DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Mark

Chapter 1

1:1  The beginning of the gospel of Jesus Christ, the Son of God.

1:1  The beginning of the gospel of Jesus Christ, the Son of God;

1:1  Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.

1:1  Počátek evangelia o Ježíši Kristu, Božím Synu.

1:1  Počátek evangelia Ježíše Krista, [Syna Božího] ⌈.

1:1  Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;

1:1  Initium Evangelii Jesu Christi, Filii Dei.

1:2  As it is written in Isaias the prophet: Behold I send my angel before thy face, who shall prepare the way before thee.

1:2  As it is written in the prophets, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.

1:2  Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, by ti připravil cestu.

1:2  Jak je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu.“

1:2  Jak⌉ je napsáno ⌈v proroku Izaiášovi⌉: Hle, [já] posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu [před tebou].

1:2  Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.

1:2  Sicut scriptum est in Isaia propheta : Ecce ego mitto angelum meum ante faciem tuam, qui præparabit viam tuam ante te.

1:3  A voice of one crying in the desert: Prepare ye the way of the Lord; make straight his paths.

1:3  The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.

1:3  Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘

1:3  „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu pro Pána! Vyrovnejte jeho stezky!“

1:3  Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky.

1:3  Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

1:3  Vox clamantis in deserto : Parate viam Domini, rectas facite semitas ejus.

1:4  John was in the desert, baptizing and preaching the baptism of penance, unto remission of sins.

1:4  John did baptize in the wilderness, and preach the baptism of repentance for the remission of sins.

1:4  To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“

1:4  Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

1:4  Objevil se Jan, který křtil v pustině a hlásal křest pokání na odpuštění hříchů.

1:4  Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

1:4  Fuit Joannes in deserto baptizans, et prædicans baptismum pœnitentiæ in remissionem peccatorum.

1:5  And there went out to him all the country of Judea and all they of Jerusalem and were baptized by him in the river of Jordan, confessing their sins.

1:5  And there went out unto him all the land of Judæa, and they of Jerusalem, and were all baptized of him in the river of Jordan, confessing their sins.

1:5  Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.

1:5  Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.

1:5  A vycházela k němu celá judská krajina a všichni jeruzalémští a dávali se od něho pokřtít v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy.

1:5  I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.

1:5  Et egrediebatur ad eum omnis Judææ regio, et Jerosolymitæ universi, et baptizabantur ab illo in Jordanis flumine, confitentes peccata sua.

1:6  And John was clothed camel's hair, and a leathern girdle about his loins: and he ate locusts and wild honey.

1:6  And John was clothed with camel’s hair, and with a girdle of a skin about his loins; and he did eat locusts and wild honey;

1:6  Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.

1:6  Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med.

1:6  Jan byl oděn velbloudí srstí a přepásán koženým pásem kolem svých beder a jedl kobylky a polní med.

1:6  Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.

1:6  Et erat Joannes vestitus pilis cameli, et zona pellicea circa lumbos ejus, et locustas et mel silvestre edebat.

1:7  And he preached, saying: There cometh after me one mightier than I, the latchet of whose shoes I am not worthy to stoop down and loose.

1:7  And preached, saying, There cometh one mightier than I after me, the latchet of whose shoes I am not worthy to stoop down and unloose.

1:7  A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.

1:7  Kázal: „Po mně přichází někdo silnější než já! Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu.

1:7  Hlásal: „Za mnou přichází někdo silnější než já; nejsem hoden sklonit se a rozvázat řemínek jeho sandálů.

1:7  A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.

1:7  Et prædicabat dicens : Venit fortior me post me, cujus non sum dignus procumbens solvere corrigiam calceamentorum ejus.

1:8  I have baptized you with water: but he shall baptize you with the Holy Ghost.

1:8  I indeed have baptized you with water: but he shall baptize you with the Holy Ghost.

1:8  Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.

1:8  Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

1:8  Já ⌈jsem vás křtil⌉ ve vodě, ale on vás bude křtít v Duchu Svatém.“

1:8  Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.

1:8  Ego baptizavi vos aqua, ille vero baptizabit vos Spiritu Sancto.

1:9  And it came to pass, in those days, Jesus came from Nazareth of Galilee and was baptized by John in Jordan.

1:9  And it came to pass in those days, that Jesus came from Nazareth of Galilee, and was baptized of John in Jordan.

1:9  V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.

1:9  V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu.

1:9  V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl pokřtěn od Jana v Jordánu.

1:9  I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.

1:9  Et factum est : in diebus illis venit Jesus a Nazareth Galilææ : et baptizatus est a Joanne in Jordane.

1:10  And forthwith coming up out of the water, he saw the heavens open and the Spirit as a dove descending and remaining on him.

1:10  And straightway coming up out of the water, he saw the heavens opened, and the Spirit like a dove descending upon him:

1:10  V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.

1:10  Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice.

1:10  A hned když vystupoval z vody, uviděl roztrhávající se nebesa a Ducha jako holubici, jak sestupuje ⌈k němu⌉.

1:10  A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.

1:10  Et statim ascendens de aqua, vidit cælos apertos, et Spiritum tamquam columbam descendentem, et manentem in ipso.

1:11  And there came a voice from heaven: Thou art my beloved Son; in thee I am well pleased.

1:11  And there came a voice from heaven, saying, Thou art my beloved Son, in whom I am well pleased.

1:11  A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“

1:11  Z nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“

1:11  A z nebes [zazněl] hlas: „Ty jsi ⌈můj Syn, Milovaný,⌉ v tobě jsem nalezl zalíbení.“

1:11  A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

1:11  Et vox facta est de cælis : Tu es Filius meus dilectus, in te complacui.

1:12  And immediately the Spirit drove him out into the desert.

1:12  And immediately the Spirit driveth him into the wilderness.

1:12  A hned ho Duch vyvedl na poušť.

1:12  Duch ho pak ihned vypudil na poušť.

1:12  A hned ho Duch vypudil do pustiny.

1:12  A i hned ho Duch vypudil na poušť.

1:12  Et statim Spiritus expulit eum in desertum.

1:13  And he was in the desert forty days and forty nights, and was tempted by Satan. And he was with beasts: and the angels ministered to him.

1:13  And he was there in the wilderness forty days, tempted of Satan; and was with the wild beasts; and the angels ministered unto him.

1:13  Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.

1:13  Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé.

1:13  V té pustině byl čtyřicet dní pokoušen Satanem. Byl tam s dravou zvěří a andělé mu sloužili.

1:13  I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.

1:13  Et erat in deserto quadraginta diebus, et quadraginta noctibus : et tentabatur a Satana : eratque cum bestiis, et angeli ministrabant illi.

1:14  And after that John was delivered up, Jesus came in Galilee, preaching the gospel of the kingdom of God,

1:14  Now after that John was put in prison, Jesus came into Galilee, preaching the gospel of the kingdom of God,

1:14  Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.

1:14  Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium:

1:14  Po Janově uvěznění přišel Ježíš do Galileje a hlásal evangelium Boží.

1:14  Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,

1:14  Postquam autem traditus est Joannes, venit Jesus in Galilæam, prædicans Evangelium regni Dei,

1:15  And saying: The time is accomplished and the kingdom of God is at hand. Repent and believe the gospel:

1:15  And saying, The time is fulfilled, and the kingdom of God is at hand: repent ye, and believe the gospel.

1:15  Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“

1:15  „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“

1:15  A říkal: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; čiňte pokání a věřte evangeliu.“

1:15  A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.

1:15  et dicens : Quoniam impletum est tempus, et appropinquavit regnum Dei : pœnitemini, et credite Evangelio.

1:16  And passing by the sea of Galilee, he saw Simon and Andrew his brother, casting nets into the sea for they were fishermen.

1:16  Now as he walked by the sea of Galilee, he saw Simon and Andrew his brother casting a net into the sea: for they were fishers.

1:16  Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.

1:16  Když se pak procházel podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak házejí síť do vody (byli to totiž rybáři).

1:16  A když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Šimonova bratra Ondřeje, jak do moře vrhají [síť]; byli totiž rybáři.

1:16  A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli.)

1:16  Et præteriens secus mare Galilææ, vidit Simonem, et Andream fratrem ejus, mittentes retia in mare (erant enim piscatores),

1:17  And Jesus said to them: Come after me; and I will make you to become fishers of men.

1:17  And Jesus said unto them, Come ye after me, and I will make you to become fishers of men.

1:17  Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“

1:17  Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“

1:17  Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním, že se stanete rybáři lidí.“

1:17  I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

1:17  et dixit eis Jesus : Venite post me, et faciam vos fieri piscatores hominum.

1:18  And immediately leaving their nets, they followed him.

1:18  And straightway they forsook their nets, and followed him.

1:18  Ihned opustili sítě a šli za ním.

1:18  Ihned opustili sítě a šli za ním.

1:18  A hned opustili sítě a následovali ho.

1:18  A hned opustivše síti své, šli za ním.

1:18  Et protinus relictis retibus, secuti sunt eum.

1:19  And going on from thence a little farther, he saw James the son of Zebedee and John his brother, who also were mending their nets in the ship:

1:19  And when he had gone a little further thence, he saw James the son of Zebedee, and John his brother, who also were in the ship mending their nets.

1:19  O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.

1:19  Poodešel dál a uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě.

1:19  A když šel kousek dál, uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak v lodi spravují sítě.

1:19  A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.

1:19  Et progressus inde pusillum, vidit Jacobum Zebedæi, et Joannem fratrem ejus, et ipsos componentes retia in navi :

1:20  And forthwith he called them. And leaving their father Zebedee in the ship with his hired men, they followed him.

1:20  And straightway he called them: and they left their father Zebedee in the ship with the hired servants, and went after him.

1:20  Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.

1:20  Ihned je zavolal a oni nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním.

1:20  A hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea v lodi s najatými pomocníky a odešli za ním.

1:20  A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.

1:20  et statim vocavit illos. Et relicto patre suo Zebedæo in navi cum mercenariis, secuti sunt eum.

1:21  And they entered into Capharnaum: and forthwith upon the sabbath days going into the synagogue, he taught them.

1:21  And they went into Capernaum; and straightway on the sabbath day he entered into the synagogue, and taught.

1:21  Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.

1:21  Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil.

1:21  I vešli do Kafarnaum. Hned v sobotu vstoupil do synagogy a učil.

1:21  I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.

1:21  Et ingrediuntur Capharnaum : et statim sabbatis ingressus in synagogam, docebat eos.

1:22  And they were astonished at his doctrine. For he was teaching them as one having power, and not as the scribes.

1:22  And they were astonished at his doctrine: for he taught them as one that had authority, and not as the scribes.

1:22  I žasli nad jeho učením, neboť učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.

1:22  Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.

1:22  Byli ohromeni jeho vyučováním, neboť je učil jako ten, kdo má pravomoc, a ne jako učitelé Zákona.

1:22  I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.

1:22  Et stupebant super doctrina ejus : erat enim docens eos quasi potestatem habens, et non sicut scribæ.

1:23  And there was in their synagogue a man with an unclean spirit; and he cried out,

1:23  And there was in their synagogue a man with an unclean spirit; and he cried out,

1:23  V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:

1:23  V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl:

1:23  V jejich synagoze byl [právě] člověk ⌈s nečistým duchem⌉. Vykřikl:

1:23  I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,

1:23  Et erat in synagoga eorum homo in spiritu immundo : et exclamavit,

1:24  Saying: What have we to do with thee, Jesus of Nazareth? Art thou come to destroy us? I know who thou art, the Holy One of God.

1:24  Saying, Let us alone; what have we to do with thee, thou Jesus of Nazareth? art thou come to destroy us? I know thee who thou art, the Holy One of God.

1:24  „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“

1:24  „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“

1:24  „⌈Co je ti po nás⌉, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, vím, kdo jsi: Ten Svatý Boží.“

1:24  Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.

1:24  dicens : Quid nobis et tibi, Jesu Nazarene ? venisti perdere nos ? scio qui sis, Sanctus Dei.

1:25  And Jesus threatened him, saying: Speak no more, and go out of the man.

1:25  And Jesus rebuked him, saying, Hold thy peace, and come out of him.

1:25  Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“

1:25  „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“

1:25  Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho.“

1:25  I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.

1:25  Et comminatus est ei Jesus, dicens : Obmutesce, et exi de homine.

1:26  And the unclean spirit, tearing him and crying out with a loud voice, went out of him.

1:26  And when the unclean spirit had torn him, and cried with a loud voice, he came out of him.

1:26  Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.

1:26  Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj.

1:26  A ten nečistý duch jím zalomcoval, zvolal silným hlasem a vyšel z něho.

1:26  I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.

1:26  Et discerpens eum spiritus immundus, et exclamans voce magna, exiit ab eo.

1:27  And they were all amazed insomuch that they questioned among themselves, saying: What thing is this? What is this new doctrine? For with power he commandeth even the unclean spirits: and they obey him.

1:27  And they were all amazed, insomuch that they questioned among themselves, saying, What thing is this? what new doctrine is this? for with authority commandeth he even the unclean spirits, and they do obey him.

1:27  Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci - i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“

1:27  Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“

1:27  Všichni užasli, takže se dohadovali mezi sebou, říkajíce: „Co to je? ⌈Nové učení! S pravomocí⌉ dokonce přikazuje nečistým duchům, a poslouchají ho!“

1:27  I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?

1:27  Et mirati sunt omnes, ita ut conquirerent inter se dicentes : Quidnam est hoc ? quænam doctrina hæc nova ? quia in potestate etiam spiritibus immundis imperat, et obediunt ei.

1:28  And the fame of him was spread forthwith into all the country of Galilee.

1:28  And immediately his fame spread abroad throughout all the region round about Galilee.

1:28  A pověst o něm se rychle rozšířila po celé galilejské krajině.

1:28  A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji.

1:28  A pověst o něm ⌈se hned rozšířila⌉ [všude] po celém okolí Galileje.

1:28  I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.

1:28  Et processit rumor ejus statim in omnem regionem Galilææ.

1:29  And immediately going out of the synagogue they came into the house of Simon and Andrew, with James and John.

1:29  And forthwith, when they were come out of the synagogue, they entered into the house of Simon and Andrew, with James and John.

1:29  Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.

1:29  Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi.

1:29  A hned, když ⌈vyšli ze synagogy, přišli⌉ s Jakubem a Janem do domu Šimona a Ondřeje.

1:29  A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.

1:29  Et protinus egredientes de synagoga, venerunt in domum Simonis et Andreæ, cum Jacobo et Joanne.

1:30  And Simon's wife's mother lay in a fit of a fever: and forthwith they tell him of her.

1:30  But Simon’s wife’s mother lay sick of a fever, and anon they tell him of her.

1:30  Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.

1:30  Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli.

1:30  Šimonova tchyně ležela ⌈v horečce⌉. Hned mu o ní pověděli.

1:30  Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.

1:30  Decumbebat autem socrus Simonis febricitans : et statim dicunt ei de illa.

1:31  And coming to her, he lifted her up, taking her by the hand; and immediately the fever left her, and she ministered unto them.

1:31  And he came and took her by the hand, and lifted her up; and immediately the fever left her, and she ministered unto them.

1:31  Přistoupil k ní, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.

1:31  Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat.

1:31  Ježíš přistoupil, uchopil [její] ruku a pozdvihl ji. [Ihned] ji horečka opustila a ona je obsluhovala.

1:31  A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.

1:31  Et accedens elevavit eam, apprehensa manu ejus : et continuo dimisit eam febris, et ministrabat eis.

1:32  And when it was evening, after sunset, they brought to him all that were ill and that were possessed with devils.

1:32  And at even, when the sun did set, they brought unto him all that were diseased, and them that were possessed with devils.

1:32  Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.

1:32  Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé.

1:32  Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a všechny démonizované.

1:32  Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.

1:32  Vespere autem facto cum occidisset sol, afferebant ad eum omnes male habentes, et dæmonia habentes :

1:33  And all the city was gathered together at the door.

1:33  And all the city was gathered together at the door.

1:33  Celé město se shromáždilo u dveří.

1:33  Celé město se seběhlo ke dveřím

1:33  Celé město se shromáždilo přede dveřmi.

1:33  A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.

1:33  et erat omnis civitas congregata ad januam.

1:34  And he healed many that were troubled with divers diseases. And he cast out many devils: and he suffered them not to speak, because they knew him.

1:34  And he healed many that were sick of divers diseases, and cast out many devils; and suffered not the devils to speak, because they knew him.

1:34  I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.

1:34  a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali.

1:34  I uzdravil mnoho trpících rozličnými chorobami a vyhnal mnoho démonů. A těm démonům nedovoloval mluvit, neboť ho znali.

1:34  I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.

1:34  Et curavit multos, qui vexabantur variis languoribus, et dæmonia multa ejiciebat, et non sinebat ea loqui, quoniam sciebant eum.

1:35  And rising very early, going out, he went into a desert place: and there he prayed.

1:35  And in the morning, rising up a great while before day, he went out, and departed into a solitary place, and there prayed.

1:35  Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.

1:35  Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil.

1:35  Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven; odešel na opuštěné místo a tam se modlil.

1:35  A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.

1:35  Et diluculo valde surgens, egressus abiit in desertum locum, ibique orabat.

1:36  And Simon and they that were with him followed after him.

1:36  And Simon and they that were with him followed after him.

1:36  Šimon a jeho druhové se pustili za ním.

1:36  Šimon a ostatní se ale pustili za ním.

1:36  Šimon a ti, kteří byli s ním, se pustili spěšně za ním.

1:36  I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.

1:36  Et prosecutus est eum Simon, et qui cum illo erant.

1:37  And when they had found him, they said to him: All seek for thee.

1:37  And when they had found him, they said unto him, All men seek for thee.

1:37  Když ho nalezli, řekli: „Všichni tě hledají.“

1:37  Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“

1:37  ⌈Když ho našli,⌉ řekli mu: „Všichni tě hledají.“

1:37  A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.

1:37  Et cum invenissent eum, dixerunt ei : Quia omnes quærunt te.

1:38  And he saith to them: Let us go into the neighbouring towns and cities, that I may preach there also; for to this purpose am I come.

1:38  And he said unto them, Let us go into the next towns, that I may preach there also: for therefore came I forth.

1:38  Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, nebo proto jsem vyšel.“

1:38  On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“

1:38  Říká jim: „Pojďme jinam, do sousedních městeček, abych i tam hlásal evangelium, neboť kvůli tomu jsem vyšel.“

1:38  I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.

1:38  Et ait illis : Eamus in proximos vicos, et civitates, ut et ibi prædicem : ad hoc enim veni.

1:39  And he was preaching in their synagogues and in all Galilee and casting out devils.

1:39  And he preached in their synagogues throughout all Galilee, and cast out devils.

1:39  A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.

1:39  Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony.

1:39  A hlásal evangelium v jejich synagogách po celé Galileji a vyháněl démony.

1:39  I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.

1:39  Et erat prædicans in synagogis eorum, et in omni Galilæa, et dæmonia ejiciens.

1:40  And there came a leper to him, beseeching him and kneeling down, said to him: If thou wilt thou canst make me clean.

1:40  And there came a leper to him, beseeching him, and kneeling down to him, and saying unto him, If thou wilt, thou canst make me clean.

1:40  Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“

1:40  Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“

1:40  Tu k němu přišel malomocný, padl [před ním] na kolena a prosil ho: „Chceš–li, jsi mocen mne očistit.“

1:40  Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.

1:40  Et venit ad eum leprosus deprecans eum : et genu flexo dixit ei : Si vis, potes me mundare.

1:41  And Jesus, having compassion on him, stretched forth his hand and touching him saith to him: I will. Be thou made clean.

1:41  And Jesus, moved with compassion, put forth his hand, and touched him, and saith unto him, I will; be thou clean.

1:41  Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“

1:41  Naplněn soucitem, Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“

1:41  Ježíš, hluboce pohnut, vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci, buď očištěn.“

1:41  Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.

1:41  Jesus autem misertus ejus, extendit manum suam : et tangens eum, ait illi : Volo : mundare.

1:42  And when he had spoken, immediately the leprosy departed from him: and he was made clean.

1:42  And as soon as he had spoken, immediately the leprosy departed from him, and he was cleansed.

1:42  A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.

1:42  Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý.

1:42  A [když to řekl,] hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.

1:42  A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.

1:42  Et cum dixisset, statim discessit ab eo lepra, et mundatus est.

1:43  And he strictly charged him and forthwith sent him away.

1:43  And he straitly charged him, and forthwith sent him away;

1:43  Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč

1:43  Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním:

1:43  Ježíš mu přísně domluvil a hned ho poslal pryč.

1:43  I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,

1:43  Et comminatus est ei, statimque ejecit illum,

1:44  And he saith to him: See thou tell no one; but go, shew thyself to the high priest and offer for thy cleansing the things that Moses commanded, for a testimony to them.

1:44  And saith unto him, See thou say nothing to any man: but go thy way, shew thyself to the priest, and offer for thy cleansing those things which Moses commanded, for a testimony unto them.

1:44  a nařídil mu: „Ne, abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví.“

1:44  „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.“

1:44  Řekl mu: „Hleď, abys nikomu nic neřekl! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co nařídil Mojžíš, jim na svědectví.“

1:44  A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.

1:44  et dicit ei : Vide nemini dixeris : sed vade, ostende te principi sacerdotum, et offer pro emundatione tua, quæ præcepit Moyses in testimonium illis.

1:45  But he being gone out, began to publish and to blaze abroad the word: so that he could not openly go into the city. but was without in desert places. And they flocked to him from all sides.

1:45  But he went out, and began to publish it much, and to blaze abroad the matter, insomuch that Jesus could no more openly enter into the city, but was without in desert places: and they came to him from every quarter.

1:45  On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstal venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.

1:45  On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.

1:45  On však vyšel a začal to velice rozhlašovat a rozšiřovat, takže Ježíš již nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A přicházeli k němu odevšad.

1:45  On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.

1:45  At ille egressus cœpit prædicare, et diffamare sermonem, ita ut jam non posset manifeste introire in civitatem, sed foris in desertis locis esset, et conveniebant ad eum undique.

Chapter 2

2:1  And again he entered into Capharnaum after some days.

2:1  And again he entered into Capernaum after some days; and it was noised that he was in the house.

2:1  Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.

2:1  Po několika dnech opět přišel do Kafarnaum. Když se proslechlo, že je doma,

2:1  A když po několika dnech opět vstoupil do Kafarnaum, rozneslo se, že je doma.

2:1  A opět všel do Kafarnaum po kolikas dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.

2:1  Et iterum intravit Capharnaum post dies,

2:2  And it was heard that he was in the house. And many came together, so that there was no room: no, not even at the door. And he spoke to them the word.

2:2  And straightway many were gathered together, insomuch that there was no room to receive them, no, not so much as about the door: and he preached the word unto them.

2:2  Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.

2:2  shromáždilo se takové množství lidí, že už se nevešli ani ke dveřím. Zatímco k nim promlouval Slovo,

2:2  A [hned] se shromáždilo mnoho lidí, takže už nebylo místo ani přede dveřmi. A mluvil k nim Slovo.

2:2  A hned sešlo se jich množství, tak že již nemohli se směstknati ani přede dveřmi. I mluvil jim slovo.

2:2  et auditum est quod in domo esset, et convenerunt multi, ita ut non caperet neque ad januam, et loquebatur eis verbum.

2:3  And they came to him, bringing one sick of the palsy, who was carried by four.

2:3  And they come unto him, bringing one sick of the palsy, which was borne of four.

2:3  Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.

2:3  přišli k němu čtyři muži a nesli ochrnutého.

2:3  Tu přicházeli lidé a nesli k němu ochrnutého; nesli ho čtyři.

2:3  Tedy přišli k němu, nesouce šlakem poraženého, kterýž ode čtyř nesen byl.

2:3  Et venerunt ad eum ferentes paralyticum, qui a quatuor portabatur.

2:4  And when they could not offer him unto him for the multitude, they uncovered the roof where he was: and opening it, they let down the bed wherein the man sick of the palsy lay.

2:4  And when they could not come nigh unto him for the press, they uncovered the roof where he was: and when they had broken it up, they let down the bed wherein the sick of the palsy lay.

2:4  Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.

2:4  Kvůli davu ho ale k němu nemohli přinést, a tak odkryli střechu nad místem, kde byl, probořili ji a nosítka s tím ochrnutým spustili dolů.

2:4  A ⌈protože ho k němu pro zástup nemohli přinést⌉, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.

2:4  A když k němu nemohli přistoupiti pro zástupy, loupali střechu, kdež byl, a probořivše ji, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.

2:4  Et cum non possent offerre eum illi præ turba, nudaverunt tectum ubi erat : et patefacientes submiserunt grabatum in quo paralyticus jacebat.

2:5  And when Jesus had seen their faith, he saith to the sick of the palsy: Son, thy sins are forgiven thee.

2:5  When Jesus saw their faith, he said unto the sick of the palsy, Son, thy sins be forgiven thee.

2:5  Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“

2:5  Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“

2:5  Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, ⌈tvé hříchy jsou odpuštěny⌉.“

2:5  A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.

2:5  Cum autem vidisset Jesus fidem illorum, ait paralytico : Fili, dimittuntur tibi peccata tua.

2:6  And there were some of the scribes sitting there and thinking in their hearts:

2:6  But there were certain of the scribes sitting there, and reasoning in their hearts,

2:6  Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:

2:6  Byli tu ale někteří ze znalců Písma. Seděli tam a v srdcích si říkali:

2:6  Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích:

2:6  A byli tu někteří z zákonníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:

2:6  Erant autem illic quidam de scribis sedentes, et cogitantes in cordibus suis :

2:7  Why doth this man speak thus? He blasphemeth. Who can forgive sins, but God only?

2:7  Why doth this man thus speak blasphemies? who can forgive sins but God only?

2:7  „Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“

2:7  „Jak to mluví? To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než samotný Bůh?“

2:7  „Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne–li jediný: Bůh.“

2:7  Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?

2:7  Quid hic sic loquitur ? blasphemat. Quis potest dimittere peccata, nisi solus Deus ?

2:8  Which Jesus presently knowing in his spirit that they so thought within themselves, saith to them: Why think you these things in your hearts?

2:8  And immediately when Jesus perceived in his spirit that they so reasoned within themselves, he said unto them, Why reason ye these things in your hearts?

2:8  Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: „Jak to, že tak uvažujete?

2:8  Ježíš v duchu ihned poznal, co si pro sebe říkají, a zeptal se jich: „Jak to přemýšlíte?

2:8  Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: „Proč tak uvažujete ve svých srdcích?

2:8  I poznav Ježíš hned duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?

2:8  Quo statim cognito Jesus spiritu suo, quia sic cogitarent intra se, dicit illis : Quid ista cogitatis in cordibus vestris ?

2:9  Which is easier, to say to the sick of the palsy: Thy sins are forgiven thee; or to say: Arise, take up thy bed and walk?

2:9  Whether is it easier to say to the sick of the palsy, Thy sins be forgiven thee; or to say, Arise, and take up thy bed, and walk?

2:9  Je snadnější říci ochrnutému: ‚Odpouštějí se ti hříchy,‘ anebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lože a choď?‘

2:9  Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?‘

2:9  Co je snadnější? Říci ochrnutému: ⌈Tvé hříchy jsou odpuštěny⌉, nebo říci: Vstaň, vezmi své lehátko a choď?

2:9  Co jest snáze, říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň, vezmi lože své a choď?

2:9  Quid est facilius dicere paralytico : Dimittuntur tibi peccata : an dicere : Surge, tolle grabatum tuum, et ambula ?

2:10  But that you may know that the Son of man hath power on earth to forgive sins (he saith to the sick of the palsy):

2:10  But that ye may know that the Son of man hath power on earth to forgive sins, (he saith to the sick of the palsy,)

2:10  Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ - řekne ochrnutému:

2:10  Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy“ – tehdy pověděl ochrnutému –

2:10  Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …“, říká ochrnutému:

2:10  Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:

2:10  Ut autem sciatis quia Filius hominis habet potestatem in terra dimittendi peccata (ait paralytico),

2:11  I say to thee: Arise. Take up thy bed and go into thy house.

2:11  I say unto thee, Arise, and take up thy bed, and go thy way into thine house.

2:11  „Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“

2:11  „říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“

2:11  „Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.“

2:11  Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.

2:11  tibi dico : Surge, tolle grabatum tuum, et vade in domum tuam.

2:12  And immediately he arose and, taking up his bed, went his way in the sight of all: so that all wondered and glorified God, saying: We never saw the like.

2:12  And immediately he arose, took up the bed, and went forth before them all; insomuch that they were all amazed, and glorified God, saying, We never saw it on this fashion.

2:12  On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“

2:12  On hned vstal, přede všemi vzal své lehátko a odešel. Všichni byli ohromeni a oslavovali Boha: „Nic takového jsme nikdy neviděli!“

2:12  On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“

2:12  I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, tak že se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.

2:12  Et statim surrexit ille : et, sublato grabato, abiit coram omnibus, ita ut mirarentur omnes, et honorificent Deum, dicentes : Quia numquam sic vidimus.

2:13  And he went forth again to the sea side: and all the multitude came to him. And he taught them.

2:13  And he went forth again by the sea side; and all the multitude resorted unto him, and he taught them.

2:13  Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.

2:13  Ježíš šel znovu na břeh jezera. Všechen zástup tam přicházel k němu a on je vyučoval.

2:13  Ježíš opět vyšel podél moře a celý ten zástup k němu přicházel a on je vyučoval.

2:13  I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.

2:13  Et egressus est rursus ad mare, omnisque turba veniebat ad eum, et docebat eos.

2:14  And when he was passing by, he saw Levi, the son of Alpheus, sitting at the receipt of custom; and he saith to him: Follow me. And rising up, he followed him.

2:14  And as he passed by, he saw Levi the son of Alphæus sitting at the receipt of custom, and said unto him, Follow me. And he arose and followed him.

2:14  A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou.“ On vstal a šel za ním.

2:14  Když cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, řekl mu: „Pojď za mnou.“ A on vstal a šel za ním.

2:14  Cestou uviděl Léviho, syna Alfeova, sedícího v celnici, a řekl mu: „Následuj mne.“ On vstal a následoval ho.

2:14  A pomíjeje, uzřel Léví Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Poď za mnou. A on vstav, šel za ním.

2:14  Et cum præteriret, vidit Levi Alphæi sedentem ad telonium, et ait illi : Sequere me. Et surgens secutus est eum.

2:15  And it came to pass as he sat at meat in his house, many Publicans and sinners sat down together with Jesus and his disciples. For they were many, who also followed him.

2:15  And it came to pass, that, as Jesus sat at meat in his house, many publicans and sinners sat also together with Jesus and his disciples: for there were many, and they followed him.

2:15  Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kteří ho následovali.

2:15  Ježíš pak stoloval v jeho domě a spolu s Ježíšem a jeho učedníky tehdy stolovali i mnozí výběrčí daní a různí hříšníci. Mnozí takoví ho totiž následovali.

2:15  A když Ježíš stoloval v jeho domě, mnozí celníci a hříšníci stolovali spolu s Ježíšem a jeho učedníky, neboť jich bylo mnoho a následovali ho.

2:15  I stalo se, když seděl Ježíš za stolem v domě jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; nebo mnoho jich bylo, a šlo za ním.

2:15  Et factum est, cum accumberet in domo illius, multi publicani et peccatores simul discumbebant cum Jesu et discipulis ejus : erant enim multi, qui et sequebantur eum.

2:16  And the scribes and the Pharisees, seeing that he ate with publicans and sinners, said to his disciples: Why doth your master eat and drink with publicans and sinners?

2:16  And when the scribes and Pharisees saw him eat with publicans and sinners, they said unto his disciples, How is it that he eateth and drinketh with publicans and sinners?

2:16  Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s celníky a hříšníky?“

2:16  Když znalci Písma a farizeové uviděli, že jí s výběrčími daní a hříšníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s výběrčími daní a hříšníky?“

2:16  Když učitelé Zákona ⌈z farizeů⌉ viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí [a pije] s celníky a hříšníky?“

2:16  Zákonníci pak a farizeové viděvše, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což to, že s publikány a hříšníky jí a pije?

2:16  Et scribæ et pharisæi videntes quia manducaret cum publicanis et peccatoribus, dicebant discipulis ejus : Quare cum publicanis et peccatoribus manducat et bibit Magister vester ?

2:17  Jesus hearing this, saith to them: They that are well have no need of a physician, but they that are sick. For I came not to call the just, but sinners.

2:17  When Jesus heard it, he saith unto them, They that are whole have no need of the physician, but they that are sick: I came not to call the righteous, but sinners to repentance.

2:17  Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

2:17  Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“

2:17  Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné.“

2:17  To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

2:17  Hoc audito Jesus ait illis : Non necesse habent sani medico, sed qui male habent : non enim veni vocare justos, sed peccatores.

2:18  And the disciples of John and the Pharisees used to fast. And they come and say to him: Why do the disciples of John and of the Pharisees fast; but thy disciples do not fast?

2:18  And the disciples of John and of the Pharisees used to fast: and they come and say unto him, Why do the disciples of John and of the Pharisees fast, but thy disciples fast not?

2:18  Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: „Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“

2:18  Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Někteří přišli a ptali se ho: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“

2:18  Janovi učedníci a farizeové se právě postili. I přijdou k němu a říkají: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“

2:18  Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?

2:18  Et erant discipuli Joannis et pharisæi jejunantes : et veniunt, et dicunt illi : Quare discipuli Joannis et pharisæorum jejunant, tui autem discipuli non jejunant ?

2:19  And Jesus saith to them: Can the children of the marriage fast, as long as the bridegroom is with them? As long as they have the bridegroom with them, they cannot fast.

2:19  And Jesus said unto them, Can the children of the bridechamber fast, while the bridegroom is with them? as long as they have the bridegroom with them, they cannot fast.

2:19  Ježíš jim řekl: „Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.

2:19  Ježíš jim odpověděl: „Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich ještě s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit.

2:19  Ježíš jim řekl: „Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit.

2:19  I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové ženichovi postiti se, když jest s nimi ženich? Dokudž mají s sebou ženicha, nemohouť se postiti.

2:19  Et ait illis Jesus : Numquid possunt filii nuptiarum, quamdiu sponsus cum illis est, jejunare ? Quanto tempore habent secum sponsum, non possunt jejunare.

2:20  But the days will come when the bridegroom shall be taken away from them: and then they shall fast in those days.

2:20  But the days will come, when the bridegroom shall be taken away from them, and then shall they fast in those days.

2:20  Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.

2:20  Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v ten den, se budou postit.

2:20  Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy v onen den se budou postit.“

2:20  Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.

2:20  Venient autem dies cum auferetur ab eis sponsus : et tunc jejunabunt in illis diebus.

2:21  No man seweth a piece of raw cloth to an old garment: otherwise the new piecing taketh away from the old, and there is made a greater rent.

2:21  No man also seweth a piece of new cloth on an old garment: else the new piece that filled it up taketh away from the old, and the rent is made worse.

2:21  Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.

2:21  Nikdo nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť. Jinak se ta nová výplň od starého utrhne a díra bude ještě horší.

2:21  „Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ta výplň odtrhne, nové od starého, a trhlina se ještě zhorší.

2:21  Ano žádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého, i bývá větší díra.

2:21  Nemo assumentum panni rudis assuit vestimento veteri : alioquin aufert supplementum novum a veteri, et major scissura fit.

2:22  And no man putteth new wine into old bottles: otherwise the wine will burst the bottles, and both the wine will be spilled and the bottles will be lost. But new wine must be put into new bottles.

2:22  And no man putteth new wine into old bottles: else the new wine doth burst the bottles, and the wine is spilled, and the bottles will be marred: but new wine must be put into new bottles.

2:22  A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy a měchy i víno přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!“

2:22  Nikdo nelije nové víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů.“

2:22  A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno ty měchy roztrhne a víno [se vylije] a měchy se zničí. Ale mladé víno [se má dávat] do nových měchů!“

2:22  A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.

2:22  Et nemo mittit vinum novum in utres veteres : alioquin dirumpet vinum utres, et vinum effundetur, et utres peribunt : sed vinum novum in utres novos mitti debet.

2:23  And it came to pass again, as the Lord walked through the corn fields on the sabbath, that his disciples began to go forward and to pluck the ears of corn.

2:23  And it came to pass, that he went through the corn fields on the sabbath day; and his disciples began, as they went, to pluck the ears of corn.

2:23  Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.

2:23  Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.

2:23  I stalo se, že v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.

2:23  I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho, cestou jdouce, vymínati klasy.

2:23  Et factum est iterum cum Dominus sabbatis ambularet per sata, et discipuli ejus cœperunt progredi, et vellere spicas.

2:24  And the Pharisees said to him: Behold, why do they on the sabbath day that which is not lawful?

2:24  And the Pharisees said unto him, Behold, why do they on the sabbath day that which is not lawful?

2:24  Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!“

2:24  Farizeové mu řekli: „Podívej se! Jak to, že dělají, co se v sobotu nesmí?“

2:24  Farizeové mu řekli: „Podívej, proč dělají v sobotu, co se nesmí?“

2:24  Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť dělají v sobotu, čehož nenáleží.

2:24  Pharisæi autem dicebant ei : Ecce, quid faciunt sabbatis quod non licet ?

2:25  And he said to them: Have you never read what David did when he had need and was hungry, himself and they that were with him?

2:25  And he said unto them, Have ye never read what David did, when he had need, and was an hungred, he, and they that were with him?

2:25  Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?

2:25  Odpověděl jim: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když měl se svými muži nouzi a hlad?

2:25  Ježíš jim říká: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když se ocitl v nouzi a dostal hlad, on i ti, kdo byli s ním?

2:25  I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?

2:25  Et ait illis : Numquam legistis quid fecerit David, quando necessitatem habuit, et esuriit ipse, et qui cum eo erant ?

2:26  How he went into the house of God, under Abiathar the high priest, and did eat the loaves of proposition, which was not lawful to eat but for the priests, and gave to them who were with him?

2:26  How he went into the house of God in the days of Abiathar the high priest, and did eat the shewbread, which is not lawful to eat but for the priests, and gave also to them which were with him?

2:26  Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“

2:26  Jak za velekněze Abiatara vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i svým mužům?“

2:26  Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a snědl chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kteří byli s ním?“

2:26  Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze {biskupa}, a jedl chleby posvátné, (jichž neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli?

2:26  quomodo introivit in domum Dei sub Abiathar principe sacerdotum, et panes propositionis manducavit, quos non licebat manducare, nisi sacerdotibus, et dedit eis qui cum eo erant ?

2:27  And he said to them: The sabbath was made for man, and not man for the sabbath.

2:27  And he said unto them, The sabbath was made for man, and not man for the sabbath:

2:27  A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.

2:27  Potom dodal: „Sobota byla učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu.

2:27  A řekl jim: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.

2:27  I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.

2:27  Et dicebat eis : Sabbatum propter hominem factum est, et non homo propter sabbatum.

2:28  Therefore the Son of man is Lord of the sabbath also.

2:28  Therefore the Son of man is Lord also of the sabbath.

2:28  Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“

2:28  Syn člověka je pánem i nad sobotou.“

2:28  Takže Syn člověka je také pánem soboty.“

2:28  Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.

2:28  Itaque Dominus est Filius hominis, etiam sabbati.

Chapter 3

3:1  And he entered again into the synagogue: and there was a man there who had a withered hand.

3:1  And he entered again into the synagogue; and there was a man there which had a withered hand.

3:1  Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.

3:1  Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou.

3:1  Vstoupil opět do synagogy. A byl tam člověk, který měl odumřelou ruku.

3:1  I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.

3:1  Et introivit iterum in synagogam : et erat ibi homo habens manum aridam.

3:2  And they watched him whether he would heal on the sabbath days, that they might accuse him.

3:2  And they watched him, whether he would heal him on the sabbath day; that they might accuse him.

3:2  Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.

3:2  Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat.

3:2  Pozorně jej sledovali, zda ho v sobotu uzdraví, aby jej obžalovali.

3:2  I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.

3:2  Et observabant eum, si sabbatis curaret, ut accusarent illum.

3:3  And he said to the man who had the withered hand: Stand up in the midst.

3:3  And he saith unto the man which had the withered hand, Stand forth.

3:3  On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“

3:3  Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“

3:3  A on tomu člověku s odumřelou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“

3:3  I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed.

3:3  Et ait homini habenti manum aridam : Surge in medium.

3:4  And he saith to them: Is it lawful to do good on the sabbath days, or to do evil? To save life, or to destroy? But they held their peace.

3:4  And he saith unto them, Is it lawful to do good on the sabbath days, or to do evil? to save life, or to kill? But they held their peace.

3:4  Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ Ale oni mlčeli.

3:4  Potom se jich zeptal: „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“ Oni však mlčeli.

3:4  A jim řekl: „Je v sobotu dovoleno učinit dobře, nebo zle, duši zachránit, nebo zahubit?“ Ale oni mlčeli.

3:4  I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.

3:4  Et dicit eis : Licet sabbatis benefacere, an male ? animam salvam facere, an perdere ? At illi tacebant.

3:5  And looking round about on them with anger, being grieved for the blindness of their hearts, he saith to the man: Stretch forth thy hand. And he stretched it forth: and his hand was restored unto him.

3:5  And when he had looked round about on them with anger, being grieved for the hardness of their hearts, he saith unto the man, Stretch forth thine hand. And he stretched it out: and his hand was restored whole as the other.

3:5  Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá.

3:5  S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá.

3:5  Rozhněvaně se po nich rozhlédl a hluboce zarmoucen nad tvrdostí jejich srdce řekl tomu člověku: „Natáhni [svou] ruku.“ Natáhl ji, a jeho ruka byla uzdravena.

3:5  A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá.

3:5  Et circumspiciens eos cum ira, contristatus super cæcitate cordis eorum, dicit homini : Extende manum tuam. Et extendit, et restituta est manus illi.

3:6  And the Pharisees going out, immediately made a consultation with the Herodians against him, how they might destroy him.

3:6  And the Pharisees went forth, and straightway took counsel with the Herodians against him, how they might destroy him.

3:6  Když farizeové vyšli ven, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.

3:6  Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili.

3:6  Když farizeové vyšli, hned se s herodiány proti němu radili, jak by ho zahubili.

3:6  A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili.

3:6  Exeuntes autem pharisæi, statim cum Herodianis consilium faciebant adversus eum quomodo eum perderent.

3:7  But Jesus retired with his disciples to the sea; and a great multitude followed him from Galilee and Judea,

3:7  But Jesus withdrew himself with his disciples to the sea: and a great multitude from Galilee followed him, and from Judæa,

3:7  Ježíš se se svými učedníky uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska,

3:7  Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska,

3:7  Ježíš se se svými učedníky odebral k moři. A vydalo se za [ním] velké množství lidí z Galileje a z Judska.

3:7  Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,

3:7  Jesus autem cum discipulis suis secessit ad mare : et multa turba a Galilæa et Judæa secuta est eum,

3:8  And from Jerusalem, and from Idumea and from beyond the Jordan. And they about Tyre and Sidon, a great multitude, hearing the things which he did, came to him.

3:8  And from Jerusalem, and from Idumaea, and from beyond Jordan; and they about Tyre and Sidon, a great multitude, when they had heard what great things he did, came unto him.

3:8  Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí.

3:8  z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta.

3:8  Také z Jeruzaléma, z Idumeje a Zajordání, z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu velké množství lidí, když slyšeli, co všechno činil.

3:8  I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.

3:8  et ab Jerosolymis, et ab Idumæa, et trans Jordanem : et qui circa Tyrum et Sidonem multitudo magna, audientes quæ faciebat, venerunt ad eum.

3:9  And he spoke to his disciples that a small ship should wait on him, because of the multitude, lest they should throng him.

3:9  And he spake to his disciples, that a small ship should wait on him because of the multitude, lest they should throng him.

3:9  Požádal učedníky, ať pro něho připraví loď, aby se zástup na něho netlačil.

3:9  Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali.

3:9  Řekl tedy svým učedníkům, aby pro něj měli stále připravenou loďku, aby se na něho zástup netlačil.

3:9  I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli.

3:9  Et dicit discipulis suis ut navicula sibi deserviret propter turbam, ne comprimerent eum :

3:10  For he healed many, so that they pressed upon him for to touch him, as many as had evils.

3:10  For he had healed many; insomuch that they pressed upon him for to touch him, as many as had plagues.

3:10  Mnohé totiž uzdravil, proto se ti, kdo trpěli chorobami, tlačili k němu, aby se ho dotkli.

3:10  Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli.

3:10  Neboť mnohé uzdravil, takže všichni, kteří měli trápení, se k němu hrnuli, aby se ho dotkli.

3:10  Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy.

3:10  multos enim sanabat, ita ut irruerent in eum ut illum tangerent, quotquot habebant plagas.

3:11  And the unclean spirits, when they saw him, fell down before him: and they cried, saying:

3:11  And unclean spirits, when they saw him, fell down before him, and cried, saying, Thou art the Son of God.

3:11  A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“

3:11  A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“

3:11  A nečistí duchové, kdykoli ho viděli, padali před ním a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“

3:11  A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží.

3:11  Et spiritus immundi, cum illum videbant, procidebant ei : et clamabant, dicentes :

3:12  Thou art the Son of God. And he strictly charged them that they should not make him known.

3:12  And he straitly charged them that they should not make him known.

3:12  On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali.

3:12  Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali.

3:12  Ostře je káral, aby nezjevili, kdo je.

3:12  Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.

