.

20:11  And the king of Israel answered and said, Tell him, Let not him that girdeth on his harness boast himself as he that putteth it off.

20:11  Izraelský král odpověděl: „Vyřiďte mu: Ať se nechlubí ten, kdo se opásává, jako ten, kdo pás odkládá!“

20:11  Izraelský král mu nechal vyřídit: „Ať se ten, kdo zbroj obléká, nechlubí jako ten, kdo už ji svléká!“

20:11  Izraelský král odpověděl: Řekněte mu: ⌈Ať se ten, kdo se opásává mečem, nechlubí jako ten, kdo si ho odepíná.⌉

20:11  Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.

20:11  Et respondens rex Israël, ait : Dicite ei : Ne glorietur, accinctus æque ut discinctus.

20:12  And it came to pass, when Benadad heard this word, that he and the kings were drinking in pavilions, and he said to his servants: Beset the city. And they beset it.

20:12  And it came to pass, when Ben–hadad heard this message, as he was drinking, he and the kings in the pavilions, that he said unto his servants, Set yourselves in array. And they set themselves in array against the city.

20:12  Jak Ben-hadad to slovo uslyšel, právě totiž popíjel, on i králové, ve stanech, rozkázal svým služebníkům: „Nastupte!“ A nastoupili proti městu.

20:12  Ben-hadad právě ve stanech popíjel se svými králi. Jakmile uslyšel ten vzkaz, rozkázal svým mužům: „Nástup!“ a tak nastoupili proti městu.

20:12  I stalo se, když uslyšel tuto zprávu -- popíjel právě ⌈s králi⌉ ve stanech -- že řekl svým otrokům: ⌈Připravte se k útoku.⌉ A připravili se k útoku na město.

20:12  I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.

20:12  Factum est autem cum audisset Benadad verbum istud, bibebat ipse et reges in umbraculis : et ait servis suis : Circumdate civitatem. Et circumdederunt eam.

20:13  And behold a prophet coming to Achab, king of Israel, said to him: Thus saith the Lord: Hast thou seen all this exceeding great multitude? behold I will deliver them into thy hand this day: that thou mayst know that I am the Lord.

20:13  And, behold, there came a prophet unto Ahab king of Israel, saying, Thus saith the Lord, Hast thou seen all this great multitude? behold, I will deliver it into thine hand this day; and thou shalt know that I am the Lord.

20:13  I přistoupil k izraelskému králi Achabovi jeden prorok a řekl: „Toto praví Hospodin: Vidíš celé toto veliké množství? Ještě dnes ti je dám do rukou a poznáš, že já jsem Hospodin.“

20:13  Mezitím přišel k izraelskému králi Achabovi jeden prorok se slovy: „Tak praví Hospodin: Vidíš to ohromné množství vojska? Hle, dnes ti je vydám do rukou, abys poznal, že já jsem Hospodin.“

20:13  A hle, nějaký prorok přistoupil k izraelskému králi Achabovi a řekl: Toto praví Hospodin: Vidíš celý ten velký dav? Hle, vydám ho dnes do tvé ruky a poznáš, že já jsem Hospodin.

20:13  A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.

20:13  Et ecce propheta unus accedens ad Achab regem Israël, ait ei : Hæc dicit Dominus : Certe vidisti omnem multitudinem hanc nimiam ? ecce ego tradam eam in manu tua hodie, ut scias quia ego sum Dominus.

20:14  And Achab said: By whom? And he said to him: Thus saith the Lord: By the servants of the princes of the provinces. And he said: Who shall begin to fight? And he said: Thou.

20:14  And Ahab said, By whom? And he said, Thus saith the Lord, Even by the young men of the princes of the provinces. Then he said, Who shall order the battle? And he answered, Thou.

20:14  Tu řekl Achab: „Skrze koho?“ On odvětil: „Toto praví Hospodin: Skrze družinu velitelů krajů.“ Otázal se: „Kdo svede bitvu?“ Prorok odvětil: „Ty!“

20:14  „Jak se to stane?“ zeptal se Achab. „Tak praví Hospodin: Skrze mladíky sloužící u krajských hejtmanů,“ odpověděl prorok. „Kdo zahájí útok?“ zeptal se ještě. „Ty,“ odpověděl prorok.

20:14  Achab se zeptal: Skrze koho? Odpověděl: Toto praví Hospodin: Skrze služebníky velitelů provincií. Zeptal se: Kdo rozpoutá boj? Odpověděl: Ty.

20:14  A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.

20:14  Et ait Achab : Per quem ? Dixitque ei : Hæc dicit Dominus : Per pedissequos principum provinciarum. Et ait : Quis incipiet præliari ? Et ille dixit : Tu.

20:15  So he mustered the servants of the princes of the provinces, and he found the number of two hundred and thirty-two: and he mustered after them the people, all the children of Israel, seven thousand:

20:15  Then he numbered the young men of the princes of the provinces, and they were two hundred and thirty two: and after them he numbered all the people, even all the children of Israel, being seven thousand.

20:15  Achab dal nastoupit družině velitelů krajů: bylo jich dvě stě třicet dva. Po nich dal nastoupit veškerému lidu, všem Izraelcům; bylo jich sedm tisíc.

20:15  Nechal tedy nastoupit mladíky od krajských hejtmanů a bylo jich 232. Po nich nechal nastoupit celé izraelské vojsko a bylo jich 7000.

20:15  Nato spočítal služebníky velitelů provincií a bylo jich dvě stě třicet dva. Po nich spočítal všechen lid. Všech synů Izraele bylo sedm tisíc.

20:15  A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.

20:15  Recensuit ergo pueros principum provinciarum, et reperit numerum ducentorum triginta duorum : et recensuit post eos populum, omnes filios Israël, septem millia.

20:16  And they went out at noon. But Benadad was drinking himself drunk in his pavilion, and the two and thirty kings with him, who were come to help him.

20:16  And they went out at noon. But Ben–hadad was drinking himself drunk in the pavilions, he and the kings, the thirty and two kings that helped him.

20:16  Vytáhli v poledne. Ben-hadad ve stanech popíjel a opil se, on i dvaatřicet králů, kteří mu přišli na pomoc.

20:16  Vytáhli v poledne. (Ben-hadad se právě opíjel ve stanech se svými dvaatřiceti královskými spojenci.)

20:16  Vytáhli za poledne, zatímco se Ben–hadad s třiceti dvěma králi, které měl na pomoc, ve stanech opíjeli.

20:16  I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.

20:16  Et egressi sunt meridie. Benadad autem bibebat temulentus in umbraculo suo, et reges triginta duo cum eo, qui ad auxilium ejus venerant.

20:17  And the servants of the princes of the provinces went out first. And Benadad sent. And they told him, saying: There are men come out of Samaria.

20:17  And the young men of the princes of the provinces went out first; and Ben–hadad sent out, and they told him, saying, There are men come out of Samaria.

20:17  Nejprve vytáhla družina velitelů krajů. Ben-hadad vyslal zvědy a ti mu oznámili, že muži vytáhli ze Samaří.

20:17  Nejprve vyrazili mladíci od krajských hejtmanů. Ben-hadad vyslal průzkumníky, protože dostal hlášení, že ze Samaří vyrazili nějací muži.

20:17  Služebníci velitelů provincií vytáhli první. ⌈Ben–hadadovi vzkázali⌉ a oznámili: Ze Samaří vytáhli nějací muži.

20:17  A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří,)

20:17  Egressi sunt autem pueri principum provinciarum in prima fronte. Misit itaque Benadad : qui nuntiaverunt ei, dicentes : Viri egressi sunt de Samaria.

20:18  And he said: Whether they come for peace, take them alive: or whether they come to fight, take them alive.

20:18  And he said, Whether they be come out for peace, take them alive; or whether they be come out for war, take them alive.

20:18  Řekl: „Jestliže vyšli kvůli míru, zajměte je živé, a jestliže vyšli k bitvě, zajměte je také živé!“

20:18  „Zajměte je živé,“ rozkázal, „ať už jdou vyjednávat nebo bojovat!“

20:18  Řekl: Jestliže vytáhli v pokoji, chyťte je živé, jestliže vytáhli k boji, živé je chyťte.

20:18  A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.

20:18  Et ille ait : Sive pro pace veniunt, apprehendite eos vivos : sive ut prælientur, vivos eos capite.

20:19  So the servants of the princes of the provinces went out, and the rest of the army followed:

20:19  So these young men of the princes of the provinces came out of the city, and the army which followed them.

20:19  Z města vytáhli tito: družina velitelů krajů a za ní vojsko.

20:19  Za mladíky od krajských hejtmanů ale z města vytáhlo celé izraelské vojsko.

20:19  Z města vytáhli tito: Služebníci velitelů provincií a za nimi vojsko.

20:19  Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.

20:19  Egressi sunt ergo pueri principum provinciarum, ac reliquus exercitus sequebatur :

20:20  And every one slew the man that came against him: and the Syrians fled, and Israel pursued after them. And Benadad, king of Syria, fled away on horseback with his horsemen.

20:20  And they slew every one his man: and the Syrians fled; and Israel pursued them: and Ben–hadad the king of Syria escaped on an horse with the horsemen.

20:20  Muž udeřil na muže a Aramejci se dali na útěk. Izrael je pronásledoval. Aramejský král Ben-hadad unikl na koni i s jízdou.

20:20  Každý z nich zabil jednoho muže, a tak se Aramejci obrátili na útěk a Izrael za nimi. Aramejský král Ben-hadad uprchl na koni spolu s jízdou.

20:20  Muž pobíjel muže, Aramejci utíkali a Izraelci je pronásledovali. Aramejský král Ben–hadad se zachránil na koni s dalšími jezdci.

20:20  A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.

20:20  et percussit unusquisque virum qui contra se veniebat : fugeruntque Syri, et persecutus est eos Israël. Fugit quoque Benadad rex Syriæ in equo cum equitibus suis.

20:21  But the king of Israel going out overthrew the horses and chariots, and slew the Syrians with a great slaughter.

20:21  And the king of Israel went out, and smote the horses and chariots, and slew the Syrians with a great slaughter.

20:21  Také izraelský král vytáhl a pobil koně, rozbil vozy a připravil Aramejcům zdrcující porážku.

20:21  Izraelský král vyrazil vpřed, zaútočil na koně i vozy a způsobil Aramejcům hroznou porážku.

20:21  Izraelský král vyrazil, pobíjel koně i vozbu a způsobil Aramejcům velikou porážku.

20:21  Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.

20:21  Necnon egressus rex Israël percussit equos et currus, et percussit Syriam plaga magna.

20:22  (And a prophet coming to the king of Israel, said to him: Go, and strengthen thyself, and know, and see what thou dost: for the next year the king of Syria will come up against thee.)

20:22  And the prophet came to the king of Israel, and said unto him, Go, strengthen thyself, and mark, and see what thou doest: for at the return of the year the king of Syria will come up against thee.

20:22  I přistoupil k izraelskému králi prorok a řekl mu: „Jdi a vzchop se! Uvaž a pohleď, co učiníš, až proti tobě na přelomu roku vytáhne aramejský král.“

20:22  K izraelskému králi tehdy přistoupil ten prorok a řekl mu: „Jdi, opatři si posily a dobře rozvaž, co máš dělat. Aramejský král totiž proti tobě za rok na jaře vytáhne znovu.“

20:22  Potom přistoupil k izraelskému králi prorok a řekl mu: Jdi, vzchop se, zjisti a podívej se, co bys měl udělat, protože na přelomu roku proti tobě aramejský král vytáhne opět.

20:22  Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.

20:22  Accedens autem propheta ad regem Israël, dixit ei : Vade, et confortare, et scito, et vide quid facias : sequenti enim anno rex Syriæ ascendet contra te.

20:23  But the servants of the king of Syria said to him: Their gods are gods of the hills, therefore they have overcome us: but it is better that we should fight against them in the plains, and we shall overcome them.

20:23  And the servants of the king of Syria said unto him, Their gods are gods of the hills; therefore they were stronger than we; but let us fight against them in the plain, and surely we shall be stronger than they.

20:23  Aramejskému králi služebníci řekli: „Jejich Bůh je Bohem hor, proto nás přemohli. Ale budeme-li s nimi bojovat na rovině, jistě přemůžeme my je.

20:23  Aramejští hodnostáři mezitím řekli svému králi: „Jejich bůh je bohem hor, proto nás přemohli. Kdybychom se s nimi utkali na rovině, porazíme je!

20:23  Otroci aramejského krále mu řekli: Jejich Bůh je Bohem hor, proto nás přemohli. Když však s nimi budeme bojovat na rovině, přemůžeme je.

20:23  Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.

20:23  Servi vero regis Syriæ dixerunt ei : Dii montium sunt dii eorum, ideo superaverunt nos : sed melius est ut pugnemus contra eos in campestribus, et obtinebimus eos.

20:24  Do thou, therefore, this thing: Remove all the kings from thy army, and put captains in their stead:

20:24  And do this thing, Take the kings away, every man out of his place, and put captains in their rooms:

20:24  Učiň tuto věc: Odvolej ty krále z jejich míst a na jejich místa dosaď místodržitele.

20:24  Proveď to takhle: Králů se zbav a místo nich jmenuj hejtmany.

20:24  Udělej tuto věc: Odstraň krále z jejich místa a ustanov místo nich místodržitele.

20:24  Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.

20:24  Tu ergo verbum hoc fac : amove reges singulos ab exercitu tuo, et pone principes pro eis :

20:25  And make up the number of soldiers that have been slain of thine, and horses, according to the former horses, and chariots, according to the chariots which thou hadst before: and we will fight against them in the plains, and thou shalt see that we shall overcome them. He believed their counsel, and did so.

20:25  And number thee an army, like the army that thou hast lost, horse for horse, and chariot for chariot: and we will fight against them in the plain, and surely we shall be stronger than they. And he hearkened unto their voice, and did so.

