DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Deuteronomy

Chapter 1

1:1  These are the words, which Moses spoke to all Israel beyond the Jordan, in the plain wilderness, over against the Red Sea, between Pharan and Thophel and Laban and Haseroth, where there is very much gold.

1:1  These be the words which Moses spake unto all Israel on this side Jordan in the wilderness, in the plain over against the Red sea, between Paran, and Tophel, and Laban, and Hazeroth, and Dizahab.

1:1  Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli v Zajordání, ve stepní pustině naproti Súfu mezi Páranem, Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí-zahabem.

1:1  Toto jsou slova, která Mojžíš promluvil k celému Izraeli na poušti v Zajordání, totiž na pláni Arava naproti Sufu mezi Paranem, Tofelem, Labanem, Chacerotem a Di-zahabem.

1:1  Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli za Jordánem, v pustině, v Arabě naproti Súfu, mezi Páranem a Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí–zahabem.

1:1  Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.

1:1  Hæc sunt verba quæ locutus est Moyses ad omnem Israël trans Jordanem in solitudine campestri, contra mare Rubrum, inter Pharan et Tophel et Laban et Haseroth, ubi auri est plurimum :

1:2  Eleven days' journey from Horeb by the way of mount Seir to Cadesbarne.

1:2  (There are eleven days’ journey from Horeb by the way of mount Seir unto Kadesh–barnea.)

1:2  Cesta od Chorébu směrem k pohoří Seíru do Kádeš-barneje trvá jedenáct dní.

1:2  Přes pohoří Seír trvá cesta od hory Oréb do Kádeš-barné jedenáct dní.

1:2  Od Chorébu směrem k pohoří Seíru až do Kádeš–barneje to je jedenáct dní.

1:2  Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.

1:2  undecim diebus de Horeb per viam montis Seir usque ad Cadesbarne.

1:3  In the fortieth year, the eleventh month, the first day of the month, Moses spoke to the children of Israel all that the Lord had commanded him to say to them:

1:3  And it came to pass in the fortieth year, in the eleventh month, on the first day of the month, that Moses spake unto the children of Israel, according unto all that the Lord had given him in commandment unto them;

1:3  Ve čtyřicátém roce, prvního dne jedenáctého měsíce, sdělil Mojžíš synům Izraele vše, co mu pro ně Hospodin přikázal,

1:3  Prvního dne jedenáctého měsíce čtyřicátého roku oznámil Mojžíš synům Izraele všechno, co mu Hospodin pro ně přikázal.

1:3  I stalo se ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci, prvního dne toho měsíce, že Mojžíš pověděl synům Izraele všechno, co ⌈mu pro ně Hospodin přikázal,⌉

1:3  Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,

1:3  Quadragesimo anno, undecimo mense, prima die mensis, locutus est Moyses ad filios Israël omnia quæ præceperat illi Dominus, ut diceret eis,

1:4  After that he had slain Sehon king of the Amorrhites, who dwelt in Hesebon: and Og king of Basan who abode in Astaroth, and in Edrai,

1:4  After he had slain Sihon the king of the Amorites, which dwelt in Heshbon, and Og the king of Bashan, which dwelt at Astaroth in Edrei:

1:4  když porazil emorejského krále Síchona, jenž sídlil v Chešbónu, a bášanského krále Óga, jenž sídlil v Aštarótu a v Edreí.

1:4  Poté, co porazil emorejského krále Sichona sídlícího v Chešbonu a bášanského krále Oga sídlícího v Aštarotu a v Edrei,

1:4  poté, co pobil emorejského krále Síchona sídlícího v Chešbónu a bášanského krále Óga sídlícího v Aštarótu a v Edreí.

1:4  Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.

1:4  postquam percussit Sehon regem Amorrhæorum, qui habitabat in Hesebon, et Og regem Basan, qui mansit in Astaroth, et in Edrai,

1:5  Beyond the Jordan in the land of Moab. And Moses began to expound the law, and to say:

1:5  On this side Jordan, in the land of Moab, began Moses to declare this law, saying,

1:5  V Zajordání v moábské zemi začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:

1:5  začal Mojžíš v moábské zemi v Zajordání vysvětlovat tento Zákon. Řekl:

1:5  Za Jordánem, v moábské zemi, začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:

1:5  Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:

1:5  trans Jordanem in terra Moab. Cœpitque Moyses explanare legem, et dicere :

1:6  The Lord our God spoke to us in Horeb, saying: You have stayed long enough in this mountain:

1:6  The Lord our God spake unto us in Horeb, saying, Ye have dwelt long enough in this mount:

1:6  Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Chorébu: „Dosti dlouho jste již pobyli na této hoře.

1:6  Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Orébu takto: „Už jste na této hoře byli dost dlouho.

1:6  ⌈Hospodin, náš Bůh,⌉ k nám promluvil na Chorébu: ⌈Dost dlouho jste pobývali⌉ na této hoře.

1:6  Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.

1:6  Dominus Deus noster locutus est ad nos in Horeb, dicens : Sufficit vobis quod in hoc monte mansistis :

1:7  Turn you, and come to the mountain of the Amorrhites, and to the other places that are next to it, the plains and the hills and the vales towards the south, and by the sea shore, the land of the Chanaanites, and of Libanus, as far as the great river Euphrates.

1:7  Turn you, and take your journey, and go to the mount of the Amorites, and unto all the places nigh thereunto, in the plain, in the hills, and in the vale, and in the south, and by the sea side, to the land of the Canaanites, and unto Lebanon, unto the great river, the river Euphrates.

1:7  Obraťte se a táhněte dál, vstupte na pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům na pustině, v pohoří i v Přímořské nížině, v Negebu a na mořském pobřeží, jděte do kenaanské země a na Libanón až k veliké řece, řece Eufratu.

1:7  Obraťte se a jděte dál. Vejděte do pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům v Aravě, na horách, v podhůří, v Negevu i na mořském pobřeží. Vejděte do celé kanaánské země i do Libanonu až po tu velikou řeku, řeku Eufrat.

1:7  ⌈Vydejte se na cestu,⌉ vyrazte a jděte do pohoří Emorejců, ke všem jejich sousedům, do Araby, do pohoří, do Šefely, do Negebu a na pobřeží moře, do kenaanské země a Libanonu, až k Veliké řece, řece Eufratu.

1:7  Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.

1:7  revertimini, et venite ad montem Amorrhæorum, et ad cetera quæ ei proxima sunt campestria atque montana et humiliora loca contra meridiem, et juxta littus maris, terram Chananæorum, et Libani usque ad flumen magnum Euphraten.

1:8  Behold, said he, I have delivered it to you: go in and possess it, concerning which the Lord swore to your fathers Abraham, Isaac, and Jacob, that he would give it to them, and to their seed after them.

1:8  Behold, I have set the land before you: go in and possess the land which the Lord sware unto your fathers, Abraham, Isaac, and Jacob, to give unto them and to their seed after them.

1:8  Hleď, předal jsem vám zemi. Jděte obsadit zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a jejich potomstvu.“

1:8  Pohleď, tu zemi jsem vám dal. Jděte a obsaďte zem, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a po nich jejich semeni.“

1:8  Pohleď, dal jsem před vás tu zemi. Jděte a obsaďte zemi, o které Hospodin přísahal vašim ⌈otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉ že ji dá jim a jejich potomstvu po nich.

1:8  Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.

1:8  En, inquit, tradidi vobis : ingredimini et possidete eam, super qua juravit Dominus patribus vestris Abraham, Isaac, et Jacob, ut daret illam eis, et semini eorum post eos.

1:9  And I said to you at that time:

1:9  And I spake unto you at that time, saying, I am not able to bear you myself alone:

1:9  V oné době jsem vám řekl: „Nemohu vás sám unést.

1:9  Tenkrát jsem vám řekl: „Nemohu vás dále nést sám.

1:9  V té době jsem vám řekl: Nemohu vás sám unést.

1:9  A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.

1:9  Dixique vobis illo in tempore :

1:10  I alone am not able to bear you: for the Lord your God hath multiplied you, and you are this day as the stars of heaven, for multitude.

1:10  The Lord your God hath multiplied you, and, behold, ye are this day as the stars of heaven for multitude.

1:10  Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil; je vás dnes takové množství jako hvězd na nebi.

1:10  Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil. Pohleďte, dnes je vás jako hvězd na nebi!

1:10  Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil, ano je vás dnes tolik jako hvězd na nebi.

1:10  Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.

1:10  Non possum solus sustinere vos : quia Dominus Deus vester multiplicavit vos, et estis hodie sicut stellæ cæli, plurimi.

1:11  (The Lord God of your fathers add to this number many thousands, and bless you as he hath spoken.)

1:11  (The Lord God of your fathers make you a thousand times so many more as ye are, and bless you, as he hath promised you!)

1:11  Nechť vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát, nechť vám žehná, jak vám přislíbil.

1:11  Kéž vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát více a kéž vám žehná, jak vám pověděl!

1:11  Ať vám Hospodin, Bůh vašich otců, ještě tisíckrát přidá a požehná vám, tak jak vám řekl.

1:11  (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)

1:11  (Dominus Deus patrum vestrorum addat ad hunc numerum multa millia, et benedicat vobis sicut locutus est.)

1:12  I alone am not able to bear your business, and the charge of you and your differences.

1:12  How can I myself alone bear your cumbrance, and your burden, and your strife?

1:12  Jak bych mohl sám unést vaše těžkosti, břemena a spory!

1:12  Jak bych však mohl sám nést vaše nesnáze, vaše břemena a rozepře?

1:12  Jak ale mohu sám unést vaši zátěž, vaše břemena a vaše spory?

1:12  Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?

1:12  Non valeo solus negotia vestra sustinere, et pondus ac jurgia.

1:13  Let me have from among you wise and understanding men, and such whose conversation is approved among your tribes, that I may appoint them your rulers.

1:13  Take you wise men, and understanding, and known among your tribes, and I will make them rulers over you.

1:13  Přiveďte ze svých kmenů moudré, rozumné a zkušené muže a já je učiním vašimi náčelníky.“

1:13  Vyberte ve svých kmenech moudré, rozvážné a zkušené muže, abych je učinil vašimi vůdci.“

1:13  Vyberte si ⌈ve svých kmenech⌉ moudré, rozumné a znalé muže a ustanovím je za vaše předáky.

1:13  Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.

1:13  Date ex vobis viros sapientes et gnaros, et quorum conversatio sit probata in tribubus vestris, ut ponam eos vobis principes.

1:14  Then you answered me: The thing is good which thou meanest to do.

1:14  And ye answered me, and said, The thing which thou hast spoken is good for us to do.

1:14  Odpověděli jste mi: „Ta věc, kterou navrhuješ učinit, je dobrá.“

1:14  Odpověděli jste mi: „Co navrhuješ, je dobré.“

1:14  Nato jste mi odpověděli: To, co jsi řekl, abychom učinili, je dobré.

1:14  I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.

1:14  Tunc respondistis mihi : Bona res est, quam vis facere.

1:15  And I took out of your tribes men wise and honourable, and appointed them rulers, tribunes, and centurions, and officers over fifties, and over tens, who might teach you all things.

1:15  So I took the chief of your tribes, wise men, and known, and made them heads over you, captains over thousands, and captains over hundreds, and captains over fifties, and captains over tens, and officers among your tribes.

1:15  Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše náčelníky, za velitele nad tisíci, nad sty, padesáti a deseti a za správce vašich kmenů.

1:15  Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše vůdce, za správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti a za představené vašich kmenů.

1:15  Vzal jsem tedy předáky vašich kmenů, moudré a znalé muže, a ustanovil jsem je předáky nad vámi, veliteli ⌈nad tisíci, veliteli nad sty, veliteli nad padesáti, veliteli nad deseti⌉ a správci nad vašimi kmeny.

1:15  Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.

1:15  Tulique de tribubus vestris viros sapientes et nobiles, et constitui eos principes, tribunos, et centuriones, et quinquagenarios ac decanos, qui docerent vos singula.

1:16  And I commanded them, saying: Hear them, and judge that which is just: whether he be one of your country, or a stranger.

1:16  And I charged your judges at that time, saying, Hear the causes between your brethren, and judge righteously between every man and his brother, and the stranger that is with him.

1:16  V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: „Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě.

1:16  Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: „Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem.

1:16  V té době jsem přikázal vašim soudcům: Vyslechněte ⌈své bratry⌉ a suďte spravedlivě mezi člověkem a jeho bratrem i příchozím.

1:16  Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.

1:16  Præcepique eis, dicens : Audite illos, et quod justum est judicate : sive civis sit ille, sive peregrinus.

1:17  There shall be no difference of persons, you shall hear the little as well as the great: neither shall you respect any man's person, because it is the judgment of God. And if any thing seem hard to you, refer it to me, and I will hear it.

1:17  Ye shall not respect persons in judgment; but ye shall hear the small as well as the great; ye shall not be afraid of the face of man; for the judgment is God’s: and the cause that is too hard for you, bring it unto me, and I will hear it.

1:17  Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží. Záležitost, která bude pro vás obtížná, předložte mně a já ji vyslechnu.“

1:17  Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu.“

1:17  Při soudu ⌈nestraňte lidem,⌉ vyslechněte ⌈malého i velkého.⌉ Nemějte strach z člověka, neboť soud patří Bohu. Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, předneste mně a já ji vyslechnu.

1:17  Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.

1:17  Nulla erit distantia personarum : ita parvum audietis ut magnum, nec accipietis cujusquam personam, quia Dei judicium est. Quod si difficile vobis visum aliquid fuerit, referte ad me, et ego audiam.

1:18  And I commanded you all things that you were to do.

1:18  And I commanded you at that time all the things which ye should do.

1:18  V oné době jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.

1:18  Tenkrát jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.

1:18  V té době jsem vám přikázal ⌈všechno, co⌉ máte dělat.

1:18  Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.

1:18  Præcepique omnia quæ facere deberetis.

1:19  And departing from Horeb, we passed through the terrible and vast wilderness, which you saw, by the way of the mountain of the Amorrhite, as the Lord our God had commanded us. And when we were come into Cadesbarne,

1:19  And when we departed from Horeb, we went through all that great and terrible wilderness, which ye saw by the way of the mountain of the Amorites, as the Lord our God commanded us; and we came to Kadesh–barnea.

1:19  Od Chorébu jsme pak táhli dál a šli jsme celou tou velikou a hroznou pouští, kterou jste viděli, cestou k Emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme přišli do Kádeš-barneje.

1:19  Potom jsme vytáhli od Orébu a podle příkazu Hospodina, našeho Boha, jsme šli celou touto velikou, hroznou pouští, kterou jste viděli, směrem k emorejskému pohoří, až jsme dorazili do Kádeš-barné.

1:19  Vyrazili jsme z Chorébu a šli jsme celou tou velkou a obávanou pustinou, kterou jste viděli cestou k emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme došli do Kádeš–barneje.

1:19  Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.

1:19  Profecti autem de Horeb, transivimus per eremum terribilem et maximam, quam vidistis, per viam montis Amorrhæi, sicut præceperat Dominus Deus noster nobis. Cumque venissemus in Cadesbarne,

1:20  I said to you: You are come to the mountain of the Amorrhite, which the Lord our God will give to us.

1:20  And I said unto you, Ye are come unto the mountain of the Amorites, which the Lord our God doth give unto us.

1:20  Tu jsem vám řekl: „Přišli jste až k Emorejskému pohoří, které nám dává Hospodin, náš Bůh.

1:20  Tehdy jsem vám řekl: „Přišli jste až k pohoří Emorejců – Hospodin, náš Bůh, nám je dává.

1:20  Řekl jsem vám: Přišli jste až k emorejskému pohoří, které vám dává Hospodin, náš Bůh.

1:20  I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

1:20  dixi vobis : Venistis ad montem Amorrhæi, quem Dominus Deus noster daturus est nobis :

1:21  See the land which the Lord thy God giveth thee: go up and possess it, as the Lord our God hath spoken to thy fathers: fear not, nor be any way discouraged.

1:21  Behold, the Lord thy God hath set the land before thee: go up and possess it, as the Lord God of thy fathers hath said unto thee; fear not, neither be discouraged.

1:21  Hleď, Hospodin, tvůj Bůh, předal tu zemi tobě. Vytáhni a obsaď ji, jak ti poručil Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs.“

1:21  Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ti dal celou tu zem; vytáhni a obsaď ji, jak ti Hospodin, Bůh tvých otců, řekl. Neboj se a nestrachuj.“

1:21  Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, před tebe dal zemi. Vytáhni a obsaď ji, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs se.

1:21  Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.

1:21  vide terram, quam Dominus Deus tuus dat tibi : ascende et posside eam, sicut locutus est Dominus Deus noster patribus tuis : noli timere, nec quidquam paveas.

1:22  And you came all to me, and said: Let us send men who may view the land, and bring us word what way we shall go up, and to what cities we shall go.

1:22  And ye came near unto me every one of you, and said, We will send men before us, and they shall search us out the land, and bring us word again by what way we must go up, and into what cities we shall come.

1:22  Ale vy všichni jste ke mně přistoupili s návrhem: „Pošleme před sebou muže, aby nám obhlédli zemi a podali nám zprávu o cestě, kterou máme táhnout, i o městech, do nichž máme vstoupit.“

1:22  Vy všichni jste však ke mně přišli se slovy: „Pošleme napřed muže, kteří nám tu zem prohlédnou a podají nám zprávu o cestě, kterou se máme vydat, i o městech, do nichž máme vejít.“

1:22  Přistoupili jste všichni ke mně a řekli jste: Pošleme před sebou muže, aby pro nás proslídili zemi a přinesli nám zpět zprávu o cestě, kterou máme táhnout, a o městech, do kterých máme vejít.

1:22  Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.

1:22  Et accessistis ad me omnes, atque dixistis : Mittamus viros qui considerent terram : et renuntient per quod iter debeamus ascendere, et ad quas pergere civitates.

1:23  And because the saying pleased me, I sent of you twelve men, one of every tribe:

1:23  And the saying pleased me well: and I took twelve men of you, one of a tribe:

1:23  Pokládal jsem to za dobré, proto jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.

1:23  Ten návrh se mi líbil, a tak jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.

1:23  ⌈Líbilo se mi to⌉ a vybral jsem z vás dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen.

1:23  Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.

1:23  Cumque mihi sermo placuisset, misi ex vobis duodecim viros, singulos de tribubus suis.

1:24  Who, when they had set forward and had gone up to the mountains, came as far as the valley of the cluster: and having viewed the land,

1:24  And they turned and went up into the mountain, and came unto the valley of Eshcol, and searched it out.

1:24  Ti se vypravili na výzvědy, vystoupili na pohoří a přišli až do úvalu Eškólu.

1:24  Vypravili se vzhůru do hor a přišli až do údolí Eškol. Když prozkoumali zem,

1:24  ⌈Vydali se na cestu,⌉ stoupali do pohoří a přišli až do údolí Eškólu. Prozkoumali ho,

1:24  A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.

1:24  Qui cum perrexissent, et ascendissent in montana, venerunt usque ad Vallem botri : et considerata terra,

1:25  Taking of the fruits thereof, to shew its fertility, they brought them to us, and said: The land is good, which the Lord our God will give us.

1:25  And they took of the fruit of the land in their hands, and brought it down unto us, and brought us word again, and said, It is a good land which the Lord our God doth give us.

1:25  Vzali s sebou z plodů té země, přinesli k nám dolů a podali nám zprávu: „Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.“

1:25  vzali s sebou něco z jejího ovoce a přinesli je nám. Poté nám podali zprávu: „Země, kterou nám Hospodin, náš Bůh, dává, je dobrá.“

1:25  vzali s sebou z ovoce té země a zanesli to k nám. Přinesli nám zprávu se slovy: Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.

1:25  Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

1:25  sumentes de fructibus ejus, ut ostenderent ubertatem, attulerunt ad nos, atque dixerunt : Bona est terra, quam Dominus Deus noster daturus est nobis.

1:26  And you would not go up, but being incredulous to the word of the Lord our God,

1:26  Notwithstanding ye would not go up, but rebelled against the commandment of the Lord your God:

1:26  Ale vy jste nechtěli táhnout a vzpírali jste se rozkazu Hospodina, svého Boha.

1:26  Vy jste však nebyli ochotni vydat se vzhůru a vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha.

1:26  Nechtěli jste však vytáhnout a vzpírali jste se příkazu Hospodina, svého Boha,

1:26  A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.

1:26  Et noluistis ascendere, sed increduli ad sermonem Domini Dei nostri,

1:27  You murmured in your tents, and said: The Lord hateth us, and therefore he hath brought us out of the land of Egypt, that he might deliver us into the hand of the Amorrhite, and destroy us.

1:27  And ye murmured in your tents, and said, Because the Lord hated us, he hath brought us forth out of the land of Egypt, to deliver us into the hand of the Amorites, to destroy us.

1:27  Žehrali jste na něj ve svých stanech a říkali: „Hospodin nás vyvedl z egyptské země z nenávisti, aby nás vydal do rukou Emorejců, a tak nás vyhladil.

1:27  Začali jste ve svých stanech reptat: „Hospodin nás vyvedl z Egypta, protože nás nenáviděl! Vydal nás do rukou Emorejců, aby nás vyhladil!

1:27  reptali jste ⌈ve svých stanech⌉ a říkali jste: Hospodin nás měl v nenávisti, vyvedl nás z egyptské země, aby nás vydal do ruky Emorejců a vyhladil nás.

1:27  A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.

1:27  murmurastis in tabernaculis vestris, atque dixistis : Odit nos Dominus, et idcirco eduxit nos de terra Ægypti, ut traderet nos in manu Amorrhæi, atque deleret.

1:28  Whither shall we go up? the messengers have terrified our hearts, saying: The multitude is very great, and taller than we: the cities are great, and walled up to the sky, we have seen the sons of the Enacims there.

1:28  Whither shall we go up? our brethren have discouraged our heart, saying, The people is greater and taller than we; the cities are great and walled up to heaven; and moreover we have seen the sons of the Anakims there.

1:28  Kam to táhneme? Naši bratři nás zbavili odvahy, když řekli: Viděli jsme tam lid větší a vyšší než jsme my, města veliká a opevněná až k nebi, dokonce i Anákovce.“

1:28  Kam to jdeme? Naši bratři nás připravili o odvahu, když řekli: ‚Ten lid je silnější a vyšší než my, města jsou veliká a opevněná až k nebi, a navíc jsme tam viděli Anakovce!‘“

1:28  Kam to táhneme? Naši bratři ⌈oslabovali naše srdce⌉ slovy: Je tam lid větší a vyšší nežli my, jsou tam města velká a opevněná až k nebesům; viděli jsme tam dokonce i potomky Anákovců.

1:28  Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.

1:28  Quo ascendemus ? nuntii terruerunt cor nostrum, dicentes : Maxima multitudo est, et nobis statura procerior ; urbes magnæ, et ad cælum usque munitæ : filios Enacim vidimus ibi.

1:29  And I said to you: Fear not, neither be ye afraid of them:

1:29  Then I said unto you, Dread not, neither be afraid of them.

1:29  Tu jsem vám řekl: „Nemějte strach a nebojte se jich.

1:29  Odpověděl jsem vám: „Nebojte se, nemějte strach!

1:29  Nato jsem vám řekl: Nemějte strach a nebojte se jich.

1:29  I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.

1:29  Et dixi vobis : Nolite metuere, nec timeatis eos :

1:30  The Lord God, who is your leader, himself will fight for you, as he did in Egypt in the sight of all.

1:30  The Lord your God which goeth before you, he shall fight for you, according to all that he did for you in Egypt before your eyes;

1:30  Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude bojovat za vás, jak to před vašima očima učinil s vámi v Egyptě

1:30  Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude před vašima očima bojovat za vás. Učiní totéž, co s vámi učinil v Egyptě

1:30  Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, on bude bojovat za vás, stejně jako jednal s vámi před vašima očima v Egyptě

1:30  Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.

1:30  Dominus Deus, qui ductor est vester, pro vobis ipse pugnabit, sicut fecit in Ægypto cunctis videntibus.

1:31  And in the wilderness (as thou hast seen) the Lord thy God hath carried thee, as a man is wont to carry his little son, all the way that you have come, until you came to this place.

1:31  And in the wilderness, where thou hast seen how that the Lord thy God bare thee, as a man doth bear his son, in all the way that ye went, until ye came into this place.

1:31  i v poušti, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí muž svého syna, po celé cestě, kterou jste prošli, až jste došli k tomuto místu.“

1:31  a na poušti. Tehdy jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, a to celou cestu, kterou jste šli, než jste dorazili sem.“

1:31  a v pustině, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.

1:31  Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.

1:31  Et in solitudine (ipse vidisti) portavit te Dominus Deus tuus, ut solet homo gestare parvulum filium suum, in omni via per quam ambulastis, donec veniretis ad locum istum.

1:32  And yet for all this you did not believe the Lord your God,

1:32  Yet in this thing ye did not believe the Lord your God,

1:32  Přesto teď nevěříte Hospodinu, svému Bohu,

1:32  Ani tenkrát jste však nevěřili Hospodinu, svému Bohu,

1:32  ⌈Navzdory tomu všemu⌉ jste nevěřili Hospodinu, svému Bohu,

1:32  A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,

1:32  Et nec sic quidem credidistis Domino Deo vestro,

1:33  Who went before you in the way, and marked out the place, wherein you should pitch your tents, in the night shewing you the way by fire, and in the day by the pillar of a cloud.

1:33  Who went in the way before you, to search you out a place to pitch your tents in, in fire by night, to shew you by what way ye should go, and in a cloud by day.

1:33  který chodí cestou před vámi, aby vám vyhlédl místo k táboření, a ukazuje vám cestu, po níž máte jít, za noci v ohni a ve dne v oblaku.

1:33  ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít – za noci ohněm a za dne oblakem.

1:33  který šel cestou před vámi, aby vám vyhledal místo k táboření a aby vám ukázal cestu, po které byste měli jít -- ohněm v noci a oblakem ve dne.

1:33  Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.

1:33  qui præcessit vos in via, et metatus est locum in quo tentoria figere deberetis, nocte ostendens vobis iter per ignem, et die per columnam nubis.

1:34  And when the Lord had heard the voice of your words, he was angry and swore, and said:

1:34  And the Lord heard the voice of your words, and was wroth, and sware, saying,

1:34  Když Hospodin vyslechl vaše slova, rozlítil se a přísahal:

1:34  Když Hospodin uslyšel vaše slova, rozhněval se a přísahal:

1:34  Když Hospodin uslyšel křik vašich slov, rozhněval se a přísahal:

1:34  Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:

1:34  Cumque audisset Dominus vocem sermonum vestrorum, iratus juravit, et ait :

1:35  Not one of the men of this wicked generation shall see the good land, which I promised with an oath to your fathers:

1:35  Surely there shall not one of these men of this evil generation see that good land, which I sware to give unto your fathers,

1:35  „Věru, nikdo z mužů tohoto zlého pokolení nespatří tu dobrou zemi, kterou jsem přísahal dát jejich otcům.

1:35  „Žádný z těchto lidí – nikdo z tohoto zlého pokolení – nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.

1:35  Nikdo z lidí této zlé generace neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal, že ji dám vašim otcům,

1:35  Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,

1:35  Non videbit quispiam de hominibus generationis hujus pessimæ terram bonam, quam sub juramento pollicitus sum patribus vestris,

1:36  Except Caleb the son of Jephone: for he shall see it, and to him I will give the land that he hath trodden upon, and to his children, because he hath followed the Lord.

1:36  Save Caleb the son of Jephunneh; he shall see it, and to him will I give the land that he hath trodden upon, and to his children, because he hath wholly followed the Lord.

1:36  Jenom Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří, jemu a jeho synům dám zemi, na níž stanula jeho noha, protože se cele oddal Hospodinu.“

1:36  Jedině Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří; jemu a jeho synům dám zem, kterou prochodil, neboť se cele vydal Hospodinu.“

1:36  kromě Káleba, syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil, protože ⌈šel naplno⌉ za Hospodinem.

1:36  Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.

1:36  præter Caleb filium Jephone : ipse enim videbit eam, et ipsi dabo terram, quam calcavit, et filiis ejus, quia secutus est Dominum.

1:37  Neither is his indignation against the people to be wondered at, since the Lord was angry with me also on your account, and said: Neither shalt thou go in thither.

1:37  Also the Lord was angry with me for your sakes, saying, Thou also shalt not go in thither.

1:37  Kvůli vám se Hospodin rozhněval i na mne. Řekl: „Ani ty tam nevejdeš.

1:37  Kvůli vám se Hospodin rozzlobil i na mne. Řekl: „Ani ty tam nevejdeš!

1:37  Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval a řekl: Ani ty tam nevejdeš.

1:37  Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.

1:37  Nec miranda indignatio in populum, cum mihi quoque iratus Dominus propter vos dixerit : Nec tu ingredieris illuc :

1:38  But Josue the son of Nun, thy minister, he shall go in for thee: exhort and encourage him, and he shall divide the land by lot to Israel.

1:38  But Joshua the son of Nun, which standeth before thee, he shall go in thither: encourage him: for he shall cause Israel to inherit it.

1:38  Jozue, syn Núnův, který ti je k službě, ten tam vejde. Posilni ho, neboť on rozdělí Izraeli zemi v dědictví.

1:38  Jozue, syn Nunův, který ti pomáhá, ten tam vejde. Povzbuď ho, neboť on tu zemi dá za dědictví Izraeli.

1:38  Jozue, syn Núnův, který ⌈ti slouží,⌉ ten tam vejde. Jej posilni, neboť on dá zemi Izraeli do dědictví.

1:38  Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.

1:38  sed Josue filius Nun minister tuus, ipse intrabit pro te. Hunc exhortare et robora, et ipse sorte terram dividet Israëli.

1:39  Your children, of whom you said that they should be led away captives, and your sons who know not this day the difference of good and evil, they shall go in: and to them I will give the land, and they shall possess it.

1:39  Moreover your little ones, which ye said should be a prey, and your children, which in that day had no knowledge between good and evil, they shall go in thither, and unto them will I give it, and they shall possess it.

1:39  Dám ji vašim dětem, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí nepřátel; vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznávají dobro od zla, ti tam vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.

1:39  A vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí – vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznají dobré a zlé – ti do ní vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.

1:39  Vaše malé děti, o kterých jste říkali, že se stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají dobré a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.

1:39  A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.

1:39  Parvuli vestri, de quibus dixistis quod captivi ducerentur, et filii qui hodie boni ac mali ignorant distantiam, ipsi ingredientur : et ipsis dabo terram, et possidebunt eam.

1:40  But return you and go into the wilderness by the way of the Red Sea.

1:40  But as for you, turn you, and take your journey into the wilderness by the way of the Red sea.

1:40  Ale vy se obraťte a táhněte do pouště cestou k Rákosovému moři.“

1:40  Vy se však obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři.“

1:40  Vy ⌈se však vydejte na cestu⌉ zpět a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.

1:40  Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.

1:40  Vos autem revertimini, et abite in solitudinem per viam maris Rubri.

1:41  And you answered me: We have sinned against the Lord: we will go up and fight, as the Lord our God hath commanded. And when you went ready armed unto the mountain,

1:41  Then ye answered and said unto me, We have sinned against the Lord, we will go up and fight, according to all that the Lord our God commanded us. And when ye had girded on every man his weapons of war, ye were ready to go up into the hill.

1:41  Tu jste mi odpověděli: „Zhřešili jsme proti Hospodinu. Chceme táhnout a bojovat tak, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh.“ Pak se každý z vás opásal svou válečnou zbrojí a chystali jste se lehkovážně vystoupit na pohoří.

1:41  Tehdy jste mi odpověděli: „Zhřešili jsme proti Hospodinu! Chceme vytáhnout a bojovat, přesně jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh.“ Všichni jste si oblékli válečnou zbroj a lehkomyslně jste se chystali vystoupit do hor.

1:41  Nato jste mi odpověděli: Zhřešili jsme proti Hospodinu. Vytáhneme a budeme bojovat, jak přikázal Hospodin, náš Bůh. Připásali jste si každý své válečné zbraně a ⌈lehkomyslně jste vytáhli⌉ do pohoří.

1:41  A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.

1:41  Et respondistis mihi : Peccavimus Domino : ascendemus et pugnabimus, sicut præcepit Dominus Deus noster. Cumque instructi armis pergeretis in montem,

1:42  The Lord said to me: Say to them: Go not up, and fight not, for I am not with you: lest you fall before your enemies.

1:42  And the Lord said unto me, Say unto them, Go not up, neither fight; for I am not among you; lest ye be smitten before your enemies.

1:42  Hospodin mi však řekl: „Vyřiď jim: Netáhněte a nebojujte, neboť já mezi vámi nebudu, a budete od svých nepřátel poraženi.“

1:42  Hospodin ale ke mně promluvil: „Řekni jim – Nevydávejte se vzhůru a nepouštějte se do boje, neboť nejsem ve vašem středu. Jinak vás vaši nepřátelé porazí.“

1:42  Hospodin mi řekl: Řekni jim: Netáhněte a nebojujte, protože já nejsem uprostřed vás; ať nejste poraženi od svých nepřátel.

1:42  Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.

1:42  ait mihi Dominus : Dic ad eos : Nolite ascendere, neque pugnetis : non enim sum vobiscum : ne cadatis coram inimicis vestris.

1:43  I spoke, and you hearkened not: but resisting the commandment of the Lord, and swelling with pride, you went up into the mountain.

1:43  So I spake unto you; and ye would not hear, but rebelled against the commandment of the Lord, and went presumptuously up into the hill.

1:43  Mluvil jsem k vám, ale vy jste neposlechli, vzepřeli jste se Hospodinovu rozkazu a opovážlivě jste vystoupili na pohoří.

1:43  Řekl jsem vám to, ale neposlechli jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu a opovážlivě jste se vydali do hor.

1:43  Mluvil jsem k vám, ale neposlouchali jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu, ⌈jednali jste povýšeně a vytáhli⌉ jste do pohoří.

1:43  A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.

1:43  Locutus sum, et non audistis : sed adversantes imperio Domini, et tumentes superbia, ascendistis in montem.

1:44  And the Amorrhite that dwelt in the mountains coming out, and meeting you, chased you, as bees do: and made slaughter of you from Seir as far as Horma.

1:44  And the Amorites, which dwelt in that mountain, came out against you, and chased you, as bees do, and destroyed you in Seir, even unto Hormah.

1:44  Emorejci, sídlící na tom pohoří, vyrazili proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až do Chormy.

1:44  Emorejci, kteří v těch horách bydleli, vytáhli proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až k Chormě.

1:44  Emorejci sídlící v onom pohoří vytáhli proti vám, pronásledovali vás, jako to dělávají včely, a rozehnali vás od Seíru až po Chormu.

1:44  Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.

1:44  Itaque egressus Amorrhæus, qui habitabat in montibus, et obviam veniens, persecutus est vos, sicut solent apes persequi : et cecidit de Seir usque Horma.

1:45  And when you returned and wept before the Lord, he heard you not, neither would he yield to your voice.

1:45  And ye returned and wept before the Lord; but the Lord would not hearken to your voice, nor give ear unto you.

1:45  Tu jste se vrátili a plakali před Hospodinem, ale Hospodin váš hlas nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.

1:45  Když jste se pak vrátili, naříkali jste před Hospodinem, ale Hospodin vás nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.

1:45  ⌈Když jste se vrátili, plakali jste⌉ před Hospodinem, ale Hospodin neslyšel váš hlas, nenaslouchal vám.

1:45  A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.

1:45  Cumque reversi ploraretis coram Domino, non audivit vos, nec voci vestræ voluit acquiescere.

1:46  So you abode in Cadesbarne a long time.

1:46  So ye abode in Kadesh many days, according unto the days that ye abode there.

1:46  Proto jste museli po mnoho dní zůstat v Kádeši; zůstali jste tam téměř rok.

1:46  Proto jste museli tak dlouho zůstat v Kádeši.

1:46  Zůstali jste v Kádeši po mnoho dní, ⌈asi tak rok jste tam⌉ zůstali.

1:46  I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.

1:46  Sedistis ergo in Cadesbarne multo tempore.

Chapter 2

2:1  And departing from thence we came into the wilderness that leadeth to the Red Sea, as the Lord had spoken to me: and we compassed mount Seir a long time.

2:1  Then we turned, and took our journey into the wilderness by the way of the Red sea, as the Lord spake unto me: and we compassed mount Seir many days.

2:1  Potom jsme se obrátili a táhli dál do pouště cestou k Rákosovému moři, jak Hospodin ke mně mluvil. Po mnoho dní jsme obcházeli pohoří Seír.

2:1  Potom jsme se obrátili a táhli jsme na poušť směrem k Rudému moři, jak mi Hospodin řekl, a dlouhou dobu jsme obcházeli pohoří Seír.

2:1  Pak ⌈jsme se vydali na cestu⌉ a vyrazili jsme do pustiny směrem k Rákosovému moři, jak mi řekl Hospodin, a obcházeli jsme po mnoho dní pohoří Seír.

2:1  Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas,

2:1  Profectique inde, venimus in solitudinem, quæ ducit ad mare Rubrum, sicut mihi dixerat Dominus : et circuivimus montem Seir longo tempore.

2:2  And the Lord said to me:

2:2  And the Lord spake unto me, saying,

2:2  Tu mi Hospodin řekl:

2:2  Hospodin mi řekl:

2:2  Tu mi Hospodin řekl:

2:2  Až mi řekl Hospodin takto:

2:2  Dixitque Dominus ad me :

2:3  You have compassed this mountain long enough: go toward the north:

2:3  Ye have compassed this mountain long enough: turn you northward.

2:3  „Už dosti dlouho obcházíte toto pohoří. Obraťte se na sever.

2:3  „Už jste to pohoří obcházeli dost dlouho; obraťte se na sever.

2:3  Už dost dlouho jste obcházeli toto pohoří. Vydejte se na sever.

2:3  Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční.

2:3  Sufficit vobis circuire montem istum : ite contra aquilonem :

2:4  And command thou the people, saying: You shall pass by the borders of your brethren the children of Esau, who dwell in Seir, and they will be afraid of you.

2:4  And command thou the people, saying, Ye are to pass through the coast of your brethren the children of Esau, which dwell in Seir; and they shall be afraid of you: take ye good heed unto yourselves therefore:

2:4  Lidu přikaž: Procházíte územím svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru. Budou se vás bát, ale mějte se napozoru.

2:4  Lidu pak přikaž: Procházíte územím svých bratří, synů Ezauových, bydlících na Seíru. Budou se vás bát, ale vy si dávejte dobrý pozor.

2:4  A lidu přikaž: Budete procházet územím svých ⌈bratrů, synů Ezauových,⌉ sídlících v Seíru. Bojí se vás, tak se mějte velmi na pozoru.

2:4  A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně,

2:4  et populo præcipe, dicens : Transibitis per terminos fratrum vestrorum filiorum Esau, qui habitant in Seir, et timebunt vos.

2:5  Take ye then good heed that you stir not against them. For I will not give you of their land so much as the step of one foot can tread upon, because I have given mount Seir to Esau, for a possession.

2:5  Meddle not with them; for I will not give you of their land, no, not so much as a foot breadth; because I have given mount Seir unto Esau for a possession.

2:5  Nedrážděte je, neboť z jejich země vám nedám ani šlépěj půdy. Pohoří Seír jsem dal do vlastnictví Ezauovi.

2:5  Nebojujte s nimi, neboť vám z jejich země nedám ani šlépěj. Pohoří Seír jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi.

2:5  ⌈Nepouštějte se s nimi do boje,⌉ protože vám z jejich země nedám ani stopu, neboť pohoří Seír jsem dal do vlastnictví Ezauovi.

2:5  Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir.

2:5  Videte ergo diligenter ne moveamini contra eos. Neque enim dabo vobis de terra eorum quantum potest unius pedis calcare vestigium, quia in possessionem Esau dedi montem Seir.

2:6  You shall buy meats of them for money and shall eat: you shall draw waters for money, and shall drink.

2:6  Ye shall buy meat of them for money, that ye may eat; and ye shall also buy water of them for money, that ye may drink.

2:6  Za stříbro si od nich budete kupovat pokrm, abyste měli co jíst, za stříbro si od nich budete opatřovat vodu, abyste měli co pít.

2:6  Za jídlo, které sníte, i za vodu, kterou vypijete, jim proto zaplatíte stříbrem.

2:6  Jídlo od nich získávejte za stříbro, ⌈abyste se mohli najíst,⌉ a také vodu si od nich opatřujte za stříbro, abyste se mohli napít.

2:6  Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete.

2:6  Cibos emetis ab eis pecunia, et comedetis : aquam emptam haurietis, et bibetis.

2:7  The Lord thy God hath blessed thee in every work of thy hands: the Lord thy God dwelling with thee, knoweth thy journey, how thou hast passed through this great wilderness, for forty years, and thou hast wanted nothing.

2:7  For the Lord thy God hath blessed thee in all the works of thy hand: he knoweth thy walking through this great wilderness: these forty years the Lord thy God hath been with thee; thou hast lacked nothing.

2:7  Hospodin, tvůj Bůh, ti při veškeré práci tvých rukou žehnal; znal tvé putování touto velikou pouští. Už po čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou; v ničem jsi nestrádal.“

2:7  Hospodin, tvůj Bůh, ti přece žehnal při veškerém tvém počínání. Zná tvé putování touto velikou pouští. Už čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou a nic ti nescházelo.“

2:7  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehnal ⌈při všem⌉ díle tvých rukou. ⌈Zná tvou cestu⌉ touto velkou pustinou. Těchto čtyřicet let byl ⌈Hospodin, tvůj Bůh, s tebou,⌉ a ⌈neměl jsi v ničem nedostatek.⌉

2:7  Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku.

2:7  Dominus Deus tuus benedixit tibi in omni opere manuum tuarum : novit iter tuum, quomodo transieris solitudinem hanc magnam, per quadraginta annos habitans tecum Dominus Deus tuus, et nihil tibi defuit.

2:8  And when we had passed by our brethren the children of Esau, that dwelt in Seir, by the way of the plain from Elath and from Asiongaber, we came to the way that leadeth to the desert of Moab.

2:8  And when we passed by from our brethren the children of Esau, which dwelt in Seir, through the way of the plain from Elath, and from Ezion–gaber, we turned and passed by the way of the wilderness of Moab.

2:8  Přešli jsme tedy mimo území svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru, stranou cesty vedoucí pustinou od Élatu a Esjón-geberu. Tam jsme se obrátili a pokračovali směrem na Moábskou step.

2:8  A tak jsme obešli své bratry, syny Ezauovy, bydlící na Seíru. Vyhnuli jsme se cestě přes pláň Arava, jež vede od Eilatu a Ecjon-geberu, a vydali se cestou přes moábskou poušť.

2:8  Tak jsme šli dál od svých bratrů, synů Ezauových, sídlících v Seíru, ⌈cestou přes Arabu,⌉ Élat a Esjón–geber. Pak jsme se obrátili a ⌈šli jsme směrem k⌉ moábské pustině.

2:8  A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou po poušti Moábské.

2:8  Cumque transissemus fratres nostros filios Esau, qui habitabant in Seir, per viam campestrem de Elath, et de Asiongaber, venimus ad iter quod ducit in desertum Moab.

2:9  And the Lord said to me: Fight not against the Moabites, neither go to battle against them: for I will not give thee any of their land, because I have given Ar to the children of Lot in possession.

2:9  And the Lord said unto me, Distress not the Moabites, neither contend with them in battle: for I will not give thee of their land for a possession; because I have given Ar unto the children of Lot for a possession.

2:9  Tu mi Hospodin řekl: „Nedotírej na Moába a nedráždi ho k válce, neboť z jeho země ti nedám do vlastnictví nic. Ar jsem dal do vlastnictví synům Lotovým.“

2:9  Hospodin mi řekl: „Neútoč na Moábské a nebojuj s nimi. V jejich zemi ti nedám žádné vlastnictví, neboť Ar jsem určil do vlastnictví synům Lotovým.“

2:9  Tu mi Hospodin řekl: Nenapadej Moábce a nepouštěj se s nimi do boje, protože z jejich země ti nedám nic do vlastnictví, neboť Ar jsem dal do vlastnictví ⌈synům Lotovým.⌉

2:9  I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví.

2:9  Dixitque Dominus ad me : Non pugnes contra Moabitas, nec ineas adversus eos prælium : non enim dabo tibi quidquam de terra eorum, quia filiis Loth tradidi Ar in possessionem.

2:10  The Emims first were the inhabitants thereof, a people great, and strong, and so tall, that like the race of the Enacims,

2:10  The Emims dwelt therein in times past, a people great, and many, and tall, as the Anakims;

2:10  (Předtím v něm sídlili Emejci, veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci;

2:10  (Původně tam bydleli Emejci, silný a početný lid, vysoký jako Anakovci.

2:10  (Předtím v něm sídlili Emejci, velký a početný lid, vysoký jako Anákovci;

2:10  (Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim.

2:10  Emim primi fuerunt habitatores ejus, populus magnus, et validus, et tam excelsus ut de Enacim stirpe,

2:11  They were esteemed as giants, and were like the sons of the Enacims. But the Moabites call them Emims.

2:11  Which also were accounted giants, as the Anakims; but the Moabites call them Emims.

2:11  ti byli stejně jako Anákovci pokládáni za Refájce, Moábci je však nazývali Emejci.

2:11  Stejně jako Anakovci se i oni počítali za Refajce, ale Moábští je nazývali Emejci.

2:11  byli také považováni za Refájce jako Anákovci, ale Moábci je nazývali Emejci.

2:11  Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim.

2:11  quasi gigantes crederentur, et essent similes filiorum Enacim. Denique Moabitæ appellant eos Emim.

2:12  The Horrhites also formerly dwelt in Seir: who being driven out and destroyed, the children of Esau dwelt there, as Israel did in the land of his possession, which the Lord gave him.

2:12  The Horims also dwelt in Seir beforetime; but the children of Esau succeeded them, when they had destroyed them from before them, and dwelt in their stead; as Israel did unto the land of his possession, which the Lord gave unto them.

2:12  V Seíru zase předtím sídlili Chorejci, ale Ezauovci si je podrobili; vyhladili je před sebou a usadili se na jejich místě, jako učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.)

2:12  Na Seíru zase původně bydleli Chorejci, ale synové Ezauovi je vyhnali, vyhladili je a usadili se na jejich místě, jako to učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.)

2:12  V Seíru předtím sídlili Chorejci. Ale synové Ezauovi je vypudili, vyhladili je před sebou a sídlili tam místo nich, stejně jako to udělali Izraelci se zemí svého vlastnictví, kterou jim Hospodin dal.)

2:12  V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.)

2:12  In Seir autem prius habitaverunt Horrhæi : quibus expulsis atque deletis, habitaverunt filii Esau, sicut fecit Israël in terra possessionis suæ, quam dedit illi Dominus.

2:13  Then rising up to pass the torrent Zared, we came to it.

2:13  Now rise up, said I, and get you over the brook Zered. And we went over the brook Zered.

2:13  „Nuže vzhůru, přejděte potok Zered.“ I přešli jsme potok Zered.

2:13  Přikázal: „Vzhůru, překročte potok Zered!“ a tak jsme překročili potok Zered.

2:13  Nyní vstaňte a přejděte potok Zered. Tak jsme přešli potok Zered.

2:13  Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred.

2:13  Surgentes ergo ut transiremus torrentem Zared, venimus ad eum.

2:14  And the time that we journeyed from Cadesbarne till we passed over the torrent Zared, was thirty-eight years: until all the generation of the men that were fit for war was consumed out of the camp, as the Lord had sworn:

2:14  And the space in which we came from Kadesh–barnea, until we were come over the brook Zered, was thirty and eight years; until all the generation of the men of war were wasted out from among the host, as the Lord sware unto them.

2:14  Doba, po kterou jsme putovali z Kádeš-barneje, až jsme překročili potok Zered, činila třicet osm let, dokud z tábora nevyhynulo do jednoho celé pokolení bojovníků, jak jim přísahal Hospodin.

2:14  Naše putování od Kádeš-barné po překročení potoku Zered trvalo třicet osm let. Celé to pokolení bojovníků mezitím v táboře až do posledního vymřelo, jak jim Hospodin přísahal.

2:14  Doba, po kterou jsme šli z Kádeš–barneje, než jsme přešli potok Zered, byla třicet osm let, dokud nebyla z tábora zcela vyhlazena celá generace bojovníků, tak jak jim Hospodin přísahal.

2:14  Času pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin.

2:14  Tempus autem, quo ambulavimus de Cadesbarne usque ad transitum torrentis Zared, triginta et octo annorum fuit : donec consumeretur omnis generatio hominum bellatorum de castris, sicut juraverat Dominus :

2:15  For his hand was against them, that they should perish from the midst of the camp.

2:15  For indeed the hand of the Lord was against them, to destroy them from among the host, until they were consumed.

2:15  To právě Hospodinova ruka byla proti nim a uváděla je ve zmatek, dokud z tábora nevyhynuli do jednoho.

2:15  Ruka Hospodinova byla vskutku proti nim a až do posledního je vymýtila z tábora.

2:15  Ano, Hospodinova ruka byla proti nim, aby je vyhlazovala z tábora, až byli zcela vyhlazeni.

2:15  Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich.

2:15  cujus manus fuit adversum eos, ut interirent de castrorum medio.

2:16  And after all the fighting men were dead,

2:16  So it came to pass, when all the men of war were consumed and dead from among the people,

2:16  Když pak všichni bojovníci z lidu do jednoho vymřeli,

2:16  Všichni bojovníci z lidu až do posledního vymřeli.

2:16  I stalo se, když vymřeli všichni ti bojovníci z lidu,

2:16  I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu,

2:16  Postquam autem universi ceciderunt pugnatores,

2:17  The Lord spoke to me, saying:

2:17  That the Lord spake unto me, saying,

2:17  Hospodin ke mně promluvil:

2:17  Hospodin mi řekl:

2:17  že ke mně Hospodin promluvil:

2:17  Že mluvil Hospodin ke mně, řka:

2:17  locutus est Dominus ad me, dicens :

2:18  Thou shalt pass this day the borders of Moab, the city named Ar:

2:18  Thou art to pass over through Ar, the coast of Moab, this day:

2:18  „Dnes procházíš moábským územím, městem Arem,

2:18  „Dnes procházíš moábským územím u města Ar

2:18  Dnes ⌈procházíš územím⌉ Moábu, územím Aru.

2:18  Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k městu Ar,

2:18  Tu transibis hodie terminos Moab, urbem nomine Ar :

2:19  And when thou comest nigh the frontiers of the children of Ammon, take heed thou fight not against them, nor once move to battle: for I will not give thee of the land of the children of Ammon, because I have given it to the children of Lot for a possession.

2:19  And when thou comest nigh over against the children of Ammon, distress them not, nor meddle with them: for I will not give thee of the land of the children of Ammon any possession; because I have given it unto the children of Lot for a possession.

2:19  a přibližuješ se k Amónovcům. Nedotírej na ně a nedráždi je, neboť ze země Amónovců ti nedám do vlastnictví nic. Dal jsem ji do vlastnictví synům Lotovým.“

2:19  a blížíš se k Amoncům. Neútoč na ně a nebojuj s nimi. V zemi Amonců ti nedám žádné vlastnictví, neboť jsem ji určil do vlastnictví synům Lotovým.“

2:19  Až se přiblížíš k synům Amónovým, nenapadej je, nepouštěj se s nimi do boje, protože ze země synů Amónových ti nedám nic do vlastnictví, neboť jsem ji dal do vlastnictví synům Lotovým.

2:19  A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství.

2:19  et accedens in vicina filiorum Ammon, cave ne pugnes contra eos, nec movearis ad prælium : non enim dabo tibi de terra filiorum Ammon, quia filiis Loth dedi eam in possessionem.

2:20  It was accounted a land of giants: and giants formerly dwelt in it, whom the Ammonites call Zomzommims,

2:20  (That also was accounted a land of giants: giants dwelt therein in old time; and the Ammonites call them Zamzummims;

2:20  (Také ona byla pokládána za zemi Refájců; předtím v ní sídlili Refájci, Amónovci je však nazývali Zamzumci.

2:20  (I toto území bývá počítáno k zemi Refajců. Původně tam bydleli Refajci – Amonci je ovšem nazývali Zamzumci –

2:20  (Také ta byla považována za zemi Refájců. Předtím v ní sídlili Refájci. Amónci je nazývali Zamzumci.

2:20  (I ona také držána byla za zemi obrů; nebo obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammonitští říkali Zamzomim,

2:20  Terra gigantum reputata est : et in ipsa olim habitaverunt gigantes, quos Ammonitæ vocant Zomzommim,

2:21  A people great and many, and of tall stature, like the Enacims whom the Lord destroyed before their face: and he made them to dwell in their stead,

2:21  A people great, and many, and tall, as the Anakims; but the Lord destroyed them before them; and they succeeded them, and dwelt in their stead:

2:21  Byl to veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci. Hospodin je před nimi vyhladil, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě,

2:21  mohutný a početný lid, vysoký jako Anakovci. Hospodin je však před nimi vyhladil, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě.

2:21  Byl to velký a početný lid, vysoký jako Anákovci. Ale Hospodin je před nimi vyhladil, takže je vypudili a sídlili tam místo nich,

2:21  Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich,

2:21  populus magnus, et multus, et proceræ longitudinis, sicut Enacim, quos delevit Dominus a facie eorum : et fecit illos habitare pro eis,

2:22  As he had done in favour of the children of Esau, that dwell in Seir, destroying the Horrhites, and delivering their land to them, which they possess to this day.

2:22  As he did to the children of Esau, which dwelt in Seir, when he destroyed the Horims from before them; and they succeeded them, and dwelt in their stead even unto this day:

2:22  jak to učinil pro Ezauovce sídlící v Seíru. Vyhladil před nimi Chorejce, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě, a zde jsou až dosud.

2:22  Totéž učinil pro syny Ezauovy bydlící na Seíru, když před nimi vyhladil Chorejce, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě, kde jsou až dodnes.

2:22  stejně jako to udělal pro syny Ezauovy, sídlící v Seíru, když před nimi vyhladil Chorejce, takže je vypudili a sídlili tam místo nich až dodnes.

2:22  Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne.

2:22  sicut fecerat filiis Esau, qui habitant in Seir, delens Horrhæos, et terram eorum illis tradens, quam possident usque in præsens.

2:23  The Hevites also, that dwelt in Haserim as far as Gaza, were expelled by the Cappadocians: who came out of Cappadocia, and destroyed them and dwelt in their stead.

2:23  And the Avims which dwelt in Hazerim, even unto Azzah, the Caphtorims, which came forth out of Caphtor, destroyed them, and dwelt in their stead.)

2:23  Avejce, sídlící ve dvorcích až do Gázy, vyhladili zase Kaftórci, kteří vytáhli z Kaftóru a usadili se na jejich místě.)

2:23  Avijce, bydlící v osadách v okolí Gazy, zase vyhladili Kaftorští. Ti přišli z Kréty a usadili se na jejich místě.)

2:23  Avíjce sídlící ve dvorcích až po Gazu vyhladili Kaftórci, kteří vyšli z Kaftóru, a sídlili místo nich.)

2:23  Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.)

2:23  Hevæos quoque, qui habitabant in Haserim usque Gazan, Cappadoces expulerunt : qui egressi de Cappadocia deleverunt eos, et habitaverunt pro illis.

2:24  Arise ye, and pass the torrent Arnon: Behold I have delivered into thy hand Sehon king of Hesebon the Amorrhite, and begin thou to possess his land and make war against him.

2:24  Rise ye up, take your journey, and pass over the river Arnon: behold, I have given into thine hand Sihon the Amorite, king of Heshbon, and his land: begin to possess it, and contend with him in battle.

2:24  „Vzhůru, táhněte dál a přejděte potok Arnón. Hleď, vydal jsem ti do rukou chešbónského krále Síchona, Emorejce, a jeho zemi. Začni ji obsazovat a vydráždi je tak k válce.

2:24  „Vzhůru! Jděte dál a překročte potok Arnon! Pohleď, dal jsem do tvé ruky chešbonského krále, Emorejce Sichona, i jeho zem. Začni ji obsazovat, dej se s ním do boje!

2:24  Vstaňte, vyrazte a přejděte potok Arnón. Pohleď, vydal jsem do tvé ruky Emorejce Síchona, krále Chešbónu, i jeho zemi. Začni ji obsazovat a pusť se s ním do boje.

2:24  Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž jí vládnouti, a bojuj válečně proti němu.

2:24  Surgite, et transite torrentem Arnon : ecce tradidi in manu tua Sehon regem Hesebon Amorrhæum, et terram ejus incipe possidere, et committe adversus eum prælium.

2:25  This day will I begin to send the dread and fear of thee upon the nations that dwell under the whole heaven: that when they hear thy name they may fear and tremble, and be in pain like women in travail.

2:25  This day will I begin to put the dread of thee and the fear of thee upon the nations that are under the whole heaven, who shall hear report of thee, and shall tremble, and be in anguish because of thee.

2:25  Dnešním dnem začínám nahánět strach a bázeň z tebe národům pod celým nebem. Až o tobě uslyší zprávu, budou se před tebou třást a chvět úzkostí.“

2:25  Dnes začínám na národy pode vším nebem pouštět strach a hrůzu z tebe. Až o tobě uslyší, budou se před tebou třást a chvět se úzkostí.“

2:25  Dnes začnu dávat ⌈strach a bázeň z tebe⌉ na národy pod celým nebem. Když uslyší ⌈zprávu o tobě,⌉ budou se před tebou třást a svíjet bolestí.

2:25  Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé.

2:25  Hodie incipiam mittere terrorem atque formidinem tuam in populos, qui habitant sub omni cælo : ut audito nomine tuo paveant, et in morem parturientium contremiscant, et dolore teneantur.

2:26  So I sent messengers from the wilderness of Cademoth to Sehon the king of Hesebon with peaceable words, saying:

2:26  And I sent messengers out of the wilderness of Kedemoth unto Sihon king of Heshbon with words of peace, saying,

2:26  Tehdy jsem poslal posly z pouště Kedemótu k chešbónskému králi Síchonovi s pokojným vzkazem:

2:26  Tehdy jsem z pouště Kedemot vyslal k Sichonovi, králi Chešbonu, posly s nabídkou míru:

2:26  Nato jsem poslal z pustiny Kedemótu posly k chešbónskému králi Síchonovi s ⌈úmluvou o pokoji:⌉

2:26  I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka:

2:26  Misi ergo nuntios de solitudine Cademoth ad Sehon regem Hesebon verbis pacificis, dicens :

2:27  We will pass through thy land, we will go along by the highway: we will not turn aside neither to the right hand nor to the left.

2:27  Let me pass through thy land: I will go along by the high way, I will neither turn unto the right hand nor to the left.

2:27  „Rád bych prošel tvou zemí. Půjdu jenom po cestě, neodbočím napravo ani nalevo.

2:27  „Chtěl bych projít tvou zemí. Půjdu jen a jen po cestě, neuchýlím se od ní napravo ani nalevo.

2:27  Chci projít tvou zemí, půjdu ⌈přímo po cestě,⌉ neodbočím napravo ani nalevo.

2:27  Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo.

2:27  Transibimus per terram tuam : publica gradiemur via ; non declinabimus neque ad dexteram, neque ad sinistram.

2:28  Sell us meat for money, that we may eat: give us water for money and so we will drink. We only ask that thou wilt let us pass through,

2:28  Thou shalt sell me meat for money, that I may eat; and give me water for money, that I may drink: only I will pass through on my feet;

2:28  Za stříbro mi prodáš pokrm, abych měl co jíst, a za stříbro mi dáš vodu, abych měl co pít. Chci pouze pěšky projít,

2:28  Potravu k jídlu i vodu k pití od tebe koupím za peníze. Chtěl bych jen pěšky projít tak,

2:28  Budeš mi prodávat jídlo za stříbro, abych se mohl najíst, i vodu mi budeš dávat za stříbro, abych se mohl napít. Jenom chci pěšky projít --

2:28  Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu,

2:28  Alimenta pretio vende nobis, ut vescamur : aquam pecunia tribue, et sic bibemus. Tantum est ut nobis concedas transitum,

2:29  As the children of Esau have done, that dwell in Seir, and the Moabites, that abide in Ar: until we come to the Jordan, and pass to the land which the Lord our God will give us.

2:29  (As the children of Esau which dwell in Seir, and the Moabites which dwell in Ar, did unto me;) until I shall pass over Jordan into the land which the Lord our God giveth us.

2:29  jak mi to dovolili Ezauovci sídlící v Seíru a Moábci sídlící v Aru, jen co přejdu přes Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.“

2:29  jak mi to dovolili synové Ezauovi bydlící na Seíru i Moábští v Aru. Potom přejdu Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.“

2:29  (stejně tak vůči mně jednali synové Ezauovi sídlící v Seíru a Moábci sídlící v Aru) -- dokud nepřejdu Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.

2:29  Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, jda k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

2:29  sicut fecerunt filii Esau, qui habitant in Seir, et Moabitæ, qui morantur in Ar : donec veniamus ad Jordanem, et transeamus ad terram, quam Dominus Deus noster daturus est nobis.

2:30  And Sehon the king of Hesebon would not let us pass: because the Lord thy God had hardened his spirit, and fixed his heart, that he might be delivered into thy hands, as now thou seest.

2:30  But Sihon king of Heshbon would not let us pass by him: for the Lord thy God hardened his spirit, and made his heart obstinate, that he might deliver him into thy hand, as appeareth this day.

2:30  Ale chešbónský král Síchon nesvolil, abychom jí prošli, neboť Hospodin, tvůj Bůh, zatvrdil jeho ducha a dal mu srdce zpupné, aby ti ho vydal do rukou, jak se dnešního dne stalo.

2:30  Chešbonský král Sichon nás však nenechal projít svým územím. Hospodin, tvůj Bůh, totiž posílil jeho hrdost a odhodlání, aby jej pak vydal do tvé ruky, jak je tomu dodnes.

2:30  Chešbónský král Síchon nás však nechtěl nechat projít ⌈jeho zemí,⌉ protože Hospodin, tvůj Bůh, zatvrdil jeho ducha a upevnil jeho srdce, aby ho vydal do tvé ruky, jak je tomu dnes.

2:30  Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli zemi jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož se vidí podnes.

2:30  Noluitque Sehon rex Hesebon dare nobis transitum : quia induraverat Dominus Deus tuus spiritum ejus, et obfirmaverat cor illius, ut traderetur in manus tuas, sicut nunc vides.

2:31  And the Lord said to me: Behold I have begun to deliver unto thee Sehon and his land, begin to possess it.

2:31  And the Lord said unto me, Behold, I have begun to give Sihon and his land before thee: begin to possess, that thou mayest inherit his land.

2:31  Tu mi Hospodin řekl: „Hleď, už ti vydávám Síchona a jeho zemi. Začni jeho zemi obsazovat.“

2:31  Hospodin mi řekl: „Pohleď, už to začíná! Vydávám ti Sichona i jeho zem. Začni si ji podmaňovat a obsaď ji.“

2:31  Hospodin mi řekl: Pohleď, začal jsem ti dávat Síchona a jeho zemi. Začni obsazovat ⌈jeho zemi a získej ji do vlastnictví.⌉

2:31  (Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.)

2:31  Dixitque Dominus ad me : Ecce cœpi tibi tradere Sehon, et terram ejus : incipe possidere eam.

2:32  And Sehon came out to meet us with all his people to fight at Jasa.

2:32  Then Sihon came out against us, he and all his people, to fight at Jahaz.

2:32  Síchon vytrhl proti nám do Jahsy k boji s veškerým svým lidem.

2:32  Sichon se vším svým lidem proti nám vytáhl do boje v Jahce.

2:32  Když Síchon ⌈se vším svým lidem⌉ vytáhl proti nám do boje k Jahasu,

2:32  A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa.

2:32  Egressusque est Sehon obviam nobis cum omni populo suo ad prælium in Jasa.

2:33  And the Lord our God delivered him to us: and we slew him with his sons and all his people.

2:33  And the Lord our God delivered him before us; and we smote him, and his sons, and all his people.

2:33  A Hospodin, náš Bůh, nám ho vydal. Porazili jsme ho i jeho syny a všechen jeho lid.

2:33  Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem.

2:33  Hospodin, náš Bůh, nám ho vydal a pobili jsme jej i jeho syny i všechen jeho lid.

2:33  I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho.

2:33  Et tradidit eum Dominus Deus noster nobis : percussimusque eum cum filiis suis et omni populo suo.

2:34  And we took all his cities at that time, killing the inhabitants of them, men and women and children. We left nothing of them:

2:34  And we took all his cities at that time, and utterly destroyed the men, and the women, and the little ones, of every city, we left none to remain:

2:34  V oné době jsme dobyli všechna jeho města, vyhubili jsme každé jeho město jako klaté, muže, ženy i děti; nenechali jsme nikoho vyváznout.

2:34  Tenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu.

2:34  V té době jsme dobyli všechna jeho města a každé město jsme zasvětili zkáze, muže, ženy i malé děti. Nenechali jsme nikoho přežít.

2:34  Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, žádného nepozůstavivše.

2:34  Cunctasque urbes in tempore illo cepimus, interfectis habitatoribus earum, viris ac mulieribus et parvulis : non reliquimus in eis quidquam,

2:35  Except the cattle which came to the share of them that took them: and the spoils of the cities, which we took:

2:35  Only the cattle we took for a prey unto ourselves, and the spoil of the cities which we took.

2:35  Jen dobytek a kořist z měst, která jsme dobyli, jsme si ponechali jako lup.

2:35  Z dobytých měst jsme si rozebrali dobytek a kořist.

2:35  Jenom dobytek jsme zabrali pro sebe a kořist z měst, která jsme dobyli.

2:35  Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli.

2:35  absque jumentis, quæ in partem venere prædantium : et spoliis urbium, quas cepimus

2:36  From Aroer, which is upon the bank of the torrent Arnon, a town that is situate in a valley, as far as Galaad. There was not a village or city, that escaped our hands: the Lord our God delivered all unto us:

2:36  From Aroer, which is by the brink of the river of Arnon, and from the city that is by the river, even unto Gilead, there was not one city too strong for us: the Lord our God delivered all unto us:

2:36  Od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, a od města, které je tam v úvalu, až do Gileádu nebyla pro nás žádná tvrz nedobytná; to vše nám vydal Hospodin, náš Bůh.

2:36  Od Aroeru na břehu potoka Arnon a od města v údolí až po Gileád nebylo tvrze, která by před námi obstála. Hospodin, náš Bůh, nám je všechny dal.

2:36  Od Aróeru, který je na ⌈břehu potoka⌉ Arnónu, města, které je v údolí, až po Gileád, nebylo město, které by před námi bylo v bezpečí; vše nám Hospodin, náš Bůh, vydal.

2:36  Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a od města, kteréž jest v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš.

2:36  ab Aroër, quæ est super ripam torrentis Arnon, oppido quod in valle situm est, usque Galaad. Non fuit vicus et civitas, quæ nostras effugeret manus : omnes tradidit Dominus Deus noster nobis,

2:37  Except the land of the children of Ammon, to which we approached not: and all that border upon the torrent Jeboc, and the cities in the mountains, and all the places which the Lord our God forbade us.

2:37  Only unto the land of the children of Ammon thou camest not, nor unto any place of the river Jabbok, nor unto the cities in the mountains, nor unto whatsoever the Lord our God forbad us.

2:37  Jen k zemi Amónovců ses nepřiblížil, k celému pásmu při potoku Jaboku, ani k městům v pohoří a vůbec nikam, kam nám Hospodin, náš Bůh, zakázal.

2:37  Nepřiblížil ses ale k zemi Amonců, k okolí potoka Jabok, k městům v horách a vůbec k ničemu, co Hospodin, náš Bůh, zakázal.

2:37  Pouze k zemi synů Amónových ses nepřiblížil, na celou stranu potoka Jaboku ani k městům v pohoří; vše, jak přikázal Hospodin, náš Bůh.

2:37  Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, ani k žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.

2:37  absque terra filiorum Ammon, ad quam non accessimus : et cunctis quæ adjacent torrenti Jeboc, et urbibus montanis, universisque locis, a quibus nos prohibuit Dominus Deus noster.

Chapter 3

3:1  Then we turned and went by the way of Basan: and Og the king of Basan came out to meet us with his people to fight in Edrai.

3:1  Then we turned, and went up the way to Bashan: and Og the king of Bashan came out against us, he and all his people, to battle at Edrei.

3:1  Potom jsme se obrátili a táhli vzhůru cestou k Bášanu. Tu vytrhl proti nám k boji do Edreí bášanský král Óg s veškerým svým lidem.

3:1  Potom jsme se obrátili a vydali se vzhůru cestou k Bášanu. Bášanský král Og proti nám s celým svým lidem vytáhl do boje u Edrei.

3:1  Pak jsme se vydali na cestu a vytáhli jsme směrem k Bášanu. Bášanský král Óg ⌈se vším svým lidem⌉ vytáhl proti nám do boje k Edreí.

3:1  Potom obrátivše se, táhli jsme cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nám, on i všecken lid jeho k bitvě do Edrei.

3:1  Itaque conversi ascendimus per iter Basan : egressusque est Og rex Basan in occursum nobis cum populo suo ad bellandum in Edrai.

3:2  And the Lord said to me: Fear him not: because he is delivered into thy hand, with all his people and his land: and thou shalt do to him as thou hast done to Sehon king of the Amorrhites, that dwelt in Hesebon.

3:2  And the Lord said unto me, Fear him not: for I will deliver him, and all his people, and his land, into thy hand; and thou shalt do unto him as thou didst unto Sihon king of the Amorites, which dwelt at Heshbon.

3:2  Ale Hospodin mi řekl: „Neboj se ho, neboť jsem ti ho vydal do rukou, i všechen jeho lid a jeho zemi. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Síchonem, který sídlil v Chešbónu.“

3:2  Hospodin mi řekl: „Neboj se ho! Vydal jsem ho s celým jeho lidem i s jeho zemí do tvých rukou. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, sídlícím v Chešbonu.“

3:2  Hospodin mi řekl: Neboj se ho, neboť jsem vydal do tvé ruky jej, všechen jeho lid i jeho zemi. ⌈Nalož s ním tak, jak jsi naložil⌉ s emorejským králem Síchonem sídlícím v Chešbónu.

3:2  I řekl mi Hospodin: Neboj se ho, nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jako jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.

3:2  Dixitque Dominus ad me : Ne timeas eum : quia in manu tua traditus est cum omni populo ac terra sua : faciesque ei sicut fecisti Sehon regi Amorrhæorum, qui habitavit in Hesebon.

3:3  So the Lord our God delivered into our hands, Og also, the king of Basan, and all his people: and we utterly destroyed them,

3:3  So the Lord our God delivered into our hands Og also, the king of Bashan, and all his people: and we smote him until none was left to him remaining.

3:3  Tak nám Hospodin, náš Bůh, vydal do rukou i bášanského krále Óga s veškerým jeho lidem. Pobili jsme je a nikdo z nich nevyvázl.

3:3  Hospodin, náš Bůh, tehdy vydal do našich rukou i bášanského krále Oga se vším jeho lidem. Bili jsme je, až z nich nezůstal jediný živý.

3:3  A Hospodin, náš Bůh, vydal do naší ruky také bášanského krále Óga i všechen jeho lid. Pobíjeli jsme ho, až mu nezůstal nikdo, kdo by přežil.

3:3  Dal tedy Hospodin Bůh náš v ruce naše i Oga, krále Bázan, a všecken lid jeho, i porazili jsme jej, tak že jsme nepozůstavili po něm žádného živého.

3:3  Tradidit ergo Dominus Deus noster in manibus nostris etiam Og regem Basan, et universum populum ejus : percussimusque eos usque ad internecionem,

3:4  Wasting all his cities at one time, there was not a town that escaped us: sixty cities, all the country of Argob the kingdom of Og in Basan.

3:4  And we took all his cities at that time, there was not a city which we took not from them, threescore cities, all the region of Argob, the kingdom of Og in Bashan.

3:4  V oné době jsme dobyli všechna jeho města. Nebylo žádné tvrze, kterou bychom jim nevzali, celkem šedesát měst, celý kraj Argób, Ógovo království v Bášanu.

3:4  Všechna jeho města jsme tenkrát dobyli. Nebylo tvrze, kterou bychom jim nevzali – šedesát měst, celý kraj Argob, Ogovo království v Bášanu.

3:4  V té době jsme dobyli všechna jeho města; nebylo město, které bychom jim nevzali, šedesát měst, celou oblast Argóbu, Ógovo království v Bášanu.

3:4  Dobyli jsme také téhož času všech měst jeho; nebylo města, kteréhož bychom jim neodjali, šedesáte měst, všecku krajinu Argob, království Oga v Bázan.

3:4  vastantes cunctas civitates illius uno tempore. Non fuit oppidum, quod nos effugeret : sexaginta urbes, omnem regionem Argob regni Og in Basan.

3:5  All the cities were fenced with very high walls, and with gates and bars, besides innumerable towns that had no walls.

3:5  All these cities were fenced with high walls, gates, and bars; beside unwalled towns a great many.

3:5  Všechna tato města byla opevněna vysokými hradbami s branami a závorami; mimoto jsme dobyli velmi mnoho otevřených měst.

3:5  Všechna ta města byla opevněná vysokými hradbami, branami a závorami. Navíc jsme dobyli veliké množství venkovských osad.

3:5  Všechno to byla města opevněná vysokými hradbami s vraty a závorami. Mimo to velmi mnoho nehrazených měst.

3:5  Všecka ta města byla ohražená zdmi vysokými, branami a závorami, kromě měst otevřených, jichž bylo velmi mnoho.

3:5  Cunctæ urbes erant munitæ muris altissimis, portisque et vectibus, absque oppidis innumeris, quæ non habebant muros.

3:6  And we utterly destroyed them, as we had done to Sehon the king of Hesebon, destroying every city, men and women and children:

3:6  And we utterly destroyed them, as we did unto Sihon king of Heshbon, utterly destroying the men, women, and children, of every city.

3:6  Vyhubili jsme je jako klatá, jako jsme učinili chešbónskému králi Síchonovi; vyhubili jsme každé město jako klaté, muže, ženy i děti.

3:6  Vyhladili jsme je jako proklaté, jako jsme to učinili chešbonskému králi Sichonovi, vyhladili jsme každé město – muže, ženy i děti.

3:6  Zasvětili jsme je zkáze tak, jako jsme to učinili s chešbónským králem Síchonem; zasvětili jsme zkáze každé město, muže, ženy i malé děti.

3:6  A vyplénili jsme je, jako jsme učinili Seonovi, králi Ezebon, vyhladivše všecka města, muže, ženy i dítky.

3:6  Et delevimus eos, sicut feceramus Sehon regi Hesebon, disperdentes omnem civitatem, virosque ac mulieres et parvulos :

3:7  But the cattle and the spoils of the cities we took for our prey.

3:7  But all the cattle, and the spoil of the cities, we took for a prey to ourselves.

3:7  Všechen dobytek však a kořist z měst jsme si ponechali jako lup.

3:7  Všechen dobytek a kořist z těch měst jsme si pak rozebrali.

3:7  Ale všechen dobytek a kořist z těch měst jsme zabrali pro sebe.

3:7  Všecka pak hovada a kořisti měst rozebrali jsme sobě.

3:7  jumenta autem et spolia urbium diripuimus.

3:8  And we took at that time the land out of the hand of the two kings of the Amorrhites, that were beyond the Jordan: from the torrent Arnon unto the mount Hermon,

3:8  And we took at that time out of the hand of the two kings of the Amorites the land that was on this side Jordan, from the river of Arnon unto mount Hermon;

3:8  Tak jsme v oné době vzali z rukou dvou emorejských králů, kteří byli v Zajordání, zemi od potoka Arnónu až k Chermónskému pohoří.

3:8  Tenkrát jsme oběma emorejským králům v Zajordání odebrali zem od potoka Arnon až k hoře Hermon.

3:8  V té době jsme zabrali zemi od dvou emorejských králů, kteří sídlili za Jordánem, od potoka Arnónu až k hoře Chermónu

3:8  Vzali jsme také téhož času zemi z ruky dvou králů Amorejských, kteráž byla před Jordánem, od potoku Arnon až k hoře Hermon,

3:8  Tulimusque illo in tempore terram de manu duorum regum Amorrhæorum, qui erant trans Jordanem : a torrente Arnon usque ad montem Hermon,

3:9  Which the Sidonians call Sarion, and the Amorrhites Sanir:

3:9  (Which Hermon the Sidonians call Sirion; and the Amorites call it Shenir;)

3:9  (Chermón nazývají Sidónci Sirjón a Emorejci jej nazývají Senír.)

3:9  (Sidonci říkají Hermonu Sirion, kdežto Emorejci mu říkají Senír.)

3:9  (Sidónci nazývají Chermón Sirjón a Emorejci ho nazývají Senír),

3:9  (Sidonští říkají Hermonu Sarion, a Amorejští říkají jemu Sanir,)

3:9  quem Sidonii Sarion vocant, et Amorrhæi Sanir :

3:10  All the cities that are situate in the plain, and all the land of Galaad and Basan as far as Selcha and Edrai, cities of the kingdom of Og in Basan.

3:10  All the cities of the plain, and all Gilead, and all Bashan, unto Salchah and Edrei, cities of the kingdom of Og in Bashan.

3:10  Vzali jsme všechna města náhorní roviny, celý Gileád, celý Bášan až po Salku a Edreí, města Ógova království v Bášanu.

3:10  Zmocnili jsme se všech měst náhorní roviny, celého Gileádu a celého Bášanu až po Salchu a Edrei, hlavní města Ogova bášanského království.

3:10  -- všechna města náhorní roviny, celý Gileád, celý Bášan až po Salku a Edreí, města Ógova království v Bášanu.

3:10  Všecka města v kraji, a všecken Galád, a všecken Bázan až do Sálecha a Edrei, kteráž byla města království Og v Bázan.

3:10  omnes civitates, quæ sitæ sunt in planitie, et universam terram Galaad et Basan usque ad Selcha, et Edrai civitates regni Og in Basan.

3:11  For only Og king of Basan remained of the race of the giants. His bed of iron is shewn, which is in Rabbath of the children of Ammon, being nine cubits long, and four broad after the measure of the cubit of a man's hand.

3:11  For only Og king of Bashan remained of the remnant of giants; behold, his bedstead was a bedstead of iron; is it not in Rabbath of the children of Ammon? nine cubits was the length thereof, and four cubits the breadth of it, after the cubit of a man.

3:11  Neboť právě bášanský král Óg zůstal ze zbytku Refájců. Hle, jeho lože, lože železné, je v Rabě Amónovců. Je dlouhé devět loket a široké čtyři lokte, měřeno běžným loktem.

3:11  (Bášanský král Og byl jediný, kdo zbyl z přežívajících Refajců. Ano, jeho lože je to železné lože, které je k vidění v Rabě Amonců – devět loket nadél a čtyři lokty našíř, měřeno běžným loktem!)

3:11  (Pouze bášanský král Óg totiž zůstal ze zbytku Refájců. Hle, jeho pohovka, železná pohovka je přece v Rabě synů Amónových; je ⌈devět loket dlouhá a čtyři lokte široká⌉ podle ⌈běžné míry.)⌉

3:11  Sám toliko Og, král v Bázan, z jiných obrů byl pozůstal. Aj, lůže jeho, lůže železné, ještě zůstává v Rabbat synů Ammon, devíti loktů zdýlí, a čtyř loket zšíří, jakž jest loket muže.

3:11  Solus quippe Og rex Basan restiterat de stirpe gigantum. Monstratur lectus ejus ferreus, qui est in Rabbath filiorum Ammon, novem cubitos habens longitudinis, et quatuor latitudinis ad mensuram cubiti virilis manus.

3:12  And we possessed the land at that time from Aroer, which is upon the bank of the torrent Arnon, unto the half of mount Galaad: and I gave the cities thereof to Ruben and Gad.

3:12  And this land, which we possessed at that time, from Aroer, which is by the river Arnon, and half mount Gilead, and the cities thereof, gave I unto the Reubenites and to the Gadites.

3:12  V oné době jsme tedy obsadili toto území od Aróeru při potoku Arnónu. Polovinu Gileádského pohoří s tamními městy jsem dal Rúbenovcům a Gádovcům.

3:12  Zemi, kterou jsme tenkrát obsadili, jsem dal synům Rubenovým a Gádovým – území od Aroeru na potoce Arnon a polovinu pohoří Gileád s jeho městy.

3:12  V té době jsme obsadili tuto zemi: Území od Aróeru, který je u potoka Arnónu, a polovinu pohoří Gileádu i jeho města jsem dal Rúbenovcům a Gádovcům.

3:12  Když tedy zemi tu obdrželi jsme dědičně toho času, krajinu od Aroer, jenž jest při potoku Arnon, a polovici hory Galád i města její, dal jsem pokolení Ruben a Gád.

3:12  Terramque possedimus tempore illo ab Aroër, quæ est super ripam torrentis Arnon, usque ad mediam partem montis Galaad : et civitates illius dedi Ruben et Gad.

3:13  And I delivered the other part of Galaad, and all Basan the kingdom of Og to the half tribe of Manasses, all the country of Argob: and all Basan is called the Land of giants.

3:13  And the rest of Gilead, and all Bashan, being the kingdom of Og, gave I unto the half tribe of Manasseh; all the region of Argob, with all Bashan, which was called the land of giants.

3:13  Zbytek Gileádu s celým Bášanem, královstvím Ógovým, jsem dal polovině kmene Manasesova, celý kraj Argób; celý Bášan se nazývá zemí Refájců.

3:13  Zbytek Gileádu s celým Bášanem, totiž Ogovo království, jsem dal polovině kmene Manasesova. (Celému kraji Argob s celým Bášanem se říkávalo Země Refajců.

3:13  Zbytek Gileádu a celý Bášan, Ógovo království, jsem dal polovině kmene Manasesova. ( ⌈Celá oblast Argóbu,⌉ celý Bášan se nazývá zemí Refájců.)

3:13  Ostatek pak Galád a všecku zemi Bázan, království Oga, dal jsem polovici pokolení Manassesova, totiž všecku krajinu Argob, všecku Bázan, kteráž sloula země obrů.

3:13  Reliquam autem partem Galaad, et omnem Basan regni Og, tradidi mediæ tribui Manasse, omnem regionem Argob : cunctaque Basan vocatur Terra gigantum.

3:14  Jair the son of Manasses possessed all the country of Argob unto the borders of Gessuri, and Machati. And he called Basan by his own name, Havoth Jair, that is to say, the towns of Jair, until this present day.

3:14  Jair the son of Manasseh took all the country of Argob unto the coasts of Geshuri and Maachathi; and called them after his own name, Bashan–havoth–jair, unto this day.

3:14  Manasesovec Jaír zabral celý kraj Argób až k pomezí gešúrskému a maakatskému a nazval jej - totiž Bášan - svým jménem: vesnice Jaírovy; jmenují se tak dodnes.

3:14  Celého tohoto kraje až po gešurské a maachatské pomezí se zmocnil Manasesův syn Jair. Ten pojmenoval Bášan podle sebe Chavot-jair, Jairovy vesnice, a tak se jmenuje až dodnes.)

3:14  Jaír, syn Manasesův, zabral celou oblast Argóbu až ke ⌈gešúrejskému a maakatskému území⌉ a nazval ho -- totiž Bášan -- podle svého jména Chavót–Jaír, jak je tomu až dodnes.

3:14  Jair, syn Manasse, vzal všecku krajinu Argob, až ku pomezí Gessuri a Machati; pročež nazval zemi Bázan od jména svého Havot Jair až do dnešního dne.

3:14  Jair filius Manasse possedit omnem regionem Argob usque ad terminos Gessuri et Machati. Vocavitque ex nomine suo Basan, Havoth Jair, id est, Villas Jair, usque in præsentem diem.

3:15  To Machir also I gave Galaad.

3:15  And I gave Gilead unto Machir.

3:15  Makírovi jsem dal Gileád.

3:15  Gileád jsem dal Machirovi.

3:15  Makírovi jsem dal Gileád.

3:15  Machirovi pak dal jsem Galád.

3:15  Machir quoque dedi Galaad.

3:16  And to the tribes of Ruben and Gad I gave of the land of Galaad as far as the torrent Arnon, half the torrent, and the confines even unto the torrent Jeboc, which is the border of the children of Ammon:

3:16  And unto the Reubenites and unto the Gadites I gave from Gilead even unto the river Arnon half the valley, and the border even unto the river Jabbok, which is the border of the children of Ammon;

3:16  Rúbenovcům a Gádovcům jsem dal část Gileádu až k potoku Arnónu (hranici tvoří střed úvalu) a až k potoku Jaboku k hranici Amónovců,

3:16  Synům Rubenovým a Gádovým jsem dal území od Gileádu k potoku Arnon (jehož středem vede hranice) a až k potoku Jabok, který tvoří hranici Amonců.

3:16  Rúbenovcům a Gádovcům jsem dal území od Gileádu až k potoku Arnónu (střed údolí jako hranici), až k potoku Jaboku, k hranici synů Amónových.

3:16  A Rubenovu a Gádovu pokolení dal jsem krajinu od Galád až ku potoku Arnon, polovici potoka s pomezím až ku potoku Jabok, kdež jsou hranice synů Ammonitských,

3:16  Et tribubus Ruben et Gad dedi de terra Galaad usque ad torrentem Arnon medium torrentis, et confinium usque ad torrentem Jeboc, qui est terminus filiorum Ammon :

3:17  And the plain of the wilderness, and the Jordan, and the borders of Cenereth unto the sea of the desert, which is the most salt sea, to the foot of mount Phasga eastward.

3:17  The plain also, and Jordan, and the coast thereof, from Chinnereth even unto the sea of the plain, even the salt sea, under Ashdoth–pisgah eastward.

3:17  a pustinu s Jordánem jako hranici od Kineretu po Pusté moře, moře Solné, na východ od úpatí Pisgy.

3:17  Jejich západní hranici tvoří jordánské údolí Arava, a to od Galilejského jezera až po Mrtvé moře v Aravě pod úbočím Pisgy na východě.

3:17  Také Araba a Jordán byly hranicí od Kineretu až k moři Araby, Solnému moři, pod srázy Pisgy na východě.

3:17  A roviny tyto i Jordán s pomezím od Ceneret až k moři pustému, jenž jest moře slané, ležící pod horou Fazga k východu.

3:17  et planitiem solitudinis, atque Jordanem, et terminos Cenereth usque ad mare deserti, quod est salsissimum, ad radices montis Phasga contra orientem.

3:18  And I commanded you at that time, saying: The Lord your God giveth you this land for an inheritance, go ye well appointed before your brethren the children of Israel, all the strong men of you.

3:18  And I commanded you at that time, saying, The Lord your God hath given you this land to possess it: ye shall pass over armed before your brethren the children of Israel, all that are meet for the war.

3:18  V oné době jsem vám přikázal: „Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zemi, abyste ji obsadili. Všichni, kteří jste schopni boje, potáhnete ve zbroji před svými bratry Izraelci.

3:18  Tenkrát jsem vám přikázal: „Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zem za dědictví. Všichni vaši bojovníci však přejdou Jordán v plné zbroji jako předvoj svých bratrů, synů Izraele.

3:18  V té době jsem vám přikázal: Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zemi, abyste ji obsadili. Ale všichni bojovníci půjdou ozbrojeni před svými bratry, syny Izraele.

3:18  A přikázal jsem vám toho času, řka: Hospodin Bůh váš dal vám zemi tuto, abyste ji dědičně obdrželi; vezmouce odění na sebe, půjdete před bratřími vašimi, syny Izraelskými, kteřížkoli silní jste.

3:18  Præcepique vobis in tempore illo, dicens : Dominus Deus vester dat vobis terram hanc in hæreditatem : expediti præcedite fratres vestros filios Israël omnes viri robusti,

3:19  Leaving your wives and children and cattle. For I know you have much cattle, and they must remain in the cities, which I have delivered to you.

3:19  But your wives, and your little ones, and your cattle, (for I know that ye have much cattle,) shall abide in your cities which I have given you;

3:19  Jen vaše ženy, děti a stáda, vím, že máte četná stáda, zůstanou ve vašich městech, která jsem vám dal.

3:19  Pouze vaše ženy, vaše děti a váš dobytek (vím, že máte množství dobytka) zůstanou ve městech, která jsem vám přidělil.

3:19  Jenom ⌈vaše ženy, malé děti a váš dobytek⌉ -- vím, že máte mnoho dobytka -- zůstanou ve vašich městech, která jsem vám dal,

3:19  Toliko ženy vaše a dítky vaše, a dobytek váš, (nebo vím, že mnoho dobytka máte,) zůstanou v městech vašich, kteráž jsem dal vám,

3:19  absque uxoribus, et parvulis, atque jumentis. Novi enim quod plura habeatis pecora, et in urbibus remanere debebunt, quas tradidi vobis,

3:20  Until the Lord give rest to your brethren, as he hath given to you: and they also possess the land, which he will give them beyond the Jordan: then shall every man return to his possession, which I have given you.

3:20  Until the Lord have given rest unto your brethren, as well as unto you, and until they also possess the land which the Lord your God hath given them beyond Jordan: and then shall ye return every man unto his possession, which I have given you.

3:20  Až Hospodin dopřeje odpočinutí vašim bratřím jako vám, až i oni obsadí zemi, kterou jim dává Hospodin, váš Bůh, za Jordánem, pak se vrátíte každý do svého vlastnictví, které jsem vám dal.“

3:20  Hospodin, váš Bůh, pak dá vašim bratrům odpočinutí stejně jako vám. Až obsadí zem, kterou jim Hospodin, váš Bůh, dává za Jordánem, tehdy se vrátíte každý k vlastnictví, které jsem vám přidělil.“

3:20  dokud Hospodin nedá odpočinek vašim bratrům, jako dal vám, a také oni neobsadí zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává za Jordánem. Pak se každý vrátíte ke svému vlastnictví, které jsem vám dal.

3:20  Dokudž by nedal odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, aby i oni dědičně obdrželi zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim za Jordánem; tedy navrátíte se jeden každý k dědictví svému, kteréž jsem dal vám.

3:20  donec requiem tribuat Dominus fratribus vestris, sicut vobis tribuit : et possideant ipsi etiam terram, quam daturus est eis trans Jordanem : tunc revertetur unusquisque in possessionem suam, quam dedi vobis.

3:21  I commanded Josue also at that time, saying: Thy eyes have seen what the Lord your God hath done to these two kings: so will he do to all the kingdoms to which thou shalt pass.

3:21  And I commanded Joshua at that time, saying, Thine eyes have seen all that the Lord your God hath done unto these two kings: so shall the Lord do unto all the kingdoms whither thou passest.

3:21  Jozuovi jsem v oné době přikázal: „Na vlastní oči jsi viděl všechno, co Hospodin, váš Bůh, učinil těm dvěma králům. Tak učiní Hospodin všem královstvím, jimiž budeš procházet.

3:21  Jozuovi jsem tenkrát přikázal: „Na vlastní oči jsi viděl všechno, co Hospodin, váš Bůh, učinil těm dvěma králům. Totéž Hospodin učiní všem královstvím, do nichž se chystáš vejít.

3:21  V té době jsem přikázal Jozuovi: Tvé oči viděly vše, co Hospodin, váš Bůh, učinil těmto dvěma králům. Tak učiní Hospodin všem královstvím, ⌈do kterých půjdeš.⌉

3:21  Také i Jozue přikázal jsem toho času, řka: Oči tvé vidí všecko, co učinil Hospodin Bůh váš těm dvěma králům; takť učiní Hospodin všechněm královstvím, do kterýchž ty půjdeš.

3:21  Josue quoque in tempore illo præcepi, dicens : Oculi tui viderunt quæ fecit Dominus Deus vester duobus his regibus : sic faciet omnibus regnis, ad quæ transiturus es.

3:22  Fear them not: for the Lord your God will fight for you.

3:22  Ye shall not fear them: for the Lord your God he shall fight for you.

3:22  Nebojte se jich, vždyť Hospodin, váš Bůh, bojuje za vás.“

3:22  Nebojte se jich. Hospodin, váš Bůh, bojuje za vás!“

3:22  Nebojte se jich, neboť Hospodin, váš Bůh, bude bojovat za vás.

3:22  Nebojtež se jich, nebo Hospodin Bůh váš, onť jest, kterýž bojuje za vás.

3:22  Ne timeas eos : Dominus enim Deus vester pugnabit pro vobis.

3:23  And I besought the Lord at that time, saying:

3:23  And I besought the Lord at that time, saying,

3:23  V oné době jsem prosil Hospodina o smilování:

3:23  Tenkrát jsem Hospodina úpěnlivě prosil:

3:23  V té době jsem prosil Hospodina o smilování slovy:

3:23  A tehdáž prosil jsem Hospodina, řka:

3:23  Precatusque sum Dominum in tempore illo, dicens :

3:24  Lord God, thou hast begun to shew unto thy servant thy greatness, and most mighty hand, for there is no other God either in heaven or earth, that is able to do thy works, or to be compared to thy strength.

3:24  O Lord God, thou hast begun to shew thy servant thy greatness, and thy mighty hand: for what God is there in heaven or in earth, that can do according to thy works, and according to thy might?

3:24  „Panovníku Hospodine, ty jsi začal ukazovat svému služebníkovi svou velikost a svou pevnou ruku. Však také který bůh na nebi nebo na zemi by dovedl vykonat takové činy a takové bohatýrské skutky jako ty!

3:24  „Hospodine, Pane můj, začal jsi svému služebníkovi ukazovat svou velikost a svou moc. Který bůh na nebi či na zemi by dokázal činy podobné tvým?

3:24  Panovníku Hospodine, ty jsi začal svému otroku ukazovat svou velikost a svou mocnou ruku. ⌈Jaký bůh na nebesích a na zemi by⌉ mohl činit ⌈skutky a udatné činy jako jsou tvoje?⌉

3:24  Panovníče Hospodine, ty jsi počal ukazovati služebníku svému velikost svou a ruku svou přesilnou; nebo kdo jest Bůh silný na nebi aneb na zemi, ješto by činiti mohl skutky podobné tvým, a moci podobné tobě?

3:24  Domine Deus, tu cœpisti ostendere servo tuo magnitudinem tuam, manumque fortissimam : neque enim est alius deus vel in cælo, vel in terra, qui possit facere opera tua, et comparari fortitudini tuæ.

3:25  I will pass over therefore, and will see this excellent land beyond the Jordan, and this goodly mountain, and Libanus.

3:25  I pray thee, let me go over, and see the good land that is beyond Jordan, that goodly mountain, and Lebanon.

3:25  Kéž smím přejít Jordán a spatřit tu dobrou zemi, co je za Jordánem, dobrou hornatou zemi a Libanón!“

3:25  Nech mne prosím přejít Jordán, ať spatřím tu krásnou zem, která je za ním, ty krásné hory a Libanon!“

3:25  Dovol, abych šel dál a uviděl tu dobrou zemi, která je za Jordánem, to dobré pohoří a Libanon.

3:25  Prosím, nechť vejdu a uzřím zemi tu výbornou, kteráž jest za Jordánem, horu tu výbornou i Libán.

3:25  Transibo igitur, et videbo terram hanc optimam trans Jordanem, et montem istum egregium, et Libanum.

3:26  And the Lord was angry with me on your account and heard me not, but said to me: It is enough: speak no more to me of this matter.

3:26  But the Lord was wroth with me for your sakes, and would not hear me: and the Lord said unto me, Let it suffice thee; speak no more unto me of this matter.

3:26  Ale Hospodin proti mně kvůli vám vzplanul prchlivostí a nevyslyšel mě. Řekl mi: „Máš dost. O této věci už ke mně nemluv.

3:26  Hospodin se ale na mě kvůli vám hněval, a tak mě nevyslyšel. „To stačí!“ řekl mi. „Už o tom se mnou nemluv.

3:26  Hospodin se na mě kvůli vám nazlobil a nevyslyšel mě. Hospodin mi řekl: Dost. ⌈Již o tom se mnou nemluv.⌉

3:26  Pohnul se pak Hospodin na mne pro vás a neuslyšel mne, ale řekl mi: Dosti máš, nemluv více o to se mnou.

3:26  Iratusque est Dominus mihi propter vos, nec exaudivit me, sed dixit mihi : Sufficit tibi : nequaquam ultra loquaris de hac re ad me.

3:27  Go up to the top of Phasga, and cast thy eyes round about to the west, and to the north, and to the south, and to the east, and behold it, for thou shalt not pass this Jordan.

3:27  Get thee up into the top of Pisgah, and lift up thine eyes westward, and northward, and southward, and eastward, and behold it with thine eyes: for thou shalt not go over this Jordan.

3:27  Vystup na vrchol Pisgy a rozhlédni se na západ, na sever, na jih a na východ; na vlastní oči se podívej. Tento Jordán však nepřejdeš.

3:27  Vystup na vrchol Pisgy a pozvedni oči na západ, na sever, na jih a na východ. Podívej se dobře, neboť tento Jordán nepřejdeš.

3:27  Vystup na vrchol Pisgy a ⌈pozvedni oči⌉ ⌈na západ,⌉ na sever, na jih a na východ. Podívej se na vlastní oči, protože tento Jordán nepřejdeš.

3:27  Vstup na vrch hory Fazga, a pozdvihna očí svých k západu a k půlnoci, ku poledni i k východu, hleď očima svýma; nebo nepřejdeš Jordánu tohoto.

3:27  Ascende cacumen Phasgæ, et oculos tuos circumfer ad occidentem, et ad aquilonem, austrumque et orientem, et aspice ; nec enim transibis Jordanem istum.

3:28  Command Josue, and encourage and strengthen him: for he shall go before this people, and shall divide unto them the land which thou shalt see.

3:28  But charge Joshua, and encourage him, and strengthen him: for he shall go over before this people, and he shall cause them to inherit the land which thou shalt see.

3:28  A dej příkazy Jozuovi, dodej mu síly a odvahy, neboť on ho přejde v čele tohoto lidu a rozdělí jim do dědictví zemi, kterou uvidíš.“

3:28  Pověř však Jozua, posilni a povzbuď ho, neboť on tam v čele tohoto lidu přejde. On jim dá za dědictví zem, kterou spatříš.“

3:28  Dej však příkaz Jozuovi, posilni ho a upevni ho, protože on půjde před tímto lidem, on jim dá do dědictví zemi, kterou uvidíš.

3:28  Ale přikaž Jozue, a posilň ho, i potvrď ho; nebo půjde před lidem tímto, a on uvede jim v dědictví zemi, kterouž uzříš.

3:28  Præcipe Josue, et corrobora eum atque conforta : quia ipse præcedet populum istum, et dividet eis terram quam visurus es.

3:29  And we abode in the valley over against the temple of Phogor.

3:29  So we abode in the valley over against Beth–peor.

3:29  Tak jsme zůstali v údolí naproti Bét-peóru.

3:29  A tak jsme zůstali v roklině naproti Bet-peoru.

3:29  Zůstali jsme v údolí naproti Bét–peóru.

3:29  I zůstali jsme v údolí naproti Betfegor.

3:29  Mansimusque in valle contra fanum Phogor.

Chapter 4

4:1  And now, O Israel, hear the commandments and judgments which I teach thee: that doing them, thou mayst live, and entering in mayst possess the land which the Lord the God of your fathers will give you.

4:1  Now therefore hearken, O Israel, unto the statutes and unto the judgments, which I teach you, for to do them, that ye may live, and go in and possess the land which the Lord God of your fathers giveth you.

4:1  Nyní tedy, Izraeli, slyš nařízení a práva, která vás učím dodržovat, abyste zůstali naživu a mohli obsadit zemi, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců.

4:1  Nyní tedy, Izraeli, slyš pravidla a zákony, které vás učím dodržovat, abyste byli živi a vešli do země, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců, a obsadili ji.

4:1  Nyní slyš, Izraeli, ustanovení a nařízení, která vás učím plnit, abyste zůstali naživu, šli a obsadili zemi, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců.

4:1  Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

4:1  Et nunc, Israël, audi præcepta et judicia, quæ ego doceo te : ut faciens ea, vivas, et ingrediens possideas terram, quam Dominus Deus patrum vestrorum daturus est vobis.

4:2  You shall not add to the word that I speak to you, neither shall you take away from it: keep the commandments of the Lord your God which I command you.

4:2  Ye shall not add unto the word which I command you, neither shall ye diminish ought from it, that ye may keep the commandments of the Lord your God which I command you.

4:2  K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím.

4:2  Ke slovům, která vám udílím, nic nepřidávejte a nic z nich neubírejte, ale zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, která vám udílím.

4:2  Nic nepřidávejte k tomu, co vám přikazuji, ani z toho nic neubírejte, ale zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, které vám dávám.

4:2  Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

4:2  Non addetis ad verbum, quod vobis loquor, nec auferetis ex eo : custodite mandata Domini Dei vestri, quæ ego præcipio vobis.

4:3  Your eyes have seen all that the Lord hath done against Beelphegor, how he hath destroyed all his worshippers from among you.

4:3  Your eyes have seen what the Lord did because of Baal–peor: for all the men that followed Baal–peor, the Lord thy God hath destroyed them from among you.

4:3  Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Baal-peórovi, že každého muže, který chodil za Baal-peórem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu.

4:3  Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil v Baal-peoru. Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu každého, kdo následoval peorského Baala.

4:3  Vaše oči viděly, co Hospodin učinil kvůli Baal–peórovi, jak každého, kdo šel za Baal–peórem, Hospodin, tvůj Bůh, ze tvého středu vyhladil.

4:3  Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.

4:3  Oculi vestri viderunt omnia quæ fecit Dominus contra Beelphegor, quomodo contriverit omnes cultores ejus de medio vestri.

4:4  But you that adhere to the Lord your God, are all alive until this present day.

4:4  But ye that did cleave unto the Lord your God are alive every one of you this day.

4:4  Ale vy, kteří jste se přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi.

4:4  Vy, kdo jste se přimkli k Hospodinu, jste však až dodnes všichni naživu.

4:4  Zatímco vy, kteří lnete k Hospodinu, svému Bohu, vy všichni jste dnes naživu.

4:4  Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

4:4  Vos autem qui adhæretis Domino Deo vestro, vivitis universi usque in præsentem diem.

4:5  You know that I have taught you statutes and justices, as the Lord my God hath commanded me: so shall you do them in the land which you shall possess:

4:5  Behold, I have taught you statutes and judgments, even as the Lord my God commanded me, that ye should do so in the land whither ye go to possess it.

4:5  Hleď, učil jsem vás nařízením a právům, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit.

4:5  Pohleď, učím vás pravidla a zákony, které mi Hospodin, můj Bůh, svěřil, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit.

4:5  Pohleď, učil jsem vás ustanovení a nařízení, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je plnili v zemi, do které jdete, abyste ji obsadili.

4:5  Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.

4:5  Scitis quod docuerim vos præcepta atque justitias, sicut mandavit mihi Dominus Deus meus : sic facietis ea in terra, quam possessuri estis :

4:6  And you shall observe, and fulfil them in practice. For this is your wisdom, and understanding in the sight of nations, that hearing all these precepts, they may say: Behold a wise and understanding people, a great nation.

4:6  Keep therefore and do them; for this is your wisdom and your understanding in the sight of the nations, which shall hear all these statutes, and say, Surely this great nation is a wise and understanding people.

4:6  Bedlivě je dodržujte. To bude vaše moudrost a rozumnost před zraky lidských pokolení. Když uslyší všechna tato nařízení, řeknou: „Jak moudrý a rozumný lid je tento veliký národ!“

4:6  Řiďte se jimi, dodržujte je a ostatní národy uvidí vaši moudrost a rozumnost. Až uslyší o všech těchto pravidlech, řeknou: „Jak moudrý a rozumný lid! Jak znamenitý národ!“

4:6  Zachovávejte a plňte je, protože to je vaše moudrost a vaše rozumnost před očima národů, které když uslyší všechna tato ustanovení, řeknou: Tento velký národ je vskutku moudrý a rozumný lid.

4:6  Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

4:6  et observabitis et implebitis opere. Hæc est enim vestra sapientia, et intellectus coram populis, ut audientes universa præcepta hæc, dicant : En populus sapiens et intelligens, gens magna.

4:7  Neither is there any other nation so great, that hath gods so nigh them, as our God is present to all our petitions.

4:7  For what nation is there so great, who hath God so nigh unto them, as the Lord our God is in all things that we call upon him for?

4:7  Což se najde jiný veliký národ, jemuž jsou jeho bohové tak blízko, jako je nám Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?

4:7  A vskutku – který mocný národ má bohy tak blízké, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?

4:7  Vždyť ⌈jaký jiný velký národ má bohy tak blízko sebe,⌉ jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoliv k němu voláme?

4:7  Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?

4:7  Nec est alia natio tam grandis, quæ habeat deos appropinquantes sibi, sicut Deus noster adest cunctis obsecrationibus nostris.

4:8  For what other nation is there so renowned that hath ceremonies, and just judgments, and all the law, which I will set forth this day before our eyes?

4:8  And what nation is there so great, that hath statutes and judgments so righteous as all this law, which I set before you this day?

4:8  A má jiný veliký národ nařízení a práva tak spravedlivá jako celý tento zákon, který vám dnes předkládám?

4:8  A který mocný národ má pravidla a zákony tak spravedlivé, jako je celý tento Zákon, který vám dnes předkládám?

4:8  A jaký jiný velký národ má tak spravedlivá ustanovení a nařízení jako je celý tento zákon, který před vás dnes kladu?

4:8  A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?

4:8  Quæ est enim alia gens sic inclyta, ut habeat cæremonias, justaque judicia, et universam legem, quam ego proponam hodie ante oculos vestros ?

4:9  Keep thyself therefore, and thy soul carefully. Forget not the words that thy eyes have seen, and let them not go out of thy heart all the days of thy life. Thou shalt teach them to thy sons and to thy grandsons,

4:9  Only take heed to thyself, and keep thy soul diligently, lest thou forget the things which thine eyes have seen, and lest they depart from thy heart all the days of thy life: but teach them thy sons, and thy sons’ sons;

4:9  Jenom si dej pozor a velice se střez zapomenout na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky.

4:9  Střez se však a dávej dobrý pozor, abys nezapomněl, co jsi na vlastní oči spatřil. Po všechny dny svého života to nenech vymizet ze svého srdce, ale seznamuj s tím své syny a vnuky.

4:9  Jenom se měj na pozoru a velmi střež svou duši, abys nezapomněl ty věci, které viděly tvé oči a aby po všechny dny tvého života nevymizely ze tvého srdce, ale poučuj o nich své syny a své vnuky.

4:9  A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

4:9  Custodi igitur temetipsum, et animam tuam sollicite. Ne obliviscaris verborum, quæ viderunt oculi tui, et ne excidant de corde tuo cunctis diebus vitæ tuæ. Docebis ea filios ac nepotes tuos,

4:10  From the day in which thou didst stand before the Lord thy God in Horeb, when the Lord spoke to me, saying: Call together the people unto me, that they may hear my words, and may learn to fear me all the time that they live on the earth, and may teach their children.

4:10  Specially the day that thou stoodest before the Lord thy God in Horeb, when the Lord said unto me, Gather me the people together, and I will make them hear my words, that they may learn to fear me all the days that they shall live upon the earth, and that they may teach their children.

4:10  Nezapomeň na den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu, kdy mi řekl Hospodin: „Shromáždi mi lid a dám jim slyšet svá slova, aby se mě naučili bát po všechny dny svého života na zemi a učili tomu i své syny.“

4:10  Toho dne, kdy jste stáli před Hospodinem, svým Bohem, na Orébu, mi Hospodin řekl: „Shromáždi mi lid. Chci, ať slyší má slova a učí se mne ctít po všechny dny svého života na zemi. Témuž ať učí i své děti.“

4:10  ⌈Pamatuj na den,⌉ kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu, a kdy mi Hospodin řekl: Shromáždi mi lid a oznámím jim svá slova, ⌈aby se mě učili bát⌉ po všechny dny, co budou naživu na zemi, a učili tomu i své syny.

4:10  A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

4:10  a die in quo stetisti coram Domino Deo tuo in Horeb, quando Dominus locutus est mihi, dicens : Congrega ad me populum, ut audiant sermones meos, et discant timere me omni tempore quo vivunt in terra, doceantque filios suos.

4:11  And you came to the foot of the mount, which burned even unto heaven: and there was darkness, and a cloud and obscurity in it.

4:11  And ye came near and stood under the mountain; and the mountain burned with fire unto the midst of heaven, with darkness, clouds, and thick darkness.

4:11  Tenkrát jste se přiblížili a stáli pod horou. Hora planula ohněm až do samých nebes a kolem byla tma, oblak a mrákota.

4:11  A tak jste se přiblížili a stanuli pod horou. Hora plála ohněm až k samému nebi; kolem tma, oblak a mračno.

4:11  Přistoupili jste a stáli pod horou. Hora plála ohněm doprostřed nebes, byla tma, oblak a hustá temnota.

4:11  Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

4:11  Et accessistis ad radices montis, qui ardebat usque ad cælum : erantque in eo tenebræ, et nubes, et caligo.

4:12  And the Lord spoke to you from the midst of the fire. You heard the voice of his words, but you saw not any form at all.

4:12  And the Lord spake unto you out of the midst of the fire: ye heard the voice of the words, but saw no similitude; only ye heard a voice.

4:12  I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.

4:12  Tehdy k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně. Slyšeli jste slova, ale nerozeznávali žádnou podobu, pouze hlas.

4:12  Hospodin k vám mluvil z ohně. Slyšeli jste zvuk slov, ovšem podobu jste neviděli, nic než hlas.

4:12  I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

4:12  Locutusque est Dominus ad vos de medio ignis. Vocem verborum ejus audistis, et formam penitus non vidistis.

4:13  And he shewed you his covenant, which he commanded you to do, and the ten words that he wrote in two tables of stone.

4:13  And he declared unto you his covenant, which he commanded you to perform, even ten commandments; and he wrote them upon two tables of stone.

4:13  Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání, a napsal je na dvě kamenné desky.

4:13  Vyhlásil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal plnit, totiž Desatero, jež napsal na dvě kamenné desky.

4:13  Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal plnit, Deset slov, a napsal je na dvě kamenné desky.

4:13  Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

4:13  Et ostendit vobis pactum suum, quod præcepit ut faceretis, et decem verba, quæ scripsit in duabus tabulis lapideis.

4:14  And he commanded me at that time that I should teach you the ceremonies and judgments which you shall do in the land, that you shall possess.

4:14  And the Lord commanded me at that time to teach you statutes and judgments, that ye might do them in the land whither ye go over to possess it.

4:14  A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit.

4:14  Tenkrát mi Hospodin přikázal, abych vás učil těmto pravidlům a zákonům, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit.

4:14  Mně v té době Hospodin přikázal, abych vás učil ustanovení a nařízení, abyste je plnili v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.

4:14  Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.

4:14  Mihique mandavit in illo tempore ut docerem vos cæremonias et judicia, quæ facere deberetis in terra, quam possessuri estis.

4:15  Keep therefore your souls carefully. You saw not any similitude in the day that the Lord God spoke to you in Horeb from the midst of the fire:

4:15  Take ye therefore good heed unto yourselves; for ye saw no manner of similitude on the day that the Lord spake unto you in Horeb out of the midst of the fire:

4:15  V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte,

4:15  Toho dne, kdy k vám Hospodin promluvil na Orébu z prostředku ohně, jste přece neviděli žádnou podobu. Mějte se tedy velmi na pozoru,

4:15  ⌈Kvůli svým životům se mějte velmi na pozoru,⌉ -- neboť jste neviděli žádnou podobu v den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu z ohně --

4:15  Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně,)

4:15  Custodite igitur sollicite animas vestras. Non vidistis aliquam similitudinem in die, qua locutus est vobis Dominus in Horeb de medio ignis :

4:16  Lest perhaps being deceived you might make you a graven similitude, or image of male or female,

4:16  Lest ye corrupt yourselves, and make you a graven image, the similitude of any figure, the likeness of male or female,

4:16  abyste se nezvrhli a neudělali si tesanou sochu, žádné sochařské zpodobení: zobrazení mužství nebo ženství,

4:16  abyste se nezvrhli a nevytvořili si modlu v jakékoli podobě, ať by to byla socha ve tvaru muže či ženy,

4:16  abyste nejednali zvráceně a neudělali si tesanou modlu jakékoli podoby, žádnou sochu: Napodobeninu muže či ženy,

4:16  Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

4:16  ne forte decepti faciatis vobis sculptam similitudinem, aut imaginem masculi vel feminæ :

4:17  The similitude of any beasts, that are upon the earth, or of birds, that fly under heaven,

4:17  The likeness of any beast that is on the earth, the likeness of any winged fowl that flieth in the air,

4:17  zobrazení jakéhokoli zvířete, které je na zemi, zobrazení jakéhokoli okřídleného ptáka, který létá po nebi,

4:17  jakéhokoli zvířete na zemi, jakéhokoli ptáka létajícího po nebi,

4:17  napodobeninu žádného zvířete, které je na zemi, ani napodobeninu žádného okřídleného ptáka, který létá po nebi,

4:17  Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,

4:17  similitudinem omnium jumentorum, quæ sunt super terram, vel avium sub cælo volantium,

4:18  Or of creeping things, that move on the earth, or of fishes, that abide in the waters under the earth:

4:18  The likeness of any thing that creepeth on the ground, the likeness of any fish that is in the waters beneath the earth:

4:18  zobrazení jakéhokoli plaza, který se plazí po zemi, zobrazení jakékoli ryby, která je ve vodách pod zemí;

4:18  čehokoli, co leze po zemi, nebo jakékoli ryby ve vodě pod zemí.

