DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - John

Chapter 1

1:1  In the beginning was the Word: and the Word was with God: and the Word was God.

1:1  In the beginning was the Word, and the Word was with God, and the Word was God.

1:1  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.

1:1  Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.

1:1  Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.

1:1  Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.

1:1  In principio erat Verbum, et Verbum erat apud Deum, et Deus erat Verbum.

1:2  The same was in the beginning with God.

1:2  The same was in the beginning with God.

1:2  To bylo na počátku u Boha.

1:2  To bylo na počátku u Boha.

1:2  To bylo na počátku u Boha.

1:2  To bylo na počátku u Boha.

1:2  Hoc erat in principio apud Deum.

1:3  All things were made by him: and without him was made nothing that was made.

1:3  All things were made by him; and without him was not any thing made that was made.

1:3  Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

1:3  Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je.

1:3  Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo ⌈vůbec nic⌉ ⌈, co je.

1:3  Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.

1:3  Omnia per ipsum facta sunt : et sine ipso factum est nihil, quod factum est.

1:4  In him was life: and the life was the light of men.

1:4  In him was life; and the life was the light of men.

1:4  V něm byl život a život byl světlo lidí.

1:4  V něm byl život a ten život byl světlem lidí.

1:4  V něm byl život⌉ a ten život byl světlo lidí.

1:4  V něm život byl, a život byl světlo lidí.

1:4  In ipso vita erat, et vita erat lux hominum :

1:5  And the light shineth in darkness: and the darkness did not comprehend it.

1:5  And the light shineth in darkness; and the darkness comprehended it not.

1:5  To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

1:5  A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.

1:5  A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

1:5  A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.

1:5  et lux in tenebris lucet, et tenebræ eam non comprehenderunt.

1:6  There was a man sent from God, whose name was John.

1:6  There was a man sent from God, whose name was John.

1:6  Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.

1:6  Od Boha byl poslán člověk jménem Jan.

1:6  Objevil se člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan.

1:6  Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.

1:6  Fuit homo missus a Deo, cui nomen erat Joannes.

1:7  This man came for a witness, to give testimony of the light, that all men might believe through him.

1:7  The same came for a witness, to bear witness of the Light, that all men through him might believe.

1:7  Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.

1:7  Přišel kvůli svědectví, svědčit o tom Světle, aby všichni uvěřili skrze něj.

1:7  Ten přišel ⌈jako svědek⌉, aby o tom světle vydal svědectví, aby skrze něho všichni uvěřili.

1:7  Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.

1:7  Hic venit in testimonium ut testimonium perhiberet de lumine, ut omnes crederent per illum.

1:8  He was not the light, but was to give testimony of the light.

1:8  He was not that Light, but was sent to bear witness of that Light.

1:8  Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.

1:8  On nebyl to Světlo, ale přišel, aby o Světle vydal svědectví.

1:8  On sám nebyl to světlo, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.

1:8  Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.

1:8  Non erat ille lux, sed ut testimonium perhiberet de lumine.

1:9  That was the true light, which enlighteneth every man that cometh into this world.

1:9  That was the true Light, which lighteth every man that cometh into the world.

1:9  Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa.

1:9  Tento byl to pravé Světlo osvěcující každého člověka přicházejícího na svět:

1:9  Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, ⌈to přicházelo⌉ na svět.

1:9  Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.

1:9  Erat lux vera, quæ illuminat omnem hominem venientem in hunc mundum.

1:10  He was in the world: and the world was made by him: and the world knew him not.

1:10  He was in the world, and the world was made by him, and the world knew him not.

1:10  Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.

1:10  Byl na světě a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal.

1:10  Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal.

1:10  Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.

1:10  In mundo erat, et mundus per ipsum factus est, et mundus eum non cognovit.

1:11  He came unto his own: and his own received him not.

1:11  He came unto his own, and his own received him not.

1:11  Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.

1:11  Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.

1:11  Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.

1:11  Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.

1:11  In propria venit, et sui eum non receperunt.

1:12  But as many as received him, he gave them power to be made the sons of God, to them that believe in his name.

1:12  But as many as received him, to them gave he power to become the sons of God, even to them that believe on his name:

1:12  Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.

1:12  Ale těm, kteří ho přijali, dal právo být Božími dětmi – všem těm, kdo věří v jeho jméno.

1:12  Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno.

1:12  Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,

1:12  Quotquot autem receperunt eum, dedit eis potestatem filios Dei fieri, his qui credunt in nomine ejus :

1:13  Who are born, not of blood, nor of the will of the flesh, nor of the will of man, but of God.

1:13  Which were born, not of blood, nor of the will of the flesh, nor of the will of man, but of God.

1:13  Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.

1:13  Takoví nejsou narozeni z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.

1:13  Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.

1:13  Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.

1:13  qui non ex sanguinibus, neque ex voluntate carnis, neque ex voluntate viri, sed ex Deo nati sunt.

1:14  And the Word was made flesh and dwelt among us (and we saw his glory, the glory as it were of the only begotten of the Father), full of grace and truth.

1:14  And the Word was made flesh, and dwelt among us, (and we beheld his glory, the glory as of the only begotten of the Father,) full of grace and truth.

1:14  A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

1:14  To Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

1:14  A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu⌈, jakou má od Otce jediný Syn, plný⌉ milosti a pravdy.

1:14  A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

1:14  Et Verbum caro factum est, et habitavit in nobis : et vidimus gloriam ejus, gloriam quasi unigeniti a Patre plenum gratiæ et veritatis.

1:15  John beareth witness of him and crieth out, saying: This was he of whom I spoke: He that shall come after me is preferred before me: because he was before me.

1:15  John bare witness of him, and cried, saying, This was he of whom I spake, He that cometh after me is preferred before me: for he was before me.

1:15  Jan o něm vydal svědectví a volal: „To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já.“

1:15  Jan o něm vydával svědectví a volal: „Toto je ten, o němž jsem řekl: Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“

1:15  Jan o něm vydával svědectví. Volal: „To je ten, o němž jsem řekl: Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“ --

1:15  Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.

1:15  Joannes testimonium perhibet de ipso, et clamat dicens : Hic erat quem dixi : Qui post me venturus est, ante me factus est : quia prior me erat.

1:16  And of his fulness we all have received: and grace for grace.

1:16  And of his fulness have all we received, and grace for grace.

1:16  Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí.

1:16  Z jeho plnosti jsme všichni přijali, a sice milost za milost.

1:16  Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za milostí.

1:16  A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.

1:16  Et de plenitudine ejus nos omnes accepimus, et gratiam pro gratia :

1:17  For the law was given by Moses: grace and truth came by Jesus Christ.

1:17  For the law was given by Moses, but grace and truth came by Jesus Christ.

1:17  Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

1:17  Zákon byl vydán skrze Mojžíše, milost a pravda však přišla skrze Mesiáše Ježíše.

1:17  Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

1:17  Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.

1:17  quia lex per Moysen data est, gratia et veritas per Jesum Christum facta est.

1:18  No man hath seen God at any time: the only begotten Son who is in the Bosom of the Father, he hath declared him.

1:18  No man hath seen God at any time; the only begotten Son, which is in the bosom of the Father, he hath declared him.

1:18  Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.

1:18  Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil.

1:18  Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.

1:18  Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.

1:18  Deum nemo vidit umquam : unigenitus Filius, qui est in sinu Patris, ipse enarravit.

1:19  And this is the testimony of John, when the Jews sent from Jerusalem priests and Levites to him, to ask him: Who art thou?

1:19  And this is the record of John, when the Jews sent priests and Levites from Jerusalem to ask him, Who art thou?

1:19  Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“

1:19  Toto je Janovo svědectví, když židovští představení poslali z Jeruzaléma kněze a levity s otázkou: „Kdo jsi?“

1:19  Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi ty?“

1:19  A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?

1:19  Et hoc est testimonium Joannis, quando miserunt Judæi ab Jerosolymis sacerdotes et Levitas ad eum ut interrogarent eum : Tu quis es ?

1:20  And he confessed and did not deny: and he confessed: I am not the Christ.

1:20  And he confessed, and denied not; but confessed, I am not the Christ.

1:20  Nic nepopřel a otevřeně vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“

1:20  Neodmítl jim přímou odpověď. „Já nejsem Mesiáš,“ prohlásil.

1:20  I vyznal a nezapřel; vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“

1:20  I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.

1:20  Et confessus est, et non negavit, et confessus est : Quia non sum ego Christus.

1:21  And they asked him: What then? Art thou Elias? And he said: I am not. Art thou the prophet? And he answered: No.

1:21  And they asked him, What then? Art thou Elias? And he saith, I am not. Art thou that prophet? And he answered, No.

1:21  Znovu se ho zeptali: „Jak to tedy je? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“

1:21  „Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho. „Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“

1:21  Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“

1:21  I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.

1:21  Et interrogaverunt eum : Quid ergo ? Elias es tu ? Et dixit : Non sum. Propheta es tu ? Et respondit : Non.

1:22  They said therefore unto him: Who art thou, that we may give an answer to them that sent us? What sayest thou of thyself?

1:22  Then said they unto him, Who art thou? that we may give an answer to them that sent us. What sayest thou of thyself?

1:22  Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?“

1:22  Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co o sobě říkáš?“

1:22  Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“

1:22  I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?

1:22  Dixerunt ergo ei : Quis es ut responsum demus his qui miserunt nos ? quid dicis de teipso ?

1:23  He said: I am the voice of one crying in the wilderness, make straight the way of the Lord, as said the prophet Isaias.

1:23  He said, I am the voice of one crying in the wilderness, Make straight the way of the Lord, as said the prophet Esaias.

1:23  Řekl: „Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš.“

1:23  Odpověděl jim slovy proroka Izaiáše: „Jsem ‚hlas volajícího na poušti: Vyrovnejte Pánovu cestu!‘“

1:23  Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: Vyrovnejte Pánovu cestu, jak řekl prorok Izaiáš.“

1:23  Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.

1:23  Ait : Ego vox clamantis in deserto : Dirigite viam Domini, sicut dixit Isaias propheta.

1:24  And they that were sent were of the Pharisees.

1:24  And they which were sent were of the Pharisees.

1:24  Ti vyslaní byli z řad farizeů.

1:24  Ti vyslanci patřili k farizeům.

1:24  [Ti] poslaní byli z farizeů.

1:24  Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.

1:24  Et qui missi fuerant, erant ex pharisæis.

1:25  And they asked him and said to him: Why then dost thou baptize, if thou be not Christ, nor Elias, nor the prophet?

1:25  And they asked him, and said unto him, Why baptizest thou then, if thou be not that Christ, nor Elias, neither that prophet?

1:25  Otázali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“

1:25  Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“

1:25  I zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“

1:25  I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?

1:25  Et interrogaverunt eum, et dixerunt ei : Quid ergo baptizas, si tu non es Christus, neque Elias, neque propheta ?

1:26  John answered them, saying: I baptize with water: but there hath stood one in the midst of you, whom you know not.

1:26  John answered them, saying, I baptize with water: but there standeth one among you, whom ye know not;

1:26  Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte -

1:26  „Já křtím vodou,“ odpověděl Jan, „ale mezi vámi už povstal někdo, koho neznáte.

1:26  Jan jim odpověděl: „Já křtím ve vodě, [ale] uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte:

1:26  Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.

1:26  Respondit eis Joannes, dicens : Ego baptizo in aqua : medius autem vestrum stetit, quem vos nescitis.

1:27  The same is he that shall come after me, who is preferred before me: the latchet of whose shoe I am not worthy to loose.

1:27  He it is, who coming after me is preferred before me, whose shoe’s latchet I am not worthy to unloose.

1:27  ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi.“

1:27  To je ten, který přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu.“

1:27  [To je] ten, který přichází za mnou, který byl přede mnou; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek jeho sandálu.“

1:27  Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.

1:27  Ipse est qui post me venturus est, qui ante me factus est : cujus ego non sum dignus ut solvam ejus corrigiam calceamenti.

1:28  These things were done in Bethania, beyond the Jordan, where John was baptizing.

1:28  These things were done in Bethabara beyond Jordan, where John was baptizing.

1:28  To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.

1:28  Toto se stalo v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.

1:28  Tyto věci se udály v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.

1:28  Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.

1:28  Hæc in Bethania facta sunt trans Jordanem, ubi erat Joannes baptizans.

1:29  The next day, John saw Jesus coming to him; and he saith: Behold the Lamb of God. Behold him who taketh away the sin of the world.

1:29  The next day John seeth Jesus coming unto him, and saith, Behold the Lamb of God, which taketh away the sin of the world.

1:29  Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

1:29  Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!

1:29  Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa.

1:29  Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.

1:29  Altera die vidit Joannes Jesum venientem ad se, et ait : Ecce agnus Dei, ecce qui tollit peccatum mundi.

1:30  This is he of whom I said: After me there cometh a man, who is preferred before me: because he was before me.

1:30  This is he of whom I said, After me cometh a man which is preferred before me: for he was before me.

1:30  To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve, než já.

1:30  To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.

1:30  Toto je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.

1:30  Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.

1:30  Hic est de quo dixi : Post me venit vir qui ante me factus est : quia prior me erat :

1:31  And I knew him not: but that he may be made manifest in Israel, therefore am I come baptizing with water.

1:31  And I knew him not: but that he should be made manifest to Israel, therefore am I come baptizing with water.

1:31  Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael.“

1:31  Já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby byl zjeven Izraeli.“

1:31  Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“

1:31  A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.

1:31  et ego nesciebam eum, sed ut manifestetur in Israël, propterea veni ego in aqua baptizans.

1:32  And John gave testimony, saying: I saw the Spirit coming down, as a dove from heaven; and he remained upon him.

1:32  And John bare record, saying, I saw the Spirit descending from heaven like a dove, and it abode upon him.

1:32  Jan vydal svědectví: „Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm.

1:32  Jan vydal svědectví: „Viděl jsem Ducha, jak sestoupil z nebe jako holubice a zůstal na něm.

1:32  A Jan vydal svědectví: „Viděl jsem, jak Duch sestupoval jako holubice z nebe a zůstal na něm.

1:32  A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.

1:32  Et testimonium perhibuit Joannes, dicens : Quia vidi Spiritum descendentem quasi columbam de cælo, et mansit super eum.

1:33  And I knew him not: but he who sent me to baptize with water said to me: He upon whom thou shalt see the Spirit descending and remaining upon him, he it is that baptizeth with the Holy Ghost.

1:33  And I knew him not: but he that sent me to baptize with water, the same said unto me, Upon whom thou shalt see the Spirit descending, and remaining on him, the same is he which baptizeth with the Holy Ghost.

1:33  A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘

1:33  Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘

1:33  Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.

1:33  A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.

1:33  Et ego nesciebam eum : sed qui misit me baptizare in aqua, ille mihi dixit : Super quem videris Spiritum descendentem, et manentem super eum, hic est qui baptizat in Spiritu Sancto.

1:34  And I saw: and I gave testimony that this is the Son of God.

1:34  And I saw, and bare record that this is the Son of God.

1:34  Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží.“

1:34  Já jsem to viděl a vydávám svědectví, že on je Boží Syn.“

1:34  A já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Boží Syn.“

1:34  A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.

1:34  Et ego vidi : et testimonium perhibui quia hic est Filius Dei.

1:35  The next day again John stood and two of his disciples.

1:35  Again the next day after John stood, and two of his disciples;

1:35  Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků.

1:35  Druhého dne tam Jan znovu stál se dvěma ze svých učedníků.

1:35  Druhého dne tam Jan opět stál se dvěma ze svých učedníků.

1:35  Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,

1:35  Altera die iterum stabat Joannes, et ex discipulis ejus duo.

1:36  And beholding Jesus walking, he saith: Behold the Lamb of God.

1:36  And looking upon Jesus as he walked, he saith, Behold the Lamb of God!

1:36  Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: „Hle, beránek Boží.“

1:36  Když uviděl Ježíše, jak prochází kolem, řekl: „Hle, Beránek Boží!“

1:36  Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, Beránek Boží!“

1:36  A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.

1:36  Et respiciens Jesum ambulantem, dicit : Ecce agnus Dei.

1:37  And the two disciples heard him speak: and they followed Jesus.

1:37  And the two disciples heard him speak, and they followed Jesus.

1:37  Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem.

1:37  Jakmile ti dva učedníci uslyšeli, co říká, odešli za Ježíšem.

1:37  Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem.

1:37  I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.

1:37  Et audierunt eum duo discipuli loquentem, et secuti sunt Jesum.

1:38  And Jesus turning and seeing them following him, saith to them: What seek you? Who said to him: Rabbi (which is to say, being interpreted, Master), where dwellest thou?

1:38  Then Jesus turned, and saw them following, and saith unto them, What seek ye? They said unto him, Rabbi, (which is to say, being interpreted, Master,) where dwellest thou?

1:38  Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: „Co chcete?“ Řekli mu: „Rabi (což přeloženo znamená: Mistře), kde bydlíš?“

1:38  Ježíš se obrátil a uviděl, jak jdou za ním. „Co hledáte?“ zeptal se jich. Řekli mu: „Rabbi“ (což se překládá: Učiteli), „kde bydlíš?“

1:38  Ježíš se otočil, a když uviděl, že jdou za ním, řekl jim: „Co hledáte?“ A oni mu řekli: „Rabbi“, což se překládá Učiteli, „kde bydlíš?“

1:38  I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim:

1:38  Conversus autem Jesus, et videns eos sequentes se, dicit eis : Quid quæritis ? Qui dixerunt ei : Rabbi (quod dicitur interpretatum Magister), ubi habitas ?

1:39  He saith to them: Come and see. They came and saw where he abode: and they stayed with him that day. Now it was about the tenth hour.

1:39  He saith unto them, Come and see. They came and saw where he dwelt, and abode with him that day: for it was about the tenth hour.

1:39  Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne.

1:39  „Pojďte se podívat,“ odpověděl jim. A tak se šli podívat, kde bydlí, a toho dne už u něj zůstali. Bylo to kolem čtvrté odpoledne.

1:39  Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem ⌈čtvrté hodiny odpoledne⌉.

1:39  Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?

1:39  Dicit eis : Venite et videte. Venerunt, et viderunt ubi maneret, et apud eum manserunt die illo : hora autem erat quasi decima.

1:40  And Andrew, the brother of Simon Peter, was one of the two who had heard of John and followed him.

1:40  One of the two which heard John speak, and followed him, was Andrew, Simon Peter’s brother.

1:40  Jeden z těchto dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.

1:40  Jeden z těch dvou, kteří to od Jana slyšeli a následovali ho, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.

1:40  Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.

1:40  Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.

1:40  Erat autem Andreas, frater Simonis Petri, unus ex duobus qui audierant a Joanne, et secuti fuerant eum.

1:41  He findeth first his brother Simon and saith to him: We have found the Messias, which is, being interpreted, the Christ.

1:41  He first findeth his own brother Simon, and saith unto him, We have found the Messias, which is, being interpreted, the Christ.

1:41  Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezl jsem Mesiáše (což je v překladu: Kristus).“

1:41  Ten jako první nalezl svého bratra Šimona. Řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ (což je v překladu Kristus)

1:41  Ten nalezl nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše“ (což je v překladu: Kristus).

1:41  Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.

1:41  Invenit hic primum fratrem suum Simonem, et dicit ei : Invenimus Messiam (quod est interpretatum Christus).

1:42  And he brought him to Jesus. And Jesus looking upon him, said: Thou art Simon the son of Jona. Thou shalt be called Cephas, which is interpreted Peter.

1:42  And he brought him to Jesus. And when Jesus beheld him, he said, Thou art Simon the son of Jona: thou shalt be called Cephas, which is by interpretation, A stone.

1:42  Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův; budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr).“

1:42  a přivedl ho k Ježíši. Ježíš se na něj podíval a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfa“ (což se překládá Petr).

1:42  Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův; budeš se jmenovat Kéfas“ (což se překládá Petr).

1:42  I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.

1:42  Et adduxit eum ad Jesum. Intuitus autem eum Jesus, dixit : Tu es Simon, filius Jona ; tu vocaberis Cephas, quod interpretatur Petrus.

1:43  On the following day, he would go forth into Galilee: and he findeth Philip, And Jesus saith to him: follow me.

1:43  The day following Jesus would go forth into Galilee, and findeth Philip, and saith unto him, Follow me.

1:43  Druhého dne se Ježíš rozhodl vydat na cestu do Galileje. Vyhledal Filipa a řekl mu: „Následuj mě!“

1:43  Dalšího dne se Ježíš chtěl vydat do Galileje. Našel Filipa a řekl mu: „Pojď za mnou.“

1:43  Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje. Nalezl Filipa a řekl mu: „Následuj mne.“

1:43  I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.

1:43  In crastinum voluit exire in Galilæam, et invenit Philippum. Et dicit ei Jesus : Sequere me.

1:44  Now Philip was of Bethsaida, the city of Andrew and Peter.

1:44  Now Philip was of Bethsaida, the city of Andrew and Peter.

1:44  Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova;

1:44  (Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.)

1:44  Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.

1:44  Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.

1:44  Erat autem Philippus a Bethsaida, civitate Andreæ et Petri.

1:45  Philip findeth Nathanael and saith to him: We have found him of whom Moses, in the law and the prophets did write, Jesus the son of Joseph of Nazareth.

1:45  Philip findeth Nathanael, and saith unto him, We have found him, of whom Moses in the law, and the prophets, did write, Jesus of Nazareth, the son of Joseph.

1:45  Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“

1:45  Filip našel Natanaela a řekl mu: „Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a proroci – Ježíše, syna Josefova z Nazaretu!“

1:45  Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“

1:45  A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.

1:45  Invenit Philippus Nathanaël, et dicit ei : Quem scripsit Moyses in lege, et prophetæ, invenimus Jesum filium Joseph a Nazareth.

1:46  And Nathanael said to him: Can any thing of good come from Nazareth? Philip saith to him: Come and see.

1:46  And Nathanael said unto him, Can there any good thing come out of Nazareth? Philip saith unto him, Come and see.

1:46  Natanael mu namítl: „Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ Filip mu odpoví: „Pojď a přesvědč se!“

1:46  „Co dobrého může být z Nazaretu?“ opáčil Natanael. „Pojď se podívat,“ řekl mu Filip.

1:46  Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“

1:46  Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.

1:46  Et dixit ei Nathanaël : A Nazareth potest aliquid boni esse ? Dicit ei Philippus : Veni et vide.

1:47  Jesus saw Nathanael coming to him and he saith of him: Behold an Israelite indeed, in whom there is no guile.

1:47  Jesus saw Nathanael coming to him, and saith of him, Behold an Israelite indeed, in whom is no guile!

1:47  Ježíš spatřil Natanaela, jak k němu přichází a řekl o něm: „Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti.“

1:47  Když Ježíš uviděl Natanaela, jak jde k němu, řekl o něm: „Hle, opravdový Izraelita, v němž není žádná lest!“

1:47  Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“

1:47  I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.

1:47  Vidit Jesus Nathanaël venientem ad se, et dicit de eo : Ecce vere Israëlita, in quo dolus non est.

1:48  Nathanael saith to him: Whence knowest thou me? Jesus answered and said to him: Before that Philip called thee, when thou wast under the fig tree, I saw thee.

1:48  Nathanael saith unto him, Whence knowest thou me? Jesus answered and said unto him, Before that Philip called thee, when thou wast under the fig tree, I saw thee.

1:48  Řekl mu Natanael: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Dříve, než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem.“

1:48  „Odkud mě znáš?“ zeptal se Natanael. „Viděl jsem tě pod fíkovníkem,“ řekl mu Ježíš, „ještě než tě Filip zavolal.“

1:48  Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“

1:48  Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.

1:48  Dicit ei Nathanaël : Unde me nosti ? Respondit Jesus, et dixit ei : Priusquam te Philippus vocavit, cum esses sub ficu, vidi te.

1:49  Nathanael answered him and said: Rabbi: Thou art the Son of God. Thou art the King of Israel.

1:49  Nathanael answered and saith unto him, Rabbi, thou art the Son of God; thou art the King of Israel.

1:49  „Mistře“, řekl mu Natanael, „ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“

1:49  „Rabbi!“ zvolal Natanael, „Ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele!“

1:49  Natanael mu odpověděl: „Rabbi, ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“

1:49  Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.

1:49  Respondit ei Nathanaël, et ait : Rabbi, tu es Filius Dei, tu es rex Israël.

1:50  Jesus answered and said to him: Because I said unto thee, I saw thee under the fig tree, thou believest: greater things than these shalt thou see.

1:50  Jesus answered and said unto him, Because I said unto thee, I saw thee under the fig tree, believest thou? thou shalt see greater things than these.

1:50  Ježíš mu odpověděl: „Ty věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkem?‘ Uvidíš věci daleko větší.“

1:50  Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem? Uvidíš ještě větší věci.“

1:50  Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem? Uvidíš větší věci než toto.“

1:50  Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.

1:50  Respondit Jesus, et dixit ei : Quia dixi tibi : Vidi te sub ficu, credis ; majus his videbis.

1:51  And he saith to him: Amen, amen, I say to you, you shall see the heaven opened and the angels of God ascending and descending upon the Son of man.

1:51  And he saith unto him, Verily, verily, I say unto you, Hereafter ye shall see heaven open, and the angels of God ascending and descending upon the Son of man.

1:51  A dodal: „Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“

1:51  A dodal: „Amen, amen, říkám vám: Uvidíte otevřené nebe a Boží anděly, jak vystupují a sestupují na Syna člověka.“

1:51  A řekl mu: „⌈Amen, amen, pravím⌉ vám, [od nynějška] uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovatna Syna člověka.“

1:51  Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš. I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.

1:51  Et dicit ei : Amen, amen dico vobis, videbitis cælum apertum, et angelos Dei ascendentes, et descendentes supra Filium hominis.

Chapter 2

2:1  And the third day, there was a marriage in Cana of Galilee: and the mother of Jesus was there.

2:1  And the third day there was a marriage in Cana of Galilee; and the mother of Jesus was there:

2:1  Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;

2:1  Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka

2:1  Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské a byla tam Ježíšova matka.

2:1  Třetího pak dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.

2:1  Et die tertia nuptiæ factæ sunt in Cana Galilææ, et erat mater Jesu ibi.

2:2  And Jesus also was invited, and his disciples, to the marriage.

2:2  And both Jesus was called, and his disciples, to the marriage.

2:2  na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

2:2  a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

2:2  Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

2:2  A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na tu svadbu.

2:2  Vocatus est autem et Jesus, et discipuli ejus, ad nuptias.

2:3  And the wine failing, the mother of Jesus saith to him: They have no wine.

2:3  And when they wanted wine, the mother of Jesus saith unto him, They have no wine.

2:3  Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“

2:3  Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“

2:3  Když došlo víno, řekla ⌈Ježíšovi jeho⌉ matka: „Nemají víno.“

2:3  Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova jemu: Vína nemají.

2:3  Et deficiente vino, dicit mater Jesu ad eum : Vinum non habent.

2:4  And Jesus saith to her: Woman, what is that to me and to thee? My hour is not yet come.

2:4  Jesus saith unto her, Woman, what have I to do with thee? mine hour is not yet come.

2:4  Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“

2:4  „Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“

2:4  [A] Ježíš jí řekl: „⌈Co mi chceš⌉, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“

2:4  Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.

2:4  Et dicit ei Jesus : Quid mihi et tibi est, mulier ? nondum venit hora mea.

2:5  His mother saith to the waiters: Whatsoever he shall say to you, do ye.

2:5  His mother saith unto the servants, Whatsoever he saith unto you, do it.

2:5  Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“

2:5  Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“

2:5  Jeho matka řekla služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte.“

2:5  Dí matka jeho služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.

2:5  Dicit mater ejus ministris : Quodcumque dixerit vobis, facite.

2:6  Now there were set there six waterpots of stone, according to the manner of the purifying of the Jews, containing two or three measures apiece.

2:6  And there were set there six waterpots of stone, after the manner of the purifying of the Jews, containing two or three firkins apiece.

2:6  Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.

2:6  Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr.

2:6  Bylo tam šest kamenných nádob na vodu, určených k židovskému očišťování, každá na dvě nebo tři míry.

2:6  I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podlé očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě neb tři míry.

2:6  Erant autem ibi lapideæ hydriæ sex positæ secundum purificationem Judæorum, capientes singulæ metretas binas vel ternas.

2:7  Jesus saith to them: Fill the waterpots with water. And they filled them up to the brim.

2:7  Jesus saith unto them, Fill the waterpots with water. And they filled them up to the brim.

2:7  Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.

2:7  Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj,

2:7  Ježíš jim řekl: „Naplňte ty nádoby vodou.“ A naplnili je až po okraj.

2:7  Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.

2:7  Dicit eis Jesus : Implete hydrias aqua. Et impleverunt eas usque ad summum.

2:8  And Jesus saith to them: Draw out now and carry to the chief steward of the feast. And they carried it.

2:8  And he saith unto them, Draw out now, and bear unto the governor of the feast. And they bare it.

2:8  Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.

2:8  řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali.

2:8  Pak jim řekl: „Teď naberte a neste správci hostiny.“ I donesli.

2:8  I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.

2:8  Et dicit eis Jesus : Haurite nunc, et ferte architriclino. Et tulerunt.

2:9  And when the chief steward had tasted the water made wine and knew not whence it was, but the waiters knew who had drawn the water: the chief steward calleth the bridegroom,

2:9  When the ruler of the feast had tasted the water that was made wine, and knew not whence it was: (but the servants which drew the water knew;) the governor of the feast called the bridegroom,

2:9  Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha

2:9  Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha

2:9  Jakmile správce hostiny ochutnal vodu učiněnou vínem -- nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nabrali, to věděli -- zavolal ženicha

2:9  A jakž okusil vrchní správce svadby té vody, vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,

2:9  Ut autem gustavit architriclinus aquam vinum factam, et non sciebat unde esset, ministri autem sciebant, qui hauserant aquam : vocat sponsum architriclinus,

2:10  And saith to him: Every man at first setteth forth good wine, and when men have well drunk, then that which is worse. But thou hast kept the good wine until now.

2:10  And saith unto him, Every man at the beginning doth set forth good wine; and when men have well drunk, then that which is worse: but thou hast kept the good wine until now.

2:10  a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“

2:10  a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“

2:10  a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a když se hosté dostatečně napijí, [tehdy] to, které je horší. Ty jsi zachoval dobré víno až do této chvíle.“

2:10  A řekl mu: Každý člověk nejprvé dobré víno dává, a když by se hojně napili, tedy to, kteréž horší. Ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

2:10  et dicit ei : Omnis homo primum bonum vinum ponit et cum inebriati fuerint, tunc id, quod deterius est. Tu autem servasti bonum vinum usque adhuc.

2:11  This beginning of miracles did Jesus in Cana of Galilee and manifested his glory. And his disciples believed in him.

2:11  This beginning of miracles did Jesus in Cana of Galilee, and manifested forth his glory; and his disciples believed on him.

2:11  Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

2:11  Tak Ježíš v Káně Galilejské vykonal první ze svých zázračných znamení. Tehdy zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili.

2:11  Toto Ježíš učinil v Káně Galilejské jako počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

2:11  To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.

2:11  Hoc fecit initium signorum Jesus in Cana Galilææ ; et manifestavit gloriam suam, et crediderunt in eum discipuli ejus.

2:12  After this, he went down to Capharnaum, he and his mother and his brethren and his disciples: and they remained there not many days.

2:12  After this he went down to Capernaum, he, and his mother, and his brethren, and his disciples: and they continued there not many days.

2:12  Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.

2:12  Potom sestoupil spolu se svou matkou, bratry i učedníky do Kafarnaum, kde se několik dní zdrželi.

2:12  Potom sestoupil on, jeho matka, jeho bratři i jeho učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.

2:12  Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;

2:12  Post hoc descendit Capharnaum ipse, et mater ejus, et fratres ejus, et discipuli ejus : et ibi manserunt non multis diebus.

2:13  And the pasch of the Jews was at hand: and Jesus went up to Jerusalem.

2:13  And the Jews’ passover was at hand, and Jesus went up to Jerusalem,

2:13  Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.

2:13  Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma.

2:13  Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.

2:13  Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.

2:13  Et prope erat Pascha Judæorum, et ascendit Jesus Jerosolymam :

2:14  And he found in the temple them that sold oxen and sheep and doves, and the changers of money sitting.

2:14  And found in the temple those that sold oxen and sheep and doves, and the changers of money sitting:

2:14  V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.

2:14  V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly.

2:14  V chrámě našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce sedící za stoly.

2:14  A nalezl v chrámě prodavače volů a ovec i holubic, a penězoměnce sedící.

2:14  et invenit in templo vendentes boves, et oves, et columbas, et numularios sedentes.

2:15  And when he had made, as it were, a scourge of little cords, he drove them all out of the temple, the sheep also and the oxen: and the money of the changers he poured out, and the tables he overthrew.

2:15  And when he had made a scourge of small cords, he drove them all out of the temple, and the sheep, and the oxen; and poured out the changers’ money, and overthrew the tables;

2:15  Udělal si z provazů bič a všechny z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel

2:15  Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly

2:15  I udělal z provazů bič a všechny je z chrámu i s ovcemi a dobytkem vyhnal, mince penězoměnců vysypal a stoly převrátil.

2:15  A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.

2:15  Et cum fecisset quasi flagellum de funiculis, omnes ejecit de templo, oves quoque, et boves, et numulariorum effudit æs, et mensas subvertit.

2:16  And to them that sold doves he said: Take these things hence, and make not the house of my Father a house of traffic.

2:16  And said unto them that sold doves, Take these things hence; make not my Father’s house an house of merchandise.

2:16  a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“

2:16  a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“

2:16  A prodavačům holubů řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“

2:16  A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odneste tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.

2:16  Et his qui columbas vendebant, dixit : Auferte ista hinc, et nolite facere domum patris mei, domum negotiationis.

2:17  And his disciples remembered, that it was written: The zeal of thy house hath eaten me up.

2:17  And his disciples remembered that it was written, The zeal of thine house hath eaten me up.

2:17  Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘

2:17  (Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě pohltí.“)

2:17  Jeho učedníci si vzpomněli, že je napsáno: Horlivost pro tvůj dům mne stráví.

2:17  I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.

2:17  Recordati sunt vero discipuli ejus quia scriptum est : Zelus domus tuæ comedit me.

2:18  The Jews, therefore, answered, and said to him: What sign dost thou shew unto us, seeing thou dost these things?

2:18  Then answered the Jews and said unto him, What sign shewest thou unto us, seeing that thou doest these things?

2:18  Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“

2:18  Židé mu na to řekli: „Jakým znamením se nám prokážeš, když děláš takové věci?“

2:18  Židé mu na to řekli: „Jaké znamení nám ukážeš, že toto činíš?“

2:18  Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení nám ukážeš, že tyto věci činíš?

2:18  Responderunt ergo Judæi, et dixerunt ei : Quod signum ostendis nobis, quia hæc facis ?

2:19  Jesus answered and said to them: Destroy this temple; and in three days I will raise it up.

2:19  Jesus answered and said unto them, Destroy this temple, and in three days I will raise it up.

2:19  Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím.“

2:19  „Zbořte tento chrám,“ odpověděl Ježíš, „a za tři dny ho postavím.“

2:19  Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tuto svatyni, a ve třech dnech ji postavím.“

2:19  Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

2:19  Respondit Jesus, et dixit eis : Solvite templum hoc, et in tribus diebus excitabo illud.

2:20  The Jews then said: Six and forty years was this temple in building; and wilt thou raise it up in three days?

2:20  Then said the Jews, Forty and six years was this temple in building, and wilt thou rear it up in three days?

2:20  Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“

2:20  „Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“

2:20  Židé tedy řekli: „Tato svatyně byla budována čtyřicet šest let, a ty ji postavíš ve třech dnech?“

2:20  I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?

2:20  Dixerunt ergo Judæi : Quadraginta et sex annis ædificatum est templum hoc, et tu in tribus diebus excitabis illud ?

2:21  But he spoke of the temple of his body.

2:21  But he spake of the temple of his body.

2:21  On však mluvil o chrámu svého těla.

2:21  (On ale mluvil o chrámu svého těla.

2:21  On však mluvil o svatyni svého těla.

2:21  Ale on mluvil o chrámu těla svého.

2:21  Ille autem dicebat de templo corporis sui.

2:22  When therefore he was risen again from the dead, his disciples remembered that he had said this: and they believed the scripture and the word that Jesus had said.

2:22  When therefore he was risen from the dead, his disciples remembered that he had said this unto them; and they believed the scripture, and the word which Jesus had said.

2:22  Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.

2:22  Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšovu slovu.)

2:22  Když byl potom vzkříšen z mrtvých, vzpomněli si jeho učedníci, že toto říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl.

2:22  A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

2:22  Cum ergo resurrexisset a mortuis, recordati sunt discipuli ejus, quia hoc dicebat, et crediderunt scripturæ et sermoni quem dixit Jesus.

2:23  Now when he was at Jerusalem, at the pasch, upon the festival day, many believed in his name, seeing his signs which he did.

2:23  Now when he was in Jerusalem at the passover, in the feast day, many believed in his name, when they saw the miracles which he did.

2:23  Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.

2:23  Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli znamení, která konal.

2:23  Když byl o velikonocích v Jeruzalémě na slavnosti, mnozí uvěřili v jeho jméno, ⌈protože viděli znamení⌉, která činil.

2:23  A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

2:23  Cum autem esset Jerosolymis in Pascha in die festo, multi crediderunt in nomine ejus, videntes signa ejus, quæ faciebat.

2:24  But Jesus did not trust himself unto them: for that he knew all men,

2:24  But Jesus did not commit himself unto them, because he knew all men,

2:24  Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;

2:24  Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal.

2:24  Ježíš se jim však sám nesvěřoval, protože znal všechny

2:24  Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, proto že on znal všecky.

2:24  Ipse autem Jesus non credebat semetipsum eis, eo quod ipse nosset omnes,

2:25  And because he needed not that any should give testimony of man: for he knew what was in man.

2:25  And needed not that any should testify of man: for he knew what was in man.

2:25  nepotřeboval, aby mu někdo o něm říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.

2:25  Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku.

2:25  a nepotřeboval, aby mu někdo vydal svědectví o člověku. Sám totiž věděl, co je v člověku.

2:25  Aniž potřeboval, aby kdo svědectví vydával o člověku; nebo on věděl, co by bylo v člověku.

2:25  et quia opus ei non erat ut quis testimonium perhiberet de homine : ipse enim sciebat quid esset in homine.

Chapter 3

3:1  And there was a man of the Pharisees, named Nicodemus, a ruler of the Jews.

3:1  There was a man of the Pharisees, named Nicodemus, a ruler of the Jews:

3:1  Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.

3:1  Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář.

3:1  Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, přední muž mezi Židy.

3:1  Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.

3:1  Erat autem homo ex pharisæis, Nicodemus nomine, princeps Judæorum.

3:2  This man came to Jesus by night and said to him: Rabbi, we know that thou art come a teacher from God; for no man can do these signs which thou dost, unless God be with him.

3:2  The same came to Jesus by night, and said unto him, Rabbi, we know that thou art a teacher come from God: for no man can do these miracles that thou doest, except God be with him.

3:2  Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“

3:2  Přišel za Ježíšem v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha. Nikdo přece nemůže konat znamení, která konáš ty, není-li Bůh s ním.“

3:2  Ten přišel ⌈k Ježíšovi⌉ v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel od Boha jako učitel, neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není–li s ním Bůh.“

3:2  Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.

3:2  Hic venit ad Jesum nocte, et dixit ei : Rabbi, scimus quia a Deo venisti magister, nemo enim potest hæc signa facere, quæ tu facis, nisi fuerit Deus cum eo.

3:3  Jesus answered and said to him: Amen, amen, I say to thee, unless a man be born again, he cannot see the kingdom of God.

3:3  Jesus answered and said unto him, Verily, verily, I say unto thee, Except a man be born again, he cannot see the kingdom of God.

3:3  Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“

3:3  Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.“

3:3  Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí–li se kdo znovu, nemůže spatřit Boží království.“

3:3  Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.

3:3  Respondit Jesus, et dixit ei : Amen, amen dico tibi, nisi quis renatus fuerit denuo, non potest videre regnum Dei.

3:4  Nicodemus saith to him: How can a man be born when he is old? Can he enter a second time into his mother's womb and be born again?

3:4  Nicodemus saith unto him, How can a man be born when he is old? can he enter the second time into his mother’s womb, and be born?

3:4  Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“

3:4  „Jak se může člověk narodit, když je starý?“ řekl na to Nikodém. „Může se snad vrátit do matčina lůna a podruhé se narodit?“

3:4  Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se.“

3:4  Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?

3:4  Dicit ad eum Nicodemus : Quomodo potest homo nasci, cum sit senex ? numquid potest in ventrem matris suæ iterato introire et renasci ?

3:5  Jesus answered: Amen, amen, I say to thee, unless a man be born again of water and the Holy Ghost, he cannot enter into the kingdom of God.

3:5  Jesus answered, Verily, verily, I say unto thee, Except a man be born of water and of the Spirit, he cannot enter into the kingdom of God.

3:5  Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.

3:5  Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.

3:5  Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí–li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království.

3:5  Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.

3:5  Respondit Jesus : Amen, amen dico tibi, nisi quis renatus fuerit ex aqua, et Spiritu Sancto, non potest introire in regnum Dei.

3:6  That which is born of the flesh is flesh: and that which is born of the Spirit is spirit.

3:6  That which is born of the flesh is flesh; and that which is born of the Spirit is spirit.

3:6  Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.

3:6  Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch.

3:6  Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.

3:6  Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.

3:6  Quod natum est ex carne, caro est : et quod natum est ex spiritu, spiritus est.

3:7  Wonder not that I said to thee: You must be born again.

3:7  Marvel not that I said unto thee, Ye must be born again.

3:7  Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.

3:7  Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.

3:7  Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.

3:7  Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.

3:7  Non mireris quia dixi tibi : oportet vos nasci denuo.

3:8  The Spirit breatheth where he will and thou hearest his voice: but thou knowest not whence he cometh and whither he goeth. So is every one that is born of the Spirit.

3:8  The wind bloweth where it listeth, and thou hearest the sound thereof, but canst not tell whence it cometh, and whither it goeth: so is every one that is born of the Spirit.

3:8  Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

3:8  Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

3:8  Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

3:8  Vítr, kam chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.

3:8  Spiritus ubi vult spirat, et vocem ejus audis, sed nescis unde veniat, aut quo vadat : sic est omnis qui natus est ex spiritu.

3:9  Nicodemus answered and said to him: How can these things be done?

3:9  Nicodemus answered and said unto him, How can these things be?

3:9  Nikodém se ho otázal: „Jak se to může stát?“

3:9  „Jak se to může stát?“ zeptal se Nikodém.

3:9  Nikodém mu odpověděl: „Jak se to může stát?“

3:9  Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?

3:9  Respondit Nicodemus, et dixit ei : Quomodo possunt hæc fieri ?

3:10  Jesus answered and said to him: Art thou a master in Israel, and knowest not these things?

3:10  Jesus answered and said unto him, Art thou a master of Israel, and knowest not these things?

3:10  Ježíš mu řekl: „Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?

3:10  „Ty jsi učitel Izraele, a nevíš to?“ odpověděl mu Ježíš.

3:10  Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel Izraele, a toto nevíš?

3:10  Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?

3:10  Respondit Jesus, et dixit ei : Tu es magister in Israël, et hæc ignoras ?

3:11  Amen, amen, I say to thee that we speak what we know and we testify what we have seen: and you receive not our testimony.

3:11  Verily, verily, I say unto thee, We speak that we do know, and testify that we have seen; and ye receive not our witness.

3:11  Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte.

3:11  „Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte.

3:11  Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví nepřijímáte.

3:11  Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.

3:11  Amen, amen dico tibi, quia quod scimus loquimur, et quod vidimus testamur, et testimonium nostrum non accipitis.

3:12  If I have spoken to you earthly things, and you believe not: how will you believe, if I shall speak to you heavenly things?

3:12  If I have told you earthly things, and ye believe not, how shall ye believe, if I tell you of heavenly things?

3:12  Jestliže nevěříte, když jsem vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských?

3:12  Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?

3:12  Když jsem vám pověděl věci pozemské, a nevěříte, jak uvěříte, povím–li vám věci nebeské?

3:12  Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?

3:12  Si terrena dixi vobis, et non creditis : quomodo, si dixero vobis cælestia, credetis ?

3:13  And no man hath ascended into heaven, but he that descended from heaven, the Son of man who is in heaven.

3:13  And no man hath ascended up to heaven, but he that came down from heaven, even the Son of man which is in heaven.

3:13  Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.

3:13  Nikdo nevystoupil do nebe, jedině ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka.

3:13  Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, Syna člověka, [který je v nebi].

3:13  A jistě žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.

3:13  Et nemo ascendit in cælum, nisi qui descendit de cælo, Filius hominis, qui est in cælo.

3:14  And as Moses lifted up the serpent in the desert, so must the Son of man be lifted up:

3:14  And as Moses lifted up the serpent in the wilderness, even so must the Son of man be lifted up:

3:14  Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,

3:14  Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,

3:14  A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, tak musí být vyvýšen Syn člověka,

3:14  A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,

3:14  Et sicut Moyses exaltavit serpentem in deserto, ita exaltari oportet Filium hominis :

3:15  That whosoever believeth in him may not perish, but may have life everlasting.

3:15  That whosoever believeth in him should not perish, but have eternal life.

3:15  aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.

3:15  aby každý, kdo věří v něj, měl věčný život.“

3:15  aby každý, ⌈kdo v něho věří, měl život⌉ věčný.“

3:15  Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

3:15  ut omnis qui credit in ipsum, non pereat, sed habeat vitam æternam.

3:16  For God so loved the world, as to give his only begotten Son: that whosoever believeth in him may not perish, but may have life everlasting.

3:16  For God so loved the world, that he gave his only begotten Son, that whosoever believeth in him should not perish, but have everlasting life.

3:16  Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

3:16  Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.

3:16  „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal [svého] jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

3:16  Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

3:16  Sic enim Deus dilexit mundum, ut Filium suum unigenitum daret : ut omnis qui credit in eum, non pereat, sed habeat vitam æternam.

3:17  For God sent not his Son into the world, to judge the world: but that the world may be saved by him.

3:17  For God sent not his Son into the world to condemn the world; but that the world through him might be saved.

3:17  Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

3:17  Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen.

3:17  Vždyť Bůh neposlal [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.

3:17  Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.

3:17  Non enim misit Deus Filium suum in mundum, ut judicet mundum, sed ut salvetur mundus per ipsum.

3:18  He that believeth in him is not judged. But he that doth not believe is already judged: because he believeth not in the name of the only begotten Son of God.

3:18  He that believeth on him is not condemned: but he that believeth not is condemned already, because he hath not believed in the name of the only begotten Son of God.

3:18  Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

3:18  Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.

3:18  Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího.

3:18  Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

3:18  Qui credit in eum, non judicatur ; qui autem non credit, jam judicatus est : quia non credit in nomine unigeniti Filii Dei.

3:19  And this is the judgment: Because the light is come into the world and men loved darkness rather than the light: for their works were evil.

3:19  And this is the condemnation, that light is come into the world, and men loved darkness rather than light, because their deeds were evil.

3:19  Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.

3:19  A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé.

3:19  Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.

3:19  Totoť pak jest ten soud, že světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.

3:19  Hoc est autem judicium : quia lux venit in mundum, et dilexerunt homines magis tenebras quam lucem : erant enim eorum mala opera.

3:20  For every one that doth evil hateth the light and cometh not to the light, that his works may not be reproved.

3:20  For every one that doeth evil hateth the light, neither cometh to the light, lest his deeds should be reproved.

3:20  Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.

3:20  Každý, kdo koná zlo, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.

3:20  Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.

3:20  Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.

3:20  Omnis enim qui male agit, odit lucem, et non venit ad lucem, ut non arguantur opera ejus :

3:21  But he that doth truth cometh to the light, that his works may be made manifest: because they are done in God.

3:21  But he that doeth truth cometh to the light, that his deeds may be made manifest, that they are wrought in God.

3:21  Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

3:21  Kdo ale koná pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky byly vykonány v Bohu.

3:21  Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

3:21  Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.

3:21  qui autem facit veritatem, venit ad lucem, ut manifestentur opera ejus, quia in Deo sunt facta.

3:22  After these things, Jesus and his disciples came into the land of Judea: and there he abode with them and baptized.

3:22  After these things came Jesus and his disciples into the land of Judæa; and there he tarried with them, and baptized.

3:22  Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.

3:22  Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.

3:22  Potom přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.

3:22  Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.

3:22  Post hæc venit Jesus et discipuli ejus in terram Judæam : et illic demorabatur cum eis, et baptizabat.

3:23  And John also was baptizing in Ennon near Salim: because there was much water there. And they came and were baptized.

3:23  And John also was baptizing in Ænon near to Salim, because there was much water there: and they came, and were baptized.

3:23  Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.

3:23  Jan také křtil v Ainonu poblíž Salimu, protože tam bylo hodně vody. A lidé přicházeli a nechávali se křtít.

3:23  Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.

3:23  A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli, a křtili se.

3:23  Erat autem et Joannes baptizans, in Ænnon, juxta Salim : quia aquæ multæ erant illic, et veniebant et baptizabantur.

3:24  For John was not yet cast into prison.

3:24  For John was not yet cast into prison.

3:24  To bylo ještě před Janovým uvězněním.

3:24  (Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)

3:24  Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení.

3:24  Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.

3:24  Nondum enim missus fuerat Joannes in carcerem.

3:25  And there arose a question between some of John's disciples and the Jews, concerning purification.

3:25  Then there arose a question between some of John’s disciples and the Jews about purifying.

3:25  Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování.

3:25  Tehdy mezi Janovými učedníky a jistým Židem došlo ke sporu ohledně očišťování.

3:25  Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem nastal spor o očišťování.

3:25  Tedy vznikla otázka mezi učedlníky Janovými a Židy o očišťování.

3:25  Facta est autem quæstio ex discipulis Joannis cum Judæis de purificatione.

3:26  And they came to John and said to him: Rabbi, he that was with thee beyond the Jordan, to whom thou gavest testimony: behold, he baptizeth and all men come to him.

3:26  And they came unto John, and said unto him, Rabbi, he that was with thee beyond Jordan, to whom thou barest witness, behold, the same baptizeth, and all men come to him.

3:26  Přišli k Janovi a řekli mu: „Mistře, ten který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.“

3:26  Přišli tedy k Janovi a řekli mu: „Rabbi, pohleď, ten, který byl s tebou za Jordánem, ten, o němž jsi vydal svědectví, teď křtí a všichni přicházejí k němu!“

3:26  Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem a o němž jsi vydal svědectví, hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“

3:26  I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.

3:26  Et venerunt ad Joannem, et dixerunt ei : Rabbi, qui erat tecum trans Jordanem, cui tu testimonium perhibuisti, ecce hic baptizat, et omnes veniunt ad eum.

3:27  John answered and said: A man cannot receive any thing, unless it be given him from heaven.

3:27  John answered and said, A man can receive nothing, except it be given him from heaven.

3:27  Jan odpověděl: „Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.

3:27  Jan odpověděl: „Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe.

3:27  Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není–li mu to dáno z nebe.

3:27  Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničeho, leč by jemu dáno bylo s nebe.

3:27  Respondit Joannes, et dixit : Non potest homo accipere quidquam, nisi fuerit ei datum de cælo.

3:28  You yourselves do bear me witness that I said that I am not Christ, but that I am sent before him.

3:28  Ye yourselves bear me witness, that I said, I am not the Christ, but that I am sent before him.

3:28  Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.

3:28  Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním.

3:28  Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale Jsem poslán před ním.

3:28  Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.

3:28  Ipsi vos mihi testimonium perhibetis, quod dixerim : Non sum ego Christus : sed quia missus sum ante illum.

3:29  He that hath the bride is the bridegroom: but the friend of the bridegroom, who standeth and heareth Him, rejoiceth with joy because of the bridegroom's voice. This my joy therefore is fulfilled.

3:29  He that hath the bride is the bridegroom: but the friend of the bridegroom, which standeth and heareth him, rejoiceth greatly because of the bridegroom’s voice: this my joy therefore is fulfilled.

3:29  Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.

3:29  Nevěsta patří ženichovi. Ženichův přítel stojí stranou, naslouchá a má velikou radost, když uslyší hlas ženicha. Tato má radost se tedy naplnila.

3:29  Ženich je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna.

3:29  Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, kterýž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.

3:29  Qui habet sponsam, sponsus est : amicus autem sponsi, qui stat, et audit eum, gaudio gaudet propter vocem sponsi. Hoc ergo gaudium meum impletum est.

3:30  He must increase: but I must decrease.

3:30  He must increase, but I must decrease.

3:30  On musí růst, já však se menšit.

3:30  On musí růst a já se zmenšovat.“

3:30  On musí růst, já však se menšit.“

3:30  Onť musí růsti, já pak menšiti se.

3:30  Illum oportet crescere, me autem minui.

3:31  He that cometh from above is above all. He that is of the earth, of the earth he is, and of the earth he speaketh. He that cometh from heaven is above all.

3:31  He that cometh from above is above all: he that is of the earth is earthly, and speaketh of the earth: he that cometh from heaven is above all.

3:31  Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe je nade všecky,

3:31  Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské věci. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny.

3:31  „Kdo přichází shůry, je nade všechny. Kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]

3:31  Kdožť s hůry přišel, nade všeckyť jest; kdož jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ten, kterýž s nebe přišel, nade všecky jest.

3:31  Qui desursum venit, super omnes est. Qui est de terra, de terra est, et de terra loquitur. Qui de cælo venit, super omnes est.

3:32  And what he hath seen and heard, that he testifieth: and no man receiveth his testimony.

3:32  And what he hath seen and heard, that he testifieth; and no man receiveth his testimony.

3:32  svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

3:32  Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

3:32  svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

3:32  A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.

3:32  Et quod vidit, et audivit, hoc testatur : et testimonium ejus nemo accipit.

3:33  He that hath received his testimony hath set to his seal that God is true.

3:33  He that hath received his testimony hath set to his seal that God is true.

3:33  Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.

3:33  Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil to, že Bůh je pravdomluvný.

3:33  Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, že Bůh je pravdivý.

3:33  Kdož přijímá svědectví jeho, zpečetil to, že Bůh pravdomluvný jest.

3:33  Qui accepit ejus testimonium signavit, quia Deus verax est.

3:34  For he whom God hath sent speaketh the words of God: for God doth not give the Spirit by measure.

3:34  For he whom God hath sent speaketh the words of God: for God giveth not the Spirit by measure unto him.

3:34  Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.

3:34  Ten, kterého poslal Bůh, mluví Boží slova, neboť Bůh dává Ducha bez omezení.

3:34  Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť [Bůh] dává Ducha bez odměřování.

3:34  Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví, nebo jemu ne v míru dává Bůh Ducha.

3:34  Quem enim misit Deus, verba Dei loquitur : non enim ad mensuram dat Deus spiritum.

3:35  The Father loveth the Son: and he hath given all things into his hand.

3:35  The Father loveth the Son, and hath given all things into his hand.

3:35  Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.

3:35  Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.

3:35  Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.

3:35  Otec miluje Syna, a všecko dal v ruku jeho.

3:35  Pater diligit Filium et omnia dedit in manu ejus.

3:36  He that believeth in the Son hath life everlasting: but he that believeth not the Son shall not see life: but the wrath of God abideth on him.

3:36  He that believeth on the Son hath everlasting life: and he that believeth not the Son shall not see life; but the wrath of God abideth on him.

3:36  Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“

3:36  Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.

3:36  Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“

3:36  Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.

3:36  Qui credit in Filium, habet vitam æternam ; qui autem incredulus est Filio, non videbit vitam, sed ira Dei manet super eum.

Chapter 4

4:1  When Jesus therefore understood the Pharisees had heard that Jesus maketh more disciples and baptizeth more than John

4:1  When therefore the Lord knew how the Pharisees had heard that Jesus made and baptized more disciples than John,

4:1  Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan -

4:1  Když se Ježíš dozvěděl, že farizeové slyšeli: „Ježíš získává a křtí více učedníků než Jan“

4:1  Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, že on získává a křtí více učedníků než Jan

4:1  A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,

4:1  Ut ergo cognovit Jesus quia audierunt pharisæi quod Jesus plures discipulos facit, et baptizat, quam Joannes

4:2  (Though Jesus himself did not baptize, but his disciples),

4:2  (Though Jesus himself baptized not, but his disciples,)

4:2  ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci -

4:2  (ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale jeho učedníci),

4:2  -- ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci --

4:2  (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)

4:2  (quamquam Jesus non baptizaret, sed discipuli ejus),

4:3  He left Judea and went again into Galilee.

4:3  He left Judæa, and departed again into Galilee.

4:3  opustil Judsko a odešel opět do Galileje.

4:3  opustil Judsko a vrátil se do Galileje.

4:3  opustil Judsko a odešel [opět] do Galileje.

4:3  Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.

4:3  reliquit Judæam, et abiit iterum in Galilæam.

4:4  And he was of necessity to pass through Samaria.

4:4  And he must needs go through Samaria.

4:4  Musel však projít Samařskem.

4:4  Musel však projít Samařím.

4:4  Musel však projít Samařskem.

4:4  Musil pak jíti skrze Samaří.

4:4  Oportebat autem eum transire per Samariam.

4:5  He cometh therefore to a city of Samaria, which is called Sichar, near the land which Jacob gave to his son Joseph.

4:5  Then cometh he to a city of Samaria, which is called Sychar, near to the parcel of ground that Jacob gave to his son Joseph.

4:5  Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému syny Josefovi;

4:5  Dorazil k samařskému městu zvanému Sychar, blízko pozemku, který kdysi dal Jákob svému synu Josefovi.

4:5  Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.

4:5  I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.

4:5  Venit ergo in civitatem Samariæ, quæ dicitur Sichar, juxta prædium quod dedit Jacob Joseph filio suo.

4:6  Now Jacob's well was there. Jesus therefore, being wearied with his journey, sat thus on the well. It was about the sixth hour.

4:6  Now Jacob’s well was there. Jesus therefore, being wearied with his journey, sat thus on the well: and it was about the sixth hour.

4:6  tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne.

4:6  Dosud tam byla Jákobova studna a Ježíš, unaven cestou, se u ní posadil. Bylo okolo poledne.

4:6  Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, ⌈se posadil⌉ u toho pramene. Bylo kolem poledne.

4:6  Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.

4:6  Erat autem ibi fons Jacob. Jesus ergo fatigatus ex itinere, sedebat sic supra fontem. Hora erat quasi sexta.

4:7  There cometh a woman of Samaria, to draw water. Jesus saith to her: Give me to drink.

4:7  There cometh a woman of Samaria to draw water: Jesus saith unto her, Give me to drink.

4:7  Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi pít!“ -

4:7  Když jedna žena ze Samaří přišla načerpat vodu, Ježíš ji požádal: „Dej mi napít.“

4:7  Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“

4:7  I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.

4:7  Venit mulier de Samaria haurire aquam. Dicit ei Jesus : Da mihi bibere.

4:8  For his disciples were gone into the city to buy meats.

4:8  (For his disciples were gone away unto the city to buy meat.)

4:8  Jeho učedníci odešli před tím do města, aby nakoupili něco k jídlu. -

4:8  (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.)

4:8  Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.

4:8  Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.

4:8  (Discipuli enim ejus abierant in civitatem ut cibos emerent.)

4:9  Then that Samaritan woman saith to him: How dost thou, being a Jew; ask of me to drink, who am a Samaritan woman? For the Jews do not communicate with the Samaritans.

4:9  Then saith the woman of Samaria unto him, How is it that thou, being a Jew, askest drink of me, which am a woman of Samaria? for the Jews have no dealings with the Samaritans.