20:25  A pořiď si vojsko, jako bylo to, co padlo, rovněž koně za koně a vozy za vozy, a budeme bojovat proti Izraelcům na rovině a jistě je přemůžeme.“ I uposlechl je a učinil tak.

20:25  Postav si vojsko jako to, které jsi ztratil, s takovou jízdou a vozy, a utkejme se s nimi na rovině. Uvidíš, že je porazíme.“ Ben-hadad je poslechl a zařídil se tak.

20:25  Připrav si vojsko, jako bylo vojsko, které ti padlo, koně za koně, vozy za vozy, a budeme s nimi bojovat na rovině a přemůžeme je. Uposlechl je a udělal to.

20:25  Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.

20:25  et instaura numerum militum qui ceciderunt de tuis, et equos secundum equos pristinos, et currus secundum currus quos ante habuisti : et pugnabimus contra eos in campestribus, et videbis quod obtinebimus eos. Credidit consilio eorum, et fecit ita.

20:26  Wherefore, at the return of the year, Benadad mustered the Syrians, and went up to Aphec, to fight against Israel.

20:26  And it came to pass at the return of the year, that Ben–hadad numbered the Syrians, and went up to Aphek, to fight against Israel.

20:26  Na přelomu roku vykonal Ben-hadad přehlídku Aramejců a vytáhl k Afeku do boje s Izraelem.

20:26  Po roce pak nechal nastoupit Aramejce a vytáhl k Afeku, aby bojoval proti Izraeli.

20:26  Na přelomu roku se stalo, že Ben–hadad spočítal Aramejce a vytáhl k Afeku do boje s Izraelem.

20:26  I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.

20:26  Igitur postquam annus transierat, recensuit Benadad Syros, et ascendit in Aphec ut pugnaret contra Israël.

20:27  And the children of Israel were mustered, and taking victuals, went out on the other side, and encamped over against them, like two little flocks of goats: but the Syrians filled the land.

20:27  And the children of Israel were numbered, and were all present, and went against them: and the children of Israel pitched before them like two little flocks of kids; but the Syrians filled the country.

20:27  Také Izraelci vykonali přehlídku, opatřili si potravu a vytáhli proti nim. Izraelci se před nimi utábořili jako dva houfy koz, kdež to Aramejci zaplavili zemi.

20:27  Také synové Izraele nastoupili, nabrali si zásoby a vyrazili jim vstříc. Izraelci proti nim tábořili jako dva houfy koziček; Aramejci zaplavili celý kraj.

20:27  Synové Izraele se zformovali, zásobili a vytáhli proti nim. Synové Izraele se utábořili naproti nim jako dvě kozí stádečka, zatímco Aramejci naplnili zemi.

20:27  Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.

20:27  Porro filii Israël recensiti sunt, et acceptis cibariis profecti ex adverso, castraque metati sunt contra eos, quasi duo parvi greges caprarum : Syri autem repleverunt terram.

20:28  (And a man of God coming, said to the king of Israel: Thus saith the Lord: Because the Syrians have said: The Lord is God of the hills, but is not God of the valleys: I will deliver all this great multitude into thy hand, and you shall know that I am the Lord.)

20:28  And there came a man of God, and spake unto the king of Israel, and said, Thus saith the Lord, Because the Syrians have said, The Lord is God of the hills, but he is not God of the valleys, therefore will I deliver all this great multitude into thine hand, and ye shall know that I am the Lord.

20:28  Tu přistoupil muž Boží a řekl izraelskému králi: „Toto praví Hospodin: Protože Aramejci řekli: ‚Hospodin je Bohem hor a nikoli Bohem dolin‘, dám celý tento veliký hlučící dav do tvých rukou a poznáte, že já jsem Hospodin.“

20:28  Vtom k izraelskému králi přišel Boží muž a řekl: „Tak praví Hospodin: Protože Aramejci tvrdili, že Hospodin je bohem hor, a nikoli bohem nížin, vydám ti celé to ohromné vojsko do rukou, abyste poznali, že já jsem Hospodin.“

20:28  Potom přistoupil muž Boží a řekl izraelskému králi: Toto praví Hospodin: Protože Aramejci řekli: Hospodin je Bohem hor a ne Bohem údolí, vydám celé toto velké množství do tvé ruky a poznáte, že já jsem Hospodin.

20:28  V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.

20:28  (Et accedens unus vir Dei, dixit ad regem Israël : Hæc dicit Dominus : Quia dixerunt Syri : Deus montium est Dominus, et non est Deus vallium : dabo omnem multitudinem hanc grandem in manu tua, et scietis quia ego sum Dominus.)

20:29  And both sides set their armies in array one against the other seven days, and on the seventh day the battle was fought: and the children of Israel slew, of the Syrians, a hundred thousand footmen in one day.

20:29  And they pitched one over against the other seven days. And so it was, that in the seventh day the battle was joined: and the children of Israel slew of the Syrians an hundred thousand footmen in one day.

20:29  I tábořili jedni proti druhým sedm dní. Sedmého dne došlo k boji a Izraelci Aramejce pobili, sto tisíc pěšáků v jednom dni.

20:29  Celý týden tábořili proti sobě a sedmého dne se strhla bitva. Izraelci za jediný den pobili na 100 000 aramejských pěšáků.

20:29  Jedni tábořili proti druhým sedm dní. Sedmého dne se stalo, že bitva začala a synové Izraele pobíjeli Aramejce, sto tisíc pěšáků v jednom dni.

20:29  A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.

20:29  Dirigebantque septem diebus ex adverso hi atque illi acies, septima autem die commissum est bellum : percusseruntque filii Israël de Syris centum millia peditum in die una.

20:30  And they that remained fled to Aphec, into the city: and the wall fell upon seven and twenty thousand men, that were left. And Benadad fleeing, went into the city, into a chamber that was within a chamber.

20:30  But the rest fled to Aphek, into the city; and there a wall fell upon twenty and seven thousand of the men that were left. And Ben–hadad fled, and came into the city, into an inner chamber.

20:30  Zbylí utíkali směrem k Afeku. U města se zřítily hradby na dvacet sedm tisíc zbylých mužů. Ben-hadad utekl, dostal se do města a skryl se v nejzazším pokojíku.

20:30  Ti, kdo zbyli, utekli do města Afek, ale tam se na těch zbývajících 27 000 mužů zřítily hradby. Ben-hadad ale uprchl a schoval se v nejzazším pokojíku.

20:30  Zbývající utíkali do Afeku, dovnitř města. Avšak hradby spadly na ⌈zbývajících dvacet sedm tisíc mužů.⌉ Ben–hadad utekl a vešel do města, do ⌈nejzazšího pokoje.⌉

20:30  Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.

20:30  Fugerunt autem qui remanserant in Aphec, in civitatem : et cecidit murus super viginti septem millia hominum qui remanserant. Porro Benadad fugiens ingressus est civitatem, in cubiculum quod erat intra cubiculum.

20:31  And his servants said to him: Behold, we have heard that the kings of the house of Israel are merciful; so let us put sackcloths on our loins, and ropes on our heads, and go out to the king of Israel: perhaps he will save our lives.

20:31  And his servants said unto him, Behold now, we have heard that the kings of the house of Israel are merciful kings: let us, I pray thee, put sackcloth on our loins, and ropes upon our heads, and go out to the king of Israel: peradventure he will save thy life.

20:31  Jeho služebníci mu řekli: „Slyšeli jsme, že králové izraelského domu jsou králové milosrdní. Vložme si na bedra žíněné roucho a na hlavu provaz a vyjděme k izraelskému králi, snad tě zachová při životě.“

20:31  Jeho služebníci mu řekli: „Slyšeli jsme, že králové domu Izraele bývají milosrdní. Nuže, opášeme se pytlovinou, hlavy si ovážeme provazem a vzdáme se izraelskému králi. Snad tě ponechá naživu.“

20:31  Jeho otroci mu řekli: Hle, slyšeli jsme, že králové domu izraelského jsou milosrdní králové. Vložme na svá bedra žíněná roucha a na hlavy provazy a vyjděme k izraelskému králi. Snad nechá tvou duši při životě.

20:31  I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.

20:31  Dixeruntque ei servi sui : Ecce, audivimus quod reges domus Israël clementes sint : ponamus itaque saccos in lumbis nostris, et funiculos in capitibus nostris, et egrediamur ad regem Israël : forsitan salvabit animas nostras.

20:32  So they girded sackcloths on their loins, and put ropes on their heads, and came to the king of Israel, and said to him: Thy servant, Benadad, saith: I beseech thee let me have my life. And he said: If he be yet alive, he is my brother.

20:32  So they girded sackcloth on their loins, and put ropes on their heads, and came to the king of Israel, and said, Thy servant Ben–hadad saith, I pray thee, let me live. And he said, Is he yet alive? he is my brother.

20:32  Opásali si tedy bedra žíněným rouchem a na hlavu si vložili provaz. Přišli k izraelskému králi a řekli: „Tvůj služebník Ben-hadad vzkazuje: ‚Zachovej mě při životě.‘“ Achab se tázal: „Je ještě živ? Je to můj bratr!“

20:32  A tak opásáni pytlovinou a s hlavami ovázanými provazem přišli k izraelskému králi a řekli mu: „Tvůj služebník Ben-hadad prosí: Daruj mi život!“ „On ještě žije?“ podivil se Achab. „Vždyť je to můj spojenec!“

20:32  Nato přepásali svá bedra žíněnými rouchy a na hlavy dali provazy. Tak šli k izraelskému králi a řekli mu: Tvůj otrok Ben–hadad řekl: Prosím, ať zůstane má duše naživu. Zeptal se: Žije ještě? Je mým bratrem.

20:32  A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.

20:32  Accinxerunt saccis lumbos suos, et posuerunt funiculos in capitibus suis, veneruntque ad regem Israël, et dixerunt ei : Servus tuus Benadad dicit : Vivat, oro te, anima mea. Et ille ait : Si adhuc vivit, frater meus est.

20:33  The men took this for good luck: and in haste caught the word out of his mouth, and said: Thy brother Benadad. And he said to them: Go, and bring him to me. Then Benadad came out to him, and he lifted him up into his chariot.

20:33  Now the men did diligently observe whether any thing would come from him, and did hastily catch it: and they said, Thy brother Ben–hadad. Then he said, Go ye, bring him. Then Ben–hadad came forth to him; and he caused him to come up into the chariot.

20:33  Ti muži to pochopili jako příznivé znamení od něho a rychle řekli: „Ovšem, Ben-hadad je tvůj bratr!“ Achab jim řekl: „Jděte a přiveďte ho.“ Ben-hadad k němu vyšel a on ho vzal k sobě do vozu.

20:33  Ti muži to pochopili jako dobré znamení a rychle ho vzali za slovo: „Ano, Ben-hadad je tvůj spojenec!“ „Jděte pro něj,“ řekl na to král. Ben-hadad k němu tedy vyšel a on ho pozval k sobě do vozu.

20:33  Ti muži to vzali jako znamení, rychle ho vzali za slovo a řekli: Ano, Ben–hadad je tvým bratrem. Řekl: Jděte a přiveďte ho. Ben–hadad k němu vyšel a on ho vzal na vůz.

20:33  Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.

20:33  Quod acceperunt viri pro omine : et festinantes rapuerunt verbum ex ore ejus, atque dixerunt : Frater tuus Benadad. Et dixit eis : Ite, et adducite eum ad me. Egressus est ergo ad eum Benadad, et levavit eum in currum suum.

20:34  And he said to him: The cities which my father took from thy father, I will restore: and do thou make thee streets in Damascus, as my father made in Samaria and having made a league, I will depart from thee. So he made a league with him, and let him go.

20:34  And Ben–hadad said unto him, The cities, which my father took from thy father, I will restore; and thou shalt make streets for thee in Damascus, as my father made in Samaria. Then said Ahab, I will send thee away with this covenant. So he made a covenant with him, and sent him away.

20:34  Ben-hadad mu řekl: „Města, která můj otec vzal tvému otci, vrátím. Také si můžeš zřídit ulice v Damašku, jako si je zřídil můj otec v Samaří.“ „A já,“ řekl Achab, „na základě této smlouvy tě propustím.“ Uzavřel s ním smlouvu a propustil ho.

20:34  Ben-hadad mu tehdy nabídl: „Vrátím ti města, která můj otec vzal tvému otci. A v Damašku si můžeš zřídit trhy, jako si je zřídil můj otec v Samaří.“ „Za těchto podmínek tě propustím,“ odpověděl Achab. A tak s ním uzavřel smlouvu a propustil ho.

20:34  Řekl mu: Města, která vzal můj otec od tvého otce, ti vrátím, a ty si můžeš udělat tržní ulice v Damašku, tak jako si je udělal můj otec v Samaří. Achab nato: S takovou smlouvou tě propustím. Uzavřel s ním smlouvu a propustil ho.

20:34  Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.

20:34  Qui dixit ei : Civitates quas tulit pater meus a patre tuo, reddam : et plateas fac tibi in Damasco, sicut fecit pater meus in Samaria, et ego fœderatus recedam a te. Pepigit ergo fœdus, et dimisit eum.

20:35  Then a certain man of the sons of the prophets, said to his companion, in the word of the Lord: Strike me. But he would not strike.

20:35  And a certain man of the sons of the prophets said unto his neighbour in the word of the Lord, Smite me, I pray thee. And the man refused to smite him.

20:35  Jeden muž z prorockých žáků řekl na Hospodinovo slovo svému druhovi: „Zbij mě!“ Ale ten muž ho odmítl zbít.

20:35  Jeden z prorockých učedníků na Hospodinův rozkaz řekl svému příteli: „Zbij mě!“ On ale odmítl,

20:35  Tehdy nějaký muž z prorockých žáků řekl svému druhovi podle Hospodinova slova: Udeř mě. Ale on ho nechtěl udeřit.