4:18  napodobeninu ničeho plazícího se po zemi, ani napodobeninu žádné ryby, která je ve vodě ⌈pod zemí.⌉

4:18  Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.

4:18  atque reptilium, quæ moventur in terra, sive piscium qui sub terra morantur in aquis :

4:19  Lest perhaps lifting up thy eyes to heaven, thou see the sun and the moon, and all the stars of heaven, and being deceived by error thou adore and serve them, which the Lord thy God created for the service of all the nations, that are under heaven.

4:19  And lest thou lift up thine eyes unto heaven, and when thou seest the sun, and the moon, and the stars, even all the host of heaven, shouldest be driven to worship them, and serve them, which the Lord thy God hath divided unto all nations under the whole heaven.

4:19  abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem.

4:19  Když pozvedneš oči k nebi a pohlédneš na slunce, měsíc a hvězdy, na celý nebeský zástup, nenech se strhnout, aby ses jim klaněl a sloužil jim. Hospodin, tvůj Bůh, je věnoval všem národům pod nebem,

4:19  Ani nepozvedej své oči k nebesům, aby ses díval na slunce, měsíc a hvězdy, celý nebeský zástup a nechal se svést, klaněl se jim a sloužil jim, protože Hospodin, tvůj Bůh, je přidělil všem národům pod celým nebem.

4:19  Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,

4:19  ne forte elevatis oculis ad cælum, videas solem et lunam, et omnia astra cæli, et errore deceptus adores ea, et colas quæ creavit Dominus Deus tuus in ministerium cunctis gentibus, quæ sub cælo sunt.

4:20  But the Lord hath taken you and brought you out of the iron furnaces of Egypt, to make you his people of inheritance, as it is this present day.

4:20  But the Lord hath taken you, and brought you forth out of the iron furnace, even out of Egypt, to be unto him a people of inheritance, as ye are this day.

4:20  Ale vás Hospodin vzal a vyvedl z tavicí pece, z Egypta, abyste byli jeho dědičným lidem, jak tomu je dnes.

4:20  ale vás Hospodin vzal a vyvedl z tavicí pece, z Egypta. Tak jste se jako lid stali jeho dědictvím a tak je tomu dodnes.

4:20  Vás však Hospodin vzal a vyvedl vás z pece na tavení železa, z Egypta, abyste ⌈byli jeho lidem, dědictvím,⌉ jak je tomu dnes.

4:20  Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.

4:20  Vos autem tulit Dominus, et eduxit de fornace ferrea Ægypti, ut haberet populum hæreditarium, sicut est in præsenti die.

4:21  And the Lord was angry with me for your words, and he swore that I should not pass over the Jordan, nor enter into the excellent land, which he will give you.

4:21  Furthermore the Lord was angry with me for your sakes, and sware that I should not go over Jordan, and that I should not go in unto that good land, which the Lord thy God giveth thee for an inheritance:

4:21  Na mne se však Hospodin kvůli vám rozhněval a přísahal, že nepřejdu Jordán a že nevstoupím do té dobré země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

4:21  Na mě se ale Hospodin kvůli vašim slovům rozhněval. Přísahal, že nepřekročím Jordán a nevejdu do té krásné země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví.

4:21  Hospodin se na mě kvůli vám rozhněval a přísahal, že neprojdu Jordánem a nevejdu do té dobré země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

4:21  Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

4:21  Iratusque est Dominus contra me propter sermones vestros, et juravit ut non transirem Jordanem, nec ingrederer terram optimam, quam daturus est vobis.

4:22  Behold I die in this land, I shall not pass over the Jordan: you shall pass, and possess the goodly land.

4:22  But I must die in this land, I must not go over Jordan: but ye shall go over, and possess that good land.

4:22  Umřu v této zemi, nepřejdu Jordán, ale vy jej přejdete a tu dobrou zemi obsadíte.

4:22  Ano, zemřu v této zemi. Nepřejdu Jordán, ale vy ho přejdete a obsadíte tu krásnou zem.

4:22  Ano, já zemřu v této zemi, neprojdu Jordánem, ale vy projdete a obsadíte tuto dobrou zemi.

4:22  Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.

4:22  Ecce morior in hac humo ; non transibo Jordanem : vos transibitis, et possidebitis terram egregiam.

4:23  Beware lest thou ever forget the covenant of the Lord thy God, which he hath made with thee: and make to thyself a graven likeness of those things which the Lord hath forbid to be made:

4:23  Take heed unto yourselves, lest ye forget the covenant of the Lord your God, which he made with you, and make you a graven image, or the likeness of any thing, which the Lord thy God hath forbidden thee.

4:23  Dávejte si pozor, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a neudělali si tesanou sochu, zpodobení čehokoli, co ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal,

4:23  Mějte se tedy na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a nevytvořili si modlu v jakékoli podobě, což ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal.

4:23  Mějte se na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a neudělali si tesanou modlu jakékoliv podoby, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

4:23  Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

4:23  Cave nequando obliviscaris pacti Domini Dei tui, quod pepigit tecum, et facias tibi sculptam similitudinem eorum, quæ fieri Dominus prohibuit :

4:24  Because the Lord thy God is a consuming fire, a jealous God.

4:24  For the Lord thy God is a consuming fire, even a jealous God.

4:24  neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující.

4:24  Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň, žárlivě milující Bůh!

4:24  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň, žárlivý Bůh.

4:24  Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.

4:24  quia Dominus Deus tuus ignis consumens est, Deus æmulator.

4:25  If you shall beget sons and grandsons, and abide in the land, and being deceived, make to yourselves any similitude, committing evil before the Lord your God, to provoke him to wrath:

4:25  When thou shalt beget children, and children’s children, and ye shall have remained long in the land, and shall corrupt yourselves, and make a graven image, or the likeness of any thing, and shall do evil in the sight of the Lord thy God, to provoke him to anger:

4:25  Budeš plodit syny a vnuky a dožijete se v té zemi stáří; zvrhnete-li se však a uděláte si tesanou sochu, zpodobení čehokoli, a dopustíte se toho, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, co ho uráží,

4:25  V té zemi budeš plodit syny a vnuky a zestárneš. Jestliže se pak zvrhnete a vytvoříte si modlu v jakékoli podobě, spácháte v očích Hospodina, svého Boha, zlou věc a popudíte ho.

4:25  Jestliže až zplodíte syny a vnuky a budete dlouho usazeni v zemi, budete jednat zvráceně a uděláte si tesanou modlu jakékoliv podoby, spácháte to, co je zlé v očích Hospodina, svého Boha, a rozzlobíte ho,

4:25  Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

4:25  Si genueritis filios ac nepotes, et morati fueritis in terra, deceptique feceritis vobis aliquam similitudinem, patrantes malum coram Domino Deo vestro, ut eum ad iracundiam provocetis :

4:26  I call this day heaven and earth to witness, that you shall quickly perish out of the land, which, when you have passed over the Jordan, you shall possess. You shall not dwell therein long, but the Lord will destroy you,

4:26  I call heaven and earth to witness against you this day, that ye shall soon utterly perish from off the land whereunto ye go over Jordan to possess it; ye shall not prolong your days upon it, but shall utterly be destroyed.

4:26  beru si dnes proti vám za svědky nebe i zemi, že v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili, rychle a nadobro vyhynete. Nebudete v ní dlouho živi, ale budete vyhlazeni.

4:26  Dosvědčuji vám dnes před nebem a zemí, že pak v zemi, kterou se za Jordánem chystáte obsadit, rychle a naprosto vyhynete. Nezůstanete v ní dlouho; budete naprosto vyhlazeni.

4:26  povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi, že jistě rychle vyhynete ze země, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili. ⌈Nedožijete se v ní mnoha dní,⌉ ale jistě budete vyhubeni.

4:26  Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

4:26  testes invoco hodie cælum et terram, cito perituros vos esse de terra, quam transito Jordane possessuri estis : non habitabitis in ea longo tempore, sed delebit vos Dominus,

4:27  And scatter you among all nations, and you shall remain a few among the nations, to which the Lord shall lead you.

4:27  And the Lord shall scatter you among the nations, and ye shall be left few in number among the heathen, whither the Lord shall lead you.

4:27  Hospodin vás rozptýlí mezi kdejaký lid, že z vás v pronárodech, kam vás Hospodin zavede, zbude jen malý počet.

4:27  Hospodin vás rozptýlí mezi národy, takže vás uprostřed pohanů, kam vás Hospodin zažene, zůstane jen hrstka.

4:27  Hospodin vás rozptýlí mezi národy a zůstanete v malém počtu mezi národy, kam vás Hospodin zažene.

4:27  A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

4:27  atque disperget in omnes gentes, et remanebitis pauci in nationibus, ad quas vos ducturus est Dominus.

4:28  And there you shall serve gods, that were framed with men's hands: wood and stone, that neither see, nor hear, nor eat, nor smell.

4:28  And there ye shall serve gods, the work of men’s hands, wood and stone, which neither see, nor hear, nor eat, nor smell.

4:28  Tam budete sloužit bohům vyrobeným lidskýma rukama, bohům ze dřeva a z kamene, kteří nevidí a neslyší, nejedí a nečichají.

4:28  Tam budete sloužit bohům vytvořeným lidskýma rukama, bohům ze dřeva a kamene, kteří nevidí ani neslyší, nejedí ani necítí.

4:28  Tam budete sloužit bohům, dílu lidských rukou, dřevu a kameni, kteří nevidí ani neslyší, nejedí ani nečichají.

4:28  A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.

4:28  Ibique servietis diis, qui hominum manu fabricati sunt, ligno et lapidi qui non vident, nec audiunt, nec comedunt, nec odorantur.

4:29  And when thou shalt seek there the Lord thy God, thou shalt find him: yet so, if thou seek him with all thy heart, and all the affliction of thy soul.

4:29  But if from thence thou shalt seek the Lord thy God, thou shalt find him, if thou seek him with all thy heart and with all thy soul.

4:29  Odtamtud budete hledat Hospodina, svého Boha; nalezneš ho, budeš-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší.

4:29  Tam pak začnete hledat Hospodina, svého Boha. Budeš-li jej hledat celým svým srdcem a celou svou duší, najdeš ho.

4:29  Tam budete hledat Hospodina, svého Boha, a nalezneš ho, když ho budeš hledat ⌈celým svým srdcem a celou svou duší. ⌉

4:29  Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

4:29  Cumque quæsieris ibi Dominum Deum tuum, invenies eum : si tamen toto corde quæsieris, et tota tribulatione animæ tuæ.

4:30  After all the things aforesaid shall find thee, in the latter time thou shalt return to the Lord thy God, and shalt hear his voice.

4:30  When thou art in tribulation, and all these things are come upon thee, even in the latter days, if thou turn to the Lord thy God, and shalt be obedient unto his voice;

4:30  Ve svém soužení, až tě v posledních dnech toto všechno stihne, navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat.

4:30  Toto vše tě ve tvém trápení postihne, avšak nakonec se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a budeš jej poslouchat.

4:30  Až ⌈budeš v tísni⌉ a ⌈dopadnou na tebe⌉ všechny tyto věci, ⌈v posledních dnech⌉ se navrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a jej budeš poslouchat.

4:30  Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

4:30  Postquam te invenerint omnia quæ prædicta sunt, novissimo tempore reverteris ad Dominum Deum tuum, et audies vocem ejus.

4:31  Because the Lord thy God is a merciful God: he will not leave thee, nor altogether destroy thee, nor forget the covenant, by which he swore to thy fathers.

4:31  (For the Lord thy God is a merciful God;) he will not forsake thee, neither destroy thee, nor forget the covenant of thy fathers which he sware unto them.

4:31  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh milosrdný, nenechá tě klesnout a nepřipustí tvou zkázu, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim stvrdil přísahou.

4:31  Hospodin, tvůj Bůh, je soucitný Bůh – nenechá tě a nedopustí tvou záhubu; nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim potvrdil přísahou.

4:31  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh soucitný, neopustí tě a nezničí tě, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim odpřisáhl.

4:31  (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.

4:31  Quia Deus misericors Dominus Deus tuus est : non dimittet te, nec omnino delebit, neque obliviscetur pacti, in quo juravit patribus tuis.

4:32  Ask of the days of old, that have been before thy time from the day that God created man upon the earth, from one end of heaven to the other end thereof, if ever there was done the like thing, or it hath been known at any time,

4:32  For ask now of the days that are past, which were before thee, since the day that God created man upon the earth, and ask from the one side of heaven unto the other, whether there hath been any such thing as this great thing is, or hath been heard like it?

4:32  Jen se ptej na dřívější časy, které byly před tebou, od chvíle, kdy Bůh stvořil na zemi člověka. Ptej se od jednoho konce nebes ke druhému, zda se stala tak veliká věc anebo bylo o něčem takovém slýcháno.

4:32  Vyptávej se na staré časy. Ptej se, co bylo před tebou ode dne, kdy Bůh na zemi stvořil člověka. Ptej se od jednoho konce nebe po druhý, zda se kdy stalo něco tak velikého anebo bylo o něčem takovém slýcháno.

4:32  Jen se vyptávej na dřívější časy, které byly před tebou, od doby, kdy Bůh stvořil člověka na zemi, ⌈od jednoho konce nebes až na druhý,⌉ zda se stalo něco tak velkého nebo jestli ⌈někdo slyšel⌉ něco takového?

4:32  Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

4:32  Interroga de diebus antiquis, qui fuerunt ante te ex die quo creavit Deus hominem super terram, a summo cælo usque ad summum ejus, si facta est aliquando hujuscemodi res, aut umquam cognitum est,

4:33  That a people should hear the voice of God speaking out of the midst of fire, as thou hast heard, and lived:

4:33  Did ever people hear the voice of God speaking out of the midst of the fire, as thou hast heard, and live?

4:33  Zdali kdy slyšel lid hlas Boha mluvícího zprostředku ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu,

4:33  Slyšel kdy nějaký lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jak jsi jej slyšel ty, a zůstal živ?

4:33  Cožpak nějaký národ slyšel Boží hlas mluvící z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu?

4:33  Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

4:33  ut audiret populus vocem Dei loquentis de medio ignis, sicut tu audisti, et vixisti :

4:34  If God ever did so as to go, and take to himself a nation out of the midst of nations by temptations, signs, and wonders, by fight, and a strong hand, and stretched out arm, and horrible visions according to all the things that the Lord your God did for you in Egypt, before thy eyes.

4:34  Or hath God assayed to go and take him a nation from the midst of another nation, by temptations, by signs, and by wonders, and by war, and by a mighty hand, and by a stretched out arm, and by great terrors, according to all that the Lord your God did for you in Egypt before your eyes?

4:34  anebo zdali se pokusil nějaký bůh přijít a vzít pronárod zprostředku jiného pronároda zkouškami, znameními, zázraky a bojem, pevnou rukou a vztaženou paží, velkými hroznými činy, jak to vše s vámi učinil Hospodin, váš Bůh, v Egyptě tobě před očima.

4:34  Zkusil kdy nějaký bůh přijít a za velikých zkoušek, znamení a divů si vzít národ zprostřed jiného národa, a to bojem, mocnou rukou, vztaženou paží a velikými a hroznými činy, jak to vše před vašima očima v Egyptě udělal Hospodin, váš Bůh, pro vás?

4:34  Nebo zkusil ⌈nějaký bůh⌉ jít a vzít si národ z jiného národa skrze zkoušky, znamení, divy a boj, mocnou rukou a vztaženou paží, skrze ⌈velké činy vzbuzující bázeň,⌉ jak to všechno pro vás činil Hospodin, tvůj Bůh, před tvýma očima v Egyptě?

4:34  Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

4:34  si fecit Deus ut ingrederetur, et tolleret sibi gentem de medio nationum, per tentationes, signa atque portenta, per pugnam et robustam manum, extentumque brachium, et horribiles visiones juxta omnia quæ fecit pro vobis Dominus Deus vester in Ægypto, videntibus oculis tuis :

4:35  That thou mightest know that the Lord he is God, and there is no other besides him.

4:35  Unto thee it was shewed, that thou mightest know that the Lord he is God; there is none else beside him.

4:35  Tobě bylo odhaleno poznání, že Hospodin je Bůh; kromě něho není žádný jiný.

4:35  Tobě to však bylo ukázáno, abys poznal, že Hospodin je Bůh; kromě něj není žádný jiný.

4:35  Tobě bylo ⌈dáno vidět a poznat,⌉ že Hospodin je Bůh a nikdo jiný kromě něj.

4:35  Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.

4:35  ut scires quoniam Dominus ipse est Deus, et non est alius præter eum.

4:36  From heaven he made thee to hear his voice, that he might teach thee. And upon earth he shewed thee his exceeding great fire, and thou didst hear his words out of the midst of the fire,

4:36  Out of heaven he made thee to hear his voice, that he might instruct thee: and upon earth he shewed thee his great fire; and thou heardest his words out of the midst of the fire.

4:36  Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě napomenul, na zemi ti dal spatřit svůj veliký oheň a jeho slova jsi slyšel zprostředku ohně.

4:36  Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě vyučil, a na zemi ti ukázal svůj veliký oheň, abys slyšel jeho slova z prostředku ohně.

4:36  Z nebes k tobě nechal zaznít svůj hlas, aby tě poučil, na zemi ti ukázal svůj velký oheň, z ohně jsi slyšel jeho slova.

4:36  Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.

4:36  De cælo te fecit audire vocem suam, ut doceret te, et in terra ostendit tibi ignem suum maximum, et audisti verba illius de medio ignis :

4:37  Because he loved thy fathers, and chose their seed after them. And he brought thee out of Egypt, going before thee with his great power,

4:37  And because he loved thy fathers, therefore he chose their seed after them, and brought thee out in his sight with his mighty power out of Egypt;

4:37  Protože miloval tvé otce, vyvolil po nich i jejich potomstvo a tebe vyvedl svou velikou mocí z Egypta,

4:37  To proto, že miloval tvé otce, vyvolil jejich budoucí símě. Tebe pak osobně vyvedl svou velikou mocí z Egypta,

4:37  A protože miloval tvé otce, vyvolil jejich potomstvo po nich. On sám tě svou velkou silou vyvedl z Egypta,

4:37  Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,

4:37  quia dilexit patres tuos, et elegit semen eorum post eos. Eduxitque te præcedens in virtute sua magna ex Ægypto,

4:38  To destroy at thy coming very great nations, and stronger than thou art, and to bring thee in, and give thee their land for a possession, as thou seest at this present day.

4:38  To drive out nations from before thee greater and mightier than thou art, to bring thee in, to give thee their land for an inheritance, as it is this day.

4:38  aby před tebou vyhnal pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, a přivedl tě do jejich země a dal ti ji do dědictví, jak tomu je dnes.

4:38  aby před tebou vyhnal národy větší a mocnější, než jsi ty, aby tě uvedl do jejich země a dal ti ji za dědictví, jak se to právě dnes děje.

4:38  vyhnal před tebou národy větší a mocnější než jsi ty, aby tě přivedl do jejich země a dal ti ji do dědictví, jak je tomu dnes.

4:38  Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.

4:38  ut deleret nationes maximas et fortiores te in introitu tuo : et introduceret te, daretque tibi terram earum in possessionem, sicut cernis in præsenti die.

4:39  Know therefore this day, and think in thy heart that the Lord he is God in heaven above, and in the earth beneath, and there is no other.

4:39  Know therefore this day, and consider it in thine heart, that the Lord he is God in heaven above, and upon the earth beneath: there is none else.

4:39  Proto poznej dnes a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi; žádný jiný není.

4:39  Dnešního dne tedy věz a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh; kromě něj žádný není.

4:39  Uznej tedy dnes a ⌈připomínej si ve svém srdci,⌉ že Hospodin je Bůh nahoře na nebi i dole na zemi a žádný jiný není.

4:39  Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

4:39  Scito ergo hodie, et cogitato in corde tuo quod Dominus ipse sit Deus in cælo sursum, et in terra deorsum, et non sit alius.

4:40  Keep his precepts and commandments, which I command thee: that it may be well with thee, and thy children after thee, and thou mayst remain a long time upon the land, which the Lord thy God will give thee.

4:40  Thou shalt keep therefore his statutes, and his commandments, which I command thee this day, that it may go well with thee, and with thy children after thee, and that thou mayest prolong thy days upon the earth, which the Lord thy God giveth thee, for ever.

4:40  Dbej na jeho nařízení a příkazy, které ti dnes udílím, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě a abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti pro všechny dny dává Hospodin, tvůj Bůh.

4:40  Zachovávej tedy jeho pravidla a přikázání, která ti dnes udílím. Pak se tobě i tvým dětem povede šťastně a budeš mít dlouhý život v zemi, kterou ti navždy dává Hospodin, tvůj Bůh.

4:40  Zachovávej jeho ustanovení a jeho příkazy, které ti dnes dávám, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě a aby ⌈ses dožil mnoha dní⌉ v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává pro všechny dny.

4:40  Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

4:40  Custodi præcepta ejus atque mandata, quæ ego præcipio tibi : ut bene sit tibi, et filiis tuis post te, et permaneas multo tempore super terram, quam Dominus Deus tuus daturus est tibi.

4:41  Then Moses set aside three cities beyond the Jordan at the east side,

4:41  Then Moses severed three cities on this side Jordan toward the sunrising;

4:41  Tehdy oddělil Mojžíš tři města v Zajordání, na východě,

4:41  Mojžíš pak určil tři města na východní straně Jordánu,

4:41  Tehdy Mojžíš oddělil tři města za Jordánem směrem na východ slunce,

4:41  Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce,

4:41  Tunc separavit Moyses tres civitates trans Jordanem ad orientalem plagam,

4:42  That any one might flee to them who should kill his neighbour unwillingly, and was not his enemy a day or two before, and that he might escape to some one of these cities:

4:42  That the slayer might flee thither, which should kill his neighbour unawares, and hated him not in times past; and that fleeing unto one of these cities he might live:

4:42  aby se tam mohl utéci ten, kdo zabil, pokud zabil svého bližního neúmyslně a neměl ho dříve v nenávisti. Nechť se uteče do některého z těchto měst a zůstane naživu:

4:42  aby se tam směl uchýlit každý, kdo někoho neúmyslně zabil, aniž ho kdy předtím měl v nenávisti. Uchýlí se do jednoho z těch měst a zůstane naživu:

4:42  aby tam mohl utéct vrah, který neúmyslně zabije svého bližního, aniž by byl jej dříve předtím nenáviděl. Uteče do jednoho z těchto měst a zůstane naživu:

4:42  Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:

4:42  ut confugiat ad eas qui occiderit nolens proximum suum, nec sibi fuerit inimicus ante unum et alterum diem, et ad harum aliquam urbium possit evadere :

4:43  Bosor in the wilderness, which is situate in the plains of the tribe of Ruben: and Ramoth in Galaad, which is in the tribe of Gad: and Golan in Basan, which is in the tribe of Manasses.

4:43  Namely, Bezer in the wilderness, in the plain country, of the Reubenites; and Ramoth in Gilead, of the Gadites; and Golan in Bashan, of the Manassites.

4:43  do rúbenovského Beseru ve stepi na náhorní rovině, do gádovského Rámotu v Gileádu a do manasesovského Gólanu v Bášanu.

4:43  Becer na pusté náhorní rovině pro pokolení Ruben, Rámot v Gileádu pro pokolení Gád a Golan v Bášanu pro pokolení Manases.

4:43  Beser v pustině, v zemi náhorní roviny pro Rúbenovce, Rámot v Gileádu pro Gádovce a Gólan v Bášanu pro Manasesovce.

4:43  Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

4:43  Bosor in solitudine, quæ sita est in terra campestri de tribu Ruben : et Ramoth in Galaad, quæ est in tribu Gad : et Golan in Basan, quæ est in tribu Manasse.

4:44  This is the law, that Moses set before the children of Israel,

4:44  And this is the law which Moses set before the children of Israel:

4:44  Toto je zákon, který předložil Mojžíš Izraelcům.

4:44  Toto je Zákon, který Mojžíš předložil synům Izraele.

4:44  Toto je zákon, který předložil Mojžíš synům Izraele.

4:44  Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,

4:44  Ista est lex, quam proposuit Moyses coram filiis Israël :

4:45  And these are the testimonies and ceremonies and judgments, which he spoke to the children of Israel, when they came out of Egypt,

4:45  These are the testimonies, and the statutes, and the judgments, which Moses spake unto the children of Israel, after they came forth out of Egypt,

4:45  Toto jsou svědectví, nařízení a práva, která přednesl Mojžíš Izraelcům po jejich vyjití z Egypta

4:45  Toto jsou svědectví, pravidla a zákony, které Mojžíš přednesl synům Izraele po jejich odchodu z Egypta.

4:45  Toto jsou svědectví, ustanovení a nařízení, která vyhlásil Mojžíš synům Izraele, když vyšli z Egypta,

4:45  A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,

4:45  et hæc testimonia et cæremoniæ atque judicia, quæ locutus est ad filios Israël, quando egressi sunt de Ægypto,

4:46  Beyond the Jordan in the valley over against the temple of Phogor, in the land of Sehon king of the Amorrhites, that dwelt in Hesebon, whom Moses slew. And the children of Israel coming out of Egypt,

4:46  On this side Jordan, in the valley over against Beth–peor, in the land of Sihon king of the Amorites, who dwelt at Heshbon, whom Moses and the children of Israel smote, after they were come forth out of Egypt:

4:46  v Zajordání, v údolí naproti Bét-peóru, v zemi emorejského krále Síchona, jenž sídlil v Chešbónu; porazili ho Mojžíš a Izraelci po svém vyjití z Egypta.

4:46  Stalo se to v Zajordání, v roklině naproti Bet-peoru, v zemi emorejského krále Sichona, sídlícího v Chešbonu. Toho Mojžíš se syny Izraele po odchodu z Egypta porazil.

4:46  za Jordánem, v údolí naproti Bét–peóru, v zemi emorejského krále Síchona sídlícího v Chešbónu, kterého pobil Mojžíš a synové Izraele, když vyšli z Egypta.

4:46  Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

4:46  trans Jordanem in valle contra fanum Phogor in terra Sehon regis Amorrhæi, qui habitavit in Hesebon, quem percussit Moyses. Filii quoque Israël egressi ex Ægypto

4:47  Possessed his land, and the land of Og king of Basan, of the two kings of the Amorrhites, who were beyond the Jordan towards the rising of the sun:

4:47  And they possessed his land, and the land of Og king of Bashan, two kings of the Amorites, which were on this side Jordan toward the sunrising;

4:47  Obsadili jeho zemi i zemi bášanského krále Óga, obou emorejských králů v Zajordání, na východě:

4:47  Obsadili jeho zem i zem bášanského krále Oga, tedy zem obou emorejských králů na východním břehu Jordánu:

4:47  Obsadili jeho zemi i zemi bášanského krále Óga, dvou emorejských králů, kteří byli za Jordánem směrem na východ slunce,

4:47  A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,

4:47  possederunt terram ejus, et terram Og regis Basan, duorum regum Amorrhæorum, qui erant trans Jordanem ad solis ortum :

4:48  From Aroer, which is situate upon the bank of the torrent Arnon, unto mount Sion, which is also called Hermon,

4:48  From Aroer, which is by the bank of the river Arnon, even unto mount Sion, which is Hermon,

4:48  od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, až k hoře Síonu, což je Chermón,

4:48  od Aroeru na břehu potoka Arnon až k hoře Sirion (což je Hermon)

4:48  od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, až k hoře Síonu, což je Chermón,

4:48  Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon,) až k hoře Sion, kteráž jest Hermon,

4:48  ab Aroër, quæ sita est super ripam torrentis Arnon, usque ad montem Sion, qui est et Hermon,

4:49  All the plain beyond the Jordan at the east side, unto the sea of the wilderness, and unto the foot of mount Phasga.

4:49  And all the plain on this side Jordan eastward, even unto the sea of the plain, under the springs of Pisgah.

4:49  a celou pustinu za Jordánem na východě až k Pustému moři pod úpatí Pisgy.

4:49  a celou východní stranu jordánského údolí Arava až k Mrtvému moři pod úbočím Pisgy.

4:49  celou Arabu za Jordánem na východě až k moři Araby pod srázy Pisgy.

4:49  I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

4:49  omnem planitiem trans Jordanem ad orientalem plagam, usque ad mare solitudinis, et usque ad radices montis Phasga.

Chapter 5

5:1  And Moses called all Israel, and said to them: Hear, O Israel, the ceremonies and judgments, which I speak in your ears this day: learn them, and fulfil them in work.

5:1  And Moses called all Israel, and said unto them, Hear, O Israel, the statutes and judgments which I speak in your ears this day, that ye may learn them, and keep, and do them.

5:1  Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, nařízení a práva, která vám dnes vyhlašuji. Učte se jim a bedlivě je dodržujte.

5:1  Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, pravidla a zákony, které vám dnes předkládám k slyšení. Učte se jim a pečlivě je dodržujte.

5:1  Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a nařízení, která ⌈k vám⌉ dnes mluvím. ⌈Učte se je, zachovávejte a plňte je.⌉

5:1  I svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte.

5:1  Vocavitque Moyses omnem Israëlem, et dixit ad eum : Audi, Israël, cæremonias atque judicia, quæ ego loquor in auribus vestris hodie : discite ea, et opere complete.

5:2  The Lord our God made a covenant with us in Horeb.

5:2  The Lord our God made a covenant with us in Horeb.

5:2  Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébu smlouvu.

5:2  Hospodin, náš Bůh, s námi na Orébu uzavřel smlouvu.

5:2  Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébu smlouvu.

5:2  Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě.

5:2  Dominus Deus noster pepigit nobiscum fœdus in Horeb.

5:3  He made not the covenant with our fathers, but with us, who are now present and living.

5:3  The Lord made not this covenant with our fathers, but with us, even us, who are all of us here alive this day.

5:3  Tuto smlouvu neuzavřel Hospodin jen s našimi otci, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu.

5:3  Tuto smlouvu Hospodin neuzavřel s našimi otci, ale s námi, kteří tu dnes jsme, s námi všemi, kteří žijeme.

5:3  Nejenom s našimi otci uzavřel Hospodin tuto smlouvu, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu.

5:3  Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí.

5:3  Non cum patribus nostris iniit pactum, sed nobiscum qui in præsentiarum sumus, et vivimus.

5:4  He spoke to us face to face in the mount out of the midst of fire.

5:4  The Lord talked with you face to face in the mount out of the midst of the fire,

5:4  Tváří v tvář mluvil s vámi Hospodin na hoře zprostředku ohně.

5:4  Hospodin s vámi na oné hoře mluvil z prostředku ohně tváří v tvář.

5:4  Tváří v tvář s vámi Hospodin mluvil na hoře z ohně.

5:4  Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně,

5:4  Facie ad faciem locutus est nobis in monte de medio ignis.

5:5  I was the mediator and stood between the Lord and you at that time, to shew you his words, for you feared the fire, and went not up into the mountain, and he said:

5:5  (I stood between the Lord and you at that time, to shew you the word of the Lord: for ye were afraid by reason of the fire, and went not up into the mount;) saying,

5:5  Já jsem stál v oné době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, protože jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu. Řekl:

5:5  (Já jsem tenkrát stál mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, protože jste se báli toho ohně a nechtěli jste vystoupit na horu.) Řekl:

5:5  (Stál jsem v té době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, neboť jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu.) Řekl:

5:5  (Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:

5:5  Ego sequester et medius fui inter Dominum et vos in tempore illo, ut annuntiarem vobis verba ejus : timuistis enim ignem, et non ascendistis in montem. Et ait :

5:6  I am the Lord thy God, who brought thee out of the land of Egypt, out of the house of bondage.

5:6  I am the Lord thy God, which brought thee out of the land of Egypt, from the house of bondage.

5:6  „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

5:6  „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví.

5:6  Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě ⌈vyvedl z egyptské země,⌉ z domu otroctví.

5:6  Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby.

5:6  Ego Dominus Deus tuus, qui eduxi te de terra Ægypti, de domo servitutis.

5:7  Thou shalt not have strange gods in my sight.

5:7  Thou shalt have none other gods before me.

5:7  Nebudeš mít jiného boha mimo mne.

5:7  Neměj žádné bohy kromě mne.

5:7  Nebudeš mít ⌈jiné bohy⌉ ⌈vedle mne.⌉

5:7  Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.

5:7  Non habebis deos alienos in conspectu meo.

5:8  Thou shalt not make to thy self a graven thing, nor the likeness of any things, that are in heaven above, or that are in the earth beneath, or that abide in the waters under the earth.

5:8  Thou shalt not make thee any graven image, or any likeness of any thing that is in heaven above, or that is in the earth beneath, or that is in the waters beneath the earth:

5:8  Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.

5:8  Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.

5:8  Neuděláš si tesanou modlu ⌈jakékoliv podoby toho, co je⌉ nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.

5:8  Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí.

5:8  Non facies tibi sculptile, nec similitudinem omnium, quæ in cælo sunt desuper, et quæ in terra deorsum, et quæ versantur in aquis sub terra.

5:9  Thou shalt not adore them, and thou shalt not serve them. For I am the Lord thy God, a jealous God, visiting the iniquity of the fathers upon their children unto the third and fourth generation, to them that hate me,

5:9  Thou shalt not bow down thyself unto them, nor serve them: for I the Lord thy God am a jealous God, visiting the iniquity of the fathers upon the children unto the third and fourth generation of them that hate me,

5:9  Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

5:9  Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,

5:9  Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,

5:9  Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,

5:9  Non adorabis ea, et non coles. Ego enim sum Dominus Deus tuus : Deus æmulator, reddens iniquitatem patrum super filios in tertiam et quartam generationem his qui oderunt me :

5:10  And shewing mercy unto many thousands, to them that love me, and keep my commandments.

5:10  And shewing mercy unto thousands of them that love me and keep my commandments.

5:10  ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.

5:10  a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.

5:10  ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy.

5:10  A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.

5:10  et faciens misericordiam in multa millia diligentibus me, et custodientibus præcepta mea.

5:11  Thou shalt not take the name of the Lord thy God in vain: for he shall not be unpunished that taketh his name upon a vain thing.

5:11  Thou shalt not take the name of the Lord thy God in vain: for the Lord will not hold him guiltless that taketh his name in vain.

5:11  Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.

5:11  Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu.

5:11  Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

5:11  Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.

5:11  Non usurpabis nomen Domini Dei tui frustra : quia non erit impunitus qui super re vana nomen ejus assumpserit.

5:12  Observe the day of the sabbath, to sanctify it, as the Lord thy God hath commanded thee.

5:12  Keep the sabbath day to sanctify it, as the Lord thy God hath commanded thee.

5:12  Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

5:12  Zachovávej sobotní den, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

5:12  ⌈Zachovávej sobotní den a posvěť ho,⌉ jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

5:12  Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

5:12  Observa diem sabbati, ut sanctifices eum, sicut præcepit tibi Dominus Deus tuus.

5:13  Six days shalt thou labour, and shalt do all thy works.

5:13  Six days thou shalt labour, and do all thy work:

5:13  Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.

5:13  Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svoji práci,

5:13  Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

5:13  Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;

5:13  Sex diebus operaberis, et facies omnia opera tua.

5:14  The seventh is the day of the sabbath, that is, the rest of the Lord thy God. Thou shalt not do any work therein, thou nor thy son nor thy daughter, nor thy manservant nor thy maidservant, nor thy ox, nor thy ass, nor any of thy beasts, nor the stranger that is within thy gates: that thy manservant and thy maidservant may rest, even as thyself.

5:14  But the seventh day is the sabbath of the Lord thy God: in it thou shalt not do any work, thou, nor thy son, nor thy daughter, nor thy manservant, nor thy maidservant, nor thine ox, nor thine ass, nor any of thy cattle, nor thy stranger that is within thy gates; that thy manservant and thy maidservant may rest as well as thou.

5:14  Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.

5:14  ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvůj býk ani tvůj osel, žádné z tvých dobytčat. Také přistěhovalec ve tvých branách ať si odpočine spolu s tebou, tvým otrokem a tvou děvečkou.

5:14  ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj ⌈příchozí, který je ve tvých branách,⌉ aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.

5:14  Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty.

5:14  Septimus dies sabbati est, id est, requies Domini Dei tui. Non facies in eo quidquam operis tu, et filius tuus, et filia, servus et ancilla, et bos, et asinus, et omne jumentum tuum, et peregrinus qui est intra portas tuas : ut requiescat servus tuus, et ancilla tua, sicut et tu.

5:15  Remember that thou also didst serve in Egypt, and the Lord thy God brought thee out from thence with a strong hand, and a stretched out arm. Therefore hath he commanded thee that thou shouldst observe the sabbath day.

5:15  And remember that thou wast a servant in the land of Egypt, and that the Lord thy God brought thee out thence through a mighty hand and by a stretched out arm: therefore the Lord thy God commanded thee to keep the sabbath day.

5:15  Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.

5:15  Pamatuj, že jsi byl v egyptské zemi otrokem a Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží. To proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal, abys dodržoval sobotní den.

5:15  Vzpomeň, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat sobotní den.

5:15  A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční.

5:15  Memento quod et ipse servieris in Ægypto, et eduxerit te inde Dominus Deus tuus in manu forti, et brachio extento. Idcirco præcepit tibi ut observares diem sabbati.

5:16  Honour thy father and mother, as the Lord thy God hath commanded thee, that thou mayst live a long time, and it may be well with thee in the land, which the Lord thy God will give thee.

5:16  Honour thy father and thy mother, as the Lord thy God hath commanded thee; that thy days may be prolonged, and that it may go well with thee, in the land which the Lord thy God giveth thee.

5:16  Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

5:16  Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, ať jsi dlouho živ a vede se ti dobře na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

5:16  Cti svého otce i svou matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby ⌈se prodloužily tvé dny⌉ a aby se ti dobře vedlo v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

5:16  Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

5:16  Honora patrem tuum et matrem, sicut præcepit tibi Dominus Deus tuus, ut longo vivas tempore, et bene sit tibi in terra, quam Dominus Deus tuus daturus est tibi.

5:17  Thou shalt not kill.

5:17  Thou shalt not kill.

5:17  Nezabiješ.

5:17  Nezabíjej.

5:17  Nebudeš vraždit!

5:17  Nezabiješ.

5:17  Non occides,

5:18  Neither shalt thou commit adultery.

5:18  Neither shalt thou commit adultery.

5:18  Nesesmilníš.

5:18  Necizolož.

5:18  Nebudeš cizoložit!

5:18  Nesesmilníš.

5:18  neque mœchaberis,

5:19  And thou shalt not steal.

5:19  Neither shalt thou steal.

5:19  Nepokradeš.

5:19  Nekraď.

5:19  Nebudeš krást!

5:19  Nepokradeš.

5:19  furtumque non facies :

5:20  Neither shalt thou bear false witness against thy neighbour.

5:20  Neither shalt thou bear false witness against thy neighbour.

5:20  Nevydáš proti svému bližnímu falešné svědectví.

5:20  Nelži o svém bližním.

5:20  Nebudeš vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví!

5:20  Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

5:20  nec loqueris contra proximum tuum falsum testimonium.

5:21  Thou shalt not covet thy neighbour's wife: nor his house, nor his field, nor his manservant, nor his maidservant, nor his ox, nor his ass, nor any thing that is his.

5:21  Neither shalt thou desire thy neighbour’s wife, neither shalt thou covet thy neighbour’s house, his field, or his manservant, or his maidservant, his ox, or his ass, or any thing that is thy neighbour’s.

5:21  Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“

5:21  Nedychti po manželce svého bližního. Nezáviď svému bližnímu jeho dům, jeho pole, otroka, děvečku, býka ani osla – nezáviď svému bližnímu vůbec nic.“

5:21  Nebudeš žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli, jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu.

5:21  Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého.

5:21  Non concupisces uxorem proximi tui : non domum, non agrum, non servum, non ancillam, non bovem, non asinum, et universa quæ illius sunt.

5:22  These words the Lord spoke to all the multitude of you in the mountain, out of the midst of the fire and the cloud, and the darkness, with a loud voice, adding nothing more: and he wrote them in two tables of stone, which he delivered unto me.

5:22  These words the Lord spake unto all your assembly in the mount out of the midst of the fire, of the cloud, and of the thick darkness, with a great voice: and he added no more. And he wrote them in two tables of stone, and delivered them unto me.

5:22  Tato slova mluvil Hospodin k celému vašemu shromáždění na hoře zprostředku ohně, oblaku a mrákoty mocným hlasem a víc nepřipojil. Napsal je na dvě kamenné desky a dal je mně.

5:22  Tato slova promluvil Hospodin k celému vašemu shromáždění na oné hoře. Řekl je mocným hlasem z prostředku ohně, oblaku a mračna a nic k nim nedodal. Napsal je na dvě kamenné desky a dal je mně.

5:22  Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je.

5:22  Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.

5:22  Hæc verba locutus est Dominus ad omnem multitudinem vestram in monte de medio ignis et nubis, et caliginis, voce magna, nihil addens amplius : et scripsit ea in duabus tabulis lapideis, quas tradidit mihi.

5:23  But you, after you heard the voice out of the midst of the darkness, and saw the mountain burn, came to me, all the princes of the tribes and the elders, and you said:

5:23  And it came to pass, when ye heard the voice out of the midst of the darkness, (for the mountain did burn with fire,) that ye came near unto me, even all the heads of your tribes, and your elders;

5:23  Jakmile jste uslyšeli hlas zprostředku tmy, zatímco hora planula ohněm, přistoupili jste ke mně, všichni představitelé vašich kmenů a vaši starší,

5:23  Když jste uslyšeli ten hlas z prostředku tmy, zatímco hora plála ohněm, přistoupili jste ke mně – všichni představitelé vašich kmenů a vaši stařešinové –

5:23  I stalo se, když jste slyšeli ten hlas z temnoty -- zatímco hora plála ohněm -- že jste ke mně přistoupili, všichni předáci vašich kmenů a vaši starší,

5:23  Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela,) přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši,

5:23  Vos autem postquam audistis vocem de medio tenebrarum, et montem ardere vidistis, accessistis ad me omnes principes tribuum et majores natu, atque dixistis :

5:24  Behold the Lord our God hath shewn us his majesty and his greatness, we have heard his voice out of the midst of the fire, and have proved this day that God speaking with man, man hath lived.

5:24  And ye said, Behold, the Lord our God hath shewed us his glory and his greatness, and we have heard his voice out of the midst of the fire: we have seen this day that God doth talk with man, and he liveth.

5:24  a řekli jste: „Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a velikost. Slyšeli jsme jeho hlas zprostředku ohně a viděli jsme dnešního dne, že Bůh mluví s člověkem a ten může zůstat naživu.

5:24  a řekli jste: „Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a svou velikost; slyšeli jsme jeho hlas z prostředku ohně! Dnešního dne jsme viděli, že Bůh může mluvit s člověkem a ten může zůstat naživu.

5:24  a řekli jste: Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a svou velikost a slyšeli jsme jeho hlas z ohně. Dnes jsme viděli, že Bůh může mluvit s člověkem a ten zůstane naživu.

5:24  A řekli jste: Ej, ukázal nám Hospodin Bůh náš slávu svou a velikost svou, a slyšeli jsme hlas jeho z prostředku ohně; dnešního dne viděli jsme, že Bůh mluvil s člověkem, a on živ zůstal.

5:24  Ecce ostendit nobis Dominus Deus noster majestatem et magnitudinem suam : vocem ejus audivimus de medio ignis, et probavimus hodie, quod loquente Deo cum homine, vixerit homo.

5:25  Why shall we die therefore, and why shall this exceeding great fire comsume us: for if we hear the voice of the Lord our God any more, we shall die.

5:25  Now therefore why should we die? for this great fire will consume us: if we hear the voice of the Lord our God any more, then we shall die.

5:25  Ale proč bychom teď měli zemřít? Vždyť nás tento veliký oheň pozře. Uslyšíme-li ještě dál hlas Hospodina, svého Boha, zemřeme.

5:25  Proč ale máme riskovat smrt? Vždyť nás ten ohromný oheň může pohltit! Budeme-li nadále muset poslouchat hlas Hospodina, našeho Boha, zemřeme.

5:25  Teď však proč bychom měli zemřít? Vždyť nás stráví tento velký oheň. Jestliže budeme ještě dále poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, zemřeme.

5:25  Protož nyní proč máme zemříti? Nebo sežral by nás oheň veliký tento; jestli více slyšeti budeme hlas Hospodina Boha našeho, zemřeme.

5:25  Cur ergo moriemur, et devorabit nos ignis hic maximus ? si enim audierimus ultra vocem Domini Dei nostri, moriemur.

5:26  What is all flesh, that it should hear the voice of the living God, who speaketh out of the midst of the fire, as we have heard, and be able to live?

5:26  For who is there of all flesh, that hath heard the voice of the living God speaking out of the midst of the fire, as we have, and lived?

5:26  Kdo ze všeho tvorstva by mohl slyšet hlas živého Boha, mluvícího zprostředku ohně, jako slyšíme my, a zůstat naživu?

5:26  Kdy který smrtelník slyšel hlas živého Boha mluvícího z prostředku ohně a zůstal naživu?

5:26  Vždyť kdo ⌈z těla⌉ slyšel hlas živého Boha mluvícího z ohně jako my a zůstal naživu?

5:26  Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti?

5:26  Quid est omnis caro, ut audiat vocem Dei viventis, qui de medio ignis loquitur sicut nos audivimus, et possit vivere ?

5:27  Approach thou rather: and hear all things that the Lord our God shall say to thee, and thou shalt speak to us, and we will hear and will do them.

5:27  Go thou near, and hear all that the Lord our God shall say: and speak thou unto us all that the Lord our God shall speak unto thee; and we will hear it, and do it.

5:27  Přistup k němu ty a vyslechni všechno, co Hospodin, náš Bůh, řekne. Ty nám pak vypovíš všechno, co k tobě promluví Hospodin, náš Bůh, a my to vyposlechneme a učiníme.“

5:27  Přistup k němu sám a vyslechni vše, co Hospodin, náš Bůh, řekne. Potom nám povíš všechno, co Hospodin, náš Bůh, poví tobě a my to poslechneme a vykonáme.“

5:27  Přistup ty a poslouchej všechno, co bude říkat Hospodin, náš Bůh. Ty nám pak řekneš všechno, co Hospodin, náš Bůh, poví tobě. Vyslechneme to a budeme dělat.

5:27  Přistup ty a slyš všecky věci, kteréž mluviti bude Hospodin Bůh náš; potom ty mluviti budeš nám, což by koli řekl tobě Hospodin Bůh náš, a my slyšeti i činiti budeme.

5:27  Tu magis accede : et audi cuncta quæ dixerit Dominus Deus noster tibi : loquerisque ad nos, et nos audientes faciemus ea.

5:28  And when the Lord had heard this, he said to me: I have heard the voice of the words of this people, which they spoke to thee: they have spoken all things well.

5:28  And the Lord heard the voice of your words, when ye spake unto me; and the Lord said unto me, I have heard the voice of the words of this people, which they have spoken unto thee: they have well said all that they have spoken.

5:28  Hospodin vyslechl vaše slova, když jste mluvili ke mně, a řekl mi: „Vyslechl jsem slova tohoto lidu, jak mluvili k tobě. Dobře to všechno pověděli.

5:28  Když jste se mnou takto mluvili, Hospodin uslyšel vaše slova a řekl mi: „Slyšel jsem slova, která ti tento lid řekl. Dobře to všechno pověděli.

5:28  Hospodin slyšel ⌈vaše slova,⌉ když jste ke mně mluvili, a Hospodin mi řekl: Slyšel jsem slova tohoto lidu, která k tobě mluvili. ⌈Řekli všechno dobře.⌉

5:28  Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili.

5:28  Quod cum audisset Dominus, ait ad me : Audivi vocem verborum populi hujus quæ locuti sunt tibi : bene omnia sunt locuti.

5:29  Who shall give them to have such a mind, to fear me, and to keep all my commandments at all times, that it may be well with them and with their children for ever?

5:29  O that there were such an heart in them, that they would fear me, and keep all my commandments always, that it might be well with them, and with their children for ever!

5:29  Kéž mají stále takové srdce, aby se mě báli po všechny dny a dbali na všechny mé příkazy, aby se jim i jejich synům vždycky vedlo dobře.

5:29  Kéž by jen měli takové srdce, aby mne po všechny dny ctili a zachovávali všechna má přikázání, aby se jim i jejich dětem navěky vedlo dobře!

5:29  ⌈Kéž by se stalo, že by měli taková srdce,⌉ báli se mě a po všechny dny zachovávali všechny mé příkazy, aby se navěky vedlo dobře jim i jejich synům.

5:29  Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky!

5:29  Quis det talem eos habere mentem, ut timeant me, et custodiant universa mandata mea in omni tempore, ut bene sit eis et filiis eorum in sempiternum ?

5:30  Go and say to them: Return into your tents.

5:30  Go say to them, Get you into your tents again.

5:30  Jdi, řekni jim: ‚Vraťte se do svých stanů.‘

5:30  Jdi a řekni jim, ať se vrátí ke svým stanům.

5:30  Jdi a řekni jim: Vraťte se ke svým stanům.

5:30  Jdi, rci jim: Navraťte se k stanům vašim.

5:30  Vade et dic eis : Revertimini in tentoria vestra.

5:31  But stand thou here with me, and I will speak to thee all my commandments, and ceremonies and judgments: which thou shalt teach them, that they may do them in the land, which I will give them for a possession.

5:31  But as for thee, stand thou here by me, and I will speak unto thee all the commandments, and the statutes, and the judgments, which thou shalt teach them, that they may do them in the land which I give them to possess it.

5:31  Ty však zde u mne stůj a já ti sdělím všechna přikázání, nařízení a práva, kterým je budeš učit, aby je dodržovali v zemi, kterou jim dávám do vlastnictví.“

5:31  Ty však zůstaň zde u mne. Sdělím ti všechna přikázání, pravidla a zákony, jimž je budeš učit, aby je dodržovali v zemi, kterou jim dávám za dědictví.“

5:31  Ale ty tady zůstaň se mnou. Povím ti všechny příkazy, ustanovení a nařízení, která je budeš učit, aby je plnili v zemi, kterou jim dávám, aby ji obsadili.

5:31  Ty pak stůj tuto při mně, a oznámím tobě všecka přikázaní, ustanovení i soudy, kterýmž je učiti budeš, aby je činili v zemi, kterouž já dávám jim, aby jí dědičně vládli.

5:31  Tu vero hic sta mecum, et loquar tibi omnia mandata mea, et cæremonias atque judicia : quæ docebis eos, ut faciant ea in terra, quam dabo illis in possessionem.

5:32  Keep therefore and do the things which the Lord God hath commanded you: you shall not go aside neither to the right hand, nor to the left.

5:32  Ye shall observe to do therefore as the Lord your God hath commanded you: ye shall not turn aside to the right hand or to the left.

5:32  Bedlivě dodržujte, co vám přikázal Hospodin, váš Bůh, neuchylujte se napravo ani nalevo.

5:32  Proto pečlivě dodržujte, co vám Hospodin, váš Bůh, přikázal. Neuchylujte se napravo ani nalevo.

5:32  Zachovávejte a plňte je, jak vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Neodvracejte se ⌈napravo ani nalevo.⌉

5:32  Hleďtež tedy, abyste činili, jakž přikázal vám Hospodin Bůh váš; neuchylujte se na pravo ani na levo.

5:32  Custodite igitur et facite quæ præcepit Dominus Deus vobis : non declinabitis neque ad dexteram, neque ad sinistram :

5:33  But you shall walk in the way that the Lord your God hath commanded, that you may live, and it may be well with you, and your days may be long in the land of your possession.

5:33  Ye shall walk in all the ways which the Lord your God hath commanded you, that ye may live, and that it may be well with you, and that ye may prolong your days in the land which ye shall possess.

5:33  Musíte se ve všem držet cesty, kterou vám Hospodin, váš Bůh, přikázal jít, a tak zůstanete naživu, dobře se vám povede a budete dlouho živi v zemi, kterou máte obsadit.

5:33  Vždy jděte po cestě, kterou vám určil Hospodin, váš Bůh. Pak budete mít dlouhý a šťastný život v zemi, kterou se chystáte obsadit.

5:33  ⌈Choďte jenom po té cestě, kterou⌉ vám přikázal Hospodin, váš Bůh, abyste zůstali naživu, bylo vám dobře a dožili jste se mnoha dní v zemi, kterou obsadíte.

5:33  Po vší té cestě, kterouž vám přikázal Hospodin Bůh váš, choditi budete, abyste živi byli, a dobře bylo vám, a abyste prodlili dnů na zemi, kterouž dědičně obdržíte.

5:33  sed per viam, quam præcepit Dominus Deus vester, ambulabitis, ut vivatis, et bene sit vobis, et protelentur dies in terra possessionis vestræ.

Chapter 6

6:1  These are the precepts, and ceremonies, and judgments, which the Lord your God commanded that I should teach you, and that you should do them in the land into which you pass over to possess it:

6:1  Now these are the commandments, the statutes, and the judgments, which the Lord your God commanded to teach you, that ye might do them in the land whither ye go to possess it:

6:1  Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit:

6:1  A toto jsou ta přikázání, pravidla a zákony. Hospodin, váš Bůh, mi přikázal, ať vás jim učím, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit.

6:1  Toto jsou příkazy, ustanovení a nařízení, která mi Hospodin, váš Bůh, přikázal vás učit, abyste je plnili v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.

6:1  Toto pak jest přikázaní, ustanovení a soudové, kteréž přikázal Hospodin Bůh váš, abych učil vás, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí,

6:1  Hæc sunt præcepta, et cæremoniæ, atque judicia, quæ mandavit Dominus Deus vester ut docerem vos, et faciatis ea in terra, ad quam transgredimini possidendam :

6:2  That thou mayst fear the Lord thy God, and keep all his commandments and precepts, which I command thee, and thy sons, and thy grandsons, all the days of thy life, that thy days may be prolonged.

6:2  That thou mightest fear the Lord thy God, to keep all his statutes and his commandments, which I command thee, thou, and thy son, and thy son’s son, all the days of thy life; and that thy days may be prolonged.

6:2  Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a bedlivě dbal na všechna jeho nařízení a příkazy, které ti udílím, ty i tvůj syn a tvůj vnuk, po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ.

6:2  Chce, abys ty i tvůj syn a vnuk po všechny dny svého života ctili Hospodina, svého Boha, a zachovávali všechna jeho pravidla a přikázání, která ti udílím, abys byl dlouho živ.

6:2  Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a po všechny dny svého života zachovával všechna jeho ustanovení a jeho příkazy, které ti přikazuji, ty i tvůj syn i tvůj vnuk, aby se prodloužily tvé dny.

6:2  Abys se bál Hospodina Boha svého, ostříhaje všech ustanovení jeho a přikázaní jeho, kteráž já přikazuji tobě, ty i syn tvůj i vnuk tvůj, po všecky dny života svého, aby se prodlili dnové tvoji.

6:2  ut timeas Dominum Deum tuum, et custodias omnia mandata et præcepta ejus, quæ ego præcipio tibi, et filiis, ac nepotibus tuis, cunctis diebus vitæ tuæ, ut prolongentur dies tui.

6:3  Hear, O Israel, and observe to do the things which the Lord hath commanded thee, that it may be well with thee, and thou mayst be greatly multiplied, as the Lord the God of thy fathers hath promised thee a land flowing with milk and honey.

6:3  Hear therefore, O Israel, and observe to do it; that it may be well with thee, and that ye may increase mightily, as the Lord God of thy fathers hath promised thee, in the land that floweth with milk and honey.

6:3  Poslouchej je, Izraeli, a bedlivě je dodržuj. Tak se ti povede dobře a velmi se rozmnožíte v zemi oplývající mlékem a medem, jak ti přislíbil Hospodin, Bůh tvých otců.

6:3  Slyš je, Izraeli, a pečlivě je dodržuj. Pak se ti povede dobře a v zemi oplývající mlékem a medem se mocně rozmnožíte, jak ti to řekl Hospodin, Bůh tvých otců.

6:3  Poslouchej je, Izraeli, ⌈zachovávej a plň⌉ je, aby se ti vedlo dobře a velmi jste se rozmnožili v zemi ⌈oplývající mlékem a medem,⌉ jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců.

6:3  Slyšiž tedy, Izraeli, a hleď tak skutečně činiti, aby tobě dobře bylo, a abyste se velmi rozmnožili, (jakož mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě,) v zemi oplývající mlékem a strdí.

6:3  Audi, Israël, et observa ut facias quæ præcepit tibi Dominus, et bene sit tibi, et multipliceris amplius, sicut pollicitus est Dominus Deus patrum tuorum tibi terram lacte et melle manantem.

6:4  Hear, O Israel, the Lord our God is one Lord.

6:4  Hear, O Israel: The Lord our God is one Lord:

6:4  Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.

6:4  Slyš, Izraeli: Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný!

6:4  ⌈Slyš, Izraeli,⌉ ⌈Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.⌉

6:4  Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest.

6:4  Audi, Israël : Dominus Deus noster, Dominus unus est.

6:5  Thou shalt love the Lord thy God with thy whole heart, and with thy whole soul, and with thy whole strength.

6:5  And thou shalt love the Lord thy God with all thine heart, and with all thy soul, and with all thy might.

6:5  Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.

6:5  Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.

6:5  Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.

6:5  Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.

6:5  Diliges Dominum Deum tuum ex toto corde tuo, et ex tota anima tua, et ex tota fortitudine tua.

6:6  And these words which I command thee this day, shall be in thy heart:

6:6  And these words, which I command thee this day, shall be in thine heart:

6:6  A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci.

6:6  Ať tato slova, která ti dnes svěřuji, zůstanou ve tvém srdci.

6:6  ⌈Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci.⌉

6:6  A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.

6:6  Eruntque verba hæc, quæ ego præcipio tibi hodie, in corde tuo :

6:7  And thou shalt tell them to thy children, and thou shalt meditate upon them sitting in thy house, and walking on thy journey, sleeping and rising.

6:7  And thou shalt teach them diligently unto thy children, and shalt talk of them when thou sittest in thine house, and when thou walkest by the way, and when thou liest down, and when thou risest up.

6:7  Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.

6:7  Vštěpuj je svým synům a mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš.

6:7  Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ⌈ve svém domě,⌉ i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš.

6:7  A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.

6:7  et narrabis ea filiis tuis, et meditaberis in eis sedens in domo tua, et ambulans in itinere, dormiens atque consurgens.

6:8  And thou shalt bind them as a sign on thy hand, and they shall be and shall move between thy eyes.

6:8  And thou shalt bind them for a sign upon thine hand, and they shall be as frontlets between thine eyes.

6:8  Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima.

6:8  Přivaž si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo.

6:8  Přivaž je jako znamení na ruku, ať jsou značkou ⌈mezi tvýma očima.⌉

6:8  Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma.

6:8  Et ligabis ea quasi signum in manu tua, eruntque et movebuntur inter oculos tuos,

6:9  And thou shalt write them in the entry, and on the doors of thy house.

6:9  And thou shalt write them upon the posts of thy house, and on thy gates.

6:9  Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.

6:9  Napiš je na veřeje svého domu a na své brány.

6:9  Napiš je na veřeje svého domu a na své brány.

6:9  Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých.

6:9  scribesque ea in limine, et ostiis domus tuæ.

6:10  And when the Lord thy God shall have brought thee into the land, for which he swore to thy fathers Abraham, Isaac, and Jacob: and shall have given thee great and goodly cities, which thou didst not build,

6:10  And it shall be, when the Lord thy God shall have brought thee into the land which he sware unto thy fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob, to give thee great and goodly cities, which thou buildedst not,

6:10  Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, o které přísahal tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ti ji dá, a dá ti veliká a dobrá města, která jsi nestavěl,

6:10  Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou s přísahou zaslíbil tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Dá ti v ní veliká a krásná města, která jsi nestavěl,

6:10  I stane se, až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, o které přísahal tvým otcům, ⌈Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉ že ti ji dá -- zemi, kde jsou velká a dobrá města, která jsi nestavěl,

6:10  A když tě uvede Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji tobě dá, i města veliká a výborná, kterýchžs nestavěl,

6:10  Cumque introduxerit te Dominus Deus tuus in terram, pro qua juravit patribus tuis Abraham, Isaac, et Jacob, et dederit tibi civitates magnas et optimas, quas non ædificasti,

6:11  Houses full of riches, which thou didst not set up, cisterns which thou didst not dig, vineyards and oliveyards, which thou didst not plant,

6:11  And houses full of all good things, which thou filledst not, and wells digged, which thou diggedst not, vineyards and olive trees, which thou plantedst not; when thou shalt have eaten and be full;

6:11  domy plné všeho dobrého, které jsi nenaplnil, vykopané studny, které jsi nevykopal, vinice a olivoví, které jsi nevysadil, a budeš jíst a nasytíš se,

6:11  domy plné všeho dobrého, které jsi neplnil, vykopané studny, které jsi nekopal, vinice a olivoví, které jsi nesázel. Až pak budeš jíst a nasytíš se,

6:11  domy plné ⌈všelijakých dobrých věcí,⌉ které jsi nenaplnil, vykopané studny, které jsi nevykopal, vinice a olivové háje, které jsi nevysadil, -- až se najíš a nasytíš,

6:11  A domy plné všech dobrých věcí, kterýchž jsi nenaplnil, a studnice vykopané, kterýchž jsi nekopal, a vinice i olivoví, jichž jsi neštípil, a jedl bys a nasytil se:

6:11  domos plenas cunctarum opum, quas non exstruxisti, cisternas, quas non fodisti, vineta et oliveta, quæ non plantasti,

6:12  And thou shalt have eaten and be full:

6:12  Then beware lest thou forget the Lord, which brought thee forth out of the land of Egypt, from the house of bondage.

6:12  pak si dávej pozor, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

6:12  měj se na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví.

6:12  měj se na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

6:12  Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z poroby těžké.

6:12  et comederis, et saturatus fueris :

6:13  Take heed diligently lest thou forget the Lord, who brought thee out of the land of Egypt, out of the house of bondage. Thou shalt fear the Lord thy God, and shalt serve him only, and thou shalt swear by his name.

6:13  Thou shalt fear the Lord thy God, and serve him, and shalt swear by his name.

6:13  Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, při jeho jménu přísahat.

6:13  Hospodina, svého Boha, budeš ctít, jemu budeš sloužit a při jeho jménu budeš přísahat.

6:13  Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ a v jeho jménu přísahej.

6:13  Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati.

6:13  cave diligenter ne obliviscaris Domini, qui eduxit te de terra Ægypti, de domo servitutis. Dominum Deum tuum timebis, et illi soli servies, ac per nomen illius jurabis.

6:14  You shall not go after the strange gods of all the nations, that are round about you:

6:14  Ye shall not go after other gods, of the gods of the people which are round about you;

6:14  Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás,

6:14  Nesmíš následovat cizí bohy, žádné z bohů okolních národů.

6:14  Nechoďte za jinými bohy, ⌈za bohy⌉ národů, které jsou okolo vás,

6:14  Neodejdeš po bozích cizích, z bohů jiných národů, kteříž vůkol vás jsou,

6:14  Non ibitis post deos alienos cunctarum gentium, quæ in circuitu vestro sunt :

6:15  Because the Lord thy God is a jealous God in the midst of thee: lest at any time the wrath of the Lord thy God be kindled against thee, and take thee away from the face of the earth.

6:15  (For the Lord thy God is a jealous God among you) lest the anger of the Lord thy God be kindled against thee, and destroy thee from off the face of the earth.

6:15  neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země.

6:15  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, jenž uprostřed tebe přebývá, je žárlivě milující Bůh! Jinak proti tobě vzplane hněv Hospodina, tvého Boha, a vyhladí tě z povrchu země.

6:15  neboť Hospodin, tvůj Bůh, ve tvém středu, je Bůh žárlivý. Jinak vzplane hněv Hospodina, tvého Boha, proti tobě a vyhladí tě z povrchu země.

6:15  (Nebo Bůh silný, horlivý, Hospodin tvůj u prostřed tebe jest,) aby se neroznítila prchlivost Hospodina Boha tvého na tebe, a shladil by tě se svrchku země.

6:15  quoniam Deus æmulator Dominus Deus tuus in medio tui : nequando irascatur furor Domini Dei tui contra te, et auferat te de superficie terræ.

6:16  Thou shalt not tempt the Lord thy God, as thou temptedst him in the place of temptation.

6:16  Ye shall not tempt the Lord your God, as ye tempted him in Massah.

6:16  Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse.

6:16  Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste jej pokoušeli v Masse.

6:16  Nezkoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho zkoušeli v Masse.

6:16  Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah.

6:16  Non tentabis Dominum Deum tuum, sicut tentasti in loco tentationis.

6:17  Keep the precepts of the Lord thy God, and the testimonies and ceremonies which he hath commanded thee.

6:17  Ye shall diligently keep the commandments of the Lord your God, and his testimonies, and his statutes, which he hath commanded thee.

6:17  Musíte bedlivě dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho svědectví a nařízení, která ti přikázal.

6:17  Pečlivě zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, i jeho svědectví a pravidla, která ti vydal.

6:17  Bedlivě zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, jeho svědectví a ustanovení, která vám přikázal.

6:17  Pilně ostříhejte přikázaní Hospodina Boha svého, a svědectví jeho, i ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě,

6:17  Custodi præcepta Domini Dei tui, ac testimonia et cæremonias, quas præcepit tibi :

6:18  And do that which is pleasing and good in the sight of the Lord, that it may be well with thee: and going in thou mayst possess the goodly land, concerning which the Lord swore to thy fathers,

6:18  And thou shalt do that which is right and good in the sight of the Lord: that it may be well with thee, and that thou mayest go in and possess the good land which the Lord sware unto thy fathers,

6:18  Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře vedlo, až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům,

6:18  Čiň, co je v Hospodinových očích správné a dobré. Pak se ti povede dobře a vejdeš do té krásné země, kterou Hospodin s přísahou zaslíbil tvým otcům, obsadíš ji

6:18  Dělej, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti vedlo dobře a abys šel a obsadil tu dobrou zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům,

6:18  A čiň to, což pravého a dobrého jest před očima Hospodinovýma, aby tobě dobře bylo, a vejda, abys dědičně obdržel zemi výbornou, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým,

6:18  et fac quod placitum est et bonum in conspectu Domini, ut bene sit tibi : et ingressus possideas terram optimam, de qua juravit Dominus patribus tuis,

6:19  That he would destroy all thy enemies before thee, as he hath spoken.

6:19  To cast out all thine enemies from before thee, as the Lord hath spoken.

6:19  že z ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin.

6:19  a zaženeš všechny své nepřátele, jak ti to řekl Hospodin.

6:19  ⌈a abys vypudil⌉ všechny tvé nepřátele před tebou, jak Hospodin řekl.

6:19  Aby vypudil všecky nepřátely tvé od tváři tvé, jakož mluvil Hospodin.

6:19  ut deleret omnes inimicos tuos coram te, sicut locutus est.

6:20  And when thy son shall ask thee to morrow, saying: What mean these testimonies, and ceremonies and judgments, which the Lord our God hath commanded us?

6:20  And when thy son asketh thee in time to come, saying, What mean the testimonies, and the statutes, and the judgments, which the Lord our God hath commanded you?

6:20  Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: „Co to jsou ta svědectví, nařízení a práva, která vám přikázal Hospodin, náš Bůh?“,

6:20  Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: „Co znamenají ta svědectví, pravidla a zákony, jež vám přikázal Hospodin, váš Bůh?“

6:20  Až se tě tvůj syn později zeptá: Co znamenají ta svědectví, ustanovení a nařízení, která vám Hospodin, váš Bůh, přikázal?

6:20  Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám?

6:20  Cumque interrogaverit te filius tuus cras, dicens : Quid sibi volunt testimonia hæc, et cæremoniæ, atque judicia, quæ præcepit Dominus Deus noster nobis ?

6:21  Thou shalt say to him: We were bondmen of Pharao in Egypt, and the Lord brought us out of Egypt with a strong hand.

6:21  Then thou shalt say unto thy son, We were Pharaoh’s bondmen in Egypt; and the Lord brought us out of Egypt with a mighty hand:

6:21  odvětíš svému synu: „Byli jsme faraónovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou.

6:21  odpovíš mu: „V Egyptě jsme byli faraonovými otroky, ale Hospodin nás mocnou rukou z Egypta vyvedl.

6:21  Odpověz svému synovi: Byli jsme v Egyptě faraonovými otroky, ale Hospodin nás z Egypta mocnou rukou vyvedl.

6:21  Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné.

6:21  dices ei : Servi eramus Pharaonis in Ægypto, et eduxit nos Dominus de Ægypto in manu forti :

6:22  And he wrought signs and wonders great and very grievous in Egypt against Pharao, and all his house, in our sight,

6:22  And the Lord shewed signs and wonders, great and sore, upon Egypt, upon Pharaoh, and upon all his household, before our eyes:

6:22  Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraónovi i proti celému jeho domu.

6:22  Před našima očima přivedl Hospodin na Egypt, na faraona i na celý jeho dvůr veliká a hrozná znamení a divy.

6:22  Hospodin dal před našima očima velká a zlá znamení a divy na Egypt, na faraona a celý jeho dům

6:22  A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraonovi, a proti všemu domu jeho před očima našima,

6:22  fecitque signa atque prodigia magna et pessima in Ægypto contra Pharaonem, et omnem domum illius in conspectu nostro,

6:23  And he brought us out from thence, that he might bring us in and give us the land, concerning which he swore to our fathers.

6:23  And he brought us out from thence, that he might bring us in, to give us the land which he sware unto our fathers.

6:23  Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům.

6:23  Nás však odtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, kterou s přísahou zaslíbil našim otcům.

6:23  a nás odtamtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, o které přísahal našim otcům.

6:23  Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás, a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim.

6:23  et eduxit nos inde, ut introductis daret terram, super qua juravit patribus nostris.

6:24  And the Lord commanded that we should do all these ordinances, and should fear the Lord our God, that it might be well with us all the days of our life, as it is at this day.

6:24  And the Lord commanded us to do all these statutes, to fear the Lord our God, for our good always, that he might preserve us alive, as it is at this day.

6:24  Hospodin nám přikázal, abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes.

6:24  Tehdy nám Hospodin přikázal, abychom se řídili všemi těmito pravidly a ctili Hospodina, svého Boha. Pak se nám po všechny dny našeho života povede dobře a tak je tomu dnes.

6:24  Hospodin nám přikázal, abychom plnili všechna tato ustanovení a báli se Hospodina, svého Boha, aby se nám dobře dařilo po všechny dny a zůstali jsme naživu, jak je tomu dodnes.

6:24  Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny, a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den.

6:24  Præcepitque nobis Dominus ut faciamus omnia legitima hæc, et timeamus Dominum Deum nostrum, ut bene sit nobis cunctis diebus vitæ nostræ, sicut est hodie.

6:25  And he will be merciful to us, if we keep and do all his precepts before the Lord our God, as he hath commanded us.

6:25  And it shall be our righteousness, if we observe to do all these commandments before the Lord our God, as he hath commanded us.

6:25  Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.“

6:25  Naše spravedlnost je v tom, abychom před Hospodinem pečlivě dodržovali všechna tato přikázání, jak nám uložil.“

6:25  ⌈To nám přinese⌉ spravedlnost, když budeme zachovávat a plnit každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.

6:25  A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázaní tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám.

6:25  Eritque nostri misericors, si custodierimus et fecerimus omnia præcepta ejus coram Domino Deo nostro, sicut mandavit nobis.

Chapter 7

7:1  When the Lord thy God shall have brought thee into the land, which thou art going in to possess, and shall have destroyed many nations before thee, the Hethite, and the Gergezite, and the Amorrhite, and the Chanaanite, and the Pherezite, and the Hevite, and the Jebusite, seven nations much more numerous than thou art, and stronger than thou:

7:1  When the Lord thy God shall bring thee into the land whither thou goest to possess it, and hath cast out many nations before thee, the Hittites, and the Girgashites, and the Amorites, and the Canaanites, and the Perizzites, and the Hivites, and the Jebusites, seven nations greater and mightier than thou;

7:1  Až tě Hospodin, tvůj Bůh, uvede do země, kterou přicházíš obsadit, zažene před tebou početné pronárody, Chetejce, Girgašejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, sedm pronárodů početnějších a zdatnějších než ty.

7:1  Až tě Hospodin, tvůj Bůh, uvede do země, kterou přicházíš obsadit, vytlačí před tebou početné národy: Chetejce, Girgašejce, Emorejce, Kanaánce, Perizejce, Hivejce a Jebusejce – sedm národů větších a mocnějších, než jsi ty.

7:1  Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, do které jdeš, abys ji obsadil, a vyžene před tebou početné národy, Chetejce, Girgašejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, sedm národů početnějších a mocnějších nežli ty,

7:1  Když pak tebe uvede Hospodin Bůh tvůj do země, do kteréž ty již vcházíš, abys vládl jí, a vypléní národy mnohé od tváři tvé, Hetea, Gergezea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, sedm národů větších a silnějších, nežli jsi ty,

7:1  Cum introduxerit te Dominus Deus tuus in terram, quam possessurus ingrederis, et deleverit gentes multas coram te, Hethæum, et Gergezæum, et Amorrhæum, Chananæum, et Pherezæum, et Hevæum, et Jebusæum, septem gentes multo majoris numeri quam tu es, et robustiores te :

7:2  And the Lord thy God shall have delivered them to thee, thou shalt utterly destroy them. Thou shalt make no league with them, nor shew mercy to them:

7:2  And when the Lord thy God shall deliver them before thee; thou shalt smite them, and utterly destroy them; thou shalt make no covenant with them, nor shew mercy unto them:

7:2  Hospodin, tvůj Bůh, ti je předá, abys je pobil. Vyhubíš je jako klaté, neuzavřeš s nimi smlouvu a nesmiluješ se nad nimi,

7:2  Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá, abys je pobil, a tak je vyhladíš jako proklaté. Neuzavřeš s nimi smlouvu a nesmiluješ se nad nimi.

7:2  až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá a pobiješ je, zcela je zasvěť zkáze. Neuzavírej s nimi smlouvu a neslituj se nad nimi.

7:2  A dá je Hospodin Bůh tvůj tobě, abys je pobil: jako proklaté vypléníš je, nevejdeš s nimi v smlouvu, aniž slituješ se nad nimi.

7:2  tradideritque eas Dominus Deus tuus tibi, percuties eas usque ad internecionem. Non inibis cum eis fœdus, nec misereberis earum,

7:3  Neither shalt thou make marriages with them. Thou shalt not give thy daughter to his son, nor take his daughter for thy son:

7:3  Neither shalt thou make marriages with them; thy daughter thou shalt not give unto his son, nor his daughter shalt thou take unto thy son.

7:3  nespřízníš se s nimi, svou dceru neprovdáš za syna někoho z nich ani jeho dceru nevezmeš pro svého syna.

7:3  Nespřízníš se s nimi – nedáš svou dceru jejich synovi ani nevezmeš jejich dceru pro svého syna.

7:3  Nespřízňuj se s nimi, ⌈nedávej svou dceru jeho synu⌉ a neber jeho dceru pro svého syna.

7:3  Nikoli nespřízníš se s nimi; dcery své nedáš synu jejich, a dcery jejich nevezmeš synu svému.

7:3  neque sociabis cum eis conjugia. Filiam tuam non dabis filio ejus, nec filiam illius accipies filio tuo :

7:4  For she will turn away thy son from following me, that he may rather serve strange gods, and the wrath of the Lord will be kindled, and will quickly destroy thee.

7:4  For they will turn away thy son from following me, that they may serve other gods: so will the anger of the Lord be kindled against you, and destroy thee suddenly.

7:4  To by odvrátilo tvého syna ode mne, takže by sloužili jiným bohům. Hospodin by proti vám vzplanul hněvem a rychle by tě vyhladil.

7:4  To by pak tvé potomky odvrátilo ke službě cizím bohům. Hospodin by proti vám vzplanul hněvem a rychle by tě vyhladil.

7:4  Jinak odvrátí tvého syna ⌈ode mě,⌉ budou sloužit jiným bohům, Hospodinův hněv vzplane proti vám a rychle tě vyhladí.

7:4  Neboť by odvedla syna tvého od následování mne, a sloužili by bohům cizím, pročež popudila by se prchlivost Hospodinova na vás, a zahladila by tě rychle.

7:4  quia seducet filium tuum, ne sequatur me, et ut magis serviat diis alienis : irasceturque furor Domini, et delebit te cito.

7:5  But thus rather shall you deal with them: Destroy their altars, and break their statues, and cut down their groves, and burn their graven things.

7:5  But thus shall ye deal with them; ye shall destroy their altars, and break down their images, and cut down their groves, and burn their graven images with fire.

7:5  Proto s nimi naložíte takto: jejich oltáře rozboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte, jejich posvátné kůly pokácíte, jejich tesané sochy spálíte.

7:5  Proto s nimi naložte takto: jejich oltáře zbořte, jejich posvátné sloupy roztříštěte, jejich posvátné kůly zporážejte a jejich tesané sochy spalte.

7:5  Naopak jim proveďte toto: Jejich oltáře strhněte, jejich posvátné sloupy roztřískejte, jejich posvátné kůly pokácejte a jejich tesané modly spalte ohněm.

7:5  Ale raději toto jim učiňte: Oltáře jejich zbořte, modly jejich stroskotejte, háje také posekejte, a rytiny jejich ohněm spalte.

7:5  Quin potius hæc facietis eis : aras eorum subvertite, et confringite statuas, lucosque succidite, et sculptilia comburite :

7:6  Because thou art a holy people to the Lord thy God. The Lord thy God hath chosen thee, to be his peculiar people of all peoples that are upon the earth.

7:6  For thou art an holy people unto the Lord thy God: the Lord thy God hath chosen thee to be a special people unto himself, above all people that are upon the face of the earth.

7:6  Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím.

7:6  Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Tebe Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, abys byl jeho lidem, jeho zvláštním pokladem jako žádný jiný lid na zemi.

7:6  Vždyť ty jsi svatým lidem Hospodinu, svému Bohu; tebe Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech národů, které jsou na povrchu země, abys byl jeho ⌈lidem, jeho vlastnictvím.⌉

7:6  Nebo ty lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteříž jsou na zemi.

7:6  quia populus sanctus es Domino Deo tuo. Te elegit Dominus Deus tuus, ut sis ei populus peculiaris de cunctis populis, qui sunt super terram.

7:7  Not because you surpass all nations in number, is the Lord joined unto you, and hath chosen you, for you are the fewest of any people:

7:7  The Lord did not set his love upon you, nor choose you, because ye were more in number than any people; for ye were the fewest of all people:

7:7  Nikoli proto, že byste byli početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás. Vás je přece méně než kteréhokoli lidu.

7:7  Ne proto, že by vás bylo více než jiných národů, k vám Hospodin přilnul a vyvolil si vás – vždyť jste nejnepatrnější z národů!

7:7  Ne proto, že byste byli početnější nežli všechny národy, k vám Hospodin přilnul a vyvolil vás -- vždyť vás bylo nejméně ze všech národů --

7:7  Ne proto, že by vás více bylo nad jiné národy, připojil se k vám Hospodin, a vyvolil vás, (nebo menší vás počet byl nežli jiných národů,)

7:7  Non quia cunctas gentes numero vincebatis, vobis junctus est Dominus, et elegit vos, cum omnibus sitis populis pauciores :

7:8  But because the Lord hath loved you, and hath kept his oath, which he swore to your fathers: and hath brought you out with a strong hand, and redeemed you from the house of bondage, out of the hand of Pharao the king of Egypt.

7:8  But because the Lord loved you, and because he would keep the oath which he had sworn unto your fathers, hath the Lord brought you out with a mighty hand, and redeemed you out of the house of bondmen, from the hand of Pharaoh king of Egypt.

7:8  Ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás Hospodin pevnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z rukou faraóna, krále egyptského.

7:8  Avšak proto, že si vás Hospodin zamiloval, a proto, že chtěl splnit přísahu, kterou dal tvým otcům, vyvedl vás Hospodin mocnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z ruky egyptského krále faraona.

7:8  ale ze své lásky ⌈k vám⌉ a aby zachoval přísahu, kterou přísahal vašim otcům, vás Hospodin vyvedl mocnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z ruky faraona, egyptského krále.

7:8  Ale proto, že miloval vás Hospodin, a splniti chtěl přísahu, kterouž přisáhl otcům vašim, vyvedl vás v ruce silné, a vysvobodil vás z domu služby, z ruky Faraona, krále Egyptského.

7:8  sed quia dilexit vos Dominus, et custodivit juramentum, quod juravit patribus vestris : eduxitque vos in manu forti, et redemit de domo servitutis, de manu Pharaonis regis Ægypti.

7:9  And thou shalt know that the Lord thy God, he is a strong and faithful God, keeping his covenant and mercy to them that love him, and to them that keep his commandments, unto a thousand generations:

7:9  Know therefore that the Lord thy God, he is God, the faithful God, which keepeth covenant and mercy with them that love him and keep his commandments to a thousand generations;

7:9  Poznej tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří ho milují a dbají na jeho přikázání.

7:9  Věz tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh. Je to věrný Bůh, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těch, kdo jej milují a dodržují jeho přikázání.

7:9  Věz, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, který zachovává smlouvu a milosrdenství tisícům generací těch, kdo ho milují a zachovávají jeho příkazy,

7:9  I zvíš, že Hospodin Bůh tvůj jest Bůh, Bůh silný a pravdomluvný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, kteříž ho milují a ostříhají přikázaní jeho, až do tisícího kolena,

7:9  Et scies, quia Dominus Deus tuus, ipse est Deus fortis et fidelis, custodiens pactum et misericordiam diligentibus se, et his qui custodiunt præcepta ejus in mille generationes :

7:10  And repaying forthwith them that hate him, so as to destroy them, without further delay immediately rendering to them what they deserve.

7:10  And repayeth them that hate him to their face, to destroy them: he will not be slack to him that hateth him, he will repay him to his face.

7:10  Avšak tomu, kdo ho nenávidí, odplácí přímo a uvrhne ho do záhuby. Nebude odkládat; tomu, kdo ho nenávidí, odplatí přímo.

7:10  Těm, kdo jej nenávidí, však odplácí osobně, aby je vyhubil. Nebude váhat – tomu, kdo jej nenávidí, odplatí osobně.

7:10  a odplácí tomu, kdo ho nenávidí, ⌈do jeho tváře⌉ ⌈a vyhubí jej.⌉ Neopozdí se vůči tomu, kdo ho nenávidí, do jeho tváře mu odplatí.

7:10  Odplacující tomu, kterýž ho nenávidí, v tvář jeho, tak aby zahladil jej. Nebudeť prodlévati; kdož ho nenávidí, v tvář jeho odplatí jemu.

7:10  et reddens odientibus se statim, ita ut disperdat eos, et ultra non differat, protinus eis restituens quod merentur.

7:11  Keep therefore the precepts and ceremonies and judgments, which I command thee this day to do.

7:11  Thou shalt therefore keep the commandments, and the statutes, and the judgments, which I command thee this day, to do them.

7:11  Proto bedlivě dbej na přikázání, nařízení a práva, která ti dnes přikazuji dodržovat.

7:11  Zachovávej tedy přikázání, pravidla a zákony, jež ti dnes udílím, a dodržuj je.

7:11  Zachovávej příkazy, ustanovení a nařízení, která ti dnes přikazuji, ⌈a plň je.⌉

7:11  Protož ostříhej přikázaní a ustanovení i soudů, kteréž já tobě dnes přikazuji, abys je činil.

7:11  Custodi ergo præcepta et cæremonias atque judicia, quæ ego mando tibi hodie ut facias.

7:12  If after thou hast heard these judgments, thou keep and do them, the Lord thy God will also keep his covenant to thee, and the mercy which he swore to thy fathers:

7:12  Wherefore it shall come to pass, if ye hearken to these judgments, and keep, and do them, that the Lord thy God shall keep unto thee the covenant and the mercy which he sware unto thy fathers:

7:12  Za to, že tato práva budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům.

7:12  Budeš-li tato pravidla poslouchat, zachovávat a dodržovat, pak Hospodin, tvůj Bůh, vůči tobě dodrží svou smlouvu oddané lásky, jak přísahal tvým otcům.

7:12  Za to, že budete poslouchat tato nařízení, zachovávat je a plnit, Hospodin, tvůj Bůh, ti bude zachovávat smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům.

7:12  I budeť to, že když poslouchati budete soudů těchto a ostříhati i činiti je, také Hospodin Bůh tvůj ostříhati bude tobě smlouvy a milosrdenství, kteréž s přísahou zaslíbil otcům tvým.

7:12  Si postquam audieris hæc judicia, custodieris ea, et feceris, custodiet et Dominus Deus tuus pactum tibi, et misericordiam quam juravit patribus tuis :

7:13  And he will love thee and multiply thee, and will bless the fruit of thy womb, and the fruit of thy land, thy corn, and thy vintage, thy oil, and thy herds, and the flocks of thy sheep upon the land, for which he swore to thy fathers that he would give it thee.

7:13  And he will love thee, and bless thee, and multiply thee: he will also bless the fruit of thy womb, and the fruit of thy land, thy corn, and thy wine, and thine oil, the increase of thy kine, and the flocks of thy sheep, in the land which he sware unto thy fathers to give thee.

7:13  Bude tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého života i plodu tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu a přírůstku tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým otcům, že ti ji dá.

7:13  Bude tě milovat, bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého lůna i plodům tvé půdy – tvému obilí, vínu i oleji, vrhu tvého skotu i mláďatům tvého bravu v zemi, o níž přísahal tvým otcům, že ti ji dá.

7:13  Bude tě milovat, žehnat ti a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého lůna i plodu tvé země, tvému obilí, tvému novému vínu, tvému oleji, vrhu tvého dobytka i přírůstku tvého stáda v zemi, o které přísahal tvým otcům, že ti ji dá.

7:13  A bude tě milovati, i požehná tobě a rozmnoží tebe. Nebo požehná plodu života tvého a úrodám země tvé, obilí tvému, vínu tvému a oleji tvému, plodu skotů tvých i stádům bravů tvých v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá.

7:13  et diliget te, ac multiplicabit, benedicetque fructui ventris tui, et fructui terræ tuæ, frumento tuo, atque vindemiæ, oleo, et armentis, gregibus ovium tuarum super terram, pro qua juravit patribus tuis ut daret eam tibi.

7:14  Blessed shalt thou be among all people. No one shall be barren among you of either sex, neither of men nor cattle.

7:14  Thou shalt be blessed above all people: there shall not be male or female barren among you, or among your cattle.

7:14  Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka.

7:14  Budeš požehnaný nade všechny národy. Nevyskytne se u tebe neplodný ani neplodná, ani mezi tvým dobytkem.

7:14  Požehnaný budeš nade všechny národy. Nebude neplodný či neplodná ⌈u tebe⌉ ani u tvého dobytka.

7:14  Požehnaný budeš nad všecky národy; nebude u tebe neplodný aneb neplodná, ani mezi hovady tvými.

7:14  Benedictus eris inter omnes populos. Non erit apud te sterilis utriusque sexus, tam in hominibus quam in gregibus tuis.

7:15  The Lord will take away from thee all sickness: and the grievous infirmities of Egypt, which thou knowest, he will not bring upon thee, but upon thy enemies.

7:15  And the Lord will take away from thee all sickness, and will put none of the evil diseases of Egypt, which thou knowest, upon thee; but will lay them upon all them that hate thee.

7:15  Hospodin od tebe odvrátí každou nemoc, nevloží na tebe žádnou ze zhoubných chorob egyptských, které jsi poznal, ale uvalí je na všechny, kdo tě nenávidí.

7:15  Hospodin od tebe odejme každou nemoc. Nevloží na tebe žádnou ze zlých chorob, které jsi poznal v Egyptě, ale postihne jimi všechny, kdo tě nenávidí.

7:15  Hospodin od tebe odvrátí každou nemoc. ⌈Žádnou ze zlých chorob Egypta, které jsi poznal, nevloží na tebe,⌉ ale dá je na všechny, kdo tě nenávidí.

7:15  Vzdálí také od tebe Hospodin všeliký neduh, a všecky zlé nemoci Egyptské, kteréž znáš; nevzloží jich na tebe, ale vzloží je na všecky, kteříž tě nenávidí.

7:15  Auferet Dominus a te omnem languorem : et infirmitates Ægypti pessimas, quas novisti, non inferet tibi, sed cunctis hostibus tuis.

7:16  Thou shalt consume all the people, which the Lord thy God will deliver to thee. Thy eye shall not spare them, neither shalt thou serve their gods, lest they be thy ruin.

7:16  And thou shalt consume all the people which the Lord thy God shall deliver thee; thine eye shall have no pity upon them: neither shalt thou serve their gods; for that will be a snare unto thee.

7:16  Pohltíš každý lid, který ti vydá Hospodin, tvůj Bůh, nebudeš ho litovat, nebudeš sloužit jeho bohům; bylo by ti to léčkou.

7:16  Pohltíš všechny národy, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává. Nebudeš na ně hledět s účastí – tak by ses octl v pasti a nakonec sloužil jejich bohům.

7:16  Pohlť všechny národy, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává. Ať se nad nimi tvé oko neslituje. Nesluž jejich bohům, nebo to pro tebe bude léčkou.

7:16  A shladíš všecky národy, kteréž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. Neslituje se nad nimi oko tvé, aniž sloužiti budeš bohům jejich, nebo to bylo by tobě osídlem.

7:16  Devorabis omnes populos, quos Dominus Deus tuus daturus est tibi. Non parcet eis oculus tuus, nec servies diis eorum, ne sint in ruinam tui.

7:17  If thou say in thy heart: These nations are more than I, how shall I be able to destroy them?

7:17  If thou shalt say in thine heart, These nations are more than I; how can I dispossess them?

7:17  Snad si v srdci řekneš: „Tyto pronárody jsou početnější než já. Jak bych si je mohl podrobit?“

7:17  Možná si v srdci řekneš: „Tyto národy jsou početnější než já – jak je budu moci vyhnat?“

7:17  Kdyby sis ⌈řekl ve svém srdci:⌉ Tyto národy jsou početnější nežli já. Jak bych si je mohl podrobit?

7:17  Řekl-li bys v srdci svém: Větší jsou národové tito nežli já, kterak budu moci vyhnati je?

7:17  Si dixeris in corde tuo : Plures sunt gentes istæ quam ego : quomodo potero delere eas ?

7:18  Fear not, but remember what the Lord thy God did to Pharao and to all the Egyptians,

7:18  Thou shalt not be afraid of them: but shalt well remember what the Lord thy God did unto Pharaoh, and unto all Egypt;

7:18  Neboj se jich! Jen si vzpomeň, jak naložil Hospodin, tvůj Bůh, s faraónem a s celým Egyptem,

7:18  Neboj se jich! Jen si vzpomeň, jak Hospodin, tvůj Bůh, naložil s faraonem a s celým Egyptem!

7:18  Neboj se jich. Stále pamatuj na to, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil faraonovi a celému Egyptu.

7:18  Neboj se jich, ale pilně pamatuj na to, co učinil Hospodin Bůh tvůj Faraonovi a všechněm Egyptským,

7:18  noli metuere, sed recordare quæ fecerit Dominus Deus tuus Pharaoni, et cunctis Ægyptiis,

7:19  The exceeding great plagues, which thy eyes saw, and the signs and wonders, and the strong hand, and the stretched out arm, with which the Lord thy God brought thee out: so will he do to all the people, whom thou fearest.

7:19  The great temptations which thine eyes saw, and the signs, and the wonders, and the mighty hand, and the stretched out arm, whereby the Lord thy God brought thee out: so shall the Lord thy God do unto all the people of whom thou art afraid.

7:19  vzpomeň si na veliké zkoušky, které jsi viděl na vlastní oči, na znamení a zázraky, na pevnou ruku a vztaženou paži, jimiž tě vyvedl Hospodin, tvůj Bůh. Tak naloží Hospodin, tvůj Bůh, s každým lidem, kterého se bojíš.

7:19  Vzpomeň si na veliké zkoušky, které jsi viděl na vlastní oči, na znamení a divy, na mocnou ruku a vztaženou paži, jíž tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl. Takto Hospodin, tvůj Bůh, naloží se všemi národy, jichž se obáváš.

7:19  Ty velké zkoušky, které viděly tvé oči, znamení a divy, mocnou ruku a vztaženou paži, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl. Tak Hospodin, tvůj Bůh, učiní všem národům, jichž se bojíš.

7:19  Na pokušení veliká, kteráž viděly oči tvé, i znamení a zázraky, a ruku silnou a rámě vztažené, v kterémž vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj. Takť učiní Hospodin Bůh tvůj všechněm národům, kterýchž bys se obával.

7:19  plagas maximas, quas viderunt oculi tui, et signa atque portenta, manumque robustam, et extentum brachium, ut educeret te Dominus Deus tuus : sic faciet cunctis populis, quos metuis.

7:20  Moreover the Lord thy God will send also hornets among them, until he destroy and consume all that have escaped thee, and could hide themselves.

7:20  Moreover the Lord thy God will send the hornet among them, until they that are left, and hide themselves from thee, be destroyed.

7:20  I děsy na ně pošle Hospodin, tvůj Bůh, dokud nezhynou ti, kteří zbyli a skryli se před tebou.

7:20  Hospodin, tvůj Bůh, na ně pošle i sršně, dokud nezahyne i poslední z těch, kdo se před tebou skryli.

7:20  Hospodin, tvůj Bůh, na ně pošle dokonce i děs, dokud nevyhynou ti, kteří zůstali a skryli se před tebou.

7:20  Nadto sršně pošle Hospodin Bůh tvůj na ně, dokudž by nezhynuli, kteříž by pozůstali, a kteříž by se skryli před tebou.

7:20  Insuper et crabrones mittet Dominus Deus tuus in eos, donec deleat omnes atque disperdat qui te fugerint, et latere potuerint.

7:21  Thou shalt not fear them, because the Lord thy God is in the midst of thee, a God mighty and terrible:

7:21  Thou shalt not be affrighted at them: for the Lord thy God is among you, a mighty God and terrible.

7:21  Nesmíš mít před nimi strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, Bůh veliký a vzbuzující bázeň, je uprostřed tebe.

7:21  Neměj z nich strach, vždyť uprostřed tebe je Hospodin, tvůj Bůh, veliký a hrozný Bůh!

7:21  Neměj z nich strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, Bůh velký a hrozný.

7:21  Nelekejž se strachu jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj jest u prostřed tebe, Bůh silný, veliký a hrozný.

7:21  Non timebis eos, quia Dominus Deus tuus in medio tui est, Deus magnus et terribilis :

7:22  He will consume these nations in thy sight by little and little and by degrees. Thou wilt not be able to destroy them altogether: lest perhaps the beasts of the earth should increase upon thee.

7:22  And the Lord thy God will put out those nations before thee by little and little: thou mayest not consume them at once, lest the beasts of the field increase upon thee.

7:22  Hospodin, tvůj Bůh, zažene ty pronárody před tebou poznenáhlu. Nemůžeš s nimi rychle skoncovat, aby se proti tobě nerozmohla polní zvěř.

7:22  Hospodin, tvůj Bůh, před tebou ty národy vytlačí postupně; nebudeš je moci zdolat rychle, aby se proti tobě nerozmnožila divoká zvěř.

7:22  Hospodin, tvůj Bůh, vyžene tyto národy před tebou ⌈kousek po kousku.⌉ Nemůžeš s nimi skoncovat rychle, jinak by se proti tobě rozmnožila polní zvěř.

7:22  I vypléní Hospodin Bůh tvůj národy ty od tváři tvé pomalu; nebudeš moci pojednou jich shladiti, aby se nerozmnožila proti tobě zvěř polní.

7:22  ipse consumet nationes has in conspectu tuo paulatim atque per partes. Non poteris eas delere pariter : ne forte multiplicentur contra te bestiæ terræ.

7:23  But the Lord thy God shall deliver them in thy sight: and shall slay them until they be utterly destroyed.

7:23  But the Lord thy God shall deliver them unto thee, and shall destroy them with a mighty destruction, until they be destroyed.

7:23  Hospodin, tvůj Bůh, ti je však předá ochromené velikým zděšením, dokud nebudou vyhlazeni.

7:23  Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá, a budou žít v naprosté hrůze, dokud nebudou vyhlazeni.

7:23  Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá, uvrhne je do velkého zmatku, až budou vyhlazeni.

7:23  A však dá je Hospodin Bůh tvůj tobě, a setře je setřením velikým, dokudž nebudou vyhlazeni.

7:23  Dabitque eos Dominus Deus tuus in conspectu tuo : et interficiet illos, donec penitus deleantur.

7:24  And he shall deliver their kings into thy hands, and thou shalt destroy their names from under Heaven: no man shall be able to resist thee, until thou destroy them.

7:24  And he shall deliver their kings into thine hand, and thou shalt destroy their name from under heaven: there shall no man be able to stand before thee, until thou have destroyed them.

7:24  Vydá ti do rukou jejich krále a zničíš jejich jméno pod nebem; nikdo se proti tobě nepostaví, dokud je nevyhladíš.

7:24  Vydá do tvých rukou i jejich krále, takže vymažeš jejich jméno pod nebem. Žádný před tebou neobstojí, všechny je vyhladíš.

7:24  Vydá do tvé ruky jejich krále, odstraníš jejich jméno zpod nebes. Nikdo se proti tobě nepostaví, dokud je nevyhladíš.

7:24  Vydá i krále jejich v ruce tvé, a vyhladíš jméno jejich pod nebem; neostojíť žádný před tebou, až je i vyhladíš.

7:24  Tradetque reges eorum in manus tuas, et disperdes nomina eorum sub cælo : nullus poterit resistere tibi, donec conteras eos.

7:25  Their graven things thou shalt burn with fire: thou shalt not covet the silver and gold of which they are made, neither shalt thou take to thee any thing thereof, lest thou offend, because it is an abomination to the Lord thy God.

7:25  The graven images of their gods shall ye burn with fire: thou shalt not desire the silver or gold that is on them, nor take it unto thee, lest thou be snared therein: for it is an abomination to the Lord thy God.

7:25  Tesané sochy jejich bohů spálíte. Nebudeš žádostiv stříbra ani zlata z nich, nevezmeš si je, abys nepadl do léčky. Před Hospodinem, tvým Bohem, je to ohavnost.

7:25  Sochy jejich bohů spal. Nedychti po stříbru ani zlatu, které je na nich. Neber si je, abys neupadl do léčky. Pro Hospodina, tvého Boha, je to ohavnost!

7:25  Tesané modly jejich bohů spalte ohněm. Nedychti po stříbru a zlatu, které je na nich, a neber si ho, jinak ⌈se na něj chytíš.⌉ Je to ohavností pro Hospodina, tvého Boha.

7:25  Ryté bohy jejich ohněm popálíš; nepožádáš stříbra a zlata, kteréž jest na nich, aniž ho sobě vezmeš, aby nebylo tobě osídlem, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.

7:25  Sculptilia eorum igne combures : non concupisces argentum et aurum, de quibus facta sunt, neque assumes ex eis tibi quidquam, ne offendas, propterea quia abominatio est Domini tui :

7:26  Neither shalt thou bring any thing of the idol into thy house, lest thou become an anathema, like it. Thou shalt detest it as dung, and shalt utterly abhor it as uncleanness and filth, because it is an anathema.

7:26  Neither shalt thou bring an abomination into thine house, lest thou be a cursed thing like it: but thou shalt utterly detest it, and thou shalt utterly abhor it; for it is a cursed thing.

7:26  Nevneseš do svého domu ohavnou modlu; propadl bys klatbě jako ona. Budeš ji mít v opovržení, budeš ji mít za hnusnou ohavnost, neboť je klatá.

7:26  Nesmíš si tu ohavnost přinést domů, jinak propadneš klatbě jako ona. Budeš se jí štítit a pokládat ji za hnusnou ohavnost, neboť propadla klatbě.

7:26  Nevnášej do svého domu žádnou ohavnost, ať se nedostaneš pod klatbu jako ona. Naprosto si to oškliv a zcela tím opovrhuj, vždyť je ⌈to pod klatbou.⌉

7:26  Aniž vneseš ohavnosti do domu svého, abys nebyl proklatý, jako i ona; všelijak v ohyzdnosti a v ohavnosti budeš míti ji, nebo proklatá jest.

7:26  nec inferes quippiam ex idolo in domum tuam, ne fias anathema, sicut et illud est. Quasi spurcitiam detestaberis, et velut inquinamentum ac sordes abominationi habebis, quia anathema est.

Chapter 8

8:1  All the commandments, that I command thee this day, take great care to observe: that you may live, and be multiplied, and going in may possess the land, for which the Lord swore to your fathers.

8:1  All the commandments which I command thee this day shall ye observe to do, that ye may live, and multiply, and go in and possess the land which the Lord sware unto your fathers.

8:1  Bedlivě dodržujte každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste zůstali naživu, rozmnožili se a obsadili zemi, kterou přísežně přislíbil Hospodin vašim otcům.

8:1  Pečlivě dodržujte všechna přikázání, která ti dnes udílím, abyste byli živi, rozmnožili se a mohli vejít a obsadit zem, kterou Hospodin s přísahou zaslíbil tvým otcům.

8:1  Každý příkaz, který ti dnes přikazuji, zachovávejte a plňte, abyste zůstali naživu a rozmnožili se, šli a obsadili zemi, kterou Hospodin odpřisáhl vašim otcům.

8:1  Všelikého přikázaní, kteréž já přikazuji tobě dnes, skutečně ostříhejte, abyste živi byli a rozmnožili se, a vešli k dědičnému obdržení země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim.

8:1  Omne mandatum, quod ego præcipio tibi hodie, cave diligenter ut facias, ut possitis vivere, et multiplicemini, ingressique possideatis terram, pro qua juravit Dominus patribus vestris.

8:2  And thou shalt remember all the way through which the Lord thy God hath brought thee for forty years through the desert, to afflict thee and to prove thee, and that the things that were known in thy heart might be made known, whether thou wouldst keep his commandments or no.

8:2  And thou shalt remember all the way which the Lord thy God led thee these forty years in the wilderness, to humble thee, and to prove thee, to know what was in thine heart, whether thou wouldest keep his commandments, or no.

8:2  Připomínej si celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vodil po čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil a vyzkoušel a poznal, co je v tvém srdci, zda budeš dbát na jeho přikázání, či nikoli.

8:2  Pamatuj na celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl těchto čtyřicet let po poušti, aby tě pokořil a vyzkoušel a aby poznal, co je v tvém srdci – zda budeš zachovávat jeho přikázání, nebo ne.

8:2  Pamatuj na celou cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl těchto čtyřicet let pustinou, aby tě pokořil, vyzkoušel a poznal, co je ve tvém srdci, jestli budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.

8:2  A rozpomínati se budeš na všecku cestu, kterouž tě vedl Hospodin Bůh tvůj již teď čtyřidceti let po poušti, aby ponížil tebe a zkusil tě, aby známé bylo, co jest v srdci tvém, budeš-li ostříhati přikázaní jeho, čili nic.

8:2  Et recordaberis cuncti itineris, per quod adduxit te Dominus Deus tuus quadraginta annis per desertum, ut affligeret te, atque tentaret, et nota fierent quæ in tuo animo versabantur, utrum custodires mandata illius, an non.

8:3  He afflicted thee with want, and gave thee manna for thy food, which neither thou nor thy fathers knew: to shew that not in bread alone doth man live, but in every word that proceedeth from the mouth of God.

8:3  And he humbled thee, and suffered thee to hunger, and fed thee with manna, which thou knewest not, neither did thy fathers know; that he might make thee know that man doth not live by bread only, but by every word that proceedeth out of the mouth of the Lord doth man live.

8:3  Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.

8:3  Pokořoval tě a dopouštěl na tebe hlad; krmil tě manou, kterou jsi neznal ty ani tví otcové, aby ti dal poznat, že nejen chlebem bude člověk živ, ale vším, co vychází z Hospodinových úst.

8:3  Pokořil tě, nechal tě hladovět, a pak tě krmil manou, kterou jsi neznal a kterou neznali tvoji otcové, aby tě přivedl k poznání, že člověk nežije jenom chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.

8:3  I ponížil tě a dopustil na tebe hlad, potom tě krmil mannou, kteréž jsi ty neznal, ani otcové tvoji, aby známé učinil tobě, že ne samým chlebem živ bude člověk, ale vším tím, což vychází z úst Hospodinových, živ bude člověk.

8:3  Afflixit te penuria, et dedit tibi cibum manna, quod ignorabas tu et patres tui : ut ostenderet tibi quod non in solo pane vivat homo, sed in omni verbo quod egreditur de ore Dei.

8:4  Thy raiment, with which thou wast covered, hath not decayed for age, and thy foot is not worn, lo this is the fortieth year,

8:4  Thy raiment waxed not old upon thee, neither did thy foot swell, these forty years.

8:4  Po těch čtyřicet let tvůj šat na tobě nezvetšel a noha ti neotekla.

8:4  Tvůj oděv za těch čtyřicet let nezchátral a tvé nohy neotekly.

8:4  Tvůj plášť se na tobě neobnosil, tvoje nohy neopuchly po těchto čtyřicet let.

8:4  Roucho tvé nevetšelo na tobě, a noha tvá se neodhnetla, již od čtyřidceti let.

8:4  Vestimentum tuum, quo operiebaris, nequaquam vetustate defecit, et pes tuus non est subtritus, en quadragesimus annus est :

8:5  That thou mayst consider in thy heart, that as a man traineth up his son, so the Lord thy God hath trained thee up.

8:5  Thou shalt also consider in thine heart, that, as a man chasteneth his son, so the Lord thy God chasteneth thee.

8:5  Uznej tedy ve svém srdci, že tě Hospodin, tvůj Bůh, vychovával, jako vychovává muž svého syna.

8:5  Věz tedy ve svém srdci, že jako člověk vychovává svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe.

8:5  Věz tedy ve svém srdci, že tak jako člověk vychovává svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe.

8:5  Znejž tedy v srdci svém, že jakož cvičí člověk syna svého, tak Hospodin Bůh tvůj cvičí tebe.

8:5  ut recogites in corde tuo, quia sicut erudit filium suum homo, sic Dominus Deus tuus erudivit te,

8:6  That thou shouldst keep the commandments of the Lord thy God, and walk in his ways, and fear him.

8:6  Therefore thou shalt keep the commandments of the Lord thy God, to walk in his ways, and to fear him.

8:6  Proto budeš dbát na přikázání Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát.

8:6  Zachovávej přikázání Hospodina, svého Boha, choď po jeho cestách a cti jej.

8:6  Zachovávej příkazy Hospodina, svého Boha, ⌈abys chodil po jeho cestách a bál⌉ se ho.

8:6  A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a boje se jeho.

8:6  ut custodias mandata Domini Dei tui, et ambules in viis ejus, et timeas eum.

8:7  For the Lord thy God will bring thee into a good land, of brooks and of waters, and of fountains: in the plains of which and the hills deep rivers break out:

8:7  For the Lord thy God bringeth thee into a good land, a land of brooks of water, of fountains and depths that spring out of valleys and hills;

8:7  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě uvádí do dobré země, do země s potoky plnými vody, s prameny vod propastných tůní, vyvěrajícími na pláni i v pohoří,

8:7  Hospodin, tvůj Bůh, tě totiž uvádí do krásné země, do země s potoky a vodními prameny, jež vyvěrají z hlubin v údolích i na horách;

8:7  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě přivádí do dobré země, země s potoky plnými vody, s prameny a se zřídly vyvěrajícími ⌈v údolích⌉ a horách,

8:7  Nebo Hospodin Bůh tvůj uvozuje tě do země výborné, země, v níž jsou potokové vod, studnice a propasti prýštící se po údolích i po horách,

8:7  Dominus enim Deus tuus introducet te in terram bonam, terram rivorum, aquarumque et fontium, in cujus campis et montibus erumpunt fluviorum abyssi :

8:8  A land of wheat, and barley, and vineyards, wherein fig trees and pomegranates, and oliveyards grow: a land of oil and honey.

8:8  A land of wheat, and barley, and vines, and fig trees, and pomegranates; a land of oil olive, and honey;

8:8  do země, kde roste pšenice i ječmen, vinná réva, fíkoví a granátová jablka, do země olivového oleje a medu,

8:8  do země pšenice a ječmene, vinné révy, fíků a granátových jablek, do země olivového oleje a medu,

8:8  do země pšenice a ječmene, révy, fíkovníků a granátovníků, do země ⌈olivových hájů, oleje⌉ a medu,

8:8  Do země hojné na pšenici a ječmen, na vinice a fíky a jablka zrnatá, do země, v níž jest hojnost olivoví olej přinášejícího a medu,

8:8  terram frumenti, hordei ac vinearum, in qua ficus, et malogranata, et oliveta nascuntur : terram olei ac mellis,

8:9  Where without any want thou shalt eat thy bread, and enjoy abundance of all things: where the stones are iron, and out of its hills are dug mines of brass:

8:9  A land wherein thou shalt eat bread without scarceness, thou shalt not lack any thing in it; a land whose stones are iron, and out of whose hills thou mayest dig brass.

8:9  do země, v níž budeš jíst chléb bez nedostatku, v které nebudeš postrádat ničeho, do země, jejíž kamení je železo a z jejíchž hor budeš těžit měď.

8:9  do země, v níž nebudeš jíst chléb poskrovnu a v ničem nebudeš mít nedostatek, do země, jejíž kamení je železo a z jejíchž hor budeš těžit měď.

8:9  do země, kde ⌈nebudeš jíst pokrm v chudobě,⌉ kde nebudeš mít ničeho nedostatek, do země, jejíž kameny obsahují železo a z jejíchž hor ⌈můžeš těžit⌉ měď.

8:9  Země, v níž bez nedostatku chléb jísti budeš, a v ničemž nouze trpěti nebudeš, země, jejíž kamení jest železo, a z hor jejích měď sekati budeš.

8:9  ubi absque ulla penuria comedes panem tuum, et rerum omnium abundantia perfrueris : cujus lapides ferrum sunt, et de montibus ejus æris metalla fodiuntur :

8:10  That when thou hast eaten, and art full, thou mayst bless the Lord thy God for the excellent land which he hath given thee.

8:10  When thou hast eaten and art full, then thou shalt bless the Lord thy God for the good land which he hath given thee.

8:10  Budeš jíst dosyta a budeš dobrořečit Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal.

8:10  Tam budeš jíst do sytosti a budeš dobrořečit Hospodinu, svému Bohu, za tu krásnou zem, kterou ti dal.

8:10  Až se najíš a nasytíš, dobrořeč Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal.

8:10  Kdyžkoli jísti budeš a nasytíš se, dobrořečiti budeš Hospodina Boha svého za zemi výbornou, kterouž dal tobě.

8:10  ut cum comederis, et satiatus fueris, benedicas Domino Deo tuo pro terra optima, quam dedit tibi.

8:11  Take heed, and beware lest at any time thou forget the Lord thy God, and neglect his commandments and judgments and ceremonies, which I command thee this day:

8:11  Beware that thou forget not the Lord thy God, in not keeping his commandments, and his judgments, and his statutes, which I command thee this day:

8:11  Střez se však, abys nezapomněl na Hospodina, svého Boha, a nepřestal dbát na jeho přikázání, práva a nařízení, která ti dnes udílím.

8:11  Měj se však na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina a nepřestal zachovávat jeho přikázání, pravidla a ustanovení, která ti dnes udílím.

8:11  Měj se na pozoru, ⌈abys nezapomněl⌉ na Hospodina, svého Boha, ⌈a nepřestal zachovávat⌉ jeho příkazy, nařízení a ustanovení, která ti dnes dávám.