3:12  Tu es Filius Dei. Et vehementer comminabatur eis ne manifestarent illum.

3:13  And going up into a mountain, he called unto him whom he would himself: and they came to him.

3:13  And he goeth up into a mountain, and calleth unto him whom he would: and they came unto him.

3:13  Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu.

3:13  Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu.

3:13  Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které sám chtěl. I odešli k němu.

3:13  I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.

3:13  Et ascendens in montem vocavit ad se quos voluit ipse : et venerunt ad eum.

3:14  And he made that twelve should be with him, and that he might send them to preach.

3:14  And he ordained twelve, that they should be with him, and that he might send them forth to preach,

3:14  Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat

3:14  Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je poslal kázat

3:14  Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal hlásat evangelium

3:14  I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati,

3:14  Et fecit ut essent duodecim cum illo : et ut mitteret eos prædicare.

3:15  And he gave them power to heal sicknesses, and to cast out devils.

3:15  And to have power to heal sicknesses, and to cast out devils:

3:15  a aby měli moc vymítat zlé duchy.

3:15  a aby měli moc vymítat démony.

3:15  a aby měli pravomoc vyhánět démony.

3:15  A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:

3:15  Et dedit illis potestatem curandi infirmitates et ejiciendi dæmonia.

3:16  And to Simon he gave the name Peter:

3:16  And Simon he surnamed Peter;

3:16  Ustanovil těchto dvanáct: Petra - toto jméno dal Šimonovi -

3:16  Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr),

3:16  [Ustanovil těchto Dvanáct:] Šimona, kterému přidal jméno Petr,

3:16  Šimona, jemuž dal jméno Petr,

3:16  Et imposuit Simoni nomen Petrus :

3:17  And James the son of Zebedee, and John the brother of James; and he named them Boanerges, which is, The sons of thunder.

3:17  And James the son of Zebedee, and John the brother of James; and he surnamed them Boanerges, which is, The sons of thunder:

3:17  Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jimž dal jméno Boanerges, což znamená ‚synové hromu‘,

3:17  Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, „Synové hromu“),

3:17  Jakuba Zebedeova a Jakubova bratra Jana a přidal jim jméno Boanerges, což znamená synové hromu,

3:17  A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)

3:17  et Jacobum Zebedæi, et Joannem fratrem Jacobi, et imposuit eis nomina Boanerges, quod est, Filii tonitrui :

3:18  And Andrew and Philip, and Bartholomew and Matthew, and Thomas and James of Alpheus, and Thaddeus and Simon the Cananean:

3:18  And Andrew, and Philip, and Bartholomew, and Matthew, and Thomas, and James the son of Alphaeus, and Thaddaeus, and Simon the Canaanite,

3:18  Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského

3:18  Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce

3:18  Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba, toho Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského

3:18  A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského,

3:18  et Andream, et Philippum, et Bartholomæum, et Matthæum, et Thomam, et Jacobum Alphæi, et Thaddæum, et Simonem Cananæum,

3:19  And Judas Iscariot, who also betrayed him.

3:19  And Judas Iscariot, which also betrayed him: and they went into an house.

3:19  a Iškariotského Jidáše, který ho pak zradil.

3:19  a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.

3:19  a Judu Iškariotského, který ho pak zradil.

3:19  A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.

3:19  et Judam Iscariotem, qui et tradidit illum.

3:20  And they come to a house, and the multitude cometh together again, so that they could not so much as eat bread.

3:20  And the multitude cometh together again, so that they could not so much as eat bread.

3:20  Vešel do domu a opět shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.

3:20  Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst.

3:20  Přišli do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.

3:20  A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti.

3:20  Et veniunt ad domum : et convenit iterum turba, ita ut non possent neque panem manducare.

3:21  And when his friends had heard of it, they went out to lay hold on him. For they said: He is become mad.

3:21  And when his friends heard of it, they went out to lay hold on him: for they said, He is beside himself.

3:21  Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.

3:21  Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul.

3:21  Když to uslyšeli jeho příbuzní, vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“

3:21  A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.

3:21  Et cum audissent sui, exierunt tenere eum : dicebant enim : Quoniam in furorem versus est.

3:22  And the scribes who were come down from Jerusalem, said: He hath Beelzebub, and by the prince of devils he casteth out devils.

3:22  And the scribes which came down from Jerusalem said, He hath Beelzebub, and by the prince of the devils casteth he out devils.

3:22  Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: „Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“

3:22  Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů.

3:22  Učitelé Zákona, kteří sestoupili z Jeruzaléma, říkali: „Má Belzebula. ⌈V moci⌉ vládce démonů vyhání démony!“

3:22  Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.

3:22  Et scribæ, qui ab Jerosolymis descenderant, dicebant : Quoniam Beelzebub habet, et quia in principe dæmoniorum ejicit dæmonia.

3:23  And after he had called them together, he said to them in parables: How can Satan cast out Satan?

3:23  And he called them unto him, and said unto them in parables, How can Satan cast out Satan?

3:23  Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana?

3:23  Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana?

3:23  Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může Satan vyhánět Satana?

3:23  A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?

3:23  Et convocatis eis in parabolis dicebat illis : Quomodo potest Satanas Satanam ejicere ?

3:24  And if a kingdom be divided against itself, that kingdom cannot stand.

3:24  And if a kingdom be divided against itself, that kingdom cannot stand.

3:24  Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.

3:24  Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát.

3:24  Je–li království proti sobě rozděleno, takové království nemůže obstát.

3:24  A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.

3:24  Et si regnum in se dividatur, non potest regnum illud stare.

3:25  And if a house be divided against itself, that house cannot stand.

3:25  And if a house be divided against itself, that house cannot stand.

3:25  Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.

3:25  Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát.

3:25  Bude–li dům proti sobě rozdělen, takový dům nebude moci obstát.

3:25  A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.

3:25  Et si domus super semetipsam dispertiatur, non potest domus illa stare.

3:26  And if Satan be risen up against himself, he is divided, and cannot stand, but hath an end.

3:26  And if Satan rise up against himself, and be divided, he cannot stand, but hath an end.

3:26  A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát a je s ním konec.

3:26  Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec.

3:26  Jestliže Satan povstal sám proti sobě a rozdělil se, nemůže obstát, ale je s ním konec.

3:26  Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.

3:26  Et si Satanas consurrexerit in semetipsum, dispertitus est, et non poterit stare, sed finem habet.

3:27  No man can enter into the house of a strong man and rob him of his goods, unless he first bind the strong man, and then shall he plunder his house.

3:27  No man can enter into a strong man’s house, and spoil his goods, except he will first bind the strong man; and then he will spoil his house.

3:27  Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.

3:27  Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.

3:27  Avšak nikdo nemůže vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, jestliže siláka nejdříve nespoutá, a teprve pak vyloupí jeho dům.

3:27  Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.

3:27  Nemo potest vasa fortis ingressus in domum diripere, nisi prius fortem alliget, et tunc domum ejus diripiet.

3:28  Amen I say to you that all sins shall be forgiven unto the sons of men, and the blasphemies wherewith they shall blaspheme:

3:28  Verily I say unto you, All sins shall be forgiven unto the sons of men, and blasphemies wherewith soever they shall blaspheme:

3:28  Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.

3:28  Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali.

3:28  ⌈Amen, pravím⌉ vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno, prohřešení i rouhání, jakkoliv by se rouhali.

3:28  Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,

3:28  Amen dico vobis, quoniam omnia dimittentur filiis hominum peccata, et blasphemiæ quibus blasphemaverint :

3:29  But he that shall blaspheme against the Holy Ghost, shall never have forgiveness, but shall be guilty of an everlasting sin.

3:29  But he that shall blaspheme against the Holy Ghost hath never forgiveness, but is in danger of eternal damnation:

3:29  Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“

3:29  Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem.“

3:29  Kdo by však ⌈vědomě promluvil zle⌉ proti Duchu Svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen věčným prohřešením.“

3:29  Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.

3:29  qui autem blasphemaverit in Spiritum Sanctum, non habebit remissionem in æternum, sed reus erit æterni delicti.

3:30  Because they said: He hath an unclean spirit.

3:30  Because they said, He hath an unclean spirit.

3:30  Toto pravil, protože řekli: „Má nečistého ducha.“

3:30  (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)

3:30  Říkali totiž: „Má nečistého ducha.“

3:30  Nebo pravili: Ducha nečistého má.

3:30  Quoniam dicebant : Spiritum immundum habet.

3:31  And his mother and his brethren came; and standing without, sent unto him, calling him.

3:31  There came then his brethren and his mother, and, standing without, sent unto him, calling him.

3:31  Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.

3:31  Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají.

3:31  Tu přichází jeho matka a jeho bratři a stojíce venku ⌈dali ho zavolat⌉.

3:31  Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.

3:31  Et veniunt mater ejus et fratres : et foris stantes miserunt ad eum vocantes eum,

3:32  And the multitude sat about him; and they say to him: Behold thy mother and thy brethren without seek for thee.

3:32  And the multitude sat about him, and they said unto him, Behold, thy mother and thy brethren without seek for thee.

3:32  Kolem něho seděl zástup; řekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě.“

3:32  Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“

3:32  Kolem něho seděl zástup. Říkají mu: „Hle, tvá matka a tvoji bratři [a tvé sestry] tě venku hledají.“

3:32  A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.

3:32  et sedebat circa eum turba : et dicunt ei : Ecce mater tua et fratres tui foris quærunt te.

3:33  And answering them, he said: Who is my mother and my brethren?

3:33  And he answered them, saying, Who is my mother, or my brethren?

3:33  Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“

3:33  On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“

3:33  ⌈Odpověděl jim⌉: „Kdo je má matka a moji bratři?“

3:33  Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?

3:33  Et respondens eis, ait : Quæ est mater mea et fratres mei ?

3:34  And looking round about on them who sat about him, he saith: Behold my mother and my brethren.

3:34  And he looked round about on them which sat about him, and said, Behold my mother and my brethren!

3:34  Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři!

3:34  Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři.

3:34  A rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, má matka a moji bratři.

3:34  A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.

3:34  Et circumspiciens eos, qui in circuitu ejus sedebant, ait : Ecce mater mea et fratres mei.

3:35  For whosoever shall do the will of God, he is my brother, and my sister, and mother.

3:35  For whosoever shall do the will of God, the same is my brother, and my sister, and mother.

3:35  Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“

3:35  Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“

3:35  Neboť kdo činí Boží vůli, to je můj bratr, má sestra i matka.“

3:35  Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.

3:35  Qui enim fecerit voluntatem Dei, hic frater meus, et soror mea, et mater est.

Chapter 4

4:1  And again he began to teach by the sea side; and a great multitude was gathered together unto him, so that he went up into a ship and sat in the sea: and all the multitude was upon the land by the sea side.

4:1  And he began again to teach by the sea side: and there was gathered unto him a great multitude, so that he entered into a ship, and sat in the sea; and the whole multitude was by the sea on the land.

4:1  Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu.

4:1  Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu

4:1  A opět začal učit u moře. A shromáždil se k němu veliký zástup, takže vstoupil do lodi na moři a posadil se; celý ten zástup byl u moře na břehu.

4:1  A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.

4:1  Et iterum cœpit docere ad mare : et congregata est ad eum turba multa, ita ut navim ascendens sederet in mari, et omnis turba circa mare super terram erat :

4:2  And he taught them many things in parables, and said unto them in his doctrine:

4:2  And he taught them many things by parables, and said unto them in his doctrine,

4:2  Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:

4:2  a on je v podobenstvích učil o mnoha věcech. Ve svém vyučování jim řekl:

4:2  A učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém vyučování jim říkal:

4:2  I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:

4:2  et docebat eos in parabolis multa, et dicebat illis in doctrina sua :

4:3  Hear ye: Behold, the sower went out to sow.

4:3  Hearken; Behold, there went out a sower to sow:

4:3  „Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.

4:3  „Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.

4:3  „Poslouchejte! Hle, rozsévač vyšel zasít.

4:3  Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

4:3  Audite : ecce exiit seminans ad seminandum.

4:4  And whilst he sowed, some fell by the way side, and the birds of the air came and ate it up.

4:4  And it came to pass, as he sowed, some fell by the way side, and the fowls of the air came and devoured it up.

4:4  Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.

4:4  A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.

4:4  A když rozséval, stalo se, že některé zrno padlo podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je.

4:4  I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.

4:4  Et dum seminat, aliud cecidit circa viam, et venerunt volucres cæli, et comederunt illud.

4:5  And other some fell upon stony ground, where it had not much earth; and it shot up immediately, because it had no depth of earth.

4:5  And some fell on stony ground, where it had not much earth; and immediately it sprang up, because it had no depth of earth:

4:5  Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.

4:5  Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku.

4:5  A jiné padlo na skalnaté místo, kde nemělo mnoho země, a hned vzešlo, protože nemělo hlubokou zem.

4:5  A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.

4:5  Aliud vero cecidit super petrosa, ubi non habuit terram multam : et statim exortum est, quoniam non habebat altitudinem terræ :

4:6  And when the sun was risen, it was scorched; and because it had no root, it withered away.

4:6  But when the sun was up, it was scorched; and because it had no root, it withered away.

4:6  Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.

4:6  Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla.

4:6  Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.

4:6  A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.

4:6  et quando exortus est sol, exæstuavit : et eo quod non habebat radicem, exaruit.

4:7  And some fell among thorns; and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.

4:7  And some fell among thorns, and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.

4:7  Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.

4:7  Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu.

4:7  Jiné padlo do trní; trní vzešlo a udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.

4:7  A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.

4:7  Et aliud cecidit in spinas : et ascenderunt spinæ, et suffocaverunt illud, et fructum non dedit.

4:8  And some fell upon good ground; and brought forth fruit that grew up, and increased and yielded, one thirty, another sixty, and another a hundred.

4:8  And other fell on good ground, and did yield fruit that sprang up and increased; and brought forth, some thirty, and some sixty, and some an hundred.

4:8  A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný.“

4:8  Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu – některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek.“

4:8  A jiná padla do dobré země, vzcházela, rostla a vydávala úrodu; a neslo jedno úrodu třicetinásobnou, jedno šedesátinásobnou a jedno stonásobnou.“

4:8  Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.

4:8  Et aliud cecidit in terram bonam : et dabat fructum ascendentem et crescentem, et afferebat unum triginta, unum sexaginta, et unum centum.

4:9  And he said: He that hath ears to hear, let him hear.

4:9  And he said unto them, He that hath ears to hear, let him hear.

4:9  A řekl: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“

4:9  Potom dodal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“

4:9  A říkal: „Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

4:9  I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.

4:9  Et dicebat : Qui habet aures audiendi, audiat.

4:10  And when he was alone, the twelve that were with him asked him the parable.

4:10  And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parable.

4:10  A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství.

4:10  Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství.

4:10  Když se ocitl o samotě, ptali se ho ti, kdo byli s ním, spolu s Dvanácti, na ta podobenství.

4:10  Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.

4:10  Et cum esset singularis, interrogaverunt eum hi qui cum eo erant duodecim, parabolam.

4:11  And he said to them: To you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but to them that are without, all things are done in parables:

4:11  And he said unto them, Unto you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all these things are done in parables:

4:11  I řekl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích,

4:11  „Vám je svěřeno tajemství Božího království,“ odpověděl jim, „ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,

4:11  Říkal jim: „Vám je dáno tajemství Božího království, avšak těm, kteří jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,

4:11  I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,

4:11  Et dicebat eis : Vobis datum est nosse mysterium regni Dei : illis autem, qui foris sunt, in parabolis omnia fiunt :

4:12  That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.

4:12  That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.

4:12  aby ‚hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno‘.“

4:12  aby ‚hleděli a hleděli, ale nechápali, poslouchali a slyšeli, ale nerozuměli, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.‘“

4:12  aby hledíce hleděli a neuviděli, slyšíce slyšeli a nechápali, neobrátili se ⌈a nebylo jim odpuštěno.⌉“

4:12  Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.

4:12  ut videntes videant, et non videant : et audientes audiant, et non intelligant : nequando convertantur, et dimittantur eis peccata.

4:13  And he saith to them: Are you ignorant of this, parable? and how shall you know all parables?

4:13  And he said unto them, Know ye not this parable? and how then will ye know all parables?

4:13  Řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním?

4:13  Tehdy jim řekl: „Vy to podobenství nechápete? A jak porozumíte všem ostatním podobenstvím?

4:13  A řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství; jak budete chápat všechna ta podobenství?

4:13  I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?

4:13  Et ait illis : Nescitis parabolam hanc ? Et quomodo omnes parabolas cognoscetis ?

4:14  He that soweth, soweth the word.

4:14  The sower soweth the word.

4:14  Rozsévač rozsívá slovo.

4:14  Rozsévač rozsévá Slovo.

4:14  Rozsévač rozsévá Slovo.

4:14  Rozsevač ten slovo rozsívá.

4:14  Qui seminat, verbum seminat.

4:15  And these are they by the way side, where the word is sown, and as soon as they have heard, immediately Satan cometh and taketh away the word that was sown in their hearts.

4:15  And these are they by the way side, where the word is sown; but when they have heard, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in their hearts.

4:15  Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté.

4:15  Ti, kterým se rozsévá Slovo podél cesty, jsou tito: Jakmile uslyší, ihned přichází satan a bere Slovo, které do nich bylo zaseto.

4:15  Tito pak jsou podél cesty, kde se rozsévá Slovo: Když je uslyší, hned přichází Satan a bere Slovo ⌈do nich⌉ zaseté.

4:15  Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.

4:15  Hi autem sunt, qui circa viam, ubi seminatur verbum, et cum audierint, confestim venit Satanas, et aufert verbum, quod seminatum est in cordibus eorum.

4:16  And these likewise are they that are sown on the stony ground: who when they have heard the word, immediately receive it with joy.

4:16  And these are they likewise which are sown on stony ground; who, when they have heard the word, immediately receive it with gladness;

4:16  A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.

4:16  Ti, kterým se seje na skalnatou půdu, jsou pak tito: Jakmile uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají,

4:16  A [podobně] tito jsou na skalnatá místa zaséváni: Ti, když uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají.

4:16  A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.

4:16  Et hi sunt similiter, qui super petrosa seminantur : qui cum audierint verbum, statim cum gaudio accipiunt illud :

4:17  And they have no root in themselves, but are only for a time: and then when tribulation and persecution ariseth for the word they are presently scandalized.

4:17  And have no root in themselves, and so endure but for a time: afterward, when affliction or persecution ariseth for the word’s sake, immediately they are offended.

4:17  Nemají však v sobě kořen a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.

4:17  ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají.

4:17  A nemají v sobě kořen, ale jsou nestálí. Když nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadají.

4:17  Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.

4:17  et non habent radicem in se, sed temporales sunt : deinde orta tribulatione et persecutione propter verbum, confestim scandalizantur.

4:18  And others there are who are sown among thorns: these are they that hear the word,

4:18  And these are they which are sown among thorns; such as hear the word,

4:18  U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,

4:18  Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo,

4:18  A další jsou ti, kteří jsou rozséváni do trní: To jsou ti, kteří uslyšeli Slovo,

4:18  Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,

4:18  Et alii sunt qui in spinas seminantur : hi sunt qui verbum audiunt,

4:19  And the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts after other things entering in choke the word, and it is made fruitless.

4:19  And the cares of this world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful.

4:19  ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody.

4:19  ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.

4:19  ale potom přicházejí starosti tohoto věku, svod bohatství a žádosti po ostatních věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.

4:19  Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá.

4:19  et ærumnæ sæculi, et deceptio divitiarum, et circa reliqua concupiscentiæ introëuntes suffocant verbum, et sine fructu efficitur.

4:20  And these are they who are sown upon the good ground, who hear the word, and receive it, and yield fruit, the one thirty, another sixty, and another a hundred.

4:20  And these are they which are sown on good ground; such as hear the word, and receive it, and bring forth fruit, some thirtyfold, some sixty, and some an hundred.

4:20  Toto pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou.“

4:20  A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu – jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou.“

4:20  Ale tito jsou na dobrou zem zaseti: Slyší Slovo, přijímají je a nesou úrodu, jedni třicetinásobnou, jedni šedesátinásobnou a jedni stonásobnou.“

4:20  Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.

4:20  Et hi sunt qui super terram bonam seminati sunt, qui audiunt verbum, et suscipiunt, et fructificant, unum triginta, unum sexaginta, et unum centum.

4:21  And he said to them: Doth a candle come in to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?

4:21  And he said unto them, Is a candle brought to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?

4:21  A řekl jim: „Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen?

4:21  Dále jim řekl: „Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen?

4:21  A říkal jim: „Zdali přinášejí lampu, aby ji postavili pod nádobu nebo pod postel? Ne proto, aby ji postavili na stojan?

4:21  Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.

4:21  Et dicebat illis : Numquid venit lucerna ut sub modio ponatur, aut sub lecto ? nonne ut super candelabrum ponatur ?

4:22  For there is nothing hid, which shall not be made manifest: neither was it made secret, but that it may come abroad.

4:22  For there is nothing hid, which shall not be manifested; neither was any thing kept secret, but that it should come abroad.

4:22  Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo.

4:22  Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo.

4:22  Vždyť [nic] není skryté, než aby bylo zjeveno; ani nic nebylo ukryto, leč aby vyšlo najevo.

4:22  Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.

4:22  Non est enim aliquid absconditum, quod non manifestetur : nec factum est occultum, sed ut in palam veniat.

4:23  If any man have ears to hear, let him hear.

4:23  If any man have ears to hear, let him hear.

4:23  Kdo má uši k slyšení, slyš!“

4:23  Má-li kdo uši k slyšení, slyš!“

4:23  Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.“

4:23  Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.

4:23  Si quis habet aures audiendi, audiat.

4:24  And he said to them: Take heed what you hear. In what measure you shall mete, it shall be measured to you again, and more shall be given to you.

4:24  And he said unto them, Take heed what ye hear: with what measure ye mete, it shall be measured to you: and unto you that hear shall more be given.

4:24  Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno, a ještě přidáno.

4:24  Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno.

4:24  A říkal jim: „Dávejte pozor, co slyšíte. Jakou měrou měříte, takovou bude naměřeno vám a bude vám přidáno.

4:24  I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.

4:24  Et dicebat illis : Videte quid audiatis. In qua mensura mensi fueritis, remetietur vobis, et adjicietur vobis.

4:25  For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, that also which he hath shall be taken away from him.

4:25  For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, from him shall be taken even that which he hath.

4:25  Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má.“

4:25  Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“

4:25  Neboť kdo má, tomu bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.“

4:25  Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.

4:25  Qui enim habet, dabitur illi : et qui non habet, etiam quod habet auferetur ab eo.

4:26  And he said: So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the earth,

4:26  And he said, So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the ground;

4:26  Dále řekl: „S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;

4:26  Potom řekl: „Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem.

4:26  A říkal: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem;

4:26  I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.

4:26  Et dicebat : Sic est regnum Dei, quemadmodum si homo jaciat sementem in terram,

4:27  And should sleep, and rise, night and day, and the seed should spring, and grow up whilst he knoweth not.

4:27  And should sleep, and rise night and day, and the seed should spring and grow up, he knoweth not how.

4:27  ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.

4:27  Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak.

4:27  v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak.

4:27  A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.

4:27  et dormiat, et exsurgat nocte et die, et semen germinet, et increscat dum nescit ille.

4:28  For the earth of itself bringeth forth fruit, first the blade, then the ear, afterwards the full corn in the ear.

4:28  For the earth bringeth forth fruit of herself; first the blade, then the ear, after that the full corn in the ear.

4:28  Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.

4:28  Země totiž plodí úrodu sama od sebe – nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu.

4:28  Země sama od sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu.

4:28  Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.

4:28  Ultro enim terra fructificat, primum herbam, deinde spicam, deinde plenum frumentum in spica.

4:29  And when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.

4:29  But when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.

4:29  A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň.“

4:29  A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň.“

4:29  A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp, neboť nastala sklizeň.“

4:29  A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.

4:29  Et cum produxerit fructus, statim mittit falcem, quoniam adest messis.

4:30  And he said: To what shall we liken the kingdom of God? or to what parable shall we compare it?

4:30  And he said, Whereunto shall we liken the kingdom of God? or with what comparison shall we compare it?

4:30  Také řekl: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?

4:30  Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme?

4:30  A říkal: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?

4:30  I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?

4:30  Et dicebat : Cui assimilabimus regnum Dei ? aut cui parabolæ comparabimus illud ?

4:31  It is as a grain of mustard seed: which when it is sown in the earth, is less than all the seeds that are in the earth:

4:31  It is like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that be in the earth:

4:31  Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší, než všecka semena na zemi;

4:31  Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi.

4:31  Je jako zrno hořčice. Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi.

4:31  Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.

4:31  Sicut granum sinapis, quod cum seminatum fuerit in terra, minus est omnibus seminibus, quæ sunt in terra :

4:32  And when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches, so that the birds of the air may dwell under the shadow thereof.

4:32  But when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches; so that the fowls of the air may lodge under the shadow of it.

4:32  ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu.“

4:32  Jakmile je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny, a vypouští mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“

4:32  A když je zaseto, vzchází a stává se větším než všechny zahradní byliny a vytváří velké ratolesti, takže ⌈v jeho stínu⌉ mohou hnízdit nebeští ptáci.“

4:32  Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.

4:32  et cum seminatum fuerit, ascendit, et fit majus omnibus oleribus, et facit ramos magnos, ita ut possint sub umbra ejus aves cæli habitare.

4:33  And with many such parables, he spoke to them the word, according as they were able to hear.

4:33  And with many such parables spake he the word unto them, as they were able to hear it.

4:33  V mnoha takových podobenstvích mluvil jim slovo tak, jak mohli slyšet.

4:33  Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět.

4:33  A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil Slovo, jak byli schopni slyšet.

4:33  A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.

4:33  Et talibus multis parabolis loquebatur eis verbum, prout poterant audire :

4:34  And without parable he did not speak unto them; but apart, he explained all things to his disciples.

4:34  But without a parable spake he not unto them: and when they were alone, he expounded all things to his disciples.

4:34  Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům vykládal.

4:34  Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.

4:34  Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všechno vysvětloval.

4:34  Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.

4:34  sine parabola autem non loquebatur eis : seorsum autem discipulis suis disserebat omnia.

4:35  And he saith to them that day, when evening was come: Let us pass over to the other side.

4:35  And the same day, when the even was come, he saith unto them, Let us pass over unto the other side.

4:35  Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“

4:35  Večer onoho dne jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu.“

4:35  Toho dne, když nastal večer, jim říká: „Přeplavme se na druhou stranu.“

4:35  I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.

4:35  Et ait illis in illa die, cum sero esset factum : Transeamus contra.

4:36  And sending away the multitude, they take him even as he was in the ship: and there were other ships with him.

4:36  And when they had sent away the multitude, they took him even as he was in the ship. And there were also with him other little ships.

4:36  I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.

4:36  Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky.

4:36  Opustili zástup a vzali ho v té lodi, v níž byl; byly s ním také jiné lodě.

4:36  A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.

4:36  Et dimittentes turbam, assumunt eum ita ut erat in navi : et aliæ naves erant cum illo.

4:37  And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that the ship was filled.

4:37  And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that it was now full.

4:37  Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.

4:37  Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou.

4:37  Tu nastala veliká větrná bouře a vlny se přelévaly do lodě, takže se loď již naplňovala.

4:37  Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.

4:37  Et facta est procella magna venti, et fluctus mittebat in navim, ita ut impleretur navis.

4:38  And he was in the hinder part of the ship, sleeping upon a pillow; and they awake him, and say to him: Master, doth, it not concern thee that we perish?

4:38  And he was in the hinder part of the ship, asleep on a pillow: and they awake him, and say unto him, Master, carest thou not that we perish?

4:38  On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“

4:38  On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“

4:38  A on spal na zádi na podušce. Vzbudili ho a řekli mu: „Učiteli, nezajímá tě, že hyneme?“

4:38  A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?

4:38  Et erat ipse in puppi super cervical dormiens : et excitant eum, et dicunt illi : Magister, non ad te pertinet, quia perimus ?

4:39  And rising up, he rebuked the wind, and said to the sea: Peace, be still. And the wind ceased: and there was made a great calm.

4:39  And he arose, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.

4:39  Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni a utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho.

4:39  Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: „Tiše, klid!“ Vítr se utišil a nastal naprostý klid.

4:39  Probudil se, pohrozil větru a řekl moři: „Mlč, buď zticha!“ A vítr přestal a nastal úplný klid.

4:39  I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.

4:39  Et exsurgens comminatus est vento, et dixit mari : Tace, obmutesce. Et cessavit ventus : et facta est tranquillitas magna.

4:40  And he said to them: Why are you fearful? have you not faith yet? And they feared exceedingly: and they said one to another: Who is this (thinkest thou) that both wind and sea obey him?

4:40  And he said unto them, Why are ye so fearful? how is it that ye have no faith?

4:40  A řekl jim: „Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?“

4:40  „Proč se tak bojíte?“ řekl jim pak. „Ještě pořád nemáte víru?“

4:40  Řekl jim: „Proč jste [tak] ustrašení? Ještě nemáte víru?“

4:40  I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?

4:40  Et ait illis : Quid timidi estis ? necdum habetis fidem ? et timuerunt timore magno, et dicebant ad alterutrum : Quis, putas, est iste, quia et ventus et mare obediunt ei ?

4:41  And they feared exceedingly, and said one to another, What manner of man is this, that even the wind and the sea obey him?

4:41  Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“

4:41  Byli z toho úplně vyděšení. „Kdo to vůbec je?“ ptali se jeden druhého. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“

4:41  Padla na ně veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to tedy je, že ho poslouchají i vítr i moře?“

4:41  I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?

Chapter 5

5:1  And they came over the strait of the sea, into the country of the Gerasens.

5:1  And they came over unto the other side of the sea, into the country of the Gadarenes.

5:1  Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.

5:1  Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského kraje.

5:1  Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů.

5:1  Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.

5:1  Et venerunt trans fretum maris in regionem Gerasenorum.

5:2  And as he went out of the ship, immediately there met him out of the monuments a man with an unclean spirit,

5:2  And when he was come out of the ship, immediately there met him out of the tombs a man with an unclean spirit,

5:2  Sotva vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk nečistého ducha.

5:2  Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem.

5:2  A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk ⌈s nečistým duchem⌉,

5:2  A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.

5:2  Et exeunti ei de navi, statim occurrit de monumentis homo in spiritu immundo,

5:3  Who had his dwelling in the tombs, and no man now could bind him, not even with chains.

5:3  Who had his dwelling among the tombs; and no man could bind him, no, not with chains:

5:3  Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.

5:3  Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem.

5:3  který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,

5:3  Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,

5:3  qui domicilium habebat in monumentis, et neque catenis jam quisquam poterat eum ligare :

5:4  For having been often bound with fetters and chains, he had burst the chains, and broken the fetters in pieces, and no one could tame him.

5:4  Because that he had been often bound with fetters and chains, and the chains had been plucked asunder by him, and the fetters broken in pieces: neither could any man tame him.

5:4  Často totiž byl už spoután okovy a řetězy, ale řetězy se sebe strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.

5:4  Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit.

5:4  neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit.

5:4  Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.

5:4  quoniam sæpe compedibus et catenis vinctus, dirupisset catenas, et compedes comminuisset, et nemo poterat eum domare :

5:5  And he was always day and night in the monuments and in the mountains, crying and cutting himself with stones.

5:5  And always, night and day, he was in the mountains, and in the tombs, crying, and cutting himself with stones.

5:5  A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.

5:5  Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením.

5:5  A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny.

5:5  A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.

5:5  et semper die ac nocte in monumentis, et in montibus erat, clamans, et concidens se lapidibus.

5:6  And seeing Jesus afar off, he ran and adored him.

5:6  But when he saw Jesus afar off, he ran and worshipped him,

5:6  Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem

5:6  Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena.

5:6  Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu

5:6  Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,

5:6  Videns autem Jesum a longe, cucurrit, et adoravit eum :

5:7  And crying with a loud voice, he said: What have I to do with thee, Jesus the Son of the most high God? I adjure thee by God that thou torment me not.

5:7  And cried with a loud voice, and said, What have I to do with thee, Jesus, thou Son of the most high God? I adjure thee by God, that thou torment me not.

5:7  a hrozně křičel: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!“

5:7  Hlasitě vykřikl: „Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netrýzni mě!“

5:7  a silným hlasem zařval: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!“

5:7  A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.

5:7  et clamans voce magna dixit : Quid mihi et tibi, Jesu Fili Dei altissimi ? adjuro te per Deum, ne me torqueas.

5:8  For he said unto him: Go out of the man, thou unclean spirit.

5:8  For he said unto him, Come out of the man, thou unclean spirit.

5:8  Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“

5:8  (Ježíš mu totiž řekl: „Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu!“)

5:8  Ježíš mu totiž říkal: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“

5:8  (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)

5:8  Dicebat enim illi : Exi spiritus immunde ab homine.

5:9  And he asked him: What is thy name? And he saith to him: My name is Legion, for we are many.

5:9  And he asked him, What is thy name? And he answered, saying, My name is Legion: for we are many.

5:9  A zeptal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ‚legie‘, poněvadž je nás mnoho.“

5:9  „Jak se jmenuješ?“ ptal se ho Ježíš. „Mé jméno je Legie,“ odpověděl. „Je nás totiž hodně.“

5:9  A tázal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Řekl mu: „Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho.“

5:9  I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.

5:9  Et interrogabat eum : Quod tibi nomen est ? Et dicit ei : Legio mihi nomen est, quia multi sumus.

5:10  And he besought him much, that he would not drive him away out of the country.

5:10  And he besought him much that he would not send them away out of the country.

5:10  A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.

5:10  A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje.

5:10  A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.

5:10  I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.

5:10  Et deprecabatur eum multum, ne se expelleret extra regionem.

5:11  And there was there near the mountain a great herd of swine, feeding.

5:11  Now there was there nigh unto the mountains a great herd of swine feeding.

5:11  Páslo se tam na svahu hory velké stádo vepřů.

5:11  Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat.

5:11  Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů.

5:11  Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.

5:11  Erat autem ibi circa montem grex porcorum magnus, pascens.

5:12  And the spirits besought him, saying: Send us into the swine, that we may enter into them.

5:12  And all the devils besought him, saying, Send us into the swine, that we may enter into them.

5:12  I prosili ho ti zlí duchové: „Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!“

5:12  Démoni ho proto prosili: „Pusť nás do těch prasat, ať vejdeme do nich!“

5:12  [Všichni ti démoni] ho poprosili: „Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.“

5:12  I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.

5:12  Et deprecabantur eum spiritus, dicentes : Mitte nos in porcos ut in eos introëamus.

5:13  And Jesus immediately gave them leave. And the unclean spirits going out, entered into the swine: and the herd with great violence was carried headlong into the sea, being about two thousand, were stifled in the sea.

5:13  And forthwith Jesus gave them leave. And the unclean spirits went out, and entered into the swine: and the herd ran violently down a steep place into the sea, (they were about two thousand;) and were choked in the sea.

5:13  On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů. Stádo pak - bylo jich na dva tisíce - hnalo se střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo.

5:13  Ježíš jim to povolil, a tak ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do prasat. Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.

5:13  On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři.

5:13  I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.

5:13  Et concessit eis statim Jesus. Et exeuntes spiritus immundi introierunt in porcos : et magno impetu grex præcipitatus est in mare ad duo millia, et suffocati sunt in mari.

5:14  And they that fed them fled, and told it in the city and in the fields. And they went out to see what was done:

5:14  And they that fed the swine fled, and told it in the city, and in the country. And they went out to see what it was that was done.

5:14  Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.

5:14  Pasáci tehdy utekli a rozhlásili to ve městě i na venkově. Lidé se šli podívat, co se to stalo.

5:14  Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo.

5:14  Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.

5:14  Qui autem pascebant eos, fugerunt, et nuntiaverunt in civitatem et in agros. Et egressi sunt videre quid esset factum :

5:15  And they came to Jesus, and they see him that was troubled with the devil, sitting, clothed, and well in his wits, and they were afraid.

5:15  And they come to Jesus, and see him that was possessed with the devil, and had the legion, sitting, and clothed, and in his right mind: and they were afraid.

5:15  Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se.

5:15  Když přišli k Ježíšovi a viděli toho, který býval posedlý tou Legií, jak tam sedí oblečen a při zdravém rozumu, dostali strach.

5:15  Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se.

5:15  I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.

5:15  et veniunt ad Jesum : et vident illum qui a dæmonio vexabatur, sedentem, vestitum, et sanæ mentis, et timuerunt.

5:16  And they that had seen it, told them, in what manner he had been dealt with who had the devil; and concerning the swine.

5:16  And they that saw it told them how it befell to him that was possessed with the devil, and also concerning the swine.

5:16  Ti, kteří to viděli, vyprávěli o posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.

5:16  Jakmile jim očití svědkové vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi prasaty,

5:16  A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích.

5:16  A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.

5:16  Et narraverunt illis, qui viderant, qualiter factum esset ei qui dæmonium habuerat, et de porcis.

5:17  And they began to pray him that he would depart from their coasts.

5:17  And they began to pray him to depart out of their coasts.

5:17  Tu počali Ježíše prosit, aby odešel z jejich končin.

5:17  začali ho prosit, ať opustí jejich kraj.

5:17  Začali ho prosit, aby odešel z jejich území.

5:17  Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.

5:17  Et rogare cœperunt eum ut discederet de finibus eorum.

5:18  And when he went up into the ship, he that had been troubled with the devil, began to beseech him that he might be with him.

5:18  And when he was come into the ship, he that had been possessed with the devil prayed him that he might be with him.

5:18  Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl s ním.

5:18  Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat.

5:18  Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním.

5:18  A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.

5:18  Cumque ascenderet navim, cœpit illum deprecari, qui a dæmonio vexatus fuerat, ut esset cum illo,

5:19  And he admitted him not, but saith him: Go into thy house to thy friends, and tell them how great things the Lord hath done for thee, and hath had mercy thee.

5:19  Howbeit Jesus suffered him not, but saith unto him, Go home to thy friends, and tell them how great things the Lord hath done for thee, and hath had compassion on thee.

5:19  Ale nedovolil mu to a řekl: „Jdi domů k svým a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“

5:19  On mu to ale nedovolil. Řekl mu: „Jdi domů ke svým a vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval.“

5:19  Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.“

5:19  Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.

5:19  et non admisit eum, sed ait illi : Vade in domum tuam ad tuos, et annuntia illis quanta tibi Dominus fecerit, et misertus sit tui.

5:20  And he went his way, and began to publish in Decapolis how great things Jesus had done for him: and all men wondered.

5:20  And he departed, and began to publish in Decapolis how great things Jesus had done for him: and all men did marvel.

5:20  Tehdy odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.

5:20  Odešel tedy a začal v Dekapoli rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal. Všichni byli ohromeni.

5:20  On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.

5:20  I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

5:20  Et abiit, et cœpit prædicare in Decapoli, quanta sibi fecisset Jesus : et omnes mirabantur.

5:21  And when Jesus had passed again in the ship over the strait, a great multitude assembled together unto him, and he was nigh unto the sea.

5:21  And when Jesus was passed over again by ship unto the other side, much people gathered unto him: and he was nigh unto the sea.

5:21  Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu, shromáždil se k němu veliký zástup, když byl ještě na břehu moře.

5:21  Když se pak Ježíš přeplavil lodí zpátky na druhý břeh, sešel se k němu u jezera veliký zástup.

5:21  Když se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře.

5:21  A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.

5:21  Et cum transcendisset Jesus in navi rursum trans fretum, convenit turba multa ad eum, et erat circa mare.

5:22  And there cometh one of the rulers of the synagogue named Jairus: and seeing him, falleth down at his feet.

5:22  And, behold, there cometh one of the rulers of the synagogue, Jairus by name; and when he saw him, he fell at his feet,

5:22  Tu přišel k němu jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám

5:22  Přišel k němu jeden z představených synagogy jménem Jairos, a jakmile ho uviděl, padl mu k nohám.

5:22  A [hle], přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše spatřil, padl k jeho nohám

5:22  A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.

5:22  Et venit quidam de archisynagogis nomine Jairus, et videns eum procidit ad pedes ejus,

5:23  And he besought him much, saying: My daughter is at the point of death, come, lay thy hand upon her, that she may be safe, and may live.

5:23  And besought him greatly, saying, My little daughter lieth at the point of death: I pray thee, come and lay thy hands on her, that she may be healed; and she shall live.

5:23  a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!“

5:23  Snažně ho prosil: „Moje dcerka umírá! Pojď, vlož na ni ruce, ať je uzdravená a může žít.“

5:23  a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“

5:23  A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

5:23  et deprecabatur eum multum, dicens : Quoniam filia mea in extremis est, veni, impone manum super eam, ut salva sit, et vivat.

5:24  And he went with him, and a great multitude followed him, and they thronged him.

5:24  And Jesus went with him; and much people followed him, and thronged him.

5:24  Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.

5:24  A tak šel s ním. Veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj.

5:24  Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho.

5:24  I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.

5:24  Et abiit cum illo, et sequebatur eum turba multa, et comprimebant eum.

5:25  And a woman who was under an issue of blood twelve years,

5:25  And a certain woman, which had an issue of blood twelve years,

5:25  A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení.

5:25  Byla tam jedna žena, která už dvanáct let krvácela.

5:25  A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok.

5:25  (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,

5:25  Et mulier, quæ erat in profluvio sanguinis annis duodecim,

5:26  And had suffered many things from many physicians; and had spent all that she had, and was nothing the better, but rather worse,

5:26  And had suffered many things of many physicians, and had spent all that she had, and was nothing bettered, but rather grew worse,

5:26  Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.

5:26  Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic jí nepomohlo a bylo jí čím dál hůř.

5:26  Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře.

5:26  A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,

5:26  et fuerat multa perpessa a compluribus medicis : et erogaverat omnia sua, nec quidquam profecerat, sed magis deterius habebat :

5:27  When she had heard of Jesus, came in the crowd behind him, and touched his garment.

5:27  When she had heard of Jesus, came in the press behind, and touched his garment.

5:27  Když zaslechla o Ježíšovi, přišla ze zadu v zástupu a dotkla se jeho šatu.

5:27  Když uslyšela o Ježíši, prošla k němu davem zezadu a dotkla se jeho roucha.

5:27  Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu.

5:27  Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.

5:27  cum audisset de Jesu, venit in turba retro, et tetigit vestimentum ejus :

5:28  For she said: If I shall touch but his garment, I shall be whole.

5:28  For she said, If I may touch but his clothes, I shall be whole.

5:28  Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu vysvobozena!“

5:28  Řekla si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho roucha, budu uzdravena.“

5:28  Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“

5:28  Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

5:28  dicebat enim : Quia si vel vestimentum ejus tetigero, salva ero.

5:29  And forthwith the fountain of her blood was dried up, and she felt in her body that she was healed of the evil.

5:29  And straightway the fountain of her blood was dried up; and she felt in her body that she was healed of that plague.

5:29  A rázem přestalo jí krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.

5:29  Její krvácení ihned přestalo a na těle pocítila, že byla z toho trápení uzdravena.

5:29  A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení.

5:29  A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.

5:29  Et confestim siccatus est fons sanguinis ejus : et sensit corpore quia sanata esset a plaga.

5:30  And immediately Jesus knowing in himself the virtue that had proceeded from him, turning to the multitude, said: Who hath touched my garments?

5:30  And Jesus, immediately knowing in himself that virtue had gone out of him, turned him about in the press, and said, Who touched my clothes?

5:30  Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“

5:30  Ježíš v nitru ihned pocítil, že z něj vyšla moc. Otočil se v davu a zeptal se: „Kdo se dotkl mého roucha?“

5:30  Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“

5:30  A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?

5:30  Et statim Jesus in semetipso cognoscens virtutem quæ exierat de illo, conversus ad turbam, aiebat : Quis tetigit vestimenta mea ?

5:31  And his disciples said to him: Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou who hath touched me?

5:31  And his disciples said unto him, Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou, Who touched me?

5:31  Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ‚Kdo se mne to dotkl‘?“

5:31  Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a ptáš se: Kdo se mě dotkl?“

5:31  Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“

5:31  I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

5:31  Et dicebant ei discipuli sui : Vides turbam comprimentem te, et dicis : Quis me tetigit ?

5:32  And he looked about to see her who had done this.

5:32  And he looked round about to see her that had done this thing.

5:32  I rozhlížel se, aby našel tu, která to učinila.

5:32  On se ale rozhlížel, aby viděl, kdo to udělal.

5:32  Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.

5:32  I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.

5:32  Et circumspiciebat videre eam, quæ hoc fecerat.

5:33  But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.

5:33  But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.

5:33  Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla celou pravdu.

5:33  Když ta žena poznala, co se s ní stalo, přistoupila, v posvátné úctě před ním padla na kolena a pověděla mu celou pravdu.

5:33  Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu.

5:33  Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.

5:33  Mulier vero timens et tremens, sciens quod factum esset in se, venit et procidit ante eum, et dixit ei omnem veritatem.

5:34  And he said to her: Daughter, thy faith hath made thee whole: go in peace, and be thou whole of thy disease.

5:34  And he said unto her, Daughter, thy faith hath made thee whole; go in peace, and be whole of thy plague.

5:34  A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“

5:34  Ježíš jí odpověděl: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení.“

5:34  A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.“

5:34  On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

5:34  Ille autem dixit ei : Filia, fides tua te salvam fecit : vade in pace, et esto sana a plaga tua.