20:35  Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.

20:35  Tunc vir quidam de filiis prophetarum dixit ad socium suum in sermone Domini : Percute me. At ille noluit percutere.

20:36  Then he said to him: Because thou wouldst not hearken to the word of the Lord, behold thou shalt depart from me, and a lion shall slay thee. And when he was gone a little from him, a lion found him, and slew him.

20:36  Then said he unto him, Because thou hast not obeyed the voice of the Lord, behold, as soon as thou art departed from me, a lion shall slay thee. And as soon as he was departed from him, a lion found him, and slew him.

20:36  I řekl mu: „Protože jsi neuposlechl Hospodinova hlasu, hle, až půjdeš ode mne, zadáví tě lev.“ Když od něho odešel, přepadl ho lev a zadávil ho.

20:36  a tak mu řekl: „Protože jsi neposlechl Hospodina, až půjdeš ode mě, zabije tě lev.“ A když pak šel od něj, potkal ho lev a zabil ho.

20:36  Řekl mu: Protože jsi neuposlechl Hospodina, hle, až půjdeš ode mě, zabije tě lev. Šel od něj, dopadl ho lev a zabil ho.

20:36  Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.

20:36  Cui ait : Quia noluisti audire vocem Domini, ecce recedes a me, et percutiet te leo. Cumque paululum recessisset ab eo, invenit eum leo, atque percussit.

20:37  Then he found another man, and said to him: Strike me. And he struck him and wounded him.

20:37  Then he found another man, and said, Smite me, I pray thee. And the man smote him, so that in smiting he wounded him.

20:37  Prorok vyhledal jiného muže a řekl mu: „Zbij mě!“ Ten muž ho důkladně zbil a zranil.

20:37  Vyhledal tedy jiného muže a řekl mu: „Zbij mě!“ A on ho zbil a poranil.

20:37  Potkal jiného muže a řekl: Udeř mě. Ten muž ho silně udeřil a zranil.

20:37  Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.

20:37  Sed et alterum inveniens virum, dixit ad eum : Percute me. Qui percussit eum, et vulneravit.

20:38  So the prophet went, and met the king in the way, and disguised himself by sprinkling dust on his face and his eyes.

20:38  So the prophet departed, and waited for the king by the way, and disguised himself with ashes upon his face.

20:38  Prorok šel a postavil se králi do cesty. Aby ho nepoznali, zakryl si oči páskou.

20:38  Prorok si pak zakryl oči páskou, aby ho nepoznali, a odešel k cestě čekat na krále.

20:38  Nato prorok šel a postavil se králi do cesty -- s obvazem na očích se učinil nepoznatelným.

20:38  I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.

20:38  Abiit ergo propheta, et occurrit regi in via, et mutavit aspersione pulveris os et oculos suos.

20:39  And as the king passed by, he cried to the king, and said: Thy servant went out to fight hand to hand: and when a certain man was run away, one brought him to me, and said: Keep this man: and if he shall slip away, thy life shall be for his life, or thou shalt pay a talent of silver.

20:39  And as the king passed by, he cried unto the king: and he said, Thy servant went out into the midst of the battle; and, behold, a man turned aside, and brought a man unto me, and said, Keep this man: if by any means he be missing, then shall thy life be for his life, or else thou shalt pay a talent of silver.

20:39  Když jel král mimo, vykřikl na něho: „Tvůj služebník vyšel do boje. Vtom kdosi vybočil, přivedl ke mně muže a řekl: ‚Tohoto muže hlídej; ztratí-li se, dáš svůj život za jeho život nebo zaplatíš talent stříbra.‘

20:39  Když ho král míjel, zavolal na něj: „Tvůj služebník šel do bitvy. Někdo tam ke mně přivedl zajatce a řekl mi: ‚Hlídej ho. Jestli se ztratí, zaplatíš za něj svým životem anebo dáš talent stříbra.‘

20:39  I stalo se, když král procházel okolo, že úpěnlivě volal na krále: Tvůj otrok vytáhl do boje, a hle, kdosi zabočil, přivedl ke mně muže a řekl: Střež tohoto muže. Jestliže se ztratí, ⌈bude tvá duše místo jeho duše⌉, nebo odvážíš talent stříbra.

20:39  A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.

20:39  Cumque rex transisset, clamavit ad regem, et ait : Servus tuus egressus est ad præliandum cominus : cumque fugisset vir unus, adduxit eum quidam ad me, et ait : Custodi virum istum : qui si lapsus fuerit, erit anima tua pro anima ejus, aut talentum argenti appendes.

20:40  And whilst I, in the hurry, turned this way and that, on a sudden he was not to be seen. And the king of Israel said to him: This is thy judgment, which thyself hast decreed.

20:40  And as thy servant was busy here and there, he was gone. And the king of Israel said unto him, So shall thy judgment be; thyself hast decided it.

20:40  Ač tvůj služebník dělal to i ono, zajatec zmizel.“ Izraelský král mu řekl: „Vynesl jsi rozsudek sám nad sebou.“

20:40  Tvůj služebník se pak zabýval tím a oním, a ten muž se ztratil.“ Izraelský král mu odpověděl: „Nuže, sám jsi nad sebou vyřkl rozsudek!“

20:40  I stalo se, když tvůj otrok dělal cosi tu a tam, že zmizel. Izraelský král mu řekl: ⌈Tím jsi nad sebou sám vynesl rozsudek.⌉

20:40  V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.

20:40  Dum autem ego turbatus huc illucque me verterem, subito non comparuit. Et ait rex Israël ad eum : Hoc est judicium tuum, quod ipse decrevisti.

20:41  But he forthwith wiped off the dust from his face, and the king of Israel knew him, that he was one of the prophets.

20:41  And he hasted, and took the ashes away from his face; and the king of Israel discerned him that he was of the prophets.

20:41  Tu prorok rychle sňal pásku z očí a izraelský král poznal že je to jeden z proroků.

20:41  Vtom si ten muž strhl pásku z očí a izraelský král poznal, že patří k prorokům.

20:41  Sundal si rychle obvaz z očí a izraelský král poznal, že je jedním z proroků.

20:41  Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.

20:41  At ille statim abstersit pulverem de facie sua, et cognovit eum rex Israël, quod esset de prophetis.

20:42  And he said to him: Thus saith the Lord. Because thou hast let go out of thy hand a man worthy of death, thy life shall be for his life, and thy people for his people.

20:42  And he said unto him, Thus saith the Lord, Because thou hast let go out of thy hand a man whom I appointed to utter destruction, therefore thy life shall go for his life, and thy people for his people.

20:42  Řekl králi: „Toto praví Hospodin: Protože jsi propustil muže propadlého klatbě, dáš svůj život za jeho život a svůj lid za jeho lid.“

20:42  Poté mu řekl: „Tak praví Hospodin: Protože jsi nechal odejít mého odsouzence, zaplatíš za něj svým životem a svůj lid dáš za jeho.“

20:42  Pak mu řekl: Toto praví Hospodin: Protože jsi propustil muže, kterého jsem zasvětil zkáze, stane se, že tvá duše bude namísto jeho duše a tvůj lid místo jeho lidu.

20:42  I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.

20:42  Qui ait ad eum : Hæc dicit Dominus : Quia dimisisti virum dignum morte de manu tua, erit anima tua pro anima ejus, et populus tuus pro populo ejus.

20:43  And the king of Israel returned to his house, slighting to hear, and raging came into Samaria.

20:43  And the king of Israel went to his house heavy and displeased, and came to Samaria.

20:43  Nato odjel izraelský král do svého domu rozmrzelý a podrážděný. Tak přijel do Samaří.

20:43  Izraelský král pak jel domů a dorazil do Samaří mrzutý a nevrlý.

20:43  Izraelský král jel do svého domu roztrpčený a nazlobený a přijel do Samaří.

20:43  Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.

20:43  Reversus est igitur rex Israël in domum suam, audire contemnens, et furibundus venit in Samariam.

Chapter 21

21:1  And after these things, Naboth the Jezrahelite, who was in Jezrahel, had at that time a vineyard, near the palace of Achab, king of Samaria.

21:1  And it came to pass after these things, that Naboth the Jezreelite had a vineyard, which was in Jezreel, hard by the palace of Ahab king of Samaria.

21:1  Po těchto událostech se stalo toto: Nábot Jizreelský měl vinici v Jizreelu vedle paláce samařského krále Achaba.

21:1  Později došlo k následující události: Palác samařského krále Achaba v Jizreelu sousedil s vinicí jistého Nábota Jizreelského.

21:1  Po těchto událostech se stalo toto: Nábot Jizreelský měl vinici v Jizreelu vedle paláce samařského krále Achaba.

21:1  Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.

21:1  Post verba autem hæc, tempore illo vinea erat Naboth Jezrahelitæ, quæ erat in Jezrahel, juxta palatium Achab regis Samariæ.

21:2  And Achab spoke to Naboth, saying: Give me thy vineyard, that I may make me a garden of herbs, because it is nigh, and adjoining to my house; and I will give thee for it a better vineyard: or if thou think it more convenient for thee, I will give thee the worth of it in money.

21:2  And Ahab spake unto Naboth, saying, Give me thy vineyard, that I may have it for a garden of herbs, because it is near unto my house: and I will give thee for it a better vineyard than it; or, if it seem good to thee, I will give thee the worth of it in money.

21:2  Achab promluvil s Nábotem: „Dej mi svou vinici, chci z ní mít zelinářskou zahradu, protože je blízko mého domu. Dám ti za ni lepší vinici anebo, chceš-li raději, vyplatím ti její kupní cenu ve stříbře.“

21:2  Achab Nábota přemlouval: „Dej mi tu svou vinici. Udělám si z ní zelinářskou zahradu – vždyť sousedí s mým palácem! Dám ti místo ní jinou vinici, lepší, anebo jestli chceš, zaplatím ti její cenu ve stříbře.“

21:2  Achab řekl Nábotovi: Dej mi svou vinici a stane se mojí zelinářskou zahradou, protože je hned vedle mého domu. Dám ti místo ní vinici lepší nežli tato, anebo pokud by se ti to líbilo, dám ti její cenu ve stříbře.

21:2  I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.

21:2  Locutus est ergo Achab ad Naboth, dicens : Da mihi vineam tuam, ut faciam mihi hortum olerum, quia vicina est, et prope domum meam : daboque tibi pro ea vineam meliorem, aut si commodius tibi putas, argenti pretium, quanto digna est.

21:3  Naboth answered him: The Lord be merciful to me, and not let me give thee the inheritance of my fathers.

21:3  And Naboth said to Ahab, The Lord forbid it me, that I should give the inheritance of my fathers unto thee.

21:3  Nábot řekl Achabovi: „Chraň mě Hospodin, abych ti dal dědictví po svých otcích.“

21:3  Nábot ale Achabovi odpověděl: „Hospodin mě chraň! Nemůžu ti dát své otcovské dědictví.“

21:3  Nábot Achabovi odpověděl: Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych ti dal dědictví svých otců.

21:3  Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.

21:3  Cui respondit Naboth : Propitius sit mihi Dominus, ne dem hæreditatem patrum meorum tibi.

21:4  And Achab came into his house angry and fretting, because of the word that Naboth, the Jezrahelite, had spoken to him, saying: I will not give thee the inheritance of my fathers. And casting himself upon his bed, he turned away his face to the wall, and would eat no bread.

21:4  And Ahab came into his house heavy and displeased because of the word which Naboth the Jezreelite had spoken to him: for he had said, I will not give thee the inheritance of my fathers. And he laid him down upon his bed, and turned away his face, and would eat no bread.

21:4  Achab vstoupil do svého domu rozmrzelý a podrážděný tím, jak s ním Nábot Jizreelský mluvil, když řekl: „Dědictví po svých otcích ti nedám.“ Ulehl na lože, odvrátil tvář, ani chléb nepojedl.

21:4  Achab se vrátil domů mrzutý a nevrlý, protože mu Nábot Jizreelský řekl: „Své otcovské dědictví ti nedám!“ Lehl si do postele, otočil se ke zdi a nechtěl ani jíst.

21:4  Nato šel Achab domů roztrpčený a nazlobený kvůli tomu, že mu Nábot Jizreelský řekl: Nedám ti dědictví svých otců. Ulehl na postel, odvrátil tvář a nechtěl jíst pokrm.

21:4  Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.

21:4  Venit ergo Achab in domum suam indignans, et frendens super verbo quod locutus fuerat ad eum Naboth Jezrahelites, dicens : Non dabo tibi hæreditatem patrum meorum. Et projiciens se in lectulum suum, avertit faciem suam ad parietem, et non comedit panem.

21:5  And Jezabel, his wife, went in to him, and said to him: What is the matter that thy soul is so grieved? and why eatest thou no bread?

21:5  But Jezebel his wife came to him, and said unto him, Why is thy spirit so sad, that thou eatest no bread?

21:5  Přišla k němu Jezábel, jeho žena, a promluvila k němu: „Čím to je, že je tvůj duch rozmrzelý a ani chleba nejíš?“

21:5  Když za ním přišla jeho žena Jezábel, ptala se ho: „Co že jsi tak mrzutý? Ani jsi nic nesnědl.“

21:5  Přišla k němu jeho žena Jezábel a zeptala se ho: Proč je tvůj duch roztrpčený, že ani pokrm nejíš?

21:5  V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?

21:5  Ingressa est autem ad eum Jezabel uxor sua, dixitque ei : Quid est hoc, unde anima tua contristata est ? et quare non comedis panem ?

21:6  And he answered her: I spoke to Naboth, the Jezrahelite, and said to him: Give me thy vineyard, and take money for it: or if it please thee, I will give thee a better vineyard for it. And he said: I will not give thee my vineyard.