4:9  Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid, můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají.

4:9  Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)

4:9  Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany ⌈nic společného neužívají⌉.

4:9  I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)

4:9  Dicit ergo ei mulier illa Samaritana : Quomodo tu, Judæus cum sis, bibere a me poscis, quæ sum mulier Samaritana ? non enim coutuntur Judæi Samaritanis.

4:10  Jesus answered and said to her: If thou didst know the gift of God and who he is that saith to thee: Give me to drink; thou perhaps wouldst have asked of him, and he would have given thee living water.

4:10  Jesus answered and said unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.

4:10  Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala pít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“

4:10  Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“

4:10  Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: Dej mi napít, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“

4:10  Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.

4:10  Respondit Jesus, et dixit ei : Si scires donum Dei, et quis est qui dicit tibi : Da mihi bibere, tu forsitan petisses ab eo, et dedisset tibi aquam vivam.

4:11  The woman saith to him: Sir, thou hast nothing wherein to draw, and the well is deep. From whence then hast thou living water?

4:11  The woman saith unto him, Sir, thou hast nothing to draw with, and the well is deep: from whence then hast thou that living water?

4:11  Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu?

4:11  „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu?

4:11  [Žena] mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu?

4:11  I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?

4:11  Dicit ei mulier : Domine, neque in quo haurias habes, et puteus altus est : unde ergo habes aquam vivam ?

4:12  Art thou greater than our father Jacob, who gave us the well and drank thereof, himself and his children and his cattle?

4:12  Art thou greater than our father Jacob, which gave us the well, and drank thereof himself, and his children, and his cattle?

4:12  Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“

4:12  Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“

4:12  Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?“

4:12  Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?

4:12  Numquid tu major es patre nostro Jacob, qui dedit nobis puteum, et ipse ex eo bibit, et filii ejus, et pecora ejus ?

4:13  Jesus answered and said to her: Whosoever drinketh of this water shall thirst again: but he that shall drink of the water that I will give him shall not thirst for ever.

4:13  Jesus answered and said unto her, Whosoever drinketh of this water shall thirst again:

4:13  Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň

4:13  „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš.

4:13  Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit.

4:13  Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.

4:13  Respondit Jesus, et dixit ei : Omnis qui bibit ex aqua hac, sitiet iterum ; qui autem biberit ex aqua quam ego dabo ei, non sitiet in æternum :

4:14  But the water that I will give him shall become in him a fountain of water, springing up into life everlasting.

4:14  But whosoever drinketh of the water that I shall give him shall never thirst; but the water that I shall give him shall be in him a well of water springing up into everlasting life.

4:14  Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“

4:14  „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“

4:14  Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“

4:14  Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.

4:14  sed aqua quam ego dabo ei, fiet in eo fons aquæ salientis in vitam æternam.

4:15  The woman said to him: Sir, give me this water, that I may not thirst, nor come hither to draw.

4:15  The woman saith unto him, Sir, give me this water, that I thirst not, neither come hither to draw.

4:15  Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“

4:15  „Pane, dej mi tu vodu,“ řekla žena, „ať už nežízním a nemusím sem chodit čerpat.“

4:15  Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat.“

4:15  Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.

4:15  Dicit ad eum mulier : Domine, da mihi hanc aquam, ut non sitiam, neque veniam huc haurire.

4:16  Jesus saith to her: Go, call thy husband, and come hither.

4:16  Jesus saith unto her, Go, call thy husband, and come hither.

4:16  Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“

4:16  „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem,“ řekl jí Ježíš.

4:16  [Ježíš] jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“

4:16  Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.

4:16  Dicit ei Jesus : Vade, voca virum tuum, et veni huc.

4:17  The woman answered and said: I have no husband. Jesus said to her: Thou hast said well: I have no husband.

4:17  The woman answered and said, I have no husband. Jesus said unto her, Thou hast well said, I have no husband:

4:17  Žena mu řekla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.

4:17  „Nemám muže,“ odpověděla žena. „To jsi řekla pravdu, že nemáš muže,“ řekl jí Ježíš.

4:17  Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: Nemám muže.

4:17  Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.

4:17  Respondit mulier, et dixit : Non habeo virum. Dicit ei Jesus : Bene dixisti, quia non habeo virum ;

4:18  For thou hast had five husbands: and he whom thou now hast is not thy husband. This, thou hast said truly.

4:18  For thou hast had five husbands; and he whom thou now hast is not thy husband: in that saidst thou truly.

4:18  Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“

4:18  „Měla jsi totiž pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“

4:18  Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“

4:18  Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.

4:18  quinque enim viros habuisti, et nunc, quem habes, non est tuus vir : hoc vere dixisti.

4:19  The woman saith to him: Sir, I perceive that thou art a prophet.

4:19  The woman saith unto him, Sir, I perceive that thou art a prophet.

4:19  Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.

4:19  „Pane, vidím, že jsi prorok,“ odpověděla žena.

4:19  Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.

4:19  Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.

4:19  Dicit ei mulier : Domine, video quia propheta es tu.

4:20  Our fathers adored on this mountain: and you say that at Jerusalem is the place where men must adore.

4:20  Our fathers worshipped in this mountain; and ye say, that in Jerusalem is the place where men ought to worship.

4:20  Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“

4:20  „Naši otcové uctívali Boha na této hoře, vy ale říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“

4:20  Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.“

4:20  Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.

4:20  Patres nostri in monte hoc adoraverunt, et vos dicitis, quia Jerosolymis est locus ubi adorare oportet.

4:21  Jesus saith to her: Woman, believe me that the hour cometh, when you shall neither on this mountain, nor in Jerusalem, adore the Father.

4:21  Jesus saith unto her, Woman, believe me, the hour cometh, when ye shall neither in this mountain, nor yet at Jerusalem, worship the Father.

4:21  Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.

4:21  „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „věř mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě.

4:21  Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.

4:21  Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.

4:21  Dicit ei Jesus : Mulier, crede mihi, quia venit hora, quando neque in monte hoc, neque in Jerosolymis adorabitis Patrem.

4:22  You adore that which you know not: we adore that which we know. For salvation is of the Jews.

4:22  Ye worship ye know not what: we know what we worship: for salvation is of the Jews.

4:22  Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů.

4:22  Vy ani nevíte, koho uctíváte; my víme, koho uctíváme, protože spása vyjde z Židů.

4:22  Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.

4:22  Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.

4:22  Vos adoratis quod nescitis : nos adoramus quod scimus, quia salus ex Judæis est.

4:23  But the hour cometh and now is, when the true adorers shall adore the Father in spirit and in truth. For the Father also seeketh such to adore him.

4:23  But the hour cometh, and now is, when the true worshippers shall worship the Father in spirit and in truth: for the Father seeketh such to worship him.

4:23  Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.

4:23  Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali.

4:23  Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.

4:23  Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.

4:23  Sed venit hora, et nunc est, quando veri adoratores adorabunt Patrem in spiritu et veritate. Nam et Pater tales quærit, qui adorent eum.

4:24  God is a spirit: and they that adore him must adore him in spirit and in truth.

4:24  God is a Spirit: and they that worship him must worship him in spirit and in truth.

4:24  Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“

4:24  Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.“

4:24  Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“

4:24  Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.

4:24  Spiritus est Deus : et eos qui adorant eum, in spiritu et veritate oportet adorare.

4:25  The woman saith to him: I know that the Messias cometh (who is called Christ): therefore, when he is come, he will tell us all things.

4:25  The woman saith unto him, I know that Messias cometh, which is called Christ: when he is come, he will tell us all things.

4:25  Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“

4:25  Žena odpověděla: „Vím, že přijde Mesiáš“ (který je nazýván Kristus). „Až přijde, vysvětlí nám všechno.“

4:25  Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.“

4:25  Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.

4:25  Dicit ei mulier : Scio quia Messias venit (qui dicitur Christus) : cum ergo venerit ille, nobis annuntiabit omnia.

4:26  Jesus saith to her: I am he, who am speaking with thee.

4:26  Jesus saith unto her, I that speak unto thee am he.

4:26  Ježíš jí řekl: „Já jsem to - ten, který k tobě mluví.“

4:26  „To jsem já,“ řekl jí Ježíš; „ten, kdo s tebou mluví!“

4:26  Ježíš jí řekl: „Já jsem to -- ten, který k tobě mluví.“

4:26  Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.

4:26  Dicit ei Jesus : Ego sum, qui loquor tecum.

4:27  And immediately his disciples came. And they wondered that he talked with the woman. Yet no man said: What seekest thou? Or: Why talkest thou with her?

4:27  And upon this came his disciples, and marvelled that he talked with the woman: yet no man said, What seekest thou? or, Why talkest thou with her?

4:27  Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo však neřekl ‚nač se ptáš‘ nebo ‚proč s ní mluvíš?‘

4:27  Vtom přišli jeho učedníci. Překvapilo je, že mluví se ženou, ale žádný neřekl: „Co jí chceš?“ anebo: „Proč s ní mluvíš?“

4:27  Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: Nač se ptáš? nebo Proč s ní mluvíš?

4:27  A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?

4:27  Et continuo venerunt discipuli ejus, et mirabantur quia cum muliere loquebatur. Nemo tamen dixit : Quid quæris ? aut, Quid loqueris cum ea ?

4:28  The woman therefore left her waterpot and went her way into the city and saith to the men there:

4:28  The woman then left her waterpot, and went her way into the city, and saith to the men,

4:28  Žena tam nechala svůj džbán a odešla do města a řekla lidem:

4:28  Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:

4:28  Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:

4:28  I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:

4:28  Reliquit ergo hydriam suam mulier, et abiit in civitatem, et dicit illis hominibus :

4:29  Come, and see a man who has told me all things whatsoever I have done. Is not he the Christ?

4:29  Come, see a man, which told me all things that ever I did: is not this the Christ?

4:29  „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?“

4:29  „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?“

4:29  „Pojďte ⌈se podívat⌉ na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?“

4:29  Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?

4:29  Venite, et videte hominem qui dixit mihi omnia quæcumque feci : numquid ipse est Christus ?

4:30  They went therefore out of the city and came unto him.

4:30  Then they went out of the city, and came unto him.

4:30  Vyšli tedy z města a šli k němu.

4:30  Vyšli tedy z města a šli k němu.

4:30  Vyšli z města a šli k němu.

4:30  Tedy vyšli z města, a přišli k němu.

4:30  Exierunt ergo de civitate et veniebant ad eum.

4:31  In the mean time, the disciples prayed him, saying: Rabbi, eat.

4:31  In the mean while his disciples prayed him, saying, Master, eat.

4:31  Mezi tím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“

4:31  Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se!“

4:31  Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se.“

4:31  Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

4:31  Interea rogabant eum discipuli, dicentes : Rabbi, manduca.

4:32  But he said to them: I have meat to eat which you know not.

4:32  But he said unto them, I have meat to eat that ye know not of.

4:32  On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“

4:32  On jim však řekl: „Mě sytí pokrm, který vy neznáte.“

4:32  On jim však řekl: „Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.“

4:32  A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.

4:32  Ille autem dicit eis : Ego cibum habeo manducare, quem vos nescitis.

4:33  The disciples therefore said one to another: Hath any man brought him to eat?

4:33  Therefore said the disciples one to another, Hath any man brought him ought to eat?

4:33  Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“

4:33  Učedníci se jeden druhého ptali: „Přinesl mu snad někdo jídlo?“

4:33  Učedníci se mezi sebou ptali: „Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?“

4:33  Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?

4:33  Dicebant ergo discipuli ad invicem : Numquid aliquis attulit ei manducare ?

4:34  Jesus saith to them: My meat is to do the will of him that sent me, that I may perfect his work.

4:34  Jesus saith unto them, My meat is to do the will of him that sent me, and to finish his work.

4:34  Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.

4:34  „Můj pokrm,“ řekl jim Ježíš, „je konat vůli Toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo.

4:34  Ježíš jim řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo.

4:34  Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.

4:34  Dicit eis Jesus : Meus cibus est ut faciam voluntatem ejus qui misit me, ut perficiam opus ejus.

4:35  Do not you say: There are yet four months, and then the harvest cometh? Behold, I say to you, lift up your eyes, and see the countries. For they are white already to harvest.

4:35  Say not ye, There are yet four months, and then cometh harvest? behold, I say unto you, Lift up your eyes, and look on the fields; for they are white already to harvest.

4:35  Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.

4:35  Neříkáte snad, že do sklizně zbývají ještě čtyři měsíce? Hle, říkám vám: Pozvedněte oči a podívejte se na lány, že se už bělají ke žni!

4:35  Což neříkáte: Ještě čtyři měsíce a přijde žeň? Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.

4:35  Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.

4:35  Nonne vos dicitis quod adhuc quatuor menses sunt, et messis venit ? Ecce dico vobis : levate oculos vestros, et videte regiones, quia albæ sunt jam ad messem.

4:36  And he that reapeth receiveth wages and gathereth fruit unto life everlasting: that both he that soweth and he that reapeth may rejoice together.

4:36  And he that reapeth receiveth wages, and gathereth fruit unto life eternal: that both he that soweth and he that reapeth may rejoice together.

4:36  Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.

4:36  Ten, kdo žne, získává odplatu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radoval rozsévač i žnec.

4:36  Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.

4:36  Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne.

4:36  Et qui metit, mercedem accipit, et congregat fructum in vitam æternam : ut et qui seminat, simul gaudeat, et qui metit.

4:37  For in this is the saying true: That it is one man that soweth, and it is another that reapeth.

4:37  And herein is that saying true, One soweth, and another reapeth.

4:37  Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne.

4:37  V tom je pravdivé to rčení, že ‚jeden rozsívá a jiný žne‘.

4:37  Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne.

4:37  Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.

4:37  In hoc enim est verbum verum : quia alius est qui seminat, et alius est qui metit.

4:38  I have sent you to reap that in which you did not labour. Others have laboured: and you have entered into their labours.

4:38  I sent you to reap that whereon ye bestowed no labour: other men laboured, and ye are entered into their labours.

4:38  Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete.“

4:38  Já jsem vás poslal sklízet, na čem jste sami nepracovali. Pracovali jiní a vy jste vstoupili do jejich práce.“

4:38  Já jsem vás poslal žnout to, na čem jste nepracovali. Druzí pracovali a vy jste vstoupili do jejich těžké práce.“

4:38  Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.

4:38  Ego misi vos metere quod vos non laborastis : alii laboraverunt, et vos in labores eorum introistis.

4:39  Now of that city many of the Samaritans believed in him, for the word of the woman giving testimony: He told me all things whatsoever I have done.

4:39  And many of the Samaritans of that city believed on him for the saying of the woman, which testified, He told me all that ever I did.

4:39  Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“

4:39  Díky slovům té ženy, která svědčila: „Řekl mi všechno, co jsem udělala,“ v něj mnozí Samaritáni z toho města uvěřili.

4:39  Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Řekl mi vše, co jsem udělala.“

4:39  Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.

4:39  Ex civitate autem illa multi crediderunt in eum Samaritanorum, propter verbum mulieris testimonium perhibentis : Quia dixit mihi omnia quæcumque feci.

4:40  So when the Samaritans were come to him, they desired that he would tarry there. And he abode there two days.

4:40  So when the Samaritans were come unto him, they besought him that he would tarry with them: and he abode there two days.

4:40  Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.

4:40  Když k němu ti Samaritáni přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. Zůstal tam tedy dva dny

4:40  Když tedy k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.

4:40  A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.

4:40  Cum venissent ergo ad illum Samaritani, rogaverunt eum ut ibi maneret. Et mansit ibi duos dies.

4:41  And many more believed in him, because of his own word.

4:41  And many more believed because of his own word;

4:41  A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.

4:41  a díky jeho slovu jich uvěřilo ještě mnohem více.

4:41  A mnohem více jich uvěřilo pro jeho slovo.

4:41  A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.

4:41  Et multo plures crediderunt in eum propter sermonem ejus.

4:42  And they said to the woman: We now believe, not for thy saying: for we ourselves have heard him and know that this is indeed the Saviour of the world.

4:42  And said unto the woman, Now we believe, not because of thy saying: for we have heard him ourselves, and know that this is indeed the Christ, the Saviour of the world.

4:42  Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne proto, cos nám o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“

4:42  Té ženě pak řekli: „Už nevěříme jen díky tvým slovům; sami jsme ho slyšeli a víme, že to je opravdu Spasitel světa.“

4:42  Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, [Kristus].“

4:42  A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.

4:42  Et mulieri dicebant : Quia jam non propter tuam loquelam credimus : ipsi enim audivimus, et scimus quia hic est vere Salvator mundi.

4:43  Now after two days, he departed thence and went into Galilee.

4:43  Now after two days he departed thence, and went into Galilee.

4:43  Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.

4:43  Po dvou dnech pak odtud odešel do Galileje.

4:43  Po dvou dnech odtamtud odešel do Galileje.

4:43  Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.

4:43  Post duos autem dies exiit inde, et abiit in Galilæam.

4:44  For Jesus himself gave testimony that a prophet hath no honour in his own country.

4:44  For Jesus himself testified, that a prophet hath no honour in his own country.

4:44  Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnosti ve své vlasti.

4:44  Sám Ježíš měl totiž dosvědčit, že prorok není ve své vlasti v úctě.

4:44  Neboť Ježíš sám vydal svědectví, že prorok ve své vlasti nemá vážnost.

4:44  Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.

4:44  Ipse enim Jesus testimonium perhibuit, quia propheta in sua patria honorem non habet.

4:45  And when he was come into Galilee, the Galileans received him, having seen all the things he had done at Jerusalem on the festival day: for they also went to the festival day.

4:45  Then when he was come into Galilee, the Galilæans received him, having seen all the things that he did at Jerusalem at the feast: for they also went unto the feast.

4:45  Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili.

4:45  Když přišel do Galileje, Galilejci ho vítali, neboť byli o svátcích v Jeruzalémě a viděli všechno, co tam dělal.

4:45  Když tedy přišel do Galileje, Galilejci ho přijali, protože viděli všechno, co učinil o svátku v Jeruzalémě; neboť i oni přišli na svátek.

4:45  A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.

4:45  Cum ergo venisset in Galilæam, exceperunt eum Galilæi, cum omnia vidissent quæ fecerat Jerosolymis in die festo : et ipsi enim venerant ad diem festum.

4:46  He came again therefore into Cana of Galilee, where he made the water wine. And there was a certain ruler, whose son was sick at Capharnaum.

4:46  So Jesus came again into Cana of Galilee, where he made the water wine. And there was a certain nobleman, whose son was sick at Capernaum.

4:46  Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde před tím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen.

4:46  Znovu se vrátil do Kány Galilejské, kde proměnil vodu ve víno. Byl tam právě jeden královský úředník, jehož syn byl v Kafarnaum nemocný.

4:46  [Ježíš] opět přišel do Kány Galilejské, kde z vody učinil víno. Byl tam jeden královský úředník, jehož syn ležel nemocen v Kafarnaum.

4:46  Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.

4:46  Venit ergo iterum in Cana Galilææ, ubi fecit aquam vinum. Et erat quidam regulus, cujus filius infirmabatur Capharnaum.

4:47  He having heard that Jesus was come from Judea into Galilee, sent to him and prayed him to come down and heal his son: for he was at the point of death.

4:47  When he heard that Jesus was come out of Judæa into Galilee, he went unto him, and besought him that he would come down, and heal his son: for he was at the point of death.

4:47  Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který už byl blízek smrti.

4:47  Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, šel k němu a prosil ho, aby šel jeho syna uzdravit, protože už umíral.

4:47  Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, odešel k němu a prosil [ho], aby přišel a uzdravil jeho syna, neboť již skoro umíral.

4:47  Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.

4:47  Hic cum audisset quia Jesus adveniret a Judæa in Galilæam, abiit ad eum, et rogabat eum ut descenderet, et sanaret filium ejus : incipiebat enim mori.

4:48  Jesus therefore said to him: Unless you see signs and wonders, you believe not.

4:48  Then said Jesus unto him, Except ye see signs and wonders, ye will not believe.

4:48  Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li zázraky a znamení, neuvěříte.“

4:48  „Dokud neuvidíte znamení a zázraky, neuvěříte,“ řekl mu Ježíš.

4:48  Tu mu Ježíš řekl: „Neuvidíte–li znamení a divy, jistě neuvěříte.“

4:48  I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.

4:48  Dixit ergo Jesus ad eum : Nisi signa et prodigia videritis, non creditis.

4:49  The ruler saith to him: Lord, come down before that my son die.

4:49  The nobleman saith unto him, Sir, come down ere my child die.

4:49  Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“

4:49  „Pane, pojď, než mé dítě umře!“ naléhal královský úředník.

4:49  Královský úředník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě zemře!“

4:49  Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.

4:49  Dicit ad eum regulus : Domine, descende priusquam moriatur filius meus.

4:50  Jesus saith to him: Go thy way. Thy son liveth. The man believed the word which Jesus said to him and went his way.

4:50  Jesus saith unto him, Go thy way; thy son liveth. And the man believed the word that Jesus had spoken unto him, and he went his way.

4:50  Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

4:50  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

4:50  Ježíš mu říká: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

4:50  Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.

4:50  Dicit ei Jesus : Vade, filius tuus vivit. Credidit homo sermoni quem dixit ei Jesus, et ibat.

4:51  And as he was going down, his servants met him: and they brought word, saying, that his son lived.

4:51  And as he was now going down, his servants met him, and told him, saying, Thy son liveth.

4:51  Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: „Tvůj syn žije.“

4:51  Na cestě se s ním setkali jeho služebníci a oznamovali mu: „Tvůj syn žije!“

4:51  Ještě byl na cestě dolů, když mu vyšli naproti jeho otroci a řekli, že jeho chlapec žije.

4:51  Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.

4:51  Jam autem eo descendente, servi occurrerunt ei, et nuntiaverunt dicentes, quia filius ejus viveret.

4:52  He asked therefore of them the hour wherein he grew better. And they said to him: Yesterday at the seventh hour, the fever left him.

4:52  Then enquired he of them the hour when he began to amend. And they said unto him, Yesterday at the seventh hour the fever left him.

4:52  Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: „Včera hodinu po poledni mu přestala horečka.“

4:52  Vyptal se jich tedy, odkdy se mu udělalo lépe. Odpověděli: „Horečka ho opustila včera hodinu po poledni.“

4:52  Vyptal se jich tedy na hodinu, ve které mu začalo být lépe. Řekli mu: „Včera v jednu hodinu ho opustila horečka.“

4:52  Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.

4:52  Interrogabat ergo horam ab eis in qua melius habuerit. Et dixerunt ei : Quia heri hora septima reliquit eum febris.

4:53  The father therefore knew that it was at the same hour that Jesus said to him: Thy son liveth. And himself believed, and his whole house.

4:53  So the father knew that it was at the same hour, in the which Jesus said unto him, Thy son liveth: and himself believed, and his whole house.

4:53  Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. -

4:53  Otec poznal, že to bylo ve chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn žije.“ Tehdy uvěřil on i celý jeho dům.

4:53  Tu otec poznal, že se to stalo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: Tvůj syn žije. A uvěřil on i celý jeho dům.

4:53  Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.

4:53  Cognovit ergo pater, quia illa hora erat in qua dixit ei Jesus : Filius tuus vivit ; et credidit ipse et domus ejus tota.

4:54  This is again the second miracle that Jesus did, when he was come out of Judea. into Galilee.

4:54  This is again the second miracle that Jesus did, when he was come out of Judæa into Galilee.

4:54  To druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska.

4:54  Tak Ježíš po svém návratu z Judska vykonal v Galileji už druhé znamení.

4:54  Toto bylo už druhé znamení, které Ježíš učinil, když přišel z Judska do Galileje.

4:54  To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.

4:54  Hoc iterum secundum signum fecit Jesus, cum venisset a Judæa in Galilæam.

Chapter 5

5:1  After these things was a festival day of the Jews: and Jesus went up to Jerusalem.

5:1  After this there was a feast of the Jews; and Jesus went up to Jerusalem.

5:1  Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.

5:1  Potom byl další židovský svátek, a tak se Ježíš vydal do Jeruzaléma.

5:1  Potom byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.

5:1  Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

5:1  Post hæc erat dies festus Judæorum, et ascendit Jesus Jerosolymam.

5:2  Now there is at Jerusalem a pond, called Probatica, which in Hebrew is named Bethsaida, having five porches.

5:2  Now there is at Jerusalem by the sheep market a pool, which is called in the Hebrew tongue Bethesda, having five porches.

5:2  V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.

5:2  V Jeruzalémě je u Ovčí brány nádrž hebrejsky zvaná Bethesda, u něhož je pět sloupořadí.

5:2  V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět sloupořadí.

5:2  Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

5:2  Est autem Jerosolymis probatica piscina, quæ cognominatur hebraice Bethsaida, quinque porticus habens.

5:3  In these lay a great multitude of sick, of blind, of lame, of withered: waiting for the moving of the water.

5:3  In these lay a great multitude of impotent folk, of blind, halt, withered, waiting for the moving of the water.

5:3  V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody.

5:3  [4] Ležela tam spousta nemocných, slepých, chromých a ochrnutých.

5:3  V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, [kteří čekali na pohyb vody.

5:3  Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

5:3  In his jacebat multitudo magna languentium, cæcorum, claudorum, aridorum, exspectantium aquæ motum.

5:4  And an angel of the Lord descended at certain times into the pond and the water was moved. And he that went down first into the pond after the motion of the water was made whole of whatsoever infirmity he lay under.

5:4  For an angel went down at a certain season into the pool, and troubled the water: whosoever then first after the troubling of the water stepped in was made whole of whatsoever disease he had.

5:4  Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.

5:4  Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí].

5:4  Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

5:4  Angelus autem Domini descendebat secundum tempus in piscinam, et movebatur aqua. Et qui prior descendisset in piscinam post motionem aquæ, sanus fiebat a quacumque detinebatur infirmitate.

5:5  And there was a certain man there that had been eight and thirty years under his infirmity.

5:5  And a certain man was there, which had an infirmity thirty and eight years.

5:5  Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.

5:5  Byl mezi nimi jeden člověk, nemocný už třicet osm let.

5:5  Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let.

5:5  I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

5:5  Erat autem quidam homo ibi triginta et octo annos habens in infirmitate sua.

5:6  Him when Jesus had seen lying, and knew that he had been now a long time, he saith to him: Wilt thou be made whole?

5:6  When Jesus saw him lie, and knew that he had been now a long time in that case, he saith unto him, Wilt thou be made whole?

5:6  Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“

5:6  Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen. „Chceš být uzdraven?“ zeptal se ho.

5:6  Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš ⌈být uzdraven⌉?“

5:6  Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

5:6  Hunc autem cum vidisset Jesus jacentem, et cognovisset quia jam multum tempus haberet, dicit ei : Vis sanus fieri ?

5:7  The infirm man answered him: Sir, I have no man, when the water is troubled, to put me into the pond. For whilst I am coming, another goeth down before me.

5:7  The impotent man answered him, Sir, I have no man, when the water is troubled, to put me into the pool: but while I am coming, another steppeth down before me.

5:7  Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“

5:7  „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do nádrže, když se zvíří voda,“ odpověděl mu nemocný. „Když tam zamířím, někdo mě předstihne.“

5:7  Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“

5:7  Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.

5:7  Respondit ei languidus : Domine, hominem non habeo, ut, cum turbata fuerit aqua, mittat me in piscinam : dum venio enim ego, alius ante me descendit.

5:8  Jesus saith to him: Arise, take up thy bed and walk.

5:8  Jesus saith unto him, Rise, take up thy bed, and walk.

5:8  Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi lože své a choď!“

5:8  „Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ řekl mu Ježíš.

5:8  Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“

5:8  Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

5:8  Dicit ei Jesus : Surge, tolle grabatum tuum et ambula.

5:9  And immediately the man was made whole: and he took up his bed and walked. And it was the sabbath that day.

5:9  And immediately the man was made whole, and took up his bed, and walked: and on the same day was the sabbath.

5:9  A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.

5:9  A ten člověk byl ihned uzdraven, vzal své lehátko a začal chodit. Ten den však byla sobota.

5:9  A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota.

5:9  A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.

5:9  Et statim sanus factus est homo ille : et sustulit grabatum suum, et ambulabat. Erat autem sabbatum in die illo.

5:10  The Jews therefore said to him that was healed: It is the sabbath. It is not lawful for thee to take up thy bed.

5:10  The Jews therefore said unto him that was cured, It is the sabbath day: it is not lawful for thee to carry thy bed.

5:10  Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“

5:10  Židovští představení tedy uzdraveného napomínali: „Je sobota, nesmíš nosit lehátko!“

5:10  Židé tomu uzdravenému říkali: „Je sobota; není dovoleno, abys nosil [své] lehátko.“

5:10  Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.

5:10  Dicebant ergo Judæi illi qui sanatus fuerat : Sabbatum est, non licet tibi tollere grabatum tuum.

5:11  He answered them: He that made me whole, he said to me: Take up thy bed and walk.

5:11  He answered them, He that made me whole, the same said unto me, Take up thy bed, and walk.

5:11  Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“

5:11  On jim však odpověděl: „Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi si lehátko a choď.‘“

5:11  On jim však odpověděl: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lehátko a choď.“

5:11  Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

5:11  Respondit eis : Qui me sanum fecit, ille mihi dixit : Tolle grabatum tuum et ambula.

5:12  They asked him therefore: Who is that man who said to thee: Take up thy bed and walk?

5:12  Then asked they him, What man is that which said unto thee, Take up thy bed, and walk?

5:12  Zeptali se ho: „Kdo byl ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“

5:12  „Kdo ti mohl říci: ‚Vezmi si lehátko a choď‘?!“ ptali se ho.

5:12  Otázali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi [své lehátko] a choď?“

5:12  I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

5:12  Interrogaverunt ergo eum : Quis est ille homo qui dixit tibi : Tolle grabatum tuum et ambula ?

5:13  But he who was healed knew not who it was: for Jesus went aside from the multitude standing in the place.

5:13  And he that was healed wist not who it was: for Jesus had conveyed himself away, a multitude being in that place.

5:13  Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.

5:13  To ovšem ten uzdravený nevěděl; Ježíš se totiž vmísil do okolního davu.

5:13  Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl.

5:13  Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

5:13  Is autem qui sanus fuerat effectus, nesciebat quis esset. Jesus enim declinavit a turba constituta in loco.

5:14  Afterwards, Jesus findeth him in the temple and saith to him: Behold thou art made whole: sin no more, lest some worse thing happen to thee.

5:14  Afterward Jesus findeth him in the temple, and said unto him, Behold, thou art made whole: sin no more, lest a worse thing come unto thee.

5:14  Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“

5:14  Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Pohleď, jsi uzdraven. Už nehřeš, ať se ti nepřihodí něco horšího.“

5:14  Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.“

5:14  Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.

5:14  Postea invenit eum Jesus in templo, et dixit illi : Ecce sanus factus es ; jam noli peccare, ne deterius tibi aliquid contingat.

5:15  The man went his way and told the Jews that it was Jesus who had made him whole.

5:15  The man departed, and told the Jews that it was Jesus, which had made him whole.

5:15  Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.

5:15  Ten člověk pak odešel a oznámil židovským představeným, že ho uzdravil Ježíš.

5:15  Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš.

5:15  Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

5:15  Abiit ille homo, et nuntiavit Judæis quia Jesus esset, qui fecit eum sanum.

5:16  Therefore did the Jews persecute Jesus, because he did these things on the sabbath.

5:16  And therefore did the Jews persecute Jesus, and sought to slay him, because he had done these things on the sabbath day.

5:16  A proto Židé začali Ježíš pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu.

5:16  Židovští představení tedy začali Ježíše pronásledovat, protože to udělal v sobotu.

5:16  Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], že tyto věci činil v sobotu.

5:16  A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.

5:16  Propterea persequebantur Judæi Jesum, quia hæc faciebat in sabbato.

5:17  But Jesus answered them: My Father worketh until now; and I work.

5:17  But Jesus answered them, My Father worketh hitherto, and I work.

5:17  On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“

5:17  Ježíš jim odpověděl: „Můj Otec pracuje i dnes; proto pracuji i já.“

5:17  Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.“

5:17  Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

5:17  Jesus autem respondit eis : Pater meus usque modo operatur, et ego operor.

5:18  Hereupon therefore the Jews sought the more to kill him, because he did not only break the sabbath but also said God was his Father, making himself equal to God.

5:18  Therefore the Jews sought the more to kill him, because he not only had broken the sabbath, but said also that God was his Father, making himself equal with God.

5:18  To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.

5:18  A kvůli tomu ho chtěli zabít ještě více, neboť nejenom rušil sobotu, ale ještě nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se dělal rovným Bohu.

5:18  Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu.

5:18  Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

5:18  Propterea ergo magis quærebant eum Judæi interficere : quia non solum solvebat sabbatum, sed et patrem suum dicebat Deum, æqualem se faciens Deo. Respondit itaque Jesus, et dixit eis :

5:19  Then Jesus answered and said to them: Amen, amen, I say unto you, the Son cannot do any thing of himself, but what he seeth the Father doing: for what things soever he doth, these the Son also doth in like manner.

5:19  Then answered Jesus and said unto them, Verily, verily, I say unto you, The Son can do nothing of himself, but what he seeth the Father do: for what things soever he doeth, these also doeth the Son likewise.

5:19  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.

5:19  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn.

5:19  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn.

5:19  I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

5:19  Amen, amen dico vobis : non potest Filius a se facere quidquam, nisi quod viderit Patrem facientem : quæcumque enim ille fecerit, hæc et Filius similiter facit.

5:20  For the Father loveth the Son and sheweth him all things which himself doth: and greater works than these will he shew him, that you may wonder.

5:20  For the Father loveth the Son, and sheweth him all things that himself doeth: and he will shew him greater works than these, that ye may marvel.

5:20  Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.

5:20  Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu ještě větší skutky, abyste jen žasli.

5:20  Neboť Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli.

5:20  Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.

5:20  Pater enim diligit Filium, et omnia demonstrat ei quæ ipse facit : et majora his demonstrabit ei opera, ut vos miremini.

5:21  For as the Father raiseth up the dead and giveth life: so the Son also giveth life to whom he will.

5:21  For as the Father raiseth up the dead, and quickeneth them; even so the Son quickeneth whom he will.

5:21  Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu, které chce.

5:21  Neboť jako Otec křísí mrtvé a dává život, tak i Syn dává život těm, kterým chce.

5:21  Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce.

5:21  Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

5:21  Sicut enim Pater suscitat mortuos, et vivificat, sic et Filius, quos vult, vivificat.

5:22  For neither does the Father judge any man: but hath given all judgment to the Son.

5:22  For the Father judgeth no man, but hath committed all judgment unto the Son:

5:22  Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,

5:22  Otec nikoho nesoudí, ale svěřil veškerý soud Synu,

5:22  Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil Synu,

5:22  Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.

5:22  Neque enim Pater judicat quemquam : sed omne judicium dedit Filio,

5:23  That all men may honour the Son, as they honour the Father. He who honoureth not the Son honoureth not the Father who hath sent him.

5:23  That all men should honour the Son, even as they honour the Father. He that honoureth not the Son honoureth not the Father which hath sent him.

5:23  aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.

5:23  aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal.

5:23  aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal.

5:23  Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

5:23  ut omnes honorificent Filium, sicut honorificant Patrem ; qui non honorificat Filium, non honorificat Patrem, qui misit illum.

5:24  Amen, amen, I say unto you that he who heareth my word and believeth him that sent me hath life everlasting: and cometh not into judgment, but is passed from death to life.

5:24  Verily, verily, I say unto you, He that heareth my word, and believeth on him that sent me, hath everlasting life, and shall not come into condemnation; but is passed from death unto life.

5:24  Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a neopodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.

5:24  Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života.

5:24  Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.

5:24  Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

5:24  Amen, amen dico vobis, quia qui verbum meum audit, et credit ei qui misit me, habet vitam æternam, et in judicium non venit, sed transiit a morte in vitam.

5:25  Amen, amen, I say unto you, that the hour cometh, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God: and they that hear shall live.

5:25  Verily, verily, I say unto you, The hour is coming, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God: and they that hear shall live.

5:25  Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.

5:25  Amen, amen, říkám vám: Přichází chvíle, a už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kteří uslyší, budou žít.

5:25  Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít.

5:25  Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

5:25  Amen, amen dico vobis, quia venit hora, et nunc est, quando mortui audient vocem Filii Dei : et qui audierint, vivent.

5:26  For as the Father hath life in himself, so he hath given to the Son also to have life in himself.

5:26  For as the Father hath life in himself; so hath he given to the Son to have life in himself;

5:26  Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.

5:26  Jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě,

5:26  Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě.

5:26  Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

5:26  Sicut enim Pater habet vitam in semetipso, sic dedit et Filio habere vitam in semetipso :

5:27  And he hath given him power to do judgment, because he is the Son of man.

5:27  And hath given him authority to execute judgment also, because he is the Son of man.

5:27  A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.

5:27  a dal mu také pravomoc konat soud, protože je Syn člověka.

5:27  A dal mu pravomoc konat soud, protože je Syn člověka.

5:27  A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

5:27  et potestatem dedit ei judicium facere, quia Filius hominis est.

5:28  Wonder not at this: for the hour cometh wherein all that are in the graves shall hear the voice of the Son of God.

5:28  Marvel not at this: for the hour is coming, in the which all that are in the graves shall hear his voice,

5:28  Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas

5:28  Nedivte se tomu; přichází totiž chvíle, kdy všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas

5:28  Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas

5:28  Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

5:28  Nolite mirari hoc, quia venit hora in qua omnes qui in monumentis sunt audient vocem Filii Dei :

5:29  And they that have done good things shall come forth unto the resurrection of life: but they that have done evil, unto the resurrection of judgment.

5:29  And shall come forth; they that have done good, unto the resurrection of life; and they that have done evil, unto the resurrection of damnation.

5:29  a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.

5:29  a vyjdou – ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu, ale ti, kdo konali zlo, budou vzkříšeni k soudu.

5:29  a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, ⌈budou vzkříšeni k životu⌉, a ti, kdo jednali zle, ⌈budou vzkříšeni k soudu⌉.“

5:29  A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

5:29  et procedent qui bona fecerunt, in resurrectionem vitæ ; qui vero mala egerunt, in resurrectionem judicii.

5:30  I cannot of myself do any thing. As I hear, so I judge. And my judgment is just: because I seek not my own will. but the will of him that sent me.

5:30  I can of mine own self do nothing: as I hear, I judge: and my judgment is just; because I seek not mine own will, but the will of the Father which hath sent me.

5:30  Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“

5:30  Sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

5:30  „Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.“

5:30  Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.

5:30  Non possum ego a meipso facere quidquam. Sicut audio, judico : et judicium meum justum est, quia non quæro voluntatem meam, sed voluntatem ejus qui misit me.

5:31  If I bear witness of myself, my witness is not true.

5:31  If I bear witness of myself, my witness is not true.

5:31  „Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé.

5:31  Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé.

5:31  „Svědčím–li já sám o sobě, není mé svědectví pravé.

5:31  Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

5:31  Si ego testimonium perhibeo de meipso, testimonium meum non est verum.

5:32  There is another that beareth witness of me: and I know that the witness which he witnesseth of me is true.

5:32  There is another that beareth witness of me; and I know that the witness which he witnesseth of me is true.

5:32  Je však jiný, který o mě svědčí, a já vím, že svědectví, které o mě vydává, je pravé.

5:32  Svědčí však o mně někdo jiný a vím, že jeho svědectví o mně je pravdivé.

5:32  Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravdivé.

5:32  Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

5:32  Alius est qui testimonium perhibet de me : et scio quia verum est testimonium, quod perhibet de me.

5:33  You sent to John: and he gave testimony to the truth.

5:33  Ye sent unto John, and he bare witness unto the truth.

5:33  Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě.

5:33  Poslali jste k Janovi a ten vydal svědectví pravdě.

5:33  Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě.

5:33  Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

5:33  Vos misistis ad Joannem, et testimonium perhibuit veritati.

5:34  But I receive not testimony from man: but I say these things, that you may be saved.

5:34  But I receive not testimony from man: but these things I say, that ye might be saved.

5:34  Já nepotřebuji svědectví od člověka - ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.

5:34  Já ovšem nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám pro vaši záchranu.

5:34  Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni.

5:34  Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

5:34  Ego autem non ab homine testimonium accipio : sed hæc dico ut vos salvi sitis.

5:35  He was a burning and a shining light: and you were willing for a time to rejoice in his light.

5:35  He was a burning and a shining light: and ye were willing for a season to rejoice in his light.

5:35  Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.

5:35  On byl hořící a zářící lampou, vy jste se však chtěli v jeho světle poradovat jen na čas.

5:35  On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle.

5:35  Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.

5:35  Ille erat lucerna ardens et lucens : vos autem voluistis ad horam exsultare in luce ejus.

5:36  But I have a greater testimony than that of John: for the works which the Father hath given me to perfect, the works themselves which I do, give testimony of me, that the Father hath sent me.

5:36  But I have greater witness than that of John: for the works which the Father hath given me to finish, the same works that I do, bear witness of me, that the Father hath sent me.

5:36  Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal.

5:36  Mám ale větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Samotné skutky, které dělám, o mně svědčí, že mě poslal Otec.

5:36  Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.

5:36  Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.

5:36  Ego autem habeo testimonium majus Joanne. Opera enim quæ dedit mihi Pater ut perficiam ea : ipsa opera, quæ ego facio, testimonium perhibent de me, quia Pater misit me :

5:37  And the Father himself who hath sent me hath given testimony of me: neither have you heard his voice at any time, nor seen his shape.

5:37  And the Father himself, which hath sent me, hath borne witness of me. Ye have neither heard his voice at any time, nor seen his shape.

5:37  A sám Otec, který mě poslal, vydal o mě svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář

5:37  A sám Otec, který mě poslal, o mně vydal svědectví. Vy jste ale nikdy neslyšeli jeho hlas a neviděli jeho tvář.

5:37  A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu

5:37  A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.

5:37  et qui misit me Pater, ipse testimonium perhibuit de me : neque vocem ejus umquam audistis, neque speciem ejus vidistis :

5:38  And you have not his word abiding in you: for whom he hath sent, him you believe not.

5:38  And ye have not his word abiding in you: for whom he hath sent, him ye believe not.

5:38  a jeho slovo je ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.

5:38  Jeho slovo ve vás nezůstává, neboť nevěříte tomu, kterého on poslal.

5:38  a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal.

5:38  A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.

5:38  et verbum ejus non habetis in vobis manens : quia quem misit ille, huic vos non creditis.

5:39  Search the scriptures: for you think in them to have life everlasting. And the same are they that give testimony of me.

5:39  Search the scriptures; for in them ye think ye have eternal life: and they are they which testify of me.

5:39  Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

5:39  Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ta svědčí o mně.

5:39  Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně.

5:39  Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.

5:39  Scrutamini Scripturas, quia vos putatis in ipsis vitam æternam habere : et illæ sunt quæ testimonium perhibent de me :

5:40  And you will not come to me that you may have life.

5:40  And ye will not come to me, that ye might have life.

5:40  Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život.

5:40  Nechcete ale ke mně přijít, abyste měli život.

5:40  Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“

5:40  Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

5:40  et non vultis venire ad me ut vitam habeatis.

5:41  I receive not glory from men.

5:41  I receive not honour from men.

5:41  Nečekám slávu od lidí.

5:41  Nepřijímám chválu od lidí,

5:41  „Slávu od lidí nepřijímám.

5:41  Chvály od lidí nepřijímám.

5:41  Claritatem ab hominibus non accipio.

5:42  But I know you, that you have not the love of God in you.

5:42  But I know you, that ye have not the love of God in you.

5:42  Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.

5:42  ale poznal jsem, že v sobě nemáte Boží lásku.

5:42  Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku ⌈k Bohu⌉.

5:42  Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

5:42  Sed cognovi vos, quia dilectionem Dei non habetis in vobis.

5:43  I am come in the name of my Father, and you receive me not: if another shall come in his own name, him you will receive.

5:43  I am come in my Father’s name, and ye receive me not: if another shall come in his own name, him ye will receive.

5:43  Přišel jsem ve jménu svého Otce, ale nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.

5:43  Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby jiný přišel ve svém vlastním jménu, toho přijmete.

5:43  Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete.

5:43  Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

5:43  Ego veni in nomine Patris mei, et non accipitis me ; si alius venerit in nomine suo, illum accipietis.

5:44  How can you believe, who receive glory one from another: and the glory which is from God alone, you do not seek?

5:44  How can ye believe, which receive honour one of another, and seek not the honour that cometh from God only?

5:44  Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!

5:44  Jak byste vůbec mohli uvěřit? Přijímáte chválu jedni od druhých, ale chválu, která je od samotného Boha, nehledáte.

5:44  Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte?

5:44  Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

5:44  Quomodo vos potestis credere, qui gloriam ab invicem accipitis, et gloriam quæ a solo Deo est, non quæritis ?

5:45  Think not that I will accuse you to the Father. There is one that accuseth you, Moses, in whom you trust.

5:45  Do not think that I will accuse you to the Father: there is one that accuseth you, even Moses, in whom ye trust.

5:45  Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.

5:45  Nemyslete si, že já vás budu žalovat před Otcem. Ten, kdo na vás žaluje, je Mojžíš, v něhož doufáte.

5:45  Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož doufáte.

5:45  Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

5:45  Nolite putare quia ego accusaturus sim vos apud Patrem : est qui accusat vos Moyses, in quo vos speratis.

5:46  For if you did believe Moses, you would perhaps believe me also: for he wrote of me.

5:46  For had ye believed Moses, ye would have believed me: for he wrote of me.

5:46  Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.

5:46  Kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.

5:46  Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně.

5:46  Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.

5:46  Si enim crederetis Moysi, crederetis forsitan et mihi : de me enim ille scripsit.

5:47  But if you do not believe his writings, how will you believe my words?

5:47  But if ye believe not his writings, how shall ye believe my words?

5:47  Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“

5:47  Když ale nevěříte jeho spisům, jak uvěříte mým slovům?“

5:47  Nevěříte–li jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?“

5:47  Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?

5:47  Si autem illius litteris non creditis, quomodo verbis meis credetis ?

Chapter 6

6:1  After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is that of Tiberias.

6:1  After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is the sea of Tiberias.

6:1  Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.

6:1  Ježíš potom odešel za Galilejské (neboli Tiberiadské) jezero

6:1  Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře.

6:1  Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.

6:1  Post hæc abiit Jesus trans mare Galilææ, quod est Tiberiadis :

6:2  And a great multitude followed him, because they saw the miracles which he did on them that were diseased.

6:2  And a great multitude followed him, because they saw his miracles which he did on them that were diseased.

6:2  Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.

6:2  a šel za ním veliký zástup, protože viděli, jaká zázračná znamení konal na nemocných.

6:2  Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných.

6:2  A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.

6:2  et sequebatur eum multitudo magna, quia videbant signa quæ faciebat super his qui infirmabantur.

6:3  Jesus therefore went up into a mountain: and there he sat with his disciples.

6:3  And Jesus went up into a mountain, and there he sat with his disciples.

6:3  Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.

6:3  Ježíš vystoupil na horu a posadil se tam se svými učedníky.

6:3  Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.

6:3  I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.

6:3  Subiit ergo in montem Jesus et ibi sedebat cum discipulis suis.

6:4  Now the pasch, the festival day of the Jews, was near at hand.

6:4  And the passover, a feast of the Jews, was nigh.

6:4  Byly blízko židovské svátky velikonoční.

6:4  Blížily se židovské svátky Velikonoc.

6:4  Byly blízko velikonoce, židovský svátek.

6:4  Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.

6:4  Erat autem proximum Pascha dies festus Judæorum.

6:5  When Jesus therefore had lifted up his eyes and seen that a very great multitude cometh to him, he said to Philip: Whence shall we buy bread, that these may eat?

6:5  When Jesus then lifted up his eyes, and saw a great company come unto him, he saith unto Philip, Whence shall we buy bread, that these may eat?

6:5  Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“

6:5  Ježíš pozvedl oči, a když uviděl, že za ním jde takový zástup, zeptal se Filipa: „Kde nakoupíme chleby, aby se ti lidé najedli?“

6:5  Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?“

6:5  Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?

6:5  Cum sublevasset ergo oculos Jesus, et vidisset quia multitudo maxima venit ad eum, dixit ad Philippum : Unde ememus panes, ut manducent hi ?

6:6  And this he said to try him: for he himself knew what he would do.

6:6  And this he said to prove him: for he himself knew what he would do.

6:6  To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.

6:6  (To ovšem řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.)

6:6  To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat.

6:6  (Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)

6:6  Hoc autem dicebat tentans eum : ipse enim sciebat quid esset facturus.

6:7  Philip answered him: Two hundred pennyworth of bread is not sufficient for them that every one may take a little.

6:7  Philip answered him, Two hundred pennyworth of bread is not sufficient for them, that every one of them may take a little.

6:7  Filip mu odpověděl: „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“

6:7  Filip mu odpověděl: „Nestačilo by nám chleba ani za dvě stě denárů, aby se na každého dostalo aspoň trochu!“

6:7  Filip mu odpověděl: „Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.“

6:7  Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.

6:7  Respondit ei Philippus : Ducentorum denariorum panes non sufficiunt eis, ut unusquisque modicum quid accipiat.

6:8  One of his disciples, Andrew, the brother of Simon Peter, saith to him:

6:8  One of his disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, saith unto him,

6:8  Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:

6:8  Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:

6:8  Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:

6:8  Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:

6:8  Dicit ei unus ex discipulis ejus, Andreas, frater Simonis Petri :

6:9  There is a boy here that hath five barley loaves and two fishes. But what are these among so many?

6:9  There is a lad here, which hath five barley loaves, and two small fishes: but what are they among so many?

6:9  „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“

6:9  „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co je to pro tolik lidí?“

6:9  „Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!“

6:9  Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?

6:9  Est puer unus hic qui habet quinque panes hordeaceos et duos pisces : sed hæc quid sunt inter tantos ?

6:10  Then Jesus said: Make the men sit down. Now, there was much grass in the place. The men therefore sat down, in number about five thousand.

6:10  And Jesus said, Make the men sit down. Now there was much grass in the place. So the men sat down, in number about five thousand.

6:10  Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.

6:10  Ježíš však řekl: „Zařiďte, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo hodně trávy, a tak se posadili v počtu asi pěti tisíc mužů.

6:10  Ježíš řekl: „⌈Postarejte se⌉, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc.

6:10  I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.

6:10  Dixit ergo Jesus : Facite homines discumbere. Erat autem fœnum multum in loco. Discubuerunt ergo viri, numero quasi quinque millia.

6:11  And Jesus took the loaves: and when he had given thanks, he distributed to them that were set down. In like manner also of the fishes, as much as they would.

6:11  And Jesus took the loaves; and when he had given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to them that were set down; and likewise of the fishes as much as they would.

6:11  Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.

6:11  Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdával sedícím; také ryb rozdal, kolik jen chtěli.

6:11  Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli.

6:11  Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.

6:11  Accepit ergo Jesus panes : et cum gratias egisset, distribuit discumbentibus : similiter et ex piscibus quantum volebant.

6:12  And when they were filled, he said to his disciples: gather up the fragments that remain, lest they be lost.

6:12  When they were filled, he said unto his disciples, Gather up the fragments that remain, that nothing be lost.

6:12  Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“

6:12  Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Posbírejte zbylé nalámané kousky, ať se nic neztratí.“

6:12  Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.“

6:12  A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.

6:12  Ut autem impleti sunt, dixit discipulis suis : Colligite quæ superaverunt fragmenta, ne pereant.

6:13  They gathered up therefore and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves which remained over and above to them that had eaten.

6:13  Therefore they gathered them together, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above unto them that had eaten.

6:13  Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.

6:13  Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů kousky z těch pěti ječných chlebů, které zbyly po těch, kdo jedli.

6:13  Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší.

6:13  I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.

6:13  Collegerunt ergo, et impleverunt duodecim cophinos fragmentorum ex quinque panibus hordeaceis, quæ superfuerunt his qui manducaverant.

6:14  Now those men, when they had seen what a miracle Jesus had done, said: This is of a truth the prophet that is to come into the world.

6:14  Then those men, when they had seen the miracle that Jesus did, said, This is of a truth that prophet that should come into the world.

6:14  Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“

6:14  Když lidé viděli, jaké zázračné znamení vykonal, říkali: „Je to opravdu ten Prorok, který měl přijít na svět!“

6:14  Když ti lidé viděli znamení, které [Ježíš] učinil, říkali: „To je skutečně ten Prorok, ⌈který má přijít⌉ na svět.“

6:14  Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.

6:14  Illi ergo homines cum vidissent quod Jesus fecerat signum, dicebant : Quia hic est vere propheta, qui venturus est in mundum.

6:15  Jesus therefore, when he knew that they would come to take him by force and make him king, fled again into the mountains, himself alone.

6:15  When Jesus therefore perceived that they would come and take him by force, to make him a king, he departed again into a mountain himself alone.

6:15  Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.

6:15  Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, a tak se o samotě vrátil na horu.

6:15  Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám.

6:15  Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.

6:15  Jesus ergo cum cognovisset quia venturi essent ut raperent eum, et facerent eum regem, fugit iterum in montem ipse solus.

6:16  And when evening was come, his disciples went down to the sea.

6:16  And when even was now come, his disciples went down unto the sea,

6:16  Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,

6:16  Večer jeho učedníci sešli dolů k jezeru,

6:16  Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,

6:16  Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.

6:16  Ut autem sero factum est, descenderunt discipuli ejus ad mare.

6:17  And when they had gone up into a ship, they went over the sea to Capharnaum. And it was now dark: and Jesus was not come unto them.

6:17  And entered into a ship, and went over the sea toward Capernaum. And it was now dark, and Jesus was not come to them.

6:17  vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.

6:17  nastoupili na loď a plavili se na druhý břeh do Kafarnaum. Ačkoli se už setmělo, Ježíš k nim nepřišel.

6:17  nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel.

6:17  A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.

6:17  Et cum ascendissent navim, venerunt trans mare in Capharnaum : et tenebræ jam factæ erant et non venerat ad eos Jesus.

6:18  And the sea arose, by reason of a great wind that blew.

6:18  And the sea arose by reason of a great wind that blew.

6:18  Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.

6:18  Jezero se začalo vzdouvat silným větrem.

6:18  Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr.

6:18  Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.

6:18  Mare autem, vento magno flante, exsurgebat.

6:19  When they had rowed therefore about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking upon the sea and drawing nigh to the ship. And they were afraid.

6:19  So when they had rowed about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking on the sea, and drawing nigh unto the ship: and they were afraid.

6:19  Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.

6:19  Když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po hladině a blíží se k lodi. Vyděsili se,

6:19  Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po mořia blížit se k lodi, a ulekli se.

6:19  A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.

6:19  Cum remigassent ergo quasi stadia viginti quinque aut triginta, vident Jesum ambulantem supra mare, et proximum navi fieri, et timuerunt.

6:20  But he saith to them: It is I. Be not afraid.

6:20  But he saith unto them, It is I; be not afraid.

6:20  On jim však řekl: „Já to jsem, nebojte se!“

6:20  ale on jim řekl: „To jsem já, nebojte se!“

6:20  On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se.“

6:20  On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.

6:20  Ille autem dicit eis : Ego sum, nolite timere.

6:21  They were willing therefore to take him into the ship. And presently the ship was at the land to which they were going.

6:21  Then they willingly received him into the ship: and immediately the ship was at the land whither they went.

6:21  Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.

6:21  Tehdy ho ochotně vzali na loď, a ta se hned ocitla u břehu, k němuž pluli.

6:21  Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.

6:21  I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.

6:21  Voluerunt ergo accipere eum in navim et statim navis fuit ad terram, in quam ibant.

6:22  The next day, the multitude that stood on the other side of the sea saw that there was no other ship there but one: and that Jesus had not entered into the ship with his disciples, but that his disciples were gone away alone.

6:22  The day following, when the people which stood on the other side of the sea saw that there was none other boat there, save that one whereinto his disciples were entered, and that Jesus went not with his disciples into the boat, but that his disciples were gone away alone;

6:22  Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.

6:22  Druhého dne si zástup, který zůstal na protějším břehu jezera, uvědomil, že tam byla jen jediná loďka a že Ježíš na ni nenastoupil se svými učedníky, ale ti odpluli sami.

6:22  Zástup, který zůstal na druhé straně moře, si druhého dne všiml, že tam nebyl jiný člun než ten jeden, [do kterého nastoupili jeho učedníci,] a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky do lodi, ale že jeho učedníci odjeli sami.

6:22  Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,

6:22  Altera die, turba, quæ stabat trans mare, vidit quia navicula alia non erat ibi nisi una, et quia non introisset cum discipulis suis Jesus in navim, sed soli discipuli ejus abiissent :

6:23  But other ships came in from Tiberias, nigh unto the place where they had eaten the bread, the Lord giving thanks.

6:23  (Howbeit there came other boats from Tiberias nigh unto the place where they did eat bread, after that the Lord had given thanks:)

6:23  Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky.

6:23  (Od Tiberiady ovšem připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.)

6:23  Jiné čluny z Tiberiady [však] připluly blízko k místu, kde pojedli chléb, když Pán vzdal díky.

6:23  (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)

6:23  aliæ vero supervenerunt naves a Tiberiade juxta locum ubi manducaverant panem, gratias agente Domino.

6:24  When therefore the multitude saw that Jesus was not there, nor his disciples, they took shipping and came to Capharnaum, seeking for Jesus.

6:24  When the people therefore saw that Jesus was not there, neither his disciples, they also took shipping, and came to Capernaum, seeking for Jesus.

6:24  Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.

6:24  Když tedy zástup uviděl, že tam Ježíš ani jeho učedníci nejsou, nastoupili i oni do loděk a přijeli do Kafarnaum, kde hledali Ježíše.

6:24  Když tedy zástup uviděl, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.

6:24  Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.

6:24  Cum ergo vidisset turba quia Jesus non esset ibi, neque discipuli ejus, ascenderunt in naviculas, et venerunt Capharnaum quærentes Jesum.

6:25  And when they had found him on that other side of the sea, they said to him: Rabbi, when camest thou hither?

6:25  And when they had found him on the other side of the sea, they said unto him, Rabbi, when camest thou hither?

6:25  Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“

6:25  Když ho pak našli na druhém břehu jezera, ptali se ho: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“

6:25  Když ho na druhé straně moře nalezli, řekli mu: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“

6:25  A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?

6:25  Et cum invenissent eum trans mare, dixerunt ei : Rabbi, quando huc venisti ?

6:26  Jesus answered them and said: Amen, amen, I say to you, you seek me, not because you have seen miracles, but because you did eat of the loaves and were filled.

6:26  Jesus answered them and said, Verily, verily, I say unto you, Ye seek me, not because ye saw the miracles, but because ye did eat of the loaves, and were filled.

6:26  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.

6:26  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Nehledáte mě proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli ty chleby a byli jste nasyceni.

6:26  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se.

6:26  Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.

6:26  Respondit eis Jesus, et dixit : Amen, amen dico vobis : quæritis me non quia vidistis signa, sed quia manducastis ex panibus et saturati estis.

6:27  Labour not for the meat which perisheth, but for that which endureth unto life everlasting, which the Son of man will give you. For him hath God, the Father, sealed.

6:27  Labour not for the meat which perisheth, but for that meat which endureth unto everlasting life, which the Son of man shall give unto you: for him hath God the Father sealed.

6:27  Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“

6:27  Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť.“

6:27  Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“

6:27  Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec.

6:27  Operamini non cibum, qui perit, sed qui permanet in vitam æternam, quem Filius hominis dabit vobis. Hunc enim Pater signavit Deus.

6:28  They said therefore unto him: What shall we do, that we may work the works of God?

6:28  Then said they unto him, What shall we do, that we might work the works of God?

6:28  Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“

6:28  „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ zeptali se ho.

6:28  Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“

6:28  Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?