8:11  Aniž se kdy toho dopouštěj, abys se měl zapomenouti na Hospodina Boha svého, a neostříhati přikázaní a soudů jeho i ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě,

8:11  Observa, et cave nequando obliviscaris Domini Dei tui, et negligas mandata ejus atque judicia et cæremonias, quas ego præcipio tibi hodie :

8:12  Lest after thou hast eaten and art filled, hast built goodly houses, and dwelt in them,

8:12  Lest when thou hast eaten and art full, and hast built goodly houses, and dwelt therein;

8:12  Až se dosyta najíš a vystavíš si pěkné domy a usídlíš se,

8:12  Až se najíš do sytosti, až postavíš krásné domy a zabydlíš se v nich,

8:12  ⌈Jinak se najíš a nasytíš,⌉ postavíš si hezké domy a zabydlíš se,

8:12  Aby, když bys jedl a nasycen byl, a domů krásných nastavěje, v nich bys bydlil,

8:12  ne postquam comederis et satiatus fueris, domos pulchras ædificaveris, et habitaveris in eis,

8:13  And shalt have herds of oxen and flocks of sheep, and plenty of gold and of silver, and of all things,

8:13  And when thy herds and thy flocks multiply, and thy silver and thy gold is multiplied, and all that thou hast is multiplied;

8:13  až se ti rozmnoží skot a brav, až budeš mít hodně stříbra a zlata, až se ti rozmnoží všechno, co máš,

8:13  až se tvůj skot a brav rozmnoží, až budeš mít hojnost stříbra a zlata, až se všechen tvůj majetek bude rozrůstat,

8:13  rozmnoží se tvůj ⌈skot a brav,⌉ přibude ti stříbra a zlata a ⌈všeho budeš mít hodně,⌉

8:13  A volové i ovce tvé rozmnoženy byly by, stříbra také a zlata měl bys mnoho, a hojnost ve všech věcech svých,

8:13  habuerisque armenta boum, et ovium greges, argenti et auri, cunctarumque rerum copiam,

8:14  Thy heart be lifted up, and thou remember not the Lord thy God, who brought thee out of the land of Egypt, out of the house of bondage:

8:14  Then thine heart be lifted up, and thou forget the Lord thy God, which brought thee forth out of the land of Egypt, from the house of bondage;

8:14  jen ať se tvé srdce nevypíná, takže bys zapomněl na Hospodina, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

8:14  pak ať se tvé srdce nepozdvihne, takže bys zapomněl na Hospodina, svého Boha. To on tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví!

8:14  ale tvé srdce se potom pozdvihne a zapomeneš na Hospodina, svého Boha, -- který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví,

8:14  Nepozdvihlo se srdce tvé, a zapomenul bys na Hospodina Boha svého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

8:14  elevetur cor tuum, et non reminiscaris Domini Dei tui, qui eduxit te de terra Ægypti, de domo servitutis,

8:15  And was thy leader in the great and terrible wilderness, wherein there was the serpent burning with his breath, and the scorpion and the dipsas, and no waters at all: who brought forth streams out of the hardest rock,

8:15  Who led thee through that great and terrible wilderness, wherein were fiery serpents, and scorpions, and drought, where there was no water; who brought thee forth water out of the rock of flint;

8:15  Vodil tě velikou a hroznou pouští, kde jsou ohniví hadi a štíři, žíznivým krajem bez vody, vyvedl ti vodu z křemene skály,

8:15  To on tě provedl velikou a hroznou pouští plnou jedovatých hadů a štírů, tím suchopárem bez vody. To on ti vyvedl vodu z nejtvrdší skály.

8:15  který tě vodil velkou a obávanou pustinou, krajinou ohnivých hadů a štírů, vyprahlou zemí, kde není voda, který ti vyvedl vodu z tvrdé skály,

8:15  A vedl tě přes poušť velikou a hroznou, na níž byli hadové ohniví a štírové, poušť žíznivou, na níž nebylo žádné vody, a vyvedl tobě vodu z přetvrdé skály,

8:15  et ductor tuus fuit in solitudine magna atque terribili, in qua erat serpens flatu adurens, et scorpio, ac dipsas, et nullæ omnino aquæ : qui eduxit rivos de petra durissima,

8:16  And fed thee in the wilderness with manna which thy fathers knew not. And after he had afflicted and proved thee, at the last he had mercy on thee,

8:16  Who fed thee in the wilderness with manna, which thy fathers knew not, that he might humble thee, and that he might prove thee, to do thee good at thy latter end;

8:16  krmil tě na poušti manou, kterou tvoji otcové neznali, aby tě pokořil a vyzkoušel a aby ti nakonec prokázal dobro.

8:16  To on tě na poušti krmil manou, kterou tví otcové neznali, aby tě pokořil a vyzkoušel, aby se ti v budoucnu vedlo šťastně.

8:16  který tě v pustině krmil manou, kterou neznali tvoji otcové, aby tě pokořil a vyzkoušel a nakonec ti prokázal dobro --

8:16  Kterýž tě krmil na poušti mannou, o kteréž nevěděli otcové tvoji, aby tě potrápil a zkusil tebe, naposledy však aby dobře učinil tobě.

8:16  et cibavit te manna in solitudine, quod nescierunt patres tui. Et postquam afflixit ac probavit, ad extremum misertus est tui,

8:17  Lest thou shouldst say in thy heart: My own might, and the strength of my own hand have achieved all these things for me.

8:17  And thou say in thine heart, My power and the might of mine hand hath gotten me this wealth.

8:17  Neříkej si v srdci: „Tohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatností svých rukou.“

8:17  Neříkej si proto v srdci: „Díky svým schopnostem a své vlastní síle jsem se takto vzmohl,“

8:17  a ⌈řekneš si v srdci:⌉ Tento majetek ⌈jsem si získal svou mocí a silou své ruky!⌉

8:17  Aniž říkej v srdci svém: Moc má a síla ruky mé způsobila mi tato zboží,

8:17  ne diceres in corde tuo : Fortitudo mea, et robur manus meæ, hæc mihi omnia præstiterunt :

8:18  But remember the Lord thy God, that he hath given thee strength, that he might fulfil his covenant, concerning which he swore to thy fathers, as this present day sheweth.

8:18  But thou shalt remember the Lord thy God: for it is he that giveth thee power to get wealth, that he may establish his covenant which he sware unto thy fathers, as it is this day.

8:18  Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou přísahal tvým otcům, jak tomu je dnes.

8:18  ale pamatuj na Hospodina, svého Boha. Je to přece on, kdo ti dává sílu, aby ses vzmáhal, aby tak potvrdil svou smlouvu, kterou odpřisáhl tvým otcům a která platí dodnes.

8:18  Pamatuj tehdy na Hospodina, svého Boha, že on ti dává moc získat majetek, aby naplnil svou smlouvu, kterou odpřisáhl tvým otcům, jak je tomu dnes.

8:18  Ale pamatuj na Hospodina Boha svého, nebo on dává tobě moc k dobývání zboží, aby utvrdil smlouvu svou, kterouž s přísahou učinil s otci tvými, jakož to ukazuje dnešní den.

8:18  sed recorderis Domini Dei tui, quod ipse vires tibi præbuerit, ut impleret pactum suum, super quo juravit patribus tuis, sicut præsens indicat dies.

8:19  But if thou forget the Lord thy God, and follow strange gods, and serve and adore them: behold now I foretell thee that thou shalt utterly perish.

8:19  And it shall be, if thou do at all forget the Lord thy God, and walk after other gods, and serve them, and worship them, I testify against you this day that ye shall surely perish.

8:19  Jestliže však přesto na Hospodina, svého Boha, zapomeneš a budeš chodit za jinými bohy, sloužit jim a klanět se jim, dosvědčuji vám dnes, že docela vyhynete.

8:19  Pokud bys však skutečně zapomněl na Hospodina, svého Boha, a následoval cizí bohy, sloužil jim a klaněl se jim, pak vás dnes varuji, že zcela vyhynete.

8:19  I stane se, když opravdu zapomeneš na Hospodina, svého Boha, půjdeš za jinými bohy, budeš jim sloužit a klanět se jim, varuji vás dnes, že jistě zahynete.

8:19  Pakli zapomena se na Hospodina Boha svého, postoupil bys po bozích cizích, a sloužil bys jim a klaněl bys se jim: osvědčuji proti vám dnes, že konečně zahynete.

8:19  Sin autem oblitus Domini Dei tui, secutus fueris deos alienos, coluerisque illos et adoraveris : ecce nunc prædico tibi quod omnino dispereas.

8:20  As the nations, which the Lord destroyed at thy entrance, so shall you also perish, if you be disobedient to the voice of the Lord your God.

8:20  As the nations which the Lord destroyeth before your face, so shall ye perish; because ye would not be obedient unto the voice of the Lord your God.

8:20  Jako pronárody, které Hospodin před vámi vyhubí, tak vyhynete za to, že jste neposlouchali Hospodina, svého Boha.

8:20  Jako národy, které před vámi Hospodin vyhubil, tak vyhynete, protože jste neposlouchali Hospodina, svého Boha.

8:20  Jako národy, které Hospodin před vámi vyhubil, tak zahynete, za to, že jste neuposlechli Hospodina, svého Boha.

8:20  Jako pohané, kteréž Hospodin zahladil před tváří vaší, tak zahynete, proto že jste neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého.

8:20  Sicut gentes, quas delevit Dominus in introitu tuo, ita et vos peribitis, si inobedientes fueritis voci Domini Dei vestri.

Chapter 9

9:1  Hear, O Israel: Thou shalt go over the Jordan this day; to possess nations very great, and stronger than thyself, cities great, and walled up to the sky,

9:1  Hear, O Israel: Thou art to pass over Jordan this day, to go in to possess nations greater and mightier than thyself, cities great and fenced up to heaven,

9:1  Slyš, Izraeli, dnes přejdeš Jordán, aby sis podrobil pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, města veliká a opevněná až k nebi,

9:1  Slyš, Izraeli, dnes se chystáš přejít Jordán, abys ovládl národy větší a mocnější, než jsi ty: veliká města opevněná až k nebi,

9:1  Slyš, Izraeli, ⌈teď projdeš⌉ Jordánem, abys šel obsadit národy větší a mocnější než jsi ty, města velká a opevněná až k nebesům.

9:1  Slyš, Izraeli, ty přejdeš dnes přes Jordán, abys vejda, dědičně vládl národy většími a silnějšími, než jsi ty, městy velikými a ohrazenými až k nebi,

9:1  Audi, Israël : tu transgredieris hodie Jordanem, ut possideas nationes maximas et fortiores te, civitates ingentes, et ad cælum usque muratas,

9:2  A people great and tall, the sons of the Enacims, whom thou hast seen, and heard of, against whom no man is able to stand.

9:2  A people great and tall, the children of the Anakims, whom thou knowest, and of whom thou hast heard say, Who can stand before the children of Anak!

9:2  veliký a vysoký lid, Anákovce, o kterých víš. Slyšel jsi o nich úsloví: „Kdo se postaví proti Anákovcům?“

9:2  mohutný a početný lid, Anakovce, o kterých víš a o nichž jsi slyšel: „Kdo obstojí proti synům Anakovým?“

9:2  Potomci Anákovců jsou lidem velkým a vysokým; ⌈víš přece a slyšel jsi⌉ říkat: Kdo se může postavit proti synům Anákovým?

9:2  Lidem velikým a vysokým, syny Enakovými, o kterýchž víš, a o kterýchž jsi slyšel praviti: Kdo se postaví proti synům Enakovým?

9:2  populum magnum atque sublimem, filios Enacim, quos ipse vidisti et audisti, quibus nullus potest ex adverso resistere.

9:3  Thou shalt know therefore this day that the Lord thy God himself will pass over before thee, a devouring and consuming fire, to destroy and extirpate and bring them to nothing before thy face quickly, as he hath spoken to thee.

9:3  Understand therefore this day, that the Lord thy God is he which goeth over before thee; as a consuming fire he shall destroy them, and he shall bring them down before thy face: so shalt thou drive them out, and destroy them quickly, as the Lord hath said unto thee.

9:3  Dnes poznáš, že Hospodin, tvůj Bůh, který jde před tebou, je jako sžírající oheň. On je vyhladí a on je před tebou pokoří, takže si je podrobíš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin slíbil.

9:3  Dnešního dne tedy věz, že Hospodin, tvůj Bůh, on sám jde před tebou jako stravující oheň. On sám je vyhladí, on je před tebou pokoří, takže je vyženeš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin řekl.

9:3  Věz tedy dnes, že Hospodin, tvůj Bůh, ten, který prochází před tebou, je oheň stravující. On je vyhladí, on je před tebou pokoří. Podrobíš si je a rychle je vyhubíš, tak jak ti Hospodin řekl.

9:3  Protož věziž dnes, že Hospodin Bůh tvůj, kterýž jde před tebou, jest jako oheň spalující. On vyhladí je, a on sníží je před tebou; i vyženeš je a vyhladíš je rychle, jakož mluvil tobě Hospodin.

9:3  Scies ergo hodie quod Dominus Deus tuus ipse transibit ante te, ignis devorans atque consumens, qui conterat eos, et deleat atque disperdat ante faciem tuam velociter, sicut locutus est tibi :

9:4  Say not in thy heart, when the Lord thy God shall have destroyed them in thy sight: For my justice hath the Lord brought me in to possess this land, whereas these nations are destroyed for their wickedness.

9:4  Speak not thou in thine heart, after that the Lord thy God hath cast them out from before thee, saying, For my righteousness the Lord hath brought me in to possess this land: but for the wickedness of these nations the Lord doth drive them out from before thee.

9:4  Neříkej si však v srdci, až je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vypudí: „Pro mou spravedlnost mě Hospodin přivedl, abych obsadil tuto zemi.“ Vždyť tyto pronárody vyhání před tebou pro jejich zvůli.

9:4  Až je však Hospodin, tvůj Bůh, před tebou zažene, neříkej si v srdci: „To pro mou spravedlnost mě Hospodin dovedl až sem, abych tu zemi obsadil.“ Hospodin ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost!

9:4  Až je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vypudí, neříkej si v srdci: Pro mou spravedlnost mě Hospodin přivedl, abych obsadil tuto zemi. Pro ničemnost těchto národů je Hospodin před tebou vyhání.

9:4  Neříkejž v srdci svém, když by je zapudil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé, řka: Pro spravedlnost mou uvedl mne Hospodin, abych dědičně obdržel zemi tuto, tak jako pro bezbožnost národů těch Hospodin vyhnal je od tváři tvé.

9:4  ne dicas in corde tuo, cum deleverit eos Dominus Deus tuus in conspectu tuo : Propter justitiam meam introduxit me Dominus ut terram hanc possiderem, cum propter impietates suas istæ deletæ sint nationes.

9:5  For it is not for thy justices, and the uprightness of thy heart that thou shalt go in to possess their lands: but because they have done wickedly, they are destroyed at thy coming in: and that the Lord might accomplish his word, which he promised by oath to thy fathers Abraham, Isaac, and Jacob.

9:5  Not for thy righteousness, or for the uprightness of thine heart, dost thou go to possess their land: but for the wickedness of these nations the Lord thy God doth drive them out from before thee, and that he may perform the word which the Lord sware unto thy fathers, Abraham, Isaac, and Jacob.

9:5  Přicházíš obsadit jejich zemi ne pro svou spravedlnost a přímost svého srdce. Hospodin, tvůj Bůh, vyhání před tebou tyto pronárody pro jejich zvůli a proto, aby splnil, co přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

9:5  Ne pro svou spravedlnost a ne pro ryzost svého srdce vstupuješ do jejich země, abys ji obsadil. Hospodin, tvůj Bůh, ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost a proto, aby splnil slovo, které odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

9:5  Ne pro svou spravedlnost a přímost svého srdce jdeš obsadit jejich zemi, ale pro ničemnost těchto národů je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání a aby se naplnilo slovo, které Hospodin odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

9:5  Ne pro spravedlnost svou a pravost srdce svého ty jdeš, abys dědičně obdržel zemi jejich, ale pro bezbožnost národů těch Hospodin Bůh tvůj vyhání je od tváři tvé, a aby splnil slovo, kteréž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

9:5  Neque enim propter justitias tuas, et æquitatem cordis tui ingredieris, ut possideas terras earum : sed quia illæ egerunt impie, introëunte te deletæ sunt : et ut compleret verbum suum Dominus, quod sub juramento pollicitus est patribus tuis, Abraham, Isaac, et Jacob.

9:6  Know therefore that the Lord thy God giveth thee not this excellent land in possession for thy justices, for thou art a very stiffnecked people.

9:6  Understand therefore, that the Lord thy God giveth thee not this good land to possess it for thy righteousness; for thou art a stiffnecked people.

9:6  Věz tedy, že ne pro tvou spravedlnost ti Hospodin, tvůj Bůh, dává tuto dobrou zemi, abys ji obsadil, neboť jsi lid tvrdé šíje.

9:6  Věz tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, ti tu krásnou zem nedává za dědictví pro tvou spravedlnost – jste přece tvrdošíjný lid!

9:6  Věz tedy, že ne pro tvou spravedlnost ti Hospodin, tvůj Bůh, dává tuto dobrou zemi, abys ji obsadil. Vždyť jsi lidem tvrdé šíje.

9:6  Protož věziž, že ne pro spravedlnost tvou Hospodin Bůh tvůj dává tobě zemi tu výbornou, abys dědičně držel ji, poněvadž jsi lid tvrdé šíje.

9:6  Scito ergo quod non propter justitias tuas Dominus Deus tuus dederit tibi terram hanc optimam in possessionem, cum durissimæ cervicis sis populus.

9:7  Remember, and forget not how thou provokedst the Lord thy God to wrath in the wilderness. From the day that thou camest out of Egypt unto this place, thou hast always strove against the Lord.

9:7  Remember, and forget not, how thou provokedst the Lord thy God to wrath in the wilderness: from the day that thou didst depart out of the land of Egypt, until ye came unto this place, ye have been rebellious against the Lord.

9:7  Pamatuj, nezapomeň, jak jsi rozlítil Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne, kdy jsi vyšel z egyptské země, až do svého příchodu na toto místo jste byli vůči Hospodinu vzpurní.

9:7  Vzpomeň si a nezapomínej, jak jsi popouzel Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne, kdy jsi vyšel z Egypta, až do svého příchodu sem jste se bouřili proti Hospodinu.

9:7  Vzpomeň si a nezapomeň, jak jsi v pustině podněcoval Hospodina, svého Boha, ke hněvu. Ode dne, kdy jsi vyšel z egyptské země, až do ⌈svého příchodu⌉ na toto místo, jste se vůči Hospodinu vzpírali.

9:7  Pamatujž a nezapomínej, že jsi k hněvu popouzel Hospodina Boha svého na poušti; hned od toho dne, když jsi vyšel z země Egyptské, až jste přišli na místo toto, odporni jste byli Hospodinu.

9:7  Memento, et ne obliviscaris, quomodo ad iracundiam provocaveris Dominum Deum tuum in solitudine. Ex eo die, quo egressus es ex Ægypto usque ad locum istum, semper adversum Dominum contendisti.

9:8  For in Horeb, also thou didst provoke him, and he was angry, and would have destroyed thee,

9:8  Also in Horeb ye provoked the Lord to wrath, so that the Lord was angry with you to have destroyed you.

9:8  Rozlítili jste Hospodina na Chorébu. Hospodin se na vás rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit.

9:8  Popouzeli jste Hospodina i na Orébu, až se na vás rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit.

9:8  Na Chorébu jste podnítili Hospodina ke hněvu, takže se na vás Hospodin rozhněval a chtěl vás vyhladit.

9:8  Také i na Orébě popudili jste k hněvu Hospodina, a rozhněval se na vás Hospodin, aby vás shladil.

9:8  Nam et in Horeb provocasti eum, et iratus delere te voluit,

9:9  When I went up into the mount to receive the tables of stone, the tables of the covenant which the Lord made with you: and I continued in the mount forty days and nights, neither eating bread, nor drinking water.

9:9  When I was gone up into the mount to receive the tables of stone, even the tables of the covenant which the Lord made with you, then I abode in the mount forty days and forty nights, I neither did eat bread nor drink water:

9:9  Když jsem vystoupil na horu, abych přijal kamenné desky, desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel, zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vody nepil.

9:9  Když jsem na tu horu vystoupil, abych přijal kamenné desky – desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel – zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody.

9:9  Když jsem vystoupil na horu, abych přijal kamenné desky, desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel, pobyl jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Nejedl jsem chléb a nepil jsem vodu.

9:9  Když jsem vstoupil na horu, abych vzal dsky kamenné, dsky smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin, tehdáž jsem trval na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije.

9:9  quando ascendi in montem, ut acciperem tabulas lapideas, tabulas pacti quod pepigit vobiscum Dominus : et perseveravi in monte quadraginta diebus ac noctibus, panem non comedens, et aquam non bibens.

9:10  And the Lord gave me two tables of stone written with the finger of God, and containing all the words that he spoke to you in the mount from the midst of the fire, when the people were assembled together.

9:10  And the Lord delivered unto me two tables of stone written with the finger of God; and on them was written according to all the words, which the Lord spake with you in the mount out of the midst of the fire in the day of the assembly.

9:10  A Hospodin mi dal obě kamenné desky psané prstem Božím, na nichž byla všechna přikázání, o kterých s vámi Hospodin mluvil na hoře zprostředku ohně v den shromáždění.

9:10  Tehdy mi Hospodin dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem. Na nich byla všechna slova, která k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění.

9:10  Hospodin mi dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem a na nich byla všechna slova, která ⌈k vám⌉ Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění.

9:10  I dal mi Hospodin dvě dsky kamenné, psané prstem Božím, na nichž byla všecka ta slova, kteráž mluvil vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění.

9:10  Deditque mihi Dominus duas tabulas lapideas scriptas digito Dei, et continentes omnia verba quæ vobis locutus est in monte de medio ignis, quando concio populi congregata est.

9:11  And when forty days were passed, and as many nights, the Lord gave me the two tables of stone, the tables of the covenant,

9:11  And it came to pass at the end of forty days and forty nights, that the Lord gave me the two tables of stone, even the tables of the covenant.

9:11  Po uplynutí čtyřiceti dní a čtyřiceti nocí mi Hospodin dal obě kamenné desky, desky smlouvy.

9:11  Když uplynulo těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí, Hospodin mi dal dvě kamenné desky – desky smlouvy.

9:11  I stalo se, že po čtyřiceti dnech a čtyřiceti nocích mi Hospodin dal dvě kamenné desky, desky smlouvy.

9:11  Po skonání pak čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí dal mi Hospodin dvě dsky kamenné, dsky smlouvy.

9:11  Cumque transissent quadraginta dies, et totidem noctes, dedit mihi Dominus duas tabulas lapideas, tabulas fœderis,

9:12  And said to me: Arise, and go down from hence quickly: for thy people, which thou hast brought out of Egypt, have quickly forsaken the way that thou hast shewn them, and have made to themselves a molten idol.

9:12  And the Lord said unto me, Arise, get thee down quickly from hence; for thy people which thou hast brought forth out of Egypt have corrupted themselves; they are quickly turned aside out of the way which I commanded them; they have made them a molten image.

9:12  A Hospodin mi poručil: „Vstaň a rychle odtud sestup, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, se vrhá do zkázy. Brzo sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal, odlili si modlu.“

9:12  Potom mi Hospodin řekl: „Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost. Brzy sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal: odlili si modlu!“

9:12  Hospodin mi řekl: Vstaň a rychle odsud sestup, protože tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, propadl zvrácenosti. Rychle se odvrátili od cesty, kterou jsem jim přikázal, a udělali si litou modlu.

9:12  I řekl mi Hospodin: Vstana, sstup rychle odsud, nebo poškvrnil se lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z Egypta; sešli brzy s cesty, kterouž jsem jim přikázal, a učinili sobě slitinu.

9:12  dixitque mihi : Surge, et descende hinc cito : quia populus tuus, quem eduxisti de Ægypto, deseruerunt velociter viam, quam demonstrasti eis, feceruntque sibi conflatile.

9:13  And again the Lord said to me: I see that this people is stiffnecked:

9:13  Furthermore the Lord spake unto me, saying, I have seen this people, and, behold, it is a stiffnecked people:

9:13  Dále mi Hospodin řekl: „Vidím, jak je tento lid tvrdošíjný.

9:13  Hospodin mi tehdy řekl: „Pozoruji tento lid – ó, jak je tvrdošíjný!

9:13  Hospodin mi řekl: Díval jsem se na tento lid. Hle, je to lid tvrdé šíje.

9:13  Mluvil také Hospodin ke mně, řka: Viděl jsem lid ten, a jistě lid tvrdošijný jest.

9:13  Rursumque ait Dominus ad me : Cerno quod populus iste duræ cervicis sit :

9:14  Let me alone that I may destroy them, and abolish their name from under heaven, and set thee over a nation, that is greater and stronger than this.

9:14  Let me alone, that I may destroy them, and blot out their name from under heaven: and I will make of thee a nation mightier and greater than they.

9:14  Nech mě, já je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, z tebe však učiním pronárod zdatnější a početnější, než jsou oni.“

9:14  Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, ale z tebe učiním národ mocnější a početnější, než jsou oni.“

9:14  Nech mě, ať je vyhladím a jejich jméno vymažu zpod nebes; tebe však učiním mocnějším a početnějším národem nežli je tento.

9:14  Pusť mne, ať je setru, a zahladím jméno jejich pod nebem, tebe pak učiním v národ větší a silnější, nežli jest tento.

9:14  dimitte me ut conteram eum, et deleam nomen ejus de sub cælo, et constituam te super gentem, quæ hac major et fortior sit.

9:15  And when I came down from the burning mount, and held the two tables of the covenant with both hands,

9:15  So I turned and came down from the mount, and the mount burned with fire: and the two tables of the covenant were in my two hands.

9:15  Obrátil jsem se a sestoupil z hory, zatímco hora planula ohněm. Obě desky smlouvy jsem nesl v rukou.

9:15  Otočil jsem se tedy a se dvěma deskami smlouvy v obou rukou jsem sestoupil z hory. A hora plála ohněm.

9:15  ⌈Vydal jsem se na cestu⌉ a sestoupil jsem z hory -- zatímco hora plála ohněm -- a dvě desky smlouvy ⌈jsem měl ve svých rukou.⌉

9:15  Tedy obrátiv se, sstoupil jsem s hory, (hora pak hořela ohněm), dvě dsky smlouvy maje v obou rukou svých.

9:15  Cumque de monte ardente descenderem, et duas tabulas fœderis utraque tenerem manu,

9:16  And saw that you had sinned against the Lord your God, and had made to yourselves a molten calf, and had quickly forsaken his way, which he had shewn you:

9:16  And I looked, and, behold, ye had sinned against the Lord your God, and had made you a molten calf: ye had turned aside quickly out of the way which the Lord had commanded you.

9:16  Tu jsem spatřil, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu. Odlili jste si sochu býčka! Brzo jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh.

9:16  Tenkrát jsem uviděl, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu: odlili jste si sochu telete! Brzy jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh!

9:16  Podíval jsem se a uviděl jsem, že jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu, a udělali jste si slité tele. Rychle jste se odvrátili od cesty, kterou vám Hospodin přikázal.

9:16  Když jsem pak pohleděl a uzřel jsem, že jste zhřešili Hospodinu Bohu vašemu, udělavše sobě tele lité, (brzy jste byli sešli s cesty, kterouž přikázal vám Hospodin):

9:16  vidissemque vos peccasse Domino Deo vestro, et fecisse vobis vitulum conflatilem, ac deseruisse velociter viam ejus, quam vobis ostenderat :

9:17  I cast the tables out of my hands, and broke them in your sight.

9:17  And I took the two tables, and cast them out of my two hands, and brake them before your eyes.

9:17  Uchopil jsem obě desky, odhodil jsem je a před vašimi zraky je roztříštil.

9:17  Vzal jsem ty dvě desky, oběma rukama je zahodil a před vašima očima je roztříštil.

9:17  Uchopil jsem obě desky, odhodil jsem je ze svých rukou a před vašima očima jsem je roztřískal.

9:17  Pochytiv ty dvě dsky, povrhl jsem je z obou rukou svých, a polámal jsem je před očima vašima.

9:17  projeci tabulas de manibus meis, confregique eas in conspectu vestro.

9:18  And I fell down before the Lord as before, forty days and nights neither eating bread, nor drinking water, for all your sins, which you had committed against the Lord, and had provoked him to wrath:

9:18  And I fell down before the Lord, as at the first, forty days and forty nights: I did neither eat bread, nor drink water, because of all your sins which ye sinned, in doing wickedly in the sight of the Lord, to provoke him to anger.

9:18  Pak jsem se vrhl před Hospodinem k zemi jako poprvé a ležel jsem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vody nepil, pro všechen váš hřích, kterým jste zhřešili, když jste se dopustili toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jste ho urazili.

9:18  Vrhl jsem se na zem a ležel před Hospodinem tak jako předtím – čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. To pro všechen váš hřích, jenž jste spáchali, když jste v Hospodinových očích provedli tuto hanebnost a popudili jej.

9:18  ⌈Padl jsem a ležel⌉ před Hospodinem a jako předtím jsem čtyřicet dní a čtyřicet nocí nejedl chléb a nepil vodu -- to kvůli tomu vašemu hříchu, kterým jste zhřešili, když jste páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a provokovali jste ho k hněvu.

9:18  A padna, ležel jsem před Hospodinem jako i prvé, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije, pro všecky hříchy vaše, kterýmiž jste byli zhřešili, činíce to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, a popouzejíce jeho.

9:18  Et procidi ante Dominum sicut prius, quadraginta diebus et noctibus panem non comedens, et aquam non bibens, propter omnia peccata vestra quæ gessistis contra Dominum, et eum ad iracundiam provocastis :

9:19  For I feared his indignation and anger, wherewith being moved against you, he would have destroyed you. And the Lord heard me this time also.

9:19  For I was afraid of the anger and hot displeasure, wherewith the Lord was wroth against you to destroy you. But the Lord hearkened unto me at that time also.

9:19  Lekal jsem se hněvu a rozhořčení, jímž se Hospodin proti vám rozlítil, aby vás vyhladil. A Hospodin mě vyslyšel i tentokrát.

9:19  Děsil jsem se toho zuřivého hněvu! Hospodin se proti vám rozlítil tak, že by vás vyhladil. Ale i tenkrát mě Hospodin vyslyšel.

9:19  Lekal jsem se hněvu a zloby, kterou se na vás Hospodin rozhněval a chtěl vás vyhladit. Hospodin mě i tentokrát vyslyšel.

9:19  Nebo bál jsem se prchlivosti a hněvu, kterýmž se byl popudil Hospodin proti vám, aby zahladil vás, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž.

9:19  timui enim indignationem et iram illius, qua adversum vos concitatus, delere vos voluit. Et exaudivit me Dominus etiam hac vice.

9:20  And he was exceeding angry against Aaron also, and would have destroyed him, and I prayed in like manner for him.

9:20  And the Lord was very angry with Aaron to have destroyed him: and I prayed for Aaron also the same time.

9:20  Hospodin se velmi rozhněval i na Árona a chtěl ho zahladit. V oné době jsem se proto modlil i za Árona.

9:20  Hospodin se hněval na Árona tak, že jej chtěl zahubit, a proto jsem se tenkrát modlil i za Árona.

9:20  I na Árona se Hospodin velmi rozhněval a chtěl ho vyhladit. Proto jsem se v té době modlil také za Árona.

9:20  Na Arona též rozhněval se byl Hospodin náramně, tak že ho zahladiti chtěl; tedy modlil jsem se také za Arona téhož času.

9:20  Adversum Aaron quoque vehementer iratus, voluit eum conterere, et pro illo similiter deprecatus sum.

9:21  And your sin that you had committed, that is, the calf, I took, and burned it with fire, and breaking it into pieces, until it was as small as dust, I threw it into the torrent, which cometh down from the mountain.

9:21  And I took your sin, the calf which ye had made, and burnt it with fire, and stamped it, and ground it very small, even until it was as small as dust: and I cast the dust thereof into the brook that descended out of the mount.

9:21  A váš hříšný výtvor, který jste udělali, toho býčka, jsem vzal a spálil v ohni, roztloukl jsem jej a rozemlel jsem jej nadobro až na jemný prach; prach z něho jsem vsypal do potoka, který stéká z hory.

9:21  To vaše hříšné dílo, to tele, jsem pak vzal, roztavil v ohni, roztloukl a rozdrtil až na jemný prášek, který jsem vysypal do potoka stékajícího z té hory.

9:21  ⌈Váš hřích,⌉ který jste udělali, to tele, jsem vzal, spálil ho ohněm, rozbil ho, drtil, až bylo zcela rozdrceno na prach. Ten prach jsem hodil do potoka, ⌈který teče⌉ z hory.

9:21  Hřích pak váš, kterýž jste byli učinili, totiž tele, vzav, spálil jsem je ohněm a zdrobil jsem je, tluka je dobře, dokudž nebylo setříno na prach. Potom vsypal jsem prach jeho do potoka, kterýž tekl s té hory.

9:21  Peccatum autem vestrum quod feceratis, id est, vitulum, arripiens, igne combussi, et in frusta comminuens, omninoque in pulverem redigens, projeci in torrentem, qui de monte descendit.

9:22  At the burning also, and at the place of temptation, and at the graves of lust you provoked the Lord:

9:22  And at Taberah, and at Massah, and at Kibroth–hattaavah, ye provoked the Lord to wrath.

9:22  Také v Tabéře a v Masse a v Kibrót-taavě jste rozlítili Hospodina.

9:22  Také v Tabeře, Masse a Kibrot-hataavě jste popouzeli Hospodina.

9:22  Také v Tabéře, v Masse a v Kibrót–taavě jste Hospodina podněcovali ke hněvu.

9:22  Ano i v Tabbera a v Massah a v Kibrot Hattáve popouzeli jste Hospodina k hněvu.

9:22  In incendio quoque, et in tentatione, et in Sepulchris concupiscentiæ provocastis Dominum :

9:23  And when he sent you from Cadesbarne, saying: Go up, and possess the land that I have given you, and you slighted the commandment of the Lord your God, and did not believe him, neither would you hearken to his voice:

9:23  Likewise when the Lord sent you from Kadesh–barnea, saying, Go up and possess the land which I have given you; then ye rebelled against the commandment of the Lord your God, and ye believed him not, nor hearkened to his voice.

9:23  A když vás Hospodin poslal z Kádeš-barneje se slovy: „Táhněte vzhůru a obsaďte zemi, kterou jsem vám dal“, vzdorovali jste rozkazu Hospodina, svého Boha, nevěřili jste mu a neuposlechli jste ho.

9:23  Když vás pak Hospodin vysílal z Kádeš-barné se slovy: „Vzhůru, obsaďte zemi, kterou jsem vám dal,“ vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha. Nevěřili jste mu a neposlechli ho.

9:23  A když vás Hospodin poslal z Kádeš–barneje se slovy: Vytáhněte a obsaďte zemi, kterou jsem vám dal, vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha, nevěřili jste mu a neuposlechli jste ho.

9:23  A když vás poslal Hospodin z Kádesbarne, řka: Vstupte a opanujte zemi tu, kterouž jsem vám dal, odporni jste byli řeči Hospodina Boha svého, a nevěřili jste jemu, aniž jste uposlechli hlasu jeho.

9:23  et quando misit vos de Cadesbarne, dicens : Ascendite, et possidete terram, quam dedi vobis, et contempsistis imperium Domini Dei vestri, et non credidistis ei, neque vocem ejus audire voluistis :

9:24  But were always rebellious from the day that I began to know you.

9:24  Ye have been rebellious against the Lord from the day that I knew you.

9:24  Byli jste vůči Hospodinu vzpurní ode dne, co vás znám.

9:24  Bouřili jste se proti Hospodinu ode dne, kdy jsem vás poznal!

9:24  Vzpírali jste se vůči Hospodinu od doby, co vás znám.

9:24  Odporni jste byli Hospodinu od toho dne, jakž jsem vás poznal.

9:24  sed semper fuistis rebelles a die qua nosse vos cœpi.

9:25  And I lay prostrate before the Lord forty days and nights, in which I humbly besought him, that he would not destroy you as he had threatened:

9:25  Thus I fell down before the Lord forty days and forty nights, as I fell down at the first; because the Lord had said he would destroy you.

9:25  Tu jsem se vrhal před Hospodina, čtyřicet dní a čtyřicet nocí jsem se vrhal před něho, protože Hospodin řekl, že vás vyhladí.

9:25  Vrhal jsem se před Hospodina, ležel jsem před ním čtyřicet dní a čtyřicet nocí, když řekl, že vás vyhladí.

9:25  Když jsem ležel před Hospodinem těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí (kdy jsem padl, protože Hospodin řekl, že vás chce vyhladit),

9:25  A padna, ležel jsem před Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, v nichž jsem rozprostíral se; nebo řekl Hospodin, že vás chce zahladiti.

9:25  Et jacui coram Domino quadraginta diebus ac noctibus, quibus eum suppliciter deprecabar, ne deleret vos ut fuerat comminatus :

9:26  And praying, I said: O Lord God, destroy not thy people, and thy inheritance, which thou hast redeemed in thy greatness, whom thou hast brought out of Egypt with a strong hand.

9:26  I prayed therefore unto the Lord, and said, O Lord God, destroy not thy people and thine inheritance, which thou hast redeemed through thy greatness, which thou hast brought forth out of Egypt with a mighty hand.

9:26  Modlil jsem se k Hospodinu: „Panovníku Hospodine, neuvaluj zkázu na svůj lid, na své dědictví, které jsi vykoupil svou velikou mocí a vyvedl z Egypta pevnou rukou.

9:26  A takto jsem se modlil k Hospodinu: „Hospodine, Pane můj, nedopouštěj záhubu na svůj lid, na své dědictví, které jsi ve své velikosti vykoupil a mocnou rukou vyvedl z Egypta.

9:26  modlil jsem se k Hospodinu: Panovníku Hospodine, neznič svůj lid, své dědictví, které jsi vykoupil svou velikostí, jež jsi vyvedl z Egypta mocnou rukou.

9:26  I modlil jsem se Hospodinu, řka: Panovníče Hospodine, nezatracujž lidu svého, a to dědictví svého, kteréž jsi vykoupil velikomocností svou, kteréž jsi vyvedl z Egypta v ruce silné.

9:26  et orans dixi : Domine Deus, ne disperdas populum tuum, et hæreditatem tuam, quam redemisti in magnitudine tua, quos eduxisti de Ægypto in manu forti.

9:27  Remember thy servants Abraham, Isaac, and Jacob: look not on the stubbornness of this people, nor on their wickedness and sin:

9:27  Remember thy servants, Abraham, Isaac, and Jacob; look not unto the stubbornness of this people, nor to their wickedness, nor to their sin:

9:27  Rozpomeň se na své služebníky, na Abrahama, Izáka a Jákoba, a nepřihlížej k zatvrzelosti tohoto lidu, k jeho zvůli a hříchu,

9:27  Vzpomeň si na své služebníky, na Abrahama, Izáka a Jákoba! Nehleď na zatvrzelost tohoto lidu, na jejich zkaženost a hřích.

9:27  Pamatuj na své otroky, na Abrahama, Izáka a Jákoba. Nehleď na tvrdost tohoto lidu, na jeho ničemnost a hřích.

9:27  Rozpomeniž se na služebníky své, Abrahama, Izáka a Jákoba; nepatřiž na tvrdost lidu tohoto, na bezbožnost jeho a na hříchy jeho,

9:27  Recordare servorum tuorum Abraham, Isaac, et Jacob : ne aspicias duritiam populi hujus, et impietatem atque peccatum :

9:28  Lest perhaps the inhabitants of the land, out of which thou hast brought us, say: The Lord could not bring them into the land that he promised them, and he hated them: therefore he brought them out, that he might kill them in the wilderness,

9:28  Lest the land whence thou broughtest us out say, Because the Lord was not able to bring them into the land which he promised them, and because he hated them, he hath brought them out to slay them in the wilderness.

9:28  aby neříkali v zemi, z níž jsi nás vyvedl: ‚Protože je Hospodin nemohl uvést do země, kterou jim slíbil, a měl je v nenávisti, vyvedl je a na poušti je usmrtil.‘

9:28  Jinak v zemi, odkud jsi nás vyvedl, řeknou: ‚Hospodin je vyvedl, aby je pozabíjel na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim slíbil, a protože je nenáviděl!‘

9:28  Ať neřeknou obyvatelé země, ze které jsi nás vyvedl: Hospodin je nebyl schopen přivést do země, o které jim řekl. Z nenávisti k nim je vyvedl, aby je v pustině usmrtil.

9:28  Aby neřekli obyvatelé země té, z níž jsi nás vyvedl: Proto že nemohl Hospodin uvésti jich do země, kterouž zaslíbil jim, aneb že je měl v nenávisti, vyvedl je, aby je pobil na poušti.

9:28  ne forte dicant habitatores terræ, de qua eduxisti nos : Non poterat Dominus introducere eos in terram, quam pollicitus est eis, et oderat illos : idcirco eduxit, ut interficeret eos in solitudine :

9:29  Who are thy people and thy inheritance, whom thou hast brought out by thy great strength, and in thy stretched out arm.

9:29  Yet they are thy people and thine inheritance, which thou broughtest out by thy mighty power and by thy stretched out arm.

9:29  Oni jsou přece tvůj lid a tvé dědictví, které jsi vyvedl svou velikou silou a vztaženou paží.“

9:29  Oni jsou přece tvůj lid a tvé dědictví. Vyvedl jsi je svou velikou mocí a vztaženou paží!“

9:29  Jsou přece tvým lidem, tvým dědictvím, které jsi vyvedl svou velkou mocí a vztaženou paží!

9:29  Však oni jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl v síle své veliké a v rameni svém vztaženém.

9:29  qui sunt populus tuus et hæreditas tua, quos eduxisti in fortitudine tua magna, et in brachio tuo extento.

Chapter 10

10:1  At that time the Lord said to me: Hew thee two tables of stone like the former, and come up to me into the mount: and thou shalt make an ark of wood,

10:1  At that time the Lord said unto me, Hew thee two tables of stone like unto the first, and come up unto me into the mount, and make thee an ark of wood.

10:1  V oné době mi Hospodin řekl: „Vytesej si dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystup ke mně na horu. Také si uděláš dřevěnou schránu.

10:1  Tenkrát mi Hospodin řekl: „Vytesej si dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystup ke mně na horu. Zhotov také dřevěnou truhlu.

10:1  V té době mi Hospodin řekl: Vytesej si dvě kamenné desky, stejné jako ty první, a vystup ke mně na horu. Udělej si i dřevěnou truhlu.

10:1  Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.

10:1  In tempore illo dixit Dominus ad me : Dola tibi duas tabulas lapideas, sicut priores fuerunt, et ascende ad me in montem : faciesque arcam ligneam,

10:2  And I will write on the tables the words that were in them, which thou brokest before, and thou shalt put them in the ark.

10:2  And I will write on the tables the words that were in the first tables which thou brakest, and thou shalt put them in the ark.

10:2  Na ty desky napíši táž slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztříštil. Pak je vložíš do schrány.“

10:2  Já na ty desky napíšu slova, která byla na oněch prvních deskách, jež jsi roztříštil, a ty je uložíš do truhly.“

10:2  Napíši na ty desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal, a vložíš je do truhly.

10:2  I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.

10:2  et scribam in tabulis verba quæ fuerunt in his qui ante confregisti : ponesque eas in arca.

10:3  And I made an ark of setim wood. And when I had hewn two tables of stone like the former, I went up into the mount, having them in my hands.

10:3  And I made an ark of shittim wood, and hewed two tables of stone like unto the first, and went up into the mount, having the two tables in mine hand.

10:3  Udělal jsem tedy schránu z akáciového dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystoupil jsem na horu s oběma deskami v rukou.

10:3  Vyrobil jsem tedy truhlu z akáciového dřeva, vytesal dvě kamenné desky podobné těm prvním a s oběma deskami v rukou jsem vystoupil na horu.

10:3  Udělal jsem truhlu z akáciového dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, stejné jako ty první. Vystoupil jsem na horu a ty dvě desky jsem vzal s sebou.

10:3  Tedy udělal jsem truhlu z dříví setim, a vyhladiv dvě dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvě dsky v rukou svých.

10:3  Feci igitur arcam de lignis setim. Cumque dolassem duas tabulas lapideas instar priorum, ascendi in montem, habens eas in manibus.

10:4  And he wrote in the tables, according as he had written before, the ten words, which the Lord spoke to you in the mount from the midst of the fire, when the people were assembled: and he gave them to me.

10:4  And he wrote on the tables, according to the first writing, the ten commandments, which the Lord spake unto you in the mount out of the midst of the fire in the day of the assembly: and the Lord gave them unto me.

10:4  I napsal na desky totéž, co bylo napsáno poprvé, desatero přikázání, která k vám mluvil Hospodin na hoře zprostředku ohně v den shromáždění; pak mi je Hospodin dal.

10:4  On pak na ty desky napsal tentýž nápis jako předtím, totiž Desatero, které vám Hospodin vyhlásil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění. A když mi je Hospodin dal,

10:4  On napsal na desky stejný ⌈zápis, jako ten první,⌉ Deset slov, která k vám Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění. Pak mi je Hospodin dal.

10:4  I napsal na těch dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov, kteráž mluvil k vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění onoho, a dal je Hospodin mně.

10:4  Scripsitque in tabulis, juxta id quod prius scripserat, verba decem, quæ locutus est Dominus ad vos in monte de medio ignis, quando populus congregatus est : et dedit eas mihi.

10:5  And returning from the mount, I came down, and put the tables into the ark, that I had made, and they are there till this present, as the Lord commanded me.

10:5  And I turned myself and came down from the mount, and put the tables in the ark which I had made; and there they be, as the Lord commanded me.

10:5  Obrátil jsem se a sestoupil z hory. Desky jsem vložil do schrány, kterou jsem udělal, aby tam byly, jak mi Hospodin přikázal.

10:5  otočil jsem se a sestoupil z hory. Desky jsem pak uložil do truhly, kterou jsem vyrobil, a jsou v ní, jak mi Hospodin přikázal.

10:5  Vydal jsem se na cestu, sestoupil z hory a vložil jsem desky do truhly, kterou jsem udělal. Zůstaly tam, jak mi přikázal Hospodin.

10:5  A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do truhly, kterouž jsem byl udělal, a byly tam, jakož mi přikázal Hospodin.

10:5  Reversusque de monte, descendi, et posui tabulas in arcam, quam feceram, quæ hucusque ibi sunt, sicut mihi præcepit Dominus.

10:6  And the children of Israel removed their camp from Beroth, of the children of Jacan into Mosera, where Aaron died and was buried, and Eleazar his son succeeded him in the priestly office.

10:6  And the children of Israel took their journey from Beeroth of the children of Jaakan to Mosera: there Aaron died, and there he was buried; and Eleazar his son ministered in the priest’s office in his stead.

10:6  Izraelci potom táhli z Beerótu Jaakanovců do Mósery; tam zemřel Áron a byl tam pochován. Jako kněz po něm sloužil jeho syn Eleazar.

10:6  Synové Izraele táhli od studní Bne-jaakan do Mosery. Tam zemřel Áron a tam byl pochován. Na jeho místě pak konal kněžskou službu jeho syn Eleazar.

10:6  Synové Izraele vyrazili z Beerót–bene–jaakanu do Mósery. Tam zemřel Áron a byl tam pohřben. Jeho syn Eleazar sloužil jako kněz místo něj.

10:6  Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synů Jakan do Moserah. Tam umřel Aron, a tu jest pochován; i konal úřad kněžský na místě jeho Eleazar, syn jeho.

10:6  Filii autem Israël moverunt castra ex Beroth filiorum Jacan in Mosera, ubi Aaron mortuus ac sepultus est, pro quo sacerdotio functus est Eleazar filius ejus.

10:7  From thence they came to Gadgad, from which place they departed, and camped in Jetebatha, in a land of waters and torrents.

10:7  From thence they journeyed unto Gudgodah; and from Gudgodah to Jotbath, a land of rivers of waters.

10:7  Odtud vytáhli do Gudgódu a z Gudgódu do Jotby, do země potoků plných vody.

10:7  Odtud táhli do Gudgodu a z Gudgodu do Jotbaty, krajiny potoků plných vody.

10:7  Odtamtud vyrazili do Gudgódu a z Gudgódu do Jotbaty, do země potoků plných vody.

10:7  Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, do země vod tekutých.

10:7  Inde venerunt in Gadgad : de quo loco profecti, castrametati sunt in Jetebatha, in terra aquarum atque torrentium.

10:8  At that time he separated the tribe of Levi, to carry the ark of the covenant of the Lord, and to stand before him in the ministry, and to bless in his name until this present day.

10:8  At that time the Lord separated the tribe of Levi, to bear the ark of the covenant of the Lord, to stand before the Lord to minister unto him, and to bless in his name, unto this day.

10:8  V oné době oddělil Hospodin kmen Léviho, aby nosil schránu Hospodinovy smlouvy, aby stál před Hospodinem, přisluhoval mu a dával požehnání v jeho jménu. Tak tomu je dodnes.

10:8  Tenkrát Hospodin oddělil kmen Levi, aby nosili Truhlu Hospodinovy smlouvy, aby stáli před Hospodinem, sloužili mu a v jeho jménu aby žehnali, jak to činí až dodnes.

10:8  V té době Hospodin oddělil kmen Léviho, aby nosili ⌈truhlu Hospodinovy smlouvy⌉, stáli před Hospodinem, sloužili mu a žehnali v jeho jménu, jak je tomu až dodnes.

10:8  Toho času oddělil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a aby stáli před Hospodinem k službě jemu, a k dobrořečení ve jménu jeho až do dnešního dne.

10:8  Eo tempore separavit tribum Levi, ut portaret arcam fœderis Domini, et staret coram eo in ministerio, ac benediceret in nomine illius usque in præsentem diem.

10:9  Wherefore Levi hath no part nor possession with his brethren: because the Lord himself is his possession, as the Lord thy God promised him.

10:9  Wherefore Levi hath no part nor inheritance with his brethren; the Lord is his inheritance, according as the Lord thy God promised him.

10:9  Proto se Lévimu nedostalo podílu ani dědictví s jeho bratry. Sám Hospodin je jeho dědictvím, jak k němu mluvil Hospodin, tvůj Bůh.

10:9  Proto nemá Levi žádný podíl ani dědictví mezi svými bratry – sám Hospodin je jeho dědictvím, jak mu to Hospodin, tvůj Bůh pověděl.

10:9  Proto neměl Lévi podíl a dědictví se svými bratry. Hospodin je jeho dědictvím, jak k němu promluvil Hospodin, tvůj Bůh.

10:9  Pročež nemělo pokolení Léví dílu a dědictví s bratřími svými, nebo Hospodin jest dědictví jeho, jakož mluvil k němu Hospodin Bůh tvůj.

10:9  Quam ob rem non habuit Levi partem, neque possessionem cum fratribus suis : quia ipse Dominus possessio ejus est, sicut promisit ei Dominus Deus tuus.

10:10  And I stood in the mount, as before, forty days and nights: and the Lord heard me this time also, and would not destroy thee.

10:10  And I stayed in the mount, according to the first time, forty days and forty nights; and the Lord hearkened unto me at that time also, and the Lord would not destroy thee.

10:10  Já jsem pak zůstal na hoře jako poprvé čtyřicet dní a čtyřicet nocí a Hospodin mě vyslyšel i tentokrát; Hospodin nechtěl tvou zkázu.

10:10  Já jsem tedy na oné hoře zůstal, tak jako poprvé, čtyřicet dní a čtyřicet nocí. I tenkrát mě Hospodin vyslyšel a svolil, že tě nezahubí.

10:10  Já jsem zůstal na hoře jako poprvé čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Hospodin mě vyslyšel také tentokrát. Hospodin tě již nechtěl zničit.

10:10  Já pak zůstal jsem na té hoře jako dnů prvních, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtěl shladiti tebe.

10:10  Ego autem steti in monte, sicut prius, quadraginta diebus ac noctibus : exaudivitque me Dominus etiam hac vice, et te perdere noluit.

10:11  And he said to me: Go, and walk before the people, that they may enter, and possess the land, which I swore to their fathers that I would give them.

10:11  And the Lord said unto me, Arise, take thy journey before the people, that they may go in and possess the land, which I sware unto their fathers to give unto them.

10:11  A Hospodin mi řekl: „Vzhůru, vytáhni před lidem, aby šli obsadit zemi, o které jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám.“

10:11  Hospodin mi řekl: „Vstaň, vydej se na cestu v čele lidu. Ať vejdou a obsadí tu zem, o níž jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám!“

10:11  Hospodin mi řekl: Vstaň, ⌈jdi na odchodu⌉ před lidem. Ať vejdou a obsadí zemi, o které jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám.

10:11  Potom řekl mi Hospodin: Vstaň, jdi, předcházeje lid, aby vešli a vládli zemí, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že jim ji dám.

10:11  Dixitque mihi : Vade, et præcede populum, ut ingrediatur, et possideat terram, quam juravi patribus eorum ut traderem eis.

10:12  And now, Israel, what doth the Lord thy God require of thee, but that thou fear the Lord thy God, and walk in his ways, and love him, and serve the Lord thy God, with all thy heart, and with all thy soul:

10:12  And now, Israel, what doth the Lord thy God require of thee, but to fear the Lord thy God, to walk in all his ways, and to love him, and to serve the Lord thy God with all thy heart and with all thy soul,

10:12  Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší,

10:12  Nyní tedy, Izraeli – co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší

10:12  Nuže, Izraeli, co od tebe žádá Hospodin, tvůj Bůh? Jenom aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší

10:12  Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své,

10:12  Et nunc Israël, quid Dominus Deus tuus petit a te, nisi ut timeas Dominum Deum tuum, et ambules in viis ejus, et diligas eum, ac servias Domino Deo tuo in toto corde tuo, et in tota anima tua :

10:13  And keep the commandments of the Lord, and his ceremonies, which I command thee this day, that it may be well with thee?

10:13  To keep the commandments of the Lord, and his statutes, which I command thee this day for thy good?

10:13  abys dbal na Hospodinova přikázání a nařízení, která ti dnes udílím, aby s tebou bylo dobře.

10:13  a abys zachovával Hospodinova přikázání a ustanovení, která ti dnes udílím pro tvé dobro.

10:13  a zachovával Hospodinovy příkazy a jeho ustanovení, která ti dnes přikazuji, aby ti bylo dobře.

10:13  Ostříhaje přikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já přikazuji tobě dnes k tvému dobrému.

10:13  custodiasque mandata Domini, et cæremonias ejus, quas ego hodie præcipio tibi, ut bene sit tibi ?

10:14  Behold heaven is the Lord's thy God, and the heaven of heaven, the earth and all things that are therein.

10:14  Behold, the heaven and the heaven of heavens is the Lord’s thy God, the earth also, with all that therein is.

10:14  Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebesa i nebesa nebes, země a všechno, co je na ní.

10:14  Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebe i nebesa nebes, země i vše, co je na ní.

10:14  Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebesa i nebesa nebes, země i všechno, co je na ní.

10:14  Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, země a všecky věci, kteréž jsou na ní.

10:14  En Domini Dei tui cælum est, et cælum cæli, terra, et omnia quæ in ea sunt :

10:15  And yet the Lord hath been closely joined to thy fathers, and loved them and chose their seed after them, that is to say, you, out of all nations, as this day it is proved.

10:15  Only the Lord had a delight in thy fathers to love them, and he chose their seed after them, even you above all people, as it is this day.

10:15  Avšak Hospodin přilnul jenom k tvým otcům, zamiloval si je a vyvolil jejich potomstvo, vás, ze všech národů, jak tomu je dnes.

10:15  Pouze ke tvým otcům však Hospodin přilnul svou láskou. Ze všech národů vyvolil jejich potomstvo, totiž vás, a tak je tomu dodnes.

10:15  Avšak jenom k tvým otcům Hospodin přilnul, zamiloval si je a vyvolil jejich potomstvo po nich, totiž vás, ze všech národů, jak je tomu dodnes.

10:15  Však toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil símě jejich po nich, vás totiž ze všech národů, jakož dnes vidíš.

10:15  et tamen patribus tuis conglutinatus est Dominus, et amavit eos, elegitque semen eorum post eos, id est, vos, de cunctis gentibus, sicut hodie comprobatur.

10:16  Circumcise therefore the foreskin of your heart, and stiffen your neck no more.

10:16  Circumcise therefore the foreskin of your heart, and be no more stiffnecked.

10:16  Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a už nebuďte tvrdošíjní.

10:16  Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a nebuďte už tvrdošíjní.

10:16  Obřežte proto předkožku svého srdce a nezatvrzujte již svou šíji.

10:16  Protož obřežtež neobřízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více.

10:16  Circumcidite igitur præputium cordis vestri, et cervicem vestram ne induretis amplius :

10:17  Because the Lord your God he is the God of gods, and the Lord of lords, a great God and mighty and terrible, who accepteth no person nor taketh bribes.

10:17  For the Lord your God is God of gods, and Lord of lords, a great God, a mighty, and a terrible, which regardeth not persons, nor taketh reward:

10:17  Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek,

10:17  Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, veliký, mocný a hrozný Bůh, nestranný a neúplatný.

10:17  Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů a Pánem pánů, Bohem velkým, mocným a hrozným, který ⌈nikomu nestraní⌉ a nepřijímá úplatek,

10:17  Nebo Hospodin Bůh váš, on jest Bůh bohů, a Pán pánů, Bůh silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž nepřijímá osoby, ani béře darů.

10:17  quia Dominus Deus vester ipse est Deus deorum, et Dominus dominantium, Deus magnus, et potens, et terribilis, qui personam non accipit, nec munera.

10:18  He doth judgment to the fatherless and the widow, loveth the stranger, and giveth him food and raiment.

10:18  He doth execute the judgment of the fatherless and widow, and loveth the stranger, in giving him food and raiment.

10:18  ale zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chléb a šat.

10:18  Zjednává právo sirotku a vdově, miluje přistěhovalce, a tak jej krmí a šatí.

10:18  zjednává právo sirotkovi a vdově, miluje příchozího a dává mu pokrm a oděv.

10:18  Čině soud sirotku a vdově, miluje také příchozího, dávaje mu chléb a oděv.

10:18  Facit judicium pupillo et viduæ ; amat peregrinum, et dat ei victum atque vestitum.

10:19  And do you therefore love strangers, because you also were strangers in the land of Egypt.

10:19  Love ye therefore the stranger: for ye were strangers in the land of Egypt.

10:19  Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi.

10:19  Proto milujte přistěhovalce – vždyť jste sami byli přistěhovalci v Egyptě!

10:19  Proto milujte příchozího, neboť jste byli příchozími v egyptské zemi.

10:19  Protož milujte hostě, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské.

10:19  Et vos ergo amate peregrinos, quia et ipsi fuistis advenæ in terra Ægypti.

10:20  Thou shalt fear the Lord thy God, and serve him only: to him thou shalt adhere, and shalt swear by his name.

10:20  Thou shalt fear the Lord thy God; him shalt thou serve, and to him shalt thou cleave, and swear by his name.

10:20  Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, k němu se přimkneš a v jeho jménu budeš přísahat.

10:20  Hospodina, svého Boha, cti a jemu služ, k němu se přimkni a v jeho jménu přísahej.

10:20  Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ, k němu přilni a v jeho jménu přísahej.

10:20  Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se přídržeti, a ve jménu jeho přisahati budeš.

10:20  Dominum Deum tuum timebis, et ei soli servies : ipsi adhærebis, jurabisque in nomine illius.

10:21  He is thy praise, and thy God, that hath done for thee these great and terrible things, which thy eyes have seen.

10:21  He is thy praise, and he is thy God, that hath done for thee these great and terrible things, which thine eyes have seen.

10:21  On je tvá chvála. On je tvůj Bůh, který s tebou učinil tyto veliké a hrozné věci, které jsi viděl na vlastní oči.

10:21  To on je tvou chloubou, to on je tvůj Bůh! Na vlastní oči jsi viděl, jak veliké a hrozné věci pro tebe vykonal.

10:21  On je tvá chvála, on je tvým Bohem, který ⌈pro tebe⌉ učinil tyto velké a hrůzu vzbuzující činy, které viděly tvé oči.

10:21  Onť jest chvála tvá, a onť jest Bůh tvůj, kterýž učinil s tebou tyto veliké a hrozné věci, kteréž viděly oči tvé.

10:21  Ipse est laus tua, et Deus tuus, qui fecit tibi hæc magnalia et terribilia, quæ viderunt oculi tui.

10:22  In seventy souls thy fathers went down into Egypt: and behold now the Lord thy God hath multiplied thee as the stars of heaven.

10:22  Thy fathers went down into Egypt with threescore and ten persons; and now the Lord thy God hath made thee as the stars of heaven for multitude.

10:22  Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti duší, ale nyní tě Hospodin, tvůj Bůh, učinil tak početným jako nebeské hvězdy.

10:22  Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti osob, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě tak rozmnožil, že je vás teď jako hvězd na nebi.

10:22  V sedmdesáti lidech sestoupili tvoji otcové do Egypta, a teď tě Hospodin, tvůj Bůh, ⌈proměnil v takové množství,⌉ jako je hvězd na nebi.

10:22  V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.

10:22  In septuaginta animabus descenderunt patres tui in Ægyptum, et ecce nunc multiplicavit te Dominus Deus tuus sicut astra cæli.

Chapter 11

11:1  Therefore love the Lord thy God and observe his precepts and ceremonies, his judgments and commandments at all times.

11:1  Therefore thou shalt love the Lord thy God, and keep his charge, and his statutes, and his judgments, and his commandments, alway.

11:1  Budeš milovat Hospodina, svého Boha, budeš dbát na to, co ti svěřil, na jeho nařízení, práva a přikázání po všechny dny.

11:1  Proto miluj Hospodina, svého Boha, a po všechny dny zachovávej, co ti uložil – jeho pravidla, přikázání a zákony.

11:1  Miluj Hospodina, svého Boha, a zachovávej jeho řád, jeho ustanovení, jeho nařízení a jeho příkazy po všechny dny.

11:1  Milujž tedy Hospodina Boha svého a ostříhej nařízení jeho, ustanovení a soudů jeho, i přikázaní jeho po všecky dny.

11:1  Ama itaque Dominum Deum tuum, et observa præcepta ejus et cæremonias, judicia atque mandata, omni tempore.

11:2  Know this day the things that your children know not, who saw not the chastisements of the Lord your God, his great doings and strong hand, and stretched out arm,

11:2  And know ye this day: for I speak not with your children which have not known, and which have not seen the chastisement of the Lord your God, his greatness, his mighty hand, and his stretched out arm,

11:2  Znáte dnes přece to, co vaši synové nepoznali a neviděli, totiž napomínání Hospodina, vašeho Boha, jeho velikost, jeho pevnou ruku a vztaženou paži,

11:2  Dnešního dne tedy vězte, že to nebyli vaši synové, kdo poznal a zažil ponaučení od Hospodina, vašeho Boha. To vy znáte jeho velikost, jeho mocnou ruku a vztaženou paži,

11:2  Rozumějte tedy dnes, že to nebyli vaši ⌈synové, kteří by poznali a viděli⌉ kázeň Hospodina, vašeho Boha, -- jeho velikost, jeho mocnou ruku a vztaženou paži,

11:2  A znejtež dnes (nebo ne k samým synům vašim mluvím, kteříž neznali toho, ani neviděli,) trestání Hospodina Boha svého, důstojnost jeho, ruku jeho silnou a rámě jeho vztažené,

11:2  Cognoscite hodie quæ ignorant filii vestri, qui non viderunt disciplinam Domini Dei vestri, magnalia ejus et robustam manum, extentumque brachium,

11:3  The signs and works which he did in the midst of Egypt to king Pharao, and to all his land,

11:3  And his miracles, and his acts, which he did in the midst of Egypt unto Pharaoh the king of Egypt, and unto all his land;

11:3  jeho znamení a činy, které vykonal uprostřed Egypta na faraónovi, králi egyptském, a celé jeho zemi,

11:3  jeho znamení a skutky, které uprostřed Egypta vykonal na faraonovi a celé jeho zemi.

11:3  jeho znamení a skutky, které učinil uprostřed Egypta faraonovi, egyptskému králi, i celé jeho zemi,

11:3  A znamení i skutky jeho, kteréž činil u prostřed Egypta Faraonovi, králi Egyptskému, i vší zemi jeho,

11:3  signa et opera quæ fecit in medio Ægypti Pharaoni regi, et universæ terræ ejus,

11:4  And to all the host of the Egyptians, and to their horses and chariots: how the waters of the Red Sea covered them, when they pursued you, and how the Lord destroyed them until this present day:

11:4  And what he did unto the army of Egypt, unto their horses, and to their chariots; how he made the water of the Red sea to overflow them as they pursued after you, and how the Lord hath destroyed them unto this day;

11:4  všechno, co učinil egyptskému vojsku, jeho koním a vozům, jak je zaplavil vodou Rákosového moře, když vás pronásledovali, ano, Hospodin je vyhubil - tak tomu je dodnes;

11:4  Vy víte, co Hospodin udělal s egyptským vojskem, s jeho koni i vozy – jak ty pronásledovatele zaplavil vodami Rudého moře, a tak je vyhubil. Až dodnes si pamatujete,

11:4  to, co učinil egyptskému vojsku, jeho koňům a jeho vozbě, jak nad nimi nechal proudit vodu Rákosového moře, když vás pronásledovali a Hospodin je zničil, jak je tomu až dodnes,

11:4  A co učinil vojsku Egyptskému, koňům i vozům jeho, kterýž uvedl vody moře Rudého na ně, když vás honili, a shladil je Hospodin až do dnešního dne;

11:4  omnique exercitui Ægyptiorum, et equis ac curribus : quomodo operuerint eos aquæ maris Rubri, cum vos persequerentur, et deleverit eos Dominus usque in præsentem diem :

11:5  And what he hath done to you in the wilderness, til you came to this place:

11:5  And what he did unto you in the wilderness, until ye came into this place;

11:5  a co s vámi učinil na poušti, než jste přišli až na toto místo,

11:5  co s vámi činil na poušti, než jste dorazili sem,

11:5  to, co učinil v pustině vám, než jste přišli až na toto místo,

11:5  Také co učinil vám na poušti, dokudž jste nepřišli až k místu tomuto,

11:5  vobisque quæ fecerit in solitudine donec veniretis ad hunc locum :

11:6  And to Dathan and Abiron the sons of Eliab, who was the son of Ruben: whom the earth, opening her mouth swallowed up with their households and tents, and all their substance, which they had in the midst of Israel.

11:6  And what he did unto Dathan and Abiram, the sons of Eliab, the son of Reuben: how the earth opened her mouth, and swallowed them up, and their households, and their tents, and all the substance that was in their possession, in the midst of all Israel:

11:6  a jak naložil s Dátanem a Abíramem, syny Rúbenovce Elíaba, jak země rozevřela svůj chřtán a pohltila je uprostřed celého Izraele i s jejich rodinami a stany i se všemi jejich přívrženci.

11:6  i to, co učinil Dátanovi a Abiramovi, synům Eliaba, syna Rubenova – země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny, jejich stany i všechno živé, co šlo za nimi!

11:6  to, co učinil Dátanovi a Abíramovi, synovi Elíaba, syna Rúbenova, když uprostřed celého Izraele země otevřela svá ústa a pohltila je i jejich rodiny, jejich stany i vše živé v jejich šlépějích, --

11:6  A co učinil Dátanovi a Abironovi, synům Eliaba, syna Rubenova, když země otevřela ústa svá, a požřela je i čeledi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž při sobě měli, u prostřed všeho Izraele.

11:6  et Dathan atque Abiron filiis Eliab, qui fuit filius Ruben : quos aperto ore suo terra absorbuit, cum domibus et tabernaculis, et universa substantia eorum, quam habebant in medio Israël.

11:7  Your eyes have seen all the great works of the Lord, that he hath done,

11:7  But your eyes have seen all the great acts of the Lord which he did.

11:7  Na vlastní oči jste přece spatřili celé to veliké Hospodinovo dílo, které vykonal.

11:7  Vy sami jste na vlastní oči viděli celé to veliké Hospodinovo dílo, které vykonal.

11:7  ale vaše oči viděly všechny ty velké Hospodinovy skutky, které učinil.

11:7  Ale oči vaše viděly všecky skutky Hospodinovy veliké, kteréž činil.

11:7  Oculi vestri viderunt opera Domini magna quæ fecit,

11:8  That you may keep all his commandments, which I command you this day, and may go in, and possess the land, to which you are entering,

11:8  Therefore shall ye keep all the commandments which I command you this day, that ye may be strong, and go in and possess the land, whither ye go to possess it;

11:8  Dbejte proto na každý příkaz, který vám dnes udílím, abyste byli rozhodní, až půjdete obsadit zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit,

11:8  Proto dodržujte všechna přikázání, která vám dnes udílím. Pak budete mít sílu vejít a obsadit zem, kterou přicházíte obsadit,

11:8  Zachovávejte každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste byli silní, vešli a obsadili zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili,

11:8  Protož ostříhejte všech přikázaní, kteráž já dnes přikazuji vám, abyste zmocněni byli, a vejdouce, dědičně obdrželi zemi, do kteréž vy jdete k dědičnému jí obdržení,

11:8  ut custodiatis universa mandata illius, quæ ego hodie præcipio vobis, et possitis introire, et possidere terram, ad quam ingredimini,

11:9  And may live in it a long time: which the Lord promised by oath to your fathers, and to their seed, a land which floweth with milk and honey.

11:9  And that ye may prolong your days in the land, which the Lord sware unto your fathers to give unto them and to their seed, a land that floweth with milk and honey.

11:9  a abyste byli dlouho živi na zemi, o které Hospodin přísahal, že ji dá vašim otcům a jejich potomstvu, v zemi oplývající mlékem a medem.

11:9  a budete užívat dlouhého života v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že ji dá jim a jejich semeni – zem oplývající mlékem a medem.

11:9  a aby se prodloužily dny v zemi, o které Hospodin přísahal vašim otcům, že ji dá jim a jejich potomstvu, zemi oplývající mlékem a medem.

11:9  A aby se prodlili dnové vaši na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim i semeni jejich, zemi mlékem a strdí oplývající.

11:9  multoque in ea vivatis tempore : quam sub juramento pollicitus est Dominus patribus vestris, et semini eorum, lacte et melle manantem.

11:10  For the land, which thou goest to possess, is not like the land of Egypt, from whence thou camest out, where, when the seed is sown, waters are brought in to water it after the manner of gardens.

11:10  For the land, whither thou goest in to possess it, is not as the land of Egypt, from whence ye came out, where thou sowedst thy seed, and wateredst it with thy foot, as a garden of herbs:

11:10  Země, kterou přicházíš obsadit, není totiž jako země egyptská, z níž jste vyšli, kterou jsi oséval semenem a zavlažoval šlapáním čerpadla jako zelinářskou zahradu.

11:10  Země, kterou přicházíš obsadit, totiž není jako egyptská zem, z níž jste vyšli, kterou jsi osíval semenem a zavlažoval ji prací svých nohou jako zelinářskou zahradu.

11:10  Neboť země, do které přicházíš, abys ji obsadil, není jako egyptská země, z níž jste vyšli, kde zaseješ semeno a ⌈musíš šlapat a zavlažovat⌉ ji jako zelinářskou zahradu.

11:10  Nebo země, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dědičně obdržel, není jako země Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval símě své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou:

11:10  Terra enim, ad quam ingrederis possidendam, non est sicut terra Ægypti, de qua existi, ubi jacto semine in hortorum morem aquæ ducuntur irriguæ :

11:11  But it is a land of hills and plains, expecting rain from heaven.

11:11  But the land, whither ye go to possess it, is a land of hills and valleys, and drinketh water of the rain of heaven:

11:11  Země, do níž táhnete a kterou máte obsadit, je země hor a plání. Pije vodu z nebeského deště.

11:11  Země, kterou jdete obsadit, je země hor a údolí, zavlažovaná nebeským deštěm.

11:11  Země, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili, je zemí hor a údolí; ⌈pije vodu deště⌉ z nebe.

11:11  Ale země, do kteréž vy jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země hornatá, mající i údolí, kteráž z deště nebeského svlažována bývá vodou,

11:11  sed montuosa est et campestris, de cælo expectans pluvias,

11:12  And the Lord thy God doth always visit it, and his eyes are on it from the beginning of the year unto the end thereof.

11:12  A land which the Lord thy God careth for: the eyes of the Lord thy God are always upon it, from the beginning of the year even unto the end of the year.

11:12  Je to země, o niž Hospodin, tvůj Bůh, pečuje. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou na ni neustále upřeny, od začátku roku až do konce.

11:12  Je to země, o niž pečuje Hospodin, tvůj Bůh. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou stále obráceny k ní, od počátku roku do jeho konce.

11:12  Zemí, o kterou se stará Hospodin, tvůj Bůh. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou na ni stále upřeny, od počátku až do konce roku.

11:12  Země, o kterouž Hospodin Bůh tvůj pečuje, a vždycky oči Hospodina Boha tvého obráceny jsou na ni, od počátku roku až do konce jeho.

11:12  quam Dominus Deus tuus semper invisit, et oculi illius in ea sunt a principio anni usque ad finem ejus.

11:13  If then you obey my commandments, which I command you this day, that you love the Lord your God, and serve him with all your heart, and with all your soul:

11:13  And it shall come to pass, if ye shall hearken diligently unto my commandments which I command you this day, to love the Lord your God, and to serve him with all your heart and with all your soul,

11:13  Jestliže budete opravdu poslouchat má přikázání, která vám dnes udílím, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým svým srdcem a celou svou duší,

11:13  Budete-li opravdu poslouchat přikázání, která vám dnes udílím, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým srdcem a celou duší,

11:13  I stane se, jestliže budete opravdu poslouchat mé příkazy, které vám dnes přikazuji, budete milovat Hospodina, svého Boha, a sloužit mu celým svým srdcem a celou svou duší,

11:13  Protož jestliže opravdově poslouchati budete přikázaní mých, kteráž já vám dnes přikazuji, milujíce Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze vší duše své,

11:13  Si ergo obedieritis mandatis meis, quæ ego hodie præcipio vobis, ut diligatis Dominum Deum vestrum, et serviatis ei in toto corde vestro, et in tota anima vestra :

11:14  He will give to your land the early rain and the latter rain, that you may gather in your corn, and your wine, and your oil,

11:14  That I will give you the rain of your land in his due season, the first rain and the latter rain, that thou mayest gather in thy corn, and thy wine, and thine oil.

11:14  dám vaší zemi déšť v pravý čas, déšť podzimní i jarní, a budeš sklízet své obilí, svůj mošt a olej

11:14  dám vaší zemi déšť v patřičný čas – déšť na podzim i na jaře, abys mohl sklízet své obilí, víno i olej.

11:14  že dám ⌈vaší zemi ve svůj čas déšť⌉ ⌈podzimní i jarní⌉ a sklidíš své obilí, nové víno i svůj olej.

11:14  Dám déšť zemi vaší časem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svůj.

11:14  dabit pluviam terræ vestræ temporaneam et serotinam, ut colligatis frumentum, et vinum, et oleum,

11:15  And your hay out of the fields to feed your cattle, and that you may eat and be filled.

11:15  And I will send grass in thy fields for thy cattle, that thou mayest eat and be full.

11:15  a na tvém poli dám růst bylině pro tvůj dobytek; budeš jíst dosyta.

11:15  Na tvých pastvinách dám vyrůst trávě pro tvůj dobytek. Budeš moci jíst do sytosti.

11:15  Dám také zeleň na tvé pole pro tvůj dobytek, najíš se a nasytíš.

11:15  Dám i pastvu na poli tvém pro hovada tvá, a budeš jísti až do sytosti.

11:15  fœnumque ex agris ad pascenda jumenta, et ut ipsi comedatis ac saturemini.

11:16  Beware lest perhaps your heart be deceived, and you depart from the Lord, and serve strange gods, and adore them:

11:16  Take heed to yourselves, that your heart be not deceived, and ye turn aside, and serve other gods, and worship them;

11:16  Střezte se, aby se vaše srdce nedalo zlákat, takže byste se odchýlili, sloužili jiným bohům a klaněli se jim.

11:16  Mějte se však na pozoru, abyste se v srdcích nedali svést a neodvrátili se k cizím bohům. Kdybyste jim sloužili a klaněli se jim,

11:16  Mějte se na pozoru, aby se vaše srdce nedalo svést a neodvrátili jste se, nesloužili jiným bohům a neklaněli se jim.

11:16  Vystříhejtež se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaše, abyste odstupujíce, nesloužili bohům cizím, a neklaněli se jim.

11:16  Cavete ne forte decipiatur cor vestrum, et recedatis a Domino, serviatisque diis alienis, et adoretis eos :

11:17  And the Lord being angry shut up heaven, that the rain come not down, nor the earth yield her fruit, and you perish quickly from the excellent land, which the Lord will give you.

11:17  And then the Lord’s wrath be kindled against you, and he shut up the heaven, that there be no rain, and that the land yield not her fruit; and lest ye perish quickly from off the good land which the Lord giveth you.

11:17  To by Hospodin vzplanul proti vám hněvem a zavřel by nebesa, takže by nebylo deště, z půdy by se nic neurodilo a vy byste v té dobré zemi, kterou vám Hospodin dává, rychle vyhynuli.

11:17  Hospodin by proti vám vzplanul hněvem, zavřel by nebe, aby nevydalo déšť, a země by nevydala svou úrodu. Tak byste v té krásné zemi, kterou vám Hospodin dává, rychle vymřeli.

11:17  Nebo proti vám vzplane Hospodinův hněv, uzavře nebesa, nebude déšť, země nevydá svou úrodu a z té dobré země, kterou vám Hospodin dává, rychle vyhynete.

11:17  Pročež Hospodin velice by se na vás rozhněval, a zavřel by nebe, aby deště nedávalo, a země aby nedávala úrody své; i zahynuli byste rychle z země výborné, kterouž Hospodin vám dává.

11:17  iratusque Dominus claudat cælum, et pluviæ non descendant, nec terra det germen suum, pereatisque velociter de terra optima, quam Dominus daturus est vobis.

11:18  Lay up these words in your hearts and minds, and hang them for a sign on your hands, and place them between your eyes.

11:18  Therefore shall ye lay up these my words in your heart and in your soul, and bind them for a sign upon your hand, that they may be as frontlets between your eyes.

11:18  Tato má slova si vložte do srdce a do své duše, přivažte si je jako znamení na ruku a ať jsou jako pásek na čele mezi vašima očima.

11:18  Uložte si tato má slova v srdci a v duši, přivažte si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo.

11:18  Vložte tato má slova do svého srdce a do své duše. Přivažte si je jako znamení na ruku, ať jsou značkou mezi vašima očima.

11:18  Ale složte tato slova má v srdci svém a v mysli své, a uvažte je sobě za znamení na rukou svých, a budou jako náčelník mezi očima vašima.

11:18  Ponite hæc verba mea in cordibus et in animis vestris, et suspendite ea pro signo in manibus, et inter oculos vestros collocate.

11:19  Teach your children that they meditate on them, when thou sittest in thy house, and when thou walkest on the way, and when thou liest down and risest up.

11:19  And ye shall teach them your children, speaking of them when thou sittest in thine house, and when thou walkest by the way, when thou liest down, and when thou risest up.

11:19  Budete jim vyučovat své syny a rozmlouvat o nich, ať budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, ať budeš uléhat nebo vstávat.

11:19  Vyučujte jim své syny. Mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš.

11:19  Učte je své syny -- mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš i když vstáváš.

11:19  A vyučujte jim syny své, rozmlouvajíce o nich, když sedneš v domě svém, aneb když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš.

11:19  Docete filios vestros ut illa meditentur : quando sederis in domo tua, et ambulaveris in via, et accubueris atque surrexeris.

11:20  Thou shalt write them upon the posts and the doors of thy house:

11:20  And thou shalt write them upon the door posts of thine house, and upon thy gates:

11:20  Napíšeš je na veřeje svého domu a na své brány,

11:20  Napiš je na veřejích svého domu i na svých branách.

11:20  Napište je na veřeje svého domu a na své brány,

11:20  Napíšeš je také na veřejích domu svého i na branách svých,

11:20  Scribes ea super postes et januas domus tuæ,

11:21  That thy days may be multiplied, and the days of thy children in the land which the Lord swore to thy fathers, that he would give them as long as the heaven hangeth over the earth.

11:21  That your days may be multiplied, and the days of your children, in the land which the Lord sware unto your fathers to give them, as the days of heaven upon the earth.

11:21  abyste na zemi, o které Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá, dlouho žili vy i vaši synové, aby vaše dny byly jako dny nebes nad zemí.

11:21  Pak budete vy i vaši synové žít dlouho v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá – tak dlouho, dokud bude nebe nad zemí.

11:21  aby se rozmnožily vaše dny a dny vašich synů v zemi, o které Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá, tak jako ⌈dny nebes⌉ nad zemí.

11:21  Aby byli rozmnoženi dnové vaši a dnové synů vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že ji dá jim, dokudž nebe trvá nad zemí.

11:21  ut multiplicentur dies tui, et filiorum tuorum in terra, quam juravit Dominus patribus tuis, ut daret eis quamdiu cælum imminet terræ.

11:22  For if you keep the commandments which I command you, and do them, to love the Lord your God, and walk in all his ways, cleaving unto him,

11:22  For if ye shall diligently keep all these commandments which I command you, to do them, to love the Lord your God, to walk in all his ways, and to cleave unto him;

11:22  Jestliže budete bedlivě a cele dbát na toto přikázání, které vám přikazuji dodržovat, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, chodili po všech jeho cestách a přimkli se k němu,

11:22  Budete-li pečlivě dodržovat všechna tato přikázání, která vám udílím, budete-li milovat Hospodina, svého Boha, kráčet po všech jeho cestách a přimknete se k němu,

11:22  Jestliže budete bedlivě zachovávat každý tento příkaz, který vám přikazuji, budete–li jej plnit, milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a přilnete k němu,

11:22  Nebo jestliže bedlivě ostříhati budete všech přikázaní těchto, kteráž já přikazuji vám, abyste je činili, milujíce Hospodina Boha svého, a chodíce po všech cestách jeho, a přídržejíce se jeho:

11:22  Si enim custodieritis mandata quæ ego præcipio vobis, et feceritis ea, ut diligatis Dominum Deum vestrum, et ambuletis in omnibus viis ejus, adhærentes ei,

11:23  The Lord will destroy all these nations before your face, and you shall possess them, which are greater and stronger than you.

11:23  Then will the Lord drive out all these nations from before you, and ye shall possess greater nations and mightier than yourselves.

11:23  vyžene Hospodin před vámi všechny tyto pronárody, takže si podrobíte národy větší a zdatnější, než jste vy.

11:23  Hospodin před vámi vyžene všechny tyto národy. Budete moci vyhnat národy větší a mocnější, než jste sami.

11:23  Hospodin před vámi vyžene všechny tyto národy a obsadíte národy větší a mocnější, než jste vy.

11:23  Tedy vyžene Hospodin všecky ty národy od tváři vaší, a vládnouti budete dědičně národy většími i silnějšími, nežli jste vy.

11:23  disperdet Dominus omnes gentes istas ante faciem vestram, et possidebitis eas, quæ majores et fortiores vobis sunt.

11:24  Every place, that your foot shall tread upon, shall be yours. From the desert, and from Libanus, from the great river Euphrates unto the western sea shall be your borders.

11:24  Every place whereon the soles of your feet shall tread shall be yours: from the wilderness and Lebanon, from the river, the river Euphrates, even unto the uttermost sea shall your coast be.

11:24  Každé místo, na něž vaše noha šlápne, bude vaše: od pouště po Libanón, od Řeky, řeky Eufratu, až k Zadnímu moři, to vše bude vaše území.

11:24  Každé místo, na něž stoupne vaše noha, bude vaše. Vaše území bude sahat od pouště až k Libanonu a od té veliké řeky, řeky Eufrat, až ke Středozemnímu moři.

11:24  Každé místo, na které šlápne vaše noha, bude patřit vám; od pustiny až k Libanonu, od Řeky, řeky Eufratu, až k Západnímu moři bude vaše území.

11:24  Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od pouště a od Libánu, a od řeky Eufraten až k moři nejdalšímu bude pomezí vaše.

11:24  Omnis locus, quem calcaverit pes vester, vester erit. A deserto, et a Libano, a flumine magno Euphrate usque ad mare occidentale erunt termini vestri.

11:25  None shall stand against you: the Lord your God shall lay the dread and fear of you upon all the land that you shall tread upon, as he hath spoken to you.

11:25  There shall no man be able to stand before you: for the Lord your God shall lay the fear of you and the dread of you upon all the land that ye shall tread upon, as he hath said unto you.

11:25  Nikdo se proti vám nepostaví, Hospodin, váš Bůh, uvalí strach a bázeň před vámi na celou zemi, kde stanete, jak k vám mluvil.

11:25  Nikdo před vámi neobstojí; Hospodin, váš Bůh, uvede strach a hrůzu z vás na celou zem, kamkoli šlápnete, jak vám pověděl.

11:25  Nikdo se proti vám nepostaví. Hospodin, váš Bůh, dá strach a bázeň z vás na povrch celé země, na kterou šlápnete, tak jak vám řekl.

11:25  Nepostaví se žádný proti vám; strach a bázeň vás pustí Hospodin Bůh váš na tvář vší země, po kteréž choditi budete, jakož jest mluvil vám.

11:25  Nullus stabit contra vos : terrorem vestrum et formidinem dabit Dominus Deus vester super omnem terram quam calcaturi estis, sicut locutus est vobis.

11:26  Behold I set forth in your sight this day a blessing and a curse:

11:26  Behold, I set before you this day a blessing and a curse;

11:26  Hleď, dnes vám předkládám požehnání i zlořečení:

11:26  Pohleď, dnes vám předkládám požehnání i prokletí.

11:26  Pohleď, kladu dnes před vás požehnání a kletbu.

11:26  Hle, já předkládám vám dnes požehnání i zlořečení,

11:26  En propono in conspectu vestro hodie benedictionem et maledictionem :

11:27  A blessing, if you obey the commandments of the Lord your God, which I command you this day:

11:27  A blessing, if ye obey the commandments of the Lord your God, which I command you this day:

11:27  požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám dnes přikazuji,

11:27  Požehnání – budete-li poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, která vám dnes udílím.

11:27  Požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které vám dnes přikazuji,

11:27  Požehnání, budete-li poslouchati přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes přikazuji vám,

11:27  benedictionem, si obedieritis mandatis Domini Dei vestri, quæ ego hodie præcipio vobis :

11:28  A curse, if you obey not the commandments of the Lord your God, but revolt from the way which now I shew you, and walk after strange gods which you know not.

11:28  And a curse, if ye will not obey the commandments of the Lord your God, but turn aside out of the way which I command you this day, to go after other gods, which ye have not known.

11:28  a zlořečení, když nebudete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, sejdete-li z cesty, kterou vám dnes přikazuji, a budete-li chodit za jinými bohy, k nimž se nemáte znát.

11:28  Prokletí – nebudete-li poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, ale sejdete z cesty, kterou vám dnes přikazuji, a vydáte se za cizími bohy, které jste nepoznali.

11:28  a kletbu, jestliže nebudete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, a odvrátíte se od té cesty, kterou vám dnes přikazuji, a půjdete za jinými bohy, které jste neznali.

11:28  Zlořečení pak, jestliže byste neposlouchali přikázaní Hospodina Boha svého, ale sešli byste s cesty, o kteréž já dnes přikazuji vám, následujíce bohů cizích, kterýchž neznáte.

11:28  maledictionem, si non obedieritis mandatis Domini Dei vestri, sed recesseritis de via, quam ego nunc ostendo vobis, et ambulaveritis post deos alienos, quos ignoratis.

11:29  And when the Lord thy God shall have brought thee into the land, whither thou goest to dwell, thou shalt put the blessing upon mount Garizim, the curse upon mount Hebal:

11:29  And it shall come to pass, when the Lord thy God hath brought thee in unto the land whither thou goest to possess it, that thou shalt put the blessing upon mount Gerizim, and the curse upon mount Ebal.

11:29  Až tě uvede Hospodin, tvůj Bůh, do země, kterou přicházíš obsadit, budeš dávat požehnání na hoře Gerizímu a zlořečení na hoře Ébalu.

11:29  Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, kterou přicházíš obsadit, budeš pronášet požehnání na hoře Gerizim a prokletí na hoře Ebal.

11:29  I stane se, až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, kterou jdeš obsadit, že budeš dávat požehnání na hoře Gerizímu a kletbu na hoře Ébalu.

11:29  A když by tě uvedl Hospodin Bůh tvůj do země, do kteréž ty jdeš, abys dědičně vládl jí, tedy dáš požehnání toto na hoře Garizim, a zlořečení na hoře Hébal,

11:29  Cum vero introduxerit te Dominus Deus tuus in terram, ad quam pergis habitandam, pones benedictionem super montem Garizim, maledictionem super montem Hebal :

11:30  Which are beyond the Jordan, behind the way that goeth to the setting of the sun, in the land of the Chanaanite who dwelleth in the plain country over against Galgala, which is near the valley that reacheth and entereth far.

11:30  Are they not on the other side Jordan, by the way where the sun goeth down, in the land of the Canaanites, which dwell in the champaign over against Gilgal, beside the plains of Moreh?

11:30  Ty hory jsou za Jordánem, za cestou na západ, v zemi Kenaanců sídlících v pustině naproti Gilgálu při božišti Móre.

11:30  (Obě jsou za Jordánem, kus cesty směrem na západ, v zemi Kanaánců bydlících na pláni proti Gilgalu poblíž háje More.)

11:30  Jsou přece za Jordánem, směrem na západ slunce, v zemi Kenaanců sídlících v Arabě, naproti Gilgálu, blízko dubů v Móre.

11:30  Kteréž jsou za Jordánem, za cestou chýlící se k západu slunce, v zemi Kananejského, jenž bydlí na rovinách naproti Galgala, blízko rovin More.

11:30  qui sunt trans Jordanem, post viam quæ vergit ad solis occubitum in terra Chananæi, qui habitat in campestribus contra Galgalam, quæ est juxta vallem tendentem et intrantem procul.

11:31  For you shall pass over the Jordan, to possess the land, which the Lord your God will give you, that you may have it and possess it.

11:31  For ye shall pass over Jordan to go in to possess the land which the Lord your God giveth you, and ye shall possess it, and dwell therein.

11:31  Přejdete totiž Jordán a půjdete obsadit zemi, kterou vám dává Hospodin, váš Bůh. Obsadíte ji a usadíte se v ní.

11:31  Chystáte se překročit Jordán a obsadit zem, kterou vám dává Hospodin, váš Bůh. Až ji obsadíte a usadíte se v ní,

11:31  Až projdete Jordánem, abyste vešli a obsadili zemi, kterou vám dává Hospodin, váš Bůh, obsadíte ji a usídlíte se v ní,

11:31  Nebo vy půjdete přes Jordán, abyste vešli a dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám; i obdržíte ji dědičně, a budete v ní bydliti.

11:31  Vos enim transibitis Jordanem, ut possideatis terram quam Dominus Deus vester daturus est vobis, ut habeatis et possideatis illam.

11:32  See therefore that you fulfil the ceremonies and judgments, which I shall set this day before you.

11:32  And ye shall observe to do all the statutes and judgments which I set before you this day.

11:32  Proto bedlivě dodržujte všechna nařízení a práva, která vám dnes předkládám.

11:32  pečlivě dodržujte všechna ustanovení a pravidla, která vám dnes předkládám.

11:32  zachovávejte a plňte všechna ustanovení a nařízení, která před vás dnes kladu.

11:32  Hleďtež tedy, abyste činili všecka ustanovení a soudy, kteréž já dnes vám předkládám.

11:32  Videte ergo ut impleatis cæremonias atque judicia, quæ ego hodie ponam in conspectu vestro.

Chapter 12

12:1  These are the precepts and judgments, that you must do in the land, which the Lord the God of thy fathers will give thee, to possess it all the days that thou shalt walk upon the earth.

12:1  These are the statutes and judgments, which ye shall observe to do in the land, which the Lord God of thy fathers giveth thee to possess it, all the days that ye live upon the earth.

12:1  Toto jsou nařízení a práva, která budete bedlivě dodržovat v zemi, kterou ti dal do vlastnictví Hospodin, Bůh tvých otců, po všechny dny, v nichž budete živi na zemi.

12:1  Toto jsou pravidla a zákony, jež budete po všechny dny svého života pečlivě dodržovat v zemi, kterou ti Hospodin, Bůh tvých otců, dal za dědictví.

12:1  Toto jsou ustanovení a nařízení, která budete zachovávat a plnit v zemi, již dal Hospodin, Bůh tvých otců, tobě, abys ji obsadil, po všechny dny, co budete živi na zemi.

12:1  Tato jsou ustanovení a soudové, kterýchž ostříhati budete, činíce je v zemi, kterouž Hospodin Bůh otců tvých dá tobě, abys dědičně vládl jí po všecky dny, v nichž živi budete na zemi.

12:1  Hæc sunt præcepta atque judicia, quæ facere debetis in terra, quam Dominus Deus patrum tuorum daturus est tibi, ut possideas eam cunctis diebus, quibus super humum gradieris.

12:2  Destroy all the places in which the nations, that you shall possess, worshipped their gods upon high mountains, and hills, and under every shady tree:

12:2  Ye shall utterly destroy all the places, wherein the nations which ye shall possess served their gods, upon the high mountains, and upon the hills, and under every green tree:

12:2  Úplně zničíte všechna místa, kde pronárody, jež si podrobíte, sloužily svým bohům na vysokých horách i na pahorcích a pod každým zeleným stromem.

12:2  Naprosto zničte všechna místa, kde národy, které vyháníte, sloužily svým bohům – ať už na vysokých horách a návrších nebo pod kdejakým košatým stromem.

12:2  Zcela zničte všechna místa, kde národy, jež obsadíte, sloužily svým bohům -- na vysokých horách, na návrších a pod každým zeleným stromem.

12:2  Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dědičně opanujete,) bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným.

12:2  Subvertite omnia loca, in quibus coluerunt gentes, quas possessuri estis, deos suos super montes excelsos, et colles, et subter omne lignum frondosum.

12:3  Overthrow their altars, and break down their statues, burn their groves with fire, and break their idols in pieces: destroy their names out of those places.

12:3  And ye shall overthrow their altars, and break their pillars, and burn their groves with fire; and ye shall hew down the graven images of their gods, and destroy the names of them out of that place.

12:3  Jejich oltáře zboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte, jejich posvátné kůly spálíte, tesané sochy jejich bohů pokácíte a jejich jméno z toho místa vyhladíte.

12:3  Jejich oltáře zbořte, jejich posvátné sloupy roztříštěte, jejich posvátné kůly spalte, sochy jejich bohů zporážejte a jejich jméno odtamtud vyhlaďte.

12:3  Strhněte jejich oltáře, roztřískejte jejich posvátné sloupy, jejich posvátné kůly spalte ohněm, tesané modly jejich bohů pokácejte a odstraňte jejich jméno z onoho místa.

12:3  Oltáře jejich zbořte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohněm spalte a rytiny bohů jejich stroskotejte, a vyhlaďte jméno jejich z místa toho.

12:3  Dissipate aras eorum, et confringite statuas : lucos igne comburite, et idola comminuite : disperdite nomina eorum de locis illis.

12:4  You shall not do so to the Lord your God:

12:4  Ye shall not do so unto the Lord your God.

12:4  Pro Hospodina, svého Boha, nesmíte udělat nic takového,

12:4  Hospodinu, svému Bohu, nic takového nedělejte.

12:4  ⌈Nepočínejte si takto vůči⌉ Hospodinu, svému Bohu,

12:4  Neučiníte tak Hospodinu Bohu svému,

12:4  Non facietis ita Domino Deo vestro :

12:5  But you shall come to the place, which the Lord your God shall choose out of all your tribes, to put his name there, and to dwell in it:

12:5  But unto the place which the Lord your God shall choose out of all your tribes to put his name there, even unto his habitation shall ye seek, and thither thou shalt come:

12:5  ale budete vyhledávat místo, které si vyvolí Hospodin, váš Bůh, ze všech vašich kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno; tam budeš přicházet.

12:5  Vyhledávejte místo, které si Hospodin, váš Bůh, uprostřed vašich kmenů vyvolí za příbytek a kde umístí své jméno. Tam choďte

12:5  ale vyhledejte místo, které Hospodin, váš Bůh, vyvolí ze všech vašich kmenů, aby si tam učinil jméno a tam přebýval, a tam choď.

12:5  Ale kteréž by místo vyvolil Hospodin Bůh váš ze všech pokolení vašich, aby položil jméno své tu, a bydlil na něm, hledati ho, a tam choditi budete.

12:5  sed ad locum, quem elegerit Dominus Deus vester de cunctis tribubus vestris, ut ponat nomen suum ibi, et habitet in eo, venietis :

12:6  And you shall offer in that place your holocausts and victims, the tithes and firstfruits of your hands and your vows and gifts, the firstborn of your herds and your sheep.

12:6  And thither ye shall bring your burnt offerings, and your sacrifices, and your tithes, and heave offerings of your hand, and your vows, and your freewill offerings, and the firstlings of your herds and of your flocks:

12:6  Tam budete přinášet své zápalné oběti a oběti svých hodů i desátky a oběť pozdvihování svých rukou, záslibné a dobrovolné dary i prvorozené kusy ze svého skotu a bravu.

12:6  a tam přinášejte své zápalné a pokojné oběti, své desátky, obětní příspěvky z práce svých rukou, své slíbené i dobrovolné oběti a prvorozené ze svého skotu i bravu.

12:6  Tam přinášejte své zápalné oběti a obětní hody, své desátky a dary pozdvihování svých rukou, své slíbené a dobrovolné oběti i prvorozené ze svého skotu a bravu.

12:6  Tam také přinášeti budete zápaly své a oběti i desátky své, oběti rukou svých i sliby své, dobrovolné oběti své, i prvorozené z skotů a bravů svých,

12:6  et offeretis in loco illo holocausta et victimas vestras, decimas et primitias manuum vestrarum, et vota atque donaria, primogenita boum et ovium.

12:7  And you shall eat there in the sight of the Lord your God: and you shall rejoice in all things, whereunto you shall put your hand, you and your houses wherein the Lord your God hath blessed you.

12:7  And there ye shall eat before the Lord your God, and ye shall rejoice in all that ye put your hand unto, ye and your households, wherein the Lord thy God hath blessed thee.

12:7  Budete tam jíst před Hospodinem, svým Bohem, a vy i váš dům se budete radovat ze všeho, k čemu jste přiložili ruku, v čem ti požehnal Hospodin, tvůj Bůh.

12:7  Tam se svými rodinami jezte před Hospodinem, svým Bohem, a radujte se z veškerého díla svých rukou, v němž ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

12:7  Tam jezte vy i vaše rodiny před Hospodinem, svým Bohem, a radujte se ze všeho zisku svých rukou, protože ti požehnal Hospodin, tvůj Bůh.

12:7  A jísti budete tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budete v každé věci, k níž přičiníte ruky své, vy i domové vaši, v nichž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj.

12:7  Et comedetis ibi in conspectu Domini Dei vestri : ac lætabimini in cunctis, ad quæ miseritis manum vos et domus vestræ, in quibus benedixerit vobis Dominus Deus vester.

12:8  You shall not do there the things we do here this day, every man that which seemeth good to himself.

12:8  Ye shall not do after all the things that we do here this day, every man whatsoever is right in his own eyes.

12:8  Nebudete už dělat to, co zde děláme dnes, co každý sám pokládá za správné.

12:8  Nebudete jednat, jak tu jednáme dnes – každý tak, jak sám pokládá za správné.

12:8  Nejednejte tak, jak tady dnes jednáme my, kdy každý dělá to, co ⌈je správné v jeho očích,⌉

12:8  Nebudete dělati tak, jakž my nyní zde činíme, jeden každý což se mu dobrého vidí.

12:8  Non facietis ibi quæ nos hic facimus hodie, singuli quod sibi rectum videtur :

12:9  For until this present time you are not come to rest, and to the possession, which the Lord your God will give you.

12:9  For ye are not as yet come to the rest and to the inheritance, which the Lord your God giveth you.

12:9  Dosud jste totiž nevešli do místa odpočinutí a neujali se dědictví, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

12:9  Až dosud jste přece nevstoupili do odpočinutí, do dědictví, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

12:9  neboť jste dosud nevešli do odpočinutí a do dědictví, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

12:9  Nebo až dosavad nepřišli jste k odpočinutí a dědictví, kteréž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

12:9  neque enim usque in præsens tempus venistis ad requiem, et possessionem, quam Dominus Deus vester daturus est vobis.

12:10  You shall pass over the Jordan, and shall dwell in the land which the Lord your God will give you, that you may have rest from all enemies round about: and may dwell without any fear,

12:10  But when ye go over Jordan, and dwell in the land which the Lord your God giveth you to inherit, and when he giveth you rest from all your enemies round about, so that ye dwell in safety;

12:10  Ale až přejdete Jordán a usadíte se v zemi, kterou vám přiděluje do dědictví Hospodin, váš Bůh, až vám dá odpočinutí ode všech vašich okolních nepřátel, takže budete sídlit bezpečně,

12:10  Chystáte se však přejít Jordán a usadit se v zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává za dědictví, kde vám dá odpočinout ode všech okolních nepřátel a kde budete přebývat v bezpečí.

12:10  Až přejdete přes Jordán a budete sídlit v zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do dědictví a dá vám odpočinek od všech vašich okolních nepřátel a budete bydlet v bezpečí,

12:10  Ale když přejdouce Jordán, bydliti budete v zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám, abys jí vládl právem dědičným, a odpočinutí dá vám ode všech vůkol nepřátel vašich, a bydliti budete bezpečně:

12:10  Transibitis Jordanem, et habitabitis in terra, quam Dominus Deus vester daturus est vobis, ut requiescatis a cunctis hostibus per circuitum : et absque ullo timore habitetis

12:11  In the place, which the Lord your God shall choose, that his name may be therein. Thither shall you bring all the things that I command you, holocausts, and victims, and tithes, and the firstfruits of your hands: and whatsoever is the choicest in the gifts which you shall vow to the Lord.

12:11  Then there shall be a place which the Lord your God shall choose to cause his name to dwell there; thither shall ye bring all that I command you; your burnt offerings, and your sacrifices, your tithes, and the heave offering of your hand, and all your choice vows which ye vow unto the Lord:

12:11  potom na místo, které si vyvolí Hospodin, váš Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno, budete přinášet všechno, co vám přikazuji: své zápalné oběti a oběti svých hodů i desátky a oběť pozdvihování svých rukou i všechno nejlepší ze svých záslibných darů, které jste Hospodinu přislíbili.

12:11  Na místo, které si Hospodin, váš Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno, tehdy přinášejte vše, co jsem vám přikázal – své zápalné a pokojné oběti, své desátky, obětní příspěvky z práce svých rukou a všechny své nejlepší věci, které jste přislíbili Hospodinu.

12:11  pak na místo, které Hospodin, váš Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, budete přinášet všechno, co vám přikazuji: Své zápalné oběti, své obětní hody, své desátky, dary pozdvihování svých rukou a všechno nejlepší ze svých slíbených obětí, jež jste slíbili Hospodinu.

12:11  Tedy k místu tomu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh váš, aby tam přebývalo jméno jeho, přinášeti budete všecky věci, kteréž já přikazuji vám, zápaly své, oběti své a desátky své, a oběti rukou svých a všecko, což předního jest v slibích vašich, kteréž byste činili Hospodinu.

12:11  in loco, quem elegerit Dominus Deus vester, ut sit nomen ejus in eo : illuc omnia, quæ præcipio, conferetis, holocausta, et hostias, ac decimas, et primitias manuum vestrarum : et quidquid præcipuum est in muneribus, quæ vovebitis Domino.

12:12  There shall you feast before the Lord your God, you and your sons and your daughters, your menservants and maidservants, and the Levite that dwelleth in your cities. For he hath no other part and possession among you.

12:12  And ye shall rejoice before the Lord your God, ye, and your sons, and your daughters, and your menservants, and your maidservants, and the Levite that is within your gates; forasmuch as he hath no part nor inheritance with you.

12:12  Budete se radovat před Hospodinem, svým Bohem, vy i vaši synové a vaše dcery, vaši otroci a vaše otrokyně i lévijec, který žije v tvých branách, protože nemá mezi vámi podíl ani dědictví.

12:12  Tam se před Hospodinem, svým Bohem, radujte se svými syny a dcerami, se svými otroky a děvečkami a také s levitou, který je ve tvém městě, neboť mezi vámi nemá žádný podíl ani dědictví.

12:12  Budete se radovat před Hospodinem, svým Bohem, vy i vaši synové, vaše dcery, vaši otroci, vaše otrokyně i Lévijec, který je ve vašich branách, protože s vámi nemá podíl a dědictví.

12:12  A veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým, vy i synové vaši i dcery vaše, služebníci vaši i děvky vaše, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, nebo nemají dílu a dědictví s vámi.

12:12  Ibi epulabimini coram Domino Deo vestro, vos et filii ac filiæ vestræ, famuli et famulæ, atque Levites qui in urbibus vestris commoratur : neque enim habet aliam partem et possessionem inter vos.

12:13  Beware lest thou offer thy holocausts in every place that thou shalt see:

12:13  Take heed to thyself that thou offer not thy burnt offerings in every place that thou seest:

12:13  Střez se, abys neobětoval své zápalné oběti na jakémkoli místě, které by sis vyhlédl.

12:13  Měj se na pozoru, abys neobětoval své zápalné oběti na kterémkoli místě, které by sis sám vyhlédl.

12:13  Měj se na pozoru, abys nepřinášel své zápalné oběti na jakémkoliv místě, které si vyhlédneš,

12:13  Vystříhej se, abys neobětoval zápalných obětí svých na žádném místě, kteréž bys sobě obhlédl.

12:13  Cave ne offeras holocausta tua in omni loco, quem videris :

12:14  But in the place which the Lord shall choose in one of thy tribes shalt thou offer sacrifices, and shalt do all that I command thee.

12:14  But in the place which the Lord shall choose in one of thy tribes, there thou shalt offer thy burnt offerings, and there thou shalt do all that I command thee.

12:14  Jenom na tom místě, které si vyvolí Hospodin v jednom z tvých kmenů, budeš obětovat své zápalné oběti, tam budeš vykonávat všechno, co ti přikazuji.

12:14  Pouze na místě, které si Hospodin vyvolí v jednom z vašich kmenů, tam smíš obětovat své zápalné oběti a budeš dělat vše, co jsem ti přikázal.

12:14  ale jenom na místě, které Hospodin vyvolí v jednom ze tvých kmenů, tam přinášej své zápalné oběti, tam dělej všechno, co ti přikazuji.

12:14  Ale na tom místě, kteréž by vyvolil Hospodin v jednom z pokolení tvých, tam obětovati budeš zápaly své, a tam učiníš všecko, což já přikazuji tobě.

12:14  sed in eo, quem elegerit Dominus, in una tribuum tuarum offeres hostias, et facies quæcumque præcipio tibi.

12:15  But if thou desirest to eat, and the eating of flesh delight thee, kill, and eat according to the blessing of the Lord thy God, which he hath given thee, in thy cities: whether it be unclean, that is to say, having blemish or defect: or clean, that is to say, sound and without blemish, such as may be offered, as the roe, and the hart, shalt thou eat it:

12:15  Notwithstanding thou mayest kill and eat flesh in all thy gates, whatsoever thy soul lusteth after, according to the blessing of the Lord thy God which he hath given thee: the unclean and the clean may eat thereof, as of the roebuck, and as of the hart.

12:15  Porážet dobytek a jíst maso můžeš ovšem ve všech svých branách, kdykoli po něm zatoužíš, podle požehnání, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh; smí je jíst nečistý i čistý i nečistý jako gazelu nebo jelena.

12:15  Porážet dobytek a jíst maso můžeš s požehnáním Hospodina, svého Boha, v kterémkoli svém městě, kdykoli se ti zachce. Smí je jíst čistý i nečistý, tak jako gazelu či jelena.

12:15  ⌈Ovšem zcela podle touhy své duše⌉ ⌈můžeš zabíjet⌉ a jíst maso ⌈ve všech svých branách⌉ podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti dal. Nečistý i čistý smí z toho jíst jako z gazely či z jelena.

12:15  A však jestliže by se kdy zalíbilo duši tvé, zabiješ sobě, a jísti budeš maso vedlé požehnání Hospodina Boha svého, kteréž by dal tobě ve všech městech tvých; nečistý i čistý jísti je bude, jako srnu i jelena.

12:15  Sin autem comedere volueris, et te esus carnium delectaverit, occide, comede juxta benedictionem Domini Dei tui, quam dedit tibi in urbibus tuis : sive immundum fuerit, hoc est, maculatum et debile : sive mundum, hoc est, integrum et sine macula, quod offerri licet, sicut capream et cervum, comedes :

12:16  Only the blood thou shalt not eat, but thou shalt pour it out upon the earth as water.

12:16  Only ye shall not eat the blood; ye shall pour it upon the earth as water.

12:16  Jenom krev jíst nebudete. Vylejete ji na zem jako vodu.

12:16  Nesmíte však jíst krev – nech ji vytéci na zem jako vodu.

12:16  Pouze krev nejezte. Vylej ji na zem jako vodu.

12:16  Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu.

12:16  absque esu dumtaxat sanguinis, quem super terram quasi aquam effundes.

12:17  Thou mayst not eat in thy towns the tithes of thy corn, and thy wine, and thy oil, the firstborn of thy herds and thy cattle, nor any thing that thou vowest, and that thou wilt offer voluntarily, and the firstfruits of thy hands:

12:17  Thou mayest not eat within thy gates the tithe of thy corn, or of thy wine, or of thy oil, or the firstlings of thy herds or of thy flock, nor any of thy vows which thou vowest, nor thy freewill offerings, or heave offering of thine hand:

12:17  Ale ve svých branách nesmíš jídat desátek ze svého obilí, moštu a čerstvého oleje ani prvorozené kusy ze svého skotu a bravu ani jakýkoli záslibný dar, který jsi přislíbil, ani dobrovolné dary ani oběť pozdvihování svých rukou.

12:17  Nesmíš však ve svém městě jíst desátky ze svého obilí, vína a oleje ani prvorozené ze svého skotu a bravu, žádnou ze svých slíbených či dobrovolných obětí ani obětní příspěvky z práce svých rukou.

12:17  Ve svých branách nesmíš jíst desátek ze svého obilí, z nového vína a oleje ani z prvorozených ze svého skotu a bravu, jakékoliv ⌈slíbené oběti,⌉ které jsi slíbil, ani dobrovolné oběti či dary pozdvihování tvých rukou.

12:17  Nebudeš moci jísti v městě svém desátků obilí svého, vína a oleje svého, i prvorozených skotů a bravů svých, i všeho, k čemuž se slibem zavážeš, dobrovolných obětí svých a obětí rukou svých.

12:17  Non poteris comedere in oppidis tuis decimam frumenti, et vini, et olei tui, primogenita armentorum et pecorum, et omnia quæ voveris, et sponte offerre volueris, et primitias manuum tuarum :

12:18  But thou shalt eat them before the Lord thy God in the place which the Lord thy God shall choose, thou and thy son and thy daughter, and thy manservant, and maidservant, and the Levite that dwelleth in thy cities: and thou shalt rejoice and be refreshed before the Lord thy God in all things, whereunto thou shalt put thy hand.

12:18  But thou must eat them before the Lord thy God in the place which the Lord thy God shall choose, thou, and thy son, and thy daughter, and thy manservant, and thy maidservant, and the Levite that is within thy gates: and thou shalt rejoice before the Lord thy God in all that thou puttest thine hands unto.

12:18  Jen před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, tam je budeš jíst ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně i lévijec, který žije v tvých branách. Před Hospodinem, svým Bohem, se budeš radovat ze všeho, k čemu jsi přiložil ruku.

12:18  Smíš je jíst pouze před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, a to se svým synem a dcerou, se svým otrokem a děvečkou i s levitou, který je ve tvém městě. Před Hospodinem, svým Bohem, se budeš radovat z veškerého díla svých rukou.