21:6  And he said unto her, Because I spake unto Naboth the Jezreelite, and said unto him, Give me thy vineyard for money; or else, if it please thee, I will give thee another vineyard for it: and he answered, I will not give thee my vineyard.

21:6  Odpověděl jí: „Mluvil jsem s Nábotem Jizreelským a řekl jsem mu: ‚Dej mi svou vinici za stříbro nebo, přeješ-li si, dám ti za ni jinou vinici.‘ Ale on mi řekl: ‚Svou vinici ti nedám.‘“

21:6  Vyprávěl jí tedy: „Ale, mluvil jsem s Nábotem Jizreelským. Říkám mu: ‚Prodej mi svou vinici za stříbro, anebo jestli chceš, dám ti za ni jinou.‘ Jenže on na to: ‚Svou vinici ti nedám!‘“

21:6  Odpověděl jí: Protože jsem mluvil s Nábotem Jizreelským a řekl jsem mu: Dej mi svou vinici za stříbro, nebo jestli chceš, dám ti za ni jinou vinici; ale on řekl: Nedám ti svou vinici.

21:6  Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.

21:6  Qui respondit ei : Locutus sum Naboth Jezrahelitæ, et dixi ei : Da mihi vineam tuam, accepta pecunia : aut, si tibi placet, dabo tibi vineam meliorem pro ea. Et ille ait : Non dabo tibi vineam meam.

21:7  Then Jezabel, his wife, said to him. Thou art of great authority indeed, and governest well the kingdom of Israel. Arise, and eat bread, and be of good cheer; I will give thee the vineyard of Naboth, the Jezrahelite.

21:7  And Jezebel his wife said unto him, Dost thou now govern the kingdom of Israel? arise, and eat bread, and let thine heart be merry: I will give thee the vineyard of Naboth the Jezreelite.

21:7  Jezábel, jeho žena, mu řekla: „Teď ukážeš svou královskou moc nad Izraelem! Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli. Já sama ti dám vinici Nábota Jizreelského.“

21:7  Jeho žena Jezábel mu řekla: „No tak, jsi přece král Izraele. Vstaň, něco sněz a rozvesel se. Já ti tu vinici Nábota Jizreelského obstarám.“

21:7  Jeho žena Jezábel mu řekla: Ty nyní jednej s královskou autoritou nad Izraelem. Vstaň, pojez pokrm a buď ⌈dobré mysli.⌉ Já sama ti dám vinici Nábota Jizreelského.

21:7  I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.

21:7  Dixit ergo ad eum Jezabel uxor ejus : Grandis auctoritatis es, et bene regis regnum Israël. Surge, et comede panem, et æquo animo esto : ego dabo tibi vineam Naboth Jezrahelitæ.

21:8  So she wrote letters in Achab's name, and sealed them with his ring, and sent them to the ancients, and the chief men that were in his city, and that dwelt with Naboth.

21:8  So she wrote letters in Ahab’s name, and sealed them with his seal, and sent the letters unto the elders and to the nobles that were in his city, dwelling with Naboth.

21:8  Pak napsala Achabovým jménem dopisy, zapečetila jeho pečetí a poslala je starším a šlechticům, těm, kteří byli v jeho městě a bydlili s Nábotem.

21:8  Potom napsala dopisy Achabovým jménem, zapečetila jeho pečetí a rozeslala je stařešinům a urozeným mužům ve městě, kde Nábot bydlel.

21:8  Pak napsala Achabovým jménem dopisy, zapečetila jeho pečetidlem a poslala dopisy starším a šlechticům z jeho města, kteří bydleli s Nábotem.

21:8  Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.

21:8  Scripsit itaque litteras ex nomine Achab, et signavit eas annulo ejus, et misit ad majores natu, et optimates, qui erant in civitate ejus, et habitabant cum Naboth.

21:9  And this was the tenor of the letters: Proclaim a fast, and make Naboth sit among the chief of the people;

21:9  And she wrote in the letters, saying, Proclaim a fast, and set Naboth on high among the people:

21:9  V dopisech psala: „Vyhlaste půst a posaďte Nábota do čela lidu.

21:9  V těch dopisech psala: „Vyhlaste půst a posaďte Nábota do čela lidu.

21:9  Do dopisů napsala: Vyhlaste půst a Nábota nechte usednout do čela lidu.

21:9  Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,

21:9  Litterarum autem hæc erat sententia : Prædicate jejunium, et sedere facite Naboth inter primos populi :

21:10  And suborn two men, sons of Belial, against him. and let them bear false witness; that he hath blasphemed God and the king: and then carry him out, and stone him, and so let him die.

21:10  And set two men, sons of Belial, before him, to bear witness against him, saying, Thou didst blaspheme God and the king. And then carry him out, and stone him, that he may die.

21:10  Proti němu posaďte dva muže ničemníky a ti ať vydají svědectví, že zlořečil Bohu a králi. Pak ho vyveďte a ukamenujte k smrti.“

21:10  Naproti němu posaďte nějaké dva ničemy, ať dosvědčí, že zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyveďte a ukamenujte k smrti.“

21:10  Nechte proti němu usednout dva muže ničemníky, aby proti němu svědčili: Zlořečil jsi Bohu i králi. Vyveďte ho a ukamenujte ho, ať zemře.

21:10  A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.

21:10  et submittite duos viros filios Belial contra eum, et falsum testimonium dicant : Benedixit Deum et regem : et educite eum, et lapidate, sicque moriatur.

21:11  And the men of his city, the ancients and nobles, that dwelt with him in the city, did as Jezabel had commanded them, and as it was written in the letters which she had sent to them;

21:11  And the men of his city, even the elders and the nobles who were the inhabitants in his city, did as Jezebel had sent unto them, and as it was written in the letters which she had sent unto them.

21:11  Mužové jeho města, starší a šlechticové, ti, kteří bydleli v jeho městě, vykonali, co jim Jezábel vzkázala, jak bylo psáno v dopisech, které jim poslala:

21:11  Stařešinové a urození muži z města, kde Nábot bydlel, tedy udělali, co jim Jezábel nařídila v dopisech, které jim poslala.

21:11  Nato muži jeho města, starší a šlechtici, kteří bydleli v jeho městě, učinili, jak jim Jezábel vzkázala, jak bylo napsáno v dopisech, které jim poslala.

21:11  Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.

21:11  Fecerunt ergo cives ejus majores natu et optimates, qui habitabant cum eo in urbe, sicut præceperat eis Jezabel, et sicut scriptum erat in litteris quas miserat ad eos :

21:12  They proclaimed a fast, and made Naboth sit among the chief of the people.

21:12  They proclaimed a fast, and set Naboth on high among the people.

21:12  Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.

21:12  Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.

21:12  Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.

21:12  Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.

21:12  prædicaverunt jejunium, et sedere fecerunt Naboth inter primos populi.

21:13  And bringing two men, sons of the devil, they made them sit against him: and they, like men of the devil, bore witness against him before the people: saying: Naboth hath blasphemed God and the king. Wherefore they brought him forth without the city, and stoned him to death.

21:13  And there came in two men, children of Belial, and sat before him: and the men of Belial witnessed against him, even against Naboth, in the presence of the people, saying, Naboth did blaspheme God and the king. Then they carried him forth out of the city, and stoned him with stones, that he died.

21:13  Pak přišli dva muži ničemníci a posadili se proti němu. Ti ničemníci vydali před lidem proti Nábotovi svědectví, že zlořečil Bohu a králi. I vyvedli ho ven z města a ukamenovali ho k smrti.

21:13  Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti němu a veřejně Nábota obvinili: „Nábot zlořečil Bohu i králi!“ Vyvedli ho tedy za město a ukamenovali k smrti.

21:13  Přišli dva muži ničemníci a posadili se naproti němu. Ničemníci svědčili před lidem proti Nábotovi slovy: Nábot zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyvedli ven za město, ukamenovali ho a zemřel.

21:13  Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.

21:13  Et adductis duobus viris filiis diaboli, fecerunt eos sedere contra eum : at illi, scilicet ut viri diabolici, dixerunt contra eum testimonium coram multitudine : Benedixit Naboth Deum et regem : quam ob rem eduxerunt eum extra civitatem, et lapidibus interfecerunt.

21:14  And they sent to Jezabel, saying: Naboth is stoned, and is dead.

21:14  Then they sent to Jezebel, saying, Naboth is stoned, and is dead.

21:14  Poté vzkázali Jezábele: „Nábot byl ukamenován k smrti.“

21:14  Potom poslali Jezábel zprávu: „Nábot byl ukamenován a je mrtev.“

21:14  Jezábele potom vzkázali: Nábot byl ukamenován a zemřel.

21:14  A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.

21:14  Miseruntque ad Jezabel, dicentes : Lapidatus est Naboth, et mortuus est.

21:15  And it came to pass, when Jezabel heard that Naboth was stoned, and dead, that she said to Achab: Arise, and take possession of the vineyard of Naboth, the Jezrahelite, who would not agree with thee, and give it thee for money: for Naboth is not alive, but dead.

21:15  And it came to pass, when Jezebel heard that Naboth was stoned, and was dead, that Jezebel said to Ahab, Arise, take possession of the vineyard of Naboth the Jezreelite, which he refused to give thee for money: for Naboth is not alive, but dead.

21:15  Když Jezábel uslyšela, že Nábot byl ukamenován a zemřel, řekla Achabovi: „Vstaň a zaber vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítl dát za stříbro. Nábot už nežije, je mrtev.“

21:15  Jakmile Jezábel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: „Vstávej. Tu vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítal prodat, už můžeš zabrat. Nábot není naživu, zemřel.“

21:15  I stalo se, když Jezábel uslyšela, že Nábot byl ukamenován a zemřel, řekla Jezábel Achabovi: Vstaň a obsaď vinici Nábota Jizreelského, kterou ti nechtěl dát za stříbro, protože Nábot nežije, ale zemřel.

21:15  I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.

21:15  Factum est autem, cum audisset Jezabel lapidatum Naboth et mortuum, locuta est ad Achab : Surge, et posside vineam Naboth Jezrahelitæ, qui noluit tibi acquiescere, et dare eam accepta pecunia : non enim vivit Naboth, sed mortuus est.

21:16  And when Achab heard this, to wit, that Naboth was dead, he arose, and went down into the vineyard of Naboth, the Jezrahelite, to take possession of it.

21:16  And it came to pass, when Ahab heard that Naboth was dead, that Ahab rose up to go down to the vineyard of Naboth the Jezreelite, to take possession of it.

21:16  Jakmile Achab uslyšel, že Nábot je mrtev, vstal, sestoupil do vinice Nábota Jizreelského a zabral ji.

21:16  Když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal a šel tu vinici Nábota Jizreelského zabrat.

21:16  I stalo se, když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal, aby sestoupil na vinici Nábota Jizreelského a obsadil ji.

21:16  A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.

21:16  Quod cum audisset Achab, mortuum videlicet Naboth, surrexit, et descendebat in vineam Naboth Jezrahelitæ, ut possideret eam.

21:17  And the word of the Lord came to Elias, the Thesbite, saying:

21:17  And the word of the Lord came to Elijah the Tishbite, saying,

21:17  I stalo se slovo Hospodinovo k Elijáši Tišbejskému:

21:17  Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo:

21:17  I stalo se Hospodinovo slovo k Elijáši Tišbejskému:

21:17  Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:

21:17  Factus est igitur sermo Domini ad Eliam Thesbiten, dicens :

21:18  Arise, and go down to meet Achab, king of Israel, who is in Samaria: behold he is going down to the vineyard of Naboth, to take possession of it:

21:18  Arise, go down to meet Ahab king of Israel, which is in Samaria: behold, he is in the vineyard of Naboth, whither he is gone down to possess it.

21:18  „Vstaň a jdi vstříc Achabovi, králi izraelskému ze Samaří. Je právě v Nábotově vinici; šel tam, aby ji zabral.

21:18  „Vstaň, jdi do Samaří vstříc izraelskému králi Achabovi. Hle, je na vinici, kterou přišel zabrat.

21:18  Vstaň a jdi naproti izraelskému králi Achabovi, který bydlí v Samaří. Hle, je na Nábotově vinici; sestoupil tam, aby ji obsadil.

21:18  Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.

21:18  Surge, et descende in occursum Achab regis Israël, qui est in Samaria : ecce ad vineam Naboth descendit, ut possideat eam.

21:19  And thou shalt speak to him, saying: Thus saith the Lord: Thou hast slain: moreover also thou hast taken possession. And after these words thou shalt add: Thus saith the Lord: In this place, wherein the dogs have licked the blood of Naboth, they shall lick thy blood also.

21:19  And thou shalt speak unto him, saying, Thus saith the Lord, Hast thou killed, and also taken possession? And thou shalt speak unto him, saying, Thus saith the Lord, In the place where dogs licked the blood of Naboth shall dogs lick thy blood, even thine.

21:19  Promluv k němu: ‚Toto praví Hospodin: Zavraždil jsi a teď si zabíráš.‘ Ohlas mu: ‚Toto praví Hospodin: Na místě, kde psi chlemtali krev Nábotovu, budou psi chlemtat i tvoji krev.‘“

21:19  Řekni mu: ‚Toto praví Hospodin: Vraždil jsi a teď ještě zabíráš?‘ A dodej: ‚Toto praví Hospodin: Tam, kde psi chlemtali krev Nábotovu, budou chlemtat i tvou.‘“

21:19  Řekni mu: Toto praví Hospodin: Zavraždil jsi a obsazuješ? Řekni mu: Toto praví Hospodin: Na místě, na kterém chlemtali psi krev Nábotovu, budou psi chlemtat krev tvoji, ano tvoji.

21:19  A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.

21:19  Et loqueris ad eum, dicens : Hæc dicit Dominus : Occidisti, insuper et possedisti. Et post hæc addes : Hæc dicit Dominus : In loco hoc, in quo linxerunt canes sanguinem Naboth, lambent quoque sanguinem tuum.