6:28  Dixerunt ergo ad eum : Quid faciemus ut operemur opera Dei ?

6:29  Jesus answered and said to them: This is the work of God, that you believe in him whom he hath sent.

6:29  Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.

6:29  Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“

6:29  Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“

6:29  Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“

6:29  Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.

6:29  Respondit Jesus, et dixit eis : Hoc est opus Dei, ut credatis in eum quem misit ille.

6:30  They said therefore to him: What sign therefore dost thou shew that we may see and may believe thee? What dost thou work?

6:30  They said therefore unto him, What sign shewest thou then, that we may see, and believe thee? what dost thou work?

6:30  Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?

6:30  „Jaké znamení vykonáš, abychom ho viděli a uvěřili ti?“ zeptali se ho. „Co děláš?

6:30  Řekli mu: „Jaké ty tedy činíš znamení, abychom je uviděli a uvěřili ti? Co konáš?

6:30  I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?

6:30  Dixerunt ergo ei : Quod ergo tu facis signum ut videamus et credamus tibi ? quid operaris ?

6:31  Our fathers did eat manna in the desert, as it is written: He gave them bread from heaven to eat.

6:31  Our fathers did eat manna in the desert; as it is written, He gave them bread from heaven to eat.

6:31  Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe‘.“

6:31  Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“

6:31  Naši otcové jedli v pustině manu, jak je napsáno: Dal jim jíst chléb z nebe.“

6:31  Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.

6:31  Patres nostri manducaverunt manna in deserto, sicut scriptum est : Panem de cælo dedit eis manducare.

6:32  Then Jesus said to them: Amen, amen, I say to you; Moses gave you not bread from heaven, but my Father giveth you the true bread from heaven.

6:32  Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Moses gave you not that bread from heaven; but my Father giveth you the true bread from heaven.

6:32  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.

6:32  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Ten chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.

6:32  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.

6:32  Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.

6:32  Dixit ergo eis Jesus : Amen, amen dico vobis : non Moyses dedit vobis panem de cælo, sed Pater meus dat vobis panem de cælo verum.

6:33  For the bread of God is that which cometh down from heaven and giveth life to the world.

6:33  For the bread of God is he which cometh down from heaven, and giveth life unto the world.

6:33  Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

6:33  Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

6:33  Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

6:33  Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.

6:33  Panis enim Dei est, qui de cælo descendit, et dat vitam mundo.

6:34  They said therefore unto him: Lord, give us always this bread.

6:34  Then said they unto him, Lord, evermore give us this bread.

6:34  Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“

6:34  „Pane, dávej nám ten chléb vždycky,“ řekli mu.

6:34  Řekli mu tedy: „Pane, dávej nám tento chléb stále.“

6:34  I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.

6:34  Dixerunt ergo ad eum : Domine, semper da nobis panem hunc.

6:35  And Jesus said to them: I am the bread of life. He that cometh to me shall not hunger: and he that believeth in me shall never thirst.

6:35  And Jesus said unto them, I am the bread of life: he that cometh to me shall never hunger; and he that believeth on me shall never thirst.

6:35  Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit.

6:35  Ježíš jim odpověděl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit.

6:35  Ježíš jim řekl: „Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a ⌈kdo věří ve mne⌉, nebude nikdy žíznit.

6:35  Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.

6:35  Dixit autem eis Jesus : Ego sum panis vitæ : qui venit ad me, non esuriet, et qui credit in me, non sitiet umquam.

6:36  But I said unto you that you also have seen me, and you believe not.

6:36  But I said unto you, That ye also have seen me, and believe not.

6:36  Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.

6:36  Ale jak jsem vám řekl: I když jste mě viděli, nevěříte.

6:36  Ale řekl jsem vám, že jste mne i viděli, a přece nevěříte.

6:36  Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.

6:36  Sed dixi vobis quia et vidistis me, et non creditis.

6:37  All that the Father giveth to me shall come to me: and him that cometh to me, I will not cast out.

6:37  All that the Father giveth me shall come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out.

6:37  Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,

6:37  Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

6:37  Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

6:37  Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.

6:37  Omne quod dat mihi Pater, ad me veniet : et eum qui venit ad me, non ejiciam foras :

6:38  Because I came down from heaven, not to do my own will but the will of him that sent me.

6:38  For I came down from heaven, not to do mine own will, but the will of him that sent me.

6:38  neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;

6:38  Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

6:38  Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.

6:38  Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.

6:38  quia descendi de cælo, non ut faciam voluntatem meam, sed voluntatem ejus qui misit me.

6:39  Now this is the will of the Father who sent me: that of all that he hath given me, I should lose nothing; but should raise it up again in the last day.

6:39  And this is the Father’s will which hath sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up again at the last day.

6:39  a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.

6:39  A toto je vůle Toho, který mě poslal – abych nikoho z těch, které mi dal, neztratil, ale vzkřísil je v poslední den.

6:39  A toto je vůle toho, který mne poslal, abych neztratil nic z toho, co mi dal, ale vzkřísil to v poslední den.

6:39  Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.

6:39  Hæc est autem voluntas ejus qui misit me, Patris : ut omne quod dedit mihi, non perdam ex eo, sed resuscitem illud in novissimo die.

6:40  And this is the will of my Father that sent me: that every one who seeth the Son and believeth in him may have life everlasting. And I will raise him up in the last day.

6:40  And this is the will of him that sent me, that every one which seeth the Son, and believeth on him, may have everlasting life: and I will raise him up at the last day.

6:40  Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“

6:40  Neboť toto je vůle mého Otce, který mě poslal – aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.“

6:40  Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.“

6:40  A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

6:40  Hæc est autem voluntas Patris mei, qui misit me : ut omnis qui videt Filium et credit in eum, habeat vitam æternam, et ego resuscitabo eum in novissimo die.

6:41  The Jews therefore murmured at him, because he had said: I am the living bread which came down from heaven.

6:41  The Jews then murmured at him, because he said, I am the bread which came down from heaven.

6:41  Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe‘.

6:41  Židé pak na něj reptali, že řekl: „Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe.“

6:41  Židé proti němu reptali, že řekl: Já jsem chléb, který sestoupil z nebe

6:41  I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.

6:41  Murmurabant ergo Judæi de illo, quia dixisset : Ego sum panis vivus, qui de cælo descendi,

6:42  And they said: Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? How then saith he: I came down from heaven?

6:42  And they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? how is it then that he saith, I came down from heaven?

6:42  A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“

6:42  Říkali: „Není to snad ten Ježíš, syn Josefův? Jeho otce i matku známe; jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘?“

6:42  a říkali: „Copak to není Ježíš, syn Josefův? My známe jeho otce i matku. Jak tedy může říkat: Sestoupil jsem z nebe?“

6:42  A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?

6:42  et dicebant : Nonne hic est Jesus filius Joseph, cujus nos novimus patrem et matrem ? quomodo ergo dicit hic : Quia de cælo descendi ?

6:43  Jesus therefore answered and said to them: Murmur not among yourselves.

6:43  Jesus therefore answered and said unto them, Murmur not among yourselves.

6:43  Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou!

6:43  „Přestaňte spolu reptat!“ odpověděl jim Ježíš.

6:43  Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou.

6:43  Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.

6:43  Respondit ergo Jesus, et dixit eis : Nolite murmurare in invicem :

6:44  No man can come to me, except the Father, who hath sent me, draw him. And I will raise him up in the last day.

6:44  No man can come to me, except the Father which hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.

6:44  Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

6:44  „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den.

6:44  Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

6:44  Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

6:44  nemo potest venire ad me, nisi Pater, qui misit me, traxerit eum ; et ego resuscitabo eum in novissimo die.

6:45  It is written in the prophets: And they shall all be taught of God. Every one that hath heard of the Father and hath learned cometh forth me.

6:45  It is written in the prophets, And they shall be all taught of God. Every man therefore that hath heard, and hath learned of the Father, cometh unto me.

6:45  Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha‘. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.

6:45  V Prorocích je psáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyší Otce a učí se od něj, přichází ke mně.

6:45  V Prorocích je napsáno: A budou všichni vyučeni od Boha. Každý, kdo od Otce uslyšel a vyučil se, přichází ke mně.

6:45  Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.

6:45  Est scriptum in prophetis : Et erunt omnes docibiles Dei. Omnis qui audivit a Patre, et didicit, venit ad me.

6:46  Not that any man hath seen the Father: but he who is of God, he hath seen the Father.

6:46  Not that any man hath seen the Father, save he which is of God, he hath seen the Father.

6:46  Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce.

6:46  Ne že by někdo viděl Otce; jediný, kdo viděl Otce, je ten, který je od Boha.

6:46  Ne že by někdo Otce viděl, kromě ⌈toho, kdo je⌉ od Boha; ten viděl Otce.

6:46  Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.

6:46  Non quia Patrem vidit quisquam, nisi is, qui est a Deo, hic vidit Patrem.

6:47  Amen, amen, I say unto you: He that believeth in me hath everlasting life.

6:47  Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me hath everlasting life.

6:47  Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.

6:47  Amen, amen, říkám vám: Kdo věří, má věčný život.

6:47  Amen, amen, pravím vám, kdo věří [ve mne], má život věčný.

6:47  Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.

6:47  Amen, amen dico vobis : qui credit in me, habet vitam æternam.

6:48  I am the bread of life.

6:48  I am that bread of life.

6:48  Já jsem chléb života.

6:48  Já jsem chléb života.

6:48  Já jsem chléb života.

6:48  Jáť jsem ten chléb života.

6:48  Ego sum panis vitæ.

6:49  Your fathers did eat manna in the desert: and are dead.

6:49  Your fathers did eat manna in the wilderness, and are dead.

6:49  Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.

6:49  Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.

6:49  Vaši otcové jedli v pustině manu, a zemřeli.

6:49  Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.

6:49  Patres vestri manducaverunt manna in deserto, et mortui sunt.

6:50  This is the bread which cometh down from heaven: that if any man eat of it, he may not die.

6:50  This is the bread which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.

6:50  Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.

6:50  Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel.

6:50  Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.

6:50  Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.

6:50  Hic est panis de cælo descendens : ut si quis ex ipso manducaverit, non moriatur.

6:51  I am the living bread which came down from heaven.

6:51  I am the living bread which came down from heaven: if any man eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, which I will give for the life of the world.

6:51  Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“

6:51  Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa.“

6:51  Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít ⌈na věčnost⌉. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“

6:51  Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.

6:51  Ego sum panis vivus, qui de cælo descendi.

6:52  If any man eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, for the life of the world.

6:52  The Jews therefore strove among themselves, saying, How can this man give us his flesh to eat?

6:52  Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“

6:52  Židé se mezi sebou začali hádat: „Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?“

6:52  Židé se hádali mezi sebou a říkali: „Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?“

6:52  Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?

6:52  Si quis manducaverit ex hoc pane, vivet in æternum : et panis quem ego dabo, caro mea est pro mundi vita.

6:53  The Jews therefore strove among themselves, saying: How can this man give us his flesh to eat?

6:53  Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in you.

6:53  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.

6:53  Ježíš jim ale řekl: „Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.

6:53  Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete–li jíst tělo Syna člověka a nebudete–li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.

6:53  I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.

6:53  Litigabant ergo Judæi ad invicem, dicentes : Quomodo potest hic nobis carnem suam dare ad manducandum ?

6:54  Then Jesus said to them: Amen, amen, I say unto you: except you eat the flesh of the Son of man and drink his blood, you shall not have life in you.

6:54  Whoso eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternal life; and I will raise him up at the last day.

6:54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.

6:54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.

6:54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.

6:54  Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.

6:54  Dixit ergo eis Jesus : Amen, amen dico vobis : nisi manducaveritis carnem Filii hominis, et biberitis ejus sanguinem, non habebitis vitam in vobis.

6:55  He that eateth my flesh and drinketh my blood hath everlasting life: and I will raise him up in the last day.

6:55  For my flesh is meat indeed, and my blood is drink indeed.

6:55  Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.

6:55  Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj.

6:55  Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj.

6:55  Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.

6:55  Qui manducat meam carnem, et bibit meum sanguinem, habet vitam æternam : et ego resuscitabo eum in novissimo die.

6:56  For my flesh is meat indeed: and my blood is drink indeed.

6:56  He that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.

6:56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

6:56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

6:56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

6:56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.

6:56  Caro enim mea vere est cibus : et sanguis meus, vere est potus ;

6:57  He that eateth my flesh and drinketh my blood abideth in me: and I in him.

6:57  As the living Father hath sent me, and I live by the Father: so he that eateth me, even he shall live by me.

6:57  Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.

6:57  Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě.

6:57  Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.

6:57  Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.

6:57  qui manducat meam carnem et bibit meum sanguinem, in me manet, et ego in illo.

6:58  As the living Father hath sent me and I live by the Father: so he that eateth me, the same also shall live by me.

6:58  This is that bread which came down from heaven: not as your fathers did eat manna, and are dead: he that eateth of this bread shall live for ever.

6:58  Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe - ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“

6:58  Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako když otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“

6:58  Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít ⌈na věčnost⌉.“

6:58  Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.

6:58  Sicut misit me vivens Pater, et ego vivo propter Patrem : et qui manducat me, et ipse vivet propter me.

6:59  This is the bread that came down from heaven. Not as your fathers did eat manna and are dead. He that eateth this bread shall live for ever.

6:59  These things said he in the synagogue, as he taught in Capernaum.

6:59  To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.

6:59  Toto vše řekl, když učil v synagoze v Kafarnaum.

6:59  Toto řekl, když vyučoval v synagoze v Kafarnaum.

6:59  Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.

6:59  Hic est panis qui de cælo descendit. Non sicut manducaverunt patres vestri manna, et mortui sunt. Qui manducat hunc panem, vivet in æternum.

6:60  These things he said, teaching in the synagogue, in Capharnaum.

6:60  Many therefore of his disciples, when they had heard this, said, This is an hard saying; who can hear it?

6:60  Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“

6:60  Mnozí z jeho učedníků, kteří to slyšeli, si tehdy řekli: „To jsou těžká slova. Kdo to může poslouchat?“

6:60  Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“

6:60  Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?

6:60  Hæc dixit in synagoga docens, in Capharnaum.

6:61  Many therefore of his disciples, hearing it, said: This saying is hard; and who can hear it?

6:61  When Jesus knew in himself that his disciples murmured at it, he said unto them, Doth this offend you?

6:61  Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: „Nad tím se urážíte?

6:61  Ježíš v nitru poznal, že jeho učedníci kvůli tomu reptají, a tak jim řekl: „Tohle vás uráží?

6:61  Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: „To vás pohoršuje?

6:61  Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?

6:61  Multi ergo audientes ex discipulis ejus, dixerunt : Durus est hic sermo, et quis potest eum audire ?

6:62  But Jesus, knowing in himself that his disciples murmured at this, said to them: Doth this scandalize you?

6:62  What and if ye shall see the Son of man ascend up where he was before?

6:62  Což až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?

6:62  A co kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?

6:62  Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?

6:62  Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?

6:62  Sciens autem Jesus apud semetipsum quia murmurarent de hoc discipuli ejus, dixit eis : Hoc vos scandalizat ?

6:63  If then you shall see the Son of man ascend up where he was before?

6:63  It is the spirit that quickeneth; the flesh profiteth nothing: the words that I speak unto you, they are spirit, and they are life.

6:63  Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.

6:63  Duch je ten, kdo dává život; tělo nedokáže nic. Slova, která vám mluvím, jsou Duch a jsou život.

6:63  Duch je ten, který obživuje, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.

6:63  Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.

6:63  si ergo videritis Filium hominis ascendentem ubi erat prius ?

6:64  It is the spirit that quickeneth: the flesh profiteth nothing. The words that I have spoken to you are spirit and life.

6:64  But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who should betray him.

6:64  Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. -

6:64  Někteří z vás ale nevěří.“ (Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěřili a kdo ho zradí.)

6:64  Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá.

6:64  Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.

6:64  Spiritus est qui vivificat : caro non prodest quidquam : verba quæ ego locutus sum vobis, spiritus et vita sunt.

6:65  But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that did not believe and who he was that would betray him.

6:65  And he said, Therefore said I unto you, that no man can come unto me, except it were given unto him of my Father.

6:65  A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“

6:65  Potom dodal: „Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“

6:65  A říkal: „Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, pokud mu to není dáno od Otce.“

6:65  I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.

6:65  Sed sunt quidam ex vobis qui non credunt. Sciebat enim ab initio Jesus qui essent non credentes, et quis traditurus esset eum.

6:66  And he said: Therefore did I say to you that no man can come to me, unless it be given him by my Father.

6:66  From that time many of his disciples went back, and walked no more with him.

6:66  Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.

6:66  Mnozí z jeho učedníků kvůli tomu odešli a už s ním nechtěli nic mít.

6:66  ⌈Z toho důvodu⌉ mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.

6:66  A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.

6:66  Et dicebat : Propterea dixi vobis, quia nemo potest venire ad me, nisi fuerit ei datum a Patre meo.

6:67  After this, many of his disciples went back and walked no more with him.

6:67  Then said Jesus unto the twelve, Will ye also go away?

6:67  Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“

6:67  „Chcete odejít i vy?“ zeptal se Ježíš tehdy svých Dvanácti.

6:67  Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“

6:67  Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?

6:67  Ex hoc multi discipulorum ejus abierunt retro : et jam non cum illo ambulabant.

6:68  Then Jesus said to the twelve: Will you also go away?

6:68  Then Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life.

6:68  Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.

6:68  „Pane, ke komu bychom šli?“ odpověděl mu Šimon Petr. „Ty máš slova věčného života

6:68  Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života

6:68  I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš.

6:68  Dixit ergo Jesus ad duodecim : Numquid et vos vultis abire ?

6:69  And Simon Peter answered him: Lord, to whom shall we go? Thou hast the words of eternal life.

6:69  And we believe and are sure that thou art that Christ, the Son of the living God.

6:69  A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží.“

6:69  a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“

6:69  a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ⌈[Kristus,] ten Svatý Boží⌉.“

6:69  A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.

6:69  Respondit ergo ei Simon Petrus : Domine, ad quem ibimus ? verba vitæ æternæ habes :

6:70  And we have believed and have known that thou art the Christ, the Son of God.

6:70  Jesus answered them, Have not I chosen you twelve, and one of you is a devil?

6:70  Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“

6:70  „Vyvolil jsem si vás dvanáct,“ řekl jim na to Ježíš; „jeden z vás je ale ďábel.“

6:70  Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“

6:70  Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.

6:70  et nos credidimus, et cognovimus quia tu es Christus Filius Dei.

6:71  Jesus answered them: Have not I chosen you twelve? And one of you is a devil.

6:71  He spake of Judas Iscariot the son of Simon: for he it was that should betray him, being one of the twelve.

6:71  Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.

6:71  A to řekl o Jidáši, synu Šimona Iškariotského. Ten ho měl zradit, ačkoli byl jedním z Dvanácti.

6:71  To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, neboť ten ho měl zradit, jeden z Dvanácti.

6:71  A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.

6:71  Respondit eis Jesus : Nonne ego vos duodecim elegi : et ex vobis unus diabolus est ?

6:72  Now he meant Judas Iscariot, the son of Simon: for this same was about to betray him, whereas he was one of the twelve.

6:72  Dicebat autem Judam Simonis Iscariotem : hic enim erat traditurus eum, cum esset unus ex duodecim.

Chapter 7

7:1  After these things, Jesus walked in Galilee: for he would not walk in Judea, because the Jews sought to kill him.

7:1  After these things Jesus walked in Galilee: for he would not walk in Jewry, because the Jews sought to kill him.

7:1  Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.

7:1  Potom Ježíš chodil po Galileji. Nechtěl se totiž zdržovat v Judsku, protože ho židovští představení chtěli zabít.

7:1  Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože ho Židé chtěli zabít.

7:1  Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.

7:1  Post hæc autem ambulabat Jesus in Galilæam : non enim volebat in Judæam ambulare, quia quærebant eum Judæi interficere.

7:2  Now the Jews feast of tabernacles was at hand.

7:2  Now the Jews’ feast of tabernacles was at hand.

7:2  Byly blízko židovské svátky stánků,

7:2  Blížila se židovská Slavnost stánků,

7:2  Byl blízko židovský svátek stánků.

7:2  A byl blízko svátek Židovský, stánků.

7:2  Erat autem in proximo dies festus Judæorum, Scenopegia.

7:3  And his brethren said to, him: Pass from hence and go into Judea, that thy disciples also may see thy works which thou dost.

7:3  His brethren therefore said unto him, Depart hence, and go into Judæa, that thy disciples also may see the works that thou doest.

7:3  a jeho bratří mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.

7:3  a tak mu jeho bratři řekli: „Odejdi odsud a vydej se do Judska, ať i tvoji učedníci vidí, jaké skutky děláš.

7:3  Jeho bratři mu řekli: „Odejdi odtud a jdi do Judska, aby také tvoji učedníci uviděli tvé skutky, které činíš.

7:3  Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.

7:3  Dixerunt autem ad eum fratres ejus : Transi hinc, et vade in Judæam, ut et discipuli tui videant opera tua, quæ facis.

7:4  For there is no man that doth any thing in secret, and he himself seeketh to be known openly. If thou do these things, manifest thyself to the world.

7:4  For there is no man that doeth any thing in secret, and he himself seeketh to be known openly. If thou do these things, shew thyself to the world.

7:4  Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“

7:4  Nikdo, kdo chce být známý, přece nedělá nic v skrytu. Když děláš takové věci, ukaž se světu!“

7:4  Vždyť nikdo nedělá nic vskrytu, chce–li být znám na veřejnosti. Činíš–li tyto věci, ukaž se světu.“

7:4  Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.

7:4  Nemo quippe in occulto quid facit, et quærit ipse in palam esse : si hæc facis, manifesta teipsum mundo.

7:5  For neither did his brethren believe in him.

7:5  For neither did his brethren believe in him.

7:5  Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.

7:5  Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.

7:5  Ani jeho bratři totiž v něho nevěřili.

7:5  Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.

7:5  Neque enim fratres ejus credebant in eum.

7:6  Then Jesus said to them: My time is not yet come; but your time is always ready.

7:6  Then Jesus said unto them, My time is not yet come: but your time is alway ready.

7:6  Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas.

7:6  Ježíš jim odpověděl: „Pro vás je vždycky vhodný čas, ale můj čas ještě nepřišel.

7:6  Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nepřišel; ale váš čas je vždy připraven.

7:6  I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.

7:6  Dicit ergo eis Jesus : Tempus meum nondum advenit : tempus autem vestrum semper est paratum.

7:7  The world cannot hate you: but me it hateth, because I give testimony of it, that the works thereof are evil,

7:7  The world cannot hate you; but me it hateth, because I testify of it, that the works thereof are evil.

7:7  Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.

7:7  Vás nemá svět proč nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou zlé.

7:7  Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože já o něm svědčím, že jeho skutky jsou zlé.

7:7  Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

7:7  Non potest mundus odisse vos : me autem odit, quia ego testimonium perhibeo de illo quod opera ejus mala sunt.

7:8  Go you up to this festival day: but I go not up to this festival day, because my time is not accomplished.

7:8  Go ye up unto this feast: I go not up yet unto this feast; for my time is not yet full come.

7:8  Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“

7:8  Jděte na slavnost sami. Já tam nejdu; můj čas se ještě nenaplnil.“

7:8  Vy vystupte na svátek do Jeruzaléma. Já na tento svátek [ještě] nevystoupím, protože můj čas se dosud nenaplnil.“

7:8  Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.

7:8  Vos ascendite ad diem festum hunc, ego autem non ascendo ad diem festum istum : quia meum tempus nondum impletum est.

7:9  When he had said these things, he himself stayed in Galilee.

7:9  When he had said these words unto them, he abode still in Galilee.

7:9  To ji řekl a zůstal v Galileji.

7:9  To jim řekl a zůstal v Galileji.

7:9  To [jim] řekl a zůstal v Galileji.

7:9  To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.

7:9  Hæc cum dixisset, ipse mansit in Galilæa.

7:10  But after his brethren were gone up, then he also went up to the feast, not openly, but, as it were, in secret.

7:10  But when his brethren were gone up, then went he also up unto the feast, not openly, but as it were in secret.

7:10  Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on - ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.

7:10  Později, když jeho bratři odešli, vydal se na slavnost i on, ale ne zjevně, spíše potají.

7:10  Když jeho bratři vystoupili na svátek do Jeruzaléma, tehdy i on tam vystoupil, ne veřejně, ale [jakoby] tajně.

7:10  A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.

7:10  Ut autem ascenderunt fratres ejus, tunc et ipse ascendit ad diem festum non manifeste, sed quasi in occulto.

7:11  The Jews therefore sought him on the festival day and said: Where is he?

7:11  Then the Jews sought him at the feast, and said, Where is he?

7:11  Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“

7:11  Židovští představení už ho na slavnosti hledali. „Kde je?“ vyptávali se.

7:11  Židé ho během svátku hledali a říkali: „Kde je ten člověk?“

7:11  Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?

7:11  Judæi ergo quærebant eum in die festo, et dicebant : Ubi est ille ?

7:12  And there was much murmuring among the multitude concerning him. For some said: He is a good man. And others said: No, but he seduceth the people.

7:12  And there was much murmuring among the people concerning him: for some said, He is a good man: others said, Nay; but he deceiveth the people.

7:12  Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“

7:12  V lidu se o něm vedlo mnoho řečí; někteří říkali: „Je dobrý!“ a jiní zas: „Není! Jen obluzuje lidi!“

7:12  A ⌈mezi lidem⌉ bylo o něm mnoho řečí. Jedni říkali: Je dobrý, jiní říkali: Není, vždyť svádí zástup.

7:12  A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.

7:12  Et murmur multum erat in turba de eo. Quidam enim dicebant : Quia bonus est. Alii autem dicebant : Non, sed seducit turbas.

7:13  Yet no man spoke openly of him, for fear of the Jews.

7:13  Howbeit no man spake openly of him for fear of the Jews.

7:13  Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně.

7:13  Kvůli strachu z představených však o něm nikdo nemluvil otevřeně.

7:13  Nikdo o něm ovšem ze strachu před Židy nemluvil otevřeně.

7:13  Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.

7:13  Nemo tamen palam loquebatur de illo propter metum Judæorum.

7:14  Now, about the midst of the feast, Jesus went up into the temple and taught.

7:14  Now about the midst of the feast Jesus went up into the temple, and taught.

7:14  Když bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.

7:14  Asi v polovině svátku Ježíš vešel do chrámu a začal učit.

7:14  Když již bylo uprostřed svátků, vystoupil Ježíš do chrámu a učil.

7:14  Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

7:14  Jam autem die festo mediante, ascendit Jesus in templum, et docebat.

7:15  And the Jews wondered, saying: How doth this man know letters, having never learned?

7:15  And the Jews marvelled, saying, How knoweth this man letters, having never learned?

7:15  Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“

7:15  Židé jen žasli: „Jak to, že zná Písma, když se neučil?“

7:15  Židé se divili a říkali: „Jak to, že se tento člověk vyzná v Písmech, když se tomu neučil?“

7:15  I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?

7:15  Et mirabantur Judæi, dicentes : Quomodo hic litteras scit, cum non didicerit ?

7:16  Jesus answered them and said: My doctrine is not mine, but his that sent me.

7:16  Jesus answered them, and said, My doctrine is not mine, but his that sent me.

7:16  Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.

7:16  Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal.

7:16  Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, který mne poslal.

7:16  Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.

7:16  Respondit eis Jesus, et dixit : Mea doctrina non est mea, sed ejus qui misit me.

7:17  If any man will do the will of him, he shall know of the doctrine, whether it be of God, or whether I speak of myself.

7:17  If any man will do his will, he shall know of the doctrine, whether it be of God, or whether I speak of myself.

7:17  Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.

7:17  Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe.

7:17  Bude–li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím–li sám ze sebe.

7:17  Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

7:17  Si quis voluerit voluntatem ejus facere, cognoscet de doctrina, utrum ex Deo sit, an ego a meipso loquar.

7:18  He that speaketh of himself seeketh his own glory: but he that seeketh the glory of him that sent him, he is true and there is no injustice in him.

7:18  He that speaketh of himself seeketh his own glory: but he that seeketh his glory that sent him, the same is true, and no unrighteousness is in him.

7:18  Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.

7:18  Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu. Kdo ale hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není na něm nic špatného.

7:18  Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu. Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti.

7:18  Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

7:18  Qui a semetipso loquitur, gloriam propriam quærit ; qui autem quærit gloriam ejus qui misit eum, hic verax est, et injustitia in illo non est.

7:19  Did not Moses give you the law, and yet none of you keepeth the law?

7:19  Did not Moses give you the law, and yet none of you keepeth the law? Why go ye about to kill me?

7:19  Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mne chcete zabít?“

7:19  Mojžíš vám dal Zákon, že? Přitom nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“

7:19  Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mne usilujete zabít?“

7:19  Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?

7:19  Nonne Moyses dedit vobis legem : et nemo ex vobis facit legem ?

7:20  Why seek you to kill me? The multitude answered and said: Thou hast a devil. Who seeketh to kill thee?

7:20  The people answered and said, Thou hast a devil: who goeth about to kill thee?

7:20  Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“

7:20  „Jsi posedlý!“ odpověděl mu zástup. „Kdo tě chce zabít?“

7:20  Zástup odpověděl: „Máš démona! Kdo tě usiluje zabít?“

7:20  Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?

7:20  Quid me quæritis interficere ? Respondit turba, et dixit : Dæmonium habes : quis te quærit interficere ?

7:21  Jesus answered and said to them: One work I have done: and you all wonder.

7:21  Jesus answered and said unto them, I have done one work, and ye all marvel.

7:21  Ježíš jim odpověděl: „Jediný skutek jsem učinil a všichni se nad tím pozastavujete.

7:21  Ježíš jim odpověděl: „Udělal jsem jeden skutek a všichni se divíte.

7:21  Ježíš jim odpověděl: „Jeden skutek jsem učinil, a všichni ⌈se tomu divíte.

7:21  Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.

7:21  Respondit Jesus et dixit eis : Unum opus feci, et omnes miramini :

7:22  Therefore, Moses gave you circumcision (not because it is of Moses, but of the fathers): and on the sabbath day you circumcise a man.

7:22  Moses therefore gave unto you circumcision; (not because it is of Moses, but of the fathers;) and ye on the sabbath day circumcise a man.

7:22  Mojžíš vám dal obřízku - ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců - a vy obřezáváte člověka i v sobotu.

7:22  Mojžíš vám uložil obřízku (i když ta nepochází od Mojžíše, ale už od praotců), a vy obřezáváte chlapce i v sobotu.

7:22  Mojžíš⌉ vám dal obřízku -- ne že by byla od Mojžíše, nýbrž od otců -- a vy obřezáváte člověka i v sobotu.

7:22  Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

7:22  propterea Moyses dedit vobis circumcisionem (non quia ex Moyse est, sed ex patribus), et in sabbato circumciditis hominem.

7:23  If a man receive circumcision on the sabbath day, that the law of Moses may not be broken: are you angry at me, because I have healed the whole man on the sabbath day?

7:23  If a man on the sabbath day receive circumcision, that the law of Moses should not be broken; are ye angry at me, because I have made a man every whit whole on the sabbath day?

7:23  Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?

7:23  Může-li člověk v sobotu přijímat obřízku a neporušovat tím Mojžíšův zákon, proč se na mě zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?

7:23  Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?

7:23  Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?

7:23  Si circumcisionem accipit homo in sabbato, ut non solvatur lex Moysi : mihi indignamini quia totum hominem sanum feci in sabbato ?

7:24  Judge not according to the appearance: but judge just judgment.

7:24  Judge not according to the appearance, but judge righteous judgment.

7:24  Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“

7:24  Nesuďte podle zdání, suďte spravedlivým soudem.“

7:24  Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem.“

7:24  Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.

7:24  Nolite judicare secundum faciem, sed justum judicium judicate.

7:25  Some therefore of Jerusalem said: Is not this he whom they seek to kill?

7:25  Then said some of them of Jerusalem, Is not this he, whom they seek to kill?

7:25  Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?

7:25  Někteří z Jeruzalémských začali říkat: „Není to snad ten, kterého chtějí zabít?

7:25  Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: „Není to ten, kterého chtějí zabít?

7:25  Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?

7:25  Dicebant ergo quidam ex Jerosolymis : Nonne hic est, quem quærunt interficere ?

7:26  And behold, he speaketh openly: and they say nothing to him. Have the rulers known for a truth that this is the Christ?

7:26  But, lo, he speaketh boldly, and they say nothing unto him. Do the rulers know indeed that this is the very Christ?

7:26  A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?

7:26  Podívejte se, mluví svobodně a nikdo nic nenamítá. Že by hodnostáři přece jen poznali, že je to Mesiáš?

7:26  A hle, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové poznali, že je to Mesiáš?

7:26  A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?

7:26  et ecce palam loquitur, et nihil ei dicunt. Numquid vere cognoverunt principes quia hic est Christus ?

7:27  But we know this man, whence he is: but when the Christ cometh, no man knoweth, whence he is.

7:27  Howbeit we know this man whence he is: but when Christ cometh, no man knoweth whence he is.

7:27  Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“

7:27  Jenže o tomto víme, odkud je, ale až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“

7:27  Ale o něm víme, odkud je. Až přijde Kristus, nikdo nebude vědět, odkud je.“

7:27  Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.

7:27  Sed hunc scimus unde sit : Christus autem cum venerit, nemo scit unde sit.

7:28  Jesus therefore cried out in the temple, teaching and saying: You both know me, and you know whence I am. And I am not come of myself: but he that sent me is true, whom you know not.

7:28  Then cried Jesus in the temple as he taught, saying, Ye both know me, and ye know whence I am: and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye know not.

7:28  Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.

7:28  Ježíš, který zatím vyučoval v chrámě, tehdy zvolal: „Znáte mě a také víte, odkud jsem. Nepřišel jsem ale sám od sebe. Ten, který mě poslal, je pravdomluvný. Vy ho neznáte,

7:28  Tu Ježíš, vyučující v chrámě, hlasitě zvolal: „Vskutku mě znáte a víte, odkud jsem? Nepřišel jsem sám od sebe, ale ten, kdo mne poslal a jehož vy neznáte, je pravdivý.

7:28  I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.

7:28  Clamabat ergo Jesus in templo docens, et dicens : Et me scitis, et unde sim scitis : et a meipso non veni, sed est verus qui misit me, quem vos nescitis.

7:29  I know him, because I am from him: and he hath sent me.

7:29  But I know him: for I am from him, and he hath sent me.

7:29  Já ho však znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“

7:29  ale já ho znám, neboť jsem od něj a on mě poslal.“

7:29  Já ho znám, neboť jsem od něho a on mne poslal.“

7:29  Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

7:29  Ego scio eum : quia ab ipso sum, et ipse me misit.

7:30  They sought therefore to apprehend him: and no man laid hands on him, because his hour was not yet come.

7:30  Then they sought to take him: but no man laid hands on him, because his hour was not yet come.

7:30  Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina.

7:30  Chtěli ho za to zatknout, ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho chvíle.

7:30  Chtěli ho tedy zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina.

7:30  I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

7:30  Quærebant ergo eum apprehendere : et nemo misit in illum manus, quia nondum venerat hora ejus.

7:31  But of the people many believed in him and said: When the Christ cometh, shall he do more miracles than this man doth?

7:31  And many of the people believed on him, and said, When Christ cometh, will he do more miracles than these which this man hath done?

7:31  Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“

7:31  Mnozí ze zástupu v něj ale uvěřili. „Až přijde Mesiáš,“ říkali, „vykoná snad více znamení než on?“

7:31  Mnozí ze zástupu však v něho uvěřili a říkali: „Když přijde Mesiáš, učiní snad více znamení, než učinil tento člověk?“

7:31  Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

7:31  De turba autem multi crediderunt in eum, et dicebant : Christus cum venerit, numquid plura signa faciet quam quæ hic facit ?

7:32  The Pharisees heard the people murmuring these things concerning him: and the rulers and Pharisees sent ministers to apprehend him.

7:32  The Pharisees heard that the people murmured such things concerning him; and the Pharisees and the chief priests sent officers to take him.

7:32  Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli.

7:32  Jakmile farizeové uslyšeli, že zástup o něm vede takové řeči, společně s vrchními kněžími na něj poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli.

7:32  Farizeové se doslechli, že to zástup o něm říká; a tak velekněží a farizeové poslali strážce, aby ho zajali.

7:32  Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží {biskupové} služebníky, aby jej jali.

7:32  Audierunt pharisæi turbam murmurantem de illo hæc : et miserunt principes et pharisæi ministros ut apprehenderent eum.

7:33  Jesus therefore said to them: Yet a little while I am with you: and then I go to him that sent me.

7:33  Then said Jesus unto them, Yet a little while am I with you, and then I go unto him that sent me.

7:33  Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu, který mě poslal.

7:33  Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko jsem s vámi; potom odejdu k Tomu, který mě poslal.

7:33  Tu Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu, který mne poslal.

7:33  Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.

7:33  Dixit ergo eis Jesus : Adhuc modicum tempus vobiscum sum : et vado ad eum qui me misit.

7:34  You shall seek me and shall not find me: and where I am, thither you cannot come.

7:34  Ye shall seek me, and shall not find me: and where I am, thither ye cannot come.

7:34  Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“

7:34  Budete mě hledat, ale nenajdete. Tam, kde jsem, se nedostanete.“

7:34  Budete mne hledat, ale nenaleznete mne. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“

7:34  Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.

7:34  Quæretis me, et non invenietis : et ubi ego sum, vos non potestis venire.

7:35  The Jews therefore said among themselves: Whither will he go, that we shall not find him? Will he go unto the dispersed among the Gentiles and teach the Gentiles?

7:35  Then said the Jews among themselves, Whither will he go, that we shall not find him? will he go unto the dispersed among the Gentiles, and teach the Gentiles?

7:35  Židé si říkali mezi sebou: „Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany a tam učit?

7:35  „Kam se chystá jít, že ho nenajdeme?“ ptali se Židé mezi sebou. „Půjde snad do řecké diaspory učit Řeky?

7:35  Židé si mezi sebou řekli: „Kam tento člověk hodlá jít, že my ho nenajdeme? Chce snad jít do řecké diaspory a učit pohany?

7:35  I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?

7:35  Dixerunt ergo Judæi ad semetipsos : Quo hic iturus est, quia non inveniemus eum ? numquid in dispersionem gentium iturus est, et docturus gentes ?

7:36  What is this saying that he hath said: You shall seek me and shall not find me? And: Where I am, you cannot come?

7:36  What manner of saying is this that he said, Ye shall seek me, and shall not find me: and where I am, thither ye cannot come?

7:36  Co znamenají slova, jež řekl: ‚Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít‘?“

7:36  Co tím myslel, když řekl: ‚Budete mě hledat, ale nenajdete. Tam, kde jsem, se nedostanete‘?“

7:36  Co znamená to slovo, které řekl: Budete mne hledat, ale nenaleznete mne, a kde jsem já, tam vy nemůžete přijít?“

7:36  Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?

7:36  quis est hic sermo, quem dixit : Quæretis me, et non invenietis : et ubi sum ego, vos non potestis venire ?

7:37  And on the last, and great day of the festivity, Jesus stood and cried, saying: If any man thirst, let him come to me and drink.

7:37  In the last day, that great day of the feast, Jesus stood and cried, saying, If any man thirst, let him come unto me, and drink.

7:37  V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!

7:37  V poslední den, když svátek vrcholil, Ježíš vstal a zvolal: „Kdo má žízeň, pojď ke mně a pij!

7:37  V poslední, velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní–li kdo, ať přijde ke mně a pije.

7:37  V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.

7:37  In novissimo autem die magno festivitatis stabat Jesus, et clamabat dicens : Si quis sitit, veniat ad me et bibat.

7:38  He that believeth in me, as the scripture saith: Out of his belly shall flow rivers of living water.

7:38  He that believeth on me, as the scripture hath said, out of his belly shall flow rivers of living water.

7:38  Kdo věří ve mne, ‚proud živé vody poplyne z jeho nitra‘, jak praví Písmo.“

7:38  Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo.“

7:38  Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra!“

7:38  Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.

7:38  Qui credit in me, sicut dicit Scriptura, flumina de ventre ejus fluent aquæ vivæ.

7:39  Now this he said of the Spirit which they should receive who believed in him: for as yet the Spirit was not given, because Jesus was not yet glorified.

7:39  (But this spake he of the Spirit, which they that believe on him should receive: for the Holy Ghost was not yet given; because that Jesus was not yet glorified.)

7:39  To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.

7:39  (A to řekl o Duchu, kterého měli přijmout věřící v něho; neboť Duch ještě nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.)

7:39  To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ⌈ti, kteří v něho uvěřili⌉; dosud totiž Duch [svatý] nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.

7:39  (A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)

7:39  Hoc autem dixit de Spiritu, quem accepturi erant credentes in eum : nondum enim erat Spiritus datus, quia Jesus nondum erat glorificatus.

7:40  Of that multitude therefore, when they had heard these words of his, some said: This is the prophet indeed.

7:40  Many of the people therefore, when they heard this saying, said, Of a truth this is the Prophet.

7:40  Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“

7:40  Jakmile to uslyšeli, mnozí v zástupu říkali: „Je to opravdu ten Prorok.“

7:40  Když někteří ze zástupu uslyšeli tato slova, říkali: To je skutečně ten Prorok.

7:40  Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.

7:40  Ex illa ergo turba cum audissent hos sermones ejus, dicebant : Hic est vere propheta.

7:41  Others said: This is the Christ. But some said: Doth the Christ come out of Galilee?

7:41  Others said, This is the Christ. But some said, Shall Christ come out of Galilee?

7:41  Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje?

7:41  Někteří říkali: „Je to Mesiáš!“ A další: „Přijde snad Mesiáš z Galileje?

7:41  Druzí říkali: To je Mesiáš, a jiní říkali: Což Mesiáš přijde z Galileje?

7:41  Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?

7:41  Alii dicebant : Hic est Christus. Quidam autem dicebant : Numquid a Galilæa venit Christus ?

7:42  Doth not the scripture say: That Christ cometh of the seed of David and from Bethlehem the town where David was?

7:42  Hath not the scripture said, That Christ cometh of the seed of David, and out of the town of Bethlehem, where David was?

7:42  Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“

7:42  Neříká Písmo, že Mesiáš přijde ze semene Davidova, z Betléma, městečka, kde bydlel David?“

7:42  Neříká Písmo, že Mesiáš přijde z potomstva Davidova a z Betléma, ⌈kde žil⌉ David?

7:42  Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

7:42  nonne Scriptura dicit : Quia ex semine David, et de Bethlehem castello, ubi erat David, venit Christus ?

7:43  So there arose a dissension among the people because of him.

7:43  So there was a division among the people because of him.

7:43  A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce.

7:43  Zástup se kvůli němu rozdělil na dva tábory.

7:43  Tak vznikl v zástupu kvůli němu rozkol.

7:43  A tak různice v zástupu stala se pro něj.

7:43  Dissensio itaque facta est in turba propter eum.

7:44  And some of them would have apprehended him: but no man laid hands upon him.

7:44  And some of them would have taken him; but no man laid hands on him.

7:44  Někteří ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku.

7:44  Někteří se ho chtěli chopit, ale nikdo na něj nevztáhl ruku.

7:44  Někteří z nich ho chtěli zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruce.

7:44  Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.

7:44  Quidam autem ex ipsis volebant apprehendere eum : sed nemo misit super eum manus.

7:45  The ministers therefore came to the chief priests and the Pharisees. And they said to them: Why have you not brought him?

7:45  Then came the officers to the chief priests and Pharisees; and they said unto them, Why have ye not brought him?

7:45  Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“

7:45  Strážní se tehdy vrátili k farizeům a vrchním kněžím. Ti se ptali: „Jak to, že jste ho nepřivedli?“

7:45  Strážci tedy přišli k velekněžím a farizeům a ti jim řekli: „Proč jste ho nepřivedli?“

7:45  Tedy přišli služebníci k předním kněžím {biskupům} a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?

7:45  Venerunt ergo ministri ad pontifices et pharisæos. Et dixerunt eis illi : Quare non adduxistis illum ?

7:46  The ministers answered: Never did man speak like this man.

7:46  The officers answered, Never man spake like this man.

7:46  Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“

7:46  Strážní odpověděli: „Takhle nikdy nikdo nemluvil!“

7:46  Strážci odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil, [jako mluví tento člověk].“

7:46  Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.

7:46  Responderunt ministri : Numquam sic locutus est homo, sicut hic homo.

7:47  The Pharisees therefore answered them: Are you also seduced?

7:47  Then answered them the Pharisees, Are ye also deceived?

7:47  Farizeové jim řekli: „I vy jste se dali svést?

7:47  „Snad jste se také nenechali obloudit?“ osopili se na ně farizeové.

7:47  Farizeové jim odpověděli: „I vy jste svedeni?

7:47  I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?

7:47  Responderunt ergo eis pharisæi : Numquid et vos seducti estis ?

7:48  Hath any one of the rulers believed in him, or of the Pharisees?

7:48  Have any of the rulers or of the Pharisees believed on him?

7:48  Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?

7:48  „Uvěřil v něj snad někdo z hodnostářů nebo z farizeů?

7:48  Uvěřil snad v něho některý z vůdců nebo z farizeů?

7:48  Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?

7:48  numquid ex principibus aliquis credidit in eum, aut ex pharisæis ?

7:49  But this multitude, that knoweth not the law, are accursed.

7:49  But this people who knoweth not the law are cursed.

7:49  Jen tahle chátra, která nezná zákon - kletba na ně!“

7:49  Jenom ten proklatý dav, co nezná Zákon!“

7:49  Jen tento zástup, který nezná Zákon -- jsou prokleti.“

7:49  Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.

7:49  sed turba hæc, quæ non novit legem, maledicti sunt.

7:50  Nicodemus said to them (he that came to him by night, who was one of them):

7:50  Nicodemus saith unto them, (he that came to Jesus by night, being one of them,)

7:50  Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl:

7:50  Jeden z nich, Nikodém (který ho předtím navštívil), jim ale řekl:

7:50  Jeden z nich, Nikodém, který předtím přišel k němu, jim řekl:

7:50  I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:

7:50  Dixit Nicodemus ad eos, ille qui venit ad eum nocte, qui unus erat ex ipsis :

7:51  Doth our law judge any man, unless it first hear him and know what he doth?

7:51  Doth our law judge any man, before it hear him, and know what he doeth?

7:51  „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“

7:51  „Copak náš Zákon někoho soudí, aniž by byl nejdříve vyslechnut a zjistilo se, co udělal?“

7:51  „Odsuzuje náš Zákon člověka, aniž ho nejprve vyslechne a zjistí, co učinil?“

7:51  Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?

7:51  Numquid lex nostra judicat hominem, nisi prius audierit ab ipso, et cognoverit quid faciat ?

7:52  They answered and said to him: Art thou also a Galilean? Search the scriptures, and see that out of Galilee a prophet riseth not.

7:52  They answered and said unto him, Art thou also of Galilee? Search, and look: for out of Galilee ariseth no prophet.

7:52  Řekli mu: „Nejsi ty také z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nikdy nepovstane!“

7:52  „Snad nejsi také z Galileje?“ odpověděli mu. „Studuj a uvidíš, že z Galileje žádný prorok nepovstal!“

7:52  Odpověděli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Prozkoumej to a viz, že z Galileje prorok nepovstane.“

7:52  Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.

7:52  Responderunt, et dixerunt ei : Numquid et tu Galilæus es ? scrutare Scripturas, et vide quia a Galilæa propheta non surgit.

7:53  And every man returned to his own house.

7:53  And every man went unto his own house.

7:53  Všichni se vrátili do svých domovů

7:53  Každý se pak vrátil domů,

7:53  A každý se odebral do svého domu.

7:53  I šel jeden každý do domu svého.

7:53  Et reversi sunt unusquisque in domum suam.

Chapter 8

8:1  And Jesus went unto mount Olivet.

8:1  Jesus went unto the mount of Olives.

8:1  Ježíš však odešel na Olivovou horu.

8:1  ale Ježíš odešel na Olivetskou horu.

8:1  Ježíš však odešel na Olivovou horu.

8:1  Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.

8:1  Jesus autem perrexit in montem Oliveti :

8:2  And early in the morning he came again into the temple: and all the people came to him. And sitting down he taught them.

8:2  And early in the morning he came again into the temple, and all the people came unto him; and he sat down, and taught them.

8:2  Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je.

8:2  Za úsvitu se pak vrátil do chrámu, kam se k němu scházel všechen lid. Posadil se tedy a učil je.

8:2  A časně ráno přišel opět do chrámu a všechen lid přicházel k němu; posadil se a začal je vyučovat.

8:2  Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.

8:2  et diluculo iterum venit in templum, et omnis populus venit ad eum, et sedens docebat eos.

8:3  And the scribes and Pharisees bring unto him a woman taken in adultery: and they set her in the midst,

8:3  And the scribes and Pharisees brought unto him a woman taken in adultery; and when they had set her in the midst,

8:3  Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed

8:3  Znalci Písma a farizeové tehdy přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed

8:3  Tu [k němu] učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed

8:3  I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,

8:3  Adducunt autem scribæ et pharisæi mulierem in adulterio deprehensam : et statuerunt eam in medio,

8:4  And said to him: Master, this woman was even now taken in adultery.

8:4  They say unto him, Master, this woman was taken in adultery, in the very act.

8:4  a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.

8:4  se slovy: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu, když cizoložila.

8:4  a řekli mu: „Učiteli, tato žena byla přistižena při činu cizoložství.

8:4  Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.

8:4  et dixerunt ei : Magister, hæc mulier modo deprehensa est in adulterio.

8:5  Now Moses in the law commanded us to stone such a one. But what sayest thou?

8:5  Now Moses in the law commanded us, that such should be stoned: but what sayest thou?

8:5  V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“

8:5  Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“

8:5  V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“

8:5  A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?

8:5  In lege autem Moyses mandavit nobis hujusmodi lapidare. Tu ergo quid dicis ?

8:6  And this they said tempting him, that they might accuse him. But Jesus bowing himself down, wrote with his finger on the ground.

8:6  This they said, tempting him, that they might have to accuse him. But Jesus stooped down, and with his finger wrote on the ground, as though he heard them not.

8:6  Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.

8:6  Těmi slovy ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.

8:6  Těmi slovy ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi.

8:6  A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.

8:6  Hoc autem dicebant tentantes eum, ut possent accusare eum. Jesus autem inclinans se deorsum, digito scribebat in terra.

8:7  When therefore they continued asking him, he lifted up himself and said to them: He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.

8:7  So when they continued asking him, he lifted up himself, and said unto them, He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.

8:7  Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“

8:7  Když se ho však nepřestávali ptát, zvedl se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem.“

8:7  Když se ho nepřestávali ptát, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať na ni první hodí kámen.“

8:7  A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.

8:7  Cum ergo perseverarent interrogantes eum, erexit se, et dixit eis : Qui sine peccato est vestrum, primus in illam lapidem mittat.

8:8  And again stooping down, he wrote on the ground.

8:8  And again he stooped down, and wrote on the ground.

8:8  A opět se sklonil a psal po zemi.

8:8  A opět se sklonil a psal po zemi.

8:8  A opět se sklonil a psal po zemi.

8:8  A opět schýliv se, psal na zemi.

8:8  Et iterum se inclinans, scribebat in terra.

8:9  But they hearing this, went out one by one, beginning at the eldest. And Jesus alone remained, and the woman standing in the midst.

8:9  And they which heard it, being convicted by their own conscience, went out one by one, beginning at the eldest, even unto the last: and Jesus was left alone, and the woman standing in the midst.

8:9  Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.

8:9  Když to uslyšeli, začali se jeden po druhém vytrácet, počínaje od nejstarších. Nakonec tam Ježíš zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed.

8:9  Když to uslyšeli, ⌈vytráceli se⌉ jeden po druhém, [zahanbeni ve (svém) svědomí,] starší nejprve, až tam zůstal on sám a žena, která byla uprostřed.

8:9  A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.

8:9  Audientes autem unus post unum exibant, incipientes a senioribus : et remansit solus Jesus, et mulier in medio stans.

8:10  Then Jesus lifting up himself, said to her: Woman, where are they that accused thee? Hath no man condemned thee?

8:10  When Jesus had lifted up himself, and saw none but the woman, he said unto her, Woman, where are those thine accusers? hath no man condemned thee?

8:10  Ježíš se zvedl a řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“

8:10  Ježíš se zvedl a zeptal se jí: „Kde jsou tvoji žalobci, ženo? Nikdo tě neodsoudil?“

8:10  Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kde jsou [tvoji žalobci]? Nikdo tě neodsoudil?“

8:10  A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?

8:10  Erigens autem se Jesus, dixit ei : Mulier, ubi sunt qui te accusabant ? nemo te condemnavit ?

8:11  Who said: No man, Lord. And Jesus said: Neither will I condemn thee. Go, and now sin no more.

8:11  She said, No man, Lord. And Jesus said unto her, Neither do I condemn thee: go, and sin no more.

8:11  Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš jí řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“

8:11  „Nikdo, Pane,“ odpověděla. „Ani já tě neodsuzuji,“ řekl jí Ježíš. „Jdi a už nehřeš.“

8:11  Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a ⌈od této chvíle⌉ již nehřeš.“

8:11  Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.

8:11  Quæ dixit : Nemo, Domine. Dixit autem Jesus : Nec ego te condemnabo : vade, et jam amplius noli peccare.

8:12  Again therefore, Jesus spoke to: them, saying: I am the light of the world. He that followeth me walketh not in darkness, but shall have the light of life.

8:12  Then spake Jesus again unto them, saying, I am the light of the world: he that followeth me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.

8:12  Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

8:12  Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“

8:12  Ježíš k nim opět promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

8:12  Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.

8:12  Iterum ergo locutus est eis Jesus, dicens : Ego sum lux mundi : qui sequitur me, non ambulat in tenebris, sed habebit lumen vitæ.

8:13  The Pharisees therefore said to him: Thou givest testimony of thyself. Thy testimony is not true.

8:13  The Pharisees therefore said unto him, Thou bearest record of thyself; thy record is not true.

8:13  Farizeové mu řekli: „Ty vydáváš svědectví sám o sobě, proto tvé svědectví není pravé.“

8:13  Farizeové mu namítli: „Svědčíš sám o sobě, tvé svědectví neplatí.“

8:13  Farizeové mu řekli: „Ty svědčíš sám o sobě; tvé svědectví není pravé.“

8:13  I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.

8:13  Dixerunt ergo ei pharisæi : Tu de teipso testimonium perhibes ; testimonium tuum non est verum.

8:14  Jesus answered and said to them: Although I give testimony of myself, my testimony is true: for I know whence I came and whither I go.

8:14  Jesus answered and said unto them, Though I bear record of myself, yet my record is true: for I know whence I came, and whither I go; but ye cannot tell whence I come, and whither I go.

8:14  Ježíš jim odpověděl: „I když vydávám svědectví sám o sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu.

8:14  Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví platí, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím ani kam jdu.

8:14  Ježíš jim odpověděl: „I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím ani kam jdu.

8:14  Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.

8:14  Respondit Jesus, et dixit eis : Et si ego testimonium perhibeo de meipso, verum est testimonium meum : quia scio unde veni et quo vado ; vos autem nescitis unde venio aut quo vado.

8:15  You judge according to the flesh: I judge not any man.

8:15  Ye judge after the flesh; I judge no man.

8:15  Vy soudíte podle zdání. Já nesoudím nikoho.

8:15  Vy soudíte tělesně, já nesoudím nikoho.

8:15  Vy soudíte podle těla; já nesoudím nikoho.

8:15  Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.

8:15  Vos secundum carnem judicatis : ego non judico quemquam ;

8:16  And if I do judge, my judgment is true: because I am not alone, but I and the Father that sent me.

8:16  And yet if I judge, my judgment is true: for I am not alone, but I and the Father that sent me.

8:16  Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten, který mě poslal.

8:16  A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale je se mnou Otec, který mě poslal.

8:16  Jestliže já přece soudím, můj soud je pravdivý, protože nejsem sám, ale jsem já a ten, který mne poslal, Otec.

8:16  A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.

8:16  et si judico ego, judicium meum verum est, quia solus non sum : sed ego et qui misit me, Pater.

8:17  And in your law it is written that the testimony of two men is true.

8:17  It is also written in your law, that the testimony of two men is true.

8:17  I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé.

8:17  Ve vašem Zákoně je psáno, že svědectví dvou lidí je pravé.

8:17  A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou osob je pravé.

8:17  A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.

8:17  Et in lege vestra scriptum est, quia duorum hominum testimonium verum est.

8:18  I am one that give testimony of myself: and the Father that sent me giveth testimony of me.

8:18  I am one that bear witness of myself, and the Father that sent me beareth witness of me.

8:18  Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal.“

8:18  Svědčím sám o sobě a svědčí o mně Otec, který mě poslal.“

8:18  Jsem to já, kdo svědčí o sobě, a svědčí o mně také ten, který mne poslal, Otec.“

8:18  Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.

8:18  Ego sum qui testimonium perhibeo de meipso, et testimonium perhibet de me qui misit me, Pater.

8:19  They said therefore to him: Where is thy Father? Jesus answered: Neither me do you know, nor my Father. If you did know me, perhaps you would know my Father also.

8:19  Then said they unto him, Where is thy Father? Jesus answered, Ye neither know me, nor my Father: if ye had known me, ye should have known my Father also.

8:19  Zeptali se ho: „Kde je tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“

8:19  Říkali mu tedy: „Kde je ten tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte mě ani mého Otce. Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.“

8:19  Řekli mu: „Kde je tvůj Otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mne ani mého Otce; kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“

8:19  Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.

8:19  Dicebant ergo ei : Ubi est Pater tuus ? Respondit Jesus : Neque me scitis, neque Patrem meum : si me sciretis, forsitan et Patrem meum sciretis.

8:20  These words Jesus spoke in the treasury, teaching in the temple: and no man laid hands on him, because his hour was not yet come.

8:20  These words spake Jesus in the treasury, as he taught in the temple: and no man laid hands on him; for his hour was not yet come.

8:20  Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nezatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina.

8:20  Tato slova říkal u pokladnice, když učil v chrámě, ale nikdo ho nezatkl, neboť jeho chvíle ještě nepřišla.

8:20  Tato slova řekl u pokladnice, když učil v chrámě. A nikdo ho nezajal, protože ještě nepřišla jeho hodina.

8:20  Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

8:20  Hæc verba locutus est Jesus in gazophylacio, docens in templo : et nemo apprehendit eum, quia necdum venerat hora ejus.

8:21  Again therefore Jesus said to them: I go: and you shall seek me. And you shall die in your sin. Whither I go, you cannot come.

8:21  Then said Jesus again unto them, I go my way, and ye shall seek me, and shall die in your sins: whither I go, ye cannot come.

8:21  Opět jim řekl: „Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete.“

8:21  Ježíš k nim znovu promluvil: „Já odcházím. Budete mě hledat, dokud nezemřete ve svém hříchu. Jdu tam, kam vy nemůžete.“

8:21  [Ježíš] jim opět řekl: „Já odcházím; budete mne hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.“

8:21  I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.

8:21  Dixit ergo iterum eis Jesus : Ego vado, et quæretis me, et in peccato vestro moriemini. Quo ego vado, vos non potestis venire.

8:22  The Jews therefore said: Will he kill himself, because he said: Whither I go you cannot come?

8:22  Then said the Jews, Will he kill himself? because he saith, Whither I go, ye cannot come.

8:22  Židé řekli: „Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?“

8:22  Židé na to říkali: „To se snad chce zabít, že říká: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete‘?“

8:22  Židé říkali: „Chce se snad zabít, že říká: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete?“

8:22  I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?