12:18  Ale jez je před Hospodinem, svým Bohem, jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí -- ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, který je ve tvých branách, a raduj se před Hospodinem, svým Bohem, ze všeho zisku svých rukou.

12:18  Ale před Hospodinem Bohem svým jísti je budeš na místě, kteréž vyvolil Hospodin Bůh tvůj, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a děvka tvá, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, a veseliti se budeš před Hospodinem Bohem svým ve všech věcech, k nimž bys přičinil ruky své.

12:18  sed coram Domino Deo tuo comedes ea in loco, quem elegerit Dominus Deus tuus, tu et filius tuus, et filia tua, et servus et famula, atque Levites qui manet in urbibus tuis : et lætaberis et reficieris coram Domino Deo tuo in cunctis ad quæ extenderis manum tuam.

12:19  Take heed thou forsake not the Levite all the time that thou livest in the land.

12:19  Take heed to thyself that thou forsake not the Levite as long as thou livest upon the earth.

12:19  Pokud budeš žít ve své zemi, varuj se toho, abys lévijce nechal opuštěného.

12:19  Měj se na pozoru, abys po všechny dny, kdy budeš žít ve své zemi, nezanedbával levity.

12:19  Měj se na pozoru, abys nezanedbával Lévijce po všechny dny, které budeš žít ve své zemi.

12:19  Vystříhejž se, abys neopouštěl Levítů v zemi své po všecky dny své.

12:19  Cave ne derelinquas Levitem in omni tempore quo versaris in terra.

12:20  When the Lord thy God shall have enlarged thy borders, as he hath spoken to thee, and thou wilt eat the flesh that thy soul desireth:

12:20  When the Lord thy God shall enlarge thy border, as he hath promised thee, and thou shalt say, I will eat flesh, because thy soul longeth to eat flesh; thou mayest eat flesh, whatsoever thy soul lusteth after.

12:20  Až Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území, jak ti slíbil, a ty řekneš: „Chtěl bych jíst maso“, protože zatoužíš jíst maso, můžeš je jíst podle své chuti.

12:20  Až Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé hranice, jak ti pověděl, a ty si řekneš: „Pojedl bych maso“, protože právě dostaneš chuť na maso, smíš je jíst podle své chuti.

12:20  Až Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území tak, jak ti řekl, a povíš si: Chci jíst maso, protože tvá duše bude toužit jíst maso, jez maso zcela podle touhy své duše.

12:20  Když rozšíří Hospodin Bůh tvůj pomezí tvé, jakož mluvil tobě, a řekl bys sám v sobě: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své jísti budeš maso.

12:20  Quando dilataverit Dominus Deus tuus terminos tuos, sicut locutus est tibi, et volueris vesci carnibus, quas desiderat anima tua :

12:21  And if the place which the Lord thy God shall choose, that his name should be there, be far off, thou shalt kill of thy herds and of thy flocks, as I have commanded thee, and shalt eat in thy towns, as it pleaseth thee.

12:21  If the place which the Lord thy God hath chosen to put his name there be too far from thee, then thou shalt kill of thy herd and of thy flock, which the Lord hath given thee, as I have commanded thee, and thou shalt eat in thy gates whatsoever thy soul lusteth after.

12:21  Když bude od tebe daleko místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam spočinulo jeho jméno, porazíš kus ze svého skotu či bravu, který ti dal Hospodin, jak jsem ti přikázal, a budeš jíst ve svých branách zcela podle své chuti.

12:21  I když budeš daleko od místa, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam umístil své jméno, smíš porážet svůj skot i brav, jejž ti Hospodin dal, tak, jak jsem ti přikázal. Smíš je jíst ve svém městě podle své chuti.

12:21  Když bude od tebe daleko to místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby si tam učinil jméno, zabíjej ze svého skotu a bravu, který ti Hospodin dal, tak jak jsem ti přikázal, a jez ve svých branách zcela podle touhy své duše.

12:21  Jestliže by daleko bylo od tebe místo, kteréž vyvolí Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, zabiješ hovado z skotů neb bravů svých, kteréž by dal Hospodin tobě, jakžť jsem přikázal tobě, a jísti budeš v městě svém, vedlé vší líbosti duše své.

12:21  locus autem, quem elegerit Dominus Deus tuus ut sit nomen ejus ibi, si procul fuerit, occides de armentis et pecoribus, quæ habueris, sicut præcepi tibi, et comedes in oppidis tuis, ut tibi placet.

12:22  Even as the roe and the hart is eaten, so shalt thou eat them: both the clean and unclean shall eat of them alike.

12:22  Even as the roebuck and the hart is eaten, so thou shalt eat them: the unclean and the clean shall eat of them alike.

12:22  Budeš je jíst tak, jak se jí gazela nebo jelen; může je jíst stejně nečistý jako čistý.

12:22  Smíš je jíst stejně, jako se jí gazela či jelen; smí je jíst nečistý stejně jako čistý.

12:22  Avšak jako se jí gazela či jelen, tak z toho smíš jíst; smí z toho jíst nečistý i čistý.

12:22  Jakž se jídá srna a jelen, tak je jísti budeš; nečistý i čistý bude je jísti.

12:22  Sicut comeditur caprea et cervus, ita vesceris eis : et mundus et immundus in commune vescentur.

12:23  Only beware of this, that thou eat not the blood, for the blood is for the soul: and therefore thou must not eat the soul with the flesh:

12:23  Only be sure that thou eat not the blood: for the blood is the life; and thou mayest not eat the life with the flesh.

12:23  Jenom rozhodně odmítej jíst krev, neboť krev je život; proto nebudeš jíst s masem i život.

12:23  Jen se utvrď v tom, abys nejedl krev – vždyť krev, to je život! Nesmíš tedy s masem jíst jeho život.

12:23  Pouze ⌈buď pevný v tom,⌉ abys nejedl krev, protože krev je život. Nejez život s masem.

12:23  Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím.

12:23  Hoc solum cave, ne sanguinem comedas : sanguis enim eorum pro anima est, et idcirco non debes animam comedere cum carnibus :

12:24  But thou shalt pour it upon the earth as water,

12:24  Thou shalt not eat it; thou shalt pour it upon the earth as water.

12:24  Nebudeš ji jíst, nýbrž ji vyleješ na zem jako vodu.

12:24  Nejez krev, nech ji vytéci na zem jako vodu.

12:24  Nejez ji. Vylej ji na zemi jako vodu.

12:24  Nejeziž jí, ale na zem ji vyceď jako vodu.

12:24  sed super terram fundes quasi aquam,

12:25  That it may be well with thee and thy children after thee, when thou shalt do that which is pleasing in the sight of the Lord.

12:25  Thou shalt not eat it; that it may go well with thee, and with thy children after thee, when thou shalt do that which is right in the sight of the Lord.

12:25  Nebudeš ji jíst, aby se dobře vedlo tobě i tvým synům po tobě, když budeš dělat, co je správné v Hospodinových očích.

12:25  Nejez ji. Tobě i tvým dětem se povede šťastně, když budeš činit, co je v Hospodinových očích správné.

12:25  Nejez ji, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě, když budeš dělat to, co je správné v Hospodinových očích.

12:25  Nebudeš jísti jí, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě, když bys činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma.

12:25  ut bene sit tibi et filiis tuis post te, cum feceris quod placet in conspectu Domini.

12:26  But the things which thou hast sanctified and vowed to the Lord, thou shalt take, and shalt come to the place which the Lord shall choose:

12:26  Only thy holy things which thou hast, and thy vows, thou shalt take, and go unto the place which the Lord shall choose:

12:26  Jen to svaté, co máš obětovat, a své záslibné dary budeš nosit na místo, které Hospodin vyvolí.

12:26  Své svaté oběti i slíbené dary však odnášej na místo, které si vyvolí Hospodin, váš Bůh.

12:26  Pouze své ⌈posvátné maso,⌉ které budeš mít, a své slíbené oběti vezmi a přines na místo, které Hospodin vyvolí.

12:26  Ale posvěcené věci své, kteréž bys měl, a což bys slíbil, vezmeš, a doneseš na místo, kteréž vyvolí Hospodin,

12:26  Quæ autem sanctificaveris, et voveris Domino, tolles, et venies ad locum, quem elegerit Dominus :

12:27  And shalt offer thy oblations, the flesh and the blood upon the altar of the Lord thy God: the blood of thy victims thou shalt pour on the altar: and the flesh thou thyself shalt eat.

12:27  And thou shalt offer thy burnt offerings, the flesh and the blood, upon the altar of the Lord thy God: and the blood of thy sacrifices shall be poured out upon the altar of the Lord thy God, and thou shalt eat the flesh.

12:27  Připravíš své zápalné oběti, maso i krev, na oltáři Hospodina, svého Boha. Krev tvých obětí k hodům bude vylita na oltář Hospodina, tvého Boha, kdežto maso sníš.

12:27  Tam budeš obětovat své zápalné oběti – maso i krev – na oltář Hospodina, svého Boha. U tvých ostatních obětí bude krev vylita na oltář Hospodina, tvého Boha, a maso sníš.

12:27  Připrav své zápalné oběti, maso i krev, na oltář Hospodina, svého Boha. Krev tvých obětních hodů se vyleje na oltář Hospodina, tvého Boha, a maso sněz.

12:27  A obětovati budeš oběti své zápalné, maso a krev, na oltář Hospodina Boha svého; ale krev jiných obětí tvých vylita bude na oltář Hospodina Boha tvého, maso pak jísti budeš.

12:27  et offeres oblationes tuas carnem et sanguinem super altare Domini Dei tui : sanguinem hostiarum fundes in altari ; carnibus autem ipse vesceris.

12:28  Observe and hear all the things that I command thee, that it may be well with thee and thy children after thee for ever, when thou shalt do what is good and pleasing in the sight of the Lord thy God.

12:28  Observe and hear all these words which I command thee, that it may go well with thee, and with thy children after thee for ever, when thou doest that which is good and right in the sight of the Lord thy God.

12:28  Bedlivě poslouchej všechna tato slova, která ti přikazuji, aby se vždycky dobře vedlo tobě i tvým synům po tobě, když budeš dělat, co je v očích Hospodina, tvého Boha, dobré a správné.

12:28  Dbej, abys poslouchal všechna tato slova, která ti udílím. Tobě i tvým dětem se povede šťastně až navěky, když budeš v očích Hospodina, svého Boha, dělat, co je dobré a správné.

12:28  Zachovávej a poslouchej všechna tato slova, která ti přikazuji, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě až navěky, když budeš dělat to, co je dobré a správné v očích Hospodina, tvého Boha.

12:28  Ostříhej a poslouchej všech slov těchto, kteráž já přikazuji tobě, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě až na věky, když bys činil, což dobrého a pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.

12:28  Observa et audi omnia quæ ego præcipio tibi, ut bene sit tibi et filiis tuis post te in sempiternum, cum feceris quod bonum est et placitum in conspectu Domini Dei tui.

12:29  When the Lord thy God shall have destroyed before thy face the nations, which thou shalt go in to possess, and when thou shalt possess them, and dwell in their land:

12:29  When the Lord thy God shall cut off the nations from before thee, whither thou goest to possess them, and thou succeedest them, and dwellest in their land;

12:29  Až Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyplení pronárody, které si jdeš podrobit, a až si je podrobíš a usadíš se v jejich zemi,

12:29  Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vykoření národy, které jdeš vyhnat. Až je vyženeš a usadíš se v jejich zemi,

12:29  Až Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhladí národy, které přicházíš obsadit, až je obsadíš a usídlíš se v jejich zemi,

12:29  Když by pak vyplénil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé národy ty, k nimž ty tudíž vejdeš, abys dědičně vládl jimi, a dědičně je opanoval, a bydlil v zemi jejich,

12:29  Quando disperdiderit Dominus Deus tuus ante faciem tuam gentes, ad quas ingredieris possidendas, et possederis eas, atque habitaveris in terra earum :

12:30  Beware lest thou imitate them, after they are destroyed at thy coming in, and lest thou seek after their ceremonies, saying: As these nations have worshipped their gods, so will I also worship.

12:30  Take heed to thyself that thou be not snared by following them, after that they be destroyed from before thee; and that thou enquire not after their gods, saying, How did these nations serve their gods? even so will I do likewise.

12:30  dej si pozor, abys neuvízl v léčce, která po nich zbude, až budou před tebou už vyhlazeny: abys nevyhledával jejich bohy a neřekl: „Jak sloužily tyto pronárody svým bohům, tak to budu dělat i já!“

12:30  měj se na pozoru i poté, co budou vyhlazeni. Nesmíš je následovat do pasti – nevyhledávej jejich bohy. Neříkej: „Jak asi ty národy sloužily svým bohům? Chtěl bych to zkusit i já.“

12:30  měj se na pozoru, aby ses nechytil do pasti ⌈a nenásledoval je,⌉ poté, co před tebou byli vyhlazeni, a nevyptával ses na jejich bohy se slovy: Jak sloužily tyto národy svým bohům? Budu to tak dělat i já.

12:30  Vystříhej se, abys neuvázl v osídle, jda za nimi, když by již vyhlazeni byli od tváři tvé. Nevyptávej se na bohy jejich, říkaje: Jak jsou sloužili národové ti bohům svým, tak i já učiním.

12:30  cave ne imiteris eas, postquam te fuerint introëunte subversæ, et requiras cæremonias earum, dicens : Sicut coluerunt gentes istæ deos suos, ita et ego colam.

12:31  Thou shalt not do in like manner to the Lord thy God. For they have done to their gods all the abominations which the Lord abhorreth, offering their sons and daughters, and burning them with fire.

12:31  Thou shalt not do so unto the Lord thy God: for every abomination to the Lord, which he hateth, have they done unto their gods; for even their sons and their daughters they have burnt in the fire to their gods.

12:31  Něco takového nesmíš udělat pro Hospodina, svého Boha, neboť všechno, co ony činily pro své bohy, Hospodin nenávidí jako ohavnost; vždyť ony pro své bohy spalují dokonce své syny a dcery.

12:31  Nic takového Hospodinu, svému Bohu, nedělej! Vždyť pro své bohy dělají vše, co Hospodin, tvůj Bůh, považuje za ohavnost a co nenávidí. Dokonce pro své bohy pálí své syny a dcery v ohni!

12:31  ⌈Nejednej tak vůči⌉ Hospodinu, svému Bohu. Vždyť oni dělali kvůli svým bohům všechno, co je pro Hospodina ohavností, co nenávidí. Ano, dokonce své syny a své dcery spalují kvůli svým bohům ohněm.

12:31  Neučiníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a čehož nenávidí, činili bohům svým; také i syny své a dcery své ohněm pálili ke cti bohům svým.

12:31  Non facies similiter Domino Deo tuo. Omnes enim abominationes, quas aversatur Dominus, fecerunt diis suis, offerentes filios et filias, et comburentes igni.

12:32  What I command thee, that only do thou to the Lord: neither add any thing, nor diminish.

12:32  What thing soever I command you, observe to do it: thou shalt not add thereto, nor diminish from it.

12:32  Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.

12:32  Quod præcipio tibi, hoc tantum facito Domino : nec addas quidquam, nec minuas.

Chapter 13

13:1  If there rise in the midst of thee a prophet or one that saith he hath dreamed a dream, and he foretell a sign and a wonder,

13:1  If there arise among you a prophet, or a dreamer of dreams, and giveth thee a sign or a wonder,

13:1  Všechno, co vám přikazuji, budete bedlivě dodržovat. Nic k tomu nepřidáš a nic z toho neubereš.

13:1  Pečlivě dodržujte vše, co vám přikazuji – nic k tomu nepřidávejte ani z toho neubírejte.

13:1  ⌈Všechno, co⌉ vám přikazuji, to zachovávejte a plňte. Nic k tomu nepřidávej ani z toho nic neubírej.

13:1  Povstal-li by u prostřed tebe prorok, aneb někdo, ješto by míval sny, a ukázal by tobě znamení aneb zázrak,

13:1  Si surrexerit in medio tui prophetes, aut qui somnium vidisse se dicat, et prædixerit signum atque portentum,

13:2  And that come to pass which he spoke, and he say to thee: Let us go and follow strange gods, which thou knowest not, and let us serve them:

13:2  And the sign or the wonder come to pass, whereof he spake unto thee, saying, Let us go after other gods, which thou hast not known, and let us serve them;

13:2  Kdyby povstal ve tvém středu prorok nebo někdo, kdo hádá ze snů, a nabídl ti znamení nebo zázrak,

13:2  Ve tvém středu by se mohl objevit prorok nebo vykladač snů a nabízet ti nějaké znamení či div

13:2  Jestliže ve tvém středu povstane prorok či ⌈ten, kdo má sen,⌉ a ⌈učiní pro tebe⌉ znamení nebo div,

13:2  Byť se pak i stalo to znamení aneb zázrak, a mluvil by tobě, řka: Poďme, následujme bohů cizích, (kterýchž neznáš,) a služme jim:

13:2  et evenerit quod locutus est, et dixerit tibi : Eamus, et sequamur deos alienos quos ignoras, et serviamus eis :

13:3  Thou shalt not hear the words of that prophet or dreamer: for the Lord your God trieth you, that it may appear whether you love him with all your heart, and with all your soul, or not.

13:3  Thou shalt not hearken unto the words of that prophet, or that dreamer of dreams: for the Lord your God proveth you, to know whether ye love the Lord your God with all your heart and with all your soul.

13:3  i kdyby se dostavilo to znamení nebo ten zázrak, o němž ti mluvil, když říkal: „Pojďme za jinými bohy“, které jsi neznal, „a služme jim“,

13:3  se slovy: „Pojďme následovat cizí bohy“ (které jsi nepoznal) „a sloužit jim!“ Tehdy, i kdyby se stalo to znamení či div, o kterém ti říkal,

13:3  i kdyby se naplnilo to znamení nebo div, které ti řekl se slovy: Pojďme za jinými bohy, (které jsi neznal) a služme jim,

13:3  Neuposlechneš slov proroka toho, ani snáře, nebo zkušuje vás Hospodin Bůh váš, aby známé bylo, milujete-li Hospodina Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své.

13:3  non audies verba prophetæ illius aut somniatoris : quia tentat vos Dominus Deus vester, ut palam fiat utrum diligatis eum an non, in toto corde, et in tota anima vestra.

13:4  Follow the Lord your God, and fear him, and keep his commandments, and hear his voice: him you shall serve, and to him you shall cleave.

13:4  Ye shall walk after the Lord your God, and fear him, and keep his commandments, and obey his voice, and ye shall serve him, and cleave unto him.

13:4  neuposlechneš slov takového proroka nebo toho, kdo hádá ze snů. To vás zkouší Hospodin, váš Bůh, aby poznal, zda milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.

13:4  neposlouchej jeho řeči. To vás Hospodin, váš Bůh, zkouší, aby se poznalo, zda milujete Hospodina, svého Boha, celým srdcem a celou duší.

13:4  neuposlechni slova toho proroka či toho, kdo má sen, protože Hospodin, váš Bůh, vás zkouší, aby poznal, jestli milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.

13:4  Hospodina Boha svého následujte, a jeho se bojte, přikázaní jeho ostříhejte, hlasu jeho poslouchejte, jemu služte a jeho se přídržte.

13:4  Dominum Deum vestrum sequimini, et ipsum timete, et mandata illius custodite, et audite vocem ejus : ipsi servietis, et ipsi adhærebitis.

13:5  And that prophet or forger of dreams shall be slain: because he spoke to draw you away from the Lord your God, who brought you out of the land of Egypt, and redeemed you from the house of bondage: to make thee go out of the way, which the Lord thy God commanded thee: and thou shalt take away the evil out of the midst of thee.

13:5  And that prophet, or that dreamer of dreams, shall be put to death; because he hath spoken to turn you away from the Lord your God, which brought you out of the land of Egypt, and redeemed you out of the house of bondage, to thrust thee out of the way which the Lord thy God commanded thee to walk in. So shalt thou put the evil away from the midst of thee.

13:5  Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete.

13:5  Hospodina, svého Boha, následujte, jeho ctěte, jeho přikázání zachovávejte, jeho poslouchejte, jemu služte a k němu se přimkněte.

13:5  Za Hospodinem, svým Bohem, jděte, jeho se bojte, jeho příkazy zachovávejte, jej poslouchejte, jemu služte a k němu přilněte.

13:5  Prorok pak ten aneb snář zamordován bude, nebo mluvil to, čímž by odvrátil vás od Hospodina Boha vašeho, (kterýž vyvedl vás z země Egyptské, a vykoupil tě z domu služby,) aby tě srazil s cesty, kterouž přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys chodil po ní; a tak odejmeš zlé z prostředku svého.

13:5  Propheta autem ille aut fictor somniorum interficietur : quia locutus est ut vos averteret a Domino Deo vestro, qui eduxit vos de terra Ægypti, et redemit vos de domo servitutis : ut errare te faceret de via, quam tibi præcepit Dominus Deus tuus : et auferes malum de medio tui.

13:6  If thy brother the son of thy mother, or thy son, or daughter, or thy wife that is in thy bosom, or thy friend, whom thou lovest as thy own soul, would persuade thee secretly, saying: Let us go, and serve strange gods, which thou knowest not, nor thy fathers,

13:6  If thy brother, the son of thy mother, or thy son, or thy daughter, or the wife of thy bosom, or thy friend, which is as thine own soul, entice thee secretly, saying, Let us go and serve other gods, which thou hast not known, thou, nor thy fathers;

13:6  Avšak takový prorok nebo ten, kdo hádá ze snů, bude usmrcen, protože přemlouval k odpadnutí od Hospodina, vašeho Boha, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. Chtěl tě svést z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal chodit. I odstraníš zlo ze svého středu.

13:6  Takový prorok nebo vykladač snů ať je popraven, neboť nabádal k odpadnutí od Hospodina, vašeho Boha, který vás vyvedl z Egypta a vykoupil vás z domu otroctví. Odstraň ze svého středu zlo – vždyť tě ten bludař chtěl strhnout z cesty, po níž ti přikázal jít Hospodin, tvůj Bůh!

13:6  Takový prorok či ten, kdo měl sen, ať je usmrcen, neboť naváděl ke vzpouře proti Hospodinu, vašemu Bohu, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. ⌈Chtěl tě svést⌉ z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal jít. Tak ⌈vyhlaď zlo ze svého středu.⌉

13:6  Jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: Poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji,)

13:6  Si tibi voluerit persuadere frater tuus filius matris tuæ, aut filius tuus vel filia, sive uxor quæ est in sinu tuo, aut amicus, quem diligis ut animam tuam, clam dicens : Eamus, et serviamus diis alienis, quos ignoras tu, et patres tui,

13:7  Of all the nations round about, that are near or afar off, from one end of the earth to the other,

13:7  Namely, of the gods of the people which are round about you, nigh unto thee, or far off from thee, from the one end of the earth even unto the other end of the earth;

13:7  Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo tvá vlastní žena nebo tvůj nejmilejší přítel potají ponoukal: „Pojďme sloužit jiným bohům“, které jsi neznal ty ani tvoji otcové,

13:7  Mohl by tě tajně ponoukat tvůj vlastní bratr nebo syn, dcera, manželka ve tvém náručí nebo přítel, jehož miluješ jako sebe sama. Mohl by říkat: „Pojďme sloužit cizím bohům“ (které jsi nepoznal ty ani tví otcové,

13:7  Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo ⌈žena tvého klína⌉ nebo tvůj ⌈přítel, který ti je drahý jako tvůj život,⌉ tajně naváděl slovy: Pojďme sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové,

13:7  Z bohů pohanských, kteříž vůkol vás jsou, buď blízko aneb daleko od tebe, od jednoho konce země až do druhého konce jejího,

13:7  cunctarum in circuitu gentium, quæ juxta vel procul sunt, ab initio usque ad finem terræ,

13:8  Consent not to him, hear him not, neither let thy eye spare him to pity and conceal him,

13:8  Thou shalt not consent unto him, nor hearken unto him; neither shall thine eye pity him, neither shalt thou spare, neither shalt thou conceal him:

13:8  některým z bohů těch národů, které jsou kolem vás, ať blízko tebe nebo daleko od tebe, od jednoho konce země až k druhému konci země,

13:8  totiž některému z bohů okolních národů, blízkých či vzdálených, z jednoho konce světa či z druhého).

13:8  některým z bohů národů, které jsou okolo vás, ať jsou blízko tebe či daleko od tebe, z jednoho konce země až na druhý,

13:8  Nepovoluj jemu, aniž ho poslouchej; neodpustíť mu oko tvé, aniž se slituješ, aniž zatajíš ho,

13:8  non acquiescas ei, nec audias, neque parcat ei oculus tuus ut miserearis et occultes eum,

13:9  But thou shalt presently put him to death. Let thy hand be first upon him, and afterwards the hands of all the people.

13:9  But thou shalt surely kill him; thine hand shall be first upon him to put him to death, and afterwards the hand of all the people.

13:9  nepřivolíš mu a neuposlechneš ho, nebudeš ho litovat ani s ním mít soucit ani ho krýt.

13:9  Nesvoluj a neposlouchej ho! Nesmíš se nad ním slitovat a ušetřit jej. Nesmíš ho krýt,

13:9  nesvoluj mu, neposlouchej ho, ať se nad ním tvé oko neslituje, neměj soucit a nekryj ho,

13:9  Ale bez milosti zabiješ jej; ruka tvá nejprv na něj bude vztažena, abys ho zabil, a potom ruce všeho lidu.

13:9  sed statim interficies : sit primum manus tua super eum, et postea omnis populus mittat manum.

13:10  With stones shall he be stoned to death: because he would have withdrawn thee from the Lord thy God, who brought thee out of the land of Egypt, from the house of bondage:

13:10  And thou shalt stone him with stones, that he die; because he hath sought to thrust thee away from the Lord thy God, which brought thee out of the land of Egypt, from the house of bondage.

13:10  Musíš ho zabít. Nejprve se proti němu pozdvihne tvoje ruka, aby ho usmrtila, potom ruce všeho lidu.

13:10  musíš ho popravit. Sám na něj vztáhneš ruku jako první, aby zemřel, a pak se připojí všechen lid.

13:10  ale rozhodně ho zabij. Ať je tvá ruka jako první proti němu, abys ho usmrtil, a potom ruka všeho lidu.

13:10  A ukamenuješ jej až do smrti, nebo chtěl odvésti tebe od Hospodina Boha tvého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

13:10  Lapidibus obrutus necabitur : quia voluit te abstrahere a Domino Deo tuo, qui eduxit te de terra Ægypti, de domo servitutis :

13:11  That all Israel hearing may fear, and may do no more any thing like this.

13:11  And all Israel shall hear, and fear, and shall do no more any such wickedness as this is among you.

13:11  Budeš ho kamenovat, dokud nezemře, protože tě usiloval odvést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

13:11  Ukamenuj ho k smrti – vždyť tě chtěl odtrhnout od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví!

13:11  Ukamenuj ho, ať zemře, protože tě chtěl svést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

13:11  Aby všecken lid Izraelský, uslyšíce to, báli se, a nečinili více něco podobného věci této nejhorší u prostřed tebe.

13:11  ut omnis Israël audiens timeat, et nequaquam ultra faciat quippiam hujus rei simile.

13:12  If in one of thy cities, which the Lord thy God shall give thee to dwell in, thou hear some say:

13:12  If thou shalt hear say in one of thy cities, which the Lord thy God hath given thee to dwell there, saying,

13:12  Celý Izrael ať o tom uslyší a ať se bojí. Nikdy ať se mezi vámi nestane něco tak zlého.

13:12  Až o tom uslyší všechen Izrael, přijde na ně bázeň a už nikdy ve tvém středu podobné zlo nespáchají.

13:12  ⌈Když o tom všichni Izraelci uslyší,⌉ budou se bát a takovou zlou věc ve tvém středu již páchat nebudou.

13:12  Uslyšel-li bys o některém městě svém, kteréž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, abys tam bydlil, ani praví:

13:12  Si audieris in una urbium tuarum, quas Dominus Deus tuus dabit tibi ad habitandum, dicentes aliquos :

13:13  Children of Belial are gone out of the midst of thee, and have withdrawn the inhabitants of their city, and have said: Let us go, and serve strange gods which you know not:

13:13  Certain men, the children of Belial, are gone out from among you, and have withdrawn the inhabitants of their city, saying, Let us go and serve other gods, which ye have not known;

13:13  Kdybys uslyšel o některém svém městě, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, aby ses v něm usadil,

13:13  Mohl by ses doslechnout o jednom ze svých měst, která ti Hospodin, tvůj Bůh, dá k bydlení,

13:13  ⌈Kdyby ses v některém z měst, která ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys tam sídlil, doslechl,⌉ že

13:13  Vyšli muži, lidé nešlechetní z prostředku tvého, kteříž svedli spoluobyvatele své, řkouce: Poďme, služme bohům cizím, kterýchž neznáte:

13:13  Egressi sunt filii Belial de medio tui, et averterunt habitatores urbis suæ, atque dixerunt : Eamus, et serviamus diis alienis quos ignoratis :

13:14  Inquire carefully and diligently, the truth of the thing by looking well into it, and if thou find that which is said to be certain, and that this abomination hath been really committed,

13:14  Then shalt thou enquire, and make search, and ask diligently; and, behold, if it be truth, and the thing certain, that such abomination is wrought among you;

13:14  že z tvého středu vyšli muži ničemní a svádějí obyvatele města slovy: „Pojďme sloužit jiným bohům“, které jste neznali,

13:14  že z vašeho středu vyšli ničemové, aby svedli obyvatele svého města slovy: „Pojďme sloužit cizím bohům“ (které jsi nepoznal).

13:14  ze tvého středu vyšli nějací ničemníci a svedli obyvatele svého města slovy: Pojďme sloužit jiným bohům, které jste neznali,

13:14  Tedy vyhledej a vyzvěz a dobře se na to vyptej, a jestliže jest pravda a jistá věc, že ohavnost se stala u prostřed tebe,

13:14  quære sollicite et diligenter, rei veritate perspecta, si inveneris certum esse quod dicitur, et abominationem hanc opere perpetratam,

13:15  Thou shalt forthwith kill the inhabitants of that city with the edge of the sword, and shalt destroy it and all things that are in it, even the cattle.

13:15  Thou shalt surely smite the inhabitants of that city with the edge of the sword, destroying it utterly, and all that is therein, and the cattle thereof, with the edge of the sword.

13:15  budeš pátrat a zkoumat a dobře se vyptávat; bude-li to jistá pravda, že se taková ohavnost ve tvém středu stala,

13:15  Tehdy to prozkoumej a vyšetři; důkladně se na to vyptej. Pokud se najisto potvrdí, že ve tvém středu byla spáchána taková ohavnost,

13:15  vyšetři to, prověř a dobře se vyptej. Jestliže by to byla ⌈pravda, jistá věc,⌉ a ve tvém středu byla spáchána tato ohavnost,

13:15  Zbiješ obyvatele města toho mečem, a jako věc proklatou zkazíš je i všecko, což by v něm bylo, hovada také jeho mečem pobiješ.

13:15  statim percuties habitatores urbis illius in ore gladii, et delebis eam ac omnia quæ in illa sunt, usque ad pecora.

13:16  And all the household goods that are there, thou shalt gather together in the midst of the streets thereof, and shall burn them with the city itself, so as to comsume all for the Lord thy God, and that it be a heap for ever: it shall be built no more.

13:16  And thou shalt gather all the spoil of it into the midst of the street thereof, and shalt burn with fire the city, and all the spoil thereof every whit, for the Lord thy God: and it shall be an heap for ever; it shall not be built again.

13:16  úplně vybiješ obyvatele toho města ostřím meče, zničíš je ostřím meče jako klaté, i všechno, co je v něm, i jeho dobytek.

13:16  musíš obyvatele toho města pobít mečem. To město se vším, co je v něm, musíš vyhladit jako proklaté. I jeho dobytek musíš pobít mečem.

13:16  jistě pobij obyvatele toho města ostřím meče. Ostřím meče zasvěť zkáze je, vše, co je v něm, i jeho dobytek.

13:16  A všecky kořisti jeho shromáždíš u prostřed ulice jeho, a spálíš ohněm to město i všecky kořisti jeho docela Hospodinu Bohu svému, aby byla hromada rumu věčná; a nebude více staveno.

13:16  Quidquid etiam supellectilis fuerit, congregabis in medio platearum ejus, et cum ipsa civitate succendes, ita ut universa consumas Domino Deo tuo, et sit tumulus sempiternus. Non ædificabitur amplius,

13:17  And there shall nothing of that anathema stick to thy hand: that the Lord may turn from the wrath of his fury, and may have mercy on thee, and multiply thee as he swore to thy fathers,

13:17  And there shall cleave nought of the cursed thing to thine hand: that the Lord may turn from the fierceness of his anger, and shew thee mercy, and have compassion upon thee, and multiply thee, as he hath sworn unto thy fathers;

13:17  Všechnu kořist z něho shromáždíš na jeho prostranství a město i všechnu kořist z něho spálíš jako celopal pro Hospodina, svého Boha. Zůstane navěky pahorkem sutin, nikdy nebude vystavěno.

13:17  Veškerou kořist z něj shromáždi doprostřed jeho náměstí a spal to město i s jeho kořistí jako zápalnou oběť Hospodinu, svému Bohu. Ať je z něj navěky hromada sutin, ať už nikdy není vystavěno.

13:17  Všechnu ⌈kořist z něj⌉ shromáždi doprostřed náměstí a město i všechnu kořist z něj spal ohněm jako dokonalou oběť Hospodinu, svému Bohu. ⌈Stane se⌉ věčnou ruinou, nebude již zbudováno.

13:17  A nevezmeš ničehož z věcí proklatých, aby Hospodin odvrátil se od hněvu prchlivosti své, a učinil tobě milosrdenství svá, a smiloval se nad tebou, i rozmnožil tě, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým.

13:17  et non adhærebit de illo anathemate quidquam in manu tua : ut avertatur Dominus ab ira furoris sui, et misereatur tui, multiplicetque te sicut juravit patribus tuis,

13:18  When thou shalt hear the voice of the Lord thy God, keeping all his precepts, which I command thee this day, that thou mayst do what is pleasing in the sight of the Lord thy God.

13:18  When thou shalt hearken to the voice of the Lord thy God, to keep all his commandments which I command thee this day, to do that which is right in the eyes of the Lord thy God.

13:18  Ať ti neulpí na ruce nic z toho, co propadlo klatbě, aby se Hospodin od svého planoucího hněvu odvrátil a udělil ti slitování. Slituje se nad tebou a rozmnoží tě, jak přísahal tvým otcům,

13:18  Nic z toho, co propadlo klatbě, ti nesmí zůstat v rukou. Pak se Hospodin odvrátí od svého planoucího hněvu, prokáže ti milosrdenství a ve svém smilování tě rozmnoží, jak s přísahou zaslíbil tvým otcům.

13:18  Ať ⌈ve tvé ruce neulpí⌉ nic z toho, co bylo zasvěceno zkáze, aby se Hospodin odvrátil od svého planoucího hněvu, dal ti dojít slitování, měl s tebou slitování a rozmnožil tě tak, jak přísahal tvým otcům --

13:18  Protož poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje všech přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys činil, což pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.

13:18  quando audieris vocem Domini Dei tui custodiens omnia præcepta ejus, quæ ego præcipio tibi hodie, ut facias quod placitum est in conspectu Domini Dei tui.

13:19  když budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, dbát na všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím, a dodržovat, co je správné v očích Hospodina, tvého Boha.

13:19  Proto poslouchej Hospodina, svého Boha, zachovávej všechna jeho přikázání, která ti dnes udílím, a čiň, co je v očích Hospodina, tvého Boha, správné.

13:19  když uposlechneš Hospodina, svého Boha, budeš zachovávat všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, a budeš dělat to, co je správné v očích Hospodina, tvého Boha.

Chapter 14

14:1  Be ye children of the Lord your God: you shall not cut yourselves, nor make any baldness for the dead;

14:1  Ye are the children of the Lord your God: ye shall not cut yourselves, nor make any baldness between your eyes for the dead.

14:1  Jste synové Hospodina, svého Boha. Nebudete si pro mrtvého dělat smuteční zářezy, ani mezi očima lysinu.

14:1  Jste děti Hospodina, svého Boha. Nedělejte si kvůli mrtvému jizvy ani si neholte hlavu.

14:1  Jste synové Hospodina, svého Boha. Kvůli zemřelému si nezasazujte rány ani si nedělejte lysinu mezi očima.

14:1  Synové jste Hospodina Boha vašeho, protož nebudete se řezati, aniž sobě uděláte lysiny mezi očima vašima nad mrtvým.

14:1  Filii estote Domini Dei vestri : non vos incidetis, nec facietis calvitium super mortuo :

14:2  Because thou art a holy people to the Lord thy God: and he chose thee to be his peculiar people of all nations that are upon the earth.

14:2  For thou art an holy people unto the Lord thy God, and the Lord hath chosen thee to be a peculiar people unto himself, above all the nations that are upon the earth.

14:2  Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha. Tebe si Hospodin vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím.

14:2  Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Tebe Hospodin vyvolil, abys byl jeho lidem, jeho zvláštním pokladem jako žádný jiný lid na zemi.

14:2  Vždyť jsi svatým lidem Hospodinu, svému Bohu, tebe Hospodin vyvolil ze všech národů, které jsou na povrchu země, abys byl jeho lidem, jeho vlastnictvím.

14:2  Nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech národů, kteříž jsou na tváři země.

14:2  quoniam populus sanctus es Domino Deo tuo, et te elegit ut sis ei in populum peculiarem de cunctis gentibus, quæ sunt super terram.

14:3  Eat not the things that are unclean.

14:3  Thou shalt not eat any abominable thing.

14:3  Nesmíš jíst nic ohavného.

14:3  Nejez žádnou ohavnost.

14:3  Nejez nic ohavného.

14:3  Nebudeš jísti žádné věci ohavné.

14:3  Ne comedatis quæ immunda sunt.

14:4  These are the beasts that you shall eat, the ox, and the sheep, and the goat,

14:4  These are the beasts which ye shall eat: the ox, the sheep, and the goat,

14:4  Smíte jíst tato zvířata: býka, ovci a kozu,

14:4  Toto jsou zvířata, která smíte jíst: hovězí dobytek, ovce, koza,

14:4  Toto jsou zvířata, která budete jíst: býka, ovce a kozy,

14:4  Tato jsou hovada, kteráž jísti budete: Voly, ovce a kozy,

14:4  Hoc est animal quod comedere debetis : bovem, et ovem, et capram,

14:5  The hart and the roe, the buffle, the chamois, the pygarg, the wild goat, the camelopardalus.

14:5  The hart, and the roebuck, and the fallow deer, and the wild goat, and the pygarg, and the wild ox, and the chamois.

14:5  jelena, gazelu, daňka, kozorožce, antilopu díšona, tura stepního a divokou kozu,

14:5  jelen, gazela, daněk, kozorožec, kamzík, antilopa a muflon.

14:5  jelena, gazelu, srnce, divokou kozu, antilopu, ⌈divokou ovci⌉ a horskou kozu,

14:5  Jelena, dannele, srnu, kamsíka, jezevce, bůvola a losa.

14:5  cervum et capream, bubalum, tragelaphum, pygargum, orygem, camelopardalum.

14:6  Every beast that divideth the hoof in two parts, and cheweth the cud, you shall eat.

14:6  And every beast that parteth the hoof, and cleaveth the cleft into two claws, and cheweth the cud among the beasts, that ye shall eat.

14:6  zkrátka všechna zvířata, která mají kopyta rozdělená tak, že jsou obě kopyta úplně rozpolcená, přežvýkavce mezi zvířaty; ty jíst smíte.

14:6  Ze zvířat smíte jíst každého přežvýkavého sudokopytníka.

14:6  tedy všechna zvířata, která mají rozdělená kopyta, obě kopyta zcela rozdvojená, přežvýkavce mezi zvířaty. Ta jezte.

14:6  Každé hovado, kteréž má kopyta rozdělená, tak aby rozdvojená byla, a přežívá mezi hovady, jísti je budete.

14:6  Omne animal, quod in duas partes findit ungulam, et ruminat, comedetis.

14:7  But of them that chew the cud, but divide not the hoof, you shall not eat, such as the camel, the hare, and the cherogril: because they chew the cud, but divide not the hoof, they shall be unclean to you.

14:7  Nevertheless these ye shall not eat of them that chew the cud, or of them that divide the cloven hoof; as the camel, and the hare, and the coney: for they chew the cud, but divide not the hoof; therefore they are unclean unto you.

14:7  Z přežvýkavců, z těch, co mají kopyta rozdělená rozpolcením, nesmíte však jíst velblouda, zajíce a damana. Jsou to přežvýkavci, ale kopyta nemají úplně rozdělená; budou pro vás nečistí.

14:7  Nesmíte však jíst ty, kteří jsou jen přežvýkavci nebo jen sudokopytníci. Velbloud, zajíc a daman sice přežvykují, ale nemají rozdělené kopyto – budou tedy pro vás nečistí.

14:7  Z přežvýkavců a těch, kteří mají rozdělená, rozdvojená kopyta, však nejezte tyto: velblouda, zajíce a damana, protože jsou to přežvýkavci, ale kopyta rozdělená nemají. Jsou pro vás nečistí.

14:7  A však ne všech přežívajících, aneb těch, kteráž kopyta rozdělená mají, budete jísti, jako velblouda, zajíce a králíka; nebo ač přežívají, však kopyta rozděleného nemají, nečistá jsou vám.

14:7  De his autem, quæ ruminant, et ungulam non findunt, comedere non debetis, ut camelum, leporem, chœrogryllum : hæc, quia ruminant et non dividunt ungulam, immunda erunt vobis.

14:8  The swine also, because it divideth the hoof, but cheweth not the cud, shall be unclean, their flesh you shall not eat, and their carcasses you shall not touch.

14:8  And the swine, because it divideth the hoof, yet cheweth not the cud, it is unclean unto you: ye shall not eat of their flesh, nor touch their dead carcase.

14:8  Ani vepře; má sice kopyta rozdělená, ale nepřežvykuje; bude pro vás nečistý. Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se nedotknete.

14:8  Vepř sice má rozdělené kopyto, ale nepřežvykuje – bude tedy pro vás nečistý. Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se nedotknete.

14:8  Ani vepře, neboť má kopyta rozdělená, ale nepřežvykuje. Je pro vás nečistý. Jejich maso nejezte a jejich zdechlin se nedotýkejte.

14:8  Též svině, nebo rozdělené majíc kopyto, nepřežívá, nečistá vám bude; masa jejího jísti nebudete, a mrchy její se nedotknete.

14:8  Sus quoque, quoniam dividat ungulam et non ruminat, immunda erit. Carnibus eorum non vescemini, et cadavera non tangetis.

14:9  These shall you eat of all that abide in the waters: All that have fins and scales, you shall eat.

14:9  These ye shall eat of all that are in the waters: all that have fins and scales shall ye eat:

14:9  Ze všeho, co je ve vodě, smíte jíst toto: všechno, co má ploutve a šupiny. To smíte jíst.

14:9  Ze všech vodních živočichů smíte jíst tyto: Smíte jíst všechno, co má ploutve a šupiny.

14:9  Ze všeho, co je ve vodě, jezte toto: Všechno, co má ploutve a šupiny, jezte,

14:9  Ze všech pak živočichů, kteříž u vodách jsou, tyto jísti budete: Cožkoli má plejtvy a šupiny, jísti budete.

14:9  Hæc comedetis ex omnibus quæ morantur in aquis : quæ habent pinnulas et squamas, comedite :

14:10  Such as are without fins and scales, you shall not eat, because they are unclean.

14:10  And whatsoever hath not fins and scales ye may not eat; it is unclean unto you.

14:10  Co nemá ploutve ani šupiny, jíst nesmíte; bude to pro vás nečisté.

14:10  Cokoli nemá ploutve a šupiny, to jíst nesmíte – bude to pro vás nečisté.

14:10  a všechno, co nemá ploutve a šupiny, nejezte. Je to pro vás nečisté.

14:10  Což pak nemá plejtví a šupin, toho jísti nebudete; nečisté vám bude.

14:10  quæ absque pinnulis et squamis sunt, ne comedatis, quia immunda sunt.

14:11  All birds that are clean you shall eat.

14:11  Of all clean birds ye shall eat.

14:11  Smíte jíst všechno čisté ptactvo.

14:11  Smíte jíst všechny čisté ptáky.

14:11  Všechny čisté ptáky jezte.

14:11  Všecko ptactvo čisté jísti budete.

14:11  Omnes aves mundas comedite.

14:12  The unclean eat not: to wit, the eagle, and the grype, and the osprey,

14:12  But these are they of which ye shall not eat: the eagle, and the ossifrage, and the ospray,

14:12  Jen tyto z nich jíst nesmíte: orla, orlosupa a orla mořského,

14:12  Tyto však jíst nesmíte: orla, orlosupa, mořského orla,

14:12  Nejezte z nich tyto: orla, supa, orlovce,

14:12  Těchto pak jísti nebudete: Orla, noha, orlice mořské,

14:12  Immundas ne comedatis : aquilam scilicet, et gryphem, et haliæetum,

14:13  The ringtail, and the vulture, and the kite according to their kind:

14:13  And the glede, and the kite, and the vulture after his kind,

14:13  luňáka, jestřába a různé druhy supů,

14:13  luňáka, sokola, různé druhy supů,

14:13  ⌈luňáka červeného,⌉ ⌈luňáka černého,⌉ luňáky ⌈všeho druhu,⌉

14:13  A sokola, supa a luňáka vedlé pokolení jeho,

14:13  ixion et vulturem ac milvum juxta genus suum :

14:14  And all of the raven's kind:

14:14  And every raven after his kind,

14:14  žádný druh havranů,

14:14  všechny druhy havranů,

14:14  ⌈žádný druh havrana,⌉

14:14  A žádného krkavce vedlé pokolení jeho,

14:14  et omne corvini generis,

14:15  And the ostrich, and the owl, and the larus, and the hawk according to its kind:

14:15  And the owl, and the night hawk, and the cuckow, and the hawk after his kind,

14:15  pštrosa, sovu, racka a různé druhy sokolů,

14:15  dále pštrosa, sovu, racka, různé druhy jestřábů,

14:15  pštrosa, sovu, racka, sokoly všeho druhu,

14:15  Pstrosa, sovy, vodní káně a krahulce vedlé pokolení jeho,

14:15  et struthionem, ac noctuam, et larum, atque accipitrem juxta genus suum :

14:16  The heron, and the swan, and the stork,

14:16  The little owl, and the great owl, and the swan,

14:16  kulicha, výra a sovu pálenou,

14:16  sýčka, výra, ibise,

14:16  sýčka, výra, sovu pálenou,

14:16  Raroha, kalousa a labuti,

14:16  herodium ac cygnum, et ibin,

14:17  And the cormorant, the porphirion, and the night crow,

14:17  And the pelican, and the gier eagle, and the cormorant,

14:17  pelikána, mrchožrouta a kormorána,

14:17  pelikána, mrchožrouta, kormorána,

14:17  pelikána, mrchožrouta a kormorána,

14:17  Pelikána, porfiriána a křehaře,

14:17  ac mergulum, porphyrionem, et nycticoracem,

14:18  The bittern, and the charadrion, every one in their kind: the houp also and the bat.

14:18  And the stork, and the heron after her kind, and the lapwing, and the bat.

14:18  čápa a různé druhy volavek, dudka a netopýra.

14:18  čápa, různé druhy volavek ani dudka a netopýra.

14:18  čápa, volavky všeho druhu, dudka, netopýra.

14:18  Čápa, volavky vedlé pokolení jejího, dedka a netopýře.

14:18  onocrotalum, et charadrium, singula in genere suo : upupam quoque et vespertilionem.

14:19  Every thing that creepeth, and hath little wings, shall be unclean, and shall not be eaten.

14:19  And every creeping thing that flieth is unclean unto you: they shall not be eaten.

14:19  Nečistá bude pro vás i všechna létající havěť; nesmí se jíst.

14:19  Také všechna okřídlená havěť pro vás bude nečistá – nesmí se jíst.

14:19  Také ⌈všechen okřídlený hmyz⌉ je pro vás nečistý. ⌈Ať se nejí.⌉

14:19  A všeliký zeměplaz létající nečistý bude vám, nebudete ho jísti.

14:19  Et omne quod reptat et pennulas habet, immundum erit, et non comedetur.

14:20  All that is clean, you shall eat.

14:20  But of all clean fowls ye may eat.

14:20  Všechno čisté ptactvo jíst smíte.

14:20  Všechno čisté ptactvo však jíst smíte.

14:20  Všechny čisté ptáky jezte.

14:20  Každého ptáka čistého jísti budete.

14:20  Omne quod mundum est, comedite.

14:21  But whatsoever is dead of itself, eat not thereof. Give it to the stranger, that is within thy gates, to eat, or sell it to him: because thou art the holy people of the Lord thy God. Thou shalt not boil a kid in the milk of his dam.

14:21  Ye shall not eat of any thing that dieth of itself: thou shalt give it unto the stranger that is in thy gates, that he may eat it; or thou mayest sell it unto an alien: for thou art an holy people unto the Lord thy God. Thou shalt not seethe a kid in his mother’s milk.

14:21  Nesmíte jíst žádnou zdechlinu. Buď ji dáš bezdomovci, který žije v tvých branách, aby ji jedl, nebo ji prodáš cizinci. Vždyť jsi svatý lid Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.

14:21  Nesmíte jíst žádnou zdechlinu. Dej ji přistěhovalci, který žije ve tvých branách, ať ji sní, nebo ji prodej cizinci. Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Nevař kůzle v mléce jeho matky.

14:21  Nejezte žádnou zdechlinu. Dej ji příchozímu, který je ve tvých branách, ať ji sní, nebo prodej cizinci, ale ty jsi svatým lidem Hospodinu, svému Bohu. Nevař kůzle v mléce jeho matky.

14:21  Žádné umrliny jísti nebudete; příchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a jísti ji bude, aneb prodáš cizozemci, nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému. Nebudeš vařiti kozelce v mléce matky jeho.

14:21  Quidquid autem morticinum est, ne vescamini ex eo. Peregrino, qui intra portas tuas est, da ut comedat, aut vende ei : quia tu populus sanctus Domini Dei tui es. Non coques hædum in lacte matris suæ.

14:22  Every year thou shalt set aside the tithes of all thy fruits that the earth bringeth forth,

14:22  Thou shalt truly tithe all the increase of thy seed, that the field bringeth forth year by year.

14:22  Budeš odvádět desátky z veškeré úrody své setby, která každoročně na poli vyroste.

14:22  Věrně odděluj desátek z veškeré úrody své setby, která každoročně vyroste na poli.

14:22  Jistě dávej desátek ze vší úrody svého semena, to, co ⌈přináší pole,⌉ ⌈rok co rok.⌉

14:22  Ochotně dávati budeš desátky ze všech užitků semene svého, kteřížť by přišli s pole každého roku.

14:22  Decimam partem separabis de cunctis fructibus tuis qui nascuntur in terra per annos singulos,

14:23  And thou shalt eat before the Lord thy God in the place which he shall choose, that his name may be called upon therein, the tithe of thy corn, and thy wine, and thy oil, and the firstborn of thy herds and thy sheep: that thou mayst learn to fear the Lord thy God at all times.

14:23  And thou shalt eat before the Lord thy God, in the place which he shall choose to place his name there, the tithe of thy corn, of thy wine, and of thine oil, and the firstlings of thy herds and of thy flocks; that thou mayest learn to fear the Lord thy God always.

14:23  Na místě, které si on vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, budeš jíst před Hospodinem, svým Bohem, desátky ze svého obilí, moštu a čerstvého oleje i prvorozených kusů svého skotu a bravu, aby ses učil bát Hospodina, svého Boha, po všechny dny.

14:23  Desátky ze svého obilí, vína a oleje, stejně jako prvorozené ze svého skotu a bravu, budeš jíst před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které si vyvolí za příbytek pro své jméno. Tak se budeš po všechny dny učit ctít Hospodina, svého Boha.

14:23  Na místě, které on vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, jez před Hospodinem, svým Bohem, desátek ze svého obilí, z nového vína a oleje a z prvorozených svého skotu a bravu, aby ses naučil bát se Hospodina, svého Boha, po všechny dny.

14:23  A jísti budeš před Hospodinem Bohem svým, (na místě, kteréž by vyvolil, aby tam přebývalo jméno jeho,) desátky z obilí, vína i oleje svého, a prvorozené z volů svých a drobného dobytka svého, abys se učil báti Hospodina Boha svého po všecky dny.

14:23  et comedes in conspectu Domini Dei tui in loco quem elegerit, ut in eo nomen illius invocetur, decimam frumenti tui, et vini, et olei, et primogenita de armentis et ovibus tuis : ut discas timere Dominum Deum tuum omni tempore.

14:24  But when the way and the place which the Lord thy God shall choose, are far off, and he hath blessed thee, and thou canst not carry all these things thither,

14:24  And if the way be too long for thee, so that thou art not able to carry it; or if the place be too far from thee, which the Lord thy God shall choose to set his name there, when the Lord thy God hath blessed thee:

14:24  Kdybys měl dlouhou cestu a nemohl je donést, protože místo, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam spočinulo jeho jméno, bude od tebe vzdáleno, až Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná,

14:24  Bude-li však místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam umístil své jméno, od tebe příliš daleko, takže tam nebudeš moci donést desátky z toho, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal,

14:24  Když by cesta byla pro tebe dlouhá, takže bys nebyl schopen to donést, protože místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby si tam učinil jméno, je od tebe daleko a protože ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal,

14:24  Jestliže by pak daleká byla cesta, a nemohl bys donésti toho, proto že daleko jest od tebe to místo, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj k přebývání tam jména svého, když požehná tobě Hospodin Bůh tvůj:

14:24  Cum autem longior fuerit via, et locus quem elegerit Dominus Deus tuus, tibique benedixerit, nec potueris ad eum hæc cuncta portare,

14:25  Thou shalt sell them all, and turn them into money, and shalt carry it in thy hand, and shalt go to the place which the Lord shall choose:

14:25  Then shalt thou turn it into money, and bind up the money in thine hand, and shalt go unto the place which the Lord thy God shall choose:

14:25  směníš je za stříbro, stříbro zavážeš, vezmeš do ruky a půjdeš na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí.

14:25  můžeš je zpeněžit. Peníze zavaž, vezmi s sebou a vydej se k místu, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil.

14:25  ⌈proměň to ve stříbro,⌉ ⌈vezmi zabalené stříbro s sebou,⌉ jdi na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí,

14:25  Tedy zpeněžíš je, a svázané peníze vezma v ruku svou, půjdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj,

14:25  vendes omnia, et in pretium rediges, portabisque manu tua, et proficisceris ad locum quem elegerit Dominus Deus tuus :

14:26  And thou shalt buy with the same money whatsoever pleaseth thee, either of the herds or of sheep, wine also and strong drink, and all that thy soul desireth: and thou shalt eat before the Lord thy God, and shalt feast, thou and thy house:

14:26  And thou shalt bestow that money for whatsoever thy soul lusteth after, for oxen, or for sheep, or for wine, or for strong drink, or for whatsoever thy soul desireth: and thou shalt eat there before the Lord thy God, and thou shalt rejoice, thou, and thine household,

14:26  Tam koupíš za to stříbro všechno, po čem zatoužíš, skot, brav, víno, opojný nápoj, cokoli budeš chtít, a budeš jíst před Hospodinem, svým Bohem, a radovat se i se svým domem.

14:26  Za ty peníze tam pořiď vše, nač budeš mít chuť – hovězí, skopové, víno, pivo nebo cokoli budeš chtít. Jez to tam před Hospodinem, svým Bohem, a raduj se s celou svou rodinou.

14:26  a dej stříbro za všechno, po čem tvá duše touží, za skot a brav, víno a pivo, za cokoliv, co si přeje tvá duše. Tam jez před Hospodinem, svým Bohem, a raduj se ty i tvá rodina.

14:26  A vynaložíš ty peníze na všecko, čehož žádá duše tvá, na voly, na ovce, na víno, aneb jiný nápoj silný, a na všecko, čehož by sobě žádala duše tvá, a jísti budeš tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budeš ty i dům tvůj.

14:26  et emes ex eadem pecunia quidquid tibi placuerit, sive ex armentis, sive ex ovibus, vinum quoque et siceram, et omne quod desiderat anima tua : et comedes coram Domino Deo tuo, et epulaberis tu et domus tua :

14:27  And the Levite that is within thy gates, beware thou forsake him not, because he hath no other part in thy possession.

14:27  And the Levite that is within thy gates; thou shalt not forsake him; for he hath no part nor inheritance with thee.

14:27  Ani lévijce, který žije v tvých branách, nenecháš opuštěného, protože nemá s tebou podíl ani dědictví.

14:27  Nezanedbávej ovšem levitu, který je ve tvém městě, neboť u tebe nemá žádný podíl ani dědictví.

14:27  Lévijce, který je ve tvých branách, nezanedbávej, protože s tebou nemá podíl ani dědictví.

14:27  Levíty pak, kterýž by v branách tvých bydlil, neopustíš, nebo nemá dílu a dědictví s tebou.

14:27  et Levites qui intra portas tuas est, cave ne derelinquas eum, quia non habet aliam partem in possessione tua.

14:28  The third year thou shalt separate another tithe of all things that grow to thee at that time, and shalt lay it up within thy gates.

14:28  At the end of three years thou shalt bring forth all the tithe of thine increase the same year, and shalt lay it up within thy gates:

14:28  Každého třetího roku odneseš všechny desátky ze své úrody toho roku a složíš je ve svých branách.

14:28  Každý třetí rok vezmi všechny desátky z úrody toho roku a slož je ve svém městě.

14:28  Vždy ⌈po třetím roce⌉ přines celý desátek ze své úrody toho roku a zanech je ve svých branách.

14:28  Každého léta třetího oddělíš všecky desátky z užitků svých toho léta, a složíš je v branách svých.

14:28  Anno tertio separabis aliam decimam ex omnibus quæ nascuntur tibi eo tempore, et repones intra januas tuas.

14:29  And the Levite that hath no other part nor possession with thee, and the stranger and the fatherless and the widow, that are within thy gates, shall come and shall eat and be filled: that the Lord thy God may bless thee in all the works of thy hands that thou shalt do.

14:29  And the Levite, (because he hath no part nor inheritance with thee,) and the stranger, and the fatherless, and the widow, which are within thy gates, shall come, and shall eat and be satisfied; that the Lord thy God may bless thee in all the work of thine hand which thou doest.

14:29  I přijde lévijec, protože nemá s tebou podíl ani dědictví, a bezdomovec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách, a budou jíst dosyta, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, žehnal při každé práci, kterou bude tvá ruka konat.

14:29  Přijde levita (jenž u tebe nemá podíl ani dědictví) a také přistěhovalec, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvém městě, a budou jíst do sytosti. Hospodin, tvůj Bůh, pak požehná každou práci, k níž přiložíš ruku.

14:29  Ať přijde Lévijec, protože s tebou nemá podíl a dědictví, i příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách, a nechť jedí a nasytí se, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal v každém díle tvých rukou, které konáš.

14:29  I přijde Levíta, (nebo nemá dílu a dědictví s tebou,) a host a sirotek i vdova, kteříž jsou v branách tvých, i budou jísti a nasytí se, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všelikém díle rukou tvých, kteréž bys dělal.

14:29  Venietque Levites qui aliam non habet partem nec possessionem tecum, et peregrinus ac pupillus et vidua, qui intra portas tuas sunt, et comedent et saturabuntur : ut benedicat tibi Dominus Deus tuus in cunctis operibus manuum tuarum quæ feceris.

Chapter 15

15:1  In the seventh year thou shalt make a remission,

15:1  At the end of every seven years thou shalt make a release.

15:1  Každého sedmého roku budeš slavit léto promíjení dluhu.

15:1  Každý sedmý rok budeš promíjet dluhy.

15:1  Vždy po sedmém roce proveď prominutí dluhu.

15:1  Každého léta sedmého odpouštěti budeš.

15:1  Septimo anno facies remissionem,

15:2  Which shall be celebrated in this order. He to whom any thing is owing from his friend or neighbour or brother, cannot demand it again, because it is the year of remission of the Lord.

15:2  And this is the manner of the release: Every creditor that lendeth ought unto his neighbour shall release it; he shall not exact it of his neighbour, or of his brother; because it is called the Lord’s release.

15:2  Toto je způsob promíjení dluhu: Každý věřitel svému bližnímu promine, co mu půjčil. Nebude na svého bližního, svého bratra, naléhat, protože je vyhlášeno Hospodinovo promíjení dluhu.

15:2  Promíjení dluhů se bude dít takto: Každý věřitel promine svému bližnímu, co mu osobně půjčil. Nebude to od svého bližního, totiž od svého bratra, vymáhat, neboť je vyhlášeno Hospodinovo promíjení dluhů.

15:2  Toto je způsob prominutí dluhu: Každý věřitel ať promine to, co půjčil svému bližnímu; ať ⌈nevystavuje svého bližního a svého bratra útlaku,⌉ protože bylo vyhlášeno prominutí dluhu kvůli Hospodinu.

15:2  Tento pak bude způsob odpuštění, aby odpustil každý věřitel, kterýž rukou svou půjčil to, čehož půjčil bližnímu svému; nebude upomínati bližního svého aneb bratra svého, nebo vyhlášeno jest odpuštění Hospodinovo.

15:2  quæ hoc ordine celebrabitur. Cui debetur aliquid ab amico vel proximo ac fratre suo, repetere non poterit, quia annus remissionis est Domini.

15:3  Of the foreigner or stranger thou mayst exact it: of thy countryman and neighbour thou shalt not have power to demand it again.

15:3  Of a foreigner thou mayest exact it again: but that which is thine with thy brother thine hand shall release;

15:3  Na cizince naléhat smíš, ale co máš u svého bratra, to mu tvá ruka promine.

15:3  Od cizince dluh vymáhat smíš, ale co máš u svého bratra, to mu osobně promineš.

15:3  Cizince můžeš vystavovat útlaku, ale jestliže máš něco u svého bratra, promiň mu to.

15:3  Cizozemce upomínati budeš, ale to, což bys měl u bratra svého, propustí ruka tvá.

15:3  A peregrino et advena exiges : civem et propinquum repetendi non habebis potestatem.

15:4  And there shall be no poor nor beggar among you: that the Lord thy God may bless thee in the land which he will give thee in possession.

15:4  Save when there shall be no poor among you; for the Lord shall greatly bless thee in the land which the Lord thy God giveth thee for an inheritance to possess it:

15:4  Ať není u tebe potřebného, neboť Hospodin ti bohatě požehná v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil.

15:4  Jen ať u tebe nikdo není chudý! Hospodin, tvůj Bůh, ti bohatě požehná v zemi, kterou ti dává za dědictví, abys ji obsadil.

15:4  Nicméně nebudeš mít mezi sebou nuzného, protože Hospodin ti jistě požehná v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, abys ji obsadil --

15:4  Toliko aby nuzným někdo nebyl příčinou tvou, poněvadž hojně požehná tobě Hospodin v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, abys jí dědičně vládl:

15:4  Et omnino indigens et mendicus non erit inter vos : ut benedicat tibi Dominus Deus tuus in terra, quam traditurus est tibi in possessionem.

15:5  Yet so if thou hear the voice of the Lord thy God, and keep all things that he hath ordained, and which I command thee this day, he will bless thee, as he hath promised.

15:5  Only if thou carefully hearken unto the voice of the Lord thy God, to observe to do all these commandments which I command thee this day.

15:5  Jen ochotně poslouchej Hospodina, svého Boha, a bedlivě a cele dodržuj tento příkaz, který ti dnes přikazuji.

15:5  Musíš jen bedlivě poslouchat Hospodina, svého Boha, a pečlivě dodržovat všechna tato přikázání, která ti dnes udílím.

15:5  pokud ovšem opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit každý tento příkaz, který ti dnes přikazuji.

15:5  Jestliže však pilně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, tak abys hleděl činiti každé přikázaní toto, kteréž já tobě dnes přikazuji.

15:5  Si tamen audieris vocem Domini Dei tui, et custodieris universa quæ jussit, et quæ ego hodie præcipio tibi, benedicet tibi, ut pollicitus est.

15:6  Thou shalt lend to many nations, and thou shalt borrow of no man. Thou shalt have dominion over very many nations, and no one shall have dominion over thee.

15:6  For the Lord thy God blesseth thee, as he promised thee: and thou shalt lend unto many nations, but thou shalt not borrow; and thou shalt reign over many nations, but they shall not reign over thee.

15:6  Vždyť ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná, jak ti řekl. Budeš poskytovat půjčky mnohým pronárodům, ale sám si nebudeš vypůjčovat. Budeš ovládat mnohé pronárody, ale tebe neovládnou.

15:6  Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná, jak ti slíbil: budeš moci půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš a budeš ovládat mnohé národy, ale tebe neovládnou.

15:6  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná, tak jak ti řekl. Budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat, budeš vládnout nad mnohými národy, ale ony nad tebou nebudou vládnout.

15:6  Hospodin zajisté Bůh tvůj požehná tobě, jakož mluvil tobě, tak že budeš moci půjčovati národům mnohým, tobě pak nebude potřeba vypůjčovati; i budeš panovati nad národy mnohými, ale oni nad tebou nebudou panovati.

15:6  Fœnerabis gentibus multis, et ipse a nullo accipies mutuum. Dominaberis nationibus plurimis, et tui nemo dominabitur.

15:7  If one of thy brethren that dwelleth within thy gates of thy city in the land which the Lord thy God will give thee, come to poverty: thou shalt not harden thy heart, nor close thy hand,

15:7  If there be among you a poor man of one of thy brethren within any of thy gates in thy land which the Lord thy God giveth thee, thou shalt not harden thine heart, nor shut thine hand from thy poor brother:

15:7  Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří, v některé z tvých bran v tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem.

15:7  Bude-li u tebe někdo chudý (kterýkoli tvůj bratr v kterémkoli městě v zemi, již ti dává Hospodin, tvůj Bůh), pak před svým chudým bratrem nezatvrzuj srdce a neodpírej mu pomoc.

15:7  Když by byl u tebe nuzný -- někdo ze tvých bratrů, v některé ze tvých bran ve tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, -- nezatvrzuj své srdce a nezavírej svou ruku před svým nuzným bratrem,

15:7  Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém, v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého, a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:

15:7  Si unus de fratribus tuis, qui morantur intra portas civitatis tuæ in terra quam Dominus Deus tuus daturus est tibi, ad paupertatem venerit, non obdurabis cor tuum, nec contrahes manum,

15:8  But shalt open it to the poor man, thou shalt lend him, that which thou perceivest he hath need of.

15:8  But thou shalt open thine hand wide unto him, and shalt surely lend him sufficient for his need, in that which he wanteth.

15:8  Ochotně mu otvírej svou ruku a poskytni mu dostatečnou půjčku podle toho, kolik ve svém nedostatku potřebuje.

15:8  Naopak, ochotně mu nabídni pomoc a půjč mu, co ve své nouzi potřebuje.

15:8  ale jistě pro něj otevři svou ruku a rozhodně mu půjč podle míry jeho nouze, to, v čem má nedostatek.

15:8  Ale štědře otevřeš jemu ruku svou, a ochotně půjčíš jemu, jakž by mnoho potřeboval toho, v čemž by nouzi měl.

15:8  sed aperies eam pauperi, et dabis mutuum, quo eum indigere perspexeris.

15:9  Beware lest perhaps a wicked thought steal in upon thee, and thou say in thy heart: The seventh year of remission draweth nigh; and thou turn away thy eyes from thy poor brother, denying to lend him that which he asketh: lest he cry against thee to the Lord, and it become a sin unto thee.

15:9  Beware that there be not a thought in thy wicked heart, saying, The seventh year, the year of release, is at hand; and thine eye be evil against thy poor brother, and thou givest him nought; and he cry unto the Lord against thee, and it be sin unto thee.

15:9  Dej si pozor, aby v tvém srdci nevyvstala ničemná myšlenka, že se blíží sedmý rok, rok promíjení dluhů; že tedy budeš na svého potřebného bratra nevlídný a nedáš mu nic. On by kvůli tobě volal k Hospodinu a na tobě by byl hřích.

15:9  Měj se na pozoru, abys v srdci nechoval ničemnou myšlenku: „Blíží se sedmý rok, rok promíjení dluhů…“ Hleděl-li bys na svého bratra lakotně a nic mu nedal, volal by kvůli tobě k Hospodinu a ty bys měl hřích.

15:9  Měj se na pozoru, aby ve tvém srdci nebylo něco ničemného, když by sis říkal: Blíží se rok sedmý, rok prominutí dluhu a abys ⌈nebyl lakomý⌉ vůči svému nuznému bratrovi a nic bys mu nedal. Volal by proti tobě k Hospodinu a ⌈dopadl by na tebe trest za hřích.⌉

15:9  Vystříhej se, aby nebylo něco nepravého v srdci tvém, a řekl bys: Blíží se rok sedmý, jenž jest rok odpuštění, a bylo by nešlechetné oko tvé k bratru tvému nuznému, tak že bys neudělil jemu, pročež by volal proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích:

15:9  Cave ne forte subrepat tibi impia cogitatio, et dicas in corde tuo : Appropinquat septimus annus remissionis : et avertas oculos tuos a paupere fratre tuo, nolens ei quod postulat mutuum commodare : ne clamet contra te ad Dominum, et fiat tibi in peccatum.

15:10  But thou shalt give to him: neither shalt thou do any thing craftily in relieving his necessities: that the Lord thy God may bless thee at all times, and in all things to which thou shalt put thy hand.

15:10  Thou shalt surely give him, and thine heart shall not be grieved when thou givest unto him: because that for this thing the Lord thy God shall bless thee in all thy works, and in all that thou puttest thine hand unto.

15:10  Dávej mu štědře a nebuď skoupý, když mu máš něco dát, neboť kvůli tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná ve všem, co děláš, ve všem, k čemu přiložíš ruku.

15:10  Dávej ochotně, nepouštěj si do srdce lakotu! Hospodin, tvůj Bůh, pak požehná veškerou tvou práci a vše, k čemu přiložíš ruku.

15:10  Dej mu rád a ⌈tvé srdce ať není zlé,⌉ když mu budeš dávat, protože kvůli tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná při všem tvém díle a při všem podnikání tvých rukou.

15:10  Ale ochotně dáš jemu, a nebude srdce tvé neupřímé, když bys dával jemu; nebo tou příčinou požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech skutcích tvých a ve všem díle, k kterémuž bys vztáhl ruku svou.

15:10  Sed dabis ei : nec ages quippiam callide in ejus necessitatibus sublevandis, ut benedicat tibi Dominus Deus tuus in omni tempore, et in cunctis ad quæ manum miseris.

15:11  There will not be wanting poor in the land of thy habitation: therefore I command thee to open thy hand to thy needy and poor brother, that liveth in the land.

15:11  For the poor shall never cease out of the land: therefore I command thee, saying, Thou shalt open thine hand wide unto thy brother, to thy poor, and to thy needy, in thy land.

15:11  Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru.

15:11  A protože v zemi nikdy nepřestanou být chudí, přikazuji ti: „Ochotně nabízej pomoc svému bratru – tomu, kdo je ve tvé zemi chudý a potřebný.“

15:11  Nuzný totiž nevymizí ze země. Proto ti přikazuji: Jistě otvírej svou ruku pro svého bratra, pro ⌈chudého a nuzného⌉ ve své zemi.

15:11  Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.

15:11  Non deerunt pauperes in terra habitationis tuæ : idcirco ego præcipio tibi, ut aperias manum fratri tuo egeno et pauperi, qui tecum versatur in terra.

15:12  When thy brother a Hebrew man, or Hebrew woman is sold to thee, and hath served thee six years, in the seventh year thou shalt let him go free:

15:12  And if thy brother, an Hebrew man, or an Hebrew woman, be sold unto thee, and serve thee six years; then in the seventh year thou shalt let him go free from thee.

15:12  Bude-li ti prodán tvůj bratr, Hebrej nebo Hebrejka, bude tvým otrokem po šest let, ale sedmého roku jej propustíš na svobodu.

15:12  Když se ti tvůj bratr, ať Hebrej či Hebrejka, prodá do otroctví, odslouží u tebe šest let, ale sedmého roku jej propustíš na svobodu.

15:12  Jestliže ti bude prodán tvůj bratr, Hebrej či Hebrejka, bude ti sloužit šest let a v sedmém roce ho propusť ⌈na svobodu.⌉

15:12  Jestliže by prodán byl tobě bratr tvůj Žid aneb Židovka, a sloužil by tobě za šest let, sedmého léta propustíš jej od sebe svobodného.

15:12  Cum tibi venditus fuerit frater tuus Hebræus aut Hebræa, et sex annis servierit tibi, in septimo anno dimittes eum liberum :

15:13  And when thou sendest him out free, thou shalt not let him go away empty:

15:13  And when thou sendest him out free from thee, thou shalt not let him go away empty:

15:13  Když ho propustíš na svobodu, nepropustíš ho s prázdnou.

15:13  Až ho budeš propouštět na svobodu, nenech jej odejít s prázdnou.

15:13  Až ho budeš propouštět na svobodu, nepropusť ho s prázdnou.

15:13  A když jej propustíš svobodného od sebe, nepustíš ho prázdného.

15:13  et quem libertate donaveris, nequaquam vacuum abire patieris :

15:14  But shall give him for his way out of thy flocks, and out of thy barnfloor, and thy winepress, wherewith the Lord thy God shall bless thee.

15:14  Thou shalt furnish him liberally out of thy flock, and out of thy floor, and out of thy winepress: of that wherewith the Lord thy God hath blessed thee thou shalt give unto him.

15:14  Štědře jej obdaruješ ze svého stáda i humna a lisu. V čem ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal, z toho mu dáš.

15:14  Štědře ho obdaruj ze svého stáda, humna i lisu. Podělíš se s ním o vše, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

15:14  Štědře ho zaopatři ze svého stáda, ze svého ⌈humna i lisu;⌉ dej mu z toho, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

15:14  Štědře darovati jej budeš dary z dobytka svého, z stodoly a z vinice své; v čemž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj, z toho dáš jemu.

15:14  sed dabis viaticum de gregibus, et de area, et torculari tuo, quibus Dominus Deus tuus benedixerit tibi.

15:15  Remember that thou also wast a bondservant in the land of Egypt, and the Lord thy God made thee free, and therefore I now command thee this.

15:15  And thou shalt remember that thou wast a bondman in the land of Egypt, and the Lord thy God redeemed thee: therefore I command thee this thing to day.

15:15  Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, vykoupil. Proto ti dnes toto přikazuji.

15:15  Pamatuj, že jsi v egyptské zemi sám byl otrokem, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil. Proto ti to dnes přikazuji.

15:15  Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi, a Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil. Proto ti dnes toto přikazuji.

15:15  A pamatuj, že jsi služebníkem byl v zemi Egyptské, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj, protož já to dnes tobě přikazuji.

15:15  Memento quod et ipse servieris in terra Ægypti, et liberaverit te Dominus Deus tuus, et idcirco ego nunc præcipio tibi.

15:16  But if he say: I will not depart: because he loveth thee, and thy house, and findeth that he is well with thee:

15:16  And it shall be, if he say unto thee, I will not go away from thee; because he loveth thee and thine house, because he is well with thee;

15:16  Kdyby ti řekl: „Nechci od tebe odejít“, protože miluje tebe i tvůj dům a je mu u tebe dobře,

15:16  Řekne-li ti však: „Neodejdu od tebe“, protože miluje tebe i tvou rodinu a je mu u tebe dobře,

15:16  I stane se, jestliže ti řekne: Nechci od tebe odejít, neboť si zamiloval tebe i tvou rodinu, jelikož mu je u tebe dobře,

15:16  Pakliť by řekl: Nepůjdu od tebe, proto že by tě miloval i dům tvůj, a že mu dobře u tebe,

15:16  Sin autem dixerit : Nolo egredi : eo quod diligat te, et domum tuam, et bene sibi apud te esse sentiat :

15:17  Thou shalt take an awl, and bore through his ear in the door of thy house, and he shall serve thee for ever: thou shalt do in like manner to thy womanservant also.

15:17  Then thou shalt take an aul, and thrust it through his ear unto the door, and he shall be thy servant for ever. And also unto thy maidservant thou shalt do likewise.

15:17  vezmeš šídlo, připíchneš mu ucho ke dveřím a bude provždy tvým otrokem. Stejně učiníš i své otrokyni.

15:17  pak vezmeš šídlo, na dveřích mu jím probodneš ucho a zůstane ve službě navždy. Totéž uděláš, půjde-li o tvou děvečku.

15:17  potom vezmi šídlo, ⌈probodni mu ucho na dveřích⌉ a stane se navěky tvým otrokem. Tak jednej také se svou otrokyní.

15:17  Tedy vezma špici, probodneš ucho jeho na dveřích, a bude u tebe služebníkem na věky. Takž podobně i děvce své učiníš.

15:17  assumes subulam, et perforabis aurem ejus in janua domus tuæ, et serviet tibi usque in æternum. Ancillæ quoque similiter facies.

15:18  Turn not away thy eyes from them when thou makest them free: because he hath served thee six years according to the wages of a hireling: that the Lord thy God may bless thee in all the works that thou dost.

15:18  It shall not seem hard unto thee, when thou sendest him away free from thee; for he hath been worth a double hired servant to thee, in serving thee six years: and the Lord thy God shall bless thee in all that thou doest.

15:18  Nebude ti zatěžko propustit ho na svobodu, neboť ti vysloužil dvojnásobnou mzdu nádenickou za šest let, a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná ve všem, co budeš konat.

15:18  Ať ti není zatěžko propustit jej na svobodu – vždyť se ti za těch šest let vyplatil dvakrát více nežli nádeník! Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, co děláš.

15:18  Ať ti to nepřipadá těžké propustit ho na svobodu, neboť ti sloužil po šest let dvojnásobně nežli za mzdu najatý; a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná při všem, co budeš dělat.

15:18  Nechť není za těžké před očima tvýma, když bys ho svobodného propustil od sebe, nebo dvojnásob více, než ze mzdy nájemník, sloužil tobě šest let; i požehná tobě Hospodin ve všech věcech, kteréž činiti budeš.

15:18  Non avertas ab eis oculos tuos, quando dimiseris eos liberos, quoniam juxta mercedem mercenarii per sex annos servivit tibi : ut benedicat tibi Dominus Deus tuus in cunctis operibus quæ agis.

15:19  Of the firstlings, that come of thy herds and thy sheep, thou shalt sanctify to the Lord thy God whatsoever is of the male sex. Thou shalt not work with the firstling of a bullock, and thou shalt not shear the firstlings of thy sheep.

15:19  All the firstling males that come of thy herd and of thy flock thou shalt sanctify unto the Lord thy God: thou shalt do no work with the firstling of thy bullock, nor shear the firstling of thy sheep.

15:19  Každého prvorozeného samce, který se narodí v tvém skotu nebo bravu, oddělíš jako svatého pro Hospodina, svého Boha. Nebudeš vykonávat žádnou práci se svým prvorozeným býčkem, nebudeš stříhat prvorozené kusy ze svého bravu.

15:19  Každého prvorozeného samce ze svého skotu a bravu zasvěť Hospodinu, svému Bohu. Prvorozeného býčka nepoužívej k práci a prvorozeného beránka nestříhej.

15:19  Všechno prvorozené mužského pohlaví, co se narodí ve tvém skotu a bravu, zasvěť Hospodinu, svému Bohu. Nepracuj se svým prvorozeným býkem a nestříhej prvorozeného ze svých ovcí.

15:19  Všeho prvorozeného, což se narodí z skotů tvých neb z bravů tvých, samce posvětíš Hospodinu Bohu svému. Nebudeš dělati prvorozeným volkem svým, a nebudeš holiti prvorozených ovec svých.

15:19  De primogenitis, quæ nascuntur in armentis, et in ovibus tuis, quidquid est sexus masculini, sanctificabis Domino Deo tuo. Non operaberis in primogenito bovis, et non tondebis primogenita ovium.

15:20  In the sight of the Lord thy God shalt thou eat them every year, in the place that the Lord shall choose, thou and thy house.

15:20  Thou shalt eat it before the Lord thy God year by year in the place which the Lord shall choose, thou and thy household.

15:20  Před Hospodinem, svým Bohem, ho budeš jíst se svým domem rok co rok na místě, které Hospodin vyvolí.

15:20  Každý rok je se svou rodinou sněz před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které si Hospodin vyvolí.

15:20  Sněz to rok co rok před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které Hospodin vyvolí, ty i tvá rodina.

15:20  Před Hospodinem Bohem svým budeš je jísti na každý rok na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, ty i čeled tvá.

15:20  In conspectu Domini Dei tui comedes ea per annos singulos in loco quem elegerit Dominus, tu et domus tua.

15:21  But if it have a blemish, or be lame, or blind, or in any part disfigured or feeble, it shall not be sacrificed to the Lord thy God.

15:21  And if there be any blemish therein, as if it be lame, or blind, or have any ill blemish, thou shalt not sacrifice it unto the Lord thy God.

15:21  Avšak bude-li na něm nějaká vada, bude-li kulhavý nebo slepý nebo bude mít jakoukoli zlou vadu, nebudeš ho obětovat Hospodinu, svému Bohu.

15:21  Bude-li však na něm nějaká vada – bude-li kulhavý, slepý nebo s jinou vážnou vadou – nesmíš ho obětovat Hospodinu, svému Bohu.

15:21  Jestliže však na něm bude vada, bude chromé či slepé, s jakoukoliv vážnou vadou, neobětuj ho Hospodinu, svému Bohu.

15:21  Pakliť by na něm byla vada, že by kulhavé aneb slepé bylo, aneb mělo by jakoukoli škodlivou vadu, nebudeš ho obětovati Hospodinu Bohu svému.

15:21  Sin autem habuerit maculam, vel claudum fuerit, vel cæcum, aut in aliqua parte deforme vel debile, non immolabitur Domino Deo tuo :

15:22  But thou shalt eat it within the gates of thy city: the clean and the unclean shall eat them alike, as the roe and as the hart.

15:22  Thou shalt eat it within thy gates: the unclean and the clean person shall eat it alike, as the roebuck, and as the hart.

15:22  Budeš ho jíst ve svých branách, stejně nečistý jako čistý, jako gazelu nebo jelena.

15:22  Můžeš jej sníst ve svém městě, tak jako gazelu či jelena, ať jsi čistý nebo nečistý.

15:22  Sněz ho ve svých branách; smí z toho jíst nečistý i čistý jako z gazely či z jelena.

15:22  V branách svých budeš je jísti, buďto čistý neb nečistý, rovně jako srnu aneb jelena;

15:22  sed intra portas urbis tuæ comedes illud : tam mundus quam immundus similiter vescentur eis, quasi caprea et cervo.

15:23  Only thou shalt take heed not to eat their blood, but pour it out on the earth as water.

15:23  Only thou shalt not eat the blood thereof; thou shalt pour it upon the ground as water.

15:23  Jen jeho krev nesmíš jíst. Vyleješ ji na zem jako vodu.

15:23  Jen nejez jeho krev – nech ji vytéci na zem jako vodu.

15:23  Pouze jeho krev nejez. Vylej ji na zemi jako vodu.

15:23  Toliko krve jeho nebudeš jísti, ale na zem vycedíš ji jako vodu.

15:23  Hoc solum observabis, ut sanguinem eorum non comedas, sed effundes in terram quasi aquam.

Chapter 16

16:1  Observe the month of new corn, which is the first of the spring, that thou mayst celebrate the phase to the Lord thy God: because in this month the Lord thy God brought thee out of Egypt by night.

16:1  Observe the month of Abib, and keep the passover unto the Lord thy God: for in the month of Abib the Lord thy God brought thee forth out of Egypt by night.

16:1  Dbej na měsíc ábíb (to je měsíc klasů), abys slavil hod beránka Hospodinu, svému Bohu, protože tě Hospodin, tvůj Bůh, v měsíci ábíbu vyvedl v noci z Egypta.

16:1  Zachovávej měsíc aviv, kdy budeš Hospodinu, svému Bohu, slavit Pesach, Hod beránka. Oné noci v měsíci avivu vás přece Hospodin, váš Bůh, vyvedl z Egypta.

16:1  Zachovávej měsíc ábíb a slav Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, protože v měsíci ábíbu tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl v noci z Egypta.

16:1  Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci.

16:1  Observa mensem novarum frugum, et verni primum temporis, ut facias Phase Domino Deo tuo : quoniam in isto mense eduxit te Dominus Deus tuus de Ægypto nocte.

16:2  And thou shalt sacrifice the phase to the Lord thy God, of sheep, and of oxen, in the place which the Lord thy God shall choose, that his name may dwell there.

16:2  Thou shalt therefore sacrifice the passover unto the Lord thy God, of the flock and the herd, in the place which the Lord shall choose to place his name there.

16:2  Hospodinu, svému Bohu, budeš obětovat hod beránka z bravu nebo skotu na místě, které Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.

16:2  Na místě, které Hospodin vyvolí za příbytek pro své jméno, přines pro tento hod Hospodinu, svému Bohu, oběť z bravu či skotu.

16:2  Na místě, které Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, obětuj jako velikonoční oběť Hospodinu, svému Bohu, brav a skot.

16:2  A obětovati budeš Fáze Hospodinu Bohu svému z bravů i skotů na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, aby tam přebývalo jméno jeho.

16:2  Immolabisque Phase Domino Deo tuo de ovibus, et de bobus, in loco quem elegerit Dominus Deus tuus, ut habitet nomen ejus ibi.

16:3  Thou shalt not eat with it leavened bread: seven days shalt thou eat without leaven, the bread of affliction, because thou camest out of Egypt in fear: that thou mayst remember the day of thy coming out of Egypt, all the days of thy life.

16:3  Thou shalt eat no leavened bread with it; seven days shalt thou eat unleavened bread therewith, even the bread of affliction; for thou camest forth out of the land of Egypt in haste: that thou mayest remember the day when thou camest forth out of the land of Egypt all the days of thy life.

16:3  Nebudeš při něm jíst nic kvašeného. Po sedm dní budeš při něm jíst nekvašené chleby, chléb poroby, neboť jsi chvatně vyšel z egyptské země. Po všechny dny svého života si budeš připomínat den, kdy jsi vyšel z egyptské země.

16:3  Nesmíš k němu jíst nic kvašeného. Po sedm dní jez nekvašený chléb, chléb tísně (neboť jsi z Egypta vyšel ve chvatu). Takto si po celý život připomínej den svého odchodu z Egypta.

16:3  Nejez ⌈k němu⌉ nic kvašeného; po sedm dní k němu jez nekvašené chleby, chléb soužení, protože jsi ve spěchu vyšel z egyptské země, abys pamatoval na den, kdy jsi vyšel z egyptské země, po všechny dny svého života.

16:3  Nebudeš v něm jísti nic kvašeného. Za sedm dní jísti budeš přesnice, chléb trápení, (nebo s chvátáním vyšel jsi z země Egyptské,) abys pamatoval na den, v kterémž jsi vyšel z země Egyptské, po všecky dny života svého.

16:3  Non comedes in eo panem fermentatum : septem diebus comedes absque fermento afflictionis panem, quoniam in pavore egressus es de Ægypto : ut memineris diei egressionis tuæ de Ægypto, omnibus diebus vitæ tuæ.

16:4  No leaven shall be seen in all thy coasts for seven days, neither shall any of the flesh of that which was sacrificed the first day in the evening remain until morning.

16:4  And there shall be no leavened bread seen with thee in all thy coast seven days; neither shall there any thing of the flesh, which thou sacrificedst the first day at even, remain all night until the morning.

16:4  Na celém tvém území se u tebe po sedm dní neuvidí kvas. Z masa, které připravíš prvního dne navečer, nezůstane nic přes noc do rána.

16:4  Po sedm dní ať se u tebe nevyskytne nic kvašeného. Z masa, které jsi obětoval večer prvního dne, ať nezůstane nic až do rána.

16:4  Na celém tvém území ať u tebe po sedm dní není vidět kvas; z masa, které obětuješ večer prvního dne, nezůstane nic do rána.

16:4  Aniž spatřín bude u tebe kvas ve všech končinách tvých za sedm dní, a nezůstane nic přes noc masa toho, kteréž bys obětoval u večer toho dne prvního, až do jitra.

16:4  Non apparebit fermentum in omnibus terminis tuis septem diebus, et non remanebit de carnibus ejus, quod immolatum est vespere in die primo, usque mane.

16:5  Thou mayst not immolate the phase in any one of thy cities, which the Lord thy God will give thee:

16:5  Thou mayest not sacrifice the passover within any of thy gates, which the Lord thy God giveth thee:

16:5  Nebudeš moci připravovat hod beránka v kterékoli ze svých bran, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

16:5  Nesmíš pořádat Hod beránka v kterémkoli z měst, která ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

16:5  Nesmíš obětovat velikonoční oběť v některé ze svých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává,

16:5  Nebudeš moci obětovati Fáze v každém městě svém, kteréž Hospodin Bůh tvůj dává tobě,

16:5  Non poteris immolare Phase in qualibet urbium tuarum, quas Dominus Deus tuus daturus est tibi,

16:6  But in the place which the Lord thy God shall choose, that his name may dwell there: thou shalt immolate the phase in the evening, at the going down of the sun, at which time thou camest out of Egypt.

16:6  But at the place which the Lord thy God shall choose to place his name in, there thou shalt sacrifice the passover at even, at the going down of the sun, at the season that thou camest forth out of Egypt.

16:6  Jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, připravíš hod beránka večer při západu slunce v ten čas, kdy jsi vyšel z Egypta.

16:6  Hod beránka pořádej pouze na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno, a to večer při západu slunce, v dobu, kdy jsi odcházel z Egypta.

16:6  ale jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, tam obětuj velikonoční oběť, večer, ⌈po západu⌉ slunce, v čase, kdy jsi vyšel z Egypta.

16:6  Ale na místě, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, tu obětovati budeš Fáze, a to u večer, při západu slunce v jistý čas vyjití tvého z Egypta.

16:6  sed in loco quem elegerit Dominus Deus tuus, ut habitet nomen ejus ibi : immolabis Phase vespere ad solis occasum, quando egressus es de Ægypto.

16:7  And thou shalt dress, and eat it in the place which the Lord thy God shall choose, and in the morning rising up thou shalt go into thy dwellings.

16:7  And thou shalt roast and eat it in the place which the Lord thy God shall choose: and thou shalt turn in the morning, and go unto thy tents.

16:7  Budeš vařit a budeš jíst na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh. Ráno se pak vrátíš a půjdeš ke svým stanům.

16:7  Připrav a sněz jej na místě, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, a ráno se vydej zpátky domů.

16:7  Uvař ho a sněz na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí a ráno se vydej na cestu a jdi ke svým stanům.

16:7  Péci pak budeš a jísti na místě, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj, a ráno navracuje se, půjdeš do stanů svých.

16:7  Et coques, et comedes in loco quem elegerit Dominus Deus tuus, maneque consurgens vades in tabernacula tua.

16:8  Six days shalt thou eat unleavened bread: and on the seventh day, because it is the assembly of the Lord thy God, thou shalt do no work.

16:8  Six days thou shalt eat unleavened bread: and on the seventh day shall be a solemn assembly to the Lord thy God: thou shalt do no work therein.

16:8  Šest dní budeš jíst nekvašené chleby, sedmého dne bude slavnostní shromáždění pro Hospodina, tvého Boha. Nebudeš vykonávat žádnou práci.

16:8  Po šest dní budeš jíst nekvašené chleby. Sedmého dne pak bude svátek Hospodina, tvého Boha: nebudeš dělat žádnou práci.

16:8  Šest dní jez nekvašený chléb a sedmého dne ať je shromáždění Hospodinu, tvému Bohu; nedělej žádnou práci.

16:8  Šest dní jísti budeš přesnice, dne pak sedmého bude slavnost Hospodinu Bohu tvému; ničehož v ní dělati nebudeš.

16:8  Sex diebus comedes azyma : et in die septima, quia collecta est Domini Dei tui, non facies opus.

16:9  Thou shalt number unto thee seven weeks from that day, wherein thou didst put the sickle to the corn.

16:9  Seven weeks shalt thou number unto thee: begin to number the seven weeks from such time as thou beginnest to put the sickle to the corn.

16:9  Odpočítáš si sedm týdnů. Od chvíle, kdy přiložíš srp ke stojícímu obilí, začneš počítat sedm týdnů.

16:9  Odpočítej si sedm týdnů. Až napočítáš sedm týdnů od začátku obilné žně,

16:9  Spočítej si sedm týdnů. Začni počítat sedm týdnů tehdy, když je prvně položen srp na nepožaté obilí.

16:9  Sedm téhodnů sečteš sobě; od začátku žně začneš počítati sedm téhodnů.

16:9  Septem hebdomadas numerabis tibi ab ea die qua falcem in segetem miseris.

16:10  And thou shalt celebrate the festival of weeks to the Lord thy God, a voluntary oblation of thy hand, which thou shalt offer according to the blessing of the Lord thy God.

16:10  And thou shalt keep the feast of weeks unto the Lord thy God with a tribute of a freewill offering of thine hand, which thou shalt give unto the Lord thy God, according as the Lord thy God hath blessed thee:

16:10  Pak budeš slavit Hospodinu, svému Bohu, slavnost týdnů. Dáš dobrovolně podle své možnosti z toho, v čem ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná.

16:10  uspořádej Hospodinu, svému Bohu, Slavnost týdnů. Přines dobrovolnou oběť podle své možnosti, podle toho, jak ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

16:10  Potom slav svátek týdnů Hospodinu, svému Bohu, a dávej dobrovolné oběti podle míry, jakou ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

16:10  Tehdy slaviti budeš slavnost téhodnů Hospodinu Bohu svému; seč budeš moci býti, to dáš dobrovolně vedlé toho, jakžť by požehnal Hospodin Bůh tvůj.

16:10  Et celebrabis diem festum hebdomadarum Domino Deo tuo, oblationem spontaneam manus tuæ, quam offeres juxta benedictionem Domini Dei tui :

16:11  And thou shalt feast before the Lord thy God, thou, and thy son, and thy daughter, and thy manservant, and thy maidservant, and the Levite that is within thy gates, and the stranger and the fatherless, and the widow, who abide with you: in the place which the Lord thy God shall choose, that his name may dwell there:

16:11  And thou shalt rejoice before the Lord thy God, thou, and thy son, and thy daughter, and thy manservant, and thy maidservant, and the Levite that is within thy gates, and the stranger, and the fatherless, and the widow, that are among you, in the place which the Lord thy God hath chosen to place his name there.

16:11  A budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno, ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, lévijec, který žije v tvých branách, i bezdomovec, sirotek a vdova, kteří jsou mezi vámi.

16:11  Na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno, se pak před Hospodinem, svým Bohem, raduj se svým synem a dcerou, se svým otrokem a děvečkou, s levitou, který je ve tvém městě, a s přistěhovalcem, sirotkem a vdovou ve tvém středu.

16:11  Raduj se před Hospodinem, svým Bohem, ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, který je ve tvých branách, příchozí, sirotek i vdova, kteří jsou ve tvém středu, na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.

16:11  I veseliti se budeš před Hospodinem Bohem svým, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a děvka tvá, i Levíta, kterýž by byl v branách tvých, a příchozí, sirotek i vdova, kteříž by byli u prostřed tebe, na místě, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj k přebývání tam jména svého.

16:11  et epulaberis coram Domino Deo tuo, tu, filius tuus et filia tua, servus tuus et ancilla tua, et Levites qui est intra portas tuas, advena ac pupillus et vidua, qui morantur vobiscum : in loco quem elegerit Dominus Deus tuus, ut habitet nomen ejus ibi.

16:12  And thou shalt remember that thou wast a servant in Egypt: and thou shalt keep and do the things that are commanded.

16:12  And thou shalt remember that thou wast a bondman in Egypt: and thou shalt observe and do these statutes.

16:12  Budeš si připomínat, že jsi byl v Egyptě otrokem. Proto budeš bedlivě dodržovat tato nařízení.

16:12  Pamatuj, že jsi sám byl v Egyptě otrokem. Proto pečlivě dodržuj tato ustanovení.

16:12  Pamatuj, že jsi byl otrokem v Egyptě, a zachovávej a plň tato ustanovení.

16:12  A tak rozpomínati se budeš, že jsi byl služebníkem v Egyptě, když ostříhati a vykonávati budeš ustanovení tato.

16:12  Et recordaberis quoniam servus fueris in Ægypto : custodiesque ac facies quæ præcepta sunt.

16:13  Thou shalt celebrate the solemnity also of tabernacles seven days, when thou hast gathered in thy fruit of the barnfloor and of the winepress.

16:13  Thou shalt observe the feast of tabernacles seven days, after that thou hast gathered in thy corn and thy wine:

16:13  Slavnost stánků budeš slavit po sedm dní, až shromáždíš úrodu ze svého humna a lisu.

16:13  Až shromáždíš úrodu ze svého humna i lisu, uspořádej sedmidenní Slavnost stánků.

16:13  Svátek stánků slav po sedm dní, když sklidíš úrodu ze svého humna a lisu.

16:13  Slavnost stanů světiti budeš za sedm dní, když shromáždíš s pole svého a z vinice své.

16:13  Solemnitatem quoque tabernaculorum celebrabis per septem dies, quando collegeris de area et torculari fruges tuas :

16:14  And thou shalt make merry in thy festival time, thou, thy son, and thy daughter, thy manservant, and thy maidservant, the Levite also and the stranger, and the fatherless and the widow that are within thy gates.

16:14  And thou shalt rejoice in thy feast, thou, and thy son, and thy daughter, and thy manservant, and thy maidservant, and the Levite, the stranger, and the fatherless, and the widow, that are within thy gates.

16:14  Při své slavnosti se budeš radovat ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, lévijec i bezdomovec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách.

16:14  Při této slavnosti se raduj se svým synem a dcerou, se svým otrokem a děvečkou, s levitou i s přistěhovalcem, sirotkem a vdovou, kteří jsou ve tvém městě.

16:14  Raduj se ⌈ze svého⌉ svátku ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách.

16:14  I budeš se veseliti v slavnosti své, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a služebnice tvá, Levíta i příchozí, sirotek i vdova, kteříž by byli v branách tvých.

16:14  et epulaberis in festivitate tua, tu, filius tuus et filia, servus tuus et ancilla, Levites quoque et advena, pupillus et vidua qui intra portas tuas sunt.

16:15  Seven days shalt thou celebrate feasts to the Lord thy God in the place which the Lord shall choose: and the Lord thy God will bless thee in all thy fruits, and in every work of thy hands, and thou shalt be in joy.

16:15  Seven days shalt thou keep a solemn feast unto the Lord thy God in the place which the Lord shall choose: because the Lord thy God shall bless thee in all thine increase, and in all the works of thine hands, therefore thou shalt surely rejoice.

16:15  Sedm dní budeš slavit slavnost Hospodina, svého Boha, na místě, které Hospodin vyvolí. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná na veškeré tvé úrodě a při všem, co budeš dělat. Oddej se proto radosti.

16:15  Po sedm dní pořádej pro Hospodina, svého Boha, slavnost na místě, které si Hospodin vyvolí. Hospodin, tvůj Bůh, ti přece požehnal ve vší tvé úrodě a ve vší tvé práci, a tak to náležitě oslav!

16:15  Po sedm dní slav svátek Hospodinu, svému Bohu, na místě, které Hospodin vyvolí, protože Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná ve vší tvé úrodě a při všem díle tvých rukou. Jen buď radostný.

16:15  Sedm dní svátek světiti budeš Hospodinu Bohu svému na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, když požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech úrodách tvých, a ve všeliké práci rukou tvých, a tak budeš vesel.

16:15  Septem diebus Domino Deo tuo festa celebrabis in loco quem elegerit Dominus : benedicetque tibi Dominus Deus tuus in cunctis frugibus tuis, et in omni opere manuum tuarum, erisque in lætitia.

16:16  Three times in a year shall all thy males appear before the Lord thy God in the place which he shall choose: in the feast of unleavened bread, in the feast of weeks, and in the feast of tabernacles. No one shall appear with his hands empty before the Lord:

16:16  Three times in a year shall all thy males appear before the Lord thy God in the place which he shall choose; in the feast of unleavened bread, and in the feast of weeks, and in the feast of tabernacles: and they shall not appear before the Lord empty:

16:16  Každý z vás, kdo je mužského pohlaví, se ukáže třikrát v roce před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které on vyvolí: při slavnosti nekvašených chlebů, při slavnosti týdnů a při slavnosti stánků. A neukáže se před Hospodinovou tváří s prázdnou.

16:16  Třikrát za rok ať se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které si on vyvolil: při Slavnosti nekvašených chlebů, při Slavnosti týdnů a při Slavnosti stánků. Nikdo ať se před Hospodinem neukáže s prázdnou.

16:16  Třikrát za rok ať se každý, ⌈kdo je u tebe⌉ mužského pohlaví, ukáže před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které vyvolí -- při svátku nekvašených chlebů, při svátku týdnů a při svátku stánků. Ať se neukáže před Hospodinem s prázdnou.

16:16  Třikrát v roce postaví se každý pohlaví mužského před Hospodinem Bohem tvým na místě, kteréž by vyvolil, na slavnost přesnic, na slavnost téhodnů a na slavnost stanů, a neukážeť se před Hospodinem prázdný;

16:16  Tribus vicibus per annum apparebit omne masculinum tuum in conspectu Domini Dei tui in loco quem elegerit : in solemnitate azymorum, in solemnitate hebdomadarum, et in solemnitate tabernaculorum. Non apparebit ante Dominum vacuus :

16:17  But every one shall offer according to what he hath, according to the blessing of the Lord his God, which he shall give him.

16:17  Every man shall give as he is able, according to the blessing of the Lord thy God which he hath given thee.

16:17  Každý přinese, co může dát, podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti udělil.

16:17  Každý ať přinese, co si může dovolit, podle toho, jak mu požehnal Hospodin, tvůj Bůh.

16:17  Ale každý ⌈se svým darem,⌉ podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti dal.

16:17  Každý podlé daru sobě daného, vedlé požehnání Hospodina Boha tvého, jehož on udělil tobě.

16:17  sed offeret unusquisque secundum quod habuerit juxta benedictionem Domini Dei sui, quam dederit ei.

16:18  Thou shalt appoint judges and magistrates in all thy gates, which the Lord thy God shall give thee, in all thy tribes: that they may judge the people with just judgment,

16:18  Judges and officers shalt thou make thee in all thy gates, which the Lord thy God giveth thee, throughout thy tribes: and they shall judge the people with just judgment.

16:18  Ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává, si ustanovíš soudce a správce. Budou soudit lid podle spravedlivého práva.

16:18  Ve městech, která ti Hospodin, tvůj Bůh, dá, si pro každý svůj kmen ustanovte soudce a správce. Ti ať soudí lid spravedlivým soudem.

16:18  Ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, si pro své kmeny ustanov soudce a správce. Ať soudí lid spravedlivým soudem.

16:18  Soudce a správce ustanovíš sobě ve všech městech svých, kteráž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v každém pokolení tvém, kteříž souditi budou lid soudem spravedlivým.

16:18  Judices et magistros constitues in omnibus portis tuis, quas Dominus Deus tuus dederit tibi, per singulas tribus tuas : ut judicent populum justo judicio,

16:19  And not go aside to either part. Thou shalt not accept person nor gifts: for gifts blind the eyes of the wise, and change the words of the just.

16:19  Thou shalt not wrest judgment; thou shalt not respect persons, neither take a gift: for a gift doth blind the eyes of the wise, and pervert the words of the righteous.

16:19  Nepřevrátíš právo, nebudeš nikomu stranit, nepřijmeš úplatek. Úplatek oslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých.

16:19  Nepřekrucuj právo. Buď nestranný a neúplatný, neboť úplatek zaslepuje i oči moudrých a podvrací i rozhodnutí spravedlivých.

16:19  Nepřevracej právo a nestraň lidem. Nepřijímej úplatek, protože úplatek oslepuje oči moudrých a podvrací ⌈jednání spravedlivých.⌉

16:19  Neuchýlíš soudu, a nebudeš šetřiti osoby, aniž přijmeš daru; nebo dar oslepuje oči moudrých, a převrací slova spravedlivých.

16:19  nec in alteram partem declinent. Non accipies personam, nec munera : quia munera excæcant oculos sapientum, et mutant verba justorum.

16:20  Thou shalt follow justly after that which is just: that thou mayst live and possess the land, which the Lord thy God shall give thee.

16:20  That which is altogether just shalt thou follow, that thou mayest live, and inherit the land which the Lord thy God giveth thee.

16:20  Budeš usilovat o spravedlnost, a jen o spravedlnost, abys zůstal naživu a obsadil zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

16:20  Usiluj o spravedlnost, o skutečnou spravedlnost! Pak teprve budeš žít a ovládneš zem, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

16:20  Následuj spravedlnost, ⌈a jen⌉ spravedlnost, abys ⌈zůstal naživu⌉ a obsadil zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

16:20  Spravedlivě spravedlnosti následovati budeš, abys živ byl, a dědičně vládl zemí, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

16:20  Juste quod justum est persequeris : ut vivas, et possideas terram, quam Dominus Deus tuus dederit tibi.

16:21  Thou shalt plant no grove, nor any tree near the altar of the Lord thy God:

16:21  Thou shalt not plant thee a grove of any trees near unto the altar of the Lord thy God, which thou shalt make thee.

16:21  Nevsadíš si posvátný kůl ani žádný strom při oltáři Hospodina, svého Boha, který si uděláš.

16:21  U oltáře, který postavíš Hospodinu, svému Bohu, si nezasadíš žádný strom ani posvátný kůl.

16:21  Nevysazuj si ⌈žádný strom jako posvátný kůl⌉ vedle oltáře Hospodina, svého Boha, který si uděláš.

16:21  Nevysadíš sobě háje jakýmkoli dřívím u oltáře Hospodina Boha svého, kterýž uděláš sobě,

16:21  Non plantabis lucum, et omnem arborem juxta altare Domini Dei tui.

16:22  Neither shalt thou make nor set up to thyself a statue: which things the Lord thy God hateth.

16:22  Neither shalt thou set thee up any image; which the Lord thy God hateth.

16:22  Nevztyčíš si posvátný sloup; to Hospodin, tvůj Bůh, nenávidí.

16:22  Také si nevztyčíš posvátný sloup – to Hospodin, tvůj Bůh, nenávidí!

16:22  Nestav si posvátný sloup. To Hospodin, tvůj Bůh, nenávidí.

16:22  Ani vyzdvihneš sobě modly, což v ohavnosti má Hospodin Bůh tvůj.

16:22  Nec facies tibi, neque constitues statuam : quæ odit Dominus Deus tuus.

Chapter 17

17:1  Thou shalt not sacrifice to the Lord thy God a sheep, or an ox, wherein there is blemish, or any fault: for that is an abomination to the Lord thy God.

17:1  Thou shalt not sacrifice unto the Lord thy God any bullock, or sheep, wherein is blemish, or any evilfavouredness: for that is an abomination unto the Lord thy God.

17:1  Nebudeš obětovat Hospodinu, svému Bohu, dobytče ze skotu nebo bravu, na němž je vada, cokoli špatného, protože to má Hospodin, tvůj Bůh, za ohavnost.

17:1  Neobětuj Hospodinu, svému Bohu, býka ani berana, na němž by byla vada nebo cokoli špatného – pro Hospodina, tvého Boha, je to ohavnost!

17:1  Neobětuj Hospodinu, svému Bohu, býka ani ovci, na kterých je vada, cokoliv špatného, protože je to pro Hospodina, tvého Boha, ohavností.

17:1  Nebudeš obětovati Hospodinu Bohu svému vola aneb dobytčete, na němž by vada byla, aneb jakákoli věc zlá, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.

17:1  Non immolabis Domino Deo tuo ovem, et bovem, in quo est macula, aut quippiam vitii : quia abominatio est Domino Deo tuo.

17:2  When there shall be found among you within any of thy gates, which the Lord thy God shall give thee, man or woman that do evil in the sight of the Lord thy God, and transgress his covenant,

17:2  If there be found among you, within any of thy gates which the Lord thy God giveth thee, man or woman, that hath wrought wickedness in the sight of the Lord thy God, in transgressing his covenant,

17:2  Vyskytne-li se u tebe v některé z tvých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, muž nebo žena, kteří by se dopustili toho, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, přestoupili by jeho smlouvu

17:2  Ve tvém středu, v kterémkoli městě, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dá, by se mohl objevit muž nebo žena, kteří by v očích Hospodina, tvého Boha, spáchali tu špatnost, že by přestoupili jeho smlouvu

17:2  Jestliže by se ve tvém středu, v některé z tvých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, našel muž či žena, kteří by spáchali to, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, přestoupili by jeho smlouvu,

17:2  Bude-li nalezen u prostřed tebe v některém městě tvém, kteráž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, muž aneb žena, ješto by se dopouštěl zlého před očima Hospodina Boha tvého, přestupuje smlouvu jeho,

17:2  Cum reperti fuerint apud te intra unam portarum tuarum, quas Dominus Deus tuus dabit tibi, vir aut mulier qui faciant malum in conspectu Domini Dei tui, et transgrediantur pactum illius,

17:3  So as to go and serve strange gods, and adore them, the sun and the moon, and all the host of heaven, which I have not commanded:

17:3  And hath gone and served other gods, and worshipped them, either the sun, or moon, or any of the host of heaven, which I have not commanded;

17:3  a odešli sloužit jiným bohům a klanět se jim, slunci nebo měsíci anebo celému nebeskému zástupu, což jsem nepřikázal,

17:3  a odešli sloužit a klanět se cizím bohům – slunci, měsíci či celému nebeskému zástupu (což jsem nikdy nepřikázal).

17:3  šli a sloužili jiným bohům, klaněli se jim, před sluncem či měsícem či celým nebeským zástupem, což jsem nepřikázal,

17:3  A odejda, sloužil by bohům cizím, a klaněl by se jim, buď slunci neb měsíci, aneb kterému rytířstvu nebeskému, čehož jsem nepřikázal,

17:3  ut vadant et servant diis alienis, et adorent eos, solem et lunam, et omnem militiam cæli, quæ non præcepi :

17:4  And this is told thee, and hearing it thou hast inquired diligently, and found it to be true, and that the abomination is committed in Israel:

17:4  And it be told thee, and thou hast heard of it, and enquired diligently, and, behold, it be true, and the thing certain, that such abomination is wrought in Israel:

17:4  a bude-li ti to oznámeno nebo o tom uslyšíš, dobře si to prošetříš. Bude-li to jistá pravda, že byla spáchána v Izraeli taková ohavnost,

17:4  Bude-li ti to oznámeno nebo se o tom doslechneš, důkladně to prošetři. Pokud se najisto potvrdí, že v Izraeli byla spáchána taková ohavnost,

17:4  a pokud by ti to bylo oznámeno anebo by ses o tom doslechl, dobře to vyšetři. Jestliže by to byla pravda, jistá věc, a v Izraeli byla spáchána tato ohavnost,

17:4  A bylo by povědíno tobě, a slyšel bys o tom, tedy vyptáš se pilně na to, a jestliže bude pravda a věc jistá, že by se stala taková ohavnost v Izraeli:

17:4  et hoc tibi fuerit nuntiatum, audiensque inquisieris diligenter et verum esse repereris, et abominatio facta est in Israël :

17:5  Thou shalt bring forth the man or the woman, who have committed that most wicked thing, to the gates of thy city, and they shall be stoned.

17:5  Then shalt thou bring forth that man or that woman, which have committed that wicked thing, unto thy gates, even that man or that woman, and shalt stone them with stones, till they die.

17:5  vyvedeš toho muže nebo tu ženu, kteří se dopustili té zlé věci, ke svým branám a toho muže nebo tu ženu budete kamenovat, dokud nezemřou.

17:5  vyvedeš muže nebo ženu, kteří tu špatnost spáchali, ke svým branám a ukamenuješ je k smrti.

17:5  vyveď onoho muže nebo onu ženu, kteří spáchali ⌈to zlo,⌉ ke svým branám, muže či ženu, a ukamenuj je, ⌈ať zemřou.⌉

17:5  Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteříž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, ať zemrou.

17:5  educes virum ac mulierem, qui rem sceleratissimam perpetrarunt, ad portas civitatis tuæ, et lapidibus obruentur.

17:6  By the mouth of two or three witnesses shall he die that is to be slain. Let no man be put to death, when only one beareth witness against him.