5:35  While he was yet speaking, some come from the ruler of the synagogue's house, saying: Thy daughter is dead: why dost thou trouble the master any further?

5:35  While he yet spake, there came from the ruler of the synagogue’s house certain which said, Thy daughter is dead: why troublest thou the Master any further?

5:35  Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ mistra?“

5:35  Ještě to ani nedořekl, když přišli poslové z domu představeného synagogy se slovy: „Tvá dcera umřela. Proč ještě obtěžovat mistra?“

5:35  Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“

5:35  A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?

5:35  Adhuc eo loquente, veniunt ab archisynagogo, dicentes : Quia filia tua mortua est : quid ultra vexas magistrum ?

5:36  But Jesus having heard the word that was spoken, saith to the ruler of the synagogue: Fear not, only believe.

5:36  As soon as Jesus heard the word that was spoken, he saith unto the ruler of the synagogue, Be not afraid, only believe.

5:36  Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“

5:36  Ježíš ale jejich slova neposlouchal. „Neboj se, jenom věř,“ řekl představenému synagogy.

5:36  Ale Ježíš neposlechl ⌈to, co říkali⌉, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“

5:36  Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.

5:36  Jesus autem audito verbo quod dicebatur, ait archisynagogo : Noli timere : tantummodo crede.

5:37  And he admitted not any man to follow him, but Peter, and James, and John the brother of James.

5:37  And he suffered no man to follow him, save Peter, and James, and John the brother of James.

5:37  A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.

5:37  Nikomu nedovolil, aby ho doprovázel, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.

5:37  A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana.

5:37  I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

5:37  Et non admisit quemquam se sequi nisi Petrum, et Jacobum, et Joannem fratrem Jacobi.

5:38  And they cone to the house of the ruler of the synagogue; and he seeth a tumult, and people weeping and wailing much.

5:38  And he cometh to the house of the ruler of the synagogue, and seeth the tumult, and them that wept and wailed greatly.

5:38  Když přišli do domu představeného synagógy, spatřili velký rozruch, pláč a kvílení.

5:38  Když přišel k domu představeného synagogy a uviděl veliký rozruch, všechny plačící a hlasitě naříkající,

5:38  Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali.

5:38  I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.

5:38  Et veniunt in domum archisynagogi, et videt tumultum, et flentes, et ejulantes multum.

5:39  And going in, he saith to them Why make you this ado, and weep? the damsel is not dead, but sleepeth.

5:39  And when he was come in, he saith unto them, Why make ye this ado, and weep? the damsel is not dead, but sleepeth.

5:39  Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“

5:39  vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? To dítě neumřelo. Jen spí.“

5:39  Vešel a řekl jim: „Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.“

5:39  I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.

5:39  Et ingressus, ait illis : Quid turbamini, et ploratis ? puella non est mortua, sed dormit.

5:40  And they laughed him to scorn. But he having put them all out, taketh the father and the mother of the damsel, and them that were with him, and entereth in where the damsel was lying.

5:40  And they laughed him to scorn. But when he had put them all out, he taketh the father and the mother of the damsel, and them that were with him, and entereth in where the damsel was lying.

5:40  Oni se mu posmívali. On však všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vystoupil tam, kde dítě leželo.

5:40  Oni se mu ale smáli. Když všechny vyhnal, vzal otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel do místnosti, kde bylo dítě.

5:40  I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě.

5:40  I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.

5:40  Et irridebant eum. Ipse vero ejectis omnibus assumit patrem, et matrem puellæ, et qui secum erant, et ingreditur ubi puella erat jacens.

5:41  And taking the damsel by the hand, he saith to her: Talitha cumi, which is, being interpreted: Damsel (I say to thee) arise.

5:41  And he took the damsel by the hand, and said unto her, Talitha cumi; which is, being interpreted, Damsel, I say unto thee, arise.

5:41  Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum,“ což znamená: „Děvče, pravím ti, vstaň!“

5:41  Vzal dívku za ruku a řekl jí: „Talitha kum,“ což se překládá: „Děvčátko, říkám ti, vstávej.“

5:41  Uchopil ruku dítěte a řekl mu: „Talitha kúm“, což přeloženo znamená: Děvče, říkám ti, vstaň!

5:41  A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.

5:41  Et tenens manum puellæ, ait illi : Talitha cumi, quod est interpretatum : Puella (tibi dico), surge.

5:42  And immediately the damsel rose up, and walked: and she was twelve years old: and they were astonished with a great astonishment.

5:42  And straightway the damsel arose, and walked; for she was of the age of twelve years. And they were astonished with a great astonishment.

5:42  Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.

5:42  Ta dívka hned vstala a začala se procházet. Bylo jí dvanáct let. Přítomných se zmocnil nesmírný úžas,

5:42  A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas.

5:42  A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.

5:42  Et confestim surrexit puella, et ambulabat : erat autem annorum duodecim : et obstupuerunt stupore magno.

5:43  And he charged them strictly that no man should know it: and commanded that something should be given her to eat.

5:43  And he charged them straitly that no man should know it; and commanded that something should be given her to eat.

5:43  Přísně jim nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.

5:43  ale on jim jasně přikázal, ať se o tom nikdo nedozví. Řekl jim také, ať jí dají najíst.

5:43  Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.

5:43  A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.

5:43  Et præcepit illis vehementer ut nemo id sciret : et dixit dari illi manducare.

Chapter 6

6:1  And going out from thence, he went into his own country; and his disciples followed him.

6:1  And he went out from thence, and came into his own country; and his disciples follow him.

6:1  Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním.

6:1  Potom odtud odešel a přišel do svého domovského města; jeho učedníci šli s ním.

6:1  Vyšel odtamtud a přišel do své vlasti; jeho učedníci ho doprovázeli.

6:1  I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.

6:1  Et egressus inde, abiit in patriam suam : et sequebantur eum discipuli sui :

6:2  And when the Sabbath was come, he began to teach in the synagogue: and many hearing him were in admiration at his doctrine, saying: How came this man by all these things? and what wisdom is this that is given to him, and such mighty works as are wrought by his hands?

6:2  And when the sabbath day was come, he began to teach in the synagogue: and many hearing him were astonished, saying, From whence hath this man these things? and what wisdom is this which is given unto him, that even such mighty works are wrought by his hands?

6:2  Když přišla sobota, počal učit v synagóg. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: „Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama!

6:2  Když v sobotu začal učit v synagoze, mnozí z posluchačů žasli. „Odkud to má?“ ptali se. „Co to dostal za moudrost? A jak to, že se jeho rukama dějí takové zázraky?

6:2  Když nastala sobota, začal učit v synagoze. A mnozí, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: „Odkud to tento člověk má? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké mocné činy se dějí skrze jeho ruce!

6:2  A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?

6:2  et facto sabbato cœpit in synagoga docere : et multi audientes admirabantur in doctrina ejus, dicentes : Unde huic hæc omnia ? et quæ est sapientia, quæ data est illi, et virtutes tales, quæ per manus ejus efficiuntur ?

6:3  Is not this the carpenter, the son of Mary, the brother of James, and Joseph, and Jude, and Simon? are not also his sisters here with us? And they were scandalized in regard of him.

6:3  Is not this the carpenter, the son of Mary, the brother of James, and Joses, and of Juda, and Simon? and are not his sisters here with us? And they were offended at him.

6:3  Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ A byl jim kamenem úrazu.

6:3  Není to snad ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josefa, Judy a Šimona? Nejsou snad jeho sestry tady s námi?“ A tak se nad ním pohoršovali.

6:3  Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?“ A pohoršovali se nad ním.

6:3  Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.

6:3  Nonne hic est faber, filius Mariæ, frater Jacobi, et Joseph, et Judæ, et Simonis ? nonne et sorores ejus hic nobiscum sunt ? Et scandalizabantur in illo.

6:4  And Jesus said to them: A prophet is not without honour, but in his own country, and in his own house, and among his own kindred.

6:4  But Jesus said unto them, A prophet is not without honour, but in his own country, and among his own kin, and in his own house.

6:4  Tu jim Ježíš řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě.“

6:4  Ježíš jim odpověděl: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti, u svých příbuzných a ve vlastním domě.“

6:4  Ježíš jim říkal: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě.“

6:4  I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.

6:4  Et dicebat illis Jesus : Quia non est propheta sine honore nisi in patria sua, et in domo sua, et in cognatione sua.

6:5  And he could not do any miracles there, only that he cured a few that were sick, laying his hands upon them.

6:5  And he could there do no mighty work, save that he laid his hands upon a few sick folk, and healed them.

6:5  A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.

6:5  A nemohl tam vykonat žádný zázrak, jen na několik nemocných vložil ruce a uzdravil je.

6:5  A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je.

6:5  I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.

6:5  Et non poterat ibi virtutem ullam facere, nisi paucos infirmos impositis manibus curavit :

6:6  And he wondered because of their unbelief, and he went through the villages round about teaching.

6:6  And he marvelled because of their unbelief. And he went round about the villages, teaching.

6:6  A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil.

6:6  Překvapen jejich nevírou pak obcházel okolní vesnice a učil.

6:6  A divil se pro jejich nevěru. A procházel okolní vesnice a učil.

6:6  I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.

6:6  et mirabatur propter incredulitatem eorum, et circuibat castella in circuitu docens.

6:7  And he called the twelve; and began to send them two and two, and gave them power over unclean spirits.

6:7  And he called unto him the twelve, and began to send them forth by two and two; and gave them power over unclean spirits;

6:7  Zavolal svých dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy.

6:7  Potom k sobě svolal dvanáct učedníků a začal je vysílat po dvou. Dal jim moc nad nečistými duchy

6:7  Zavolal si Dvanáct a začal je posílat dva a dva a dával jim pravomoc nad nečistými duchy.

6:7  A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.

6:7  Et vocavit duodecim : et cœpit eos mittere binos, et dabat illis potestatem spirituum immundorum.

6:8  And he commanded them that they should take nothing for the way, but a staff only; no scrip, no bread, nor money in their purse,

6:8  And commanded them that they should take nothing for their journey, save a staff only; no scrip, no bread, no money in their purse:

6:8  Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku;

6:8  a uložil jim, ať si na cestu neberou nic kromě hole: ani mošnu ani chléb ani peníze do opasku;

6:8  Přikázal jim: „Neberte si nic na cestu, jen hůl, ne chleba, ani mošnu, ani měďáky do opasku,

6:8  A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,

6:8  Et præcepit eis ne quid tollerent in via, nisi virgam tantum : non peram, non panem, neque in zona æs,

6:9  But to be shod with sandals, and that they should not put on two coats.

6:9  But be shod with sandals; and not put on two coats.

6:9  aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.

6:9  ať mají obuté sandály, ale neberou si ani náhradní košile.

6:9  ale mějte uvázané sandály a neoblékejte si dvojí spodní oděv.“

6:9  Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.

6:9  sed calceatos sandaliis, et ne induerentur duabus tunicis.

6:10  And he said to them: Wheresoever you shall enter into an house, there abide till you depart from that place.

6:10  And he said unto them, In what place soever ye enter into an house, there abide till ye depart from that place.

6:10  A řekl jim: „Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete.

6:10  „Když vejdete do něčího domu,“ řekl jim, „zůstaňte tam, dokud neodejdete.

6:10  A říkal jim: „Kdekoli vstoupíte do domu, tam zůstávejte, dokud odtamtud neodejdete.

6:10  A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.

6:10  Et dicebat eis : Quocumque introieritis in domum, illic manete donec exeatis inde :

6:11  And whosoever shall not receive you, nor hear you; going forth from thence, shake off the dust from your feet for a testimony to them.

6:11  And whosoever shall not receive you, nor hear you, when ye depart thence, shake off the dust under your feet for a testimony against them. Verily I say unto you, It shall be more tolerable for Sodom and Gomorrha in the day of judgment, than for that city.

6:11  A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach svých nohou na svědectví proti nim.“

6:11  Kdyby vás ale někde nepřijali a neposlouchali, vyjděte odtud a setřeste z nohou prach na svědectví proti nim.“

6:11  A když by vás ⌈některé místo nepřijalo⌉ a neposlechli by vás tam, až budete odtamtud vycházet, vytřeste prach zpod svých nohou jim na svědectví. [Amen, pravím vám, v den soudu bude snesitelněji zemi sodomské a gomorské než onomu městu.]“

6:11  A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.

6:11  et quicumque non receperint vos, nec audierint vos, exeuntes inde, excutite pulverem de pedibus vestris in testimonium illis.

6:12  And going forth they preached men should do penance:

6:12  And they went out, and preached that men should repent.

6:12  I vyšli a volali k pokání;

6:12  A tak šli a vyzývali lidi k pokání.

6:12  Vyšli a vyhlásili, aby lidé činili pokání.

6:12  Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.

6:12  Et exeuntes prædicabant ut pœnitentiam agerent :

6:13  And they cast out many devils, and anointed with oil many that were sick, and healed them.

6:13  And they cast out many devils, and anointed with oil many that were sick, and healed them.

6:13  vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.

6:13  Vymítali mnoho démonů a mnoho nemocných mazali olejem a uzdravovali.

6:13  Vyháněli mnoho démonů, mazali olejem mnohé neduživé a uzdravovali.

6:13  A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.

6:13  et dæmonia multa ejiciebant, et ungebant oleo multos ægros, et sanabant.

6:14  And king Herod heard, (for his name was made manifest,) and he said: John the Baptist is risen again from dead, and therefore mighty works shew forth themselves in him.

6:14  And king Herod heard of him; (for his name was spread abroad:) and he said, That John the Baptist was risen from the dead, and therefore mighty works do shew forth themselves in him.

6:14  Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se: „Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly.“

6:14  Jak se jeho pověst šířila, uslyšel o něm i král Herodes. Říkalo se: „Jan Křtitel vstal z mrtvých! To proto se skrze něj dějí zázraky.“

6:14  Uslyšel to král Herodes, neboť se Ježíšovo jméno stalo známým. Říkalo se: „Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.“

6:14  A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho,) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.

6:14  Et audivit rex Herodes (manifestum enim factum est nomen ejus), et dicebat : Quia Joannes Baptista resurrexit a mortuis : et propterea virtutes operantur in illo.

6:15  And others said: It is Elias. But others said: It is a prophet, as one of the prophets.

6:15  Others said, That it is Elias. And others said, That it is a prophet, or as one of the prophets.

6:15  Jiní pak říkali: „Je to Eliáš!“ A zase jiní: „Je to prorok - jeden z proroků.“

6:15  Jiní říkali: „Je to Eliáš,“ a další: „Je to prorok jako jeden z dávných proroků.“

6:15  Jiní však říkali: „Je to Eliáš!“ Jiní zase říkali: „Prorok -- jeden z těch proroků.“

6:15  Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.

6:15  Alii autem dicebant : Quia Elias est ; alii vero dicebant : Quia propheta est, quasi unus ex prophetis.

6:16  Which Herod hearing, said: John whom I beheaded, he is risen again from the dead.

6:16  But when Herod heard thereof, he said, It is John, whom I beheaded: he is risen from the dead.

6:16  Když to Herodes uslyšel, řekl: „To vstal Jan, kterého jsem dal stít.“

6:16  Když to Herodes uslyšel, řekl: „Je to Jan, kterého jsem nechal stít. Vstal z mrtvých!“

6:16  Když to uslyšel Herodes, říkal: „Jan, kterého jsem já sťal, vstal [z mrtvých].“

6:16  To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.

6:16  Quo audito Herodes ait : Quem ego decollavi Joannem, hic a mortuis resurrexit.

6:17  For Herod himself had sent and apprehended John, and bound him prison for the sake of Herodias the wife of Philip his brother, because he had married her.

6:17  For Herod himself had sent forth and laid hold upon John, and bound him in prison for Herodias’ sake, his brother Philip’s wife: for he had married her.

6:17  Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu.

6:17  Herodes totiž osobně poslal pro Jana, dal ho zatknout, spoutat a uvěznit kvůli Herodiadě, s níž se oženil, ačkoli byla manželkou jeho bratra Filipa.

6:17  Neboť sám Herodes dal Jana zajmout a spoutat ve vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, protože se s ní oženil.

6:17  Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.

6:17  Ipse enim Herodes misit, ac tenuit Joannem, et vinxit eum in carcere propter Herodiadem uxorem Philippi fratris sui, quia duxerat eam.

6:18  For John said to Herod: It is not lawful for thee to have thy brother's wife.

6:18  For John had said unto Herod, It is not lawful for thee to have thy brother’s wife.

6:18  Jan totiž říkal Herodovi: „Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!“

6:18  Jan Herodovi říkal: „Tvůj sňatek s bratrovou manželkou je nezákonný!“

6:18  Jan totiž Herodovi říkal: „Nesmíš mít ženu svého bratra!“

6:18  Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.

6:18  Dicebat enim Joannes Herodi : Non licet tibi habere uxorem fratris tui.

6:19  Now Herodias laid snares for him: and was desirous to put him to death and could not.

6:19  Therefore Herodias had a quarrel against him, and would have killed him; but she could not:

6:19  Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.

6:19  Herodias mu to měla za zlé a chtěla ho zabít, ale nemohla.

6:19  A Herodias to měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.

6:19  Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.

6:19  Herodias autem insidiabatur illi : et volebat occidere eum, nec poterat.

6:20  For Herod feared John, knowing him to be a just and holy man: and kept him, and when he heard him, did many things: and he heard him willingly.

6:20  For Herod feared John, knowing that he was a just man and an holy, and observed him; and when he heard him, he did many things, and heard him gladly.

6:20  Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.

6:20  Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a tak ho chránil. Když ho slyšel, býval velmi znepokojen, ale přesto mu rád naslouchal.

6:20  Herodes se totiž Jana bál, věděl, že je muž spravedlivý a svatý, a ochraňoval ho. Mnohdy, když ho vyslechl, ⌈byl v úzkých, ale⌉ rád mu naslouchal.

6:20  Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.

6:20  Herodes enim metuebat Joannem, sciens eum virum justum et sanctum : et custodiebat eum, et audito eo multa faciebat, et libenter eum audiebat.

6:21  And when a convenient day was come, Herod made a supper for his birthday, for the princes, and tribunes, and chief men of Galilee.

6:21  And when a convenient day was come, that Herod on his birthday made a supper to his lords, high captains, and chief estates of Galilee;

6:21  Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje.

6:21  Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje.

6:21  Vhodný den nastal, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své velmože, vojevůdce a přední muže z Galileje.

6:21  Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,

6:21  Et cum dies opportunus accidisset, Herodes natalis sui cœnam fecit principibus, et tribunis, et primis Galilææ :

6:22  And when the daughter of the same Herodias had come in, and had danced, and pleased Herod, and them that were at table with him, the king said to the damsel: Ask of me what thou wilt, and I will give it thee.

6:22  And when the daughter of the said Herodias came in, and danced, and pleased Herod and them that sat with him, the king said unto the damsel, Ask of me whatsoever thou wilt, and I will give it thee.

6:22  Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se králi Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: „Požádej mě oč chceš, a já ti to dám.“

6:22  Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho hostům natolik, že král dívce řekl: „Požádej mě, o co chceš, a dám ti to.“

6:22  Tu vešla ⌈dcera té Herodiady⌉, zatančila a Herodovi i jeho spolustolovníkům se zalíbila. Král té dívce řekl: „Požádej mě, oč chceš, a dám ti to.“

6:22  A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.

6:22  cumque introisset filia ipsius Herodiadis, et saltasset, et placuisset Herodi, simulque recumbentibus, rex ait puellæ : Pete a me quod vis, et dabo tibi :

6:23  And he swore to her: Whatsoever thou shalt ask I will give thee, though it be the half of my kingdom.

6:23  And he sware unto her, Whatsoever thou shalt ask of me, I will give it thee, unto the half of my kingdom.

6:23  Zavázal se jí přísahou: „O cokoli požádáš, dám tobě, až do polovice mého království.“

6:23  Odpřísáhl: „Splním ti jakékoli přání až do polovice mého království.“

6:23  A zapřísahal se jí: „O cokoliv bys mě požádala, to ti dám, až do polovice svého království.“

6:23  I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.

6:23  et juravit illi : Quia quidquid petieris dabo tibi, licet dimidium regni mei.

6:24  Who when she was gone out, said to her mother, What shall I ask? But her mother said: The head of John the Baptist.

6:24  And she went forth, and said unto her mother, What shall I ask? And she said, The head of John the Baptist.

6:24  Ona vyšla a zeptala se matky: „Oč mám požádat?“ Ta odpověděla: „O hlavu Jana Křtitele.“

6:24  Šla tedy za svou matkou a ptala se jí: „O co mám žádat?“ „O hlavu Jana Křtitele!“ řekla jí matka.

6:24  I vyšla a řekla své matce: „Oč bych měla požádat?“ Ona řekla: „O hlavu Jana Křtitele!“

6:24  Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.

6:24  Quæ cum exisset, dixit matri suæ : Quid petam ? At illa dixit : Caput Joannis Baptistæ.

6:25  And when she was come in immediately with haste to the king, she asked, saying: I will that forthwith thou give me in a dish, the head of John the Baptist.

6:25  And she came in straightway with haste unto the king, and asked, saying, I will that thou give me by and by in a charger the head of John the Baptist.

6:25  Spěchala ihned dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: „Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele.“

6:25  A tak hned spěchala za králem a žádala: „Chci, abys mi hned teď přinesl na míse hlavu Jana Křtitele.“

6:25  A hned spěšně vešla ke králi a požádala ho: „Chci, abys mi hned dal na míse hlavu Jana Křtitele!“

6:25  A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.

6:25  Cumque introisset statim cum festinatione ad regem, petivit dicens : Volo ut protinus des mihi in disco caput Joannis Baptistæ.

6:26  And the king was struck sad. Yet because of his oath, and because of them that were with him at table, he would not displease her:

6:26  And the king was exceeding sorry; yet for his oath’s sake, and for their sakes which sat with him, he would not reject her.

6:26  Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.

6:26  Krále přepadla úzkost, ale kvůli svým přísahám a svým hostům jí to nechtěl odmítnout.

6:26  Král se velmi zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům ji nechtěl odmítnout.

6:26  Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.

6:26  Et contristatus est rex : propter jusjurandum, et propter simul discumbentes, noluit eam contristare :

6:27  But sending an executioner, he commanded that his head should be brought in a dish.

6:27  And immediately the king sent an executioner, and commanded his head to be brought: and he went and beheaded him in the prison,

6:27  I poslal hned kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho v žaláři

6:27  Hned poslal kata s příkazem, ať přinese Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho ve vězení

6:27  Král hned poslal kata a nařídil přinést Janovu hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení,

6:27  Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.

6:27  sed misso spiculatore præcepit afferri caput ejus in disco. Et decollavit eum in carcere,

6:28  And he beheaded him in the prison, and brought his head in a dish: and gave to the damsel, and the damsel gave it her mother.

6:28  And brought his head in a charger, and gave it to the damsel: and the damsel gave it to her mother.

6:28  a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.

6:28  a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta ji dala své matce.

6:28  přinesl na míse jeho hlavu a dal ji té dívce a dívka ji dala své matce.

6:28  A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.

6:28  et attulit caput ejus in disco : et dedit illud puellæ, et puella dedit matri suæ.

6:29  Which his disciples hearing came, and took his body, and laid it in a tomb.

6:29  And when his disciples heard of it, they came and took up his corpse, and laid it in a tomb.

6:29  Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a uložili je do hrobu.

6:29  Když o tom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pohřbili ho.

6:29  Když to uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho mrtvé tělo a uložili je do hrobu.

6:29  Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.

6:29  Quo audito, discipuli ejus venerunt, et tulerunt corpus ejus : et posuerunt illud in monumento.

6:30  And the apostles coming together unto Jesus, related to him all things that they had done and taught.

6:30  And the apostles gathered themselves together unto Jesus, and told him all things, both what they had done, and what they had taught.

6:30  Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili.

6:30  Potom se apoštolové sešli k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co dělali a co učili.

6:30  Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co činili i co učili.

6:30  Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.

6:30  Et convenientes Apostoli ad Jesum, renuntiaverunt ei omnia quæ egerant, et docuerant.

6:31  And he said to them: Come apart into a desert place, and rest a little. For there were many coming and going: and they had not so much as time to eat.

6:31  And he said unto them, Come ye yourselves apart into a desert place, and rest a while: for there were many coming and going, and they had no leisure so much as to eat.

6:31  Řekl jim: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst.

6:31  Tehdy jim řekl: „Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.

6:31  Řekl jim: „Pojďte vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Mnozí totiž stále přicházeli a odcházeli, neměli ani čas se najíst.

6:31  I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.

6:31  Et ait illis : Venite seorsum in desertum locum, et requiescite pusillum. Erant enim qui veniebant et redibant multi : et nec spatium manducandi habebant.

6:32  And going up into a ship, they went into a desert place apart.

6:32  And they departed into a desert place by ship privately.

6:32  Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami.

6:32  Odpluli tedy lodí o samotě na pusté místo.

6:32  Odjeli tedy v lodi do ústraní na opuštěné místo.

6:32  I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.

6:32  Et ascendentes in navim, abierunt in desertum locum seorsum.

6:33  And they saw them going away, and many knew: and they ran flocking thither foot from all the cities, and were there before them.

6:33  And the people saw them departing, and many knew him, and ran afoot thither out of all cities, and outwent them, and came together unto him.

6:33  Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi.

6:33  Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky a předstihli je.

6:33  Mnozí je uviděli odjíždět a poznali je; seběhli se tam pěšky ze všech měst a předešli je.

6:33  A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.

6:33  Et viderunt eos abeuntes, et cognoverunt multi : et pedestres de omnibus civitatibus concurrerunt illuc, et prævenerunt eos.

6:34  And Jesus going out saw a great multitude: and he had compassion on them, because they were as sheep not having a shepherd, and he began to teach them many things.

6:34  And Jesus, when he came out, saw much people, and was moved with compassion toward them, because they were as sheep not having a shepherd: and he began to teach them many things.

6:34  Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem.

6:34  Když Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí. Byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce bez pastýře. Tehdy je začal učit o mnoha věcech.

6:34  Když vystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. A začal je učit mnohým věcem.

6:34  Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.

6:34  Et exiens vidit turbam multam Jesus : et misertus est super eos, quia erant sicut oves non habentes pastorem, et cœpit docere multa.

6:35  And when the day was now far spent, his disciples came to him, saying: This is a desert place, and the hour is now past:

6:35  And when the day was now far spent, his disciples came unto him, and said, This is a desert place, and now the time is far passed:

6:35  Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a čas už pokročil.

6:35  Když se už připozdilo, přišli za ním jeho učedníci. „Tohle místo je pusté a už je moc hodin,“ řekli.

6:35  Když už se připozdilo, přistoupili k němu jeho učedníci a říkali: „Toto místo je opuštěné a je již pozdě.

6:35  A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.

6:35  Et cum jam hora multa fieret, accesserunt discipuli ejus, dicentes : Desertus est locus hic, et jam hora præteriit :

6:36  Send them away, that going into the next villages and towns, they may buy themselves meat to eat.

6:36  Send them away, that they may go into the country round about, and into the villages, and buy themselves bread: for they have nothing to eat.

6:36  Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic koupit něco k jídlu.“

6:36  „Propusť je, ať si jdou do okolních statků a vesnic koupit jídlo. Vždyť nemají co jíst.“

6:36  Propusť je, aby odešli do okolních statků a vesnic a nakoupili si něco k jídlu.“

6:36  Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.

6:36  dimitte illos, ut euntes in proximas villas et vicos, emant sibi cibos, quos manducent.

6:37  And he answering said to them: Give you them to eat. And they said to him: Let us go and buy bread for two hundred pence, and we will give them to eat.

6:37  He answered and said unto them, Give ye them to eat. And they say unto him, Shall we go and buy two hundred pennyworth of bread, and give them to eat?

6:37  Odpověděl jim: „Dejte vy jim jíst!“ Řekli mu: „Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?“

6:37  Odpověděl jim: „Vy jim dejte najíst.“ „To máme jít nakoupit chleba za dvě stě denárů a dát jim najíst?“ namítli.

6:37  On jim však odpověděl: „Vy jim dejte najíst!“ Řekli mu: „Když odejdeme a nakoupíme za dvě stě denárů chleby, dáme jim najíst?“

6:37  On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?

6:37  Et respondens ait illis : Date illis vos manducare. Et dixerunt ei : Euntes emamus ducentis denariis panes, et dabimus illis manducare.

6:38  And he saith to them: How many loaves have you? go and see. And when they knew, they say: Five, and two fishes.

6:38  He saith unto them, How many loaves have ye? go and see. And when they knew, they say, Five, and two fishes.

6:38  Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!“ Když to zjistili, řekli: „Pět, a dvě ryby.“

6:38  „Kolik máte chlebů?“ řekl jim. „Jděte se podívat.“ Když to zjistili, řekli: „Pět – a dvě ryby.“

6:38  On jim řekl: „Kolik máte chlebů? Jděte [a] podívejte se.“ Když to zjistili, řekli: „Pět a dvě ryby.“

6:38  I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.

6:38  Et dicit eis : Quot panes habetis ? ite, et videte. Et cum cognovissent, dicunt : Quinque, et duos pisces.

6:39  And he commanded them that they should make them all sit down by companies upon the green grass.

6:39  And he commanded them to make all sit down by companies upon the green grass.

6:39  Přikázal jim, aby všecky rozsadili po skupinách na zelený trávník.

6:39  Tehdy jim dal pokyn, aby všechny posadili v hloučcích na zelené trávě.

6:39  Nařídil jim, aby všechny usadili po skupinách na zelenou trávu.

6:39  I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.

6:39  Et præcepit illis ut accumbere facerent omnes secundum contubernia super viride fœnum.

6:40  And they sat down in ranks, by hundreds and by fifties.

6:40  And they sat down in ranks, by hundreds, and by fifties.

6:40  I rozložili se oddíl za oddílem stokrát po padesáti.

6:40  Když se rozložili ve skupinách po stu a po padesáti,

6:40  Uložili se do řad po stu a do řad po padesáti.

6:40  I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.

6:40  Et discubuerunt in partes per centenos et quinquagenos.

6:41  And when he had taken the five loaves, and the two fishes: looking up to heaven, he blessed, and broke the loaves, and gave to his disciples to set before them: and the two fishes he divided among them all.

6:41  And when he had taken the five loaves and the two fishes, he looked up to heaven, and blessed, and brake the loaves, and gave them to his disciples to set before them; and the two fishes divided he among them all.

6:41  Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, dobrořečil, lámal chleby a dával učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem.

6:41  vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem,

6:41  Vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a rozlámal chleby a dával [svým] učedníkům, aby jim je předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem.

6:41  A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.

6:41  Et acceptis quinque panibus et duobus piscibus, intuens in cælum, benedixit, et fregit panes, et dedit discipulis suis, ut ponerent ante eos : et duos pisces divisit omnibus.

6:42  And they all did eat, and had their fill.

6:42  And they did all eat, and were filled.

6:42  A jedli všichni a nasytili se.

6:42  a tak se všichni najedli do sytosti.

6:42  Všichni jedli a nasytili se.

6:42  I jedli všickni, a nasyceni jsou.

6:42  Et manducaverunt omnes, et saturati sunt.

6:43  And they took up the leavings, twelve full baskets of fragments, and of the fishes.

6:43  And they took up twelve baskets full of the fragments, and of the fishes.

6:43  A ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb.

6:43  Potom sebrali dvanáct košů plných kousků chleba a ryb.

6:43  A sebrali plných dvanáct nůší úlomků chleba i ryb.

6:43  Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.

6:43  Et sustulerunt reliquias, fragmentorum duodecim cophinos plenos, et de piscibus.

6:44  And they that did eat, were five thousand men.

6:44  And they that did eat of the loaves were about five thousand men.

6:44  Těch pak, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů.

6:44  A ty chleby jedlo pět tisíc mužů.

6:44  Těch, kteří jedli [ty chleby], bylo pět tisíc mužů.

6:44  A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.

6:44  Erant autem qui manducaverunt quinque millia virorum.

6:45  And immediately he obliged his disciples to go up into the ship, that they might go before him over the water to Bethsaida, whilst he dismissed the people.

6:45  And straightway he constrained his disciples to get into the ship, and to go to the other side before unto Bethsaida, while he sent away the people.

6:45  Hned na to přiměl své učedníky, aby vstoupili na loď a jeli napřed na druhý břeh k Betsaidě, než on propustí zástup.

6:45  Hned potom přiměl své učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu k Betsaidě, než rozpustí zástup.

6:45  A hned přinutil své učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli napřed na druhou stranu k Betsaidě, než on propustí zástup.

6:45  A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.

6:45  Et statim coëgit discipulos suos ascendere navim, ut præcederent eum trans fretum ad Bethsaidam, dum ipse dimitteret populum.

6:46  And when he had dismissed them, he went up to the mountain to pray,

6:46  And when he had sent them away, he departed into a mountain to pray.

6:46  Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil.

6:46  A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.

6:46  Rozloučil se s nimi a odešel na horu, aby se pomodlil.

6:46  A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.

6:46  Et cum dimisisset eos, abiit in montem orare.

6:47  And when it was late, the ship was in the midst of the sea, and himself alone on the land.

6:47  And when even was come, the ship was in the midst of the sea, and he alone on the land.

6:47  A když nastal večer, byla loď daleko na moři a on jediný na zemi.

6:47  Pozdě večer byla loď uprostřed jezera a on sám na zemi.

6:47  A když nastal večer, loď [již] byla uprostřed moře a on sám na zemi.

6:47  A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.

6:47  Et cum sero esset, erat navis in medio mari et ipse solus in terra.

6:48  And seeing them labouring in rowing, (for the wind was against them,) and about the fourth watch of the night, he cometh to them walking upon the sea, and he would have passed by them.

6:48  And he saw them toiling in rowing; for the wind was contrary unto them: and about the fourth watch of the night he cometh unto them, walking upon the sea, and would have passed by them.

6:48  Spatřil je zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním kráčel po moři a chtěl jít dál kolem nich.

6:48  Uviděl je, jak se dřou s veslováním, protože vítr vál proti nim. Krátce před svítáním se k nim vydal pěšky po hladině a chtěl je minout.

6:48  Uviděl je, jak se trápí při veslování, neboť vítr vál proti nim. Okolo čtvrté noční hlídky přicházel k nim kráčeje po moři a chtěl ⌈je minout⌉.

6:48  A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.

6:48  Et videns eos laborantes in remigando (erat enim ventus contrarius eis) et circa quartam vigiliam noctis venit ad eos ambulans supra mare : et volebat præterire eos.

6:49  But they seeing him walking upon the sea, thought it was an apparition, and they cried out.

6:49  But when they saw him walking upon the sea, they supposed it had been a spirit, and cried out:

6:49  Když ho uviděli kráčet po moři, vykřikli v domnění, že je to přízrak;

6:49  Když ho uviděli, jak kráčí po jezeře, mysleli, že je to přízrak, a křičeli strachy.

6:49  Když ho uviděli, jak kráčí po moři, pomysleli si, že to je přízrak, a vykřikli.

6:49  Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.

6:49  At illi ut viderunt eum ambulantem supra mare, putaverunt phantasma esse, et exclamaverunt.

6:50  For they all saw him, and were troubled bled. And immediately he spoke with them, and said to them: Have a good heart, it is I, fear ye not.

6:50  For they all saw him, and were troubled. And immediately he talked with them, and saith unto them, Be of good cheer: it is I; be not afraid.

6:50  všichni ho totiž viděli a vyděsili se. On však na ně hned promluvil: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“

6:50  Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On ale na ně hned promluvil: „Vzchopte se, to jsem já! Nebojte se.“

6:50  Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On s nimi hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“

6:50  (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.

6:50  Omnes enim viderunt eum, et conturbati sunt. Et statim locutus est cum eis, et dixit eis : Confidite, ego sum : nolite timere.

6:51  And he went up to them into the ship, and the wind ceased: and they were far more astonished within themselves:

6:51  And he went up unto them into the ship; and the wind ceased: and they were sore amazed in themselves beyond measure, and wondered.

6:51  Vstoupil k nim na loď a vítr se utišil. I byli celí ohromení úžasem.

6:51  Nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. Oni z toho byli úplně omráčení úžasem.

6:51  A nastoupil k nim do lodi a vítr přestal. Byli ve svém nitru naprosto ohromeni [a divili se].

6:51  I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.

6:51  Et ascendit ad illos in navim, et cessavit ventus. Et plus magis intra se stupebant :

6:52  For they understood not concerning the loaves; for their heart was blinded.

6:52  For they considered not the miracle of the loaves: for their heart was hardened.

6:52  Nepochopili totiž, jak to bylo s chleby, neboť jejich mysl byla zatvrzelá.

6:52  Nepochopili totiž nic ohledně těch chlebů; jejich srdce bylo tvrdé.

6:52  Neboť nepochopili, co jim bylo ukázáno na těch chlebech, ale jejich srdce bylo ztvrdlé.

6:52  Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.

6:52  non enim intellexerunt de panibus : erat enim cor eorum obcæcatum.

6:53  And when they had passed over, they came into the land of Genezareth, and set to the shore.

6:53  And when they had passed over, they came into the land of Gennesaret, and drew to the shore.

6:53  Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.

6:53  A když se přeplavili, přistáli u Genezaretu, kde zakotvili.

6:53  Když se přeplavili k zemi, přišli do Genezaretu [a tam zakotvili].

6:53  A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.

6:53  Et cum transfretassent, venerunt in terram Genesareth, et applicuerunt.

6:54  And when they were gone out of the ship, immediately they knew him:

6:54  And when they were come out of the ship, straightway they knew him,

6:54  Jakmile vystoupili z lodi, hned ho lidé poznali,

6:54  Jakmile vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali.

6:54  Jakmile vystoupili z lodi, hned jej lidé poznali.

6:54  A když vyšli z lodí, hned jej poznali.

6:54  Cumque egressi essent de navi, continuo cognoverunt eum :

6:55  And running through that whole country, they began to carry about in beds those that were sick, where they heard he was.

6:55  And ran through that whole region round about, and began to carry about in beds those that were sick, where they heard he was.

6:55  zběhali celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné na každé místo, kde slyšeli, že jest.

6:55  Zběhali celý ten kraj a začali na nosítkách snášet nemocné tam, kde slyšeli, že je.

6:55  Oběhli celou tu krajinu a začali na lehátkách přinášet nemocné tam, kde slyšeli, že je.

6:55  A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.

6:55  et percurrentes universam regionem illam, cœperunt in grabatis eos, qui se male habebant, circumferre, ubi audiebant eum esse.

6:56  And whithersoever he entered, into towns or into villages or cities, they laid the sick in the streets, and besought him that they might touch but the hem of his garment: and as many as touched him were made whole.

6:56  And whithersoever he entered, into villages, or cities, or country, they laid the sick in the streets, and besought him that they might touch if it were but the border of his garment: and as many as touched him were made whole.

6:56  A kamkoli vcházel do vesnic, měst i dvorců, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout byť jen třásně jeho roucha. A kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

6:56  Ať přišel do vesnic, do měst nebo na venkov, lidé pokládali nemocné na ulice a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.

6:56  A kamkoli vcházel do vesnic nebo do měst nebo do statků, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň třásní jeho šatu, a všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdravováni.

6:56  A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.

6:56  Et quocumque introibat, in vicos, vel in villas aut civitates, in plateis ponebant infirmos, et deprecabantur eum, ut vel fimbriam vestimenti ejus tangerent, et quotquot tangebant eum, salvi fiebant.

Chapter 7

7:1  And there assembled together unto him the Pharisees and some of the scribes, coming from Jerusalem.

7:1  Then came together unto him the Pharisees, and certain of the scribes, which came from Jerusalem.

7:1  Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.

7:1  Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše

7:1  Shromáždili se k němu farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma.

7:1  I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.

7:1  Et conveniunt ad eum pharisæi, et quidam de scribis, venientes ab Jerosolymis.

7:2  And when they had seen some of his disciples eat bread with common, that is, with unwashed hands, they found fault.

7:2  And when they saw some of his disciples eat bread with defiled, that is to say, with unwashen, hands, they found fault.

7:2  Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama.

7:2  a uviděli některé jeho učedníky jíst chleby ‚nečistýma‘ (to jest neumytýma) rukama.

7:2  A uviděli některé z jeho učedníků, že jedí chleby nečistýma, to jest neomytýma rukama.

7:2  A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma,) jísti chleby, reptali o to.

7:2  Et cum vidissent quosdam ex discipulis ejus communibus manibus, id est non lotis, manducare panes, vituperaverunt.

7:3  For the Pharisees and all the Jews eat not without often washing their hands, holding the tradition of the ancients.

7:3  For the Pharisees, and all the Jews, except they wash their hands oft, eat not, holding the tradition of the elders.

7:3  (Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.

7:3  Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších.

7:3  Farizeové a všichni Židé, držíce tradici starších, totiž nejedí, dokud si ⌈k zápěstí⌉ neumyjí ruce.

7:3  Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.

7:3  Pharisæi enim, et omnes Judæi, nisi crebro laverint manus, non manducant, tenentes traditionem seniorum :

7:4  And when they come from the market, unless they be washed, they eat not: and many other things there are that have been delivered to them to observe, the washings of cups and of pots and of brazen vessels and of beds.

7:4  And when they come from the market, except they wash, they eat not. And many other things there be, which they have received to hold, as the washing of cups, and pots, brasen vessels, and of tables.

7:4  A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.)

7:4  Když přijdou z trhu, nejedí, dokud se nevykoupou. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, jako očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek.

7:4  Když přijdou z tržiště, nejedí, jestliže se neomyjí. A je ještě mnoho jiného, co převzali a drží: omývání pohárů, džbánů, měděných nádob [a lehátek].

7:4  A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.

7:4  et a foro nisi baptizentur, non comedunt : et alia multa sunt, quæ tradita sunt illis servare, baptismata calicum, et urceorum, et æramentorum, et lectorum :

7:5  And the Pharisees and scribes asked him: Why do not thy disciples walk according to the tradition of the ancients, but they eat bread with common hands?

7:5  Then the Pharisees and scribes asked him, Why walk not thy disciples according to the tradition of the elders, but eat bread with unwashen hands?

7:5  Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“

7:5  Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?“

7:5  Farizeové a učitelé Zákona se ho ptali: „Proč tvoji učedníci nežijí podle tradice starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?“

7:5  Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?

7:5  et interrogabant eum pharisæi et scribæ : Quare discipuli tui non ambulant juxta traditionem seniorum, sed communibus manibus manducant panem ?

7:6  But he answering, said to them: Well did Isaias prophesy of you hypocrites, as it is written: This people honoureth me with their lips, but their heart is far from me.

7:6  He answered and said unto them, Well hath Esaias prophesied of you hypocrites, as it is written, This people honoureth me with their lips, but their heart is far from me.

7:6  Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;

7:6  On jim odpověděl: „Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.

7:6  On jim však řekl: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je napsáno: Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.

7:6  On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.

7:6  At ille respondens, dixit eis : Bene prophetavit Isaias de vobis hypocritis, sicut scriptum est : Populus hic labiis me honorat, cor autem eorum longe est a me :

7:7  And in vain do they worship me, teaching doctrines and precepts of men.

7:7  Howbeit in vain do they worship me, teaching for doctrines the commandments of men.

7:7  marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘

7:7  Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘

7:7  Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.

7:7  Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.

7:7  in vanum autem me colunt, docentes doctrinas, et præcepta hominum.

7:8  For leaving the commandment of God, you hold the tradition of men, the washing of pots and of cups: and many other things you do like to these.

7:8  For laying aside the commandment of God, ye hold the tradition of men, as the washing of pots and cups: and many other such like things ye do.

7:8  Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“

7:8  Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“

7:8  Opustili jste přikázání Boží a držíte tradici lidí.“

7:8  Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.

7:8  Relinquentes enim mandatum Dei, tenetis traditionem hominum, baptismata urceorum et calicum : et alia similia his facitis multa.

7:9  And he said to them: Well do you make void the commandment of God, that you may keep your own tradition.

7:9  And he said unto them, Full well ye reject the commandment of God, that ye may keep your own tradition.

7:9  A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!

7:9  Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici!

7:9  A říkal jim: „Krásně odmítáte přikázání Boží, abyste zachovali svou tradici.

7:9  I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.

7:9  Et dicebat illis : Bene irritum facitis præceptum Dei, ut traditionem vestram servetis.

7:10  For Moses said: Honour thy father and thy mother. And He that shall curse father or mother, dying let him die.

7:10  For Moses said, Honour thy father and thy mother; and, Whoso curseth father or mother, let him die the death:

7:10  Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí‘.

7:10  Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘

7:10  Vždyť Mojžíš řekl: Cti svého otce a svou matku a kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře!

7:10  Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.

7:10  Moyses enim dixit : Honora patrem tuum, et matrem tuam. Et : Qui maledixerit patri, vel matri, morte moriatur.

7:11  But you say: If a man shall say to his father or mother, Corban (which is a gift) whatsoever is from me shall profit thee.

7:11  But ye say, If a man shall say to his father or mother, It is Corban, that is to say, a gift, by whatsoever thou mightest be profited by me; he shall be free.

7:11  Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu)‘,

7:11  Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, je korban‘ (to jest dar Bohu),

7:11  Vy však říkáte: Řekne–li člověk otci nebo matce: To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je korbán, to jest dar určený Bohu,

7:11  Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to,) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.