21:20  And Achab said to Elias: Hast thou found me thy enemy? He said: I have found thee because thou art sold, to do evil in the sight of the Lord.

21:20  And Ahab said to Elijah, Hast thou found me, O mine enemy? And he answered, I have found thee: because thou hast sold thyself to work evil in the sight of the Lord.

21:20  Achab řekl Elijášovi: „Přece jsi mě našel, můj nepříteli?“ On řekl: „Našel, protože ses zaprodal a dopouštíš se toho, co je zlé v Hospodinových očích.

21:20  „Tak jsi mě našel, můj nepříteli?“ oslovil Achab Eliáše. „Ano,“ odpověděl, „protože ses zaprodal, abys páchal, co je v Hospodinových očích zlé.

21:20  Achab řekl Elijášovi: Našel jsi mě, můj nepříteli? On odpověděl: Našel, protože ses zaprodal, abys páchal to, co je zlé v Hospodinových očích.

21:20  I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.

21:20  Et ait Achab ad Eliam : Num invenisti me inimicum tibi ? Qui dixit : Inveni, eo quod venundatus sis, ut faceres malum in conspectu Domini.

21:21  Behold I will bring evil upon thee, and I will cut down thy posterity, and I will kill of Achab him that pisseth against the wall, and him that is shut up, and the last in Israel.

21:21  Behold, I will bring evil upon thee, and will take away thy posterity, and will cut off from Ahab him that pisseth against the wall, and him that is shut up and left in Israel,

21:21  Hle, praví Hospodin, uvedu na tebe zlo, vymetu ty, kdo přijdou po tobě, vyhladím Achabovi toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného.

21:21  Vzkazuje ti: ‚Hle, uvedu na tebe zlé věci. Vymetu za tebou tak, že Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele – pána i kmána až do posledního pacholka!

21:21  Hle, přivedu na tebe zlo, vyhladím tvé potomky, vyhladím Achabovi ⌈močícího na stěnu,⌉ zadržovaného i propuštěného v Izraeli.

21:21  Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.

21:21  Ecce ego inducam super te malum, et demetam posteriora tua, et interficiam de Achab mingentem ad parietem, et clausum et ultimum in Israël.

21:22  And I will make thy house like the house of Jeroboam the son of Nabat, and like the house of Baasa the son of Ahias: for what thou hast done to provoke me to anger, and for making Israel to sin.

21:22  And will make thine house like the house of Jeroboam the son of Nebat, and like the house of Baasha the son of Ahijah, for the provocation wherewith thou hast provoked me to anger, and made Israel to sin.

21:22  A dopustím na tvůj dům totéž, co na dům Jarobeáma, syna Nebatova, a na dům Baeši, syna Achijášova, za urážku, jíž jsi mě urazil a svedl k hříchu Izraele.“

21:22  Naložím s tvým domem jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova, protože jsi mě popouzel a svedl jsi Izrael k hříchu.‘

21:22  Učiním s tvým domem to co s domem Jarobeáma, syna Nebatova, a s domem Baeši, syna Achijášova, kvůli provokacím, kterými jsi mě provokoval ke hněvu a sváděl Izrael k hříchu.

21:22  A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.

21:22  Et dabo domum tuam sicut domum Jeroboam filii Nabat, et sicut domum Baasa filii Ahia : quia egisti ut me ad iracundiam provocares, et peccare fecisti Israël.

21:23  And of Jezabel also, the Lord spoke, saying: The dogs shall eat Jezabel in the field of Jezrahel.

21:23  And of Jezebel also spake the Lord, saying, The dogs shall eat Jezebel by the wall of Jezreel.

21:23  Také o Jezábele promluvil Hospodin: „Jezábelu sežerou na valech Jizreelu psi.

21:23  A ohledně Jezábel Hospodin praví: ‚Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí.‘

21:23  A také o Jezábele Hospodin promluvil: Psi sežerou Jezábelu na valech Jizreelu.

21:23  Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.

21:23  Sed et de Jezabel locutus est Dominus, dicens : Canes comedent Jezabel in agro Jezrahel.

21:24  If Achab die in the city, the dogs shall eat him: but if he die in the field, the birds of the air shall eat him.

21:24  Him that dieth of Ahab in the city the dogs shall eat; and him that dieth in the field shall the fowls of the air eat.

21:24  Kdo zemře Achabovi ve městě, toho sežerou psi, a kdo zemře na poli, toho sežere nebeské ptactvo.“

21:24  Kdo Achabovi zemře ve městě, toho psi sežerou, kdo mu zemře venku na cestě, toho ptáci rozklovou!“

21:24  Toho, kdo zemře Achabovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo.

21:24  Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.

21:24  Si mortuus fuerit Achab in civitate, comedent eum canes : si autem mortuus fuerit in agro, comedent eum volucres cæli.

21:25  Now, there was not such another as Achab, who was sold to do evil in the sight of the Lord: for his wife, Jezabel, set him on,

21:25  But there was none like unto Ahab, which did sell himself to work wickedness in the sight of the Lord, whom Jezebel his wife stirred up.

21:25  Nebyl nikdo jako Achab, aby se zaprodal a dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, jak ho k tomu podněcovala Jezábel, jeho žena.

21:25  (Vskutku nebyl nikdo jako Achab, kdo by se tak zaprodal, aby páchal, co je v Hospodinových očích zlé, jak ho k tomu ponoukala jeho žena Jezábel.

21:25  Vskutku nikdo nebyl jako Achab, který se zaprodal, aby páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, jak ho naváděla jeho žena Jezábel.

21:25  Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.

21:25  Igitur non fuit alter talis sicut Achab, qui venundatus est ut faceret malum in conspectu Domini : concitavit enim eum Jezabel uxor sua,

21:26  And he became abominable, insomuch that he followed the idols which the Amorrhites had made, whom the Lord destroyed before the face of the children of Israel.

21:26  And he did very abominably in following idols, according to all things as did the Amorites, whom the Lord cast out before the children of Israel.

21:26  Jednal velice ohavně tím, že chodil za hnusnými modlami; páchal všechno to, co Emorejci, které Hospodin před Izraelci vyhnal.

21:26  Páchal hrozné ohavnosti. Následoval hnusné modly přesně tak, jako to dělali Emorejci, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.)

21:26  Jednal velmi ohavně a chodil za bůžky, stejně jako to činili Emorejci, které Hospodin před syny Izraele vyhnal.

21:26  Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.

21:26  et abominabilis factus est, in tantum ut sequeretur idola quæ fecerant Amorrhæi, quos consumpsit Dominus a facie filiorum Israël.

21:27  And when Achab had heard these words, he rent his garments, and put haircloth upon his flesh, and fasted, and slept in sackcloth, and walked with his head cast down.

21:27  And it came to pass, when Ahab heard those words, that he rent his clothes, and put sackcloth upon his flesh, and fasted, and lay in sackcloth, and went softly.

21:27  Jakmile Achab uslyšel tato slova, roztrhl svůj šat, přehodil přes sebe žíněné roucho, postil se a spával v žíněném rouchu a chodil zkroušeně.

21:27  Jakmile Achab uslyšel ta slova, roztrhl své roucho, vzal na sebe pytlovinu, postil se, spával v pytlovině a choval se pokorně.

21:27  I stalo se, když uslyšel Achab tato slova, roztrhl své roucho, vložil na své tělo žíněné roucho, postil se, spal v žíněném rouchu a chodil zasmušilý.

21:27  I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.

21:27  Itaque cum audisset Achab sermones istos, scidit vestimenta sua, et operuit cilicio carnem suam, jejunavitque et dormivit in sacco, et ambulavit demisso capite.

21:28  And the word of the Lord came to Elias, the Thesbite, saying:

21:28  And the word of the Lord came to Elijah the Tishbite, saying,

21:28  I stalo se slovo Hospodinovo k Elijášovi Tišbejskému:

21:28  Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo:

21:28  I stalo se Hospodinovo slovo k Elijáši Tišbejskému:

21:28  Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:

21:28  Et factus est sermo Domini ad Eliam Thesbiten, dicens :

21:29  Hast thou not seen Achab humbled before me? therefore, because he hath humbled himself, for my sake, I will not bring the evil in his days, but in his son's days will I bring the evil upon his house.

21:29  Seest thou how Ahab humbleth himself before me? because he humbleth himself before me, I will not bring the evil in his days: but in his son’s days will I bring the evil upon his house.

21:29  „Viděl jsi, že se Achab přede mnou pokořil? Protože se přede mnou pokořil, nedopustím to zlo za jeho dnů, ale uvedu je na jeho dům za dnů jeho syna.“

21:29  „Vidíš, jak se přede mnou Achab pokořil? Protože se přede mnou tak pokořil, nepřivedu to neštěstí na jeho dům už za jeho dnů, ale až za dnů jeho syna.“

21:29  Viděl jsi, že se Achab přede mnou pokořil? Protože se přede mnou pokořil, nepřivedu to zlo za jeho života, ale přivedu to zlo na jeho dům za života jeho syna.

21:29  Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.

21:29  Nonne vidisti humiliatum Achab coram me ? quia igitur humiliatus est mei causa, non inducam malum in diebus ejus, sed in diebus filii sui inferam malum domui ejus.

Chapter 22

22:1  And there passed three years without war between Syria and Israel.

22:1  And they continued three years without war between Syria and Israel.

22:1  Po tři roky nedošlo mezi Aramem a Izraelem k válce.

22:1  Po tři roky se mezi Aramem a Izraelem neválčilo.

22:1  Uplynuly tři roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem.

22:1  Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými.

22:1  Transierunt igitur tres anni absque bello inter Syriam et Israël.

22:2  And in the third year, Josaphat, king of Juda, came down to the king of Israel.

22:2  And it came to pass in the third year, that Jehoshaphat the king of Judah came down to the king of Israel.

22:2  V třetím roce sestoupil Jóšafat, král judský, ke králi izraelskému.

22:2  Třetího roku přijel izraelského krále navštívit judský král Jošafat.

22:2  I stalo se, že ve třetím roce přišel judský král Jóšafat k izraelskému králi.

22:2  I stalo se léta třetího, přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému.

22:2  In anno autem tertio, descendit Josaphat rex Juda ad regem Israël.

22:3  (And the king of Israel said to his servants: Know ye not that Ramoth Galaad is ours, and we neglect to take it out of the hand of the king of Syria?)

22:3  And the king of Israel said unto his servants, Know ye that Ramoth in Gilead is ours, and we be still, and take it not out of the hand of the king of Syria?

22:3  Izraelský král řekl svým služebníkům: „Víte, že Rámot v Gileádu patří nám? A my otálíme vzít jej z rukou aramejského krále.“

22:3  Izraelský král řekl svým dvořanům: „Víte přece, že Rámot-gileád patří nám. Proč nic neděláme, abychom ho dobyli z rukou aramejského krále?“

22:3  Izraelský král řekl svým otrokům: Víte přece, že nám patří Rámot–gileád, a my jsme neteční, abychom jej vzali z ruky aramejského krále.

22:3  Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým: Víte-li, že naše bylo Rámot Galád, a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského?

22:3  (Dixitque rex Israël ad servos suos : Ignoratis quod nostra sit Ramoth Galaad, et negligimus tollere eam de manu regis Syriæ ?)

22:4  And he said to Josaphat: Wilt thou come with me to battle to Ramoth Galaad?

22:4  And he said unto Jehoshaphat, Wilt thou go with me to battle to Ramoth–gilead? And Jehoshaphat said to the king of Israel, I am as thou art, my people as thy people, my horses as thy horses.

22:4  Pak se otázal Jóšafata: „Půjdeš se mnou do války o Rámot v Gileádu?“ Jóšafat izraelskému králi odvětil: „Jsme jedno, já jako ty, můj lid jako tvůj lid, mí koně jako tví koně.“

22:4  Potom se zeptal Jošafata: „Půjdeš se mnou do války o Rámot-gileád?“ „Udělám to, co ty,“ odpověděl mu Jošafat. „Můj lid je jako tvůj, mí koně jako tví!“

22:4  Potom se zeptal Jóšafata: Půjdeš se mnou do boje proti Rámot–gileádu? Jóšafat izraelskému králi odpověděl: ⌈Jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.⌉

22:4  Pročež řekl Jozafatovi: Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému: Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jako koni moji, tak koni tvoji.

22:4  Et ait ad Josaphat : Veniesne mecum ad præliandum in Ramoth Galaad ?

22:5  And Josaphat said to the king of Israel: As I am, so art thou: my people and thy people are one: and my horsemen are thy horsemen. And Josaphat said to the king of Israel: Inquire, I beseech thee, this day the word of the Lord.

22:5  And Jehoshaphat said unto the king of Israel, Enquire, I pray thee, at the word of the Lord to day.

22:5  Jóšafat izraelskému králi řekl: „Dotaž se ještě dnes na slovo Hospodinovo.“

22:5  Jošafat ale izraelského krále ještě požádal: „Nejdříve se vyptej na slovo Hospodinovo.“

22:5  Jóšafat dále izraelskému králi řekl: Dotaž se nejprve na Hospodinovo slovo.

22:5  Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo.

22:5  Dixitque Josaphat ad regem Israël : Sicut ego sum, ita et tu : populus meus et populus tuus unum sunt : et equites mei, equites tui. Dixitque Josaphat ad regem Israël : Quære, oro te, hodie sermonem Domini.

22:6  Then the king of Israel assembled the prophets, about four hundred men, and he said to them: Shall I go to Ramoth Galaad to fight, or shall I forbear? They answered: Go up, and the Lord will deliver it into the hand of the king.

22:6  Then the king of Israel gathered the prophets together, about four hundred men, and said unto them, Shall I go against Ramoth–gilead to battle, or shall I forbear? And they said, Go up; for the Lord shall deliver it into the hand of the king.