17:6  At the mouth of two witnesses, or three witnesses, shall he that is worthy of death be put to death; but at the mouth of one witness he shall not be put to death.

17:6  Ten, kdo má zemřít, bude usmrcen na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. Nebude usmrcen na základě výpovědi jediného svědka.

17:6  Ten, kdo má zemřít, ať je popraven na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. Nesmí být popraven na základě jediného svědectví.

17:6  Ten, kdo má zemřít, ať je usmrcen ⌈podle svědectví⌉ dvou nebo tří svědků. Ať není usmrcen podle svědectví jediného svědka.

17:6  V ústech dvou aneb tří svědků zabit bude ten, kdož umříti má, nebudeť pak zabit podlé vyznání svědka jednoho.

17:6  In ore duorum aut trium testium peribit qui interficietur. Nemo occidatur, uno contra se dicente testimonium.

17:7  The hands of the witnesses shall be first upon him to kill him, and afterwards the hands of the rest of the people: that thou mayst take away the evil out of the midst of thee.

17:7  The hands of the witnesses shall be first upon him to put him to death, and afterward the hands of all the people. So thou shalt put the evil away from among you.

17:7  Svědkové na něho vztáhnou ruku jako první, aby ho usmrtili, potom všechen ostatní lid. Tak odstraníš zlo ze svého středu.

17:7  Svědkové ať na něj vztáhnou ruku jako první, aby zemřel, a potom se přidá všechen lid. Odstraň ze svého středu zlo!

17:7  Ruka svědků ať je proti němu jako první, aby ho usmrtili, a potom ruka všeho lidu. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

17:7  Ruka svědků nejprv bude proti němu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostředku svého.

17:7  Manus testium prima interficiet eum, et manus reliqui populi extrema mittetur : ut auferas malum de medio tui.

17:8  If thou perceive that there be among you a hard and doubtful matter in judgment between blood and blood, cause and cause, leprosy and leprosy: and thou see that the words of the judges within thy gates do vary: arise, and go up to the place, which the Lord thy God shall choose.

17:8  If there arise a matter too hard for thee in judgment, between blood and blood, between plea and plea, and between stroke and stroke, being matters of controversy within thy gates: then shalt thou arise, and get thee up into the place which the Lord thy God shall choose;

17:8  Naskytne-li se ti nějaký mimořádný právní případ, rozsoudit, kdo je vinen vraždou, rozepří, ublížením na těle, tedy jakýkoli sporný případ ve tvých branách, vydáš se k místu, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí.

17:8  Ve tvém městě by se mohlo stát něco mimořádného, co bys nedovedl rozsoudit. Ať už půjde o vraždu, spor či napadení, v těchto sporných případech vstaň a vydej se na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí.

17:8  Jestliže by byla záležitost pro tebe příliš nesnadná k rozhodnutí -- ohledně ⌈různých krveprolití,⌉ ⌈různých právních nároků⌉ a ⌈různých ublížení,⌉ ⌈sporných záležitostí⌉ ve tvých branách -- vstaň a vystup na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí,

17:8  Bylo-li by při soudu něco nesnadného, mezi krví a krví, mezi pří a pří, mezi ranou a ranou, v jakékoli rozepři v branách tvých, tedy vstana, půjdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj,

17:8  Si difficile et ambiguum apud te judicium esse perspexeris inter sanguinem et sanguinem, causam et causam, lepram et lepram : et judicum intra portas tuas videris verba variari : surge, et ascende ad locum, quem elegerit Dominus Deus tuus.

17:9  And thou shalt come to the priests of the Levitical race, and to the judge, that shall be at that time: and thou shalt ask of them, and they shall shew thee the truth of the judgment.

17:9  And thou shalt come unto the priests the Levites, and unto the judge that shall be in those days, and enquire; and they shall shew thee the sentence of judgment:

17:9  Přijdeš k lévijským kněžím a k soudci, který tam bude v těch dnech, dotážeš se a oni ti oznámí právní nález.

17:9  Přijď se dotázat levitských kněží nebo soudce, který tam v oněch dnech bude, a oni ti oznámí soudní výrok.

17:9  jdi k lévijským kněžím a k soudci, který bude v oněch dnech, vyptej se jich a oni ti oznámí rozsudek.

17:9  A přijdeš k kněžím Levítského pokolení aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se jich ptáti, a oznámíť výpověd soudu.

17:9  Veniesque ad sacerdotes Levitici generis, et ad judicem qui fuerit illo tempore : quæresque ab eis, qui indicabunt tibi judicii veritatem.

17:10  And thou shalt do whatsoever they shall say, that preside in the place, which the Lord shall choose, and what they shall teach thee,

17:10  And thou shalt do according to the sentence, which they of that place which the Lord shall choose shall shew thee; and thou shalt observe to do according to all that they inform thee:

17:10  Budeš pak jednat podle výroku, který ti oznámí z onoho místa, které vyvolí Hospodin. Bedlivě dodržíš všechno, o čem tě oni poučí.

17:10  Zachovej se pak podle výroku, který ti oznámí z místa, které si Hospodin vyvolil. Pečlivě dodrž všechny jejich pokyny.

17:10  Pak jednej podle toho, co ti oznámí na tom místě, které Hospodin vyvolí. Zachovávej a plň vše tak, jak tě vyučí.

17:10  Učiníš tedy vedlé naučení, kteréž by vynesli z místa toho, kteréž by vyvolil Hospodin, a hleď, abys všecko, čemuž by tě učili, tak vykonal.

17:10  Et facies quodcumque dixerint qui præsunt loco quem elegerit Dominus, et docuerint te

17:11  According to his law; and thou shalt follow their sentence: neither shalt thou decline to the right hand nor to the left hand.

17:11  According to the sentence of the law which they shall teach thee, and according to the judgment which they shall tell thee, thou shalt do: thou shalt not decline from the sentence which they shall shew thee, to the right hand, nor to the left.

17:11  Budeš jednat podle znění zákona, o němž tě poučí, a podle práva, které ti vysvětlí. Neuchýlíš se napravo ani nalevo od toho, co ti oni oznámí.

17:11  Zachovej se podle pravidla, o němž tě poučí, a podle rozsudku, který ti řeknou. Od výroku, který ti oznámí, se neuchyluj napravo ani nalevo.

17:11  Podle poučení, kterým tě vyučí, podle rozsudku, který ti řeknou, jednej. Neodvracej se od toho, co ti oznámí, napravo ani nalevo.

17:11  Podlé vyrčení zákona, kterémuž by tě naučili, a podlé rozsudku, kterýžť by vypověděli, učiníš; neuchýlíš se od slova sobě oznámeného ani na pravo ani na levo.

17:11  juxta legem ejus, sequerisque sententiam eorum, nec declinabis ad dexteram neque ad sinistram.

17:12  But he that will be proud, and refuse to obey the commandment of the priest, who ministereth at that time to the Lord thy God, and the decree of the judge, that man shall die, and thou shalt take away the evil from Israel:

17:12  And the man that will do presumptuously, and will not hearken unto the priest that standeth to minister there before the Lord thy God, or unto the judge, even that man shall die: and thou shalt put away the evil from Israel.

17:12  Kdo bude jednat opovážlivě, že by neposlechl kněze, který tam stojí ve službě Hospodina, tvého Boha, nebo soudce, ten zemře. Tak odstraníš zlo z Izraele.

17:12  Kdyby se někdo odvážil neuposlechnout kněze, stojícího tam ve službě Hospodinu, tvému Bohu, anebo soudce, pak ať ten člověk zemře. Odstraň z Izraele zlo!

17:12  Člověk, který by jednal domýšlivě, a neposlechl kněze, jenž tam stojí a slouží Hospodinu, tvému Bohu, či soudce, takový člověk ať zemře. Tak ⌈vyhlaď zlo z Izraele.⌉

17:12  Jestliže by pak kdo v zpouru se vydal, tak že by neposlechl kněze postaveného tam k službě před Hospodinem Bohem tvým, aneb soudce, tedy ať umře člověk ten, a odejmeš zlé z Izraele,

17:12  Qui autem superbierit, nolens obedire sacerdotis imperio, qui eo tempore ministrat Domino Deo tuo, et decreto judicis, morietur homo ille, et auferes malum de Israël :

17:13  And all the people hearing it shall fear, that no one afterwards swell with pride.

17:13  And all the people shall hear, and fear, and do no more presumptuously.

17:13  Všechen lid ať to slyší a bojí se a ať už nejedná opovážlivě.

17:13  Až o tom všechen lid uslyší, přijde na ně bázeň a nebudou už jednat opovážlivě.

17:13  Když o tom všichni lidé uslyší, budou se bát a nebudou již jednat povýšeně.

17:13  Aby všecken lid uslyšíce, báli se, a více v zpouru se nevydávali.

17:13  cunctusque populus audiens timebit, ut nullus deinceps intumescat superbia.

17:14  When thou art come into the land, which the Lord thy God will give thee, and possessest it, and shalt say: I will set a king over me, as all nations have that are round about:

17:14  When thou art come unto the land which the Lord thy God giveth thee, and shalt possess it, and shalt dwell therein, and shalt say, I will set a king over me, like as all the nations that are about me;

17:14  Až vejdeš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, obsadíš ji a usadíš se v ní. I řekneš si: „Ustanovím nad sebou krále jako všechny pronárody kolem mne.“

17:14  Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, ovládneš ji a usadíš se v ní. Řekneš-li si: „Ustanovím nad sebou krále, tak jako všechny národy kolem mne“,

17:14  Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš ji a usadíš se v ní a řekneš si: Ustanovím si nad sebou krále jako všechny národy, které jsou okolo mě,

17:14  Když vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, abys ji dědičně obdržel, a budeš v ní bydliti, a řekneš: Ustanovím nad sebou krále, jako i jiní národové mají, kteříž jsou vůkol mne:

17:14  Cum ingressus fueris terram, quam Dominus Deus tuus dabit tibi, et possederis eam, habitaverisque in illa, et dixeris : Constituam super me regem, sicut habent omnes per circuitum nationes :

17:15  Thou shalt set him whom the Lord thy God shall choose out of the number of thy brethren. Thou mayst not make a man of another nation king, that is not thy brother.

17:15  Thou shalt in any wise set him king over thee, whom the Lord thy God shall choose: one from among thy brethren shalt thou set king over thee: thou mayest not set a stranger over thee, which is not thy brother.

17:15  Ustanovíš tedy nad sebou za krále jen toho, koho si vyvolí Hospodin, tvůj Bůh. Ustanovíš nad sebou krále ze svých bratří. Nesmíš dosadit nad sebou cizince, který není tvým bratrem.

17:15  pak nad sebou ustanov jen takového krále, jehož si vyvolí Hospodin, tvůj Bůh. Ustanovíš nad sebou krále ze svých bratří; cizince, jenž by nebyl tvým bratrem, si dosadit nesmíš.

17:15  pak rozhodně ustanov králem nad sebou toho, koho Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. Ustanov nad sebou krále ze svých bratří. Nesmíš si nad sebou určit cizince, který není tvým bratrem.

17:15  Toho toliko ustanovíš nad sebou krále, kteréhož by vyvolil Hospodin Bůh tvůj. Z prostředku bratří svých ustanovíš nad sebou krále; nebudeš moci ustanoviti nad sebou člověka cizozemce, kterýž by nebyl bratr tvůj.

17:15  eum constitues, quem Dominus Deus tuus elegerit de numero fratrum tuorum. Non poteris alterius gentis hominem regem facere, qui non sit frater tuus.

17:16  And when he is made king, he shall not multiply horses to himself, nor lead back the people into Egypt, being lifted up with the number of his horsemen, especially since the Lord hath commanded you to return no more the same way.

17:16  But he shall not multiply horses to himself, nor cause the people to return to Egypt, to the end that he should multiply horses: forasmuch as the Lord hath said unto you, Ye shall henceforth return no more that way.

17:16  Avšak ať nemá mnoho koní a ať neuvádí lid zpátky do Egypta, aby měl více koní. Hospodin vám přece řekl: „Nikdy se už touto cestou nevracejte.“

17:16  Ať ale nemá mnoho koní, aby neposílal lid zpátky do Egypta pro další koně. Hospodin vám přece řekl: „Touto cestou se už nikdy nevrátíte.“

17:16  Jen ať nemá mnoho koní a neposílá lid zpět do Egypta, aby si obstarali mnoho koní. Hospodin vám přece řekl: Již nikdy se nevracejte touto cestou.

17:16  A však ať nemívá mnoho koňů, a ať neobrací zase lidu do Egypta, z příčiny rozmnožení koňů, zvláště poněvadž Hospodin vám řekl: Nevracujte se zase cestou touto více.

17:16  Cumque fuerit constitutus, non multiplicabit sibi equos, nec reducet populum in Ægyptum, equitatus numero sublevatus, præsertim cum Dominus præceperit vobis ut nequaquam amplius per eamdem viam revertamini.

17:17  He shall not have many wives, that may allure his mind, nor immense sums of silver and gold.

17:17  Neither shall he multiply wives to himself, that his heart turn not away: neither shall he greatly multiply to himself silver and gold.

17:17  Také ať nemá mnoho žen, aby se jeho srdce neodvrátilo od Boha. Ani stříbra a zlata ať nemá příliš mnoho.

17:17  Ať nemá mnoho žen, aby snad jeho srdce nezabloudilo. Také ať nemá příliš mnoho zlata a stříbra.

17:17  Ať nemá mnoho žen, aby se neodvrátilo jeho srdce, ani příliš mnoho stříbra a zlata.

17:17  Nebudeť také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stříbra také aneb zlata ať sobě příliš nerozmnožuje.

17:17  Non habebit uxores plurimas, quæ alliciant animum ejus, neque argenti et auri immensa pondera.

17:18  But after he is raised to the throne of his kingdom, he shall copy out to himself the Deuteronomy of this law in a volume, taking the copy of the priests of the Levitical tribe,

17:18  And it shall be, when he sitteth upon the throne of his kingdom, that he shall write him a copy of this law in a book out of that which is before the priests the Levites:

17:18  Když dosedne na svůj královský trůn, dá si napsat do knihy opis tohoto zákona, opatrovaného lévijskými kněžími.

17:18  Až dosedne na svůj královský trůn, ať si nechá od levitských kněží pořídit opis tohoto Zákona.

17:18  Až usedne na ⌈svůj královský trůn,⌉ ať ⌈si před lévijskými kněžími napíše⌉ do knihy opis tohoto zákona.

17:18  Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobě připomenutý zákon tento do knihy z té, kteráž bude před oblíčejem kněží Levítských.

17:18  Postquam autem sederit in solio regni sui, describet sibi Deuteronomium legis hujus in volumine, accipiens exemplar a sacerdotibus Leviticæ tribus,

17:19  And he shall have it with him, and shall read it all the days of his life, that he may learn to fear the Lord his God, and keep his words and ceremonies, that are commanded in the law;

17:19  And it shall be with him, and he shall read therein all the days of his life: that he may learn to fear the Lord his God, to keep all the words of this law and these statutes, to do them:

17:19  Bude jej mít u sebe a bude v něm číst po všechny dny svého života, aby se učil bát Hospodina, svého Boha, a bedlivě dodržoval všechna slova tohoto zákona a tato nařízení;

17:19  Tu knihu ať má stále u sebe a čte ji po všechny dny svého života. Tak se bude učit ctít Hospodina, svého Boha, a pečlivě dodržovat všechna slova tohoto Zákona a tato pravidla,

17:19  Ať je u něj a ať si v něm čte po všechny dny svého života, aby se naučil bát Hospodina, svého Boha, zachovávat všechna slova tohoto zákona a tato ustanovení a plnit je.

17:19  A bude jej míti při sobě, a čísti jej bude po všecky dny života svého, aby se naučil báti Hospodina Boha svého, a aby ostříhal všech slov zákona tohoto i ustanovení těch, a činil je,

17:19  et habebit secum, legetque illud omnibus diebus vitæ suæ, ut discat timere Dominum Deum suum, et custodire verba et cæremonias ejus, quæ in lege præcepta sunt.

17:20  And that his heart be not lifted up with pride over his brethren, nor decline to the right or to the left, that he and his sons may reign a long time over Israel.

17:20  That his heart be not lifted up above his brethren, and that he turn not aside from the commandment, to the right hand, or to the left: to the end that he may prolong his days in his kingdom, he, and his children, in the midst of Israel.

17:20  aby se jeho srdce nevypínalo nad jeho bratry a neuchyloval se od příkazu napravo ani nalevo; aby byl dlouho živ ve svém království uprostřed Izraele on i jeho synové.

17:20  aby se jeho srdce nepozdvihlo nad jeho bratry a aby se neuchýlil od tohoto přikázání napravo ani nalevo. Pak bude moci dlouho kralovat on i jeho synové uprostřed Izraele.

17:20  Ať není jeho srdce povýšené nad jeho bratry a ať se neodvrátí od příkazů ⌈napravo ani nalevo,⌉ aby ⌈prodloužil dny nad svým královstvím⌉ uprostřed Izraele on i jeho synové.

17:20  Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratří jeho, a neuchýlilo se od přikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostřed Izraele.

17:20  Nec elevetur cor ejus in superbiam super fratres suos, neque declinet in partem dexteram vel sinistram, ut longo tempore regnet ipse et filii ejus super Israël.

Chapter 18

18:1  The priests and Levites, and all that are of the same tribe, shall have no part nor inheritance with the rest of Israel, because they shall eat the sacrifices of the Lord, and his oblations,

18:1  The priests the Levites, and all the tribe of Levi, shall have no part nor inheritance with Israel: they shall eat the offerings of the Lord made by fire, and his inheritance.

18:1  Lévijští kněží, celý Léviův kmen, nebudou mít podíl ani dědictví s Izraelem. Budou živi z ohnivých obětí Hospodinových, tedy z jeho dědictví.

18:1  Levitští kněží, totiž celý kmen Levi, nebudou mít podíl ani dědictví v Izraeli. Budou žít z ohnivých obětí Hospodinu, z jeho dědictví.

18:1  Lévijští kněží, celý kmen Léviho, ať nemá podíl a dědictví s Izraelem. Ať jedí ohnivé oběti Hospodina, ⌈jeho dědictví.⌉

18:1  Nebudou míti kněží Levítští a všecko pokolení Levítské dílu a dědictví s jiným lidem Izraelským, oběti ohnivé Hospodinovy a dědictví jeho jísti budou.

18:1  Non habebunt sacerdotes et Levitæ, et omnes qui de eadem tribu sunt, partem et hæreditatem cum reliquo Israël, quia sacrificia Domini, et oblationes ejus comedent,

18:2  And they shall receive nothing else of the possession of their brethren: for the Lord himself is their inheritance, as he hath said to them.

18:2  Therefore shall they have no inheritance among their brethren: the Lord is their inheritance, as he hath said unto them.

18:2  Nebudou mít dědictví uprostřed svých bratří. Jejich dědictvím bude sám Hospodin, jak jim přislíbil.

18:2  Nebudou mít dědictví mezi svými bratry – sám Hospodin je jejich dědictvím, jak jim pověděl.

18:2  Ať nemá dědictví uprostřed svých bratří. Hospodin je jeho dědictvím, jak mu řekl.

18:2  Dědictví nebudou míti u prostřed bratří svých, Hospodin jest dědictví jejich, jakož jim mluvil.

18:2  et nihil aliud accipient de possessione fratrum suorum : Dominus enim ipse est hæreditas eorum, sicut locutus est illis.

18:3  This shall be the priest's due from the people, and from them that offer victims: whether they sacrifice an ox, or a sheep, they shall give to the priest the shoulder and the breast:

18:3  And this shall be the priest’s due from the people, from them that offer a sacrifice, whether it be ox or sheep; and they shall give unto the priest the shoulder, and the two cheeks, and the maw.

18:3  Kněžím podle práva náleží od lidu, od těch, kteří přinášejí k obětnímu hodu dobytče ze skotu nebo z bravu, toto: knězi dají plece, obě čelisti a žaludek.

18:3  Toto budou kněží právoplatně dostávat od lidu: Ti, kdo budou přinášet oběť – ať už ze skotu nebo z bravu – dají knězi plece, obě čelisti a žaludek.

18:3  Toto je to, na co mají kněží právo od lidu, od těch, kdo obětují oběti, ať býka či ovci: Knězi se dá plec, čelisti a žaludek.

18:3  Toto pak náležeti bude kněžím od lidu, od obětujících obět, buď vola neb dobytče: Dáno bude knězi plece, a líce a žaludek.

18:3  Hoc erit judicium sacerdotum a populo, et ab his qui offerunt victimas : sive bovem, sive ovem immolaverint, dabunt sacerdoti armum ac ventriculum :

18:4  The firstfruits also of corn, of wine, and of oil, and a part of the wool from the shearing of their sheep.

18:4  The firstfruit also of thy corn, of thy wine, and of thine oil, and the first of the fleece of thy sheep, shalt thou give him.

18:4  Budeš mu dávat prvotiny svého obilí, moštu a oleje i prvotiny své ovčí stříže.

18:4  Budeš mu také dávat prvotiny ze svého obilí, vína a oleje a prvotiny z vlny svých ovcí.

18:4  Prvotinu svého obilí, nového vína a oleje i prvotinu stříže ze svých ovcí dej jemu.

18:4  Prvotiny obilé svého, vína a oleje svého, i prvotiny vlny z ovec svých dáš jemu.

18:4  primitias frumenti, vini, et olei, et lanarum partem ex ovium tonsione.

18:5  For the Lord thy God hath chosen him of all thy tribes, to stand and to minister to the name of the Lord, him and his sons for ever.

18:5  For the Lord thy God hath chosen him out of all thy tribes, to stand to minister in the name of the Lord, him and his sons for ever.

18:5  Vždyť si jej vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, ze všech tvých kmenů, aby po všechny dny stál on a jeho synové ve službě ve jménu Hospodinově.

18:5  Jeho si totiž Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby po všechny dny stál se svými syny ve službě v Hospodinově jménu.

18:5  Vždyť jej Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby stál po všechny dny a sloužil v Hospodinově jménu on i jeho synové.

18:5  Nebo jej vyvolil Hospodin Bůh tvůj ze všech pokolení tvých, aby stál k službě ve jménu Hospodina, on i synové jeho po všecky dny.

18:5  Ipsum enim elegit Dominus Deus tuus de cunctis tribubus tuis, ut stet, et ministret nomini Domini, ipse, et filii ejus in sempiternum.

18:6  If a Levite go out of any one of the cities throughout all Israel, in which he dwelleth, and have a longing mind to come to the place which the Lord shall choose,

18:6  And if a Levite come from any of thy gates out of all Israel, where he sojourned, and come with all the desire of his mind unto the place which the Lord shall choose;

18:6  Přijde-li lévijec z některé z tvých bran odkudkoli z Izraele, kde pobývá jako host, přijde-li pln touhy na místo, které Hospodin vyvolí,

18:6  Kterýkoli levita smí odejít z tvého města (ať už bydlel v Izraeli kdekoli) na místo, které vyvolil Hospodin. Smí odejít, kdykoli se mu zachce.

18:6  Když přijde Lévijec z některé ze tvých bran, z celého Izraele, kde pobýval, na místo, které Hospodin vyvolí, (může přijít zcela podle touhy své duše),

18:6  Když by pak přišel který Levíta z některého města tvého, ze všeho Izraele, kdež bydlil, a přišel by s velikou žádostí duše své na místo, kteréž by vyvolil Hospodin:

18:6  Si exierit Levites ex una urbium tuarum ex omni Israël in qua habitat, et voluerit venire, desiderans locum quem elegerit Dominus,

18:7  He shall minister in the name of the Lord his God, as all his brethren the Levites do, that shall stand at that time before the Lord.

18:7  Then he shall minister in the name of the Lord his God, as all his brethren the Levites do, which stand there before the Lord.

18:7  bude konat službu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako ostatní jeho bratři lévijci, kteří tam stojí před Hospodinem.

18:7  Bude sloužit ve jménu Hospodina, svého Boha, tak jako jeho ostatní bratři levité, kteří tam stojí před Hospodinem.

18:7  ať koná bohoslužbu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako všichni jeho bratři Lévijci, kteří stojí a slouží před Hospodinem.

18:7  Sloužiti bude ve jménu Hospodina Boha svého, jako i jiní bratří jeho Levítové, kteříž tu stojí před Hospodinem.

18:7  ministrabit in nomine Domini Dei sui, sicut omnes fratres ejus Levitæ, qui stabunt eo tempore coram Domino.

18:8  He shall receive the same portion of food that the rest do: besides that which is due to him in his own city, by succession from his fathers.

18:8  They shall have like portions to eat, beside that which cometh of the sale of his patrimony.

18:8  Bude jíst týž podíl, kromě toho, co by prodal po otcích.

18:8  Budou jíst stejný podíl bez ohledu na to, co kdo prodal po otcích.

18:8  ⌈Ať požívají všichni stejný díl,⌉ bez ohledu na zisk z prodeje ⌈otcovského dědictví.⌉

18:8  Díl rovný jísti budou, (bez škody toho, což by každý z nich prodal,) vedlé čeledi otců.

18:8  Partem ciborum eamdem accipiet, quam et ceteri : excepto eo, quod in urbe sua ex paterna ei successione debetur.

18:9  When thou art come into the land which the Lord thy God shall give thee, beware lest thou have a mind to imitate the abominations of those nations.

18:9  When thou art come into the land which the Lord thy God giveth thee, thou shalt not learn to do after the abominations of those nations.

18:9  Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů.

18:9  Až vejdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč se jednat podle ohavných způsobů oněch národů.

18:9  Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč se jednat podle ohavností oněch pohanských národů.

18:9  Když vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, neuč se činiti podlé ohavností národů těch.

18:9  Quando ingressus fueris terram, quam Dominus Deus tuus dabit tibi, cave ne imitari velis abominationes illarum gentium.

18:10  Neither let there be found among you any one that shall expiate his son or daughter, making them to pass through the fire: or that consulteth soothsayers, or observeth dreams and omens, neither let there be any wizard,

18:10  There shall not be found among you any one that maketh his son or his daughter to pass through the fire, or that useth divination, or an observer of times, or an enchanter, or a witch,

18:10  Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj

18:10  Ať se u tebe nenajde, kdo by svého syna či dceru provedl ohněm! Stejně tak žádný věštec, jasnovidec, hadač, čaroděj,

18:10  Ať se ⌈u tebe⌉ nenajde ten, kdo by provedl svého syna či svou dceru ohněm, věštec přinášející věštby, hadač ani ten, kdo vykládá znamení, ani čaroděj

18:10  Nebude nalezen v tobě, kdož by vedl syna svého aneb dceru svou skrz oheň, ani věštěc, ani planétník, ani čarodějník, ani kouzedlník.

18:10  Nec inveniatur in te qui lustret filium suum, aut filiam, ducens per ignem : aut qui ariolos sciscitetur, et observet somnia atque auguria, nec sit maleficus,

18:11  Nor charmer, nor any one that consulteth pythonic spirits, or fortune tellers, or that seeketh the truth from the dead.

18:11  Or a charmer, or a consulter with familiar spirits, or a wizard, or a necromancer.

18:11  ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.

18:11  zaříkávač, vyvolávač duchů, věštkyně ani ten, kdo se radí s mrtvými.

18:11  ani zaklínač ani ten, kdo se doptává ducha zemřelého, ani věštec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.

18:11  Ani losník, ani zaklinač, ani hadač, ani černokněžník.

18:11  nec incantator, nec qui pythones consulat, nec divinos, aut quærat a mortuis veritatem.

18:12  For the Lord abhorreth all these things, and for these abominations he will destroy them at thy coming.

18:12  For all that do these things are an abomination unto the Lord: and because of these abominations the Lord thy God doth drive them out from before thee.

18:12  Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody.

18:12  Každý, kdo páchá něco takového, je pro Hospodina ohavný! Právě kvůli takovýmto ohavnostem je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání.

18:12  Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání.

18:12  Nebo ohavnost jest Hospodinu, kdožkoli činí to, a pro takové ohavnosti Hospodin Bůh tvůj vymítá je od tváři tvé.

18:12  Omnia enim hæc abominatur Dominus, et propter istiusmodi scelera delebit eos in introitu tuo.

18:13  Thou shalt be perfect, and without spot before the Lord thy God.

18:13  Thou shalt be perfect with the Lord thy God.

18:13  Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha.

18:13  Buď cele oddán Hospodinu, svému Bohu.

18:13  Buď bezúhonný vůči Hospodinu, svému Bohu.

18:13  Dokonalý budeš před Hospodinem Bohem svým.

18:13  Perfectus eris, et absque macula cum Domino Deo tuo.

18:14  These nations, whose land thou shalt possess, hearken to soothsayers and diviners: but thou art otherwise instructed by the Lord thy God.

18:14  For these nations, which thou shalt possess, hearkened unto observers of times, and unto diviners: but as for thee, the Lord thy God hath not suffered thee so to do.

18:14  Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.

18:14  Národy, které ovládneš, totiž poslouchají jasnovidce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedopouští.

18:14  Ano, tyto národy, které obsadíš, poslouchají hadače a věštce. ⌈Ale co se tebe týče,⌉ tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.

18:14  Nebo národové ti, kterýmiž vládnouti budeš, planetářů a věšťců poslouchají, tobě pak toho nedopouští Hospodin Bůh tvůj.

18:14  Gentes istæ, quarum possidebis terram, augures et divinos audiunt : tu autem a Domino Deo tuo aliter institutus es.

18:15  The Lord thy God will raise up to thee a PROPHET of thy nation and of thy brethren like unto me: him thou shalt hear:

18:15  The Lord thy God will raise up unto thee a Prophet from the midst of thee, of thy brethren, like unto me; unto him ye shall hearken;

18:15  Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat,

18:15  Hospodin, tvůj Bůh, ti zprostřed tvých bratrů vzbudí proroka, jako jsem já – toho poslouchejte.

18:15  Hospodin, tvůj Bůh, ti ustanoví proroka jako jsem já ze tvého středu, ze tvých bratří. Jeho poslouchejte.

18:15  Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete,

18:15  Prophetam de gente tua et de fratribus tuis, sicut me, suscitabit tibi Dominus Deus tuus : ipsum audies,

18:16  As thou desiredst of the Lord thy God in Horeb, when the assembly was gathered together, and saidst: Let me not hear any more the voice of the Lord my God, neither let me see any more this exceeding great fire, lest I die.

18:16  According to all that thou desiredst of the Lord thy God in Horeb in the day of the assembly, saying, Let me not hear again the voice of the Lord my God, neither let me see this great fire any more, that I die not.

18:16  zcela podle toho, co jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: „Kéž neslyším už hlas Hospodina, svého Boha, a nevidím už ten veliký oheň, abych nezemřel.“

18:16  Přesně to jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Orébu v den shromáždění, když jsi říkal: „Ať už neslyším hlas Hospodina, svého Boha, a nevidím ten veliký oheň – jinak zemřu!“

18:16  ⌈Právě to⌉ jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: ⌈Nechci již slyšet⌉ hlas Hospodina, svého Boha, a ⌈nechci už vidět⌉ tento velký oheň, abych nezemřel.

18:16  Podlé všeho toho, jakž jsi žádal od Hospodina Boha svého, na Orébě, v den shromáždění, řka: Ať více neslyším hlasu Hospodina Boha svého, ani více vidím ohně toho velikého, abych neumřel.

18:16  ut petisti a Domino Deo tuo in Horeb, quando concio congregata est, atque dixisti : Ultra non audiam vocem Domini Dei mei, et ignem hunc maximum amplius non videbo, ne moriar.

18:17  And the Lord said to me: They have spoken all things well.

18:17  And the Lord said unto me, They have well spoken that which they have spoken.

18:17  Hospodin mi řekl: „Dobře to pověděli.

18:17  Tehdy mi Hospodin řekl: „Dobře to pověděli.

18:17  Nato mi Hospodin řekl: ⌈Dobře to pověděli.⌉

18:17  Pročež mi řekl Hospodin: Dobře mluvili, což jsou mluvili.

18:17  Et ait Dominus mihi : Bene omnia sunt locuti.

18:18  I will raise them up a prophet out of the midst of their brethren like to thee: and I will put my words in his mouth, and he shall speak to them all that I shall command him.

18:18  I will raise them up a Prophet from among their brethren, like unto thee, and will put my words in his mouth; and he shall speak unto them all that I shall command him.

18:18  Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži.

18:18  Zprostřed jejich bratrů jim vzbudím proroka, jako jsi ty. Vložím svá slova do jeho úst a on jim poví vše, co mu přikáži.

18:18  Ustanovím jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Dám svá slova do jeho úst a poví jim všechno, co mu přikáži.

18:18  Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.

18:18  Prophetam suscitabo eis de medio fratrum suorum similem tui : et ponam verba mea in ore ejus, loqueturque ad eos omnia quæ præcepero illi.

18:19  And he that will not hear his words, which he shall speak in my name, I will be the revenger.

18:19  And it shall come to pass, that whosoever will not hearken unto my words which he shall speak in my name, I will require it of him.

18:19  Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti.

18:19  Kdokoli neposlechne má slova, která promluví mým jménem, s takovým zúčtuji já sám.

18:19  I stane se, že toho, kdo neuposlechne má slova, která promluví v mém jménu, ⌈toho sám povolám k odpovědnosti.⌉

18:19  I budeť, že kdo by koli neposlouchal slov mých, kteráž mluviti bude ve jménu mém, já vyhledávati budu na něm.

18:19  Qui autem verba ejus, quæ loquetur in nomine meo, audire noluerit, ego ultor existam.

18:20  But the prophet, who being corrupted with pride, shall speak in my name things that I did not command him to say, or in the name of strange gods, shall be slain.

18:20  But the prophet, which shall presume to speak a word in my name, which I have not commanded him to speak, or that shall speak in the name of other gods, even that prophet shall die.

18:20  Avšak prorok, který by opovážlivě mluvil mým jménem něco, co jsem mu mluvit nepřikázal, nebo který by mluvil jménem jiných bohů, takový prorok zemře.“

18:20  Kdyby se však nějaký prorok opovážil promluvit mým jménem slovo, které jsem mu nesvěřil, takový prorok ať zemře stejně, jako kdyby mluvil jménem cizích bohů.“

18:20  Ovšem prorok, který by jednal povýšeně a mluvil v mém jménu slovo, které jsem mu promluvit nepřikázal, anebo by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok zemře.

18:20  Prorok pak, kterýž by pyšně se vystavoval, mluvě slovo ve jménu mém, kteréhož jsem mluviti jemu nepřikázal, a kterýž by mluvil ve jménu bohů cizích, takový prorok ať umře.

18:20  Propheta autem qui arrogantia depravatus voluerit loqui in nomine meo, quæ ego non præcepi illi ut diceret, aut ex nomine alienorum deorum, interficietur.

18:21  And if in silent thought thou answer: How shall I know the word that the Lord hath not spoken?

18:21  And if thou say in thine heart, How shall we know the word which the Lord hath not spoken?

18:21  V srdci si asi říkáš: „Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?“

18:21  Můžeš si říci: „Jak poznáme, že to slovo nemluví Hospodin?“

18:21  Možná ⌈si v srdci řekneš:⌉ Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?

18:21  Jestliže pak díš v srdci svém: Kterak poznáme slovo to, jehož by nemluvil Hospodin?

18:21  Quod si tacita cogitatione responderis : Quomodo possum intelligere verbum, quod Dominus non est locutus ?

18:22  Thou shalt have this sign: Whatsoever that same prophet foretelleth in the name of the Lord, and it cometh not to pass: that thing the Lord hath not spoken, but the prophet hath forged it by the pride of his mind: and therefore thou shalt not fear him.

18:22  When a prophet speaketh in the name of the Lord, if the thing follow not, nor come to pass, that is the thing which the Lord hath not spoken, but the prophet hath spoken it presumptuously: thou shalt not be afraid of him.

18:22  Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho.

18:22  Nuže, jestliže prorok řekne Hospodinovým jménem něco, co se nestane, pak to slovo nemluvil Hospodin. Onen prorok mluvil opovážlivě. Neboj se ho.

18:22  To, co promluví prorok v Hospodinově jménu, a nestane se to, jestliže se to slovo nenaplní, nepromluvil to Hospodin. Ten prorok to řekl v domýšlivosti; neměj z něj strach.

18:22  Když by mluvil něco prorok ve jménu Hospodinovu, a však by se toho nestalo, aniž by přišlo, toť jest to slovo, jehož nemluvil Hospodin; z pychuť jest to mluvil prorok ten, nebojž se ho.

18:22  hoc habebis signum : quod in nomine Domini propheta ille prædixerit, et non evenerit : hoc Dominus non est locutus, sed per tumorem animi sui propheta confinxit : et idcirco non timebis eum.

Chapter 19

19:1  When the Lord thy God hath destroyed the nations, whose land he will deliver to thee, and thou shalt possess it, and shalt dwell in the cities and houses thereof:

19:1  When the Lord thy God hath cut off the nations, whose land the Lord thy God giveth thee, and thou succeedest them, and dwellest in their cities, and in their houses;

19:1  Až vyhladí Hospodin, tvůj Bůh, pronárody, jejichž zemi ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, a ty si je podrobíš a usadíš se v jejich městech a domech,

19:1  Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vykoření národy; Hospodin, tvůj Bůh, ti dá jejich zem. Až je vyženeš a usadíš se v jejich městech a v jejich domech,

19:1  Až Hospodin, tvůj Bůh, vyhladí národy, jejichž zemi ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš je a usídlíš se v jejich městech a v jejich domech,

19:1  Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich:

19:1  Cum disperdiderit Dominus Deus tuus gentes, quarum tibi traditurus est terram, et possederis eam, habitaverisque in urbibus ejus et in ædibus :

19:2  Thou shalt separate to thee three cities in the midst of the land, which the Lord will give thee in possession,

19:2  Thou shalt separate three cities for thee in the midst of thy land, which the Lord thy God giveth thee to possess it.

19:2  oddělíš si tři města uprostřed své země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

19:2  odděl si uprostřed země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá za dědictví, tři města.

19:2  odděl si tři města v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

19:2  Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.

19:2  tres civitates separabis tibi in medio terræ, quam Dominus Deus tuus dabit tibi in possessionem,

19:3  Paving diligently the way: and thou shalt divide the whole province of thy land equally into three parts: that he who is forced to flee for manslaughter, may have near at hand whither to escape.

19:3  Thou shalt prepare thee a way, and divide the coasts of thy land, which the Lord thy God giveth thee to inherit, into three parts, that every slayer may flee thither.

19:3  Upravíš si k nim cestu a rozdělíš na tři díly území své země, kterou ti přiděluje do dědictví Hospodin, tvůj Bůh, aby tam mohl utéci každý, kdo zabil.

19:3  V zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá za dědictví, rozměř vzdálenosti a rozděl její území na tři díly, aby se každý, kdo někoho zabil, měl kam uchýlit.

19:3  ⌈Připrav si cestu⌉ a na tři části rozděl území své země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá do dědictví, aby tam mohl utéct každý vrah.

19:3  Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník:

19:3  sternens diligenter viam : et in tres æqualiter partes totam terræ tuæ provinciam divides : ut habeat e vicino qui propter homicidium profugus est, quo possit evadere.

19:4  This shall be the law of the slayer that fleeth, whose life is to be saved: He that killeth his neighbor ignorantly, and who is proved to have had no hatred against him yesterday and the day before:

19:4  And this is the case of the slayer, which shall flee thither, that he may live: Whoso killeth his neighbour ignorantly, whom he hated not in time past;

19:4  A tak tomu bude s tím, kdo zabil a uteče se tam, aby zůstal naživu: Kdo zabil svého bližního neúmyslně, aniž jej kdy předtím nenáviděl,

19:4  Když někdo někoho zabije a uteče, aby si zachránil život (v případě, že svého bližního zabil neúmyslně, aniž ho kdy předtím měl v nenávisti), se to bude mít takto:

19:4  Toto je případ vraha, který tam může utéct a zůstane naživu: Ten, kdo zabije svého bližního neúmyslně, aniž by jej byl dříve předtím nenáviděl.

19:4  (Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé.

19:4  Hæc erit lex homicidæ fugientis, cujus vita servanda est : qui percusserit proximum suum nesciens, et qui heri et nudiustertius nullum contra eum odium habuisse comprobatur :

19:5  But to have gone with him to the wood to hew wood, and in cutting down the tree the axe slipped out of his hand, and the iron slipping from the handle struck his friend, and killed him: he shall flee to one of the cities aforesaid, and live:

19:5  As when a man goeth into the wood with his neighbour to hew wood, and his hand fetcheth a stroke with the axe to cut down the tree, and the head slippeth from the helve, and lighteth upon his neighbour, that he die; he shall flee unto one of those cities, and live:

19:5  třeba ten, kdo by šel se svým bližním do lesa rubat dříví a rozmáchl se sekerou při kácení stromu a železo by se vysmeklo z topůrka a zasáhlo jeho bližního tak, že by zemřel, ten ať se uteče do jednoho z těch měst, aby zůstal naživu.

19:5  Když například někdo půjde se svým druhem do lesa na dříví, při kácení stromu se rozmáchne sekerou, železo sklouzne z topůrka a smrtelně zraní jeho druha, bude se dotyčný moci uchýlit do jednoho z těchto měst a zachránit si život.

19:5  Někdo například vejde se svým bližním do lesa těžit dřevo. Jak se jeho ruka rozmáchne sekerou, aby kácel strom, železo se vysmekne z násady, zasáhne jeho bližního, takže zemře -- ten může utéct do jednoho z těchto měst a zůstane naživu.

19:5  Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.)

19:5  sed abiisse cum eo simpliciter in silvam ad ligna cædenda, et in succisione lignorum securis fugerit manu, ferrumque lapsum de manubrio amicum ejus percusserit, et occiderit : hic ad unam supradictarum urbium confugiet, et vivet :

19:6  Lest perhaps the next kinsman of him whose blood was shed, pushed on by his grief should pursue, and apprehend him, if the way be too long, and take away the life of him who is not guilty of death, because he is proved to have had no hatred before against him that was slain.

19:6  Lest the avenger of the blood pursue the slayer, while his heart is hot, and overtake him, because the way is long, and slay him; whereas he was not worthy of death, inasmuch as he hated him not in time past.

19:6  Jinak by ho jako vraha pronásledoval v rozhořčení svého srdce krevní mstitel, a kdyby cesta byla příliš daleká, dostihl by ho a zabil by ho. On však není hoden smrti, protože zabitého neměl nikdy předtím v nenávisti.

19:6  Kdyby to bylo příliš daleko, mohl by vraha dostihnout krevní mstitel, jenž by jej pronásledoval, a ve své zuřivosti by jej mohl zabít. On však nebyl hoden smrti, neboť zabitého nikdy předtím neměl v nenávisti.

19:6  Jinak bude krevní mstitel vraha pronásledovat, neboť je jeho srdce rozpálené, dostihne ho, protože cesta je dlouhá, zabije ho, i když mu nenáleží ⌈rozsudek smrti,⌉ jelikož ho dříve předtím neměl v nenávisti.

19:6  Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti.

19:6  ne forsitan proximus ejus, cujus effusus est sanguis, dolore stimulatus, persequatur, et apprehendat eum si longior via fuerit, et percutiat animam ejus, qui non est reus mortis : quia nullum contra eum, qui occisus est, odium prius habuisse monstratur.

19:7  Therefore I command thee, that thou separate three cities at equal distance one from another.

19:7  Wherefore I command thee, saying, Thou shalt separate three cities for thee.

19:7  Proto ti přikazuji: „Oddělíš si tři města.“

19:7  A proto ti přikazuji: Odděl si tři města.

19:7  Proto ti přikazuji: Odděl si tři města.

19:7  Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě.

19:7  Idcirco præcipio tibi, ut tres civitates æqualis inter se spatii dividas.

19:8  And when the Lord thy God shall have enlarged thy borders, as he swore to the fathers, and shall give thee all the land that he promised them,

19:8  And if the Lord thy God enlarge thy coast, as he hath sworn unto thy fathers, and give thee all the land which he promised to give unto thy fathers;

19:8  Jestliže Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území, jak přísahal tvým otcům, a dá ti celou zemi, o níž řekl, že ji dá tvým otcům,

19:8  Až Hospodin, tvůj Bůh, podle přísahy dané tvým otcům rozšíří tvé území a dá ti celou zem, kterou zaslíbil tvým otcům

19:8  Jestliže Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území, jak přísahal tvým otcům, a dá ti celou zemi, o níž řekl, že ji dá tvým otcům --

19:8  Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:

19:8  Cum autem dilataverit Dominus Deus tuus terminos tuos, sicut juravit patribus tuis, et dederit tibi cunctam terram, quam eis pollicitus est

19:9  (Yet so, if thou keep his commandments, and do the things which I command thee this day, that thou love the Lord thy God, and walk in his ways at all times) thou shalt add to thee other three cities, and shalt double the number of the three cities aforesaid:

19:9  If thou shalt keep all these commandments to do them, which I command thee this day, to love the Lord thy God, and to walk ever in his ways; then shalt thou add three cities more for thee, beside these three:

19:9  dbej cele na tento příkaz, který ti dnes udílím, totiž abys miloval Hospodina, svého Boha, a chodil po jeho cestách po všechny dny, a přidej k těmto třem městům ještě další tři.

19:9  (budeš-li ovšem pečlivě dodržovat všechna přikázání, která vám dnes udílím, totiž abys miloval Hospodina, svého Boha, a kráčel po jeho cestách po všechny dny), potom k těmto třem městům přidáš ještě další tři.

19:9  pokud budeš zachovávat každý tento příkaz a plnit to, co ti dnes přikazuji, totiž abys miloval Hospodina, svého Boha, a chodil po jeho cestách po všechny dny -- pak přidej k těmto třem ještě tři další města.

19:9  (Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny,) tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano,

19:9  (si tamen custodieris mandata ejus, et feceris, quæ hodie præcipio tibi, ut diligas Dominum Deum tuum, et ambules in viis ejus omni tempore), addes tibi tres alias civitates, et supradictarum trium urbium numerum duplicabis :

19:10  That innocent blood may not be shed in the midst of the land which the Lord thy God will give thee to possess, lest thou be guilty of blood.

19:10  That innocent blood be not shed in thy land, which the Lord thy God giveth thee for an inheritance, and so blood be upon thee.

19:10  Ve tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nebude prolévána nevinná krev, abys nebyl vinen prolitou krví.

19:10  To proto, aby se v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, neprolévala nevinná krev. Ta krev by padla na tebe!

19:10  Ať není prolita nevinná krev ve tvé zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. Spočinula by na tobě prolitá krev.

19:10  Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev.

19:10  ut non effundatur sanguis innoxius in medio terræ, quam Dominus Deus tuus dabit tibi possidendam, ne sis sanguinis reus.

19:11  But if any man hating his neighbour, lie in wait for his life, and rise and strike him, and he die, and he flee to one of the cities aforesaid,

19:11  But if any man hate his neighbour, and lie in wait for him, and rise up against him, and smite him mortally that he die, and fleeth into one of these cities:

19:11  Kdyby však někdo svého bližního nenáviděl a strojil mu úklady, povstal proti němu a ubil ho k smrti a pak utekl do některého z těch měst,

19:11  Pokud by však někdo úkladně napadl svého bližního z nenávisti a poté, co jej smrtelně zranil, by utekl do jednoho z těchto měst,

19:11  Jestliže se však stane, že někdo, kdo nenávidí svého bližního, na něj nastraží léčku, povstane proti němu, ubije ho, takže zemře, a pak uteče do jednoho z těchto měst,

19:11  Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst:

19:11  Si quis autem, odio habens proximum suum, insidiatus fuerit vitæ ejus, surgensque percusserit illum, et mortuus fuerit, fugeritque ad unam de supradictis urbibus,

19:12  The ancients of his city shall send, and take him out of the place of refuge, and shall deliver him into the hand of the kinsman of him whose blood was shed, and he shall die.

19:12  Then the elders of his city shall send and fetch him thence, and deliver him into the hand of the avenger of blood, that he may die.

19:12  starší z jeho města pro něho pošlou, vezmou ho odtud a předají ho do rukou krevního mstitele, aby zemřel.

19:12  v takovém případě pro něj stařešinové jeho města pošlou, vezmou ho odtud a vydají jej do rukou krevního mstitele, aby zemřel.

19:12  starší jeho města pro něj pošlou, nechají ho odtamtud přivést, vydají ho do ruky krevního mstitele a zemře.

19:12  Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel.

19:12  mittent seniores civitatis illius, et arripient eum de loco effugii, tradentque in manu proximi, cujus sanguis effusus est, et morietur.

19:13  Thou shalt not pity him, and thou shalt take away the guilt of innocent blood out of Israel, that it may be well with thee.

19:13  Thine eye shall not pity him, but thou shalt put away the guilt of innocent blood from Israel, that it may go well with thee.

19:13  Nebudeš ho litovat. Tak odstraníš nevinně prolitou krev z Izraele a bude s tebou dobře.

19:13  Neslituješ se nad ním. Odstraň z Izraele nevinně prolitou krev, a povede se ti dobře.

19:13  Ať se nad ním tvé oko neslituje. Tak vyhlaď z Izraele krev nevinného a bude ti dobře.

19:13  Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě.

19:13  Non miseraberis ejus, et auferes innoxium sanguinem de Israël, ut bene sit tibi.

19:14  Thou shalt not take nor remove thy neighbour's landmark, which thy predecessors have set in thy possession, which the Lord thy God will give thee in the land that thou shalt receive to possess.

19:14  Thou shalt not remove thy neighbour’s landmark, which they of old time have set in thine inheritance, which thou shalt inherit in the land that the Lord thy God giveth thee to possess it.

19:14  Neposuneš mezník svého bližního, kterým předkové vymezili tvůj dědičný díl, jejž zdědíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, abys ji obsadil.

19:14  Neposunuj mezník svého bližního, kterým tví předkové vymezili tvé dědictví v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví.

19:14  Neposouvej mezník svého bližního, který postavili předkové ve tvém dědictví, jež zdědíš v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

19:14  Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.

19:14  Non assumes, et transferes terminos proximi tui, quos fixerunt priores in possessione tua, quam Dominus Deus tuus dabit tibi in terra quam acceperis possidendam.

19:15  One witness shall not rise up against any man, whatsoever the sin or wickedness be: but in the mouth of two or three witnesses every word shall stand.

19:15  One witness shall not rise up against a man for any iniquity, or for any sin, in any sin that he sinneth: at the mouth of two witnesses, or at the mouth of three witnesses, shall the matter be established.

19:15  Nepovstane jen jediný svědek proti někomu v jakémkoli zločinu, v jakémkoli prohřešku a při jakémkoli hříchu, jehož se někdo dopustil. Soudní výrok bude vynesen podle výpovědi dvou nebo tří svědků.

19:15  Proti nikomu nepostačí jediný svědek, ať už se dotyčný jakkoli provinil či spáchal jakýkoli hřích, jenž se dá spáchat. Výrok musí být potvrzen výpovědí dvou nebo tří svědků.

19:15  Ať nepovstane proti nikomu jediný svědek kvůli žádnému provinění a pro žádný hřích, kvůli jakémukoliv hříchu, kterým zhřeší. Případ ať je potvrzen podle svědectví dvou nebo tří svědků.

19:15  Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.

19:15  Non stabit testis unus contra aliquem, quidquid illud peccati, et facinoris fuerit : sed in ore duorum aut trium testium stabit omne verbum.

19:16  If a lying witness stand against a man, accusing him of transgression,

19:16  If a false witness rise up against any man to testify against him that which is wrong;

19:16  Povstane-li proti někomu zlovolný svědek, aby ho nařkl z odpadnutí od Hospodina,

19:16  Povstane-li proti někomu zlomyslný svědek, aby jej nařkl z odpadlictví,

19:16  Jestliže povstane proti někomu zlovolný svědek, aby ⌈ho obvinil ze vzpoury,⌉

19:16  Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha,

19:16  Si steterit testis mendax contra hominem, accusans eum prævaricationis,

19:17  Both of them, between whom the controversy is, shall stand before the Lord in the sight of the priests and the judges that shall be in those days.

19:17  Then both the men, between whom the controversy is, shall stand before the Lord, before the priests and the judges, which shall be in those days;

19:17  postaví se oba muži, kteří mají spor, před Hospodina, před kněze a soudce, kteří tam v těch dnech budou,

19:17  obě strany sporu se musí postavit před Hospodina – před kněze a soudce, kteří tam v těch dnech budou.

19:17  ať se ti dva muži, kteří mají spor, postaví před Hospodina, před kněze a soudce, kteří jsou v oněch dnech,

19:17  Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli.

19:17  stabunt ambo, quorum causa est, ante Dominum in conspectu sacerdotum et judicum qui fuerint in diebus illis.

19:18  And when after most diligent inquisition, they shall find that the false witness hath told a lie against his brother:

19:18  And the judges shall make diligent inquisition: and, behold, if the witness be a false witness, and hath testified falsely against his brother;

19:18  a soudcové případ dobře vyšetří. Zjistí-li, že je to křivý svědek, že nařkl svého bratra křivě,

19:18  Soudci ať věc důkladně prošetří. Ukáže-li se, že to byl křivý svědek, křivě svědčící proti svému bratru,

19:18  nechť to soudcové dobře vyšetří a jestliže je ten svědek falešným svědkem, falešně vypovídal proti svému bratru,

19:18  A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému,

19:18  Cumque diligentissime perscrutantes, invenerint falsum testem dixisse contra fratrem suum mendacium,

19:19  They shall render to him as he meant to do to his brother, and thou shalt take away the evil out of the midst of thee:

19:19  Then shall ye do unto him, as he had thought to have done unto his brother: so shalt thou put the evil away from among you.

19:19  učiníte jemu, jak on zamýšlel učinit svému bratru. Tak odstraníš zlo ze svého středu.

19:19  uděláte mu totéž, co chtěl, aby se stalo jeho bratru. Odstraň ze svého středu zlo!

19:19  proveďte mu to, co zamýšlel provést svému bratrovi. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

19:19  Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého.

19:19  reddent ei sicut fratri suo facere cogitavit, et auferes malum de medio tui :

19:20  That others hearing may fear, and may not dare to do such things.

19:20  And those which remain shall hear, and fear, and shall henceforth commit no more any such evil among you.

19:20  Ať to ostatní uslyší a ať se bojí. Nikdy ať se mezi vámi nestane něco tak zlého.

19:20  Až o tom uslyší ostatní, přijde na ně bázeň a tato špatnost se ve tvém středu už nikdy nestane.

19:20  Když o tom ostatní uslyší, budou se bát a takové zlo již více ve tvém středu páchat nebudou.

19:20  A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe.

19:20  ut audientes ceteri timorem habeant, et nequaquam talia audeant facere.

19:21  Thou shalt not pity him, but shalt require life for life, eye for eye, tooth for tooth, hand for hand, foot for foot.

19:21  And thine eye shall not pity; but life shall go for life, eye for eye, tooth for tooth, hand for hand, foot for foot.

19:21  Nebudeš ho litovat. Život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu.

19:21  Neslituješ se nad ním – život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu.

19:21  Ať se tvé oko neslituje: Život za život, oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu.

19:21  A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.

19:21  Non misereberis ejus, sed animam pro anima, oculum pro oculo, dentem pro dente, manum pro manu, pedem pro pede exiges.

Chapter 20

20:1  If thou go out to war against thy enemies, and see horsemen and chariots, and the numbers of the enemy's army greater than thine, thou shalt not fear them: because the Lord thy God is with thee, who brought thee out of the land of Egypt.

20:1  When thou goest out to battle against thine enemies, and seest horses, and chariots, and a people more than thou, be not afraid of them: for the Lord thy God is with thee, which brought thee up out of the land of Egypt.

20:1  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a spatříš koně a vozbu, lid početnější, než jsi sám, nebudeš se jich bát, neboť Hospodin, tvůj Bůh, který tě přivedl z egyptské země, je s tebou.

20:1  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a uvidíš koně, vozy a více lidu, než máš sám, neboj se jich, neboť s tebou je Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta.

20:1  Když vytáhneš do boje proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozbu, lid početnější, než jsi ty, neboj se jich, neboť s tebou je Hospodin, tvůj Bůh, který tě ⌈vyvedl z egyptské země.⌉

20:1  Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.

20:1  Si exieris ad bellum contra hostes tuos, et videris equitatus et currus, et majorem quam tu habeas adversarii exercitus multitudinem, non timebis eos : quia Dominus Deus tuus tecum est, qui eduxit te de terra Ægypti.

20:2  And when the battle is now at hand, the priest shall stand before the army, and shall speak to the people in this manner:

20:2  And it shall be, when ye are come nigh unto the battle, that the priest shall approach and speak unto the people,

20:2  Než podstoupíte boj, přistoupí kněz a promluví k lidu.

20:2  Než půjdete do bitvy, přistoupí kněz a promluví k lidu:

20:2  I stane se, když se přiblížíte k boji, že přistoupí kněz, promluví k lidu

20:2  A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu,

20:2  Appropinquante autem jam prælio, stabit sacerdos ante aciem, et sic loquetur ad populum :

20:3  Hear, O Israel, you join battle this day against your enemies, let not your heart be dismayed, be not afraid, do not give back, fear ye them not:

20:3  And shall say unto them, Hear, O Israel, ye approach this day unto battle against your enemies: let not your hearts faint, fear not, and do not tremble, neither be ye terrified because of them;

20:3  Řekne jim: „Slyš, Izraeli! Dnes podstupujete boj proti svým nepřátelům. Neklesejte na mysli, nebojte se, nebuďte ustrašení, nemějte z nich hrůzu.

20:3  „Slyš, Izraeli! Dnes jdete do boje proti svým nepřátelům. Nebuďte malomyslní, nebojte se ani neděste – nemějte z nich strach.

20:3  a řekne jim: Slyš Izraeli! Blížíte se dnes do boje proti svým nepřátelům. Vaše srdce ať neochabne! Nebojte se, ⌈nepodléhejte panice⌉ a nemějte z nich strach,

20:3  A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.

20:3  Audi, Israël : vos hodie contra inimicos vestros pugnam committitis : non pertimescat cor vestrum, nolite metuere, nolite cedere, nec formidetis eos :

20:4  Because the Lord your God is in the midst of you, and will fight for you against your enemies, to deliver you from danger.

20:4  For the Lord your God is he that goeth with you, to fight for you against your enemies, to save you.

20:4  Vždyť Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby za vás bojoval s vašimi nepřáteli a zachránil vás.“

20:4  Hospodin, váš Bůh, který vás předchází, bude proti vašim nepřátelům bojovat za vás a dá vám vítězství.“

20:4  protože Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby bojoval za vás proti vašim nepřátelům a ⌈zachránil vás.⌉

20:4  Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.

20:4  quia Dominus Deus vester in medio vestri est, et pro vobis contra adversarios dimicabit, ut eruat vos de periculo.

20:5  And the captains shall proclaim through every band in the hearing of the army: What man is there, that hath built a new house, and hath not dedicated it? let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man dedicate it.

20:5  And the officers shall speak unto the people, saying, What man is there that hath built a new house, and hath not dedicated it? let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man dedicate it.

20:5  Pak promluví k lidu správcové: „Ten, kdo vystavěl nový dům a ještě jej nezasvětil, ať se vrátí domů, aby nezemřel v boji a nezasvětil jej někdo jiný.

20:5  Potom k lidu promluví správcové: „Kdo postavil nový dům a ještě se tam nenastěhoval? Ať se vrátí domů, aby snad nepadl v boji a nenastěhoval se tam někdo jiný.

20:5  Potom nechť správcové promluví k lidu takto: ⌈Postavil někdo⌉ nový dům, ale nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a zasvětil by ho někdo jiný.

20:5  Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm.

20:5  Duces quoque per singulas turmas audiente exercitu proclamabunt : Quis est homo qui ædificavit domum novam, et non dedicavit eam ? vadat, et revertatur in domum suam, ne forte moriatur in bello, et alius dedicet eam.

20:6  What man is there, that hath planted a vineyard, and hath not as yet made it to be common, whereof all men may eat? let him go, and return to his house, lest he die in the battle, and another man execute his office.

20:6  And what man is he that hath planted a vineyard, and hath not yet eaten of it? let him also go and return unto his house, lest he die in the battle, and another man eat of it.

20:6  Ten, kdo vysadil vinici a ještě z ní nesklízel, ať se vrátí domů, aby nezemřel v boji a nesklízel z ní někdo jiný.

20:6  Kdo vysázel vinici a ještě neokusil její ovoce? Ať se vrátí domů, aby snad nepadl v boji a její ovoce neokusil někdo jiný.

20:6  Vysadil někdo vinici, ale neužíval ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a užíval by ji někdo jiný.

20:6  A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.

20:6  Quis est homo qui plantavit vineam, et necdum fecit eam esse communem, de qua vesci omnibus liceat ? vadat, et revertatur in domum suam, ne forte moriatur in bello, et alius homo ejus fungatur officio.

20:7  What man is there, that hath espoused a wife, and not taken her? let him go, and return to his house, lest he die in the war, and another man take her.

20:7  And what man is there that hath betrothed a wife, and hath not taken her? let him go and return unto his house, lest he die in the battle, and another man take her.

20:7  Ten, kdo se zasnoubil se ženou a ještě si ji nevzal, ať se vrátí domů, aby nezemřel v boji a nevzal si ji někdo jiný.“

20:7  Kdo se zasnoubil se ženou, ale ještě si ji nevzal? Ať se vrátí domů, aby snad nepadl v boji a nevzal si ji někdo jiný.“

20:7  Zasnoubil se někdo s ženou, ale nevzal si ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a vzal by si ji někdo jiný.

20:7  A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.

20:7  Quis est homo, qui despondit uxorem, et non accepit eam ? vadat, et revertatur in domum suam, ne forte moriatur in bello, et alius homo accipiat eam.

20:8  After these things are declared they shall add the rest, and shall speak to the people: What man is there that is fearful, and faint hearted? let him go, and return to his house, lest he make the hearts of his brethren to fear, as he himself is possessed with fear.

20:8  And the officers shall speak further unto the people, and they shall say, What man is there that is fearful and fainthearted? let him go and return unto his house, lest his brethren’s heart faint as well as his heart.

20:8  Dále ještě správcové promluví k lidu: „Ten, kdo je bojácný a zbabělý, ať se vrátí domů, aby jeho bratři neztratili odvahu jako on.“

20:8  Správcové pak k lidu promluví ještě takto: „Kdo se bojí? Kdo je malomyslný? Ať se vrátí domů, aby jeho bratři neztratili odvahu jako on.“

20:8  Nechť správcové dále promluví k lidu a řeknou: Bojí se někdo a ⌈má slabé srdce?⌉ Ať jde a vrátí se domů, aby ⌈neoslabil srdce svých bratří tak, jako je jeho srdce.⌉

20:8  Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.

20:8  His dictis addent reliqua, et loquentur ad populum : Quis est homo formidolosus, et corde pavido ? vadat, et revertatur in domum suam, ne pavere faciat corda fratrum suorum, sicut ipse timore perterritus est.

20:9  And when the captains of the army shall hold their peace, and have made an end of speaking, every man shall prepare their bands to fight.

20:9  And it shall be, when the officers have made an end of speaking unto the people, that they shall make captains of the armies to lead the people.

20:9  Až správcové dokončí promluvu k lidu, postaví se v čelo lidu velitelé oddílů.

20:9  Teprve když správcové dokončí svou řeč k lidu, postaví do jeho čela velitele oddílů.

20:9  Až správcové domluví k lidu, ustanoví do čela lidu velitele armády.

20:9  A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů.

20:9  Cumque siluerint duces exercitus, et finem loquendi fecerint, unusquisque suos ad bellandum cuneos præparabit.

20:10  If at any time thou come to fight against a city, thou shalt first offer it peace.

20:10  When thou comest nigh unto a city to fight against it, then proclaim peace unto it.

20:10  Když přitáhneš k městu, abys proti němu bojoval, nabídneš mu mír.

20:10  Když přitáhneš k městu, abys je dobýval, nejprve mu nabídni mír.

20:10  Když se přiblížíš k nějakému městu, abys proti němu bojoval, ⌈vyzvi ho k míru.⌉

20:10  Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.

20:10  Siquando accesseris ad expugnandam civitatem, offeres ei primum pacem.

20:11  If they receive it, and open the gates to thee, all the people that are therein, shall be saved, and shall serve thee paying tribute.

20:11  And it shall be, if it make thee answer of peace, and open unto thee, then it shall be, that all the people that is found therein shall be tributaries unto thee, and they shall serve thee.

20:11  Jestliže ti odpoví mírem a otevře ti brány, tu všechen lid, který je v něm, podrobíš nuceným pracím a budou ti sloužit.

20:11  Pokud nabídnutý mír přijmou a otevřou ti, pak všechen lid, který tam bude, podrob nuceným pracím a budou ti sloužit.

20:11  I stane se, jestliže ti odpoví mírem a otevře ti, potom všechen lid, který v něm bude, ti bude vydán na nucené práce a bude ti sloužit.

20:11  Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou.

20:11  Si receperit, et aperuerit tibi portas, cunctus populus, qui in ea est, salvabitur, et serviet tibi sub tributo.

20:12  But if they will not make peace, and shall begin war against thee, thou shalt besiege it.

20:12  And if it will make no peace with thee, but will make war against thee, then thou shalt besiege it:

20:12  Jestliže k míru s tebou nesvolí, ale povede s tebou boj, oblehneš je.

20:12  Pokud však tvou nabídku nepřijmou a začnou s tebou bojovat, oblehni je,

20:12  Jestliže s tebou neuzavře mír, ale pustí se s tebou do boje, oblehni ho.

20:12  Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je;

20:12  Sin autem fœdus inire noluerit, et cœperit contra te bellum, oppugnabis eam.

20:13  And when the Lord thy God shall deliver it into thy hands, thou shalt slay all that are therein of the male sex, with the edge of the sword,

20:13  And when the Lord thy God hath delivered it into thine hands, thou shalt smite every male thereof with the edge of the sword:

20:13  Až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do rukou, pobiješ v něm ostřím meče všechny osoby mužského pohlaví.

20:13  a až je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvých rukou, pobij ostřím meče všechny, kdo tam budou mužského pohlaví.

20:13  Až jej Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvé ruky, pobij všechny, kdo jsou v něm mužského pohlaví, ostřím meče.

20:13  A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského.

20:13  Cumque tradiderit Dominus Deus tuus illam in manu tua, percuties omne quod in ea generis masculini est, in ore gladii,

20:14  Excepting women and children, cattle and other things, that are in the city. And thou shalt divide all the prey to the army, and thou shalt eat the spoils of thy enemies, which the Lord thy God shall give thee.

20:14  But the women, and the little ones, and the cattle, and all that is in the city, even all the spoil thereof, shalt thou take unto thyself; and thou shalt eat the spoil of thine enemies, which the Lord thy God hath given thee.

20:14  Ale ženy, děti a dobytek i vše, co bude v městě, všechnu kořist z něho si ponecháš jako lup. Budeš užívat kořisti po svých nepřátelích, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

20:14  Avšak ženy, děti, dobytek a všechnu kořist z toho města si rozeber a užívej kořist svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.

20:14  Pouze ženy, malé děti, dobytek a všechno, co bude ve městě, celou kořist z něj zaber pro sebe. Jez z kořisti svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.

20:14  Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.

20:14  absque mulieribus et infantibus, jumentis et ceteris quæ in civitate sunt. Omnem prædam exercitui divides, et comedes de spoliis hostium tuorum, quæ Dominus Deus tuus dederit tibi.

20:15  So shalt thou do to all cities that are at a great distance from thee, and are not of these cities which thou shalt receive in possession.

20:15  Thus shalt thou do unto all the cities which are very far off from thee, which are not of the cities of these nations.

20:15  Tak naložíš se všemi městy od tebe velice vzdálenými, která nepatří k městům těchto pronárodů zde.

20:15  Takto nalož se všemi městy, která jsou od tebe velmi vzdálená – s těmi, která nepatří k městům zdejších národů.

20:15  Tak jednej se všemi městy, jež jsou od tebe velmi vzdálená, která ⌈nepatří k městům⌉ těchto národů.

20:15  Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto.

20:15  Sic facies cunctis civitatibus, quæ a te procul valde sunt, et non sunt de his urbibus, quas in possessionem accepturus es.

20:16  But of those cities that shall be given thee, thou shalt suffer none at all to live:

20:16  But of the cities of these people, which the Lord thy God doth give thee for an inheritance, thou shalt save alive nothing that breatheth:

20:16  Ale v městech těchto národů, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nenecháš naživu naprosto nikoho.

20:16  Z měst patřících národům, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, však nenech nikoho naživu.

20:16  Pouze ⌈ve městech⌉ těchto národů, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, nenech při životě ⌈nic, co má dech.⌉

20:16  Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,

20:16  De his autem civitatibus, quæ dabuntur tibi, nullum omnino permittes vivere :

20:17  But shalt kill them with the edge of the sword, to wit, the Hethite, and the Amorrhite, and the Chanaanite, the Pherezite, and the Hevite, and the Jebusite, as the Lord thy God hath commanded thee:

20:17  But thou shalt utterly destroy them; namely, the Hittites, and the Amorites, the Canaanites, and the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites; as the Lord thy God hath commanded thee:

20:17  Zničíš je jako klaté, Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebusejce, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,

20:17  Chetejce, Emorejce, Kanaánce, Perizejce, Hivejce a Jebusejce totiž musíš vyhladit jako proklaté, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

20:17  Zcela zasvěť zkáze Chetejce a Emorejce, Kenaance a Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, tak jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,

20:17  Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,

20:17  sed interficies in ore gladii, Hethæum videlicet, et Amorrhæum, et Chananæum, Pherezæum, et Hevæum, et Jebusæum, sicut præcepit tibi Dominus Deus tuus :

20:18  Lest they teach you to do all the abominations which they have done to their gods: and you should sin against the Lord your God.

20:18  That they teach you not to do after all their abominations, which they have done unto their gods; so should ye sin against the Lord your God.

20:18  aby vás neučili jednat podle všelijakých svých ohavností, které činili kvůli svým bohům. Prohřešili byste se proti Hospodinu, svému Bohu.

20:18  Jinak by vás učili jednat podle svých ohavných způsobů, jimž se oddávají kvůli svým bohům, a vy byste hřešili proti Hospodinu, svému Bohu.

20:18  aby vás neučili dělat všechny své ohavnosti, které dělali kvůli svým bohům, takže byste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu.

20:18  Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.

20:18  ne forte doceant vos facere cunctas abominationes, quas ipsi operati sunt diis suis, et peccetis in Dominum Deum vestrum.

20:19  When thou hast besieged a city a long time, and hath compassed it with bulwarks, to take it, thou shalt not cut down the trees that may be eaten of, neither shalt thou spoil the country round about with axes: for it is a tree, and not a man, neither can it increase the number of them that fight against thee.

20:19  When thou shalt besiege a city a long time, in making war against it to take it, thou shalt not destroy the trees thereof by forcing an axe against them: for thou mayest eat of them, and thou shalt not cut them down (for the tree of the field is man’s life) to employ them in the siege:

20:19  Když budeš dlouhou dobu obléhat nějaké město a v boji se ho zmocníš, nezničíš jeho stromoví a nebudeš je vytínat sekerou. Vždyť z něho můžeš jíst. Nekácej je! Což je strom na poli člověk, abys jej také obléhal?

20:19  Budeš-li ve válce některé město dlouho obléhat, aby ses jej zmocnil, nenič jeho stromy; nedotkni se jich sekerou. Jistě, můžeš z nich jíst, ale nesmíš je vykácet. Copak je ten polní strom člověk, aby před tebou utekl za hradbu?

20:19  Když bys obléhal město po mnoho dní, abys proti němu bojoval a zmocnil se ho, nenič jeho stromy a nerozháněj se proti nim sekerou; jez z nich, ale nevytínej je. Cožpak je polní strom člověkem, ⌈abys ho obléhal?⌉

20:19  Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní,) chtěje užívati jich k obraně své.

20:19  Quando obsederis civitatem multo tempore, et munitionibus circumdederis ut expugnes eam, non succides arbores, de quibus vesci potest, nec securibus per circuitum debes vastare regionem : quoniam lignum est, et non homo, nec potest bellantium contra te augere numerum.

20:20  But if there be any trees that are not fruitful, but wild, and fit for other uses, cut them down, and make engines, until thou take the city, which fighteth against thee.

20:20  Only the trees which thou knowest that they be not trees for meat, thou shalt destroy and cut them down; and thou shalt build bulwarks against the city that maketh war with thee, until it be subdued.

20:20  Můžeš zničit a skácet jenom strom, o němž víš, že to není strom s ovocem k jídlu; použiješ ho při stavbě obléhacího náspu proti městu, které s tebou vede boj, dokud město nepadne.

20:20  Smíš zničit jen ty stromy, o kterých víš, že nenesou ovoce. Takové smíš kácet a stavět z nich obléhací zařízení, dokud město, které s tebou bojuje, nepadne.

20:20  Pouze stromy, o kterých víš, že nejsou ovocné stromy, ty můžeš zničit, pokácet a postavit si obležení kolem města, které se s tebou pustilo do boje, dokud nepadne.

20:20  A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.

20:20  Si qua autem ligna non sunt pomifera, sed agrestia, et in ceteros apta usus, succide, et instrue machinas, donec capias civitatem, quæ contra te dimicat.

Chapter 21

21:1  When there shall be found in the land, which the Lord thy God will give thee, the corpse of a man slain, and it is not known who is guilty of the murder,

21:1  If one be found slain in the land which the Lord thy God giveth thee to possess it, lying in the field, and it be not known who hath slain him:

21:1  Bude-li v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, abys ji obsadil, nalezen skolený, ležící na poli, a nebude známo, kdo jej ubil,

21:1  Když se v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, najde někde venku ležet zabitý člověk a nezjistí se, kdo ho zabil,

21:1  Jestliže se v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil, najde zabitý, ležící na poli, a neví se, kdo ho zabil,

21:1  Když by nalezen byl zabitý (v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys dědičně vládl jí,) ležící na poli, a nebylo by vědíno, kdo by ho zabil,

21:1  Quando inventum fuerit in terra, quam Dominus Deus tuus daturus est tibi, hominis cadaver occisi, et ignorabitur cædis reus,

21:2  Thy ancients and judges shall go out, and shall measure from the place where the body lieth the distance of every city round about:

21:2  Then thy elders and thy judges shall come forth, and they shall measure unto the cities which are round about him that is slain:

21:2  vyjdou tvoji starší a soudcové a vyměří vzdálenost k městům, která budou v okolí skoleného.

21:2  vyjdou tvoji stařešinové a soudci, aby změřili vzdálenost od toho zabitého k okolním městům

21:2  ať vyjdou tvoji starší a soudcové a odměří vzdálenost do měst, která jsou v okolí zabitého.

21:2  Tedy vyjdou starší tvoji a soudcové tvoji, a měřiti budou k městům, kteráž jsou vůkol toho zabitého.

21:2  egredientur majores natu, et judices tui, et metientur a loco cadaveris singularum per circuitum spatia civitatum :

21:3  And the ancients of that city which they shall perceive to be nearer than the rest, shall take a heifer of the herd, that hath not drawn in the yoke, nor ploughed the ground,

21:3  And it shall be, that the city which is next unto the slain man, even the elders of that city shall take an heifer, which hath not been wrought with, and which hath not drawn in the yoke;

21:3  Když se zjistí, které město je skolenému nejblíže, vezmou starší toho města jalovici, jíž nebylo použito k práci a která netahala pod jhem.

21:3  a zjistili, které město je k mrtvému nejblíže. Stařešinové toho města ať vezmou jalovici, která ještě nebyla použita k práci a ještě netahala jho.

21:3  Když se zjistí město, které je nejblíže k zabitému, vezmou starší toho města jalovici, s níž se ještě nepracovalo, která netáhla ve jhu.

21:3  A když nalezeno bude město nejbližší toho zabitého, tedy vezmou starší města toho jalovici z stáda, kteréž ještě nebylo užíváno, a kteráž netáhla ve jhu.

21:3  et quam viciniorem ceteris esse perspexerint, seniores civitatis illius tollent vitulam de armento, quæ non traxit jugum, nec terram scidit vomere,

21:4  And they shall bring her into a rough and stony valley, that never was ploughed, nor sown: and there they shall strike off the head of the heifer:

21:4  And the elders of that city shall bring down the heifer unto a rough valley, which is neither eared nor sown, and shall strike off the heifer’s neck there in the valley:

21:4  Starší toho města přivedou jalovici dolů k potoku s tekoucí vodou, kde se nepracovalo a neselo, a tam u potoka zlomí jalovici vaz.

21:4  Tu jalovici ať stařešinové města odvedou do říčního údolí, na místo, kde se neoralo ani neselo, a tam jí zlomí vaz.

21:4  Starší toho města přivedou jalovici dolů ke stále proudícímu potoku, kde se nepracovalo ani neselo, a tam u potoka zlomí jalovici vaz.

21:4  I uvedou starší toho města jalovici tu do údolí pustého, kteréž nikdy nebylo děláno aneb oseto, a setnou šíji jalovice v tom údolí.

21:4  et ducent eam ad vallem asperam atque saxosam, quæ numquam arata est, nec sementem recepit : et cædent in ea cervices vitulæ :

21:5  And the priests the sons of Levi shall come, whom the Lord thy God hath chosen to minister to him, and to bless in his name, and that by their word every matter should be decided, and whatsoever is clean or unclean should be judged.

21:5  And the priests the sons of Levi shall come near; for them the Lord thy God hath chosen to minister unto him, and to bless in the name of the Lord; and by their word shall every controversy and every stroke be tried:

21:5  Pak přistoupí kněží Léviovci, protože je vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, aby mu sloužili a jménem Hospodinovým dávali požehnání. Podle jejich výroku se stane při každém sporu a při každém ublížení na těle.

21:5  Potom ať přistoupí kněží, Leviho synové (neboť je Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, aby mu sloužili a aby v Hospodinově jménu žehnali. Podle nich se rozhodne každá pře a každé napadení.)

21:5  Nato přistoupí kněží, synové Léviho, protože je Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, aby mu sloužili a aby žehnali v Hospodinově jménu, a ⌈podle jejich příkazu⌉ se bude řešit každý spor a každé ublížení.

21:5  Potom přistoupí kněží synové Léví; (nebo je Hospodin Bůh tvůj vyvolil, aby přisluhovali jemu, a požehnání dávali ve jménu Hospodinovu, vedlé jejichž výpovědi stane všeliká rozepře a každá rána.)

21:5  accedentque sacerdotes filii Levi, quos elegerit Dominus Deus tuus ut ministrent ei, et benedicant in nomine ejus, et ad verbum eorum omne negotium, et quidquid mundum, vel immundum est, judicetur.

21:6  And the ancients of that city shall come to the person slain, and shall wash their hands over the heifer that was killed in the valley,

21:6  And all the elders of that city, that are next unto the slain man, shall wash their hands over the heifer that is beheaded in the valley:

21:6  Všichni starší toho města, které je nejblíže skolenému, si omyjí ruce nad jalovicí, jíž byl u potoka zlomen vaz,

21:6  Všichni stařešinové města, které bude k zabitému nejblíže, si pak umyjí ruce nad jalovicí, jíž byl v údolí zlomen vaz,

21:6  Pak si všichni starší toho města, ⌈které je⌉ nejblíže k zabitému, nad jalovicí, jíž byl u potoka zlomen vaz, umyjí ruce.

21:6  Všickni také starší toho města, kteříž jsou nejbližší toho zabitého, umyjí ruce své nad jalovicí sťatou v tom údolí,

21:6  Et venient majores natu civitatis illius ad interfectum, lavabuntque manus suas super vitulam, quæ in valle percussa est,

21:7  And shall say: Our hands did not shed this blood, nor did our eyes see it.

21:7  And they shall answer and say, Our hands have not shed this blood, neither have our eyes seen it.

21:7  a dosvědčí: „Naše ruce tuto krev neprolily a naše oči nic neviděly.

21:7  a prohlásí: „Naše ruce tu krev neprolily, naše oči nic neviděly.

21:7  Promluví a řeknou: Naše ruce neprolily tuto krev a naše oči nic neviděly.

21:7  A osvědčovati budou, řkouce: Nevylilyť jsou ruce naše krve té, aniž oči naše viděly vražedlníka.

21:7  et dicent : Manus nostræ non effuderunt sanguinem hunc, nec oculi viderunt :

21:8  Be merciful to thy people Israel, whom thou hast redeemed, O Lord, and lay not innocent blood to their charge, in the midst of thy people Israel. And the guilt of blood shall be taken from them:

21:8  Be merciful, O Lord, unto thy people Israel, whom thou hast redeemed, and lay not innocent blood unto thy people of Israel’s charge. And the blood shall be forgiven them.

21:8  Hospodine, zprosť viny svůj izraelský lid, který jsi vykoupil, a nestíhej nevinně prolitou krev uprostřed svého izraelského lidu.“ Tak budou zproštěni viny za prolitou krev.

21:8  Hospodine, zprosť viny svůj lid Izrael, který jsi vykoupil! Nenech nevinně prolitou krev uprostřed svého lidu Izraele!“ Tehdy budou zproštěni viny za tu krev.

21:8  ⌈Daruj smíření⌉ svému lidu Izraeli, který jsi vykoupil, Hospodine, a ⌈nepřičítej svému⌉ lidu Izraeli nevinnou krev. A budou usmířeni za krveprolití.

21:8  Očisť lid svůj Izraelský, kterýž jsi vykoupil, Hospodine, a nepřičítej krve nevinné lidu svému Izraelskému. I bude sňata s nich vina té krve.

21:8  propitius esto populo tuo Israël, quem redemisti, Domine, et ne reputes sanguinem innocentem in medio populi tui Israël. Et auferetur ab eis reatus sanguinis :

21:9  And thou shalt be free from the innocent's blood, that was shed, when thou shalt have done what the Lord hath commanded thee.

21:9  So shalt thou put away the guilt of innocent blood from among you, when thou shalt do that which is right in the sight of the Lord.

21:9  Když vykonáš, co je v Hospodinových očích správné, odstraníš nevinně prolitou krev ze svého středu.

21:9  Takto odstraníš nevinně prolitou krev ze svého středu, neboť uděláš, co je v Hospodinových očích správné.

21:9  Takto vyhladíš nevinnou krev ze svého středu, neboť uděláš to, co je správné v Hospodinových očích.

21:9  Ty pak odejmeš krev nevinnou z prostředku svého, když učiníš, což pravého jest před očima Hospodinovýma.

21:9  tu autem alienus eris ab innocentis cruore, qui fusus est, cum feceris quod præcepit Dominus.

21:10  If thou go out to fight against thy enemies, and the Lord thy God deliver them into thy hand, and thou lead them away captives,

21:10  When thou goest forth to war against thine enemies, and the Lord thy God hath delivered them into thine hands, and thou hast taken them captive,

21:10  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá do rukou a ty zajmeš zajatce

21:10  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin ti je vydá do rukou, budeš je moci brát do zajetí.

21:10  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, je vydá do tvé ruky, zajmeš zajatce,

21:10  Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a dal by je Hospodin Bůh tvůj v ruce tvé, a zajal bys z nich mnohé;

21:10  Si egressus fueris ad pugnam contra inimicos tuos, et tradiderit eos Dominus Deus tuus in manu tua, captivosque duxeris,

21:11  And seest in the number of the captives a beautiful woman, and lovest her, and wilt have her to wife,

21:11  And seest among the captives a beautiful woman, and hast a desire unto her, that thou wouldest have her to thy wife;

21:11  a spatříš mezi zajatci ženu krásné postavy, přilneš k ní a budeš si ji chtít vzít za ženu,

21:11  Spatříš-li mezi zajatými krásnou ženu a zatoužíš po ní, smíš si ji vzít za ženu.

21:11  a pak uvidíš mezi zajatci ženu krásného vzezření, zatoužíš po ní a budeš si ji chtít vzít za ženu,

21:11  Uzříš-li mezi zajatými ženu krásného oblíčeje, a zamiluješ ji, tak abys ji sobě vzal za manželku:

21:11  et videris in numero captivorum mulierem pulchram, et adamaveris eam, voluerisque habere uxorem,

21:12  Thou shalt bring her into thy house: and she shall shave her hair, and pare her nails,

21:12  Then thou shalt bring her home to thine house; and she shall shave her head, and pare her nails;

21:12  přivedeš ji do svého domu. Ať si oholí hlavu a ostříhá nehty

21:12  Až si ji odvedeš domů, oholí si hlavu, ostříhá nehty

21:12  přiveď ji do svého domu, ať si ostříhá hlavu, ořeže nehty

21:12  Uvedeš ji do domu svého, i oholí sobě hlavu, a obřeže nehty své;

21:12  introduces eam in domum tuam : quæ radet cæsariem, et circumcidet ungues,

21:13  And shall put off the raiment, wherein she was taken: and shall remain in thy house, and mourn for her father and mother one month: and after that thou shalt go in unto her, and shalt sleep with her, and she shall be thy wife.

21:13  And she shall put the raiment of her captivity from off her, and shall remain in thine house, and bewail her father and her mother a full month: and after that thou shalt go in unto her, and be her husband, and she shall be thy wife.

21:13  a odloží svůj plášť, v němž byla zajata, a zůstane v tvém domě. Po dobu jednoho měsíce bude oplakávat svého otce a svou matku. Potom k ní smíš vejít, budeš jejím manželem a ona bude tvou ženou.

21:13  a svlékne šaty, v nichž byla zajata. Zůstane ve tvém domě celý měsíc a bude oplakávat svého otce a matku. Teprve poté se s ní spojíš a staneš se jejím mužem a ona tvou ženou.

21:13  a sejme ze sebe svůj zajatecký oděv. Ať zůstane ve tvém domě a po dobu jednoho měsíce pláče nad svým otcem a svou matkou. Potom k ní můžeš vejít, budeš jejím manželem a ona ⌈se stane tvou ženou.⌉

21:13  A složíc roucho své s sebe, v kterémž jest jata, zůstane v domě tvém, a plakati bude otce svého i matky své za celý měsíc; a potom vejdeš k ní, a budeš její manžel, a ona bude manželka tvá.

21:13  et deponet vestem, in qua capta est : sedensque in domo tua, flebit patrem et matrem suam uno mense : et postea intrabis ad eam, dormiesque cum illa, et erit uxor tua.

21:14  But if afterwards she please thee not, thou shalt let her go free, but thou mayst not sell her for money nor oppress her by might because thou hast humbled her.

21:14  And it shall be, if thou have no delight in her, then thou shalt let her go whither she will; but thou shalt not sell her at all for money, thou shalt not make merchandise of her, because thou hast humbled her.

21:14  Jestliže se ti pak znelíbí, propustíš ji a bude volná. Nesmíš ji prodat za stříbro ani s ní hrubě zacházet, poté co jsi ji ponížil.

21:14  Pokud se ti však znelíbí, propustíš ji na svobodu. Nesmíš ji prodat za peníze ani s ní zacházet jako s otrokyní, neboť jsi ji zneuctil.

21:14  I stane se, jestliže ⌈v ní již nebudeš mít zalíbení,⌉ že ji propustíš podle jejího přání. Nesmíš ji však prodat za stříbro. Nesmíš s ní zacházet krutě, protožes ji ponížil.

21:14  Pakliť by se nelíbila, tedy propustíš ji svobodnou; ale nikoli neprodávej jí za peníze, ani nekupč jí, poněvadž jsi jí ponížil.

21:14  Si autem postea non sederit animo tuo, dimittes eam liberam, nec vendere poteris pecunia, nec opprimere per potentiam : quia humiliasti eam.

21:15  If a man have two wives, one beloved, and the other hated, and they have had children by him, and the son of the hated be the firstborn,

21:15  If a man have two wives, one beloved, and another hated, and they have born him children, both the beloved and the hated; and if the firstborn son be hers that was hated:

21:15  Má-li někdo dvě ženy, z nichž by jednu miloval a druhou by nemiloval, a porodí mu syny milovaná i nemilovaná, ale prvorozený syn bude synem nemilované,

21:15  Když někdo bude mít dvě ženy, z nichž jednu bude milovat a druhou ne, a obě mu porodí syny, přičemž prvorozený bude synem té nemilované,

21:15  Jestliže bude mít muž dvě ženy, jednu milovanou a druhou nenáviděnou, a milovaná i nenáviděná mu porodí syny, ale prvorozeným bude syn nenáviděné,

21:15  Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé:

21:15  Si habuerit homo uxores duas, unam dilectam, et alteram odiosam, genuerintque ex eo liberos, et fuerit filius odiosæ primogenitus,

21:16  And he meaneth to divide his substance among his sons: he may not make the son of the beloved the firstborn, and prefer him before the son of the hated.

21:16  Then it shall be, when he maketh his sons to inherit that which he hath, that he may not make the son of the beloved firstborn before the son of the hated, which is indeed the firstborn:

21:16  v den, kdy bude dávat, co mu patří, svým synům do dědictví, nemůže dát právo prvorozenství synu milované na úkor prvorozeného syna nemilované.

21:16  otec pak nesmí ve své závěti majetkově upřednostnit syna milované namísto syna nemilované.

21:16  i stane se v den, kdy bude svým synům dávat do dědictví to, co mu patří, že nesmí ⌈jednat jako s prvorozeným⌉ se synem milované oproti synu nenáviděné, který je prvorozený.

21:16  Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé,

21:16  volueritque substantiam inter filios suos dividere, non poterit filium dilectæ facere primogenitum, et præferre filio odiosæ :

21:17  But he shall acknowledge the son of the hated for the firstborn, and shall give him a double portion of all he hath: for this is the first of his children, and to him are due the first birthrights.

21:17  But he shall acknowledge the son of the hated for the firstborn, by giving him a double portion of all that he hath: for he is the beginning of his strength; the right of the firstborn is his.

21:17  Vezme ohled na prvorozeného syna nemilované a dá mu dvojnásobný díl všeho, co má, protože on je prvotina jeho síly, jemu náleží právo prvorozenství.

21:17  Ať přizná prvorozenství synu té nemilované a dá mu dvojnásobný díl z celého dědictví. Protože je prvotinou jeho mužství, náleží právo prvorozenství jemu.

21:17  Ale za prvorozeného uzná syna nenáviděné a dá mu dva díly ze všeho, co má, neboť on je prvotina jeho síly, jemu patří právo prvorozeného.

21:17  Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.

21:17  sed filium odiosæ agnoscet primogenitum, dabitque ei de his quæ habuerit cuncta duplicia : iste est enim principium liberorum ejus, et huic debentur primogenita.

21:18  If a man have a stubborn and unruly son, who will not hear the commandments of his father or mother, and being corrected, slighteth obedience:

21:18  If a man have a stubborn and rebellious son, which will not obey the voice of his father, or the voice of his mother, and that, when they have chastened him, will not hearken unto them:

21:18  Má-li někdo syna nepoddajného a vzpurného, který neposlouchá otce ani matku, a když ho kárají, neposlechne je,

21:18  Když někdo bude mít svéhlavého a vzpurného syna, který neposlouchá otce ani matku a neposlechne je, ani když ho trestají,

21:18  Jestliže bude mít někdo umíněného a vzpurného syna, který neposlouchá svého otce a svou matku, a přestože ho kárají, je neposlouchá,

21:18  Měl-li by kdo syna zpurného a protivného, ješto by neposlouchal hlasu otce svého a hlasu matky své, a jsa trestán, neuposlechl by jich:

21:18  Si genuerit homo filium contumacem et protervum, qui non audiat patris aut matris imperium, et coërcitus obedire contempserit :

21:19  They shall take him and bring him to the ancients of the city, and to the gate of judgment,

21:19  Then shall his father and his mother lay hold on him, and bring him out unto the elders of his city, and unto the gate of his place;

21:19  ať ho jeho otec i matka uchopí a vyvedou ke starším jeho města, k bráně jeho místa,

21:19  pak ho otec s matkou vezmou a odvedou k bráně jeho města za městskými stařešiny.

21:19  ať ho jeho otec a matka uchopí a vyvedou ho ke starším jeho města, do brány jeho místa,

21:19  Tedy vezmouce ho otec i matka jeho, vyvedou jej k starším města svého, k bráně místa přebývání svého,

21:19  apprehendent eum, et ducent ad seniores civitatis illius, et ad portam judicii,

21:20  And shall say to them: This our son is rebellious and stubborn, he slighteth hearing our admonitions, he giveth himself to revelling, and to debauchery and banquetings:

21:20  And they shall say unto the elders of his city, This our son is stubborn and rebellious, he will not obey our voice; he is a glutton, and a drunkard.

21:20  a řeknou starším jeho města: „Tento náš syn je nepoddajný a vzpurný, neposlouchá nás, je to modlářský žrout a pijan.“

21:20  Těm řeknou: „Tento náš syn je svéhlavý a vzpurný. Neposlouchá nás, jen hoduje a pije.“

21:20  a řeknou starším jeho města: Tento náš syn je umíněný a vzpurný, neposlouchá nás. Je to žrout a pijan.

21:20  A řeknou starším města svého: Syn náš tento, jsa zpurný a protivný, neposlouchá hlasu našeho, žráč a opilec jest.

21:20  dicentque ad eos : Filius noster iste protervus et contumax est : monita nostra audire contemnit, comessationibus vacat, et luxuriæ atque conviviis :

21:21  The people of the city shall stone him: and he shall die, that you may take away the evil out of the midst of you, and all Israel hearing it may be afraid.

21:21  And all the men of his city shall stone him with stones, that he die: so shalt thou put evil away from among you; and all Israel shall hear, and fear.

21:21  A tak ho všichni muži jeho města uházejí kamením a zemře. Tak odstraníš zlo ze svého středu. Ať to slyší celý Izrael a bojí se.

21:21  Všichni muži toho města ať jej ukamenují k smrti. Odstraň ze svého středu zlo! Uslyší o tom všechen Izrael a přijde na něj bázeň.

21:21  Všichni muži jeho města nechť na něj házejí kamení, aby zemřel. Tak vyhlaď zlo ze svého středu. Všichni Izraelci o tom ⌈uslyší a budou se bát.⌉

21:21  Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť; a tak odejmeš zlé z prostředku svého, a všecken Izrael uslyšíce, báti se budou.

21:21  lapidibus eum obruet populus civitatis, et morietur, ut auferatis malum de medio vestri, et universus Israël audiens pertimescat.

21:22  When a man hath committed a crime for which he is to be punished with death, and being condemned to die is hanged on a gibbet:

21:22  And if a man have committed a sin worthy of death, and he be to be put to death, and thou hang him on a tree:

21:22  Bude-li nad někým pro hřích vynesen rozsudek smrti, bude-li usmrcen a ty jej pověsíš na kůl,

21:22  Když někdo spáchá smrtelný zločin a bude popraven pověšením na kůl,

21:22  Jestliže ⌈někdo spáchá⌉ hřích, za který je hoden rozsudku smrti, ať je usmrcen; pověs ho na strom.

21:22  Když by kdo zhřešil, že by hoden byl smrti, a byl by odsouzen k ní a pověsil bys ho na dřevě:

21:22  Quando peccaverit homo quod morte plectendum est, et adjudicatus morti appensus fuerit in patibulo :

21:23  His body shall not remain upon the tree, but shall be buried the same day: for he is accursed of God that hangeth on a tree: and thou shalt not defile thy land, which the Lord thy God shall give thee in possession.

21:23  His body shall not remain all night upon the tree, but thou shalt in any wise bury him that day; (for he that is hanged is accursed of God;) that thy land be not defiled, which the Lord thy God giveth thee for an inheritance.

21:23  nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale bezpodmínečně ho pohřbíš týž den, protože ten, kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem. Neposkvrníš svou zemi, kterou ti dává do dědictví Hospodin, tvůj Bůh.

21:23  ať jeho tělo nezůstane na kůlu. Musíš je pochovat ještě téhož dne, neboť ten pověšený je před Bohem prokletý. Neposkvrňuj zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví!

21:23  Nenech jeho mrtvolu na stromě přes noc, ale jistě ho pohřbi v ten den, neboť na pověšeném je Boží kletba. Neznečisti svou zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

21:23  Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

21:23  non permanebit cadaver ejus in ligno, sed in eadem die sepelietur : quia maledictus a Deo est qui pendet in ligno : et nequaquam contaminabis terram tuam, quam Dominus Deus tuus dederit tibi in possessionem.

Chapter 22

22:1  Thou shalt not pass by if thou seest thy brother's ox, or his sheep go astray: but thou shalt bring them back to thy brother.

22:1  Thou shalt not see thy brother’s ox or his sheep go astray, and hide thyself from them: thou shalt in any case bring them again unto thy brother.

22:1  Nebudeš netečně přihlížet, jak se zaběhl býk tvého bratra nebo jeho ovce. Vrátíš je svému bratru.

22:1  Když uvidíš bloudícího býka či ovci svého bratra, nebuď lhostejný, ale poctivě je přiveď svému bratru zpět.

22:1  ⌈Když uvidíš býka svého bratra či jeho ovci, jak se zaběhly, nebuď lhostejný vůči nim,⌉ ale určitě je přiveď nazpět svému bratru.

22:1  Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.

22:1  Non videbis bovem fratris tui, aut ovem errantem, et præteribis : sed reduces fratri tuo,

22:2  And if thy brother be not nigh, or thou know him not: thou shalt bring them to thy house, and they shall be with thee until thy brother seek them, and receive them.

22:2  And if thy brother be not nigh unto thee, or if thou know him not, then thou shalt bring it unto thine own house, and it shall be with thee until thy brother seek after it, and thou shalt restore it to him again.

22:2  Jestliže tvůj bratr není blízko tebe a ty ho neznáš, zaženeš dobytče do svého domu a bude u tebe. Až tvůj bratr bude po něm pátrat, vrátíš mu je.

22:2  Pokud tvůj bratr nebydlí poblíž anebo ho neznáš, přiveď to zvíře k sobě domů, ať u tebe zůstane, dokud se po něm tvůj bratr nebude ptát. Tehdy mu je vrátíš.

22:2  Jestliže tvůj bratr nežije blízko tebe nebo jej neznáš, vezmi je do svého domu. Ať jsou u tebe, dokud je tvůj bratr nevyhledá. Pak mu je vrať.

22:2  Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je.

22:2  etiamsi non est propinquus frater tuus, nec nosti eum : duces in domum tuam, et erunt apud te quamdiu quærat ea frater tuus, et recipiat.

22:3  Thou shalt do in like manner with his ass, and with his raiment, and with every thing that is thy brother's, which is lost: if thou find it, neglect it not as pertaining to another.

22:3  In like manner shalt thou do with his ass; and so shalt thou do with his raiment; and with all lost thing of thy brother’s, which he hath lost, and thou hast found, shalt thou do likewise: thou mayest not hide thyself.

22:3  Stejně naložíš s jeho oslem, stejně naložíš s jeho pláštěm, stejně naložíš s každou ztracenou věcí svého bratra, která se mu ztratila a tys ji nalezl. Nesmíš být netečný.

22:3  Totéž uděláš s jeho oslem, s jeho pláštěm a s čímkoli, co se tvému bratru ztratilo. Když to najdeš, nesmíš být lhostejný.

22:3  Tak to udělej s jeho oslem, tak to udělej s jeho oděvem, tak to udělej s každou ztracenou věcí svého bratra, která se mu ztratí a nalezneš ji. Nesmíš být lhostejný.

22:3  Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí.

22:3  Similiter facies de asino, et de vestimento, et de omni re fratris tui, quæ perierit : si inveneris eam, ne negligas quasi alienam.

22:4  If thou see thy brother's ass or his ox to be fallen down in the way, thou shalt not slight it, but shalt lift it up with him.

22:4  Thou shalt not see thy brother’s ass or his ox fall down by the way, and hide thyself from them: thou shalt surely help him to lift them up again.

22:4  Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním.

22:4  Když uvidíš osla nebo býka svého bratra, jak leží na cestě, nebuď lhostejný. Ochotně mu jej pomoz zvednout.

22:4  ⌈Když uvidíš osla svého bratra či jeho býka, jak padli na cestě, nebuď lhostejný⌉ vůči nim, ale spolu s ním jim určitě pomoz vstát.

22:4  Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.

22:4  Si videris asinum fratris tui aut bovem cecidisse in via, non despicies, sed sublevabis cum eo.

22:5  A woman shall not be clothed with man's apparel, neither shall a man use woman's apparel: for he that doth these things is abominable before God.

22:5  The woman shall not wear that which pertaineth unto a man, neither shall a man put on a woman’s garment: for all that do so are abomination unto the Lord thy God.

22:5  Žena na sebe nevezme, co patří muži, a muž neobleče, co nosí žena. Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo to činí.

22:5  Žena se nesmí oblékat jako muž ani muž jako žena. Kdokoli to dělá, je Hospodinu, tvému Bohu, ohavný!

22:5  Ať není oblečení muže na ženě a muž nechť neobléká oděv ženy, protože každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro Hospodina, tvého Boha.

22:5  Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to.

22:5  Non induetur mulier veste virili, nec vir utetur veste feminea : abominabilis enim apud Deum est qui facit hæc.

22:6  If thou find as thou walkest by the way, a bird's nest in a tree, or on the ground, and the dam sitting upon the young or upon the eggs: thou shalt not take her with her young:

22:6  If a bird’s nest chance to be before thee in the way in any tree, or on the ground, whether they be young ones, or eggs, and the dam sitting upon the young, or upon the eggs, thou shalt not take the dam with the young:

22:6  Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat.

22:6  Když cestou narazíš na ptačí hnízdo (ať už na stromě nebo na zemi) s matkou sedící na ptáčatech či vejcích, neber matku i s mladými.

22:6  Když se před tebou po cestě, na nějakém stromě či na zemi naskytne ptačí hnízdo s mláďaty nebo vejci a matka bude sedět na mláďatech nebo na vejcích, neber matku s mláďaty.

22:6  Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,

22:6  Si ambulans per viam, in arbore vel in terra nidum avis inveneris, et matrem pullis vel ovis desuper incubantem : non tenebis eam cum filiis,

22:7  But shalt let her go, keeping the young which thou hast caught: that it may be well with thee, and thou mayst live a long time.

22:7  But thou shalt in any wise let the dam go, and take the young to thee; that it may be well with thee, and that thou mayest prolong thy days.

22:7  Matku pustíš, mláďátka si smíš vzít. Tak ti bude dobře a budeš dlouho živ.

22:7  Mladé si smíš vzít, ale matku musíš pustit, aby se ti vedlo šťastně a byl jsi dlouho živ.

22:7  Matku jistě propusť a vezmi si jen mláďata, aby se ti dobře vedlo a dožil ses mnoha dní.

22:7  Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.

22:7  sed abire patieris, captos tenens filios : ut bene sit tibi, et longo vivas tempore.

22:8  When thou buildest a new house, thou shalt make a battlement to the roof round about: lest blood be shed in thy house, and thou be guilty, if any one slip, and fall down headlong.

22:8  When thou buildest a new house, then thou shalt make a battlement for thy roof, that thou bring not blood upon thine house, if any man fall from thence.

22:8  Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš na svůj dům vinu za prolitou krev, kdyby z něho někdo spadl.

22:8  Když budeš stavět nový dům, udělej na střeše zábradlí. Kdyby z ní totiž někdo spadl, uvedl bys na svůj dům krev.

22:8  Když si postavíš nový dům, udělej na střeše zábradlí, abys neuvedl na svůj dům vinu za prolitou krev, když by z něho někdo spadl.

22:8  Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.

22:8  Cum ædificaveris domum novam, facies murum tecti per circuitum : ne effundatur sanguis in domo tua, et sis reus labente alio, et in præceps ruente.

22:9  Thou shalt not sow thy vineyard with divers seeds: lest both the seed which thou hast sown, and the fruit of the vineyard, be sanctified together.

22:9  Thou shalt not sow thy vineyard with divers seeds: lest the fruit of thy seed which thou hast sown, and the fruit of thy vineyard, be defiled.

22:9  Neosázíš svou vinici dvojím druhem, jinak bude nedotknutelné všechno, jak sadba, kterou jsi zasadil, tak úroda z vinice.

22:9  Neosívej svou vinici dalším druhem semene. Jinak to vše propadne svatyni – jak úroda toho semene, tak plody vinice.

22:9  Neosévej svou vinici dvojím druhem semene, jinak plný výnos semene, které jsi zasel, i úroda vinice propadne svatyni.

22:9  Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.

22:9  Non seres vineam tuam altero semine : ne et sementis quam sevisti, et quæ nascuntur ex vinea, pariter sanctificentur.

22:10  Thou shalt not plough with an ox and an ass together.

22:10  Thou shalt not plow with an ox and an ass together.

22:10  Nebudeš orat s volem a oslem zapřaženými spolu.

22:10  Neorej volem a oslem zapřaženými spolu.

22:10  Neorej s býkem a oslem společně.

22:10  Nebudeš orati volem a oslem spolu.

22:10  Non arabis in bove simul et asino.

22:11  Thou shalt not wear a garment that is woven of woollen and linen together.

22:11  Thou shalt not wear a garment of divers sorts, as of woollen and linen together.

22:11  Nebudeš si oblékat tkaninu ze směsi vlny a lnu.

22:11  Neoblékej si látku z dvojího vlákna, ze směsi vlny a lnu.

22:11  Neoblékej si oděv vyrobený z míšených vláken, vlny a lnu zároveň.

22:11  Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného.

22:11  Non indueris vestimento, quod ex lana linoque contextum est.

22:12  Thou shalt make strings in the hem at the four corners of thy cloak, wherewith thou shalt be covered.

22:12  Thou shalt make thee fringes upon the four quarters of thy vesture, wherewith thou coverest thyself.

22:12  Uděláš si střapce na všech čtyřech rozích své pokrývky, kterou se přikrýváš.

22:12  Na čtyřech cípech pláště, který nosíš, si udělej třásně.

22:12  Udělej si střapce na čtyřech cípech svého oděvu, kterým se přikrýváš.

22:12  Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.

22:12  Funiculos in fimbriis facies per quatuor angulos pallii tui, quo operieris.

22:13  If a man marry a wife, and afterwards hate her,

22:13  If any man take a wife, and go in unto her, and hate her,

22:13  Když si muž vezme ženu a vejde k ní, ale pak ji bude nenávidět,

22:13  Když si někdo vezme manželku, ale poté, co s ní bude spát, se mu znelíbí,

22:13  Jestliže si muž vezme ženu, vejde k ní, a pak ji začne nenávidět,

22:13  Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti,

22:13  Si duxerit vir uxorem, et postea odio habuerit eam,

22:14  And seek occasions to put her away, laying to her charge a very ill name, and say: I took this woman to wife, and going in to her, I found her not a virgin:

22:14  And give occasions of speech against her, and bring up an evil name upon her, and say, I took this woman, and when I came to her, I found her not a maid:

22:14  obviní ji ze špatnosti a bude o ní roznášet zlou pověst tím, že bude říkat: „Vzal jsem si tuto ženu, přiblížil jsem se k ní, ale zjistil jsem, že není panna“,

22:14  a tak ji začne očerňovat a pomlouvat: „Vzal jsem si tuto ženu, ale když jsem se s ní spojil, zjistil jsem, že není panna“,

22:14  ⌈vznese proti ní křivé obvinění,⌉ ⌈způsobí jí špatnou pověst⌉ a řekne: Vzal jsem si tuto ženu a když jsem se k ní přiblížil, ⌈nenašel jsem u ní známky panenství,⌉

22:14  A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou:

22:14  quæsieritque occasiones quibus dimittat eam, objiciens ei nomen pessimum, et dixerit : Uxorem hanc accepi, et ingressus ad eam non inveni virginem :

22:15  Her father and mother shall take her, and shall bring with them the tokens of her virginity to the ancients of the city that are in the gate:

22:15  Then shall the father of the damsel, and her mother, take and bring forth the tokens of the damsel’s virginity unto the elders of the city in the gate:

22:15  tedy otec té dívky a její matka přinesou důkaz dívčina panenství do brány ke starším města.

22:15  pak ať otec s matkou té dívky přinesou důkaz jejího panenství ke stařešinům do městské brány.

22:15  potom otec dívky a její matka vezmou a přinesou důkazy panenství té dívky do brány ke starším města

22:15  Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně.

22:15  tollent eam pater et mater ejus, et ferent secum signa virginitatis ejus ad seniores urbis qui in porta sunt :

22:16  And the father shall say: I gave my daughter unto this man to wife: and because he hateth her,

22:16  And the damsel’s father shall say unto the elders, I gave my daughter unto this man to wife, and he hateth her;

22:16  Otec té dívky řekne starším: „Tomu muži jsem dal za ženu svou dceru, ale on ji teď nenávidí.

22:16  Otec dívky ať stařešinům řekne: „Dal jsem svou dceru za ženu tomuto muži. On si ji ale zprotivil

22:16  a otec dívky řekne starším: Dal jsem svou dceru tomuto muži za ženu a on ji začal nenávidět.

22:16  A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.

22:16  et dicet pater : Filiam meam dedi huic uxorem : quam quia odit,

22:17  He layeth to her charge a very ill name, so as to say: I found not thy daughter a virgin: and behold these are the tokens of my daughter's virginity. And they shall spread the cloth before the ancients of the city:

22:17  And, lo, he hath given occasions of speech against her, saying, I found not thy daughter a maid; and yet these are the tokens of my daughter’s virginity. And they shall spread the cloth before the elders of the city.

22:17  Hle, obviňuje ji ze špatnosti a říká: Zjistil jsem, že tvoje dcera nebyla panna. Tady je důkaz panenství mé dcery.“ A rozprostřou roušku před staršími města.

22:17  a teď ji očerňuje. Prý: ‚Zjistil jsem, že tvá dcera není panna.‘ Zde je ale důkaz panenství mé dcery!“ A rozestřou její roucho před stařešiny města.

22:17  Hle, vznesl křivé obvinění se slovy: Nenašel jsem u tvé dcery známky panenství. Zde je důkaz panenství mé dcery. A rozprostřou před staršími města roucho.

22:17  A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města.

22:17  imponit ei nomen pessimum, ut dicat : Non inveni filiam tuam virginem : et ecce hæc sunt signa virginitatis filiæ meæ. Expandent vestimentum coram senioribus civitatis :

22:18  And the ancients of that city shall take that man, and beat him,

22:18  And the elders of that city shall take that man and chastise him;

22:18  I vezmou starší toho města onoho muže a ztrestají ho.

22:18  Stařešinové města pak onoho muže vezmou a potrestají ho.

22:18  Nato ať starší onoho města vezmou muže a pokárají ho.

22:18  Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou,

22:18  apprehendentque senes urbis illius virum, et verberabunt illum,

22:19  Condemning him besides in a hundred sicles of silver, which he shall give to the damsel's father, because he hath defamed by a very ill name a virgin of Israel: and he shall have her to wife, and may not put her away all the days of his life.

22:19  And they shall amerce him in an hundred shekels of silver, and give them unto the father of the damsel, because he hath brought up an evil name upon a virgin of Israel: and she shall be his wife; he may not put her away all his days.

22:19  Dají mu pokutu sto šekelů stříbra a předají je otci té dívky, protože roznášel zlou pověst o izraelské panně. Ta zůstane jeho ženou. Po celý svůj život ji nesmí propustit.

22:19  Za to, že pomlouval izraelskou pannu, mu uloží pokutu sto šekelů stříbra a dají je otci té dívky. Ta zůstane jeho manželkou a on ji po celý svůj život nesmí propustit.

22:19  ⌈Budou ho pokutovat sto stříbrnými⌉ a dají je otci dívky, protože ten muž způsobil izraelské panně zlou pověst. Zůstane jeho ženou, po celý svůj život ji nesmí propustit.

22:19  A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své.

22:19  condemnantes insuper centum siclis argenti, quos dabit patri puellæ, quoniam diffamavit nomen pessimum super virginem Israël : habebitque eam uxorem, et non poterit dimittere eam omnibus diebus vitæ suæ.

22:20  But if what he charged her with be true, and virginity be not found in the damsel:

22:20  But if this thing be true, and the tokens of virginity be not found for the damsel:

22:20  Jestliže však byla ta řeč pravdivá a u té dívky nebylo shledáno, že je panna,

22:20  Kdyby však to obvinění bylo pravdivé, kdyby se u té dívky nenašel důkaz panenství,

22:20  Jestliže se však to obvinění ukázalo jako pravdivé a nenašel se důkaz panenství dívky,

22:20  Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce:

22:20  Quod si verum est quod objicit, et non est in puella inventa virginitas,

22:21  They shall cast her out of the doors of her father's house, and the men of the city shall stone her to death, and she shall die: because she hath done a wicked thing in Israel, to play the whore in her father's house: and thou shalt take away the evil out of the midst of thee.