7:11  Vos autem dicitis : Si dixerit homo patri, aut matri, Corban (quod est donum) quodcumque ex me, tibi profuerit :

7:12  And further you suffer him not to do any thing for his father or mother,

7:12  And ye suffer him no more to do ought for his father or his mother;

7:12  již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;

7:12  tak už podle vás nemusí pro svého otce nebo matku nic udělat.

7:12  již mu nedovolujete nic učinit pro [jeho] otce nebo [jeho] matku.

7:12  A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,

7:12  et ultra non dimittitis eum quidquam facere patri suo, aut matri,

7:13  Making void the word of God by your own tradition, which you have given forth. And many other such like things you do.

7:13  Making the word of God of none effect through your tradition, which ye have delivered: and many such like things do ye.

7:13  tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“

7:13  Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“

7:13  Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste předali, a takových podobných věcí činíte mnoho.“

7:13  Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.

7:13  rescindentes verbum Dei per traditionem vestram, quam tradidistis : et similia hujusmodi multa facitis.

7:14  And calling again the multitude unto him, he said to them: Hear ye me all and understand.

7:14  And when he had called all the people unto him, he said unto them, Hearken unto me every one of you, and understand:

7:14  Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:

7:14  Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte.

7:14  ⌈Opět k sobě zavolal zástup⌉ a řekl jim: „Poslyšte mne všichni a pochopte.

7:14  I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.

7:14  Et advocans iterum turbam, dicebat illis : Audite me omnes, et intelligite.

7:15  There is nothing from without a man that entering into him can defile him. But the things which come from a man, those are they that defile a man.

7:15  There is nothing from without a man, that entering into him can defile him: but the things which come out of him, those are they that defile the man.

7:15  Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.

7:15  [16] Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“

7:15  Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ale co z člověka vychází, to je to, co ho znečišťuje.

7:15  Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.

7:15  Nihil est extra hominem introiens in eum, quod possit eum coinquinare, sed quæ de homine procedunt illa sunt quæ communicant hominem.

7:16  If any man have ears to hear, let him hear.

7:16  If any man have ears to hear, let him hear.

7:16  Kdo má uši k slyšení, slyš!“

7:16  [Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]“

7:16  Má-li kdo uši k slyšení, slyš.

7:16  Si quis habet aures audiendi, audiat.

7:17  And when he was come into the house from the multitude, his disciples asked him the parable.

7:17  And when he was entered into the house from the people, his disciples asked him concerning the parable.

7:17  Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.

7:17  Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství.

7:17  A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.

7:17  A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.

7:17  Et cum introisset in domum a turba, interrogabant eum discipuli ejus parabolam.

7:18  And he saith to them: So are you also without knowledge? Understand you not that every thing from without entering into a man cannot defile him:

7:18  And he saith unto them, Are ye so without understanding also? Do ye not perceive, that whatsoever thing from without entereth into the man, it cannot defile him;

7:18  Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit,

7:18  On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit?

7:18  Řekl jim: „I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit,

7:18  I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?

7:18  Et ait illis : Sic et vos imprudentes estis ? Non intelligitis quia omne extrinsecus introiens in hominem, non potest eum communicare :

7:19  Because it entereth not into his heart but goeth into his belly and goeth out into the privy, purging all meats?

7:19  Because it entereth not into his heart, but into the belly, and goeth out into the draught, purging all meats?

7:19  poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté.

7:19  Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy.

7:19  protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází ⌈do záchodu?“ Tak prohlásil za čistévšechny pokrmy.⌉

7:19  Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.

7:19  quia non intrat in cor ejus, sed in ventrum vadit, et in secessum exit, purgans omnes escas ?

7:20  But he said that the things which come out from a man, they defile a man.

7:20  And he said, That which cometh out of the man, that defileth the man.

7:20  A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.

7:20  Potom řekl: „Člověka špiní to, co z něj vychází.

7:20  Říkal však: „To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.

7:20  Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.

7:20  Dicebat autem, quoniam quæ de homine exeunt, illa communicant hominem.

7:21  For from within, out of the heart of men, proceed evil thoughts, adulteries, fornications, murders,

7:21  For from within, out of the heart of men, proceed evil thoughts, adulteries, fornications, murders,

7:21  Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy,

7:21  Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy,

7:21  Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy,

7:21  Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,

7:21  Ab intus enim de corde hominum malæ cogitationes procedunt, adulteria, fornicationes, homicidia,

7:22  Thefts, covetousness, wickedness, deceit, lasciviousness, an evil eye, blasphemy, pride, foolishness.

7:22  Thefts, covetousness, wickedness, deceit, lasciviousness, an evil eye, blasphemy, pride, foolishness:

7:22  cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.

7:22  cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost.

7:22  cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost.

7:22  Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.

7:22  furta, avaritiæ, nequitiæ, dolus, impudicitiæ, oculus malus, blasphemia, superbia, stultitia.

7:23  All these evil things come from within and defile a man.

7:23  All these evil things come from within, and defile the man.

7:23  Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“

7:23  Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“

7:23  Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“

7:23  Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.

7:23  Omnia hæc mala ab intus procedunt, et communicant hominem.

7:24  And rising from thence he went into the coasts of Tyre and Sidon: and entering into a house, he would that no man should know it. And he could not be hid.

7:24  And from thence he arose, and went into the borders of Tyre and Sidon, and entered into an house, and would have no man know it: but he could not be hid.

7:24  Vstal a šel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;

7:24  Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru. Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit.

7:24  Pak vstal a odešel odtamtud na území Týru [a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt.

7:24  A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.

7:24  Et inde surgens abiit in fines Tyri et Sidonis : et ingressus domum, neminem voluit scire, et non potuit latere.

7:25  For a woman as soon as she heard of him, whose daughter had an unclean spirit, came in and fell down at his feet.

7:25  For a certain woman, whose young daughter had an unclean spirit, heard of him, and came and fell at his feet:

7:25  hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;

7:25  Hned se totiž o něm doslechla jedna žena, která měla dcerku s nečistým duchem. Přišla, padla mu k nohám

7:25  Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha; hned přišla a padla k jeho nohám.

7:25  Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.

7:25  Mulier enim statim ut audivit de eo, cujus filia habebat spiritum immundum, intravit, et procidit ad pedes ejus.

7:26  For the woman was a Gentile, a Syrophenician born. And she besought him that he would cast forth the devil out of her daughter.

7:26  The woman was a Greek, a Syrophenician by nation; and she besought him that he would cast forth the devil out of her daughter.

7:26  ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery.

7:26  a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona. Ta žena byla Řekyně, rodem Syroféničanka,

7:26  Ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka, a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.

7:26  (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.

7:26  Erat enim mulier gentilis, Syrophœnissa genere. Et rogabat eum ut dæmonium ejiceret de filia ejus.

7:27  Who said to her: suffer first the children to be filled: for it is not good to take the bread of the children and cast it to the dogs.

7:27  But Jesus said unto her, Let the children first be filled: for it is not meet to take the children’s bread, and to cast it unto the dogs.

7:27  On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít dětem chléb a hodit jej psům.“

7:27  a tak jí řekl: „Napřed nech najíst děti. Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psům.“

7:27  Říkal jí: „Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.“

7:27  Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.

7:27  Qui dixit illi : Sine prius saturari filios : non est enim bonum sumere panem filiorum, et mittere canibus.

7:28  But she answered and said to him: Yea, Lord; for the whelps also eat under the table of the crumbs of the children.

7:28  And she answered and said unto him, Yes, Lord: yet the dogs under the table eat of the children’s crumbs.

7:28  Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“

7:28  Ona však odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi pod stolem jedí zbytky po dětech.“

7:28  Ona však odpověděla a říká mu: „[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech.“

7:28  A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.

7:28  At illa respondit, et dixit illi : Utique Domine, nam et catelli comedunt sub mensa de micis puerorum.

7:29  And he said to her: For this saying, go thy way. The devil is gone out of thy daughter.

7:29  And he said unto her, For this saying go thy way; the devil is gone out of thy daughter.

7:29  Pravil jí: „Žes to řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“

7:29  „Díky tomu, cos řekla, můžeš jít domů,“ odvětil jí na to. „Ten démon už z tvé dcery vyšel.“

7:29  Řekl jí: „Kvůli tomuto slovu jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.“

7:29  I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.

7:29  Et ait illi : Propter hunc sermonem vade : exiit dæmonium a filia tua.

7:30  And when she was come into her house, she found the girl lying upon the bed and that the devil was gone out.

7:30  And when she was come to her house, she found the devil gone out, and her daughter laid upon the bed.

7:30  Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.

7:30  Když pak přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon je pryč.

7:30  Odešla do svého domu a zjistila, že dítě leží na lůžku a démon vyšel.

7:30  I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.

7:30  Et cum abiisset domum suam, invenit puellam jacentem supra lectum, et dæmonium exiisse.

7:31  And again going out of the coasts of Tyre, he came by Sidon to the sea of Galilee, through the midst the of the coasts of Decapolis.

7:31  And again, departing from the coasts of Tyre and Sidon, he came unto the sea of Galilee, through the midst of the coasts of Decapolis.

7:31  Ježíš se vrátil na území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.

7:31  Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru.

7:31  Ježíš odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole.

7:31  Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.

7:31  Et iterum exiens de finibus Tyri, venit per Sidonem ad mare Galilææ inter medios fines Decapoleos.

7:32  And they bring to him one deaf and dumb: and they besought him that he would lay his hand upon him.

7:32  And they bring unto him one that was deaf, and had an impediment in his speech; and they beseech him to put his hand upon him.

7:32  Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.

7:32  Tam k němu přivedli hluchoněmého člověka a prosili ho, aby na něj vložil ruku.

7:32  Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku.

7:32  I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.

7:32  Et adducunt ei surdum, et mutum, et deprecabantur eum, ut imponat illi manum.

7:33  And taking him from the multitude apart, he put his fingers into his ears: and spitting, he touched his tongue.

7:33  And he took him aside from the multitude, and put his fingers into his ears, and he spit, and touched his tongue;

7:33  Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,

7:33  On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka.

7:33  Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka,

7:33  A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.

7:33  Et apprehendens eum de turba seorsum, misit digitos suos in auriculas ejus : et exspuens, tetigit linguam ejus :

7:34  And looking up to heaven, he groaned and said to him: Ephpheta, which is, Be thou opened.

7:34  And looking up to heaven, he sighed, and saith unto him, Ephphatha, that is, Be opened.

7:34  vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha“, což znamená ‚otevři se!‘

7:34  Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Efatha!“ což znamená: „Otevři se!“

7:34  vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Effatha“, což znamená: Otevři se.

7:34  A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.

7:34  et suspiciens in cælum, ingemuit, et ait illi : Ephphetha, quod est, Adaperire.

7:35  And immediately his ears were opened and the string of his tongue was loosed and he spoke right.

7:35  And straightway his ears were opened, and the string of his tongue was loosed, and he spake plain.

7:35  I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.

7:35  Jeho uši se ihned otevřely, pouto jeho jazyka se uvolnilo a začal mluvit správně.

7:35  A jeho uši se [hned] otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně.

7:35  A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.

7:35  Et statim apertæ sunt aures ejus, et solutum est vinculum linguæ ejus, et loquebatur recte.

7:36  And he charged them that they should tell no man. But the more he charged them, so much the more a great deal did they publish it.

7:36  And he charged them that they should tell no man: but the more he charged them, so much the more a great deal they published it;

7:36  Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím víc jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.

7:36  Ježíš jim zakázal komukoli to říkat, ale čím více jim to zakazoval, tím více to rozhlašovali.

7:36  Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali; čím víc jim to však nařizoval, tím víc to rozhlašovali.

7:36  I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.

7:36  Et præcepit illis ne cui dicerent. Quanto autem eis præcipiebat, tanto magis plus prædicabant :

7:37  And so much the more did they wonder, saying: He hath done all things well. He hath made both the deaf to hear and the dumb to speak.

7:37  And were beyond measure astonished, saying, He hath done all things well: he maketh both the deaf to hear, and the dumb to speak.

7:37  Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“

7:37  Lidé byli naprosto ohromeni. Říkali: „Všechno udělal dobře! Dokonce dává hluchým sluch a němým řeč!“

7:37  Byli převelice ohromeni a říkali: „Všechno dobře učinil. Dokonce činí, aby hluší slyšeli a němí mluvili.“

7:37  A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.

7:37  et eo amplius admirabantur, dicentes : Bene omnia fecit : et surdos fecit audire, et mutos loqui.

Chapter 8

8:1  In those days again, when there was great multitude and they had nothing to eat; calling his disciples together, he saith to them:

8:1  In those days the multitude being very great, and having nothing to eat, Jesus called his disciples unto him, and saith unto them,

8:1  Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:

8:1  V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:

8:1  Když tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:

8:1  V těch dnech když velmi veliký zástup byl, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:

8:1  In diebus illis iterum cum turba multa esset, nec haberent quod manducarent, convocatis discipulis, ait illis :

8:2  I have compassion on the multitude, for behold they have now been with me three days and have nothing to eat.

8:2  I have compassion on the multitude, because they have now been with me three days, and have nothing to eat:

8:2  „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.

8:2  „Je mi jich líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst.

8:2  „Jsem hluboce pohnut nad zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst.

8:2  Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli.

8:2  Misereor super turbam : quia ecce jam triduo sustinent me, nec habent quod manducent :

8:3  And if I shall send them away fasting to their home, they will faint in the way: for some of them came from afar off.

8:3  And if I send them away fasting to their own houses, they will faint by the way: for divers of them came from far.

8:3  Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“

8:3  Když je pošlu domů hladové, padnou na cestě vyčerpáním. A někteří přišli zdaleka.“

8:3  A propustím–li je hladové domů, zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka.“

8:3  A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.

8:3  et si dimisero eos jejunos in domum suam, deficient in via : quidam enim ex eis de longe venerunt.

8:4  And his disciples answered him: From whence can any one fill them here with bread in the wilderness?

8:4  And his disciples answered him, From whence can a man satisfy these men with bread here in the wilderness?

8:4  Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“

8:4  „Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“

8:4  Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by někdo mohl zde v pustině získat tolik chleba, aby nasytil tyto lidi?“

8:4  Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?

8:4  Et responderunt ei discipuli sui : Unde illos quis poterit saturare panibus in solitudine ?

8:5  And he asked them: How many loaves have ye? Who said: Seven.

8:5  And he asked them, How many loaves have ye? And they said, Seven.

8:5  Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“

8:5  „Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich. „Sedm,“ odpověděli.

8:5  Ptal se jich: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm.“

8:5  I otázal se jich: Kolik máte chlebů? A oni řekli: Sedm.

8:5  Et interrogavit eos : Quot panes habetis ? Qui dixerunt : Septem.

8:6  And he commanded the people to sit down on the ground. And taking the seven loaves, giving thanks, he broke and gave to his disciples for to set before them. And they set them before the people.

8:6  And he commanded the people to sit down on the ground: and he took the seven loaves, and gave thanks, and brake, and gave to his disciples to set before them; and they did set them before the people.

8:6  Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.

8:6  Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu.

8:6  Nařídil zástupu posadit se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu.

8:6  I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav těch sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.

8:6  Et præcepit turbæ discumbere super terram. Et accipiens septem panes, gratias agens fregit, et dabat discipulis suis ut apponerent, et apposuerunt turbæ.

8:7  And they had a few little fishes: and he blessed them and commanded them to be set before them.

8:7  And they had a few small fishes: and he blessed, and commanded to set them also before them.

8:7  Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali.

8:7  Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je.

8:7  Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali.

8:7  A měli rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.

8:7  Et habebant pisciculos paucos : et ipsos benedixit, et jussit apponi.

8:8  And they did eat and were filled: and they took up that which was left of the fragments, seven baskets.

8:8  So they did eat, and were filled: and they took up of the broken meat that was left seven baskets.

8:8  I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.

8:8  A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.

8:8  Pojedli a nasytili se a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků.

8:8  I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.

8:8  Et manducaverunt, et saturati sunt, et sustulerunt quod superaverat de fragmentis, septem sportas.

8:9  And they that had eaten were about four thousand. And he sent them away.

8:9  And they that had eaten were about four thousand: and he sent them away.

8:9  Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.

8:9  Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil,

8:9  [Těch, kteří jedli,] bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.

8:9  Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I propustil je.

8:9  Erant autem qui manducaverunt, quasi quatuor millia : et dimisit eos.

8:10  And immediately going up into a ship with his disciples, he came into the parts of Dalmanutha.

8:10  And straightway he entered into a ship with his disciples, and came into the parts of Dalmanutha.

8:10  Hned na to vstoupil se svými učedníky na loď a plul do končin dalmanutských.

8:10  ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.

8:10  A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy.

8:10  Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.

8:10  Et statim ascendens navim cum discipulis suis, venit in partes Dalmanutha.

8:11  And the Pharisees came forth and began to question with him, asking him a sign from heaven, tempting him.

8:11  And the Pharisees came forth, and began to question with him, seeking of him a sign from heaven, tempting him.

8:11  I přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.

8:11  Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe.

8:11  Vyšli proti němu farizeové a začali se s ním přít. Žádali od něho znamení z nebe, aby ho zkoušeli.

8:11  I vyšli farizeové, a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.

8:11  Et exierunt pharisæi, et cœperunt conquirere cum eo, quærentes ab illo signum de cælo, tentantes eum.

8:12  And sighing deeply in spirit, he saith: Why doth this generation seek a sign? Amen, I say to you, a sign shall not be given to this generation.

8:12  And he sighed deeply in his spirit, and saith, Why doth this generation seek after a sign? verily I say unto you, There shall no sign be given unto this generation.

8:12  V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.

8:12  „Proč toto pokolení žádá znamení?“ zasténal Ježíš v duchu. „Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“

8:12  Hluboce povzdechl svým duchem a řekl: „Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení.“

8:12  A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.

8:12  Et ingemiscens spiritu, ait : Quid generatio ista signum quærit ? Amen dico vobis, si dabitur generationi isti signum.

8:13  And leaving them, he went up again into the ship and passed to the other side of the water.

8:13  And he left them, and entering into the ship again departed to the other side.

8:13  Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.

8:13  Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.

8:13  A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu.

8:13  A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se dále.

8:13  Et dimittens eos, ascendit iterum navim et abiit trans fretum.

8:14  And they forgot to take bread: and they had but one loaf with them in the ship.

8:14  Now the disciples had forgotten to take bread, neither had they in the ship with them more than one loaf.

8:14  Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.

8:14  Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník.

8:14  Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb.

8:14  I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.

8:14  Et obliti sunt panes sumere : et nisi unum panem non habebant secum in navi.

8:15  And he charged them saying: Take heed and beware of the leaven of the Pharisees and of the leaven of Herod.

8:15  And he charged them, saying, Take heed, beware of the leaven of the Pharisees, and of the leaven of Herod.

8:15  Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“

8:15  Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“

8:15  A on jim nařizoval: „Dávejte si pozor, varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova.“

8:15  Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Heródesova.

8:15  Et præcipiebat eis, dicens : Videte, et cavete a fermento pharisæorum, et fermento Herodis.

8:16  And they reasoned among themselves, saying: Because we have no bread.

8:16  And they reasoned among themselves, saying, It is because we have no bread.

8:16  I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.

8:16  Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba.

8:16  I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby.

8:16  I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.

8:16  Et cogitabant ad alterutrum, dicentes : quia panes non habemus.

8:17  Which Jesus knowing, saith to them: Why do you reason, because you have no bread? Do you not yet know nor understand? Have you still your heart blinded?

8:17  And when Jesus knew it, he saith unto them, Why reason ye, because ye have no bread? perceive ye not yet, neither understand? have ye your heart yet hardened?

8:17  Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?

8:17  Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce?

8:17  Zpozoroval to a řekl jim: „Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé?

8:17  A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani nerozumíte? Ještě máte oslepené své srdce?

8:17  Quo cognito, ait illis Jesus : Quid cogitatis, quia panes non habetis ? nondum cognoscetis nec intelligitis ? adhuc cæcatum habetis cor vestrum ?

8:18  Having eyes, see you not? And having ears, hear you not? Neither do you remember?

8:18  Having eyes, see ye not? and having ears, hear ye not? and do ye not remember?

8:18  Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,

8:18  Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? Už si nevzpomínáte?

8:18  Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? Nepamatujete si,

8:18  Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,

8:18  oculos habentes non videtis ? et aures habentes non auditis ? nec recordamini,

8:19  When I broke the five loves among five thousand, how many baskets full of fragments took you up? They say to him: Twelve.

8:19  When I brake the five loaves among five thousand, how many baskets full of fragments took ye up? They say unto him, Twelve.

8:19  když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“

8:19  Když jsem nalámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli.

8:19  když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“

8:19  Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? Kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.

8:19  quando quinque panes fregi in quinque millia : quot cophinos fragmentorum plenos sustulistis ? Dicunt ei : Duodecim.

8:20  When also the seven loaves among four thousand, how many baskets of fragments took you up? And they say to him: Seven.

8:20  And when the seven among four thousand, how many baskets full of fragments took ye up? And they said, Seven.

8:20  „A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“

8:20  „A co těch sedm chlebů pro čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Sedm,“ odpověděli.

8:20  „Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Sedm.“

8:20  A když také sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.

8:20  Quando et septem panes in quatuor millia : quot sportas fragmentorum tulistis ? Et dicunt ei : Septem.

8:21  And he said to them: How do you not yet understand?

8:21  And he said unto them, How is it that ye do not understand?

8:21  Řekl jim: „Ještě nechápete?“

8:21  Na to jim řekl: „Ještě nerozumíte?“

8:21  A říkal jim: „Ještě nechápete?“

8:21  I řekl jim: Kterakž nerozumíte?

8:21  Et dicebat eis : Quomodo nondum intelligitis ?

8:22  And they came to Bethsaida: and they bring to him a blind man. And they besought him that he would touch him.

8:22  And he cometh to Bethsaida; and they bring a blind man unto him, and besought him to touch him.

8:22  Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.

8:22  Když přišli do Betsaidy, přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.

8:22  Pak přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepého a žádali ho, aby se ho dotkl.

8:22  I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.

8:22  Et veniunt Bethsaidam, et adducunt ei cæcum, et rogabant eum ut illum tangeret.

8:23  And taking the blind man by the hand, he led him out of the town. And spitting upon his eyes, laying his hands on him, he asked him if he saw any thing.

8:23  And he took the blind man by the hand, and led him out of the town; and when he had spit on his eyes, and put his hands upon him, he asked him if he saw ought.

8:23  I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“

8:23  Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“

8:23  Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“

8:23  I ujav toho slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho, a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.

8:23  Et apprehensa manu cæci, eduxit eum extra vicum : et exspuens in oculos ejus impositis manibus suis, interrogavit eum si quid videret.

8:24  And looking up, he said: I see men, as it were trees, walking.

8:24  And he looked up, and said, I see men as trees, walking.

8:24  On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy a chodí.“

8:24  On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“

8:24  On vzhlédl a říkal: „Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí.“

8:24  A on pohleděv zhůru, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.

8:24  Et aspiciens, ait : Video homines velut arbores ambulantes.

8:25  After that again he laid his hands upon his eyes: and he began to see and was restored, so that he saw all things clearly.

8:25  After that he put his hands again upon his eyes, and made him look up: and he was restored, and saw every man clearly.

8:25  Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.

8:25  Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku.

8:25  Pak opět vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.

8:25  Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti zhůru. I uzdraven jest, tak že i zdaleka jasně viděl všecky.

8:25  Deinde iterum imposuit manus super oculos ejus : et cœpit videre : et restitutus est ita ut clare videret omnia.

8:26  And he sent him into his house, saying: Go into thy house, and if thou enter into the town, tell nobody.

8:26  And he sent him away to his house, saying, Neither go into the town, nor tell it to any in the town.

8:26  Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď!“

8:26  Ježíš ho pak poslal domů se slovy: „Do vesnice ale nechoď.“

8:26  A poslal ho domů se slovy: „Do vesnice teď nevstupuj [ani to nikomu ve vesnici neřekni]!“

8:26  I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka prav.

8:26  Et misit illum in domum suam, dicens : Vade in domum tuam : et si in vicum introieris, nemini dixeris.

8:27  And Jesus went out, and his disciples into the towns of Caesarea Philippi. And in the way, he asked his disciples, saying to them: Whom do men say that I am?

8:27  And Jesus went out, and his disciples, into the towns of Cæsarea Philippi: and by the way he asked his disciples, saying unto them, Whom do men say that I am?

8:27  Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“

8:27  Ježíš a jeho učedníci pak vyšli do vesnic kolem Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mě mají lidé?“

8:27  Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mne lidé pokládají?“

8:27  Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?

8:27  Et egressus est Jesus, et discipuli ejus in castella Cæsareæ Philippi : et in via interrogabat discipulos suos, dicens eis : Quem me dicunt esse homines ?

8:28  Who answered him, saying: John the Baptist; but some Elias, and others as one of the prophets.

8:28  And they answered, John the Baptist: but some say, Elias; and others, One of the prophets.

8:28  Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“

8:28  Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“

8:28  Oni mu řekli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“

8:28  Kteříž odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.

8:28  Qui responderunt illi, dicentes : Joannem Baptistam, alii Eliam, alii vero quasi unum de prophetis.

8:29  Then he saith to them: But whom do you say that I am? Peter answering said to him: Thou art the Christ.

8:29  And he saith unto them, But whom say ye that I am? And Peter answereth and saith unto him, Thou art the Christ.

8:29  Zeptal se jich: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“

8:29  „A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Ty jsi Mesiáš!“ odpověděl mu Petr.

8:29  A on se jich tázal: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpovídá: „Ty jsi Mesiáš.“

8:29  Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.

8:29  Tunc dicit illis : Vos vero quem me esse dicitis ? Respondens Petrus, ait ei : Tu es Christus.

8:30  And he strictly charged them that they should not tell any man of him.

8:30  And he charged them that they should tell no man of him.

8:30  I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.

8:30  On je ale přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali.

8:30  Přísně jim domluvil, aby to o něm nikomu neříkali.

8:30  I přikázal jim s pohrůžkou, aby o něm žádnému nepravili.

8:30  Et comminatus est eis, ne cui dicerent de illo.

8:31  And he began to teach them that the Son of man must suffer many things and be rejected by the ancients and by the high priests and the scribes: and be killed and after three days rise again.

8:31  And he began to teach them, that the Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders, and of the chief priests, and scribes, and be killed, and after three days rise again.

8:31  A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.

8:31  Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

8:31  A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

8:31  I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží {biskupů} a zákonníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.

8:31  Et cœpit docere eos quoniam oportet Filium hominis pati multa, et reprobari a senioribus, et a summis sacerdotibus et scribis, et occidi : et post tres dies resurgere.

8:32  And he spoke the word openly. And Peter taking him began to rebuke him.

8:32  And he spake that saying openly. And Peter took him, and began to rebuke him.

8:32  A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

8:32  Protože ty věci říkal otevřeně, Petr ho vzal stranou a začal ho kárat.

8:32  A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

8:32  A zjevně to slovo mluvil. Protož chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.

8:32  Et palam verbum loquebatur. Et apprehendens eum Petrus, cœpit increpare eum.

8:33  Who turning about and seeing his disciples, threatened Peter, saying: Go behind me, Satan, because thou savourest not the things that are of God but that are of men.

8:33  But when he had turned about and looked on his disciples, he rebuked Peter, saying, Get thee behind me, Satan: for thou savourest not the things that be of God, but the things that be of men.

8:33  On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane!; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“

8:33  Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a okřikl Petra: „Odejdi ode mě, satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“

8:33  Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral Petra a řekl: „Jdi ode mne, satane, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“

8:33  Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.

8:33  Qui conversus, et videns discipulos suos, comminatus est Petro, dicens : Vade retro me Satana, quoniam non sapis quæ Dei sunt, sed quæ sunt hominum.

8:34  And calling the multitude together with his disciples, he said to them: If any man will follow me, let him deny himself and take up his cross and follow me.

8:34  And when he had called the people unto him with his disciples also, he said unto them, Whosoever will come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.

8:34  Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

8:34  Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.

8:34  A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce–li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.

8:34  A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne.

8:34  Et convocata turba cum discipulis suis, dixit eis : Si quis vult me sequi, deneget semetipsum : et tollat crucem suam, et sequatur me.

8:35  For whosoever will save his life shall lose it: and whosoever shall lose his life for my sake and the gospel shall save it.

8:35  For whosoever will save his life shall lose it; but whosoever shall lose his life for my sake and the gospel’s, the same shall save it.

8:35  Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.

8:35  Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání.

8:35  Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli [mně a] evangeliu, zachrání ji.

8:35  Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.

8:35  Qui enim voluerit animam suam salvam facere, perdet eam : qui autem perdiderit animam suam propter me, et Evangelium, salvam faciet eam.

8:36  For what shall it profit a man, if he gain the whole world and suffer the loss of his soul?

8:36  For what shall it profit a man, if he shall gain the whole world, and lose his own soul?

8:36  Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?

8:36  Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil?

8:36  Vždyť co člověku prospěje, získá–li celý svět, ale své duši uškodí?

8:36  Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?

8:36  Quid enim proderit homini, si lucretur mundum totum et detrimentum animæ suæ faciat ?

8:37  Or what shall a man give in exchange for his soul:

8:37  Or what shall a man give in exchange for his soul?

8:37  Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?

8:37  Co dá člověk na oplátku za svůj život?

8:37  Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši?

8:37  Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?

8:37  Aut quid dabit homo commutationis pro anima sua ?

8:38  For he that shall be ashamed of me and of my words, in this adulterous and sinful generation: the Son of man also will be ashamed of him, when he shall come in the glory of his Father with the holy angels.

8:38  Whosoever therefore shall be ashamed of me and of my words in this adulterous and sinful generation; of him also shall the Son of man be ashamed, when he cometh in the glory of his Father with the holy angels.

8:38  Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“

8:38  Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“

8:38  Kdo by se styděl za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“

8:38  Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.

8:38  Qui enim me confusus fuerit, et verba mea in generatione ista adultera et peccatrice, et Filius hominis confundetur eum, cum venerit in gloria Patris sui cum angelis sanctis.

8:39  And he said to them: Amen f say to you that there are some of them that stand here who shall not taste death till they see the kingdom of God coming in power.

8:39  Et dicebat illis : Amen dico vobis, quia sunt quidam de hic stantibus, qui non gustabunt mortem donec videant regnum Dei veniens in virtute.

Chapter 9

9:1  And after six days, Jesus taketh with him Peter and James and John, and leadeth them up into an high mountain apart by themselves, and was transfigured before them.

9:1  And he said unto them, Verily I say unto you, That there be some of them that stand here, which shall not taste of death, till they have seen the kingdom of God come with power.

9:1  Řekl jim také: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci.“

9:1  A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“

9:1  A říkal jim: „Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.“

9:1  I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.

9:1  Et post dies sex assumit Jesus Petrum, et Jacobum, et Joannem, et ducit illos in montem excelsum seorsum solos, et transfiguratus est coram ipsis.

9:2  And his garments became shining and exceeding white as snow, so as no fuller upon earth can make white.

9:2  And after six days Jesus taketh with him Peter, and James, and John, and leadeth them up into an high mountain apart by themselves: and he was transfigured before them.

9:2  Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima.

9:2  Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je samotné stranou na vysokou horu a proměnil se před nimi.

9:2  A po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn.

9:2  A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.

9:2  Et vestimenta ejus facta sunt splendentia, et candida nimis velut nix, qualia fullo non potest super terram candida facere.

9:3  And there appeared to them Elias with Moses: and they were talking with Jesus.

9:3  And his raiment became shining, exceeding white as snow; so as no fuller on earth can white them.

9:3  Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit.

9:3  Jeho šaty se rozzářily a úplně zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit.

9:3  Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit.

9:3  A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.

9:3  Et apparuit illis Elias cum Moyse : et erant loquentes cum Jesu.

9:4  And Peter answering, said to Jesus: Rabbi, it is good for us to be here. And let us make three tabernacles, one for thee, and one for Moses, and one for Elias.

9:4  And there appeared unto them Elias with Moses: and they were talking with Jesus.

9:4  Zjevil se jim Eliáš a Mojžíš a rozmlouvali s Ježíšem.

9:4  A uviděli Eliáše a Mojžíše, jak rozmlouvají s Ježíšem.

9:4  A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.

9:4  I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.

9:4  Et respondens Petrus, ait Jesu : Rabbi, bonum est nos hic esse : et faciamus tria tabernacula, tibi unum, et Moysi unum, et Eliæ unum.

9:5  For he knew not what he said: for they were struck with fear.

9:5  And Peter answered and said to Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias.

9:5  Petr promluvil a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“

9:5  Petr na to Ježíšovi řekl: „Rabbi, dobře, že jsme tu! Uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“

9:5  Petr ⌈na to⌉ Ježíšovi řekl: „Rabbi, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“

9:5  A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.

9:5  Non enim sciebat quid diceret : erant enim timore exterriti.

9:6  And there was a cloud overshadowing them. And a voice came out of the cloud, saying: This is my most beloved Son. Hear ye him.

9:6  For he wist not what to say; for they were sore afraid.

9:6  Nevěděl, co by řekl, tak byli zděšeni.

9:6  Byli totiž tak vyděšení, že nevěděl, co říct.

9:6  Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili.

9:6  Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.

9:6  Et facta est nubes obumbrans eos : et venit vox de nube, dicens : Hic est Filius meus carissimus : audite illum.

9:7  And immediately looking about, they saw no man any more, but Jesus only with them.

9:7  And there was a cloud that overshadowed them: and a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.

9:7  Tu přišel oblak a zastínil je a z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“

9:7  Vtom se objevil oblak a zahalil je. Z oblaku zazněl hlas: „Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte.“

9:7  A objevil se oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.“

9:7  I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.

9:7  Et statim circumspicientes, neminem amplius viderunt, nisi Jesum tantum secum.

9:8  And as they came down from the mountain, he charged them not to tell any man what things they had seen, till the Son of man shall be risen again from the dead.

9:8  And suddenly, when they had looked round about, they saw no man any more, save Jesus only with themselves.

9:8  Když se pak rychle rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho jiného, než Ježíše samotného.

9:8  Hned se rozhlédli, ale neviděli už u sebe nikoho než samotného Ježíše.

9:8  A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše.

9:8  A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.

9:8  Et descendentibus illis de monte, præcepit illis ne cuiquam quæ vidissent, narrarent : nisi cum Filius hominis a mortuis resurrexerit.

9:9  And they kept the word to themselves; questioning together what that should mean, when he shall be risen from the dead.

9:9  And as they came down from the mountain, he charged them that they should tell no man what things they had seen, till the Son of man were risen from the dead.

9:9  Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.

9:9  Cestou zpět z hory jim přikázal, aby nikomu neříkali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.

9:9  A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.

9:9  A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.

9:9  Et verbum continuerunt apud se : conquirentes quid esset, cum a mortuis resurrexerit.

9:10  And they asked him, saying: Why then do the Pharisees and scribes say that Elias must come first?

9:10  And they kept that saying with themselves, questioning one with another what the rising from the dead should mean.

9:10  To slovo je zaujalo a společně rozebírali, co to znamená vstát z mrtvých.

9:10  Nechali si to tedy pro sebe. Jen se dohadovali, co to je ‚vstát z mrtvých‘.

9:10  Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená vstát z mrtvých.

9:10  I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.

9:10  Et interrogabant eum, dicentes : Quid ergo dicunt pharisæi et scribæ, quia Eliam oportet venire primum ?

9:11  Who answering, said to then: Elias, when he shall come first, shall restore all things; and as it is written of the Son of man that he must suffer many things and be despised.

9:11  And they asked him, saying, Why say the scribes that Elias must first come?

9:11  A vyptávali se: „Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“

9:11  Potom se ho zeptali: „Proč ale znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“

9:11  A ptali se ho: „Proč učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?“

9:11  I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?

9:11  Qui respondens, ait illis : Elias cum venerit primo, restituet omnia : et quomodo scriptum est in Filium hominis, ut multa patiatur et contemnatur.

9:12  But I say to you that Elias also is come (and they have done to him whatsoever they would), as it is written of him.

9:12  And he answered and told them, Elias verily cometh first, and restoreth all things; and how it is written of the Son of man, that he must suffer many things, and be set at nought.

9:12  Řekl jim: „Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení?

9:12  On jim odpověděl: „Jistě, ‚nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví‘. Co je ale psáno o Synu člověka? Že musí mnoho vytrpět a být pohrdán.

9:12  On jim říkal: „Nejprve opravdu přijde Eliáš a všechno obnoví. Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen?

9:12  On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.

9:12  Sed dico vobis quia et Elias venit (et fecerunt illi quæcumque voluerunt) sicut scriptum est de eo.

9:13  And coming to his disciples he saw a great multitude about them and the scribes disputing with them.

9:13  But I say unto you, That Elias is indeed come, and they have done unto him whatsoever they listed, as it is written of him.

9:13  Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim zlíbilo, jak je to o něm psáno.“

9:13  Říkám vám, že Eliáš už přišel a oni mu udělali, co chtěli, jak je to o něm psáno.“

9:13  Avšak pravím vám, že Eliáš již nejen přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.“

9:13  Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.

9:13  Et veniens ad discipulos suos, vidit turbam magnam circa eos, et scribas conquirentes cum illis.

9:14  And presently all the people, seeing Jesus, were astonished and struck with fear: and running to him, they saluted him.

9:14  And when he came to his disciples, he saw a great multitude about them, and the scribes questioning with them.

9:14  Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli.

9:14  Když potom přišel k učedníkům, uviděl kolem nich spoustu lidí a znalce Písma, jak se s nimi dohadují.

9:14  A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou.

9:14  Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.

9:14  Et confestim omnis populus videns Jesum, stupefactus est, et expaverunt, et accurrentes salutabant eum.

9:15  And he asked them: What do you question about among you?

9:15  And straightway all the people, when they beheld him, were greatly amazed, and running to him saluted him.

9:15  A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho.

9:15  Jakmile ho všichni v zástupu spatřili, byli ohromeni. Běželi k němu a zdravili ho.

9:15  A hned ⌈všichni v zástupu⌉, jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho.

9:15  A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.

9:15  Et interrogavit eos : Quid inter vos conquiritis ?

9:16  And one of the multitude, answering, said: Master, I have brought my son to thee, having a dumb spirit.

9:16  And he asked the scribes, What question ye with them?

9:16  Ježíš se jich otázal: „Oč se s nimi přete?“

9:16  „Proč se s nimi dohadujete?“ zeptal se jich Ježíš.

9:16  I zeptal se jich: „O čem se s nimi přete?“

9:16  I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?

9:16  Et respondens unus de turba, dixit : Magister, attuli filium meum ad te habentem spiritum mutum :

9:17  Who, wheresoever he taketh him, dasheth him: and he foameth and gnasheth with the teeth and pineth away. And I spoke to thy disciples to cast him out: and they could not.

9:17  And one of the multitude answered and said, Master, I have brought unto thee my son, which hath a dumb spirit;

9:17  Jeden člověk ze zástupu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha a nemůže mluvit.

9:17  „Mistře,“ odpověděl mu jeden ze zástupu, „přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.

9:17  A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.

9:17  A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.

9:17  qui ubicumque eum apprehenderit, allidit illum, et spumat, et stridet dentibus, et arescit : et dixi discipulis tuis ut ejicerent illum, et non potuerunt.

9:18  Who answering them, said: O incredulous generation, how long shall I be with you? How long shall I suffer you? Bring him unto me.

9:18  And wheresoever he taketh him, he teareth him: and he foameth, and gnasheth with his teeth, and pineth away: and I spake to thy disciples that they should cast him out; and they could not.

9:18  Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to.“

9:18  Kdykoli se ho zmocní, trhá jím a on má pěnu u úst, skřípe zuby a celý ztuhne. Řekl jsem tvým učedníkům, ať toho ducha vyženou, ale nedokázali to!“

9:18  Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a strne. Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli.“

9:18  Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.

9:18  Qui respondens eis, dixit : O generatio incredula, quamdiu apud vos ero ? quamdiu vos patiar ? afferte illum ad me.

9:19  And they brought him. And when he had seen him, immediately the spirit troubled him and being thrown down upon the ground, he rolled about foaming.

9:19  He answereth him, and saith, O faithless generation, how long shall I be with you? how long shall I suffer you? bring him unto me.

9:19  Odpověděl jim: „Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přivěďte ho ke mně!“

9:19  „Vy nevěřící pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.“

9:19  On jim na to říká: „Ach, pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.“

9:19  A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.

9:19  Et attulerunt eum. Et cum vidisset eum, statim spiritus conturbavit illum : et elisus in terram, volutabatur spumans.

9:20  And he asked his father: How long time is it since this hath happened unto him? But he sad: From his infancy.

9:20  And they brought him unto him: and when he saw him, straightway the spirit tare him; and he fell on the ground, and wallowed foaming.

9:20  I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil,, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.

9:20  A tak ho k němu přivedli. Jakmile ho chlapec uviděl, hned jím ten duch začal zmítat, až upadl a s pěnou u úst se válel po zemi.

9:20  I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst.

9:20  I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.

9:20  Et interrogavit patrem ejus : Quantum temporis est ex quo ei hoc accidit ? At ille ait : Ab infantia :

9:21  And oftentimes hath he cast him into the fire and into the waters to destroy him. But if thou canst do any thing, help us, having compassion on us.

9:21  And he asked his father, How long is it ago since this came unto him? And he said, Of a child.

9:21  Ježíš se zeptal jeho otce: „Od kdy to má?“ Odpověděl: „Od dětství.“

9:21  Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak dlouho se mu to děje?“ „Od dětství,“ odpověděl.

9:21  Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu to stává?“ On řekl: „Od dětství.

9:21  I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.

9:21  et frequenter eum in ignem, et in aquas misit ut eum perderet : sed si quid potes, adjuva nos, misertus nostri.

9:22  And Jesus saith to him: If thou canst believe, all things are possible to him that believeth.

9:22  And ofttimes it hath cast him into the fire, and into the waters, to destroy him: but if thou canst do any thing, have compassion on us, and help us.

9:22  A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám.“

9:22  „Často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zabil. Můžeš-li ale něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!“

9:22  Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžeš–li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.“

9:22  A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.

9:22  Jesus autem ait illi : Si potes credere, omnia possibilia sunt credenti.

9:23  And immediately the father of the boy crying out, with tears said: I do believe, Lord. Help my unbelief.

9:23  Jesus said unto him, If thou canst believe, all things are possible to him that believeth.

9:23  Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“

9:23  „‚Můžeš-li‘?“ opáčil Ježíš. „Pro věřícího je možné všechno.“

9:23  Ježíš mu řekl: „Můžeš–li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“

9:23  A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.

9:23  Et continuo exclamans pater pueri, cum lacrimis aiebat : Credo, Domine ; adjuva incredulitatem meam.

9:24  And when Jesus saw the multitude running together, he threatened the unclean spirit, saying to him: Deaf and dumb spirit, I command thee, go out of him and enter not any more into him.

9:24  And straightway the father of the child cried out, and said with tears, Lord, I believe; help thou mine unbelief.

9:24  Chlapcův otec rychle vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře!“

9:24  „Já věřím!“ zvolal hned chlapcův otec. „Pomoz mé nevíře!“

9:24  Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: „Věřím, pomáhej mé nevíře!“

9:24  A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.

9:24  Et cum videret Jesus concurrentem turbam, comminatus est spiritui immundo, dicens illi : Surde et mute spiritus, ego præcipio tibi, exi ab eo : et amplius ne introëas in eum.

9:25  And crying out and greatly tearing him, he went our of him. And he became as dead, so that many said: He is dead.

9:25  When Jesus saw that the people came running together, he rebuked the foul spirit, saying unto him, Thou dumb and deaf spirit, I charge thee, come out of him, and enter no more into him.

9:25  Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“

9:25  Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, okřikl nečistého ducha: „Němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něj a už do něj nevcházej!“

9:25  Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!“

9:25  Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.

9:25  Et exclamans, et multum discerpens eum, exiit ab eo, et factus est sicut mortuus, ita ut multi dicerent : Quia mortuus est.

9:26  But Jesus taking him by the hand, lifted him up. And he arose.

9:26  And the spirit cried, and rent him sore, and came out of him: and he was as one dead; insomuch that many said, He is dead.

9:26  Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.

9:26  A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.

9:26  Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.

9:26  Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.

9:26  Jesus autem tenens manum ejus elevavit eum, et surrexit.

9:27  And when he was come into the house, his disciples secretly asked him: Why could not we cast him out?

9:27  But Jesus took him by the hand, and lifted him up; and he arose.

9:27  Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.

9:27  Když ho ale Ježíš vzal za ruku a zvedl ho, vstal.

9:27  Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal.

9:27  Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.

9:27  Et cum introisset in domum, discipuli ejus secreto interrogabant eum : Quare nos non potuimus ejicere eum ?

9:28  And he said to them: This kind can go out by nothing, but by prayer and fasting.

9:28  And when he was come into the house, his disciples asked him privately, Why could not we cast him out?

9:28  Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“

9:28  Jakmile přišel domů, učedníci se ho v soukromí ptali: „Proč jsme ho my nemohli vyhnat?“

9:28  Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho v soukromí ptali: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“

9:28  A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?

9:28  Et dixit illis : Hoc genus in nullo potest exire, nisi in oratione et jejunio.

9:29  And departing from thence, they passed through Galilee: and he would not that any man should know it.

9:29  And he said unto them, This kind can come forth by nothing, but by prayer and fasting.

9:29  Řekl jim: „Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem.“

9:29  Odpověděl jim: „Tento druh démonů nemůže vyjít jinak než skrze modlitbu.“

9:29  Řekl jim: „Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu].“

9:29  I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.