22:6  Izraelský král shromáždil proroky, na čtyři sta mužů, a řekl jim: „Mám jít do války proti Rámotu v Gileádu nebo mám od toho upustit?“ Odpověděli: „Jdi, Panovník jej vydá králi do rukou.“

22:6  Izraelský král tedy shromáždil na čtyři sta proroků a ptal se jich: „Mám jít do války o Rámot-gileád, nebo ne?“ „Jdi,“ odpovídali, „a Pán je vydá králi do rukou!“

22:6  Izraelský král shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a zeptal se jich: Mám jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit? Odpověděli: Vytáhni, Panovník ho vydá do královy ruky.

22:6  I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim: Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Pán v ruku krále.

22:6  Congregavit ergo rex Israël prophetas, quadringentos circiter viros, et ait ad eos : Ire debeo in Ramoth Galaad ad bellandum, an quiescere ? Qui responderunt : Ascende, et dabit eam Dominus in manu regis.

22:7  And Josaphat said: Is there not here some prophet of the Lord, that we may inquire by him?

22:7  And Jehoshaphat said, Is there not here a prophet of the Lord besides, that we might enquire of him?

22:7  Ale Jóšafat se zeptal: „Cožpak tu už není žádný prorok Hospodinův, abychom se dotázali skrze něho?“

22:7  Jošafat ale naléhal: „To už tu není žádný Hospodinův prorok, abychom se zeptali jeho?“

22:7  Jóšafat se zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se dotázali skrze něj?

22:7  Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?

22:7  Dixit autem Josaphat : Non est hic propheta Domini quispiam, ut interrogemus per eum ?

22:8  And the king of Israel said to Josaphat. There is one man left, by whom we may inquire of the Lord; Micheas, the son of Jemla: but I hate him, for he doth not prophecy good to me, but evil. And Josaphat said: Speak not so, O king.

22:8  And the king of Israel said unto Jehoshaphat, There is yet one man, Micaiah the son of Imlah, by whom we may enquire of the Lord: but I hate him; for he doth not prophesy good concerning me, but evil. And Jehoshaphat said, Let not the king say so.

22:8  Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: „Je tu ještě jeden muž, skrze něhož bychom se mohli dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje nic dobrého, nýbrž jen zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův.“ Jóšafat řekl: „Nechť král tak nemluví!“

22:8  „Vlastně tu jeden takový je,“ řekl izraelský král. „Skrze něj se lze ptát Hospodina, ale já ho nesnáším, protože mi neprorokuje nic dobrého, jen samé neštěstí. Je to Michajáš, syn Jimlův.“ „Tak by král neměl mluvit,“ odpověděl Jošafat.

22:8  Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze nějž je možno dotázat se Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje dobro, nýbrž zlo: Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto nemluví.

22:8  Na to řekl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi dobrého neprorokuje, než zlé, Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.

22:8  Et ait rex Israël ad Josaphat : Remansit vir unus per quem possumus interrogare Dominum : sed ego odi eum, quia non prophetat mihi bonum, sed malum : Michæas filius Jemla. Cui Josaphat ait : Ne loquaris ita, rex.

22:9  Then the king of Israel called an eunuch, and said to him: Make haste, and bring hither Micheas, the son of Jemla.

22:9  Then the king of Israel called an officer, and said, Hasten hither Micaiah the son of Imlah.

22:9  Izraelský král tedy povolal jednoho dvořana a řekl: „Rychle přiveď Míkajáše, syna Jimlova.“

22:9  Izraelský král tedy zavolal jednoho komorníka a rozkázal: „Rychle, Michajáše, syna Jimlova!“

22:9  Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova.

22:9  Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.

22:9  Vocavit ergo rex Israël eunuchum quemdam, et dixit ei : Festina adducere Michæam filium Jemla.

22:10  And the king of Israel, and Josaphat, king of Juda, sat each on his throne, clothed with royal robes, in a court, by the entrance of the gate of Samaria, and all the prophets prophesied before them.

22:10  And the king of Israel and Jehoshaphat the king of Judah sat each on his throne, having put on their robes, in a void place in the entrance of the gate of Samaria; and all the prophets prophesied before them.

22:10  Král izraelský i Jóšafat, král judský, seděli každý na svém trůnu, slavnostně oblečeni, na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.

22:10  Král Izraele a Jošafat, král Judy, seděli ve slavnostním rouchu na svých trůnech na prostranství u vchodu do samařské brány a všichni ti proroci prorokovali před nimi.

22:10  Izraelský král a judský král Jóšafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni v roucha, na prostranství u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.

22:10  (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský, jeden každý na stolici své, odění jsouce rouchem, seděli v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.

22:10  Rex autem Israël, et Josaphat rex Juda, sedebant unusquisque in solio suo, vestiti cultu regio, in area juxta ostium portæ Samariæ : et universi prophetæ prophetabant in conspectu eorum.

22:11  And Sedecias, the son of Chanaana, made himself horns of iron, and said: Thus saith the Lord: With these shalt thou push Syria, till thou destroy it.

22:11  And Zedekiah the son of Chenaanah made him horns of iron: and he said, Thus saith the Lord, With these shalt thou push the Syrians, until thou have consumed them.

22:11  Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a říkal: „Toto praví Hospodin: ‚Jimi budeš trkat Arama, dokud neskoná.‘“

22:11  Cidkiáš, syn Kenaanův, si zhotovil železné rohy a prohlásil: „Toto praví Hospodin: Takhle utrkáš Aramejce k smrti!“

22:11  Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ.

22:11  Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž nepohubíš jich.

22:11  Fecit quoque sibi Sedecias filius Chanaana cornua ferrea, et ait : Hæc dicit Dominus : His ventilabis Syriam, donec deleas eam.

22:12  And all the prophets prophesied in like manner, saying: Go up to Ramoth Galaad, and prosper, for the Lord will deliver it into the king's hands.

22:12  And all the prophets prophesied so, saying, Go up to Ramoth–gilead, and prosper: for the Lord shall deliver it into the king’s hand.

22:12  Tak prorokovali všichni proroci: „Vytáhni proti Rámotu v Gileádu. Budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou!“

22:12  A všichni ti proroci prorokovali podobně: „Jdi na Rámot-gileád! Čeká tě úspěch! Hospodin ho králi vydá do rukou!“

22:12  A tak prorokovali všichni proroci: Vytáhni proti Rámot–gileádu a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky.

22:12  Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)

22:12  Omnesque prophetæ similiter prophetabant, dicentes : Ascende in Ramoth Galaad, et vade prospere, et tradet Dominus in manus regis.

22:13  And the messenger that went to call Micheas, spoke to him, saying: Behold the words of the prophets with one mouth declare good things to the king: let thy word, therefore, be like to theirs, and speak that which is good.

22:13  And the messenger that was gone to call Micaiah spake unto him, saying, Behold now, the words of the prophets declare good unto the king with one mouth: let thy word, I pray thee, be like the word of one of them, and speak that which is good.

22:13  Posel, který šel zavolat Míkajáše, mu domlouval: „Hle, slova proroků jedněmi ústy ohlašují králi dobré věci. Ať je tvá řeč jako řeč každého z nich; mluv o dobrých věcech.“

22:13  Posel, který šel pro Michajáše, mu tedy radil: „Podívej se, všichni proroci jako jeden muž předpovídají králi dobré věci. Raději mluv jako oni. Řekni mu něco dobrého.“

22:13  Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, ⌈proroci mluví jednomyslně⌉ dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova jako řeč jednoho z nich. Mluv dobro.

22:13  V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi. Medle, buď řeč tvá jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.

22:13  Nuntius vero qui ierat ut vocaret Michæam, locutus est ad eum, dicens : Ecce sermones prophetarum ore uno regi bona prædicant : sit ergo sermo tuus similis eorum, et loquere bona.

22:14  But Micheas said to him: As the Lord liveth, whatsoever the Lord shall say to me, that will I speak.

22:14  And Micaiah said, As the Lord liveth, what the Lord saith unto me, that will I speak.

22:14  Míkajáš odpověděl: „Jakože živ je Hospodin, budu mluvit to, co mi řekne Hospodin.“

22:14  „Jakože je živ Hospodin,“ odpověděl Michajáš, „budu mluvit jen to, co mi řekne Hospodin.“

22:14  Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co ke mně Hospodin promluví, to budu mluvit.

22:14  Tedy řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že což mi koli řekne Hospodin, to mluviti budu.

22:14  Cui Michæas ait : Vivit Dominus, quia quodcumque dixerit mihi Dominus, hoc loquar.

22:15  So he came to the king, and the king said to him: Micheas, shall we go to Ramoth Galaad to battle, or shall we forbear? He answered him: Go up, and prosper, and the Lord shall deliver it into the king's hands.

22:15  So he came to the king. And the king said unto him, Micaiah, shall we go against Ramoth–gilead to battle, or shall we forbear? And he answered him, Go, and prosper: for the Lord shall deliver it into the hand of the king.

22:15  Když přišel ke králi, král mu řekl: „Míkajáši, máme jít do války proti Rámotu v Gileádu, nebo máme od toho upustit?“ On mu odpověděl: „Vytáhni, budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou.“

22:15  A tak přišel ke králi. Ten se ho zeptal: „Michajáši, máme jít do války o Rámot-gileád, nebo ne?“ „Jdi,“ odpověděl. „Čeká tě úspěch. Hospodin je králi vydá do rukou.“

22:15  Když přišel ke králi, král se ho zeptal: Míkajáši, máme jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo od toho máme upustit? Odpověděl mu: Vytáhni a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky.

22:15  A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? Kterýž řekl jemu: Jeď a šťastněť se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále.

22:15  Venit itaque ad regem, et ait illi rex : Michæa, ire debemus in Ramoth Galaad ad præliandum, an cessare ? Cui ille respondit : Ascende, et vade prospere, et tradet eam Dominus in manus regis.

22:16  But the king said to him: I adjure thee again and again, that thou tell me nothing but that which is true, in the name of the Lord.

22:16  And the king said unto him, How many times shall I adjure thee that thou tell me nothing but that which is true in the name of the Lord?

22:16  Král ho okřikl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu nemluvil nic než pravdu?“

22:16  Král ho však přerušil: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu neříkal nic než pravdu!“

22:16  Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat ⌈při Hospodinově jménu,⌉ abys mi neříkal nic než pravdu?

22:16  I řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?

22:16  Dixit autem rex ad eum : Iterum atque iterum adjuro te, ut non loquaris mihi nisi quod verum est, in nomine Domini.

22:17  And he said: I saw all Israel scattered upon the hills, like sheep that have no shepherd; and the Lord said: These have no master: let every man of them return to his house in peace.

22:17  And he said, I saw all Israel scattered upon the hills, as sheep that have not a shepherd: and the Lord said, These have no master: let them return every man to his house in peace.

22:17  Míkajáš odpověděl: „Viděl jsem všechen izraelský lid rozptýlený po horách jako ovce, které nemají pastýře. Hospodin řekl: ‚Zůstali bez pánů, ať se každý v pokoji vrátí domů.‘“

22:17  Michajáš mu tedy řekl: „Viděl jsem všechen Izrael jak ovce po horách rozptýlen, jak ovce bez svého pastýře. Hospodin řekl mi: Pány nemají, ať se vrátí každý domů v pokoji!“

22:17  Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem ⌈celý Izrael rozptýlený⌉ po horách jako ovce, které nemají pastýře. Hospodin řekl: Nemají pána. Ať se všichni vrátí domů v pokoji.

22:17  Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.

22:17  Et ille ait : Vidi cunctum Israël dispersum in montibus, quasi oves non habentes pastorem. Et ait Dominus : Non habent isti dominum : revertatur unusquisque in domum suam in pace.

22:18  (Then the king of Israel said to Josaphat: Did I not tell thee, that he prophesieth no good to me, but always evil?)

22:18  And the king of Israel said unto Jehoshaphat, Did I not tell thee that he would prophesy no good concerning me, but evil?

22:18  Izraelský král řekl Jóšafatovi: „Neřekl jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, nýbrž jen zlo?“

22:18  „Vždyť jsem ti to říkal,“ obrátil se izraelský král k Jošafatovi. „Neprorokuje mi nic dobrého, jen samé neštěstí.“

22:18  Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo?

22:18  I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati dobrého, ale zlé?

22:18  (Dixit ergo rex Israël ad Josaphat : Numquid non dixi tibi, quia non prophetat mihi bonum, sed semper malum ?)

22:19  And he added and said: Hear thou, therefore, the word of the Lord: I saw the Lord sitting on his throne, and all the army of heaven standing by him on the right hand and on the left:

22:19  And he said, Hear thou therefore the word of the Lord: I saw the Lord sitting on his throne, and all the host of heaven standing by him on his right hand and on his left.

22:19  Ale Míkajáš pokračoval: „Tak tedy slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina, sedícího na trůně. Všechen nebeský zástup stál před ním zprava i zleva.

22:19  Michajáš ale pokračoval: „Nuže, slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu a všechen nebeský zástup po jeho pravici a levici.

22:19  Mikajáš dále řekl: Slyš tedy Hospodinovo slovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu a celý nebeský zástup stál kolem něj, po jeho pravici a levici.

22:19  Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.

22:19  Ille vero addens, ait : Propterea audi sermonem Domini : vidi Dominum sedentem super solium suum, et omnem exercitum cæli assistentem ei a dextris et a sinistris :

22:20  And the Lord said: Who shall deceive Achab, king of Israel, that he may go up, and fall at Ramoth Galaad? And one spoke words of this manner, and another otherwise.

22:20  And the Lord said, Who shall persuade Ahab, that he may go up and fall at Ramoth–gilead? And one said on this manner, and another said on that manner.

22:20  Hospodin řekl: ‚Kdo zláká Achaba, aby vytáhl a padl u Rámotu v Gileádu?‘ Ten říkal to a druhý ono.