22:21  Then they shall bring out the damsel to the door of her father’s house, and the men of her city shall stone her with stones that she die: because she hath wrought folly in Israel, to play the whore in her father’s house: so shalt thou put evil away from among you.

22:21  tedy vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, mužové jejího města ji ukamenují a zemře, neboť tím, že smilnila v domě svého otce, dopustila se v Izraeli hanebnosti. Tak odstraníš zlo ze svého středu.

22:21  ať ji vyvedou ke vchodu do domu jejího otce a muži toho města ať ji ukamenují k smrti za to, že spáchala v Izraeli hanebnost, když smilnila v domě svého otce. Odstraň ze svého středu zlo!

22:21  pak ať vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, muži jejího města ji ukamenují a zemře, protože spáchala hanebnost v Izraeli, když smilnila v domě svého otce. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

22:21  Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe.

22:21  ejicient eam extra fores domus patris sui, et lapidibus obruent viri civitatis illius, et morietur : quoniam fecit nefas in Israël, ut fornicaretur in domo patris sui : et auferes malum de medio tui.

22:22  If a man lie with another man's wife, they shall both die, that is to say, the adulterer and the adulteress: and thou shalt take away the evil out of Israel.

22:22  If a man be found lying with a woman married to an husband, then they shall both of them die, both the man that lay with the woman, and the woman: so shalt thou put away evil from Israel.

22:22  Když bude přistižen muž, že ležel s vdanou ženou, oba zemřou: muž, který ležel se ženou, i ta žena. Tak odstraníš zlo z Izraele.

22:22  Když někdo bude přistižen, jak spí s vdanou ženou, ať oba zemřou – muž, který s tou ženou spal, i ta žena. Odstraň z Izraele zlo!

22:22  Když bude muž dopaden, jak spí s provdanou ženou, ať oba zemřou -- muž, který spal s ženou, i ta žena. Tak ⌈vyhlaď zlo z Izraele.⌉

22:22  Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.

22:22  Si dormierit vir cum uxore alterius, uterque morietur, id est, adulter et adultera : et auferes malum de Israël.

22:23  If a man have espoused a damsel that is a virgin, and some one find her in the city, and lie with her,

22:23  If a damsel that is a virgin be betrothed unto an husband, and a man find her in the city, and lie with her;

22:23  Když dívku, pannu zasnoubenou muži, najde nějaký muž v městě a bude s ní ležet,

22:23  Když někdo ve městě potká dívku, pannu zasnoubenou jinému muži, a vyspí se s ní,

22:23  Jestliže bude dívka, panna zasnoubena muži a potká ji ve městě muž a bude s ní spát,

22:23  Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní:

22:23  Si puellam virginem desponderit vir, et invenerit eam aliquis in civitate, et concubuerit cum ea,

22:24  Thou shalt bring them both out to the gate of that city, and they shall be stoned: the damsel, because she cried not out, being in the city: the man, because he hath humbled his neighbour's wife. And thou shalt take away the evil from the midst of thee.

22:24  Then ye shall bring them both out unto the gate of that city, and ye shall stone them with stones that they die; the damsel, because she cried not, being in the city; and the man, because he hath humbled his neighbour’s wife: so thou shalt put away evil from among you.

22:24  vyvedete oba dva k bráně toho města, ukamenujete je a zemřou: dívka proto, že v městě nekřičela, a muž proto, že ponížil ženu svého bližního. Tak odstraníš zlo ze svého středu.

22:24  vyveďte oba k městské bráně a ukamenujte je k smrti – dívku proto, že ve městě nekřičela, a muže proto, že zneuctil snoubenku svého bližního. Odstraň ze svého středu zlo!

22:24  vyveďte oba do brány onoho města, ukamenujte je, ať zemřou; dívka proto, že ve městě nekřičela, a muž proto, že znásilnil ženu svého bližního. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

22:24  Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.

22:24  educes utrumque ad portam civitatis illius, et lapidibus obruentur : puella, quia non clamavit, cum esset in civitate : vir, quia humiliavit uxorem proximi sui : et auferes malum de medio tui.

22:25  But if a man find a damsel that is betrothed, in the field, and taking hold of her, lie with her, he alone shall die:

22:25  But if a man find a betrothed damsel in the field, and the man force her, and lie with her: then the man only that lay with her shall die:

22:25  Jestliže nalezne muž zasnoubenou dívku na poli a zmocní se jí a bude s ní ležet, zemře jenom ten muž, který s ní ležel.

22:25  Když někdo potká zasnoubenou dívku venku na poli, znásilní ji a vyspí se s ní, pak ať zemře jen ten muž.

22:25  Jestliže však potká muž zasnoubenou dívku na poli, ten muž se jí zmocní a bude s ní spát, ať zemře jenom ten muž, který s ní spal.

22:25  Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám,

22:25  Sin autem in agro repererit vir puellam, quæ desponsata est, et apprehendens concubuerit cum ea, ipse morietur solus :

22:26  The damsel shall suffer nothing, neither is she guilty of death: for as a robber riseth against his brother, and taketh away his life, so also did the damsel suffer:

22:26  But unto the damsel thou shalt do nothing; there is in the damsel no sin worthy of death: for as when a man riseth against his neighbour, and slayeth him, even so is this matter:

22:26  Dívce neuděláš nic. Dívka se nedopustila hříchu hodného smrti. Je to podobný případ, jako když někdo povstane proti svému bližnímu a zabije ho.

22:26  Dívku netrestej, nezaslouží si smrt. Je to, jako když někdo napadne a zavraždí svého bližního.

22:26  Dívce ale nic nedělej. Dívce nenáleží trest smrti, protože to je případ, jako když někdo povstane proti svému bližnímu a zavraždí ho.

22:26  Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci.

22:26  puella nihil patietur, nec est rea mortis : quoniam sicut latro consurgit contra fratrem suum, et occidit animam ejus, ita et puella perpessa est.

22:27  She was alone in the field: she cried, and there was no man to help her.

22:27  For he found her in the field, and the betrothed damsel cried, and there was none to save her.

22:27  Vždyť ji našel na poli, zasnoubená dívka křičela, ale nebyl tu nikdo, kdo by ji zachránil.

22:27  Byla přece na poli – zasnoubená dívka křičela, ale nebyl tam nikdo, kdo by ji zachránil.

22:27  Protože ji potkal na poli, zasnoubená dívka křičela, ale nebyl, kdo by ji zachránil.

22:27  Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.

22:27  Sola erat in agro : clamavit, et nullus affuit qui liberaret eam.

22:28  If a man find a damsel that is a virgin, who is not espoused, and taking her, lie with her, and the matter come to judgment:

22:28  If a man find a damsel that is a virgin, which is not betrothed, and lay hold on her, and lie with her, and they be found;

22:28  Když najde muž dívku, pannu, která není zasnoubena, a chytí ji, bude s ní ležet a budou přistiženi,

22:28  Když někdo potká dívku, pannu, která není zasnoubená, znásilní ji a vyspí se s ní, pak, budou-li přistiženi,

22:28  Jestliže potká muž dívku, pannu, která není zasnoubená, zmocní se jí, bude s ní spát a budou dopadeni,

22:28  Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi:

22:28  Si invenerit vir puellam virginem, quæ non habet sponsum, et apprehendens concubuerit cum illa, et res ad judicium venerit :

22:29  He that lay with her shall give to the father of the maid fifty sicles of silver, and shall have her to wife, because he hath humbled her: he may not put her away all the days of his life.

22:29  Then the man that lay with her shall give unto the damsel’s father fifty shekels of silver, and she shall be his wife; because he hath humbled her, he may not put her away all his days.

22:29  muž, který s ní ležel, dá otci té dívky padesát šekelů stříbra. Stane se jeho ženou, protože ji ponížil. Po celý svůj život ji nesmí propustit.

22:29  dá ten muž jejímu otci padesát šekelů stříbra a ta dívka se stane jeho manželkou. Zneuctil ji, a tak ji po celý svůj život nesmí propustit.

22:29  ten muž, který s ní spal, dá otci dívky padesát stříbrných. Stane se jeho ženou za to, že ji znásilnil, a nesmí ji po celý svůj život propustit.

22:29  Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.

22:29  dabit qui dormivit cum ea, patri puellæ quinquaginta siclos argenti, et habebit eam uxorem, quia humiliavit illam : non poterit dimittere eam cunctis diebus vitæ suæ.

22:30  No man shall take his father's wife, nor remove his covering.

22:30  A man shall not take his father’s wife, nor discover his father’s skirt.

22:30  Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.

22:30  Non accipiet homo uxorem patris sui, nec revelabit operimentum ejus.

Chapter 23

23:1  An eunuch, whose testicles are broken or cut away, or yard cut off, shall not enter into the church of the Lord.

23:1  He that is wounded in the stones, or hath his privy member cut off, shall not enter into the congregation of the Lord.

23:1  Nikdo si nesmí vzít ženu svého otce a odkrýt tak cíp pláště svého otce.

23:1  Nikdo si nesmí vzít manželku svého otce – tím by zneuctil svého otce.

23:1  Ať si nikdo nevezme ženu svého otce a ⌈neodhalí cíp roucha svého otce.⌉

23:1  Nevejde do shromáždění Hospodinova, kdož by měl stlučené aneb odňaté lůno.

23:1  Non intravit eunuchus, attritis vel amputatis testiculis et abscisso veretro, ecclesiam Domini.

23:2  A mamzer, that is to say, one born of a prostitute, shall not enter into the church of the Lord, until the tenth generation.

23:2  A bastard shall not enter into the congregation of the Lord; even to his tenth generation shall he not enter into the congregation of the Lord.

23:2  Do Hospodinova shromáždění nevstoupí, kdo má rozdrcená varlata nebo uříznutý pyj.

23:2  Do Hospodinova shromáždění nesmí vejít muž s rozdrceným nebo uříznutým přirozením.

23:2  Ať nevejde do ⌈Hospodinova shromáždění⌉ ⌈ten, kdo má rozdrcená varlata⌉ či odříznutý ⌈mužský úd.⌉

23:2  Aniž vejde do shromáždění Hospodinova syn postranní; také i desáté koleno jeho nevejde do shromáždění Hospodinova.

23:2  Non ingredietur mamzer, hoc est, de scorto natus, in ecclesiam Domini, usque ad decimam generationem.

23:3  The Ammonite and the Moabite, even after the tenth generation shall not enter into the church of the Lord for ever:

23:3  An Ammonite or Moabite shall not enter into the congregation of the Lord; even to their tenth generation shall they not enter into the congregation of the Lord for ever:

23:3  Do Hospodinova shromáždění nevstoupí míšenec; ani jeho desáté pokolení nevstoupí do Hospodinova shromáždění.

23:3  Do Hospodinova shromáždění nesmí vejít bastard. Ani jeho desáté pokolení nevejde do Hospodinova shromáždění.

23:3  Ať nevejde do Hospodinova shromáždění potomek ze smilstva, ani jeho desáté pokolení ať nevejde do Hospodinova shromáždění.

23:3  Ammonitský tolikéž ani Moábský nevejde do shromáždění Hospodinova, ani desáté koleno jejich nevejde do shromáždění Hospodinova až na věky.

23:3  Ammonites et Moabites etiam post decimam generationem non intrabunt ecclesiam Domini in æternum :

23:4  Because they would not meet you with bread and water in the way, when you came out of Egypt: and because they hired against thee Balaam, the son of Beor, from Mesopotamia in Syria, to curse thee.

23:4  Because they met you not with bread and with water in the way, when ye came forth out of Egypt; and because they hired against thee Balaam the son of Beor of Pethor of Mesopotamia, to curse thee.

23:4  Do Hospodinova shromáždění nikdy nevstoupí Amónec nebo Moábec; ani jejich desáté pokolení nevstoupí do Hospodinova shromáždění,

23:4  Do Hospodinova shromáždění nesmí vejít nikdo z Amonců ani z Moábců. Ani jejich desáté pokolení nikdy nevejde do Hospodinova shromáždění,

23:4  Ať nevejde do Hospodinova shromáždění ⌈Amónec ani Moábec,⌉ ani jejich desáté pokolení nikdy nevejde do Hospodinova shromáždění,

23:4  Proto že proti vám nevyšli s chlebem a s vodou na cestě, když jste šli z Egypta, a že ze mzdy najal proti tobě Baláma, syna Beor, z Petor Mezopotamie Syrské, aby zlořečil tobě:

23:4  quia noluerunt vobis occurrere cum pane et aqua in via quando egressi estis de Ægypto : et quia conduxerunt contra te Balaam filium Beor de Mesopotamia Syriæ, ut malediceret tibi :

23:5  And the Lord thy God would not hear Balaam, and he turned his cursing into thy blessing, because he loved thee.

23:5  Nevertheless the Lord thy God would not hearken unto Balaam; but the Lord thy God turned the curse into a blessing unto thee, because the Lord thy God loved thee.

23:5  za to, že vám nevyšli vstříc s chlebem a vodou na cestě, když jste táhli z Egypta, a že Moáb najal proti tobě Bileáma, syna Beórova, z Petóru v Aramském Dvojříčí, aby ti zlořečil.

23:5  protože vám nevyšli naproti s chlebem a vodou, když jste táhli z Egypta. Namísto toho si na tebe najali Beorova syna Balaáma z Petoru v mezopotamském Aramu, aby tě proklel.

23:5  protože vám nevyšli vstříc s chlebem a vodou po cestě, když jste vyšli z Egypta, a najali proti tobě Bileáma, syna Beórova, z Petóru v Aramském Dvojříčí, aby tě proklel.

23:5  (Ačkoli nechtěl Hospodin Bůh tvůj slyšeti Baláma, ale obrátil Hospodin Bůh tvůj tobě zlořečení v požehnání, nebo miloval tebe Hospodin Bůh tvůj.)

23:5  et noluit Dominus Deus tuus audire Balaam, vertitque maledictionem ejus in benedictionem tuam, eo quod diligeret te.

23:6  Thou shalt not make peace with them, neither shalt thou seek their prosperity all the days of thy life for ever.

23:6  Thou shalt not seek their peace nor their prosperity all thy days for ever.

23:6  Ale Hospodin, tvůj Bůh, nechtěl Bileáma slyšet. Proto zvrátil Hospodin, tvůj Bůh, zlořečení tobě v požehnání, neboť Hospodin, tvůj Bůh, tě miloval.

23:6  (Hospodin, tvůj Bůh, ovšem odmítl Balaáma vyslyšet. Z lásky k tobě obrátil Hospodin, tvůj Bůh, kletbu v požehnání.)

23:6  Hospodin, tvůj Bůh, však nechtěl Bileáma poslouchat a Hospodin, tvůj Bůh, ti změnil kletbu v požehnání, protože si tě Hospodin, tvůj Bůh, zamiloval.

23:6  Nebudeš hledati pokoje jejich ani dobrého jejich po všecky dny své na věky.

23:6  Non facies cum eis pacem, nec quæras eis bona cunctis diebus vitæ tuæ in sempiternum.

23:7  Thou shalt not abhor the Edomite, because he is thy brother: nor the Egyptian, because thou wast a stranger in his land.

23:7  Thou shalt not abhor an Edomite; for he is thy brother: thou shalt not abhor an Egyptian; because thou wast a stranger in his land.

23:7  Po všechny své dny nikdy neusiluj o pokoj s nimi ani o dobrodiní od nich.

23:7  Po všechny své dny nikdy nebudeš usilovat o mír s nimi ani o jejich prospěch.

23:7  Neusiluj nikdy o ⌈jejich pokoj a dobro⌉ po ⌈všechny své dny.⌉

23:7  Nebudeš míti v ohavnosti Idumejského, nebo bratr tvůj jest, aniž Egyptského v ohavnosti míti budeš, nebo jsi byl pohostinu v zemi jeho.

23:7  Non abominaberis Idumæum, quia frater tuus est : nec Ægyptium, quia advena fuisti in terra ejus.

23:8  They that are born of them, in the third generation shall enter into the church of the Lord.

23:8  The children that are begotten of them shall enter into the congregation of the Lord in their third generation.

23:8  Nebudeš si hnusit Edómce, neboť to je tvůj bratr. Nebudeš si hnusit Egypťana, neboť jsi byl hostem v jeho zemi.

23:8  Edomských se však nestraň – vždyť jsou to tvoji příbuzní. Nestraň se ani Egypťanů – vždyť jsi v jejich zemi žil jako přistěhovalec.

23:8  Neopovrhuj Edómcem, protože je to tvůj bratr. Neopovrhuj Egypťanem, protože jsi byl příchozím v jeho zemi.

23:8  Synové, kteříž se jim zrodí v třetím kolenu, vejdou do shromáždění Hospodinova.

23:8  Qui nati fuerint ex eis, tertia generatione intrabunt in ecclesiam Domini.

23:9  When thou goest out to war against thy enemies, thou shalt keep thyself from every evil thing.

23:9  When the host goeth forth against thine enemies, then keep thee from every wicked thing.

23:9  Synové, kteří se jim narodí, smějí v třetím pokolení vstoupit do Hospodinova shromáždění.

23:9  Potomci, kteří se jim narodí ve třetím pokolení, smí vejít do Hospodinova shromáždění.

23:9  Synové, kteří se jim narodí, jejich třetí pokolení, mohou vejít do Hospodinova shromáždění.

23:9  Když bys vytáhl vojensky proti nepřátelům svým, vystříhej se od všeliké zlé věci.

23:9  Quando egressus fueris adversus hostes tuos in pugnam, custodies te ab omni re mala.

23:10  If there be among you any man, that is defiled in a dream by night, he shall go forth out of the camp,

23:10  If there be among you any man, that is not clean by reason of uncleanness that chanceth him by night, then shall he go abroad out of the camp, he shall not come within the camp:

23:10  Když vytáhneš vojensky proti svým nepřátelům, vystříhej se jakékoli špatnosti.

23:10  Když vojensky vytáhneš proti svým nepřátelům, vyvaruj se každé nepřístojnosti.

23:10  Když vytáhneš s vojskem proti svým nepřátelům, měj se na pozoru před ⌈každou špatností.⌉

23:10  Bude-li mezi vámi kdo, ješto by poškvrněn byl příhodou noční, vyjde ven z stanů, a nevejde do nich;

23:10  Si fuerit inter vos homo, qui nocturno pollutus sit somnio, egredietur extra castra,

23:11  And shall not return, before he be washed with water in the evening: and after sunset he shall return into the camp.

23:11  But it shall be, when evening cometh on, he shall wash himself with water: and when the sun is down, he shall come into the camp again.

23:11  Bude-li mezi vámi někdo, kdo by nebyl čistý pro noční výron semene, vyjde ven za tábor. Nevstoupí dovnitř do tábora.

23:11  Jestliže se mezi vámi někdo znečistí noční příhodou, ať vyjde ven za tábor. Nesmí vkročit do tábora.

23:11  Jestliže bude ⌈mezi vámi⌉ muž, který bude nečistý kvůli noční příhodě, ať odejde ven z tábora. Nesmí hned vejít do tábora.

23:11  Ale když bude k večerou, umyje se vodou, a po západu slunce vejde do stanů.

23:11  et non revertetur, priusquam ad vesperam lavetur aqua : et post solis occasum regredietur in castra.

23:12  Thou shalt have a place without the camp, to which thou mayst go for the necessities of nature,

23:12  Thou shalt have a place also without the camp, whither thou shalt go forth abroad:

23:12  K večeru se omyje vodou a při západu slunce smí vstoupit dovnitř do tábora.

23:12  Kvečeru se pak omyje vodou a po západu slunce se vrátí do tábora.

23:12  ⌈Když se bude schylovat k večeru, umyje se⌉ vodou a po západu slunce smí vejít do tábora.

23:12  Také místo budeš míti vně za stany, abys tam chodíval ven;

23:12  Habebis locum extra castra, ad quem egrediaris ad requisita naturæ,

23:13  Carrying a paddle at thy girdle. And when thou sittest down, thou shalt dig round about, and with the earth that is dug up thou shalt cover

23:13  And thou shalt have a paddle upon thy weapon; and it shall be, when thou wilt ease thyself abroad, thou shalt dig therewith, and shalt turn back and cover that which cometh from thee:

23:13  Vně za táborem budeš mít vyhrazené místo, kam budeš chodit na stranu.

23:13  Venku za táborem měj vyhrazené místo, kam budeš chodit na stranu.

23:13  Venku za táborem měj vyhrazené místo a tam odcházej konat potřebu.

23:13  A budeš míti kolík mezi jinými nástroji svými, a když bys chtěl sednouti vně, vykopáš jím důlek, a obrátě se, zahrabeš nečistotu svou.

23:13  gerens paxillum in balteo : cumque sederis, fodies per circuitum, et egesta humo operies

23:14  That which thou art eased of: (for the Lord thy God walketh in the midst of thy camp, to deliver thee, and to give up thy enemies to thee:) and let thy camp be holy, and let no uncleanness appear therein, lest he go away from thee.

23:14  For the Lord thy God walketh in the midst of thy camp, to deliver thee, and to give up thine enemies before thee; therefore shall thy camp be holy: that he see no unclean thing in thee, and turn away from thee.

23:14  Mezi svým nářadím budeš mít kolík. Než si venku dřepneš, vyhrabeš jím důlek a své výkaly zase přikryješ.

23:14  Ve své výstroji budeš mít kolík. Když si půjdeš ven ulevit, vyhrabeš jím důlek a potom své výkaly přikryješ.

23:14  Ve svém nářadí měj kolík. Když si venku dřepneš, vyhrab s ním jamku a zase svou nečistotu zakryj.

23:14  Nebo Hospodin Bůh tvůj chodí u prostřed stanů tvých, aby tě vysvobodil, a dal tobě nepřátely tvé; protož ať jest příbytek tvůj svatý, tak aby nespatřil při tobě mrzkosti nějaké, pročež by se odvrátil od tebe.

23:14  quo revelatus es : Dominus enim Deus tuus ambulat in medio castrorum, ut eruat te, et tradat tibi inimicos tuos : et sint castra tua sancta, et nihil in eis appareat fœditatis, ne derelinquat te.

23:15  Thou shalt not deliver to his master the servant that is fled to thee.

23:15  Thou shalt not deliver unto his master the servant which is escaped from his master unto thee:

23:15  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, chodí po tvém táboře, aby tě vysvobodil a aby ti vydal tvé nepřátele. Ať je tedy tvůj tábor svatý, aby u tebe nespatřil nic mrzkého a neodvrátil se od tebe.

23:15  Hospodin, tvůj Bůh, totiž kráčí uprostřed tvého tábora, aby tě vysvobozoval a vydal ti tvé nepřátele. Ať je tedy tvůj tábor svatý! Ať u tebe nevidí žádnou nepatřičnost!

23:15  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, se prochází uprostřed tvého tábora, aby tě vysvobodil a dal ti tvé nepřátele. Proto ať je tvůj tábor svatý. Ať u tebe nevidí nic hanebného, aby se od tebe neodvrátil.

23:15  Nevydáš služebníka pánu jeho, kterýž k tobě utekl od pána svého.

23:15  Non trades servum domino suo, qui ad te confugerit.

23:16  He shall dwell with thee in the place that shall please him, and shall rest in one of thy cities: give him no trouble.

23:16  He shall dwell with thee, even among you, in that place which he shall choose in one of thy gates, where it liketh him best: thou shalt not oppress him.

23:16  Nevydáš otroka jeho pánu, když se k tobě před svým pánem uchýlil.

23:16  Otroka, jenž k tobě utekl, nevydávej jeho pánu.

23:16  Nevydávej otroka jeho pánu, když se chce u tebe ⌈před svým pánem zachránit.⌉

23:16  S tebou bydliti bude u prostřed tebe na místě, kteréž by vyvolil v některém městě tvém, kdežkoli jemu se líbiti bude; nebudeš ho mocí utiskati.

23:16  Habitabit tecum in loco, qui ei placuerit, et in una urbium tuarum requiescet : ne contristes eum.

23:17  There shall be no whore among the daughters of Israel, nor whoremonger among the sons of Israel.

23:17  There shall be no whore of the daughters of Israel, nor a sodomite of the sons of Israel.

23:17  Bude bydlet s tebou uprostřed tebe na místě, které si zvolí, v některé z tvých bran, kde mu bude dobře. Neutiskuj ho.

23:17  Ať bydlí u tebe, kdekoli se mu zalíbí, v kterémkoli městě, které si u vás vybere. Nesmíš jej utiskovat.

23:17  Ať zůstane ⌈u tebe,⌉ ve tvém středu, na místě, které si vybere, v některé ze tvých bran, jež se mu líbí. Neutiskuj ho.

23:17  Nebude nevěstka žádná z dcer Izraelských, ani nečistý smilník z synů Izraelských.

23:17  Non erit meretrix de filiabus Israël, nec scortator de filiis Israël.

23:18  Thou shalt not offer the hire of a strumpet, nor the price of a dog, in the house of the Lord thy God, whatsoever it be that thou hast vowed: because both these are an abomination to the Lord thy God.

23:18  Thou shalt not bring the hire of a whore, or the price of a dog, into the house of the Lord thy God for any vow: for even both these are abomination unto the Lord thy God.

23:18  Žádná z izraelských dcer se nezasvětí smilstvu; ani žádný z izraelských synů se nezasvětí smilstvu.

23:18  Mezi dcerami Izraele ať není žádná prostitutka a mezi syny Izraele žádný prostitut.

23:18  Ať žádná z dcer Izraele není chrámovou nevěstkou ani žádný ze synů Izraele chrámovým smilníkem.

23:18  Nepřineseš mzdy nevěstky, a mzdy psa do domu Hospodina Boha svého z jakéhokoli slibu, nebo to obé ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.

23:18  Non offeres mercedem prostibuli, nec pretium canis in domo Domini Dei tui, quidquid illud est quod voveris : quia abominatio est utrumque apud Dominum Deum tuum.

23:19  Thou shalt not lend to thy brother money to usury, nor corn, nor any other thing:

23:19  Thou shalt not lend upon usury to thy brother; usury of money, usury of victuals, usury of any thing that is lent upon usury:

23:19  Nepřineseš nevěstčí mzdu ani psovskou odměnu do domu Hospodina, svého Boha, ať jde o jakýkoli slib, neboť obojí je Hospodinu, tvému Bohu, ohavností.

23:19  Odměnu té coury ani mzdu toho psa nesmíš přinést do domu Hospodina, svého Boha, k naplnění jakéhokoli slibu. Oba dva jsou před Hospodinem, tvým Bohem, ohavní!

23:19  Nenos do domu Hospodina, svého Boha, mzdu prostitutky ani úhradu psa jako naplnění jakéhokoliv slibu, neboť obojí je ohavností pro Hospodina, tvého Boha.

23:19  Nedáš na lichvu bratru svému ani peněz, ani pokrmu, ani jakékoli věci, kteráž se dává na lichvu.

23:19  Non fœnerabis fratri tuo ad usuram pecuniam, nec fruges, nec quamlibet aliam rem :

23:20  But to the stranger. To thy brother thou shalt lend that which he wanteth, without usury: that the Lord thy God may bless thee in all thy works in the land, which thou shalt go in to possess.

23:20  Unto a stranger thou mayest lend upon usury; but unto thy brother thou shalt not lend upon usury: that the Lord thy God may bless thee in all that thou settest thine hand to in the land whither thou goest to possess it.

23:20  Svému bratru nebudeš půjčovat na úrok, na žádný úrok ani za stříbro ani za pokrm ani za cokoli, co se půjčuje na úrok.

23:20  Svému bratru nepůjčuj na úrok, ať půjde o peníze, potraviny nebo o cokoli, nač se dává úrok.

23:20  Neber úrok od svého bratra, úrok z peněz, úrok z jídla, úrok z jakékoliv věci, která se půjčuje na úrok.

23:20  Cizímu půjčíš na lichvu, ale bratru svému nedáš na lichvu, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všech věcech, k kterýmž bys vztáhl ruku svou v zemi, do níž vejdeš, abys dědičně obdržel ji.

23:20  sed alieno. Fratri autem tuo absque usura id quo indiget, commodabis : ut benedicat tibi Dominus Deus tuus in omni opere tuo in terra, ad quam ingredieris possidendam.

23:21  When thou hast made a vow to the Lord thy God, thou shalt not delay to pay it: because the Lord thy God will require it. And if thou delay, it shall be imputed to thee for a sin.

23:21  When thou shalt vow a vow unto the Lord thy God, thou shalt not slack to pay it: for the Lord thy God will surely require it of thee; and it would be sin in thee.

23:21  Cizinci můžeš půjčovat na úrok, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ve všem, k čemu přiložíš svou ruku na zemi, kterou jdeš obsadit.

23:21  Cizinci smíš půjčit na úrok, ale svému bratru půjč bez úroku. Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, k čemu přiložíš ruku v zemi, kterou jdeš obsadit.

23:21  Od cizince můžeš brát úrok, ale od svého bratra úrok neber, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při všem podnikání tvých rukou v zemi, do které jdeš, abys ji obsadil.

23:21  Když bys učinil slib Hospodinu Bohu svému, neprodlévej splniti ho; nebo konečně toho vyhledávati bude Hospodin Bůh tvůj od tebe, a byl by na tobě hřích.

23:21  Cum votum voveris Domino Deo tuo, non tardabis reddere : quia requiret illud Dominus Deus tuus, et si moratus fueris, reputabitur tibi in peccatum.

23:22  If thou wilt not promise, that shalt be without sin.

23:22  But if thou shalt forbear to vow, it shall be no sin in thee.

23:22  Když se Hospodinu, svému Bohu, zavážeš slibem, neotálej ho splnit, neboť Hospodin, tvůj Bůh, to bude určitě od tebe vyžadovat a byl by na tobě hřích.

23:22  Pokud Hospodinu, svému Bohu, něco slíbíš, neotálej to splnit. Hospodin, tvůj Bůh, to od tebe rozhodně očekává, a tak bys měl hřích.

23:22  Když učiníš slib Hospodinu, svému Bohu, neváhej ho splnit, neboť Hospodin, tvůj Bůh, ho od tebe jistě vyžádá a byl by na tobě hřích.

23:22  Pakli nebudeš slibovati, nebude na tobě hříchu.

23:22  Si nolueris polliceri, absque peccato eris.

23:23  But that which is once gone out of thy lips, thou shalt observe, and shalt do as thou hast promised to the Lord thy God, and hast spoken with thy own will and with thy own mouth.

23:23  That which is gone out of thy lips thou shalt keep and perform; even a freewill offering, according as thou hast vowed unto the Lord thy God, which thou hast promised with thy mouth.

23:23  Když se zdržíš slibování, nebude na tobě hřích.

23:23  Zdržet se slibu však není žádný hřích.

23:23  Jestliže se však vyhneš slibování, nebude na tobě hřích.

23:23  Což jednou vyšlo z úst tvých, to splníš, a učiníš, jakž jsi slíbil Hospodinu Bohu svému dobrovolně, což jsi vynesl ústy svými.

23:23  Quod autem semel egressum est de labiis tuis, observabis, et facies sicut promisisti Domino Deo tuo, et propria voluntate et ore tuo locutus es.

23:24  Going into thy neighbour's vineyard, thou mayst eat as many grapes as thou pleasest: but must carry none out with thee:

23:24  When thou comest into thy neighbour’s vineyard, then thou mayest eat grapes thy fill at thine own pleasure; but thou shalt not put any in thy vessel.

23:24  Budeš bedlivě dodržovat to, co vyřkly tvoje rty a co jsi dobrovolně slíbil Hospodinu, svému Bohu, k čemu ses svými ústy zavázal.

23:24  Co vyšlo z tvých úst, to splň. Co jsi vlastními ústy dobrovolně slíbil Hospodinu, svému Bohu, to vykonej.

23:24  Zachovej, co vyšlo ze tvých rtů, a splň, co jsi dobrovolně slíbil Hospodinu, svému Bohu, co jsi prohlásil svými ústy.

23:24  Všel-li bys do vinice bližního svého, jísti budeš hrozny podlé žádosti své do sytosti své, ale do nádoby své nevložíš.

23:24  Ingressus vineam proximi tui, comede uvas, quantum tibi placuerit : foras autem ne efferas tecum.

23:25  If thou go into thy friend's corn, thou mayst break the ears, and rub them in thy hand: but not reap them with a sickle.

23:25  When thou comest into the standing corn of thy neighbour, then thou mayest pluck the ears with thine hand; but thou shalt not move a sickle unto thy neighbour’s standing corn.

23:25  Když vejdeš do vinice svého bližního, smíš se najíst hroznů dosyta podle libosti, ale nebudeš nic dávat do nádoby.

23:25  Půjdeš-li vinicí svého bližního, můžeš jíst hrozny podle chuti až do sytosti, ale nesmíš je sbírat do nádoby.

23:25  Když vejdeš do vinice svého bližního, jez hrozny podle svého přání do sytosti. Nedávej je však do své nádoby.

23:25  Všel-li bys do obilí bližního svého, natrháš sobě klasů rukou svou, ale srpem nebudeš žíti obilí bližního svého.

23:25  Si intraveris in segetem amici tui, franges spicas, et manu conteres : falce autem non metes.

23:26  Když vejdeš do obilí svého bližního, smíš si rukou natrhat klasů, ale nebudeš obilí svého bližního žnout srpem.

23:26  Půjdeš-li obilím svého bližního, můžeš trhat klasy, ale nesmíš na obilí svého bližního vztáhnout srp.

23:26  Když vejdeš do nepožatého obilí svého bližního, trhej klasy rukou, nerozháněj se však na nepožaté obilí svého bližního srpem.

Chapter 24

24:1  If a man take a wife, and have her, and she find not favour in his eyes, for some uncleanness: he shall write a bill of divorce, and shall give it in her hand, and send her out of his house.

24:1  When a man hath taken a wife, and married her, and it come to pass that she find no favour in his eyes, because he hath found some uncleanness in her: then let him write her a bill of divorcement, and give it in her hand, and send her out of his house.

24:1  Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu.

24:1  Může se stát, že se někdo ožení s manželkou, ale ta se mu znelíbí, neboť na ní najde nějakou nepatřičnost. Napíše jí tedy rozlukový list, dá jí ho do ruky a pošle ji pryč z domu.

24:1  Jestliže si muž vezme ženu, bude jejím manželem, ale pak se stane, že nenalezne milost v jeho očích, protože u ní našel nějakou hanebnost, napíše jí rozlukový lístek, dá jí ho a propustí ji ze svého domu.

24:1  Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, přihodilo by se pak, že by nenašla milosti před očima jeho pro nějakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého;

24:1  Si acceperit homo uxorem, et habuerit eam, et non invenerit gratiam ante oculos ejus propter aliquam fœditatem : scribet libellum repudii, et dabit in manu illius, et dimittet eam de domo sua.

24:2  And when she is departed, and marrieth another husband,

24:2  And when she is departed out of his house, she may go and be another man’s wife.

24:2  Ona vyjde z jeho domu, odejde a vdá se za jiného muže.

24:2  Ona se po odchodu z jeho domu vdá za jiného muže,

24:2  Odejde z jeho domu, půjde a bude patřit jinému muži.

24:2  A vyjduci z domu jeho, odešla by a vdala se za druhého muže;

24:2  Cumque egressa alterum maritum duxerit,

24:3  And he also hateth her, and hath given her a bill of divorce, and hath sent her out of his house or is dead:

24:3  And if the latter husband hate her, and write her a bill of divorcement, and giveth it in her hand, and sendeth her out of his house; or if the latter husband die, which took her to be his wife;

24:3  Ale ten druhý muž k ní také pojme nenávist, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu. Anebo ten druhý muž, který si ji vzal za ženu, zemře.

24:3  ale ten si ji také zprotiví, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do ruky a pošle ji z domu. Anebo tento její druhý manžel zemře.

24:3  Když ji ten poslední muž začne nenávidět, napíše jí rozlukový lístek, dá jí ho a propustí ji ze svého domu, anebo jestliže ten poslední muž, který si ji vzal za ženu, zemře,

24:3  A ten také muž poslední v nenávisti maje ji, napsal by lístek zapuzení a dal v ruce její, a vyhnal by ji z domu svého; aneb umřel by muž její poslední, kterýž vzal ji sobě za manželku:

24:3  et ille quoque oderit eam, dederitque ei libellum repudii, et dimiserit de domo sua, vel certe mortuus fuerit :

24:4  The former husband cannot take her again to wife: because she is defiled, and is become abominable before the Lord: lest thou cause thy land to sin, which the Lord thy God shall give thee to possess.

24:4  Her former husband, which sent her away, may not take her again to be his wife, after that she is defiled; for that is abomination before the Lord: and thou shalt not cause the land to sin, which the Lord thy God giveth thee for an inheritance.

24:4  Tu její první manžel, který ji vykázal, si ji znovu za ženu vzít nemůže, když byla poskvrněna, neboť by to před Hospodinem byla ohavnost. Neuvalíš hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

24:4  Její původní manžel, který ji poslal pryč, si ji pak už nebude moci vzít zpět za manželku, neboť už byla poskvrněna – byla by to ohavnost. Nesváděj k hříchu lid země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví!

24:4  její první manžel, který ji propustil, si ji nesmí znovu vzít, aby byla jeho ženou, poté, co byla poskvrněna. Byla by to ohavnost před Hospodinem. Neuvaluj hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

24:4  Nebude moci manžel její první, kterýž ji vyhnal, zase ji vzíti sobě za manželku, když již příčinou jeho poškvrněna jest; nebo ohavnost jest před Hospodinem. Protož nedopouštěj hřešiti lidu země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

24:4  non poterit prior maritus recipere eam in uxorem : quia polluta est, et abominabilis facta est coram Domino : ne peccare facias terram tuam, quam Dominus Deus tuus tradiderit tibi possidendam.

24:5  When a man hath lately taken a wife, he shall not go out to war, neither shall any public business be enjoined him, but he shall be free at home without fault, that for one year he may rejoice with his wife.

24:5  When a man hath taken a new wife, he shall not go out to war, neither shall he be charged with any business: but he shall be free at home one year, and shall cheer up his wife which he hath taken.

24:5  Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou ženou, kterou si vzal.

24:5  Kdo se nedávno oženil, ať nechodí do boje a není povoláván k žádné službě. Na jeden rok ať je uvolněn domů pro potěšení ženy, kterou si vzal.

24:5  Jestliže ⌈se muž nově ožení,⌉ ať netáhne s armádou a ⌈není mu vůbec nic uloženo.⌉ Na jeden rok ať je volný pro svůj dům a ⌈dělá radost své ženě,⌉ kterou si vzal.

24:5  Když by někdo v nově pojal ženu, nevyjde k boji, aniž na něj vzkládána bude jaká obecní práce; svoboden bude v domě svém za jeden rok, a veseliti se bude s manželkou svou, kterouž pojal.

24:5  Cum acceperit homo nuper uxorem, non procedet ad bellum, nec ei quippiam necessitatis injungetur publicæ, sed vacabit absque culpa domi suæ, ut uno anno lætetur cum uxore sua.

24:6  Thou shalt not take the nether, nor the upper millstone to pledge: for he hath pledged his life to thee.

24:6  No man shall take the nether or the upper millstone to pledge: for he taketh a man’s life to pledge.

24:6  Nikdo nesmí zabavit mlýnské kameny, spodní ani běhoun, neboť takový člověk jako by zabavil sám život.

24:6  Nikdo nesmí vzít do zástavy domácí mlýnek, ba ani jeho horní kámen – vždyť by vzal do zástavy sám život!

24:6  Nikdo ať nebere do zástavy ruční mlýnek ani vrchní mlýnský kámen, neboť by vzal do zástavy život.

24:6  Žádný nevezme v zástavě svrchního i spodního žernovu, nebo takový bral by duši v základu.

24:6  Non accipies loco pignoris inferiorem, et superiorem molam : quia animam suam opposuit tibi.

24:7  If any man be found soliciting his brother of the children of Israel, and selling him shall take a price, he shall be put to death, and thou shalt take away the evil from the midst of thee.

24:7  If a man be found stealing any of his brethren of the children of Israel, and maketh merchandise of him, or selleth him; then that thief shall die; and thou shalt put evil away from among you.

24:7  Když bude někdo přistižen, že ukradl někoho ze svých bratří Izraelců, hrubě s ním nakládal a prodal ho, tedy ten zloděj zemře; tak odstraníš zlo ze svého středu.

24:7  Bude-li někdo přistižen, že unesl jednoho ze svých bratrů, synů Izraele, aby jej zotročil či prodal, pak ať ten únosce zemře. Odstraň ze svého středu zlo!

24:7  Jestliže bude někdo dopaden, že ukradl někoho ze svých bratří, ze synů Izraele, krutě s ním zacházel nebo ho prodal, takový zloděj ať zemře. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

24:7  Byl-li by postižen někdo, že ukradl člověka z bratří svých synů Izraelských, a k zisku by sobě jej přivedl aneb prodal jej: umře zloděj ten, a odejmeš zlé z prostředku svého.

24:7  Si deprehensus fuerit homo sollicitans fratrem suum de filiis Israël, et vendito eo acceperit pretium, interficietur, et auferes malum de medio tui.

24:8  Observe diligently that thou incur not the stroke of the leprosy, but thou shalt do whatsoever the priests of the Levitical race shall teach thee, according to what I have commanded them, and fulfil thou it carefully.

24:8  Take heed in the plague of leprosy, that thou observe diligently, and do according to all that the priests the Levites shall teach you: as I commanded them, so ye shall observe to do.

24:8  Měj se na pozoru při ráně malomocenství, abys velmi bedlivě dodržoval všechno, o čem vás poučí lévijští kněží. Bedlivě dodržujte, co jsem jim přikázal.

24:8  Pozor! Při ráně malomocenství pečlivě dodržuj všechny pokyny levitských kněží. Pečlivě dodržujte, co jsem jim přikázal.

24:8  Při ráně malomocenství se měj na pozoru, abys pečlivě zachovával a plnil všechno, co vás budou lévijští kněží učit. Jak jsem jim přikázal, tak to zachovávejte a plňte.

24:8  Šetř se při ráně malomocenství, abys ostříhal pilně a činil všecko, jakž učiti budou vás kněží Levítové; jakož přikázal jsem jim, ostříhati toho budete a tak činiti.

24:8  Observa diligenter ne incurras plagam lepræ, sed facies quæcumque docuerint te sacerdotes Levitici generis, juxta id quod præcepi eis, et imple sollicite.

24:9  Remember what the Lord your God did to Mary, in the way when you came out of Egypt.

24:9  Remember what the Lord thy God did unto Miriam by the way, after that ye were come forth out of Egypt.

24:9  Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjamě na cestě, když jste táhli z Egypta.

24:9  Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, udělal Miriam na vaší cestě z Egypta.

24:9  Pamatuj na to, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjamě po cestě, když jste vyšli z Egypta.

24:9  Pomni na ty věci, které učinil Hospodin Bůh tvůj Marii na cestě, když jste vyšli z Egypta.

24:9  Mementote quæ fecerit Dominus Deus vester Mariæ in via cum egrederemini de Ægypto.

24:10  When thou shalt demand of thy neighbour any thing that he oweth thee, thou shalt not go into his house to take away a pledge:

24:10  When thou dost lend thy brother any thing, thou shalt not go into his house to fetch his pledge.

24:10  Když poskytneš svému bližnímu nějakou půjčku, nevejdeš do jeho domu, abys na něm vymáhal zástavu.

24:10  Když budeš svému bližnímu poskytovat půjčku, nevstupuj do jeho domu, aby sis vybral zástavu.

24:10  Když půjčuješ svému bližnímu na dluh, nevcházej do jeho domu, abys vzal zástavu.

24:10  Půjčil-li bys bližnímu svému něčeho, nevejdeš do domu jeho, abys vzal něco v zástavě od něho.

24:10  Cum repetes a proximo tuo rem aliquam, quam debet tibi, non ingredieris domum ejus ut pignus auferas :

24:11  But thou shalt stand without, and he shall bring out to thee what he hath.

24:11  Thou shalt stand abroad, and the man to whom thou dost lend shall bring out the pledge abroad unto thee.

24:11  Zůstaneš venku a muž, kterému jsi půjčku poskytl, vynese ti zástavu ven.

24:11  Zůstaň venku, než ti ten, kterému půjčuješ, přinese zástavu ven.

24:11  Stůj venku a muž, kterému půjčuješ, ať ti přinese zástavu ven.

24:11  Ale vně staneš, a člověk, jemuž jsi půjčil, vynese tobě základ svůj ven.

24:11  sed stabis foris, et ille tibi proferet quod habuerit.

24:12  But if he be poor, the pledge shall not lodge with thee that night,

24:12  And if the man be poor, thou shalt not sleep with his pledge:

24:12  Jestliže je ten muž zchudlý, s jeho zástavou neulehneš.

24:12  Bude-li chudý, nechoď spát s pláštěm, který ti dal do zástavy.

24:12  Ale jestliže je to chudý člověk, nechoď spát s jeho zástavou.

24:12  Jestliže by pak byl člověk chudý, nebudeš spáti s základem jeho.

24:12  Sin autem pauper est, non pernoctabit apud te pignus,

24:13  But thou shalt restore it to him presently before the going down of the sun: that he may sleep in his own raiment and bless thee, and thou mayst have justice before the Lord thy God.

24:13  In any case thou shalt deliver him the pledge again when the sun goeth down, that he may sleep in his own raiment, and bless thee: and it shall be righteousness unto thee before the Lord thy God.

24:13  Vrátíš mu zástavu při západu slunce, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. To bude tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem.

24:13  Při západu slunce mu zástavu vrať. Když půjde spát ve svém plášti, bude ti žehnat. V tom bude spočívat tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem.

24:13  Jistě mu zástavu po západu slunce vrať, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. A ⌈tobě to bude před Hospodinem, tvým Bohem, počteno za spravedlnost.⌉

24:13  Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou věc jeho při západu slunce, aby leže v šatech svých, dobrořečil tobě, a bude to za spravedlnost tobě před Hospodinem Bohem tvým.

24:13  sed statim reddes ei ante solis occasum : ut dormiens in vestimento suo, benedicat tibi, et habeas justitiam coram Domino Deo tuo.

24:14  Thou shalt not refuse the hire of the needy, and the poor, whether he be thy brother, or a stranger that dwelleth with thee in the land, and is within thy gates:

24:14  Thou shalt not oppress an hired servant that is poor and needy, whether he be of thy brethren, or of thy strangers that are in thy land within thy gates:

24:14  Nebudeš utiskovat nádeníka, zchudlého a potřebného ze svých bratří ani ze svých hostí, kteří žijí v tvé zemi v tvých branách.

24:14  Nevykořisťuj nádeníka, chudého a potřebného, ať už je to tvůj bratr anebo se do některého města ve tvé zemi přistěhoval.

24:14  Neutlačuj najatého dělníka, ⌈chudého a nuzného⌉ ze svých bratří ani příchozího, který je ve tvé zemi, ve tvých branách.

24:14  Neutiskneš nájemníka chudého a nuzného, tak z bratří svých jako z příchozích, kteříž jsou v zemi tvé v branách tvých.

24:14  Non negabis mercedem indigentis, et pauperis fratris tui, sive advenæ, qui tecum moratur in terra, et intra portas tuas est :

24:15  But thou shalt pay him the price of his labour the same day, before the going down of the sun, because he is poor, and with it maintaineth his life: lest he cry against thee to the Lord, and it be reputed to thee for a sin.

24:15  At his day thou shalt give him his hire, neither shall the sun go down upon it; for he is poor, and setteth his heart upon it: lest he cry against thee unto the Lord, and it be sin unto thee.

24:15  Dáš mu jeho mzdu ještě téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je zchudlý a svým životem na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl hřích.

24:15  Každý den ještě před západem slunce mu vyplať mzdu. Vždyť je chudý, závisí na tom jeho život! Jinak bude kvůli tobě volat k Hospodinu, a budeš mít hřích.

24:15  V týž den mu dej jeho mzdu, ať nad ní nezapadne slunce, protože je chudý a ⌈pozvedá k ní svou duši.⌉ Ať nevolá proti tobě k Hospodinu a nedopadne na tebe trest za hřích.

24:15  Na každý den dáš jemu mzdu jeho, prvé nežli by slunce zapadlo; nebo chudý jest, a tím se živí, aby neúpěl proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích.

24:15  sed eadem die reddes ei pretium laboris sui ante solis occasum, quia pauper est, et ex eo sustentat animam suam : ne clamet contra te ad Dominum, et reputetur tibi in peccatum.

24:16  The fathers shall not be put to death for the children, nor the children for the fathers, but every one shall die for his own sin,

24:16  The fathers shall not be put to death for the children, neither shall the children be put to death for the fathers: every man shall be put to death for his own sin.

24:16  Nebudou usmrcováni otcové za syny a synové nebudou usmrcováni za otce, každý bude usmrcen pro vlastní hřích.

24:16  Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích.

24:16  Ať nejsou usmrceni otcové za syny a synové ať nejsou usmrceni za otce. Každý ať je usmrcen za svůj hřích.

24:16  Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, ani synové trestáni budou na hrdle za otce, jeden každý za svůj hřích umře.

24:16  Non occidentur patres pro filiis, nec filii pro patribus, sed unusquisque pro peccato suo morietur.

24:17  Thou shalt not pervert the judgment of the stranger nor of the fatherless, neither shalt thou take away the widow's raiment for a pledge.

24:17  Thou shalt not pervert the judgment of the stranger, nor of the fatherless; nor take a widow’s raiment to pledge:

24:17  Nepřevrátíš právo bezdomovce ani sirotka a vdově nezabavíš roucho.

24:17  Nepřekrucuj právo přistěhovalce ani sirotka a nezabavuj roucho vdově.

24:17  Nepřevracej právo příchozího a sirotka, neber do zástavy oděv vdovy.

24:17  Nepřevrátíš soudu příchozímu neb sirotku, ani vezmeš v základu roucha vdovy,

24:17  Non pervertes judicium advenæ et pupilli, nec auferes pignoris loco viduæ vestimentum.

24:18  Remember that thou wast a slave in Egypt, and the Lord thy God delivered thee from thence. Therefore I command thee to do this thing.

24:18  But thou shalt remember that thou wast a bondman in Egypt, and the Lord thy God redeemed thee thence: therefore I command thee to do this thing.

24:18  Ale pamatuj, že jsi byl otrokem v Egyptě a že Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud vykoupil. Proto ti přikazuji, abys to dodržoval.

24:18  Pamatuj, že jsi byl v Egyptě otrokem a že tě odtud Hospodin, tvůj Bůh, vykoupil. To proto ti přikazuji, abys činil tyto věci.

24:18  Pamatuj, že jsi byl otrokem v Egyptě a Hospodin, tvůj Bůh, tě odtamtud vykoupil. Proto ti přikazuji, abys toto plnil.

24:18  Ale pamatuj, že jsi byl služebníkem v Egyptě, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj odtud; protož přikazujiť, abys činil toto.

24:18  Memento quod servieris in Ægypto, et eruerit te Dominus Deus tuus inde. Idcirco præcipio tibi ut facias hanc rem.

24:19  When thou hast reaped the corn in thy field, and hast forgot and left a sheaf, thou shalt not return to take it away: but thou shalt suffer the stranger, and the fatherless and the widow to take it away: that the Lord thy God may bless thee in all the works of thy hands.

24:19  When thou cuttest down thine harvest in thy field, and hast forgot a sheaf in the field, thou shalt not go again to fetch it: it shall be for the stranger, for the fatherless, and for the widow: that the Lord thy God may bless thee in all the work of thine hands.

24:19  Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou.

24:19  Když budeš na svém poli sklízet obilí a zapomeneš na poli snop, nevracej se pro něj. Připadne přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ve všem, k čemu přiložíš ruku.

24:19  Když budeš sklízet svou žeň na poli a zapomeneš na poli snop, nevracej se, abys ho vzal. Bude patřit příchozímu, sirotkovi a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při všem díle tvých rukou.

24:19  Když bys žal obilí své na poli svém, a zapomenul bys tam některého snopu, nenavrátíš se, abys jej vzal; příchozímu, sirotku a vdově to bude, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všelikém díle rukou tvých.

24:19  Quando messueris segetem in agro tuo, et oblitus manipulum reliqueris, non reverteris, ut tollas illum : sed advenam, et pupillum, et viduam auferre patieris, ut benedicat tibi Dominus Deus tuus in omni opere manuum tuarum.

24:20  If thou have gathered the fruit of thy olive trees, thou shalt not return to gather whatsoever remaineth on the trees: but shalt leave it for the stranger, for the fatherless, and the widow.

24:20  When thou beatest thine olive tree, thou shalt not go over the boughs again: it shall be for the stranger, for the fatherless, and for the widow.

24:20  Když oklátíš plody ze své olivy, nebudeš ještě setřásat zbylé. Ty budou patřit bezdomovci, sirotku a vdově.

24:20  Když budeš střásat své olivy, znovu je po sobě nečeš. Připadnou přistěhovalci, sirotku a vdově.

24:20  Když budeš srážet svou olivu, ⌈neprohlížej po sobě větve.⌉ To bude patřit příchozímu, sirotkovi a vdově.

24:20  Když bys třásl olivy své, nebudeš shledávati po každé ratolesti za sebou; příchozímu, sirotku a vdově to zůstane.

24:20  Si fruges collegeris olivarum, quidquid remanserit in arboribus, non reverteris ut colligas : sed relinques advenæ, pupillo, ac viduæ.

24:21  If thou make the vintage of thy vineyard, thou shalt not gather the clusters that remain, but they shall be for the stranger, the fatherless, and the widow.

24:21  When thou gatherest the grapes of thy vineyard, thou shalt not glean it afterward: it shall be for the stranger, for the fatherless, and for the widow.

24:21  Když budeš na vinici sbírat hrozny, nebudeš po sobě paběrkovat. Bude to patřit bezdomovci, sirotku a vdově.

24:21  Když budeš sbírat hrozny na své vinici, znovu je po sobě nečeš. Připadnou přistěhovalci, sirotku a vdově.

24:21  Když budeš sbírat víno ze své vinice, nepaběrkuj po sobě. To bude patřit příchozímu, sirotkovi a vdově.

24:21  Když bys sbíral víno na vinici své, nebudeš paběrovati jahodek za sebou; příchozímu, sirotku a vdově to bude.

24:21  Si vindemiaveris vineam tuam, non colliges remanentes racemos : sed cedent in usus advenæ, pupilli, ac viduæ.

24:22  Remember that thou also wast a bondman in Egypt, and therefore I command thee to do this thing.

24:22  And thou shalt remember that thou wast a bondman in the land of Egypt: therefore I command thee to do this thing.

24:22  Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi. Proto ti přikazuji, abys to dodržoval.

24:22  Pamatuj, že jsi byl v Egyptě otrokem. To proto ti přikazuji, abys činil tyto věci.

24:22  Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi. Proto ti přikazuji, abys plnil toto slovo.

24:22  Pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské; protož přikazujiť, abys to činil.

24:22  Memento quod et tu servieris in Ægypto, et idcirco præcipio tibi ut facias hanc rem.

Chapter 25

25:1  If there be a controversy between men, and they call upon the judges: they shall give the prize of justice to him whom they perceive to be just: and him whom they find to be wicked, they shall condemn of wickedness.

25:1  If there be a controversy between men, and they come unto judgment, that the judges may judge them; then they shall justify the righteous, and condemn the wicked.

25:1  Když mezi muži dojde ke sporu a oni se dostaví k soudu, aby je rozsoudili, ať je spravedlivý ospravedlněn a svévolník odsouzen.

25:1  Když mezi lidmi vznikne spor, ať se jdou nechat rozsoudit k soudu. Soudci ať zjednají právo tomu, kdo je v právu, a viníka ať odsoudí.

25:1  Když nastane spor mezi muži, přistoupí k soudu a soudci jim zjednají právo, ať spravedlivého prohlásí za spravedlivého a ničemu prohlásí vinným.

25:1  Vznikla-li by jaká nesnáz mezi některými, a přistoupili by k soudu, aby je rozsoudili, tedy spravedlivého ospravedlní, a nepravého odsoudí.

25:1  Si fuerit causa inter aliquos, et interpellaverint judices : quem justum esse perspexerint, illi justitiæ palmam dabunt : quem impium, condemnabunt impietatis.

25:2  And if they see that the offender be worthy of stripes: they shall lay him down, and shall cause him to be beaten before them. According to the measure of the sin shall the measure also of the stripes be:

25:2  And it shall be, if the wicked man be worthy to be beaten, that the judge shall cause him to lie down, and to be beaten before his face, according to his fault, by a certain number.

25:2  Je-li svévolník hoden mrskání, dá ho soudce položit a mrskat za své přítomnosti; dá mu vysázet počet ran podle jeho svévole.

25:2  Zaslouží-li si viník bičování, soudce jej dá položit a zbičovat pod svým dohledem tolika ranami, kolik si zaslouží.

25:2  I stane se, jestliže ⌈si ničema zaslouží rány,⌉ soudce ho nechá lehnout a bude před ním bit podle své ničemnosti ⌈patřičným počtem ran.⌉

25:2  Bude-li pak hoden mrskání nepravý, tedy káže ho položiti soudce a mrskati před sebou, vedlé nepravosti jeho v jistý počet ran.

25:2  Sin autem eum, qui peccavit, dignum viderint plagis : prosternent, et coram se facient verberari. Pro mensura peccati erit et plagarum modus :

25:3  Yet so, that they exceed not the number of forty: lest thy brother depart shamefully torn before thy eyes.

25:3  Forty stripes he may give him, and not exceed: lest, if he should exceed, and beat him above these with many stripes, then thy brother should seem vile unto thee.

25:3  Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami, aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran.

25:3  Nechá mu dát čtyřicet ran, ne víc. Kdyby totiž tvůj bratr dostal při bičování více ran, byl by před tebou znevážen.

25:3  ⌈Může dostat čtyřicet ran,⌉ ne více; ať ⌈nedostane více ran než⌉ tyto, příliš mnoho ran, jinak by byl tvůj bratr ve tvých očích zlehčen.

25:3  Čtyřidcetikrát káže ho mrštiti, aniž přidá více, aby, jestliže by jej nadto mrskal ranami mnohými, nebyl příliš zlehčen bratr tvůj před očima tvýma.

25:3  ita dumtaxat, ut quadragenarium numerum non excedant : ne fœde laceratus ante oculos tuos abeat frater tuus.

25:4  Thou shalt not muzzle the ox that treadeth out thy corn on the floor.

25:4  Thou shalt not muzzle the ox when he treadeth out the corn.

25:4  Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek.

25:4  Mlátícímu dobytčeti nedáš náhubek.

25:4  Nedávej náhubek býku, když mlátí.

25:4  Nezavížeš úst vola mlátícího.

25:4  Non ligabis os bovis terentis in area fruges tuas.

25:5  When brethren dwell together, and one of them dieth without children, the wife of the deceased shall not marry to another: but his brother shall take her, and raise up seed for his brother:

25:5  If brethren dwell together, and one of them die, and have no child, the wife of the dead shall not marry without unto a stranger: her husband’s brother shall go in unto her, and take her to him to wife, and perform the duty of an husband’s brother unto her.

25:5  Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství.

25:5  Když budou bratři bydlet pospolu a jeden z nich zemře, aniž by měl syna, neprovdá se žena zesnulého ven z rodiny, za cizího muže. Ať se s ní spojí její švagr; ten ať si ji vezme za ženu, aby splnil švagrovskou povinnost.

25:5  Když budou bratři bydlet pospolu, jeden z nich zemře a nemá syna, ať se žena zemřelého nevdá mimo rodinu, za cizího muže. Ať k ní vejde její švagr, vezme si ji za ženu a splní vůči ní švagrovskou povinnost.

25:5  Když by bratří spolu bydlili, a umřel by jeden z nich, nemaje syna, nevdá se ven žena toho mrtvého za jiného muže; bratr jeho vejde k ní, a vezme ji sobě za manželku, a právem švagrovství přižení se k ní.

25:5  Quando habitaverint fratres simul, et unus ex eis absque liberis mortuus fuerit, uxor defuncti non nubet alteri : sed accipiet eam frater ejus, et suscitabit semen fratris sui :

25:6  And the first son he shall have of her he shall call by his name, that his name be not abolished out of Israel.

25:6  And it shall be, that the firstborn which she beareth shall succeed in the name of his brother which is dead, that his name be not put out of Israel.

25:6  Prvorozený syn, kterého porodí, ponese jméno jeho zemřelého bratra, aby jeho jméno nebylo z Izraele vymazáno.

25:6  Prvorozený, jehož mu porodí, pak ponese jméno onoho zesnulého bratra, aby jeho jméno nevymizelo z Izraele.

25:6  I stane se, že prvorozený, kterého porodí, ⌈dá povstat jménu⌉ jeho zemřelého bratra, aby nebylo vymazáno jeho jméno z Izraele.

25:6  Prvorozený pak, kteréhož by porodila, nazván bude jménem bratra jeho mrtvého, aby nebylo vyhlazeno jméno jeho z Izraele.

25:6  et primogenitum ex ea filium nomine illius appellabit, ut non deleatur nomen ejus ex Israël.

25:7  But if he will not take his brother's wife, who by law belongeth to him, the woman shall go to the gate of the city, and call upon the ancients, and say: My husband's brother refuseth to raise up his brother's name in Israel: and will not take me to wife.

25:7  And if the man like not to take his brother’s wife, then let his brother’s wife go up to the gate unto the elders, and say, My husband’s brother refuseth to raise up unto his brother a name in Israel, he will not perform the duty of my husband’s brother.

25:7  Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: „Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství.“

25:7  Když si ten muž nebude chtít svou švagrovou vzít, půjde švagrová ke stařešinům do městské brány a řekne: „Můj švagr odmítá svému bratru vzbudit potomstvo v Izraeli. Nechce vůči mně splnit svou švagrovskou povinnost!“

25:7  Jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, ať vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: Můj švagr odmítá dát povstat jménu svého bratra v Izraeli, nechce vůči mně splnit švagrovskou povinnost.

25:7  Nechtěl-li by pak muž ten pojíti příbuzné své, tedy přijde příbuzná jeho k bráně před starší a řekne: Nechce příbuzný můj vzbuditi bratru svému jména v Izraeli, a nechce podlé práva švagrovství pojíti mne.

25:7  Sin autem noluerit accipere uxorem fratris sui, quæ ei lege debetur, perget mulier ad portam civitatis, et interpellabit majores natu, dicetque : Non vult frater viri mei suscitare nomen fratris sui in Israël, nec me in conjugem sumere.

25:8  And they shall cause him to be sent for forthwith, and shall ask him. If he answer: I will not take her to wife:

25:8  Then the elders of his city shall call him, and speak unto him: and if he stand to it, and say, I like not to take her;

25:8  Předvolají ho tedy starší jeho města a promluví s ním. Když bude stát na svém a řekne: „Nechci si ji vzít“,

25:8  Stařešinové města jej tedy předvolají a promluví s ním. Bude-li stát na svém a řekne: „Nechci si ji vzít“,

25:8  Starší jeho města ho zavolají a promluví s ním. Jestliže si bude stát na svém a řekne: Nechci si ji vzít,

25:8  Tedy povolají ho starší města toho, a mluviti budou s ním; a stoje, řekl-li by: Nechci jí pojíti,

25:8  Statimque accersiri eum facient, et interrogabunt. Si responderit : Nolo eam uxorem accipere :

25:9  The woman shall come to him before the ancients, and shall take off his shoe from his foot, and spit in his face, and say: So shall it be done to the man that will not build up his brother's house:

25:9  Then shall his brother’s wife come unto him in the presence of the elders, and loose his shoe from off his foot, and spit in his face, and shall answer and say, So shall it be done unto that man that will not build up his brother’s house.

25:9  přistoupí k němu před staršími jeho švagrová, zuje mu střevíc, plivne mu do tváře a prohlásí: „To si zaslouží muž, který nechce svému bratru zbudovat dům.“

25:9  přistoupí k němu jeho švagrová a před zraky stařešinů mu zuje z nohy sandál, plivne mu do tváře a prohlásí: „To si zaslouží muž, který nechce zbudovat rodinu svého bratra!“

25:9  ať k němu jeho švagrová před očima starších přistoupí, zuje sandál z jeho nohy, plivne mu do tváře a poví: Takto se jedná s mužem, který nechce vystavět dům svého bratra.

25:9  Přistoupí příbuzná jeho k němu před staršími, a szuje střevíc jeho s nohy jeho, a pline mu na tvář a odpoví, řkuci: Tak se má státi muži tomu, kterýž by nechtěl vzdělati domu bratra svého.

25:9  accedet mulier ad eum coram senioribus, et tollet calceamentum de pede ejus, spuetque in faciem illius, et dicet : Sic fiet homini, qui non ædificat domum fratris sui.

25:10  And his name shall be called in Israel, the house of the unshod.

25:10  And his name shall be called in Israel, The house of him that hath his shoe loosed.

25:10  I bude mít v Izraeli přezdívku: „Dům vyzutého“.

25:10  Jeho rodina pak bude v Izraeli známá pod jménem „Rodina vyzutého“.

25:10  Bude se v Izraeli nazývat: Dům vyzutého.

25:10  I bude nazváno jméno jeho v Izraeli: Dům bosého.

25:10  Et vocabitur nomen illius in Israël, Domus discalceati.

25:11  If two men have words together, and one begin to fight against the other, and the other's wife willing to deliver her husband out of the hand of the stronger, shall put forth her hand, and take him by the secrets,

25:11  When men strive together one with another, and the wife of the one draweth near for to deliver her husband out of the hand of him that smiteth him, and putteth forth her hand, and taketh him by the secrets:

25:11  Když se muži budou spolu rvát jeden s druhým a přistoupí žena jednoho, aby vyrvala svého muže z rukou toho, který ho bije, a vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí,

25:11  Když se budou muži prát, může se stát, že manželka jednoho přistoupí, aby svého muže uchránila před tím, který ho bije. Pokud vztáhne ruku a chytí jej za přirození,

25:11  Jestliže se budou spolu muži rvát ⌈jeden s druhým⌉ a přistoupí žena jednoho z nich, aby vysvobodila svého muže z ruky toho, kdo ho bije, vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí,

25:11  Když by se svadili někteří spolu jeden s druhým, a přistoupila by žena jednoho, aby vysvobodila muže svého z ruky bijícího jej, i vztáhla by ruku svou a uchopila by ho za lůno:

25:11  Si habuerint inter se jurgium viri duo, et unus contra alterum rixari cœperit, volensque uxor alterius eruere virum suum de manu fortioris, miseritque manum, et apprehenderit verenda ejus :

25:12  Thou shalt cut off her hand, neither shalt thou be moved with any pity in her regard.

25:12  Then thou shalt cut off her hand, thine eye shall not pity her.

25:12  bez slitování jí utneš ruku.

25:12  pak jí bez milosti usekni dlaň.

25:12  usekni jí ruku; ať se tvé oko neslituje.

25:12  Tedy utneš ruku její, neslituje se nad ní oko tvé.

25:12  abscides manum illius, nec flecteris super eam ulla misericordia.

25:13  Thou shalt not have divers weights in thy bag, a greater and a less:

25:13  Thou shalt not have in thy bag divers weights, a great and a small.

25:13  Nebudeš mít ve svém váčku dvojí závaží, větší a menší.

25:13  Neměj ve váčku dvojí závaží, jedno těžší a jedno lehčí.

25:13  Neměj ve svém měšci ⌈dvojí závaží,⌉ velké a malé.

25:13  Nebudeš míti v pytlíku svém nejednostejného kamene, většího a menšího.

25:13  Non habebis in sacculo diversa pondera, majus et minus :

25:14  Neither shall there be in thy house a greater bushel and a less.

25:14  Thou shalt not have in thine house divers measures, a great and a small.

25:14  Nebudeš mít ve svém domě dvojí míru, větší a menší.

25:14  Neměj doma dvojí míru, jednu větší a jednu menší.

25:14  Neměj doma ⌈dvě míry,⌉ velkou a malou.

25:14  Aniž budeš míti v domě svém nejednostejného korce, většího a menšího.

25:14  nec erit in domo tua modius major, et minor.

25:15  Thou shalt have a just and a true weight, and thy bushel shall be equal and true: that thou mayest live a long time upon the land which the Lord thy God shall give thee.

25:15  But thou shalt have a perfect and just weight, a perfect and just measure shalt thou have: that thy days may be lengthened in the land which the Lord thy God giveth thee.

25:15  Budeš mít správné a poctivé závaží, správnou a poctivou míru, abys byl na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

25:15  Měj naprosto poctivé závaží a naprosto poctivou míru. Pak budeš dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

25:15  Měj závaží správné a spravedlivé, měj míru správnou a spravedlivou, aby se prodloužily tvé dny v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

25:15  Váhu celou a spravedlivou míti budeš, též míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

25:15  Pondus habebis justum et verum, et modius æqualis et verus erit tibi : ut multo vivas tempore super terram, quam Dominus Deus tuus dederit tibi.

25:16  For the Lord thy God abhorreth him that doth these things, and he hateth all injustice.

25:16  For all that do such things, and all that do unrighteously, are an abomination unto the Lord thy God.

25:16  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo páchá něco takového, každého, kdo se dopouští bezpráví.

25:16  Kdokoli totiž činí tyto věci, kdokoli se dopouští křivdy, je před Hospodinem, tvým Bohem, ohavný!

25:16  Neboť pro Hospodina, tvého Boha, je ohavností každý, kdo dělá takové věci, každý, kdo páchá špatnosti.

25:16  Nebo v ohavnosti jest Hospodinu Bohu tvému, kdožkoli činí ty věci, všeliký činící nepravost.

25:16  Abominatur enim Dominus tuus eum qui facit hæc, et aversatur omnem injustitiam.

25:17  Remember what Amalec did to thee in the way when thou camest out of Egypt:

25:17  Remember what Amalek did unto thee by the way, when ye were come forth out of Egypt;

25:17  Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta.

25:17  Pamatuj, co ti provedl Amalek na vaší cestě z Egypta:

25:17  Pamatuj na to, co ti po cestě, když jste vyšli z Egypta, udělal Amálek:

25:17  Pamatuj na to, coť učinil Amalech na cestě, když jste šli z Egypta:

25:17  Memento quæ fecerit tibi Amalec in via quando egrediebaris ex Ægypto :

25:18  How he met thee: and slew the hindmost of the army, who sat down, being weary, when thou wast spent with hunger and labour, and he feared not God.

25:18  How he met thee by the way, and smote the hindmost of thee, even all that were feeble behind thee, when thou wast faint and weary; and he feared not God.

25:18  Střetl se s tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha.

25:18  Aniž se bál Boha, přepadl tě na cestě, když jsi byl námahou vyčerpán, a pobil tvůj zadní voj, všechny, kdo pro slabost zůstávali pozadu.

25:18  Jak tě cestou potkal a zničil tvůj zadní voj, všechny ⌈slabé opozdilce⌉ za tebou. Ty jsi byl vyčerpaný a unavený, ale on se nebál Boha.

25:18  Kterak vyšed tobě v cestu, zadní houf tvůj všech mdlých, kteříž šli za tebou, pobil, když jsi ty byl zemdlený a ustalý, a nebál se Boha.

25:18  quomodo occurrerit tibi, et extremos agminis tui, qui lassi residebant, ceciderit, quando tu eras fame et labore confectus : et non timuerit Deum.

25:19  Therefore when the Lord thy God shall give thee rest, and shall have subdued all the nations round about in the land which he hath promised thee: thou shalt blot out his name from under heaven. See thou forget it not.

25:19  Therefore it shall be, when the Lord thy God hath given thee rest from all thine enemies round about, in the land which the Lord thy God giveth thee for an inheritance to possess it, that thou shalt blot out the remembrance of Amalek from under heaven; thou shalt not forget it.

25:19  Proto až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinutí ode všech tvých okolních nepřátel v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil, vymažeš památku Amálekovu zpod nebes. Nezapomeň!

25:19  Až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinout ode všech okolních nepřátel, až obsadíš zemi, kterou ti dává za dědictví, tehdy musíš vyhladit Amalekovu památku pod nebem. Nezapomeň!

25:19  Proto až ti Hospodin, tvůj Bůh, dopřeje odpočinutí od všech tvých okolních nepřátel v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil, vymaž Amálekovu památku zpod nebes. Nezapomeň!

25:19  Protož když byl Hospodin Bůh tvůj dal tobě odpočinutí ode všech nepřátel tvých vůkol v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, abys dědičně obdržel ji, vyhladíš památku Amalecha pod nebem; nezapomínejž na to.

25:19  Cum ergo Dominus Deus tuus dederit tibi requiem, et subjecerit cunctas per circuitum nationes in terra, quam tibi pollicitus est : delebis nomen ejus sub cælo. Cave ne obliviscaris.

Chapter 26

26:1  And when thou art come into the land which the Lord thy God will give thee to possess, and hast conquered it, and dwellest in it:

26:1  And it shall be, when thou art come in unto the land which the Lord thy God giveth thee for an inheritance, and possessest it, and dwellest therein;

26:1  Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, a obsadíš ji a usadíš se v ní,

26:1  Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, ovládneš ji a usadíš se v ní,

26:1  Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, obsadíš ji a usídlíš se v ní,

26:1  Když pak vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, a opanuje ji, bydliti v ní budeš:

26:1  Cumque intraveris terram, quam Dominus Deus tuus tibi daturus est possidendam, et obtinueris eam, atque habitaveris in ea :

26:2  Thou shalt take the first of all thy fruits, and put them in a basket, and shalt go to the place which the Lord thy God shall choose, that his name may be invocated there:

26:2  That thou shalt take of the first of all the fruit of the earth, which thou shalt bring of thy land that the Lord thy God giveth thee, and shalt put it in a basket, and shalt go unto the place which the Lord thy God shall choose to place his name there.

26:2  vezmeš z prvotin všech polních plodů, které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno.

26:2  odděl prvotiny všech plodů, jež sklidíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Vlož je do nůše a jdi na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno.

26:2  vezmi z prvotin všech plodů země, které sklidíš ze své země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává. Vlož to do koše a jdi na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.

26:2  Vezmeš prvotin všeho ovoce země té, kteréž obětovati budeš z země své, již Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a vlože do koše, půjdeš k místu, kteréž by Hospodin Bůh tvůj k přebývání tam jménu svému vyvolil.

26:2  tolles de cunctis frugibus tuis primitias, et pones in cartallo, pergesque ad locum quem Dominus Deus tuus elegerit, ut ibi invocetur nomen ejus :

26:3  And thou shalt go to the priest that shall be in those days, and say to him: I profess this day before the Lord thy God, that I am come into the land, for which he swore to our fathers, that he would give it us.

26:3  And thou shalt go unto the priest that shall be in those days, and say unto him, I profess this day unto the Lord thy God, that I am come unto the country which the Lord sware unto our fathers for to give us.

26:3  Přijdeš ke knězi, který tam bude v těch dnech, a řekneš mu: „Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o které přísahal Hospodin našim otcům, že nám ji dá.“

26:3  Až přijdeš ke knězi, který tam v oněch dnech bude, řekneš mu: „Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o níž přísahal našim otcům, že nám ji dá.“

26:3  Jdi ke knězi, který bude v těch dnech, a řekni mu: Dosvědčuji dnes před Hospodinem, tvým Bohem, že jsem vešel do země, o které Hospodin přísahal našim otcům, že nám ji dá.

26:3  A přijda k knězi, kterýž těch dnů bude, díš jemu: Vyznávám dnes Hospodinu Bohu svému, že jsem všel do země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům našim, že ji nám dá.

26:3  accedesque ad sacerdotem, qui fuerit in diebus illis, et dices ad eum : Profiteor hodie coram Domino Deo tuo, quod ingressus sum in terram, pro qua juravit patribus nostris, ut daret eam nobis.

26:4  And the priest taking the basket at thy hand, shall set it before the altar of the Lord thy God:

26:4  And the priest shall take the basket out of thine hand, and set it down before the altar of the Lord thy God.

26:4  Kněz vezme koš z tvé ruky a postaví jej před oltář Hospodina, tvého Boha.

26:4  Kněz od tebe nůši přijme a postaví ji před oltář Hospodina, tvého Boha.

26:4  Kněz ať od tebe vezme koš a položí ho před oltář Hospodina, tvého Boha.

26:4  I vezma kněz z ruky tvé koš, postaví jej před oltářem Hospodina Boha tvého.

26:4  Suscipiensque sacerdos cartallum de manu tua, ponet ante altare Domini Dei tui :

26:5  And thou shalt speak thus in the sight of the Lord thy God: The Syrian pursued my father, who went down into Egypt, and sojourned there in a very small number, and grew into a nation great and strong and of an infinite multitude.

26:5  And thou shalt speak and say before the Lord thy God, A Syrian ready to perish was my father, and he went down into Egypt, and sojourned there with a few, and became there a nation, great, mighty, and populous:

26:5  Ty pak promluvíš před Hospodinem, svým Bohem, takto: „Můj otec byl Aramejec bloudící bez domova, sestoupil do Egypta a s hrstkou lidí tam pobýval jako host. Tam se stal velikým, zdatným a početným národem.

26:5  Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Můj otec, kočovný Aramejec, sestoupil do Egypta v nepatrném počtu. Tam pobýval a tam se stal národem – velikým, mocným a početným.

26:5  Vypovídej před Hospodinem, svým Bohem: Můj otec byl kočovným Aramejcem. Sestoupil do Egypta a pobýval tam ⌈jako malá hrstka.⌉ Stal se tam však velkým, mocným a početným národem.

26:5  A mluviti budeš před Hospodinem Bohem svým, řka: Syrský chudý otec můj sstoupil do Egypta s nemnohými osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v národ veliký, silný a mnohý.

26:5  et loqueris in conspectu Domini Dei tui : Syrus persequebatur patrem meum, qui descendit in Ægyptum, et ibi peregrinatus est in paucissimo numero : crevitque in gentem magnam ac robustam et infinitæ multitudinis.

26:6  And the Egyptians afflicted us, and persecuted us, laying on us most grievous burdens:

26:6  And the Egyptians evil entreated us, and afflicted us, and laid upon us hard bondage:

26:6  Ale Egypťané s námi zle nakládali, trýznili nás a tvrdě nás zotročovali.

26:6  Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou.

26:6  Egypťané s námi jednali zle, pokořovali nás a vkládali na nás tvrdou otročinu.

26:6  A když zle nakládali s námi Egyptští, trápíce nás, a vzkládajíce na nás službu těžkou,

26:6  Afflixeruntque nos Ægyptii, et persecuti sunt, imponentes onera gravissima :

26:7  And we cried to the Lord God of our fathers: who heard us, and looked down upon our affliction, and labour, and distress:

26:7  And when we cried unto the Lord God of our fathers, the Lord heard our voice, and looked on our affliction, and our labour, and our oppression:

26:7  Tu jsme úpěli k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel, shlédl na naše pokoření, plahočení a útlak.

26:7  Volali jsme tedy k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu

26:7  Když jsme křičeli k Hospodinu, ⌈Bohu našich otců,⌉ Hospodin slyšel náš hlas a pohlédl na naše soužení, naše trápení a na náš útlak.

26:7  Volali jsme k Hospodinu Bohu otců našich, a vyslyšev Hospodin hlas náš, popatřil na trápení naše, práci naši a ssoužení naše.

26:7  et clamavimus ad Dominum Deum patrum nostrorum : qui exaudivit nos, et respexit humilitatem nostram, et laborem, atque angustiam :

26:8  And brought us out of Egypt with a strong hand, and a stretched out arm, with great terror, with signs and wonders:

26:8  And the Lord brought us forth out of Egypt with a mighty hand, and with an outstretched arm, and with great terribleness, and with signs, and with wonders:

26:8  Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou a vztaženou paží, za veliké hrůzy, se znameními a zázraky,

26:8  a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků.

26:8  Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, s velkými, bázeň vzbuzujícími činy, se znameními a divy.

26:8  I vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné a v rameni vztaženém, v strachu velikém, a znameních i zázracích.

26:8  et eduxit nos de Ægypto in manu forti, et brachio extento, in ingenti pavore, in signis atque portentis :

26:9  And brought us into this place, and gave us this land flowing with milk and honey.

26:9  And he hath brought us into this place, and hath given us this land, even a land that floweth with milk and honey.

26:9  a přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem.

26:9  Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem.

26:9  Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem.

26:9  A uvedl nás na toto místo, a dal nám zemi tuto oplývající mlékem a strdí.

26:9  et introduxit ad locum istum, et tradidit nobis terram lacte et melle manantem.

26:10  And therefore now I offer the firstfruits of the land which the Lord hath given me. And thou shalt leave them in the sight of the Lord thy God, adoring the Lord thy God.

26:10  And now, behold, I have brought the firstfruits of the land, which thou, O Lord, hast given me. And thou shalt set it before the Lord thy God, and worship before the Lord thy God:

26:10  Nyní tedy, hle, přinesl jsem prvotiny z plodů role, kterou jsi mi dal, Hospodine.“ A postavíš koš před Hospodina, svého Boha, a pokloníš se před Hospodinem, svým Bohem.

26:10  Proto teď přináším prvotiny, první ovoce země, kterou jsi mi, Hospodine, dal.“ Když to položíš před Hospodina, svého Boha, pokloníš se před ním.

26:10  A nyní hle, přinesl jsem prvotinu plodů země, kterou jsi mi dal, Hospodine. Polož to před Hospodina, svého Boha, klaň se před Hospodinem, svým Bohem

26:10  Protož nyní, hle, přinesl jsem prvotiny úrod země, kterouž jsi mi dal, ó Hospodine. I necháš toho před Hospodinem Bohem svým, a pokloníš se před ním.

26:10  Et idcirco nunc offero primitias frugum terræ, quam Dominus dedit mihi. Et dimittes eas in conspectu Domini Dei tui, et adorato Domino Deo tuo.

26:11  And thou shalt feast in all the good things which the Lord thy God hath given thee, and thy house, thou and the Levite, and the stranger that is with thee.

26:11  And thou shalt rejoice in every good thing which the Lord thy God hath given unto thee, and unto thine house, thou, and the Levite, and the stranger that is among you.

26:11  Budeš se radovat ze všeho dobrého, co dal Hospodin, tvůj Bůh, tobě a tvému domu, ty i lévijec i bezdomovec, který bude mezi vámi.

26:11  Spolu s levitou a přistěhovalcem se pak budeš radovat ze všeho dobrého, co ti Hospodin, tvůj Bůh, dal.

26:11  a raduj se ze všeho dobrého, co Hospodin, tvůj Bůh, dal tobě a tvému domu -- ty, lévita i příchozí, který je ve tvém středu.

26:11  I veseliti se budeš ve všech dobrých věcech, kteréž by tobě dal Hospodin Bůh tvůj, i domu tvému, ty i Levíta i příchozí, kterýž jest u prostřed tebe.

26:11  Et epulaberis in omnibus bonis, quæ Dominus Deus tuus dederit tibi et domui tuæ, tu et Levites, et advena qui tecum est.

26:12  When thou hast made an end of tithing all thy fruits, in the third year of tithes thou shalt give it to the Levite, and to the stranger, and to the fatherless, and to the widow, that they may eat within thy gates, and be filled:

26:12  When thou hast made an end of tithing all the tithes of thine increase the third year, which is the year of tithing, and hast given it unto the Levite, the stranger, the fatherless, and the widow, that they may eat within thy gates, and be filled;

26:12  Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je lévijci, bezdomovci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se,

26:12  Když budeš třetího roku, v roce desátků, dokončovat odvod všech desátků ze své úrody, poskytneš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ve tvém městě jedli do sytosti.

26:12  Až v třetím roce, roce desátku, dokončíš odvádění celého desátku ze své úrody a dáš to lévitovi, příchozímu, sirotkovi a vdově, aby jedli ve tvých branách a nasytili se,

26:12  Když bys pak vyplnil všecky desátky ze všech úrod svých léta třetího, jenž rok desátků jest, a dal bys Levítovi, příchozímu, sirotku i vdově, a jedli by v branách tvých a nasyceni byli:

26:12  Quando compleveris decimam cunctarum frugum tuarum, anno decimarum tertio, dabis Levitæ, et advenæ, et pupillo et viduæ, ut comedant intra portas tuas, et saturentur :

26:13  And thou shalt speak thus in the sight of the Lord thy God: I have taken that which was sanctified out of my house, and I have given it to the Levite, and to the stranger, and to the fatherless, and to the widow, as thou hast commanded me: I have not transgressed thy commandments nor forgotten thy precepts.

26:13  Then thou shalt say before the Lord thy God, I have brought away the hallowed things out of mine house, and also have given them unto the Levite, and unto the stranger, to the fatherless, and to the widow, according to all thy commandments which thou hast commanded me: I have not transgressed thy commandments, neither have I forgotten them:

26:13  řekneš před Hospodinem, svým Bohem: „Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to lévijci a bezdomovci, sirotku a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání.

26:13  Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, přesně jak jsi mi přikázal. Nepřestoupil jsem tvé přikázání, nezapomněl jsem ani na jedno.

26:13  řekni před Hospodinem, svým Bohem: Vyklidil jsem z domu to, co bylo svaté, a dal jsem to lévitovi, příchozímu, sirotkovi a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem tvé příkazy a nezapomněl na ně.

26:13  Tedy díš před Hospodinem Bohem svým: Vynesl jsem, což posvěceného bylo, z domu svého, a dal jsem také Levítovi, příchozímu, sirotku a vdově vedlé všelikého přikázaní tvého, kteréž jsi mi přikázal; nepřestoupil jsem žádného z přikázaní tvých, aniž jsem zapomenul na ně.

26:13  loquerisque in conspectu Domini Deo tui : Abstuli quod sanctificatum est de domo mea, et dedi illud Levitæ et advenæ, et pupillo ac viduæ, sicut jussisti mihi : non præterivi mandata tua, nec sum oblitus imperii tui.

26:14  I have not eaten of them in my mourning, nor separated them for any uncleanness, nor spent any thing of them in funerals. I have obeyed the voice of the Lord my God, and have done all things as thou hast commanded me.

26:14  I have not eaten thereof in my mourning, neither have I taken away ought thereof for any unclean use, nor given ought thereof for the dead: but I have hearkened to the voice of the Lord my God, and have done according to all that thou hast commanded me.

26:14  Nejedl jsem z toho, když jsem měl zármutek, neodstranil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý, nedal jsem z toho nic pro mrtvého. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem vše, jak jsi mi přikázal.

26:14  Nic z toho jsem nejedl ve svém truchlení, nic z toho jsem neubral ve své nečistotě, nic z toho jsem nevěnoval mrtvému. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha; zachoval jsem se přesně, jak jsi mi přikázal.

26:14  Nejedl jsem z toho v čas smutku, nevyklidil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý a nedal jsem z toho nic mrtvému. Uposlechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem všechno, co jsi mi přikázal.

26:14  Nejedl jsem v zámutku svém z toho, a neujal jsem z toho k věci obecné, aniž jsem dal něco odtud ku pohřbu; poslechl jsem hlasu Hospodina Boha svého, učinil jsem podlé všeho, což jsi mi přikázal.

26:14  Non comedi ex eis in luctu meo, nec separavi ea in qualibet immunditia, nec expendi ex his quidquam in re funebri. Obedivi voci Domini Dei mei, et feci omnia sicut præcepisti mihi.

26:15  Look from thy sanctuary, and thy high habitation of heaven, and bless thy people Israel, and the land which thou hast given us, as thou didst swear to our fathers, a land flowing with milk and honey.

26:15  Look down from thy holy habitation, from heaven, and bless thy people Israel, and the land which thou hast given us, as thou swarest unto our fathers, a land that floweth with milk and honey.

26:15  Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu i půdě, kterou jsi nám dal, jak jsi přísežně slíbil našim otcům, tu zemi oplývající mlékem a medem.“

26:15  Shlédni tedy ze svého svatého příbytku, z nebe, a požehnej svému lidu Izraeli i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi s přísahou slíbil našim otcům – tu zemi oplývající mlékem a medem!“

26:15  Shlédni ze svého svatého příbytku, z nebes, a požehnej svému lidu Izraeli i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi přísahal našim otcům, zemi oplývající mlékem a medem.

26:15  Popatřiž z příbytku svatého svého s nebe, a požehnej lidu svému Izraelskému a zemi, kterouž jsi dal nám, jakož jsi s přísahou zaslíbil otcům našim, zemi oplývající mlékem a strdí.

26:15  Respice de sanctuario tuo, et de excelso cælorum habitaculo, et benedic populo tuo Israël, et terræ, quam dedisti nobis, sicut jurasti patribus nostris, terræ lacte et melle mananti.

26:16  This day the Lord thy God hath commanded thee to do these commandments and judgments: and to keep and fulfil them with all thy heart, and with all thy soul.

26:16  This day the Lord thy God hath commanded thee to do these statutes and judgments: thou shalt therefore keep and do them with all thine heart, and with all thy soul.

26:16  Dnešního dne ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys dodržoval tato nařízení a právní ustanovení. Budeš je bedlivě dodržovat celým svým srdcem a celou svou duší.

26:16  Dnešního dne ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys dodržoval tato ustanovení a pravidla. Proto je pečlivě dodržuj celým srdcem a celou duší.

26:16  Dnes ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys plnil tato ustanovení a nařízení. Zachovávej a plň je celým svým srdcem a celou svou duší.

26:16  Dnes Hospodin Bůh tvůj přikazuje tobě, abys ostříhal ustanovení těchto a soudů; ostříhejž tedy a čiň je z celého srdce svého a ze vší duše své.

26:16  Hodie Dominus Deus tuus præcepit tibi ut facias mandata hæc atque judicia : et custodias et impleas ex toto corde tuo, et ex tota anima tua.

26:17  Thou hast chosen the Lord this day to be thy God, and to walk in his ways and keep his ceremonies, and precepts, and judgments, and obey his command.

26:17  Thou hast avouched the Lord this day to be thy God, and to walk in his ways, and to keep his statutes, and his commandments, and his judgments, and to hearken unto his voice:

26:17  Prohlásil jsi při Hospodinu, že ti bude Bohem a ty že budeš chodit po jeho cestách a dbát na jeho nařízení, přikázání a právní ustanovení a že ho budeš poslouchat.

26:17  Dnes prohlašuješ, že Hospodin bude tvým Bohem, že budeš kráčet po jeho cestách, že budeš zachovávat jeho pravidla, přikázání a zákony a že mu budeš poslušný.

26:17  Dnes jsi vyhlásil o Hospodinu, že bude tvým Bohem a že budeš chodit po jeho cestách, zachovávat jeho ustanovení, příkazy a nařízení a že ho budeš poslouchat.

26:17  Dnes i ty připověděls se k Hospodinu, že jej budeš míti za Boha, a choditi budeš po cestách jeho, a ostříhati ustanovení jeho, a přikázaní i soudů jeho, a poslouchati hlasu jeho.

26:17  Dominum elegisti hodie, ut sit tibi Deus, et ambules in viis ejus, et custodias cæremonias illius, et mandata atque judicia, et obedias ejus imperio.

26:18  And the Lord hath chosen thee this day, to be his peculiar people, as he hath spoken to thee, and to keep all his commandments:

26:18  And the Lord hath avouched thee this day to be his peculiar people, as he hath promised thee, and that thou shouldest keep all his commandments;

26:18  A Hospodin prohlásil dnes tobě, že budeš jeho lidem, zvláštním vlastnictvím, jak k tobě mluvil. Budeš dbát na všechna jeho přikázání

26:18  Hospodin pak prohlašuje, že budeš jeho lidem, jeho zvláštním pokladem, jak ti zaslíbil. Budeš-li zachovávat všechna jeho přikázání,

26:18  A Hospodin ti dnes vyhlásil, že budeš jeho lidem, jeho vlastnictvím, jak ti řekl, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy.

26:18  Hospodin také připověděl se k tobě dnes, že tě bude míti za lid zvláštní, jakož mluvil tobě, abys ostříhal všech přikázaní jeho,

26:18  Et Dominus elegit te hodie ut sis ei populus peculiaris, sicut locutus est tibi, et custodias omnia præcepta illius :

26:19  And to make thee higher than all nations which he hath created, to his own praise, and name, and glory: that thou mayst be a holy people of the Lord thy God, as he hath spoken.

26:19  And to make thee high above all nations which he hath made, in praise, and in name, and in honour; and that thou mayest be an holy people unto the Lord thy God, as he hath spoken.

26:19  a on tě vyvýší nade všechny pronárody, které učinil. Budeš mu chválou, věhlasem a okrasou, budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak mluvil.

26:19  pak tě vyvýší, abys měl chválu, věhlas a slávu nade všechny národy, které učinil, a tak budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak ti zaslíbil.

26:19  A vyvýší tě nad všechny národy, které učinil, ke své chvále, věhlasu a slávě, abys byl svatým lidem Hospodinu, svému Bohu, jak řekl.

26:19  A že tě vyvýší nade všecky národy, kteréž učinil, abys byl vzácnější, slovoutnější a slavnější nad ně, a tak lid svatý Hospodinu Bohu svému, jakož jest mluvil.

26:19  et faciat te excelsiorem cunctis gentibus quas creavit, in laudem, et nomen, et gloriam suam : ut sis populus sanctus Domini Dei tui, sicut locutus est.

Chapter 27

27:1  And Moses with the ancients of Israel commanded the people, saying: Keep every commandment that I command you this day.

27:1  And Moses with the elders of Israel commanded the people, saying, Keep all the commandments which I command you this day.

27:1  I přikázal Mojžíš a izraelští starší lidu: Dbejte na každý příkaz, který vám dnes udílím.

27:1  Mojžíš tehdy se stařešiny Izraele přikázal lidu: Zachovávejte všechna přikázání, která vám dnes udílím.

27:1  Mojžíš s izraelskými staršími lidu přikázal: Zachovávejte každý příkaz, který vám dnes přikazuji.

27:1  I přikázal Mojžíš a starší Izraelští lidu, řkouce: Ostříhejž každého přikázaní, kteréž já přikazuji vám dnes.

27:1  Præcepit autem Moyses et seniores Israël populo, dicentes : Custodite omne mandatum quod præcipio vobis hodie.

27:2  And when you are passed over the Jordan into the land which the Lord thy God will give thee, thou shalt set up great stones, and shalt plaster them over with plaster,

27:2  And it shall be on the day when ye shall pass over Jordan unto the land which the Lord thy God giveth thee, that thou shalt set thee up great stones, and plaister them with plaister:

27:2  V den, kdy přejdete Jordán do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, postavíš si veliké kameny a obílíš je vápnem.

27:2  V den, kdy přejdeš Jordán do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vztyč veliké kameny, které nabílíš vápnem.

27:2  V den, kdy projdete Jordánem do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, postav si velké kameny a nabíli je vápnem.

27:2  A když přejdeš přes Jordán do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, vyzdvihneš sobě kameny veliké, a obvržeš je vápnem.

27:2  Cumque transieritis Jordanem in terram, quam Dominus Deus tuus dabit tibi, eriges ingentes lapides, et calce lævigabis eos,

27:3  That thou mayst write on them all the words of this law, when thou art passed over the Jordan: that thou mayst enter into the land which the Lord thy God will give thee, a land flowing with milk and honey, as he swore to thy fathers.

27:3  And thou shalt write upon them all the words of this law, when thou art passed over, that thou mayest go in unto the land which the Lord thy God giveth thee, a land that floweth with milk and honey; as the Lord God of thy fathers hath promised thee.

27:3  Napíšeš na ně všechna slova tohoto zákona, až přejdeš Jordán a vejdeš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do země oplývající mlékem a medem, jak k tobě mluvil Hospodin, Bůh tvých otců.

27:3  Jakmile překročíš Jordán, napiš na ně všechna slova tohoto Zákona. Pak budeš moci vejít do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh – do země oplývající mlékem a medem, kterou ti zaslíbil Hospodin, Bůh tvých otců.

27:3  Až projdeš, napiš na ně všechna slova tohoto zákona, abys vešel do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, do země oplývající mlékem a medem, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců.

27:3  A napíšeš na nich všecka slova zákona tohoto, když přejdeš, abys všel do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, do země oplývající mlékem a strdí, jakož jest mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě.

27:3  ut possis in eis scribere omnia verba legis hujus, Jordane transmisso : ut introëas terram, quam Dominus Deus tuus dabit tibi, terram lacte et melle manantem, sicut juravit patribus tuis.

27:4  Therefore when you are passed over the Jordan, set up the stones which I command you this day, in mount Hebal, and thou shalt plaster them with plaster:

27:4  Therefore it shall be when ye be gone over Jordan, that ye shall set up these stones, which I command you this day, in mount Ebal, and thou shalt plaister them with plaister.

27:4  Až tedy přejdete Jordán, postavíte na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem.

27:4  Dnes vám přikazuji: Až přejdete Jordán, vztyčte tyto kameny na hoře Ebal a nabělte je vápnem.

27:4  Až projdete Jordánem, postavte tyto kameny, o kterých vám dnes dávám příkaz, na hoře Ébalu a nabíli je vápnem.

27:4  Když tedy přejdeš Jordán a vyzdvihneš ty kameny, kteréž já přikazuji vám dnes, na hoře Hébal, a obvržeš je vápnem,

27:4  Quando ergo transieritis Jordanem, erigite lapides, quos ego hodie præcipio vobis in monte Hebal, et lævigabis eos calce :

27:5  And thou shalt build there an altar to the Lord thy God, of stones which iron hath not touched,

27:5  And there shalt thou build an altar unto the Lord thy God, an altar of stones: thou shalt not lift up any iron tool upon them.

27:5  Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem.

27:5  Postav tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů neopracovaných železem.

27:5  Postav tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů. ⌈Neopracovávej je železným nástrojem.⌉

27:5  A vzděláš tam oltář Hospodinu Bohu svému: oltář z kamenů, jichž nebudeš tesati železem,

27:5  et ædificabis ibi altare Domino Deo tuo de lapidibus, quos ferrum non tetigit,

27:6  And of stones not fashioned nor polished: and thou shalt offer upon it holocausts to the Lord thy God:

27:6  Thou shalt build the altar of the Lord thy God of whole stones: and thou shalt offer burnt offerings thereon unto the Lord thy God:

27:6  Z neopracovaných kamenů vybuduješ oltář Hospodinu, svému Bohu, a budeš na něm obětovat zápalné oběti Hospodinu, svému Bohu.

27:6  Až Hospodinu, svému Bohu, postavíš oltář z netknutých kamenů, přineseš na něm Hospodinu, svému Bohu, zápalné oběti.

27:6  Postav oltář Hospodina, svého Boha, z neporušených kamenů a přines na něm zápalné oběti Hospodinu, svému Bohu.

27:6  Z kamení celého vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému, abys na něm obětoval oběti zápalné Hospodinu Bohu svému.

27:6  et de saxis informibus et impolitis : et offeres super eo holocausta Domino Deo tuo,

27:7  And shalt immolate peace victims, and eat there, and feast before the Lord thy God.

27:7  And thou shalt offer peace offerings, and shalt eat there, and rejoice before the Lord thy God.

27:7  Budeš tam také obětovat a jíst pokojné oběti a radovat se před Hospodinem, svým Bohem.

27:7  Přineseš také pokojné oběti, budeš je tam jíst a radovat se před Hospodinem, svým Bohem.

27:7  Obětuj také pokojné oběti, jez je tam a raduj se před Hospodinem, svým Bohem.

27:7  Obětovati budeš i oběti pokojné, a jísti tu a veseliti se před Hospodinem Bohem svým.

27:7  et immolabis hostias pacificas, comedesque ibi, et epulaberis coram Domino Deo tuo.

27:8  And thou shalt write upon the stones all the words of this law plainly and clearly.

27:8  And thou shalt write upon the stones all the words of this law very plainly.

27:8  A na kameny napíšeš co nejzřetelněji všechna slova tohoto zákona.

27:8  Na ty kameny pak napíšeš všechna slova tohoto Zákona, a to důkladně a zřetelně.

27:8  Napiš na ty kameny všechna slova tohoto zákona jasně a správně.

27:8  Napíšeš pak na těch kameních všecka slova zákona toho dobře a zřetelně.

27:8  Et scribes super lapides omnia verba legis hujus plane et lucide.

27:9  And Moses and the priests of the race of Levi said to all Israel: Attend, and hear, O Israel: This day thou art made the people of the Lord thy God:

27:9  And Moses and the priests the Levites spake unto all Israel, saying, Take heed, and hearken, O Israel; this day thou art become the people of the Lord thy God.

27:9  I promluvil Mojžíš a lévijští kněží k celému Izraeli: Ztiš se a slyš, Izraeli, stal ses dnešního dne lidem Hospodina, svého Boha.

27:9  Mojžíš s levitskými kněžími pak promluvil k celému Izraeli: Zmlkni a slyš, Izraeli! Dnešního dne se stáváš lidem Hospodina, svého Boha.

27:9  Mojžíš s lévijskými kněžími promluvil k celému Izraeli: Zmlkni a slyš, Izraeli! Stal ses dnes lidem Hospodina, svého Boha.

27:9  I mluvil Mojžíš a kněží Levítští ke všemu Izraelovi, řkouce: Pozoruj a slyš, Izraeli, dnes učiněn jsi lidem Hospodina Boha svého.

27:9  Dixeruntque Moyses et sacerdotes Levitici generis ad omnem Israëlem : Attende, et audi, Israël : hodie factus es populus Domini Dei tui :

27:10  Thou shalt hear his voice, and do the commandments and justices which I command thee.

27:10  Thou shalt therefore obey the voice of the Lord thy God, and do his commandments and his statutes, which I command thee this day.

27:10  Budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a plnit jeho příkazy a jeho nařízení, která ti dnes přikazuji.

27:10  Proto poslouchej Hospodina, svého Boha, a dodržuj jeho přikázání a pravidla, která ti dnes udílím.

27:10  Uposlechni Hospodina, svého Boha, a plň jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji.

27:10  Protož poslouchej hlasu Hospodina Boha svého, a zachovávej přikázaní jeho i ustanovení jeho, kteráž já tobě dnes přikazuji.

27:10  audies vocem ejus, et facies mandata atque justitias, quas ego præcipio tibi.

27:11  And Moses commanded the people in that day, saying:

27:11  And Moses charged the people the same day, saying,

27:11  Onoho dne Mojžíš lidu dále přikázal:

27:11  Toho dne Mojžíš lidu přikázal:

27:11  V onen den Mojžíš přikázal lidu:

27:11  I přikázal Mojžíš v ten den lidu, řka:

27:11  Præcepitque Moyses populo in die illo, dicens :

27:12  These shall stand upon mount Garizim to bless the people, when you are passed the Jordan: Simeon, Levi, Juda, Issachar, Joseph, and Benjamin.

27:12  These shall stand upon mount Gerizim to bless the people, when ye are come over Jordan; Simeon, and Levi, and Judah, and Issachar, and Joseph, and Benjamin:

27:12  Až přejdete Jordán, postaví se na hoře Gerizímu, aby žehnali lidu: Šimeón, Lévi, Juda, Isachar, Josef a Benjamín.

27:12  Až přejdete Jordán, ať se Šimeon, Levi, Juda, Isachar, Josef a Benjamín postaví na hoře Gerizim, aby žehnali lidu.

27:12  Až projdete Jordánem, tito ať se postaví na hoře Gerizímu a žehnají lidu: Šimeón, Lévi, Juda, Isachar, Josef a Benjamín.

27:12  Tito stanou, aby dobrořečili lidu na hoře Garizim, když byste přešli Jordán: Simeon, Léví, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin.

27:12  Hi stabunt ad benedicendum populo super montem Garizim, Jordane transmisso : Simeon, Levi, Judas, Issachar, Joseph, et Benjamin.

27:13  And over against them shall stand on mount Hebal to curse: Ruben, Gad, and Aser, and Zabulon, Dan, and Nephtali.

27:13  And these shall stand upon mount Ebal to curse; Reuben, Gad, and Asher, and Zebulun, Dan, and Naphtali.

27:13  A tito se postaví na hoře Ébalu, aby zlořečili: Rúben, Gád, Ašer, Zabulón, Dan a Neftalí.

27:13  Ruben, Gád, Ašer, Zabulon, Dan a Neftalí se pak postaví na hoře Ebal, aby zlořečili.

27:13  A tito ať se postaví na hoře Ébalu k proklínání: Rúben, Gád, Ašer, Zabulón, Dan a Neftalí.

27:13  Tito pak stanou, aby zlořečili na hoře Hébal: Ruben, Gád, Asser, Zabulon, Dan a Neftalím.

27:13  Et e regione isti stabunt ad maledicendum in monte Hebal : Ruben, Gad, et Aser, et Zabulon, Dan, et Nephthali.

27:14  And the Levites shall pronounce, and say to all the men of Israel with a loud voice:

27:14  And the Levites shall speak, and say unto all the men of Israel with a loud voice,

27:14  Lévijci střídavě se všemi izraelskými muži budou pronášet zvýšeným hlasem:

27:14  Levité tehdy začnou na všechny Izraelity hlasitě volat:

27:14  Lévité ať promluví a zvýšeným hlasem řeknou všem izraelským mužům:

27:14  I budou osvědčovati Levítové, a řeknou ke všechněm mužům Izraelským vysokým hlasem:

27:14  Et pronuntiabunt Levitæ, dicentque ad omnes viros Israël excelsa voce :

27:15  Cursed be the man that maketh a graven and molten thing, the abomination of the Lord, the work of the hands of artificers, and shall put it in a secret place: and all the people shall answer and say: Amen.

27:15  Cursed be the man that maketh any graven or molten image, an abomination unto the Lord, the work of the hands of the craftsman, and putteth it in a secret place. And all the people shall answer and say, Amen.

27:15  „Buď proklet muž, který zhotoví tesanou nebo litou sochu, ohavnost před Hospodinem, výrobek rukou řemeslníka, a uloží ji v úkrytu.“ A všechen lid odpoví a řekne: „Amen.“

27:15  „Zlořečený, kdo vytesá či odlije modlu, ohavnost před Hospodinem, výtvor šikovných rukou, i kdyby ji schoval do skrýše!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:15  Proklet buď muž, který si učiní tesanou či litou modlu, ohavnost pro Hospodina, dílo řemeslníkových rukou, a tajně si ji uloží. A všechen lid ať odpoví: Amen.

27:15  Zlořečený člověk, kterýž by udělal rytinu aneb věc slitou, ohavnost Hospodinu, dílo rukou řemeslníka, by ji pak i do skrýše odložil. I odpoví všecken lid a řekne: Amen.

27:15  Maledictus homo qui facit sculptile et conflatile, abominationem Domini, opus manuum artificum, ponetque illud in abscondito : et respondebit omnis populus, et dicet : Amen.

27:16  Cursed be he that honoureth not his father and mother: and all the people shall say: Amen.

27:16  Cursed be he that setteth light by his father or his mother. And all the people shall say, Amen.

27:16  „Buď proklet, kdo zlehčuje svého otce a svou matku.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:16  „Zlořečený, kdo zneváží svého otce či matku!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:16  Proklet buď ten, kdo znevažuje svého otce a svou matku. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:16  Zlořečený, kdož sobě zlehčuje otce svého a matku svou; i řekne všecken lid: Amen.

27:16  Maledictus qui non honorat patrem suum, et matrem : et dicet omnis populus : Amen.

27:17  Cursed be he that removeth his neighbour's landmarks: and all the people shall say: Amen.

27:17  Cursed be he that removeth his neighbour’s landmark. And all the people shall say, Amen.

27:17  „Buď proklet, kdo posouvá mezník svého bližního.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:17  „Zlořečený, kdo posune mezník svého bližního!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:17  Proklet buď ten, kdo posouvá mezník svého bližního. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:17  Zlořečený, kdož přenáší mezník bližního svého; i řekne všecken lid: Amen.

27:17  Maledictus qui transfert terminos proximi sui : et dicet omnis populus : Amen.

27:18  Cursed be he that maketh the blind to wander out of his way: and all the people shall say: Amen.

27:18  Cursed be he that maketh the blind to wander out of the way. And all the people shall say, Amen.

27:18  „Buď proklet, kdo svádí slepce z cesty.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:18  „Zlořečený, kdo svede slepého z cesty!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:18  Proklet buď ten, kdo zavádí slepého ⌈z cesty.⌉ A všechen lid ať řekne: Amen.

27:18  Zlořečený, kdož zavodí slepého, aby bloudil po cestě; i řekne všecken lid: Amen.

27:18  Maledictus qui errare facit cæcum in itinere : et dicet omnis populus : Amen.

27:19  Cursed be he that perverteth the judgment of the stranger, of the fatherless and the widow: and all the people shall say: Amen.

27:19  Cursed be he that perverteth the judgment of the stranger, fatherless, and widow. And all the people shall say, Amen.

27:19  „Buď proklet, kdo převrací právo bezdomovce, sirotka a vdovy.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:19  „Zlořečený, kdo překroutí právo přistěhovalce, sirotka či vdovy!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:19  Proklet buď ten, kdo převrací právo příchozího, sirotka a vdovy. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:19  Zlořečený, kdož převrací spravedlnost příchozího, sirotka a vdovy; a odpoví všecken lid: Amen.

27:19  Maledictus qui pervertit judicium advenæ, pupilli et viduæ : et dicet omnis populus : Amen.

27:20  Cursed be he that lieth with his father's wife, and uncovereth his bed: and all the people shall say: Amen.

27:20  Cursed be he that lieth with his father’s wife; because he uncovereth his father’s skirt. And all the people shall say, Amen.

27:20  „Buď proklet, kdo obcuje se ženou svého otce, neboť odkryl cíp pláště svého otce.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:20  „Zlořečený, kdo obcuje s manželkou svého otce – takový zneuctil svého otce!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:20  Proklet buď ten, kdo spí s ženou svého otce, neboť odhalil cíp roucha svého otce. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:20  Zlořečený, kdož by obýval s manželkou otce svého, nebo odkryl podolek otce svého; i řekne všecken lid: Amen.

27:20  Maledictus qui dormit cum uxore patris sui, et revelat operimentum lectuli ejus : et dicet omnis populus : Amen.

27:21  Cursed be he that lieth with any beast: and all the people shall say: Amen.

27:21  Cursed be he that lieth with any manner of beast. And all the people shall say, Amen.

27:21  „Buď proklet, kdo obcuje s nějakým zvířetem.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:21  „Zlořečený, kdo obcuje s jakýmkoli zvířetem!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:21  Proklet buď ten, kdo obcuje s jakýmkoliv zvířetem. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:21  Zlořečený, kdož by obýval s kterýmkoli hovadem; i dí všecken lid: Amen.

27:21  Maledictus qui dormit cum omni jumento : et dicet omnis populus : Amen.

27:22  Cursed be he that lieth with his sister, the daughter of his father, or of his mother: and all the people shall say: Amen.

27:22  Cursed be he that lieth with his sister, the daughter of his father, or the daughter of his mother. And all the people shall say, Amen.

27:22  „Buď proklet, kdo obcuje se svou sestrou, dcerou svého otce nebo dcerou své matky.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:22  „Zlořečený, kdo obcuje se svojí sestrou – dcerou svého otce nebo své matky!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:22  Proklet buď ten, kdo spí se svou sestrou, dcerou svého otce či své matky. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:22  Zlořečený, kdož by obýval s sestrou svou, dcerou otce svého, aneb dcerou matky své; i řekne všecken lid: Amen.

27:22  Maledictus qui dormit cum sorore sua, filia patris sui, vel matris suæ : et dicet omnis populus : Amen.

27:23  Cursed be he that lieth with his mother-in-law: and all the people shall say: Amen.

27:23  Cursed be he that lieth with his mother in law. And all the people shall say, Amen.

27:23  „Buď proklet, kdo obcuje se svou tchyní.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:23  „Zlořečený, kdo obcuje se svou tchyní!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:23  Proklet buď ten, kdo spí se svou tchýní. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:23  Zlořečený, kdož by obýval s svegruší svou; i odpoví všecken lid: Amen.

27:23  Maledictus qui dormit cum socru sua : et dicet omnis populus : Amen.

27:24  Cursed be he that secretly killeth his neighbour: and all the people shall say: Amen.

27:24  Cursed be he that smiteth his neighbour secretly. And all the people shall say, Amen.

27:24  „Buď proklet, kdo tajně ubije svého bližního.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:24  „Zlořečený, kdo tajně zabije svého bližního!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:24  Proklet buď ten, kdo tajně ubije svého bližního. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:24  Zlořečený, kdož by zbil bližního svého tajně; i řekne všecken lid: Amen.

27:24  Maledictus qui clam percusserit proximum suum : et dicet omnis populus : Amen.

27:25  Cursed be he that taketh gifts, to slay an innocent person: and all the people shall say: Amen.