9:29  Et inde profecti prætergrediebantur Galilæam : nec volebat quemquam scire.

9:30  And he taught his disciples and said to them: The Son of man shall be betrayed into the hands of men, and they shall kill him; and after that he is killed, he shall rise again the third day.

9:30  And they departed thence, and passed through Galilee; and he would not that any man should know it.

9:30  Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo,

9:30  Pak odtud odešli. Procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl.

9:30  A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal.

9:30  A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.

9:30  Docebat autem discipulos suos, et dicebat illis : Quoniam Filius hominis tradetur in manus hominum, et occident eum, et occisus tertia die resurget.

9:31  But they understood not the word: and they were afraid to ask him.

9:31  For he taught his disciples, and said unto them, The Son of man is delivered into the hands of men, and they shall kill him; and after that he is killed, he shall rise the third day.

9:31  neboť učil své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane.

9:31  Učil totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán do lidských rukou, zabijí ho a třetího dne po svém zabití vstane z mrtvých.“

9:31  Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, ⌈po třech dnech⌉ vstane.“

9:31  Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.

9:31  At illi ignorabant verbum : et timebant interrogare eum.

9:32  And they came to Capharnaum. And when they were in the house, he asked them: What did you treat of in the way?

9:32  But they understood not that saying, and were afraid to ask him.

9:32  Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat.

9:32  Oni ta slova nechápali, ale báli se ho zeptat.

9:32  Oni však tomu výroku nerozuměli, ale báli se ho zeptat.

9:32  Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.

9:32  Et venerunt Capharnaum. Qui cum domi essent, interrogabat eos : Quid in via tractabatis ?

9:33  But they held their peace, for in the way they had disputed among themselves, which of them should be the greatest.

9:33  And he came to Capernaum: and being in the house he asked them, What was it that ye disputed among yourselves by the way?

9:33  Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: „O čem jste cestou uvažovali?“

9:33  Když přišel domů do Kafarnaum, ptal se jich: „O čem jste se to cestou dohadovali?“

9:33  A přišli do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: „O čem jste cestou hovořili?“

9:33  I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?

9:33  At illi tacebant : siquidem in via inter se disputaverunt : quis eorum major esset.

9:34  And sitting down, he called the twelve and saith to them: If any man desire to be first, he shall be the last of all and be minister of all.

9:34  But they held their peace: for by the way they had disputed among themselves, who should be the greatest.

9:34  Ale oni mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší.

9:34  Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou hádali, kdo z nich je největší.

9:34  Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší.

9:34  Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.

9:34  Et residens vocavit duodecim, et ait illis : Si quis vult primus esse, erit omnium novissimus, et omnium minister.

9:35  And taking a child, he set him in the midst of them. Whom when he had embraced, he saith to them:

9:35  And he sat down, and called the twelve, and saith unto them, If any man desire to be first, the same shall be last of all, and servant of all.

9:35  Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech.“

9:35  Posadil se tedy, zavolal těch Dvanáct k sobě a řekl jim: „Chce-li někdo být první, ať je poslední ze všech a služebník všech.“

9:35  Posadil se, zavolal Dvanáct a řekl jim: „Chce–li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech.“

9:35  A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.

9:35  Et accipiens puerum, statuit eum in medio eorum : quem cum complexus esset, ait illis :

9:36  Whosoever shall receive one such child as this in my name receiveth me. And whosoever shall receive me receiveth not me but him that sent me.

9:36  And he took a child, and set him in the midst of them: and when he had taken him in his arms, he said unto them,

9:36  Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl jim:

9:36  Vzal dítě a postavil je uprostřed. Potom je vzal do náručí se slovy:

9:36  A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; pak je vzal do náručí a řekl jim:

9:36  A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:

9:36  Quisquis unum ex hujusmodi pueris receperit in nomine meo, me recipit : et quicumque me susceperit, non me suscipit, sed eum qui misit me.

9:37  John answered him, saying: Master, we saw one casting out devils in thy name, who followeth not us: and we forbade him.

9:37  Whosoever shall receive one of such children in my name, receiveth me: and whosoever shall receive me, receiveth not me, but him that sent me.

9:37  „Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“

9:37  „Kdokoli přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, nepřijímá mne, ale Toho, který mě poslal.“

9:37  „Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.“

9:37  Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.

9:37  Respondit illi Joannes, dicens : Magister, vidimus quemdam in nomine tuo ejicientem dæmonia, qui non sequitur nos, et prohibuimus eum.

9:38  But Jesus said: Do not forbid him. For there is no man that doth a miracle in my name and can soon speak ill of me.

9:38  And John answered him, saying, Master, we saw one casting out devils in thy name, and he followeth not us: and we forbad him, because he followeth not us.

9:38  Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil.“

9:38  „Mistře,“ řekl mu na to Jan, „viděli jsme jednoho, který nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože nechodí s námi.“

9:38  Jan mu říkal: „Učiteli, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi.“

9:38  I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.

9:38  Jesus autem ait : Nolite prohibere eum : nemo est enim qui faciat virtutem in nomine meo, et possit cito male loqui de me :

9:39  For he that is not against you is for you.

9:39  But Jesus said, Forbid him not: for there is no man which shall do a miracle in my name, that can lightly speak evil of me.

9:39  Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned na to zlořečit.

9:39  „Nebraňte mu!“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nemůže vykonat zázrak v mém jménu a hned nato o mně mluvit zle.

9:39  Ježíš však řekl: „Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo na základě mého jména učiní mocný čin, aby o mně mohl brzy nato promluvit zle.

9:39  Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.

9:39  qui enim non est adversum vos, pro vobis est.

9:40  For whosoever shall give you to drink a cup of water in my name, because you belong to Christ: amen I say to you, he shall not lose his reward.

9:40  For he that is not against us is on our part.

9:40  Kdo není proti nám, je pro nás.

9:40  Kdo není proti nám, je s námi.

9:40  Vždyť kdo není proti nám, je pro nás.

9:40  Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.

9:40  Quisquis enim potum dederit vobis calicem aquæ in nomine meo, quia Christi estis : amen dico vobis, non perdet mercedem suam.

9:41  And whosoever shall scandalize one of these little ones that believe in me: it were better for him that a millstone were hanged about his neck and he were cast into the sea.

9:41  For whosoever shall give you a cup of water to drink in my name, because ye belong to Christ, verily I say unto you, he shall not lose his reward.

9:41  Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu.“

9:41  Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.

9:41  Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.“

9:41  Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.

9:41  Et quisquis scandalizaverit unum ex his pusillis credentibus in me : bonum est ei magis si circumdaretur mola asinaria collo ejus, et in mare mitteretur.

9:42  And if thy hand scandalize thee, cut it off: it is better for thee to enter into life, maimed, than having two hands to go into hell, into unquenchable fire:

9:42  And whosoever shall offend one of these little ones that believe in me, it is better for him that a millstone were hanged about his neck, and he were cast into the sea.

9:42  „Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.

9:42  Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj mnohem lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře.

9:42  „Ale pro toho, kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří věří [ve mne], by bylo mnohem lepší, kdyby mu přivázali velký mlýnský kámen na krk a hodili ho do moře.

9:42  A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.

9:42  Et si scandalizaverit te manus tua, abscide illam : bonum est tibi debilem introire in vitam, quam duas manus habentem ire in gehennam, in ignem inextinguibilem,

9:43  Where their worm dieth not, and the fire is not extinguished.

9:43  And if thy hand offend thee, cut it off: it is better for thee to enter into life maimed, than having two hands to go into hell, into the fire that never shall be quenched:

9:43  Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného.

9:43  [44] Kdyby tě sváděla tvá ruka, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít zmrzačený do života, než jít s oběma rukama do pekla, do toho neuhasitelného ohně.

9:43  Svádí–li tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do života vejít zmrzačený, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně,

9:43  A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný,

9:43  ubi vermis eorum non moritur, et ignis non extinguitur.

9:44  And if thy foot scandalize thee, cut it off: it is better for thee to enter lame into life everlasting than having two feet to be cast into the hell of unquenchable fire:

9:44  Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.

9:44  ---

9:44  [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].

9:44  Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.

9:44  Et si pes tuus te scandalizat, amputa illum : bonum est tibi claudum introire in vitam æternam, quam duos pedes habentem mitti in gehennam ignis inextinguibilis,

9:45  Where their worm dieth not, and the fire is not extinguished.

9:45  And if thy foot offend thee, cut it off: it is better for thee to enter halt into life, than having two feet to be cast into hell, into the fire that never shall be quenched:

9:45  A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; je lépe pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.

9:45  [46] A kdyby tě sváděla tvá noha, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít chromý do života, než být s oběma nohama uvržen do pekla.

9:45  A svádí–li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe do života vejít chromý, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny,

9:45  A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný,

9:45  ubi vermis eorum non moritur, et ignis non extinguitur.

9:46  And if thy eye scandalize thee, pluck it out: it is better for thee with one eye to enter into the kingdom of God than having two eyes to be cast into the hell of fire:

9:46  Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.

9:46  ---

9:46  [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].

9:46  Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.

9:46  Quod si oculus tuus scandalizat te, ejice eum : bonum est tibi luscum introire in regnum Dei, quam duos oculos habentem mitti in gehennam ignis,

9:47  Where their worm dieth not, and the fire is not extinguished.

9:47  And if thine eye offend thee, pluck it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, than having two eyes to be cast into hell fire:

9:47  A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; je lépe pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,

9:47  A kdyby tě svádělo tvé oko, zahoď je. Je pro tebe lepší vejít jednooký do Božího království, než být s oběma očima uvržen do pekla,

9:47  A svádí–li tě tvé oko, vyjmi je. Lépe je pro tebe do Božího království vejít jednooký, než mít obě oči a být hozen do Gehenny,

9:47  Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,

9:47  ubi vermis eorum non moritur, et ignis non extinguitur.

9:48  For every one shall be salted with fire: and every victim shall be salted with salt.

9:48  Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.

9:48  ‚kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.‘

9:48  kde ‚jejich červ nehyne a oheň nehasne‘.

9:48  kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.

9:48  Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.

9:48  Omnis enim igne salietur, et omnis victima sale salietur.

9:49  Salt is good. But if the salt become unsavoury, wherewith will you season it? Have salt in you: and have peace among you.

9:49  For every one shall be salted with fire, and every sacrifice shall be salted with salt.

9:49  Každý bude solen ohněm.

9:49  Každý totiž bude solen ohněm.

9:49  Neboť každý bude osolen ohněm [a každá oběť bude osolena solí].

9:49  Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.

9:49  Bonum est sal : quod si sal insulsum fuerit, in quo illud condietis ? Habete in vobis sal, et pacem habete inter vos.

9:50  Salt is good: but if the salt have lost his saltness, wherewith will ye season it? Have salt in yourselves, and have peace one with another.

9:50  Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji.“

9:50  Sůl je dobrá. Kdyby ale sůl přestala být slaná, čím ji osolíte? Mějte v sobě sůl a žijte spolu v pokoji.“

9:50  Sůl je dobrá. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou pokojně.“

9:50  Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.

Chapter 10

10:1  And rising up from thence, he cometh into the coast of Judea beyond the Jordan: and the multitude flocked to him again. And as he was accustomed, he taught them again.

10:1  And he arose from thence, and cometh into the coasts of Judæa by the farther side of Jordan: and the people resort unto him again; and, as he was wont, he taught them again.

10:1  I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem.

10:1  Potom vstal, odešel odtud a přes krajinu za Jordánem přišel do judské země. Tam se k němu znovu sešly zástupy a on je podle svého zvyku opět učil.

10:1  Vstal odtamtud a přišel na území Judska a Zajordání. A scházely se k němu opět zástupy a jak byl zvyklý, zase je učil.

10:1  A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.

10:1  Et inde exsurgens venit in fines Judææ ultra Jordanem : et conveniunt iterum turbæ ad eum : et sicut consueverat, iterum docebat illos.

10:2  And the Pharisees coming to him asked him, tempting him: Is it lawful for a man to put away his wife?

10:2  And the Pharisees came to him, and asked him, Is it lawful for a man to put away his wife? tempting him.

10:2  Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.

10:2  Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: „Smí muž zapudit manželku?“

10:2  A přišli farizeové, aby ho pokoušeli. Ptali se ho, je–li muži dovoleno propustit svou ženu.

10:2  Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.

10:2  Et accedentes pharisæi interrogabant eum : Si licet viro uxorem dimittere : tentantes eum.

10:3  But he answering, saith to them: What did Moses command you?

10:3  And he answered and said unto them, What did Moses command you?

10:3  Odpověděl jim: „Co vám ustanovil Mojžíš?“

10:3  „Co vám přikázal Mojžíš?“ řekl jim na to.

10:3  On jim odpověděl: „Co vám přikázal Mojžíš?“

10:3  On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?

10:3  At ille respondens, dixit eis : Quid vobis præcepit Moyses ?

10:4  Who said: Moses permitted to write a bill of divorce and to put her away.

10:4  And they said, Moses suffered to write a bill of divorcement, and to put her away.

10:4  Řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.“

10:4  „Mojžíš nám dovolil napsat rozlukový list a zapudit ji,“ odpověděli.

10:4  Oni pak řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový list a propustit.“

10:4  Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.

10:4  Qui dixerunt : Moyses permisit libellum repudii scribere, et dimittere.

10:5  To whom Jesus answering, said: Because of the hardness of your heart, he wrote you that precept.

10:5  And Jesus answered and said unto them, For the hardness of your heart he wrote you this precept.

10:5  Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.

10:5  „To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš.

10:5  Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto přikázání.

10:5  I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.

10:5  Quibus respondens Jesus, ait : Ad duritiam cordis vestri scripsit vobis præceptum istud :

10:6  But from the beginning of the creation, God made them male and female.

10:6  But from the beginning of the creation God made them male and female.

10:6  Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu;

10:6  „Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘.

10:6  Od počátku stvoření je [Bůh] učinil jako muže a ženu.

10:6  Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.

10:6  ab initio autem creaturæ masculum et feminam fecit eos Deus.

10:7  For this cause, a man shall leave his father and mother and shall cleave to his wife.

10:7  For this cause shall a man leave his father and mother, and cleave to his wife;

10:7  proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,

10:7  ‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce

10:7  Proto opustí člověk svého otce i matku [a přilne ke své ženě].

10:7  Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.

10:7  Propter hoc relinquet homo patrem suum et matrem, et adhærebit ad uxorem suam :

10:8  And they two shall be in one flesh. Therefore now they are not two, but one flesh.

10:8  And they twain shall be one flesh: so then they are no more twain, but one flesh.

10:8  a budou ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden.

10:8  a ti dva budou jedno tělo.‘ A tak už nejsou dva, ale jedno tělo.

10:8  A budou ti dva jedno tělo, takže již nejsou dva, ale jedno tělo.

10:8  I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.

10:8  et erunt duo in carne una. Itaque jam non sunt duo, sed una caro.

10:9  What therefore God hath joined together, let no man put asunder.

10:9  What therefore God hath joined together, let not man put asunder.

10:9  A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“

10:9  Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“

10:9  Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje.“

10:9  Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

10:9  Quod ergo Deus conjunxit, homo non separet.

10:10  And in the house again his disciples asked him concerning the same thing.

10:10  And in the house his disciples asked him again of the same matter.

10:10  V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.

10:10  Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali.

10:10  V domě se ho na to učedníci opět ptali.

10:10  A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.

10:10  Et in domo iterum discipuli ejus de eodem interrogaverunt eum.

10:11  And he saith to them: Whosoever shall put away his wife and marry another committeth adultery against her.

10:11  And he saith unto them, Whosoever shall put away his wife, and marry another, committeth adultery against her.

10:11  I řekl jim: „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;

10:11  Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní.

10:11  Řekl jim: „Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní.

10:11  I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.

10:11  Et ait illis : Quicumque dimiserit uxorem suam, et aliam duxerit, adulterium committit super eam.

10:12  And if the wife shall put away her husband and be married to another, she committeth adultery.

10:12  And if a woman shall put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.

10:12  a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství.“

10:12  Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“

10:12  A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.“

10:12  A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.

10:12  Et si uxor dimiserit virum suum, et alii nupserit, mœchatur.

10:13  And they brought to him young children, that he might touch them. And the disciples rebuked them that brought them.

10:13  And they brought young children to him, that he should touch them: and his disciples rebuked those that brought them.

10:13  Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.

10:13  Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je okřikovali.

10:13  A přinášeli k němu děti, aby se jich dotkl. Učedníci je však pokárali.

10:13  Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.

10:13  Et offerebant illi parvulos ut tangeret illos. Discipuli autem comminabantur offerentibus.

10:14  Whom when Jesus saw, he was much displeased and saith to them: Suffer the little children to come unto me and forbid them not: for of such is the kingdom of God.

10:14  But when Jesus saw it, he was much displeased, and said unto them, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.

10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království!

10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království.

10:14  To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

10:14  Quos cum videret Jesus, indigne tulit, et ait illis : Sinite parvulos venire ad me, et ne prohibueritis eos : talium enim est regnum Dei.

10:15  Amen I say to you, whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child shall not enter into it.

10:15  Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall not enter therein.

10:15  Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“

10:15  Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“

10:15  Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“

10:15  Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.

10:15  Amen dico vobis : Quisquis non receperit regnum Dei velut parvulus, non intrabit in illud.

10:16  And embracing them and laying his hands upon them, he blessed them.

10:16  And he took them up in his arms, put his hands upon them, and blessed them.

10:16  Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.

10:16  Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.

10:16  A bral je do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal [jim].

10:16  A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.

10:16  Et complexans eos, et imponens manus super illos, benedicebat eos.

10:17  And when he was gone forth into the way, a certain man, running up and kneeling before him, asked him: Good Master, what shall I do that I may receive life everlasting?

10:17  And when he was gone forth into the way, there came one running, and kneeled to him, and asked him, Good Master, what shall I do that I may inherit eternal life?

10:17  Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“

10:17  Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“

10:17  A když vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?“

10:17  Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?

10:17  Et cum egressus esset in viam, procurrens quidam genu flexo ante eum, rogabat eum : Magister bone, quid faciam ut vitam æternam percipiam ?

10:18  And Jesus said to him: Why callest thou me good? None is good but one, that is God.

10:18  And Jesus said unto him, Why callest thou me good? there is none good but one, that is, God.

10:18  Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.

10:18  „Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh.

10:18  Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný: Bůh.

10:18  I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.

10:18  Jesus autem dixit ei : Quid me dicis bonum ? nemo bonus, nisi unus Deus.

10:19  Thou knowest the commandments: Do not commit adultery, do not kill, do not steal, bear not false witness, do no fraud, honour thy father and mother.

10:19  Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Defraud not, Honour thy father and mother.

10:19  Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!“

10:19  Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“

10:19  Přikázání znáš: Abys nezabil, nezcizoložil, neukradl, nevydal křivé svědectví, [nepodvedl]; cti svého otce a matku.“

10:19  Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.

10:19  Præcepta nosti : ne adulteres, ne occidas, ne fureris, ne falsum testimonium dixeris, ne fraudem feceris, honora patrem tuum et matrem.

10:20  But he answering, said to him: Master, all these things I have observed from my youth.

10:20  And he answered and said unto him, Master, all these have I observed from my youth.

10:20  On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí.“

10:20  „Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“

10:20  On mu řekl: „Učiteli, toto všechno zachovávám od svého mládí.“

10:20  A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.

10:20  At ille respondens, ait illi : Magister, hæc omnia observavi a juventute mea.

10:21  And Jesus, looking on him, loved him and said to him: One thing is wanting unto thee. Go, sell whatsoever thou hast and give to the poor: and thou shalt have treasure in heaven. And come, follow me.

10:21  Then Jesus beholding him loved him, and said unto him, One thing thou lackest: go thy way, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, take up the cross, and follow me.

10:21  Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“

10:21  Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

10:21  Ježíš na něho pohlédl, ⌈zamiloval si⌉ ho a řekl mu: „Jedno ti chybí: Jdi, prodej všechno, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“

10:21  Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.

10:21  Jesus autem intuitus eum, dilexit eum, et dixit ei : Unum tibi deest : vade, quæcumque habes vende, et da pauperibus, et habebis thesaurum in cælo : et veni, sequere me.

10:22  Who being struck sad at that saying, went away sorrowful: for he had great possessions.

10:22  And he was sad at that saying, and went away grieved: for he had great possessions.

10:22  On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.

10:22  Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.

10:22  On se nad tím slovem zachmuřil a se zármutkem odešel, neboť měl mnoho majetku.

10:22  On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.

10:22  Qui contristatus in verbo, abiit mœrens : erat enim habens multas possessiones.

10:23  And Jesus looking round about, saith to his disciples: How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!

10:23  And Jesus looked round about, and saith unto his disciples, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!

10:23  Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“

10:23  Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“

10:23  Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kteří mají majetek.“

10:23  A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.

10:23  Et circumspiciens Jesus, ait discipulis suis : Quam difficile qui pecunias habent, in regnum Dei introibunt !

10:24  And the disciples were astonished at his words. But Jesus again answering, saith to them: Children, how hard is it for them that trust in riches to enter into the kingdom of God?

10:24  And the disciples were astonished at his words. But Jesus answereth again, and saith unto them, Children, how hard is it for them that trust in riches to enter into the kingdom of God!

10:24  Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: „Dítky, jak těžké je vejít do království Božího!

10:24  Učedníci byli z jeho slov ohromeni. Ježíš jim tedy zopakoval: „Synáčkové, jak těžké je vejít do Božího království!

10:24  Učedníci se při jeho slovech děsili. Ježíš jim zase na to řekl: „Děti, jak nesnadné je [pro ty, kteří spoléhají na majetek,] vejít do Božího království.

10:24  Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.

10:24  Discipuli autem obstupescebant in verbis ejus. At Jesus rursus respondens ait illis : Filioli, quam difficile est, confidentes in pecuniis, in regnum Dei introire !

10:25  It is easier for a camel to pass through the eye of a needle than for a rich man to enter into the kingdom of God.

10:25  It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.

10:25  Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“

10:25  To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

10:25  Snadnější je, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“

10:25  Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

10:25  Facilius est camelum per foramen acus transire, quam divitem intrare in regnum Dei.

10:26  Who wondered the more, saying among themselves: Who then can be saved?

10:26  And they were astonished out of measure, saying among themselves, Who then can be saved?

10:26  Ještě více se zhrozili a říkali si: „Kdo tedy může být spasen?“

10:26  V naprostém ohromení se jeden druhého ptali: „Kdo tedy může být spasen?“

10:26  Oni byli velice ohromeni a říkali ⌈si mezi sebou⌉: „A kdo může být zachráněn?“

10:26  Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?

10:26  Qui magis admirabantur, dicentes ad semetipsos : Et quis potest salvus fieri ?

10:27  And Jesus looking on them, saith with men it is impossible; but not with God. For all things are possible with God.

10:27  And Jesus looking upon them saith, With men it is impossible, but not with God: for with God all things are possible.

10:27  Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.“

10:27  Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. U Boha je možné všechno.“

10:27  Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Neboť u Boha je možné všechno.“

10:27  A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.

10:27  Et intuens illos Jesus, ait : Apud homines impossibile est, sed non apud Deum : omnia enim possibilia sunt apud Deum.

10:28  And Peter began to say unto him: Behold, we have left all things and have followed thee.

10:28  Then Peter began to say unto him, Lo, we have left all, and have followed thee.

10:28  Tu se Petr ozval: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“

10:28  „Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“

10:28  Petr mu začal říkat: „Hle, my jsme opustili všechno a následujeme tě.“

10:28  I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

10:28  Et cœpit ei Petrus dicere : Ecce nos dimisimus omnia, et secuti sumus te.

10:29  Jesus answering said: Amen I say to you, there is no man who hath left house or brethren or sisters or father or mother or children or lands, for my sake and for the gospel,

10:29  And Jesus answered and said, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or brethren, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or lands, for my sake, and the gospel’s,

10:29  Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,

10:29  Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu

10:29  Ježíš říkal: „Amen, pravím vám, není nikdo, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu,

10:29  Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,

10:29  Respondens Jesus, ait : Amen dico vobis : Nemo est qui reliquerit domum, aut fratres, aut sorores, aut patrem, aut matrem, aut filios, aut agros propter me et propter Evangelium,

10:30  Who shall not receive an hundred times as much, now in this time: houses and brethren and sisters and mothers and children and lands, with persecutions: and in the world to come life everlasting.

10:30  But he shall receive an hundredfold now in this time, houses, and brethren, and sisters, and mothers, and children, and lands, with persecutions; and in the world to come eternal life.

10:30  aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.

10:30  a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život.

10:30  aby nyní v tomto období nedostal stokrát více domů, bratrů a sester, matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím věku život věčný.

10:30  Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sester a matek a dítek a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.

10:30  qui non accipiat centies tantum, nunc in tempore hoc : domos, et fratres, et sorores, et matres, et filios, et agros, cum persecutionibus, et in sæculo futuro vitam æternam.

10:31  But many that are first shall be last: and the last, first.

10:31  But many that are first shall be last; and the last first.

10:31  Mnozí první budou poslední a poslední první.“

10:31  Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“

10:31  Mnozí první budou poslední a poslední první.“

10:31  Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.

10:31  Multi autem erunt primi novissimi, et novissimi primi.

10:32  And they were in the way going up to Jerusalem: and Jesus went before them. And they were astonished and following were afraid. And taking again the twelve, he began to tell them the things that should befall him.

10:32  And they were in the way going up to Jerusalem; and Jesus went before them: and they were amazed; and as they followed, they were afraid. And he took again the twelve, and began to tell them what things should happen unto him,

10:32  Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:

10:32  Byli na cestě vzhůru do Jeruzaléma. Ježíš šel napřed a oni ho ohromeně a se strachem následovali. Tehdy vzal těch Dvanáct znovu k sobě a začal jim opakovat, co se mu má stát:

10:32  Byli na cestě, vystupovali do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; a děsili se a ti, kteří je doprovázeli, se báli. Opět si k sobě vzal Dvanáct a začal jim říkat, co se mu má přihodit:

10:32  Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,

10:32  Erant autem in via ascendentes Jerosolymam : et præcedebat illos Jesus, et stupebant : et sequentes timebant. Et assumens iterum duodecim, cœpit illis dicere quæ essent ei eventura.

10:33  Saying: Behold we go up to Jerusalem, and the Son of man shall be betrayed to the chief priests and to the scribes and ancients. And they shall condemn him to death and shall deliver him to the Gentiles.

10:33  Saying, Behold, we go up to Jerusalem; and the Son of man shall be delivered unto the chief priests, and unto the scribes; and they shall condemn him to death, and shall deliver him to the Gentiles:

10:33  „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,

10:33  „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam bude Syn člověka vydán vrchním kněžím a znalcům Písma. Odsoudí ho k smrti, vydají pohanům,

10:33  „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma; Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona a odsoudí ho k smrti a vydají ho pohanům.

10:33  Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím {biskupům} a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.

10:33  Quia ecce ascendimus Jerosolymam, et Filius hominis tradetur principibus sacerdotum, et scribis, et senioribus, et damnabunt eum morte, et tradent eum gentibus :

10:34  And they shall mock him and spit on him and scourge him and kill him: and the third day he shall rise again.

10:34  And they shall mock him, and shall scourge him, and shall spit upon him, and shall kill him: and the third day he shall rise again.

10:34  budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech i vstane.“

10:34  budou se mu vysmívat, zbičují ho, poplivou a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“

10:34  Budou se mu posmívat, plivat na něho, zbičují ho a zabijí; a po třech dnech vstane z mrtvých.“

10:34  Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.

10:34  et illudent ei, et conspuent eum, et flagellabunt eum, et interficient eum : et tertia die resurget.

10:35  And James and John, the sons of Zebedee, come to him, saying: Master, we desire that whatsoever we shall ask, thou wouldst do it for us.

10:35  And James and John, the sons of Zebedee, come unto him, saying, Master, we would that thou shouldest do for us whatsoever we shall desire.

10:35  Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme.“

10:35  Tehdy k němu přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan se slovy: „Mistře, prosíme, abys nám splnil přání.“

10:35  Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Učiteli, chceme, abys nám učinil, o cokoli tě požádáme.“

10:35  Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.

10:35  Et accedunt ad eum Jacobus et Joannes filii Zebedæi, dicentes : Magister, volumus ut quodcumque petierimus, facias nobis.

10:36  But he said to them: What would you that I should do for you?

10:36  And he said unto them, What would ye that I should do for you?

10:36  Řekl jim: „Co chcete, abych vám učinil?“

10:36  „Co pro vás mám udělat?“ zeptal se jich.

10:36  On pak jim řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“

10:36  On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?

10:36  At ille dixit eis : Quid vultis ut faciam vobis ?

10:37  And they said: Grant to us that we may sit, one on thy right hand and the other on thy left hand, in thy glory.

10:37  They said unto him, Grant unto us that we may sit, one on thy right hand, and the other on thy left hand, in thy glory.

10:37  Odpověděli mu: „Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě.“

10:37  „Nech nás sedět ve své slávě – jednoho po tvé pravici a druhého po tvé levici.“

10:37  Oni mu řekli: „Dej nám, abychom se ve tvé slávě posadili jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici.“

10:37  I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.

10:37  Et dixerunt : Da nobis ut unus ad dexteram tuam, et alius ad sinistram tuam sedeamus in gloria tua.

10:38  And Jesus said to them: You know not what you ask. Can you drink of the chalice that I drink of or be baptized with the baptism wherewith I am baptized?

10:38  But Jesus said unto them, Ye know not what ye ask: can ye drink of the cup that I drink of? and be baptized with the baptism that I am baptized with?

10:38  Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“

10:38  „Nevíte, o co prosíte,“ řekl jim na to Ježíš. „Můžete snad pít kalich, který piji, a podstoupit křest, který podstupuji?“

10:38  Ježíš jim řekl: „Nevíte, co žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“

10:38  Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?

10:38  Jesus autem ait eis : Nescitis quid petatis : potestis bibere calicem, quem ego bibo, aut baptismo, quo ego baptizor, baptizari ?

10:39  But they said to him: We can. And Jesus saith to them: You shall indeed drink of the chalice that I drink of; and with the baptism wherewith I am baptized you shall be baptized.

10:39  And they said unto him, We can. And Jesus said unto them, Ye shall indeed drink of the cup that I drink of; and with the baptism that I am baptized withal shall ye be baptized:

10:39  Odpověděli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.

10:39  „Můžeme,“ odvětili. Na to jim Ježíš řekl: „Ano, budete pít kalich, který piji, a podstoupíte křest, který podstupuji.

10:39  Oni mu řekli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete křtěni.

10:39  A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,

10:39  At illi dixerunt ei : Possumus. Jesus autem ait eis : Calicem quidem, quem ego bibo, bibetis ; et baptismo, quo ego baptizor, baptizabimini :

10:40  But to sit on my right hand or on my left is not mine to give to you, but to them for whom it is prepared.

10:40  But to sit on my right hand and on my left hand is not mine to give; but it shall be given to them for whom it is prepared.

10:40  Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena.“

10:40  Dát vám sedět po mé pravici nebo levici však není na mně. To místo patří těm, pro něž je připraveno.“

10:40  Není však má věc, dát někomu usednout po mé pravici nebo levici, ale usednou tam ti, pro které je to připraveno.“

10:40  Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.

10:40  sedere autem ad dexteram meam, vel ad sinistram, non est meum dare vobis, sed quibus paratum est.

10:41  And the ten, hearing it, began to be much displeased at James and John.

10:41  And when the ten heard it, they began to be much displeased with James and John.

10:41  Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.

10:41  A když to uslyšelo ostatních deset, rozhořčili se na Jakuba a Jana.

10:41  Když to uslyšelo těch deset, začali být na Jakuba a Jana rozmrzelí.

10:41  A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.

10:41  Et audientes decem, cœperunt indignari de Jacobo et Joanne.

10:42  But Jesus calling them, saith to them: You know that they who seem to rule over the Gentiles lord it over them: and their princes have power over them.

10:42  But Jesus called them to him, and saith unto them, Ye know that they which are accounted to rule over the Gentiles exercise lordship over them; and their great ones exercise authority upon them.

10:42  Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.

10:42  Ježíš je ale zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že věhlasní vládcové národů nad nimi panují a jejich velikáni nad nimi užívají moc.

10:42  Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kteří se zdají být vládci pohanů, panují nad nimi a jejich velcí nad nimi ⌈vykonávají svou svrchovanou moc⌉.

10:42  Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

10:42  Jesus autem vocans eos, ait illis : Scitis quia hi, qui videntur principari gentibus, dominantur eis : et principes eorum potestatem habent ipsorum.

10:43  But it is not so among you: but whosoever will be greater shall be your minister.

10:43  But so shall it not be among you: but whosoever will be great among you, shall be your minister:

10:43  Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;

10:43  Tak to ale mezi vámi nebude. Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem.

10:43  Avšak ne tak je tomu mezi vámi, ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem;

10:43  Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.

10:43  Non ita est autem in vobis, sed quicumque voluerit fieri major, erit vester minister :

10:44  And whosoever will be first among you shall be the servant of all.

10:44  And whosoever of you will be the chiefest, shall be servant of all.

10:44  a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.

10:44  Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je otrokem všech.

10:44  a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude otrokem všech.

10:44  A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.

10:44  et quicumque voluerit in vobis primus esse, erit omnium servus.

10:45  For the Son of man also is not come to be ministered unto: but to minister and to give his life a redemption for many.

10:45  For even the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.

10:45  Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

10:45  Ani Syn člověka přece nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

10:45  Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

10:45  Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.

10:45  Nam et Filius hominis non venit ut ministraretur ei, sed ut ministraret, et daret animam suam redemptionem pro multis.

10:46  And they came to Jericho. And as he went out of Jericho with his disciples and a very great multitude, Bartimeus the blind man, the son of Timeus, sat by the way side begging.

10:46  And they came to Jericho: and as he went out of Jericho with his disciples and a great number of people, blind Bartimæus, the son of Timæus, sat by the highway side begging.

10:46  Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.

10:46  Přišli do Jericha. Když pak se svými učedníky a s velikým zástupem vycházel z Jericha, u cesty seděl slepý žebrák Bartimeus, syn Timeův.

10:46  Přišlido Jericha. A když se svými učedníky a dosti velikým zástupem vycházel z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.

10:46  Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.

10:46  Et veniunt Jericho : et proficiscente eo de Jericho, et discipulis ejus, et plurima multitudine, filius Timæi Bartimæus cæcus, sedebat juxta viam mendicans.

10:47  Who when he had heard that it was Jesus of Nazareth, began to cry out and to say: Jesus, Son of David, have mercy on me.

10:47  And when he heard that it was Jesus of Nazareth, he began to cry out, and say, Jesus, thou Son of David, have mercy on me.

10:47  Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:47  Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:47  A když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal křičet: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“

10:47  A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.

10:47  Qui cum audisset quia Jesus Nazarenus est, cœpit clamare, et dicere : Jesu fili David, miserere mei.

10:48  And many rebuked him, that he might hold his peace; but he cried a great deal the more: Son of David, have mercy on me.

10:48  And many charged him that he should hold his peace: but he cried the more a great deal, Thou Son of David, have mercy on me.

10:48  Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:48  Mnozí ho okřikovali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:48  Mnozí mu přísně domlouvali, aby zmlkl, ale on o to víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:48  I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.

10:48  Et comminabantur ei multi ut taceret. At ille multo magis clamabat : Fili David, miserere mei.

10:49  And Jesus, standing still, commanded him to be called. And they call the blind man, saying to him: Be of better comfort. Arise, he calleth thee.

10:49  And Jesus stood still, and commanded him to be called. And they call the blind man, saying unto him, Be of good comfort, rise; he calleth thee.

10:49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ I zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“

10:49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ A tak toho slepce zavolali. „Hlavu vzhůru!“ říkali mu. „Vstávej, volá tě!“

10:49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ Zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“

10:49  Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.

10:49  Et stans Jesus præcepit illum vocari. Et vocant cæcum, dicentes ei : Animæquior esto : surge, vocat te.

10:50  Who casting off his garment leaped up and came to him.

10:50  And he, casting away his garment, rose, and came to Jesus.

10:50  Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.

10:50  On odhodil svůj plášť, zvedl se a došel k Ježíšovi.

10:50  On odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.

10:50  On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.

10:50  Qui projecto vestimento suo exiliens, venit ad eum.

10:51  And Jesus answering, said to him: What wilt thou that I should do to thee? And the blind man said to him: Rabboni. That I may see.

10:51  And Jesus answered and said unto him, What wilt thou that I should do unto thee? The blind man said unto him, Lord, that I might receive my sight.

10:51  Ježíš mu řekl: „Co chceš abych pro tebe učinil?“ Slepý odpověděl: „Pane, ať vidím!“

10:51  Ježíš se ho zeptal: „Co mám pro tebe udělat?“ „Rabboni, ať vidím!“ odpověděl slepec.

10:51  Ježíš mu odpověděl: „Co chceš, abych ti učinil?“ Slepý mu řekl: „Rabbuni, ať vidím!“

10:51  I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.

10:51  Et respondens Jesus dixit illi : Quid tibi vis faciam ? Cæcus autem dixit ei : Rabboni, ut videam.

10:52  And Jesus saith to him: Go thy way. Thy faith hath made thee whole. And immediately he saw and followed him in the way.

10:52  And Jesus said unto him, Go thy way; thy faith hath made thee whole. And immediately he received his sight, and followed Jesus in the way.

10:52  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila.“ Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.

10:52  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ A on hned prohlédl a následoval ho na cestě.

10:52  A Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ A hned prohlédl a šel tou cestou za ním.

10:52  Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.

10:52  Jesus autem ait illi : Vade, fides tua te salvum fecit. Et confestim vidit, et sequebatur eum in via.

Chapter 11

11:1  And when they were drawing near to Jerusalem and to Bethania, at the mount of Olives, he sendeth two of his disciples,

11:1  And when they came nigh to Jerusalem, unto Bethphage and Bethany, at the mount of Olives, he sendeth forth two of his disciples,

11:1  Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků

11:1  Když se přiblížili k Jeruzalému – k Betfagé a Betanii u Olivetské hory, poslal dva ze svých učedníků

11:1  A když se přiblížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků

11:1  A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých.

11:1  Et cum appropinquarent Jerosolymæ et Bethaniæ ad montem Olivarum, mittit duos ex discipulis suis,

11:2  And saith to them: Go into the village that is over against you, and immediately at your coming in thither, you shall find a colt tied, upon which no man yet hath sat. Loose him and bring him.

11:2  And saith unto them, Go your way into the village over against you: and as soon as ye be entered into it, ye shall find a colt tied, whereon never man sat; loose him, and bring him.

11:2  a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!

11:2  a řekl jim: „Jděte do vesnice před vámi. Hned jak do ní vejdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo nikdy neseděl. Odvažte ho a přiveďte.

11:2  a řekl jim: „Jděte do protější vesnice, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. Odvažte je a přiveďte.

11:2  A řekl jim: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte.

11:2  et ait illis : Ite in castellum, quod contra vos est, et statim introëuntes illuc, invenietis pullum ligatum, super quem nemo adhuc hominum sedit : solvite illum, et adducite.

11:3  And if any man shall say to you: What are you doing? Say ye that the Lord hath need of him. And immediately he will let him come hither.

11:3  And if any man say unto you, Why do ye this? say ye that the Lord hath need of him; and straightway he will send him hither.

11:3  A řekne-li vám někdo: ‚Co to děláte?‘, odpovězte: ‚Pán je potřebuje a hned je sem zase vrátí.‘“

11:3  Kdyby se vás někdo ptal: ‚Co to děláte?‘ řekněte: ‚Pán ho potřebuje,‘ a hned ho sem pošle.“

11:3  A jestliže vám někdo řekne: Co to děláte? řekněte: ⌈Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle.⌉“

11:3  A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je pošle sem.

11:3  Et si quis vobis dixerit : Quid facitis ? dicite, quia Domino necessarius est : et continuo illum dimittet huc.

11:4  And going their way, they found the colt tied before the gate without, in the meeting of two ways. And they loose him.

11:4  And they went their way, and found the colt tied by the door without in a place where two ways met; and they loose him.

11:4  Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,

11:4  Odešli tedy, a když našli oslátko přivázané u dveří venku na ulici, odvázali je.

11:4  Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je.

11:4  I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.

11:4  Et abeuntes invenerunt pullum ligatum ante januam foris in bivio : et solvunt eum.

11:5  And some of them that stood there said to them: What do you loosing the colt?

11:5  And certain of them that stood there said unto them, What do ye, loosing the colt?

11:5  někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: „Co to děláte, že odvazujete oslátko?“

11:5  Někteří z kolemstojících jim řekli: „Co to děláte? Jak to, že odvazujete oslátko?“

11:5  A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“

11:5  Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?

11:5  Et quidam de illic stantibus dicebant illis : Quid facitis solventes pullum ?

11:6  Who said to them as Jesus had commanded them. And they let him go with them.

11:6  And they said unto them even as Jesus had commanded: and they let them go.

11:6  Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.

11:6  Když jim ale odpověděli, jak jim Ježíš řekl, nechali je.

11:6  Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali.

11:6  Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.

11:6  Qui dixerunt eis sicut præceperat illis Jesus, et dimiserunt eis.

11:7  And they brought the colt to Jesus. And they lay their garments on him: and he sat upon him.

11:7  And they brought the colt to Jesus, and cast their garments on him; and he sat upon him.

11:7  Oslátko přivedli Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil.

11:7  Potom to oslátko přivedli k Ježíši, přikryli je svými plášti a on si na ně sedl.

11:7  A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil.

11:7  Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.

11:7  Et duxerunt pullum ad Jesum : et imponunt illi vestimenta sua, et sedit super eum.

11:8  And many spread their garments in the way: and others cut down boughs from the trees and strewed them in the way.

11:8  And many spread their garments in the way: and others cut down branches off the trees, and strawed them in the way.

11:8  Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.

11:8  Mnozí prostírali na cestě své pláště, jiní pak ratolesti, které nařezali v polích.

11:8  A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích.

11:8  Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.

11:8  Multi autem vestimenta sua straverunt in via : alii autem frondes cædebant de arboribus, et sternebant in via.

11:9  And they that went before and they that followed cried, saying: Hosanna: Blessed is he that cometh in the name of the Lord.

11:9  And they that went before, and they that followed, cried, saying, Hosanna; Blessed is he that cometh in the name of the Lord:

11:9  A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: „Hosanna!

11:9  Ti, kdo šli napřed, i ti, kdo šli za ním, volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“

11:9  Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: „Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána!

11:9  A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Hosanna. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.

11:9  Et qui præibant, et qui sequebantur, clamabant, dicentes : Hosanna : benedictus qui venit in nomine Domini :

11:10  Blessed be the kingdom of our father David that cometh: Hosanna in the highest.

11:10  Blessed be the kingdom of our father David, that cometh in the name of the Lord: Hosanna in the highest.

11:10  Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!“

11:10  „Požehnané království našeho otce Davida!“ „Hosana na výsostech!“

11:10  Požehnané přicházející království našeho otce Davida! Hosana na výsostech!“

11:10  Požehnané království otce našeho Davida, kteréž přišlo ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.

11:10  benedictum quod venit regnum patris nostri David : hosanna in excelsis.

11:11  And he entered into Jerusalem, into the temple: and having viewed all things round about, when now the eventide was come, he went out to Bethania with the twelve.

11:11  And Jesus entered into Jerusalem, and into the temple: and when he had looked round about upon all things, and now the eventide was come, he went out unto Bethany with the twelve.

11:11  Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s dvanácti do Betanie.

11:11  Tak dorazil do Jeruzaléma a do chrámu. Když si všechno prohlédl, byl už večer, a tak se Dvanácti odešel do Betanie.

11:11  A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, vyšel s Dvanácti do Betanie.

11:11  I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.

11:11  Et introivit Jerosolymam in templum : et circumspectis omnibus, cum jam vespera esset hora, exiit in Bethaniam cum duodecim.

11:12  And the next day when they came out from Bethania, he was hungry.

11:12  And on the morrow, when they were come from Bethany, he was hungry:

11:12  Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad.

11:12  Když druhého dne vycházeli z Betanie, Ježíš dostal hlad.

11:12  Když následujícího dne vyšli z Betanie, dostal hlad.

11:12  A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.

11:12  Et alia die cum exirent a Bethania, esuriit.

11:13  And when he had seen afar off a fig tree having leaves, he came, if perhaps he might find any thing on it. And when he was come to it, he found nothing but leaves. For it was not the time for figs.

11:13  And seeing a fig tree afar off having leaves, he came, if haply he might find any thing thereon: and when he came to it, he found nothing but leaves; for the time of figs was not yet.

11:13  Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, než listí, neboť nebyl čas fíků.

11:13  Zdálky uviděl fíkovník s listím, a tak šel k němu, zda by snad na něm něco nenalezl. Když přišel, nenašel na něm nic než listí, protože nebyl čas fíků.

11:13  A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků.

11:13  A uzřev z daleka fík, an má lístí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě lístí; nebo nebyl čas fíků.

11:13  Cumque vidisset a longe ficum habentem folia, venit si quid forte inveniret in ea : et cum venisset ad eam, nihil invenit præter folia : non enim erat tempus ficorum.

11:14  And answering he said to it: May no man hereafter eat fruit of thee any more for ever! And his disciples heard it.

11:14  And Jesus answered and said unto it, No man eat fruit of thee hereafter for ever. And his disciples heard it.