22:20  Hospodin se ptal: ‚Kdo svede Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot-gileádu?‘ Ten říkal to a ten zas ono.

22:20  Hospodin řekl: Kdo přemluví Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot–gileádu? Jeden říkal to a druhý říkal ono,

22:20  I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,

22:20  et ait Dominus : Quis decipiet Achab regem Israël, ut ascendat, et cadat in Ramoth Galaad ? Et dixit unus verba hujuscemodi, et alius aliter.

22:21  And there came forth a spirit, and stood before the Lord, and said: I will deceive him. And the Lord said to him: By what means?

22:21  And there came forth a spirit, and stood before the Lord, and said, I will persuade him.

22:21  Tu vystoupil jakýsi duch, postavil se před Hospodinem a řekl: ‚Já ho zlákám.‘ Hospodin mu pravil: ‚Čím?‘

22:21  Vtom vyšel duch, stanul před Hospodinem a řekl: ‚Já ho svedu.‘ Hospodin se zeptal: ‚Jak?‘

22:21  až vyšel jeden duch, postavil se před Hospodinem a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho zeptal: Čím?

22:21  Tožť vyšel jakýsi duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?

22:21  Egressus est autem spiritus, et stetit coram Domino, et ait : Ego decipiam illum. Cui locutus est Dominus : In quo ?

22:22  And he said: I will go forth, and be a lying spirit, in the mouth of all his prophets. And the Lord said: Thou shalt deceive him, and shalt prevail: go forth, and do so.

22:22  And the Lord said unto him, Wherewith? And he said, I will go forth, and I will be a lying spirit in the mouth of all his prophets. And he said, Thou shalt persuade him, and prevail also: go forth, and do so.

22:22  On odvětil: ‚Vyjdu a stanu se zrádným duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Hospodin řekl: ‚Ty ho zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!‘

22:22  a on odpověděl: ‚Vyjdu a budu lživým duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Na to Hospodin řekl: ‚Ano, podaří se ti to; svedeš ho. Jdi a proveď to.‘

22:22  Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. Vyjdi a učiň to.

22:22  Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak.

22:22  Et ille ait : Egrediar, et ero spiritus mendax in ore omnium prophetarum ejus. Et dixit Dominus : Decipies, et prævalebis : egredere, et fac ita.

22:23  Now, therefore, behold the Lord hath given a lying spirit in the mouth of all thy prophets that are here, and the Lord hath spoken evil against thee.

22:23  Now therefore, behold, the Lord hath put a lying spirit in the mouth of all these thy prophets, and the Lord hath spoken evil concerning thee.

22:23  A nyní, hle, Hospodin dal zrádného ducha do úst všech těchto tvých proroků. Hospodin ti ohlásil zlé věci.“

22:23  Nuže, pohleď – do úst všech těchto tvých proroků vložil Hospodin lživého ducha. Hospodin ti ale předpovídá neštěstí.“

22:23  A hle, nyní dal Hospodin lživého ducha do úst všech těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil zlo proti tobě.

22:23  Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.

22:23  Nunc igitur ecce dedit Dominus spiritum mendacii in ore omnium prophetarum tuorum, qui hic sunt, et Dominus locutus est contra te malum.

22:24  And Sedecias, the son of Chanaana, came, and struck Micheas on the cheek, and said: Hath then the spirit of the Lord left me, and spoken to thee?

22:24  But Zedekiah the son of Chenaanah went near, and smote Micaiah on the cheek, and said, Which way went the Spirit of the Lord from me to speak unto thee?

22:24  Sidkijáš, syn Kenaanův, přistoupil, uhodil Míkajáše do tváře a řekl: „Kudy přešel Hospodinův duch ode mne, aby mluvil skrze tebe?“

22:24  Vtom vykročil Cidkiáš, syn Kenaanův, a udeřil Michajáše do tváře se slovy: „Kudy asi přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil k tobě?“

22:24  Tu přistoupil Sidkijáš, syn Kenaanův, udeřil Míkajáše po tváři a řekl: Jakým způsobem přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil skrze tebe?

22:24  Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?

22:24  Accessit autem Sedecias filius Chanaana, et percussit Michæam in maxillam, et dixit : Mene ergo dimisit spiritus Domini, et locutus est tibi ?

22:25  And Micheas said: Thou shalt see in the day when thou shalt go into a chamber within a chamber to hide thyself.

22:25  And Micaiah said, Behold, thou shalt see in that day, when thou shalt go into an inner chamber to hide thyself.

22:25  Míkajáš řekl: „To uvidíš v onen den, až vejdeš do nejzazšího pokojíku, aby ses ukryl.“

22:25  „To uvidíš v den, kdy se ukryješ v nejzazším pokojíku!“ odpověděl mu Michajáš.

22:25  Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího pokoje, aby ses skryl.

22:25  Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.

22:25  Et ait Michæas : Visurus es in die illa quando ingredieris cubiculum intra cubiculum ut abscondaris.

22:26  And the king of Israel said: Take Micheas and let him abide with Amon, the governor of the city, and with Joas, the son of Amalech;

22:26  And the king of Israel said, Take Micaiah, and carry him back unto Amon the governor of the city, and to Joash the king’s son;

22:26  Izraelský král nařídil: „Seber Míkajáše a odveď ho k veliteli města Ámonovi a ke královu synu Jóašovi.

22:26  Nato izraelský král rozkázal: „Seberte Michajáše a odveďte ho k veliteli města Amonovi a princi Joašovi.

22:26  Izraelský král řekl: Chop se Míkajáše a odveď ho k veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi.

22:26  I řekl král Izraelský: Jmi Micheáše, a doveď ho k Amonovi knížeti města, a k Joasovi synu královu.

22:26  Et ait rex Israël : Tollite Michæam, et maneat apud Amon principem civitatis, et apud Joas filium Amelech,

22:27  And tell them: Thus saith the king: Put this man in prison, and feed him with bread of affliction, and water of distress till I return in peace.

22:27  And say, Thus saith the king, Put this fellow in the prison, and feed him with bread of affliction and with water of affliction, until I come in peace.

22:27  Vyřídíš: ‚Toto praví král: Tady toho vsaďte do vězení a dávejte mu jen kousek chleba a trochu vody, dokud nepřijdu v pokoji.‘“

22:27  Řeknete: ‚Tak praví král: Tohoto muže vsaďte do vězení a odměřujte mu chleba a vodu, dokud se v pořádku nevrátím.‘“

22:27  Řekni jim: Toto praví král: Dejte ho do věznice a krmte ho ⌈troškou chleba a vody,⌉ dokud nepřijdu v pokoji.

22:27  A řekneš: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře, a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.

22:27  et dicite eis : Hæc dicit rex : Mittite virum istum in carcerem, et sustentate eum pane tribulationis, et aqua angustiæ, donec revertar in pace.

22:28  And Micheas said: If thou return in peace, the Lord hath not spoken by me. And he said: Hear, all ye people.

22:28  And Micaiah said, If thou return at all in peace, the Lord hath not spoken by me. And he said, Hearken, O people, every one of you.

22:28  Ale Míkajáš řekl: „Jestliže se vrátíš zpět v pokoji, nemluvil skrze mne Hospodin.“ A připojil: „Slyšte to, všichni lidé!“

22:28  Michajáš ale řekl: „Jestli se vrátíš v pořádku, nemluvil skrze mě Hospodin.“ A dodal: „Slyšte to, všichni lidé!“

22:28  Míkajáš řekl: Jestliže se opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A prohlásil: Slyšte, všechny národy.

22:28  Ale Micheáš řekl: Jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne Hospodin. Přes to řekl: Slyštež to všickni lidé!

22:28  Dixitque Michæas : Si reversus fueris in pace, non est locutus in me Dominus. Et ait : Audite, populi omnes.

22:29  So the king of Israel, and Josaphat, king of Juda, went up to Ramoth-Galaad.

22:29  So the king of Israel and Jehoshaphat the king of Judah went up to Ramoth–gilead.

22:29  Král izraelský i Jóšafat, král judský, vytáhli proti Rámotu v Gileádu.

22:29  Izraelský král pak s judským králem Jošafatem táhli na Rámot-gileád.

22:29  Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot–gileádu.

22:29  A tak táhl král Izraelský, a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.

22:29  Ascendit itaque rex Israël, et Josaphat rex Juda, in Ramoth Galaad.

22:30  And the king of Israel said to Josaphat: Take thy armour, and go into the battle, and put on thy own garments. But the king of Israel changed his dress, and went into the battle.

22:30  And the king of Israel said unto Jehoshaphat, I will disguise myself, and enter into the battle; but put thou on thy robes. And the king of Israel disguised himself, and went into the battle.

22:30  Izraelský král řekl Jóšafatovi, že se přestrojí, až vyjede do boje. Dodal: „Ty ovšem obleč své roucho.“ Tak se izraelský král přestrojil a vyjel do boje.

22:30  Izraelský král Jošafatovi řekl: „Já půjdu do bitvy v přestrojení, ty ale zůstaň v královském rouchu.“ A tak se král Izraele před bitvou přestrojil.

22:30  Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje.

22:30  I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský a jel k bitvě.

22:30  Dixit itaque rex Israël ad Josaphat : Sume arma, et ingredere prælium, et induere vestibus tuis. Porro rex Israël mutavit habitum suum, et ingressus est bellum.

22:31  And the king of Syria had commanded the two and thirty captains of the chariots, saying: You shall not fight against any, small or great, but against the king of Israel only.

22:31  But the king of Syria commanded his thirty and two captains that had rule over his chariots, saying, Fight neither with small nor great, save only with the king of Israel.

22:31  Aramejský král přikázal třiceti dvěma velitelům své vozby: „Nebojujte ani s malým ani s velkým, ale jen se samým izraelským králem!“

22:31  Aramejský král rozkázal svým dvaatřiceti vozatajům: „Nebojujte s malým ani velkým, jedině s králem Izraele!“

22:31  Aramejský král přikázal ⌈svým třiceti dvěma⌉ velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi.

22:31  Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy, a řekl: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.

22:31  Rex autem Syriæ præceperat principibus curruum triginta duobus, dicens : Non pugnabitis contra minorem et majorem quempiam, nisi contra regem Israël solum.

22:32  So when the captains of the chariots saw Josaphat, they suspected that he was the king of Israel, and making a violent assault, they fought against him: and Josaphat cried out.

22:32  And it came to pass, when the captains of the chariots saw Jehoshaphat, that they said, Surely it is the king of Israel. And they turned aside to fight against him: and Jehoshaphat cried out.

22:32  Když velitelé vozby spatřili Jóšafata, řekli si: „To je jistě izraelský král!“ Odbočili, aby bojovali proti němu. Tu Jóšafat vyrazil válečný pokřik.

22:32  Když potom vozatajové uviděli Jošafata, řekli si: „To je určitě izraelský král.“ Obrátili se tedy, aby ho napadli. Když ale Jošafat vykřikl,

22:32  I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc.

22:32  I stalo se, když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata, řekli: Jistě král Izraelský jest. I obrátili se proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat.

22:32  Cum ergo vidissent principes curruum Josaphat, suspicati sunt quod ipse esset rex Israël, et impetu facto pugnabant contra eum : et exclamavit Josaphat.

22:33  And the captains of the chariots perceived that he was not the king of Israel, and they turned away from him.

22:33  And it came to pass, when the captains of the chariots perceived that it was not the king of Israel, that they turned back from pursuing him.

22:33  Když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něho.

22:33  vozatajové poznali, že to není izraelský král, a nechali ho být.

22:33  I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj.

22:33  V tom když uzřeli hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.

22:33  Intellexeruntque principes curruum quod non esset rex Israël, et cessaverunt ab eo.

22:34  And a certain man bent his bow, shooting at a venture, and chanced to strike the king of Israel, between the lungs and the stomach. But he said to the driver of his chariot: Turn thy hand, and carry me out of the army, for I am grievously wounded.

22:34  And a certain man drew a bow at a venture, and smote the king of Israel between the joints of the harness: wherefore he said unto the driver of his chariot, Turn thine hand, and carry me out of the host; for I am wounded.

22:34  Kdosi však bezděčně napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi články pancíře. Král řekl svému vozataji: „Obrať a odvez mě z bojiště, jsem raněn.“

22:34  Někdo tehdy náhodně vystřelil z luku a zasáhl izraelského krále mezi pláty a pancíř. „Zpátky!“ rozkázal král svému vozatajovi. „Odvez mě z boje! Jsem raněn!“

22:34  Tu kdosi nahodile napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně a odvez mě z bojiště, protože jsem raněn.

22:34  Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi svému: Obrať se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen.

22:34  Vir autem quidam tetendit arcum, in incertum sagittam dirigens, et casu percussit regem Israël inter pulmonem et stomachum. At ille dixit aurigæ suo : Verte manum tuam, et ejice me de exercitu, quia graviter vulneratus sum.

22:35  And the battle was fought that day, and the king of Israel stood in his chariot against the Syrians, and he died in the evening: and the blood ran out of the wound into the midst of the chariot.

22:35  And the battle increased that day: and the king was stayed up in his chariot against the Syrians, and died at even: and the blood ran out of the wound into the midst of the chariot.

22:35  Ale boj se toho dne tak vystupňoval, že král musel zůstat na voze proti Aramejcům; večer pak zemřel. Krev z rány vytékala do korby vozu.

22:35  Bitva ale zuřila celý den, a tak král musel zůstat před Aramejci podepřen na svém voze. Krev crčící z jeho rány plnila vůz, dokud večer nezemřel.

22:35  Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu vozu.

22:35  I rozmohla se bitva v ten den. Král pak stál na voze proti Syrským; potom umřel u večer, a tekla krev z rány do vozu.