8:22  Dicebant ergo Judæi : Numquid interficiet semetipsum, quia dixit : Quo ego vado, vos non potestis venire ?

8:23  And he said to them: You are from beneath: I am from above. You are of this world: I am not of this world.

8:23  And he said unto them, Ye are from beneath; I am from above: ye are of this world; I am not of this world.

8:23  I řekl jim: „Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa.

8:23  Odpověděl jim: „Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.

8:23  I říkal jim: „Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.

8:23  I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.

8:23  Et dicebat eis : Vos de deorsum estis, ego de supernis sum. Vos de mundo hoc estis, ego non sum de hoc mundo.

8:24  Therefore I said to you that you shall die in your sins. For if you believe not that I am he, you shall die in your sin.

8:24  I said therefore unto you, that ye shall die in your sins: for if ye believe not that I am he, ye shall die in your sins.

8:24  Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších.“

8:24  Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Nebudete-li věřit, že ‚já jsem,‘ zemřete ve svých hříších.“

8:24  Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že ⌈Já jsem⌉, zemřete ve svých hříších.“

8:24  Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.

8:24  Dixi ergo vobis quia moriemini in peccatis vestris : si enim non credideritis quia ego sum, moriemini in peccato vestro.

8:25  They said therefore to him: Who art thou? Jesus said to them: The beginning, who also speak unto you.

8:25  Then said they unto him, Who art thou? And Jesus saith unto them, Even the same that I said unto you from the beginning.

8:25  Řekli jemu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim odpověděl: „Co vám od začátku říkám.

8:25  „A kdo jsi?“ zeptali se ho. „Říkám vám to už od začátku,“ odpověděl jim Ježíš.

8:25  Říkali mu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim řekl: „⌈Co vám od počátku říkám.⌉

8:25  I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.

8:25  Dicebant ergo ei : Tu quis es ? Dixit eis Jesus : Principium, qui et loquor vobis.

8:26  Many things I have to speak and to judge of you. But he that sent me, is true: and the things I have heard of him, these same I speak in the world.

8:26  I have many things to say and to judge of you: but he that sent me is true; and I speak to the world those things which I have heard of him.

8:26  Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho.“

8:26  „Mám o vás mnoho co říci a soudit. Ten, který mě poslal, je ovšem pravdomluvný a já říkám světu, co jsem slyšel od něj.“

8:26  Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten, který mne poslal, je pravdivý, a já mluvím ve světě to, co jsem slyšel od něho.“

8:26  Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.

8:26  Multa habeo de vobis loqui, et judicare ; sed qui me misit, verax est ; et ego quæ audivi ab eo, hæc loquor in mundo.

8:27  And they understood not that he called God his Father.

8:27  They understood not that he spake to them of the Father.

8:27  Nepoznali, že k nim mluví o Otci.

8:27  Nepochopili však, že s nimi mluvil o Otci.

8:27  Nepoznali, že k nim mluvil o Otci.

8:27  Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.

8:27  Et non cognoverunt quia Patrem ejus dicebat Deum.

8:28  Jesus therefore said to them: When you shall have lifted up, the Son of man, then shall you know that I am he and that I do nothing of myself. But as the Father hath taught me, these things I speak.

8:28  Then said Jesus unto them, When ye have lifted up the Son of man, then shall ye know that I am he, and that I do nothing of myself; but as my Father hath taught me, I speak these things.

8:28  Ježíš jim řekl: „Teprve, až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.

8:28  Proto jim Ježíš řekl: „Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, kdo jsem. Nic nedělám sám od sebe, ale mluvím, jak mě naučil Otec.

8:28  Ježíš [jim] řekl: „Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že ⌈Já jsem⌉ a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil [můj] Otec.

8:28  Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.

8:28  Dixit ergo eis Jesus : Cum exaltaveritis Filium hominis, tunc cognoscetis quia ego sum, et a meipso facio nihil, sed sicut docuit me Pater, hæc loquor :

8:29  And he that sent me is with me: and he hath not left me alone. For I do always the things that please him.

8:29  And he that sent me is with me: the Father hath not left me alone; for I do always those things that please him.

8:29  Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu.“

8:29  Ten, který mě poslal, je se mnou. On mě nenechal samotného, neboť vždycky dělám, co se mu líbí.“

8:29  A ten, kdo mne poslal, je se mnou; nezanechal mne samotného, protože já stále činím to, co se jemu líbí.“

8:29  A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.

8:29  et qui me misit, mecum est, et non reliquit me solum : quia ego quæ placita sunt ei, facio semper.

8:30  When he spoke these things, many believed in him.

8:30  As he spake these words, many believed on him.

8:30  Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili.

8:30  A při těch slovech v něj mnozí uvěřili.

8:30  Když toto mluvil, mnozí v něho uvěřili.

8:30  Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.

8:30  Hæc illo loquente, multi crediderunt in eum.

8:31  Then Jesus said to those Jews who believed him: If you continue in my word, you shall be my disciples indeed.

8:31  Then said Jesus to those Jews which believed on him, If ye continue in my word, then are ye my disciples indeed;

8:31  Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.

8:31  Židům, kteří mu uvěřili, Ježíš řekl: „Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky.

8:31  Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete–li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.

8:31  Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.

8:31  Dicebat ergo Jesus ad eos, qui crediderunt ei, Judæos : Si vos manseritis in sermone meo, vere discipuli mei eritis,

8:32  And you shall know the truth: and the truth shall make you free.

8:32  And ye shall know the truth, and the truth shall make you free.

8:32  Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“

8:32  Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“

8:32  Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“

8:32  A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

8:32  et cognoscetis veritatem, et veritas liberabit vos.

8:33  They answered him: We are the seed of Abraham: and we have never been slaves to any man. How sayest thou: You shall be free?

8:33  They answered him, We be Abraham’s seed, and were never in bondage to any man: how sayest thou, Ye shall be made free?

8:33  Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?“

8:33  „Jsme Abrahamovo símě!“ ohradili se. „Nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: ‚Budete svobodní‘?“

8:33  Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak můžeš říkat, že se staneme svobodnými?“

8:33  I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?

8:33  Responderunt ei : Semen Abrahæ sumus, et nemini servivimus umquam : quomodo tu dicis : Liberi eritis ?

8:34  Jesus answered them: Amen, amen, I say unto you that whosoever committeth sin is the servant of sin.

8:34  Jesus answered them, Verily, verily, I say unto you, Whosoever committeth sin is the servant of sin.

8:34  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

8:34  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

8:34  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu.

8:34  Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.

8:34  Respondit eis Jesus : Amen, amen dico vobis : quia omnis qui facit peccatum, servus est peccati.

8:35  Now the servant abideth not in the house for ever: but the son abideth for ever.

8:35  And the servant abideth not in the house for ever: but the Son abideth ever.

8:35  Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.

8:35  A otrok nezůstává v domě navždy, navždy zůstává syn.

8:35  A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.

8:35  A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky.

8:35  Servus autem non manet in domo in æternum : filius autem manet in æternum.

8:36  If therefore the son shall make you free, you shall be free indeed.

8:36  If the Son therefore shall make you free, ye shall be free indeed.

8:36  Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.

8:36  Když vás Syn osvobodí, budete opravdu svobodní.

8:36  Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete vskutku svobodní.

8:36  Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.

8:36  Si ergo vos filius liberaverit, vere liberi eritis.

8:37  I know that you are the children of Abraham: but you seek to kill me, because my word hath no place in you.

8:37  I know that ye are Abraham’s seed; but ye seek to kill me, because my word hath no place in you.

8:37  Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa.

8:37  Vím, že jste Abrahamovo símě, ale chcete mě zabít, protože mé slovo u vás nemá místo.

8:37  Vím, že jste potomci Abrahamovi, ale usilujete mne zabít, protože mé slovo nemá ve vás místo.

8:37  Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.

8:37  Scio quia filii Abrahæ estis : sed quæritis me interficere, quia sermo meus non capit in vobis.

8:38  I speak that which I have seen with my Father: and you do the things that you have seen with your father.

8:38  I speak that which I have seen with my Father: and ye do that which ye have seen with your father.

8:38  Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce.“

8:38  Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce; vy zase děláte, co jste slyšeli od svého otce.“

8:38  Já mluvím o tom, co jsem viděl u [svého] Otce, a vy činíte to, co jste slyšeli u [vašeho] otce.“

8:38  Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.

8:38  Ego quod vidi apud Patrem meum, loquor : et vos quæ vidistis apud patrem vestrum, facitis.

8:39  They answered and said to him: Abraham is our father. Jesus saith them: If you be the children of Abraham, do the works of Abraham.

8:39  They answered and said unto him, Abraham is our father. Jesus saith unto them, If ye were Abraham’s children, ye would do the works of Abraham.

8:39  Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.

8:39  „Náš otec je Abraham,“ odpověděli mu. „Kdybyste byli děti Abrahama,“ řekl jim Ježíš, „dělali byste Abrahamovy skutky.

8:39  Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „⌈Kdybyste byli Abrahamovy děti, činili byste⌉ Abrahamovy skutky.

8:39  Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.

8:39  Responderunt, et dixerunt ei : Pater noster Abraham est. Dicit eis Jesus : Si filii Abrahæ estis, opera Abrahæ facite.

8:40  But now you seek to kill me, a man who have spoken the truth to you, which I have heard of God. This Abraham did not.

8:40  But now ye seek to kill me, a man that hath told you the truth, which I have heard of God: this did not Abraham.

8:40  Já jsem mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.

8:40  Vy mě ale chcete zabít – člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham nedělal.

8:40  Nyní mne usilujete zabít, člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham neučinil.

8:40  Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.

8:40  Nunc autem quæritis me interficere, hominem, qui veritatem vobis locutus sum, quam audivi a Deo : hoc Abraham non fecit.

8:41  You do the works of your father. They said therefore to him: We are not born of fornication: we have one Father, even God.

8:41  Ye do the deeds of your father. Then said they to him, We be not born of fornication; we have one Father, even God.

8:41  Vy konáte skutky svého otce.“ Řekli mu: „Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha.“

8:41  Vy děláte skutky svého otce.“ „My jsme se nenarodili ze smilstva,“ odpověděli. „Máme jednoho Otce, Boha!“

8:41  Vy činíte skutky svého otce.“ Řekli mu: „My nejsme zrozeni ze smilstva! Máme jednoho Otce, Boha.“

8:41  Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.

8:41  Vos facitis opera patris vestri. Dixerunt itaque ei : Nos ex fornicatione non sumus nati : unum patrem habemus Deum.

8:42  Jesus therefore said to them: If God were your Father, you would indeed love me. For from God I proceeded and came. For I came not of myself: but he sent me.

8:42  Jesus said unto them, If God were your Father, ye would love me: for I proceeded forth and came from God; neither came I of myself, but he sent me.

8:42  Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.

8:42  Ježíš jim řekl: „Kdyby byl vaším Otcem Bůh, milovali byste mě, protože jsem vyšel z Boha a od něj přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, to on mě poslal.

8:42  Ježíš jim řekl: „Kdyby byl Bůh váš Otec, milovali byste mě, neboť z Boha jsem vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mne poslal.

8:42  Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.

8:42  Dixit ergo eis Jesus : Si Deus pater vester esset, diligeretis utique et me ; ego enim ex Deo processi, et veni : neque enim a meipso veni, sed ille me misit.

8:43  Why do you not know my speech? Because you cannot hear my word.

8:43  Why do ye not understand my speech? even because ye cannot hear my word.

8:43  Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo.

8:43  Proč nerozumíte mé řeči? Nemůžete mé slovo ani slyšet!

8:43  Proč nerozumíte mé řeči? Proto, že nemůžete slyšet mé slovo.

8:43  Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.

8:43  Quare loquelam meam non cognoscitis ? Quia non potestis audire sermonem meum.

8:44  You are of your father the devil: and the desires of your father you will do. He was a murderer from the beginning: and he stood not in the truth, because truth is not in him. When he speaketh a lie, he speaketh of his own: for he is a liar, and the father thereof.

8:44  Ye are of your father the devil, and the lusts of your father ye will do. He was a murderer from the beginning, and abode not in the truth, because there is no truth in him. When he speaketh a lie, he speaketh of his own: for he is a liar, and the father of it.

8:44  Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.

8:44  Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce. Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví, jak je mu vlastní, neboť je lhář a otec lži.

8:44  Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži.

8:44  Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.

8:44  Vos ex patre diabolo estis : et desideria patris vestri vultis facere. Ille homicida erat ab initio, et in veritate non stetit : quia non est veritas in eo : cum loquitur mendacium, ex propriis loquitur, quia mendax est, et pater ejus.

8:45  But if I say the truth, you believe me not.

8:45  And because I tell you the truth, ye believe me not.

8:45  Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.

8:45  Ale protože já říkám pravdu, nevěříte mi.

8:45  Poněvadž já říkám pravdu, nevěříte mi.

8:45  Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.

8:45  Ego autem si veritatem dico, non creditis mihi.

8:46  Which of you shall convince me of sin? If I say the truth to you, why do you not believe me:

8:46  Which of you convinceth me of sin? And if I say the truth, why do ye not believe me?

8:46  Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?

8:46  Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? A když říkám pravdu, proč mi nevěříte?

8:46  Kdo z vás mne usvědčí z hříchu? Říkám–li pravdu, proč mi nevěříte?

8:46  Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?

8:46  Quis ex vobis arguet me de peccato ? si veritatem dico vobis, quare non creditis mihi ?

8:47  He that is of God heareth the words of God. Therefore you hear them not, because you are not of God.

8:47  He that is of God heareth God’s words: ye therefore hear them not, because ye are not of God.

8:47  Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“

8:47  Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha.“

8:47  Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte, protože nejste z Boha.“

8:47  Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.

8:47  Qui ex Deo est, verba Dei audit. Propterea vos non auditis, quia ex Deo non estis.

8:48  The Jews therefore answered and said to him: Do not we say well that thou art a Samaritan and hast a devil?

8:48  Then answered the Jews, and said unto him, Say we not well that thou art a Samaritan, and hast a devil?

8:48  Židé mu odpověděli: „Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?“

8:48  Židé mu odpověděli: „Neříkáme správně, že jsi posedlý Samaritán?“

8:48  Židé mu odpověděli: „Neříkáme správně, že jsi Samařan a máš démona?“

8:48  Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?

8:48  Responderunt ergo Judæi, et dixerunt ei : Nonne bene dicimus nos quia Samaritanus es tu, et dæmonium habes ?

8:49  Jesus answered: I have not a devil: but I honour my Father. And you have dishonoured me.

8:49  Jesus answered, I have not a devil; but I honour my Father, and ye do dishonour me.

8:49  Ježíš odpověděl: „Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.

8:49  „Nejsem posedlý,“ odpověděl Ježíš. „Jen ctím svého Otce, ale vy mnou pohrdáte.

8:49  Ježíš odpověděl: „Já nemám démona, ale ctím svého Otce, vy však mne znevažujete.

8:49  Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.

8:49  Respondit Jesus : Ego dæmonium non habeo : sed honorifico Patrem meum, et vos inhonorastis me.

8:50  But I seek not my own glory: there is one that seeketh and judgeth.

8:50  And I seek not mine own glory: there is one that seeketh and judgeth.

8:50  Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí.

8:50  Já však nehledám svoji slávu; je tu někdo jiný, který ji hledá a soudí.

8:50  Já nehledám svou slávu; je však někdo, kdo hledá a soudí.

8:50  Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.

8:50  Ego autem non quæro gloriam meam : est qui quærat, et judicet.

8:51  Amen, amen, I say to you: If any man keep my word, he shall not see death for ever.

8:51  Verily, verily, I say unto you, If a man keep my saying, he shall never see death.

8:51  Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“

8:51  Amen, amen, říkám vám: Kdokoli zachová mé slovo, navěky nespatří smrt.“

8:51  Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt ⌈na věčnost⌉.“

8:51  Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.

8:51  Amen, amen dico vobis : si quis sermonem meum servaverit, mortem non videbit in æternum.

8:52  The Jews therefore said: Now we know that thou hast a devil. Abraham is dead, and the prophets: and thou sayest: If any man keep my word, he shall not taste death for ever.

8:52  Then said the Jews unto him, Now we know that thou hast a devil. Abraham is dead, and the prophets; and thou sayest, If a man keep my saying, he shall never taste of death.

8:52  Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky.“

8:52  „Teď víme jistě, že jsi posedlý!“ řekli mu Židé. „Abraham zemřel, stejně tak proroci, a ty říkáš: ‚Kdokoli zachová mé slovo, navěky nezakusí smrt.‘

8:52  Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že máš démona. Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: Kdo by zachoval mé slovo, neokusí smrti ⌈na věčnost⌉.

8:52  Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.

8:52  Dixerunt ergo Judæi : Nunc cognovimus quia dæmonium habes. Abraham mortuus est, et prophetæ ; et tu dicis : Si quis sermonem meum servaverit, non gustabit mortem in æternum.

8:53  Art thou greater than our father Abraham who is dead? And the prophets are dead. Whom dost thou make thyself?

8:53  Art thou greater than our father Abraham, which is dead? and the prophets are dead: whom makest thou thyself?

8:53  Jsi snad větší, než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“

8:53  Jsi snad větší než náš otec Abraham? Ten zemřel! I proroci zemřeli! Koho ze sebe děláš?“

8:53  Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? Také proroci zemřeli. Co ze sebe děláš?“

8:53  Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?

8:53  Numquid tu major es patre nostro Abraham, qui mortuus est ? et prophetæ mortui sunt. Quem teipsum facis ?

8:54  Jesus answered: If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father that glorifieth me, of whom you say that he is your God.

8:54  Jesus answered, If I honour myself, my honour is nothing: it is my Father that honoureth me; of whom ye say, that he is your God:

8:54  Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh.

8:54  Ježíš odpověděl: „Chválím-li sám sebe, má chvála nic neznamená. Ten, kdo mě chválí, je můj Otec, kterého vy nazýváte svým Bohem,

8:54  Ježíš odpověděl: „Kdybych já oslavil sám sebe, má sláva by nic nebyla. Můj Otec to je, kdo mne oslavuje a o kom vy říkáte: Je to náš Bůh.

8:54  Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.

8:54  Respondit Jesus : Si ego glorifico meipsum, gloria mea nihil est : est Pater meus, qui glorificat me, quem vos dicitis quia Deus vester est,

8:55  And you have not known him: but I know him. And if I shall say that I know him not, I shall be like to you, a liar. But I do know him and do keep his word.

8:55  Yet ye have not known him; but I know him: and if I should say, I know him not, I shall be a liar like unto you: but I know him, and keep his saying.

8:55  Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.

8:55  ale neznáte ho. Já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo.

8:55  Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.

8:55  Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.

8:55  et non cognovistis eum : ego autem novi eum. Et si dixero quia non scio eum, ero similis vobis, mendax. Sed scio eum, et sermonem ejus servo.

8:56  Abraham your father rejoiced that he might see my day: he saw it and was glad.

8:56  Your father Abraham rejoiced to see my day: and he saw it, and was glad.

8:56  Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se.“

8:56  Abraham se těšil, že uvidí můj den; uviděl ho a zaradoval se.“

8:56  Váš otec Abraham zajásal, ⌈že mohl uvidět⌉ můj den; uviděl jej a zaradoval se.“

8:56  Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.

8:56  Abraham pater vester exsultavit ut videret diem meum : vidit, et gavisus est.

8:57  The Jews therefore said to him: Thou art not yet fifty years old. And hast thou seen Abraham?

8:57  Then said the Jews unto him, Thou art not yet fifty years old, and hast thou seen Abraham?

8:57  Židé mu řekli: „Ještě ti není padesát a viděl jsi Abrahama?“

8:57  „Ještě ti není padesát let, a viděl jsi Abrahama?“ řekli mu na to Židé.

8:57  Židé mu řekli: „Ještě ⌈ti nebylo⌉ padesát let, a viděl jsi Abrahama?“

8:57  Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?

8:57  Dixerunt ergo Judæi ad eum : Quinquaginta annos nondum habes, et Abraham vidisti ?

8:58  Jesus said to them: Amen, amen, I say to you, before Abraham was made, I AM.

8:58  Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Before Abraham was, I am.

8:58  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“

8:58  Ježíš odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, já jsem.“

8:58  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.“

8:58  Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.

8:58  Dixit eis Jesus : Amen, amen dico vobis, antequam Abraham fieret, ego sum.

8:59  They took up stones therefore to cast at him. But Jesus hid himself and went out of the temple.

8:59  Then took they up stones to cast at him: but Jesus hid himself, and went out of the temple, going through the midst of them, and so passed by.

8:59  Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu.

8:59  Tehdy vzali kamení a chtěli ho ukamenovat. Ježíš se ale skryl a opustil chrám.

8:59  Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, [prošel mezi nimi] a vyšel z chrámu. [Tak odešel.]

8:59  I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.

8:59  Tulerunt ergo lapides, ut jacerent in eum : Jesus autem abscondit se, et exivit de templo.

Chapter 9

9:1  And Jesus passing by, saw a man who was blind from his birth.

9:1  And as Jesus passed by, he saw a man which was blind from his birth.

9:1  Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý.

9:1  Když procházel kolem, všiml si člověka slepého od narození.

9:1  Cestou uviděl člověka slepého od narození.

9:1  A pomíjeje, uzřel člověka slepého od narození.

9:1  Et præteriens Jesus vidit hominem cæcum a nativitate :

9:2  And his disciples asked him: Rabbi, who hath sinned, this man or his parents, that he should be born blind?

9:2  And his disciples asked him, saying, Master, who did sin, this man, or his parents, that he was born blind?

9:2  Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“

9:2  Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil: on, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“

9:2  Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“

9:2  I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?

9:2  et interrogaverunt eum discipuli ejus : Rabbi, quis peccavit, hic, aut parentes ejus, ut cæcus nasceretur ?

9:3  Jesus answered: Neither hath this man sinned, nor his parents; but that the works of God should be made manifest in him.

9:3  Jesus answered, Neither hath this man sinned, nor his parents: but that the works of God should be made manifest in him.

9:3  Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.

9:3  Ježíš odpověděl: „Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky.

9:3  Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče, ale ⌈mají se na něm zjevit⌉ Boží skutky.

9:3  Odpověděl Ježíš: Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.

9:3  Respondit Jesus : Neque hic peccavit, neque parentes ejus : sed ut manifestentur opera Dei in illo.

9:4  I must work the works of him that sent me, whilst it is day: the night cometh, when no man can work.

9:4  I must work the works of him that sent me, while it is day: the night cometh, when no man can work.

9:4  Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.

9:4  Musím dělat skutky Toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.

9:4  Musím konat skutky toho, kdo mne poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.

9:4  Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, když žádný nebude moci dělati.

9:4  Me oportet operari opera ejus qui misit me, donec dies est : venit nox, quando nemo potest operari :

9:5  As long as I am in the world, I am the light of the world.

9:5  As long as I am in the world, I am the light of the world.

9:5  Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“

9:5  Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“

9:5  Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“

9:5  Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.

9:5  quamdiu sum in mundo, lux sum mundi.

9:6  When he had said these things, he spat on the ground and made clay of the spittle and spread the clay upon his eyes,

9:6  When he had thus spoken, he spat on the ground, and made clay of the spittle, and he anointed the eyes of the blind man with the clay,

9:6  Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči

9:6  Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto a pomazal mu jím oči.

9:6  Když to řekl, plivlna zem, udělal ze sliny bláto, pomazal mu tím blátem oči

9:6  To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.

9:6  Hæc cum dixisset, exspuit in terram, et fecit lutum ex sputo, et linivit lutum super oculos ejus,

9:7  And said to him: Go, wash in the pool of Siloe, which is interpreted, Sent. He went therefore and washed: and he came seeing.

9:7  And said unto him, Go, wash in the pool of Siloam, (which is by interpretation, Sent.) He went his way therefore, and washed, and came seeing.

9:7  a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená ‚Poslaný‘.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl.

9:7  Potom mu řekl: „Jdi se umýt do nádrže Siloe“ (což se překládá Poslaný). Odešel tedy a umyl se, a když přišel, viděl.

9:7  a řekl mu: „Jdi a umyj se v rybníku Siloe (to se překládá Poslaný).“ Odešel tedy, umyl se, a když přišel, viděl.

9:7  A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, což se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.

9:7  et dixit ei : Vade, lava in natatoria Siloë (quod interpretatur Missus). Abiit ergo, et lavit, et venit videns.

9:8  The neighbours, therefore, and they who had seen him before that he was a beggar, said: Is not this he that sat and begged? Some said: This is he.

9:8  The neighbours therefore, and they which before had seen him that he was blind, said, Is not this he that sat and begged?

9:8  Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat, se ptali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“

9:8  Sousedé a ti, kdo ho dříve vídali žebrat, tedy řekli: „Není to snad ten, který tu sedával a žebral?“

9:8  Sousedé a ti, kteří ho vídali dříve, když byl žebrákem, říkali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“

9:8  Sousedé pak a ti, kteříž jej prvé vídali slepého, řekli: Není-liž toto ten, kterýž sedával a žebrával?

9:8  Itaque vicini, et qui viderant eum prius quia mendicus erat, dicebant : Nonne hic est qui sedebat, et mendicabat ? Alii dicebant : Quia hic est.

9:9  But others said: No, but he is like him. But he said: I am he.

9:9  Some said, This is he: others said, He is like him: but he said, I am he.

9:9  Jedni říkali: „Je to on.“ Jiní pak: „Není, ale je mu podoben.“ On sám řekl: „Jsem to já.“

9:9  Někteří říkali, že je to on, a jiní, že je mu jen podobný. On ale říkal: „Jsem to já!“

9:9  Jedni říkali: Je to on! Jiní říkali: Není, ale je mu podobný. On říkal: Jsem to já.

9:9  Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.

9:9  Alii autem : Nequaquam, sed similis est ei. Ille vero dicebat : Quia ego sum.

9:10  They said therefore to him: How were thy eyes opened?

9:10  Therefore said they unto him, How were thine eyes opened?

9:10  I řekli mu: „Jak to, že se ti otevřely oči?“

9:10  „Jak se ti otevřely oči?“ ptali se ho.

9:10  Řekli mu tedy: „Jak se otevřely tvé oči?“

9:10  Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?

9:10  Dicebant ergo ei : Quomodo aperti sunt tibi oculi ?

9:11  He answered: That man that is called Jesus made clay and anointed my eyes and said to me: Go to the pool of Siloe and wash. And I went: I washed: and I see.

9:11  He answered and said, A man that is called Jesus made clay, and anointed mine eyes, and said unto me, Go to the pool of Siloam, and wash: and I went and washed, and I received sight.

9:11  Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“

9:11  Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal mi oči a řekl mi: ‚Jdi k Siloe a umyj se.‘ A když jsem odešel a umyl se, prohlédl jsem.“

9:11  On odpověděl: „Člověk, který se jmenuje Ježíš, udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi do Siloe a umyj se. Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“

9:11  On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil, a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.

9:11  Respondit : Ille homo qui dicitur Jesus, lutum fecit : et unxit oculos meos, et dixit mihi : Vade ad natatoria Siloë, et lava. Et abii, et lavi, et video.

9:12  And they said to him: Where is he? He saith: I know not.

9:12  Then said they unto him, Where is he? He said, I know not.

9:12  Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Odpověděl: „To nevím.“

9:12  „Kde ten člověk je?“ ptali se. „Nevím,“ odpověděl.

9:12  Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Řekl: „Nevím.“

9:12  I řekli jemu: Kde jest ten? Řekl: Nevím.

9:12  Et dixerunt ei : Ubi est ille ? Ait : Nescio.

9:13  They bring him that had been blind to the Pharisees.

9:13  They brought to the Pharisees him that aforetime was blind.

9:13  Přivedou toho, který byl dříve slepý, k farizeům;

9:13  A tak toho bývalého slepce přivedli k farizeům.

9:13  Přivedli toho, který byl dříve slepý, k farizeům.

9:13  Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.

9:13  Adducunt eum ad pharisæos, qui cæcus fuerat.

9:14  Now it was the sabbath, when Jesus made the clay and opened his eyes.

9:14  And it was the sabbath day when Jesus made the clay, and opened his eyes.

9:14  toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla totiž sobota.

9:14  Toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, totiž byla sobota.

9:14  Ten den, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel jeho oči, byla totiž sobota.

9:14  Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.

9:14  Erat autem sabbatum quando lutum fecit Jesus, et aperuit oculos ejus.

9:15  Again therefore the Pharisees asked him how he had received his sight. But he said to them: He put clay upon my eyes: and I washed: and I see.

9:15  Then again the Pharisees also asked him how he had received his sight. He said unto them, He put clay upon mine eyes, and I washed, and do see.

9:15  Proto se ho farizeové znovu dotazovali, jak nabyl zraku. A on jim řekl: „Položil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.“

9:15  Farizeové ho znovu zpovídali, jak prohlédl. „Položil mi na oči bláto, umyl jsem se a vidím,“ odpověděl jim.

9:15  Proto se ho i farizeové ptali, jak prohlédl. On jim řekl: „Přiložil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.“

9:15  I otázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil na oči mé, a umyl jsem se, i vidím.

9:15  Iterum ergo interrogabant eum pharisæi quomodo vidisset. Ille autem dixit eis : Lutum mihi posuit super oculos, et lavi, et video.

9:16  Some therefore of the Pharisees said: This man is not of God, who keepeth not the sabbath. But others said: How can a man that is a sinner do such miracles? And there was a division among them.

9:16  Therefore said some of the Pharisees, This man is not of God, because he keepeth not the sabbath day. Others said, How can a man that is a sinner do such miracles? And there was a division among them.

9:16  Někteří z farizeů říkali: „Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu.“ Jiní naopak říkali: „Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?“ A došlo mezi nimi k roztržce.

9:16  „Ten člověk není od Boha, vždyť nedodržuje sobotu!“ říkali někteří z farizeů. Jiní zas říkali: „Jak by taková znamení mohl konat hříšník?“ A tak se rozdělili na dva tábory.

9:16  Někteří z farizeů říkali: „Tento člověk není od Boha, neboť nezachovává sobotu.“ Jiní však říkali: „Jak by mohl hříšnýčlověk dělat taková znamení?“ A byl mezi nimi rozkol.

9:16  Tedy někteří z farizeů řekli: Ten člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.

9:16  Dicebant ergo ex pharisæis quidam : Non est hic homo a Deo, qui sabbatum non custodit. Alii autem dicebant : Quomodo potest homo peccator hæc signa facere ? Et schisma erat inter eos.

9:17  They say therefore to the blind man again: What sayest thou of him that hath opened thy eyes? And he said: He is a prophet.

9:17  They say unto the blind man again, What sayest thou of him, that he hath opened thine eyes? He said, He is a prophet.

9:17  Řekli tedy znovu tomu slepému: „Za koho ty jej pokládáš, když ti otevřel oči?“ On odpověděl: „Je to prorok.“

9:17  Pak se toho slepce znovu zeptali: „Kdo to podle tebe je, že ti otevřel oči?“ „Je to prorok,“ odpověděl.

9:17  Řekli tedy opět tomu slepému: „Co ty o něm říkáš, když ti otevřel oči?“ On řekl: „Je to prorok.“

9:17  Řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, poněvadž otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.

9:17  Dicunt ergo cæco iterum : Tu quid dicis de illo qui aperuit oculos tuos ? Ille autem dixit : Quia propheta est.

9:18  The Jews then did not believe concerning him, that he had been blind and had received his sight, until they called the parents of him that had received his sight,

9:18  But the Jews did not believe concerning him, that he had been blind, and received his sight, until they called the parents of him that had received his sight.

9:18  Židé nevěřili, že byl slepý a že prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče

9:18  Židovští představení mu ale nechtěli věřit, že býval slepý a prohlédl. Proto si zavolali jeho rodiče.

9:18  Židé neuvěřili tomu, že býval slepý a prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče

9:18  I nevěřili Židé o něm, by slepý býval a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.

9:18  Non crediderunt ergo Judæi de illo, quia cæcus fuisset et vidisset, donec vocaverunt parentes ejus, qui viderat :

9:19  And asked them, saying: Is this your son, who you say was born blind? How then doth he now see?

9:19  And they asked them, saying, Is this your son, who ye say was born blind? how then doth he now see?

9:19  a nezeptali se jich: „Je to váš syn, o němž říkáte, že se narodil slepý? Jak to že nyní vidí?“

9:19  „Je tohle váš syn? Tvrdíte, že se narodil slepý?“ ptali se jich. „A jak to, že teď vidí?“

9:19  a nezeptali se jich: „Je toto váš syn, o kterém říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že nyní vidí?“

9:19  A otázali se jich, řkouce: Jest-li tento syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?

9:19  et interrogaverunt eos, dicentes : Hic est filius vester, quem vos dicitis quia cæcus natus est ? quomodo ergo nunc videt ?

9:20  His parents answered them and said: We know that this is our son and that he was born blind:

9:20  His parents answered them and said, We know that this is our son, and that he was born blind:

9:20  Rodiče odpověděl: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.

9:20  „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý,“ odpověděli jeho rodiče.

9:20  Jeho rodiče odpověděli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.

9:20  Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš, a že se slepý narodil.

9:20  Responderunt eis parentes ejus, et dixerunt : Scimus quia hic est filius noster, et quia cæcus natus est :

9:21  But how he now seeth, we know not: or who hath opened his eyes, we know not. Ask himself: he is of age: Let him speak for himself.

9:21  But by what means he now seeth, we know not; or who hath opened his eyes, we know not: he is of age; ask him: he shall speak for himself.

9:21  Jak to, že nyní vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, také ne. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe!“

9:21  „Jak to, že teď vidí, ale nevíme. Nevíme, kdo mu otevřel oči. Ptejte se jeho, je přece dospělý, může mluvit sám za sebe.“

9:21  Jak to, že nyní vidí, to nevíme; nevíme také, kdo otevřel jeho oči. Jeho se zeptejte, ⌈je dospělý, ať mluví⌉ sám za sebe.“

9:21  Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo otevřel oči jeho, myť nevíme. Máť léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.

9:21  quomodo autem nunc videat, nescimus : aut quis ejus aperuit oculos, nos nescimus ; ipsum interrogate : ætatem habet, ipse de se loquatur.

9:22  These things his parents said, because they feared the Jews: for the Jews had already agreed among themselves that if any man should confess him to be Christ, he should be put out of the synagogue.

9:22  These words spake his parents, because they feared the Jews: for the Jews had agreed already, that if any man did confess that he was Christ, he should be put out of the synagogue.

9:22  To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se usnesli, aby ten, kdo kdo Ježíš vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagógy.

9:22  (Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy.

9:22  To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se již usnesli, aby ten, kdo by ho vyznal jako Krista, byl vyloučen ze synagogy.

9:22  Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, aby, kdož by ho koli vyznal Kristem, vyobcován byl ze školy.

9:22  Hæc dixerunt parentes ejus, quoniam timebant Judæos : jam enim conspiraverunt Judæi, ut si quis eum confiteretur esse Christum, extra synagogam fieret.

9:23  Therefore did his parents say: He is of age. Ask himself.

9:23  Therefore said his parents, He is of age; ask him.

9:23  Proto řekli jeho rodiče: Je dospělý, zeptejte se ho!

9:23  Proto jeho rodiče řekli: „Je dospělý, ptejte se jeho.“)

9:23  Proto jeho rodiče řekli: Je dospělý, zeptejte se jeho.

9:23  Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.

9:23  Propterea parentes ejus dixerunt : Quia ætatem habet, ipsum interrogate.

9:24  They therefore called the man again that had been blind and said to him: Give glory to God. We know that this man is a sinner.

9:24  Then again called they the man that was blind, and said unto him, Give God the praise: we know that this man is a sinner.

9:24  Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! My víme, že ten člověk je hříšník.“

9:24  A tak toho bývalého slepce zavolali podruhé a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! Víme, že je to hříšník.“

9:24  Zavolali tedy podruhé toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vzdej slávu Bohu! My víme, že ten člověk je hříšný.“

9:24  Tedy zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.

9:24  Vocaverunt ergo rursum hominem qui fuerat cæcus, et dixerunt ei : Da gloriam Deo : nos scimus quia hic homo peccator est.

9:25  He said therefore to them: If he be a sinner, I know not. One thing I know, that whereas I was blind. now I see.

9:25  He answered and said, Whether he be a sinner or no, I know not: one thing I know, that, whereas I was blind, now I see.

9:25  Odpověděl: „Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím.“

9:25  „Jestli je to hříšník, nevím,“ odpověděl jim. „Vím jen, že jsem byl slepý a teď vidím.“

9:25  On odpověděl: „Nevím, je–li hříšný; jedno však vím, že jsem byl slepý, a teď vidím.“

9:25  I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, nyní vidím.

9:25  Dixit ergo eis ille : Si peccator est, nescio ; unum scio, quia cæcus cum essem, modo video.

9:26  They said then to him: What did he to thee? How did he open thy eyes?

9:26  Then said they to him again, What did he to thee? how opened he thine eyes?

9:26  Řekli mu: „Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?“

9:26  A tak ho vyslýchali dál: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“

9:26  Řekli mu: „Co ti učinil? Jak otevřel tvé oči?“

9:26  I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?

9:26  Dixerunt ergo illi : Quid fecit tibi ? quomodo aperuit tibi oculos ?

9:27  He answered them: I have told you already, and you have heard. Why would you hear it again? Will you also become his disciples?

9:27  He answered them, I have told you already, and ye did not hear: wherefore would ye hear it again? will ye also be his disciples?

9:27  Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“

9:27  „Už jsem vám to řekl,“ odpověděl jim. „Copak jste to neslyšeli? Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se také stát jeho učedníky?“

9:27  Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, a neslyšeli jste. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“

9:27  Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?

9:27  Respondit eis : Dixi vobis jam, et audistis : quod iterum vultis audire ? numquid et vos vultis discipuli ejus fieri ?

9:28  They reviled him therefore and said: Be thou his disciple; but we are the disciples of Moses.

9:28  Then they reviled him, and said, Thou art his disciple; but we are Moses’ disciples.

9:28  Osopili se na něho: „Ty jsi jeho učedník, ale my jsme učedníci Mojžíšovi.

9:28  Tehdy mu začali spílat: „Sám jsi jeho učedník! My jsme Mojžíšovi učedníci!

9:28  Osopili se na něho a řekli: „Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi.

9:28  I zlořečili jemu a řekli: Ty jsi učedlník jeho, ale my jsme Mojžíšovi učedlníci.

9:28  Maledixerunt ergo ei, et dixerunt : Tu discipulus illius sis : nos autem Moysi discipuli sumus.

9:29  We know that God spoke to Moses: but as to this man, we know not from whence he is.

9:29  We know that God spake unto Moses: as for this fellow, we know not from whence he is.

9:29  My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je.“

9:29  Víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, co je zač.“

9:29  My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomto však nevíme, odkud je.“

9:29  My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.

9:29  Nos scimus quia Moysi locutus est Deus ; hunc autem nescimus unde sit.

9:30  The man answered and said to them: why, herein is a wonderful thing, that you know not from whence he is, and he hath opened my eyes.

9:30  The man answered and said unto them, Why herein is a marvellous thing, that ye know not from whence he is, and yet he hath opened mine eyes.

9:30  Ten člověk jim odpověděl: „To je právě divné: Vy nevíte odkud je - a otevřel mi oči!

9:30  „To je právě divné,“ odpověděl jim ten člověk. „Vy nevíte, co je zač, a přitom mi otevřel oči.

9:30  Ten člověk jim řekl: „To je právě divné, že vy nevíte, odkud je -- a otevřel mi oči.

9:30  Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.

9:30  Respondit ille homo, et dixit eis : In hoc enim mirabile est quia vos nescitis unde sit, et aperuit meos oculos :

9:31  Now we know that God doth not hear sinners: but if a man be a server of God and doth his, will, him he heareth.

9:31  Now we know that God heareth not sinners: but if any man be a worshipper of God, and doeth his will, him he heareth.

9:31  Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ctí a činí jeho vůli.

9:31  Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli.

9:31  Víme, že hříšníky Bůh neslyší; kdo je však zbožný a činí jeho vůli, toho slyší.

9:31  Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a vůli jeho činil, tohoť slyší.

9:31  scimus autem quia peccatores Deus non audit : sed si quis Dei cultor est, et voluntatem ejus facit, hunc exaudit.

9:32  From the beginning of the world it hath not been heard, that any man hath opened the eyes of one born blind.

9:32  Since the world began was it not heard that any man opened the eyes of one that was born blind.

9:32  Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození.

9:32  Jaktěživ nikdo neslyšel, že by někdo otevřel oči slepě narozeného.

9:32  Od pradávna nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči člověka slepého od narození.

9:32  Od věků není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého narozeného.

9:32  A sæculo non est auditum quia quis aperuit oculos cæci nati.

9:33  Unless this man were of God, he could not do anything.

9:33  If this man were not of God, he could do nothing.

9:33  Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit.“

9:33  Kdyby ten člověk nebyl od Boha, nic takového by nedokázal.“

9:33  Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by dělat nic.“

9:33  Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.

9:33  Nisi esset hic a Deo, non poterat facere quidquam.

9:34  They answered and said to him: Thou wast wholly born in sins; and dost thou teach us? And they cast him out.

9:34  They answered and said unto him, Thou wast altogether born in sins, and dost thou teach us? And they cast him out.

9:34  Odpověděli mu: „Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?“ A vyhnali ho.

9:34  Odpověděli mu: „Narodil ses plný hříchu, a chceš nás poučovat?“ A s tím ho vyhnali.

9:34  Řekli mu: „Celý ses v hříších narodil, a nás ⌈chceš poučovat⌉?“ A vyhnali ho ven.

9:34  Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty nás učíš? I vyhnali jej ven.

9:34  Responderunt, et dixerunt ei : In peccatis natus es totus, et tu doces nos ? Et ejecerunt eum foras.

9:35  Jesus heard that they had cast him out. And when he had found him, he said to him: Dost thou believe in the Son of God?

9:35  Jesus heard that they had cast him out; and when he had found him, he said unto him, Dost thou believe on the Son of God?

9:35  Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“

9:35  Když se Ježíš doslechl, že ho vyhnali, našel ho a zeptal se: „Věříš v Syna člověka?“

9:35  Ježíš uslyšel, že ho vyhnali, nalezl ho a řekl: „Ty věříš v Syna člověka?“

9:35  Uslyšel pak Ježíš, že jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?

9:35  Audivit Jesus quia ejecerunt eum foras : et cum invenisset eum, dixit ei : Tu credis in Filium Dei ?

9:36  He answered, and said: Who is he, Lord, that I may believe in him?

9:36  He answered and said, Who is he, Lord, that I might believe on him?

9:36  Odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?“

9:36  „Pane,“ odpověděl, „kdo to je, abych v něj mohl věřit?“

9:36  On odpověděl: „A kdo to je, Pane, abych v něho mohl věřit?“

9:36  Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?

9:36  Respondit ille, et dixit : Quis est, Domine, ut credam in eum ?

9:37  And Jesus said to him: Thou hast both seen him; and it is he that talketh with thee.

9:37  And Jesus said unto him, Thou hast both seen him, and it is he that talketh with thee.

9:37  Ježíš mu řekl: „Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“

9:37  „Už jsi ho viděl,“ řekl mu Ježíš. „Je to ten, který s tebou mluví.“

9:37  Ježíš mu řekl: „Viděl jsi ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“

9:37  I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.

9:37  Et dixit ei Jesus : Et vidisti eum, et qui loquitur tecum, ipse est.

9:38  And he said: I believe, Lord. And falling down, he adored him.

9:38  And he said, Lord, I believe. And he worshipped him.

9:38  On na to řekl: „Věřím, Pane,“ a padl před ním na kolena.

9:38  „Věřím, Pane!“ zvolal a padl před ním na kolena.

9:38  On řekl: „Věřím, Pane.“ A poklonil se mu.

9:38  A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.

9:38  At ille ait : Credo, Domine. Et procidens adoravit eum.

9:39  And Jesus said: For judgment I am come into this world: that they who see not may see; and they who see may become blind.

9:39  And Jesus said, For judgment I am come into this world, that they which see not might see; and that they which see might be made blind.

9:39  Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“

9:39  Tehdy Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět kvůli soudu: aby slepí viděli a vidoucí oslepli.“

9:39  A Ježíš řekl: „Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a ti, kteří vidí, se stali slepými.“

9:39  I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, kteříž vidí, aby slepí byli.

9:39  Et dixit Jesus : In judicium ego in hunc mundum veni : ut qui non vident videant, et qui vident cæci fiant.

9:40  And some of the Pharisees, who were with him, heard: and they said unto him: Are we also blind?

9:40  And some of the Pharisees which were with him heard these words, and said unto him, Are we blind also?

9:40  Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“

9:40  Když to uslyšeli někteří z farizeů stojících poblíž, řekli mu: „Cože? Jsme snad i my slepí?“

9:40  Uslyšeli to někteří z farizeů, kteří byli s ním, a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“

9:40  I uslyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?

9:40  Et audierunt quidam ex pharisæis qui cum ipso erant, et dixerunt ei : Numquid et nos cæci sumus ?

9:41  Jesus said to them: If you were blind, you should not have sin: but now you say: We see. Your sin remaineth.

9:41  Jesus said unto them, If ye were blind, ye should have no sin: but now ye say, We see; therefore your sin remaineth.

9:41  Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu.“

9:41  „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy ale říkáte: ‚Vidíme,‘ a tak váš hřích trvá.“

9:41  Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: Vidíme, proto váš hřích zůstává.“

9:41  Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.

9:41  Dixit eis Jesus : Si cæci essetis, non haberetis peccatum. Nunc vero dicitis, Quia videmus : peccatum vestrum manet.

Chapter 10

10:1  Amen, amen, I say to you: He that entereth not by the door into the sheepfold but climbeth up another way, the same is a thief and a robber.

10:1  Verily, verily, I say unto you, He that entereth not by the door into the sheepfold, but climbeth up some other way, the same is a thief and a robber.

10:1  „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.

10:1  „Amen, amen, říkám vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká jinudy, je zloděj a lupič,

10:1  „Amen, amen, pravím vám, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam odjinud, to je zloděj a lupič.

10:1  Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.

10:1  Amen, amen dico vobis : qui non intrat per ostium in ovile ovium, sed ascendit aliunde, ille fur est et latro.

10:2  But he that entereth in by the door is the shepherd of the sheep.

10:2  But he that entereth in by the door is the shepherd of the sheep.

10:2  Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.

10:2  kdo ale vchází dveřmi, to je pastýř ovcí

10:2  Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.

10:2  Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.

10:2  Qui autem intrat per ostium, pastor est ovium.

10:3  To him the porter openeth: and the sheep hear his voice. And he calleth his own sheep by name and leadeth them out.

10:3  To him the porter openeth; and the sheep hear his voice: and he calleth his own sheep by name, and leadeth them out.

10:3  Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.

10:3  a tomu vrátný otvírá. Ovce slyší jeho hlas a on své ovce volá jménem a vyvádí je.

10:3  Tomu hlídač otevírá a ovce slyší jeho hlas; své ovce volá jménem a vyvádí je.

10:3  Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.

10:3  Huic ostiarius aperit, et oves vocem ejus audiunt, et proprias oves vocat nominatim, et educit eas.

10:4  And when he hath let out his own sheep, he goeth before them: and the sheep follow him, because they know his voice.

10:4  And when he putteth forth his own sheep, he goeth before them, and the sheep follow him: for they know his voice.

10:4  Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.

10:4  Když je všechny vypustí, jde před nimi a ovce jdou za ním, neboť znají jeho hlas.

10:4  Když všechny své vlastní vyžene ven, kráčí před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas.

10:4  A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.

10:4  Et cum proprias oves emiserit, ante eas vadit : et oves illum sequuntur, quia sciunt vocem ejus.

10:5  But a stranger they follow not, but fly from him, because they know not the voice of strangers.

10:5  And a stranger will they not follow, but will flee from him: for they know not the voice of strangers.

10:5  Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“

10:5  Za cizím nikdy nepůjdou, ale utečou od něj, neboť neznají hlas cizích.“

10:5  Za cizím však jistě nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“

10:5  Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.

10:5  Alienum autem non sequuntur, sed fugiunt ab eo : quia non noverunt vocem alienorum.

10:6  This proverb Jesus spoke to them. But they understood not what he spoke.

10:6  This parable spake Jesus unto them: but they understood not what things they were which he spake unto them.

10:6  Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.

10:6  Ježíš jim to řekl obrazně, ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.

10:6  Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím ⌈chtěl říci⌉.

10:6  To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.

10:6  Hoc proverbium dixit eis Jesus : illi autem non cognoverunt quid loqueretur eis.

10:7  Jesus therefore said to them again: Amen, amen, I say to you, I am the door of the sheep.

10:7  Then said Jesus unto them again, Verily, verily, I say unto you, I am the door of the sheep.

10:7  Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.

10:7  Ježíš k nim tedy znovu promluvil: „Amen, amen, říkám vám: Já jsem dveře ovcí.

10:7  Ježíš tedy opět řekl: „Amen, amen, pravím vám, já jsem ⌈dveře pro ovce⌉.

10:7  Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.

10:7  Dixit ergo eis iterum Jesus : Amen, amen dico vobis, quia ego sum ostium ovium.

10:8  All others, as many as have come, are thieves and robbers: and the sheep heard them not.

10:8  All that ever came before me are thieves and robbers: but the sheep did not hear them.

10:8  Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.

10:8  Všichni, kolik jich přišlo přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly.

10:8  Všichni, kteří přišli [přede mnou], jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly.

10:8  Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.

10:8  Omnes quotquot venerunt, fures sunt, et latrones, et non audierunt eos oves.

10:9  I am the door. By me, if any man enter in, he shall be saved: and he shall go in and go out, and shall find pastures.

10:9  I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved, and shall go in and out, and find pasture.

10:9  Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.

10:9  Já jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude spasen a bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.

10:9  Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.

10:9  Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.

10:9  Ego sum ostium. Per me si quis introierit, salvabitur : et ingredietur, et egredietur, et pascua inveniet.

10:10  The thief cometh not, but for to steal and to kill and to destroy. I am come that they may have life and may have it more abundantly.

10:10  The thief cometh not, but for to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they might have life, and that they might have it more abundantly.

10:10  Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.

10:10  Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život – život v plnosti.

10:10  Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a hubil; já jsem přišel, aby měly život a měly ho hojnost.

10:10  Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.

10:10  Fur non venit nisi ut furetur, et mactet, et perdat. Ego veni ut vitam habeant, et abundantius habeant.

10:11  I am the good shepherd. The good shepherd giveth his life for his sheep.

10:11  I am the good shepherd: the good shepherd giveth his life for the sheep.

10:11  Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.

10:11  Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř za ovce pokládá svůj život.

10:11  Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce.

10:11  Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.

10:11  Ego sum pastor bonus. Bonus pastor animam suam dat pro ovibus suis.

10:12  But the hireling and he that is not the shepherd, whose own the sheep are not, seeth the wolf coming and leaveth the sheep and flieth: and the wolf casteth and scattereth the sheep,

10:12  But he that is an hireling, and not the shepherd, whose own the sheep are not, seeth the wolf coming, and leaveth the sheep, and fleeth: and the wolf catcheth them, and scattereth the sheep.

10:12  Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.

10:12  Nádeník ale není pastýř a ovce mu nepatří; když vidí přicházet vlka, opouští ovce a utíká. Když se pak vlk vrhá na ovce a rozhání je,

10:12  Námezdník, který není pastýř a ovce nejsou jeho vlastní, opouští ovce a utíká, když vidí, že přichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání.

10:12  Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.

10:12  Mercenarius autem, et qui non est pastor, cujus non sunt oves propriæ, videt lupum venientem, et dimittit oves, et fugit : et lupus rapit, et dispergit oves ;

10:13  And the hireling flieth, because he is a hireling: and he hath no care for the sheep.

10:13  The hireling fleeth, because he is an hireling, and careth not for the sheep.

10:13  Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.

10:13  nádeník utíká, protože je nádeník a na ovcích mu nezáleží.

10:13  [Námezdník utíká,] protože je námezdník a na ovcích mu nezáleží.

10:13  Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.

10:13  mercenarius autem fugit, quia mercenarius est, et non pertinet ad eum de ovibus.

10:14  I am the good shepherd: and I know mine, and mine know me.

10:14  I am the good shepherd, and know my sheep, and am known of mine.

10:14  Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,

10:14  Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce a mé ovce znají mě,

10:14  Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne,

10:14  Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.

10:14  Ego sum pastor bonus : et cognosco meas, et cognoscunt me meæ.

10:15  As the Father knoweth me, and I know the Father: and I lay down my life for my sheep.

10:15  As the Father knoweth me, even so know I the Father: and I lay down my life for the sheep.

10:15  tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.

10:15  jako mě zná Otec a já znám Otce; a pokládám svůj život za ovce.

10:15  jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce.

10:15  Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.

10:15  Sicut novit me Pater, et ego agnosco Patrem : et animam meam pono pro ovibus meis.

10:16  And other sheep I have that are not of this fold: them also I must bring. And they shall hear my voice: And there shall be one fold and one shepherd.

10:16  And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, and one shepherd.

10:16  Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.

10:16  Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas, a tehdy bude jedno stádo a jeden pastýř.

10:16  Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.

10:16  A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.

10:16  Et alias oves habeo, quæ non sunt ex hoc ovili : et illas oportet me adducere, et vocem meam audient, et fiet unum ovile et unus pastor.

10:17  Therefore doth the Father love me: because I lay down my life, that I may take it again.

10:17  Therefore doth my Father love me, because I lay down my life, that I might take it again.

10:17  Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.

10:17  Otec mě miluje, protože pokládám svůj život, abych ho zase přijal.

10:17  Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal.

10:17  Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.

10:17  Propterea me diligit Pater : quia ego pono animam meam, ut iterum sumam eam.

10:18  No man taketh it away from me: but I lay it down of myself. And I have power to lay it down: and I have power to take it up again. This commandment have I received of my Father.

10:18  No man taketh it from me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. This commandment have I received of my Father.

10:18  Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“

10:18  Nikdo mi ho nebere, sám ho pokládám. Mám moc ho položit a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“

10:18  Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.“

10:18  Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.

10:18  Nemo tollit eam a me : sed ego pono eam a meipso, et potestatem habeo ponendi eam, et potestatem habeo iterum sumendi eam. Hoc mandatum accepi a Patre meo.

10:19  A dissension rose again among the Jews for these words.

10:19  There was a division therefore again among the Jews for these sayings.

10:19  Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.

10:19  Kvůli těm slovům se mezi Židy strhla hádka.

10:19  Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.

10:19  Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.

10:19  Dissensio iterum facta est inter Judæos propter sermones hos.

10:20  And many of them said: He hath a devil and is mad. Why hear you him?

10:20  And many of them said, He hath a devil, and is mad; why hear ye him?

10:20  Mnozí z nich říkali: „Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?“

10:20  Mnozí z nich říkali: „Je posedlý démonem a blázní! Co ho posloucháte?“

10:20  Mnozí z nich říkali: „Má démona a blázní. Proč ho posloucháte?“

10:20  A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?

10:20  Dicebant autem multi ex ipsis : Dæmonium habet, et insanit : quid eum auditis ?

10:21  Others said: These are not the words of one that hath a devil. Can a devil open the eyes of the blind?

10:21  Others said, These are not the words of him that hath a devil. Can a devil open the eyes of the blind?

10:21  Jiní říkali: „Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?“

10:21  Jiní říkali: „Posedlý člověk takhle nemluví. Může snad démon otvírat oči slepým?“

10:21  Jiní říkali: „Toto nejsou slova démonizovaného. Může snad démon otevřít oči slepým?“

10:21  Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?

10:21  Alii dicebant : Hæc verba non sunt dæmonium habentis : numquid dæmonium potest cæcorum oculos aperire ?

10:22  And it was the feast of the dedication at Jerusalem: and it was winter.

10:22  And it was at Jerusalem the feast of the dedication, and it was winter.

10:22  Byly právě svátky posvěcení Jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.

10:22  Přišla zima a v Jeruzalémě se konal svátek Zasvěcení chrámu.

10:22  Nastal svátek Posvěcení chrámu v Jeruzalémě. Byla zima.

10:22  Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.

10:22  Facta sunt autem Encænia in Jerosolymis, et hiems erat.

10:23  And Jesus walked in the temple, in Solomon's porch.

10:23  And Jesus walked in the temple in Solomon’s porch.

10:23  Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.

10:23  Ježíš se procházel v chrámě, v Šalomounově sloupoví.

10:23  Ježíš se procházel v chrámě, v Šalomounově sloupoví.

10:23  I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.

10:23  Et ambulabat Jesus in templo, in porticu Salomonis.

10:24  The Jews therefore came round about him and said to him: How long dost thou hold our souls in suspense? If thou be the Christ, tell us plainly.

10:24  Then came the Jews round about him, and said unto him, How long dost thou make us to doubt? If thou be the Christ, tell us plainly.

10:24  Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“

10:24  Tam ho obstoupili Židé se slovy: „Jak dlouho nás budeš napínat? Jestli jsi Mesiáš, řekni nám to jasně.“

10:24  Tu ho obklopili Židé a říkali mu: „Jak dlouho chceš naši duši držet v nejistotě? Jsi–li Mesiáš, řekni nám to otevřeně.“

10:24  Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.

10:24  Circumdederunt ergo eum Judæi, et dicebant ei : Quousque animam nostram tollis ? si tu es Christus, dic nobis palam.

10:25  Jesus answered them: I speak to you, and you believe not: the works that I do in the name of my Father, they give testimony of me.

10:25  Jesus answered them, I told you, and ye believed not: the works that I do in my Father’s name, they bear witness of me.

10:25  Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.

10:25  „Řekl jsem vám to, a nevěříte,“ odpověděl jim Ježíš. „Skutky, které dělám ve jménu svého Otce, o mně vydávají svědectví.

10:25  Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které já činím ve jménu svého Otce, ty o mně svědčí.

10:25  Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.

10:25  Respondit eis Jesus : Loquor vobis, et non creditis : opera quæ ego facio in nomine Patris mei, hæc testimonium perhibent de me :

10:26  But you do not believe, because you are not of my sheep.

10:26  But ye believe not, because ye are not of my sheep, as I said unto you.

10:26  Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.

10:26  Vy ale nevěříte, protože nejste z mých ovcí.

10:26  Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.

10:26  Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.

10:26  sed vos non creditis, quia non estis ex ovibus meis.

10:27  My sheep hear my voice. And I know them: and they follow me.

10:27  My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:

10:27  Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou

10:27  Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.

10:27  Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou

10:27  Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.

10:27  Oves meæ vocem meam audiunt, et ego cognosco eas, et sequuntur me :

10:28  And I give them life everlasting: and they shall not perish for ever. And no man shall pluck them out of my hand.

10:28  And I give unto them eternal life; and they shall never perish, neither shall any man pluck them out of my hand.

10:28  a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.

10:28  Já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a z mé ruky je nikdo nevyrve.

10:28  a já jim dávám život věčný; nezahynou ⌈na věčnost⌉ a nikdo je nevytrhne z mé ruky.

10:28  A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.

10:28  et ego vitam æternam do eis, et non peribunt in æternum, et non rapiet eas quisquam de manu mea.

10:29  That which my Father hath given me is greater than all: and no one can snatch them out of the hand of my Father.

10:29  My Father, which gave them me, is greater than all; and no man is able to pluck them out of my Father’s hand.

10:29  Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.

10:29  Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vyrvat z ruky mého Otce.

10:29  ⌈Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže⌉ vytrhnout z ruky [mého] Otce.

10:29  Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.

10:29  Pater meus quod dedit mihi, majus omnibus est : et nemo potest rapere de manu Patris mei.

10:30  I and the Father are one.

10:30  I and my Father are one.