11:14  I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli.

11:14  Řekl mu: „Ať už z tebe nikdy nikdo nejí ovoce!“ A jeho učedníci to slyšeli.

11:14  I řekl mu: „Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!“ A jeho učedníci to slyšeli.

11:14  Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.

11:14  Et respondens dixit ei : Jam non amplius in æternum ex te fructum quisquam manducet. Et audiebant discipuli ejus.

11:15  And they came to Jerusalem. And when he was entered into the temple, he began to cast out them that sold and bought in the temple: and over threw the tables of the moneychangers and the chairs of them that sold doves.

11:15  And they come to Jerusalem: and Jesus went into the temple, and began to cast out them that sold and bought in the temple, and overthrew the tables of the moneychangers, and the seats of them that sold doves;

11:15  Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů;

11:15  Tak přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v chrámě prodávali i kupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic

11:15  A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů.

11:15  I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, kteříž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.

11:15  Et veniunt in Jerosolymam. Et cum introisset in templum, cœpit ejicere vendentes et ementes in templo : et mensas numulariorum, et cathedras vendentium columbas evertit :

11:16  And he suffered not that any man should carry a vessel through the temple.

11:16  And would not suffer that any man should carry any vessel through the temple.

11:16  nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.

11:16  a nikomu nedovoloval ani přenášet zboží přes chrámové nádvoří.

11:16  A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží.

11:16  A nedopustil, aby kdo nádobu nesl skrze chrám.

11:16  et non sinebat ut quisquam transferret vas per templum :

11:17  And he taught, saying to them: Is it not written: My house shall be called the house of prayer to all nations, but you have made it a den of thieves.

11:17  And he taught, saying unto them, Is it not written, My house shall be called of all nations the house of prayer? but ye have made it a den of thieves.

11:17  A učil je: „Což není psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů.“

11:17  Potom je vyučoval: „Není snad psáno, že ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy jste z něj ale udělali ‚doupě lupičů‘!“

11:17  Učil a říkal jim: „Což není napsáno: Můj dům bude nazván domem modlitby pro všechny národy? Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů.“

11:17  I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.

11:17  et docebat, dicens eis : Nonne scriptum est : Quia domus mea, domus orationis vocabitur omnibus gentibus ? vos autem fecistis eam speluncam latronum.

11:18  Which when the chief priests and the scribes had heard, they sought how they might destroy him. For they feared him, because the whole multitude was in admiration at his doctrine.

11:18  And the scribes and chief priests heard it, and sought how they might destroy him: for they feared him, because all the people was astonished at his doctrine.

11:18  Velekněží a zákoníci to slyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením.

11:18  Když to uslyšeli vrchní kněží a znalci Písma, začali hledat způsob, jak ho zničit, protože se ho báli. Všechen zástup totiž žasl nad jeho učením.

11:18  Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen.

11:18  Slyšeli pak to zákonníci i přední kněží {biskupové}, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, proto že všecken zástup divil se učení jeho.

11:18  Quo audito principes sacerdotum et scribæ, quærebant quomodo eum perderent : timebant enim eum, quoniam universa turba admirabatur super doctrina ejus.

11:19  And when evening was come, he went forth out of the city.

11:19  And when even was come, he went out of the city.

11:19  A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.

11:19  Večer pak znovu odešli z města.

11:19  Když nastal večer, vycházeli ven z města.

11:19  A když byl večer, vyšel z města.

11:19  Et cum vespera facta esset, egrediebatur de civitate.

11:20  And when they passed by in the morning they saw the fig tree dried up from the roots.

11:20  And in the morning, as they passed by, they saw the fig tree dried up from the roots.

11:20  Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů.

11:20  Když pak šli ráno zase kolem toho fíkovníku, uviděli, že od kořenů uschl.

11:20  A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů.

11:20  A jdouce ráno, uzřeli ten fík, an usechl z kořene.

11:20  Et cum mane transirent, viderunt ficum aridam factam a radicibus.

11:21  And Peter remembering, said to him: Rabbi, behold the fig tree which thou didst curse is withered away.

11:21  And Peter calling to remembrance saith unto him, Master, behold, the fig tree which thou cursedst is withered away.

11:21  Petr se rozpomenul a řekl: „Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“

11:21  Petr se tehdy rozpomněl a zvolal: „Mistře, podívej se, ten fíkovník, který jsi proklel, uschl!“

11:21  Petr se rozpomenul a řekl mu: „Rabbi, hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.“

11:21  Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj, ten fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.

11:21  Et recordatus Petrus, dixit ei : Rabbi, ecce ficus, cui maledixisti, aruit.

11:22  And Jesus answering, saith to them: Have the faith of God.

11:22  And Jesus answering saith unto them, Have faith in God.

11:22  Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha!

11:22  Ježíš jim na to řekl: „Mějte Boží víru.

11:22  Ježíš jim na to řekl: „Mějte víru Boží.

11:22  I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.

11:22  Et respondens Jesus ait illis : Habete fidem Dei.

11:23  Amen I say to you that whosoever shall say to this mountain, Be thou removed and be cast into the sea, and shall not stagger in his heart, but be believe that whatsoever he saith shall be done; it shall be done unto him.

11:23  For verily I say unto you, That whosoever shall say unto this mountain, Be thou removed, and be thou cast into the sea; and shall not doubt in his heart, but shall believe that those things which he saith shall come to pass; he shall have whatsoever he saith.

11:23  Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni do moře‘ - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.

11:23  Amen, říkám vám, že kdokoli by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře,‘ a nepochyboval by v srdci, ale věřil by, že se děje to, co říká, stane se mu to.

11:23  Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: Zvedni se a vrhni se do moře a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude to mít.

11:23  Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, staneť se jemu tak, což by koli řekl.

11:23  Amen dico vobis, quia quicumque dixerit huic monti : Tollere, et mittere in mare, et non hæsitaverit in corde suo, sed crediderit, quia quodcumque dixerit fiat, fiet ei.

11:24  Therefore I say unto you, all things, whatsoever you ask when ye pray, believe that you shall receive: and they shall come unto you.

11:24  Therefore I say unto you, What things soever ye desire, when ye pray, believe that ye receive them, and ye shall have them.

11:24  Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě poprosíte, je vám dáno a budete to mít.

11:24  Proto vám říkám: Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít.

11:24  Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít.

11:24  Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.

11:24  Propterea dico vobis, omnia quæcumque orantes petitis, credite quia accipietis, et evenient vobis.

11:25  And when you shall stand to pray, forgive, if you have aught against any man: that your Father also, who is in heaven, may forgive you your sins.

11:25  And when ye stand praying, forgive, if ye have ought against any: that your Father also which is in heaven may forgive you your trespasses.

11:25  A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení.“

11:25  [26] Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, pokud něco proti někomu máte, aby i váš Otec v nebesích odpustil vaše prohřešky vám.“

11:25  A kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte–li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení.“

11:25  A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.

11:25  Et cum stabitis ad orandum, dimittite si quid habetis adversus aliquem : ut et Pater vester, qui in cælis est, dimittat vobis peccata vestra.

11:26  But if you will not forgive, neither will your father that is in heaven forgive you your sins.

11:26  But if ye do not forgive, neither will your Father which is in heaven forgive your trespasses.

11:26  +Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení.

11:26  Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.

11:26  Quod si vos non dimiseritis : nec Pater vester, qui in cælis est, dimittet vobis peccata vestra.

11:27  And they come again to Jerusalem. And when he was walking in the temple, there come to him the chief priests and the scribes and the ancients.

11:27  And they come again to Jerusalem: and as he was walking in the temple, there come to him the chief priests, and the scribes, and the elders,

11:27  Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší

11:27  Tak znovu přišli do Jeruzaléma. Když se procházel v chrámu, přistoupili k němu vrchní kněží, znalci Písma a starší lidu

11:27  A přišli opět do Jeruzaléma, a když se procházel v chrámu, přišli k němu velekněží, učitelé Zákona a starší

11:27  I přišli zase do Jeruzaléma. A když on procházel se v chrámě, přistoupili k němu přední kněží {biskupové} a zákonníci a starší.

11:27  Et veniunt rursus Jerosolymam. Et cum ambularet in templo, accedunt ad eum summi sacerdotes, et scribæ, et seniores :

11:28  And they say to him: By what authority dost thou these things? And who hath given thee this authority that thou shouldst do these things?

11:28  And say unto him, By what authority doest thou these things? and who gave thee this authority to do these things?

11:28  a řekli mu: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal moc, abys to činil?“

11:28  se slovy: „Jakým právem to všechno děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“

11:28  a říkali mu: „V jaké pravomoci to činíš? A kdo ti dal tuto pravomoc, abys to činil?“

11:28  I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo tobě dal tu takovou moc, abys tyto věci činil?

11:28  et dicunt ei : In qua potestate hæc facis ? et quis dedit tibi hanc potestatem ut ista facias ?

11:29  And Jesus answering, said to them: I will also ask you one word. And answer you me: and I will tell you by what authority I do these things.

11:29  And Jesus answered and said unto them, I will also ask of you one question, and answer me, and I will tell you by what authority I do these things.

11:29  Ježíš jim řekl: „I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím!

11:29  „Také se vás na něco zeptám,“ řekl jim Ježíš. „Odpovězte mi a já vám pak řeknu, jakým právem to dělám.

11:29  Ježíš jim řekl: „Zeptám se vás na jednu věc; odpovězte mi a řeknu vám, v jaké pravomoci to činím.

11:29  Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.

11:29  Jesus autem respondens, ait illis : Interrogabo vos et ego unum verbum, et respondete mihi : et dicam vobis in qua potestate hæc faciam.

11:30  The baptism of John, was it from heaven or from men? Answer me.

11:30  The baptism of John, was it from heaven, or of men? answer me.

11:30  Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe či od lidí? Odpovězte mi!“

11:30  Byl Janův křest z nebe, nebo z lidí? Odpovězte mi.“

11:30  Křest Janův byl z nebe, nebo z lidí? Odpovězte mi.“

11:30  Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.

11:30  Baptismus Joannis, de cælo erat, an ex hominibus ? Respondete mihi.

11:31  But they thought with themselves, saying: If we say, From heaven; he will say, Why then did you not believe him?

11:31  And they reasoned with themselves, saying, If we shall say, From heaven; he will say, Why then did ye not believe him?

11:31  I dohadovali se mezi sebou: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili‘?

11:31  Začali se mezi sebou dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘

11:31  Dohadovali se mezi sebou :„Řekneme–li z nebe, řekne: Proč jste mu [tedy] neuvěřili?

11:31  I rozjímali sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť: Proč jste tedy neuvěřili jemu?

11:31  At illi cogitabant secum, dicentes : Si dixerimus : De cælo, dicet : Quare ergo non credidistis ei ?

11:32  If we say, From men, we fear the people. For all men counted John that he was a prophet indeed.

11:32  But if we shall say, Of men; they feared the people: for all men counted John, that he was a prophet indeed.

11:32  Řekneme-li však ‚od lidí‘?“ - to se zase báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.

11:32  Když ale řekneme, že z lidí…“ Báli se totiž zástupů, protože všichni měli Jana za opravdového proroka.

11:32  Máme říci z lidí?“ Báli se zástupu, neboť všichni skutečně měli za to, že Jan byl prorok.

11:32  Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že právě byl prorok.

11:32  Si dixerimus : Ex hominibus, timemus populum : omnes enim habebant Joannem quia vere propheta esset.

11:33  And they answering, say to Jesus: We know not. And Jesus answering, saith to them: Neither do I tell you by what authority I do these things.

11:33  And they answered and said unto Jesus, We cannot tell. And Jesus answering saith unto them, Neither do I tell you by what authority I do these things.

11:33  Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“

11:33  Nakonec mu řekli: „Nevíme.“ „Ani já vám tedy nepovím, jakým právem to dělám,“ řekl jim Ježíš.

11:33  Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.“

11:33  I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.

11:33  Et respondentes dicunt Jesu : Nescimus. Et respondens Jesus ait illis : Neque ego dico vobis in qua potestate hæc faciam.

Chapter 12

12:1  And he began to speak to them in parables: A certain man planted a vineyard and made a hedge about it and dug a place for the winefat and built a tower and let it to husbandmen: and went into a far country.

12:1  And he began to speak unto them by parables. A certain man planted a vineyard, and set an hedge about it, and digged a place for the winefat, and built a tower, and let it out to husbandmen, and went into a far country.

12:1  Začal k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval.

12:1  Tehdy jim začal vyprávět podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a vydal se na cestu.

12:1  A začal k nim mluvit v podobenstvích. „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal zdí, vykopal jámu pro lis, vystavěl věž, pronajal ji vinařům a odcestoval.

12:1  Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a pronajal ji vinařům, i odšel na cestu.

12:1  Et cœpit illis in parabolis loqui : Vineam pastinavit homo, et circumdedit sepem, et fodit lacum, et ædificavit turrim, et locavit eam agricolis, et peregre profectus est.

12:2  And at the season he sent to the husbandmen a servant to receive of the husbandmen of the fruit of the vineyard.

12:2  And at the season he sent to the husbandmen a servant, that he might receive from the husbandmen of the fruit of the vineyard.

12:2  V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice.

12:2  Když nastal čas vinobraní, poslal k vinařům služebníka, aby od nich převzal díl z úrody vinice.

12:2  V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby převzal od vinařů díl z úrody vinice.

12:2  A když toho čas byl, poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.

12:2  Et misit ad agricolas in tempore servum ut ab agricolis acciperet de fructu vineæ.

12:3  Who, having laid hands on him, beat and sent him away empty.

12:3  And they caught him, and beat him, and sent him away empty.

12:3  Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou.

12:3  Ti se ho však chopili, ztloukli ho a poslali pryč s prázdnou.

12:3  Chytili ho, zbili a poslali s prázdnou.

12:3  Oni pak javše jej, zmrskali ho, a odeslali prázdného.

12:3  Qui apprehensum eum ceciderunt, et dimiserunt vacuum.

12:4  And again he sent to them another servant: and him they wounded in the head and used him reproachfully.

12:4  And again he sent unto them another servant; and at him they cast stones, and wounded him in the head, and sent him away shamefully handled.

12:4  Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a zneuctili.

12:4  Poslal k nim tedy ještě jiného služebníka. Toho poranili na hlavě a zohavili.

12:4  Znovu k nim poslal jiného otroka a toho zranili na hlavě a potupili.

12:4  I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu, a odeslali zohaveného.

12:4  Et iterum misit ad illos alium servum : et illum in capite vulneraverunt, et contumeliis affecerunt.

12:5  And again he sent another, and him they killed: and many others, of whom some they beat, and others they killed.

12:5  And again he sent another; and him they killed, and many others; beating some, and killing some.

12:5  Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných - jedny zbili, jiné zabili.

12:5  A tak poslal ještě dalšího. Toho zabili a stejně tak mnoho jiných. Některé tloukli a jiné zabíjeli.

12:5  Poslal jiného, toho zabili; poslal i mnoho dalších, z nichž některé bili, jiné zabíjeli.

12:5  I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali, a jiné zmordovali.

12:5  Et rursum alium misit, et illum occiderunt : et plures alios : quosdam cædentes, alios vero occidentes.

12:6  Therefore, having yet one son, most dear to him, he also sent him unto them last of all, saying: They will reverence my son.

12:6  Having yet therefore one son, his wellbeloved, he sent him also last unto them, saying, They will reverence my son.

12:6  Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled.‘

12:6  Nakonec už mu zbýval jen jediný – jeho milovaný syn. Poslal ho tedy k nim, neboť si říkal: ‚Před mým synem se zastydí.‘

12:6  Měl ještě jednoho, [svého] milovaného syna. Naposled k nim poslal jeho a říkal: ⌈Zastydí se před mým synem.⌉

12:6  Ještě pak maje jediného syna milého, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ustýdnouť se syna mého.

12:6  Adhuc ergo unum habens filium carissimum, et illum misit ad eos novissimum, dicens : Quia reverebuntur filium meum.

12:7  But the husbandmen said one to another: This is the heir. Come let us kill him and the inheritance shall be ours.

12:7  But those husbandmen said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and the inheritance shall be ours.

12:7  Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: ‚To je dědic. Pojďme a zabijme ho a dědictví bude naše!‘

12:7  Vinaři si ale řekli: ‚Tohle je dědic. Pojďme ho zabít, a dědictví bude naše!‘

12:7  Ti vinaři si však řekli: To je dědic. Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.

12:7  Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a budeť naše dědictví.

12:7  Coloni autem dixerunt ad invicem : Hic est hæres : venite, occidamus eum : et nostra erit hæreditas.

12:8  And laying hold on him, they killed him and cast him out of the vineyard.

12:8  And they took him, and killed him, and cast him out of the vineyard.

12:8  A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice.

12:8  Chopili se ho, zabili a vyvlekli ho z vinice ven.

12:8  A chytili ho, zabili a vyhodili ho ven z vinice.

12:8  Tedy javše jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.

12:8  Et apprehendentes eum, occiderunt : et ejecerunt extra vineam.

12:9  What therefore will the lord of the vineyard do? He will come and destroy those husbandmen and will give the vineyard to others.

12:9  What shall therefore the lord of the vineyard do? he will come and destroy the husbandmen, and will give the vineyard unto others.

12:9  Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným.

12:9  Co tedy udělá pán vinice? Přijde, ty vinaře zahubí a vinici dá jiným.

12:9  Co tedy učiní pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.

12:9  Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.

12:9  Quid ergo faciet dominus vineæ ? Veniet, et perdet colonos, et dabit vineam aliis.

12:10  And have you not read this scripture, The stone which the builders rejected, the same is made the head of the corner:

12:10  And have ye not read this scripture; The stone which the builders rejected is become the head of the corner:

12:10  Nečetli jste v Písmu slovo: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným;

12:10  Nečetli jste snad Písmo? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným.

12:10  Ani toto Písmo jste nečetli: Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, ten se stal hlavou úhlu.

12:10  Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, ten učiněn jest hlavou úhlovou.

12:10  Nec scripturam hanc legistis : Lapidem quem reprobaverunt ædificantes, hic factus est in caput anguli :

12:11  By the Lord has this been done, and it is wonderful in our eyes.

12:11  This was the Lord’s doing, and it is marvellous in our eyes?

12:11  Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘?“

12:11  Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.‘“

12:11  Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích?“

12:11  Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

12:11  a Domino factum est istud, et est mirabile in oculis nostris ?

12:12  And they sought to lay hands on him: but they feared the people. For they knew that he spoke this parable to them. And leaving him, they went their way.

12:12  And they sought to lay hold on him, but feared the people: for they knew that he had spoken the parable against them: and they left him, and went their way.

12:12  Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli.

12:12  Když pochopili, že to podobenství řekl o nich, chtěli ho zatknout. Báli se ale zástupu, a tak ho nechali a odešli.

12:12  Chtěli se ho zmocnit, ale báli se zástupu. Poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. I opustili ho a odešli.

12:12  I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.

12:12  Et quærebant eum tenere : et timuerunt turbam : cognoverunt enim quoniam ad eos parabolam hanc dixerit. Et relicto eo abierunt.

12:13  And they sent to him some of the Pharisees and of the Herodians: that they should catch him in his words.

12:13  And they send unto him certain of the Pharisees and of the Herodians, to catch him in his words.

12:13  Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.

12:13  Potom k němu poslali některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.

12:13  Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.

12:13  Potom poslali k němu některé z farizeů a Herodiánů, aby jej polapili v řeči.

12:13  Et mittunt ad eum quosdam ex pharisæis, et herodianis, ut eum caperent in verbo.

12:14  Who coming, say to him: Master, we know that thou art a true speaker and carest not for any man; for thou regardest not the person of men, but teachest the way of God in truth. Is it lawful to give tribute to Caesar? Or shall we not give it?

12:14  And when they were come, they say unto him, Master, we know that thou art true, and carest for no man: for thou regardest not the person of men, but teachest the way of God in truth: Is it lawful to give tribute to Cæsar, or not?

12:14  Ti šli a řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?“

12:14  Přišli a řekli mu: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo, ale pravdivě učíš Boží cestě. Je správné dávat císaři daň, nebo ne?

12:14  Přišli a řekli mu: „Učiteli, víme, že jsi pravdivý a nedbáš na nikoho, neboť ⌈nebereš ohled na postavení člověka⌉, ale v pravdě učíš cestě Boží. Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne? Máme ji dát, či ji dát nemáme?“

12:14  Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?

12:14  Qui venientes dicunt ei : Magister, scimus quia verax es, et non curas quemquam : nec enim vides in faciem hominum, sed in veritate viam Dei doces. Licet dari tributum Cæsari, an non dabimus ?

12:15  Who knowing their wiliness, saith to them: Why tempt you me? Bring me a penny that I may see it.

12:15  Shall we give, or shall we not give? But he, knowing their hypocrisy, said unto them, Why tempt ye me? bring me a penny, that I may see it.

12:15  On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: „Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!“

12:15  Máme platit, nebo ne?“ On ale znal jejich pokrytectví, a tak jim řekl: „Proč mě pokoušíte? Přineste mi denár, ať se podívám.“

12:15  On však znal jejich přetvářku a řekl jim: „Proč mne zkoušíte? Přineste mi denár, abych se podíval.“

12:15  On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.

12:15  Qui sciens versutiam illorum, ait illis : Quid me tentatis ? afferte mihi denarium ut videam.

12:16  And they brought it him. And he saith to them: Whose is this image and inscription? They say to him, Caesar's.

12:16  And they brought it. And he saith unto them, Whose is this image and superscription? And they said unto him, Cæsar’s.

12:16  Když mu jej podali, zeptal se jich: „Čí je tento obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“

12:16  Když mu ho podali, zeptal se jich: „Čí je ten obraz a nápis?“ „Císařův,“ odpověděli.

12:16  Oni jej přinesli a Ježíš jim řekl: „Čí je ten obraz a nápis?“ Oni mu řekli: „Císařův.“

12:16  A oni podali. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.

12:16  At illi attulerunt ei. Et ait illis : Cujus est imago hæc, et inscriptio ? Dicunt ei : Cæsaris.

12:17  And Jesus answering, said to them: Render therefore to Caesar the things that are Caesar's and to God the things that are God's. And they marvelled at him.

12:17  And Jesus answering said unto them, Render to Cæsar the things that are Cæsar’s, and to God the things that are God’s. And they marvelled at him.

12:17  Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad tím podivili.

12:17  „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim Ježíš. Zůstali nad tím v úžasu.

12:17  Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad ním divili.

12:17  I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.

12:17  Respondens autem Jesus dixit illis : Reddite igitur quæ sunt Cæsaris, Cæsari : et quæ sunt Dei, Deo. Et mirabantur super eo.

12:18  And there came to him the Sadducees, who say there is no resurrection. And they asked him, saying:

12:18  Then come unto him the Sadducees, which say there is no resurrection; and they asked him, saying,

12:18  A přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:

12:18  Potom k němu přišli saduceové (kteří tvrdí, že není žádné vzkříšení) a ptali se ho:

12:18  Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:

12:18  Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:

12:18  Et venerunt ad eum sadducæi, qui dicunt resurrectionem non esse : et interrogabant eum, dicentes :

12:19  Master, Moses wrote unto us that if any man's brother die and leave his wife behind him and leave no children, his brother should take his wife and raise up seed to his brother.

12:19  Master, Moses wrote unto us, If a man’s brother die, and leave his wife behind him, and leave no children, that his brother should take his wife, and raise up seed unto his brother.

12:19  „Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘

12:19  „Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru vzbudil potomka.

12:19  „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemře–li něčí bratr a zanechá ženu, ale nezanechá dítě, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.

12:19  Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho, a vzbudil símě bratru svému.

12:19  Magister, Moyses nobis scripsit, ut si cujus frater mortuus fuerit, et dimiserit uxorem, et filios non reliquerit, accipiat frater ejus uxorem ipsius, et resuscitet semen fratri suo.

12:20  Now there were seven brethren: and the first took a wife and died leaving no issue.

12:20  Now there were seven brethren: and the first took a wife, and dying left no seed.

12:20  Bylo sedm bratří. Oženil se první a zemřel bez potomka.

12:20  Bylo sedm bratrů. První se oženil, zemřel a nezanechal potomka.

12:20  Bylo sedm bratrů. První si vzal ženu, zemřel a nezanechal potomka.

12:20  I bylo sedm bratrů. A první pojav manželku, a umřev, nepozůstavil semene.

12:20  Septem ergo fratres erant : et primus accepit uxorem, et mortuus est non relicto semine.

12:21  And the second took her and died: and neither did he leave any issue. And the third in like manner.

12:21  And the second took her, and died, neither left he any seed: and the third likewise.

12:21  Jeho manželku si vzal druhý, ale zemřel a také nezanechal potomka. A stejně třetí.

12:21  Pak si ji vzal druhý, ale také zemřel a nezanechal potomka. Stejně tak třetí.

12:21  I druhý si ji vzal, zemřel a nezanechal potomka; a třetí stejně tak.

12:21  A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.

12:21  Et secundus accepit eam, et mortuus est : et nec iste reliquit semen. Et tertius similiter.

12:22  And the seven all took her in like manner and did not leave issue. Last of all the woman also died.

12:22  And the seven had her, and left no seed: last of all the woman died also.

12:22  A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Naposledy ze všech zemřela i ta žena.

12:22  Ani jeden z těch sedmi nezanechal potomka. Nakonec pak zemřela i ta žena.

12:22  Těch sedm bratrů nezanechalo potomka; poslední ze všech zemřela i ta žena.

12:22  A tak ji pojalo těch sedm, a nezůstavili semene. Nejposléze pak po všech umřela i ta žena.

12:22  Et acceperunt eam similiter septem : et non reliquerunt semen. Novissima omnium defuncta est et mulier.

12:23  In the resurrection therefore, when they shall rise again, whose wife shall she be of them? For the seven had her to wife.

12:23  In the resurrection therefore, when they shall rise, whose wife shall she be of them? for the seven had her to wife.

12:23  Komu z nich bude patřit, až po vzkříšení vstanou? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“

12:23  Až tedy při vzkříšení vstanou z mrtvých, kdo z nich ji bude mít za manželku? Vždyť ji mělo všech sedm!“

12:23  [Když vstanou] při vzkříšení z mrtvých, komu z nich ta žena bude patřit? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.“

12:23  Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Nebo jich sedm mělo ji za manželku.

12:23  In resurrectione ergo cum resurrexerint, cujus de his erit uxor ? septem enim habuerunt eam uxorem.

12:24  And Jesus answering, saith to them: Do ye not therefore err, because you know not the scriptures nor the power of God?

12:24  And Jesus answering said unto them, Do ye not therefore err, because ye know not the scriptures, neither the power of God?

12:24  Ježíš jim řekl: „Mýlíte se, neznáte Písmo ani moc Boží!

12:24  Ježíš jim odpověděl: „Nemýlíte se proto, že neznáte Písma ani Boží moc?

12:24  Ježíš jim říkal: „Nebloudíte právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc?

12:24  A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte písem ani moci Boží?

12:24  Et respondens Jesus, ait illis : Nonne ideo erratis, non scientes Scripturas, neque virtutem Dei ?

12:25  For when they shall rise again from the dead, they shall neither marry, nor be married, but are as the angels in heaven.

12:25  For when they shall rise from the dead, they neither marry, nor are given in marriage; but are as the angels which are in heaven.

12:25  Když lidé vstanou z mrtvých, nežení se ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.

12:25  Až lidé vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale budou jako andělé v nebi.

12:25  Neboť když vstanou z mrtvých, nežení se ani se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.

12:25  Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.

12:25  Cum enim a mortuis resurrexerint, neque nubent, neque nubentur, sed sunt sicut angeli in cælis.

12:26  And as concerning the dead that they rise again have you not read in the book of Moses, how in the bush God spoke to him, saying: I am the God of Abraham and the God of Isaac and the God of Jacob?

12:26  And as touching the dead, that they rise: have ye not read in the book of Moses, how in the bush God spake unto him, saying, I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?

12:26  A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘?

12:26  A ohledně toho, že mrtví vstávají – copak jste nečetli v Knize Mojžíšově, jak k němu Bůh promluvil z keře: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘?

12:26  O mrtvých pak, že vstávají, jste nečetli v Mojžíšově knize, jak mu u keře Bůh řekl: Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?

12:26  O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knize Mojžíšově, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův?

12:26  De mortuis autem quod resurgant, non legistis in libro Moysi, super rubum, quomodo dixerit illi Deus, inquiens : Ego sum Deus Abraham, et Deus Isaac, et Deus Jacob ?

12:27  He is not the God of the dead, but of the living. You therefore do greatly err.

12:27  He is not the God of the dead, but the God of the living: ye therefore do greatly err.

12:27  On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!“

12:27  On přece není Bohem mrtvých, ale živých! Velice se mýlíte.“

12:27  Není Bohem mrtvých, ale žijících. Velmi bloudíte!“

12:27  Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.

12:27  Non est Deus mortuorum, sed vivorum. Vos ergo multum erratis.

12:28  And there came one of the scribes that had heard them reasoning together, and seeing that he had answered them well, asked him which was the first commandment of all.

12:28  And one of the scribes came, and having heard them reasoning together, and perceiving that he had answered them well, asked him, Which is the first commandment of all?

12:28  Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“

12:28  Jeden ze znalců Písma slyšel jejich rozpravu a viděl, jak dobře jim odpověděl. Přistoupil tedy a zeptal se ho: „Které přikázání je ze všech nejdůležitější?“

12:28  Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“

12:28  Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?

12:28  Et accessit unus de scribis, qui audierat illos conquirentes, et videns quoniam bene illis responderit, interrogavit eum quod esset primum omnium mandatum.

12:29  And Jesus answered him: The first commandment of all is, Hear, O Israel: the Lord thy God is one God.

12:29  And Jesus answered him, The first of all the commandments is, Hear, O Israel; The Lord our God is one Lord:

12:29  Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán;

12:29  Ježíš mu odpověděl: „Nejdůležitější je: ‚Slyš, Izraeli – Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný.

12:29  Ježíš odpověděl: „První je: Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest

12:29  A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.

12:29  Jesus autem respondit ei : Quia primum omnium mandatum est : Audi Israël, Dominus Deus tuus, Deus unus est :

12:30  And thou shalt love the Lord thy God with thy whole heart and with thy whole soul and with thy whole mind and with thy whole strength. This is the first commandment.

12:30  And thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind, and with all thy strength: this is the first commandment.

12:30  miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!‘

12:30  Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘

12:30  a budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly.

12:30  Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.

12:30  et diliges Dominum Deum tuum ex toto corde tuo, et ex tota anima tua, et ex tota mente tua, et ex tota virtute tua. Hoc est primum mandatum.

12:31  And the second is like to it: Thou shalt love thy neighbour as thyself. There is no other commandment greater than these.

12:31  And the second is like, namely this, Thou shalt love thy neighbour as thyself. There is none other commandment greater than these.

12:31  Druhé pak je toto: ‚Miluj bližního svého jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není.“

12:31  Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné přikázání není důležitější než tato dvě.“

12:31  Druhé je toto: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Není jiné přikázání větší než tato.“

12:31  Druhé pak podobné toto: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázaní jiného nad tato není.

12:31  Secundum autem simile est illi : Diliges proximum tuum tamquam teipsum. Majus horum aliud mandatum non est.

12:32  And the scribe said to him: Well, Master, thou hast said in truth that there is one God and there is no other besides him.

12:32  And the scribe said unto him, Well, Master, thou hast said the truth: for there is one God; and there is none other but he:

12:32  I řekl mu ten zákoník: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho;

12:32  Na to mu ten znalec Písma řekl: „Mistře, to jsi opravdu řekl dobře. Ano, Bůh je jediný a není žádný kromě něj.

12:32  I řekl mu ten učitel Zákona: „Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho

12:32  I řekl jemu ten zákonník: Mistře, dobře jsi v pravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;

12:32  Et ait illi scriba : Bene, Magister, in veritate dixisti, quia unus est Deus, et non est alius præter eum.

12:33  And that he should be loved with the whole heart and with the whole understanding and with the whole soul and with the whole strength. And to love one's neighbour as one's self is a greater thing than all holocausts and sacrifices.

12:33  And to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the soul, and with all the strength, and to love his neighbour as himself, is more than all whole burnt offerings and sacrifices.

12:33  a milovati jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary.“

12:33  A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti.“

12:33  a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.“

12:33  A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého jest nade všecky zápaly a oběti.

12:33  Et ut diligatur ex toto corde, et ex toto intellectu, et ex tota anima, et ex tota fortitudine, et diligere proximum tamquam seipsum, majus est omnibus holocautomatibus, et sacrificiis.

12:34  And Jesus seeing that he had answered wisely, said to him: Thou art not far from the kingdom of God. And no man after that durst ask him any question.

12:34  And when Jesus saw that he answered discreetly, he said unto him, Thou art not far from the kingdom of God. And no man after that durst ask him any question.

12:34  Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ Potom se ho již nikdo otázat neodvážil.

12:34  Když Ježíš uviděl, jak moudře mu odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho už neodvažoval na nic zeptat.

12:34  Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.

12:34  A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více nesměl se ho tázati.

12:34  Jesus autem videns quod sapienter respondisset, dixit illi : Non es longe a regno Dei. Et nemo jam audebat eum interrogare.

12:35  And Jesus answering, said, teaching in the temple: How do the scribes say that Christ is the son of David?

12:35  And Jesus answered and said, while he taught in the temple, How say the scribes that Christ is the Son of David?

12:35  Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: „Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš je syn Davidův?

12:35  Když potom Ježíš vyučoval v chrámu, zeptal se: „Jak mohou znalci Písma říkat, že Mesiáš je Davidův syn?

12:35  A když Ježíš odpověděl, začal vyučovat v chrámě: „Jak to, že učitelé Zákona říkají, že Kristus je syn Davidův?

12:35  I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákonníci, že Kristus jest syn Davidův?

12:35  Et respondens Jesus dicebat, docens in templo : Quomodo dicunt scribæ Christum filium esse David ?

12:36  For David himself saith by the Holy Ghost: The Lord said to my Lord: Sit on my right hand, until I make thy enemies thy footstool.

12:36  For David himself said by the Holy Ghost, The Lord said to my Lord, Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool.

12:36  Sám David řekl v Duchu svatém: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.‘

12:36  Vždyť sám David řekl v Duchu svatém: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, než ti tvé nepřátele k nohám položím.‘

12:36  Sám David řekl v Duchu Svatém: Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele ⌈za podnož tvých nohou⌉.

12:36  Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé za podnože noh tvých.

12:36  Ipse enim David dicit in Spiritu Sancto : Dixit Dominus Domino meo : Sede a dextris meis, donec ponam inimicos tuos scabellum pedum tuorum.

12:37  David therefore himself calleth him Lord. And whence is he then his son? And a great multitude heard him gladly.

12:37  David therefore himself calleth him Lord; and whence is he then his son? And the common people heard him gladly.

12:37  Sám David nazývá Mesiáše Pánem, jak tedy může být jeho synem?“ Početný zástup mu rád naslouchal.

12:37  Sám David ho nazývá Pánem – jak tedy může být Mesiáš jeho syn?“ A veliký zástup ho rád poslouchal.

12:37  Sám David ho nazývá Pánem; jakpak je tedy jeho synem?“ A velký zástup mu rád naslouchal.

12:37  Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž tedy syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.

12:37  Ipse ergo David dicit eum Dominum, et unde est filius ejus ? Et multa turba eum libenter audivit.

12:38  And he said to them in his doctrine: Beware of the scribes, who love to walk in long robes and to be saluted in the marketplace,

12:38  And he said unto them in his doctrine, Beware of the scribes, which love to go in long clothing, and love salutations in the marketplaces,

12:38  Když učil, řekl: „Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích,

12:38  Ve svém vyučování říkal: „Dejte si pozor na znalce Písma, kteří rádi chodí ve slavnostních pláštích, nechají se zdravit na náměstích,

12:38  Ve svém učení říkal: „Varujte se učitelů Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých rouchách a ⌈být pozdravováni⌉ na tržištích

12:38  I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích,

12:38  Et dicebat eis in doctrina sua : Cavete a scribis, qui volunt in stolis ambulare, et salutari in foro,

12:39  And to sit in the first chairs in the synagogues and to have the highest places at suppers:

12:39  And the chief seats in the synagogues, and the uppermost rooms at feasts:

12:39  o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.

12:39  sedají na předních sedadlech ve shromážděních a na čestných místech při večeřích

12:39  a chtějí přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.

12:39  A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,

12:39  et in primis cathedris sedere in synagogis, et primos discubitus in cœnis :

12:40  Who devour the houses of widows under the pretence of long prayer. These shall receive greater judgment.

12:40  Which devour widows’ houses, and for a pretence make long prayers: these shall receive greater damnation.

12:40  Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud.“

12:40  a kteří vyjídají vdovské domy pod záminkou dlouhých modliteb. Takové čeká nejtěžší trest!“

12:40  Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší odsouzení.“

12:40  Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.

12:40  qui devorant domos viduarum sub obtentu prolixæ orationis : hi accipient prolixius judicium.

12:41  And Jesus sitting over against the treasury, beheld how the people cast money into the treasury. And many that were rich cast in much.

12:41  And Jesus sat over against the treasury, and beheld how the people cast money into the treasury: and many that were rich cast in much.

12:41  Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho.

12:41  Potom se posadil naproti pokladnici a díval se, jak do ní lidé házejí peníze. A mnoho bohatých tam házelo hodně.

12:41  [Ježíš] se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup vhazuje do pokladnice měděné mince. A mnozí bohatí vhazovali hodně.

12:41  A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.

12:41  Et sedens Jesus contra gazophylacium, aspiciebat quomodo turba jactaret æs in gazophylacium, et multi divites jactabant multa.

12:42  And there came a certain poor widow: and she cast in two mites, which make a farthing.

12:42  And there came a certain poor widow, and she threw in two mites, which make a farthing.

12:42  Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.

12:42  Když pak přišla jedna chudá vdova, hodila tam dva haléřky (což je jeden čtvrťák).

12:42  A přišla jedna chudá vdova a vhodila do ní dvě lepta, což je kvadrans.

12:42  A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze.

12:42  Cum venisset autem vidua una pauper, misit duo minuta, quod est quadrans,

12:43  And calling his disciples together, he saith to them: Amen I say to you, this poor widow hath cast in more than all they who have cast into the treasury.

12:43  And he called unto him his disciples, and saith unto them, Verily I say unto you, That this poor widow hath cast more in, than all they which have cast into the treasury:

12:43  Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc, než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.

12:43  Tehdy svolal své učedníky a řekl jim: „Amen, říkám vám, že tato chudá vdova dala více než všichni, kdo házeli peníze do pokladnice.

12:43  Přivolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice.

12:43  I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.

12:43  et convocans discipulos suos, ait illis : Amen dico vobis, quoniam vidua hæc pauper plus omnibus misit, qui miserunt in gazophylacium.

12:44  For all they did cast in of their abundance; but she of her want cast in all she had, even her whole living.

12:44  For all they did cast in of their abundance; but she of her want did cast in all that she had, even all her living.

12:44  Všichni totiž dávali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“

12:44  Všichni totiž dávali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla, celé své živobytí.“

12:44  Všichni totiž dali ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku dala vše, co měla, celé svoje živobytí.“

12:44  Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.

12:44  Omnes enim ex eo, quod abundabat illis, miserunt : hæc vero de penuria sua omnia quæ habuit misit totum victum suum.

Chapter 13

13:1  And as he was going out of the temple, one of his disciples said to him: Master, behold what manner of stones and what buildings are here.

13:1  And as he went out of the temple, one of his disciples saith unto him, Master, see what manner of stones and what buildings are here!

13:1  A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“

13:1  Cestou z chrámu mu jeden z jeho učedníků řekl: „Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!“

13:1  Když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Učiteli, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!“

13:1  A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké stavení!

13:1  Et cum egrederetur de templo, ait illi unus ex discipulis suis : Magister, aspice quales lapides, et quales structuræ.

13:2  And Jesus answering, said to him: Seest thou all these great buildings? There shall not be left a stone upon a stone, that shall not be thrown down.

13:2  And Jesus answering said unto him, Seest thou these great buildings? there shall not be left one stone upon another, that shall not be thrown down.

13:2  Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“

13:2  Ježíš mu řekl: „Vidíš ty veliké stavby? Nezůstane tu kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“

13:2  Ježíš mu řekl: „Hledíš na tyto veliké stavby? Jistě [zde] nezůstane kámen na kameni, který by nebyl stržen.“

13:2  Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš tato tak veliká stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

13:2  Et respondens Jesus, ait illi : Vides has omnes magnas ædificationes ? Non relinquetur lapis super lapidem, qui non destruatur.

13:3  And as he sat on the mount of Olivet over against the temple, Peter and James and John and Andrew asked him apart:

13:3  And as he sat upon the mount of Olives over against the temple, Peter and James and John and Andrew asked him privately,

13:3  Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej:

13:3  Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho v soukromí ptali:

13:3  A když seděl na Olivové hoře naproti chrámu, ptali se ho v soukromí Petr, Jakub, Jan a Ondřej:

13:3  A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho soukromí Petr, Jakub a Jan a Ondřej:

13:3  Et cum sederet in monte Olivarum contra templum, interrogabant eum separatim Petrus, et Jacobus, et Joannes, et Andreas :

13:4  Tell us, when shall these things be and what shall be the sign when all these things shall begin to be fulfilled?

13:4  Tell us, when shall these things be? and what shall be the sign when all these things shall be fulfilled?

13:4  „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“

13:4  „Řekni nám, kdy to bude. Jaké bude znamení času, kdy se to všechno naplní?“

13:4  „Pověz nám, kdy to bude a jaké bude znamení, až se to všechno začne naplňovat?“

13:4  Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?

13:4  Dic nobis, quando ista fient ? et quod signum erit, quando hæc omnia incipient consummari ?

13:5  And Jesus answering, began to say to them: Take heed lest any man deceive you.

13:5  And Jesus answering them began to say, Take heed lest any man deceive you:

13:5  Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.

13:5  Ježíš jim začal vysvětlovat: „Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl.

13:5  Ježíš jim začal říkat: „Dávejte si pozor, aby vás někdo nesvedl.

13:5  Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.

13:5  Et respondens Jesus cœpit dicere illis : Videte ne quis vos seducat :

13:6  For many shall come in my name saying, I am he: and they shall deceive many.

13:6  For many shall come in my name, saying, I am Christ; and shall deceive many.

13:6  Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a svedou mnohé.

13:6  Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé.

13:6  [Neboť] mnozí přijdou ⌈v mém jménu⌉ a budou říkat: Já jsem a svedou mnohé.

13:6  Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.

13:6  multi enim venient in nomine meo, dicentes quia ego sum : et multos seducent.

13:7  And when you shall hear of wars and rumours of wars, fear ye not. For such things must needs be: but the end is not yet.

13:7  And when ye shall hear of wars and rumours of wars, be ye not troubled: for such things must needs be; but the end shall not be yet.

13:7  Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec.

13:7  Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se to musí dít. Ale to ještě nebude konec.

13:7  Když uslyšíte o válkách a válečné zvěsti, neděste se, musí to nastat, ale ještě nebude konec.

13:7  Když pak uslyšíte o boji a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne i hned konec.

13:7  Cum audieritis autem bella, et opiniones bellorum, ne timueritis : oportet enim hæc fieri : sed nondum finis.

13:8  For nation shall rise against nation and kingdom against kingdom: and there shall be earthquakes in divers places and famines. These things are the beginning of sorrows.

13:8  For nation shall rise against nation, and kingdom against kingdom: and there shall be earthquakes in divers places, and there shall be famines and troubles: these are the beginnings of sorrows.

13:8  Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí.

13:8  Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou zemětřesení a hladomory. To jsou ale jen počátky porodních bolestí.

13:8  Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na různých místech budou zemětřesení, budou hladomory [a nepokoje]. To bude začátek porodních bolestí.

13:8  Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a budou země třesení po místech, a hladové i bouřky.

13:8  Exsurget enim gens contra gentem, et regnum super regnum, et erunt terræmotus per loca, et fames. Initium dolorum hæc.

13:9  But look to yourselves. For they shall deliver you Up to councils: and in the synagogues you shall be beaten: and you shall stand before governors and kings for my sake, for a testimony unto them.

13:9  But take heed to yourselves: for they shall deliver you up to councils; and in the synagogues ye shall be beaten: and ye shall be brought before rulers and kings for my sake, for a testimony against them.

13:9  Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci i králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví.

13:9  Dávejte na sebe pozor. Budou vás vydávat soudům a shromážděním. Budete biti a kvůli mně stanete před vládci a králi, abyste jim vydali svědectví.

13:9  Vy se však mějte na pozoru. Budou vás vydávat ⌈soudům a do synagog, budete biti a⌉ kvůli mně budete stavěni před vladaře a krále, jim na svědectví.

13:9  A toť počátkové bolestí. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vládaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.

13:9  Videte autem vosmetipsos. Tradent enim vos in consiliis, et in synagogis vapulabitis, et ante præsides et reges stabitis propter me, in testimonium illis.

13:10  And unto all nations the gospel must first be preached.

13:10  And the gospel must first be published among all nations.

13:10  Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.

13:10  Především ale musí být všem národům kázáno evangelium.

13:10  Všem národům musí být nejprve vyhlášeno evangelium.

13:10  Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.