22:35  Commissum est ergo prælium in die illa, et rex Israël stabat in curru suo contra Syros, et mortuus est vespere : fluebat autem sanguis plagæ in sinum currus,

22:36  And the herald proclaimed through all the army, before the sun set, saying: Let every man return to his own city, and to his own country.

22:36  And there went a proclamation throughout the host about the going down of the sun, saying, Every man to his city, and every man to his own country.

22:36  Při západu slunce se táborem rozlehl pokřik: „Každý do svého města, každý do své země!“

22:36  Při západu slunce se nad bojištěm neslo volání: „Všichni domů, každý do své vlasti!“

22:36  Po západu slunce proběhlo vojskem volání: Každý do svého města, každý na své území.

22:36  I volal biřic po vojště, když již slunce zapadlo, řka: Jeden každý do města svého, a jeden každý do země své navrať se.

22:36  et præco insonuit in universo exercitu antequam sol occumberet, dicens : Unusquisque revertatur in civitatem, et in terram suam.

22:37  And the king died, and was carried into Samaria: and they buried the king in Samaria.

22:37  So the king died, and was brought to Samaria; and they buried the king in Samaria.

22:37  Král tedy zemřel a byl dopraven do Samaří. V Samaří krále pohřbili.

22:37  Král byl mrtev. Přivezli ho do Samaří, kde ho pohřbili.

22:37  Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří.

22:37  Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří, i pochovali ho v Samaří.

22:37  Mortuus est autem rex, et perlatus est in Samariam : sepelieruntque regem in Samaria,

22:38  And they washed his chariot in the pool of Samaria and the dogs licked up his blood, and they washed the reins according to the word of the Lord which he had spoken.

22:38  And one washed the chariot in the pool of Samaria; and the dogs licked up his blood; and they washed his armour; according unto the word of the Lord which he spake.

22:38  Když oplachovali vůz v samařském rybníku, chlemtali psi jeho krev a nevěstky se v ní omývaly, podle slova Hospodinova, které ohlásil.

22:38  Když myli jeho vůz v samařské nádrži, kde se koupou nevěstky, jeho krev chlemtali psi, přesně tak, jak řekl Hospodin.

22:38  Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (⌈tam, kde⌉ se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil.

22:38  A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském, střebali psi krev jeho, též když umývali zbroj jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil.

22:38  et laverunt currum ejus in piscina Samariæ : et linxerunt canes sanguinem ejus, et habenas laverunt, juxta verbum Domini quod locutus fuerat.

22:39  But the rest of the acts of Achab, and all that he did, and the house of ivory that he made, and all the cities that he built, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

22:39  Now the rest of the acts of Ahab, and all that he did, and the ivory house which he made, and all the cities that he built, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

22:39  O ostatních příbězích Achabových, o všem, co konal, o domě ze slonoviny, který vystavěl, a o všech městech, která vystavěl, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

22:39  Ostatní Achabovy skutky – co všechno vykonal, jaký postavil palác vykládaný slonovinou a jaká všechna města vystavěl – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

22:39  Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny, který postavil, a všechna města, která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

22:39  Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

22:39  Reliqua autem sermonum Achab, et universa quæ fecit, et domus eburnea quam ædificavit, cunctarumque urbium quas exstruxit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

22:40  So Achab slept with his fathers; and Ochozias, his son, reigned in his stead.

22:40  So Ahab slept with his fathers; and Ahaziah his son reigned in his stead.

22:40  I ulehl Achab ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

22:40  Tak Achab ulehl ke svým otcům a místo něj začal kralovat Achaziáš.

22:40  Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

22:40  A tak usnul Achab s otci svými, a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho.

22:40  Dormivit ergo Achab cum patribus suis, et regnavit Ochozias filius ejus pro eo.

22:41  But Josaphat, the son of Asa, began to reign over Juda, in the fourth year of Acbab, king of Israel.

22:41  And Jehoshaphat the son of Asa began to reign over Judah in the fourth year of Ahab king of Israel.

22:41  Ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba se stal králem nad Judou Jóšafat, syn Ásův.

22:41  Jošafat, syn Asův, začal kralovat nad Judou ve čtvrtém roce izraelského krále Achaba.

22:41  Jóšafat, syn Ásův, se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba.

22:41  Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále Izraelského.

22:41  Josaphat vero filius Asa regnare cœperat super Judam anno quarto Achab regis Israël.

22:42  He was five and thirty years old when he began to reign, and he reigned five and twenty years in Jerusalem: the name of his mother was Azuba, the daughter of Salai.

22:42  Jehoshaphat was thirty and five years old when he began to reign; and he reigned twenty and five years in Jerusalem. And his mother’s name was Azubah the daughter of Shilhi.

22:42  Jóšafatovi bylo třicet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvacet pět let. Jeho matka se jmenovala Azúba; byla to dcera Šilchího.

22:42  Jošafat se ujal království v pětatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet pět let. Jeho matka se jmenovala Azuba, dcera Šilchiho.

22:42  Jóšafatovi bylo třicet pět let, když se stal králem, a dvacet pět let kraloval v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího.

22:42  A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech, když počal kralovati, a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem, jehož matky jméno bylo Azuba, dcera Silchi.

22:42  Triginta quinque annorum erat cum regnare cœpisset, et viginti quinque annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Azuba filia Salai.

22:43  And he walked in all the way of Asa, his father, and he declined not from it: and he did that which was right in the sight of the Lord.

22:43  And he walked in all the ways of Asa his father; he turned not aside from it, doing that which was right in the eyes of the Lord: nevertheless the high places were not taken away; for the people offered and burnt incense yet in the high places.

22:43  Chodil po všech cestách svého otce Ásy. Neodchýlil se od nich, ale činil to, co je správné v Hospodinových očích.

22:43  Plně se držel cesty svého otce Asy a nepřestával dělat, co je v Hospodinových očích správné.

22:43  Chodil po všech cestách svého otce Ásy, neodvrátil se od nich a činil to, co je správné v Hospodinových očích.

22:43  I chodil po vší cestě Azy otce svého, aniž se od ní uchýlil, čině, což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým. Toliko poněvadž výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.

22:43  Et ambulavit in omni via Asa patris sui, et non declinavit ex ea : fecitque quod rectum erat in conspectu Domini.

22:44  Nevertheless, he took not away the high places for as yet the people offered sacrifice, and burnt incense in the high places.

22:44  And Jehoshaphat made peace with the king of Israel.

22:44  Jenom neodstranili posvátná návrší; lid na posvátných návrších ještě obětoval a pálil kadidlo.

22:44  Pouze obětní výšiny nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

22:44  Ovšem návrší nebyla odstraněna; lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.

22:44  Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským.

22:44  Verumtamen excelsa non abstulit : adhuc enim populus sacrificabat, et adolebat incensum in excelsis.

22:45  And Josaphat had peace with the king of Israel.

22:45  Now the rest of the acts of Jehoshaphat, and his might that he shewed, and how he warred, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

22:45  Jóšafat také žil v pokoji s králem izraelským.

22:45  Jošafat uzavřel mír s izraelským králem.

22:45  Jóšafat uzavřel s izraelským králem mír.

22:45  Jiné pak věci Jozafatovy, i síla jeho, kterouž prokazoval a kterouž bojoval, zapsány jsou v knize o králích Judských.

22:45  Pacemque habuit Josaphat cum rege Israël.

22:46  But the rest of the acts of Josaphat, and his works which he did, and his battles, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

22:46  And the remnant of the sodomites, which remained in the days of his father Asa, he took out of the land.

22:46  O ostatních příbězích Jóšafatových, o jeho bohatýrských činech, jež konal, a jak bojoval, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

22:46  Ostatní Jošafatovy skutky – jak byl udatný a jak bojoval – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

22:46  Ostatní Jóšafatovy činy a jeho udatné skutky, které vykonal, to jak bojoval, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

22:46  Ten ostatky ohyzdných sodomářů, kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho, vyplénil z země.

22:46  Reliqua autem verborum Josaphat, et opera ejus quæ gessit, et prælia, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

22:47  And the remnant also of the effeminate, who remained in the days of Asa, his father, he took out of the land.

22:47  There was then no king in Edom: a deputy was king.

22:47  Zbytek těch, kdo provozovali modlářské smilstvo a zůstali ještě ve dnech jeho otce Ásy, vymýtil ze země.

22:47  Vymýtil ze země zbytky modlářské prostituce, které přetrvaly vládu jeho otce Asy.

22:47  Zbytek chrámových smilníků, kteří zůstali ze dnů jeho otce Ásy, vyhladil ze země.

22:47  Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále.

22:47  Sed et reliquias effeminatorum qui remanserant in diebus Asa patris ejus, abstulit de terra.

22:48  And there was then no king appointed in Edom.

22:48  Jehoshaphat made ships of Tharshish to go to Ophir for gold: but they went not; for the ships were broken at Ezion–geber.

22:48  V Edómu tenkrát neměli krále, byl tam královský správce.

22:48  V Edomu tehdy neměli krále, vládl tam místodržitel.

22:48  V Edómu nebyl král, pouze králem ustanovený správce.

22:48  I nadělal Jozafat lodí mořských, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polámaly se lodí v Aziongaber.

22:48  Nec erat tunc rex constitutus in Edom.

22:49  But king Josaphat made navies on the sea, to sail into Ophir for gold: but they could not go, for the ships were broken in Asiongaber.

22:49  Then said Ahaziah the son of Ahab unto Jehoshaphat, Let my servants go with thy servants in the ships. But Jehoshaphat would not.

22:49  Jóšafat dal udělat zámořské lodě, aby pluly do Ofíru pro zlato, ale nevyplul; lodě ztroskotaly v Esjón-geberu.

22:49  Jošafat vybudoval zámořské loďstvo, aby se vydalo do Ofiru pro zlato. Z cesty ale sešlo, protože lodě ztroskotaly v Ecjon-geberu.

22:49  Jóšafat si udělal taršíšské lodě, aby plul do Ofíru pro zlato. Ale neplul, protože se lodě v Esjón–geberu rozlámaly.

22:49  Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi: Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech. Ale Jozafat nechtěl.

22:49  Rex vero Josaphat fecerat classes in mari, quæ navigarent in Ophir propter aurum : et ire non potuerunt, quia confractæ sunt in Asiongaber.

22:50  Then Ochozias, the son of Achab, said to Josaphat: Let my servants go with thy servants in the ships. And Josaphat would not.

22:50  And Jehoshaphat slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David his father: and Jehoram his son reigned in his stead.

22:50  Achazjáš, syn Achabův, tehdy řekl Jóšafatovi: „Ať se plaví na lodích s tvými služebníky i moji služebníci!“ Ale Jóšafat nesvolil.

22:50  Achaziáš, syn Achabův, nabídl Jošafatovi: „Ať spolu s tvými služebníky jedou na lodích i mí služebníci.“ Jošafat ale nechtěl.

22:50  Tehdy Achazjáš, syn Achabův, řekl Jóšafatovi: Ať plují moji otroci na lodích s tvými otroky. Ale Jóšafat nechtěl.

22:50  I usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého; kraloval pak Joram syn jeho místo něho.

22:50  Tunc ait Ochozias filius Achab ad Josaphat : Vadant servi mei cum servis tuis in navibus. Et noluit Josaphat.

22:51  And Josaphat slept with his fathers, and was buried with them in the city of David, his father: and Joram, his son, reigned in his stead.

22:51  Ahaziah the son of Ahab began to reign over Israel in Samaria the seventeenth year of Jehoshaphat king of Judah, and reigned two years over Israel.

22:51  I ulehl Jóšafat ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.

22:51  Potom Jošafat ulehl ke svým otcům a byl pochován ke svým předkům ve městě svého otce Davida. Místo něj pak začal kralovat jeho syn Jehoram.

22:51  Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.

22:51  Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří, léta sedmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.

22:51  Dormivitque Josaphat cum patribus suis, et sepultus est cum eis in civitate David patris sui : regnavitque Joram filius ejus pro eo.

22:52  And Ochozias, the son of Achab, began to reign over Israel, in Samaria, in the seventeenth year of Josaphat, king of Juda, and he reigned over Israel two years.

22:52  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the way of his father, and in the way of his mother, and in the way of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin:

22:52  V sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata se stal králem nad Izraelem v Samaří Achazjáš, syn Achabův. Kraloval nad Izraelem dva roky.

22:52  V sedmnáctém roce judského krále Jošafata začal nad Izraelem kralovat Achaziáš, syn Achabův. Kraloval nad Izraelem v Samaří dva roky.

22:52  Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva roky.

22:52  Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým, a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své, i po cestě Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský.

22:52  Ochozias autem filius Achab regnare cœperat super Israël in Samaria, anno septimodecimo Josaphat regis Juda : regnavitque super Israël duobus annis.

22:53  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the way of his father and his mother, and in the way of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin.

22:53  For he served Baal, and worshipped him, and provoked to anger the Lord God of Israel, according to all that his father had done.

22:53  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očí. Chodil po cestě svého otce a své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

22:53  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, a držel se cesty svého otce a své matky i cesty Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

22:53  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

22:53  Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu, čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho, což činil otec jeho.

22:53  Et fecit malum in conspectu Domini, et ambulavit in via patris sui et matris suæ, et in via Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël.

22:54  He served also Baal, and worshipped him, and provoked the Lord, the God of Israel, according to all that his father had done.

22:54  Sloužil Baalovi a klaněl se mu a urážel Hospodina, Boha Izraele; všechno konal tak jako jeho otec.

22:54  Sloužil Baalovi, klaněl se mu a popouzel Hospodina, Boha Izraele, přesně jako jeho otec.

22:54  Sloužil Baalovi a skláněl se před ním a provokoval Hospodina, Boha Izraele, ke hněvu, stejně jako to činil jeho otec.

22:54  Servivit quoque Baal, et adoravit eum, et irritavit Dominum Deum Israël, juxta omnia quæ fecerat pater ejus.