10:30  Já a Otec jsme jedno.“

10:30  Já a Otec jsme jedno.“

10:30  Já a Otec jsme jedno.“

10:30  Já a Otec jedno jsme.

10:30  Ego et Pater unum sumus.

10:31  The Jews then took up stones to stone him.

10:31  Then the Jews took up stones again to stone him.

10:31  Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.

10:31  Židé tedy znovu vzali kamení, aby ho ukamenovali.

10:31  Židé se opět chopili kamenů, aby jej ukamenovali.

10:31  Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.

10:31  Sustulerunt ergo lapides Judæi, ut lapidarent eum.

10:32  Jesus answered them: Many good works I have shewed you from my Father. For which of those works do you stone me?

10:32  Jesus answered them, Many good works have I shewed you from my Father; for which of those works do ye stone me?

10:32  Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?“

10:32  Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Za který z nich mě chcete kamenovat?“

10:32  Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od [svého] Otce. Pro který z nich mne ⌈chcete kamenovat⌉?“

10:32  Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?

10:32  Respondit eis Jesus : Multa bona opera ostendi vobis ex Patre meo : propter quod eorum opus me lapidatis ?

10:33  The Jews answered him: For a good work we stone thee not, but for blasphemy: and because that thou. being a, man, makest thyself God.

10:33  The Jews answered him, saying, For a good work we stone thee not; but for blasphemy; and because that thou, being a man, makest thyself God.

10:33  Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“

10:33  „Nechceme tě kamenovat za dobrý skutek, ale za rouhání,“ odpověděli mu Židé. „Jsi člověk, a děláš ze sebe Boha!“

10:33  Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha.“

10:33  Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.

10:33  Responderunt ei Judæi : De bono opere non lapidamus te, sed de blasphemia ; et quia tu homo cum sis, facis teipsum Deum.

10:34  Jesus answered them: Is it not written in your law: I said, you are gods?

10:34  Jesus answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are gods?

10:34  Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘

10:34  Ježíš odvětil: „Není ve vašem Zákoně psáno: ‚Řekl jsem: Jste bohové‘?

10:34  Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně napsáno: Já jsem řekl: Bohové jste?

10:34  Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.

10:34  Respondit eis Jesus : Nonne scriptum est in lege vestra, Quia ego dixi : Dii estis ?

10:35  If he called them gods to whom the word of God was spoken; and the scripture cannot be broken:

10:35  If he called them gods, unto whom the word of God came, and the scripture cannot be broken;

10:35  Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -

10:35  Jestliže ty, kteří dostali Boží slovo, nazval bohy – a Písmo nemůže být zrušeno –

10:35  Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, -- a nemůže být zrušeno Písmo --

10:35  Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,

10:35  Si illos dixit deos, ad quos sermo Dei factus est, et non potest solvi Scriptura :

10:36  Do you say of him whom the Father hath sanctified and sent into the world: Thou blasphemest; because I said: I am the Son of God?

10:36  Say ye of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am the Son of God?

10:36  jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?

10:36  proč mě, kterého Otec posvětil a poslal na svět, obviňujete z rouhání, když jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘?

10:36  proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: Rouháš se, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?

10:36  Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?

10:36  quem Pater sanctificavit, et misit in mundum vos dicitis : Quia blasphemas, quia dixi : Filius Dei sum ?

10:37  If I do not the works of my Father, believe me not.

10:37  If I do not the works of my Father, believe me not.

10:37  Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!

10:37  Nedělám-li skutky svého Otce, nevěřte mi.

10:37  Nečiním–li skutky svého Otce, nevěřte mi!

10:37  Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.

10:37  Si non facio opera Patris mei, nolite credere mihi.

10:38  But if I do, though you will not believe me, believe the works: that you may know and believe that the Father is in me and I in the Father.

10:38  But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father is in me, and I in him.

10:38  Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“

10:38  Pokud je však dělám, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a věděli, že Otec je ve mně a já v něm.“

10:38  Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a dále poznávali, že Otec je ve mně a já v Otci.“

10:38  Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.

10:38  Si autem facio : etsi mihi non vultis credere, operibus credite, ut cognoscatis, et credatis quia Pater in me est, et ego in Patre.

10:39  They sought therefore to take him: and he escaped out of their hands.

10:39  Therefore they sought again to take him: but he escaped out of their hand,

10:39  Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.

10:39  Chtěli ho tedy opět zatknout, ale unikl jim z rukou.

10:39  Znovu se ho [tedy] chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou.

10:39  Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.

10:39  Quærebant ergo eum apprehendere : et exivit de manibus eorum.

10:40  And he went again beyond the Jordan, into that place where John was baptizing first. And there he abode.

10:40  And went away again beyond Jordan into the place where John at first baptized; and there he abode.

10:40  Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.

10:40  Vrátil se zpátky za Jordán, na místo, kde dříve křtil Jan, a zůstal tam.

10:40  A odešel opět za Jordán, na místo, kde zpočátku křtil Jan, a zůstal tam.

10:40  I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.

10:40  Et abiit iterum trans Jordanem, in eum locum ubi erat Joannes baptizans primum, et mansit illic ;

10:41  And many resorted to him: and they said: John indeed did no sign.

10:41  And many resorted unto him, and said, John did no miracle: but all things that John spake of this man were true.

10:41  Mnozí k němu přicházeli a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda.“

10:41  Přicházelo tam za ním mnoho lidí. Říkali: „Jan sice nevykonal žádné znamení, ale všechno, co řekl o tomhle muži, byla pravda.“

10:41  Mnozí přišli k němu a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, avšak všechno, co Jan o něm řekl, byla pravda.“

10:41  I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.

10:41  et multi venerunt ad eum, et dicebant : Quia Joannes quidem signum fecit nullum.

10:42  But all things whatsoever John said of this man were true. And many believed n him.

10:42  And many believed on him there.

10:42  A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.

10:42  A mnozí tam v něho uvěřili.

10:42  A mnozí tam v něho uvěřili.

10:42  A mnozí tam uvěřili v něho.

10:42  Omnia autem quæcumque dixit Joannes de hoc, vera erant. Et multi crediderunt in eum.

Chapter 11

11:1  Now there was a certain man sick, named Lazarus, of Bethania, of the town of Mary and of Martha her sister.

11:1  Now a certain man was sick, named Lazarus, of Bethany, the town of Mary and her sister Martha.

11:1  Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.

11:1  Nějaký Lazar z Betanie, městečka Marie a její sestry Marty, onemocněl.

11:1  Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.

11:1  Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.

11:1  Erat autem quidam languens Lazarus a Bethania, de castello Mariæ et Marthæ sororis ejus.

11:2  (And Mary was she that anointed the Lord with ointment and wiped his feet with her hair: whose brother Lazarus was sick.)

11:2  (It was that Mary which anointed the Lord with ointment, and wiped his feet with her hair, whose brother Lazarus was sick.)

11:2  To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen.

11:2  To byla ta Marie, která pomazala Pána mastí a vytřela mu nohy svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocný.

11:2  Byla to ta Marie, která Pána pomazala vonným olejem a jeho nohy vytřela svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocen.

11:2  A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.

11:2  (Maria autem erat quæ unxit Dominum unguento, et extersit pedes ejus capillis suis : cujus frater Lazarus infirmabatur.)

11:3  His sisters therefore sent to him, saying: Lord, behold, he whom thou lovest is sick.

11:3  Therefore his sisters sent unto him, saying, Lord, behold, he whom thou lovest is sick.

11:3  Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“

11:3  Sestry vzkázaly Ježíšovi: „Pane, ten, koho máš tak rád, je nemocný.“

11:3  Sestry mu poslaly vzkaz: „Pane, hle, ten, kterého máš rád, je nemocen.“

11:3  Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.

11:3  Miserunt ergo sorores ejus ad eum dicentes : Domine, ecce quem amas infirmatur.

11:4  And Jesus hearing it, said to them: This sickness is not unto death, but for the glory of God: that the Son of God may be glorified by it.

11:4  When Jesus heard that, he said, This sickness is not unto death, but for the glory of God, that the Son of God might be glorified thereby.

11:4  Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“

11:4  Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby skrze ni byl oslaven Boží Syn.“

11:4  Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Tato nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby Boží Syn byl skrze ni oslaven.“

11:4  A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.

11:4  Audiens autem Jesus dixit eis : Infirmitas hæc non est ad mortem, sed pro gloria Dei, ut glorificetur Filius Dei per eam.

11:5  Now Jesus loved Martha and her sister Mary and Lazarus.

11:5  Now Jesus loved Martha, and her sister, and Lazarus.

11:5  Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.

11:5  Ježíš miloval Martu i její sestru i Lazara.

11:5  Ježíš miloval Martu i její sestru a Lazara.

11:5  Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

11:5  Diligebat autem Jesus Martham, et sororem ejus Mariam, et Lazarum.

11:6  When he had heard therefore that he was sick, he still remained in the same place two days.

11:6  When he had heard therefore that he was sick, he abode two days still in the same place where he was.

11:6  Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.

11:6  Když uslyšel, že Lazar onemocněl, zůstal ještě dva dny tam, kde byl.

11:6  Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na místě, kde byl.

11:6  A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.

11:6  Ut ergo audivit quia infirmabatur, tunc quidem mansit in eodem loco duobus diebus ;

11:7  Then after that, he said to his disciples: Let us go into Judea again.

11:7  Then after that saith he to his disciples, Let us go into Judæa again.

11:7  Teprve potom řekl svým učedníkům: „Pojďme opět do Judska!“

11:7  Potom řekl svým učedníkům: „Pojďme znovu do Judska.“

11:7  Až potom řekl učedníkům: „Pojďme opět do Judska.“

11:7  Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.

11:7  deinde post hæc dixit discipulis suis : Eamus in Judæam iterum.

11:8  The disciples say to him: Rabbi, the Jews but now sought to stone thee. And goest thou thither again?

11:8  His disciples say unto him, Master, the Jews of late sought to stone thee; and goest thou thither again?

11:8  Učedníci mu řekl: „Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé ukamenovat, a zase tam chceš jít?“

11:8  „Rabbi,“ řekli mu učedníci, „Židé tě posledně chtěli ukamenovat! Ty tam chceš jít znovu?“

11:8  Učedníci mu řekli: „Rabbi, teď tě Židé chtěli ukamenovat, a zase tam chceš jít?“

11:8  Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?

11:8  Dicunt ei discipuli : Rabbi, nunc quærebant te Judæi lapidare, et iterum vadis illuc ?

11:9  Jesus answered: Are there not twelve hours of the day? If a man walk in the day he stumbleth not, because he seeth the light of this world:

11:9  Jesus answered, Are there not twelve hours in the day? If any man walk in the day, he stumbleth not, because he seeth the light of this world.

11:9  Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa.

11:9  Ježíš odpověděl: „Nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.

11:9  Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.

11:9  Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.

11:9  Respondit Jesus : Nonne duodecim sunt horæ diei ? Si quis ambulaverit in die, non offendit, quia lucem hujus mundi videt :

11:10  But if he walk in the night, he stumbleth, because the light is not in him.

11:10  But if a man walk in the night, he stumbleth, because there is no light in him.

11:10  Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla.“

11:10  Kdo ale chodí v noci, klopýtá, protože nemá světlo.“

11:10  Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světlo.“

11:10  Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.

11:10  si autem ambulaverit in nocte, offendit, quia lux non est in eo.

11:11  These things he said; and after that he said to them: Lazarus our friend sleepeth: but I go that I may awake him out of sleep.

11:11  These things said he: and after that he saith unto them, Our friend Lazarus sleepeth; but I go, that I may awake him out of sleep.

11:11  To pověděl a dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit.“

11:11  A po těch slovech dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Půjdu ho probudit.“

11:11  To pověděl a potom jim řekl: „Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.“

11:11  To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.

11:11  Hæc ait, et post hæc dixit eis : Lazarus amicus noster dormit : sed vado ut a somno excitem eum.

11:12  His disciples therefore said: Lord, if he sleep, he shall do well.

11:12  Then said his disciples, Lord, if he sleep, he shall do well.

11:12  Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“

11:12  „Spánek mu prospěje, Pane,“ řekli mu na to učedníci.

11:12  Učedníci mu řekli: „Pane, spí–li, bude v pořádku.“

11:12  I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.

11:12  Dixerunt ergo discipuli ejus : Domine, si dormit, salvus erit.

11:13  But Jesus spoke of his death: and they thought that he spoke of the repose of sleep.

11:13  Howbeit Jesus spake of his death: but they thought that he had spoken of taking of rest in sleep.

11:13  Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku.

11:13  Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni si mysleli, že mluví o obyčejném spánku.

11:13  Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.

11:13  Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.

11:13  Dixerat autem Jesus de morte ejus : illi autem putaverunt quia de dormitione somni diceret.

11:14  Then therefore Jesus said to them plainly: Lazarus is dead.

11:14  Then said Jesus unto them plainly, Lazarus is dead.

11:14  Tehdy jim Ježíš řekl: „Lazar umřel.

11:14  Proto jim Ježíš řekl jasně: „Lazar zemřel.

11:14  Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: „Lazar zemřel.

11:14  Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.

11:14  Tunc ergo Jesus dixit eis manifeste : Lazarus mortuus est :

11:15  And I am glad, for your sakes; that I was not there, that you may believe. But, let us go to him.

11:15  And I am glad for your sakes that I was not there, to the intent ye may believe; nevertheless let us go unto him.

11:15  A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!“

11:15  A kvůli vám jsem rád, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Ale pojďme k němu.“

11:15  A kvůli vám se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Pojďme k němu.“

11:15  A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.

11:15  et gaudeo propter vos, ut credatis, quoniam non eram ibi, sed eamus ad eum.

11:16  Thomas therefore, who is called Didymus, said to his fellow disciples: Let us also go, that we may die with him.

11:16  Then said Thomas, which is called Didymus, unto his fellowdisciples, Let us also go, that we may die with him.

11:16  Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“

11:16  Tomáš zvaný Dvojče tehdy ostatním učedníkům řekl: „Pojďme také, ať zemřeme s ním.“

11:16  Tomáš, řečený Didymos, řekl svým spoluučedníkům: „Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!“

11:16  I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.

11:16  Dixit ergo Thomas, qui dicitur Didymus, ad condiscipulos : Eamus et nos, ut moriamur cum eo.

11:17  Jesus therefore came: and found that he had been four days already in the grave.

11:17  Then when Jesus came, he found that he had lain in the grave four days already.

11:17  Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.

11:17  Ježíš dorazil čtyři dny po Lazarově pohřbu.

11:17  Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.

11:17  Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.

11:17  Venit itaque Jesus : et invenit eum quatuor dies jam in monumento habentem.

11:18  (Now Bethania was near Jerusalem, about fifteen furlongs off.)

11:18  Now Bethany was nigh unto Jerusalem, about fifteen furlongs off:

11:18  Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty,

11:18  Betanie byla blízko Jeruzaléma, asi patnáct honů,

11:18  Betanie byla blízko Jeruzaléma, vzdálena asi patnáct stadií.

11:18  Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.

11:18  (Erat autem Bethania juxta Jerosolymam quasi stadiis quindecim.)

11:19  And many of the Jews were come to Martha and Mary, to comfort them concerning their brother.

11:19  And many of the Jews came to Martha and Mary, to comfort them concerning their brother.

11:19  a mnozí z Židů přišli k Marii a Martě, aby je potěšili v jejich zármutku nad jejich bratrem.

11:19  a mnozí Židé přišli Martu a Marii utěšit ve smutku nad jejich bratrem.

11:19  Mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili ve smutku pro [jejich] bratra.

11:19  Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.

11:19  Multi autem ex Judæis venerant ad Martham et Mariam, ut consolarentur eas de fratre suo.

11:20  Martha therefore, as soon as she heard that Jesus was come, went to meet him: but Mary sat at home.

11:20  Then Martha, as soon as she heard that Jesus was coming, went and met him: but Mary sat still in the house.

11:20  Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.

11:20  Jakmile Marta uslyšela, že přichází Ježíš, vyšla mu naproti, ale Marie zůstala doma.

11:20  Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, vyšla mu vstříc; Marie seděla v domě.

11:20  Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.

11:20  Martha ergo ut audivit quia Jesus venit, occurrit illi : Maria autem domi sedebat.

11:21  Martha therefore said to Jesus: Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.

11:21  Then said Martha unto Jesus, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.

11:21  Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.

11:21  „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by nezemřel!“ řekla mu Marta.

11:21  Marta Ježíšovi řekla: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.

11:21  I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

11:21  Dixit ergo Martha ad Jesum : Domine, si fuisses hic, frater meus non fuisset mortuus :

11:22  But now also I know that whatsoever thou wilt ask of God, God will give it thee.

11:22  But I know, that even now, whatsoever thou wilt ask of God, God will give it thee.

11:22  Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“

11:22  „I teď ale vím, že o cokoli Boha požádáš, to ti Bůh dá.“

11:22  [Ale] i nyní vím, že o cokoli bys Boha požádal, Bůh ti to dá.“

11:22  Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.

11:22  sed et nunc scio quia quæcumque poposceris a Deo, dabit tibi Deus.

11:23  Jesus saith to her: Thy brother shall rise again.

11:23  Jesus saith unto her, Thy brother shall rise again.

11:23  Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“

11:23  „Tvůj bratr vstane,“ řekl jí Ježíš.

11:23  Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“

11:23  Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.

11:23  Dicit illi Jesus : Resurget frater tuus.

11:24  Martha saith to him: I know that he shall rise again, in the resurrection at the last day.

11:24  Martha saith unto him, I know that he shall rise again in the resurrection at the last day.

11:24  Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“

11:24  „Vím, že vstane – při vzkříšení v poslední den,“ odpověděla Marta.

11:24  Marta mu řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“

11:24  Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.

11:24  Dicit ei Martha : Scio quia resurget in resurrectione in novissimo die.

11:25  Jesus said to her: I am the resurrection and the life: he that believeth in me, although he be dead, shall live:

11:25  Jesus said unto her, I am the resurrection, and the life: he that believeth in me, though he were dead, yet shall he live:

11:25  Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.

11:25  „Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít.

11:25  Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.

11:25  Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

11:25  Dixit ei Jesus : Ego sum resurrectio et vita : qui credit in me, etiam si mortuus fuerit, vivet :

11:26  And every one that liveth and believeth in me shall not die for ever. Believest thou this?

11:26  And whosoever liveth and believeth in me shall never die. Believest thou this?

11:26  A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“

11:26  A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“

11:26  A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře ⌈na věčnost⌉. Věříš tomu?“

11:26  A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?

11:26  et omnis qui vivit et credit in me, non morietur in æternum. Credis hoc ?

11:27  She saith to him: Yea, Lord, I have believed that thou art Christ, the Son of the living God, who art come into this world.

11:27  She saith unto him, Yea, Lord: I believe that thou art the Christ, the Son of God, which should come into the world.

11:27  Řekla mu: „Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“

11:27  „Ano, Pane,“ odpověděla. „Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Boží Syn, který má přijít na svět.“

11:27  Řekla mu: „Ano, Pane, já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, ⌈který má přijít⌉ na svět.“

11:27  Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.

11:27  Ait illi : Utique Domine, ego credidi quia tu es Christus, Filius Dei vivi, qui in hunc mundum venisti.

11:28  And when she had said these things, she went and called her sister Mary secretly, saying: The master is come and calleth for thee.

11:28  And when she had so said, she went her way, and called Mary her sister secretly, saying, The Master is come, and calleth for thee.

11:28  S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: „Je tu Mistr a volá tě.“

11:28  A když to řekla, odešla a tajně zavolala svou sestru Marii: „Mistr je tu a volá tě.“

11:28  Když to pověděla, odešla a zavolala svou sestru Marii; tajně jí řekla: „Učitel je tu a volá tě.“

11:28  A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.

11:28  Et cum hæc dixisset, abiit, et vocavit Mariam sororem suam silentio, dicens : Magister adest, et vocat te.

11:29  She, as soon as she heard this, riseth quickly and cometh to him.

11:29  As soon as she heard that, she arose quickly, and came unto him.

11:29  Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.

11:29  Ta, jakmile to uslyšela, rychle vstala a šla k němu.

11:29  Ta, když to uslyšela, rychle vstala a šla k němu.

11:29  Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.

11:29  Illa ut audivit, surgit cito, et venit ad eum ;

11:30  For Jesus was not yet come into the town: but he was still in that place where Martha had met him.

11:30  Now Jesus was not yet come into the town, but was in that place where Martha met him.

11:30  Ježíš totiž ještě nedošel do vesnice a byl na tom místě, kde se s ním Marta setkala.

11:30  (Ježíš ještě nepřišel do vesnice, ale byl na tom místě, kam mu vyšla naproti Marta.)

11:30  Ježíš ještě nepřišel do vesnice, ale byl dosud na tom místě, kde se s ním setkala Marta.

11:30  Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.

11:30  nondum enim venerat Jesus in castellum : sed erat adhuc in illo loco, ubi occurrerat ei Martha.

11:31  The Jews therefore, who were with her in the house and comforted her, when they saw Mary, that she rose up speedily and went out, followed her, saying: She goeth to the grave to weep there.

11:31  The Jews then which were with her in the house, and comforted her, when they saw Mary, that she rose up hastily and went out, followed her, saying, She goeth unto the grave to weep there.

11:31  Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.

11:31  Židé, kteří byli s Marií v domě a utěšovali ji, uviděli, že rychle vstala a šla ven, a tak se k ní přidali. Mysleli si: „Jde plakat k hrobu.“

11:31  Když Židé, kteří byli s Marií v domě a potěšovali ji, uviděli, že rychle vstala a vyšla, vydali se za ní; ⌈domnívali se⌉, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.

11:31  Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.

11:31  Judæi ergo, qui erant cum ea in domo, et consolabantur eam, cum vidissent Mariam quia cito surrexit, et exiit, secuti sunt eam dicentes : Quia vadit ad monumentum, ut ploret ibi.

11:32  When Mary therefore was come where Jesus was, seeing him, she fell down at his feet and saith to him. Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.

11:32  Then when Mary was come where Jesus was, and saw him, she fell down at his feet, saying unto him, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.

11:32  Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.“

11:32  Jakmile Marie přišla na místo, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám se slovy: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by nezemřel.“

11:32  Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a uviděla ho, padla mu k nohám a říkala: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.“

11:32  Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

11:32  Maria ergo, cum venisset ubi erat Jesus, videns eum, cecidit ad pedes ejus, et dicit ei : Domine, si fuisses hic, non esset mortuus frater meus.

11:33  Jesus, therefore, when he saw her weeping, and the Jews that were come with her weeping, groaned in the spirit and troubled himself,

11:33  When Jesus therefore saw her weeping, and the Jews also weeping which came with her, he groaned in the spirit, and was troubled,

11:33  Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen

11:33  Ježíš uviděl, jak pláče a jak pláčou Židé, kteří přišli s ní. Hluboce pohnut v duchu a rozrušen

11:33  Když ji Ježíš uviděl, jak pláče a jak pláčou Židé, kteří přišli s ní, v duchu se rozhorlil, zachvěl se

11:33  Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.

11:33  Jesus ergo, ut vidit eam plorantem, et Judæos, qui venerant cum ea, plorantes, infremuit spiritu, et turbavit seipsum,

11:34  And said: Where have you laid him? They say to him: Lord, come and see.

11:34  And said, Where have ye laid him? They said unto him, Lord, come and see.

11:34  řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď se podívat!“

11:34  se zeptal: „Kam jste ho položili?“ „Pojď se podívat, Pane,“ řekli mu.

11:34  a řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď a podívej se!“

11:34  A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.

11:34  et dixit : Ubi posuistis eum ? Dicunt ei : Domine, veni, et vide.

11:35  And Jesus wept.

11:35  Jesus wept.

11:35  Ježíšovi vstoupily do očí slzy.

11:35  Ježíš se rozplakal.

11:35  Ježíš zaplakal.

11:35  I zaplakal Ježíš.

11:35  Et lacrimatus est Jesus.

11:36  The Jews therefore said: Behold how he loved him.

11:36  Then said the Jews, Behold how he loved him!

11:36  Židé říkali: „Hle, jak jej miloval!“

11:36  „Podívejte, jak ho měl rád!“ řekli Židé.

11:36  Židé říkali: „Hle, jak ho měl rád.“

11:36  Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!

11:36  Dixerunt ergo Judæi : Ecce quomodo amabat eum.

11:37  But some of them said: Could not he that opened the eyes of the man born blind have caused that this man should not die?

11:37  And some of them said, Could not this man, which opened the eyes of the blind, have caused that even this man should not have died?

11:37  Někteří z nich však řekli: „Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?“

11:37  Někteří ale namítli: „Když otevřel oči slepého, nemohl se postarat, aby tenhle člověk nezemřel?“

11:37  Někteří z nich však řekli: „Nemohl ten, který otevřel oči slepého, způsobit také, aby tento člověk nezemřel?“

11:37  Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?

11:37  Quidam autem ex ipsis dixerunt : Non poterat hic, qui aperuit oculos cæci nati, facere ut hic non moreretur ?

11:38  Jesus therefore again groaning in himself, cometh to the sepulchre. Now it was a cave; and a stone was laid over it.

11:38  Jesus therefore again groaning in himself cometh to the grave. It was a cave, and a stone lay upon it.

11:38  Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.

11:38  V hlubokém rozrušení přišel Ježíš až k hrobu. Byla to jeskyně zavalená kamenem.

11:38  Ježíš, znovu v sobě rozhorlen, přišel k hrobu; byla to jeskyně a na ní ležel kámen.

11:38  Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.

11:38  Jesus ergo rursum fremens in semetipso, venit ad monumentum. Erat autem spelunca, et lapis superpositus erat ei.

11:39  Jesus saith: Take away the stone. Martha, the sister of him that was dead, saith to him: Lord, by this time he stinketh, for he is now of four days.

11:39  Jesus said, Take ye away the stone. Martha, the sister of him that was dead, saith unto him, Lord, by this time he stinketh: for he hath been dead four days.

11:39  Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“

11:39  „Odvalte ten kámen,“ řekl Ježíš. „Pane, už zapáchá,“ namítla Marta, sestra mrtvého. „Vždyť je v hrobě čtvrtý den!“

11:39  Ježíš pravil: „Odstraňte ten kámen!“ Marta, sestra toho zesnulého, mu řekla: „Pane, již zapáchá, vždyť je to čtvrtý den.“

11:39  Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.

11:39  Ait Jesus : Tollite lapidem. Dicit ei Martha, soror ejus qui mortuus fuerat : Domine, jam fœtet, quatriduanus est enim.

11:40  Jesus saith to her: Did not I say to thee that if thou believe, thou shalt see the glory of God?

11:40  Jesus saith unto her, Said I not unto thee, that, if thou wouldest believe, thou shouldest see the glory of God?

11:40  Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“

11:40  „Neřekl jsem ti, že když budeš věřit, uvidíš Boží slávu?“ odpověděl jí Ježíš.

11:40  Ježíš jí říká: „Neřekl jsem ti, že jestliže uvěříš, uvidíš Boží slávu?“

11:40  Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.

11:40  Dicit ei Jesus : Nonne dixi tibi quoniam si credideris, videbis gloriam Dei ?

11:41  They took therefore the stone away. And Jesus lifting up his eyes, said: Father, I give thee thanks that thou hast heard me.

11:41  Then they took away the stone from the place where the dead was laid. And Jesus lifted up his eyes, and said, Father, I thank thee that thou hast heard me.

11:41  Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.

11:41  Když pak odstranili kámen od hrobu, Ježíš pozvedl oči a řekl: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel.

11:41  Odstranili tedy kámen. Ježíš pozvedl oči vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, že jsi mne vyslyšel.

11:41  Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.

11:41  Tulerunt ergo lapidem : Jesus autem, elevatis sursum oculis, dixit : Pater, gratias ago tibi quoniam audisti me.

11:42  And I knew that thou hearest me always: but because of the people who stand about have I said it, that they may believe that thou hast sent me.

11:42  And I knew that thou hearest me always: but because of the people which stand by I said it, that they may believe that thou hast sent me.

11:42  Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“

11:42  Já vím, že mě vždycky slyšíš, ale říkám to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že jsi mě poslal.“

11:42  Já jsem věděl, že mne vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který tu stojí okolo, aby uvěřili, že ty jsi mne poslal.“

11:42  Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.

11:42  Ego autem sciebam quia semper me audis, sed propter populum qui circumstat, dixi : ut credant quia tu me misisti.

11:43  When he had said these things, he cried with a loud voice: Lazarus, come forth.

11:43  And when he thus had spoken, he cried with a loud voice, Lazarus, come forth.

11:43  Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“

11:43  Jakmile to dořekl, hlasitě zvolal: „Lazare, pojď ven!“

11:43  A když to řekl, silným hlasem zvolal: „Lazare, pojď ven!“

11:43  A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.

11:43  Hæc cum dixisset, voce magna clamavit : Lazare, veni foras.

11:44  And presently he that had been dead came forth, bound feet and hands with winding bands. And his face was bound about with a napkin. Jesus said to them: Loose him and let him go.

11:44  And he that was dead came forth, bound hand and foot with graveclothes: and his face was bound about with a napkin. Jesus saith unto them, Loose him, and let him go.

11:44  Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář měl zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“

11:44  A ten, který zemřel, vyšel ven. Ruce i nohy měl svázané plátny a tvář měl ovinutou rouškou. „Rozvažte ho a nechte ho jít,“ řekl jim Ježíš.

11:44  Ten, který byl mrtvý, vyšel, ruce i nohy měl svázány pruhy plátna a jeho tvář byla zavinuta šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte ho odejít!“

11:44  I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.

11:44  Et statim prodiit qui fuerat mortuus, ligatus pedes, et manus institis, et facies illius sudario erat ligata. Dixit eis Jesus : Solvite eum et sinite abire.

11:45  Many therefore of the Jews, who were come to Mary and Martha and had seen the things that Jesus did, believed in him.

11:45  Then many of the Jews which came to Mary, and had seen the things which Jesus did, believed on him.

11:45  Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.

11:45  Mnozí z těch Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš udělal, v něj tehdy uvěřili.

11:45  Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a spatřili, co učinil, v něho uvěřili.

11:45  Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.

11:45  Multi ergo ex Judæis, qui venerant ad Mariam, et Martham, et viderant quæ fecit Jesus, crediderunt in eum.

11:46  But some of them went to the Pharisees and told them the things that Jesus had done.

11:46  But some of them went their ways to the Pharisees, and told them what things Jesus had done.

11:46  Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.

11:46  Někteří však odešli k farizeům a pověděli jim, co Ježíš udělal.

11:46  Někteří z nich však odešli k farizeům a řekli jim, co Ježíš učinil.

11:46  Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.

11:46  Quidam autem ex ipsis abierunt ad pharisæos, et dixerunt eis quæ fecit Jesus.

11:47  The chief priests, therefore, and the Pharisees gathered a council and said: What do we, for this man doth many miracles?

11:47  Then gathered the chief priests and the Pharisees a council, and said, What do we? for this man doeth many miracles.

11:47  Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: „Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení

11:47  Vrchní kněží a farizeové shromáždili Veleradu. „Co budeme dělat?“ říkali. „Ten člověk koná mnoho zázračných znamení!

11:47  Velekněží a farizeové shromáždili veleradu a říkali: „Co uděláme? Vždyť tento člověk činí mnohá znamení.

11:47  I sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.

11:47  Collegerunt ergo pontifices et pharisæi concilium, et dicebant : Quid facimus, quia hic homo multa signa facit ?

11:48  If we let him alone so, all will believe in him; and the Romans will come, and take away our place and nation.

11:48  If we let him thus alone, all men will believe on him: and the Romans shall come and take away both our place and nation.

11:48  Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a zničí nám toto svaté místo i národ.“

11:48  Když ho necháme, všichni v něj uvěří! Přijdou Římané a připraví nás o toto posvátné místo i o národ!“

11:48  Jestliže ho necháme tak, všichni v něho uvěří a přijdou Římané a vezmou nám toto místo i národ.“

11:48  Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.

11:48  Si dimittimus eum sic, omnes credent in eum, et venient Romani, et tollent nostrum locum, et gentem.

11:49  But one of them, named Caiphas, being the high priest that year, said to them: You know nothing.

11:49  And one of them, named Caiaphas, being the high priest that same year, said unto them, Ye know nothing at all,

11:49  Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: „Vy ničemu nerozumíte;

11:49  Jeden z nich, Kaifáš, který byl toho roku veleknězem, jim řekl: „Vy nic nevíte!

11:49  Jeden z nich, nějaký Kaifáš, který byl onoho roku veleknězem, jim řekl: „Vy nic nechápete;

11:49  Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem {biskupem} byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,

11:49  Unus autem ex ipsis, Caiphas nomine, cum esset pontifex anni illius, dixit eis : Vos nescitis quidquam,

11:50  Neither do you consider that it is expedient for you that one man should die for the people and that the whole nation perish not.

11:50  Nor consider that it is expedient for us, that one man should die for the people, and that the whole nation perish not.

11:50  nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“

11:50  Nechápete, že je pro nás lepší, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby celý tento národ zahynul?!“

11:50  ani nemyslíte na to, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“

11:50  Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.

11:50  nec cogitatis quia expedit vobis ut unus moriatur homo pro populo, et non tota gens pereat.

11:51  And this he spoke not of himself: but being the high priest of that year, he prophesied that Jesus should die for the nation.

11:51  And this spake he not of himself: but being high priest that year, he prophesied that Jesus should die for that nation;

11:51  To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,

11:51  (To však neřekl sám od sebe, ale protože byl toho roku veleknězem, prorokoval, že Ježíš má zemřít za tento národ.

11:51  Toto však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz onoho roku vyslovil proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,

11:51  Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem {biskupem} byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.

11:51  Hoc autem a semetipso non dixit : sed cum esset pontifex anni illius, prophetavit, quod Jesus moriturus erat pro gente,

11:52  And not only for the nation, but to gather together in one the children of God that were dispersed.

11:52  And not for that nation only, but that also he should gather together in one the children of God that were scattered abroad.

11:52  a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno.

11:52  A nejen za tento národ, ale také aby shromáždil rozptýlené Boží děti v jedno.)

11:52  a ne jenom za národ, ale také za to, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno.

11:52  A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.

11:52  et non tantum pro gente, sed ut filios Dei, qui erant dispersi, congregaret in unum.

11:53  From that day therefore they devised to put him to death.

11:53  Then from that day forth they took counsel together for to put him to death.

11:53  Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.

11:53  Od toho dne tedy byli rozhodnuti, že ho zabijí.

11:53  Od toho dne byli tedy rozhodnuti, že ho zabijí.

11:53  Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.

11:53  Ab illo ergo die cogitaverunt ut interficerent eum.

11:54  Wherefore Jesus walked no more openly among the Jews: but he went into a country near the desert, unto a city that is called Ephrem. And there he abode with his disciples.

11:54  Jesus therefore walked no more openly among the Jews; but went thence unto a country near to the wilderness, into a city called Ephraim, and there continued with his disciples.

11:54  Proto už Ježíš nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky.

11:54  Ježíš proto už nechodil mezi Židy veřejně, ale odešel odtud do kraje poblíž pouště, do města jménem Efraim, a tam pobýval s učedníky.

11:54  Ježíš pak již nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pustiny, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky.

11:54  Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.

11:54  Jesus ergo jam non in palam ambulabat apud Judæos, sed abiit in regionem juxta desertum, in civitatem quæ dicitur Ephrem, et ibi morabatur cum discipulis suis.

11:55  And the pasch of the Jews was at hand: and many from the country went up to Jerusalem, before the pasch, to purify themselves.

11:55  And the Jews’ passover was nigh at hand: and many went out of the country up to Jerusalem before the passover, to purify themselves.

11:55  Bylo krátce před židovskými velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili.

11:55  Blížily se židovské Velikonoce. Mnozí z toho kraje putovali na Velikonoce vzhůru do Jeruzaléma, aby se očistili.

11:55  Byly blízko židovské velikonoce a mnozí z venkova vystupovali před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili.

11:55  Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.

11:55  Proximum autem erat Pascha Judæorum, et ascenderunt multi Jerosolymam de regione ante Pascha, ut sanctificarent seipsos.

11:56  They sought therefore for Jesus; and they discoursed one with another, standing in the temple: What think you that he is not come to the festival day? And the chief priests and Pharisees had given a commandment that, if any man knew where he was, he should tell, that they might apprehend him.

11:56  Then sought they for Jesus, and spake among themselves, as they stood in the temple, What think ye, that he will not come to the feast?

11:56  Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Přijde na svátky?“

11:56  Hledali tam Ježíše, a když stáli v chrámu, povídali si mezi sebou: „Co myslíte? Že by nepřišel na svátek?“

11:56  Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Že by nepřišel na svátky?“

11:56  I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?

11:56  Quærebant ergo Jesum, et colloquebantur ad invicem, in templo stantes : Quid putatis, quia non venit ad diem festum ? Dederant autem pontifices et pharisæi mandatum ut si quis cognoverit ubi sit, indicet, ut apprehendant eum.

11:57  Now both the chief priests and the Pharisees had given a commandment, that, if any man knew where he were, he should shew it, that they might take him.

11:57  Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.

11:57  Vrchní kněží a farizeové však vydali nařízení, že pokud se někdo dozví, kde je, musí to oznámit, aby ho mohli zatknout.

11:57  Velekněží a farizeové totiž vydali nařízení, že pokud by se někdo dověděl, kde je, má to oznámit, aby ho mohli zajmout.

11:57  Vydali pak byli přední kněží {biskupové} a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.

Chapter 12

12:1  Jesus therefore, six days before the pasch, came to Bethania, where Lazarus had been dead, whom Jesus raised to life.

12:1  Then Jesus six days before the passover came to Bethany, where Lazarus was which had been dead, whom he raised from the dead.

12:1  Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.

12:1  Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých.

12:1  Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar, [ten, který zemřel a] jehož Ježíš probudil z mrtvých.

12:1  Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.

12:1  Jesus ergo ante sex dies Paschæ venit Bethaniam, ubi Lazarus fuerat mortuus, quem suscitavit Jesus.

12:2  And they made him a supper there: and Martha served. But Lazarus was one of them that were at table with him.

12:2  There they made him a supper; and Martha served: but Lazarus was one of them that sat at the table with him.

12:2  Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu.

12:2  Tam mu připravili večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jedním z těch, kdo s ním stolovali.

12:2  Připravili mu tam večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním stolovali.

12:2  I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.

12:2  Fecerunt autem ei cœnam ibi, et Martha ministrabat, Lazarus vero unus erat ex discumbentibus cum eo.

12:3  Mary therefore took a pound of ointment of right spikenard, of great price, and anointed the feet of Jesus and wiped his feet with her hair. And the house was filled with the odour of the ointment.

12:3  Then took Mary a pound of ointment of spikenard, very costly, and anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair: and the house was filled with the odour of the ointment.

12:3  Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.

12:3  Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.

12:3  Tu Marie vzala libru velmi drahého pravého nardového oleje, pomazala Ježíšovi nohy a otřela mu je svými vlasy; dům se naplnil vůní toho oleje.

12:3  Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.

12:3  Maria ergo accepit libram unguenti nardi pistici pretiosi, et unxit pedes Jesu, et extersit pedes ejus capillis suis : et domus impleta est ex odore unguenti.

12:4  Then one of his disciples, Judas Iscariot, he that was about to betray him, said:

12:4  Then saith one of his disciples, Judas Iscariot, Simon’s son, which should betray him,

12:4  Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:

12:4  Jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, který ho měl zradit, řekl:

12:4  Juda [Šimonův], Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:

12:4  Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:

12:4  Dixit ergo unus ex discipulis ejus, Judas Iscariotes, qui erat eum traditurus :

12:5  Why was not this ointment sold for three hundred pence and given to the poor?

12:5  Why was not this ointment sold for three hundred pence, and given to the poor?

12:5  „Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“

12:5  „Proč se ta mast neprodala za tři sta denárů? Mohlo se to rozdat chudým!“

12:5  „Proč nebyl tento olej prodán za tři sta denárů a ty dány chudým?“

12:5  Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?

12:5  Quare hoc unguentum non veniit trecentis denariis, et datum est egenis ?

12:6  Now he said this not because he cared for the poor; but because he was a thief and, having the purse, carried the things that were put therein.

12:6  This he said, not that he cared for the poor; but because he was a thief, and had the bag, and bare what was put therein.

12:6  To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.

12:6  To však neřekl proto, že by měl starost o chudé, ale že byl zloděj. Měl totiž na starosti společnou pokladnu a z toho, co se do ní dávalo, si bral pro sebe.

12:6  To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj; měl pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.

12:6  To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.

12:6  Dixit autem hoc, non quia de egenis pertinebat ad eum, sed quia fur erat, et loculos habens, ea quæ mittebantur, portabat.

12:7  Jesus therefore said: Let her alone, that she may keep it against the day of my burial.

12:7  Then said Jesus, Let her alone: against the day of my burying hath she kept this.

12:7  Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu!

12:7  Ježíš odpověděl: „Nech ji, tu mast schovávala pro den mého pohřbu.

12:7  Ježíš řekl: „Nech ji. ⌈Ať jej zachová⌉ ke dni mé přípravy k pohřbu.

12:7  Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.

12:7  Dixit ergo Jesus : Sinite illam ut in diem sepulturæ meæ servet illud.

12:8  For the poor you have always with you: but me you have not always.

12:8  For the poor always ye have with you; but me ye have not always.

12:8  Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“

12:8  Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“

12:8  Vždyť chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“

12:8  Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

12:8  Pauperes enim semper habetis vobiscum : me autem non semper habetis.

12:9  A great multitude therefore of the Jews knew that he was there; and they came, not for Jesus' sake only, but that they might see Lazarus, whom he had raised from the dead.

12:9  Much people of the Jews therefore knew that he was there: and they came not for Jesus’ sake only, but that they might see Lazarus also, whom he had raised from the dead.

12:9  Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.

12:9  Veliké množství Židů se dozvědělo, že Ježíš je tam, a tak přišli – nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.

12:9  Velký zástup Židů se dověděl, že tam je; a přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také proto, aby uviděli Lazara, kterého probudil z mrtvých.

12:9  Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.

12:9  Cognovit ergo turba multa ex Judæis quia illic est, et venerunt, non propter Jesum tantum, sed ut Lazarum viderent, quem suscitavit a mortuis.

12:10  But the chief priests thought to kill Lazarus also:

12:10  But the chief priests consulted that they might put Lazarus also to death;

12:10  Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;

12:10  Vrchní kněží se proto rozhodli zabít i Lazara.

12:10  Velekněží se rozhodli, že zabijí i Lazara,

12:10  Radili se pak přední kněží {biskupové}, aby i Lazara zamordovali.

12:10  Cogitaverunt autem principes sacerdotum ut et Lazarum interficerent :

12:11  Because many of the Jews, by reason of him, went away and believed in Jesus.

12:11  Because that by reason of him many of the Jews went away, and believed on Jesus.

12:11  neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.

12:11  Mnozí Židé totiž kvůli němu odcházeli a uvěřili v Ježíše.

12:11  protože mnozí z Židů kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.

12:11  Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.

12:11  quia multi propter illum abibant ex Judæis, et credebant in Jesum.

12:12  And on the next day, a great multitude that was come to the festival day, when they had heard that Jesus was coming to Jerusalem,

12:12  On the next day much people that were come to the feast, when they heard that Jesus was coming to Jerusalem,

12:12  Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.

12:12  Nazítří onen veliký zástup lidí, kteří přišli na svátky, uslyšel, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.

12:12  Nazítří uslyšel velký zástup lidí, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.

12:12  Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,

12:12  In crastinum autem, turba multa quæ venerat ad diem festum, cum audissent quia venit Jesus Jerosolymam,

12:13  Took branches of palm trees and went forth to meet him and cried Hosanna. Blessed is he that cometh in the name of the Lord, the king of Israel.

12:13  Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried, Hosanna: Blessed is the King of Israel that cometh in the name of the Lord.

12:13  Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský.“

12:13  Vzali palmové větve, vyšli mu naproti a volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Ať žije král Izraele!“

12:13  Vzali palmové ratolesti, vyšli mu vstříc a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Pána, král Izraele.“

12:13  Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.

12:13  acceperunt ramos palmarum, et processerunt obviam ei, et clamabant : Hosanna, benedictus qui venit in nomine Domini, rex Israël.

12:14  And Jesus found a young ass and sat upon it, as it is written:

12:14  And Jesus, when he had found a young ass, sat thereon; as it is written,

12:14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:

12:14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:

12:14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je napsáno:

12:14  I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:

12:14  Et invenit Jesus asellum, et sedit super eum, sicut scriptum est :

12:15  Fear not, daughter of Sion: behold thy king cometh, sitting on an ass's colt.

12:15  Fear not, daughter of Sion: behold, thy King cometh, sitting on an ass’s colt.

12:15  ‚Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.‘

12:15  „Neboj se, Dcero sionská! Hle, tvůj král přichází sedící na oslátku.“

12:15  Neboj se, dcero Siónská, hle, tvůj král přichází, sedě na oslátku.

12:15  Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.

12:15  Noli timere, filia Sion : ecce rex tuus venit sedens super pullum asinæ.

12:16  These things his disciples did not know at the first: but when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written of him and that they had done these things to him.

12:16  These things understood not his disciples at the first: but when Jesus was glorified, then remembered they that these things were written of him, and that they had done these things unto him.

12:16  Jeho učedníci tomu v té chvíli nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo.

12:16  Jeho učedníci tomu nejdříve nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to o něm bylo psáno a že se to na něm vyplnilo.

12:16  Jeho učedníci si to nejprve neuvědomili, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to bylo o něm napsáno a že mu to učinili.

12:16  Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.

12:16  Hæc non cognoverunt discipuli ejus primum : sed quando glorificatus est Jesus, tunc recordati sunt quia hæc erant scripta de eo, et hæc fecerunt ei.

12:17  The multitude therefore gave testimony, which was with him, when he called Lazarus out of the grave and raised him from the dead.

12:17  The people therefore that was with him when he called Lazarus out of his grave, and raised him from the dead, bare record.

12:17  Zástup, který byl s ním, když vyvolal Lazara z hrobu z vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví.

12:17  Zástup, který byl s ním, vydával svědectví, že zavolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých.

12:17  Zástup, který s ním byl, když zavolal Lazara z hrobu a probudil ho z mrtvých, o tom vydával svědectví.

12:17  Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.

12:17  Testimonium ergo perhibebat turba, quæ erat cum eo quando Lazarum vocavit de monumento, et suscitavit eum a mortuis.

12:18  For which reason also the people came to meet him, because they heard that he had done this miracle.

12:18  For this cause the people also met him, for that they heard that he had done this miracle.

12:18  Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.

12:18  Když slyšeli, jaké zázračné znamení vykonal, vyšli mu lidé naproti v celých zástupech.

12:18  Proto mu také vyšel zástup naproti, neboť uslyšel, že učinil toto znamení.

12:18  Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.

12:18  Propterea et obviam venit ei turba : quia audierunt fecisse hoc signum.

12:19  The Pharisees therefore said among themselves: Do you see that we prevail nothing? Behold, the whole world is gone after him.

12:19  The Pharisees therefore said among themselves, Perceive ye how ye prevail nothing? behold, the world is gone after him.

12:19  Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“

12:19  Farizeové tehdy jedni druhým říkali: „Vidíte? Nic nezmůžete! Celý svět jde za ním!“

12:19  Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, [celý] svět jde za ním!“

12:19  Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.

12:19  Pharisæi ergo dixerunt ad semetipsos : Videtis quia nihil proficimus ? ecce mundus totus post eum abiit.

12:20  Now there were certain Gentiles among them, who came up to adore on the festival day.

12:20  And there were certain Greeks among them that came up to worship at the feast:

12:20  Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové.

12:20  Někteří z těch, kdo se přišli o tom svátku modlit, byli Řekové.

12:20  Někteří z těch, kteří vystoupili do Jeruzaléma, aby se o tomto svátku poklonili Bohu, byli Řekové.

12:20  Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.

12:20  Erant autem quidam gentiles, ex his qui ascenderant ut adorarent in die festo.

12:21  These therefore came to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying: Sir, we would see Jesus.

12:21  The same came therefore to Philip, which was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying, Sir, we would see Jesus.

12:21  Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“

12:21  Přišli za Filipem, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: „Pane, chtěli bychom vidět Ježíše.“

12:21  Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a žádali ho: „Pane, chceme vidět Ježíše!“

12:21  Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.

12:21  Hi ergo accesserunt ad Philippum, qui erat a Bethsaida Galilææ, et rogabant eum, dicentes : Domine, volumus Jesum videre.

12:22  Philip cometh and telleth Andrew. Again Andrew and Philip told Jesus.

12:22  Philip cometh and telleth Andrew: and again Andrew and Philip tell Jesus.

12:22  Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.

12:22  Filip o tom šel říci Ondřejovi a společně to pak řekli Ježíšovi.

12:22  Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip šli a řekli to Ježíšovi.

12:22  Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.

12:22  Venit Philippus, et dicit Andreæ ; Andreas rursum et Philippus dixerunt Jesu.

12:23  But Jesus answered them, saying: The hour is come that the Son of man should be glorified.

12:23  And Jesus answered them, saying, The hour is come, that the Son of man should be glorified.

12:23  Ježíš jim odpověděl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.

12:23  Ježíš jim odpověděl: „Přišla chvíle, kdy má být Syn člověka oslaven.

12:23  Ježíš jim řekl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.

12:23  A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.

12:23  Jesus autem respondit eis, dicens : Venit hora, ut clarificetur Filius hominis.

12:24  Amen, amen, I say to you, unless the grain of wheat falling into the ground die,

12:24  Verily, verily, I say unto you, Except a corn of wheat fall into the ground and die, it abideth alone: but if it die, it bringeth forth much fruit.

12:24  Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.

12:24  Amen, amen, říkám vám: Pokud zrno pšenice nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Pokud však zemře, přinese hojnou úrodu.

12:24  Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře–li však, přináší mnohý užitek.

12:24  Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.

12:24  Amen, amen dico vobis, nisi granum frumenti cadens in terram, mortuum fuerit,

12:25  Itself remaineth alone. But if it die it bringeth forth much fruit. He that loveth his life shall lose it and he that hateth his life in this world keepeth it unto life eternal.

12:25  He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal.

12:25  Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný.

12:25  Kdo lpí na svém životě, ten jej ztratí. Kdo na svém životě v tomto světě nelpí, uchrání jej k věčnému životu.

12:25  Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému.

12:25  Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.

12:25  ipsum solum manet : si autem mortuum fuerit, multum fructum affert. Qui amat animam suam, perdet eam ; et qui odit animam suam in hoc mundo, in vitam æternam custodit eam.

12:26  If any man minister to me, let him follow me: and where I am, there also shall my minister be. If any man minister to me, him will my Father honour.

12:26  If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will my Father honour.

12:26  Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“

12:26  Kdo mi chce sloužit, ať mě následuje; tam, kde jsem já, bude i můj služebník. Kdokoli mi slouží, toho Otec poctí.

12:26  Jestliže mi někdo slouží, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží, toho poctí Otec.“

12:26  Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.

12:26  Si quis mihi ministrat, me sequatur, et ubi sum ego, illic et minister meus erit. Si quis mihi ministraverit, honorificabit eum Pater meus.

12:27  Now is my soul troubled. And what shall I say? Father, save me from this hour. But for this cause I came unto this hour.

12:27  Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour.

12:27  „Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.

12:27  Jsem teď sevřen úzkostí a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této chvíle‘? Ale proto jsem přišel, pro tuto chvíli.

12:27  „Nyní je má duše rozrušena. Co mám říci? Otče, zachraň mne od této hodiny? Vždyť proto jsem přišel k této hodině.

12:27  Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.

12:27  Nunc anima mea turbata est. Et quid dicam ? Pater, salvifica me ex hac hora. Sed propterea veni in horam hanc :

12:28  Father, glorify thy name. A voice therefore came from heaven: I have both glorified it and will glorify it again.

12:28  Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, saying, I have both glorified it, and will glorify it again.

12:28  Otče, oslav své jméno!“ Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

12:28  Otče, oslav své jméno!“ Tehdy z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

12:28  Otče, oslav své jméno!“ Z nebe ⌈se ozval⌉ hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

12:28  Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.

12:28  Pater, clarifica nomen tuum. Venit ergo vox de cælo : Et clarificavi, et iterum clarificabo.

12:29  The multitude therefore that stood and heard said that it thundered. Others said: An angel spoke to him.

12:29  The people therefore, that stood by, and heard it, said that it thundered: others said, An angel spake to him.

12:29  Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: „Anděl k němu promluvil.“

12:29  Zástup, který tam stál a slyšel to, řekl: „Zahřmělo.“ Někteří ale říkali: „Mluvil k němu anděl.“

12:29  Zástup, který tam stál a uslyšel to, říkal: Zahřmělo. Jiní říkali: Anděl k němu promluvil.

12:29  Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.

12:29  Turba ergo, quæ stabat, et audierat, dicebat tonitruum esse factum. Alii dicebant : Angelus ei locutus est.

12:30  Jesus answered and said: This voice came not because of me, but for your sakes.

12:30  Jesus answered and said, This voice came not because of me, but for your sakes.

12:30  Ježíš na to řekl: „Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.

12:30  Ježíš na to odpověděl: „Ten hlas nezazněl kvůli mně, ale kvůli vám.

12:30  Ježíš řekl: „Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.

12:30  Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.

12:30  Respondit Jesus, et dixit : Non propter me hæc vox venit, sed propter vos.

12:31  Now is the judgment of the world: now shall the prince of this world be cast out.

12:31  Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.

12:31  Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.

12:31  Nyní se koná soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.

12:31  Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude ⌈vládce tohoto světa⌉ vyvržen ven.

12:31  Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.

12:31  Nunc judicium est mundi : nunc princeps hujus mundi ejicietur foras.

12:32  And I, if I be lifted up from the earth, will draw all things to myself.

12:32  And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men unto me.

12:32  A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.“

12:32  A já, až budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě.“

12:32  A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.“

12:32  A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.

12:32  Et ego, si exaltatus fuero a terra, omnia traham ad meipsum.

12:33  (Now this he said, signifying what death he should die.)

12:33  This he said, signifying what death he should die.

12:33  To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.

12:33  (Těmito slovy naznačil, jakou smrtí má zemřít.)

12:33  Těmito slovy naznačoval, jakou smrtí má zemřít.

12:33  (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)

12:33  (Hoc autem dicebat, significans qua morte esset moriturus.)

12:34  The multitude answered him: We have heard out of the law that Christ abideth for ever. And how sayest thou: The Son of man must be lifted up? Who is this Son of man?

12:34  The people answered him, We have heard out of the law that Christ abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man?

12:34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?“

12:34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš tu zůstane navěky. Proč tedy říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?“

12:34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš zůstává ⌈na věčnost⌉. Jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je tento Syn člověka?“

12:34  Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?

12:34  Respondit ei turba : Nos audivimus ex lege, quia Christus manet in æternum : et quomodo tu dicis : Oportet exaltari Filium hominis ? quis est iste Filius hominis ?

12:35  Jesus therefore said to them: Yet a little while, the light is among you. Walk whilst you have the light, and the darkness overtake you not. And he that walketh in darkness knoweth not whither be goeth.

12:35  Then Jesus said unto them, Yet a little while is the light with you. Walk while ye have the light, lest darkness come upon you: for he that walketh in darkness knoweth not whither he goeth.

12:35  Ježíš jim řekl: „Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.

12:35  Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde.

12:35  Ježíš jim tedy řekl: „Ještě krátký čas je světlo mezi vámi. Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezastihla tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.

12:35  Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.

12:35  Dixit ergo eis Jesus : Adhuc modicum, lumen in vobis est. Ambulate dum lucem habetis, ut non vos tenebræ comprehendant ; et qui ambulat in tenebris, nescit quo vadat.

12:36  Whilst you have the light, believe in the light, that you may be the children of light. These things Jesus spoke: and he went away and hid himself from them.

12:36  While ye have light, believe in the light, that ye may be the children of light. These things spake Jesus, and departed, and did hide himself from them.

12:36  Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“ Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.

12:36  Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli syny světla.“ Když to Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.

12:36  Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste se stali syny světla.“ To Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.

12:36  Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.

12:36  Dum lucem habetis, credite in lucem, ut filii lucis sitis. Hæc locutus est Jesus, et abiit et abscondit se ab eis.

12:37  And whereas he had done so many miracles before them, they believed not in him:

12:37  But though he had done so many miracles before them, yet they believed not on him:

12:37  Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;

12:37  Ačkoli před nimi vykonal tolik znamení, přece v něj neuvěřili.

12:37  Ačkoli před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;

12:37  A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,

12:37  Cum autem tanta signa fecisset coram eis, non credebant in eum ;

12:38  That the saying of Isaias the prophet might be fulfilled, which he said: Lord, who hath believed our hearing? And to whom hath the arm of the Lord been revealed?

12:38  That the saying of Esaias the prophet might be fulfilled, which he spake, Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?

12:38  a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: ‚Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?‘

12:38  Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Kdo, Hospodine, uvěřil naší zprávě? Komu se Hospodinova paže zjevila?“

12:38  ⌈a tak⌉ se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: Pane, kdo uvěřil naší zvěsti? A komu byla zjevena Pánova paže?

12:38  Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?

12:38  ut sermo Isaiæ prophetæ impleretur, quem dixit : Domine, quis credidit auditui nostro ? et brachium Domini cui revelatum est ?

12:39  Therefore they could not believe, because Isaias said again:

12:39  Therefore they could not believe, because that Esaias said again,

12:39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:

12:39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš ještě řekl:

12:39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:

12:39  Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:

12:39  Propterea non poterant credere, quia iterum dixit Isaias :

12:40  He hath blinded their eyes and hardened their heart, that they should not see with their eyes, nor understand with their heart and be converted: and I should heal them.

12:40  He hath blinded their eyes, and hardened their heart; that they should not see with their eyes, nor understand with their heart, and be converted, and I should heal them.

12:40  ‚Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.‘

12:40  „Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.“

12:40  Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem neporozuměli, neobrátili se, a já je neuzdravil.

12:40  Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.

12:40  Excæcavit oculos eorum, et induravit cor eorum ut non videant oculis, et non intelligant corde, et convertantur, et sanem eos.

12:41  These things said Isaias, when he saw his glory, and spoke of him.

12:41  These things said Esaias, when he saw his glory, and spake of him.

12:41  Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm.

12:41  To řekl Izaiáš, když zahlédl jeho slávu a mluvil o něm.

12:41  To řekl Izaiáš, protože spatřil jeho slávu a mluvil o něm.

12:41  To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.

12:41  Hæc dixit Isaias, quando vidit gloriam ejus, et locutus est de eo.

12:42  However, many of the chief men also believed in him: but because of the Pharisees they did not confess him, that they might not be cast out of the synagogue.

12:42  Nevertheless among the chief rulers also many believed on him; but because of the Pharisees they did not confess him, lest they should be put out of the synagogue:

12:42  Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy.

12:42  Přesto však v něho uvěřili i mnozí z hodnostářů, ale kvůli farizeům ho nevyznávali, aby nebyli vyobcováni ze synagogy.

12:42  Přece však i mnozí z vůdců v něho uvěřili, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagogy.

12:42  A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.

12:42  Verumtamen et ex principibus multi crediderunt in eum : sed propter pharisæos non confitebantur, ut e synagoga non ejicerentur.

12:43  For they loved the glory of men more than the glory of God.

12:43  For they loved the praise of men more than the praise of God.

12:43  Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.

12:43  Milovali totiž lidskou slávu více než slávu Boží.

12:43  Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.

12:43  Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.

12:43  Dilexerunt enim gloriam hominum magis quam gloriam Dei.

12:44  But Jesus cried and said: He that believeth in me doth not believe in me, but in him that sent me.