13:10  Et in omnes gentes primum oportet prædicari Evangelium.

13:11  And when they shall lead you and deliver you up, be not thoughtful beforehand what you shall speak: but whatsoever shall be given you in that hour, that speak ye. For it is not you that speak, but the Holy Ghost.

13:11  But when they shall lead you, and deliver you up, take no thought beforehand what ye shall speak, neither do ye premeditate: but whatsoever shall be given you in that hour, that speak ye: for it is not ye that speak, but the Holy Ghost.

13:11  Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.

13:11  Když vás budou odvádět a dávat do vězení, nedělejte si předem starosti, co máte říci, ale mluvte, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch svatý.

13:11  A když vás budou vodit a vydávat, nestarejte se předem, co byste řekli, ale co by vám v tu hodinu bylo dáno, to mluvte. Neboť to nejste vy, kdo mluví, ale Duch Svatý.

13:11  Když pak vás povedou, vyzrazujíce, nestarejte se předtím, co byste mluvili, aniž pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, kteříž mluvíte, ale Duch svatý.

13:11  Et cum duxerint vos tradentes, nolite præcogitare quid loquamini : sed quod datum vobis fuerit in illa hora, id loquimini : non enim vos estis loquentes, sed Spiritus Sanctus.

13:12  And the brother shall betray his brother unto death, and the father his son; and children shall rise up against their parents and shall work their death.

13:12  Now the brother shall betray the brother to death, and the father the son; and children shall rise up against their parents, and shall cause them to be put to death.

13:12  Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.

13:12  Bratr bratra i otec syna vydá na smrt a děti povstanou proti rodičům a zabijí je.

13:12  A vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, děti povstanou proti rodičům a usmrtí je.

13:12  Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.

13:12  Tradet autem frater fratrem in mortem, et pater filium : et consurgent filii in parentes, et morte afficient eos.

13:13  And you shall be hated by all men for my name's sake. But he that shall endure unto the end, he shall be saved.

13:13  And ye shall be hated of all men for my name’s sake: but he that shall endure unto the end, the same shall be saved.

13:13  Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

13:13  Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.“

13:13  A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, ten bude zachráněn.“

13:13  A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

13:13  Et eritis odio omnibus propter nomen meum. Qui autem sustinuerit in finem, hic salvus erit.

13:14  And when you shall see the abomination of desolation, standing where it ought not (he that readeth let him understand): then let them that are in Judea flee unto the mountains.

13:14  But when ye shall see the abomination of desolation, spoken of by Daniel the prophet, standing where it ought not, (let him that readeth understand,) then let them that be in Judæa flee to the mountains:

13:14  Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost‘ stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;

13:14  „Až uvidíte onu ‚otřesnou ohavnost‘, jak stojí, kde by neměla (kdo čte, rozuměj), tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor.

13:14  „Když pak uvidíte ohavnost zpustošení postavenou, kde nemá být -- kdo čte, ať rozumí -- tehdy ti, kteří budou v Judsku, ať utíkají do hor.

13:14  Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož by v Židovstvu byli, ať utekou na hory.

13:14  Cum autem videritis abominationem desolationis stantem, ubi non debet, qui legit, intelligat : tunc qui in Judæa sunt, fugiant in montes :

13:15  And let him that is on the housetop not go down into the house nor enter therein to take any thing out of the house.

13:15  And let him that is on the housetop not go down into the house, neither enter therein, to take any thing out of his house:

13:15  kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;

13:15  Kdo bude na střeše, ať neschází do domu, aby si odtud něco vzal.

13:15  Kdo bude na střeše, ať nesestupuje a nevstupuje dovnitř, aby si vzal něco ze svého domu.

13:15  A kdož by na střeše byl, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.

13:15  et qui super tectum, ne descendat in domum, nec introëat ut tollat quid de domo sua :

13:16  And let him that shall be in the field not turn back to take up his garment.

13:16  And let him that is in the field not turn back again for to take up his garment.

13:16  a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.

13:16  Kdo bude na poli, ať se nevrací ani pro plášť.

13:16  A kdo bude na poli, ať se neobrací k věcem, které jsou vzadu, aby si vzal svůj plášť.

13:16  A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.

13:16  et qui in agro erit, non revertatur retro tollere vestimentum suum.

13:17  And woe to them that are with child and that give suck in those days.

13:17  But woe to them that are with child, and to them that give suck in those days!

13:17  Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!

13:17  Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím.

13:17  Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!

13:17  Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.

13:17  Væ autem prægnantibus et nutrientibus in illis diebus.

13:18  But pray ye that these things happen not in winter.

13:18  And pray ye that your flight be not in the winter.

13:18  Modlete se, aby to nebylo v zimě.

13:18  Modlete se, aby to nebylo v zimě.

13:18  Modlete se, aby [k vašemu útěku] nedošlo v zimě.

13:18  Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.

13:18  Orate vero ut hieme non fiant.

13:19  For in those days shall be such tribulations as were not from the beginning of the creation which God created until now: neither shall be.

13:19  For in those days shall be affliction, such as was not from the beginning of the creation which God created unto this time, neither shall be.

13:19  S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška nikdy nebude.

13:19  Ty dny totiž budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku Božího stvoření a jaké už nikdy nebude.

13:19  Neboť v oněch dnech bude takové soužení, jaké nenastalo od počátku stvoření, které stvořil Bůh, až do dneška a nikdy již nenastane.

13:19  Neboť budou ti dnové ssoužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž bude.

13:19  Erunt enim dies illi tribulationes tales quales non fuerunt ab initio creaturæ, quam condidit Deus usque nunc, neque fient.

13:20  And unless the Lord had shortened the days, no flesh should be saved: but, for the sake of the elect which he hath chosen, he hath shortened the days.

13:20  And except that the Lord had shortened those days, no flesh should be saved: but for the elect’s sake, whom he hath chosen, he hath shortened the days.

13:20  A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.

13:20  Kdyby Hospodin ty dny nezkrátil, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli svým vyvoleným však ty dny zkrátil.

13:20  A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebylo by zachráněno žádné tělo. Ale kvůli vyvoleným, které vyvolil, zkrátil ty dny.

13:20  A byť nebyl ukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.

13:20  Et nisi breviasset Dominus dies, non fuisset salva omnis caro : sed propter electos, quos elegit, breviavit dies.

13:21  And then if any man shall say to you: Lo, here is Christ. Lo, he is here: do not believe.

13:21  And then if any man shall say to you, Lo, here is Christ; or, lo, he is there; believe him not:

13:21  A tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš, hle tam‘, nevěřte!

13:21  Kdyby tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ anebo ‚Pohleďte, tam je!‘ nevěřte.

13:21  A tehdy, když by vám někdo řekl: Hle, zde je Kristus!, [nebo:] Hle, tam!, nevěřte.

13:21  A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj, teď jest Kristus, aneb aj, tamto, nevěřte.

13:21  Et tunc si quis vobis dixerit : Ecce hic est Christus, ecce illic, ne credideritis.

13:22  For there will rise up false Christs and false prophets: and they shall shew signs and wonders, to seduce (if it were possible) even the elect.

13:22  For false Christs and false prophets shall rise, and shall shew signs and wonders, to seduce, if it were possible, even the elect.

13:22  Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.

13:22  Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby sváděli (kdyby to bylo možné) dokonce i vyvolené.

13:22  Neboť povstanou falešní kristové a falešní proroci a budou činit znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, svedli vyvolené.

13:22  Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.

13:22  Exsurgent enim pseudochristi et pseudoprophetæ, et dabunt signa et portenta ad seducendos, si fieri potest, etiam electos.

13:23  Take you heed therefore: behold, I have foretold you all things.

13:23  But take ye heed: behold, I have foretold you all things.

13:23  Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.

13:23  Dávejte tedy pozor. Všechno jsem vám řekl předem.“

13:23  Vy se tedy mějte na pozoru. Všechno jsem vám již předem řekl.“

13:23  Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.

13:23  Vos ergo videte : ecce prædixi vobis omnia.

13:24  But in those days, after that tribulation, the sun shall be darkened and the moon shall not give her light.

13:24  But in those days, after that tribulation, the sun shall be darkened, and the moon shall not give her light,

13:24  Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři,

13:24  „Ve dnech po onom soužení ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo,

13:24  „Ale v oněch dnech, po onom soužení se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář.

13:24  V těch pak dnech, po ssoužení tom, slunce se zatmí, a měsíc nedá světla svého.

13:24  Sed in illis diebus, post tribulationem illam, sol contenebrabitur, et luna non dabit splendorem suum :

13:25  And the stars of heaven shall be falling down and the powers that are in heaven shall be moved.

13:25  And the stars of heaven shall fall, and the powers that are in heaven shall be shaken.

13:25  hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.

13:25  hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘

13:25  Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zatřesou.

13:25  A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.

13:25  et stellæ cæli erunt decidentes, et virtutes, quæ in cælis sunt, movebuntur.

13:26  And then shall they see the Son of man coming in the clouds, with great power and glory.

13:26  And then shall they see the Son of man coming in the clouds with great power and glory.

13:26  A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.

13:26  Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou.

13:26  A potom uvidí Syna člověka přicházejícího v oblacích s velikou mocí a slávou.

13:26  A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slávou.

13:26  Et tunc videbunt Filium hominis venientem in nubibus cum virtute multa et gloria.

13:27  And then shall he send his angels and shall gather together his elect from the four winds, from the uttermost part of the earth to the uttermost part of heaven.

13:27  And then shall he send his angels, and shall gather together his elect from the four winds, from the uttermost part of the earth to the uttermost part of heaven.

13:27  Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konec nebe.

13:27  Pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe.

13:27  A tehdy pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř větrů od nejzazšího konce země až po nejzazší konec nebe.“

13:27  I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

13:27  Et tunc mittet angelos suos, et congregabit electos suos a quatuor ventis, a summo terræ usque ad summum cæli.

13:28  Now of the fig tree learn ye a parable. When the branch thereof is now tender and the leaves are come forth, you know that summer is very near.

13:28  Now learn a parable of the fig tree; When her branch is yet tender, and putteth forth leaves, ye know that summer is near:

13:28  Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.

13:28  Poučte se od fíkovníku tímto podobenstvím: Když jeho větve konečně začnou rašit a nasazovat listí, víte, že léto je blízko.

13:28  „Od fíkovníku se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.

13:28  Od fíku pak učte se podobenství tomuto: Když již ratolest jeho odmladne, a vypučí se lístí, znáte, že blízko jest léto.

13:28  A ficu autem discite parabolam. Cum jam ramus ejus tener fuerit, et nata fuerint folia, cognoscitis quia in proximo sit æstas :

13:29  So you also when you shall see these things come to pass, know ye that it is very nigh, even at the doors.

13:29  So ye in like manner, when ye shall see these things come to pass, know that it is nigh, even at the doors.

13:29  Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.

13:29  Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích!

13:29  Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, vězte, že je to blízko, přede dveřmi.

13:29  Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích.

13:29  sic et vos cum videritis hæc fieri, scitote quod in proximo sit, in ostiis.

13:30  Amen, I say to you that this generation shall not pass until all these things be done.

13:30  Verily I say unto you, that this generation shall not pass, till all these things be done.

13:30  Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.

13:30  Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.

13:30  Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane.

13:30  Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.

13:30  Amen dico vobis, quoniam non transibit generatio hæc, donec omnia ista fiant.

13:31  Heaven and earth shall pass away: but my word shall not pass away.

13:31  Heaven and earth shall pass away: but my words shall not pass away.

13:31  Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.

13:31  Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.

13:31  Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“

13:31  Nebe a země pominou, ale slova má nikoli nepominou.

13:31  Cælum et terra transibunt, verba autem mea non transibunt.

13:32  But of that day or hour no man knoweth, neither the angels in heaven, nor the Son, but the Father.

13:32  But of that day and that hour knoweth no man, no, not the angels which are in heaven, neither the Son, but the Father.

13:32  O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani SYn, jenom Otec.

13:32  Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.

13:32  „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.

13:32  Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, kteříž jsou v nebesích, ani Syn, jediné Otec.

13:32  De die autem illo vel hora nemo scit, neque angeli in cælo, neque Filius, nisi Pater.

13:33  Take ye heed, watch and pray. For ye know not when the time is.

13:33  Take ye heed, watch and pray: for ye know not when the time is.

13:33  Mějte se na pozoru, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.

13:33  Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde.

13:33  Dávejte si pozor, bděte [a modlete se], neboť nevíte, kdy je ten určený čas.

13:33  Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.

13:33  Videte, vigilate, et orate : nescitis enim quando tempus sit.

13:34  Even as a man who, going into a far country, left his house and gave authority to his servants over every work and commanded the porter to watch.

13:34  For the Son of man is as a man taking a far journey, who left his house, and gave authority to his servants, and to every man his work, and commanded the porter to watch.

13:34  Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.

13:34  Je to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl.

13:34  Jako člověk, který je na cestách: opustil svůj dům, dal svým otrokům plnou moc, každému jeho práci a dveřníkovi přikázal, aby bděl.

13:34  Jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vládařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.

13:34  Sicut homo qui peregre profectus reliquit domum suam, et dedit servis suis potestatem cujusque operis, et janitori præcepit ut vigilet,

13:35  Watch ye therefore (for you know not when the lord of the house cometh, at even, or at midnight, or at the cock crowing, or in the morning):

13:35  Watch ye therefore: for ye know not when the master of the house cometh, at even, or at midnight, or at the cockcrowing, or in the morning:

13:35  Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;

13:35  Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání.

13:35  Bděte tedy, neboť nevíte, kdy Pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, či před rozbřeskem,

13:35  Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno.

13:35  vigilate ergo (nescitis enim quando dominus domus veniat : sero, an media nocte, an galli cantu, an mane),

13:36  Lest coming on a sudden, he find you sleeping.

13:36  Lest coming suddenly he find you sleeping.

13:36  aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.

13:36  Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící.

13:36  aby nepřišel neočekávaně a nenalezl vás spící.

13:36  Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.

13:36  ne, cum venerit repente, inveniat vos dormientes.

13:37  And what I say to you, I say to all: Watch.

13:37  And what I say unto you I say unto all, Watch.

13:37  Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“

13:37  Co říkám vám, říkám všem: Bděte.“

13:37  Co tedy říkám vám, říkám všem: Bděte!“

13:37  A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.

13:37  Quod autem vobis dico, omnibus dico : Vigilate.

Chapter 14

14:1  Now the feast of the pasch and of the Azymes was after two days: and the chief priests and the scribes sought how they might by some wile lay hold on him and kill him.

14:1  After two days was the feast of the passover, and of unleavened bread: and the chief priests and the scribes sought how they might take him by craft, and put him to death.

14:1  Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.

14:1  Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho.

14:1  Byly dva dny před ⌈Hodem beránka⌉ a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili.

14:1  Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.

14:1  Erat autem Pascha et azyma post biduum : et quærebant summi sacerdotes et scribæ quomodo eum dolo tenerent, et occiderent.

14:2  But they said: Not on the festival day, lest there should be a tumult among the people.

14:2  But they said, Not on the feast day, lest there be an uproar of the people.

14:2  Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“

14:2  Říkali si totiž: „O svátcích ne, aby mezi lidmi nevypuklo povstání.“

14:2  Říkali totiž: „Ne ve svátek, aby snad nebylo pobouření lidu.“

14:2  Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

14:2  Dicebant autem : Non in die festo, ne forte tumultus fieret in populo.

14:3  And when he was in Bethania, in the house of Simon the leper, and was at meat, there came a woman having an alabaster box of ointment of precious spikenard. And breaking the alabaster box, she poured it out upon his head.

14:3  And being in Bethany in the house of Simon the leper, as he sat at meat, there came a woman having an alabaster box of ointment of spikenard very precious; and she brake the box, and poured it on his head.

14:3  Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.

14:3  Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu,

14:3  Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a byl u stolu, vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje; rozbila tu nádobku a olej vylila na jeho hlavu.

14:3  A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši alabastrovou nádobu, vylila ji na hlavu jeho.

14:3  Et cum esset Bethaniæ in domo Simonis leprosi, et recumberet, venit mulier habens alabastrum unguenti nardi spicati pretiosi : et fracto alabastro, effudit super caput ejus.

14:4  Now there were some that had indignation within themselves and said: Why was this waste of the ointment made?

14:4  And there were some that had indignation within themselves, and said, Why was this waste of the ointment made?

14:4  Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje?

14:4  někteří se rozhořčili: „K čemu taková ztráta?

14:4  Někteří se mezi sebou rozhořčovali: „K čemu je ta ztráta oleje?

14:4  I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?

14:4  Erant autem quidam indigne ferentes intra semetipsos, et dicentes : Ut quid perditio ista unguenti facta est ?

14:5  For this ointment might have been sold for more than three hundred pence and given to the poor. And they murmured against her.

14:5  For it might have been sold for more than three hundred pence, and have been given to the poor. And they murmured against her.

14:5  Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni.

14:5  Ta mast se mohla prodat aspoň za tři sta denárů! Mohlo se to rozdat chudým!“ A hubovali ji.

14:5  Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů a ty dát chudým!“ A hněvali se na ni.

14:5  Nebo mohlo toto prodáno býti, dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I zpouzeli se na ni.

14:5  poterat enim unguentum istud venundari plus quam trecentis denariis, et dari pauperibus. Et fremebant in eam.

14:6  But Jesus said: Let her alone. Why do You molest her? She hath wrought a good work upon me.

14:6  And Jesus said, Let her alone; why trouble ye her? she hath wrought a good work on me.

14:6  Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.

14:6  Ježíš jim ale řekl: „Nechte ji. Proč ji trápíte? Udělala pro mě něco krásného.

14:6  Ježíš řekl: „Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek.

14:6  Ale Ježíš řekl: Nechte jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť skutek učinila nade mnou.

14:6  Jesus autem dixit : Sinite eam, quid illi molesti estis ? Bonum opus operata est in me :

14:7  For the poor you have always with you: and whensoever you will, you may do them good: but me you have not always.

14:7  For ye have the poor with you always, and whensoever ye will ye may do them good: but me ye have not always.

14:7  Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.

14:7  Chudé tu budete mít vždycky a můžete jim pomáhat, kdykoli budete chtít; mě ale vždycky mít nebudete.

14:7  Vždyť chudé máte stále s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim učinit dobře; mne však nemáte stále.

14:7  Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždycky míti budete.

14:7  semper enim pauperes habetis vobiscum : et cum volueritis, potestis illis benefacere : me autem non semper habetis.

14:8  She hath done what she could: she is come beforehand to anoint my body for the burial.

14:8  She hath done what she could: she is come aforehand to anoint my body to the burying.

14:8  Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.

14:8  Ona udělala, co mohla. Předem pomazala mé tělo k pohřbu.

14:8  Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu.

14:8  Ona což mohla, to učinila; předešlať, aby těla mého pomazala ku pohřebu.

14:8  Quod habuit hæc, fecit : prævenit ungere corpus meum in sepulturam.

14:9  Amen, I say to you, wheresoever this gospel shall be preached in the whole world, that also which she hath done shall be told for a memorial of her.

14:9  Verily I say unto you, Wheresoever this gospel shall be preached throughout the whole world, this also that she hath done shall be spoken of for a memorial of her.

14:9  Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“

14:9  Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.“

14:9  Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno [toto] evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.“

14:9  Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, takéť i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.

14:9  Amen dico vobis : Ubicumque prædicatum fuerit Evangelium istud in universo mundo, et quod fecit hæc, narrabitur in memoriam ejus.

14:10  And Judas Iscariot, one of the twelve, went to the chief priests, to betray him to them.

14:10  And Judas Iscariot, one of the twelve, went unto the chief priests, to betray him unto them.

14:10  Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.

14:10  Jeden z Dvanácti – jmenoval se Jidáš Iškariotský – tehdy odešel k vrchním kněžím, aby jim ho zradil.

14:10  A Juda Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho vydal.

14:10  Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím {biskupům}, aby jim ho zradil.

14:10  Et Judas Iscariotes, unus de duodecim, abiit ad summos sacerdotes, ut proderet eum illis.

14:11  Who hearing it were glad: and they promised him they would give him money. And he sought how he might conveniently betray him.

14:11  And when they heard it, they were glad, and promised to give him money. And he sought how he might conveniently betray him.

14:11  Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

14:11  Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze. Začal tedy hledat příležitost, jak by jim ho vydal.

14:11  Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

14:11  Oni pak uslyševše, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.

14:11  Qui audientes gavisi sunt : et promiserunt ei pecuniam se daturos. Et quærebat quomodo illum opportune traderet.

14:12  Now on the first day of the unleavened bread, when they sacrificed the pasch, the disciples say to him: Whither wilt thou that we go and prepare for thee to eat the pasch?

14:12  And the first day of unleavened bread, when they killed the passover, his disciples said unto him, Where wilt thou that we go and prepare that thou mayest eat the passover?

14:12  Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“

14:12  Prvního dne Svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: „Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?“

14:12  Prvního dne nekvašených chlebů, když obětovali ⌈velikonočního beránka⌉, mu řekli jeho učedníci: „Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu ⌈velikonočního beránka⌉?“

14:12  Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?

14:12  Et primo die azymorum quando Pascha immolabant, dicunt ei discipuli : Quo vis eamus, et paremus tibi ut manduces Pascha ?

14:13  And he sendeth two of his disciples and saith to them: Go ye into the city; and there shall meet you a man carrying a pitcher of water. Follow him.

14:13  And he sendeth forth two of his disciples, and saith unto them, Go ye into the city, and there shall meet you a man bearing a pitcher of water: follow him.

14:13  Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,

14:13  Poslal tedy dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města. Tam vás potká muž nesoucí džbán vody. Jděte za ním.

14:13  I poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním

14:13  I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.

14:13  Et mittit duos ex discipulis suis, et dicit eis : Ite in civitatem, et occurret vobis homo lagenam aquæ bajulans : sequimini eum,

14:14  And whithersoever he shall go in, say to the master of the house, The master saith, Where is my refectory, where I may eat the pasch with my disciples?

14:14  And wheresoever he shall go in, say ye to the goodman of the house, The Master saith, Where is the guestchamber, where I shall eat the passover with my disciples?

14:14  a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘

14:14  Kam vejde, tam řekněte hospodáři: ‚Mistr se ptá: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?‘

14:14  a tam, kam vejde, řekněte hospodáři: Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl ⌈velikonočního beránka⌉?

14:14  A kamžkoli vejde, rcete hospodáři: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?

14:14  et quocumque introierit, dicite domino domus, quia magister dicit : Ubi est refectio mea, ubi Pascha cum discipulis meis manducem ?

14:15  And he will shew you a large dining room furnished. And there prepare ye for us.

14:15  And he will shew you a large upper room furnished and prepared: there make ready for us.

14:15  A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!“

14:15  On vám ukáže velikou horní místnost, prostřenou a připravenou. Tam nám připravte večeři.“

14:15  A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo.“

14:15  A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.

14:15  Et ipse vobis demonstrabit cœnaculum grande, stratum : et illic parate nobis.

14:16  And his disciples went their way and came into the city. And they found as he had told them: and they prepared the pasch.

14:16  And his disciples went forth, and came into the city, and found as he had said unto them: and they made ready the passover.

14:16  Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.

14:16  Učedníci tedy odešli, a když přišli do města, našli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka.

14:16  Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili ⌈velikonočního beránka⌉.

14:16  I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.

14:16  Et abierunt discipuli ejus, et venerunt in civitatem : et invenerunt sicut dixerat illis, et paraverunt Pascha.

14:17  And when evening was come, he cometh with the twelve.

14:17  And in the evening he cometh with the twelve.

14:17  Večer přišel Ježíš s Dvanácti.

14:17  Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti.

14:17  Když nastal večer, přišel s Dvanácti.

14:17  Když pak byl večer, přišel se dvanácti.

14:17  Vespere autem facto, venit cum duodecim.

14:18  And when they were at table and eating, Jesus saith: Amen I say to you, one of you that eateth with me shall betray me.

14:18  And as they sat and did eat, Jesus said, Verily I say unto you, One of you which eateth with me shall betray me.

14:18  A když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“

14:18  Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: „Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí.“

14:18  A když byli u stolu a jedli, Ježíš řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí, ten, který jí se mnou.“

14:18  A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.

14:18  Et discumbentibus eis, et manducantibus, ait Jesus : Amen dico vobis, quia unus ex vobis tradet me, qui manducat mecum.

14:19  But they began to be sorrowful and to say to him, one by one: Is it I?

14:19  And they began to be sorrowful, and to say unto him one by one, Is it I? and another said, Is it I?

14:19  Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad ne já?“

14:19  Zdrceni se jeden po druhém začali ptát: „Snad ne já?“

14:19  Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: „Snad ne já?“

14:19  A oni se počali rmoutiti, a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?

14:19  At illi cœperunt contristari, et dicere ei singulatim : Numquid ego ?

14:20  Who saith to them: One of the twelve, who dippeth with me his hand in the dish.

14:20  And he answered and said unto them, It is one of the twelve, that dippeth with me in the dish.

14:20  Řekl jim: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.

14:20  „Je to jeden ze Dvanácti,“ řekl jim, „ten, který se mnou namáčí ruku do mísy.

14:20  On jim řekl: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse.

14:20  On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčívá se mnou v mise.

14:20  Qui ait illis : Unus ex duodecim, qui intingit mecum manum in catino.

14:21  And the Son of man indeed goeth, as it is written of him: but woe to that man by whom the Son of man shall be betrayed. It were better for him, if that man had not been born.

14:21  The Son of man indeed goeth, as it is written of him: but woe to that man by whom the Son of man is betrayed! good were it for that man if he had never been born.

14:21  Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“

14:21  Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“

14:21  Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. ⌈Pro toho [by bylo] lépe, kdyby se byl⌉ nenarodil.“

14:21  Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.

14:21  Et Filius quidem hominis vadit sicut scriptum est de eo : væ autem homini illi per quem Filius hominis tradetur ! bonum erat ei, si non esset natus homo ille.

14:22  And whilst they were eating, Jesus took bread; and blessing, broke and gave to them and said: Take ye. This is my body.

14:22  And as they did eat, Jesus took bread, and blessed, and brake it, and gave to them, and said, Take, eat: this is my body.

14:22  Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“

14:22  Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: „Vezměte, to je mé tělo.“

14:22  A když jedli, vzal [Ježíš] chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: „Vezměte, toto je mé tělo.“

14:22  A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

14:22  Et manducantibus illis, accepit Jesus panem : et benedicens fregit, et dedit eis, et ait : Sumite, hoc est corpus meum.

14:23  And having taken the chalice, giving thanks, he gave it to them. And they all drank of it.

14:23  And he took the cup, and when he had given thanks, he gave it to them: and they all drank of it.

14:23  Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.

14:23  Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něj všichni.

14:23  Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim; a napili se z něj všichni.

14:23  A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.

14:23  Et accepto calice, gratias agens dedit eis : et biberunt ex illo omnes.

14:24  And he said to them: This is my blood of the new testament, which shall be shed for many.

14:24  And he said unto them, This is my blood of the new testament, which is shed for many.

14:24  A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.

14:24  Tehdy jim řekl: „To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé.

14:24  A řekl jim: „Toto je má krev [nové] smlouvy, která se vylévá za mnohé.

14:24  I řekl jim: To jest krev má smlouvy té nové, kteráž se za mnohé vylévá.

14:24  Et ait illis : Hic est sanguis meus novi testamenti, qui pro multis effundetur.

14:25  Amen I say to you that I will drink no more of the fruit of the vine until that day when I shall drink it new in the kingdom of God.

14:25  Verily I say unto you, I will drink no more of the fruit of the vine, until that day that I drink it new in the kingdom of God.

14:25  Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království.“

14:25  Amen, říkám vám, že už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho budu pít nový v Božím království.“

14:25  Amen, pravím vám, že se [již více] nenapiji z plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království.“

14:25  Amen pravím vám, žeť již více nikoli nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.

14:25  Amen dico vobis, quia jam non bibam de hoc genimine vitis usque in diem illum, cum illud bibam novum in regno Dei.

14:26  And when they had sung an hymn, they went forth to the mount of Olives.

14:26  And when they had sung an hymn, they went out into the mount of Olives.

14:26  Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.

14:26  A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.

14:26  A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.

14:26  A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

14:26  Et hymno dicto exierunt in montem Olivarum.

14:27  And Jesus saith to them: You will all be scandalized in my regard this night. For it is written: I will strike the shepherd, and the sheep shall be dispersed.

14:27  And Jesus saith unto them, All ye shall be offended because of me this night: for it is written, I will smite the shepherd, and the sheep shall be scattered.

14:27  Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‚Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘

14:27  Tehdy jim Ježíš řekl: „Všichni ode mě odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘

14:27  A Ježíš jim řekl: „Všichni [ode mne této noci] odpadnete, neboť je napsáno: Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.

14:27  Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.

14:27  Et ait eis Jesus : Omnes scandalizabimini in me in nocte ista : quia scriptum est : Percutiam pastorem, et dispergentur oves.

14:28  But after I shall be risen again, I will go before you into Galilee.

14:28  But after that I am risen, I will go before you into Galilee.

14:28  Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“

14:28  Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje.“

14:28  Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“

14:28  Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.

14:28  Sed postquam resurrexero, præcedam vos in Galilæam.

14:29  But Peter saith to him: Although all shall be scandalized in thee, yet not I.

14:29  But Peter said unto him, Although all shall be offended, yet will not I.

14:29  Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“

14:29  „I kdyby všichni odpadli,“ prohlásil Petr, „já nikdy!“

14:29  Petr mu říkal: „I kdyby všichni odpadli, já však ne!“

14:29  Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.

14:29  Petrus autem ait illi : Et si omnes scandalizati fuerint in te, sed non ego.

14:30  And Jesus saith to him: Amen I say to thee, to-day, even in this night, before the cock crow twice, thou shalt deny me thrice.

14:30  And Jesus saith unto him, Verily I say unto thee, That this day, even in this night, before the cock crow twice, thou shalt deny me thrice.

14:30  Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“

14:30  Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, dříve než dvakrát zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš.“

14:30  A Ježíš mu řekl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dříve než kohout [dvakrát] zakokrhá, právě ty mne třikrát zapřeš.“

14:30  I řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prvé než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.

14:30  Et ait illi Jesus : Amen dico tibi, quia tu hodie in nocte hac, priusquam gallus vocem bis dederit, ter me es negaturus.

14:31  But he spoke the more vehemently: Although I should die together with thee, I will not deny thee. And in like manner also said they all.

14:31  But he spake the more vehemently, If I should die with thee, I will not deny thee in any wise. Likewise also said they all.

14:31  On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.

14:31  On se ale dušoval: „I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!“ A podobně mluvili i všichni ostatní.

14:31  On však tím více říkal: „I kdybych s tebou musel zemřít, určitě tě nezapřu.“ Stejně mluvili i ostatní.

14:31  On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoliť nezapřím tebe. A takž také i všickni mluvili.

14:31  At ille amplius loquebatur : Et si oportuerit me simul commori tibi, non te negabo. Similiter autem et omnes dicebant.

14:32  And they came to a farm called Gethsemani. And he saith to his disciples: Sit you here, while I pray.

14:32  And they came to a place which was named Gethsemane: and he saith to his disciples, Sit ye here, while I shall pray.

14:32  Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“

14:32  Když pak přišli na místo zvané Getsemane, řekl svým učedníkům: „Posaďte se tu, než se pomodlím.“

14:32  I přicházejí k místu jménem Getsemane. Říká svým učedníkům: „Posaďte se zde, než se pomodlím.“

14:32  I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, až se pomodlím.

14:32  Et veniunt in prædium, cui nomen Gethsemani. Et ait discipulis suis : Sedete hic donec orem.

14:33  And he taketh Peter and James and John with him: and he began to fear and to be heavy.

14:33  And he taketh with him Peter and James and John, and began to be sore amazed, and to be very heavy;

14:33  Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.

14:33  Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vtom na něj začala padat hrůza a tíha.

14:33  A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a znepokojovat.

14:33  A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.

14:33  Et assumit Petrum, et Jacobum, et Joannem secum : et cœpit pavere et tædere.

14:34  And he saith to them: My soul is sorrowful even unto death. Stay you here and watch.

14:34  And saith unto them, My soul is exceeding sorrowful unto death: tarry ye here, and watch.

14:34  I řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“

14:34  Řekl jim: „Je mi úzko až k smrti. Zůstaňte tu a bděte.“

14:34  Říká jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“

14:34  I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.

14:34  Et ait illis : Tristis est anima mea usque ad mortem : sustinete hic, et vigilate.

14:35  And when he was gone forward a little, he fell flat on the ground: and he prayed that, if it might be, the hour might pass from him.

14:35  And he went forward a little, and fell on the ground, and prayed that, if it were possible, the hour might pass from him.

14:35  Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.

14:35  Kousek poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, ta hodina minula.

14:35  Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, je–li to možné, tato hodina minula.

14:35  A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.

14:35  Et cum processisset paululum, procidit super terram, et orabat ut, si fieri posset, transiret ab eo hora.

14:36  And he saith: Abba, Father, all things are possible to thee: remove this chalice from me; but not what I will, but what thou wilt.

14:36  And he said, Abba, Father, all things are possible unto thee; take away this cup from me: nevertheless not what I will, but what thou wilt.

14:36  Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“

14:36  Tehdy řekl: „Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Ať se však nestane má vůle, ale tvá.“

14:36  Říkal: „Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.“

14:36  I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.

14:36  Et dixit : Abba pater, omnia tibi possibilia sunt : transfer calicem hunc a me : sed non quod ego volo, sed quod tu.

14:37  And he cometh and findeth them sleeping. And he saith to Peter: Simon, sleepest thou? Couldst thou not watch one hour?

14:37  And he cometh, and findeth them sleeping, and saith unto Peter, Simon, sleepest thou? couldest not thou watch one hour?

14:37  Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?

14:37  Když se pak vrátil, zjistil, že spí. „Šimone, ty spíš?“ řekl Petrovi. „Nemohl jsi bdít ani hodinu?

14:37  A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: „Šimone, spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít?

14:37  I přišel a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?

14:37  Et venit, et invenit eos dormientes. Et ait Petro : Simon, dormis ? non potuisti una hora vigilare ?

14:38  Watch ye: and pray that you enter not into temptation. The spirit indeed is willing, but the flesh is weak.

14:38  Watch ye and pray, lest ye enter into temptation. The spirit truly is ready, but the flesh is weak.

14:38  Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.“

14:38  Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné.“

14:38  Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.“

14:38  Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

14:38  vigilate et orate, ut non intretis in tentationem. Spiritus quidem promptus est, caro vero infirma.

14:39  And going away again, he prayed, saying the same words.

14:39  And again he went away, and prayed, and spake the same words.

14:39  Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.

14:39  Znovu odešel a modlil se týmiž slovy.

14:39  A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu.

14:39  A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.

14:39  Et iterum abiens oravit, eumdem sermonem dicens.

14:40  And when he returned, he found them again asleep (for their eyes were heavy): and they knew not what to answer him.

14:40  And when he returned, he found them asleep again, (for their eyes were heavy,) neither wist they what to answer him.

14:40  A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.

14:40  Když se vrátil, zjistil, že zase spí. Víčka jim ztěžkla únavou. Nevěděli, co mu na to říci.

14:40  A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka a nevěděli, co by mu odpověděli.

14:40  A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí, (nebo oči jejich byly obtíženy;) aniž věděli, co by jemu odpověděli.

14:40  Et reversus, denuo invenit eos dormientes (erant enim oculi eorum gravati), et ignorabant quid responderent ei.

14:41  And he cometh the third time and saith to them: Sleep ye now and take your rest. It is enough. The hour is come: behold the Son of man shall be betrayed into the hands of sinners.

14:41  And he cometh the third time, and saith unto them, Sleep on now, and take your rest: it is enough, the hour is come; behold, the Son of man is betrayed into the hands of sinners.

14:41  Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

14:41  Když se pak vrátil potřetí, řekl jim: „Ještě pořád spíte a odpočíváte? Dost už! Pohleďte, přišla chvíle, kdy je Syn člověka vydáván do rukou hříšníků.

14:41  A přichází po třetí a říká jim: „Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

14:41  I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišlať ta hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

14:41  Et venit tertio, et ait illis : Dormite jam, et requiescite. Sufficit : venit hora : ecce Filius hominis tradetur in manus peccatorum.

14:42  Rise up: let us go. Behold, he that will betray me is at hand.

14:42  Rise up, let us go; lo, he that betrayeth me is at hand.

14:42  Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje.“

14:42  Vstávejte, pojďme! Můj zrádce už je blízko.“

14:42  Vstávejte, pojďme! Hle, ⌈přiblížil se ten, který mne zrazuje.⌉“

14:42  Vstaňte, poďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.

14:42  Surgite, eamus : ecce qui me tradet, prope est.

14:43  And while he was yet speaking, cometh Judas Iscariot, one of the twelve: and with him a great multitude with swords and staves, from the chief priests and the scribes and the ancients.

14:43  And immediately, while he yet spake, cometh Judas, one of the twelve, and with him a great multitude with swords and staves, from the chief priests and the scribes and the elders.

14:43  Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

14:43  Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží, znalců Písma a starších.

14:43  A hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi.

14:43  A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, kterýž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a od zákonníků a starších.

14:43  Et, adhuc eo loquente, venit Judas Iscariotes unus de duodecim, et cum eo turba multa cum gladiis et lignis, a summis sacerdotibus, et scribis, et senioribus.

14:44  And he that betrayed him had given them a sign, saying: Whomsoever I shall kiss, that is he. Lay hold on him: and lead him away carefully.

14:44  And he that betrayed him had given them a token, saying, Whomsoever I shall kiss, that same is he; take him, and lead him away safely.

14:44  Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.“

14:44  Jeho zrádce s nimi měl smluvené znamení: „Je to ten, kterého políbím. Chopte se ho a veďte ho opatrně.“

14:44  Ten, který ho zrazoval, ⌈měl s nimi domluvené znamení⌉: „Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně odveďte!“

14:44  Zrádce pak jeho byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest; jmětež ho, a veďte opatrně.

14:44  Dederat autem traditor ejus signum eis, dicens : Quemcumque osculatus fuero, ipse est, tenete eum, et ducite caute.

14:45  And when he was come, immediately going up to him he saith: Hail, Rabbi! And he kissed him.

14:45  And as soon as he was come, he goeth straightway to him, and saith, Master, master; and kissed him.

14:45  Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: „Mistře!“ a políbil ho.

14:45  Jakmile přišel, hned přistoupil k němu a políbil ho se slovy: „Rabbi!“

14:45  Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: „Rabbi!“ A vroucně ho políbil.

14:45  A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.

14:45  Et cum venisset, statim accedens ad eum, ait : Ave Rabbi : et osculatus est eum.

14:46  But they laid hands on him and held him.

14:46  And they laid their hands on him, and took him.

14:46  Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.

14:46  V tu chvíli se na něj vrhli a zajali ho.

14:46  Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.

14:46  Tedy oni vztáhli naň ruce své, a jali jej.

14:46  At illi manus injecerunt in eum, et tenuerunt eum.

14:47  And one of them that stood by, drawing a sword, struck a servant of the chief priest and cut off his ear.

14:47  And one of them that stood by drew a sword, and smote a servant of the high priest, and cut off his ear.

14:47  Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.

14:47  Jeden z těch, kdo stáli kolem něj, vytasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu ucho.

14:47  Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho.

14:47  Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal jemu ucho.

14:47  Unus autem quidam de circumstantibus educens gladium, percussit servum summi sacerdotis, et amputavit illi auriculam.

14:48  And Jesus answering, said to them: Are you come out as to a robber, with swords and staves to apprehend me?

14:48  And Jesus answered and said unto them, Are ye come out, as against a thief, with swords and with staves to take me?

14:48  Ale Ježíš jim řekl: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.

14:48  Ježíš jim řekl: „Jsem snad zločinec, že jste se mě vypravili zatknout s meči a holemi?

14:48  Ježíš jim na to řekl: „Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli.

14:48  I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?

14:48  Et respondens Jesus, ait illis : Tamquam ad latronem existis cum gladiis et lignis comprehendere me ?

14:49  I was daily with you in the temple teaching: and you did not lay hands on me. But that the scriptures may be fulfilled.

14:49  I was daily with you in the temple teaching, and ye took me not: but the scriptures must be fulfilled.

14:49  Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!“

14:49  Když jsem s vámi denně býval v chrámu a učil, nezatkli jste mě. Ať se však naplní Písma!“

14:49  Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale ⌈musí se naplnit⌉ Písma.“

14:49  Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale aby se naplnila písma.

14:49  quotidie eram apud vos in templo docens, et non me tenuistis. Sed ut impleantur Scripturæ.

14:50  Then his disciples, leaving him, all fled away.

14:50  And they all forsook him, and fled.

14:50  Všichni ho opustili a utekli.

14:50  Tehdy ho všichni opustili a utekli.

14:50  A všichni ho opustili a utekli.

14:50  Tedy opustivše jej, všickni utekli.

14:50  Tunc discipuli ejus relinquentes eum, omnes fugerunt.

14:51  And a certain young man followed him, having a linen cloth cast about his naked body. And they laid hold on him.

14:51  And there followed him a certain young man, having a linen cloth cast about his naked body; and the young men laid hold on him:

14:51  Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.

14:51  Jeden mladík ho ale následoval oblečen jen kusem plátna na holém těle. Chytili ho,

14:51  Šel s ním nějaký mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný šat, i zmocnili se ho.

14:51  Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.

14:51  Adolescens autem quidam sequebatur eum amictus sindone super nudo : et tenuerunt eum.

14:52  But he, casting off the linen cloth, fled from them naked.

14:52  And he left the linen cloth, and fled from them naked.

14:52  On jim však nechal plátno v rukou a utekl.

14:52  ale on tam to plátno nechal a utekl nahý.

14:52  On tam však zanechal lněný šat a utekl [od nich] nahý.

14:52  On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.

14:52  At ille rejecta sindone, nudus profugit ab eis.

14:53  And they brought Jesus to the high priest. And all the priests and the scribes and the ancients assembled together.

14:53  And they led Jesus away to the high priest: and with him were assembled all the chief priests and the elders and the scribes.

14:53  Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.

14:53  Ježíše pak odvedli k veleknězi, kde se sešli všichni vrchní kněží i starší a znalci Písma.

14:53  Ježíše odvedli k veleknězi a shromáždili se [k němu] všichni velekněží, starší a učitelé Zákona.

14:53  I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi {biskupovi}, a sešli se k němu všickni přední kněží {biskupové} i starší i zákonníci.

14:53  Et adduxerunt Jesum ad summum sacerdotem : et convenerunt omnes sacerdotes, et scribæ, et seniores.

14:54  And Peter followed him afar off, even into the court of the high priest. And he sat with the servants at the fire and warmed himself.

14:54  And Peter followed him afar off, even into the palace of the high priest: and he sat with the servants, and warmed himself at the fire.

14:54  Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.

14:54  Petr ho ale zpovzdálí následoval až dovnitř na veleknězův dvůr. Tam si sedl mezi sluhy a ohříval se u ohně.

14:54  Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně.

14:54  Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze {biskupův}; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.

14:54  Petrus autem a longe secutus est eum usque intro in atrium summi sacerdotis : et sedebat cum ministris ad ignem, et calefaciebat se.

14:55  And the chief priests and all the council sought for evidence against Jesus, that they might put him to death: and found none.

14:55  And the chief priests and all the council sought for witness against Jesus to put him to death; and found none.

14:55  Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.

14:55  Vrchní kněží s celou Veleradou pak proti Ježíši hledali svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nic nenacházeli.

14:55  Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali.

14:55  Ale přední kněží {biskupové} i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, a však nenalezli.

14:55  Summi vero sacerdotes et omne concilium quærebant adversus Jesum testimonium ut eum morti traderent : nec inveniebant.

14:56  For many bore false witness against him: and their evidences were not agreeing.

14:56  For many bare false witness against him, but their witness agreed not together.

14:56  Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.

14:56  Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala.

14:56  Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná.

14:56  Nebo ač mnozí křivé svědectví vydávali proti němu, však svědectví jejich nebyla jednostejná.

14:56  Multi enim testimonium falsum dicebant adversus eum : et convenientia testimonia non erant.

14:57  And some rising up, bore false witness against him, saying:

14:57  And there arose certain, and bare false witness against him, saying,

14:57  Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:

14:57  Nějací lidé pak vstali a křivě proti němu svědčili:

14:57  Někteří povstali a křivě proti němu svědčili:

14:57  Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:

14:57  Et quidam surgentes, falsum testimonium ferebant adversus eum, dicentes :

14:58  We heard him say, I Will destroy this temple made with hands and within three days I will build another not made with hands.

14:58  We heard him say, I will destroy this temple that is made with hands, and within three days I will build another made without hands.

14:58  „Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.“

14:58  „Slyšeli jsme ho říci: ‚Zbořím tento chrám udělaný rukama a za tři dny postavím jiný, neudělaný rukama.‘“

14:58  „My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.“

14:58  My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.

14:58  Quoniam nos audivimus eum dicentem : Ego dissolvam templum hoc manu factum, et per triduum aliud non manu factum ædificabo.

14:59  And their witness did not agree.

14:59  But neither so did their witness agree together.

14:59  Ale ani jejich svědectví se neshodovala.

14:59  Ale ani tak se jejich svědectví neshodovala.

14:59  A ani tak jejich svědectví nebylo shodné.

14:59  Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.

14:59  Et non erat conveniens testimonium illorum.

14:60  And the high priest rising up in the midst, asked Jesus, saying: Answerest thou nothing to the things that are laid to thy charge by these men?