27:25  Cursed be he that taketh reward to slay an innocent person. And all the people shall say, Amen.

27:25  „Buď proklet, kdo vezme úplatek, aby ubil člověka a prolil nevinnou krev.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:25  „Zlořečený, kdo se dá uplatit, aby prolil nevinnou krev!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:25  Proklet buď ten, kdo vezme úplatek, aby zabil ⌈člověka a prolil nevinnou krev.⌉ A všechen lid ať řekne: Amen.

27:25  Zlořečený, kdož by vzal dary, aby zabil člověka nevinného; i dí všecken lid: Amen.

27:25  Maledictus qui accipit munera, ut percutiat animam sanguinis innocentis : et dicet omnis populus : Amen.

27:26  Cursed be he that abideth not in the words of this law, and fulfilleth them not in work: and all the people shall say: Amen.

27:26  Cursed be he that confirmeth not all the words of this law to do them. And all the people shall say, Amen.

27:26  „Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

27:26  „Zlořečený, kdo by neplnil a nedodržoval slova tohoto Zákona!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“

27:26  Proklet buď ten, kdo nenaplní slova tohoto zákona a nesplní je. A všechen lid ať řekne: Amen.

27:26  Zlořečený, kdož by nezůstal v řečech zákona tohoto a nečinil jich; a řekne všecken lid: Amen.

27:26  Maledictus qui non permanet in sermonibus legis hujus, nec eos opere perficit : et dicet omnis populus : Amen.

Chapter 28

28:1  Now if thou wilt hear the voice of all his commandments, which I command thee this day, the Lord thy God will make thee higher than all the nations that are on the earth.

28:1  And it shall come to pass, if thou shalt hearken diligently unto the voice of the Lord thy God, to observe and to do all his commandments which I command thee this day, that the Lord thy God will set thee on high above all nations of the earth:

28:1  Jestliže budeš opravdově poslouchat Hospodina, svého Boha, a bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím, vyvýší tě Hospodin, tvůj Bůh, nad všechny pronárody země.

28:1  Budeš-li opravdově poslouchat Hospodina, svého Boha, a pečlivě dodržovat všechna jeho přikázání, která ti dnes udílím, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší nade všechny národy země.

28:1  I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší nad všechny národy země.

28:1  Jestliže pak opravdově poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje a čině všecka přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, vyvýší tě Hospodin Bůh tvůj nade všecky národy země.

28:1  Si autem audieris vocem Domini Dei tui, ut facias atque custodias omnia mandata ejus, quæ ego præcipio tibi hodie, faciet te Dominus Deus tuus excelsiorem cunctis gentibus, quæ versantur in terra.

28:2  And all these blessings shall come upon thee and overtake thee: yet so if thou hear his precepts.

28:2  And all these blessings shall come on thee, and overtake thee, if thou shalt hearken unto the voice of the Lord thy God.

28:2  A spočinou na tobě všechna tato požehnání, když budeš poslouchat Hospodina, svého Boha:

28:2  Budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, přijdou na tebe a dostihnou tě všechna tato požehnání:

28:2  ⌈Přijdou na tebe⌉ všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.

28:2  A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého.

28:2  Venientque super te universæ benedictiones istæ, et apprehendent te : si tamen præcepta ejus audieris.

28:3  Blessed shalt thou be in the city, and blessed in the field.

28:3  Blessed shalt thou be in the city, and blessed shalt thou be in the field.

28:3  Požehnaný budeš ve městě a požehnaný budeš na poli.

28:3  Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš i na poli!

28:3  Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli.

28:3  Požehnaný budeš v městě, požehnaný i na poli.

28:3  Benedictus tu in civitate, et benedictus in agro.

28:4  Blessed shall be the fruit of thy womb, and the fruit of thy ground, and the fruit of thy cattle, the droves of thy herds, and the folds of thy sheep.

28:4  Blessed shall be the fruit of thy body, and the fruit of thy ground, and the fruit of thy cattle, the increase of thy kine, and the flocks of thy sheep.

28:4  Požehnaný bude plod tvého života i plodiny tvé role, plod tvého dobytka, vrh tvého skotu a přírůstek tvého bravu.

28:4  Požehnaný plod tvého lůna, plody tvé půdy, plod tvého dobytka, vrh tvého skotu i mláďata tvého bravu.

28:4  Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.

28:4  Požehnaný plod života tvého, úrody země tvé, i plod dobytka tvého, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.

28:4  Benedictus fructus ventris tui, et fructus terræ tuæ, fructusque jumentorum tuorum, greges armentorum tuorum, et caulæ ovium tuarum.

28:5  Blessed shall be thy barns and blessed thy stores.

28:5  Blessed shall be thy basket and thy store.

28:5  Požehnaný bude tvůj koš a tvá díže.

28:5  Požehnaná tvá nůše i tvá díže!

28:5  Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže.

28:5  Požehnaný koš tvůj i díže tvá.

28:5  Benedicta horrea tua, et benedictæ reliquiæ tuæ.

28:6  Blessed shalt thou be coming in and going out.

28:6  Blessed shalt thou be when thou comest in, and blessed shalt thou be when thou goest out.

28:6  Požehnaný budeš při svém vcházení a požehnaný při svém vycházení.

28:6  Požehnaný budeš při vcházení, požehnaný budeš i při vycházení.

28:6  Požehnaný budeš, když budeš ⌈vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.⌉

28:6  Požehnaný budeš vcházeje, požehnaný i vycházeje.

28:6  Benedictus eris tu ingrediens et egrediens.

28:7  The Lord shall cause thy enemies, that rise up against thee, to fall down before thy face: one way shall they come out against thee, and seven ways shall they flee before thee.

28:7  The Lord shall cause thine enemies that rise up against thee to be smitten before thy face: they shall come out against thee one way, and flee before thee seven ways.

28:7  Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří proti tobě povstanou, budou před tebou poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou a sedmi cestami budou před tebou utíkat.

28:7  Hospodin před tebou porazí nepřátele, kteří tě napadnou. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, sedmi cestami před tebou utečou.

28:7  Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi cestami budou před tebou utíkat.

28:7  A učiní Hospodin, že nepřátelé tvoji, kteříž by povstali proti tobě, poraženi budou před tebou; jednou cestou vytáhnou proti tobě, a sedmi cestami před tebou utíkati budou.

28:7  Dabit Dominus inimicos tuos, qui consurgunt adversum te, corruentes in conspectu tuo : per unam viam venient contra te, et per septem fugient a facie tua.

28:8  The Lord will send forth a blessing upon thy storehouses, and upon all the works of thy hands: and will bless thee in the land that thou shalt receive.

28:8  The Lord shall command the blessing upon thee in thy storehouses, and in all that thou settest thine hand unto; and he shall bless thee in the land which the Lord thy God giveth thee.

28:8  Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách a na všem, k čemu přiložíš ruku. Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou ti dává.

28:8  Hospodin ti sešle požehnání pro tvé sýpky i pro vše, k čemu přiložíš ruku; Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná v zemi, kterou ti dává.

28:8  Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách a při všem podnikání tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

28:8  Přikáže Hospodin požehnání svému, aby s tebou bylo v špižírnách tvých a při všem, k čemu bys koli přičinil ruku svou, a požehná tobě v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

28:8  Emittet Dominus benedictionem super cellaria tua, et super omnia opera manuum tuarum : benedicetque tibi in terra, quam acceperis.

28:9  The Lord will raise thee up to be a holy people to himself, as he swore to thee: if thou keep the commandments of the Lord thy God, and walk in his ways.

28:9  The Lord shall establish thee an holy people unto himself, as he hath sworn unto thee, if thou shalt keep the commandments of the Lord thy God, and walk in his ways.

28:9  Hospodin si tě ustaví za svatý lid, jak ti přisáhl, když budeš na příkazy Hospodina, svého Boha, dbát a chodit po jeho cestách.

28:9  Hospodin si tě zbuduje ve svatý lid, jak ti přísahal, budeš-li zachovávat přikázání Hospodina, svého Boha, a kráčet po jeho cestách.

28:9  Hospodin si tě ustanoví za svatý lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách.

28:9  Vystaví tě sobě Hospodin za lid svatý, jakož zapřisáhl tobě, když ostříhati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, a choditi po cestách jeho.

28:9  Suscitabit te Dominus sibi in populum sanctum, sicut juravit tibi : si custodieris mandata Domini Dei tui, et ambulaveris in viis ejus.

28:10  And all the people of the earth shall see that the name of the Lord is invocated upon thee, and they shall fear thee.

28:10  And all people of the earth shall see that thou art called by the name of the Lord; and they shall be afraid of thee.

28:10  Všechny národy země budou vidět, že se nazýváš Hospodinovým jménem, a budou se tě bát.

28:10  Všechny národy země spatří, že neseš Hospodinovo jméno, a budou se tě bát.

28:10  Všechny národy země uvidí, žes ⌈byl nazván Hospodinovým jménem⌉ a budou se tě bát.

28:10  I uzří všickni národové země, že jméno Hospodinovo vzýváno jest nad tebou, a budou se báti tebe.

28:10  Videbuntque omnes terrarum populi quod nomen Domini invocatum sit super te, et timebunt te.

28:11  The Lord will make thee abound with all goods, with the fruit of thy womb, and the fruit of thy cattle, with the fruit of thy land, which the Lord swore to thy fathers that he would give thee.

28:11  And the Lord shall make thee plenteous in goods, in the fruit of thy body, and in the fruit of thy cattle, and in the fruit of thy ground, in the land which the Lord sware unto thy fathers to give thee.

28:11  Hospodin ti dá nadbytek dobrého: plodu tvého života a plodu tvého dobytka i plodin tvé role v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, že ti ji dá.

28:11  Hospodin ti dá nadbytek všeho dobrého: plodu tvého lůna, plodu tvého dobytka i plodů tvé země, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.

28:11  Hospodin ti daruje hojnost dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.

28:11  Učiní také Hospodin, že hojnost míti budeš všeho dobrého, plodu života svého, i plodu dobytků svých, i úrod zemských v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá.

28:11  Abundare te faciet Dominus omnibus bonis, fructu uteri tui, et fructu jumentorum tuorum, fructu terræ tuæ, quam juravit Dominus patribus tuis ut daret tibi.

28:12  The Lord will open his excellent treasure, the heaven, that it may give rain in due season: and he will bless all the works of thy hands. And thou shalt lend to many nations, and shalt not borrow of any one.

28:12  The Lord shall open unto thee his good treasure, the heaven to give the rain unto thy land in his season, and to bless all the work of thine hand: and thou shalt lend unto many nations, and thou shalt not borrow.

28:12  Hospodin ti otevře svou štědrou pokladnici, nebesa, aby v pravý čas dal tvé zemi déšť a požehnal každé práci tvých rukou. Budeš půjčovat mnohým pronárodům, ale sám si nebudeš muset půjčovat.

28:12  Hospodin ti otevře svůj nádherný poklad – nebesa – aby dal tvé zemi déšť v pravý čas a požehnal všechno tvé počínání, takže budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš.

28:12  Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.

28:12  Otevře Hospodin tobě poklad svůj výborný, nebe, aby vydalo déšť zemi tvé časem svým, a požehná všelikému dílu ruky tvé, tak že mnohým národům půjčovati budeš, sám pak nic nevypůjčíš.

28:12  Aperiet Dominus thesaurum suum optimum, cælum, ut tribuat pluviam terræ tuæ in tempore suo : benedicetque cunctis operibus manuum tuarum. Et fœnerabis gentibus multis, et ipse a nullo fœnus accipies.

28:13  And the Lord shall make thee the head and not the tail: and thou shalt be always above, and not beneath: yet so if thou wilt hear the commandments of the Lord thy God which I command thee this day, and keep and do them,

28:13  And the Lord shall make thee the head, and not the tail; and thou shalt be above only, and thou shalt not be beneath; if that thou hearken unto the commandments of the Lord thy God, which I command thee this day, to observe and to do them:

28:13  Hospodin tě učiní hlavou a ne chvostem, budeš vždycky stoupat výš a neklesneš níž, budeš-li poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes udílím, abys je bedlivě dodržoval.

28:13  Hospodin tě učiní hlavou, nikoli chvostem a budeš vždycky nahoře a nikdy dole, budeš-li poslouchat a pečlivě dodržovat přikázání Hospodina, svého Boha, která ti dnes udílím.

28:13  Hospodin tě učiní ⌈hlavou, a ne ocasem.⌉ Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.

28:13  I ustanoví tě Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeš vždycky vyšší, a nikdy nižší, když poslouchati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes tobě přikazuji, abys ostříhal a činil je.

28:13  Constituet te Dominus in caput, et non in caudam : et eris semper supra, et non subter : si tamen audieris mandata Domini Dei tui quæ ego præcipio tibi hodie, et custodieris et feceris,

28:14  And turn not away from them neither to the right hand, nor to the left, nor follow strange gods, nor worship them.

28:14  And thou shalt not go aside from any of the words which I command thee this day, to the right hand, or to the left, to go after other gods to serve them.

28:14  Neuchýlíš se napravo ani nalevo od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, tím, že bys chodil za jinými bohy a sloužil jim.

28:14  Od těchto slov, která vám dnes vydávám, se neuchyluj napravo ani nalevo – nechoď za cizími bohy a nesluž jim!

28:14  Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil jim.

28:14  A neuchýlíš se od žádného slova, kteráž já dnes přikazuji tobě, ani na pravo ani na levo, odcházeje po bozích cizích, abys jim sloužil.

28:14  ac non declinaveris ab eis nec ad dexteram, nec ad sinistram, nec secutus fueris deos alienos, neque colueris eos.

28:15  But if thou wilt not hear the voice of the Lord thy God, to keep and to do all his commandments and ceremonies, which I command thee this day, all these curses shall come upon thee, and overtake thee.

28:15  But it shall come to pass, if thou wilt not hearken unto the voice of the Lord thy God, to observe to do all his commandments and his statutes which I command thee this day; that all these curses shall come upon thee, and overtake thee:

28:15  Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení:

28:15  Nebudeš-li však poslouchat Hospodina, svého Boha, nebudeš-li pečlivě dodržovat všechna jeho přikázání a pravidla, která ti dnes udílím, přijdou na tebe a dostihnou tě všechna tato prokletí:

28:15  I stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby a dostihnou tě.

28:15  Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, a všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě.

28:15  Quod si audire nolueris vocem Domini Dei tui, ut custodias, et facias omnia mandata ejus et cæremonias, quas ego præcipio tibi hodie, venient super te omnes maledictiones istæ, et apprehendent te.

28:16  Cursed shalt thou be in the city, cursed in the field.

28:16  Cursed shalt thou be in the city, and cursed shalt thou be in the field.

28:16  Prokletý budeš ve městě a prokletý budeš na poli.

28:16  Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš i na poli.

28:16  Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.

28:16  Zlořečený budeš v městě, zlořečený i na poli.

28:16  Maledictus eris in civitate, maledictus in agro.

28:17  Cursed shall be thy barn, and cursed thy stores.

28:17  Cursed shall be thy basket and thy store.

28:17  Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.

28:17  Prokletá tvá nůše i tvá díže.

28:17  Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.

28:17  Zlořečený koš tvůj, a zlořečená díže tvá.

28:17  Maledictum horreum tuum, et maledictæ reliquiæ tuæ.

28:18  Cursed shall be the fruit of thy womb, and the fruit of thy ground, the herds of thy oxen, and the flocks of thy sheep.

28:18  Cursed shall be the fruit of thy body, and the fruit of thy land, the increase of thy kine, and the flocks of thy sheep.

28:18  Prokletý bude plod tvého života i plodiny tvé role, vrh tvého skotu i přírůstek tvého bravu.

28:18  Prokletý plod tvého lůna, plody tvé půdy, vrh tvého skotu i mláďata tvého bravu.

28:18  Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.

28:18  Zlořečený plod života tvého i úrody země tvé, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.

28:18  Maledictus fructus ventris tui, et fructus terræ tuæ, armenta boum tuorum, et greges ovium tuarum.

28:19  Cursed shalt thou be coming in, and cursed going out.

28:19  Cursed shalt thou be when thou comest in, and cursed shalt thou be when thou goest out.

28:19  Prokletý budeš při svém vcházení a prokletý při svém vycházení.

28:19  Prokletý budeš při vcházení, prokletý budeš i při vycházení.

28:19  Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.

28:19  Zlořečený budeš vcházeje, zlořečený i vycházeje.

28:19  Maledictus eris ingrediens, et maledictus egrediens.

28:20  The Lord shall send upon thee famine and hunger, and a rebuke upon all the works which thou shalt do: until he consume and destroy thee quickly, for thy most wicked inventions, by which thou hast forsaken me.

28:20  The Lord shall send upon thee cursing, vexation, and rebuke, in all that thou settest thine hand unto for to do, until thou be destroyed, and until thou perish quickly; because of the wickedness of thy doings, whereby thou hast forsaken me.

28:20  Hospodin na tebe pošle prokletí, zděšení a zmar ve všem, k čemu přiložíš ruku a co budeš dělat, dokud nebudeš zahlazen. Zanikneš rychle pro své zlé jednání, protože jsi mě opustil.

28:20  Hospodin na tebe pošle prokletí, děs a zmar při veškerém tvém počínání, dokud nebudeš vyhlazen. Kvůli svému zlému jednání rychle zahyneš, protože jsi ho opustil.

28:20  Hospodin na tebe pošle kletbu, zmatek a nezdar při všem podnikání tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným činům, kterými jsi mě opustil.

28:20  Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne.

28:20  Mittet Dominus super te famem et esuriem, et increpationem in omnia opera tua, quæ tu facies : donec conterat te, et perdat velociter, propter adinventiones tuas pessimas in quibus reliquisti me.

28:21  May the Lord set the pestilence upon thee, until he consume thee out of the land, which thou shalt go in to possess.

28:21  The Lord shall make the pestilence cleave unto thee, until he have consumed thee from off the land, whither thou goest to possess it.

28:21  Hospodin způsobí, že se tě bude držet mor, dokud s tebou neskoncuje v zemi, kterou přicházíš obsadit.

28:21  Hospodin tě postihne morem, dokud s tebou neskoncuje v zemi, kterou jdeš obsadit.

28:21  Hospodin tě bude stíhat morem, dokud ⌈tě nevyhubí⌉ ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.

28:21  Dopustí Hospodin, aby se přídržely tebe morní bolesti, až tě i vypléní z země, do níž se béřeš, abys ji dědičně opanoval.

28:21  Adjungat tibi Dominus pestilentiam, donec consumat te de terra ad quam ingredieris possidendam.

28:22  May the Lord afflict thee with miserable want, with the fever and with cold, with burning and with heat, and with corrupted air and with blasting, and pursue thee till thou perish.

28:22  The Lord shall smite thee with a consumption, and with a fever, and with an inflammation, and with an extreme burning, and with the sword, and with blasting, and with mildew; and they shall pursue thee until thou perish.

28:22  Hospodin tě bude bít úbytěmi a zimnicí, palčivou horečkou, mečem, obilnou rzí a snětí; ty tě budou pronásledovat, dokud nezanikneš.

28:22  Hospodin tě raní úbytěmi, zimnicí a zánětem, palčivým horkem a vyprahlostí, plísní a snětí; to vše tě bude pronásledovat, dokud nezahyneš.

28:22  Hospodin tě bude bít ⌈úbytěmi, horečkou,⌉ zápalem, horkostí, mečem, ⌈obilnou rzí a snětí;⌉ budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš.

28:22  Bíti tě bude Hospodin souchotinami, zimnicí, pálivostí, horkem, mečem, suchem a rudou, a budou tě stíhati, až tě i zkazí.

28:22  Percutiat te Dominus egestate, febri et frigore, ardore et æstu, et aëre corrupto ac rubigine, et persequatur donec pereas.

28:23  Be the heaven, that is over thee, of brass: and the ground thou treadest on, of iron.

28:23  And thy heaven that is over thy head shall be brass, and the earth that is under thee shall be iron.

28:23  Nebe nad tvou hlavou bude měděné a země pod tebou bude železná.

28:23  Nebe se ti nad hlavou promění v bronz a země pod tebou v železo.

28:23  Nebe, které je nad tvou hlavou, ⌈bude jako z mědi⌉ a země, která je pod tebou, jako ze železa.

28:23  I to nebe, kteréž jest nad hlavou tvou, bude měděné, a země, kteráž jest pod tebou, železná.

28:23  Sit cælum, quod supra te est, æneum : et terra, quam calcas, ferrea.

28:24  The Lord give thee dust for rain upon thy land, and let ashes come down from heaven upon thee, till thou be consumed.

28:24  The Lord shall make the rain of thy land powder and dust: from heaven shall it come down upon thee, until thou be destroyed.

28:24  Místo deště dá Hospodin tvé zemi písek a prach; budou na tebe padat z nebe, dokud nebudeš zahlazen.

28:24  Hospodin ti pro tvou zem dá místo deště prach; z nebe tě bude zasypávat písek, dokud nebudeš vyhlazen.

28:24  Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach a z nebe bude na tebe padat hlína, dokud nebudeš vyhlazen.

28:24  Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen.

28:24  Det Dominus imbrem terræ tuæ pulverem, et de cælo descendat super te cinis, donec conteraris.

28:25  The Lord make thee to fall down before thy enemies, one way mayst thou go out against them, and flee seven ways, and be scattered throughout all the kingdoms of the earth.

28:25  The Lord shall cause thee to be smitten before thine enemies: thou shalt go out one way against them, and flee seven ways before them: and shalt be removed into all the kingdoms of the earth.

28:25  Hospodin dopustí, že budeš před svými nepřáteli poražen. Jednou cestou proti nepříteli vytáhneš a sedmi cestami budeš před ním utíkat. Budeš obrazem hrůzy ve všech královstvích země.

28:25  Hospodin nechá tvé nepřátele, ať tě porazí. Jednou cestou vytáhneš proti nim, sedmi cestami utečeš před nimi. Staneš se odstrašujícím příkladem pro všechna království země.

28:25  Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem pro všechna království země.

28:25  Učiní i to Hospodin, že poražen budeš od nepřátel svých; jednou cestou vytáhneš proti nim, a sedmi cestami utíkati budeš od tváři jejich, a musíš se smýkati po všech královstvích země.

28:25  Tradat te Dominus corruentem ante hostes tuos : per unam viam egrediaris contra eos, et per septem fugias, et dispergaris per omnia regna terræ,

28:26  And be thy carcass meat for all the fowls of the air, and the beasts of the earth, and be there none to drive them away.

28:26  And thy carcase shall be meat unto all fowls of the air, and unto the beasts of the earth, and no man shall fray them away.

28:26  Tvá mrtvola bude pokrmem všemu nebeskému ptactvu i zemskému zvířectvu a nikdo je nezaplaší.

28:26  Na vašich mrtvolách se bude pást veškeré ptactvo i divá zvěř a nebude, kdo by je odháněl.

28:26  Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil.

28:26  I budou těla vaše mrtvá za pokrm všemu ptactvu nebeskému, a šelmám zemským, a nebude, kdo by je odehnal.

28:26  sitque cadaver tuum in escam cunctis volatilibus cæli, et bestiis terræ, et non sit qui abigat.

28:27  The Lord strike thee with the ulcer of Egypt, and the part of thy body, by which the dung is cast out, with the scab and with the itch: so that thou canst not be healed.

28:27  The Lord will smite thee with the botch of Egypt, and with the emerods, and with the scab, and with the itch, whereof thou canst not be healed.

28:27  Hospodin tě raní egyptskými vředy a boulemi, svrabem a prašivinou, které nebudeš moci vyléčit.

28:27  Hospodin tě raní egyptskými vředy, nádory, svrabem a prašivinou, z nichž se nikdy nevyléčíš.

28:27  Hospodin tě bude bít egyptskými vředy a nádory, hnisavými ranami a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.

28:27  Raní tě Hospodin vředem Egyptským, neduhy na zadku, prašivinami a svrabem nezhojitelným.

28:27  Percutiat te Dominus ulcere Ægypti, et partem corporis, per quam stercora egeruntur, scabie quoque et prurigine : ita ut curari nequeas.

28:28  The Lord strike thee with madness and blindness and fury of mind.

28:28  The Lord shall smite thee with madness, and blindness, and astonishment of heart:

28:28  Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli.

28:28  Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli.

28:28  Hospodin tě bude bít šílenstvím, ⌈slepotou a pomateností⌉ mysli.

28:28  Raní tě Hospodin pominutím smyslu, slepotou a tupostí srdce,

28:28  Percutiat te Dominus amentia et cæcitate ac furore mentis,

28:29  And mayst thou grope at midday as the blind is wont to grope in the dark, and not make straight thy ways. And mayst thou at all times suffer wrong, and be oppressed with violence, and mayst thou have no one to deliver thee.

28:29  And thou shalt grope at noonday, as the blind gropeth in darkness, and thou shalt not prosper in thy ways: and thou shalt be only oppressed and spoiled evermore, and no man shall save thee.

28:29  O poledni budeš tápat jako tápe slepý ve tmě. Na svých cestách nebudeš mít zdar, stále budeš týrán a odírán, po všechny dny, a nikdo tě nezachrání.

28:29  I v poledne budeš tápat jako slepec v temnotách. Tvé snažení nebude mít úspěch, po všechny dny budeš jen utiskován a vykořisťován a nebude, kdo by tě zachránil.

28:29  Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, a ⌈nebudeš moci najít cestu.⌉ Budeš stále utlačován a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.

28:29  Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tmě, a nebudeš míti prospěchu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by tě vysvobodil.

28:29  et palpes in meridie sicut palpare solet cæcus in tenebris, et non dirigas vias tuas. Omnique tempore calumniam sustineas, et opprimaris violentia, nec habeas qui liberet te.

28:30  Mayst thou take a wife, and another sleep with her. Mayst thou build a house, and not dwell therein. Mayest thou plant a vineyard and not gather the vintage thereof.

28:30  Thou shalt betroth a wife, and another man shall lie with her: thou shalt build an house, and thou shalt not dwell therein: thou shalt plant a vineyard, and shalt not gather the grapes thereof.

28:30  Zasnoubíš se s ženou, a jiný muž ji zneuctí, vystavíš si dům, a nebudeš v něm bydlet, vysázíš vinici, a nebudeš z ní sklízet.

28:30  Zasnoubíš se s ženou a jiný muž ji zneuctí; postavíš si dům, a nebudeš v něm bydlet; vysázíš vinici, a neokusíš její ovoce.

28:30  Zasnoubíš se s ženou, a někdo jiný s ⌈ní bude⌉ spát. Postavíš dům, a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, a nebudeš ji užívat.

28:30  Manželku sobě zasnoubíš, a jiný s ní obývati bude; dům vystavíš, a nebudeš bydliti v něm; vinici štípíš, a sbírati na ní nebudeš.

28:30  Uxorem accipias, et alius dormiat cum ea. Domum ædifices, et non habites in ea. Plantes vineam, et non vindemies eam.

28:31  May thy ox be slain before thee, and thou not eat thereof. May thy ass be taken away in thy sight, and not restored to thee. May thy sheep be given to thy enemies, and may there be none to help thee.

28:31  Thine ox shall be slain before thine eyes, and thou shalt not eat thereof: thine ass shall be violently taken away from before thy face, and shall not be restored to thee: thy sheep shall be given unto thine enemies, and thou shalt have none to rescue them.

28:31  Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, avšak jíst z něho nebudeš. Tvůj osel ti bude uchvácen před očima, a nevrátí se ti. Tvůj brav bude vydán tvému nepříteli, a nikdo tě nezachrání.

28:31  Tvého býka ti porazí před očima, a nebudeš z něj jíst; tvého osla ti vezmou před nosem a nikdy se ti nevrátí; tvé ovce dají tvým nepřátelům a nebude, kdo by tě zachránil.

28:31  Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho jíst. Bude ti ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.

28:31  Vůl tvůj před tvýma očima zabit bude, a ty jeho jísti nebudeš; osel tvůj uchvácen bude před tváří tvou, anižť se zase navrátí; dobytek tvůj vydán bude nepřátelům tvým, a žádný ho nevysvobodí.

28:31  Bos tuus immoletur coram te, et non comedas ex eo. Asinus tuus rapiatur in conspectu tuo, et non reddatur tibi. Oves tuæ dentur inimicis tuis, et non sit qui te adjuvet.

28:32  May thy sons and thy daughters be given to another people, thy eyes looking on, and languishing at the sight of them all the day, and may there be no strength in thy hand.

28:32  Thy sons and thy daughters shall be given unto another people, and thine eyes shall look, and fail with longing for them all the day long: and there shall be no might in thine hand.

28:32  Tvoji synové a tvé dcery budou vydány jinému lidu; tvé oči se na to budou dívat, po celé dny se budou pro ně rozplývat v slzách, ale nic nezmůžeš.

28:32  Tvé syny a dcery dají cizím lidem; vlastníma očima tomu budeš přihlížet. Celý den pro ně budeš prolévat slzy, ale budeš bezmocný.

28:32  Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu lidu, tvé oči se budou na to dívat a celou dobu po nich toužit, a nebude to ⌈ve tvé moci.⌉

28:32  Synové tvoji a dcery tvé cizímu národu vydáni budou, a oči tvé na to hledíce, umdlívati budou pro ně celého dne, a nebude síly v ruce tvé.

28:32  Filii tui et filiæ tuæ tradantur alteri populo, videntibus oculis tuis, et deficientibus ad conspectum eorum tota die, et non sit fortitudo in manu tua.

28:33  May a people which thou knowest not, eat the fruits of thy land, and all thy labours: and mayst thou always suffer oppression, and be crushed at all times.

28:33  The fruit of thy land, and all thy labours, shall a nation which thou knowest not eat up; and thou shalt be only oppressed and crushed alway:

28:33  Plodiny tvé role i veškerý tvůj výtěžek pozře lid, který jsi neznal, napořád budeš týrán a utiskován, po všechny dny.

28:33  Plody tvé země a všechno tvé úsilí zhltne národ, který jsi neznal, a po všechny dny budeš jen utiskován a utlačován.

28:33  Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek pohltí lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.

28:33  Úrody země tvé i všecko úsilí tvé sžíře národ, kteréhož ty neznáš, a nebudeš než potlačený a potřený po všecky dny.

28:33  Fructus terræ tuæ, et omnes labores tuos, comedat populus quem ignoras : et sis semper calumniam sustinens, et oppressus cunctis diebus,

28:34  And be astonished at the terror of those things which thy eyes shall see:

28:34  So that thou shalt be mad for the sight of thine eyes which thou shalt see.

28:34  Zešílíš z podívané, na kterou se budeš muset dívat.

28:34  Zešílíš z podívané, kterou uvidíš.

28:34  Budeš třeštit z ⌈toho, co tvé oči uvidí.⌉

28:34  A omámený budeš nad těmi věcmi, kteréž viděti budou oči tvé.

28:34  et stupens ad terrorem eorum quæ videbunt oculi tui.

28:35  May the Lord strike thee with a very sore ulcer in the knees and in the legs, and be thou incurable from the sole of the foot to the top of the head.

28:35  The Lord shall smite thee in the knees, and in the legs, with a sore botch that cannot be healed, from the sole of thy foot unto the top of thy head.

28:35  Hospodin tě raní na kolenou i na stehnech, od chodidla až po temeno zlými vředy, které nebudeš moci vyléčit.

28:35  Hospodin tě na kolenou i stehnech raní nejhoršími vředy, z nichž se nikdy nevyléčíš, od hlavy až k patě.

28:35  Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od ⌈paty až k hlavě.⌉

28:35  Raní tě Hospodin vředem nejhorším na kolenou i na lýtkách, tak že se nebudeš moci zhojiti, od spodku nohy tvé až do vrchu hlavy.

28:35  Percutiat te Dominus ulcere pessimo in genibus et in suris, sanarique non possis a planta pedis usque ad verticem tuum.

28:36  The Lord shall bring thee, and thy king, whom thou shalt have appointed over thee, into a nation which thou and thy fathers know not: and there thou shalt serve strange gods, wood and stone.

28:36  The Lord shall bring thee, and thy king which thou shalt set over thee, unto a nation which neither thou nor thy fathers have known; and there shalt thou serve other gods, wood and stone.

28:36  Hospodin od tebe odvede i tvého krále, jehož nad sebou ustanovíš, k pronárodu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové. Tam budeš sloužit jiným bohům, dřevu a kameni.

28:36  Hospodin tě odvede i s králem, jehož si ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tví otcové. Tam budete sloužit cizím bohům ze dřeva a kamene.

28:36  Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit jiným bohům, dřevu a kameni.

28:36  Zavede tě Hospodin i krále tvého, kteréhož ustanovíš nad sebou, do národu, kteréhož jsi ty neznal, ani předkové tvoji, a sloužiti tam budeš bohům cizím, dřevu a kameni.

28:36  Ducet te Dominus, et regem tuum, quem constitueris super te, in gentem, quam ignoras tu et patres tui : et servies ibi diis alienis, ligno et lapidi.

28:37  And thou shalt be lost, as a proverb and a byword to all people, among whom the Lord shall bring thee in.

28:37  And thou shalt become an astonishment, a proverb, and a byword, among all nations whither the Lord shall lead thee.

28:37  Budeš předmětem úděsu, pořekadel a posměchu mezi všemi národy, kam tě Hospodin odvleče.

28:37  Všem národům, mezi něž tě Hospodin rozptýlí, budeš za strašáka, pořekadlo a posměšek.

28:37  Staneš se hrůzou, pořekadlem a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene.

28:37  A budeš k užasnutí a přísloví i v rozprávku všechněm národům, mezi kteréž zavede tě Hospodin.

28:37  Et eris perditus in proverbium ac fabulam omnibus populis, ad quos te introduxerit Dominus.

28:38  Thou shalt cast much seed into the ground, and gather little: because the locusts shall consume all.

28:38  Thou shalt carry much seed out into the field, and shalt gather but little in; for the locust shall consume it.

28:38  Vyseješ na poli mnoho osiva, ale sklidíš málo, neboť to ožerou kobylky.

28:38  I když na poli zaseješ spoustu zrní, sklidíš málo; sežerou je kobylky.

28:38  Přineseš na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, protože to sežerou kobylky.

28:38  Mnoho semene vyneseš na pole k rozsívání, a málo shromáždíš, nebo sžerou to kobylky.

28:38  Sementem multam jacies in terram, et modicum congregabis : quia locustæ devorabunt omnia.

28:39  Thou shalt plant a vineyard, and dig it, and shalt not drink the wine, nor gather any thing thereof: because it shall be wasted with worms.

28:39  Thou shalt plant vineyards, and dress them, but shalt neither drink of the wine, nor gather the grapes; for the worms shall eat them.

28:39  Vysázíš a obděláš vinice, avšak víno pít ani uskladňovat nebudeš, neboť to sežerou červi.

28:39  I když vysázíš vinice a budeš je obdělávat, nebudeš mít víno k pití ani skladování; sežerou to červi.

28:39  Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš a hrozny nesklidíš, protože to sežerou červi.

28:39  Vinice štípíš a dělati je budeš, ale vína píti ani sbírati nebudeš, nebo červ sžíře je.

28:39  Vineam plantabis, et fodies : et vinum non bibes, nec colliges ex ea quippiam : quoniam vastabitur vermibus.

28:40  Thou shalt have olive trees in all thy borders, and shalt not be anointed with the oil: for the olives shall fall off and perish.

28:40  Thou shalt have olive trees throughout all thy coasts, but thou shalt not anoint thyself with the oil; for thine olive shall cast his fruit.

28:40  Všude po svém území budeš mít olivy, ale olejem se nepomažeš, neboť olivy ti opadají.

28:40  I když budeš mít olivy po celém kraji, nepomažeš se olejem; tvá oliva opadá.

28:40  Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, protože olivy opadají.

28:40  Olivoví hojnost míti budeš ve všech končinách svých, a však olejem se pomazovati nebudeš, nebo sprchne ovoce s olivy tvé.

28:40  Olivas habebis in omnibus terminis tuis, et non ungeris oleo : quia defluent, et peribunt.

28:41  Thou shalt beget sons and daughters, and shalt not enjoy them: because they shall be led into captivity.

28:41  Thou shalt beget sons and daughters, but thou shalt not enjoy them; for they shall go into captivity.

28:41  Zplodíš syny a dcery, ale tobě nezůstanou, neboť půjdou do zajetí.

28:41  I když zplodíš syny a dcery, nezůstanou ti; odejdou do zajetí.

28:41  Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí.

28:41  Synů a dcer naplodíš, a nebudeš jich míti, nebo zajati budou.

28:41  Filios generabis et filias, et non frueris eis : quoniam ducentur in captivitatem.

28:42  The blast shall consume all the trees and the fruits of thy ground.

28:42  All thy trees and fruit of thy land shall the locust consume.

28:42  Všechno tvé stromoví a plodiny tvé role napadne hmyz.

28:42  Všechny tvé stromy a plody tvé země si vezme hmyz.

28:42  Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.

28:42  Všecko stromoví tvé i úrody země tvé kobylky zkazí.

28:42  Omnes arbores tuas et fruges terræ tuæ rubigo consumet.

28:43  The stranger that liveth with thee in the land, shall rise up over thee, and shall be higher: and thou shalt go down, and be lower.

28:43  The stranger that is within thee shall get up above thee very high; and thou shalt come down very low.

28:43  Bezdomovec, který je ve tvém středu, bude stoupat stále výš nad tebe, ty pak budeš klesat čím dál tím níž.

28:43  Přistěhovalec ve tvém středu tě bude přerůstat výš a výš a ty budeš klesat níž a níž.

28:43  Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.

28:43  Cizozemec, kterýž s tebou přebývá, vzroste nad tebe, ty pak velice ponižovati se musíš.

28:43  Advena, qui tecum versatur in terra, ascendet super te, eritque sublimior : tu autem descendes, et eris inferior.

28:44  He shall lend to thee, and thou shalt not lend to him. He shall be as the head, and thou shalt be the tail.

28:44  He shall lend to thee, and thou shalt not lend to him: he shall be the head, and thou shalt be the tail.

28:44  On ti bude půjčovat, ale ty mu nebudeš moci půjčit. On bude hlavou, a ty budeš chvostem.

28:44  On bude půjčovat tobě, a ne ty jemu; on bude hlavou a ty chvostem.

28:44  Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.

28:44  On půjčovati bude tobě, a ty nebudeš míti, co bys půjčil jemu; on bude přednější, a ty poslednější.

28:44  Ipse fœnerabit tibi, et tu non fœnerabis ei. Ipse erit in caput, et tu eris in caudam.

28:45  And all these curses shall come upon thee, and shall pursue and overtake thee, till thou perish: because thou heardst not the voice of the Lord thy God, and didst not keep his commandments and ceremonies which he commanded thee.

28:45  Moreover all these curses shall come upon thee, and shall pursue thee, and overtake thee, till thou be destroyed; because thou hearkenedst not unto the voice of the Lord thy God, to keep his commandments and his statutes which he commanded thee:

28:45  Dopadnou na tebe všechna tato zlořečení a budou tě pronásledovat, dokud nebudeš zahlazen, neboť jsi neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nedbal jsi na příkazy a nařízení, která ti udělil.

28:45  Všechna tato prokletí na tebe přijdou, protože jsi neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nedodržoval jeho přikázání a pravidla, která jsem ti udělil. Budou tě pronásledovat a stíhat, dokud nebudeš vyhlazen.

28:45  Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal.

28:45  A přijdou na tebe všecka zlořečenství tato a stíhati tě budou, a obklíčí tě, až i zahyneš, jestliže bys neuposlechl hlasu Hospodina Boha svého, a neostříhal přikázaní a ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě.

28:45  Et venient super te omnes maledictiones istæ, et persequentes apprehendent te, donec intereas : quia non audisti vocem Domini Dei tui, nec servasti mandata ejus et cæremonias, quas præcepit tibi.

28:46  And they shall be as signs and wonders on thee, and on thy seed for ever.

28:46  And they shall be upon thee for a sign and for a wonder, and upon thy seed for ever.

28:46  Budou na tobě a na tvém potomstvu navěky znamením a zázrakem.

28:46  Budou na tobě i na tvém semeni znamením a divem až navěky.

28:46  Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div.

28:46  A budou rány tyto znamením a zázrakem na tobě i semeni tvém až na věky,

28:46  Et erunt in te signa atque prodigia, et in semine tuo usque in sempiternum :

28:47  Because thou didst not serve the Lord thy God with joy and gladness of heart, for the abundance of all things:

28:47  Because thou servedst not the Lord thy God with joyfulness, and with gladness of heart, for the abundance of all things;

28:47  Zato, že jsi měl hojnost všeho, ale nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí a vděčným srdcem,

28:47  Když jsi měl naprostou hojnost, nesloužil jsi s radostným a vděčným srdcem Hospodinu, svému Bohu.

28:47  Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí a vděčným srdcem v hojnosti všeho,

28:47  Proto že jsi nesloužil Hospodinu Bohu svému s potěšením a veselím srdce, maje hojnost všech věcí.

28:47  eo quod non servieris Domino Deo tuo in gaudio, cordisque lætitia, propter rerum omnium abundantiam.

28:48  Thou shalt serve thy enemy, whom the Lord will send upon thee, in hunger, and thirst, and nakedness, and in want of all things: and he shall put an iron yoke upon thy neck, till he consume thee.

28:48  Therefore shalt thou serve thine enemies which the Lord shall send against thee, in hunger, and in thirst, and in nakedness, and in want of all things: and he shall put a yoke of iron upon thy neck, until he have destroyed thee.

28:48  budeš otročit svým nepřátelům, které na tebe pošle Hospodin, v hladu a žízni, v nahotě a v nedostatku všeho. On ti vloží na šíji železné jho, dokud tě nevyhladí.

28:48  Proto budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, a to v hladu a žízni, v nahotě a naprostém nedostatku. Vloží na tvou šíji železné jho, dokud tě nevyhladí.

28:48  budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, dokud tě nevyhladí.

28:48  A protož nepříteli svému, kteréhož poslal na tebe Hospodin, sloužiti musíš v hladu, žízni, v nahotě a v nedostatku všech věcí; a vloží na šíji tvou jho železné, dokudž tě nesetře.

28:48  Servies inimico tuo, quem immittet tibi Dominus, in fame, et siti, et nuditate, et omni penuria : et ponet jugum ferreum super cervicem tuam, donec te conterat.

28:49  The Lord will bring upon thee a nation from afar, and from the uttermost ends of the earth, like an eagle that flyeth swiftly, whose tongue thou canst not understand,

28:49  The Lord shall bring a nation against thee from far, from the end of the earth, as swift as the eagle flieth; a nation whose tongue thou shalt not understand;

28:49  Hospodin na tebe přivede pronárod zdaleka, od konce země, jako přilétá orel, pronárod, jehož jazyku nebudeš rozumět,

28:49  Z daleka, až od konce světa, na tebe Hospodin přivede národ, jenž přiletí jako orel, národ, jehož jazyku nerozumíš,

28:49  Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce země, který poletí jako orel, národ, jehož jazyku nerozumíš,

28:49  Přivede Hospodin na tebe národ z daleka, od nejdalších končin země, jako letí orlice, národ, jehož jazyku nerozumíš,

28:49  Adducet Dominus super te gentem de longinquo, et de extremis terræ finibus in similitudinem aquilæ volantis cum impetu, cujus linguam intelligere non possis :

28:50  A most insolent nation, that will shew no regard to the ancients, nor have pity on the infant,

28:50  A nation of fierce countenance, which shall not regard the person of the old, nor shew favour to the young:

28:50  pronárod kruté tváře, který nebere ohled na starce a nad chlapcem se nesmiluje.

28:50  surový národ, jenž nebere ohled na starce a neslituje se nad dítětem.

28:50  národ surový, který nebere ohled na starce a nad chlapci se neslitovává.

28:50  Národ nestydatý, kterýž ani starce nebude šanovati, a nad dítětem se neslituje.

28:50  gentem procacissimam, quæ non deferat seni, nec misereatur parvuli,

28:51  And will devour the fruit of thy cattle, and the fruits of thy land: until thou be destroyed, and will leave thee no wheat, nor wine, nor oil, nor herds of oxen, nor flocks of sheep: until he destroy thee.

28:51  And he shall eat the fruit of thy cattle, and the fruit of thy land, until thou be destroyed: which also shall not leave thee either corn, wine, or oil, or the increase of thy kine, or flocks of thy sheep, until he have destroyed thee.

28:51  Bude požírat plod tvého dobytka i plodiny tvé role, dokud nebudeš zahlazen. Nenechá ti obilí ani mošt a olej, vrh tvého skotu ani přírůstek tvého bravu, dokud tě nevyhubí.

28:51  Bude požírat plod tvého dobytka i plody tvé půdy, dokud nebudeš vyhlazen. Nenechá ti obilí, víno ani olej, vrh tvého skotu ani mláďata tvého bravu, dokud tě nevyhubí.

28:51  Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí.

28:51  A sžíře plod dobytků tvých i úrody země tvé, dokudž nebudeš vyhlazen; a nezanechá tobě obilí, vína mladého a oleje, prvorozeného z skotů tvých, ani stáda bravů tvých, až tě i vyhladí.

28:51  et devoret fructum jumentorum tuorum, ac fruges terræ tuæ : donec intereas, et non relinquat tibi triticum, vinum, et oleum, armenta boum, et greges ovium : donec te disperdat,

28:52  And consume thee in all thy cities, and thy strong and high wall be brought down, wherein thou trustedst in all thy land. Thou shalt be besieged within thy gates in all thy land which the Lord thy God will give thee:

28:52  And he shall besiege thee in all thy gates, until thy high and fenced walls come down, wherein thou trustedst, throughout all thy land: and he shall besiege thee in all thy gates throughout all thy land, which the Lord thy God hath given thee.

28:52  Sevře tě ve všech tvých branách, dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na něž spoléháš po celé své zemi. Sevře tě ve všech tvých branách po celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

28:52  Sevře tě ve tvých všech městech po celé zemi, dokud se nezhroutí tvé vysoké hradby a opevnění, na něž jsi spoléhal. Sevře tě ve všech tvých městech po celé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh!

28:52  Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

28:52  A oblehne tě ve všech městech tvých, dokudž by nepadly zdi tvé vysoké a pevné, v nichž ty doufáš po vší zemi své; obležen, pravím, budeš ve všech městech svých, po vší zemi své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dal tobě,

28:52  et conterat in cunctis urbibus tuis, et destruantur muri tui firmi atque sublimes, in quibus habebas fiduciam in omni terra tua. Obsideberis intra portas tuas in omni terra tua, quam dabit tibi Dominus Deus tuus :

28:53  And thou shalt eat the fruit of thy womb, and the flesh of thy sons and of thy daughters, which the Lord thy God shall give thee, in the distress and extremity wherewith thy enemy shall oppress thee.

28:53  And thou shalt eat the fruit of thine own body, the flesh of thy sons and of thy daughters, which the Lord thy God hath given thee, in the siege, and in the straitness, wherewith thine enemies shall distress thee:

28:53  A v tísni obležení, kterým tě bude tísnit tvůj nepřítel, budeš jíst plod svého života, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

28:53  V tom zoufalém sevření, až tě sevřou tví nepřátelé, budeš pojídat svůj vlastní plod – maso vlastních synů a vlastních dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

28:53  V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

28:53  Tak že v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj, jísti budeš plod života svého, maso synů svých a dcer svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.

28:53  et comedes fructum uteri tui, et carnes filiorum tuorum et filiarum tuarum, quas dederit tibi Dominus Deus tuus, in angustia et vastitate qua opprimet te hostis tuus.

28:54  The man that is nice among you, and very delicate, shall envy his own brother, and his wife, that lieth in his bosom,

28:54  So that the man that is tender among you, and very delicate, his eye shall be evil toward his brother, and toward the wife of his bosom, and toward the remnant of his children which he shall leave:

28:54  Změkčilý a zhýčkaný mezi vámi bude nepřejícně hledět na svého bratra i na svou vlastní ženu a na syny, kteří mu ještě zbyli,

28:54  Nejcitlivější a nejchoulostivější z vás se bude lakomě ohlížet po svém bratru, po manželce ve svém náručí i po dětech, které mu ještě zbyly.

28:54  Nejvlídnější a nejzhýčkanější muž ⌈u tebe⌉ ⌈bude příliš lakomý⌉ vůči svému bratru i ženě svého klína a zbytku svých synů, které ponechá,

28:54  Člověk mezi vámi rozmazaný a v rozkoši schovaný záviděti bude bratru svému, i vlastní ženě své, i ostatním synům svým, kterýchž ještě zanechal,

28:54  Homo delicatus in te, et luxuriosus valde, invidebit fratri suo, et uxori, quæ cubat in sinu suo,

28:55  So that he will not give them of the flesh of his children, which he shall eat: because he hath nothing else in the siege and the want, wherewith thy enemies shall distress thee within all thy gates.

28:55  So that he will not give to any of them of the flesh of his children whom he shall eat: because he hath nothing left him in the siege, and in the straitness, wherewith thine enemies shall distress thee in all thy gates.

28:55  aby nemusel některému z nich dát z masa svých dětí, které pojídá, ze strachu, že by jemu nezbylo nic v tísni obležení, kterým tě bude tísnit tvůj nepřítel ve všech tvých branách.

28:55  V tom zoufalém sevření, až tě tví nepřátelé sevřou ve všech tvých městech, nedá nikomu ani kousek masa svých dětí. Bude je pojídat, protože mu nic jiného nezbylo.

28:55  aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.

28:55  Tak že neudělí žádnému z nich masa synů svých, kteréž jísti bude, proto že nezůstalo jemu nic jiného v obležení a v ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj ve všech městech tvých.

28:55  ne det eis de carnibus filiorum suorum, quas comedet : eo quod nihil aliud habeat in obsidione et penuria, qua vastaverint te inimici tui intra omnes portas tuas.

28:56  The tender and delicate woman, that could not go upon the ground, nor set down her foot for over much niceness and tenderness, will envy her husband who lieth in her bosom, the flesh of her son, and of her daughter,

28:56  The tender and delicate woman among you, which would not adventure to set the sole of her foot upon the ground for delicateness and tenderness, her eye shall be evil toward the husband of her bosom, and toward her son, and toward her daughter,

28:56  Ta změkčilá a zhýčkaná mezi vámi, která se pro zhýčkanost a změkčilost ani nepokusila postavit nohou na zem, bude nepřejícně hledět na svého vlastního muže i na svého syna a na svou dceru,

28:56  Nejcitlivější a nejchoulostivější z vás, která se dříve pro samý útlocit a choulostivost sotva dotkla země špičkou nohy, se bude lakomě ohlížet po manželovi ve svém náručí, po svém synu i své dceři,

28:56  Nejvlídnější a nejzhýčkanější žena u tebe, která ⌈není zvyklá⌉ kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát ⌈svou nohu⌉ na zem, ⌈bude lakomá⌉ vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,

28:56  Rozmazaná mezi vámi a v rozkoši schovaná žena, kteráž rozmazaností a rozkoší velikou ledva nohou země se dotkla, vlastnímu muži svému a synu svému i dceři své,

28:56  Tenera mulier et delicata, quæ super terram ingredi non valebat, nec pedis vestigium figere, propter mollitiem et teneritudinem nimiam, invidebit viro suo, qui cubat in sinu ejus, super filii et filiæ carnibus,

28:57  And the filth of the afterbirths, that come forth from between her thighs, and the children that are born the same hour. For they shall eat them secretly for the want of all things, in the siege and distress, wherewith thy enemy shall oppress thee within thy gates.

28:57  And toward her young one that cometh out from between her feet, and toward her children which she shall bear: for she shall eat them for want of all things secretly in the siege and straitness, wherewith thine enemy shall distress thee in thy gates.

28:57  i na své plodové lůžko, které z ní vychází, i na své děti, které porodí. Tajně je sní pro nedostatek všeho v tísni obležení, kterým tě bude tísnit tvůj nepřítel ve tvých branách.

28:57  po plodovém lůžku, které jí vyjde mezi nohama, i po děťátkách, která porodí. V tom naprostém nedostatku a v zoufalém sevření, až tě tví nepřátelé sevřou ve tvých městech, je tajně sní!

28:57  vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.

28:57  Také i lůžka svého, kteréž z ní vychází při porodu, ano i synů svých, kteréž zplodí, záviděti bude; nebo jísti je bude tajně pro nedostatek všech věcí v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj v městech tvých.

28:57  et illuvie secundarum, quæ egrediuntur de medio feminum ejus, et super liberis qui eadem hora nati sunt. Comedent enim eos clam propter rerum omnium penuriam in obsidione et vastitate, qua opprimet te inimicus tuus intra portas tuas.

28:58  If thou wilt not keep, and fulfil all the words of this law, that are written in this volume, and fear his glorious and terrible name: that is, The Lord thy God:

28:58  If thou wilt not observe to do all the words of this law that are written in this book, that thou mayest fear this glorious and fearful name, THE Lord THY GOD;

28:58  Jestliže nebudeš bedlivě dodržovat všechna slova tohoto zákona, napsaná v této knize, a bát se toho slavného a hrozného jména Hospodina, svého Boha,

28:58  Nebudeš-li pečlivě dodržovat všechna slova tohoto Zákona, zapsaná v této knize, nebudeš-li mít úctu k tomu slavnému a hroznému Jménu, k Hospodinu, svému Bohu,

28:58  Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného jména, bát se Hospodina, svého Boha,

28:58  Nebudeš-li ostříhati a činiti všech slov zákona tohoto, kteráž psána jsou v knize této, abys se bál toho veleslavného a hrozného jména Hospodina Boha svého:

28:58  Nisi custodieris et feceris omnia verba legis hujus, quæ scripta sunt in hoc volumine, et timueris nomen ejus gloriosum et terribile, hoc est, Dominum Deum tuum :

28:59  The Lord shall increase thy plagues, and the plagues of thy seed, plagues great and lasting, infirmities grievous and perpetual.

28:59  Then the Lord will make thy plagues wonderful, and the plagues of thy seed, even great plagues, and of long continuance, and sore sicknesses, and of long continuance.

28:59  dopustí Hospodin na tebe i na tvé potomstvo neobyčejné rány, rány veliké a vytrvalé i nemoci zlé a vytrvalé.

28:59  pak Hospodin podivuhodně rozmnoží tvé rány i rány tvého semene – mohutné a vytrvalé rány, hrozné a vytrvalé nemoci!

28:59  Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.

28:59  Rozmnoží ku podivení Hospodin rány tvé, a rány semene tvého, rány veliké a trvánlivé, i nemoci těžké a dlouhé.

28:59  augebit Dominus plagas tuas, et plagas seminis tui, plagas magnas et perseverantes, infirmitates pessimas et perpetuas :

28:60  And he shall bring back on thee all the afflictions of Egypt, which thou wast afraid of, and they shall stick fast to thee.

28:60  Moreover he will bring upon thee all the diseases of Egypt, which thou wast afraid of; and they shall cleave unto thee.

28:60  Obrátí na tebe všechny egyptské choroby, jichž se lekáš, a ony na tobě ulpí.

28:60  Obrátí na tebe všechny egyptské choroby, jichž ses děsil, a tak tě postihnou.

28:60  Přivede na tebe všechny egyptské choroby, kterých se lekáš a dolehnou na tebe.

28:60  A obrátí na tebe všecky neduhy Egyptské, jichžs se strašil, a přichytí se tebe.

28:60  et convertet in te omnes afflictiones Ægypti, quas timuisti, et adhærebunt tibi.

28:61  Moreover the Lord will bring upon thee all the diseases, and plagues, that are not written in the volume of this law till he consume thee:

28:61  Also every sickness, and every plague, which is not written in the book of this law, them will the Lord bring upon thee, until thou be destroyed.

28:61  Hospodin na tebe uvede též každou nemoc a každou ránu, o níž není psáno v knize tohoto zákona, dokud nebudeš zahlazen.

28:61  Hospodin na tebe přivede i všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto Zákona, dokud nebudeš vyhlazen.

28:61  Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.

28:61  Všelijaký také neduh a všelikou ránu, kteráž není psána v knize zákona tohoto, uvede Hospodin na tebe, dokudž nebudeš vyhlazen.

28:61  Insuper et universos languores, et plagas, quæ non sunt scriptæ in volumine legis hujus, inducet Dominus super te, donec te conterat :

28:62  And you shall remain few in number, who before were as the stars of heaven for multitude, because thou heardst not the voice of the Lord thy God.

28:62  And ye shall be left few in number, whereas ye were as the stars of heaven for multitude; because thou wouldest not obey the voice of the Lord thy God.

28:62  I zbude vás maličko, ač vás bylo mnoho jako nebeských hvězd, protože jsi neposlouchal Hospodina, svého Boha.

28:62  Protože jsi neposlouchal Hospodina, svého Boha, zůstane vás jen nepatrný počet, ačkoli vás bylo jako hvězd na nebi!

28:62  Zůstane vás malá hrstka, místo aby vás bylo tolik, jako hvězd na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.

28:62  A zůstane vás maličko, ješto vás prvé bylo mnoho, jako hvězd nebeských, proto že jsi neposlouchal hlasu Hospodina Boha svého.

28:62  et remanebitis pauci numero, qui prius eratis sicut astra cæli præ multitudine, quoniam non audisti vocem Domini Dei tui.

28:63  And as the Lord rejoiced upon you before doing good to you, and multiplying you: so he shall rejoice destroying and bringing you to nought, so that you shall be taken away from the land which thou shalt go in to possess.

28:63  And it shall come to pass, that as the Lord rejoiced over you to do you good, and to multiply you; so the Lord will rejoice over you to destroy you, and to bring you to nought; and ye shall be plucked from off the land whither thou goest to possess it.

28:63  A jako se Hospodin nad vámi veselil, když vám prokazoval dobro a rozmnožoval vás, tak se bude Hospodin nad vámi veselit, když vás bude hubit a zahlazovat. Budete vyrváni ze země, kterou přicházíš obsadit.

28:63  Stane se, že tak jako vám Hospodin rád prokazoval dobrodiní a dával vám vzrůst, stejně tak rád vás Hospodin zničí a vyhladí, takže budete vyrváni ze země, kterou přicházíš obsadit.

28:63  I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, když vám prokazoval dobro a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.

28:63  I stane se, že jakož se veselil Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak veseliti se bude Hospodin nad vámi, když vás zkazí a vyhladí, a vypléněni budete z země, do kteréž jdete, abyste dědičně vládli jí.

28:63  Et sicut ante lætatus est Dominus super vos, bene vobis faciens, vosque multiplicans : sic lætabitur disperdens vos atque subvertens, ut auferamini de terra, ad quam ingredieris possidendam.

28:64  The Lord shall scatter thee among all people, from the farthest parts of the earth to the ends thereof: and there thou shalt serve strange gods, which both thou art ignorant of and thy fathers, wood and stone.

28:64  And the Lord shall scatter thee among all people, from the one end of the earth even unto the other; and there thou shalt serve other gods, which neither thou nor thy fathers have known, even wood and stone.

28:64  Hospodin tě rozptýlí do všech národů od jednoho konce země do druhého. Tam budeš sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu nebo kameni.

28:64  Hospodin vás rozptýlí mezi všechny národy, od jednoho konce světa po druhý. Tam budete sloužit cizím bohům, které jsi nepoznal ty ani tví otcové, bohům ze dřeva a z kamene.

28:64  Hospodin tě rozptýlí mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu a kameni.

28:64  A rozptýlí tě Hospodin mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého, a budeš tam sloužiti bohům cizím, kterýchž ty neznáš, ani otcové tvoji, dřevu a kameni.

28:64  Disperget te Dominus in omnes populos, a summitate terræ usque ad terminos ejus : et servies ibi diis alienis, quos et tu ignoras et patres tui, lignis et lapidibus.

28:65  Neither shalt thou be quiet, even in those nations, nor shall there be any rest for the sole of thy foot. For the Lord will give thee a fearful heart, and languishing eyes, and a soul consumed with pensiveness:

28:65  And among these nations shalt thou find no ease, neither shall the sole of thy foot have rest: but the Lord shall give thee there a trembling heart, and failing of eyes, and sorrow of mind:

28:65  Mezi těmi pronárody nebudeš mít klidu, ani tvá noha si neodpočine. Hospodin ti tam dá chvějící se srdce, pohaslé oči a zoufalou duši.

28:65  Mezi těmi národy si však neoddychneš; nenajdeš tam odpočinek ani pro své chodidlo. Hospodin ti tam dá bázlivé srdce, vyhaslé oči a sklíčenou duši.

28:65  Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí se srdce, hasnoucí oči a zoufalou duši.

28:65  A mezi národy těmi neoddechneš, aniž bude míti odpočinutí spodek nohy tvé; tam také dá Hospodin tobě srdce lekavé, a oči blíkavé, a truchlost mysli.

28:65  In gentibus quoque illis non quiesces, neque erit requies vestigio pedis tui. Dabit enim tibi Dominus ibi cor pavidum, et deficientes oculos, et animam consumptam mœrore :

28:66  And thy life shall be as it were hanging before thee. Thou shalt fear night and day, neither shalt thou trust thy life.

28:66  And thy life shall hang in doubt before thee; and thou shalt fear day and night, and shalt have none assurance of thy life:

28:66  Tvůj život bude viset na vlásku, v noci i ve dne se budeš chvět strachem a nebudeš jist svým životem.

28:66  Tvůj život bude stále viset na vlásku, v noci i ve dne se budeš strachovat, nikdy si nebudeš jistý životem!

28:66  Tvůj život bude držet na vlásku. Budeš se lekat ⌈v noci i ve dne⌉ a ⌈nebudeš si jistý vlastním životem.⌉

28:66  I bude život tvůj nejistý před tebou, a strašiti se budeš v noci i ve dne, a nikdež nebudeš jist svým životem.

28:66  et erit vita tua quasi pendens ante te. Timebis nocte et die, et non credes vitæ tuæ.

28:67  In the morning thou shalt say: Who will grant me evening? and at evening: Who will grant me morning? for the fearfulness of thy heart, wherewith thou shalt be terrified, and for those things which thou shalt see with thy eyes.

28:67  In the morning thou shalt say, Would God it were even! and at even thou shalt say, Would God it were morning! for the fear of thine heart wherewith thou shalt fear, and for the sight of thine eyes which thou shalt see.

28:67  Ráno budeš říkat: „Kéž by byl večer!“ a večer budeš říkat: „Kéž by bylo ráno!“ pro strach svého srdce, kterým se budeš chvět, a pro podívanou, na kterou se budeš muset dívat.

28:67  Kvůli obavám, kterých se bojíš, a kvůli podívané, kterou uvidíš, budeš ráno vzdychat: „Kéž by byl večer!“ a večer zas: „Kéž by bylo ráno!“

28:67  Ráno řekneš: ⌈Kéž by tak byl⌉ večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno -- pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí.

28:67  Ráno díš: Ó by již byl večer! a večer díš: Ó by již bylo jitro! pro strach srdce svého, jímž se lekáš, a pro ty věci, na něž očima svýma hleděti musíš.

28:67  Mane dices : Quis mihi det vesperum ? et vespere : Quis mihi det mane ? propter cordis tui formidinem, qua terreberis, et propter ea, quæ tuis videbis oculis.

28:68  The Lord shall bring thee again with ships into Egypt, by the way whereof he said to thee that thou shouldst see it no more. There shalt thou be set to sale to thy enemies for bondmen and bondwomen, and no man shall buy you.

28:68  And the Lord shall bring thee into Egypt again with ships, by the way whereof I spake unto thee, Thou shalt see it no more again: and there ye shall be sold unto your enemies for bondmen and bondwomen, and no man shall buy you.

28:68  Loděmi tě Hospodin přivede zpátky do Egypta; vydáš se cestou, o níž jsem prohlásil, že ji už nespatříš. Tam se budete nabízet na prodej svým nepřátelům za otroky a otrokyně, ale nikdo vás nekoupí.

28:68  Hospodin tě vrátí do Egypta! S naříkáním půjdeš cestou, o níž jsem ti řekl, že už ji nikdy nespatříš. Tam se budete prodávat svým nepřátelům za otroky a otrokyně, ale nikdo vás ani nebude chtít koupit.

28:68  Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně, a nebude, kdo by vás koupil.

28:68  A zavede tě Hospodin do Egypta na lodech, cestou, o níž jsem řekl tobě: Nebudeš jí viděti více; a tam prodávati se budete nepřátelům svým za služebníky a děvky, a nebude, kdo by koupil.

28:68  Reducet te Dominus classibus in Ægyptum per viam de qua dixit tibi ut eam amplius non videres. Ibi venderis inimicis tuis in servos et ancillas, et non erit qui emat.

28:69  Toto jsou slova smlouvy, o které Hospodin přikázal Mojžíšovi, aby ji uzavřel se syny Izraele v moábské zemi, kromě té smlouvy, kterou s nimi uzavřel na Chorébu.

28:69  Toto jsou slova smlouvy, o níž Hospodin Mojžíšovi přikázal, aby ji uzavřel se syny Izraele v moábské zemi, kromě smlouvy, kterou s nimi uzavřel na Orébu.

28:69  Toto jsou slova smlouvy, kterou Hospodin přikázal Mojžíšovi uzavřít se syny Izraele v moábské zemi, kromě smlouvy, kterou s nimi uzavřel na Chorébu.

Chapter 29

29:1  These are the words of the covenant which the Lord commanded Moses to make with the children of Israel in the land of Moab: beside that covenant which he made with them in Horeb.

29:1  These are the words of the covenant, which the Lord commanded Moses to make with the children of Israel in the land of Moab, beside the covenant which he made with them in Horeb.

29:1  Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Na vlastní oči jste viděli, co učinil Hospodin v egyptské zemi faraónovi a všem jeho služebníkům i celé jeho zemi,

29:1  Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Sami jste v egyptské zemi viděli vše, co Hospodin před vašima očima udělal s faraonem, se všemi jeho služebníky a s celou jeho zemí.

29:1  Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Vy jste viděli všechno, co Hospodin před vašima očima učinil v egyptské zemi faraonovi, všem jeho otrokům a celé jeho zemi,

29:1  Tato jsou slova smlouvy, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi učiniti s syny Izraelskými v zemi Moábské, mimo onu smlouvu, kterouž učinil s nimi na Orébě.

29:1  Hæc sunt verba fœderis quod præcepit Dominus Moysi ut feriret cum filiis Israël in terra Moab : præter illud fœdus, quod cum eis pepigit in Horeb.

29:2  And Moses called all Israel, and said to them: You have seen all the things that the Lord did before you in the land of Egypt to Pharao, and to all his servants, and to his whole land.

29:2  And Moses called unto all Israel, and said unto them, Ye have seen all that the Lord did before your eyes in the land of Egypt unto Pharaoh, and unto all his servants, and unto all his land;

29:2  na vlastní oči jsi viděl veliké zkoušky, znamení a ony veliké zázraky.

29:2  Na vlastní oči jsi viděl veliké zkoušky, znamení a ty veliké divy.

29:2  ty velké zkoušky, které viděly vaše oči, ta velká znamení a divy.

29:2  I svolav Mojžíš všecken lid Izraelský, řekl jim: Vy sami viděli jste všecky věci, kteréž učinil Hospodin před očima vašima v zemi Egyptské, Faraonovi, i všechněm služebníkům jeho, i vší zemi jeho,

29:2  Vocavitque Moyses omnem Israël, et dixit ad eos : Vos vidistis universa, quæ fecit Dominus coram vobis in terra Ægypti Pharaoni, et omnibus servis ejus, universæque terræ illius,

29:3  The great temptations, which thy eyes have seen, those mighty signs and wonders,

29:3  The great temptations which thine eyes have seen, the signs, and those great miracles:

29:3  Ale Hospodin vám nedal srdce, aby chápalo, ani oči, aby viděly, ani uši, aby slyšely, až do tohoto dne.

29:3  Až do dnešního dne vám však Hospodin nedal srdce k porozumění, oči k vidění ani uši k slyšení.

29:3  Hospodin vám však až dodnes nedal srdce, které chápe, oči, které vidí, a uši, ⌈které slyší.⌉

29:3  Zkušování veliká, kteráž viděly oči tvé, znamení i zázraky ty veliké.

29:3  tentationes magnas, quas viderunt oculi tui, signa illa, portentaque ingentia,

29:4  And the Lord hath not given you a heart to understand, and eyes to see, and ears that may hear, unto this present day.

29:4  Yet the Lord hath not given you an heart to perceive, and eyes to see, and ears to hear, unto this day.

29:4  Když jsem vás vodil čtyřicet let pouští, pláště vám nezvetšely a opánky ti na noze nezpuchřely.

29:4  Čtyřicet let jsem vás vodil po poušti. Vaše oděvy na vás nezchátraly, obuv na vašich nohou nezpuchřela,

29:4  Vedl jsem vás čtyřicet let pustinou a vaše pláště se na vás neobnosily ani tvoje sandály se na tvé noze neobnosily.

29:4  A však nedal vám Hospodin srdce k srozumění, a očí k vidění, a uší k slyšení až do tohoto dne.

29:4  et non dedit vobis Dominus cor intelligens, et oculos videntes, et aures quæ possunt audire, usque in præsentem diem.

29:5  He hath brought you forty years through the desert: your garments are not worn out, neither are the shoes of your feet consumed with age.

29:5  And I have led you forty years in the wilderness: your clothes are not waxen old upon you, and thy shoe is not waxen old upon thy foot.

29:5  Nejedli jste chléb a nepili jste víno ani opojný nápoj, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.

29:5  chléb jste nejedli a víno ani pivo nepili. To vše proto, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.

29:5  Chléb jste nejedli a víno ani pivo jste nepili, abyste poznali, že já Hospodin jsem váš Bůh.

29:5  A vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich.

29:5  Adduxit vos quadraginta annis per desertum : non sunt attrita vestimenta vestra, nec calceamenta pedum vestrorum vetustate consumpta sunt.

29:6  You have not eaten bread, nor have you drunk wine or strong drink: that you might know that I am the Lord your God.

29:6  Ye have not eaten bread, neither have ye drunk wine or strong drink: that ye might know that I am the Lord your God.

29:6  Když jste přišli k tomuto místu, vytáhl proti nám k boji chešbónský král Síchon a bášanský král Óg, ale pobili jsme je

29:6  Když jste došli až sem, vytáhl proti vám do boje chešbonský král Sichon a bášanský král Og, ale porazili jsme je.

29:6  Když jste přišli na toto místo, vytáhl proti nám do boje chešbónský král Síchon a bášanský král Óg, ale pobili jsme je.

29:6  Chleba jste nejedli, vína a nápoje opojného jste nepili, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.

29:6  Panem non comedistis, vinum et siceram non bibistis : ut sciretis quia ego sum Dominus Deus vester.

29:7  And you came to this place: and Sehon king of Hesebon, and Og king of Basan, came out against us to fight. And we slew them.

29:7  And when ye came unto this place, Sihon the king of Heshbon, and Og the king of Bashan, came out against us unto battle, and we smote them:

29:7  a zabrali jsme jejich zemi a dali ji v dědictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesovců.

29:7  Jejich zem jsme zabrali a dali ji za dědictví synům Rubenovým, Gádovým a polovině kmene Manasesova.

29:7  Zabrali jsme jejich zemi a dali ji do dědictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova.

29:7  A když jste přišli na toto místo, vytáhl Seon, král Ezebon, a Og, král Bázan, proti nám k boji, a porazili jsme je,

29:7  Et venistis ad hunc locum : egressusque est Sehon rex Hesebon, et Og rex Basan, occurrentes nobis ad pugnam. Et percussimus eos,

29:8  And took their land, and delivered it for a possession to Ruben and Gad, and the half tribe of Manasses.

29:8  And we took their land, and gave it for an inheritance unto the Reubenites, and to the Gadites, and to the half tribe of Manasseh.

29:8  Dbejte tedy na slova této smlouvy a dodržujte je, abyste měli úspěch ve všem, co budete dělat.

29:8  Zachovávejte slova této smlouvy. Plňte je, a bude se dařit veškeré vaše počínání.

29:8  Proto zachovávejte slova této smlouvy a plňte je, abyste měli úspěch ve všem, co budete dělat.

29:8  A vzali jsme zemi jejich, i dali jsme ji v dědictví pokolení Rubenovu a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova.

29:8  et tulimus terram eorum, ac tradidimus possidendam Ruben et Gad, et dimidiæ tribui Manasse.

29:9  Keep therefore the words of this covenant, and fulfil them: that you may understand all that you do.

29:9  Keep therefore the words of this covenant, and do them, that ye may prosper in all that ye do.

29:9  Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, svým Bohem, vaši představitelé podle vašich kmenů, vaši starší, vaši správci, všichni izraelští mužové,

29:9  Vy všichni dnes stojíte před Hospodinem, svým Bohem – vaši kmenoví náčelníci, vaši stařešinové a správcové, všichni izraelští muži,

29:9  Stojíte dnes všichni před Hospodinem, svým Bohem, předáci vašich kmenů, vaši starší, vaši správci, všichni muži Izraele,

29:9  Ostříhejtež tedy slov smlouvy této a čiňte je, aby se vám šťastně vedlo všecko, což byste činili.

29:9  Custodite ergo verba pacti hujus, et implete ea : ut intelligatis universa quæ facitis.

29:10  You all stand this day before the Lord your God, your princes, and tribes, and ancients, and doctors, all the people of Israel,

29:10  Ye stand this day all of you before the Lord your God; your captains of your tribes, your elders, and your officers, with all the men of Israel,

29:10  vaše děti, vaše ženy i tvůj host, který je ve tvém táboře, i tvůj drvoštěp a nosič vody,

29:10  vaše děti a ženy i cizinci žijící ve vašem táboře, od dřevařů po nosiče vody –

29:10  vaše malé děti, vaše ženy i tvůj příchozí, který je ve tvém táboře, od dřevorubce až po nosiče vody,

29:10  Vy všickni dnes stojíte před Hospodinem Bohem svým, knížata vaše v pokoleních vašich, starší vaši a úředníci vaši, všickni muži Izraelští,

29:10  Vos statis hodie cuncti coram Domino Deo vestro, principes vestri, et tribus, ac majores natu, atque doctores, omnis populus Israël,

29:11  Your children and your wives, and the stranger that abideth with thee in the camp, besides the hewers of wood, and them that bring water:

29:11  Your little ones, your wives, and thy stranger that is in thy camp, from the hewer of thy wood unto the drawer of thy water:

29:11  abys vešel ve smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou Hospodin, tvůj Bůh, s tebou dnes pod kletbou uzavírá:

29:11  abyste vstoupili do přísežné smlouvy Hospodina, svého Boha. Tu s tebou Hospodin, tvůj Bůh, dnes uzavírá,

29:11  abys vstoupil do smlouvy Hospodina, svého Boha, i pod jeho prokletí, které s tebou Hospodin, tvůj Bůh, dnes uzavírá,

29:11  Dítky vaše i ženy vaše, i příchozí vaši, kteříž bydlejí u prostřed stanů vašich, i ten, kterýž dříví seká, i ten, kterýž váží vodu,

29:11  liberi et uxores vestræ, et advena qui tecum moratur in castris, exceptis lignorum cæsoribus, et his qui comportant aquas :

29:12  That thou mayst pass in the covenant of the Lord thy God, and in the oath which this day the Lord thy God maketh with thee.

29:12  That thou shouldest enter into covenant with the Lord thy God, and into his oath, which the Lord thy God maketh with thee this day:

29:12  že si z tebe dnes ustavuje svůj lid a chce ti být Bohem, jak k tobě mluvil a jak přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

29:12  aby si tě ustavil za lid a stal se tvým Bohem, jak ti slíbil a jak to přísahal tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

29:12  aby si tě dnes ustanovil za svůj lid a on byl tvým Bohem, jak k tobě promluvil a jak přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

29:12  Abyste vešli v smlouvu Hospodina Boha svého, a v přísahu jeho, v kteroužto smlouvu Hospodin Bůh tvůj dnes vchází s tebou,

29:12  ut transeas in fœdere Domini Dei tui, et in jurejurando quod hodie Dominus Deus tuus percutit tecum :

29:13  That he may raise thee up a people to himself, and he may be thy God as he hath spoken to thee, and as he swore to thy fathers Abraham, Isaac, and Jacob.

29:13  That he may establish thee to day for a people unto himself, and that he may be unto thee a God, as he hath said unto thee, and as he hath sworn unto thy fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob.

29:13  Avšak nejen s vámi uzavírám pod kletbou tuto smlouvu,

29:13  Tuto přísežnou smlouvu uzavírám nejen s vámi,

29:13  Nejenom s vámi samotnými uzavírám tuto smlouvu a toto prokletí,

29:13  Aby tě sobě dnes postavil za lid, a on byl tobě za Boha, jakož mluvil tobě, a jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

29:13  ut suscitet te sibi in populum, et ipse sit Deus tuus sicut locutus est tibi, et sicut juravit patribus tuis, Abraham, Isaac, et Jacob.

29:14  Neither with you only do I make this covenant, and confirm these oaths,

29:14  Neither with you only do I make this covenant and this oath;

29:14  jak s tím, který tu dnes s námi stojí před Hospodinem, naším Bohem, tak s tím, který tu dnes s námi není.

29:14  kdo tu dnes společně stojíte před Hospodinem, naším Bohem, ale i s těmi, kdo tu dnes s námi nejsou.

29:14  ale jak s tím, který tu dnes s námi stojí před Hospodinem, naším Bohem, tak i s tím, který tu dnes s námi není.

29:14  A ne s vámi samými činím smlouvu tuto a přísahu tuto,

29:14  Nec vobis solis ego hoc fœdus ferio, et hæc juramenta confirmo,

29:15  But with all that are present and that are absent.

29:15  But with him that standeth here with us this day before the Lord our God, and also with him that is not here with us this day:

29:15  Vždyť víte, jak jsme přebývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli územím pronárodů; sami jste jím prošli.

29:15  Sami víte, jak jsme žili v Egyptě a jak jsme cestou sem prošli územím různých národů.

29:15  Vždyť víte, jak jsme pobývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli mezi národy, kterými jste procházeli,

29:15  Ale i s každým tím, jenž tuto dnes s námi stojí před Hospodinem Bohem naším, i s tím, jehož není tuto dnes s námi.

29:15  sed cunctis præsentibus et absentibus.

29:16  For you know how we dwelt in the land of Egypt, and how we have passed through the midst of nations, and passing through them,

29:16  (For ye know how we have dwelt in the land of Egypt; and how we came through the nations which ye passed by;

29:16  Viděli jste jejich ohyzdné a hnusné modly, dřevo a kámen, stříbro a zlato, které mají.

29:16  Viděli jste jejich nechutnosti, jejich hnusné modly – dřevo a kamení, stříbro a zlato, jichž se drží.

29:16  a viděli jste jejich ohavné modly a jejich bůžky -- dřevo a kámen, stříbro a zlato, které mají.

29:16  Nebo vy víte, kterak jsme bydlili v zemi Egyptské, a kterak jsme šli prostředkem těch národů, až jsme naskrze prošli.

29:16  Vos enim nostis quomodo habitaverimus in terra Ægypti, et quomodo transierimus per medium nationum, quas transeuntes

29:17  You have seen their abominations and filth, that is to say, their idols, wood and stone, silver and gold, which they worshipped.

29:17  And ye have seen their abominations, and their idols, wood and stone, silver and gold, which were among them:)

29:17  Ať není mezi vámi muž ani žena, čeleď ani kmen, jejichž srdce by se dnes odvrátilo od Hospodina, našeho Boha, takže by šli sloužit bohům těch pronárodů. Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk.

29:17  Ať se mezi vámi nevyskytne muž ani žena, rodina ani kmen, jenž by se dnes v srdci odvrátil od Hospodina, našeho Boha, a šel by sloužit bohům oněch národů. Ať se mezi vámi nevyskytne kořen plodící takový hořký jed!

29:17  Ať není mezi vámi muž či žena či rodina či kmen, jehož srdce by se dnes odvrátilo od Hospodina, našeho Boha, aby šel sloužit bohům oněch národů. Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk.

29:17  A viděli jste ohavnosti jejich i modly jejich, dřevo i kámen, stříbro i zlato, kteréž jest při nich.

29:17  vidistis abominationes et sordes, id est, idola eorum, lignum et lapidem, argentum et aurum, quæ colebant.

29:18  Lest perhaps there should be among you a man or a woman, a family or a tribe, whose heart is turned away this day from the Lord our God, to go and serve the gods of those nations: and there should be among you a root bringing forth gall and bitterness.

29:18  Lest there should be among you man, or woman, or family, or tribe, whose heart turneth away this day from the Lord our God, to go and serve the gods of these nations; lest there should be among you a root that beareth gall and wormwood;

29:18  Mohlo by se stát, že by někdo slyšel slova této kletby a v duchu by si dobrořečil: „Budu mít pokoj, i když si budu žít v zarputilosti srdce, vždyť to dopadne stejně s opilým jako se střízlivým.“

29:18  Kdyby takový člověk uslyšel tato přísežná slova, možná by si představoval požehnání a říkal by si: „I když se řídím jen svým zatvrzelým srdcem, budu se mít dobře!“ (Jako by počítal zpitého mezi žíznivé.)

29:18  I stane se, když někdo takový uslyší slova tohoto prokletí, že si bude blahořečit a řekne: ⌈Bude se mi dařit dobře,⌉ i když budu ⌈žít podle svého umíněného srdce⌉ -- tak zničí ⌈zavlažovanou i vyprahlou zem.⌉

29:18  Hleďtež, ať nebývá mezi vámi muže, aneb ženy, aneb čeledi, aneb pokolení, jehož by srdce odvrátilo se dnes od Hospodina Boha našeho, a šel by sloužiti bohům těch národů; ať nebývá mezi vámi kořene plodícího jed a hořkost.

29:18  Ne forte sit inter vos vir aut mulier, familia aut tribus, cujus cor aversum est hodie a Domino Deo nostro, ut vadat et serviat diis illarum gentium : et sit inter vos radix germinans fel et amaritudinem.

29:19  And when he shall hear the words of this oath, he should bless himself in his heart saying: I shall have peace, and will walk on in the naughtiness of my heart: and the drunken may consume the thirsty,

29:19  And it come to pass, when he heareth the words of this curse, that he bless himself in his heart, saying, I shall have peace, though I walk in the imagination of mine heart, to add drunkenness to thirst:

29:19  Takovému nebude Hospodin ochoten odpustit. Tehdy vzplane Hospodinův hněv i jeho rozhorlení proti tomu muži a dolehne na něj každá kletba zapsaná v této knize a Hospodin vymaže zpod nebes jeho jméno.

29:19  Hospodin nikomu takovému nikdy neodpustí – naopak, vzplane proti němu Hospodinův vášnivý hněv! Hospodin jej zahrne každou kletbou zapsanou v této knize Zákona a jeho jméno pod nebem vymaže.

29:19  Hospodin mu nebude chtít odpustit, ale tehdy vzplane Hospodinův hněv a jeho žárlivost proti tomuto muži, dolehne na něj každé prokletí zapsané v této knize a Hospodin vymaže jeho jméno zpod nebes.

29:19  I stalo by se, že uslyše takový slova zlořečení tohoto, dobrořečil by sobě v srdci svém, řka: Pokoj míti budu, bychť pak i chodil podlé žádosti srdce svého; i přidal by opilou žíznivé.

29:19  Cumque audierit verba juramenti hujus, benedicat sibi in corde suo, dicens : Pax erit mihi, et ambulabo in pravitate cordis mei : et absumat ebria sitientem,

29:20  And the Lord should not forgive him: but his wrath and jealousy against that man should be exceedingly enkindled at that time, and all the curses that are written in this volume should light upon him: and the Lord should blot out his name from under heaven,

29:20  The Lord will not spare him, but then the anger of the Lord and his jealousy shall smoke against that man, and all the curses that are written in this book shall lie upon him, and the Lord shall blot out his name from under heaven.

29:20  Hospodin ho k jeho zkáze odloučí od všech izraelských kmenů, podle všech kleteb smlouvy, zapsaných v knize tohoto zákona.

29:20  Hospodin jej k jeho zkáze oddělí ode všech kmenů Izraele a naloží s ním podle všech kleteb smlouvy zapsané v této knize Zákona.

29:20  Hospodin ho oddělí ke zlému ode všech kmenů Izraele podle všech prokletí smlouvy zapsané v této knize zákona.

29:20  Nechceť Hospodin odpustiti takovému, nebo tehdáž rozpálí se prchlivost Hospodinova a zůřivost jeho proti takovému člověku, tak že připadne na něj všeliké zlořečení, o kterémž psáno jest v knize této; i vyhladí Hospodin jméno jeho pod nebem.

29:20  et Dominus non ignoscat ei : sed tunc quam maxime furor ejus fumet, et zelus contra hominem illum, et sedeant super eum omnia maledicta, quæ scripta sunt in hoc volumine : et deleat Dominus nomen ejus sub cælo,

29:21  And utterly destroy him out of all the tribes of Israel, according to the curses that are contained in the book of this law and covenant:

29:21  And the Lord shall separate him unto evil out of all the tribes of Israel, according to all the curses of the covenant that are written in this book of the law:

29:21  I řekne příští pokolení, vaši synové, kteří povstanou po vás, i cizinec, který přijde z daleké země, až uvidí rány té země a její nemoci, které na ni Hospodin dopustil,

29:21  Budoucí pokolení, vaši synové, kteří vás nahradí, i cizinec, který přijde z daleké země, pak spatří pohromy, které postihnou tuto zem, a neduhy, jimiž ji Hospodin vyčerpá, a řeknou:

29:21  Pak se bude ptát budoucí generace vašich synů, kteří povstanou po vás, i cizinec, který přijde ze vzdálené země a uvidí rány této země a její nemoci, které na ni Hospodin sešle,

29:21  A odloučí jej Hospodin s jeho zlým ode všech pokolení Izraelských, vedlé všech zlořečení smlouvy zapsané v této knize zákona,

29:21  et consumat eum in perditionem ex omnibus tribubus Israël, juxta maledictiones, quæ in libro legis hujus ac fœderis continentur.

29:22  And the following generation shall say, and the children that shall be born hereafter, and the strangers that shall come from afar, seeing the plagues of that land and the evils wherewith the Lord hath afflicted it,

29:22  So that the generation to come of your children that shall rise up after you, and the stranger that shall come from a far land, shall say, when they see the plagues of that land, and the sicknesses which the Lord hath laid upon it;

29:22  celou zemi spálenou sírou a solí, že není osévána, že v ní neklíčí a nevzchází žádná bylina, že je vyvrácená jako Sodoma a Gomora, Adma a Sebójím, které vyvrátil Hospodin ve svém hněvu a rozhořčení,

29:22  „Všechna zem spálená sírou a solí, nic se neseje, nic neraší, ani stéblo trávy na ní neroste – tak přece byla rozvrácena Sodoma a Gomora, Adma a Cebojim, které Hospodin rozvrátil v zuřivém hněvu!“

29:22  kdy celá země bude spálena sírou a solí, nebude oseta a nebude dávát vzrůst, nebude na ní vzcházet ani žádná zeleň -- jako po vyvrácení Sodomy a Gomory, Admy a Sebójimu, které Hospodin vyvrátil svým hněvem a svou zlobou --

29:22  Tak že řekne věk potomní, synové vaši, kteříž povstanou po vás, i cizozemec, kterýž přijde z země daleké, (když uzří rány země této, i neduhy její, kteréž uvedl na ni Hospodin,

29:22  Dicetque sequens generatio, et filii qui nascentur deinceps, et peregrini qui de longe venerint, videntes plagas terræ illius, et infirmitates, quibus eam afflixerit Dominus,

29:23  Burning it with brimstone, and the heat of salt, so that it cannot be sown any more, nor any green thing grow therein, after the example of the destruction of Sodom and Gomorrha, Adama and Seboim, which the Lord destroyed in his wrath and indignation:

29:23  And that the whole land thereof is brimstone, and salt, and burning, that it is not sown, nor beareth, nor any grass groweth therein, like the overthrow of Sodom, and Gomorrah, Admah, and Zeboim, which the Lord overthrew in his anger, and in his wrath:

29:23  všechny pronárody řeknou: „Proč tak Hospodin s touto zemí naložil? Proč tento veliký planoucí hněv?“

29:23  Všechny národy se budou ptát: „Proč to Hospodin té zemi provedl? Proč takový výbuch hněvu?“

29:23  ano, všechny národy se budou ptát: Proč tohle Hospodin této zemi provedl? Nač tento velký planoucí hněv?

29:23  Sirou a solí vypálenou všecku tu zemi, a že se nemůž síti, ani co vzcházeti, ani jaké byliny růsti na ní, rovně jako na místě, kdež jest podvrácena Sodoma a Gomora, Adama a Seboim, kteréž podvrátil Hospodin v hněvě svém a v prchlivosti své,)

29:23  sulphure, et salis ardore comburens, ita ut ultra non seratur, nec virens quippiam germinet, in exemplum subversionis Sodomæ et Gomorrhæ, Adamæ et Seboim, quas subvertit Dominus in ira et furore suo.

29:24  And all the nations shall say: Why hath the Lord done thus to this land? what meaneth this exceeding great heat of his wrath?

29:24  Even all nations shall say, Wherefore hath the Lord done thus unto this land? what meaneth the heat of this great anger?

29:24  A řeknou: „Proto, že opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské země,

29:24  A dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z Egypta.

29:24  A bude se odpovídat: Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské země;

29:24  Řeknou všickni národové: Proč jest tak učinil Hospodin zemi této? Kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné?

29:24  Et dicent omnes gentes : Quare sic fecit Dominus terræ huic ? quæ est hæc ira furoris ejus immensa ?

29:25  And they shall answer: Because they forsook the covenant of the Lord, which he made with their fathers, when he brought them out of the land of Egypt:

29:25  Then men shall say, Because they have forsaken the covenant of the Lord God of their fathers, which he made with them when he brought them forth out of the land of Egypt:

29:25  a šli sloužit jiným bohům a klaněli se jim, bohům, jež neznali a které jim neurčil.

29:25  Odešli sloužit cizím bohům a klaněli se jim – bohům, které nepoznali a které jim neurčil.

29:25  šli a sloužili jiným bohům, klaněli se jim, před bohy, které neznali a které jim nepřidělil.

29:25  A bude odpovědíno: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha otců svých, kterouž učinil s nimi, když je vyvedl z země Egyptské.

29:25  Et respondebunt : Quia dereliquerunt pactum Domini, quod pepigit cum patribus eorum, quando eduxit eos de terra Ægypti :

29:26  And they have served strange gods, and adored them, whom they knew not, and for whom they had not been assigned:

29:26  For they went and served other gods, and worshipped them, gods whom they knew not, and whom he had not given unto them:

29:26  Proto Hospodin vzplanul proti té zemi hněvem a uvedl na ni všechno zlořečení zapsané v této knize.

29:26  Proto Hospodin vzplanul vůči této zemi hněvem a přivedl na ni každé prokletí zapsané v této knize.

29:26  Hospodinův hněv vzplál proti této zemi a přivedl na ni každou kletbu zapsanou v této knize.

29:26  Nebo odcházejíce, sloužili bohům cizím a klaněli se jim, bohům, kterýchž neznali, kteříž se s nimi také ničímž dobrým nezdělili.

29:26  et servierunt diis alienis, et adoraverunt eos, quos nesciebant, et quibus non fuerant attributi :

29:27  Therefore the wrath of the Lord was kindled against this land, to bring upon it all the curses that are written in this volume:

29:27  And the anger of the Lord was kindled against this land, to bring upon it all the curses that are written in this book:

29:27  V hněvu, v rozhořčení a ve velikém rozlícení je Hospodin vyvrátil z jejich země a vyvrhl je do jiné země, jak je tomu dnes.“

29:27  Hospodin je v zuřivém hněvu a hrozném rozlícení vyrval z jejich země a vyhnal je do jiné země, kde jsou až dodnes.“

29:27  Hospodin je v hněvu, zlobě a velkém rozhořčení vyrval z jejich země a uvrhl je do jiné země, jak je tomu dodnes.

29:27  I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na tu zemi, tak že uvedl na ni všecko zlořečení zapsané v knize této.

29:27  idcirco iratus est furor Domini contra terram istam, ut induceret super eam omnia maledicta, quæ in hoc volumine scripta sunt :

29:28  And he hath cast them out of their land, in anger and in wrath, and in very great indignation, and hath thrown them into a strange land, as it is seen this day.

29:28  And the Lord rooted them out of their land in anger, and in wrath, and in great indignation, and cast them into another land, as it is this day.

29:28  Skryté věci patří Hospodinu, našemu Bohu, zjevné však patří navěky nám a našim synům, abychom dodržovali všechna slova tohoto zákona.

29:28  Skryté věci náležejí Hospodinu, našemu Bohu. Zjevné věci však navěky náležejí nám a našim synům – totiž abychom plnili všechna slova tohoto Zákona.

29:28  Skryté věci patří Hospodinu, našemu Bohu, odhalené pak nám a našim synům až navěky, abychom plnili všechna slova tohoto zákona.

29:28  Protož vyplénil je Hospodin z země jejich v hněvě, v rozpálení a v prchlivosti veliké, a vyvrhl je do země jiné, jakž to ukazuje dnešní den.

29:28  et ejecit eos de terra sua in ira et in furore, et in indignatione maxima, projecitque in terram alienam, sicut hodie comprobatur.

29:29  Secret things to the Lord our God: things that are manifest, to us and to our children for ever, that we may do all the words of this law.

29:29  The secret things belong unto the Lord our God: but those things which are revealed belong unto us and to our children for ever, that we may do all the words of this law.

29:29  Věci skryté jsou Hospodina Boha našeho, věci pak zjevené ty jsou naše a synů našich, abychom plnili všecka slova zákona tohoto.

29:29  Abscondita, Domino Deo nostro ; quæ manifesta sunt, nobis et filiis nostris usque in sempiternum, ut faciamus universa verba legis hujus.

Chapter 30

30:1  Now when all these things shall be come upon thee, the blessing or the curse, which I have set forth before thee, and thou shalt be touched with repentance of thy heart among all the nations, into which the Lord thy God shall have scattered thee,

30:1  And it shall come to pass, when all these things are come upon thee, the blessing and the curse, which I have set before thee, and thou shalt call them to mind among all the nations, whither the Lord thy God hath driven thee,

30:1  Když na tebe toto všechno přijde, požehnání i zlořečení, jež jsem ti předložil, a ty si to vezmeš k srdci, kdekoli budeš ve všech pronárodech, do kterých tě zapudí Hospodin, tvůj Bůh,

30:1  Všechny tyto věci, požehnání i prokletí, jež ti předkládám, na tebe přijdou. Kdekoli budeš mezi všemi národy, do nichž tě Hospodin, tvůj Bůh, zažene, můžeš si je vzít k srdci

30:1  I stane se, když ⌈na tebe přijdou⌉ všechny tyto věci, požehnání i kletby, které jsem ti předložil, a ⌈připomeneš si je ve svém srdci⌉ mezi všemi národy, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, zahnal,

30:1  Když pak přijdou na tě všecka slova tato, požehnání i zlořečenství, kterážť jsem předložil, a rozpomeneš se v srdci svém, kdež bys koli byl mezi národy, do kterýchž by tě rozehnal Hospodin Bůh tvůj,

30:1  Cum ergo venerint super te omnes sermones isti, benedictio sive maledictio, quam proposui in conspectu tuo : et ductus pœnitudine cordis tui in universis gentibus, in quas disperserit te Dominus Deus tuus,

30:2  And shalt return to him, and obey his commandments, as I command thee this day, thou and thy children, with all thy heart, and with all thy soul:

30:2  And shalt return unto the Lord thy God, and shalt obey his voice according to all that I command thee this day, thou and thy children, with all thine heart, and with all thy soul;

30:2  a navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší podle všeho, co ti dnes přikazuji,

30:2  a obrátit se zpět k Hospodinu, svému Bohu. Až ho budeš spolu se svými syny poslouchat celým srdcem a celou duší, jak ti to dnes přikazuji,

30:2  navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a uposlechneš ho, jak ti dnes přikazuji, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší,

30:2  A obrátě se k Hospodinu Bohu svému, poslouchal bys hlasu jeho ve všem, jakž já přikazuji tobě dnes, ty i synové tvoji, z celého srdce svého a ze vší duše své:

30:2  et reversus fueris ad eum, et obedieris ejus imperiis, sicut ego hodie præcipio tibi, cum filiis tuis, in toto corde tuo, et in tota anima tua :

30:3  The Lord thy God will bring back again thy captivity, and will have mercy on thee, and gather thee again out of all the nations, into which he scattered thee before.

30:3  That then the Lord thy God will turn thy captivity, and have compassion upon thee, and will return and gather thee from all the nations, whither the Lord thy God hath scattered thee.

30:3  změní Hospodin, tvůj Bůh, tvůj úděl, slituje se nad tebou a shromáždí tě zase ze všech národů, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.

30:3  potom Hospodin, tvůj Bůh, obrátí tvůj úděl. Slituje se nad tebou, vrátí tě zpět a shromáždí tě ze všech národů, mezi něž tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.

30:3  Hospodin, tvůj Bůh, změní tvůj úděl, slituje se nad tebou a znovu tě shromáždí ze všech národů, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.

30:3  Tehdy přivede zase Hospodin Bůh tvůj zajaté tvé a smiluje se nad tebou, a obrátě se, shromáždí tě ze všech národů, mezi něž rozptýlil tě Hospodin Bůh tvůj.

30:3  reducet Dominus Deus tuus captivitatem tuam, ac miserebitur tui, et rursum congregabit te de cunctis populis, in quos te ante dispersit.

30:4  If thou be driven as far as the poles of heaven, the Lord thy God will fetch thee back from hence,

30:4  If any of thine be driven out unto the outmost parts of heaven, from thence will the Lord thy God gather thee, and from thence will he fetch thee:

30:4  Kdybys byl zapuzen až na kraj světa, Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud shromáždí a vezme tě odtamtud.

30:4  I kdybys byl zahnán na sám konec světa, i odtamtud tě Hospodin, tvůj Bůh, shromáždí, i odtamtud tě posbírá!

30:4  I kdyby byli tvoji zapuzení na konci nebes, také odtamtud tě Hospodin, tvůj Bůh, shromáždí, i odtamtud tě dovede.

30:4  Byť pak někdo z tvých i na konec světa zahnán byl, odtud zase shromáždí tě Hospodin Bůh tvůj, a odtud půjme tě,

30:4  Si ad cardines cæli fueris dissipatus, inde te retrahet Dominus Deus tuus,

30:5  And will take thee to himself, and bring thee into the land which thy fathers possessed, and thou shalt possess it: and blessing thee, he will make thee more numerous than were thy fathers.

30:5  And the Lord thy God will bring thee into the land which thy fathers possessed, and thou shalt possess it; and he will do thee good, and multiply thee above thy fathers.

30:5  Hospodin, tvůj Bůh, tě uvede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a ty ji znovu obsadíš a on ti bude prokazovat dobrodiní a rozmnoží tě víc než tvé otce.

30:5  Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou získali tví otcové, a znovu ji získáš. Způsobí, aby se ti vedlo šťastně, a rozmnoží tě více než tvé otce.

30:5  Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a obsadíš ji. Prokáže ti dobro a rozmnoží tě víc než tvé otce.

30:5  A uvede tě zase Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž dědičně vládli otcové tvoji, a opanuješ ji, a dobřeť učiní a rozmnoží tě více nežli otce tvé.

30:5  et assumet, atque introducet in terram, quam possederunt patres tui, et obtinebis eam : et benedicens tibi, majoris numeri te esse faciat quam fuerunt patres tui.

30:6  The Lord thy God will circumcise thy heart, and the heart of thy seed: that thou mayst love the Lord thy God with all thy heart and with all thy soul, that thou mayst live.

30:6  And the Lord thy God will circumcise thine heart, and the heart of thy seed, to love the Lord thy God with all thine heart, and with all thy soul, that thou mayest live.

30:6  Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ.

30:6  Hospodin obřeže tvé srdce a srdce tvého semene, a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým srdcem a celou duší, a nalezneš život.

30:6  Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva, abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ.

30:6  A obřeže Hospodin Bůh tvůj srdce tvé a srdce semene tvého, abys miloval Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, abys živ byl.

30:6  Circumcidet Dominus Deus tuus cor tuum, et cor seminis tui, ut diligas Dominum Deum tuum in toto corde tuo, et in tota anima tua, ut possis vivere.

30:7  And he will turn all these curses upon thy enemies, and upon them that hate and persecute thee.

30:7  And the Lord thy God will put all these curses upon thine enemies, and on them that hate thee, which persecuted thee.

30:7  Všechny tyto kletby pak vloží Hospodin, tvůj Bůh, na tvé nepřátele a na ty, kdo tě nenávistně pronásledovali.

30:7  Hospodin, tvůj Bůh, pak všechny tyto kletby uvede na tvé nepřátele, kteří tě nenáviděli a kteří tě pronásledovali.

30:7  Hospodin, tvůj Bůh, dá všechna tato prokletí na tvé nepřátele a na ⌈ty, kdo tě nenávidí a pronásledují.⌉

30:7  Všecka pak zlořečenství tato obrátí Hospodin Bůh tvůj na nepřátely tvé a na ty, jenž v nenávisti měli tebe, a protivili se tobě.

30:7  Omnes autem maledictiones has convertet super inimicos tuos, et eos qui oderunt te et persequuntur.

30:8  But thou shalt return, and hear the voice of the Lord thy God, and shalt do all the commandments which I command thee this day:

30:8  And thou shalt return and obey the voice of the Lord, and do all his commandments which I command thee this day.

30:8  Ty budeš opět poslouchat Hospodina a dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím.

30:8  Ty pak budeš znovu poslouchat Hospodina a dodržovat všechna jeho přikázání, která ti dnes udílím.

30:8  Ty však se navrátíš, uposlechneš Hospodina a budeš plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji.

30:8  Ty tedy obrátě se, když poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti všecka přikázaní jeho, kteráž já tobě dnes přikazuji:

30:8  Tu autem reverteris, et audies vocem Domini Dei tui, faciesque universa mandata quæ ego præcipio tibi hodie :

30:9  And the Lord thy God will make thee abound in all the works of thy hands, in the fruit of thy womb, and in the fruit of thy cattle, in the fruitfulness of thy land, and in the plenty of all things. For the Lord will return to rejoice over thee in all good things, as he rejoiced in thy fathers:

30:9  And the Lord thy God will make thee plenteous in every work of thine hand, in the fruit of thy body, and in the fruit of thy cattle, and in the fruit of thy land, for good: for the Lord will again rejoice over thee for good, as he rejoiced over thy fathers:

30:9  Hospodin, tvůj Bůh, ti dá nadbytek dobrého v každé práci tvých rukou, plodu tvého života a plodu tvého dobytka i plodin tvé role. Hospodin se bude opět nad tebou veselit k tvému dobru, jako se veselil nad tvými otci,

30:9  Hospodin, tvůj Bůh, ti proto vrchovatě požehná ve všem tvém počínání, v plodu tvého lůna, v plodu tvého dobytka i v plodech tvé půdy. Hospodin se bude znovu těšit z tvého blahobytu, jako se těšil z blahobytu tvých otců,

30:9  Hospodin, tvůj Bůh, ti daruje hojnost k dobrému při všem díle tvých rukou, v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země, neboť Hospodin nad tebou bude znovu jásat k dobrému, jako jásal nad tvými otci,

30:9  Dáť Hospodin Bůh tvůj prospěch při všem díle rukou tvých, v plodu života tvého i v plodu dobytka tvého, a v úrodách země tvé, tobě k dobrému. Nebo zase veseliti se bude Hospodin z tebe, dobře čině tobě, jakož veselil se z otců tvých,

30:9  et abundare te faciet Dominus Deus tuus in cunctis operibus manuum tuarum, in sobole uteri tui, et in fructu jumentorum tuorum, in ubertate terræ tuæ, et in rerum omnium largitate. Revertetur enim Dominus, ut gaudeat super te in omnibus bonis, sicut gavisus est in patribus tuis :

30:10  Yet so if thou hear the voice of the Lord thy God, and keep his precepts and ceremonies, which are written in this law: and return to the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul.

30:10  If thou shalt hearken unto the voice of the Lord thy God, to keep his commandments and his statutes which are written in this book of the law, and if thou turn unto the Lord thy God with all thine heart, and with all thy soul.

30:10  budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.

30:10  když budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dodržovat jeho přikázání a pravidla zapsaná v této knize Zákona a když se obrátíš k Hospodinu, svému Bohu, celým srdcem a celou duší.

30:10  když uposlechneš Hospodina, svého Boha, budeš zachovávat jeho příkazy a ustanovení zapsaná v této knize zákona a navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.

30:10  Jestliže bys však poslouchal hlasu Hospodina Boha svého, a ostříhal přikázaní jeho a ustanovení jeho, napsaných v knize zákona tohoto, když bys se obrátil k Hospodinu Bohu svému celým srdcem svým a celou duší svou.

30:10  si tamen audieris vocem Domini Dei tui, et custodieris præcepta ejus et cæremonias, quæ in hac lege conscripta sunt : et revertaris ad Dominum Deum tuum in toto corde tuo, et in tota anima tua.

30:11  This commandment, that I command thee this day is not above thee, nor far off from thee:

30:11  For this commandment which I command thee this day, it is not hidden from thee, neither is it far off.

30:11  Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený.

30:11  Přikázání, které ti dnes vydávám, není nad tvé síly, není ti nijak vzdálené!

30:11  Vždyť tento příkaz, který ti dnes přikazuji, není pro tebe nepochopitelný ani vzdálený.

30:11  Nebo přikázaní toto, kteréž přikazuji tobě dnes, není skryté před tebou, ani vzdálené od tebe.

30:11  Mandatum hoc, quod ego præcipio tibi hodie, non supra te est, neque procul positum,

30:12  Nor is it in heaven, that thou shouldst say: Which of us can go up to heaven to bring it unto us, and we may hear and fulfil it in work?

30:12  It is not in heaven, that thou shouldest say, Who shall go up for us to heaven, and bring it unto us, that we may hear it, and do it?

30:12  Není v nebi, abys musel říkat: „Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?“

30:12  Není na nebi, abys říkal: „Kdo z nás vystoupí na nebe, aby nám je odtud přinesl a oznámil nám je, abychom je mohli plnit?“

30:12  Není na nebesích, abys mohl říct: Kdo ⌈z nás⌉ vystoupí na nebesa, aby ⌈jej pro nás vzal,⌉ ⌈oznámil nám ho a my jej plnili?⌉

30:12  Není na nebi, abys řekl: Kdo nám vstoupí do nebe, aby vezma, přinesl a oznámil je nám, abychom je plnili?

30:12  nec in cælo situm, ut possis dicere : Quis nostrum valet ad cælum ascendere, ut deferat illud ad nos, et audiamus atque opere compleamus ?

30:13  Nor is it beyond the sea: that thou mayst excuse thyself, and say: Which of us can cross the sea, and bring it unto us: that we may hear, and do that which is commanded?

30:13  Neither is it beyond the sea, that thou shouldest say, Who shall go over the sea for us, and bring it unto us, that we may hear it, and do it?

30:13  Ani za mořem není, abys musel říkat: „Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?“

30:13  Není za mořem, abys říkal: „Kdo z nás se vydá za moře, aby nám je odtud přinesl a oznámil nám je, abychom je mohli plnit?“

30:13  Ani není za mořem, abys mohl říct: Kdo z nás přejde na druhou stranu moře, aby jej pro nás vzal, oznámil nám ho a my jej plnili?

30:13  Ani za mořem jest, abys řekl: Kdo se nám přeplaví za moře, aby je přinesl a oznámil nám, abychom plnili je?

30:13  neque trans mare positum : ut causeris, et dicas : Quis ex nobis poterit transfretare mare, et illud ad nos usque deferre, ut possimus audire et facere quod præceptum est ?

30:14  But the word is very nigh unto thee, in thy mouth and in thy heart, that thou mayst do it.

30:14  But the word is very nigh unto thee, in thy mouth, and in thy heart, that thou mayest do it.

30:14  Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.

30:14  Naopak, to slovo je ti velmi blízké – je ve tvých ústech a ve tvém srdci. Jen je plň!

30:14  Vždyť to slovo je velmi blízko tebe, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys ho plnil.

30:14  Ale velmi blízko tebe jest slovo, v ústech tvých a v srdci tvém, abys činil to:

30:14  sed juxta te est sermo valde, in ore tuo, et in corde tuo, ut facias illum.

30:15  Consider that I have set before thee this day life and good, and on the other hand death and evil:

30:15  See, I have set before thee this day life and good, and death and evil;

30:15  Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo;

30:15  Pohleď, co ti dnes předkládám: Život a blahobyt, nebo smrt a neštěstí.

30:15  Pohleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.

30:15  (Hle, předložil jsem tobě dnes život a dobré, smrt i zlé,)

30:15  Considera quod hodie proposuerim in conspectu tuo, vitam et bonum, et e contrario mortem et malum :

30:16  That thou mayst love the Lord thy God, and walk in his ways, and keep his commandments and ceremonies and judgments, and bless thee in the land, which thou shalt go in to possess.

30:16  In that I command thee this day to love the Lord thy God, to walk in his ways, and to keep his commandments and his statutes and his judgments, that thou mayest live and multiply: and the Lord thy God shall bless thee in the land whither thou goest to possess it.

30:16  když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.

30:16  Proto ti dnes přikazuji: Miluj Hospodina, svého Boha, kráčej po jeho cestách a zachovávej jeho přikázání, pravidla a zákony. Pak budeš žít a růst a Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.

30:16  To ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a zachovával jeho příkazy, ustanovení a nařízení. Tak zůstaneš naživu, rozmnožíš se a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná v zemi, do které jdeš, abys ji obsadil.

30:16  Což já přikazuji tobě dnes, abys miloval Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho a ostříhaje přikázaní jeho, ustanovení a soudů jeho, abys živ jsa, rozmnožen byl, a požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj v zemi, do kteréž jdeš, abys ji dědičně obdržel.

30:16  ut diligas Dominum Deum tuum, et ambules in viis ejus, et custodias mandata illius ac cæremonias atque judicia : et vivas, atque multiplicet te, benedicatque tibi in terra, ad quam ingredieris possidendam.

30:17  But if thy heart be turned away, so that thou wilt not hear, and being deceived with error thou adore strange gods, and serve them:

30:17  But if thine heart turn away, so that thou wilt not hear, but shalt be drawn away, and worship other gods, and serve them;

30:17  Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim,

30:17  Pokud se však v srdci odvrátíš a nebudeš poslušný, ale necháš se strhnout, aby ses klaněl cizím bohům a sloužil jim,

30:17  Jestliže se však tvé srdce odvrátí, nebudeš poslouchat, necháš se svést, budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim,

30:17  Pakli se odvrátí srdce tvé, a nebudeš poslouchati, ale přiveden jsa k tomu, klaněti se budeš bohům cizím a jim sloužiti:

30:17  Si autem aversum fuerit cor tuum, et audire nolueris, atque errore deceptus adoraveris deos alienos, et servieris eis :

30:18  I foretell thee this day that thou shalt perish, and shalt remain but a short time in the land, to which thou shalt pass over the Jordan, and shalt go in to possess it.

30:18  I denounce unto you this day, that ye shall surely perish, and that ye shall not prolong your days upon the land, whither thou passest over Jordan to go to possess it.

30:18  oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil.

30:18  pak vám dnes oznamuji, že zcela vyhynete; v zemi za Jordánem, kterou jdete obsadit, dlouho nezůstanete.

30:18  oznamuji vám dnes, že jistě zahynete a nedožijete se mnoha dní v zemi, do které procházíš Jordánem a jdeš, abys ji obsadil.

30:18  Ohlašuji vám dnes, že jistotně zahynete, aniž prodlíte dnů svých v zemi, do kteréž se přes Jordán béřeš, abys ji dědičně obdržel.

30:18  prædico tibi hodie quod pereas, et parvo tempore moreris in terra, ad quam, Jordane transmisso, ingredieris possidendam.

30:19  I call heaven and earth to witness this day, that I have set before you life and death, blessing and cursing. Choose therefore life, that both thou and thy seed may live:

30:19  I call heaven and earth to record this day against you, that I have set before you life and death, blessing and cursing: therefore choose life, that both thou and thy seed may live:

30:19  Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo

30:19  Volám si dnes proti vám za svědky nebe a zemi: Dnes jsem vám předložil život a smrt, požehnání a prokletí. Vyber si život, a budeš živ ty i tvé símě.