12:44  Jesus cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.

12:44  Ježíš hlasitě zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal.

12:44  Ježíš volal: „Kdo věří ve mne, věří ne ve mne, ale v Toho, který mě poslal.

12:44  Ježíš zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, kdo mne poslal.

12:44  Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.

12:44  Jesus autem clamavit, et dixit : Qui credit in me, non credit in me, sed in eum qui misit me.

12:45  And he that seeth me, seeth him that sent me.

12:45  And he that seeth me seeth him that sent me.

12:45  A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.

12:45  Kdo vidí mě, vidí Toho, který mě poslal.

12:45  A kdo vidí mne, vidí toho, kdo mne poslal.

12:45  A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.

12:45  Et qui videt me, videt eum qui misit me.

12:46  I am come, a light into the world, that whosoever believeth in me may not remain in darkness.

12:46  I am come a light into the world, that whosoever believeth on me should not abide in darkness.

12:46  Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

12:46  Já, světlo, jsem přišel na svět, aby žádný, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

12:46  Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

12:46  Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.

12:46  Ego lux in mundum veni, ut omnis qui credit in me, in tenebris non maneat.

12:47  And if any man hear my words and keep them not, I do not judge him for I came not to judge the world, but to save the world.

12:47  And if any man hear my words, and believe not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.

12:47  Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.

12:47  Slyší-li někdo má slova a neplní je, já ho nesoudím; nepřišel jsem totiž, abych soudil svět, ale abych svět spasil.

12:47  A jestli někdo uslyší má slova, a nezachová je, já ho nesoudím. Nepřišel jsem, abych svět soudil, ale abych svět zachránil.

12:47  A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.

12:47  Et si quis audierit verba mea, et non custodierit, ego non judico eum ; non enim veni ut judicem mundum, sed ut salvificem mundum.

12:48  He that despiseth me and receiveth not my words hath one that judgeth him. The word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.

12:48  He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him: the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.

12:48  Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den.

12:48  Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by ho soudil. V poslední den jej bude soudit slovo, které jsem mluvil.

12:48  Kdo mne odmítá a nepřijímá moje slova, má svého soudce. Slovo, které jsem pověděl, to ho bude soudit v poslední den.

12:48  Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.

12:48  Qui spernit me et non accipit verba mea, habet qui judicet eum. Sermo quem locutus sum, ille judicabit eum in novissimo die.

12:49  For I have not spoken of myself: but the Father who sent me, he gave me commandment what I should say and what I should speak.

12:49  For I have not spoken of myself; but the Father which sent me, he gave me a commandment, what I should say, and what I should speak.

12:49  Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.

12:49  Nemluvil jsem totiž sám od sebe, ale Otec, který mě poslal, ten mi dal přikázání, co mám říkat a co mluvit.

12:49  Neboť já jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mne poslal, ten mi dal příkaz, co mám říci a co promluvit.

12:49  Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.

12:49  Quia ego ex meipso non sum locutus, sed qui misit me, Pater, ipse mihi mandatum dedit quid dicam et quid loquar.

12:50  And I know that his commandment is life everlasting. The things therefore that I speak, even as the Father said unto me, so do I speak.

12:50  And I know that his commandment is life everlasting: whatsoever I speak therefore, even as the Father said unto me, so I speak.

12:50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluví, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“

12:50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co mluvím, tedy mluvím tak, jak mi řekl Otec.“

12:50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy já mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“

12:50  A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.

12:50  Et scio quia mandatum ejus vita æterna est : quæ ergo ego loquor, sicut dixit mihi Pater, sic loquor.

Chapter 13

13:1  Before the festival day of the pasch, Jesus knowing that his hour was come, that he should pass out of this world to the Father: having loved his own who were in the world, he loved them unto the end.

13:1  Now before the feast of the passover, when Jesus knew that his hour was come that he should depart out of this world unto the Father, having loved his own which were in the world, he loved them unto the end.

13:1  Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.

13:1  Před Velikonočními svátky už Ježíš věděl, že přišla jeho chvíle, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své druhy na tomto světě, miloval je až do konce.

13:1  Před velikonočním svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, ⌈protože miloval⌉ své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce.

13:1  Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.

13:1  Ante diem festum Paschæ, sciens Jesus quia venit hora ejus ut transeat ex hoc mundo ad Patrem : cum dilexisset suos, qui erant in mundo, in finem dilexit eos.

13:2  And when supper was done (the devil having now put into the heart of Judas Iscariot, the son of Simon, to betray him),

13:2  And supper being ended, the devil having now put into the heart of Judas Iscariot, Simon’s son, to betray him;

13:2  Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil,

13:2  Ještě před večeří ďábel vnukl do srdce Jidáše, syna Šimona Iškariotského, že ho má zradit.

13:2  Během večeře, když již Ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal,

13:2  A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)

13:2  Et cœna facta, cum diabolus jam misisset in cor ut traderet eum Judas Simonis Iscariotæ :

13:3  Knowing that the Father had given him all things into his hands and that he came from God and goeth to God,

13:3  Jesus knowing that the Father had given all things into his hands, and that he was come from God, and went to God;

13:3  Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,

13:3  Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu,

13:3  Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,

13:3  Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,

13:3  sciens quia omnia dedit ei Pater in manus, et quia a Deo exivit, et ad Deum vadit :

13:4  He riseth from supper and layeth aside his garments and, having taken a towel, girded himself.

13:4  He riseth from supper, and laid aside his garments; and took a towel, and girded himself.

13:4  odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;

13:4  vstal od večeře, odložil plášť a opásal se ručníkem.

13:4  vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se.

13:4  Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.

13:4  surgit a cœna, et ponit vestimenta sua, et cum accepisset linteum, præcinxit se.

13:5  After that, he putteth water into a basin and began to wash the feet of the disciples and to wipe them with the towel wherewith he was girded.

13:5  After that he poureth water into a bason, and began to wash the disciples’ feet, and to wipe them with the towel wherewith he was girded.

13:5  pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.

13:5  Nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je ručníkem, jímž byl přepásán.

13:5  Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán.

13:5  Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.

13:5  Deinde mittit aquam in pelvim, et cœpit lavare pedes discipulorum, et extergere linteo, quo erat præcinctus.

13:6  He cometh therefore to Simon Peter. And Peter saith to him: Lord, dost thou wash my feet?

13:6  Then cometh he to Simon Peter: and Peter saith unto him, Lord, dost thou wash my feet?

13:6  Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“

13:6  Když přistoupil k Šimonu Petrovi, ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?!“

13:6  Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl: „Pane, ty mi ⌈chceš mýt⌉ nohy?“

13:6  Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?

13:6  Venit ergo ad Simonem Petrum. Et dicit ei Petrus : Domine, tu mihi lavas pedes ?

13:7  Jesus answered and said to him: What I do, thou knowest not now; but thou shalt know hereafter.

13:7  Jesus answered and said unto him, What I do thou knowest not now; but thou shalt know hereafter.

13:7  Ježíš odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“

13:7  „Teď ještě nechápeš, co dělám,“ odpověděl mu Ježíš, „ale později porozumíš.“

13:7  Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nevíš, potom však to poznáš.“

13:7  Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.

13:7  Respondit Jesus, et dixit ei : Quod ego facio, tu nescis modo : scies autem postea.

13:8  Peter saith to him: Thou shalt never wash my feet, Jesus answered him: If I wash thee not, thou shalt have no part with me.

13:8  Peter saith unto him, Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him, If I wash thee not, thou hast no part with me.

13:8  Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“

13:8  „Ty mi přece nemůžeš mýt nohy!“ namítal Petr. „Když tě neumyji, nebudeš mít se mnou nic společného,“ odpověděl Ježíš.

13:8  Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.“

13:8  Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.

13:8  Dicit ei Petrus : Non lavabis mihi pedes in æternum. Respondit ei Jesus : Si non lavero te, non habebis partem mecum.

13:9  Simon Peter saith to him: Lord, not only my feet, but also my hands and my head.

13:9  Simon Peter saith unto him, Lord, not my feet only, but also my hands and my head.

13:9  Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“

13:9  „Pane!“ zvolal Šimon Petr. „Nemyj mi jen nohy, ale i ruce a hlavu!“

13:9  Šimon Petr mu řekl: „Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!“

13:9  Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.

13:9  Dicit ei Simon Petrus : Domine, non tantum pedes meos, sed et manus, et caput.

13:10  Jesus saith to him: He that is washed needeth not but to wash his feet, but is clean wholly. And you are clean, but not all.

13:10  Jesus saith to him, He that is washed needeth not save to wash his feet, but is clean every whit: and ye are clean, but not all.

13:10  Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“

13:10  Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“

13:10  Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“

13:10  Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.

13:10  Dicit ei Jesus : Qui lotus est, non indiget nisi ut pedes lavet, sed est mundus totus. Et vos mundi estis, sed non omnes.

13:11  For he knew who he was that would betray him; therefore he said: You are not all clean.

13:11  For he knew who should betray him; therefore said he, Ye are not all clean.

13:11  Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čistí.

13:11  (Věděl totiž o svém zrádci, proto řekl: „Ne všichni jste čistí.“)

13:11  Věděl totiž, kdo ho vydává. Proto řekl: Ne všichni jste čistí.

13:11  Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.

13:11  Sciebat enim quisnam esset qui traderet eum ; propterea dixit : Non estis mundi omnes.

13:12  Then after he had washed their feet and taken his garments, being set down again, he said to them: Know you what I have done to you?

13:12  So after he had washed their feet, and had taken his garments, and was set down again, he said unto them, Know ye what I have done to you?

13:12  Když jim umyl nohy, oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?

13:12  Když jim umyl nohy, znovu se oblékl, posadil se zpět za stůl a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal?

13:12  Když jim umyl nohy [a] vzal si své šaty, opět ⌈zaujal místo u stolu⌉ a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?

13:12  Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?

13:12  Postquam ergo lavit pedes eorum, et accepit vestimenta sua, cum recubuisset iterum, dixit eis : Scitis quid fecerim vobis ?

13:13  You call me Master and Lord. And you say well: for so I am.

13:13  Ye call me Master and Lord: and ye say well; for so I am.

13:13  Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.

13:13  Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem.

13:13  Vy mne nazýváte Učitelem a Pánem a dobře pravíte; jsem jím.

13:13  Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.

13:13  Vos vocatis me Magister et Domine, et bene dicitis : sum etenim.

13:14  If then I being your Lord and Master, have washed your feet; you also ought to wash one another's feet.

13:14  If I then, your Lord and Master, have washed your feet; ye also ought to wash one another’s feet.

13:14  Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.

13:14  Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému.

13:14  Jestliže tedy já, Pán a Učitel, jsem vám umyl nohy, i vy si máte navzájem umývat nohy.

13:14  Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.

13:14  Si ergo ego lavi pedes vestros, Dominus et Magister, et vos debetis alter alterius lavare pedes.

13:15  For I have given you an example, that as I have done to you, so you do also.

13:15  For I have given you an example, that ye should do as I have done to you.

13:15  Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.

13:15  Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám.

13:15  Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já učinil vám.

13:15  Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.

13:15  Exemplum enim dedi vobis, ut quemadmodum ego feci vobis, ita et vos faciatis.

13:16  Amen, amen, I say to you: The servant is not greater than his lord: neither is the apostle greater than he that sent him.

13:16  Verily, verily, I say unto you, The servant is not greater than his lord; neither he that is sent greater than he that sent him.

13:16  Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.

13:16  Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.

13:16  Amen, amen, pravím vám, otrok není větší než jeho pán, ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal.

13:16  Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.

13:16  Amen, amen dico vobis : non est servus major domino suo : neque apostolus major est eo qui misit illum.

13:17  If you know these things, you shall be blessed if you do them.

13:17  If ye know these things, happy are ye if ye do them.

13:17  Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.

13:17  Teď to víte; blaze vám, když se tím budete řídit.

13:17  Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budete–li to činit.

13:17  Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.

13:17  Si hæc scitis, beati eritis si feceritis ea.

13:18  I speak not of you all: I know whom I have chosen. But that the scripture may be fulfilled: He that eateth bread with me shall lift up his heel against me,

13:18  I speak not of you all: I know whom I have chosen: but that the scripture may be fulfilled, He that eateth bread with me hath lifted up his heel against me.

13:18  Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ‚Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.‘

13:18  Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ať se ale naplní Písmo: ‚Ten, který jí se mnou chléb, pozvedl patu proti mně.‘

13:18  Nemluvím o vás všech; já vím, které jsem si vyvolil. Ale musí se naplnit Písmo: Ten, kdo jí ⌈se mnou⌉ chléb, pozdvihl proti mně svou patu.

13:18  Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.

13:18  Non de omnibus vobis dico : ego scio quos elegerim ; sed ut adimpleatur Scriptura : Qui manducat mecum panem, levabit contra me calcaneum suum.

13:19  At present I tell you, before it come to pass: that when it shall come to pass, you may believe that I am he.

13:19  Now I tell you before it come, that, when it is come to pass, ye may believe that I am he.

13:19  Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.

13:19  Říkám vám to už teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili, že já jsem.

13:19  Již teď vám to říkám, dříve než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že Já jsem.

13:19  Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.

13:19  Amodo dico vobis, priusquam fiat : ut cum factum fuerit, credatis quia ego sum.

13:20  Amen, amen, I say to you, he that receiveth whomsoever I send receiveth me: and he that receiveth me receiveth him that sent me.

13:20  Verily, verily, I say unto you, He that receiveth whomsoever I send receiveth me; and he that receiveth me receiveth him that sent me.

13:20  Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.

13:20  Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá mého posla, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal.“

13:20  Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.“

13:20  Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.

13:20  Amen, amen dico vobis : qui accipit si quem misero, me accipit ; qui autem me accipit, accipit eum qui me misit.

13:21  When Jesus had said these things, he was troubled in spirit; and he testified, and said: Amen, amen, I say to you, one of you shall betray me.

13:21  When Jesus had thus said, he was troubled in spirit, and testified, and said, Verily, verily, I say unto you, that one of you shall betray me.

13:21  Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: „Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.“

13:21  Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“

13:21  Když to Ježíš řekl, rozrušil se v duchu a dosvědčil: „Amen, amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí.“

13:21  A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

13:21  Cum hæc dixisset Jesus, turbatus est spiritu : et protestatus est, et dixit : Amen, amen dico vobis, quia unus ex vobis tradet me.

13:22  The disciples therefore looked one upon another, doubting of whom he spoke.

13:22  Then the disciples looked one on another, doubting of whom he spake.

13:22  Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.

13:22  Učedníci se začali rozhlížet jeden po druhém, netušíce, o kom to mluví.

13:22  Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to říká.

13:22  Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

13:22  Aspiciebant ergo ad invicem discipuli, hæsitantes de quo diceret.

13:23  Now there was leaning on Jesus' bosom one of his disciples, whom Jesus loved.

13:23  Now there was leaning on Jesus’ bosom one of his disciples, whom Jesus loved.

13:23  Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.

13:23  Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku.

13:23  Jeden z jeho učedníků, kterého Ježíš miloval, spočíval u stolu v Ježíšově náručí.

13:23  Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.

13:23  Erat ergo recumbens unus ex discipulis ejus in sinu Jesu, quem diligebat Jesus.

13:24  Simon Peter therefore beckoned to him and said to him: Who is it of whom he speaketh?

13:24  Simon Peter therefore beckoned to him, that he should ask who it should be of whom he spake.

13:24  Na toho se Šimon obrátil a řekl: „Zeptej se, o kom to mluví!“

13:24  Šimon Petr mu naznačil, ať se zeptá, o kom to mluvil.

13:24  Na toho Šimon Petr kývl, aby zjistil, kdo je ten, o kom mluví.

13:24  Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.

13:24  Innuit ergo huic Simon Petrus, et dixit ei : Quis est, de quo dicit ?

13:25  He therefore, leaning on the breast of Jesus, saith to him: Lord, who is it?

13:25  He then lying on Jesus’ breast saith unto him, Lord, who is it?

13:25  Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kdo to je?“

13:25  Onen učedník ho tedy objal a zeptal se: „Pane, kdo to je?“

13:25  On se naklonil k Ježíšovým prsům a řekl mu: „Pane, kdo to je?“

13:25  A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

13:25  Itaque cum recubuisset ille supra pectus Jesu, dicit ei : Domine, quis est ?

13:26  Jesus answered: He it is to whom I shall reach bread dipped. And when he had dipped the bread, he gave it to Judas Iscariot, the son of Simon.

13:26  Jesus answered, He it is, to whom I shall give a sop, when I have dipped it. And when he had dipped the sop, he gave it to Judas Iscariot, the son of Simon.

13:26  Ježíš odpověděl: „Je to ten pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji.“ Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.

13:26  „Ten, komu podám namočené sousto,“ odpověděl Ježíš. Namočil sousto a podal je Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

13:26  Ježíš odpověděl: „Je to ten, kterému namočím a podám sousto.“ Namočil sousto a podal je Judovi Šimona Iškariotského.

13:26  Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

13:26  Respondit Jesus : Ille est cui ego intinctum panem porrexero. Et cum intinxisset panem, dedit Judæ Simonis Iscariotæ.

13:27  And after the morsel, Satan entered into him. And Jesus said to him: That which thou dost, do quickly.

13:27  And after the sop Satan entered into him. Then said Jesus unto him, That thou doest, do quickly.

13:27  Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: „Co chceš učinit, učiň hned!“

13:27  A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan. „Co děláš, dělej rychle,“ řekl mu Ježíš.

13:27  Tehdy, po tom soustu, vstoupil do něho Satan. Ježíš mu řekl: „Co činíš, učiň rychle!“

13:27  A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

13:27  Et post buccellam, introivit in eum Satanas. Et dixit ei Jesus : Quod facis, fac citius.

13:28  Now no man at the table knew to what purpose he said this unto him.

13:28  Now no man at the table knew for what intent he spake this unto him.

13:28  Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.

13:28  Nikdo ze stolujících ale nerozuměl, proč mu to řekl.

13:28  Nikdo ze stolujících však neporozuměl, proč mu to řekl.

13:28  Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

13:28  Hoc autem nemo scivit discumbentium ad quid dixerit ei.

13:29  For some thought, because Judas had the purse, that Jesus had said to him: Buy those things which we have need of for the festival day: or that he should give something to the poor.

13:29  For some of them thought, because Judas had the bag, that Jesus had said unto him, Buy those things that we have need of against the feast; or, that he should give something to the poor.

13:29  Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým.

13:29  Jidáš měl na starosti pokladnu, a tak si někteří mysleli, že mu Ježíš řekl, ať nakoupí, co je potřeba na svátek, nebo ať dá nějaké peníze chudým.

13:29  Protože měl Juda pokladnici, domnívali se někteří, že mu Ježíš říká: „Nakup, co potřebujeme na svátek“, anebo aby dal něco chudým.

13:29  Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.

13:29  Quidam enim putabant, quia loculos habebat Judas, quod dixisset ei Jesus : Eme ea quæ opus sunt nobis ad diem festum : aut egenis ut aliquid daret.

13:30  He therefore, having received the morsel, went out immediately. And it was night.

13:30  He then having received the sop went immediately out: and it was night.

13:30  Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. byla noc.

13:30  Jidáš vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.

13:30  On si vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.

13:30  A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.

13:30  Cum ergo accepisset ille buccellam, exivit continuo. Erat autem nox.

13:31  When he therefore was gone out, Jesus said: Now is the Son of man glorified; and God is glorified in him.

13:31  Therefore, when he was gone out, Jesus said, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.

13:31  Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;

13:31  Po jeho odchodu Ježíš řekl: „Syn člověka je teď oslaven a Bůh je oslaven v něm.

13:31  Když Juda vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm.

13:31  Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.

13:31  Cum ergo exisset, dixit Jesus : Nunc clarificatus est Filius hominis, et Deus clarificatus est in eo.

13:32  If God be glorified in him, God also will glorify him in himself: and immediately will he glorify him.

13:32  If God be glorified in him, God shall also glorify him in himself, and shall straightway glorify him.

13:32  Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.

13:32  A protože je Bůh oslaven v něm, Bůh ho také oslaví sám v sobě, a to hned.

13:32  [Jestliže byl Bůh oslaven v něm,] oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned.

13:32  A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.

13:32  Si Deus clarificatus est in eo, et Deus clarificabit eum in semetipso : et continuo clarificabit eum.

13:33  Little children, yet a little while I am with you. You shall seek me. And as I said to the Jews: Whither I go you cannot come; so I say to you now.

13:33  Little children, yet a little while I am with you. Ye shall seek me: and as I said unto the Jews, Whither I go, ye cannot come; so now I say to you.

13:33  Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.

13:33  Moji drazí, ještě na kratičko jsem s vámi. Budete mě hledat, ale říkám vám, co jsem už řekl Židům: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete.‘

13:33  Dítky, ještě krátce jsem s vámi. Budete mne hledat, a jako jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám: Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete.

13:33  Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.

13:33  Filioli, adhuc modicum vobiscum sum. Quæretis me ; et sicut dixi Judæis, quo ego vado, vos non potestis venire : et vobis dico modo.

13:34  A new commandment I give unto you: That you love one another, as I have loved you, that you also love one another.

13:34  A new commandment I give unto you, That ye love one another; as I have loved you, that ye also love one another.

13:34  Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.

13:34  Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.

13:34  Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali.

13:34  Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.

13:34  Mandatum novum do vobis : ut diligatis invicem : sicut dilexi vos, ut et vos diligatis invicem.

13:35  By this shall all men know that you are my disciples, if you have love one for another.

13:35  By this shall all men know that ye are my disciples, if ye have love one to another.

13:35  Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“

13:35  Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“

13:35  Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete–li mít lásku jedni k druhým.“

13:35  Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.

13:35  In hoc cognoscent omnes quia discipuli mei estis, si dilectionem habueritis ad invicem.

13:36  Simon Peter saith to him: Lord, whither goest thou? Jesus answered: Whither I go, thou canst not follow me now: but thou shalt follow hereafter.

13:36  Simon Peter said unto him, Lord, whither goest thou? Jesus answered him, Whither I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow me afterwards.

13:36  Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“

13:36  Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“ „Tam, kam jdu, teď za mnou nemůžeš,“ odpověděl mu Ježíš, „ale přijdeš za mnou později.“

13:36  Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš mu odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“

13:36  Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.

13:36  Dicit ei Simon Petrus : Domine, quo vadis ? Respondit Jesus : Quo ego vado non potes me modo sequi : sequeris autem postea.

13:37  Peter saith to him: Why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thee.

13:37  Peter said unto him, Lord, why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thy sake.

13:37  Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat?“ Svůj život za tebe položím.“

13:37  „Pane, proč za tebou nemohu teď?“ ptal se Petr. „Položím za tebe život!“

13:37  Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu následovat teď? Svou duši za tebe položím!“

13:37  Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.

13:37  Dicit ei Petrus : Quare non possum te sequi modo ? animam meam pro te ponam.

13:38  Jesus answered him: Wilt thou lay down thy life for me? Amen, amen, I say to thee, the cock shall not crow, till thou deny me thrice.

13:38  Jesus answered him, Wilt thou lay down thy life for my sake? Verily, verily, I say unto thee, The cock shall not crow, till thou hast denied me thrice.

13:38  Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“

13:38  „Položíš za mě život?“ opáčil Ježíš. „Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš.“

13:38  Ježíš odpověděl: „Svou duši za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát ⌈mě zapřeš⌉.“

13:38  Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

13:38  Respondit ei Jesus : Animam tuam pro me pones ? amen, amen dico tibi : non cantabit gallus, donec ter me neges.

Chapter 14

14:1  Let not your heart be troubled. You believe in God: believe also in me.

14:1  Let not your heart be troubled: ye believe in God, believe also in me.

14:1  „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.

14:1  „Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne.

14:1  „Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne.

14:1  Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.

14:1  Non turbetur cor vestrum. Creditis in Deum, et in me credite.

14:2  In my Father's house there are many mansions. If not, I would have told you: because I go to prepare a place for you.

14:2  In my Father’s house are many mansions: if it were not so, I would have told you. I go to prepare a place for you.

14:2  V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.

14:2  V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.

14:2  V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, ⌈řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.⌉

14:2  V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.

14:2  In domo Patris mei mansiones multæ sunt ; si quominus dixissem vobis : quia vado parare vobis locum.

14:3  And if I shall go and prepare a place for you, I will come again and will take you to myself: that where I am, you also may be.

14:3  And if I go and prepare a place for you, I will come again, and receive you unto myself; that where I am, there ye may be also.

14:3  A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

14:3  Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.

14:3  A odejdu–li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.

14:3  Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.

14:3  Et si abiero, et præparavero vobis locum, iterum venio, et accipiam vos ad meipsum : ut ubi sum ego, et vos sitis.

14:4  And whither I go you know: and the way you know.

14:4  And whither I go ye know, and the way ye know.

14:4  A cestu, kam jdu, znáte.“

14:4  Víte, kam jdu, a cestu znáte.“

14:4  A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.“

14:4  A kam já jdu, víte, i cestu víte.

14:4  Et quo ego vado scitis, et viam scitis.

14:5  Thomas saith to him: Lord, we know not whither thou goest. And how can we know the way?

14:5  Thomas saith unto him, Lord, we know not whither thou goest; and how can we know the way?

14:5  Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“

14:5  „Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“

14:5  Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“

14:5  Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?

14:5  Dicit ei Thomas : Domine, nescimus quo vadis : et quomodo possumus viam scire ?

14:6  Jesus saith to him: I am the way, and the truth, and the life. No man cometh to the Father, but by me.

14:6  Jesus saith unto him, I am the way, the truth, and the life: no man cometh unto the Father, but by me.

14:6  Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

14:6  „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

14:6  Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

14:6  Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.

14:6  Dicit ei Jesus : Ego sum via, et veritas, et vita. Nemo venit ad Patrem, nisi per me.

14:7  If you had known me, you would without doubt have known my Father also: and from henceforth you shall know him. And you have seen him.

14:7  If ye had known me, ye should have known my Father also: and from henceforth ye know him, and have seen him.

14:7  Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“

14:7  Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce. Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“

14:7  ⌈Jestliže znáte mne, poznáte i⌉ mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“

14:7  Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.

14:7  Si cognovissetis me, et Patrem meum utique cognovissetis : et amodo cognoscetis eum, et vidistis eum.

14:8  Philip saith to him: Lord, shew us the Father; and it is enough for us.

14:8  Philip saith unto him, Lord, shew us the Father, and it sufficeth us.

14:8  Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“

14:8  „Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“

14:8  Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“

14:8  Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.

14:8  Dicit ei Philippus : Domine, ostende nobis Patrem, et sufficit nobis.

14:9  Jesus saith to him: Have I been so long a time with you and have you not known me? Philip, he that seeth me seeth the Father also. How sayest thou: Shew us the Father?

14:9  Jesus saith unto him, Have I been so long time with you, and yet hast thou not known me, Philip? he that hath seen me hath seen the Father; and how sayest thou then, Shew us the Father?

14:9  Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

14:9  „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?

14:9  Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

14:9  Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterakž ty pravíš: Ukaž nám Otce?

14:9  Dicit ei Jesus : Tanto tempore vobiscum sum, et non cognovistis me ? Philippe, qui videt me, videt et Patrem. Quomodo tu dicis : Ostende nobis Patrem ?

14:10  Do you not believe that I am in the Father and the Father in me? The words that I speak to you, I speak not of myself. But the Father who abideth in me, he doth the works.

14:10  Believest thou not that I am in the Father, and the Father in me? the words that I speak unto you I speak not of myself: but the Father that dwelleth in me, he doeth the works.

14:10  Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

14:10  Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky.

14:10  Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

14:10  Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.

14:10  Non creditis quia ego in Patre, et Pater in me est ? Verba quæ ego loquor vobis, a meipso non loquor. Pater autem in me manens, ipse fecit opera.

14:11  Believe you not that I am in the Father and the Father in me?

14:11  Believe me that I am in the Father, and the Father in me: or else believe me for the very works’ sake.

14:11  Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!

14:11  Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.

14:11  Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne–li, věřte aspoň pro ty skutky.

14:11  Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; aneb aspoň pro ty samy skutky věřte mi.

14:11  Non creditis quia ego in Patre, et Pater in me est ?

14:12  Otherwise believe for the very works' sake. Amen, amen, I say to you, he that believeth in me, the works that I do, he also shall do: and greater than these shall he do.

14:12  Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me, the works that I do shall he do also; and greater works than these shall he do; because I go unto my Father.

14:12  Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.

14:12  Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.

14:12  Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.

14:12  Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.

14:12  alioquin propter opera ipsa credite. Amen, amen dico vobis, qui credit in me, opera quæ ego facio, et ipse faciet, et majora horum faciet : quia ego ad Patrem vado.

14:13  Because I go to the Father: and whatsoever you shall ask the Father in my name, that will I do: that the Father may be glorified in the Son.

14:13  And whatsoever ye shall ask in my name, that will I do, that the Father may be glorified in the Son.

14:13  A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.

14:13  O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.

14:13  A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu.

14:13  A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.

14:13  Et quodcumque petieritis Patrem in nomine meo, hoc faciam : ut glorificetur Pater in Filio.

14:14  If you shall ask me any thing in my name, that I will do.

14:14  If ye shall ask any thing in my name, I will do it.

14:14  Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.

14:14  Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“

14:14  Požádáte–li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“

14:14  Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.

14:14  Si quid petieritis me in nomine meo, hoc faciam.

14:15  If you love me, keep my commandments.

14:15  If ye love me, keep my commandments.

14:15  Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;

14:15  „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání.

14:15  „Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.

14:15  Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.

14:15  Si diligitis me, mandata mea servate :

14:16  And I will ask the Father: and he shall give you another Paraclete, that he may abide with you for ever:

14:16  And I will pray the Father, and he shall give you another Comforter, that he may abide with you for ever;

14:16  a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky -

14:16  Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky,

14:16  A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi ⌈na věčnost⌉ --

14:16  A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,

14:16  et ego rogabo Patrem, et alium Paraclitum dabit vobis, ut maneat vobiscum in æternum,

14:17  The spirit of truth, whom the world cannot receive, because it seeth him not, nor knoweth him. But you shall know him; because he shall abide with you and shall be in you.

14:17  Even the Spirit of truth; whom the world cannot receive, because it seeth him not, neither knoweth him: but ye know him; for he dwelleth with you, and shall be in you.

14:17  Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.

14:17  totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.

14:17  Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.

14:17  Toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.

14:17  Spiritum veritatis, quem mundus non potest accipere, quia non videt eum, nec scit eum : vos autem cognoscetis eum, quia apud vos manebit, et in vobis erit.

14:18  I will not leave you orphans: I will come to you.

14:18  I will not leave you comfortless: I will come to you.

14:18  Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.

14:18  Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.

14:18  Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.

14:18  Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.

14:18  Non relinquam vos orphanos : veniam ad vos.

14:19  Yet a little while and the world seeth me no more. But you see me: because I live, and you shall live.

14:19  Yet a little while, and the world seeth me no more; but ye see me: because I live, ye shall live also.

14:19  Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.

14:19  Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy.

14:19  Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít.

14:19  Ještě maličko, a svět mne více neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, i vy živi budete.

14:19  Adhuc modicum, et mundus me jam non videt. Vos autem videtis me : quia ego vivo, et vos vivetis.

14:20  In that day you shall know that I am in my Father: and you in me, and I in you.

14:20  At that day ye shall know that I am in my Father, and ye in me, and I in you.

14:20  V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.

14:20  V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.

14:20  V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.

14:20  V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.

14:20  In illo die vos cognoscetis quia ego sum in Patre meo, et vos in me, et ego in vobis.

14:21  He that hath my commandments and keepeth them; he it is that loveth me. And he that loveth me shall be loved of my Father: and I will love him and will manifest myself to him.

14:21  He that hath my commandments, and keepeth them, he it is that loveth me: and he that loveth me shall be loved of my Father, and I will love him, and will manifest myself to him.

14:21  Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat.“

14:21  Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“

14:21  Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“

14:21  Kdož by měl přikázaní má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.

14:21  Qui habet mandata mea, et servat ea : ille est qui diligit me. Qui autem diligit me, diligetur a Patre meo : et ego diligam eum, et manifestabo ei meipsum.

14:22  Judas saith to him, not the Iscariot: Lord, how is it that thou wilt manifest thyself to us, and not to the world?

14:22  Judas saith unto him, not Iscariot, Lord, how is it that thou wilt manifest thyself unto us, and not unto the world?

14:22  Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“

14:22  Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“

14:22  Juda, ne ten Iškariotský, mu řekl: „Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?“

14:22  Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?

14:22  Dicit ei Judas, non ille Iscariotes : Domine, quid factum est, quia manifestaturus es nobis teipsum, et non mundo ?

14:23  Jesus answered and said to him: If any one love me, he will keep my word. And my Father will love him and we will come to him and will make our abode with him.

14:23  Jesus answered and said unto him, If a man love me, he will keep my words: and my Father will love him, and we will come unto him, and make our abode with him.

14:23  Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

14:23  Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zůstaneme u něj.

14:23  Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

14:23  Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.

14:23  Respondit Jesus, et dixit ei : Si quis diligit me, sermonem meum servabit, et Pater meus diliget eum, et ad eum veniemus, et mansionem apud eum faciemus ;

14:24  He that loveth me not keepeth not my words. And the word which you have heard is not mine; but the Father's who sent me.

14:24  He that loveth me not keepeth not my sayings: and the word which ye hear is not mine, but the Father’s which sent me.

14:24  Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal.

14:24  Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo.

14:24  Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.“

14:24  Kdožť nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.

14:24  qui non diligit me, sermones meos non servat. Et sermonem, quem audistis, non est meus : sed ejus qui misit me, Patris.

14:25  These things have I spoken to you, abiding with you.

14:25  These things have I spoken unto you, being yet present with you.

14:25  Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.

14:25  To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás.

14:25  „Toto jsem vám pověděl, dokud zůstávám u vás.

14:25  Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.

14:25  Hæc locutus sum vobis apud vos manens.

14:26  But the Paraclete, the Holy Ghost, whom the Father will send in my name, he will teach you all things and bring all things to your mind, whatsoever I shall have said to you.

14:26  But the Comforter, which is the Holy Ghost, whom the Father will send in my name, he shall teach you all things, and bring all things to your remembrance, whatsoever I have said unto you.

14:26  Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.

14:26  Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

14:26  Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

14:26  Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.

14:26  Paraclitus autem Spiritus Sanctus, quem mittet Pater in nomine meo, ille vos docebit omnia, et suggeret vobis omnia quæcumque dixero vobis.

14:27  Peace I leave with you: my peace I give unto you: not as the world giveth, do I give unto you. Let not your heart be troubled: nor let it be afraid.

14:27  Peace I leave with you, my peace I give unto you: not as the world giveth, give I unto you. Let not your heart be troubled, neither let it be afraid.

14:27  Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!

14:27  Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach.

14:27  Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé.

14:27  Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.

14:27  Pacem relinquo vobis, pacem meam do vobis : non quomodo mundus dat, ego do vobis. Non turbetur cor vestrum, neque formidet.

14:28  You have heard that I said to you: I go away, and I come unto you. If you loved me you would indeed be glad, because I go to the Father: for the Father is greater than I.

14:28  Ye have heard how I said unto you, I go away, and come again unto you. If ye loved me, ye would rejoice, because I said, I go unto the Father: for my Father is greater than I.

14:28  Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.

14:28  Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘ Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já.

14:28  Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím a přijdu k vám. Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já.

14:28  Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší jest nežli já.

14:28  Audistis quia ego dixi vobis : Vado, et venio ad vos. Si diligeretis me, gauderetis utique, quia vado ad Patrem : quia Pater major me est.

14:29  And now I have told you before it come to pass: that when it shall come to pass, you may believe.

14:29  And now I have told you before it come to pass, that, when it is come to pass, ye might believe.

14:29  Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.

14:29  Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.

14:29  Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.

14:29  A nyní pověděl jsem vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.

14:29  Et nunc dixi vobis priusquam fiat : ut cum factum fuerit, credatis.

14:30  I will not now speak many things with you. For the prince of this world: cometh: and in me he hath not any thing.

14:30  Hereafter I will not talk much with you: for the prince of this world cometh, and hath nothing in me.

14:30  Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.

14:30  Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic,

14:30  Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nemá vůbec nic.

14:30  Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.

14:30  Jam non multa loquar vobiscum : venit enim princeps mundi hujus, et in me non habet quidquam.

14:31  But that the world may know that I love the Father: and as the Father hath given me commandments, so do I. Arise, let us go hence.

14:31  But that the world may know that I love the Father; and as the Father gave me commandment, even so I do. Arise, let us go hence.

14:31  Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. - Vstaňte, pojďme odtud!“

14:31  ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.“

14:31  Ale ⌈svět má poznat⌉, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odtud!“

14:31  Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázal Otec, tak činím. Vstaňte, poďme odtud.

14:31  Sed ut cognoscat mundus quia diligo Patrem, et sicut mandatum dedit mihi Pater, sic facio. Surgite, eamus hinc.

Chapter 15

15:1  I am the true vine: and my Father is the husbandman.

15:1  I am the true vine, and my Father is the husbandman.

15:1  „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.

15:1  „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař.

15:1  „Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář.

15:1  Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest.

15:1  Ego sum vitis vera, et Pater meus agricola est.

15:2  Every branch in me that beareth not fruit, he will take away: and every one that beareth fruit, he will purge it, that it may bring forth more fruit.

15:2  Every branch in me that beareth not fruit he taketh away: and every branch that beareth fruit, he purgeth it, that it may bring forth more fruit.

15:2  Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.

15:2  Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce.

15:2  Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.

15:2  Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.

15:2  Omnem palmitem in me non ferentem fructum, tollet eum, et omnem qui fert fructum, purgabit eum, ut fructum plus afferat.

15:3  Now you are clean, by reason of the word which I have spoken to you.

15:3  Now ye are clean through the word which I have spoken unto you.

15:3  Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.

15:3  Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil.

15:3  Vy jste již čistí pro slovo, které jsem vám pověděl.

15:3  Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.

15:3  Jam vos mundi estis propter sermonem quem locutus sum vobis.

15:4  Abide in me: and I in you. As the branch cannot bear fruit of itself, unless it abide in the vine, so neither can you, unless you abide in me.

15:4  Abide in me, and I in you. As the branch cannot bear fruit of itself, except it abide in the vine; no more can ye, except ye abide in me.

15:4  Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně.

15:4  Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.

15:4  Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává–li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně.

15:4  Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.

15:4  Manete in me, et ego in vobis. Sicut palmes non potest ferre fructum a semetipso, nisi manserit in vite, sic nec vos, nisi in me manseritis.

15:5  I am the vine: you the branches. He that abideth in me, and I in him, the same beareth much fruit: for without me you can do nothing.

15:5  I am the vine, ye are the branches: He that abideth in me, and I in him, the same bringeth forth much fruit: for without me ye can do nothing.

15:5  Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.

15:5  Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic.

15:5  Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo ⌈zůstává ve mně⌉ a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.

15:5  Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.

15:5  Ego sum vitis, vos palmites : qui manet in me, et ego in eo, hic fert fructum multum, quia sine me nihil potestis facere.

15:6  If any one abide not in me, he shall be cast forth as a branch and shall wither: and they shall gather him up and cast him into the fire: and he burneth.

15:6  If a man abide not in me, he is cast forth as a branch, and is withered; and men gather them, and cast them into the fire, and they are burned.

15:6  Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí.

15:6  Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří.

15:6  Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří.

15:6  Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a budouť sebrány, a na oheň uvrženy, a shoříť.

15:6  Si quis in me non manserit, mittetur foras sicut palmes, et arescet, et colligent eum, et in ignem mittent, et ardet.

15:7  If you abide in me and my words abide in you, you shall ask whatever you will: and it shall be done unto you.

15:7  If ye abide in me, and my words abide in you, ye shall ask what ye will, and it shall be done unto you.

15:7  Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.

15:7  Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to.

15:7  Zůstanete–li ve mně a zůstanou–li mé výroky ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám.

15:7  Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

15:7  Si manseritis in me, et verba mea in vobis manserint, quodcumque volueritis petetis, et fiet vobis.

15:8  In this is my Father glorified: that you bring forth very much fruit and become my disciples.

15:8  Herein is my Father glorified, that ye bear much fruit; so shall ye be my disciples.

15:8  Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.

15:8  Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci.

15:8  Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky.

15:8  V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a budete moji učedlníci.

15:8  In hoc clarificatus est Pater meus, ut fructum plurimum afferatis, et efficiamini mei discipuli.

15:9  As the Father hath loved me, I also have loved you. Abide in my love.

15:9  As the Father hath loved me, so have I loved you: continue ye in my love.

15:9  Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.

15:9  Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce.

15:9  Jako Otec miluje mne, tak i já miluji vás. Zůstaňte v mé lásce.

15:9  Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.

15:9  Sicut dilexit me Pater, et ego dilexi vos. Manete in dilectione mea.

15:10  If you keep my commandments, you shall abide in my love: as I also have kept my Father's commandments and do abide in his love.

15:10  If ye keep my commandments, ye shall abide in my love; even as I have kept my Father’s commandments, and abide in his love.

15:10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.

15:10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.

15:10  Zachováte–li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“

15:10  Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.

15:10  Si præcepta mea servaveritis, manebitis in dilectione mea, sicut et ego Patris mei præcepta servavi, et maneo in ejus dilectione.

15:11  These things I have spoken to you, that my joy may be in you, and your joy may be filled.

15:11  These things have I spoken unto you, that my joy might remain in you, and that your joy might be full.

15:11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“

15:11  Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla dokonalá.

15:11  „Toto jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a aby vaše radost byla naplněna.

15:11  Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná.

15:11  Hæc locutus sum vobis : ut gaudium meum in vobis sit, et gaudium vestrum impleatur.

15:12  This is my commandment, that you love one another, as I have loved you.

15:12  This is my commandment, That ye love one another, as I have loved you.

15:12  „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.

15:12  Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.

15:12  To je mé přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás.

15:12  Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.

15:12  Hoc est præceptum meum, ut diligatis invicem, sicut dilexi vos.

15:13  Greater love than this no man hath, that a man lay down his life for his friends.

15:13  Greater love hath no man than this, that a man lay down his life for his friends.

15:13  Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

15:13  Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

15:13  Nikdo nemá větší lásku než tu, ⌈že položí svou duši⌉ za své přátele.

15:13  Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.

15:13  Majorem hac dilectionem nemo habet, ut animam suam ponat quis pro amicis suis.

15:14  You are my friends, if you do the things that I command you.

15:14  Ye are my friends, if ye do whatsoever I command you.

15:14  Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.

15:14  Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji.

15:14  Vy jste moji přátelé, činíte–li, co vám přikazuji.

15:14  Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.

15:14  Vos amici mei estis, si feceritis quæ ego præcipio vobis.

15:15  I will not now call you servants: for the servant knoweth not what his lord doth. But I have called you friends. because all things, whatsoever I have heard of my Father, I have made known to you.

15:15  Henceforth I call you not servants; for the servant knoweth not what his lord doeth: but I have called you friends; for all things that I have heard of my Father I have made known unto you.

15:15  Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

15:15  Nebudu vás už nazývat služebníky, neboť služebník neví, co dělá jeho pán. Vás jsem ale nazval přáteli, neboť jsem vám předal všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

15:15  Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem uslyšel od svého Otce.

15:15  Nebudu vás více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přátely, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

15:15  Jam non dicam vos servos : quia servus nescit quid faciat dominus ejus. Vos autem dixi amicos : quia omnia quæcumque audivi a Patre meo, nota feci vobis.

15:16  You have not chosen me: but I have chosen you; and have appointed you, that you should go and should bring forth fruit; and your fruit should remain: that whatsoever you shall ask of the Father in my name, he may give it you.

15:16  Ye have not chosen me, but I have chosen you, and ordained you, that ye should go and bring forth fruit, and that your fruit should remain: that whatsoever ye shall ask of the Father in my name, he may give it you.

15:16  Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.

15:16  Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu.

15:16  Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral vás a ustanovil jsem vás, abyste vyšli a nesliovoce a vaše ovoce aby zůstávalo; aby vám Otec dal, oč byste ho požádali v mém jménu.

15:16  Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.

15:16  Non vos me elegistis, sed ego elegi vos, et posui vos ut eatis, et fructum afferatis, et fructus vester maneat : ut quodcumque petieritis Patrem in nomine meo, det vobis.

15:17  These things I command you, that you love one another.

15:17  These things I command you, that ye love one another.

15:17  To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.

15:17  Toto vám přikazuji: Milujte jedni druhé.“

15:17  To vám přikazuji, abyste se navzájem milovali.“

15:17  Toto přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.

15:17  Hæc mando vobis : ut diligatis invicem.

15:18  If the world hate you, know ye that it hath hated me before you.

15:18  If the world hate you, ye know that it hated me before it hated you.

15:18  Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.

15:18  „Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.

15:18  „Jestliže vás svět nenávidí, vězte, že mne nenáviděl dříve než vás.

15:18  Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť mne prvé než vás v nenávisti měl.

15:18  Si mundus vos odit, scitote quia me priorem vobis odio habuit.

15:19  If you had been of the world, the world would love its own: but because you are not of the world, but I have chosen you out of the world, therefore the world hateth you.

15:19  If ye were of the world, the world would love his own: but because ye are not of the world, but I have chosen you out of the world, therefore the world hateth you.

15:19  Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.

15:19  Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí.

15:19  Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral, proto vás svět nenávidí.

15:19  Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.

15:19  Si de mundo fuissetis, mundus quod suum erat diligeret : quia vero de mundo non estis, sed ego elegi vos de mundo, propterea odit vos mundus.

15:20  Remember my word that I said to you: The servant is not greater than his master. If they have persecuted me, they will also persecute you. If they have kept my word, they will keep yours also.

15:20  Remember the word that I said unto you, The servant is not greater than his lord. If they have persecuted me, they will also persecute you; if they have kept my saying, they will keep yours also.

15:20  Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat - jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají.

15:20  Pamatujte na má slova: Služebník není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovali mé slovo, zachovají i vaše.

15:20  Pamatujte na slovo, které jsem vám řekl: Otrok není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat; jestliže zachovali mé slovo, i vaše zachovají.

15:20  Pamatujte na tu řeč, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.

15:20  Mementote sermonis mei, quem ego dixi vobis : non est servus major domino suo. Si me persecuti sunt, et vos persequentur ; si sermonem meum servaverunt, et vestrum servabunt.

15:21  But all these things they will do to you for my name's sake: because they know not him that sent me.

15:21  But all these things will they do unto you for my name’s sake, because they know not him that sent me.

15:21  Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho,který mě poslal.

15:21  To všechno vám ale udělají kvůli mému jménu, neboť neznají Toho, který mě poslal.

15:21  Ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, protože neznají toho, který mě poslal.

15:21  Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, kterýž mne poslal.

15:21  Sed hæc omnia facient vobis propter nomen meum : quia nesciunt eum qui misit me.

15:22  If I had not come and spoken to them, they would not have sin: but now they have no excuse for their sin.

15:22  If I had not come and spoken unto them, they had not had sin: but now they have no cloke for their sin.

15:22  Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích.

15:22  Kdybych nepřišel a nemluvil k nim, neměli by hřích, teď ale pro svůj hřích nemají výmluvu.

15:22  Kdybych nepřišel a nepromluvil k nim, neměli by hřích; nyní však pro svůj hřích nemají výmluvu.

15:22  Kdybych byl nepřišel, a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.

15:22  Si non venissem, et locutus fuissem eis, peccatum non haberent : nunc autem excusationem non habent de peccato suo.

15:23  He that hateth me hateth my Father also.

15:23  He that hateth me hateth my Father also.

15:23  Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce.

15:23  Kdo nenávidí mě, nenávidí i mého Otce.

15:23  Kdo mne nenávidí, nenávidí i mého Otce.

15:23  Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.

15:23  Qui me odit, et Patrem meum odit.

15:24  If I had not done among them the works that no other man hath done, they would not have sin: but now they have both seen and hated both me and my Father.

15:24  If I had not done among them the works which none other man did, they had not had sin: but now have they both seen and hated both me and my Father.

15:24  Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce.

15:24  Kdybych mezi nimi nedělal skutky, které neudělal nikdo jiný, neměli by hřích. Teď ale viděli, a nenáviděli – jak mě, tak mého Otce.

15:24  Kdybych byl mezi nimi neučinil skutky, které neučinil nikdo jiný, neměli by hřích. Ale nyní viděli, a mají v nenávisti jak mne, tak mého Otce.

15:24  Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichž žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní i viděli, i nenáviděli i mne i Otce mého.

15:24  Si opera non fecissem in eis quæ nemo alius fecit, peccatum non haberent : nunc autem et viderunt, et oderunt et me, et Patrem meum.

15:25  But that the word may be fulfilled which is written in their law: they hated me without cause.

15:25  But this cometh to pass, that the word might be fulfilled that is written in their law, They hated me without a cause.

15:25  To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny‘.

15:25  Ale to vše se děje, aby se naplnilo, co je psáno v jejich Zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘

15:25  To proto, aby se naplnilo slovo, které je napsáno v jejich Zákoně: Nenáviděli mne bez příčiny.“

15:25  Ale aby se naplnila řeč, kteráž v zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne darmo.

15:25  Sed ut adimpleatur sermo, qui in lege eorum scriptus est : Quia odio habuerunt me gratis.

15:26  But when the Paraclete cometh, whom I will send you from the Father, the Spirit of truth, who proceedeth from the Father, he shall give testimony of me.

15:26  But when the Comforter is come, whom I will send unto you from the Father, even the Spirit of truth, which proceedeth from the Father, he shall testify of me:

15:26  Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.

15:26  Až přijde ten Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, totiž Duch pravdy, který vychází z Otce, ten o mně bude vydávat svědectví.

15:26  „Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.

15:26  Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.

15:26  Cum autem venerit Paraclitus, quem ego mittam vobis a Patre, Spiritum veritatis, qui a Patre procedit, ille testimonium perhibebit de me ;

15:27  And you shall give testimony, because you are with me from the beginning.

15:27  And ye also shall bear witness, because ye have been with me from the beginning.

15:27  Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.

15:27  A vy také vydávejte svědectví, protože jste od počátku se mnou.

15:27  Ale i vy ⌈budete svědčit⌉, neboť jste se mnou od počátku.“

15:27  Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.

15:27  et vos testimonium perhibebitis, quia ab initio mecum estis.

Chapter 16

16:1  These things have I spoken to you things have I spoken to you that you may not be scandalized.

16:1  These things have I spoken unto you, that ye should not be offended.

16:1  To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést.

16:1  Toto jsem vám pověděl, abyste se nenechali svést.

16:1  „Toto jsem vám pověděl, abyste nebyli pohoršeni.

16:1  Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.

16:1  Hæc locutus sum vobis, ut non scandalizemini.

16:2  They will put you out of the synagogues: yea, the hour cometh, that whosoever killeth you will think that he doth a service to God.

16:2  They shall put you out of the synagogues: yea, the time cometh, that whosoever killeth you will think that he doeth God service.

16:2  Budou vás vylučovat za synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.

16:2  Vyobcují vás ze shromáždění. Ano, přichází doba, kdy každý, kdo vás bude zabíjet, si bude myslet, že tím slouží Bohu.

16:2  Budou vás vylučovat ze synagogy; ano, přichází hodina, že se každý, kdo vás zabije, bude domnívat, že koná svatou službu Bohu.

16:2  Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.

16:2  Absque synagogis facient vos : sed venit hora, ut omnis qui interficit vos arbitretur obsequium se præstare Deo.

16:3  And these things will they do to you; because they have not known the Father nor me.

16:3  And these things will they do unto you, because they have not known the Father, nor me.

16:3  To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne.

16:3  Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mě.

16:3  A to budou činit, protože nepoznali Otce ani mne.

16:3  A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.

16:3  Et hæc facient vobis, quia non noverunt Patrem, neque me.

16:4  But these things I have told you, that when the hour shall come, you may remember that I told you of them.

16:4  But these things have I told you, that when the time shall come, ye may remember that I told you of them. And these things I said not unto you at the beginning, because I was with you.

16:4  Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina.“ „Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi.

16:4  Předpověděl jsem vám to, abyste si v té době vzpomněli, že jsem vám to řekl. Zpočátku jsem vám to neříkal, protože jsem byl s vámi.“

16:4  Ale toto jsem vám pověděl, abyste, až ta hodina přijde, měli v paměti, že jsem vám [to] řekl.“ „Tyto věci jsem vám na počátku neřekl, protože jsem byl s vámi.

16:4  Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku nemluvil, nebo jsem byl s vámi.

16:4  Sed hæc locutus sum vobis, ut cum venerit hora eorum, reminiscamini quia ego dixi vobis.

16:5  But I told you not these things from the beginning, because I was with you. And now I go to him that sent me, and none of you asketh me: Whither goest thou?

16:5  But now I go my way to him that sent me; and none of you asketh me, Whither goest thou?

16:5  Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě nezeptá: Kam jdeš?

16:5  „Teď odcházím k Tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: ‚Kam jdeš?‘

16:5  Nyní však odcházím k tomu, kdo mne poslal, a nikdo z vás se mne neptá: Kam jdeš?

16:5  Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?

16:5  Hæc autem vobis ab initio non dixi, quia vobiscum eram. Et nunc vado ad eum qui misit me ; et nemo ex vobis interrogat me : Quo vadis ?

16:6  But because I have spoken these things to you, sorrow hath filled your heart.

16:6  But because I have said these things unto you, sorrow hath filled your heart.

16:6  Ale že jsem s vámi tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce.

16:6  Kvůli tomu, co jsem vám řekl, naplnil vaše srdce zármutek.

16:6  Ale že jsem vám toto pověděl, zármutek naplnil vaše srdce.

16:6  Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.

16:6  sed quia hæc locutus sum vobis, tristitia implevit cor vestrum.

16:7  But I tell you the truth: it is expedient to you that I go. For if I go not, the Paraclete will not come to you: but if I go, I will send him to you.

16:7  Nevertheless I tell you the truth; It is expedient for you that I go away: for if I go not away, the Comforter will not come unto you; but if I depart, I will send him unto you.

16:7  Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.

16:7  Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám.

16:7  Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu–li, Zastánce k vám nepřijde; odejdu–li, pošlu ho k vám.

16:7  Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.

16:7  Sed ego veritatem dico vobis : expedit vobis ut ego vadam : si enim non abiero, Paraclitus non veniet ad vos ; si autem abiero, mittam eum ad vos.

16:8  And when he is come, he will convince the world of sin and of justice and of judgment.

16:8  And when he is come, he will reprove the world of sin, and of righteousness, and of judgment:

16:8  On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:

16:8  Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.

16:8  A on, až přijde, ⌈přinese světu důkaz⌉ o hříchu, o spravedlnosti a o soudu:

16:8  A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.

16:8  Et cum venerit ille, arguet mundum de peccato, et de justitia, et de judicio.

16:9  Of sin: because they believed not in me.

16:9  Of sin, because they believe not on me;

16:9  Hřích v tom, že ve mne nevěří;

16:9  Hřích, že nevěří ve mne;

16:9  o hříchu, že nevěří ve mne,

16:9  Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.

16:9  De peccato quidem, quia non crediderunt in me.

16:10  And of justice: because I go to the Father: and you shall see me no longer.

16:10  Of righteousness, because I go to my Father, and ye see me no more;

16:10  spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte;

16:10  spravedlnost, že jdu k Otci a už mě neuvidíte;

16:10  o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte,

16:10  A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.

16:10  De justitia vero, quia ad Patrem vado, et jam non videbitis me.

16:11  And of judgment: because the prince of this world is already judged.

16:11  Of judgment, because the prince of this world is judged.

16:11  soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.

16:11  a soud, že vládce tohoto světa je již odsouzen.

16:11  a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“

16:11  Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.

16:11  De judicio autem, quia princeps hujus mundi jam judicatus est.

16:12  I have yet many things to say to you: but you cannot bear them now.

16:12  I have yet many things to say unto you, but ye cannot bear them now.

16:12  Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli.

16:12  Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést.

16:12  „Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést.

16:12  Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.

16:12  Adhuc multa habeo vobis dicere, sed non potestis portare modo.

16:13  But when he, the Spirit of truth, is come, he will teach you all truth. For he shall not speak of himself: but what things soever he shall hear, he shall speak. And the things that are to come, he shall shew you.

16:13  Howbeit when he, the Spirit of truth, is come, he will guide you into all truth: for he shall not speak of himself; but whatsoever he shall hear, that shall he speak: and he will shew you things to come.

16:13  Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.

16:13  Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší – oznámí vám i věci budoucí.

16:13  Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít.

16:13  Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.

16:13  Cum autem venerit ille Spiritus veritatis, docebit vos omnem veritatem : non enim loquetur a semetipso, sed quæcumque audiet loquetur, et quæ ventura sunt annuntiabit vobis.

16:14  He shall glorify me: because he shall receive of mine and shall shew it to you.

16:14  He shall glorify me: for he shall receive of mine, and shall shew it unto you.

16:14  On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.

16:14  On mě oslaví, neboť vám oznámí, co přijme ode mě.

16:14  On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám.

16:14  Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.

16:14  Ille me clarificabit, quia de meo accipiet, et annuntiabit vobis.

16:15  All things whatsoever the Father hath are mine. Therefore I said that he shall receive of me and shew it to you.

16:15  All things that the Father hath are mine: therefore said I, that he shall take of mine, and shall shew it unto you.

16:15  Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.

16:15  Všechno, co má Otec, je mé. Proto jsem řekl, že vám oznámí, co přijme ode mě.

16:15  Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“

16:15  Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.

16:15  Omnia quæcumque habet Pater, mea sunt. Propterea dixi : quia de meo accipiet, et annuntiabit vobis.

16:16  A little while, and now you shall not see me: and again a little while, and you shall see me: because I go to the Father.

16:16  A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me, because I go to the Father.

16:16  Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“

16:16  Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě znovu spatříte.“

16:16  „Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, [protože odcházím k Otci].“

16:16  Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.

16:16  Modicum, et jam non videbitis me ; et iterum modicum, et videbitis me : quia vado ad Patrem.

16:17  Then some of his disciples said one to another: What is this that he saith to us: A little while, and you shall not see me: and again a little while, and you shall see me, and, Because I go to the Father?

16:17  Then said some of his disciples among themselves, What is this that he saith unto us, A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me: and, Because I go to the Father?

16:17  Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamenají slova ‚zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte‘ a ‚odcházím k Otci‘?“

16:17  Někteří z jeho učedníků se začali jeden druhého ptát: „Co tím chce říci? Prý: ‚Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě spatříte‘ a: ‚Odcházím k Otci.‘

16:17  Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamená to, co nám říká: Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte a Odcházím k Otci?“

16:17  I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?

16:17  Dixerunt ergo ex discipulis ejus ad invicem : Quid est hoc quod dicit nobis : Modicum, et non videbitis me ; et iterum modicum, et videbitis me, et quia vado ad Patrem ?

16:18  They said therefore: What is this that he saith, A little while? We know not what he speaketh.

16:18  They said therefore, What is this that he saith, A little while? we cannot tell what he saith.

16:18  Říkali: „Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví.“

16:18  Co tím myslí, když říká: ‚Za okamžik‘? Nevíme, o čem mluví.“

16:18  Říkali: „Co znamená to, [co říká]: Zanedlouho? Nevíme, co mluví.“

16:18  Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.

16:18  Dicebant ergo : Quid est hoc quod dicit : Modicum ? nescimus quid loquitur.

16:19  And Jesus knew that they had a mind to ask him. And he said to them: Of this do you inquire among yourselves, because I said: A little while, and you shall not see me; and again a little while, and you shall see me?

16:19  Now Jesus knew that they were desirous to ask him, and said unto them, Do ye enquire among yourselves of that I said, A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me?

16:19  Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?

16:19  Ježíš poznal, že se ho chtěli zeptat, a tak jim řekl: „Dohadujete se o tom, že jsem řekl: ‚Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě spatříte‘?