14:60  And the high priest stood up in the midst, and asked Jesus, saying, Answerest thou nothing? what is it which these witness against thee?

14:60  Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“

14:60  Nato se přede všemi postavil velekněz a tázal se Ježíše: „Nic neodpovíš na jejich svědectví?“

14:60  I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?“

14:60  Tedy povstav nejvyšší kněz {biskup} u prostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničeho, což tito na tebe svědčí?

14:60  Et exsurgens summus sacerdos in medium, interrogavit Jesum, dicens : Non respondes quidquam ad ea quæ tibi objiciuntur ab his ?

14:61  But he held his peace and answered nothing. Again the high priest asked him and said to him: Art thou the Christ, the Son of the Blessed God?

14:61  But he held his peace, and answered nothing. Again the high priest asked him, and said unto him, Art thou the Christ, the Son of the Blessed?

14:61  On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“

14:61  On ale mlčel a nic neodpovídal. Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“

14:61  On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“

14:61  Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz {biskup} otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, ten Syn toho Požehnaného?

14:61  Ille autem tacebat, et nihil respondit. Rursum summus sacerdos interrogabat eum, et dixit ei : Tu es Christus Filius Dei benedicti ?

14:62  And Jesus said to him: I am. And you shall see the Son of man sitting on the right hand of the power of God and coming with the clouds of heaven.

14:62  And Jesus said, I am: and ye shall see the Son of man sitting on the right hand of power, and coming in the clouds of heaven.

14:62  Ježíš řekl: „Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“

14:62  „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“

14:62  Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky.“

14:62  A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.

14:62  Jesus autem dixit illi : Ego sum : et videbitis Filium hominis sedentem a dextris virtutis Dei, et venientem cum nubibus cæli.

14:63  Then the high priest rending his garments, saith: What need we any further witnesses?

14:63  Then the high priest rent his clothes, and saith, What need we any further witnesses?

14:63  Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Nač potřebujeme ještě svědky?

14:63  Tehdy si velekněz roztrhl roucho a zvolal: „K čemu ještě potřebujeme svědky?

14:63  Velekněz roztrhl svá roucha a říká: „Nač ještě potřebujeme svědky?

14:63  Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrh roucha svá, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?

14:63  Summus autem sacerdos scindens vestimenta sua, ait : Quid adhuc desideramus testes ?

14:64  You have heard the blasphemy. What think you? Who all condemned him to be guilty of death.

14:64  Ye have heard the blasphemy: what think ye? And they all condemned him to be guilty of death.

14:64  Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?“ Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.

14:64  Slyšeli jste rouhání! Co o tom soudíte?“ A všichni rozhodli, že zaslouží smrt.

14:64  Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?“ Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti.

14:64  Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni potupili jej, že jest hoden smrti.

14:64  Audistis blasphemiam : quid vobis videtur ? Qui omnes condemnaverunt eum esse reum mortis.

14:65  And some began to spit on him and to cover his face and to buffet him and to say unto him: Prophesy. And the servants struck him with the palms their hands.

14:65  And some began to spit on him, and to cover his face, and to buffet him, and to say unto him, Prophesy: and the servants did strike him with the palms of their hands.

14:65  Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli do tváře.

14:65  Někteří po něm začali plivat. Zahalili mu tvář, bili ho pěstmi a říkali: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli holemi.

14:65  A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: „Zaprorokuj!“ A biřici ho zasypali ranami.

14:65  I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a jej poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj. A služebníci kyji jej bili.

14:65  Et cœperunt quidam conspuere eum, et velare faciem ejus, et colaphis eum cædere, et dicere ei : Prophetiza : et ministri alapis eum cædebant.

14:66  Now when Peter was in the court below, there cometh one of the maidservants of the high priest.

14:66  And as Peter was beneath in the palace, there cometh one of the maids of the high priest:

14:66  Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,

14:66  Petr byl zatím dole na dvoře. Přišla tam jedna z veleknězových služek,

14:66  A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek.

14:66  A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děvek nejvyššího kněze {biskupových}.

14:66  Et cum esset Petrus in atrio deorsum, venit una ex ancillis summi sacerdotis :

14:67  And when she had seen Peter warming himself looking on him, she saith: Thou also wast with Jesus of Nazareth.

14:67  And when she saw Peter warming himself, she looked upon him, and said, And thou also wast with Jesus of Nazareth.

14:67  a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!“

14:67  a když si všimla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: „Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Nazaretu.“

14:67  Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.“

14:67  A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.

14:67  et cum vidisset Petrum calefacientem se, aspiciens illum, ait : Et tu cum Jesu Nazareno eras.

14:68  But he denied, saying: I neither know nor understand what thou sayest. And he went forth before the court; and the cock crew.

14:68  But he denied, saying, I know not, neither understand I what thou sayest. And he went out into the porch; and the cock crew.

14:68  On však zapřel: „O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.

14:68  On to ale zapřel: „Nerozumím. Nevím, o čem mluvíš!“ Vyšel ven před dvůr a vtom zakokrhal kohout.

14:68  On však zapřel: „Nevím ani nerozumím, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora [a kohout zakokrhal].

14:68  Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.

14:68  At ille negavit, dicens : Neque scio, neque novi quid dicas. Et exiit foras ante atrium, et gallus cantavit.

14:69  And again a maidservant seeing him, began to say to the standers by: This is one of them.

14:69  And a maid saw him again, and began to say to them that stood by, This is one of them.

14:69  Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž: „Ten člověk je z nich!“

14:69  Potom ho ta služka uviděla znovu a začala říkat kolemstojícím: „Je to jeden z nich!“

14:69  A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: „Tento je z nich.“

14:69  Tedy děvka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.

14:69  Rursus autem cum vidisset illum ancilla, cœpit dicere circumstantibus : Quia hic ex illis est.

14:70  But he denied again. And after a, while they that stood by said again to Peter: Surely thou art one of them; for thou art also a Galilean.

14:70  And he denied it again. And a little after, they that stood by said again to Peter, Surely thou art one of them: for thou art a Galilaean, and thy speech agreeth thereto.

14:70  On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: „Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!“

14:70  On to ale znovu zapíral. Po malé chvíli se kolemstojící znovu obrátili na Petra: „Určitě jsi jeden z nich. Vždyť jsi Galilejec!“

14:70  On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: „Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.“

14:70  A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.

14:70  At ille iterum negavit. Et post pusillum rursus qui astabant, dicebant Petro : Vere ex illis es : nam et Galilæus es.

14:71  But he began o curse and to swear, saying: I know not this man of whom you speak.

14:71  But he began to curse and to swear, saying, I know not this man of whom ye speak.

14:71  On se však začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o němž mluvíte.“

14:71  Tehdy se začal zaklínat a přísahat: „Člověka, o kterém mluvíte, neznám!“

14:71  On se pak začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.“

14:71  On pak počal se proklínati a přisahati: Neznám člověka toho, o němž pravíte.

14:71  Ille autem cœpit anathematizare et jurare : Quia nescio hominem istum, quem dicitis.

14:72  And immediately the cock crew again. And Peter remembered the word that Jesus had said unto him: Before the cock crow twice, thou shalt thrice deny me. And he began to weep,

14:72  And the second time the cock crew. And Peter called to mind the word that Jesus said unto him, Before the cock crow twice, thou shalt deny me thrice. And when he thought thereon, he wept.

14:72  V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče.

14:72  A vtom podruhé zakokrhal kohout. Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš“ a propukl v pláč.

14:72  A [hned] kohout [podruhé] zakokrhal. Tu si Petr rozpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: „Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,“ a ⌈začal plakat⌉.

14:72  A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prvé než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.

14:72  Et statim gallus iterum cantavit. Et recordatus est Petrus verbi quod dixerat ei Jesus : Priusquam gallus cantet bis, ter me negabis. Et cœpit flere.

Chapter 15

15:1  And straightway in the morning, the chief priests holding a consultation with the ancients and the scribes and the whole council, binding Jesus, led him away and delivered him to Pilate.

15:1  And straightway in the morning the chief priests held a consultation with the elders and scribes and the whole council, and bound Jesus, and carried him away, and delivered him to Pilate.

15:1  A hned zrána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.

15:1  Hned za svítání, když se vrchní kněží poradili se staršími a znalci Písma i s celou Veleradou, svázali Ježíše, odvedli ho a vydali Pilátovi.

15:1  A hned časně zrána ⌈velekněží se staršími a učitelé Zákona⌉ -- celá velerada -- ⌈se poradili⌉, Ježíše spoutali, odvedli a vydali Pilátovi.

15:1  A hned ráno, uradivše se přední kněží {biskupové} s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.

15:1  Et confestim mane consilium facientes summi sacerdotes cum senioribus, et scribis, et universo concilio, vincientes Jesum, duxerunt, et tradiderunt Pilato.

15:2  And Pilate asked him: Art thou the king of the Jews? But he answering, saith to him: Thou sayest it.

15:2  And Pilate asked him, Art thou the King of the Jews? And he answering said unto him, Thou sayest it.

15:2  Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“

15:2  Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš.

15:2  Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty říkáš.“

15:2  I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

15:2  Et interrogavit eum Pilatus : Tu es rex Judæorum ? At ille respondens, ait illi : Tu dicis.

15:3  And the chief priests accused him in many things.

15:3  And the chief priests accused him of many things: but he answered nothing.

15:3  Velekněží na něj mnoho žalovali.

15:3  Vrchní kněží ho začali obviňovat z mnoha věcí.

15:3  Velekněží ho velmi obviňovali.

15:3  I žalovali na něj přední kněží {biskupové} mnoho. On pak nic neodpovídal.

15:3  Et accusabant eum summi sacerdotes in multis.

15:4  And Pilate again asked him, saying: Answerest thou nothing? Behold in how many things they accuse thee.

15:4  And Pilate asked him again, saying, Answerest thou nothing? behold how many things they witness against thee.

15:4  Tu se ho Pilát znovu otázal: „Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují!“

15:4  Pilát se ho znovu ptal: „Proč nic neodpovídáš? Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“

15:4  Pilát se ho znovu zeptal: „Nic neodpovídáš? Podívej, z čeho všeho tě obviňují!“

15:4  Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.

15:4  Pilatus autem rursum interrogavit eum, dicens : Non respondes quidquam ? vide in quantis te accusant.

15:5  But Jesus still answered nothing: so that Pilate wondered.

15:5  But Jesus yet answered nothing; so that Pilate marvelled.

15:5  Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil.

15:5  Ježíš už ale vůbec neodpovídal; to Piláta udivilo.

15:5  Ježíš však již nic neodpověděl, takže se Pilát divil.

15:5  Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.

15:5  Jesus autem amplius nihil respondit, ita ut miraretur Pilatus.

15:6  Now on the festival day he was wont to release unto them one of the prisoners, whomsoever they demanded.

15:6  Now at that feast he released unto them one prisoner, whomsoever they desired.

15:6  O svátcích jim propouštíval jednoho vězně, o kterého žádali.

15:6  O svátcích měl ovšem ve zvyku propouštět na jejich žádost jednoho vězně.

15:6  O svátcích jim propouštěl jednoho vězně, o kterého žádali.

15:6  V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.

15:6  Per diem autem festum solebat dimittere illis unum ex vinctis, quemcumque petissent.

15:7  And there was one called Barabbas, who was put in prison with some seditious men, who in the sedition had committed murder.

15:7  And there was one named Barabbas, which lay bound with them that had made insurrection with him, who had committed murder in the insurrection.

15:7  Ve vězení byl mezi vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž jménem Barabáš.

15:7  Tehdy byl spolu s jinými vzbouřenci, kteří při vzpouře spáchali vraždu, uvězněn jeden muž jménem Barabáš.

15:7  Se vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, byl uvězněný muž zvaný Barabáš.

15:7  I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.

15:7  Erat autem qui dicebatur Barrabas, qui cum seditiosis erat vinctus, qui in seditione fecerat homicidium.

15:8  And when the multitude was come up, they began to desire that he would do as he had ever done unto them.

15:8  And the multitude crying aloud began to desire him to do as he had ever done unto them.

15:8  Zástup přišel Piláta požádat o to, v čem jim obvykle vyhověl.

15:8  Dav přistoupil k Pilátovi a žádal, aby se zachoval jako obvykle.

15:8  Zástup ⌈vystoupil k Pilátovi⌉ a začal žádat, aby učinil, jak jim činíval.

15:8  A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.

15:8  Et cum ascendisset turba, cœpit rogare, sicut semper faciebat illis.

15:9  And Pilate answered them and said: Will you that I release to you the king of the Jews?

15:9  But Pilate answered them, saying, Will ye that I release unto you the King of the Jews?

15:9  Pilát jim na to řekl: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“

15:9  Pilát se jich zeptal: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“

15:9  Pilát jim odpověděl: „Chcete, abych vám propustil krále Židů?“

15:9  Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?

15:9  Pilatus autem respondit eis, et dixit : Vultis dimittam vobis regem Judæorum ?

15:10  For he knew that the chief priests had delivered him up out of envy.

15:10  For he knew that the chief priests had delivered him for envy.

15:10  Věděl totiž, že mu ho velekněží vydali ze zášti.

15:10  (Věděl totiž, že mu ho vrchní kněží vydali z pouhé zášti.)

15:10  Uvědomoval si totiž, že ho [velekněží] vydali ze závisti.

15:10  (Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží {biskupové}.)

15:10  Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum summi sacerdotes.

15:11  But the chief priests moved the people, that he should rather release Barabbas to them.

15:11  But the chief priests moved the people, that he should rather release Barabbas unto them.

15:11  Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše.

15:11  Vrchní kněží ale vyburcovali dav, ať žádá o propuštění Barabáše.

15:11  Velekněží však podnítili zástup, aby jim raději propustil Barabáše.

15:11  Ale přední kněží {biskupové} ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.

15:11  Pontifices autem concitaverunt turbam, ut magis Barabbam dimitteret eis.

15:12  And Pilate again answering, saith to them: What will you then that I do to the king of the Jews?

15:12  And Pilate answered and said again unto them, What will ye then that I shall do unto him whom ye call the King of the Jews?

15:12  Pilát se jich znovu zeptal: „Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?“

15:12  „A co mám udělat s tím, kterého nazýváte židovským králem?“ ptal se jich Pilát.

15:12  Pilát jim zase na to říkal: „Co tedy [chcete,] abych učinil s [tím, kterého nazýváte] králem Židů?“

15:12  A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?

15:12  Pilatus autem iterum respondens, ait illis : Quid ergo vultis faciam regi Judæorum ?

15:13  But they again cried out: Crucify him.

15:13  And they cried out again, Crucify him.

15:13  Tu se znovu dali do křiku: „Ukřižuj ho!“

15:13  „Ukřižuj ho!“ vykřikli všichni.

15:13  Oni opět zvolali: „Ukřižuj ho!“

15:13  A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.

15:13  At illi iterum clamaverunt : Crucifige eum.

15:14  And Pilate saith to them: Why, what evil hath he done? But they cried out the more: Crucify him.

15:14  Then Pilate said unto them, Why, what evil hath he done? And they cried out the more exceedingly, Crucify him.

15:14  Pilát jim řekl: „A čeho se vlastně dopustil?“ Oni však ještě víc křičeli: „Ukřižuj ho!“

15:14  „Co udělal zlého?“ ptal se Pilát. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižuj ho!“

15:14  Pilát jim říkal: „Co tedy udělal zlého?“ Oni pak ještě silněji zvolali: „Ukřižuj ho!“

15:14  A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.

15:14  Pilatus vero dicebat illis : Quid enim mali fecit ? At illi magis clamabant : Crucifige eum.

15:15  And so Pilate being willing to satisfy the people, released to them Barabbas: and delivered up Jesus, when he had scourged him, to be crucified.

15:15  And so Pilate, willing to content the people, released Barabbas unto them, and delivered Jesus, when he had scourged him, to be crucified.

15:15  Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

15:15  Pilát chtěl vyhovět davu, a tak jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.

15:15  Pilát pak, chtěje vyhovět zástupu, jim propustil Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

15:15  Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.

15:15  Pilatus autem volens populo satisfacere, dimisit illis Barabbam, et tradidit Jesum flagellis cæsum, ut crucifigeretur.

15:16  And the soldiers led him away into the court of the palace: and they called together the whole band.

15:16  And the soldiers led him away into the hall, called Prætorium; and they call together the whole band.

15:16  Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu.

15:16  Vojáci ho odvedli dovnitř na nádvoří paláce zvaného Praetorium a svolali celou posádku.

15:16  Vojáciho odvedli do dvora, to jest do pretoria, a svolali celý oddíl.

15:16  Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.

15:16  Milites autem duxerunt eum in atrium prætorii, et convocant totam cohortem,

15:17  And they clothed him with purple: and, platting a crown of thorns, they put it upon him.

15:17  And they clothed him with purple, and platted a crown of thorns, and put it about his head,

15:17  Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu

15:17  Oblékli mu purpurový plášť a nasadili mu korunu upletenou z trní.

15:17  Oblékli mu purpur, upletli trnový věnec a nasadili mu jej

15:17  I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.

15:17  et induunt eum purpura, et imponunt ei plectentes spineam coronam.

15:18  And they began to salute him: Hail, king of the Jews.

15:18  And began to salute him, Hail, King of the Jews!

15:18  a začali ho zdravit: „Buď zdráv, židovský králi!“

15:18  Pak ho začali zdravit: „Ať žije židovský král!“

15:18  a začali ho zdravit: „Buď zdráv, králi Židů!“

15:18  I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.

15:18  Et cœperunt salutare eum : Ave rex Judæorum.

15:19  And they struck his head with a reed: and they did spit on him. And bowing their knees, they adored him.

15:19  And they smote him on the head with a reed, and did spit upon him, and bowing their knees worshipped him.

15:19  Bili ho po hlavě holí, plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem.

15:19  Bili ho holí do hlavy, plivali na něj, klekali před ním a klaněli se mu.

15:19  Bili ho po hlavě rákosovou holí, plivali na něj, poklekali a klaněli se mu.

15:19  A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.

15:19  Et percutiebant caput ejus arundine : et conspuebant eum, et ponentes genua, adorabant eum.

15:20  And after they had mocked him, they took off the purple from him and put his own garments on him: and they led him out to crucify him.

15:20  And when they had mocked him, they took off the purple from him, and put his own clothes on him, and led him out to crucify him.

15:20  Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vyvedli ven, aby ho ukřižovali.

15:20  Když se mu dost naposmívali, svlékli z něj ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.

15:20  Když se mu naposmívali, svlékli ho z purpuru a oblékli mu jeho šaty. Vyvedli ho, aby ho ukřižovali.

15:20  A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.

15:20  Et postquam illuserunt ei, exuerunt illum purpura, et induerunt eum vestimentis suis : et educunt illum ut crucifigerent eum.

15:21  And they forced one Simon a Cyrenian, who passed by coming out of the country, the father of Alexander and of Rufus, to take up his cross.

15:21  And they compel one Simon a Cyrenian, who passed by, coming out of the country, the father of Alexander and Rufus, to bear his cross.

15:21  Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který šel z venkova, aby mu nesl kříž.

15:21  Jistý Šimon Kyrénský (otec Alexandra a Rufa) se právě vracel z pole, a když procházel kolem, přinutili ho nést mu kříž.

15:21  A přinutili kolemjdoucího Šimona z Kyrény, otce Alexandra a Rufa, jdoucího z pole, aby vzal jeho kříž.

15:21  I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby nesl kříž jeho.

15:21  Et angariaverunt prætereuntem quempiam, Simonem Cyrenæum venientem de villa, patrem Alexandri et Rufi, ut tolleret crucem ejus.

15:22  And they bring him into the place called Golgotha, which being interpreted is, The place of Calvary.

15:22  And they bring him unto the place Golgotha, which is, being interpreted, The place of a skull.

15:22  A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená ‚Lebka‘.

15:22  Tak Ježíše přivedli na místo zvané Golgota (což v překladu znamená Lebka).

15:22  Přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená Místo lebky.

15:22  I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.

15:22  Et perducunt illum in Golgotha locum : quod est interpretatum Calvariæ locus.

15:23  And they gave him to drink wine mingled with myrrh. But he took it not.

15:23  And they gave him to drink wine mingled with myrrh: but he received it not.

15:23  Dávali mu víno okořeněné myrhou, on je však nepřijal.

15:23  Podávali mu víno s myrhou, ale on odmítl.

15:23  Dávali mu [pít] víno smíchané s myrhou, ale on je nepřijal.

15:23  I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.

15:23  Et dabant ei bibere myrrhatum vinum : et non accepit.

15:24  And crucifying him, they divided his garments, casting lots upon them, what every man should take.

15:24  And when they had crucified him, they parted his garments, casting lots upon them, what every man should take.

15:24  Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme.

15:24  Zatímco ho křižovali, losovali o jeho šaty, kdo si co vezme.

15:24  Pak jej ukřižovali a dělili si jeho šaty, losujíce o ně, kdo si co vezme.

15:24  A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.

15:24  Et crucifigentes eum, diviserunt vestimenta ejus, mittentes sortem super eis, quis quid tolleret.

15:25  And it was the third hour: and they crucified him.

15:25  And it was the third hour, and they crucified him.

15:25  Bylo devět hodin, když ho ukřižovali.

15:25  Ukřižovali ho v devět hodin ráno.

15:25  Byla třetí hodina, když ho ukřižovali.

15:25  A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.

15:25  Erat autem hora tertia : et crucifixerunt eum.

15:26  And the inscription of his cause was written over: THE KING OF THE JEWS.

15:26  And the superscription of his accusation was written over, THE KING OF THE JEWS.

15:26  Jeho provinění oznamoval nápis: „Král Židů.“

15:26  Na nápisu s jeho proviněním stálo: ŽIDOVSKÝ KRÁL.

15:26  A byl ⌈napsán nápis o jeho vině⌉: Král Židů.

15:26  A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.

15:26  Et erat titulus causæ ejus inscriptus : Rex Judæorum.

15:27  And with him they crucify two thieves: the one on his right hand, and the other on his left.

15:27  And with him they crucify two thieves; the one on his right hand, and the other on his left.

15:27  S ním ukřižovali dva povstalce, jednoho po pravici a druhého po levici.

15:27  [28] Spolu s ním ukřižovali dva zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.

15:27  Spolu s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po jeho levici.

15:27  Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.

15:27  Et cum eo crucifigunt duos latrones : unum a dextris, et alium a sinistris ejus.

15:28  And the scripture was fulfilled, which saith: And with the wicked he was reputed.

15:28  And the scripture was fulfilled, which saith, And he was numbered with the transgressors.

15:28  ---

15:28  [Naplnilo se Písmo, které praví: Byl započten mezi bezzákonné.]

15:28  I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.

15:28  Et impleta est Scriptura, quæ dicit : Et cum iniquis reputatus est.

15:29  And they that passed by blasphemed him, wagging their heads and saying: Vah, thou that destroyest the temple of God and in three days buildest it up again:

15:29  And they that passed by railed on him, wagging their heads, and saying, Ah, thou that destroyest the temple, and buildest it in three days,

15:29  Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali: „Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit,

15:29  Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: „Aha! Když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit,

15:29  A kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou a říkali: „Ó, ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš!

15:29  A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,

15:29  Et prætereuntes blasphemabant eum, moventes capita sua, et dicentes : Vah ! qui destruis templum Dei, et in tribus diebus reædificas,

15:30  Save thyself, coming down from the cross.

15:30  Save thyself, and come down from the cross.

15:30  zachraň sám sebe a sestup s kříže!“

15:30  zachraň sám sebe! Slez z toho kříže!“

15:30  Sestup s kříže a zachraň se!“

15:30  Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.

15:30  salvum fac temetipsum descendens de cruce.

15:31  In like manner also the chief priests, mocking, said with the scribes one to another: He saved others; himself he cannot save.

15:31  Likewise also the chief priests mocking said among themselves with the scribes, He saved others; himself he cannot save.

15:31  Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.

15:31  Podobně se vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma. Společně říkali: „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže!

15:31  Podobně se i velekněží a učitelé Zákona mezi sebou posmívali a říkali: „Jiné zachránil, sebe zachránit nemůže.

15:31  Též i přední kněží {biskupové} posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.

15:31  Similiter et summi sacerdotes illudentes, ad alterutrum cum scribis dicebant : Alios salvos fecit ; seipsum non potest salvum facere.

15:32  Let Christ the king of Israel come down now from the cross, that we may see and believe. And they that were crucified with him, reviled him.

15:32  Let Christ the King of Israel descend now from the cross, that we may see and believe. And they that were crucified with him reviled him.

15:32  Ať nyní sestoupí s kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!“ Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.

15:32  Ať ten Mesiáš, ten král Izraele, teď sleze z kříže, ať to uvidíme a uvěříme.“ A hanobili ho i ti, kdo byli ukřižováni s ním.

15:32  Ať nyní Kristus, král Izraele, sestoupí s kříže, abychom uviděli a uvěřili.“ Také ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním, ho haněli.

15:32  Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.

15:32  Christus rex Israël descendat nunc de cruce, ut videamus, et credamus. Et qui cum eo crucifixi erant, convitiabantur ei.

15:33  And when the sixth hour was come, there was darkness over the whole earth until the ninth hour.

15:33  And when the sixth hour was come, there was darkness over the whole land until the ninth hour.

15:33  Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin.

15:33  V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.

15:33  A když nastala šestá hodina, padla tma na celou zemi až do deváté hodiny.

15:33  A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

15:33  Et facta hora sexta, tenebræ factæ sunt per totam terram usque in horam nonam.

15:34  And at the ninth hour, Jesus cried out with a loud voice, saying: Eloi, Eloi, lamma sabacthani? Which is, being interpreted: My God, My God, Why hast thou forsaken me?

15:34  And at the ninth hour Jesus cried with a loud voice, saying, Eloi, Eloi, lama sabachthani? which is, being interpreted, My God, my God, why hast thou forsaken me?

15:34  O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?‘

15:34  Ve tři hodiny Ježíš hlasitě vykřikl: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ což v překladu znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

15:34  O deváté hodině Ježíš zvolal silným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“ což v překladu znamená: Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?

15:34  A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?

15:34  Et hora nona exclamavit Jesus voce magna, dicens : Eloi, eloi, lamma sabacthani ? quod est interpretatum : Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me ?

15:35  And some of the standers by hearing, said: Behold he calleth Elias.

15:35  And some of them that stood by, when they heard it, said, Behold, he calleth Elias.

15:35  Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo: „Hle, volá Eliáše.“

15:35  Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Podívejte, volá Eliáše!“

15:35  A když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli poblíž, říkali: „Hle, volá Eliáše.“

15:35  A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.

15:35  Et quidam de circumstantibus audientes, dicebant : Ecce Eliam vocat.

15:36  And one running and filling a sponge with vinegar and putting it upon a reed, gave him to drink, saying: Stay, let us see if Elias come to take him down.

15:36  And one ran and filled a spunge full of vinegar, and put it on a reed, and gave him to drink, saying, Let alone; let us see whether Elias will come to take him down.

15:36  Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut a dával mu pít se slovy: „Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.“

15:36  Někdo pak odběhl, naplnil houbu octem, nabodl na prut a dával mu napít se slovy: „Nechte ho. Uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho dal dolů!“

15:36  Kdosi pak vyběhl, naplnil houbu octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít se slovy: „Nechte ho, ať uvidíme, přijde–li Eliáš, aby ho sundal.“

15:36  A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.

15:36  Currens autem unus, et implens spongiam aceto, circumponensque calamo, potum dabat ei, dicens : Sinite, videamus si veniat Elias ad deponendum eum.

15:37  And Jesus, having cried out with a loud voice, gave up the ghost.

15:37  And Jesus cried with a loud voice, and gave up the ghost.

15:37  Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal.

15:37  Vtom Ježíš hlasitě vykřikl a vydechl naposled.

15:37  Ježíš vydal mocný hlas a ⌈vydechl naposled⌉.

15:37  Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.

15:37  Jesus autem emissa voce magna expiravit.

15:38  And the veil of the temple was rent in two, from the top to the bottom.

15:38  And the veil of the temple was rent in twain from the top to the bottom.

15:38  Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů.

15:38  Chrámová opona se roztrhla vedví odshora až dolů.

15:38  A opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů.

15:38  A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.

15:38  Et velum templi scissum est in duo, a summo usque deorsum.

15:39  And the centurion who stood over against him, seeing that crying out in this manner he had given up the ghost. said: Indeed this man was the son of God.

15:39  And when the centurion, which stood over against him, saw that he so cried out, and gave up the ghost, he said, Truly this man was the Son of God.

15:39  A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“

15:39  Když setník, který stál proti němu, uviděl, jak dodýchal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“

15:39  Když setník, který stál blízko naproti němu, uviděl, že takto vydechl, řekl: „Tento člověk byl opravdu Boží Syn.“

15:39  Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.

15:39  Videns autem centurio, qui ex adverso stabat, quia sic clamans expirasset, ait : Vere hic homo Filius Dei erat.

15:40  And there were also women looking on afar off: among whom was Mary Magdalen and Mary the mother of James the Less and of Joseph and Salome,

15:40  There were also women looking on afar off: among whom was Mary Magdalene, and Mary the mother of James the less and of Joses, and Salome;

15:40  Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakuba mladšího a Josefa, a Salome,

15:40  Byly tam také ženy, které přihlížely zpovzdálí; mezi nimi i Marie Magdaléna a Marie, matka Jozese a Jakuba Menšího, a Salome.

15:40  Zdaleka se dívaly také ženy, mezi nimi Marie Magdalská a Marie, matka Jakuba mladšího a Josese, a Salome,

15:40  Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,

15:40  Erant autem et mulieres de longe aspicientes : inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Jacobi minoris, et Joseph mater, et Salome :

15:41  Who also when he was in Galilee followed him and ministered to him, and many other women that came up with him to Jerusalem.

15:41  (Who also, when he was in Galilee, followed him, and ministered unto him;) and many other women which came up with him unto Jerusalem.

15:41  které ho provázely a staraly se o něj, když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma.

15:41  Ty ho následovaly a sloužily mu, když byl ještě v Galileji, a spolu s mnoha dalšími s ním přišly do Jeruzaléma.

15:41  které chodily s ním a sloužily mu, když byl v Galileji, a mnoho jiných, které spolu s ním vystoupily do Jeruzaléma.

15:41  Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.

15:41  et cum esset in Galilæa, sequebantur eum, et ministrabant ei, et aliæ multæ, quæ simul cum eo ascenderant Jerosolymam.

15:42  And when evening was now come (because it was the Parasceve, that is, the day before the sabbath),

15:42  And now when the even was come, because it was the preparation, that is, the day before the sabbath,

15:42  A když už nastal večer - byl totiž den přípravy, předvečer soboty -

15:42  Nadcházel večer dne příprav (to jest dne před sobotou).

15:42  A když již nastal večer, poněvadž byl den přípravy, to jest den před sobotou,

15:42  A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)

15:42  Et cum jam sero esset factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum),

15:43  Joseph of Arimathea, a noble counsellor, who was also himself looking for the kingdom of God, came and went in boldly to Pilate and begged the body of Jesus.

15:43  Joseph of Arimathaea, an honourable counsellor, which also waited for the kingdom of God, came, and went in boldly unto Pilate, and craved the body of Jesus.

15:43  přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží, dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.

15:43  Josef z Arimatie, ctihodný člen Rady, který sám také očekával Boží království, se osmělil, přišel za Pilátem a požádal o Ježíšovo tělo.

15:43  přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také sám očekával Boží království. Osmělil se, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.

15:43  Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.

15:43  venit Joseph ab Arimathæa nobilis decurio, qui et ipse erat exspectans regnum Dei, et audacter introivit ad Pilatum, et petiit corpus Jesu.

15:44  But Pilate wondered that he should be already dead. And sending for the centurion, he asked him if he were already dead.

15:44  And Pilate marvelled if he were already dead: and calling unto him the centurion, he asked him whether he had been any while dead.

15:44  Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel; zavolal setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.

15:44  Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel. Zavolal setníka a ptal se ho, zda už zemřel.

15:44  Pilát se podivil, že by byl již mrtev. Zavolal si setníka a otázal se ho, ⌈je–li to dlouho, co⌉ zemřel.

15:44  Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.

15:44  Pilatus autem mirabatur si jam obiisset. Et accersito centurione, interrogavit eum si jam mortuus esset.

15:45  And when he had understood it by the centurion, he gave the body to Joseph.

15:45  And when he knew it of the centurion, he gave the body to Joseph.

15:45  A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.

15:45  Když se o tom od setníka přesvědčil, daroval tělo Josefovi.

15:45  A když se to od setníka dověděl, daroval mrtvé tělo Josefovi.

15:45  A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.

15:45  Et cum cognovisset a centurione, donavit corpus Joseph.

15:46  And Joseph, buying fine linen and taking him down, wrapped him up in the fine linen and laid him in a sepulchre which was hewed out of a rock. And he rolled a stone to the door of the sepulchre.

15:46  And he bought fine linen, and took him down, and wrapped him in the linen, and laid him in a sepulchre which was hewn out of a rock, and rolled a stone unto the door of the sepulchre.

15:46  Ten koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu přivalil kámen.

15:46  Ten nakoupil plátno, sňal tělo z kříže, ovinul je plátnem a pochoval do hrobu vytesaného ve skále. Ke dveřím hrobu pak přivalil kámen.

15:46  Ten nakoupil jemné plátno, sundal ho s kříže, zavinul tím plátnem a uložil ho v hrobce, která byla vytesána ve skále, a ke vchodu do hrobky přivalil kámen.

15:46  I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.

15:46  Joseph autem mercatus sindonem, et deponens eum involvit sindone, et posuit eum in monumento quod erat excisum de petra, et advolvit lapidem ad ostium monumenti.

15:47  And Mary Magdalen and Mary the mother of Joseph, beheld where he was laid.

15:47  And Mary Magdalene and Mary the mother of Joses beheld where he was laid.

15:47  Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen.

15:47  Marie Magdaléna a Marie Jozesova se dívaly, kam byl pochován.

15:47  Marie Magdalská a Marie [matka] Josesova pozorovaly místo, kam byl uložen.

15:47  Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.

15:47  Maria autem Magdalene et Maria Joseph aspiciebant ubi poneretur.

Chapter 16

16:1  And when the sabbath was past, Mary Magdalen and Mary the mother of James and Salome bought sweet spices, that coming, they might anoint Jesus.

16:1  And when the sabbath was past, Mary Magdalene, and Mary the mother of James, and Salome, had bought sweet spices, that they might come and anoint him.

16:1  Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.

16:1  Když skončila sobota, Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome nakoupily vonné masti, aby mohly jít a pomazat Ježíše.

16:1  Když uplynula sobota, Marie Magdalská, Marie [matka] Jakubova a Salome nakoupily vonné látky, aby přišly a pomazaly ho.

16:1  A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.

16:1  Et cum transisset sabbatum, Maria Magdalene, et Maria Jacobi, et Salome emerunt aromata ut venientes ungerent Jesum.

16:2  And very early in the morning, the first day of the week, they come to the sepulchre, the sun being now risen.

16:2  And very early in the morning the first day of the week, they came unto the sepulchre at the rising of the sun.

16:2  Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.

16:2  Za svítání prvního dne v týdnu, jakmile vyšlo slunce, šly k hrobu.

16:2  A časně ráno prvního dne týdne, když vyšlo slunce, přicházely k hrobce.

16:2  Protož velmi ráno v první den po sobotě přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.

16:2  Et valde mane una sabbatorum, veniunt ad monumentum, orto jam sole.

16:3  And they said one to another: Who shall roll us back the stone from the door of the sepulchre?

16:3  And they said among themselves, Who shall roll us away the stone from the door of the sepulchre?

16:3  Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“

16:3  Říkaly si: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu?“

16:3  A říkaly si: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?“

16:3  I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?

16:3  Et dicebant ad invicem : Quis revolvet nobis lapidem ab ostio monumenti ?

16:4  And looking, they saw the stone rolled back. For it was very great.

16:4  And when they looked, they saw that the stone was rolled away: for it was very great.

16:4  Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.

16:4  Když ale vzhlédly, spatřily, že kámen je odvalen (přestože byl velmi veliký).

16:4  A vzhlédly a vidí, že kámen je odvalen; byl totiž velmi veliký.

16:4  (A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.

16:4  Et respicientes viderunt revolutum lapidem. Erat quippe magnus valde.

16:5  And entering into the sepulchre, they saw a young man sitting on the right side, clothed with a white robe: and they were astonished.

16:5  And entering into the sepulchre, they saw a young man sitting on the right side, clothed in a long white garment; and they were affrighted.

16:5  Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.

16:5  Vešly do hrobu, a když vpravo uviděly sedět mladíka oblečeného bílým rouchem, hrozně se vylekaly.

16:5  Když vstoupily do hrobky, spatřily mládence sedícího po pravé straně, oděného bílým rouchem, a vyděsily se.

16:5  A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.

16:5  Et introëuntes in monumentum viderunt juvenem sedentem in dextris, coopertum stola candida, et obstupuerunt.

16:6  Who saith to them: Be not affrighted. you seek Jesus of Nazareth, who was crucified. He is risen: he is not here. Behold the place where they laid him.

16:6  And he saith unto them, Be not affrighted: Ye seek Jesus of Nazareth, which was crucified: he is risen; he is not here: behold the place where they laid him.

16:6  Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.

16:6  On jim však řekl: „Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili.

16:6  On pak jim řekl: „Neděste se. Hledáte Ježíše Nazaretského, toho ukřižovaného. Byl vzkříšen z mrtvých, není tu. Hle, místo, kam ho položili.

16:6  On pak řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského, toho ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.

16:6  Qui dicit illis : Nolite expavescere : Jesum quæritis Nazarenum, crucifixum : surrexit, non est hic, ecce locus ubi posuerunt eum.

16:7  But go, tell his disciples and Peter that he goeth before you into Galilee. There you shall see him, as he told you.

16:7  But go your way, tell his disciples and Peter that he goeth before you into Galilee: there shall ye see him, as he said unto you.

16:7  Ale jděte, řekněte učedníkům, zvláště Petrovi: ‚Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘“

16:7  Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl.“

16:7  Ale jděte a povězte jeho učedníkům i Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, tak jak vám řekl.“

16:7  Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakž pověděl vám.

16:7  Sed ite, dicite discipulis ejus, et Petro, quia præcedit vos in Galilæam : ibi eum videbitis, sicut dixit vobis.

16:8  But they going out, fled from the sepulchre: for a trembling and fear had seized them. And they said nothing to any man: for they were afraid.

16:8  And they went out quickly, and fled from the sepulchre; for they trembled and were amazed: neither said they any thing to any man; for they were afraid.

16:8  Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.

16:8  A tak vyšly ven a utekly od hrobu strachy bez sebe. A nikomu nic neřekly, protože se bály.

16:8  Vyšly a utekly od hrobky; zmocnilo se jich totiž třesení a byly zcela bez sebe. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.

16:8  A vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.

16:8  At illæ exeuntes, fugerunt de monumento : invaserat enim eas tremor et pavor : et nemini quidquam dixerunt : timebant enim.

16:9  But he rising early the first day of the week, appeared first to Mary Magdalen; out of whom he had cast seven devils.

16:9  Now when Jesus was risen early the first day of the week, he appeared first to Mary Magdalene, out of whom he had cast seven devils.

16:9  Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.

16:9  V neděli ráno, když Ježíš vstal z mrtvých, ukázal se nejdříve Marii Magdaléně, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.

16:9  Ráno prvního dne týdne, když Ježíš vstal, ukázal se nejprve Marii Magdalské, od níž kdysi vyhnal sedm démonů.

16:9  Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Marii Magdaléně, z níž byl vyvrhl sedm ďáblů.

16:9  Surgens autem mane prima sabbati, apparuit primo Mariæ Magdalene, de qua ejecerat septem dæmonia.

16:10  She went and told them that had been with him, who were mourning and weeping.

16:10  And she went and told them that had been with him, as they mourned and wept.

16:10  Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.

16:10  Ta šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním a nyní truchlili a plakali.

16:10  Ona šla a oznámila to těm, kteří byli s ním a kteří teď plakali a truchlili.

16:10  Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.

16:10  Illa vadens nuntiavit his, qui cum eo fuerant, lugentibus et flentibus.

16:11  And they hearing that he was alive and had been seen by her, did not believe.

16:11  And they, when they had heard that he was alive, and had been seen of her, believed not.

16:11  Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili.

16:11  Když slyšeli, že žije a že ho viděla, neuvěřili.

16:11  A oni, když uslyšeli, že opět žije a že ho spatřila, neuvěřili.

16:11  A oni slyšavše, že by živ byl, a vidín od ní, nevěřili.

16:11  Et illi audientes quia viveret, et visus esset ab ea, non crediderunt.

16:12  And after that he appeared in another shape to two of them walking, as they were going into the country.

16:12  After that he appeared in another form unto two of them, as they walked, and went into the country.

16:12  Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov.

16:12  Potom se dvěma z nich ukázal jiným způsobem na cestě, když šli na venkov.

16:12  Potom se v jiném způsobu ukázal dvěma z nich cestou, když šli na pole.

16:12  Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.

16:12  Post hæc autem duobus ex his ambulantibus ostensus est in alia effigie, euntibus in villam :

16:13  And they going told it to the rest: neither did they believe them.

16:13  And they went and told it unto the residue: neither believed they them.

16:13  Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.

16:13  Šli tedy a oznámili to ostatním. Ani těm neuvěřili.

16:13  A oni odešli a oznámili to ostatním, ale ani těmto neuvěřili.

16:13  A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.

16:13  et illi euntes nuntiaverunt ceteris : nec illis crediderunt.

16:14  At length he appeared to the eleven as they were at table: and he upbraided them with their incredulity and hardness of heart, because they did not believe them who had seen him after he was risen again.

16:14  Afterward he appeared unto the eleven as they sat at meat, and upbraided them with their unbelief and hardness of heart, because they believed not them which had seen him after he was risen.

16:14  Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.

16:14  Nakonec se ukázal jedenácti, když byli spolu u stolu. Vyčítal jim jejich nevíru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného.

16:14  Nakonec se ukázal Jedenácti, když byli u stolu; pokáral jejich nevěru a tvrdost srdce, protože neuvěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného [z mrtvých].

16:14  Potom sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.

16:14  Novissime recumbentibus illis undecim apparuit : et exprobravit incredulitatem eorum et duritiam cordis : quia iis, qui viderant eum resurrexisse, non crediderunt.

16:15  And he said to them: Go ye into the whole world and preach the gospel to every creature.

16:15  And he said unto them, Go ye into all the world, and preach the gospel to every creature.

16:15  A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

16:15  Potom jim řekl: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

16:15  A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření.

16:15  A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.

16:15  Et dixit eis : Euntes in mundum universum prædicate Evangelium omni creaturæ.

16:16  He that believeth and is baptized shall be saved: but he that believeth not shall he condemned.

16:16  He that believeth and is baptized shall be saved; but he that believeth not shall be damned.

16:16  Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.

16:16  Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.

16:16  Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.

16:16  Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.

16:16  Qui crediderit, et baptizatus fuerit, salvus erit : qui vero non crediderit, condemnabitur.

16:17  And these signs shall follow them that believe: In my name they shall cast out devils. They shall speak with new tongues.

16:17  And these signs shall follow them that believe; In my name shall they cast out devils; they shall speak with new tongues;

16:17  Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;

16:17  Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích,

16:17  Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit [novými] jazyky,

16:17  Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti,

16:17  Signa autem eos qui crediderint, hæc sequentur : in nomine meo dæmonia ejicient : linguis loquentur novis :

16:18  They shall take up serpents: and if they shall drink any deadly thing, it shall not hurt them. They shall lay their hand upon the sick: and they shall recover.

16:18  They shall take up serpents; and if they drink any deadly thing, it shall not hurt them; they shall lay hands on the sick, and they shall recover.

16:18  budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“

16:18  budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“

16:18  budou brát hady [do rukou] a vypijí–li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“

16:18  Hady bráti, a jestliže by co jedovatého pili, nikoliť jim neuškodí; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.

16:18  serpentes tollent : et si mortiferum quid biberint, non eis nocebit : super ægros manus imponent, et bene habebunt.

16:19  And the Lord Jesus, after he had spoken to them, was taken up into heaven and sitteth on the right hand of God.

16:19  So then after the Lord had spoken unto them, he was received up into heaven, and sat on the right hand of God.

16:19  Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.

16:19  Když k nim Pán Ježíš domluvil, byl vzat vzhůru do nebe a posadil se po Boží pravici.

16:19  Potom, když jim to pověděl, byl Pán [Ježíš] vzat vzhůru do nebe a posadil se po pravici Boží.

16:19  Když pak jim odmluvil Pán, zhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.

16:19  Et Dominus quidem Jesus postquam locutus est eis, assumptus est in cælum, et sedet a dextris Dei.

16:20  But they going forth preached every where: the Lord working withal, and confirming the word with signs that followed.

16:20  And they went forth, and preached every where, the Lord working with them, and confirming the word with signs following. Amen.

16:20  Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.

16:20  Oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval Slovo znameními, která je doprovázela.

16:20  Oni vyšli a vyhlásili všude evangelium, Pán pracoval s nimi a potvrzoval to slovo znameními, která je doprovázela. [Amen.]

16:20  A oni vyšedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.

16:20  Illi autem profecti prædicaverunt ubique, Domino cooperante, et sermonem confirmante, sequentibus signis.