30:19  Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo,

30:19  Osvědčuji proti tobě dnes nebem a zemí, žeť jsem život i smrt předložil, požehnání i zlořečenství; vyvoliž sobě tedy život, abys živ byl ty i símě tvé,

30:19  Testes invoco hodie cælum et terram, quod proposuerim vobis vitam et mortem, benedictionem et maledictionem. Elige ergo vitam, ut et tu vivas, et semen tuum :

30:20  And that thou mayst love the Lord thy God, and obey his voice, and adhere to him (for he is thy life, and the length of thy days,) that thou mayst dwell in the land, for which the Lord swore to thy fathers Abraham, Isaac, and Jacob that he would give it them.

30:20  That thou mayest love the Lord thy God, and that thou mayest obey his voice, and that thou mayest cleave unto him: for he is thy life, and the length of thy days: that thou mayest dwell in the land which the Lord sware unto thy fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob, to give them.

30:20  a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

30:20  Miluj Hospodina, svého Boha, poslouchej ho a přimkni k němu. Vždyť na tom záleží tvůj život a délka tvých dnů! Pak budeš moci žít v zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

30:20  ⌈a miluj⌉ Hospodina, svého Boha, jej poslouchej a přilni k němu. Vždyť on je tvůj život a dá ti dlouhá léta, abys bydlel v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

30:20  A miloval Hospodina Boha svého, poslouchaje hlasu jeho a přídrže se jeho, (nebo on jest život tvůj, a dlouhost dnů tvých), abys bydlil v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

30:20  et diligas Dominum Deum tuum, atque obedias voci ejus, et illi adhæreas (ipse est enim vita tua, et longitudo dierum tuorum), ut habites in terra, pro qua juravit Dominus patribus tuis, Abraham, Isaac, et Jacob, ut daret eam illis.

Chapter 31

31:1  And Moses went, and spoke all these words to all Israel,

31:1  And Moses went and spake these words unto all Israel.

31:1  Mojžíš šel a vyhlásil celému Izraeli tato slova.

31:1  Když Mojžíš domluvil tato slova všemu Izraeli,

31:1  Mojžíš šel a pověděl tato slova celému Izraeli.

31:1  Přišed tedy Mojžíš, mluvil slova ta ke všemu Izraelovi,

31:1  Abiit itaque Moyses, et locutus est omnia verba hæc ad universum Israël,

31:2  And he said to them: I am this day a hundred and twenty years old, I can no longer go out and come in, especially as the Lord also hath said to me: Thou shalt not pass over this Jordan.

31:2  And he said unto them, I am an hundred and twenty years old this day; I can no more go out and come in: also the Lord hath said unto me, Thou shalt not go over this Jordan.

31:2  Řekl jim: „Je mi dnes sto dvacet let, nemohu již vycházet ani vcházet, a Hospodin mi řekl: ‚Nepřejdeš tento Jordán.‘

31:2  řekl jim: „Je mi už sto dvacet let; nemohu dále vycházet a vcházet před vámi. Navíc mi Hospodin řekl: ‚Tento Jordán nepřejdeš.‘

31:2  Řekl jim: Je mi dnes sto dvacet let, nemohu již vycházet a vcházet a Hospodin mi řekl: Nepřejdeš přes tento Jordán.

31:2  A řekl jim: Ve stu a ve dvadcíti letech jsem dnes, nemohuť již více vycházeti a vcházeti; a také řekl Hospodin ke mně: Nepřejdeš Jordánu tohoto.

31:2  et dixit ad eos : Centum viginti annorum sum hodie ; non possum ultra egredi et ingredi, præsertim cum et Dominus dixerit mihi : Non transibis Jordanem istum.

31:3  The Lord thy God then will pass over before thee: he will destroy all these nations in thy sight, and thou shalt possess them: and this Josue shall go over before thee, as the Lord hath spoken.

31:3  The Lord thy God, he will go over before thee, and he will destroy these nations from before thee, and thou shalt possess them: and Joshua, he shall go over before thee, as the Lord hath said.

31:3  Hospodin, tvůj Bůh, půjde před tebou, vyhladí před tebou ony pronárody a ty si je podrobíš. Jozue, ten půjde před tebou, jak mluvil Hospodin.

31:3  Sám Hospodin, váš Bůh, půjde před vámi. On sám před vámi vyhladí ony národy, abyste obsadili jejich zem. Jak Hospodin řekl, půjde před vámi Jozue.

31:3  Hospodin, tvůj Bůh, půjde před tebou; on před tebou vyhladí tyto národy a obsadíš je. Jozue půjde před tebou, jak řekl Hospodin.

31:3  Hospodin Bůh tvůj předcházející tebe vyhladí ty národy od tváři tvé, a ty dědičně je opanuješ, a Jozue tento půjde před tebou, jakož řekl Hospodin.

31:3  Dominus ergo Deus tuus transibit ante te : ipse delebit omnes gentes has in conspectu tuo, et possidebis eas : et Josue iste transibit ante te, sicut locutus est Dominus.

31:4  And the Lord shall do to them as he did to Sehon and Og the kings of the Amorrhites, and to their land, and shall destroy them.

31:4  And the Lord shall do unto them as he did to Sihon and to Og, kings of the Amorites, and unto the land of them, whom he destroyed.

31:4  Hospodin s nimi naloží, jako naložil se Síchonem a Ógem, emorejskými králi, které vyhladil, a s jejich zemí.

31:4  Hospodin s nimi naloží, jako naložil s emorejskými králi Sichonem a Ogem, které vyhladil, i s jejich zemí.

31:4  Hospodin s nimi učiní to, co učinil s emorejskými králi Síchonem a Ógem a s jejich zemí, když je vyhladil.

31:4  I učiní Hospodin jim, jakož učinil Seonovi a Ogovi králům Amorejským a zemi jejich, kteréž vyhladil.

31:4  Facietque Dominus eis sicut fecit Sehon et Og regibus Amorrhæorum, et terræ eorum, delebitque eos.

31:5  Therefore when the Lord shall have delivered these also to you, you shall do in like manner to them as I have commanded you.

31:5  And the Lord shall give them up before your face, that ye may do unto them according unto all the commandments which I have commanded you.

31:5  Hospodin vám je vydá a naložíte s nimi zcela podle příkazu, který jsem vám dal.

31:5  Až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá, naložte s nimi přesně podle příkazu, který jsem vám dal.

31:5  Až vám je Hospodin vydá, naložte s nimi zcela podle příkazu, který jsem vám dal.

31:5  Protož když je dá Hospodin vám, tedy učiníte jim vedlé každého přikázaní, kteréž jsem přikázal vám.

31:5  Cum ergo et hos tradiderit vobis, similiter facietis eis, sicut præcepi vobis.

31:6  Do manfully and be of good heart: fear not, nor be ye dismayed at their sight: for the Lord thy God he himself is thy leader, and will not leave thee nor forsake thee.

31:6  Be strong and of a good courage, fear not, nor be afraid of them: for the Lord thy God, he it is that doth go with thee; he will not fail thee, nor forsake thee.

31:6  Buďte rozhodní a udatní, nebojte se a nemějte z nich strach, neboť sám Hospodin, tvůj Bůh, jde s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě.“

31:6  Buďte silní a stateční, nebojte se jich ani nelekejte. Sám Hospodin, váš Bůh, jde přece s vámi; on vás neopustí ani nenechá!“

31:6  Posilněte se a buďte odvážní. Nebojte se a nemějte z nich strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, půjde s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí tě.

31:6  Buďte silní a zmužile se mějte, nebojte se, ani se lekejte tváři jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj, on jde s tebou, neopustíť a nezanechá tebe.

31:6  Viriliter agite, et confortamini : nolite timere, nec paveatis ad conspectum eorum : quia Dominus Deus tuus ipse est ductor tuus, et non dimittet, nec derelinquet te.

31:7  And Moses called Josue, and said to him before all Israel: Take courage, and be valiant: for thou shalt bring this people into the land which the Lord swore he would give to their fathers, and thou shalt divide it by lot.

31:7  And Moses called unto Joshua, and said unto him in the sight of all Israel, Be strong and of a good courage: for thou must go with this people unto the land which the Lord hath sworn unto their fathers to give them; and thou shalt cause them to inherit it.

31:7  Mojžíš zavolal Jozua a řekl mu v přítomnosti celého Izraele: „Buď rozhodný a udatný, neboť ty vejdeš s tímto lidem do země, kterou Hospodin přísahal dát jejich otcům. Ty jim ji předáš do dědictví.

31:7  Nato Mojžíš zavolal Jozua a před očima celého Izraele mu řekl: „Buď silný a statečný, neboť ty vejdeš s tímto lidem do země, o níž Hospodin přísahal našim otcům, že jim ji dá. Právě ty jim ji předáš do dědictví.

31:7  Potom Mojžíš zavolal Jozua a před očima celého Izraele mu řekl: Posilni se a buď odvážný, neboť ty půjdeš s tímto lidem do země, o které Hospodin přísahal jejich otcům, že jim ji dá. Ty jim ji dáš do dědictví.

31:7  Tedy povolal Mojžíš Jozue a řekl jemu před očima všeho Izraele: Budiž silný a zmužile se měj, nebo ty vejdeš s lidem tímto do země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům jejich, že ji dá jim, a ty ji rozdělíš jim v dědictví.

31:7  Vocavitque Moyses Josue, et dixit ei coram omni Israël : Confortare, et esto robustus : tu enim introduces populum istum in terram, quam daturum se patribus eorum juravit Dominus, et tu eam sorte divides.

31:8  And the Lord who is your leader, he himself will be with thee: he will not leave thee, nor forsake thee: fear not, neither be dismayed.

31:8  And the Lord, he it is that doth go before thee; he will be with thee, he will not fail thee, neither forsake thee: fear not, neither be dismayed.

31:8  Sám Hospodin půjde před tebou, bude s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě; neboj se a neděs.“

31:8  Sám Hospodin jde před tebou, on sám bude s tebou. On tě neopustí ani nenechá, neboj se a nestrachuj.“

31:8  Hospodin půjde před tebou, on ⌈bude s tebou,⌉ nenechá tě klesnout a neopustí tě. Neboj se a neděs se.

31:8  Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; neboj se, ani se strachuj.

31:8  Et Dominus qui ductor est vester, ipse erit tecum : non dimittet, nec derelinquet te : noli timere, nec paveas.

31:9  And Moses wrote this law, and delivered it to the priests the sons of Levi, who carried the ark of the covenant of the Lord, and to all the ancients of Israel.

31:9  And Moses wrote this law, and delivered it unto the priests the sons of Levi, which bare the ark of the covenant of the Lord, and unto all the elders of Israel.

31:9  I napsal Mojžíš tento zákon a předal jej kněžím, Léviovcům, kteří nosili schránu Hospodinovy smlouvy, i všem izraelským starším.

31:9  Když Mojžíš sepsal tento Zákon, předal jej levitským kněžím, kteří nosili Truhlu Hospodinovy smlouvy, i všem izraelským stařešinům.

31:9  Mojžíš zapsal tento zákon a dal ho kněžím, synům Léviho, kteří nosí truhlu Hospodinovy smlouvy, a všem izraelským starším.

31:9  I napsal Mojžíš zákon tento a dal jej kněžím, synům Léví, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a všechněm starším Izraelským.

31:9  Scripsit itaque Moyses legem hanc, et tradidit eam sacerdotibus filiis Levi, qui portabant arcam fœderis Domini, et cunctis senioribus Israël.

31:10  And he commanded them, saying: After seven years, in the year of remission, in the feast of tabernacles,

31:10  And Moses commanded them, saying, At the end of every seven years, in the solemnity of the year of release, in the feast of tabernacles,

31:10  Mojžíš jim přikázal: „Každého sedmého roku, v roce určeném k promíjení dluhu, o slavnosti stánků,

31:10  Mojžíš jim přikázal: „Každého sedmého roku, v roce určeném k promíjení dluhů, během Slavnosti stánků

31:10  Mojžíš jim přikázal: Po sedmi letech, v určený čas roku prominutí dluhu, při svátku stánků,

31:10  A přikázal jim Mojžíš, řka: Každého léta sedmého, v jistý čas léta odpuštění, v svátek stanů,

31:10  Præcepitque eis, dicens : Post septem annos, anno remissionis, in solemnitate tabernaculorum,

31:11  When all Israel come together, to appear in the sight of the Lord thy God in the place which the Lord shall choose, thou shalt read the words of this law before all Israel, in their hearing.

31:11  When all Israel is come to appear before the Lord thy God in the place which he shall choose, thou shalt read this law before all Israel in their hearing.

31:11  až přijde celý Izrael, aby se ukázal před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které vyvolí, budeš předčítat tento zákon před celým Izraelem, aby jej slyšeli.

31:11  se sejde všechen Izrael, aby se ukázal před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které si on vyvolí. Tehdy budeš celému Izraeli předčítat tento Zákon, tak aby jej slyšeli.

31:11  když se celý Izrael přijde ukázat před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které vyvolí, čti tento zákon před celým Izraelem.

31:11  Když přijde všecken Izrael a postaví se před Hospodinem Bohem tvým na místě, kteréž by vyvolil, čísti budeš zákon tento přede vším Izraelem v uších jejich,

31:11  convenientibus cunctis ex Israël, ut appareant in conspectu Domini Dei tui in loco quem elegerit Dominus, leges verba legis hujus coram omni Israël, audientibus eis,

31:12  And the people being all assembled together, both men and women, children and strangers, that are within thy gates: that hearing they may learn, and fear the Lord your God, and keep, and fulfil all the words of this law:

31:12  Gather the people together, men, and women, and children, and thy stranger that is within thy gates, that they may hear, and that they may learn, and fear the Lord your God, and observe to do all the words of this law:

31:12  Shromáždi lid, muže i ženy a děti i hosta, který žije v tvých branách, aby slyšeli a učili se bát Hospodina, vašeho Boha, a bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona.

31:12  Shromážděte lid – muže, ženy, děti i přistěhovalce žijící ve vašich branách – aby jej slyšeli a učili se ctít Hospodina, vašeho Boha, a pečlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona.

31:12  Shromáždi lid, muže, ženy, malé děti i příchozího, který je ve tvých branách, aby poslouchali a učili se bát Hospodina, vašeho Boha, a zachovávali a plnili všechna slova tohoto zákona.

31:12  Shromáždě lid, muže i ženy, i děti, i příchozí své, kteříž jsou v branách tvých, aby slyšíce, učili se a báli se Hospodina Boha vašeho, a hleděli činiti všecka slova zákona tohoto.

31:12  et in unum omni populo congregato, tam viris quam mulieribus, parvulis, et advenis, qui sunt intra portas tuas : ut audientes discant, et timeant Dominum Deum vestrum, et custodiant, impleantque omnes sermones legis hujus.

31:13  That their children also, who now are ignorant, may hear, and fear the Lord their God, all the days that they live in the land whither you are going over the Jordan to possess it.

31:13  And that their children, which have not known any thing, may hear, and learn to fear the Lord your God, as long as ye live in the land whither ye go over Jordan to possess it.

31:13  Též jejich synové, kteří ho ještě neznají, ať poslouchají a učí se bát Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny, co budete žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili.“

31:13  Tak to uslyší i jejich synové, kteří toto vše nezažili, a budou se učit ctít Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny vašeho života v zemi za Jordánem, kterou jdete obsadit.“

31:13  Také jejich synové, kteří ho neznají, ať poslouchají a učí se bát Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny, co budete naživu v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.

31:13  Synové také jejich, kteříž ještě toho nepoznali, ať slyší a učí se báti Hospodina Boha vašeho po všecky dny, v nichž živi budete na zemi, do níž, přejdouce Jordán, vejdete, abyste ji dědičně obdrželi.

31:13  Filii quoque eorum qui nunc ignorant, ut audire possint, et timeant Dominum Deum suum cunctis diebus quibus versantur in terra, ad quam vos, Jordane transmisso, pergitis obtinendam.

31:14  And the Lord said to Moses: Behold the days of thy death are nigh: call Josue, and stand ye in the tabernacle of the testimony, that I may give him a charge. So Moses and Josue went and stood in the tabernacle of the testimony:

31:14  And the Lord said unto Moses, Behold, thy days approach that thou must die: call Joshua, and present yourselves in the tabernacle of the congregation, that I may give him a charge. And Moses and Joshua went, and presented themselves in the tabernacle of the congregation.

31:14  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, přiblížily se dny tvé smrti. Povolej Jozua a postavte se do stanu setkávání a já mu dám příkaz.“ Šel tedy Mojžíš s Jozuem a postavili se do stanu setkávání.

31:14  Hospodin Mojžíšovi řekl: „Hle, přiblížil se den tvé smrti. Zavolej Jozua a postavte se do Stanu setkávání, kde mu dám pověření.“ Mojžíš a Jozue tedy šli a postavili se do Stanu setkávání.

31:14  Hospodin dále Mojžíšovi řekl: Hle, ⌈blíží se dny, kdy zemřeš.⌉ Zavolej Jozua, postavte se ve stanu setkávání a ustanovím ho. Mojžíš šel s Jozuem a postavili se ve stanu setkávání.

31:14  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, již se přiblížili dnové tvoji, abys umřel. Povolej Jozue, a postavte se oba v stánku úmluvy, a přikáži jemu. Šel tedy Mojžíš a Jozue, a postavili se v stánku úmluvy.

31:14  Et ait Dominus ad Moysen : Ecce prope sunt dies mortis tuæ : voca Josue, et state in tabernaculo testimonii, ut præcipiam ei. Abierunt ergo Moyses et Josue, et steterunt in tabernaculo testimonii :

31:15  And the Lord appeared there in the pillar of a cloud, which stood in the entry of the tabernacle.

31:15  And the Lord appeared in the tabernacle in a pillar of a cloud: and the pillar of the cloud stood over the door of the tabernacle.

31:15  I ukázal se Hospodin ve stanu v oblakovém sloupu. Oblakový sloup stál nad vchodem do stanu.

31:15  Hospodin se ve Stanu ukázal v oblakovém sloupu. Oblakový sloup se postavil nad vchodem do Stanu.

31:15  Hospodin se ukázal ve stanu v oblakovém sloupu. Oblakový sloup zůstal stát u vchodu do stanu.

31:15  I ukázal se Hospodin v stánku v sloupě oblakovém, a postavil se sloup oblakový nade dveřmi stánku.

31:15  apparuitque Dominus ibi in columna nubis, quæ stetit in introitu tabernaculi.

31:16  And the Lord said to Moses: Behold thou shalt sleep with thy fathers, and this people rising up will go a fornicating after strange gods in the land, to which it goeth in to dwell: there will they forsake me, and will make void the covenant, which I have made with them,

31:16  And the Lord said unto Moses, Behold, thou shalt sleep with thy fathers; and this people will rise up, and go a whoring after the gods of the strangers of the land, whither they go to be among them, and will forsake me, and break my covenant which I have made with them.

31:16  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, ty ulehneš ke svým otcům a tento lid povstane a bude smilnit s cizími bohy země, do níž vstupuje, opustí mě a poruší mou smlouvu, kterou jsem s ním uzavřel.

31:16  Hospodin Mojžíšovi řekl: „Hle, brzy ulehneš ke svým otcům. Tento lid pak vstane a půjde smilnit s cizími bohy, mezi nimiž se ocitne v zemi, do níž přichází. Opustí mne a zruší smlouvu, kterou jsem s nimi uzavřel.

31:16  Hospodin Mojžíšovi řekl: Hle, brzy ulehneš ⌈se svými⌉ otci. Tento lid pak povstane a bude chodit smilnit za cizími bohy v zemi, do které jdeš. Opustí mě a zruší mou smlouvu, kterou jsem s nimi uzavřel.

31:16  Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Aj, ty již usneš s otci svými, potom lid tento vstana, smilniti bude, následuje bohů cizozemců země této, do níž vchází, aby bydlil u prostřed ní; tu mne opustí a zruší smlouvu mou, kterouž jsem učinil s ním.

31:16  Dixitque Dominus ad Moysen : Ecce tu dormies cum patribus tuis, et populus iste consurgens fornicabitur post deos alienos in terra, ad quam ingreditur ut habitet in ea : ibi derelinquet me, et irritum faciet fœdus, quod pepigi cum eo.

31:17  And my wrath shall be kindled against them in that day: and I will forsake them, and will hide my face from them, and they shall be devoured: all evils and afflictions shall find them, so that they shall say in that day: In truth it is because God is not with me, that these evils have found me.

31:17  Then my anger shall be kindled against them in that day, and I will forsake them, and I will hide my face from them, and they shall be devoured, and many evils and troubles shall befall them; so that they will say in that day, Are not these evils come upon us, because our God is not among us?

31:17  V onen den vzplane proti němu můj hněv. Opustím je a skryji před nimi svou tvář. Bude za pokrm svým nepřátelům a stihne ho mnohé zlo a soužení. V onen den řekne: ‚Zdali mě nestihlo toto zlo proto, že můj Bůh není uprostřed nás?‘

31:17  V ten den proti nim vzplane můj hněv; opustím je a skryji před nimi svou tvář. Tehdy je potkají veliké pohromy a soužení, takže se stanou snadnou kořistí. V ten den si řeknou: ‚Nepotkala nás ta hrozná neštěstí proto, že uprostřed nás není náš Bůh?‘

31:17  V onen den vzplane proti němu můj hněv, opustím je a skryji před nimi svou tvář. Bude k požírání, potkají ho mnohá trápení a soužení. V onen den řekne: ⌈Což to není kvůli tomu,⌉ že můj Bůh není v mém středu, že mě potkala tato trápení?

31:17  Protož rozhněvá se na něj prchlivost má v ten den, a opustím je, i skryji tvář svou od nich, a bude sežrán, i přijdou na něj mnohé věci zlé a úzkosti. I řekne v ten den: Zdaliž ne proto přišly na mne tyto zlé věci, že Bůh můj není u prostřed mne?

31:17  Et irascetur furor meus contra eum in die illo : et derelinquam eum, et abscondam faciem meam ab eo, et erit in devorationem : invenient eum omnia mala et afflictiones, ita ut dicat in illo die : Vere quia non est Deus mecum, invenerunt me hæc mala.

31:18  But I will hide, and cover my face in that day, for all the evils which they have done, because they have followed strange gods.

31:18  And I will surely hide my face in that day for all the evils which they shall have wrought, in that they are turned unto other gods.

31:18  A já onoho dne skryji nadobro svou tvář pro všechno to zlo, jehož se dopustil, když se obrátil k jiným bohům.

31:18  Kvůli všemu zlu, které napáchali, však v ten den zcela skryji svou tvář – vždyť se obrátili k cizím bohům!

31:18  V onen den jistě skryji svou tvář kvůli všemu zlu, které spáchal, když se obrátil k jiným bohům.

31:18  Já pak daleko skryji tvář svou v ten den pro všecko to zlé, kteréž páchal, jakž se obrátil k bohům cizím.

31:18  Ego autem abscondam, et celabo faciem meam in die illo propter omnia mala, quæ fecit, quia secutus est deos alienos.

31:19  Now therefore write you this canticle, and teach the children of Israel: that they may know it by heart, and sing it by mouth, and this song may be unto me for a testimony among the children of Israel.

31:19  Now therefore write ye this song for you, and teach it the children of Israel: put it in their mouths, that this song may be a witness for me against the children of Israel.

31:19  Nyní si tedy napište tuto píseň. Uč jí syny Izraele, vlož jim ji do úst, aby byla tato píseň mým svědkem proti synům Izraele.

31:19  Proto teď napište tuto píseň. Nauč ji syny Izraele a vlož jim ji do úst, aby mi ta píseň byla svědkem proti synům Izraele.

31:19  Nyní ⌈jim napiš⌉ tuto píseň a nauč ji syny Izraele, vlož ji do jejich úst, aby tato píseň byla mým svědkem proti synům Izraele.

31:19  Protož nyní napište sobě píseň tuto, a uč jí syny Izraelské; vlož ji v ústa jejich, aby ta píseň byla mi za svědka proti synům Izraelským.

31:19  Nunc itaque scribite vobis canticum istud, et docete filios Israël : ut memoriter teneant, et ore decantent, et sit mihi carmen istud pro testimonio inter filios Israël.

31:20  For I will bring them into the land, for which I swore to their fathers, that floweth with milk and honey. And when they have eaten, and are full and fat, they will turn away after strange gods, and will serve them: and will despise me, and make void my covenant.

31:20  For when I shall have brought them into the land which I sware unto their fathers, that floweth with milk and honey; and they shall have eaten and filled themselves, and waxen fat; then will they turn unto other gods, and serve them, and provoke me, and break my covenant.

31:20  Já ho totiž uvedu do té země, oplývající mlékem a medem, kterou jsem přísežně slíbil jeho otcům, ale on bude jíst, nasytí se a ztuční a obrátí se k jiným bohům. Jim budou sloužit, mne zneváží a mou smlouvu zruší.

31:20  Až je přivedu do země oplývající mlékem a medem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům, budou jíst do sytosti, až k otylosti. Tehdy se obrátí k cizím bohům a budou jim sloužit; mnou pak pohrdnou a mou smlouvu zruší.

31:20  Vždyť ho přivedu do země, o které jsem přísahal jeho otcům, do země oplývající mlékem a medem. Ale až se nají, nasytí a bude prospívat, obrátí se k jiným bohům a budou jim sloužit. Mě zneváží a poruší mou smlouvu.

31:20  Nebo uvedu jej do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jeho, oplývající mlékem a strdí, kdežto bude jísti a nasytí se a ztuční. Tehdy obrátí se k bohům cizím a sloužiti bude jim, i popudí mne a zruší smlouvu mou.

31:20  Introducam enim eum in terram, pro qua juravi patribus ejus, lacte et melle manantem. Cumque comederint, et saturati, crassique fuerint, avertentur ad deos alienos, et servient eis : detrahentque mihi, et irritum facient pactum meum.

31:21  And after many evils and afflictions shall have come upon them, this canticle shall answer them for a testimony, which no oblivion shall take away out of the mouth of their seed. For I know their thoughts, and what they are about to do this day, before that I bring them into the land which I have promised them.

31:21  And it shall come to pass, when many evils and troubles are befallen them, that this song shall testify against them as a witness; for it shall not be forgotten out of the mouths of their seed: for I know their imagination which they go about, even now, before I have brought them into the land which I sware.

31:21  Až pak na něj dolehne mnohé zlo a soužení, bude tato píseň, jež neupadne v zapomenutí v ústech jeho potomstva, vypovídat proti němu jako svědek. Znám výtvory jeho mysli, vím, co udělá dnes, ještě dřív, než ho uvedu do země, kterou jsem mu přísežně slíbil.“

31:21  Až je pak potkají hrozné pohromy a soužení, bude tato píseň vypovídat jako svědek proti nim (nebude totiž zapomenuta, ani jejich potomkům nesejde ze rtů). Již dnes přece znám jejich představy i skutky, ještě než je uvedu do země, kterou jsem jim s přísahou zaslíbil.“

31:21  I stane se, že až ho potkají mnohá trápení a soužení, tato píseň bude před ním svědčit jako svědek, protože ⌈nebude zapomenuta z úst jeho potomstva.⌉ Neboť znám jeho smýšlení, podle kterého už nyní jedná, ještě dříve nežli ho přivedu do země, o které jsem přísahal.

31:21  A když přijdou na něj mnohé zlé věci a úzkosti, tehdy bude jemu tato píseň na svědectví, (nebo nepřijde v zapomenutí, aniž odejde od úst semene jeho). Známť zajisté myšlení jeho, a co on ještě dnes činiti bude, prvé nežli jej uvedu do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil.

31:21  Postquam invenerint eum mala multa et afflictiones, respondebit ei canticum istud pro testimonio, quod nulla delebit oblivio ex ore seminis sui. Scio enim cogitationes ejus, quæ facturus sit hodie, antequam introducam eum in terram, quam ei pollicitus sum.

31:22  Moses therefore wrote the canticle, and taught it to the children of Israel.

31:22  Moses therefore wrote this song the same day, and taught it the children of Israel.

31:22  Mojžíš tedy onoho dne napsal tu píseň a učil jí Izraelce.

31:22  Mojžíš tu píseň napsal ještě téhož dne a syny Izraele ji naučil.

31:22  Mojžíš napsal v onen den tuto píseň a učil ji syny Izraele.

31:22  Tedy napsal Mojžíš tu píseň v ten den a učil jí syny Izraelské.

31:22  Scripsit ergo Moyses canticum, et docuit filios Israël.

31:23  And the Lord commanded Josue the son of Nun, and said: Take courage, and be valiant: for thou shalt bring the children of Israel into the land which I have promised, and I will be with thee.

31:23  And he gave Joshua the son of Nun a charge, and said, Be strong and of a good courage: for thou shalt bring the children of Israel into the land which I sware unto them: and I will be with thee.

31:23  Hospodin pak přikázal Jozuovi, synu Núnovu, a řekl: „Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš syny Izraele do země, kterou jsem jim přísežně slíbil, a já budu s tebou.“

31:23  Nato Hospodin přikázal Jozuovi, synu Nunovu: „Buď silný a statečný! Ty přivedeš syny Izraele do země, kterou jsem jim s přísahou zaslíbil, a já budu s tebou.“

31:23  Pak dal příkaz Jozuovi, synu Núnovu: Posilni se a buď odvážný, neboť ty přivedeš syny Izraele do země, o které jsem jim přísahal. Já ⌈budu s tebou.⌉

31:23  Potom dal přikázaní Jozue, synu Nun, řka: Budiž silný, a měj se zmužile, nebo ty uvedeš syny Izraelské do země, kterouž jsem jim s přísahou zaslíbil, a já budu s tebou.

31:23  Præcepitque Dominus Josue filio Nun, et ait : Confortare, et esto robustus : tu enim introduces filios Israël in terram, quam pollicitus sum, et ego ero tecum.

31:24  Therefore after Moses had wrote the words of this law in a volume, and finished it:

31:24  And it came to pass, when Moses had made an end of writing the words of this law in a book, until they were finished,

31:24  Když Mojžíš dokončil zápis slov tohoto zákona do knihy,

31:24  Když Mojžíš sepsal slova tohoto Zákona od začátku až do konce,

31:24  I stalo se, když Mojžíš zcela dopsal do knihy slova tohoto zákona,

31:24  Stalo se pak, když napsal Mojžíš slova zákona tohoto v knize, a dokonal je,

31:24  Postquam ergo scripsit Moyses verba legis hujus in volumine, atque complevit,

31:25  He commanded the Levites, who carried the ark of the covenant of the Lord, saying:

31:25  That Moses commanded the Levites, which bare the ark of the covenant of the Lord, saying,

31:25  přikázal lévijcům nosícím schránu Hospodinovy smlouvy:

31:25  přikázal levitům nosícím Truhlu Hospodinovy smlouvy:

31:25  že přikázal lévitům nosícím truhlu Hospodinovy smlouvy:

31:25  Že přikázal Levítům, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, řka:

31:25  præcepit Levitis, qui portabant arcam fœderis Domini, dicens :

31:26  Take this book, and put it in the side of the ark of the covenant of the Lord your God: that it may be there for a testimony against thee.

31:26  Take this book of the law, and put it in the side of the ark of the covenant of the Lord your God, that it may be there for a witness against thee.

31:26  „Vezměte knihu tohoto zákona a uložte ji po straně schrány smlouvy Hospodina, vašeho Boha. Tam bude proti tobě svědkem.

31:26  „Vezměte tuto knihu Zákona a uložte ji vedle Truhly smlouvy Hospodina, našeho Boha, ať je tam svědkem proti vám.

31:26  Vezměte tuto knihu zákona a položte ji po boku truhly smlouvy Hospodina, svého Boha. Bude tam proti tobě jako svědek.

31:26  Vezměte tu knihu zákona a vložte ji v straně truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho, ať jest tam proti vám na svědectví.

31:26  Tollite librum istum, et ponite eum in latere arcæ fœderis Domini Dei vestri : ut sit ibi contra te in testimonium.

31:27  For I know thy obstinacy, and thy most stiff neck. While I am yet living, and going in with you, you have always been rebellious against the Lord: how much more when I shall be dead?

31:27  For I know thy rebellion, and thy stiff neck: behold, while I am yet alive with you this day, ye have been rebellious against the Lord; and how much more after my death?

31:27  Vždyť já znám tvou vzdorovitost a tvou tvrdou šíji: Hle, už dnes, kdy ještě mezi vámi žiji, vzdorujete Hospodinu; tím spíše po mé smrti!

31:27  Znám přece vaši vzpurnost a tvrdošíjnost! Hle, bouříte se proti Hospodinu už dnes, když jsem mezi vámi. Čím spíš poté, co umřu?

31:27  Vždyť já znám tvou vzpouru a tvou tvrdou šíji! Jestliže jste se vzpírali vůči Hospodinu nyní, když ještě žiji s vámi, tím spíše po mé smrti.

31:27  Nebo já znám zpouru tvou a zatvrdilost šíje tvé. Aj, poněvadž, když jsem já ještě živ nyní s vámi, zpurní jste bývali Hospodinu, čím tedy více, když já umru?

31:27  Ego enim scio contentionem tuam, et cervicem tuam durissimam. Adhuc vivente me et ingrediente vobiscum, semper contentiose egistis contra Dominum : quanto magis cum mortuus fuero ?

31:28  Gather unto me all the ancients of your tribes, and your doctors, and I will speak these words in their hearing, and will call heaven and earth to witness against them.

31:28  Gather unto me all the elders of your tribes, and your officers, that I may speak these words in their ears, and call heaven and earth to record against them.

31:28  Svolejte ke mně všechny starší svých kmenů a své správce. Chci před nimi vyhlásit tato slova a dovolat se proti nim svědectví nebes i země.

31:28  Shromážděte ke mně všechny stařešiny svých kmenů a své správce, abych jim přednesl tato slova a dosvědčil je před nebem a zemí.

31:28  Shromážděte ke mně všechny starší svých kmenů a své správce, abych ⌈k nim⌉ promluvil tato slova a povolal proti nim za svědky nebesa i zemi.

31:28  Shromažďte ke mně všecky starší pokolení svých a správce vaše, abych mluvil v uši jejich slova tato, a osvědčil proti nim nebem i zemí.

31:28  Congregate ad me omnes majores natu per tribus vestras, atque doctores, et loquar audientibus eis sermones istos, et invocabo contra eos cælum et terram.

31:29  For I know that, after my death, you will do wickedly, and will quickly turn aside form the way that I have commanded you: and evils shall come upon you in the latter times, when you shall do evil in the sight of the Lord, to provoke him by the works of your hands.

31:29  For I know that after my death ye will utterly corrupt yourselves, and turn aside from the way which I have commanded you; and evil will befall you in the latter days; because ye will do evil in the sight of the Lord, to provoke him to anger through the work of your hands.

31:29  Vím, že po mé smrti zabřednete do zkázy a sejdete z cesty, kterou jsem vám přikázal. V posledních dnech vás pak potká zlo, protože jste páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a uráželi ho dílem svých rukou.“

31:29  Vím, že po mé smrti se zvrhnete a sejdete z cesty, kterou jsem vám přikázal. Budete-li v očích Hospodina, svého Boha, páchat špatnost a popouzet ho svými výtvory, potká vás nakonec neštěstí.“

31:29  Neboť vím, že po mé smrti se jistě vrhnete do zkázy, odvrátíte se od cesty, kterou jsem vám přikázal a postihne vás v budoucích dnech zlo, protože budete páchat to, co je zlé v Hospodinových očích, a budete ho provokovat k hněvu dílem svých rukou.

31:29  Nebo vím, že po mé smrti velmi porušíte se a vystoupíte z cesty, kterouž jsem přikázal vám; pročež přijde na vás toto zlé v posledních dnech, když byste činili to, což se nelíbí Hospodinu, popouzejíce ho dílem rukou svých.

31:29  Novi enim quod post mortem meam inique agetis, et declinabitis cito de via, quam præcepi vobis : et occurrent vobis mala in extremo tempore, quando feceritis malum in conspectu Domini, ut irritetis eum per opera manuum vestrarum.

31:30  Moses therefore spoke, in the hearing of the whole assembly of Israel, the words of this canticle, and finished it even to the end.

31:30  And Moses spake in the ears of all the congregation of Israel the words of this song, until they were ended.

31:30  Nato Mojžíš vyhlásil před celým shromážděním Izraele slova této písně až do konce.

31:30  Mojžíš pak celému izraelskému shromáždění přednesl slova této písně od začátku až do konce:

31:30  Mojžíš mluvil k celému shromáždění Izraele slova této písně až do konce.

31:30  Mluvil tedy Mojžíš v uši všeho shromáždění Izraelského slova písně této, až je i dokonal.

31:30  Locutus est ergo Moyses, audiente universo cœtu Israël, verba carminis hujus, et ad finem usque complevit.

Chapter 32

32:1  Hear, O ye heavens, the things I speak, let the earth give ear to the words of my mouth.

32:1  Give ear, O ye heavens, and I will speak; and hear, O earth, the words of my mouth.

32:1  Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst.

32:1  Naslouchejte, nebesa, neboť promluvím, poslechni, země, výroky úst mých.

32:1  Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, slyš, země, řeč mých úst.

32:1  Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.

32:1  Audite, cæli, quæ loquor : audiat terra verba oris mei.

32:2  Let my doctrine gather as the rain, let my speech distil as the dew, as a shower upon the herb, and as drops upon the grass.

32:2  My doctrine shall drop as the rain, my speech shall distil as the dew, as the small rain upon the tender herb, and as the showers upon the grass:

32:2  Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu.

32:2  Kéž se mé naučení lije jako déšť, kéž se jak rosa snáší moje řeč, kéž je jak sprška pro zeleň a jako liják bylině.

32:2  Jako déšť ať kane má nauka, jak rosa ať plyne má řeč, jako sprška na trávu a jako přeháňka na zeleň.

32:2  Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,

32:2  Concrescat ut pluvia doctrina mea, fluat ut ros eloquium meum, quasi imber super herbam, et quasi stillæ super gramina.

32:3  Because I will invoke the name of the Lord: give ye magnificence to our God.

32:3  Because I will publish the name of the Lord: ascribe ye greatness unto our God.

32:3  Hlásám Hospodinovo jméno, přiznejte velikost našemu Bohu!

32:3  Jméno Hospodinovo totiž provolám – chvalte velebnost našeho Boha!

32:3  ⌈Vyhlašuji Hospodinovo jméno.⌉ Vzdejte čest našemu Bohu.

32:3  Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,

32:3  Quia nomen Domini invocabo : date magnificentiam Deo nostro.

32:4  The works of God are perfect, and all his ways are judgments: God is faithful and without any iniquity, he is just and right.

32:4  He is the Rock, his work is perfect: for all his ways are judgment: a God of truth and without iniquity, just and right is he.

32:4  On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.

32:4  On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný!

32:4  Skála -- jeho dílo je bezúhonné, ano, všechny jeho cesty jsou spravedlivé. On je Bůh věrný a není v něm špatnost, je spravedlivý a přímý.

32:4  Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.

32:4  Dei perfecta sunt opera, et omnes viæ ejus judicia : Deus fidelis, et absque ulla iniquitate, justus et rectus.

32:5  They have sinned against him, and are none of his children in their filth: they are a wicked and perverse generation.

32:5  They have corrupted themselves, their spot is not the spot of his children: they are a perverse and crooked generation.

32:5  Pokolení pokřivené a potměšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnění přestalo být jeho syny.

32:5  Jeho nesynové se ale zvrhli, zkažení jsou, zvrácený a zpustlý rod.

32:5  ⌈Jednali vůči němu zvráceně,⌉ ⌈ke své potupě nejsou jeho syny,⌉ zvrácená a zkažená generace.

32:5  Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho.

32:5  Peccaverunt ei, et non filii ejus in sordibus : generatio prava atque perversa.

32:6  Is this the return thou makest to the Lord, O foolish and senseless people? Is not he thy father, that hath possessed thee, and made thee, and created thee?

32:6  Do ye thus requite the Lord, O foolish people and unwise? is not he thy father that hath bought thee? hath he not made thee, and established thee?

32:6  Takto odplácíte Hospodinu, lide zbloudilý a nemoudrý? Cožpak není on tvůj Otec? Vždyť mu patříš. On tě učinil a zpevnil.

32:6  Takhle se Hospodinu odplácíte, lide nerozumný a nemoudrý? Copak on není tvůj Otec a Stvořitel, který tě učinil a upevnil?

32:6  Takto odplácíte Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Cožpak není on tvým otcem, který tě vytvořil, který tě učinil a upevnil?

32:6  Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.

32:6  Hæccine reddis Domino, popule stulte et insipiens ? numquid non ipse est pater tuus, qui possedit te, et fecit, et creavit te ?

32:7  Remember the days of old, think upon every generation: ask thy father, and he will declare to thee: thy elders and they will tell thee.

32:7  Remember the days of old, consider the years of many generations: ask thy father, and he will shew thee; thy elders, and they will tell thee.

32:7  Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou:

32:7  Na dávné dny si teď vzpomeň, na léta všech pokolení myslete. Svého otce ptej se, poučí tě, svých stařešinů a poví ti:

32:7  Vzpomeň na dávné dny, zvažuj roky ⌈z generace na generaci.⌉ Zeptej se svého otce, ať ti poví, svých starců, ať ti řeknou.

32:7  Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.

32:7  Memento dierum antiquorum, cogita generationes singulas : interroga patrem tuum, et annuntiabit tibi : majores tuos, et dicent tibi.

32:8  When the Most High divided the nations: when he separated the sons of Adam, he appointed the bounds of people according to the number of the children of Israel.

32:8  When the most High divided to the nations their inheritance, when he separated the sons of Adam, he set the bounds of the people according to the number of the children of Israel.

32:8  Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.

32:8  Když Nejvyšší usazoval národy, lidské syny když rozmístil na zemi, dle počtu synů Izraele hranice ostatním lidem vymezil.

32:8  Když dával Nejvyšší národům dědictví, když rozděloval syny člověka, ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele.

32:8  Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.

32:8  Quando dividebat Altissimus gentes, quando separabat filios Adam, constituit terminos populorum juxta numerum filiorum Israël.

32:9  But the Lord's portion is his people: Jacob the lot of his inheritance.

32:9  For the Lord’s portion is his people; Jacob is the lot of his inheritance.

32:9  Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.

32:9  Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek.

32:9  Vždyť Hospodinovým podílem je jeho lid, Jákob ⌈jeho dědičným dílem.⌉

32:9  Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.

32:9  Pars autem Domini, populus ejus : Jacob funiculus hæreditatis ejus.

32:10  He found him in a desert land, in a place of horror, and of vast wilderness: he led him about, and taught him: and he kept him as the apple of his eye.

32:10  He found him in a desert land, and in the waste howling wilderness; he led him about, he instructed him, he kept him as the apple of his eye.

32:10  Našel ho v zemi divokých pouští, v pustotě kvílících pustin, zahrnul ho svou péčí, chránil ho jako zřítelnici oka.

32:10  V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jak oko v hlavě chránil jej.

32:10  Nalezl ho v pusté zemi, v pustotě, blouznění pusté krajiny. Obklopil ho, ⌈pečoval o něj,⌉ střežil ho jako zřítelnici svého oka.

32:10  Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.

32:10  Invenit eum in terra deserta, in loco horroris, et vastæ solitudinis : circumduxit eum, et docuit : et custodivit quasi pupillam oculi sui.

32:11  As the eagle enticing her young to fly, and hovering over them, he spread his wings, and hath taken him and carried him on his shoulders.

32:11  As an eagle stirreth up her nest, fluttereth over her young, spreadeth abroad her wings, taketh them, beareth them on her wings:

32:11  Jako bdí orel nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, svá křídla rozprostírá, své mládě bere a na své peruti je nosí,

32:11  Jako když orlice bdí nad hnízdem a vznáší se nad svými mladými, křídly rozpjatými v pádu chytí je a dál je nese na svých perutích.

32:11  Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích,

32:11  Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:

32:11  Sicut aquila provocans ad volandum pullos suos, et super eos volitans, expandit alas suas, et assumpsit eum, atque portavit in humeris suis.

32:12  The Lord alone was his leader: and there was no strange god with him.

32:12  So the Lord alone did lead him, and there was no strange god with him.

32:12  tak Hospodin sám ho vedl, žádný cizí bůh s ním nebyl.

32:12  Hospodin sám je takto provázel, žádný cizí bůh nebyl s ním!

32:12  Hospodin sám ho vedl, cizí bůh s ním nebyl.

32:12  Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.

32:12  Dominus solus dux ejus fuit, et non erat cum eo deus alienus :

32:13  He set him upon high land: that he might eat the fruits of the fields, that he might suck honey out of the rock, and oil out of the hardest stone,

32:13  He made him ride on the high places of the earth, that he might eat the increase of the fields; and he made him to suck honey out of the rock, and oil out of the flinty rock;

32:13  Dovolil mu jezdit po posvátných návrších země, aby jedl, čím oplývá pole, kojil ho medem ze skaliska, olejem z křemene skály,

32:13  Dovedl svůj lid na výšiny země, úrodou pole aby sytil se. Medem ze skály je napájel, olejem ze skály přetvrdé,

32:13  Nechal ho jet po návrších země, sytil ho polními plodinami, krmil ho medem ze skály a olejem z tvrdého skalního útesu,

32:13  Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,

32:13  constituit eum super excelsam terram, ut comederet fructus agrorum : ut sugeret mel de petra, oleumque de saxo durissimo ;

32:14  Butter of the herd, and milk of the sheep with the fat of lambs, and of the rams of the breed of Basan: and goats with the marrow of wheat, and might drink the purest blood of the grape.

32:14  Butter of kine, and milk of sheep, with fat of lambs, and rams of the breed of Bashan, and goats, with the fat of kidneys of wheat; and thou didst drink the pure blood of the grape.

32:14  smetanou krav a mlékem ovcí spolu s tukem jehňat a beranů bášanského plemene i kozlů; sytil ho bělí pšeničného zrna. Pil jsi i ohnivé víno, krev hroznů.

32:14  smetanou od krav i mlékem koz. Těmi nejlepšími jehňaty je sytil, berany i kozly z Bášanu, pšeničnou moukou nejvybranější; i víno rudých hroznů směl jsi pít!

32:14  kravským máslem a ovčím sýrem, s tukem jehňat, bášanskými berany a kozly, ⌈tím nejlepším z⌉ pšenice, pil jsi krev hroznů -- ⌈šumivé víno.⌉

32:14  Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.

32:14  butyrum de armento, et lac de ovibus cum adipe agnorum, et arietum filiorum Basan : et hircos cum medulla tritici, et sanguinem uvæ biberet meracissimum.

32:15  The beloved grew fat, and kicked: he grew fat, and thick and gross, he forsook God who made him, and departed from God his saviour.

32:15  But Jeshurun waxed fat, and kicked: thou art waxen fat, thou art grown thick, thou art covered with fatness; then he forsook God which made him, and lightly esteemed the Rock of his salvation.

32:15  Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem, který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.

32:15  Ješurun ale ztučněl, zbujněl. Ztučněl jsi, ztloustl, spravil ses! Opustil Boha, jenž učinil jej, Skálu své spásy potupil.

32:15  Ješúrún ztučněl a zpychl -- ztučněl jsi, ztloustl a stal ses nadutým. Opustil Boha, který ho učinil, jednal opovržlivě vůči Skále své záchrany.

32:15  Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.

32:15  Incrassatus est dilectus, et recalcitravit : incrassatus, impinguatus, dilatatus, dereliquit Deum factorem suum, et recessit a Deo salutari suo.

32:16  They provoked him by strange gods, and stirred him up to anger, with their abominations.

32:16  They provoked him to jealousy with strange gods, with abominations provoked they him to anger.

32:16  Bohy cizími ho popouzeli k žárlivosti, ohavnými modlami ho uráželi.

32:16  Cizími bohy popouzeli Boha, ohavnostmi jej dráždili.

32:16  Dráždili ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi ho provokovali ke hněvu.

32:16  K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.

32:16  Provocaverunt eum in diis alienis, et in abominationibus ad iracundiam concitaverunt.

32:17  They sacrificed to devils and not to God: to gods whom they knew not: that were newly come up, whom their fathers worshipped not.

32:17  They sacrificed unto devils, not to God; to gods whom they knew not, to new gods that came newly up, whom your fathers feared not.

32:17  Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.

32:17  Obětovali ďáblům, a ne Bohu, těm novým bohům, jež nikdy neznali, těm, co až nedávno se objevili – vaši otcové je neměli!

32:17  Obětovali démonům, ⌈kteří nejsou Bohem,⌉ bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli.

32:17  Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.

32:17  Immolaverunt dæmoniis et non Deo, diis quos ignorabant : novi recentesque venerunt, quos non coluerunt patres eorum :

32:18  Thou hast forsaken the God that begot thee, and hast forgotten the Lord that created thee.

32:18  Of the Rock that begat thee thou art unmindful, and hast forgotten God that formed thee.

32:18  Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.

32:18  Zbavil ses Skály, která zplodila tě, na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.

32:18  Skálu, která tě zplodila, jsi oklamal, zapomněl jsi na Boha, který tě zrodil.

32:18  Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.

32:18  Deum qui te genuit dereliquisti, et oblitus es Domini creatoris tui.

32:19  The Lord saw, and was moved to wrath: because his own sons and daughters provoked him.

32:19  And when the Lord saw it, he abhorred them, because of the provoking of his sons, and of his daughters.

32:19  Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer.

32:19  Hospodin to viděl! Odmítl je, na své syny a dcery dostal zlost.

32:19  Hospodin to viděl a ⌈opovrhl jimi kvůli provokaci svých synů a dcer.⌉

32:19  To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,

32:19  Vidit Dominus, et ad iracundiam concitatus est : quia provocaverunt eum filii sui et filiæ.

32:20  And he said: I will hide my face from them, and will consider what their last end shall be: for it is a perverse generation, and unfaithful children.

32:20  And he said, I will hide my face from them, I will see what their end shall be: for they are a very froward generation, children in whom is no faith.

32:20  Řekl: „Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti.

32:20  Řekl: „Svou tvář před nimi ukryji a uvidím, jak dopadnou! Zvrácené pokolení – to jsou oni, synové, kteří věrnost neznají.

32:20  Řekl: Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký bude jejich konec. Vždyť jsou obojakou generací, syny, u nichž není věrnost.

32:20  A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.

32:20  Et ait : Abscondam faciem meam ab eis, et considerabo novissima eorum : generatio enim perversa est, et infideles filii.

32:21  They have provoked me with that which was no god, and have angered me with their vanities: and I will provoke them with that which is no people, and will vex them with a foolish nation.

32:21  They have moved me to jealousy with that which is not God; they have provoked me to anger with their vanities: and I will move them to jealousy with those which are not a people; I will provoke them to anger with a foolish nation.

32:21  Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.

32:21  Nebohem svým vzbudili mé žárlení, popudili mě svými marnostmi. Nelidem proto vzbudím jejich žárlení, nerozumným národem je popudím.

32:21  Oni mě dráždili k žárlivosti těmi, jež nejsou Bohem, provokovali mě ke hněvu svými nicotnostmi. Také já je budu dráždit k žárlivosti těmi, jež nejsou lidem, skrze bláznivý národ je budu provokovat ke hněvu.

32:21  Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.

32:21  Ipsi me provocaverunt in eo qui non erat Deus, et irritaverunt in vanitatibus suis : et ego provocabo eos in eo qui non est populus, et in gente stulta irritabo illos.

32:22  A fire is kindled in my wrath, and shall burn even to the lowest hell: and shall devour the earth with her increase, and shall burn the foundations of the mountains.

32:22  For a fire is kindled in mine anger, and shall burn unto the lowest hell, and shall consume the earth with her increase, and set on fire the foundations of the mountains.

32:22  Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor.

32:22  Už vzplanul oheň mého hněvu, už šlehá do hlubin podsvětí. Pohltí zemi i její úrodu, zapálí i horské základy!

32:22  Mým hněvem byl zanícen oheň, plane až do nejhlubšího podsvětí a stráví zemi i její úrodu, spálí základy hor.

32:22  Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor.

32:22  Ignis succensus est in furore meo, et ardebit usque ad inferni novissima : devorabitque terram cum germine suo, et montium fundamenta comburet.

32:23  I will heap evils upon them, and will spend my arrows among them.

32:23  I will heap mischiefs upon them; I will spend mine arrows upon them.

32:23  Samé zlo na ně shrnu, vystřílím na ně své šípy.

32:23  Zavalím je samým neštěstím, své šípy na ně vystřílím.

32:23  Navrším na ně zlé věci, ⌈skoncuji s nimi svými⌉ šípy.

32:23  Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.

32:23  Congregabo super eos mala, et sagittas meas complebo in eis.

32:24  They shall be consumed with famine, and birds shall devour them with a most bitter bite: I will send the teeth of beasts upon them, with the fury of creatures that trail upon the ground, and of serpents.

32:24  They shall be burnt with hunger, and devoured with burning heat, and with bitter destruction: I will also send the teeth of beasts upon them, with the poison of serpents of the dust.

32:24  Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.

32:24  Hladem až budou vysíleni, horečkou stráveni i morem urputným, pak na ně pošlu zuby šelem, v prachu je potká hadí jed!

32:24  Budou vysíleni hladem, ⌈postiženi morem⌉ a krutou zhoubou; pošlu na ně zuby zvěře spolu s jedem ⌈těch, co se plazí prachem.⌉

32:24  Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.

32:24  Consumentur fame, et devorabunt eos aves morsu amarissimo : dentes bestiarum immittam in eos, cum furore trahentium super terram, atque serpentium.

32:25  Without, the sword shall lay them waste, and terror within, both the young man and the virgin, the sucking child with the man in years.

32:25  The sword without, and terror within, shall destroy both the young man and the virgin, the suckling also with the man of gray hairs.

32:25  Venku jim připraví sirobu meč, v komnatách zachvátí strach jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.

32:25  V ulicích bude řádit meč, v domech zavládne hrůza nad mládencem i děvčetem, nad děťátkem i mužem v šedinách!

32:25  Venku bude činit bezdětným meč a ⌈v pokojích⌉ hrůza, bude ničit jak mládence tak i pannu, kojence i muže v šedinách.

32:25  Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.

32:25  Foris vastabit eos gladius, et intus pavor, juvenem simul ac virginem, lactentem cum homine sene.

32:26  I said: Where are they? I will make the memory of them to cease from among men.

32:26  I said, I would scatter them into corners, I would make the remembrance of them to cease from among men:

32:26  Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím jejich památku mezi lidmi.

32:26  Zamýšlel jsem, že je rozdrtím, jejich památku že mezi lidmi vyhladím.

32:26  Řekl bych: Vyhladím je, odstraním jejich památku ⌈mezi lidmi.⌉

32:26  Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,

32:26  Dixi : Ubinam sunt ? cessare faciam ex hominibus memoriam eorum.

32:27  But for the wrath of the enemies I have deferred it: lest perhaps their enemies might be proud, and should say: Our mighty hand, and not the Lord, hath done all these things.

32:27  Were it not that I feared the wrath of the enemy, lest their adversaries should behave themselves strangely, and lest they should say, Our hand is high, and the Lord hath not done all this.

32:27  Ale obávám se urážek nepřítele a že to jejich protivníci nepochopí, že řeknou: ‚Vyvýšila se naše vlastní ruka; Hospodin nic takového nevykonal.‘“

32:27  Děsím se ale zpupnosti nepřítele, jak si to jejich protivníci vyloží. Že řeknou: ‚To naše ruka přemohla je, to vůbec neudělal Hospodin!‘“

32:27  Ale obávám se provokace nepřítele, aby si jejich protivníci nemysleli, aby neřekli: Naše ruka se vyvýšila, nic z toho neudělal Hospodin.

32:27  Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.

32:27  Sed propter iram inimicorum distuli : ne forte superbirent hostes eorum, et dicerent : Manus nostra excelsa, et non Dominus, fecit hæc omnia.

32:28  They are a nation without counsel, and without wisdom.

32:28  For they are a nation void of counsel, neither is there any understanding in them.

32:28  Je to pronárod, jenž ztratil soudnost, nejsou schopni porozumět.

32:28  Ten národ úplně ztratil soudnost, docela cizí je mu rozumnost.

32:28  Jsou národem, kterému chybí rada, ⌈není v něm rozumnost.⌉

32:28  Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.

32:28  Gens absque consilio est, et sine prudentia.

32:29  O that they would be wise and would understand, and would provide for their last end.

32:29  O that they were wise, that they understood this, that they would consider their latter end!

32:29  Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.

32:29  S trochou moudrosti by pochopili, porozuměli by, jak dopadnou.

32:29  Kdyby byli moudří, ⌈pochopili by to,⌉ porozuměli by svému konci.

32:29  Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.

32:29  Utinam saperent, et intelligerent, ac novissima providerent.

32:30  How should one pursue after a thousand, and two chase ten thousand? Was it not, because their God had sold them, and the Lord had shut them up?

32:30  How should one chase a thousand, and two put ten thousand to flight, except their Rock had sold them, and the Lord had shut them up?

32:30  Jak to, že jeden zažene tisíc a dva zaženou na útěk deset tisíc! Ne-li proto, že je prodala jejich Skála, že je Hospodin vydal v plen?

32:30  Jak to, že jeden jich honí tisíce a dva jich obrátí deset tisíc na útěk? To museli být svou Skálou prodáni, musel je vydat Hospodin!

32:30  Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc a dva zahnat na útěk deset tisíc? ⌈Což to není tak, že⌉ jejich Skála je prodala, Hospodin je vydal?

32:30  Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.

32:30  Quomodo persequatur unus mille, et duo fugent decem millia ? nonne ideo, quia Deus suus vendidit eos, et Dominus conclusit illos ?

32:31  For our God is not as their gods: our enemies themselves are judges.

32:31  For their rock is not as our Rock, even our enemies themselves being judges.

32:31  Jejich skála není jako Skála naše, to mohou posoudit i naši nepřátelé.

32:31  Jejich skála přece není jak Skála naše, to mohou naši nepřátelé dosvědčit!

32:31  Vždyť jejich skála není jako naše Skála, jak soudí i naši nepřátelé.

32:31  Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.

32:31  Non enim est Deus noster ut dii eorum : et inimici nostri sunt judices.

32:32  Their vines are of the vineyard of Sodom, and of the suburbs of Gomorrha: their grapes are grapes of gall, and their clusters most bitter.

32:32  For their vine is of the vine of Sodom, and of the fields of Gomorrah: their grapes are grapes of gall, their clusters are bitter:

32:32  Jejich réva je z révy sodomské, z vinic Gomory, jejich hrozny, hrozny jedovaté, mají trpká zrnka.

32:32  Jejich réva je z révy sodomské, původem z vinic Gomory. Jejich hrozny jsou jedovaté, jejich plody plné hořkosti.

32:32  Vždyť jejich réva je ze sodomské révy, z gomorských polí. Jejich hrozny jsou jedovaté hrozny, mají trpká zrnka.

32:32  Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.

32:32  De vinea Sodomorum, vinea eorum, et de suburbanis Gomorrhæ : uva eorum, uva fellis, et botri amarissimi.

32:33  Their wine is the gall of dragons, and the venom of asps, which is incurable.

32:33  Their wine is the poison of dragons, and the cruel venom of asps.

32:33  Jejich víno, jedovina dračí, krutý zmijí jed.

32:33  Jejich víno je dračí utrejch, jed zmijí, ten nejprudší.

32:33  Jejich víno je dračím jedem, krutým jedem kobry.

32:33  Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.

32:33  Fel draconum vinum eorum, et venenum aspidum insanabile.

32:34  Are not these things stored up with me, and sealed up in my treasures?

32:34  Is not this laid up in store with me, and sealed up among my treasures?

32:34  „Což to není uschováno u mne, zapečetěno v mých pokladnicích?

32:34  „Což není u mne dobře uloženo, zapečetěno v mých sklepích vybraných?

32:34  Což to není u mě uchováno, zapečetěno v mých pokladnicích?

32:34  Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?

32:34  Nonne hæc condita sunt apud me, et signata in thesauris meis ?

32:35  Revenge is mine, and I will repay them in due time, that their foot may slide: the day of destruction is at hand, and the time makes haste to come.

32:35  To me belongeth vengeance, and recompence; their foot shall slide in due time: for the day of their calamity is at hand, and the things that shall come upon them make haste.

32:35  Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno.“

32:35  Má je pomsta, já zjednám odplatu! Noha jim uklouzne v čas náležitý, den jejich pohromy blíží se, jejich úděl už je pro ně připraven!“

32:35  Mně patří pomsta a odplata, v čase, kdy klopýtne jejich noha, neboť den jejich pohromy je blízko, ⌈to, co na ně má přijít,⌉ si pospíší.

32:35  Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.

32:35  Mea est ultio, et ego retribuam in tempore, ut labatur pes eorum : juxta est dies perditionis, et adesse festinant tempora.

32:36  The Lord will judge his people, and will have mercy on his servants: he shall see that their hand is weakened, and that they who were shut up have also failed, and they that remained are consumed.

32:36  For the Lord shall judge his people, and repent himself for his servants, when he seeth that their power is gone, and there is none shut up, or left.

32:36  Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným.

32:36  Ano, Hospodin bude svůj lid hájit a nad svými služebníky se slituje, až uvidí, že už je opustily síly, s pánem i kmánem že konec je.

32:36  Vždyť Hospodin ⌈zjedná právo svému lidu⌉ a nad svými otroky pocítí lítost, když uvidí, že odešla jejich moc a nezůstal ⌈zadržovaný ani propuštěný.⌉

32:36  Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.

32:36  Judicabit Dominus populum suum, et in servis suis miserebitur : videbit quod infirmata sit manus, et clausi quoque defecerunt, residuique consumpti sunt.

32:37  And he shall say: Where are their gods, in whom they trusted?

32:37  And he shall say, Where are their gods, their rock in whom they trusted,

32:37  Tu řekne: „Kdepak jsou jejich bohové, skála, k níž se přivinuli?

32:37  Zeptá se: „Kde jsou ti jejich bohové, ta skála, v níž útočiště hledali?

32:37  Řekne: Kde jsou jejich bohové, skála, v níž měli útočiště,

32:37  I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?

32:37  Et dicet : Ubi sunt dii eorum, in quibus habebant fiduciam ?

32:38  Of whose victims they ate the fat, and drank the wine of their drink offerings: let them arise and help you, and protect you in your distress.

32:38  Which did eat the fat of their sacrifices, and drank the wine of their drink offerings? let them rise up and help you, and be your protection.

32:38  Ti, kteří jídali tuk jejich obětí, popíjeli víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!

32:38  Kde jsou ti, kdo jedli tuk jejich obětí, kdo pili víno jejich úliteb? Jen ať vstanou, aby vám pomohli, ať se vám stanou úkrytem!

32:38  kteří jedli tuk jejich obětí a pili víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám úkrytem.

32:38  Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.

32:38  de quorum victimis comedebant adipes, et bibebant vinum libaminum : surgant, et opitulentur vobis, et in necessitate vos protegant.

32:39  See ye that I alone am, and there is no other God besides me: I will kill and I will make to live: I will strike, and I will heal, and there is none that can deliver out of my hand.

32:39  See now that I, even I, am he, and there is no god with me: I kill, and I make alive; I wound, and I heal: neither is there any that can deliver out of my hand.

32:39  Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.

32:39  Prohlédněte – já, jen já jsem jediný a není Boha kromě mne. Já dávám smrt a život daruji, já mohu zranit i uzdravit – z mé ruky vás nikdo nevyrve!

32:39  Nyní pohleďte, že já, já jsem to, a není Bůh ⌈mimo mě.⌉ Já ⌈nechávám zemřít⌉ a oživuji, zdeptal jsem, já i uzdravím; není, kdo by vysvobodil z mé ruky.

32:39  Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.

32:39  Videte quod ego sim solus, et non sit alius deus præter me : ego occidam, et ego vivere faciam : percutiam, et ego sanabo, et non est qui de manu mea possit eruere.

32:40  I will lift up my hand to heaven, and I will say: I live for ever.

32:40  For I lift up my hand to heaven, and say, I live for ever.

32:40  Pozvedám ruku k nebi a pravím: Já jsem živ navěky!

32:40  Svou ruku pozvedám k nebi a přísahám: Jakože žiji navěky,

32:40  Vždyť ⌈pozvedám svou ruku⌉ k nebesům a pravím: Jakože jsem živ navěky,

32:40  Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.

32:40  Levabo ad cælum manum meam, et dicam : Vivo ego in æternum.

32:41  If I shall whet my sword as the lightning, and my hand take hold on judgment: I will render vengeance to my enemies, and repay them that hate me.

32:41  If I whet my glittering sword, and mine hand take hold on judgment; I will render vengeance to mine enemies, and will reward them that hate me.

32:41  Nabrousím-li svůj blýskavý meč, chopí-li se moje ruka soudu, vykonám nad svými protivníky pomstu, odplatím těm, kdo mě nenávidí.

32:41  jakmile čepel svého meče zostřím, má ruka právo uchopí! Vykonám pomstu nad svými nepřáteli, těm, kdo mě nenávidí, odplatím.

32:41  když nabrousím svůj blýskavý meč a má ruka se chopí práva, odpovím pomstou svým protivníkům a těm, kdo mě nenávidí, odplatím.

32:41  Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.

32:41  Si acuero ut fulgur gladium meum, et arripuerit judicium manus mea : reddam ultionem hostibus meis, et his qui oderunt me retribuam.

32:42  I will make my arrows drunk with blood, and my sword shall devour flesh, of the blood of the slain and of the captivity, of the bare head of the enemies.

32:42  I will make mine arrows drunk with blood, and my sword shall devour flesh; and that with the blood of the slain and of the captives, from the beginning of revenges upon the enemy.

32:42  Opojím své šípy krví - můj meč bude požírat maso -, krví skolených a zajatých, hlavou nepřítele s vlajícími vlasy.“

32:42  Své šípy opiji jejich krví, můj meč se jejich masem nasytí, krví padlých i zajatých, hlavami nepřátel a jejich vůdci.“

32:42  Opiji své šípy krví, když můj meč bude požírat maso, krví pobitých a zajatců, vlasatých vůdců nepřítele.

32:42  Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.

32:42  Inebriabo sagittas meas sanguine, et gladius meus devorabit carnes ; de cruore occisorum et de captivitate, nudati inimicorum capitis.

32:43  Praise his people, ye nations, for he will revenge the blood of his servants: and will render vengeance to their enemies, and he will be merciful to the land of his people.

32:43  Rejoice, O ye nations, with his people: for he will avenge the blood of his servants, and will render vengeance to his adversaries, and will be merciful unto his land, and to his people.

32:43  Pronárody, zaplesejte s jeho lidem, vždyť on pomstí krev svých služebníků, vykoná nad svými protivníky pomstu a svou zemi, svůj lid, zprostí viny.

32:43  Jásejte, národy, tak jako jeho lid! On jistě pomstí krev služebníků svých, vykoná pomstu nad svými protivníky, od krve očistí svou zem i lid.

32:43  Jásejte, národy, spolu s jeho lidem, neboť krev svých otroků pomstí a pomstou odplatí svým protivníkům, své zemi a svému lidu daruje smíření.

32:43  Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.

32:43  Laudate, gentes, populum ejus, quia sanguinem servorum suorum ulciscetur : et vindictam retribuet in hostes eorum, et propitius erit terræ populi sui.

32:44  So Moses came and spoke all the words of this canticle in the ears of the people, and Josue the son of Nun.

32:44  And Moses came and spake all the words of this song in the ears of the people, he, and Hoshea the son of Nun.

32:44  Mojžíš předstoupil a přednesl všechna slova této písně lidu, on i Hóšea, syn Núnův.

32:44  Mojžíš šel a přednesl všechna slova této písně lidu. Byl s ním také Hošea, syn Nunův.

32:44  Mojžíš šel a promluvil všechna slova této písně k lidu, on i Jozue, syn Núnův.

32:44  I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.

32:44  Venit ergo Moyses, et locutus est omnia verba cantici hujus in auribus populi, ipse et Josue filius Nun.

32:45  And he ended all these words, speaking to all Israel.

32:45  And Moses made an end of speaking all these words to all Israel:

32:45  Když Mojžíš domluvil k celému Izraeli všechna tato slova,

32:45  A když Mojžíš domluvil všechna tato slova celému Izraeli,

32:45  Když Mojžíš domluvil všechna tato slova k celému Izraeli,

32:45  A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,

32:45  Complevitque omnes sermones istos, loquens ad universum Israël,

32:46  And he said to them: Set your hearts on all the words, which I testify to you this day: which you shall command your children to observe and to do, and to fulfil all that is written in this law:

32:46  And he said unto them, Set your hearts unto all the words which I testify among you this day, which ye shall command your children to observe to do, all the words of this law.

32:46  řekl jim: „Upněte své srdce ke všem slovům, která vám dnes dosvědčuji. Přikážete svým synům, aby bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona.

32:46  řekl jim: „Všechna tato slova, jimiž jsem vás dnes varoval, si vezměte k srdci. Předávejte je svým synům, aby pečlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona.

32:46  řekl jim: ⌈Vezměte si k srdci všechna slova,⌉ která vám dnes dosvědčuji a přikazujte svým synům, aby zachovávali a plnili všechna slova tohoto zákona.

32:46  Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.

32:46  et dixit ad eos : Ponite corda vestra in omnia verba, quæ ego testificor vobis hodie : ut mandetis ea filiis vestris custodire et facere, et implere universa quæ scripta sunt legis hujus :

32:47  For they are not commanded you in vain, but that every one should live in them, and that doing them you may continue a long time in the land whither you are going over the Jordan to possess it.

32:47  For it is not a vain thing for you; because it is your life: and through this thing ye shall prolong your days in the land, whither ye go over Jordan to possess it.

32:47  Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život. Pro toto slovo budete dlouho žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili.“

32:47  To slovo pro vás vůbec není plané – vždyť je to váš život! Díky němu budete dlouho živi v zemi, kterou jdete za Jordán obsadit.“

32:47  Vždyť to není pro vás nicotná věc, ale je to váš život; tímto způsobem prodloužíte dny v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.

32:47  Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.

32:47  quia non incassum præcepta sunt vobis, sed ut singuli in eis viverent : quæ facientes longo perseveretis tempore in terra, ad quam, Jordane transmisso, ingredimini possidendam.

32:48  And the Lord spoke to Moses the same day, saying:

32:48  And the Lord spake unto Moses that selfsame day, saying,

32:48  Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:

32:48  Téhož dne Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

32:48  Právě v ten den ⌈Hospodin promluvil k Mojžíšovi:⌉

32:48  Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

32:48  Locutusque est Dominus ad Moysen in eadem die, dicens :

32:49  Go up into this mountain Abarim, (that is to say, of passages,) unto mount Nebo, which is in the land of Moab over against Jericho: and see the land of Chanaan, which I will deliver to the children of Israel to possess, and die thou in the mountain.

32:49  Get thee up into this mountain Abarim, unto mount Nebo, which is in the land of Moab, that is over against Jericho; and behold the land of Canaan, which I give unto the children of Israel for a possession:

32:49  „Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kenaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví.

32:49  „Vystup na toto pohoří Abarim, na horu Nebó v moábské zemi naproti Jerichu, a pohleď na kanaánskou zem, kterou dám do vlastnictví synům Izraele.

32:49  Vystup do tohoto pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a podívej se na kenaanskou zemi, kterou dávám do vlastnictví synům Izraele.

32:49  Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.

32:49  Ascende in montem istum Abarim, id est, transitum, in montem Nebo, qui est in terra Moab contra Jericho : et vide terram Chanaan, quam ego tradam filiis Israël obtinendam, et morere in monte.

32:50  When thou art gone up into it thou shalt be gathered to thy people, as Aaron thy brother died in mount Hor, and was gathered to his people:

32:50  And die in the mount whither thou goest up, and be gathered unto thy people; as Aaron thy brother died in mount Hor, and was gathered unto his people:

32:50  Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,

32:50  Na hoře, na niž vystoupíš, pak zemřeš a budeš připojen ke svému lidu stejně, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hór a byl připojen ke svému lidu.

32:50  Na hoře, na kterou vystoupíš, zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, tak jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,

32:50  A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.

32:50  Quem conscendens jungeris populis tuis, sicut mortuus est Aaron frater tuus in monte Hor, et appositus populis suis :

32:51  Because you trespassed against me in the midst of the children of Israel, at the waters of contradiction, in Cades of the desert of Sin: and you did not sanctify me among the children of Israel.

32:51  Because ye trespassed against me among the children of Israel at the waters of Meribah–Kadesh, in the wilderness of Zin; because ye sanctified me not in the midst of the children of Israel.

32:51  protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelců u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelců nedosvědčili mou svatost.

32:51  To proto, že jste mě zradili uprostřed synů Izraele při vodách Meriby v Kádeši na poušti Cin, místo abyste uprostřed synů Izraele prokázali mou svatost.

32:51  protože jste mi byli nevěrní uprostřed synů Izraele u Vod sváru v Kádeši v pustině Sinu, když jste nedosvědčili moji svatost uprostřed synů Izraele.

32:51  Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.

32:51  quia prævaricati estis contra me in medio filiorum Israël ad aquas contradictionis in Cades deserti Sin : et non sanctificastis me inter filios Israël.

32:52  Thou shalt see the land before thee, which I will give to the children of Israel, but thou shalt not enter into it.

32:52  Yet thou shalt see the land before thee; but thou shalt not go thither unto the land which I give the children of Israel.

32:52  Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš.“

32:52  Ano, spatříš tu zemi před sebou, ale nevejdeš tam. Do země, kterou dávám synům Izraele, nevkročíš.“

32:52  Odtud uvidíš tu zemi, ale nevejdeš tam, do té země, kterou dávám synům Izraele.

32:52  Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.

32:52  E contra videbis terram, et non ingredieris in eam, quam ego dabo filiis Israël.

Chapter 33

33:1  This is the blessing, wherewith the man of God, Moses, blessed the children of Israel, before his death.

33:1  And this is the blessing, wherewith Moses the man of God blessed the children of Israel before his death.

33:1  Toto je požehnání, kterým Mojžíš, muž Boží, žehnal před svou smrtí syny Izraele.

33:1  Toto je požehnání, které Boží muž Mojžíš před svou smrtí udělil synům Izraele.

33:1  Toto je požehnání, kterým požehnal Mojžíš, muž Boží, synům Izraele před svou smrtí.

33:1  Toto pak jest požehnání, kterýmž požehnal Mojžíš, muž Boží, synů Izraelských před svou smrtí,

33:1  Hæc est benedictio, qua benedixit Moyses, homo Dei, filiis Israël ante mortem suam.

33:2  And he said: The Lord came from Sinai, and from Seir he rose up to us: he hath appeared from mount Pharan, and with him thousands of saints. In his right hand a fiery law.

33:2  And he said, The Lord came from Sinai, and rose up from Seir unto them; he shined forth from mount Paran, and he came with ten thousands of saints: from his right hand went a fiery law for them.

33:2  Pravil: „Hospodin přišel ze Sínaje, jako slunce jim vzešel ze Seíru, zaskvěl se z hory Páranu, přišel s desetitisíci svatými, po jeho pravici jim z ohně vzešel Zákon.“

33:2  Řekl: „Hospodin přišel ze Sinaje, ze Seíru, jako když slunce vychází, tak jim z pohoří Paran zazářil. S nesčíslnými tisíci kráčel od Kádeše, oheň Zákona vzešel z jeho pravice.

33:2  Řekl: Hospodin přišel ze Sínaje, zazářil na ně ze Seíru, zaskvěl se z hory Páranu, přišel ⌈s desetitisíci svatých,⌉ z jeho pravice byl pro ně ⌈ohnivý zákon.⌉

33:2  A řekl: Hospodin z Sinai přišel, a vzešel jim z Seir, zastkvěl se s hory Fáran, a přišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice oheň zákona svítil jim.

33:2  Et ait : Dominus de Sinai venit, et de Seir ortus est nobis : apparuit de monte Pharan, et cum eo sanctorum millia. In dextera ejus ignea lex.

33:3  He hath loved the people, all the saints are in his hand: and they that approach to his feet, shall receive of his doctrine.

33:3  Yea, he loved the people; all his saints are in thy hand: and they sat down at thy feet; every one shall receive of thy words.

33:3  Ano, lidská pokolení jsou mu milá. Všichni jeho svatí jsou v tvé ruce, přivinuli se k tvým nohám, budou se učit z tvých řečí

33:3  Ó, jak miluješ lidi! Všechny své svaté v ruce máš. Oni se k tvým nohám přivinuli, aby přijímali slova tvá –

33:3  Ano, miluješ lidi, všichni jeho svatí jsou ve tvé ruce. ⌈Shromažďují se kolem tvých nohou,⌉ přijímá tvé výroky.

33:3  Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také přivinuli se k nohám tvým, vezmouť prospěch z výmluvností tvých.

33:3  Dilexit populos, omnes sancti in manu illius sunt : et qui appropinquant pedibus ejus, accipient de doctrina illius.

33:4  Moses commanded us a law, the inheritance of the multitude of Jacob.

33:4  Moses commanded us a law, even the inheritance of the congregation of Jacob.

33:4  Zákonu, který nám přikázal Mojžíš jako odkaz Jákobovu shromáždění.

33:4  Zákon, jenž Mojžíš vydal nám, dědictví shromáždění Jákobova.

33:4  Mojžíš nám dal zákon, jako vlastnictví Jákobova shromáždění.

33:4  Zákon vydal nám Mojžíš, dědičný shromáždění Jákobovu,

33:4  Legem præcepit nobis Moyses, hæreditatem multitudinis Jacob.

33:5  He shall be king with the most right, the princes of the people, being assembled with the tribes of Israel.

33:5  And he was king in Jeshurun, when the heads of the people and the tribes of Israel were gathered together.

33:5  Tehdy se Hospodin stal králem v Ješurúnovi, když se shromažďovali představitelé lidu spolu s izraelskými kmeny.

33:5  Ješurunovi stal se králem, vůdcové lidu když sešli se společně s kmeny Izraele.

33:5  Stal se králem v Ješúrúnovi, když se shromáždili předáci lidu, ⌈izraelské kmeny byly pospolu.⌉

33:5  (Nebo byl v Izraeli jako král,) když přední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská.

33:5  Erit apud rectissimum rex, congregatis principibus populi cum tribubus Israël.

33:6  Let Ruben live, and not die, and be he small in number.

33:6  Let Reuben live, and not die; and let not his men be few.

33:6  „Živ buď, Rúbene, neumírej, i když je tvých mužů nepatrný počet.“

33:6  Ruben ať žije, ať nikdy nevymře, ač jeho mužů jen hrstka je!“

33:6  Ať žije Rúben a nezemře, ačkoliv je v malém počtu!

33:6  Buď živ Ruben a neumírej, a muži jeho ať jsou bez počtu.

33:6  Vivat Ruben, et non moriatur, et sit parvus in numero.

33:7  This is the blessing of Juda. Hear, O Lord, the voice of Juda, and bring him in unto his people: his hands shall fight for him, and he shall be his helper against his enemies.

33:7  And this is the blessing of Judah: and he said, Hear, Lord, the voice of Judah, and bring him unto his people: let his hands be sufficient for him; and be thou an help to him from his enemies.

33:7  A toto je pro Judu. Pravil: „Slyš, Hospodine, hlas Judův, přiveď ho k jeho lidu. Vlastníma rukama vede svou při. Buď mu pomocí proti jeho protivníkům.“

33:7  O Judovi řekl: „Vyslýchej, Hospodine, hlas Judův, k jeho lidu jej zpět přiváděj. Když bojuje svou vlastní rukou, proti nepřátelům mu pomáhej.“

33:7  ⌈Toto pověděl o Judovi:⌉ ⌈Slyš, Hospodine,⌉ Judův hlas, přiveď ho k jeho lidu, jeho ruce ⌈povedou za něj při,⌉ buď pomocí proti jeho protivníkům.

33:7  Tolikéž požehnal i Judovi a řekl: Vyslyš, Hospodine, hlas Judův, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za něj, a ty jemu spomáhati budeš proti nepřátelům jeho.

33:7  Hæc est Judæ benedictio : Audi, Domine, vocem Judæ, et ad populum suum introduc eum : manus ejus pugnabunt pro eo, et adjutor illius contra adversarios ejus erit.

33:8  To Levi also he said: Thy perfection, and thy doctrine be to thy holy man, whom thou hast proved in the temptation, and judged at the waters of contradiction:

33:8  And of Levi he said, Let thy Thummim and thy Urim be with thy holy one, whom thou didst prove at Massah, and with whom thou didst strive at the waters of Meribah;

33:8  O Lévim pravil: „Tvé tumím a urím, Hospodine, patří muži tobě zbožně oddanému. Vyzkoušel jsi ho při pokušení v Masse, měl jsi s ním svár při Vodách sváru u Meríby.

33:8  O Levim řekl: „Kéž tvé urim a tumim, Hospodine, připadne muži tobě věrnému! Zkusils jej onou zkouškou v Masse, přel ses s ním u vod sváru v Meribě.

33:8  O Lévim řekl: Tvoje tumím a urím ať jsou s každým tvým věrným, kterého jsi vyzkoušel v Masse, s kterým jsi vedl při u Vod sváru,

33:8  O Léví také řekl: Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, při muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe měl nesnáz při vodách Meribah,

33:8  Levi quoque ait : Perfectio tua, et doctrina tua viro sancto tuo, quem probasti in tentatione, et judicasti ad aquas contradictionis.

33:9  Who hath said to his father, and to his mother: I do not know you; and to his brethren: I know you not: and their own children they have not known. These have kept thy word, and observed thy covenant,

33:9  Who said unto his father and to his mother, I have not seen him; neither did he acknowledge his brethren, nor knew his own children: for they have observed thy word, and kept thy covenant.

33:9  Řekl o svém otci a o své matce: ‚Nehledím na ně‘; na své bratry se neohlíží, své syny nezná. Oni dbali na tvou řeč, zachovávali tvou smlouvu.

33:9  O otci i matce řekl: ‚Nehledím na ně!‘ Na vlastní bratry nebral zřetel a ke svým dětem neznal se. Ano, tvé slovo zachovali, tvou smlouvu budou střežit levité.

33:9  který řekl o svém otci a své matce: ⌈Neohlížím se na ně,⌉ ⌈svým bratrům nestranil⌉ a ke svým synům se neznal, ale zachovali tvou řeč a tvou smlouvu střežili.

33:9  Kterýž řekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratří svých neznal, a o synech svých nevěděl; nebo ostříhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.

33:9  Qui dixit patri suo et matri suæ : Nescio vos : et fratribus suis : Ignoro vos : et nescierunt filios suos. Hi custodierunt eloquium tuum, et pactum tuum servaverunt.

33:10  Thy judgments, O Jacob, and thy law, O Israel: they shall put incense in thy wrath and holocaust upon thy altar.

33:10  They shall teach Jacob thy judgments, and Israel thy law: they shall put incense before thee, and whole burnt sacrifice upon thine altar.

33:10  Budou vyučovat tvým právům Jákoba a tvému zákonu Izraele, budou klást před tebe kadidlo a na tvůj oltář celopaly.

33:10  Jákoba budou tvým pravidlům učit a Zákonu tvému Izrael. Kadidlo před tebe budou klást, zápaly přinášet ti na oltář.

33:10  Budou Jákoba vyučovat tvým nařízením, Izrael tvému zákonu; ⌈budou předkládat kadidlo před tvůj nos⌉ a celopal na tvůj oltář.

33:10  Vyučovati budou soudům tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo před tváří tvou, a obět zápalnou na oltáři tvém.

33:10  Judicia tua, o Jacob, et legem tuam, o Israël : ponent thymiama in furore tuo, et holocaustum super altare tuum.

33:11  Bless, O Lord, his strength, and receive the works of his hands. Strike the backs of his enemies, and let not them that hate him rise.

33:11  Bless, Lord, his substance, and accept the work of his hands: smite through the loins of them that rise against him, and of them that hate him, that they rise not again.

33:11  Žehnej, Hospodine, jeho zdatnosti a měj zalíbení v díle jeho rukou. Zdeptej bedra těch, kdo povstávají proti němu, aby už nepovstali, kdo ho nenávidí!“

33:11  Požehnej, Hospodine, jeho síle, v díle jeho rukou zalíbení měj. Jeho protivníky udeř do slabin, aby jeho nepřátelé už nikdy nevstali!“

33:11  Požehnej, Hospodine, jeho majetku, kéž si oblíbíš dílo jeho rukou. Zdeptej bedra jeho protivníků i těch, kdo ho nenávidí, takže nepovstanou.

33:11  Požehnejž, Hospodine, rytěřování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobě. Zlomuj ledví nepřátel jeho a těch, kteříž ho nenávidí, aby nepovstali.

33:11  Benedic, Domine, fortitudini ejus : et opera manuum illius suscipe. Percute dorsa inimicorum ejus : et qui oderunt eum, non consurgant.

33:12  And to Benjamin he said: The best beloved of the Lord shall dwell confidently in him: as in a bride chamber shall he abide all the day long, and between his shoulders shall be rest.

33:12  And of Benjamin he said, The beloved of the Lord shall dwell in safety by him; and the Lord shall cover him all the day long, and he shall dwell between his shoulders.

33:12  O Benjamínovi pravil: „Hospodinův miláček to je. Ať u něho přebývá v bezpečí. On ho bude chránit po celý čas, vždyť přebývá mezi jeho úbočími.“

33:12  O Benjamínovi řekl: „Hospodinův miláček to je – kéž zůstává u něj v bezpečí! On jej ochraňuje každý den, vždyť odpočívá v jeho náručí.“

33:12  O Benjamínovi řekl: Miláček Hospodinův bude přebývat u něho v bezpečí, každý den ho chrání, přebývá na jeho ramenou.

33:12  A o Beniaminovi řekl: Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.

33:12  Et Benjamin ait : Amantissimus Domini habitabit confidenter in eo : quasi in thalamo tota die morabitur, et inter humeros illius requiescet.

33:13  To Joseph also he said: Of the blessing of the Lord be his land, of the fruits of heaven, and of the dew, and of the deep that lieth beneath.

33:13  And of Joseph he said, Blessed of the Lord be his land, for the precious things of heaven, for the dew, and for the deep that coucheth beneath,

33:13  O Josefovi pravil: „Požehnána buď od Hospodina jeho země výtečnou rosou nebes i propastnou tůní, jež odpočívá dole,

33:13  O Josefovi řekl: „Jeho zemi ať žehná Hospodin nejlepší rosou z nebe nahoře, prameny sahajícími dolů do hloubky,

33:13  O Josefovi řekl: ⌈Požehnána buď od Hospodina jeho země⌉ vzácnými dary nebes, rosou i hlubinou, co leží dole,

33:13  O Jozefovi pak řekl: Požehnaná země jeho od Hospodina pro nejlepší věci nebeské, pro rosu a vrchoviště zespod se prýštící,

33:13  Joseph quoque ait : De benedictione Domini terra ejus, de pomis cæli, et rore, atque abysso subjacente.

33:14  Of the fruits brought forth by the sun and by the moon.

33:14  And for the precious fruits brought forth by the sun, and for the precious things put forth by the moon,

33:14  výtečnými úrodami vyzrálými sluncem, vším výtečným, co přináší měsíc,

33:14  nejlepšími dary slunce, nejlepší úrodou všech měsíců,

33:14  vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary ⌈toho, co dávají⌉ měsíce,

33:14  A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší věci časem měsíců došlé,

33:14  De pomis fructuum solis ac lunæ,

33:15  Of the tops of the ancient mountains, of the fruits of the everlasting hills:

33:15  And for the chief things of the ancient mountains, and for the precious things of the lasting hills,

33:15  nejlepšími plody pravěkých hor, výtečnostmi pahorků dávnověkých,

33:15  největší chloubou hor odvěkých, nejlepšími dary věčných pahorků,

33:15  nejlepším dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší,

33:15  I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbků věčných,

33:15  de vertice antiquorum montium, de pomis collium æternorum :

33:16  And of the fruits of the earth, and of the fulness thereof. The blessing of him that appeared in the bush, come upon the head of Joseph, and upon the crown of the Nazarite among his brethren.

33:16  And for the precious things of the earth and fulness thereof, and for the good will of him that dwelt in the bush: let the blessing come upon the head of Joseph, and upon the top of the head of him that was separated from his brethren.

33:16  výtečnostmi země a všeho, co je na ní, a zalíbením toho, jenž přebývá v keři. To nechť přijde na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry.

33:16  nejlepším ze země a její plnosti! Přízeň Toho, jenž přebývá v keři, na hlavě Josefově nechť spočine, na temeni vyvoleného z bratří!

33:16  vzácnými dary země a ⌈vším, co ji naplňuje,⌉ přízní Toho, kdo přebývá v keři. Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry.

33:16  Pro nejlepší věci země i plnost její, vyplývající z milosti ve kři přebývajícího. Přijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy odděleného z jiných bratří jeho.

33:16  et de frugibus terræ, et de plenitudine ejus. Benedictio illius qui apparuit in rubo, veniat super caput Joseph, et super verticem nazaræi inter fratres suos.

33:17  His beauty as of the firstling of a bullock, his horns as the horns of a rhinoceros: with them shall he push the nations even to the ends of the earth. These are the multitudes of Ephraim and these the thousands of Manasses.

33:17  His glory is like the firstling of his bullock, and his horns are like the horns of unicorns: with them he shall push the people together to the ends of the earth: and they are the ten thousands of Ephraim, and they are the thousands of Manasseh.

33:17  Je plný důstojnosti jako prvorozený býk, jeho rohy jsou rohy jednorožců; nabere na ně lidská pokolení i s dálavami země. Takové ať jsou desetitisíce Efrajimovy, takové ať jsou tisíce Manasesovy.“

33:17  Jak prvorozenému býku čest mu náleží, jeho rohy jsou rohy buvolí; národy ze všech zemských končin on těmi rohy porazí. Takové ať jsou desetitisíce Efraimovy, takové tisíce Manasesovy!“

33:17  ⌈Jeho důstojnost je jako důstojnost prvorozeného býka,⌉ jeho rohy jsou jako rohy divokého tura; nabere na ně národy, všechny najednou, až do končin země. To jsou desetitisíce Efrajimovy, to jsou tisíce Manasesovy.

33:17  Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napořád až do končin země. A toť jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi.

33:17  Quasi primogeniti tauri pulchritudo ejus, cornua rhinocerotis cornua illius : in ipsis ventilabit gentes usque ad terminos terræ. Hæ sunt multitudines Ephraim : et hæc millia Manasse.

33:18  And to Zabulon he said: Rejoice, O Zabulon, in thy going out; and Issachar in thy tabernacles.

33:18  And of Zebulun he said, Rejoice, Zebulun, in thy going out; and, Issachar, in thy tents.

33:18  O Zabulónovi pravil: „Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, i ty, Isachare, ve svých stanech.

33:18  O Zabulonovi řekl: „Raduj se, Zabulone, kdykoli vycházíš, a ty, Isachare, v stanech svých!

33:18  O Zabulónovi řekl: Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, Isachare, ve svých stanech.

33:18  O Zabulonovi také řekl: Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých.

33:18  Et Zabulon ait : Lætare, Zabulon, in exitu tuo, et Issachar in tabernaculis tuis.

33:19  They shall call the people to the mountain: there shall they sacrifice the victims of justice. Who shall suck as milk the abundance of the sea, and the hidden treasures of the sands.

33:19  They shall call the people unto the mountain; there they shall offer sacrifices of righteousness: for they shall suck of the abundance of the seas, and of treasures hid in the sand.

33:19  Svolají na horu lidská pokolení a budou tam obětovat oběti spravedlnosti. Budou sát hojnost z moří, poklady ukryté v písku.“

33:19  Na horu svolají různé národy, tam budou přinášet pravé oběti. Budou sytit z mořského bohatství, z pokladů v písku ukrytých.“

33:19  Svolají národy na horu, tam budou obětovat spravedlivé oběti, neboť budou sát hojnost moří, poklady skryté v písku.

33:19  Lidi na horu Boží svolají, a budou obětovati oběti spravedlnosti; nebo hojnost mořskou ssáti budou, a skryté poklady v písku.

33:19  Populos vocabunt ad montem : ibi immolabunt victimas justitiæ. Qui inundationem maris quasi lac sugent, et thesauros absconditos arenarum.

33:20  And to Gad he said: Blessed be Gad in his breadth: he hath rested as a lion, and hath seized upon the arm and the top of the head.

33:20  And of Gad he said, Blessed be he that enlargeth Gad: he dwelleth as a lion, and teareth the arm with the crown of the head.

33:20  O Gádovi pravil: „Požehnán buď ten, jenž Gádovi rozšiřuje prostor. Uložil se jako lvice, rozsápe paži i lebku.

33:20  O Gádovi řekl: „Požehnán buď Ten, jenž Gáda rozšiřuje! Gád uložil se jako lvice, s ramenem i hlavu utrhne!

33:20  O Gádovi řekl: Požehnaný je ten, kdo rozšiřuje Gáda. Usídlil se jako lvice, rozsápe paži i hlavu.

33:20  Gádovi pak řekl: Požehnaný, kterýž rozšiřuje Gáda. Onť jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou.

33:20  Et Gad ait : Benedictus in latitudine Gad : quasi leo requievit, cepitque brachium et verticem.

33:21  And he saw his pre-eminence, that in his portion the teacher was laid up: who was with the princes of the people, and did the justices of the Lord, and his judgment with Israel.

33:21  And he provided the first part for himself, because there, in a portion of the lawgiver, was he seated; and he came with the heads of the people, he executed the justice of the Lord, and his judgments with Israel.

33:21  Vyhlédl si prvotinu tam, kde je uschován velitelský podíl. Přišel s představiteli lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho práva vůči Izraeli.“

33:21  To nejlepší si nechal pro sebe, díl, jenž je velitelům vyhrazen. V čele lidu totiž směle šel a Hospodinovu spravedlnost prováděl, jeho rozhodnutí pro celý Izrael.“

33:21  Vyhlédl si pro sebe ⌈to nejlepší,⌉ neboť tam byl uchován díl velitele. ⌈Přišel s předáky⌉ lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho soudy s Izraelem.

33:21  Kterýž opatřil ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpečen jest. Protož pobéřeť se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude.

33:21  Et vidit principatum suum, quod in parte sua doctor esset repositus : qui fuit cum principibus populi, et fecit justitias Domini, et judicium suum cum Israël.

33:22  To Dan also he said: Dan is a young lion, he shall flow plentifully from Basan.

33:22  And of Dan he said, Dan is a lion’s whelp: he shall leap from Bashan.

33:22  O Danovi pravil: „Dan je lví mládě, vyskočí z Bášanu.“

33:22  O Danovi řekl: „Dan je mladý lev, z Bášanu vyskakuje!“

33:22  O Danovi řekl: Dan je lvím mládětem, které vyskočí z Bášanu.

33:22  O Danovi pak řekl: Dan jako lvíče lvové vyskakovati bude z Bázan.

33:22  Dan quoque ait : Dan catulus leonis, fluet largiter de Basan.

33:23  And To Nephtali he said: Nephtali shall enjoy abundance, and shall be full of the blessings of the Lord: he shall possess the sea and the south.

33:23  And of Naphtali he said, O Naphtali, satisfied with favour, and full with the blessing of the Lord: possess thou the west and the south.

33:23  O Neftalím pravil: „Neftalí je nasycen přízní, je plný Hospodinova požehnání, ovládne moře i jih.“

33:23  O Neftalímovi řekl: „Přízní jsi nasycen, Neftalíme, požehnání Hospodinova jsi pln, jezero i s jižní stranou opanuj!“

33:23  O Neftalím řekl: Neftalí, nasycený přízní a plný Hospodinova požehnání, obsaď ⌈moře i jih.⌉

33:23  A Neftalímovi řekl: Ó Neftalíme, sytý přízní Páně, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu přijmi za dědictví.

33:23  Et Nephthali dixit : Nephthali abundantia perfruetur, et plenus erit benedictionibus Domini : mare et meridiem possidebit.

33:24  To Aser also he said: Let Aser be blessed with children, let him be acceptable to his brethren, and let him dip his foot in oil.

33:24  And of Asher he said, Let Asher be blessed with children; let him be acceptable to his brethren, and let him dip his foot in oil.

33:24  O Ašerovi pravil: „Nad ostatní syny požehnán buď Ašer, buď oblíben u svých bratří, v oleji ať smáčí svou nohu.

33:24  O Ašerovi řekl: „Nad jiné syny požehnán je Ašer, mezi bratry ať je oblíben, své nohy ať smáčí olejem!

33:24  O Ašerovi řekl: Nejpožehnanější ze synů ať je Ašer. Nechť nalezne zalíbení svých bratrů a noří svou nohu do oleje.

33:24  O Asserovi také řekl: Asser požehnaný nad jiné syny, budeť milý bratřím svým, omočí v oleji nohu svou.

33:24  Aser quoque ait : Benedictus in filiis Aser, sit placens fratribus suis, et tingat in oleo pedem suum :

33:25  His shoe shall be iron and brass. As the days of thy youth, so also shall thy old age be.

33:25  Thy shoes shall be iron and brass; and as thy days, so shall thy strength be.

33:25  Tvé závory ať jsou z železa a bronzu, tvá síla ať provází všechny tvé dny.“

33:25  Z železa a bronzu ať jsou tvé závory, po všechny své dny žij v bezpečí.

33:25  Tvé závory ať jsou železné a bronzové a ⌈tvá síla trvá po všechny tvé dny.⌉

33:25  Železo a měď pod šlepějemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš.

33:25  ferrum et æs calceamentum ejus. Sicut dies juventutis tuæ, ita et senectus tua.

33:26  There is no other god like the God of the rightest: he that is mounted upon the heaven is thy helper. By his magnificence the clouds run hither and thither.

33:26  There is none like unto the God of Jeshurun, who rideth upon the heaven in thy help, and in his excellency on the sky.

33:26  „Nikdo není jako Bůh, Ješurúne; na pomoc ti jede po nebesích, na oblacích ve své velebnosti.

33:26  Nikdo není jako Bůh, Ješurune! Na pomoc tobě spěchá nebem, brázdí oblaka ve slávě své!

33:26  Nikdo není jako Bůh, Ješúrúne, který jezdí na nebesích tobě ku pomoci, ve své velebnosti na oblacích.

33:26  Neníť žádného, jako Bůh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobě, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších.

33:26  Non est deus alius ut Deus rectissimi, ascensor cæli, auxiliator tuus. Magnificentia ejus discurrunt nubes,

33:27  His dwelling is above, and underneath are the everlasting arms: he shall cast out the enemy from before thee, and shall say: Be thou brought to nought.

33:27  The eternal God is thy refuge, and underneath are the everlasting arms: and he shall thrust out the enemy from before thee; and shall say, Destroy them.

33:27  Domov je v odvěkém Bohu, na jeho věčných pažích. Zahnal před tebou nepřítele a řekl: ‚Vyhlaď ho!‘

33:27  Odvěký Bůh je tvým útočištěm, věčné náručí tě podepře. Tvé nepřátele před tebou žene a říká: ‚Vyhlaď je!‘

33:27  Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. Vyhnal před tebou nepřítele, řekl: Vyhlaď!

33:27  Ochrana tvá buď Bůh věčný, a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,

33:27  habitaculum ejus sursum, et subter brachia sempiterna ejiciet a facie tua inimicum, dicetque : Conterere.

33:28  Israel shall dwell in safety, and alone. The eye of Jacob in a land of corn and wine, and the heavens shall be misty with dew.

33:28  Israel then shall dwell in safety alone: the fountain of Jacob shall be upon a land of corn and wine; also his heavens shall drop down dew.

33:28  Izrael přebývá bezpečně - jedinečný je Jákobův Pramen - v zemi obilí a moštu; též jeho nebesa kanou rosou.

33:28  Izrael proto bydlí v bezpečí, Jákobův příbytek nikdo neruší v zemi obilí a vína, kde z nebe padá rosa.

33:28  Izrael přebývá v bezpečí, o samotě Jákobův pramen, v zemi obilí a nového vína, ano, jeho nebesa kanou rosu.

33:28  Aby sám bezpečně bydlil Izrael, rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou.

33:28  Habitabit Israël confidenter, et solus. Oculus Jacob in terra frumenti et vini, cælique caligabunt rore.

33:29  Blessed art thou, Israel: who is like to thee, O people, that art saved by the Lord? the shield of thy help, and the sword of thy glory: thy enemies shall deny thee, and thou shalt tread upon their necks.

33:29  Happy art thou, O Israel: who is like unto thee, O people saved by the Lord, the shield of thy help, and who is the sword of thy excellency! and thine enemies shall be found liars unto thee; and thou shalt tread upon their high places.

33:29  Blaze tobě, Izraeli! Kdo je ti roven, lide vysvobozený Hospodinem? On je štítem tvé pomoci a mečem tvé velebnosti. Před tebou selže síla tvých nepřátel, pošlapeš jejich posvátná návrší!“

33:29  Jak jsi, Izraeli, blažený! Kdo je ti podobný, lide, jejž Hospodin zachránil! On je štítem tvé ochrany a mečem tvého vítězství. Ať se tví nepřátelé před tebou krčí a ty ať jim šlapeš po šíji!“

33:29  Jsi blahoslavený, Izraeli, kdo je jako ty, lid zachráněný Hospodinem, ⌈tvým ochranným štítem⌉ a ⌈vítězným mečem.⌉ Tví nepřátelé ti budou podlézat a ty budeš šlapat po jejich návrších.

33:29  Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobě, lide vysvobozený skrze Hospodina, jenž jest pavéza spomožení tvého a meč důstojnosti tvé? Tvoji zajisté nepřátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.

33:29  Beatus es tu, Israël : quis similis tui, popule, qui salvaris in Domino ? Scutum auxilii tui, et gladius gloriæ tuæ : negabunt te inimici tui, et tu eorum colla calcabis.

Chapter 34

34:1  Then Moses went up from the plains of Moab upon mount Nebo, to the top of Phasga over against Jericho: and the Lord shewed him all the land of Galaad as far as Dan.

34:1  And Moses went up from the plains of Moab unto the mountain of Nebo, to the top of Pisgah, that is over against Jericho. And the Lord shewed him all the land of Gilead, unto Dan,

34:1  Mojžíš vystoupil z Moábských pustin na horu Nebó, na vrchol Pisgy; ta je naproti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gileád až po Dan,

34:1  Mojžíš pak vystoupil z moábských plání na horu Nebó, na vrchol Pisgy naproti Jerichu, a Hospodin mu ukázal celou tu zem: Gileád a dále, až po Dan,

34:1  Mojžíš pak vystoupil z moábských pustin na horu Nebó, na vrchol Pisgy, který je naproti Jerichu, a Hospodin mu ukázal celou zemi: Gileád až po Dan,

34:1  Tedy vstoupil Mojžíš z rovin Moábských na horu Nébo, na vrch hory, kteráž jest proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád až do Dan,

34:1  Ascendit ergo Moyses de campestribus Moab super montem Nebo, in verticem Phasga contra Jericho : ostenditque ei Dominus omnem terram Galaad usque Dan,

34:2  And all Nephtali, and the land of Ephraim and Manasses, and all the land of Juda unto the furthermost sea,

34:2  And all Naphtali, and the land of Ephraim, and Manasseh, and all the land of Judah, unto the utmost sea,

34:2  celý kraj Neftalího i zemi Efrajimovu a Manasesovu a celou zemi Judovu až k Zadnímu moři,

34:2  celý Neftalímův kraj, zemi Efraima a Manasese, celé území Judy až ke Středozemnímu moři,

34:2  ⌈celého Neftalího,⌉ území Efrajima a Manasesa, celé území Judy až k Západnímu moři,

34:2  I všecku Neftalím, a zemi Efraim a Manasse, a všecku zemi Juda až k moři nejdalšímu,

34:2  et universum Nephthali, terramque Ephraim et Manasse, et omnem terram Juda usque ad mare novissimum,

34:3  And the south part, and the breadth of the plain of Jericho the city of palm trees as far as Segor.

34:3  And the south, and the plain of the valley of Jericho, the city of palm trees, unto Zoar.

34:3  i Negeb a okrsek Jerišské pláně, Palmové město, až k Sóaru.

34:3  Negev i údolní rovinu Palmového města Jericha až po Coar.

34:3  Negeb i Rovinu, jerišskou pláň a Palmové město, až k Sóaru.

34:3  Polední také stranu a roviny údolí Jericha, města palmovím osazeného, až do Segor.

34:3  et australem partem, et latitudinem campi Jericho civitatis palmarum usque Segor.

34:4  And the Lord said to him: This is the land, for which I swore to Abraham, Isaac, and Jacob, saying: I will give it to thy seed. Thou hast seen it with thy eyes, and shalt not pass over to it.

34:4  And the Lord said unto him, This is the land which I sware unto Abraham, unto Isaac, and unto Jacob, saying, I will give it unto thy seed: I have caused thee to see it with thine eyes, but thou shalt not go over thither.

34:4  Pak mu Hospodin řekl: „Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: Dám ji tvému potomstvu. Dal jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale nepřejdeš tam.“

34:4  Hospodin mu řekl: „Toto je zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi se slovy: ‚Dám ji tvému semeni.‘ Dovolil jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale vejít do ní nesmíš.“

34:4  Hospodin mu řekl: Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: Dám ji tvému potomstvu. Ukázal jsem ti ji na vlastní oči, ale nevejdeš tam.

34:4  A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.

34:4  Dixitque Dominus ad eum : Hæc est terra, pro qua juravi Abraham, Isaac, et Jacob, dicens : Semini tuo dabo eam. Vidisti eam oculis tuis, et non transibis ad illam.

34:5  And Moses the servant of the Lord died there, in the land of Moab, by the commandment of the Lord:

34:5  So Moses the servant of the Lord died there in the land of Moab, according to the word of the Lord.

34:5  I zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův, tam v moábské zemi podle Hospodinovy výpovědi.

34:5  Tam, v moábské zemi, pak Hospodinův služebník Mojžíš zemřel, jak Hospodin řekl.

34:5  Mojžíš, otrok Hospodinův, tam v moábské zemi zemřel podle Hospodinova příkazu.

34:5  I umřel tam Mojžíš, služebník Hospodinův, v zemi Moábské, vedlé řeči Hospodinovy.

34:5  Mortuusque est ibi Moyses servus Domini, in terra Moab, jubente Domino :

34:6  And he buried him in the valley of the land of Moab over against Phogor: and no man hath known of his sepulchre until this present day.

34:6  And he buried him in a valley in the land of Moab, over against Beth–peor: but no man knoweth of his sepulchre unto this day.

34:6  Pochoval ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob.

34:6  Pochoval jej v moábské zemi, v roklině naproti Bet-peoru, ale jeho hrob až dodnes nikdo nezná.

34:6  Pohřbil ho v údolí v moábské zemi naproti Bét–peóru a nikdo neví o jeho hrobu až dodnes.

34:6  A pochoval jej v Gai, v zemi Moábské naproti Betfegor, a žádný nezvěděl o jeho hrobu až do tohoto dne.

34:6  et sepelivit eum in valle terræ Moab contra Phogor : et non cognovit homo sepulchrum ejus usque in præsentem diem.

34:7  Moses was a hundred and twenty years old when he died: his eye was not dim, neither were his teeth moved.

34:7  And Moses was an hundred and twenty years old when he died: his eye was not dim, nor his natural force abated.

34:7  Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když umřel. Zrak mu nepohasl a svěžest ho neopustila.

34:7  Když Mojžíš zemřel, bylo mu sto dvacet let. Jeho oči nezeslábly a jeho svěžest nevyprchala.

34:7  Mojžíšovi bylo sto dvacet let, ⌈když zemřel;⌉ jeho zrak nezeslábl a ⌈síla ho neopustila.⌉

34:7  Byl pak Mojžíš ve stu a dvadcíti letech, když umřel, a nepošly oči jeho, aniž síla odešla od něho.

34:7  Moyses centum et viginti annorum erat quando mortuus est : non caligavit oculus ejus, nec dentes illius moti sunt.

34:8  And the children of Israel mourned for him in the plains of Moab thirty days: and the days of their mourning in which they mourned Moses were ended.

34:8  And the children of Israel wept for Moses in the plains of Moab thirty days: so the days of weeping and mourning for Moses were ended.

34:8  Synové Izraele oplakávali Mojžíše v Moábských pustinách po třicet dní, dokud neuplynuly dny pláče a truchlení pro Mojžíše.

34:8  Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moábských pláních třicet dní, než uplynula doba pláče a truchlení.

34:8  Synové Izraele plakali nad Mojžíšem v moábských pustinách třicet dní. Pak dny pláče a smutku pro Mojžíše skončily.

34:8  I plakali synové Izraelští Mojžíše na rovinách Moábských třidceti dní, a vyplněni jsou dnové pláče a kvílení nad Mojžíšem.

34:8  Fleveruntque eum filii Israël in campestribus Moab triginta diebus : et completi sunt dies planctus lugentium Moysen.

34:9  And Josue the son of Nun was filled with the spirit of wisdom, because Moses had laid his hands upon him. And the children of Israel obeyed him, and did as the Lord commanded Moses.

34:9  And Joshua the son of Nun was full of the spirit of wisdom; for Moses had laid his hands upon him: and the children of Israel hearkened unto him, and did as the Lord commanded Moses.

34:9  Jozue, syn Núnův, byl naplněn duchem moudrosti. Mojžíš totiž na něho vložil své ruce. Izraelci ho poslouchali a činili, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

34:9  Jozue, syn Nunův, byl naplněn duchem moudrosti, neboť na něj Mojžíš vložil ruce. Synové Izraele ho poslouchali a jednali, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.

34:9  Jozue, syn Núnův, byl plný ducha moudrosti, protože na něj Mojžíš položil své ruce. Synové Izraele ho poslouchali a činili to, co Hospodin Mojžíšovi přikázal.

34:9  Jozue pak, syn Nun, naplněn jest duchem moudrosti; nebo byl vložil Mojžíš ruce své na něj. I poslouchali ho synové Izraelští, a činili, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše.

34:9  Josue vero filius Nun repletus est spiritu sapientiæ, quia Moyses posuit super eum manus suas. Et obedierunt ei filii Israël, feceruntque sicut præcepit Dominus Moysi.

34:10  And there arose no more a prophet in Israel like unto Moses, whom the Lord knew face to face,

34:10  And there arose not a prophet since in Israel like unto Moses, whom the Lord knew face to face,

34:10  Nikdy však již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář,

34:10  V Izraeli už ale nepovstal prorok, jako byl Mojžíš, se kterým se Hospodin znal tváří v tvář.

34:10  V Izraeli již nepovstal prorok jako Mojžíš, ⌈který by znal Hospodina⌉ tváří v tvář,

34:10  Ale nepovstal více prorok v Izraeli podobný Mojžíšovi, (kteréhož by tak znal Hospodin tváří v tvář,)

34:10  Et non surrexit ultra propheta in Israël sicut Moyses, quem nosset Dominus facie ad faciem,

34:11  In all the signs and wonders, which he sent by him, to do in the land of Egypt to Pharao, and to all his servants, and to his whole land,

34:11  In all the signs and the wonders, which the Lord sent him to do in the land of Egypt to Pharaoh, and to all his servants, and to all his land,

34:11  se všemi znameními a zázraky, jež ho poslal Hospodin konat v egyptské zemi na faraónovi a všech jeho služebnících i celé jeho zemi,

34:11  Kolik jen znamení a divů jej Hospodin poslal vykonat v Egyptě proti faraonovi, všem jeho služebníkům a celé jeho zemi!

34:11  se všemi těmi znameními a divy, které jej Hospodin poslal učinit v egyptské zemi faraonovi, všem jeho otrokům a celé jeho zemi,

34:11  Ve všech znameních a zázracích, pro něž poslal jej Hospodin, aby činil je v zemi Egyptské, před Faraonem a přede všechněmi služebníky jeho, a vší zemí jeho,

34:11  in omnibus signis atque portentis, quæ misit per eum, ut faceret in terra Ægypti Pharaoni, et omnibus servis ejus, universæque terræ illius,

34:12  And all the mighty hand, and great miracles, which Moses did before all Israel.

34:12  And in all that mighty hand, and in all the great terror which Moses shewed in the sight of all Israel.

34:12  i se všemi skutky pevné ruky, se vším, co vzbuzovalo velikou bázeň, co konal Mojžíš před zraky celého Izraele.

34:12  Jak mocnou sílu a jak hrozné činy předvedl Mojžíš před očima celého Izraele!

34:12  se vší mocnou rukou a se všemi těmi ⌈velkými, bázeň vzbuzujícími činy,⌉ které Mojžíš učinil před očima celého Izraele.

34:12  Také i ve všech skutcích ruky silné, a ve všeliké hrůzi veliké, kteréžto věci činil Mojžíš před očima všeho Izraele.

34:12  et cunctam manum robustam, magnaque mirabilia, quæ fecit Moyses coram universo Israël.