16:19  Ježíš poznal, že se ho na to chtěli ptát, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte?

16:19  I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?

16:19  Cognovit autem Jesus, quia volebant eum interrogare, et dixit eis : De hoc quæritis inter vos quia dixi : Modicum, et non videbitis me ; et iterum modicum, et videbitis me.

16:20  Amen, amen, I say to you, that you shall lament and weep, but the world shall rejoice: and you shall be made sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.

16:20  Verily, verily, I say unto you, That ye shall weep and lament, but the world shall rejoice: and ye shall be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.

16:20  Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy se budete rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost.

16:20  Amen, amen, říkám vám, že budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Budete se trápit, ale vaše úzkost se obrátí v radost.

16:20  Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost.

16:20  Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.

16:20  Amen, amen dico vobis : quia plorabitis, et flebitis vos, mundus autem gaudebit ; vos autem contristabimini, sed tristitia vestra vertetur in gaudium.

16:21  A woman, when she is in labour, hath sorrow, because her hour is come; but when she hath brought forth the child, she remembereth no more the anguish, for joy that a man is born into the world.

16:21  A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but as soon as she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for joy that a man is born into the world.

16:21  Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.

16:21  Když žena rodí, zakouší úzkost, protože přišla její chvilka. Poté, co porodí děťátko, ale na trápení zapomene pro radost, že se na svět narodil člověk.

16:21  Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk.

16:21  Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se narodil člověk na svět.

16:21  Mulier cum parit, tristitiam habet, quia venit hora ejus ; cum autem pepererit puerum, jam non meminit pressuræ propter gaudium, quia natus est homo in mundum.

16:22  So also you now indeed have sorrow: but I will see you again and your heart shall rejoice. And your joy no man shall take from you.

16:22  And ye now therefore have sorrow: but I will see you again, and your heart shall rejoice, and your joy no man taketh from you.

16:22  I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme.

16:22  I vy teď zakoušíte úzkost, ale až se znovu uvidíme, vaše srdce bude jásat radostí a tu radost vám nikdo nevezme.

16:22  Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme.

16:22  Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.

16:22  Et vos igitur nunc quidem tristitiam habetis, iterum autem videbo vos, et gaudebit cor vestrum : et gaudium vestrum nemo tollet a vobis.

16:23  And in that day you shall not ask me any thing. Amen, amen, I say to you: if you ask the Father any thing in my name, he will give it you.

16:23  And in that day ye shall ask me nothing. Verily, verily, I say unto you, Whatsoever ye shall ask the Father in my name, he will give it you.

16:23  V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.

16:23  V ten den se mě nebudete ptát na nic. Amen, amen, říkám vám, že o cokoli poprosíte Otce v mém jménu, to vám dá.

16:23  V té hodiněse mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce ⌈v mém jménu, dá vám to⌉.

16:23  A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.

16:23  Et in illo die me non rogabitis quidquam. Amen, amen dico vobis : si quid petieritis Patrem in nomine meo, dabit vobis.

16:24  Hitherto, you have not asked any thing in my name. Ask, and you shall receive; that your joy may be full.

16:24  Hitherto have ye asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be full.

16:24  Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.

16:24  Až dosud jste v mém jménu o nic neprosili. Proste a dostanete, a vaše radost bude dokonalá.

16:24  Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“

16:24  Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

16:24  Usque modo non petistis quidquam in nomine meo : petite, et accipietis, ut gaudium vestrum sit plenum.

16:25  These things I have spoken to you in proverbs. The hour cometh when I will no longer speak to you in proverbs, but will shew you plainly of the Father.

16:25  These things have I spoken unto you in proverbs: but the time cometh, when I shall no more speak unto you in proverbs, but I shall shew you plainly of the Father.

16:25  To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo.

16:25  Dosud jsem k vám mluvil obrazně. Přichází chvíle, kdy k vám už nebudu o Otci mluvit obrazně, ale otevřeně.

16:25  „Tyto věci jsem vám pověděl v přirovnáních. Přichází hodina, kdy k vám již nebudu mluvit v přirovnáních, nýbrž vám budu otevřeně vyprávět o Otci.

16:25  Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu vám.

16:25  Hæc in proverbiis locutus sum vobis. Venit hora cum jam non in proverbiis loquar vobis, sed palam de Patre annuntiabo vobis :

16:26  In that day, you shall ask in my name: and I say not to you that I will ask the Father for you.

16:26  At that day ye shall ask in my name: and I say not unto you, that I will pray the Father for you:

16:26  V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás;

16:26  V ten den budete prosit v mém jménu a neříkám, že budu prosit Otce za vás.

16:26  V tom dni budete žádat v mém jménu, a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás.

16:26  V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.

16:26  in illo die in nomine meo petetis : et non dico vobis quia ego rogabo Patrem de vobis :

16:27  For the Father himself loveth you, because you have loved me and have believed that I came out from God.

16:27  For the Father himself loveth you, because ye have loved me, and have believed that I came out from God.

16:27  vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha.

16:27  Sám Otec vás totiž miluje, protože jste milovali mě a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha.

16:27  Vždyť sám Otec vás miluje, protože jste si mě zamilovali a uvěřili jste, že já jsem vyšel od Boha.

16:27  Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.

16:27  ipse enim Pater amat vos, quia vos me amastis, et credidistis, quia ego a Deo exivi.

16:28  I came forth from the Father and am come into the world: again I leave the world and I go to the Father.

16:28  I came forth from the Father, and am come into the world: again, I leave the world, and go to the Father.

16:28  Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci.“

16:28  Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď zase opouštím svět a jdu k Otci.“

16:28  Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; opět opouštím svět a jdu k Otci.“

16:28  Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.

16:28  Exivi a Patre, et veni in mundum : iterum relinquo mundum, et vado ad Patrem.

16:29  His disciples say to him: Behold, now thou speakest plainly and speakest no proverb.

16:29  His disciples said unto him, Lo, now speakest thou plainly, and speakest no proverb.

16:29  Jeho učedníci mu řekli: „Nyní mluvíš přímo a bez obrazů.

16:29  Jeho učedníci mu řekli: „Hle, teď už nemluvíš obrazně, ale otevřeně!

16:29  Jeho učedníci říkají: „Hle, teď mluvíš otevřeně a neříkáš žádné přirovnání.

16:29  Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.

16:29  Dicunt ei discipuli ejus : Ecce nunc palam loqueris, et proverbium nullum dicis :

16:30  Now we know that thou knowest all things and thou needest not that any man should ask thee. By this we believe that thou camest forth from God.

16:30  Now are we sure that thou knowest all things, and needest not that any man should ask thee: by this we believe that thou camest forth from God.

16:30  Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“

16:30  Teď víme, že víš všechno a není třeba, aby se tě někdo vyptával. Teď věříme, že jsi vyšel od Boha.“

16:30  Teď víme, že víš všechno a nepotřebuješ, aby se tě někdo na něco tázal. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“

16:30  Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.

16:30  nunc scimus quia scis omnia, et non opus est tibi ut quis te interroget : in hoc credimus quia a Deo existi.

16:31  Jesus answered them: Do you now believe?

16:31  Jesus answered them, Do ye now believe?

16:31  Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte?

16:31  „Teď věříte?“ opáčil Ježíš.

16:31  Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte?

16:31  Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?

16:31  Respondit eis Jesus : Modo creditis ?

16:32  Behold, the hour cometh, and it is now come, that you shall be scattered every man to his own and shall leave me alone. And yet I am not alone, because the Father is with me.

16:32  Behold, the hour cometh, yea, is now come, that ye shall be scattered, every man to his own, and shall leave me alone: and yet I am not alone, because the Father is with me.

16:32  Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.

16:32  „Hle, přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý svou cestou. Necháte mě samotného, ale nejsem sám, protože je se mnou Otec.

16:32  Hle, přichází hodina, a již přišla, kdy budete rozptýleni každý do ⌈svých domovů⌉ a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.

16:32  Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.

16:32  ecce venit hora, et jam venit, ut dispergamini unusquisque in propria, et me solum relinquatis : et non sum solus, quia Pater mecum est.

16:33  These things I have spoken to you, that in me you may have peace. In the world you shall have distress. But have confidence. I have overcome the world.

16:33  These things I have spoken unto you, that in me ye might have peace. In the world ye shall have tribulation: but be of good cheer; I have overcome the world.

16:33  To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.

16:33  Toto vše jsem vám pověděl, abyste ve mně nalezli pokoj. Na světě zakoušíte soužení, ale buďte stateční – já jsem přemohl svět.“

16:33  Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. Ve světě máte soužení. Ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět.“

16:33  Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.

16:33  Hæc locutus sum vobis, ut in me pacem habeatis. In mundo pressuram habebitis : sed confidite, ego vici mundum.

Chapter 17

17:1  These things Jesus spoke: and lifting up his eyes to heaven, he said: the hour is come. Glorify thy Son, that thy Son may glorify thee.

17:1  These words spake Jesus, and lifted up his eyes to heaven, and said, Father, the hour is come; glorify thy Son, that thy Son also may glorify thee:

17:1  Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe,

17:1  Když to Ježíš pověděl, zvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla ta chvíle – oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe.

17:1  Když toto Ježíš pověděl, pozdvihl své oči k nebi a řekl: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby [tvůj] Syn oslavil tebe,

17:1  To pověděv Ježíš, i pozdvihl oči svých k nebi a řekl: Otče, přišlať hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;

17:1  Hæc locutus est Jesus : et sublevatis oculis in cælum, dixit : Pater, venit hora : clarifica Filium tuum, ut Filius tuus clarificet te :

17:2  As thou hast given him power over all flesh, that he may give eternal life to all whom thou hast given him.

17:2  As thou hast given him power over all flesh, that he should give eternal life to as many as thou hast given him.

17:2  stejně, jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný.

17:2  Dal jsi mu právo na všechny lidi, aby všem, které jsi mu svěřil, daroval věčný život.

17:2  tak jako jsi mu dal pravomoc nad veškerým tělem, aby všem těm, které jsi mu dal, dal život věčný.

17:2  Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, život věčný dal.

17:2  sicut dedisti ei potestatem omnis carnis, ut omne, quod dedisti ei, det eis vitam æternam.

17:3  Now this is eternal life: That they may know thee, the only true God, and Jesus Christ, whom thou hast sent.

17:3  And this is life eternal, that they might know thee the only true God, and Jesus Christ, whom thou hast sent.

17:3  A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíš Krista.

17:3  A to je ten věčný život – aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista.

17:3  A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

17:3  Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.

17:3  Hæc est autem vita æterna : ut cognoscant te, solum Deum verum, et quem misisti Jesum Christum.

17:4  I have glorified thee on the earth; I have finished the work which thou gavest me to do.

17:4  I have glorified thee on the earth: I have finished the work which thou gavest me to do.

17:4  Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil.

17:4  Zjevil jsem tvou slávu na zemi; dílo, jež jsi mi svěřil, jsem vykonal.

17:4  Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal.

17:4  Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.

17:4  Ego te clarificavi super terram : opus consummavi, quod dedisti mihi ut faciam :

17:5  And now glorify thou me, O Father, with thyself, with the glory which I had, before the world was, with thee.

17:5  And now, O Father, glorify thou me with thine own self with the glory which I had with thee before the world was.

17:5  A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět.

17:5  Nyní mě, Otče, uveď k sobě do slávy, kterou jsem u tebe měl předtím, než byl svět.

17:5  A nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl, dříve než byl svět.“

17:5  A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého touž slavou, kterouž jsem měl u tebe, prvé nežli svět byl.

17:5  et nunc clarifica me tu, Pater, apud temetipsum, claritate quam habui, priusquam mundus esset, apud te.

17:6  I have manifested thy name to the men whom thou hast given me out of the world. Thine they were: and to me thou gavest them. And they have kept thy word.

17:6  I have manifested thy name unto the men which thou gavest me out of the world: thine they were, and thou gavest them me; and they have kept thy word.

17:6  Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.

17:6  Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a dal jsi je mně. Zachovali tvé slovo

17:6  „Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.

17:6  Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.

17:6  Manifestavi nomen tuum hominibus, quos dedisti mihi de mundo : tui erant, et mihi eos dedisti : et sermonem tuum servaverunt.

17:7  Now they have known that all things which thou hast given me are from thee:

17:7  Now they have known that all things whatsoever thou hast given me are of thee.

17:7  Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe;

17:7  a nyní poznali, že všechno, co jsi mi dal, pochází od tebe.

17:7  Nyní poznali, že vše, co jsi mi dal, je od tebe;

17:7  A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.

17:7  Nunc cognoverunt quia omnia quæ dedisti mihi, abs te sunt :

17:8  Because the words which thou gavest me, I have given to them. And they have received them and have known in very deed that I came out from thee: and they have believed that thou didst send me.

17:8  For I have given unto them the words which thou gavest me; and they have received them, and have known surely that I came out from thee, and they have believed that thou didst send me.

17:8  neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. V pravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal.

17:8  Slova, jež jsi mi svěřil, jsem předal jim a oni je přijali. Skutečně poznali, že jsem vyšel od tebe, a uvěřili, že jsi mě poslal.

17:8  neboť slova, která jsi mi dal, jsem dal jim a oni je přijali. Skutečně poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi mě poslal ty.

17:8  Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali právě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.

17:8  quia verba quæ dedisti mihi, dedi eis : et ipsi acceperunt, et cognoverunt vere quia a te exivi, et crediderunt quia tu me misisti.

17:9  I pray for them. I pray not for the world, but for them whom thou hast given me: because they are thine.

17:9  I pray for them: I pray not for the world, but for them which thou hast given me; for they are thine.

17:9  Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;

17:9  Prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, jež jsi mi dal, neboť jsou tvoji.

17:9  Za ně prosím; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, protože jsou tvoji --

17:9  Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.

17:9  Ego pro eis rogo ; non pro mundo rogo, sed pro his quos dedisti mihi : quia tui sunt :

17:10  And all my things are thine, and thine are mine: and I am glorified in them.

17:10  And all mine are thine, and thine are mine; and I am glorified in them.

17:10  a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven.

17:10  Všechno mé je tvé, a co je tvé, je mé. Má sláva je v nich.

17:10  a všechno mé je tvé, a co je tvé, je mé -- a v nich jsem oslaven.

17:10  A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a oslaven jsem v nich.

17:10  et mea omnia tua sunt, et tua mea sunt : et clarificatus sum in eis.

17:11  And now I am not in the world, and these are in the world, and I come to thee. Holy Father, keep them in thy name whom thou hast given me: that they may be one, as we also are.

17:11  And now I am no more in the world, but these are in the world, and I come to thee. Holy Father, keep through thine own name those whom thou hast given me, that they may be one, as we are.

17:11  Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.

17:11  Já už nejsem na světě, ale oni jsou na světě a já jdu k tobě. Svatý Otče, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.

17:11  A již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já přicházím k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, jako jsme jedno my.

17:11  Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, aťby byli jedno jako my.

17:11  Et jam non sum in mundo, et hi in mundo sunt, et ego ad te venio. Pater sancte, serva eos in nomine tuo, quos dedisti mihi : ut sint unum, sicut et nos.

17:12  While I was with them, I kept them in thy name. Those whom thou gavest me have I kept: and none of them is lost, but the son of perdition: that the scripture may be fulfilled.

17:12  While I was with them in the world, I kept them in thy name: those that thou gavest me I have kept, and none of them is lost, but the son of perdition; that the scripture might be fulfilled.

17:12  Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které jsi i dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen, aby se naplnilo Písmo.

17:12  Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je a nikdo z nich nezahynul, kromě onoho syna zatracení, aby se naplnilo Písmo.

17:12  Dokud jsem byl s nimi [ve světě], zachovával jsem je ⌈a střežil ve tvém jménu, které jsi mi dal⌉, a nikdo z nich nezahynul, kromě syna záhuby, aby se naplnilo Písmo.

17:12  Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se písmo naplnilo.

17:12  Cum essem cum eis, ego servabam eos in nomine tuo. Quos dedisti mihi, custodivi : et nemo ex eis periit, nisi filius perditionis, ut Scriptura impleatur.

17:13  And now I come to thee: and these things I speak in the world, that they may have my joy filled in themselves.

17:13  And now come I to thee; and these things I speak in the world, that they might have my joy fulfilled in themselves.

17:13  Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.

17:13  Teď ale jdu k tobě a toto říkám na světě, aby má radost v nich byla dokonalá.

17:13  Nyní přicházím k tobě a toto mluvím ve světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.

17:13  Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.

17:13  Nunc autem ad te venio : et hæc loquor in mundo, ut habeant gaudium meum impletum in semetipsis.

17:14  I have given them thy word, and the world hath hated them: because they are not of the world, as I also am not of the world.

17:14  I have given them thy word; and the world hath hated them, because they are not of the world, even as I am not of the world.

17:14  Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.

17:14  Dal jsem jim tvé slovo a svět je začal nenávidět, protože nepatří světu, jako ani já nepatřím světu.

17:14  Já jsem jim dal tvé slovo, a svět proti nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako já nejsem ze světa.

17:14  Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako já nejsem z světa.

17:14  Ego dedi eis sermonem tuum, et mundus eos odio habuit, quia non sunt de mundo, sicut et ego non sum de mundo.

17:15  I pray not that thou shouldst take them out of the world, but that thou shouldst keep them from evil.

17:15  I pray not that thou shouldest take them out of the world, but that thou shouldest keep them from the evil.

17:15  Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.

17:15  Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je uchránil před Zlým.

17:15  Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.

17:15  Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys je zachoval od toho zlého.

17:15  Non rogo ut tollas eos de mundo, sed ut serves eos a malo.

17:16  They are not of the world, as I also am not of the world.

17:16  They are not of the world, even as I am not of the world.

17:16  Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.

17:16  Nepatří světu, jako ani já nepatřím světu.

17:16  Nejsou ze světa, tak jako já nejsem ze světa.

17:16  Z světať nejsou, jako i já nejsem z světa.

17:16  De mundo non sunt, sicut et ego non sum de mundo.

17:17  Sanctify them in truth. Thy word is truth.

17:17  Sanctify them through thy truth: thy word is truth.

17:17  Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.

17:17  Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda.

17:17  Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda.

17:17  Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

17:17  Sanctifica eos in veritate. Sermo tuus veritas est.

17:18  As thou hast sent me into the world, I also have sent them into the world.

17:18  As thou hast sent me into the world, even so have I also sent them into the world.

17:18  Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa.

17:18  Jako jsi poslal na svět mě, tak jsem já poslal na svět je.

17:18  Jako jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

17:18  Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

17:18  Sicut tu me misisti in mundum, et ego misi eos in mundum :

17:19  And for them do I sanctify myself, that they also may be sanctified in truth.

17:19  And for their sakes I sanctify myself, that they also might be sanctified through the truth.

17:19  Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.

17:19  Posvěcuji sám sebe za ně, aby i oni byli posvěceni pravdou.

17:19  A sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.

17:19  A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.

17:19  et pro eis ego sanctifico meipsum : ut sint et ipsi sanctificati in veritate.

17:20  And not for them only do I pray, but for them also who through their word shall believe in me.

17:20  Neither pray I for these alone, but for them also which shall believe on me through their word;

17:20  Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří;

17:20  Neprosím ale jen za ně. Prosím i za ty, kteří ve mě uvěří skrze jejich slovo.

17:20  Neprosím jenom za ně, ale i za ty, kteří budou skrze jejich slovo věřit ve mne;

17:20  Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,

17:20  Non pro eis autem rogo tantum, sed et pro eis qui credituri sunt per verbum eorum in me :

17:21  That they all may be one, as thou, Father, in me, and I in thee; that they also may be one in us: that the world may believe that thou hast sent me.

17:21  That they all may be one; as thou, Father, art in me, and I in thee, that they also may be one in us: that the world may believe that thou hast sent me.

17:21  aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal.

17:21  Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě; ať jsou i oni jedno v nás, aby svět věřil, že jsi mě poslal.

17:21  aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni v nás byli [jedno], aby svět věřil, že jsi mne poslal ty.

17:21  Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.

17:21  ut omnes unum sint, sicut tu Pater in me, et ego in te, ut et ipsi in nobis unum sint : ut credat mundus, quia tu me misisti.

17:22  And the glory which thou hast given me, I have given to them: that, they may be one, as we also are one.

17:22  And the glory which thou gavest me I have given them; that they may be one, even as we are one:

17:22  Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno -

17:22  Dal jsem jim slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno.

17:22  Slávu, kterou jsi mi dal, jsem dal jim, aby byli jedno, jako my [jsme] jedno --

17:22  A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.

17:22  Et ego claritatem, quam dedisti mihi, dedi eis : ut sint unum, sicut et nos unum sumus.

17:23  I in them, and thou in me: that they may be made perfect in one: and the world may know that thou hast sent me and hast loved them, as thou hast also loved me.

17:23  I in them, and thou in me, that they may be made perfect in one; and that the world may know that thou hast sent me, and hast loved them, as thou hast loved me.

17:23  já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.

17:23  Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě.

17:23  já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě [a] aby svět poznával, že jsi mne poslal ty a že je miluješ tak, jako miluješ mne.

17:23  Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs mne miloval.

17:23  Ego in eis, et tu in me : ut sint consummati in unum : et cognoscat mundus quia tu me misisti, et dilexisti eos, sicut et me dilexisti.

17:24  Father, I will that where I am, they also whom thou hast given me may be with me: that they may see my glory which thou hast given me, because thou hast loved me before the creation of the world.

17:24  Father, I will that they also, whom thou hast given me, be with me where I am; that they may behold my glory, which thou hast given me: for thou lovedst me before the foundation of the world.

17:24  Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.

17:24  Otče, chci, aby ti, jež jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval před stvořením světa.

17:24  Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mne miloval před založením světa.

17:24  Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.

17:24  Pater, quos dedisti mihi, volo ut ubi sum ego, et illi sint mecum : ut videant claritatem meam, quam dedisti mihi : quia dilexisti me ante constitutionem mundi.

17:25  Just Father, the world hath not known thee: but I have known thee. And these have known that thou hast sent me.

17:25  O righteous Father, the world hath not known thee: but I have known thee, and these have known that thou hast sent me.

17:25  Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a také oni poznali, že jsi mě poslal.

17:25  Spravedlivý Otče, svět tě nezná, ale já tě znám. Tihle poznali, že jsi mě poslal,

17:25  Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal. I tito poznali, že ty jsi mne poslal.

17:25  Otče spravedlivý, tebeť svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.

17:25  Pater juste, mundus te non cognovit, ego autem te cognovi : et hi cognoverunt, quia tu me misisti.

17:26  And I have made known thy name to them and will make it known: that the love wherewith thou hast loved me may be in them, and I in them.

17:26  And I have declared unto them thy name, and will declare it: that the love wherewith thou hast loved me may be in them, and I in them.

17:26  Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“

17:26  a já jsem jim dal poznat tvé jméno a ještě dám, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a já v nich.“

17:26  Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mne miloval, byla v nich, i já abych byl v nich.“

17:26  A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.

17:26  Et notum feci eis nomen tuum, et notum faciam : ut dilectio, qua dilexisti me, in ipsis sit, et ego in ipsis.

Chapter 18

18:1  When Jesus had said these things, he went forth with his disciples over the brook Cedron, where there was a garden, into which he entered with his disciples.

18:1  When Jesus had spoken these words, he went forth with his disciples over the brook Cedron, where was a garden, into the which he entered, and his disciples.

18:1  Po těch slovech odešel Ježíš s učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci.

18:1  Když to Ježíš dořekl, odešel se svými učedníky za potok Kedron, kde byla zahrada; do té se svými učedníky vešel.

18:1  ⌈Po těch slovech⌉ vyšel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada, do níž vešel on i jeho učedníci.

18:1  To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.

18:1  Hæc cum dixisset Jesus, egressus est cum discipulis suis trans torrentem Cedron, ubi erat hortus, in quem introivit ipse, et discipuli ejus.

18:2  And Judas also, who betrayed him, knew the place: because Jesus had often resorted thither together with his disciples.

18:2  And Judas also, which betrayed him, knew the place: for Jesus ofttimes resorted thither with his disciples.

18:2  Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval.

18:2  To místo však znal i jeho zrádce Jidáš, protože se tam Ježíš s učedníky často scházel.

18:2  Také Juda, který ho zrazoval, to místo znal, protože Ježíš se tam častokrát setkal se svými učedníky.

18:2  Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.

18:2  Sciebat autem et Judas, qui tradebat eum, locum : quia frequenter Jesus convenerat illuc cum discipulis suis.

18:3  Judas therefore having received a band of soldiers and servants from the chief priests and the Pharisees, cometh thither with lanterns and torches and weapons.

18:3  Judas then, having received a band of men and officers from the chief priests and Pharisees, cometh thither with lanterns and torches and weapons.

18:3  Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi.

18:3  Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků a chrámovou stráž od vrchních kněží a farizeů a přišli tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi.

18:3  Juda vzal s sebou oddíl vojáků a od velekněží a farizeů strážce a přišli tam se svítilnami, pochodněmi a zbraněmi.

18:3  Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží {biskupů} a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.

18:3  Judas ergo cum accepisset cohortem, et a pontificibus et pharisæis ministros, venit illuc cum laternis, et facibus, et armis.

18:4  Jesus therefore, knowing all things that should come upon him, went forth and said to them: Whom seek ye?

18:4  Jesus therefore, knowing all things that should come upon him, went forth, and said unto them, Whom seek ye?

18:4  Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“

18:4  Ježíš, vědom si všeho, co jej čekalo, jim vyšel vstříc se slovy: „Koho hledáte?“

18:4  Ježíš, který věděl o všem, co se mu má přihodit, vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“

18:4  Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte?

18:4  Jesus itaque sciens omnia quæ ventura erant super eum, processit, et dixit eis : Quem quæritis ?

18:5  They answered him: Jesus of Nazareth. Jesus saith to them: I am he. And Judas also, who betrayed him, stood with them.

18:5  They answered him, Jesus of Nazareth. Jesus saith unto them, I am he. And Judas also, which betrayed him, stood with them.

18:5  Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského.“ Řekl jim: „To jsem já.“ Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil.

18:5  „Ježíše Nazaretského!“ odpověděli. „To jsem já,“ řekl jim (a jeho zrádce Jidáš stál mezi nimi).

18:5  Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského.“ [Ježíš] jim řekl: „Já jsem.“ Stál s nimi i Juda, který ho zrazoval.

18:5  Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.

18:5  Responderunt ei : Jesum Nazarenum. Dicit eis Jesus : Ego sum. Stabat autem et Judas, qui tradebat eum, cum ipsis.

18:6  As soon therefore as he had said to them: I am he; they went backward and fell to the ground.

18:6  As soon then as he had said unto them, I am he, they went backward, and fell to the ground.

18:6  Jakmile jim řekl ‚to jsem já‘, couvli a padli na zem.

18:6  Jakmile jim Ježíš řekl: „To jsem já,“ ucouvli a padli k zemi.

18:6  Jakmile jim řekl: Já jsem, ustoupili dozadu a padli na zem.

18:6  A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.

18:6  Ut ergo dixit eis : Ego sum : abierunt retrorsum, et ceciderunt in terram.

18:7  Again therefore he asked them: Whom seek ye? And they said: Jesus of Nazareth.

18:7  Then asked he them again, Whom seek ye? And they said, Jesus of Nazareth.

18:7  Opět se jich otázal: „Koho hledáte?“ A oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“

18:7  „Koho hledáte?“ zeptal se jich znovu. „Ježíše Nazaretského!“ opakovali.

18:7  Opět se jich tedy zeptal: „Koho hledáte?“ Oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“

18:7  I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.

18:7  Iterum ergo interrogavit eos : Quem quæritis ? Illi autem dixerunt : Jesum Nazarenum.

18:8  Jesus answered: I have told you that I am he. If therefore you seek me, let these go their way,

18:8  Jesus answered, I have told you that I am he: if therefore ye seek me, let these go their way:

18:8  Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít.“

18:8  „Už jsem vám řekl, že to jsem já,“ odpověděl Ježíš. „Když hledáte mě, nechte ostatní odejít.“

18:8  Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte–li mne, nechte tyto lidi odejít.“

18:8  Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.

18:8  Respondit Jesus : Dixi vobis, quia ego sum : si ergo me quæritis, sinite hos abire.

18:9  That the word might be fulfilled which he said: Of them whom thou hast given me, I have not lost any one.

18:9  That the saying might be fulfilled, which he spake, Of them which thou gavest me have I lost none.

18:9  Tak se mělo naplnit slovo: ‚Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.‘

18:9  (To řekl, aby splnil své slovo: „Z těch, které jsi mi dal, jsem neztratil nikoho.“)

18:9  To aby se naplnilo slovo, které řekl: Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem nikoho.

18:9  Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného.

18:9  Ut impleretur sermo, quem dixit : Quia quos dedisti mihi, non perdidi ex eis quemquam.

18:10  Then Simon Peter, having a sword, drew it and struck the servant of the high priest and cut off his right ear. And the name of thee servant was Malchus.

18:10  Then Simon Peter having a sword drew it, and smote the high priest’s servant, and cut off his right ear. The servant’s name was Malchus.

18:10  Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos.

18:10  Tehdy Šimon Petr vytasil meč, který měl s sebou, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho. Ten sluha se jmenoval Malchus.

18:10  Šimon Petr, který měl meč, jej vytasil, udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho. Jméno toho otroka bylo Malchos.

18:10  Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus.

18:10  Simon ergo Petrus habens gladium eduxit eum : et percussit pontificis servum, et abscidit auriculam ejus dexteram. Erat autem nomen servo Malchus.

18:11  Jesus therefore said to Peter: Put up thy sword into the scabbard. The chalice which my father hath given me, shall I not drink it?

18:11  Then said Jesus unto Peter, Put up thy sword into the sheath: the cup which my Father hath given me, shall I not drink it?

18:11  Ježíš řekl Petrovi: „Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?“

18:11  „Vrať ten meč do pochvy,“ řekl Ježíš Petrovi. „Nemám snad pít kalich, který mi dal Otec?“

18:11  Ježíš řekl Petrovi: „Schovej meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?“

18:11  I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?

18:11  Dixit ergo Jesus Petro : Mitte gladium tuum in vaginam. Calicem, quem dedit mihi Pater, non bibam illum ?

18:12  Then the band and the tribune and the servants of the Jews took Jesus and bound him.

18:12  Then the band and the captain and officers of the Jews took Jesus, and bound him,

18:12  Vojáci s důstojníkem a židovská stráž se zmocnili Ježíše a spoutali ho.

18:12  Oddíl s velitelem a s židovskou stráží tehdy Ježíše zatkli a spoutali.

18:12  Oddíl, velitel a židovští strážci Ježíše zatkli a spoutali ho.

18:12  Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.

18:12  Cohors ergo, et tribunus, et ministri Judæorum comprehenderunt Jesum, et ligaverunt eum.

18:13  And they led him away to Annas first, for he was father-in-law to Caiphas, who was the high priest of that year.

18:13  And led him away to Annas first; for he was father in law to Caiaphas, which was the high priest that same year.

18:13  Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.

18:13  Přivedli ho nejdříve k Annášovi. Byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.

18:13  Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.

18:13  A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem {biskupem} toho léta.

18:13  Et adduxerunt eum ad Annam primum : erat enim socer Caiphæ, qui erat pontifex anni illius.

18:14  Now Caiphas was he who had given the counsel to the Jews: That it was expedient that one man should die for the people.

18:14  Now Caiaphas was he, which gave counsel to the Jews, that it was expedient that one man should die for the people.

18:14  Byl to ten Kaifáš, který poradil židům, že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid.

18:14  (To byl ten Kaifáš, který židovským představeným poradil, že je lepší, aby jeden člověk zemřel za lid.)

18:14  Byl to právě Kaifáš, který poradil Židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za národ.

18:14  Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.

18:14  Erat autem Caiphas, qui consilium dederat Judæis : Quia expedit unum hominem mori pro populo.

18:15  And Simon Peter followed Jesus: and so did another disciple. And that disciple was known to the high priest and went in with Jesus into the court of the high priest.

18:15  And Simon Peter followed Jesus, and so did another disciple: that disciple was known unto the high priest, and went in with Jesus into the palace of the high priest.

18:15  Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel do nádvoří veleknězova domu.

18:15  Petr s dalším učedníkem šli za Ježíšem. Onen učedník se znal s veleknězem, a tak mohl jít za Ježíšem do veleknězova dvora.

18:15  Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel spolu s Ježíšem do veleknězova nádvoří,

18:15  Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze {biskupovy}.

18:15  Sequebatur autem Jesum Simon Petrus, et alius discipulus. Discipulus autem ille erat notus pontifici, et introivit cum Jesu in atrium pontificis.

18:16  But Peter stood at the door without. The other disciple therefore, who was known to the high priest, went out and spoke to the portress and brought in Peter.

18:16  But Peter stood at the door without. Then went out that other disciple, which was known unto the high priest, and spake unto her that kept the door, and brought in Peter.

18:16  Petr zůstal venku před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř.

18:16  Petr ale zůstal venku u dveří. Onen druhý učedník, který se znal s veleknězem, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř.

18:16  Petr však zůstal stát před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, řekl něco vrátné a zavedl Petra dovnitř.

18:16  Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.

18:16  Petrus autem stabat ad ostium foris. Exivit ergo discipulus alius, qui erat notus pontifici, et dixit ostiariæ : et introduxit Petrum.

18:17  The maid therefore that was portress saith to Peter: Art not thou also one of this man's disciple? He saith I am not.

18:17  Then saith the damsel that kept the door unto Peter, Art not thou also one of this man’s disciples? He saith, I am not.

18:17  Tu řekla služka vrátná Petrovi: „Nepatříš i ty k učedníkům toho člověka?“ On řekl: „Nepatřím.“

18:17  Vrátná se Petra zeptala: „Nepatříš také k jeho učedníkům?“ „Nepatřím,“ řekl.

18:17  Tu řekla služka vrátná Petrovi: „Nejsi i ty z učedníků tohoto člověka?“ On řekl: „Nejsem.“

18:17  Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.

18:17  Dicit ergo Petro ancilla ostiaria : Numquid et tu ex discipulis es hominis istius ? Dicit ille : Non sum.

18:18  Now the servants and ministers stood at a fire of coals, because it was cold, and warmed themselves. And with them was Peter also, standing and warming himself.

18:18  And the servants and officers stood there, who had made a fire of coals; for it was cold: and they warmed themselves: and Peter stood with them, and warmed himself.

18:18  Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se.

18:18  Protože bylo chladno, otroci a strážní rozdělali oheň. Stáli okolo a ohřívali se. Petr tam stál a ohříval se s nimi.

18:18  Otroci a strážci rozdělali oheň, protože bylo chladno, stáli kolem něho a ohřívali se; i Petr stál s nimi a ohříval se.

18:18  Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se.

18:18  Stabant autem servi et ministri ad prunas, quia frigus erat, et calefaciebant se : erat autem cum eis et Petrus stans, et calefaciens se.

18:19  The high priest therefore asked Jesus of his disciples and of his doctrine.

18:19  The high priest then asked Jesus of his disciples, and of his doctrine.

18:19  Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení.

18:19  Velekněz Ježíše vyslýchal ohledně jeho učedníků a jeho učení.

18:19  Velekněz se Ježíše otázal na jeho učedníky a na jeho učení.

18:19  Tedy nejvyšší kněz {biskup} tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.

18:19  Pontifex ergo interrogavit Jesum de discipulis suis, et de doctrina ejus.

18:20  Jesus answered him: I have spoken openly to the world. I have always taught in the synagogue and in the temple, whither all the Jews resort: and in secret I have spoken nothing.

18:20  Jesus answered him, I spake openly to the world; I ever taught in the synagogue, and in the temple, whither the Jews always resort; and in secret have I said nothing.

18:20  Ježíš mu řekl: „Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují všichni židé, a nic jsem neříkal tajně.

18:20  Ježíš mu odpověděl: „Mluvil jsem ke světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagogách nebo v chrámě, kde se scházejí všichni Židé; nic jsem neříkal potají.

18:20  Ježíš mu odpověděl: „Já jsem mluvil k světu veřejně; učil jsem vždy v synagoze a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně.

18:20  Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.

18:20  Respondit ei Jesus : Ego palam locutus sum mundo : ego semper docui in synagoga, et in templo, quo omnes Judæi conveniunt, et in occulto locutus sum nihil.

18:21  Why askest thou me? Ask them who have heard what I have spoken unto them. Behold they know what things I have said.

18:21  Why askest thou me? ask them which heard me, what I have said unto them: behold, they know what I said.

18:21  Proč se mě ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem říkal. Ti přece vědí, co jsem řekl.“

18:21  Proč se ptáš mě? Zeptej se těch, kdo mě slyšeli mluvit. Ti vědí, co jsem říkal.“

18:21  Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim pověděl; hle, tito vědí, co jsem řekl.“

18:21  Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.

18:21  Quid me interrogas ? interroga eos qui audierunt quid locutus sim ipsis : ecce hi sciunt quæ dixerim ego.

18:22  And when he had said these things, one of the servants standing by gave Jesus a blow, saying: Answerest thou the high priest so?

18:22  And when he had thus spoken, one of the officers which stood by struck Jesus with the palm of his hand, saying, Answerest thou the high priest so?

18:22  Po těch slovech jeden ze strážců, který stál poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: „Tak se odpovídá veleknězi?“

18:22  Když to řekl, jeden z kolemstojících strážných udeřil Ježíše do tváře: „Takhle se odpovídá veleknězi?“

18:22  Když to řekl, jeden strážce, který stál poblíž, dal Ježíšovi ránu se slovy: „Takto odpovídáš veleknězi?“

18:22  A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi {biskupovi}?

18:22  Hæc autem cum dixisset, unus assistens ministrorum dedit alapam Jesu, dicens : Sic respondes pontifici ?

18:23  Jesus answered him: If I have spoken evil, give testimony of the evil; but if well, why strikest thou me?

18:23  Jesus answered him, If I have spoken evil, bear witness of the evil: but if well, why smitest thou me?

18:23  Ježíš mu odpověděl: „Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?“

18:23  „Jestli jsem řekl něco špatného, dokaž to,“ odpověděl mu Ježíš. „Jestli ne, tak proč mě biješ?“

18:23  Ježíš mu odpověděl: „Jestliže jsem promluvil zle, vydej svědectví o tom zlém; jestliže však správně, proč mě biješ?“

18:23  Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?

18:23  Respondit ei Jesus : Si male locutus sum, testimonium perhibe de malo : si autem bene, quid me cædis ?

18:24  And Annas sent him bound to Caiphas the high priest.

18:24  Now Annas had sent him bound unto Caiaphas the high priest.

18:24  Annáš jej tedy poslal spoutaného veleknězi Kaifášovi.

18:24  Annáš ho tedy poslal v poutech k veleknězi Kaifášovi.

18:24  Annáš ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.

18:24  I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}.

18:24  Et misit eum Annas ligatum ad Caipham pontificem.

18:25  And Simon Peter was standing and warming himself. They said therefore to him: Art not thou also one of his disciples? He denied it and said: I am not.

18:25  And Simon Peter stood and warmed himself. They said therefore unto him, Art not thou also one of his disciples? He denied it, and said, I am not.

18:25  Šimon Petr stál ještě u ohně a zahříval se. Řekli mu: „Nejsi i ty z jeho učedníků?“ On to zapřel: „Nejsem.“

18:25  Šimon Petr zatím stál u ohně a ohříval se. Zeptali se ho: „Nepatříš snad k jeho učedníkům?“ „Nepatřím,“ zapřel Petr.

18:25  Šimon Petr stál u ohně a ohříval se. Tu mu řekli: „Nejsi i ty z jeho učedníků?“ On zapřel: „Nejsem.“

18:25  Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.

18:25  Erat autem Simon Petrus stans, et calefaciens se. Dixerunt ergo ei : Numquid et tu ex discipulis ejus es ? Negavit ille, et dixit : Non sum.

18:26  One of the servants of the high priest (a kinsman to him whose ear Peter cut off) saith to him: Did not I see thee in the garden with him?

18:26  One of the servants of the high priest, being his kinsman whose ear Peter cut off, saith, Did not I see thee in the garden with him?

18:26  Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho, řekl: „Cožpak jsem tě s ním neviděl v zahradě?“

18:26  Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr usekl ucho, na to řekl: „Copak jsem tě s ním neviděl tam v zahradě?“

18:26  Jeden z veleknězových otroků, příbuzný toho, kterému Petr uťal ucho, řekl: „Neviděl jsem tě s ním v té zahradě?“

18:26  Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze {biskupových}, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?

18:26  Dicit ei unus ex servis pontificis, cognatus ejus, cujus abscidit Petrus auriculam : Nonne ego te vidi in horto cum illo ?

18:27  Again therefore Peter denied: and immediately the cock crew.

18:27  Peter then denied again: and immediately the cock crew.

18:27  Petr opět zapřel a vtom zakokrhal kohout.

18:27  Petr ho však znovu zapřel. Vtom zakokrhal kohout.

18:27  Petr opět zapřel. A vtom zakokrhal kohout.

18:27  Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.

18:27  Iterum ergo negavit Petrus : et statim gallus cantavit.

18:28  Then they led Jesus from Caiphas to the governor's hall. And it was morning: and they went not into the hall, that they might not be defiled, but that they might eat the pasch.

18:28  Then led they Jesus from Caiaphas unto the hall of judgment: and it was early; and they themselves went not into the judgment hall, lest they should be defiled; but that they might eat the passover.

18:28  Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.

18:28  Ježíše zatím vedli od Kaifáše do prokurátorova paláce. Právě svítalo. Sami ovšem do paláce nevešli, aby se neposkvrnili před Hodem beránka,

18:28  Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst ⌈velikonočního beránka⌉.

18:28  I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka.

18:28  Adducunt ergo Jesum a Caipha in prætorium. Erat autem mane : et ipsi non introierunt in prætorium, ut non contaminarentur, sed ut manducarent Pascha.

18:29  Pilate therefore went out to them, and said: What accusation bring you against this man?

18:29  Pilate then went out unto them, and said, What accusation bring ye against this man?

18:29  Pilát k nim vyšel a řekl: „Jakou obžalobu vznášíte proti tomu člověku?“

18:29  a tak Pilát vyšel k nim. „Z čeho tohoto muže viníte?“ ptal se.

18:29  Pilát k nim vyšel ven a řekl: „Jakou žalobu vznášíte proti tomuto člověku?“

18:29  Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?

18:29  Exivit ergo Pilatus ad eos foras, et dixit : Quam accusationem affertis adversus hominem hunc ?

18:30  They answered and said to him: If he were not a malefactor, we would not have delivered him up to thee.

18:30  They answered and said unto him, If he were not a malefactor, we would not have delivered him up unto thee.

18:30  Odpověděli: „Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali.“

18:30  „Kdyby to nebyl zločinec, nevodili bychom ho k tobě,“ odpověděli.

18:30  Řekli mu: „Kdyby tento člověk nebyl zločinec, nevydali bychom ti ho.“

18:30  Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě.

18:30  Responderunt, et dixerunt ei : Si non esset hic malefactor, non tibi tradidissemus eum.

18:31  Pilate therefore said to them: Take him you, and judge him according to your law. The Jews therefore said to him: It is not lawful for us to put any man to death.

18:31  Then said Pilate unto them, Take ye him, and judge him according to your law. The Jews therefore said unto him, It is not lawful for us to put any man to death:

18:31  Pilát jim řekl: „Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!“ Židé mu odpověděli: „Není nám dovoleno nikoho popravit.“

18:31  „Nechte si ho,“ řekl jim Pilát. „Suďte ho podle vlastního zákona.“ „My nesmíme nikoho popravit,“ odpověděli židovští představení.

18:31  Pilát jim řekl: „Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.“ Židé mu řekli: „My nesmíme nikoho usmrtit.“

18:31  I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného.

18:31  Dixit ergo eis Pilatus : Accipite eum vos, et secundum legem vestram judicate eum. Dixerunt ergo ei Judæi : Nobis non licet interficere quemquam.

18:32  That the word of Jesus might be fulfilled, which he said, signifying what death he should die.

18:32  That the saying of Jesus might be fulfilled, which he spake, signifying what death he should die.

18:32  To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít.

18:32  (Tak se naplnila Ježíšova slova, jimiž naznačoval, jakou smrtí má zemřít.)

18:32  ⌈Tak se mělo naplnit⌉ Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.

18:32  Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.

18:32  Ut sermo Jesu impleretur, quem dixit, significans qua morte esset moriturus.

18:33  Pilate therefore went into the hall again and called Jesus and said to him: Art thou the king of the Jews?

18:33  Then Pilate entered into the judgment hall again, and called Jesus, and said unto him, Art thou the King of the Jews?

18:33  Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král židovský?“

18:33  Pilát se vrátil do paláce a zavolal si Ježíše. „Tak ty jsi židovský král?“ zeptal se ho.

18:33  Pilát tedy opět vešel do vládního paláce, zavolal si Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král Židů?“

18:33  Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský?

18:33  Introivit ergo iterum in prætorium Pilatus : et vocavit Jesum, et dixit ei : Tu es rex Judæorum ?

18:34  Jesus answered: Sayest thou this thing of thyself, or have others told it thee of me?

18:34  Jesus answered him, Sayest thou this thing of thyself, or did others tell it thee of me?

18:34  Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“

18:34  Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli?“

18:34  Ježíš odpověděl: „To říkáš sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“

18:34  Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?

18:34  Respondit Jesus : A temetipso hoc dicis, an alii dixerunt tibi de me ?

18:35  Pilate answered: Am I a Jew? Thy own nation and the chief priests have delivered thee up to me. What hast thou done?

18:35  Pilate answered, Am I a Jew? Thine own nation and the chief priests have delivered thee unto me: what hast thou done?

18:35  Pilát odpověděl: „Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?“

18:35  „Jsem snad Žid?“ řekl Pilát. „Tvůj národ a vrchní kněží mi tě vydali. Co jsi udělal?“

18:35  Pilát odpověděl: „Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi učinil?“

18:35  Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží {biskupové} dali mi tebe. Co jsi učinil?

18:35  Respondit Pilatus : Numquid ego Judæus sum ? gens tua et pontifices tradiderunt te mihi : quid fecisti ?

18:36  Jesus answered: My kingdom is not of this world. If my kingdom were of this world, my servants would certainly strive that I should not be delivered to the Jews: but now my kingdom is not from hence.

18:36  Jesus answered, My kingdom is not of this world: if my kingdom were of this world, then would my servants fight, that I should not be delivered to the Jews: but now is my kingdom not from hence.

18:36  Ježíš řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud.“

18:36  „Mé království není z tohoto světa,“ odpověděl Ježíš. „Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud.“

18:36  Ježíš odpověděl: „Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.“

18:36  Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.

18:36  Respondit Jesus : Regnum meum non est de hoc mundo. Si ex hoc mundo esset regnum meum, ministri mei utique decertarent ut non traderer Judæis : nunc autem regnum meum non est hinc.

18:37  Pilate therefore said to him: Art thou a king then? Jesus answered: Thou sayest that I am a king. For this was I born, and for this came I into the world; that I should give testimony to the truth. Every one that is of the truth heareth my voice.

18:37  Pilate therefore said unto him, Art thou a king then? Jesus answered, Thou sayest that I am a king. To this end was I born, and for this cause came I into the world, that I should bear witness unto the truth. Every one that is of the truth heareth my voice.

18:37  Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“

18:37  „Takže jsi král?“ zeptal se ho Pilát. „Sám říkáš, že jsem král,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá.“

18:37  Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“

18:37  I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.

18:37  Dixit itaque ei Pilatus : Ergo rex es tu ? Respondit Jesus : Tu dicis quia rex sum ego. Ego in hoc natus sum, et ad hoc veni in mundum, ut testimonium perhibeam veritati : omnis qui est ex veritate, audit vocem meam.

18:38  Pilate saith to him: What is truth? And when he said this, he went out again to the Jews and saith to them: I find no cause in him.

18:38  Pilate saith unto him, What is truth? And when he had said this, he went out again unto the Jews, and saith unto them, I find in him no fault at all.

18:38  Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.

18:38  „Co je pravda?“ odtušil Pilát. Po těch slovech vyšel znovu ven k Židům. „Podle mě je nevinný,“ řekl jim.

18:38  Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.

18:38  Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.

18:38  Dicit ei Pilatus : Quid est veritas ? Et cum hoc dixisset, iterum exivit ad Judæos, et dicit eis : Ego nullam invenio in eo causam.

18:39  But you have a custom that I should release one unto you at the Pasch. Will you, therefore, that I release unto you the king of the Jews?

18:39  But ye have a custom, that I should release unto you one at the passover: will ye therefore that I release unto you the King of the Jews?

18:39  Je zvykem, že vám o velikonocích propouštím na svobodu jednoho vězně. Chcete-li, propustím vám tohoto židovského krále.“

18:39  „Jak je tu zvykem, měl bych na Velikonoce propustit jednoho vězně. Chcete, abych propustil židovského krále?“

18:39  Je u vás zvykem, že vám o velikonocích propouštím jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil krále Židů?“

18:39  Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského?

18:39  Est autem consuetudo vobis ut unum dimittam vobis in Pascha : vultis ergo dimittam vobis regem Judæorum ?

18:40  Then cried they all again, saying: Not this man, but Barabbas. Now Barabbas was a robber.

18:40  Then cried they all again, saying, Not this man, but Barabbas. Now Barabbas was a robber.

18:40  Na to se dali do křiku: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl vzbouřenec.

18:40  Tehdy začali křičet: „Toho ne! Pusť Barabáše!“ (A ten Barabáš byl zločinec.)

18:40  Znovu zvolali: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl lupič.

18:40  I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.

18:40  Clamaverunt ergo rursum omnes, dicentes : Non hunc, sed Barabbam. Erat autem Barabbas latro.

Chapter 19

19:1  Then therefore Pilate took Jesus and scourged him.

19:1  Then Pilate therefore took Jesus, and scourged him.

19:1  Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat.

19:1  Pilát tehdy Ježíše vzal a nechal ho zbičovat.

19:1  Tehdy Pilát vzal Ježíše a ⌈dal ho zbičovat⌉.

19:1  Tedy vzal Pilát Ježíše, a zbičoval.

19:1  Tunc ergo apprehendit Pilatus Jesum, et flagellavit.

19:2  And the soldiers platting a crown of thorns, put it upon his head: and they put on him a purple garment.

19:2  And the soldiers platted a crown of thorns, and put it on his head, and they put on him a purple robe,

19:2  Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť.

19:2  Vojáci upletli trnovou korunu a narazili mu ji na hlavu. Navlékli mu purpurový plášť

19:2  Vojáci z trní upletli věnec, vložili mu jej na hlavu a oblékli mu purpurový plášť.

19:2  A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej.

19:2  Et milites plectentes coronam de spinis, imposuerunt capiti ejus : et veste purpurea circumdederunt eum.

19:3  And they came to him and said: Hail, king of the Jews. And they gave him blows.

19:3  And said, Hail, King of the Jews! and they smote him with their hands.

19:3  Pak před něho předstupovali a říkali: „Buď pozdraven, králi židovský!“ Přitom ho bili do obličeje.

19:3  a s voláním: „Ať žije židovský král!“ jej tloukli holemi.

19:3  A přicházeli k němu a říkali: Buď zdráv, králi Židů! A dávali mu rány.

19:3  A říkali: Zdráv buď, králi Židovský. A bili jej hůlkami.

19:3  Et veniebant ad eum, et dicebant : Ave, rex Judæorum : et dabant ei alapas.

19:4  Pilate therefore went forth again and saith to them: Behold, I bring him forth unto you, that you may know that I find no cause in him.

19:4  Pilate therefore went forth again, and saith unto them, Behold, I bring him forth to you, that ye may know that I find no fault in him.

19:4  Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“

19:4  Pilát pak znovu vyšel ven. „Hle, vedu ho ven k vám,“ řekl jim. „Vězte, že podle mě je nevinný.“

19:4  Pilát vyšel znovu ven a řekl jim: „Hle, vedu vám ho ven, abyste poznali, že na něm nenalézám žádnou vinu.“

19:4  I vyšel opět ven Pilát, a řekl jim: Aj, vyvedu jej vám ven, abyste poznali, žeť na něm žádné viny nenalézám.

19:4  Exivit ergo iterum Pilatus foras, et dicit eis : Ecce adduco vobis eum foras, ut cognoscatis quia nullam invenio in eo causam.

19:5  (Jesus therefore came forth, bearing the crown of thorns and the purple garment.) And he saith to them: Behold the Man.

19:5  Then came Jesus forth, wearing the crown of thorns, and the purple robe. And Pilate saith unto them, Behold the man!

19:5  Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: „Hle, člověk!“

19:5  Ježíš vyšel ven s trnovou korunou a v purpurovém plášti. „Hle, člověk!“ řekl jim Pilát.

19:5  Ježíš vyšel ven, měl na sobě trnový věnec a purpurový plášť. Pilát jim řekl: „Hle, člověk!“

19:5  Tedy vyšel Ježíš ven, nesa tu korunu trnovou, a ten plášť šarlatový. I řekl jim Pilát: Aj člověk.

19:5  (Exivit ergo Jesus portans coronam spineam, et purpureum vestimentum.) Et dicit eis : Ecce homo.

19:6  When the chief priests, therefore, and the servants had seen him, they cried out, saying: Crucify him, Crucify him. Pilate saith to them: Take him you, and crucify him: for I find no cause in him.

19:6  When the chief priests therefore and officers saw him, they cried out, saying, Crucify him, crucify him. Pilate saith unto them, Take ye him, and crucify him: for I find no fault in him.

19:6  Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: „Ukřižovat, ukřižovat!“ Pilát jim řekl: „Vy sami si ho křižujete! Já na něm vinu nenalézám.“

19:6  „Ukřižovat, ukřižovat!“ vykřikli vrchní kněží a strážní, jakmile ho uviděli. „Ukřižujte si ho sami,“ řekl jim Pilát. „Podle mě je nevinný.“

19:6  Když ho velekněží a strážci uviděli, zvolali: „Ukřižuj! Ukřižuj!“ Pilát jim řekl: „Vezměte ho vy a ukřižujte, neboť já na něm vinu nenalézám.“

19:6  A jakž jej uzřeli přední kněží {biskupové} a služebníci, zkřikli, řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezměte vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám.

19:6  Cum ergo vidissent eum pontifices et ministri, clamabant, dicentes : Crucifige, crucifige eum. Dicit eis Pilatus : Accipite eum vos, et crucifigite : ego enim non invenio in eo causam.

19:7  The Jews answered him: We have a law; and according to the law he ought to die, because he made himself the Son of God.

19:7  The Jews answered him, We have a law, and by our law he ought to die, because he made himself the Son of God.

19:7  Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího.“

19:7  Židé mu odpověděli: „My máme zákon a podle našeho zákona musí zemřít, protože ze sebe dělal Božího Syna.“

19:7  Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se ⌈vydával za Syna Božího⌉.“

19:7  Odpověděli jemu Židé: My zákon máme, a podlé zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil.

19:7  Responderunt ei Judæi : Nos legem habemus, et secundum legem debet mori, quia Filium Dei se fecit.

19:8  When Pilate therefore had heard this saying, he feared the more.

19:8  When Pilate therefore heard that saying, he was the more afraid;

19:8  Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl.

19:8  Když Pilát uslyšel ta slova, dostal ještě větší strach.

19:8  Když Pilát uslyšel toto slovo, ulekl se ještě více.

19:8  A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával.

19:8  Cum ergo audisset Pilatus hunc sermonem, magis timuit.

19:9  And he entered into the hall again; and he said to Jesus: Whence art thou? But Jesus gave him no answer.

19:9  And went again into the judgment hall, and saith unto Jesus, Whence art thou? But Jesus gave him no answer.

19:9  Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď.

19:9  Vrátil se zpět do paláce a ptal se Ježíše: „Odkud jsi?“ Ježíš neodpovídal.

19:9  Vešel znovu do vládního paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ježíš mu však nedal žádnou odpověď.

19:9  I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi.

19:9  Et ingressus est prætorium iterum : et dixit ad Jesum : Unde es tu ? Jesus autem responsum non dedit ei.

19:10  Pilate therefore saith to him: Speakest thou not to me? Knowest thou not that I have power to crucify thee, and I have power to release thee?

19:10  Then saith Pilate unto him, Speakest thou not unto me? knowest thou not that I have power to crucify thee, and have power to release thee?

19:10  Pilát řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?“

19:10  „Nemluvíš se mnou?“ naléhal Pilát. „Nevíš, že mám moc tě ukřižovat, anebo tě propustit?“

19:10  Pilát mu tedy řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám pravomoc tě propustit, a že mám pravomoc tě ukřižovat?“

19:10  Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě, a moc mám propustiti tebe?

19:10  Dicit ergo ei Pilatus : Mihi non loqueris ? nescis quia potestatem habeo crucifigere te, et potestatem habeo dimittere te ?

19:11  Jesus answered: Thou shouldst not have any power against me, unless it were given thee from above. Therefore, he that hath delivered me to thee hath the greater sin.

19:11  Jesus answered, Thou couldest have no power at all against me, except it were given thee from above: therefore he that delivered me unto thee hath the greater sin.

19:11  Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.“

19:11  Tehdy Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Ten, kdo mě tobě vydal, má proto větší hřích.“

19:11  Ježíš [mu] odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou pravomoc, kdyby ti to nebylo dáno shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší hřích.“

19:11  Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož kdo mne tobě vydal, většíť hřích má.

19:11  Respondit Jesus : Non haberes potestatem adversum me ullam, nisi tibi datum esset desuper. Propterea qui me tradidit tibi, majus peccatum habet.

19:12  And from henceforth Pilate sought to release him. But the Jews cried out, saying: If thou release this man, thou art not Caesar's friend. For whosoever maketh himself a king speaketh against Caesar.

19:12  And from thenceforth Pilate sought to release him: but the Jews cried out, saying, If thou let this man go, thou art not Cæsar’s friend: whosoever maketh himself a king speaketh against Cæsar.

19:12  Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: „Jestliže ho propustíš, jsi nepřítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři.“

19:12  Pilát se ho pak znovu pokoušel propustit, ale Židé křičeli: „Jestli ho propustíš, nejsi císařův přítel! Kdokoli se dělá králem, protiví se císaři!“

19:12  Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Židé však křičeli: „Propustíš–li ho, nejsi přítelem císaře; každý, kdo se vydává za krále, se protiví císaři!“

19:12  Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho. Ale Židé volali, řkouce: Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; každý, kdož se králem činí, protiví se císaři.

19:12  Et exinde quærebat Pilatus dimittere eum. Judæi autem clamabant dicentes : Si hunc dimittis, non es amicus Cæsaris. Omnis enim qui se regem facit, contradicit Cæsari.

19:13  Now when Pilate had heard these words, he brought Jesus forth and sat down in the judgment seat, in the place that is called Lithostrotos, and in Hebrew Gabbatha.

19:13  When Pilate therefore heard that saying, he brought Jesus forth, and sat down in the judgment seat in a place that is called the Pavement, but in the Hebrew, Gabbatha.

19:13  Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném ‚Na dláždění‘, hebrejsky Gabbatha.

19:13  Když Pilát uslyšel ta slova, vyvedl Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném Dlažba, hebrejsky Gabata.

19:13  Když Pilát uslyšel tato slova, vyvedl Ježíše ven a usedl na soudní stolici na místě zvaném Kamenná dlažba, hebrejsky Gabbatha.

19:13  Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata.

19:13  Pilatus autem cum audisset hos sermones, adduxit foras Jesum : et sedit pro tribunali, in loco qui dicitur Lithostrotos, hebraice autem Gabbatha.

19:14  And it was the parasceve of the pasch, about the sixth hour: and he saith to the Jews: Behold your king.

19:14  And it was the preparation of the passover, and about the sixth hour: and he saith unto the Jews, Behold your King!

19:14  Byl den přípravy před svátky velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: „Hle, váš král!“

19:14  Bylo to v den příprav před svátkem Velikonoc, kolem poledne. „Hle, váš král,“ řekl Pilát Židům.

19:14  Byl den přípravy před velikonocemi, kolem poledne. I řekl Židům: „Hle, váš král.“

19:14  A bylo v pátek před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš.

19:14  Erat autem parasceve Paschæ, hora quasi sexta, et dicit Judæis : Ecce rex vester.

19:15  But they cried out: Away with him: Away with him: Crucify him. Pilate saith to them: shall I crucify your king? The chief priests answered: We have no king but Caesar.

19:15  But they cried out, Away with him, away with him, crucify him. Pilate saith unto them, Shall I crucify your King? The chief priests answered, We have no king but Cæsar.

19:15  Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám dát ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“

19:15  Ti však začali křičet: „Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!“ „Mám ukřižovat vašeho krále?“ ptal se Pilát. „Nemáme krále kromě císaře!“ odpověděli vrchní kněží.

19:15  Oni zvolali: „Pryč, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“

19:15  Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi, ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží {biskupové}: Nemámeť krále, než císaře.

19:15  Illi autem clamabant : Tolle, tolle, crucifige eum. Dicit eis Pilatus : Regem vestrum crucifigam ? Responderunt pontifices : Non habemus regem, nisi Cæsarem.

19:16  Then therefore he delivered him to them to be crucified. And they took Jesus and led him forth.

19:16  Then delivered he him therefore unto them to be crucified. And they took Jesus, and led him away.

19:16  Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.

19:16  Tehdy jim Ježíše vydal k ukřižování. Chopili se ho vojáci.

19:16  Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován. Vzali Ježíše [a odváděli ho].

19:16  Tehdy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli.

19:16  Tunc ergo tradidit eis illum ut crucifigeretur. Susceperunt autem Jesum, et eduxerunt.

19:17  And bearing his own cross, he went forth to the place which is called Calvary, but in Hebrew Golgotha.

19:17  And he bearing his cross went forth into a place called the place of a skull, which is called in the Hebrew Golgotha:

19:17  Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.

19:17  Ježíš nesl svůj kříž až na místo jménem Lebka, hebrejsky zvané Golgota.

19:17  Sám si nesl kříž a vyšel na místo zvané Místo lebky, které se hebrejsky nazývá Golgota.

19:17  A nesa kříž svůj, šel na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota.

19:17  Et bajulans sibi crucem exivit in eum, qui dicitur Calvariæ locum, hebraice autem Golgotha :

19:18  Where they crucified him, and with him two others, one on each side, and Jesus in the midst.

19:18  Where they crucified him, and two other with him, on either side one, and Jesus in the midst.

19:18  Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed.

19:18  Tam ho ukřižovali a s ním dva jiné z obou stran a Ježíše uprostřed.

19:18  Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva po obou stranách; Ježíše uprostřed.

19:18  Kdež ukřižovali ho, a s ním jiné dva s obou stran, a v prostředku Ježíše.

19:18  ubi crucifixerunt eum, et cum eo alios duos hinc et hinc, medium autem Jesum.

19:19  And Pilate wrote a title also: and he put it upon the cross. And the writing was: JESUS OF NAZARETH, THE KING OF THE JEWS.

19:19  And Pilate wrote a title, and put it on the cross. And the writing was, JESUS OF NAZARETH THE KING OF THE JEWS.

19:19  Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský.

19:19  Pilát dal napsat a připevnit na kříž nápis tohoto znění: JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.

19:19  Pilát napsal a upevnil na kříž také nápis, na kterém bylo napsáno: Ježíš Nazaretský -- král Židů.

19:19  Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, král Židovský.

19:19  Scripsit autem et titulum Pilatus, et posuit super crucem. Erat autem scriptum : Jesus Nazarenus, Rex Judæorum.

19:20  This title therefore many of the Jews did read: because the place where Jesus was crucified was nigh to the city. And it was written in Hebrew, in Greek, and in Latin.

19:20  This title then read many of the Jews: for the place where Jesus was crucified was nigh to the city: and it was written in Hebrew, and Greek, and Latin.

19:20  Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky.

19:20  Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, leželo poblíž města. A bylo to napsáno hebrejsky, řecky a latinsky.

19:20  Ten nápis četlo mnoho Židů, protože místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; nápis byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky.

19:20  Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky a Latině.

19:20  Hunc ergo titulum multi Judæorum legerunt : quia prope civitatem erat locus, ubi crucifixus est Jesus, et erat scriptum hebraice, græce, et latine.

19:21  Then the chief priests of the Jews said to Pilate: Write not: The King of the Jews. But that he said: I am the King of the Jews.

19:21  Then said the chief priests of the Jews to Pilate, Write not, The King of the Jews; but that he said, I am King of the Jews.

19:21  Židovští velekněží řekli Pilátovi: „Neměls psát ‚židovský král‘, nýbrž ‚vydával se za židovského krále‘.“

19:21  Židovští vrchní kněží Pilátovi namítali: „Nepiš ‚Židovský král‘, ale ‚Tento říkal: Jsem židovský král.‘“

19:21  Židovští velekněží říkali Pilátovi: „Nepiš král Židů, nýbrž on řekl: Jsem král Židů.“

19:21  Tedy přední kněží {biskupové} Židovští řekli Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že on řekl: Král Židovský jsem.

19:21  Dicebant ergo Pilato pontifices Judæorum : Noli scribere : Rex Judæorum : sed quia ipse dixit : Rex sum Judæorum.

19:22  Pilate answered: What I have written, I have written.

19:22  Pilate answered, What I have written I have written.

19:22  Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“

19:22  „Co jsem napsal, to jsem napsal,“ odpověděl Pilát.

19:22  Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“

19:22  Odpověděl Pilát: Co jsem psal, psal jsem.

19:22  Respondit Pilatus : Quod scripsi, scripsi.

19:23  The soldiers therefore, when they had crucified him, took his garments, (and they made four parts, to every soldier a part) and also his coat. Now the coat was without seam, woven from the top throughout.

19:23  Then the soldiers, when they had crucified Jesus, took his garments, and made four parts, to every soldier a part; and also his coat: now the coat was without seam, woven from the top throughout.

19:23  Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten byl beze švů, od shora vcelku utkaný.

19:23  Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozpárali je na čtyři díly, pro každého vojáka jeden. Vzali mu i košili, a když zjistili, že je beze švů, odshora dolů utkaná vcelku,

19:23  Vojáci pak, když Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a ⌈rozdělili je na⌉ čtyři díly, každému vojákovi jeden díl. Vzali i košili. Byla to košile nesešívaná, odshora vcelku utkaná.

19:23  Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, (a učinili čtyři díly, každému rytíři díl,) a sukni. Byla pak sukně nesšívaná, ale od vrchu všecka naskrze setkaná.

19:23  Milites ergo cum crucifixissent eum, acceperunt vestimenta ejus (et fecerunt quatuor partes, unicuique militi partem) et tunicam. Erat autem tunica inconsutilis, desuper contexta per totum.

19:24  They said then one to another: Let us not cut it but let us cast lots for it, whose it shall be; that the scripture might be fulfilled, saying: They have parted my garments among them, and upon my vesture they have cast lots. And the soldiers indeed did these things.

19:24  They said therefore among themselves, Let us not rend it, but cast lots for it, whose it shall be: that the scripture might be fulfilled, which saith, They parted my raiment among them, and for my vesture they did cast lots. These things therefore the soldiers did.

19:24  Řekli mezi sebou: „Netrhejme jej, ale losujme, čí bude.!“ To proto, aby se naplnilo Písmo: ‚Rozdělili si mé šaty a o oděv můj metali los.‘ To tedy vojáci provedli.

19:24  řekli si spolu: „Netrhejme ji, raději losujme, komu připadne.“ Když to ti vojáci udělali, naplnilo se Písmo, jež říká: „Rozdělili si mé šaty, o mé roucho házeli los.“

19:24  Řekli si: „Netrhejme ji, ale losujme o ni, čí bude.“ To aby se naplnilo Písmo, [které praví]: Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los. To tedy vojáci učinili.

19:24  I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. Tedy žoldnéři tak učinili.

19:24  Dixerunt ergo ad invicem : Non scindamus eam, sed sortiamur de illa cujus sit. Ut Scriptura impleretur, dicens : Partiti sunt vestimenta mea sibi : et in vestem meam miserunt sortem. Et milites quidem hæc fecerunt.

19:25  Now there stood by the cross of Jesus, his mother and his mother's sister, Mary of Cleophas, and Mary Magdalen.

19:25  Now there stood by the cross of Jesus his mother, and his mother’s sister, Mary the wife of Cleophas, and Mary Magdalene.

19:25  U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská.

19:25  U Ježíšova kříže stála i jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna.

19:25  U Ježíšova kříže stála jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská.

19:25  Stály pak u kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria Kleofášova, a Maria Magdaléna.

19:25  Stabant autem juxta crucem Jesu mater ejus, et soror matris ejus, Maria Cleophæ, et Maria Magdalene.

19:26  When Jesus therefore had seen his mother and the disciple standing whom he loved, he saith to his mother: Woman, behold thy son.

19:26  When Jesus therefore saw his mother, and the disciple standing by, whom he loved, he saith unto his mother, Woman, behold thy son!

19:26  Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“

19:26  Když Ježíš uviděl matku a učedníka, kterého miloval, jak tam stojí, řekl své matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“

19:26  Když Ježíš uviděl svou matku a učedníka, kterého miloval, jak tu stojí, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“

19:26  Tedy Ježíš uzřev matku, a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl matce své: Ženo, aj, syn tvůj.

19:26  Cum vidisset ergo Jesus matrem, et discipulum stantem, quem diligebat, dicit matri suæ : Mulier, ecce filius tuus.

19:27  After that, he saith to the disciple: Behold thy mother. And from that hour, the disciple took her to his own.

19:27  Then saith he to the disciple, Behold thy mother! And from that hour that disciple took her unto his own home.

19:27  Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.

19:27  Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka.“ A ten učedník ji od té chvíle přijal k sobě.

19:27  Pak řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka.“ A od té hodiny si ji ten učedník vzal k sobě.

19:27  Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě.

19:27  Deinde dicit discipulo : Ecce mater tua. Et ex illa hora accepit eam discipulus in sua.

19:28  Afterwards, Jesus knowing that all things were now accomplished, that the scripture might be fulfilled, said: I thirst.

19:28  After this, Jesus knowing that all things were now accomplished, that the scripture might be fulfilled, saith, I thirst.

19:28  Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce naplnilo Písmo, řekl: „Žízním.“

19:28  Když potom Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, řekl, aby se naplnilo Písmo: „Žízním!“

19:28  Potom, když Ježíš věděl, že už je všechno dokonáno, aby se naplnilo Písmo, řekl: „Žízním.“

19:28  Potom věda Ježíš, že již všecko dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním.

19:28  Postea sciens Jesus quia omnia consummata sunt, ut consummaretur Scriptura, dixit : Sitio.

19:29  Now there was a vessel set there, full of vinegar. And they, putting a sponge full of vinegar about hyssop, put it to his mouth.

19:29  Now there was set a vessel full of vinegar: and they filled a spunge with vinegar, and put it upon hyssop, and put it to his mouth.

19:29  Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.

19:29  Stála tam nádoba plná octa. Naplnili tedy houbu octem, nasadili na yzop a podali mu ji k ústům.

19:29  Stála tam nádoba plná octa; nasadili houbu plnou octa na yzop a podali mu ji k ústům.

19:29  Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnivše hubu octem, a obloživše yzopem, podali ústům jeho.

19:29  Vas ergo erat positum aceto plenum. Illi autem spongiam plenam aceto, hyssopo circumponentes, obtulerunt ori ejus.

19:30  Jesus therefore, when he had taken the vinegar, said: It is consummated. And bowing his head, he gave up the ghost.

19:30  When Jesus therefore had received the vinegar, he said, It is finished: and he bowed his head, and gave up the ghost.

19:30  Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu, skonal.

19:30  Když Ježíš okusil ocet, řekl: „Je dokonáno!“ Sklonil hlavu a odevzdal ducha.

19:30  Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ Naklonil hlavu a odevzdal ducha.

19:30  A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil.

19:30  Cum ergo accepisset Jesus acetum, dixit : Consummatum est. Et inclinato capite tradidit spiritum.

19:31  Then the Jews (because it was the parasceve), that the bodies might not remain upon the cross on the sabbath day (for that was a great sabbath day), besought Pilate that their legs might be broken: and that they might be taken away.

19:31  The Jews therefore, because it was the preparation, that the bodies should not remain upon the cross on the sabbath day, (for that sabbath day was an high day,) besought Pilate that their legs might be broken, and that they might be taken away.

19:31  Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži - na tu sobotu totiž připadal veliký svátek - požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati s kříže.

19:31  Bylo to v den příprav na obzvlášť významnou sobotu. Židovští představení nechtěli, aby těla zůstala na křížích až do soboty, a tak požádali Piláta, aby odsouzeným nechal zlámat nohy a dal je sejmout z křížů.

19:31  Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes sobotu na kříži -- tu sobotu byl totiž velký den --, požádali Piláta, aby byly ukřižovaným zlámány nohy a aby byli sňati z kříže.

19:31  Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní,) prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich, a byli složeni.

19:31  Judæi ergo (quoniam parasceve erat) ut non remanerent in cruce corpora sabbato (erat enim magnus dies ille sabbati), rogaverunt Pilatum ut frangerentur eorum crura, et tollerentur.

19:32  The soldiers therefore came: and they broke the legs of the first, and of the other that was crucified with him.

19:32  Then came the soldiers, and brake the legs of the first, and of the other which was crucified with him.

19:32  Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním.

19:32  A tak přišli vojáci a zlámali nohy jednomu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním.

19:32  Přišli tedy vojáci a zlámali nohy prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni spolu s ním.

19:32  I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním.

19:32  Venerunt ergo milites : et primi quidem fregerunt crura, et alterius, qui crucifixus est cum eo.

19:33  But after they were come to Jesus, when they saw that he was already dead, they did not break his legs.

19:33  But when they came to Jesus, and saw that he was dead already, they brake not his legs:

19:33  Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali,

19:33  Když ale přišli k Ježíši a uviděli, že je již mrtev, nelámali mu nohy.

19:33  Když však přišli k Ježíšovi a uviděli, že je již mrtev, nohy mu nezlámali,

19:33  Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho.

19:33  Ad Jesum autem cum venissent, ut viderunt eum jam mortuum, non fregerunt ejus crura,

19:34  But one of the soldiers with a spear opened his side: and immediately there came out blood and water.

19:34  But one of the soldiers with a spear pierced his side, and forthwith came there out blood and water.

19:34  ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.

19:34  Jeden z vojáků mu probodl bok kopím a hned vyšla krev a voda.

19:34  ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok; a hned vyšla krev a voda.

19:34  Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda.

19:34  sed unus militum lancea latus ejus aperuit, et continuo exivit sanguis et aqua.

19:35  And he that saw it hath given testimony: and his testimony is true. And he knoweth that he saith true: that you also may believe.

19:35  And he that saw it bare record, and his record is true: and he knoweth that he saith true, that ye might believe.

19:35  A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili.

19:35  Ten, který to viděl, vydává svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že říká pravdu, abyste vy uvěřili.

19:35  A ten, který to viděl, vydal svědectví a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili.

19:35  A ten, kterýž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho. Onť ví, že pravé věci praví, abyste vy věřili.

19:35  Et qui vidit, testimonium perhibuit : et verum est testimonium ejus. Et ille scit quia vera dicit : ut et vos credatis.

19:36  For these things were done that the scripture might be fulfilled: You shall not break a bone of him.

19:36  For these things were done, that the scripture should be fulfilled, A bone of him shall not be broken.

19:36  Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Ani kost mu nebude zlomena‘.

19:36  Toto se stalo, aby se naplnilo Písmo: „Nezlámou mu jedinou kost.“

19:36  To se stalo, aby se naplnilo Písmo: Kost mu nebude zlomena.

19:36  Stalo se pak to, aby se naplnilo to písmo: Kost jeho nebude zlámána.

19:36  Facta sunt enim hæc ut Scriptura impleretur : Os non comminuetis ex eo.

19:37  And again another scripture saith: They shall look on him whom they pierced.

19:37  And again another scripture saith, They shall look on him whom they pierced.

19:37  A na jiném místě Písmo praví: ‚Uvidí, koho probodli.‘

19:37  A jiné místo v Písmu říká: „Uvidí, koho probodli.“

19:37  A zase ⌈na jiném místě⌉ Písmo praví: Uvidí, koho probodli.

19:37  A opět jiné písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli.

19:37  Et iterum alia Scriptura dicit : Videbunt in quem transfixerunt.

19:38  And after these things, Joseph of Arimathea (because he was a disciple of Jesus, but secretly for fear of the Jews), besought Pilate that he might take away the body of Jesus. And Pilate gave leave. He came therefore and took away the body of Jesus.

19:38  And after this Joseph of Arimathaea, being a disciple of Jesus, but secretly for fear of the Jews, besought Pilate that he might take away the body of Jesus: and Pilate gave him leave. He came therefore, and took the body of Jesus.

19:38  Potom požádal Piláta Josef z Arimatie - byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židů - aby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát k tomu dal souhlas, Josef šel a tělo sňal.

19:38  Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu z židovských představených) pak požádal Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo z kříže. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo.

19:38  Po tomto Josef z Arimatie, který byl Ježíšovým učedníkem -- ale ze strachu před Židy tajným -- požádal Piláta, aby směl odnést Ježíšovo tělo. A Pilát svolil. Šel tedy a sňal jeho tělo.

19:38  Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie, (kterýž byl učedlník Ježíšův, ale tajný, pro strach Židovský,) aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil Pilát. A on přišed, sňal tělo Ježíšovo.

19:38  Post hæc autem rogavit Pilatum Joseph ab Arimathæa (eo quod esset discipulus Jesu, occultus autem propter metum Judæorum), ut tolleret corpus Jesu. Et permisit Pilatus. Venit ergo, et tulit corpus Jesu.

19:39  And Nicodemus also came (he who at the first came to Jesus by night), bringing a mixture of myrrh and aloes, about an hundred pound weight.

19:39  And there came also Nicodemus, which at the first came to Jesus by night, and brought a mixture of myrrh and aloes, about an hundred pound weight.

19:39  Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, a přinesl sto liber směsi myrhy a aloe.

19:39  Přišel i Nikodém (který kdysi přišel za Ježíšem v noci) a přinesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber.

19:39  Přišel také Nikodém, který k němu poprvé přišel v noci, a nesl asi sto liber směsi myrhy a aloe.

19:39  Přišel pak i Nikodém, (kterýž byl prvé přišel k Ježíšovi v noci,) nesa smíšení mirry a aloes okolo sta liber.

19:39  Venit autem et Nicodemus, qui venerat ad Jesum nocte primum, ferens mixturam myrrhæ et aloës, quasi libras centum.

19:40  They took therefore the body of Jesus and bound it in linen cloths, with the spices, as the manner of the Jews is to bury.

19:40  Then took they the body of Jesus, and wound it in linen clothes with the spices, as the manner of the Jews is to bury.

19:40  Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.

19:40  Vzali Ježíšovo tělo a podle židovského pohřebního zvyku je zavinuli do pláten s těmi vonnými mastmi.

19:40  Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli je s těmi vonnými věcmi do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.

19:40  Tedy vzali tělo Ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s těmi vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati.

19:40  Acceperunt ergo corpus Jesu, et ligaverunt illud linteis cum aromatibus, sicut mos est Judæis sepelire.

19:41  Now there was in the place where he was crucified a garden: and in the garden a new sepulchre, wherein no man yet had been laid.

19:41  Now in the place where he was crucified there was a garden; and in the garden a new sepulchre, wherein was never man yet laid.

19:41  V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován.

19:41  Poblíž místa jeho ukřižování byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován.

19:41  Na tom místě pak, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován.

19:41  A byla na tom místě, kdež ukřižován byl, zahrada, a v zahradě hrob nový, v němž ještě žádný nebyl pochován.

19:41  Erat autem in loco, ubi crucifixus est, hortus : et in horto monumentum novum, in quo nondum quisquam positus erat.

19:42  There, therefore, because of the parasceve of the Jews, they laid Jesus: because the sepulchre was nigh at hand.

19:42  There laid they Jesus therefore because of the Jews’ preparation day; for the sepulchre was nigh at hand.

19:42  Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.

19:42  A protože byl židovský den příprav, pochovali Ježíše do toho hrobu, neboť byl blízko.

19:42  Tam kvůli židovskému dni přípravy Ježíše položili, neboť hrob byl blízko.

19:42  Protož tu pro den připravování Židovský, že blízko byl ten hrob, položili Ježíše.

19:42  Ibi ergo propter parasceven Judæorum, quia juxta erat monumentum, posuerunt Jesum.

Chapter 20

20:1  And on the first day of the week, Mary Magdalen cometh early, when it was yet dark, unto the sepulchre: and she saw the stone taken away from the sepulchre.

20:1  The first day of the week cometh Mary Magdalene early, when it was yet dark, unto the sepulchre, and seeth the stone taken away from the sepulchre.

20:1  První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.

20:1  Ráno prvního dne v týdnu šla Marie Magdaléna ještě za tmy k hrobu. Když uviděla kámen odvalený od hrobu,

20:1  Prvního dne týdne přišla Marie Magdalská časně ráno, ještě za tmy, ke hrobu a uviděla kámen odvalený od hrobu.

20:1  Prvního pak dne po sobotě Maria Magdaléna šla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.

20:1  Una autem sabbati, Maria Magdalene venit mane, cum adhuc tenebræ essent, ad monumentum : et vidit lapidem sublatum a monumento.

20:2  She ran therefore and cometh to Simon Peter and to the other disciple whom Jesus loved and saith to them: They have taken away the Lord out of the sepulchre: and we know not where they have laid him.

20:2  Then she runneth, and cometh to Simon Peter, and to the other disciple, whom Jesus loved, and saith unto them, They have taken away the Lord out of the sepulchre, and we know not where they have laid him.

20:2  Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“

20:2  běžela k Šimonu Petrovi a k dalšímu učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho dali!“

20:2  Běžela tedy a přišla k Šimonu Petrovi a k druhému učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“

20:2  I běžela a přišla k Šimonovi Petrovi a k druhému učedlníkovi, tomu, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jej položili.

20:2  Cucurrit ergo, et venit ad Simonem Petrum, et ad alium discipulum, quem amabat Jesus, et dicit illis : Tulerunt Dominum de monumento, et nescimus ubi posuerunt eum.

20:3  Peter therefore went out, and the other disciple: and they came to the sepulchre.

20:3  Peter therefore went forth, and that other disciple, and came to the sepulchre.

20:3  Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.

20:3  Petr se zvedl a spolu s tím druhým učedníkem vyrazili k hrobu.

20:3  Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu.

20:3  Tedy vyšel Petr i ten druhý učedlník, a šli k hrobu.

20:3  Exiit ergo Petrus, et ille alius discipulus, et venerunt ad monumentum.

20:4  And they both ran together: and that other disciple did outrun Peter and came first to the sepulchre.

20:4  So they ran both together: and the other disciple did outrun Peter, and came first to the sepulchre.

20:4  Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první.

20:4  Běželi společně, ale ten druhý učedník Petra předběhl a dorazil k hrobu první.

20:4  Běželi oba spolu, ale ten druhý učedník běžel napřed, rychleji než Petr, a přišel ke hrobu první.

20:4  Běželi pak oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prvé k hrobu.

20:4  Currebant autem duo simul, et ille alius discipulus præcucurrit citius Petro, et venit primus ad monumentum.

20:5  And when he stooped down, he saw the linen cloths lying: but yet he went not in.

20:5  And he stooping down, and looking in, saw the linen clothes lying; yet went he not in.

20:5  Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.

20:5  Naklonil se dovnitř, spatřil ležící plátna, ale dovnitř nešel.

20:5  Naklonil se dovnitř a uviděl tam ležet plátna, ale dovnitř nevstoupil.

20:5  A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.

20:5  Et cum se inclinasset, vidit posita linteamina : non tamen introivit.

20:6  Then cometh Simon Peter, following him, and went into the sepulchre: and saw the linen cloths lying,

20:6  Then cometh Simon Peter following him, and went into the sepulchre, and seeth the linen clothes lie,

20:6  Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,

20:6  Po něm dorazil Šimon Petr. Vešel do hrobu a spatřil ležící plátna.

20:6  Potom přišel také Šimon Petr, který šel za ním. Vešel do hrobu a uviděl tam ležet lněná plátna,

20:6  Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,

20:6  Venit ergo Simon Petrus sequens eum, et introivit in monumentum, et vidit linteamina posita,

20:7  And the napkin that had been about his head, not lying with the linen cloths, but apart, wrapped up into one place.

20:7  And the napkin, that was about his head, not lying with the linen clothes, but wrapped together in a place by itself.

20:7  ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.

20:7  Rouška, která mu přikrývala hlavu, však nebyla mezi plátny; ležela svinutá zvlášť.

20:7  avšak šátek, který byl na Ježíšově hlavě, neležel se lněnými plátny, nýbrž byl svinut zvlášť na jednom místě.

20:7  A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.

20:7  et sudarium, quod fuerat super caput ejus, non cum linteaminibus positum, sed separatim involutum in unum locum.

20:8  Then that other disciple also went in, who came first to the sepulchre: and he saw and believed.

20:8  Then went in also that other disciple, which came first to the sepulchre, and he saw, and believed.

20:8  Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.

20:8  Když potom vešel i ten druhý učedník, který dorazil k hrobu jako první, uviděl a uvěřil.

20:8  Potom vstoupil i ten druhý učedník, který k hrobu přišel první; i uviděl a uvěřil.

20:8  Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prvé přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil.

20:8  Tunc ergo introivit et ille discipulus qui venerat primus ad monumentum : et vidit, et credidit :

20:9  For as yet they knew not the scripture, that he must rise again from the dead.

20:9  For as yet they knew not the scripture, that he must rise again from the dead.

20:9  Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých.

20:9  (Ještě totiž nerozuměli Písmu, svědčícímu, že musí vstát z mrtvých.)

20:9  Neboť ještě neznali Písmo, že musí vstát z mrtvých.

20:9  Nebo ještě neznali písma, že měl z mrtvých vstáti.

20:9  nondum enim sciebant Scripturam, quia oportebat eum a mortuis resurgere.

20:10  The disciples therefore departed again to their home.

20:10  Then the disciples went away again unto their own home.

20:10  Oba učedníci se pak vrátili domů.

20:10  A tak se ti učedníci vrátili zpět.

20:10  Učedníci pak opět odešli domů.

20:10  I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prvé byli.

20:10  Abierunt ergo iterum discipuli ad semetipsos.

20:11  But Mary stood at the sepulchre without, weeping. Now as she was weeping, she stooped down and looked into the sepulchre,

20:11  But Mary stood without at the sepulchre weeping: and as she wept, she stooped down, and looked into the sepulchre,

20:11  Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu

20:11  Marie ale zůstala venku u hrobu a plakala. V pláči se naklonila do hrobu

20:11  Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu

20:11  Ale Maria stála u hrobu vně, plačeci. A když plakala, naklonila se do hrobu.

20:11  Maria autem stabat ad monumentum foris, plorans. Dum ergo fleret, inclinavit se, et prospexit in monumentum :

20:12  And she saw two angels in white, sitting, one at the head, and one at the feet, where the body of Jesus had been laid.

20:12  And seeth two angels in white sitting, the one at the head, and the other at the feet, where the body of Jesus had lain.

20:12  a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde před tím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.

20:12  a na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, uviděla sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho u hlavy a druhého u nohou.

20:12  a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou.

20:12  A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy, a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.

20:12  et vidit duos angelos in albis sedentes, unum ad caput, et unum ad pedes, ubi positum fuerat corpus Jesu.

20:13  They say to her: Woman, why weepest thou? She saith to them: Because they have taken away my Lord: and I know not where they have laid him.

20:13  And they say unto her, Woman, why weepest thou? She saith unto them, Because they have taken away my Lord, and I know not where they have laid him.

20:13  Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“

20:13  „Proč pláčeš, ženo?“ zeptali se jí. „Vzali mého Pána a nevím, kam ho dali,“ odpověděla.

20:13  A ti jí řekli: „Ženo, proč pláčeš?“ Řekla jim: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“

20:13  Kteříž řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.

20:13  Dicunt ei illi : Mulier, quid ploras ? Dicit eis : Quia tulerunt Dominum meum : et nescio ubi posuerunt eum.

20:14  When she had thus said, she turned herself back and saw Jesus standing: and she knew not that it was Jesus.

20:14  And when she had thus said, she turned herself back, and saw Jesus standing, and knew not that it was Jesus.

20:14  Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.

20:14  Po těch slovech se obrátila a uviděla tam stát Ježíše (nevěděla ale, že je to on).

20:14  Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš.

20:14  To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.

20:14  Hæc cum dixisset, conversa est retrorsum, et vidit Jesum stantem : et non sciebat quia Jesus est.

20:15  Jesus saith to her: Woman, why weepest thou? Whom seekest thou? She, thinking that it was the gardener, saith to him: Sir, if thou hast taken him hence, tell me where thou hast laid him: and I will take him away.

20:15  Jesus saith unto her, Woman, why weepest thou? whom seekest thou? She, supposing him to be the gardener, saith unto him, Sir, if thou have borne him hence, tell me where thou hast laid him, and I will take him away.

20:15  Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“

20:15  „Proč pláčeš, ženo?“ zeptal se jí Ježíš. „Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl ty, řekni mi, kam jsi ho dal, ať si ho mohu odnést.“

20:15  Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.“

20:15  Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.

20:15  Dicit ei Jesus : Mulier, quid ploras ? quem quæris ? Illa existimans quia hortulanus esset, dicit ei : Domine, si tu sustulisti eum, dicito mihi ubi posuisti eum, et ego eum tollam.

20:16  Jesus saith to her: Mary. She turning, saith to him: Rabboni (which is to say, Master).

20:16  Jesus saith unto her, Mary. She turned herself, and saith unto him, Rabboni; which is to say, Master.

20:16  Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.

20:16  „Marie!“ řekl jí Ježíš. Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabboni!“ (což znamená „Učiteli“).

20:16  Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: „Rabbuni“, což znamená Učiteli.

20:16  Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, což se vykládá: Mistře.

20:16  Dicit ei Jesus : Maria. Conversa illa, dicit ei : Rabboni (quod dicitur Magister).

20:17  Jesus saith to her: Do not touch me: for I am not yet ascended to my Father. But go to my brethren and say to them: I ascend to my Father and to your Father, to my God and to your God.

20:17  Jesus saith unto her, Touch me not; for I am not yet ascended to my Father: but go to my brethren, and say unto them, I ascend unto my Father, and your Father; and to my God, and your God.

20:17  Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

20:17  „Nedrž mě,“ řekl jí Ježíš. „Ještě jsem nevystoupil ke svému Otci. Jdi ale k mým bratrům a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.‘“

20:17  Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke [svému] Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.“

20:17  Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; nebo jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.

20:17  Dicit ei Jesus : Noli me tangere, nondum enim ascendi ad Patrem meum : vade autem ad fratres meos, et dic eis : Ascendo ad Patrem meum, et Patrem vestrum, Deum meum, et Deum vestrum.

20:18  Mary Magdalen cometh and telleth the disciples: I have seen the Lord; and these things he said to me.

20:18  Mary Magdalene came and told the disciples that she had seen the Lord, and that he had spoken these things unto her.

20:18  Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“

20:18  Marie Magdaléna pak šla a zvěstovala učedníkům, že viděla Pána a co jí řekl.

20:18  Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: „Viděla jsem Pána“, ⌈a oznámila jim to, co jí řekl⌉.

20:18  Přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána, a že jí to pověděl.

20:18  Venit Maria Magdalene annuntians discipulis : Quia vidi Dominum, et hæc dixit mihi.

20:19  Now when it was late the same day, the first of the week, and the doors were shut, where the disciples were gathered together, for fear of the Jews, Jesus came and stood in the midst and said to them: Peace be to you.

20:19  Then the same day at evening, being the first day of the week, when the doors were shut where the disciples were assembled for fear of the Jews, came Jesus and stood in the midst, and saith unto them, Peace be unto you.

20:19  Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“

20:19  Večer téhož dne, onoho prvního dne v týdnu, se učedníci kvůli strachu z židovských představených sešli za zavřenými dveřmi. Vtom přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“

20:19  Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy [shromážděni] za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“

20:19  Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.

20:19  Cum ergo sero esset die illo, una sabbatorum, et fores essent clausæ, ubi erant discipuli congregati propter metum Judæorum : venit Jesus, et stetit in medio, et dixit eis : Pax vobis.

20:20  And when he had said this, he shewed them his hands and his side. The disciples therefore were glad, when they saw the Lord.

20:20  And when he had so said, he shewed unto them his hands and his side. Then were the disciples glad, when they saw the Lord.

20:20  Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.

20:20  Po těch slovech jim ukázal své ruce i bok. Učedníci byli šťastní, že vidí Pána.

20:20  Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána.

20:20  A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.

20:20  Et cum hoc dixisset, ostendit eis manus et latus. Gavisi sunt ergo discipuli, viso Domino.

20:21  He said therefore to them again: Peace be to you. As the Father hath sent me, I also send you.

20:21  Then said Jesus to them again, Peace be unto you: as my Father hath sent me, even so send I you.

20:21  Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“

20:21  „Pokoj vám,“ opakoval Ježíš. „Jako mě poslal Otec, i já posílám vás.“

20:21  [Ježíš] jim opět řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“

20:21  Tedy řekl jim Ježíš opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.

20:21  Dixit ergo eis iterum : Pax vobis. Sicut misit me Pater, et ego mitto vos.

20:22  When he had said this, he breathed on them; and he said to them: Receive ye the Holy Ghost.

20:22  And when he had said this, he breathed on them, and saith unto them, Receive ye the Holy Ghost:

20:22  Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.

20:22  Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.

20:22  Po těchto slovech ⌈na ně dechl⌉ a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého.

20:22  A to pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.

20:22  Hæc cum dixisset, insufflavit, et dixit eis : Accipite Spiritum Sanctum :

20:23  Whose sins you shall forgive, they are forgiven them: and whose sins you shall retain, they are retained.

20:23  Whose soever sins ye remit, they are remitted unto them; and whose soever sins ye retain, they are retained.

20:23  Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

20:23  Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny; komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.“

20:23  Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.“

20:23  Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; kterýmžkoli zadrželi byste, zadržániť jsou.

20:23  quorum remiseritis peccata, remittuntur eis : et quorum retinueritis, retenta sunt.

20:24  Now Thomas, one of the twelve, who is called Didymus, was not with them when Jesus came.

20:24  But Thomas, one of the twelve, called Didymus, was not with them when Jesus came.

20:24  Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel.

20:24  Když tehdy mezi ně Ježíš přišel, jeden z Dvanácti, Tomáš zvaný Dvojče, tam nebyl.

20:24  Tomáš zvaný Didymos, jeden z Dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel.

20:24  Tomáš pak jeden ze dvanácti, kterýž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.

20:24  Thomas autem unus ex duodecim, qui dicitur Didymus, non erat cum eis quando venit Jesus.

20:25  The other disciples therefore said to him: We have seen the Lord. But he said to them: Except I shall see in his hands the print of the nails and put my finger into the place of the nails and put my hand into his side, I will not believe.

20:25  The other disciples therefore said unto him, We have seen the Lord. But he said unto them, Except I shall see in his hands the print of the nails, and put my finger into the print of the nails, and thrust my hand into his side, I will not believe.

20:25  Ostatní mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“

20:25  Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ „Dokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou,“ odpověděl jim, „dokud prstem nesáhnu tam, kde byly hřeby, dokud nevložím ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím.“

20:25  Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána.“ On jim však řekl: „Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“

20:25  I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. Ale on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.

20:25  Dixerunt ergo ei alii discipuli : Vidimus Dominum. Ille autem dixit eis : Nisi videro in manibus ejus fixuram clavorum, et mittam digitum meum in locum clavorum, et mittam manum meam in latus ejus, non credam.

20:26  And after eight days, again his disciples were within, and Thomas with them. Jesus cometh, the doors being shut, and stood in the midst and said: Peace be to you.

20:26  And after eight days again his disciples were within, and Thomas with them: then came Jesus, the doors being shut, and stood in the midst, and said, Peace be unto you.

20:26  Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se a řekl: „Pokoj vám.“

20:26  O týden později byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Dveře byly zavřené, ale Ježíš přišel a postavil se doprostřed se slovy: „Pokoj vám.“

20:26  Po osmi dnech byli jeho učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi. Postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“

20:26  A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dvéře byly zavříny, i stál u prostřed a řekl: Pokoj vám.

20:26  Et post dies octo, iterum erant discipuli ejus intus, et Thomas cum eis. Venit Jesus januis clausis, et stetit in medio, et dixit : Pax vobis.

20:27  Then he said to Thomas: Put in thy finger hither and see my hands. And bring hither the hand and put it into my side. And be not faithless, but believing.

20:27  Then saith he to Thomas, Reach hither thy finger, and behold my hands; and reach hither thy hand, and thrust it into my side: and be not faithless, but believing.

20:27  Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“

20:27  Potom řekl Tomášovi: „Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být nevěřící a začni věřit.“

20:27  Potom řekl Tomášovi: „Vztáhni svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“

20:27  Potom řekl Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věrný.

20:27  Deinde dicit Thomæ : Infer digitum tuum huc, et vide manus meas, et affer manum tuam, et mitte in latus meum : et noli esse incredulus, sed fidelis.

20:28  Thomas answered and said to him: My Lord and my God.

20:28  And Thomas answered and said unto him, My Lord and my God.

20:28  Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“

20:28  „Můj Pán a můj Bůh!“ zvolal Tomáš.

20:28  Tomáš mu odpověděl slovy: „Můj Pán a můj Bůh.“

20:28  I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj!

20:28  Respondit Thomas, et dixit ei : Dominus meus et Deus meus.

20:29  Jesus saith to him: Because thou hast seen me, Thomas, thou hast believed: blessed are they that have not seen and have believed.

20:29  Jesus saith unto him, Thomas, because thou hast seen me, thou hast believed: blessed are they that have not seen, and yet have believed.

20:29  Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“

20:29  „Uvěřil jsi, protože jsi mě viděl,“ řekl mu Ježíš. „Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili.“

20:29  Ježíš mu řekl: „Že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“

20:29  Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.

20:29  Dixit ei Jesus : Quia vidisti me, Thoma, credidisti : beati qui non viderunt, et crediderunt.

20:30  Many other signs also did Jesus in the sight of his disciples, which are not written in this book.

20:30  And many other signs truly did Jesus in the presence of his disciples, which are not written in this book:

20:30  Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize.

20:30  Ježíš ovšem před svými učedníky vykonal i mnoho jiných znamení, která v této knize nejsou zapsána.

20:30  Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před [svými] učedníky.

20:30  Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před oblíčejem učedlníků svých, kteříž nejsou zapsáni v knize této.

20:30  Multa quidem et alia signa fecit Jesus in conspectu discipulorum suorum, quæ non sunt scripta in libro hoc.

20:31  But these are written, that you may believe that Jesus is the Christ, the Son of God: and that believing, you may have life in his name.

20:31  But these are written, that ye might believe that Jesus is the Christ, the Son of God; and that believing ye might have life through his name.

20:31  Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.

20:31  Tato jsou ale zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.

20:31  Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.

20:31  Ale tito zapsáni jsou, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život měli ve jménu jeho.

20:31  Hæc autem scripta sunt ut credatis, quia Jesus est Christus Filius Dei : et ut credentes, vitam habeatis in nomine ejus.

Chapter 21

21:1  After this, Jesus shewed himself to the disciples at the sea of Tiberias. And he shewed himself after this manner.

21:1  After these things Jesus shewed himself again to the disciples at the sea of Tiberias; and on this wise shewed he himself.

21:1  Potom se Ježíš opět zjevil učedníků u jezera Tiberiadského.

21:1  Potom se Ježíš znovu ukázal učedníkům u Tiberiadského jezera. Stalo se to takto:

21:1  Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u Tiberiadského moře. Zjevil se takto:

21:1  Potom zjevil se opět Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. Zjevil se pak takto:

21:1  Postea manifestavit se iterum Jesus discipulis ad mare Tiberiadis. Manifestavit autem sic :

21:2  There were together: Simon Peter and Thomas, who is called Didymus, and Nathanael, who was of Cana of Galilee, and the sons of Zebedee and two others of his disciples.

21:2  There were together Simon Peter, and Thomas called Didymus, and Nathanael of Cana in Galilee, and the sons of Zebedee, and two other of his disciples.

21:2  Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků.

21:2  Šimon Petr, Tomáš zvaný Dvojče, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva jeho učedníci byli spolu.

21:2  Šimon Petr, Tomáš zvaný Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva z jeho učedníků byli spolu.

21:2  Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, kterýž sloul Didymus, a Natanael, kterýž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva.

21:2  erant simul Simon Petrus, et Thomas, qui dicitur Didymus, et Nathanaël, qui erat a Cana Galilææ, et filii Zebedæi, et alii ex discipulis ejus duo.

21:3  Simon Peter saith to them: I go a fishing. They say to him: We also come with thee. And they went forth and entered into the ship: and that night they caught nothing.

21:3  Simon Peter saith unto them, I go a fishing. They say unto him, We also go with thee. They went forth, and entered into a ship immediately; and that night they caught nothing.

21:3  Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili.

21:3  „Jdu na ryby,“ řekl jim Šimon Petr. „Půjdeme s tebou,“ odpověděli. A tak šli a nastoupili na loď. Té noci ale nic nechytili.

21:3  Šimon Petr jim řekl: „Jdu ⌈lovit ryby⌉.“ Řekli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli a vstoupili do lodi. Ale oné noci neulovili nic.

21:3  Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.

21:3  Dicit eis Simon Petrus : Vado piscari. Dicunt ei : Venimus et nos tecum. Et exierunt, et ascenderunt in navim : et illa nocte nihil prendiderunt.

21:4  But when the morning was come, Jesus stood on the shore: yet the disciples knew not that it was Jesus.

21:4  But when the morning was now come, Jesus stood on the shore: but the disciples knew not that it was Jesus.

21:4  Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.

21:4  Za svítání stál na břehu Ježíš (učedníci ale nevěděli, že je to on).

21:4  Když nastalo jitro, postavil se Ježíš na pobřeží, ale učedníci nevěděli, že je to on.

21:4  A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl.

21:4  Mane autem facto stetit Jesus in littore : non tamen cognoverunt discipuli quia Jesus est.

21:5  Jesus therefore said to them: Children, have you any meat? They answered him: No.

21:5  Then Jesus saith unto them, Children, have ye any meat? They answered him, No.

21:5  Ježíš jim řekl: „Nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“

21:5  „Nemáte něco k jídlu, hoši?“ zavolal na ně. „Nemáme,“ odpověděli.

21:5  Ježíš jim řekl: „Děti, máte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Ne.“

21:5  Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme.

21:5  Dixit ergo eis Jesus : Pueri, numquid pulmentarium habetis ? Responderunt ei : Non.

21:6  He saith to them: Cast the net on the right side of the ship; and you shall find. They cast therefore: and now they were not able to draw it, for the multitude of fishes.

21:6  And he said unto them, Cast the net on the right side of the ship, and ye shall find. They cast therefore, and now they were not able to draw it for the multitude of fishes.

21:6  Řekl jim: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.

21:6  „Hoďte síť napravo od lodi a něco najdete,“ řekl jim. Hodili tedy síť a už ji ani nemohli utáhnout, kolik v ní bylo ryb.

21:6  On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi a naleznete.“ Hodili ji tedy a už ji nemohli utáhnout pro spoustu ryb.

21:6  On pak řekl jim: Zavrztež síť na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli, a hned nemohli ji táhnouti pro množství ryb.

21:6  Dicit eis : Mittite in dexteram navigii rete, et invenietis. Miserunt ergo : et jam non valebant illud trahere præ multitudine piscium.

21:7  That disciple therefore whom Jesus loved said to Peter: It is the Lord. Simon Peter, when he heard that it was the Lord, girt his coat about him (for he was naked) and cast himself into the sea.

21:7  Therefore that disciple whom Jesus loved saith unto Peter, It is the Lord. Now when Simon Peter heard that it was the Lord, he girt his fisher’s coat unto him, (for he was naked,) and did cast himself into the sea.

21:7  Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť - byl totiž svlečen - a brodil se k němu vodou.

21:7  Učedník, kterého Ježíš miloval, tehdy řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, oblékl si plášť (protože byl svlečený) a vrhl se do vody.

21:7  Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán.“ Když Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, převázal si plášť, neboť byl nahý, a vrhl se do moře.

21:7  I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moře.

21:7  Dixit ergo discipulus ille, quem diligebat Jesus, Petro : Dominus est. Simon Petrus cum audisset quia Dominus est, tunica succinxit se (erat enim nudus) et misit se in mare.

21:8  But the other disciples came in the ship (for they were not far from the land, but as it were two hundred cubits) dragging the net with fishes.

21:8  And the other disciples came in a little ship; (for they were not far from land, but as it were two hundred cubits,) dragging the net with fishes.

21:8  Ostatní učedníci přijeli na lodi - nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket - a táhli za sebou síť s rybami.

21:8  Ostatní učedníci pak připluli s lodí (nebyli totiž daleko od břehu, jen asi dvě stě loket) a táhli tu síť s rybami.

21:8  Ostatní učedníci přijeli na lodi, neboť nebyli od země daleko, jen asi dvě stě loktů, a vlekli síť plnou ryb.

21:8  Jiní také učedlníci na lodí připlavili se (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce tu síť s rybami.

21:8  Alii autem discipuli navigio venerunt (non enim longe erant a terra, sed quasi cubitis ducentis), trahentes rete piscium.

21:9  As soon then as they came to land they saw hot coals lying, and a fish laid thereon, and bread.

21:9  As soon then as they were come to land, they saw a fire of coals there, and fish laid thereon, and bread.

21:9  Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.

21:9  Když vystoupili na břeh, uviděli rozdělaný oheň a na něm rybu a chléb.

21:9  Když vystoupili na zem, uviděli ⌈žhavé uhlí⌉ a na něm položenou rybu a chléb.

21:9  A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb.

21:9  Ut ergo descenderunt in terram, viderunt prunas positas, et piscem superpositum, et panem.

21:10  Jesus saith to them: Bring hither of the fishes which you have now caught.

21:10  Jesus saith unto them, Bring of the fish which ye have now caught.

21:10  Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“

21:10  Ježíš jim řekl: „Přineste trochu ryb, které jste teď nalovili.“

21:10  Ježíš jim řekl: „Přineste něco z těch ryb, které jste právě chytili.“

21:10  Řekl jim Ježíš: Přineste ryb, kterýchž jste nalapali nyní.

21:10  Dicit eis Jesus : Afferte de piscibus, quos prendidistis nunc.

21:11  Simon Peter went up and drew the net to land, full of great fishes, one hundred and fifty-three. And although there were so many, the net was not broken.

21:11  Simon Peter went up, and drew the net to land full of great fishes, an hundred and fifty and three: and for all there were so many, yet was not the net broken.

21:11  Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla.

21:11  Šimon Petr tedy šel a vytáhl na břeh plnou síť – 153 velkých ryb! A přestože jich bylo tolik, síť se neroztrhla.

21:11  Šimon Petr vystoupil a vytáhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři. I když jich bylo tak mnoho, síť se neroztrhla.

21:11  Vstoupil pak Šimon Petr, a vytáhl síť na zem, plnou ryb velikých, sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se síť.

21:11  Ascendit Simon Petrus et traxit rete in terram, plenum magnis piscibus centum quinquaginta tribus. Et cum tanti essent, non est scissum rete.

21:12  Jesus saith to them: Come and dine. And none of them who were at meat, durst ask him: Who art thou? Knowing that it was the Lord.

21:12  Jesus saith unto them, Come and dine. And none of the disciples durst ask him, Who art thou? knowing that it was the Lord.

21:12  Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.

21:12  „Pojďte snídat,“ řekl jim Ježíš. Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ protože věděli, že je to Pán.

21:12  Ježíš jim řekl: „Pojďte posnídat.“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.

21:12  Řekl jim Ježíš: Poďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků nesměl se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest.

21:12  Dicit eis Jesus : Venite, prandete. Et nemo audebat discumbentium interrogare eum : Tu quis es ? scientes, quia Dominus est.

21:13  And Jesus cometh and taketh bread and giveth them: and fish in like manner.

21:13  Jesus then cometh, and taketh bread, and giveth them, and fish likewise.

21:13  Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu.

21:13  Ježíš přistoupil, vzal chléb a podával jim ho a podobně i rybu.

21:13  Ježíš přistoupil, vzal chléb a dával jim; podobně i rybu.

21:13  I přišel Ježíš, a vzal ten chléb, a dával jim, i rybu též.

21:13  Et venit Jesus, et accipit panem, et dat eis, et piscem similiter.

21:14  This is now the third time that Jesus was manifested to his disciples, after he was risen from the dead.

21:14  This is now the third time that Jesus shewed himself to his disciples, after that he was risen from the dead.

21:14  To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.

21:14  Tak se Ježíš už potřetí po svém zmrtvýchvstání ukázal učedníkům.

21:14  To se již potřetí Ježíš zjevil [svým] učedníkům po svém zmrtvýchvstání.

21:14  To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých.

21:14  Hoc jam tertio manifestatus est Jesus discipulis suis cum resurrexisset a mortuis.

21:15  When therefore they had dined, Jesus saith to Simon Peter: Simon, son of John, lovest thou me more than these? He saith to him: Yea, Lord, thou knowest that I love thee. He saith to him: Feed my lambs.

21:15  So when they had dined, Jesus saith to Simon Peter, Simon, son of Jonas, lovest thou me more than these? He saith unto him, Yea, Lord; thou knowest that I love thee. He saith unto him, Feed my lambs.

21:15  Když pak pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky.“

21:15  Po snídani se Ježíš zeptal Šimona Petra: „Šimone Janův, miluješ mě více než oni?“ „Ano, Pane,“ odpověděl mu. „Ty víš, že tě mám rád.“ Ježíš mu na to řekl: „Pas mé beránky.“

21:15  Když posnídali, řekl Ježíš Šimonu Petrovi: „Šimone Janův, miluješ mne více než tito?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky.“

21:15  A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone Jonášův, miluješ-li mne více než tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.

21:15  Cum ergo prandissent, dicit Simoni Petro Jesus : Simon Joannis, diligis me plus his ? Dicit ei : Etiam Domine, tu scis quia amo te. Dicit ei : Pasce agnos meos.

21:16  He saith to him again: Simon, son of John, lovest thou me? He saith to him: yea, Lord, thou knowest that I love thee. He saith to him: Feed my lambs.

21:16  He saith to him again the second time, Simon, son of Jonas, lovest thou me? He saith unto him, Yea, Lord; thou knowest that I love thee. He saith unto him, Feed my sheep.

21:16  Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“

21:16  Potom se ho zeptal podruhé: „Šimone Janův, miluješ mě?“ „Ano, Pane,“ odpověděl mu. „Ty víš, že tě mám rád.“ Tehdy mu Ježíš řekl: „Pečuj o mé ovce.“

21:16  Řekl mu opět podruhé: „Šimone Janův, miluješ mne?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé ovce.“

21:16  Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.

21:16  Dicit ei iterum : Simon Joannis, diligis me ? Ait illi : Etiam Domine, tu scis quia amo te. Dicit ei : Pasce agnos meos.

21:17  He said to him the third time: Simon, son of John, lovest thou me? Peter was grieved because he had said to him the third time: Lovest thou me? And he said to him: Lord, thou knowest all things: thou knowest that I love thee. He said to him: Feed my sheep.

21:17  He saith unto him the third time, Simon, son of Jonas, lovest thou me? Peter was grieved because he said unto him the third time, Lovest thou me? And he said unto him, Lord, thou knowest all things; thou knowest that I love thee. Jesus saith unto him, Feed my sheep.

21:17  Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce!

21:17  Potom se ho zeptal potřetí: „Šimone Janův, máš mě rád?“ Petr se zarmoutil, že se ho Ježíš potřetí zeptal: „Máš mě rád?“ Odpověděl mu: „Pane, ty víš všechno. Ty víš, že tě mám rád.“ Ježíš mu na to řekl: „Pas mé ovce.

21:17  Řekl mu potřetí: „Šimone Janův, máš mě rád?“ Petr se zarmoutil, že mu potřetí řekl: Máš mě rád?, a odpověděl mu: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce.

21:17  Řekl jemu potřetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr, protože jemu řekl potřetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.

21:17  Dicit ei tertio : Simon Joannis, amas me ? Contristatus est Petrus, quia dixit ei tertio : Amas me ? et dixit ei : Domine, tu omnia nosti, tu scis quia amo te. Dixit ei : Pasce oves meas.

21:18  Amen, amen, I say to thee, When thou wast younger, thou didst gird thyself and didst walk where thou wouldst. But when thou shalt be old, thou shalt stretch forth thy hands, and another shall gird thee and lead thee whither thou wouldst not.

21:18  Verily, verily, I say unto thee, When thou wast young, thou girdedst thyself, and walkedst whither thou wouldest: but when thou shalt be old, thou shalt stretch forth thy hands, and another shall gird thee, and carry thee whither thou wouldest not.

21:18  Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“

21:18  Amen, amen, říkám ti: Když jsi byl mladší, oblékal ses a chodils, kam jsi chtěl. Až zestárneš, rozpřáhneš ruce, oblékne tě jiný a povede tě, kam nechceš.“

21:18  Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses opásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš své ruce a jiný tě opáše a povede, kam nechceš.“

21:18  Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se, a chodíval jsi, kams chtěl: ale když se sstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž bys ty nechtěl.

21:18  Amen, amen dico tibi : cum esses junior, cingebas te, et ambulabas ubi volebas : cum autem senueris, extendes manus tuas, et alius te cinget, et ducet quo tu non vis.

21:19  And this he said, signifying by what death he should glorify God. And when he had said this, he saith to him: Follow me.

21:19  This spake he, signifying by what death he should glorify God. And when he had spoken this, he saith unto him, Follow me.

21:19  To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!“

21:19  (To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha.) Po těch slovech mu řekl: „Následuj mě.“

21:19  Toto řekl, ⌈aby mu naznačil⌉, jakou smrtí oslaví Boha. Po těchto slovech mu řekl: „Následuj mne.“

21:19  To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Poď za mnou.

21:19  Hoc autem dixit significans qua morte clarificaturus esset Deum. Et cum hoc dixisset, dicit ei : Sequere me.

21:20  Peter turning about, saw that disciple whom Jesus loved following, who also leaned on his breast at supper and said: Lord, who is he that shall betray thee?

21:20  Then Peter, turning about, seeth the disciple whom Jesus loved following; which also leaned on his breast at supper, and said, Lord, which is he that betrayeth thee?

21:20  Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?“

21:20  Petr se otočil a uviděl za sebou jít učedníka, kterého Ježíš miloval. (Byl to ten, který ho tehdy při večeři objal a zeptal se: „Pane, kdo tě zradí?“)

21:20  Petr se obrátil a uviděl, jak za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval a který se také při večeři naklonil k jeho prsům a řekl: Pane, kdo je ten, který tě zrazuje?

21:20  I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?

21:20  Conversus Petrus vidit illum discipulum, quem diligebat Jesus, sequentem, qui et recubuit in cœna super pectus ejus, et dixit : Domine, quis est qui tradet te ?

21:21  Him therefore when Peter had seen, he saith to Jesus: Lord, and what shall this man do?

21:21  Peter seeing him saith to Jesus, Lord, and what shall this man do?

21:21  Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s ním?“

21:21  Když ho Petr uviděl, zeptal se Ježíše: „Pane, a co on?“

21:21  Když jej Petr uviděl, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s tímto?“

21:21  Toho viděv Petr, dí Ježíšovi: Pane, co pak tento?

21:21  Hunc ergo cum vidisset Petrus, dixit Jesu : Domine, hic autem quid ?

21:22  Jesus saith to him: So I will have him to remain till I come, what is it to thee? Follow thou me.

21:22  Jesus saith unto him, If I will that he tarry till I come, what is that to thee? follow thou me.

21:22  Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijde, není to tvá věc. Ty mne následuj!“

21:22  Ježíš mu řekl: „Jestli ho tu chci nechat, dokud nepřijdu, co je ti po tom? Ty mě následuj.“

21:22  Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co je ti po tom? Ty mne následuj.“

21:22  Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty poď za mnou.

21:22  Dicit ei Jesus : Sic eum volo manere donec veniam, quid ad te ? tu me sequere.

21:23  This saying therefore went abroad among the brethren, that that disciple should not die. And Jesus did not say to him: He should not die; but: So I will have him to remain till I come, what is it to thee?

21:23  Then went this saying abroad among the brethren, that that disciple should not die: yet Jesus said not unto him, He shall not die; but, If I will that he tarry till I come, what is that to thee?

21:23  Mezi bratřími se to slovo rozšířilo a říkalo se, že onen učedník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemře, nýbrž: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.“

21:23  Mezi bratry se pak rozneslo, že ten učedník nezemře. Ježíš mu však neřekl, že nezemře, ale: „Jestli ho tu chci nechat, dokud nepřijdu, co je ti po tom?“

21:23  A tak ⌈se mezi bratry rozšířilo⌉ to slovo, že onen učedník nezemře. Ježíš mu však neřekl, že nezemře, nýbrž: Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co je ti po tom?

21:23  I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. Ale neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?

21:23  Exiit ergo sermo iste inter fratres quia discipulus ille non moritur. Et non dixit ei Jesus : Non moritur, sed : Sic eum volo manere donec veniam, quid ad te ?

21:24  This is that disciple who giveth testimony of these things and hath written these things: and we know that his testimony is true.

21:24  This is the disciple which testifieth of these things, and wrote these things: and we know that his testimony is true.

21:24  To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a my víme, že jeho svědectví je pravdivé.

21:24  To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a zapsal je; a víme, že jeho svědectví je pravdivé.

21:24  To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a víme, že jeho svědectví je pravdivé.

21:24  Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho.

21:24  Hic est discipulus ille qui testimonium perhibet de his, et scripsit hæc : et scimus quia verum est testimonium ejus.

21:25  But there are also many other things which Jesus did which, if they were written every one, the world itself. I think, would not be able to contain the books that should be written.

21:25  And there are also many other things which Jesus did, the which, if they should be written every one, I suppose that even the world itself could not contain the books that should be written. Amen.

21:25  Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslí, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané.

21:25  Ježíš ovšem udělal i mnoho jiných věcí. Kdyby měly být všechny jednotlivě vypsány, mám za to, že by bylo napsáno tolik knih, že by se ani nevešly na svět.

21:25  Je ještě mnoho jiných věcí, které Ježíš učinil; kdyby se o každé zvlášť napsalo, myslím, že by celý svět neobsáhl knihy o tom napsané. [Amen.]

21:25  Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.

21:25  Sunt autem et alia multa quæ fecit Jesus : quæ si scribantur per singula, nec ipsum arbitror mundum capere posse eos, qui scribendi sunt, libros.