CzeCSP - Proverbs

Chapter 1

1:1  Přísloví izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,

1:2  k poznání moudrosti a kázně, k porozumění řečem rozumným,

1:3  k ⌈přijetí rozumné kázně,⌉ spravedlnosti, práva a přímosti,

1:4  aby dala prostoduchým chytrost a mládenci poznání a rozvahu.

1:5  Ať je slyší moudrý a přibude mu bystrosti, ať rozumný získá schopnost vést,

1:6  aby dokázal porozumět přísloví a podobenství, slovům moudrých i jejich hádankám.

1:7  Počátek poznání je bázeň ⌈před Hospodinem,⌉ moudrostí a kázní pohrdají hlupáci.

1:8  Můj synu, slyš naučení svého otce, nezavrhuj poučení své matky.

1:9  Neboť jsou půvabným věncem na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk.

1:10  Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, nepřivoluj!

1:11  Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, ⌈abychom prolili krev,⌉ počíháme si bezdůvodně na nevinného,

1:12  jako podsvětí je pohltíme zaživa, muže v plné síle jako ty, kdo sestupují do jámy.

1:13  Získáme všelijaký vzácný majetek, naplníme si domy kořistí.

1:14  ⌈Nech svůj los padnout s námi,⌉ budeme mít všichni jeden měšec.

1:15  Můj synu, ⌈nechoď s nimi po cestě,⌉ ⌈zdrž svou nohu od jejich stezky,⌉

1:16  neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.

1:17  Vždyť nadarmo se roztahuje síť před zraky ⌈těch, co mají křídla.⌉

1:18  Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní krve, číhají na svou duši.

1:19  ⌈Tak dopadne každý,⌉ kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.

1:20  Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá svůj hlas.

1:21  Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč:

1:22  Dokdy budou prostoduší milovat prostoduchost, posměvači si budou libovat v posmívání a hlupáci budou nenávidět poznání?

1:23  Obraťte se, ⌈když vás kárám!⌉ Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.

1:24  Protože jsem volala, ale odmítali jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor,

1:25  nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili,

1:26  také já se budu vysmívat vaší pohromě, posmívat se, když přijde ⌈to, čeho se strachujete, ⌉

1:27  když jako ničivá bouře přijde ⌈to, čeho se strachujete⌉ a vaše pohroma jako vichřice, když na vás přijde soužení a strast.

1:28  Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně hledat, ale nenaleznou mě.

1:29  Protože nenáviděli poznání a nezvolili si bázeň před Hospodinem,

1:30  nepodvolili se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,

1:31  budou jíst ovoce své cesty, nasytí se svými radami.

1:32  Vždyť odvrácení prostoduchých je zabije, bezstarostnost hlupáků je zahubí.

1:33  Ale kdo mě poslouchá, bude přebývat v bezpečí, ⌈bude bezstarostný, beze strachu ze zla.⌉

Chapter 2

2:1  Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy,

2:2  učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti,

2:3  jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti,

2:4  jestliže ji budeš hledat jako stříbro, pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

2:5  tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha.

2:6  Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost.

2:7  Uchovává úspěch pro přímé, je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně,

2:8  střeží stezky práva a chrání cestu svých věrných.

2:9  Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, každé dobré stezce,

2:10  neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání ⌈tvou duši potěší;⌉

2:11  rozvaha bude tebe chránit, rozumnost tě bude střežit.

2:12  Vysvobodí tě od zlé cesty, od člověka, který mluví obojace,

2:13  od těch, kteří opouštějí přímé stezky, aby chodili po temných cestách,

2:14  od těch, kdo mají z páchání zla radost a nad zlými obojakostmi kdo jásají,

2:15  jejichž cesty jsou křivolaké, kteří bloudí na svých stezkách.

2:16  Vysvobodí tě od cizí ženy, od cizinky s jejími ⌈úlisnými řečmi,⌉

2:17  od té, která opouští důvěrníka svého mládí a na smlouvu svého Boha zapomněla.

2:18  Vždyť její dům se nachyluje k smrti, její stezka vede k nebožtíkům.

2:19  Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nenavrátí, nedosáhnou ⌈stezek života.⌉

2:20  Proto choď po cestě dobrých lidí a zachovávej stezky spravedlivých,

2:21  neboť přímí se usídlí v zemi a bezúhonní v ní zůstanou,

2:22  ale ničemové budou ze země vyhlazeni a nevěrníci z ní budou vyrváni.

Chapter 3

3:1  Můj synu, nezapomínej na mé poučení, ať tvé srdce střeží moje příkazy.

3:2  Vždyť ti přidají dlouhá léta a roky života i pokoj.

3:3  ⌈Milosrdenství a věrnost⌉ ať tě neopouštějí! Přivaž si je ke svému krku, napiš je na tabulku svého srdce!

3:4  Tak nalezneš milost a oblibu v očích Božích i lidských.

3:5  Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost.

3:6  Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.

3:7  Nebuď moudrý ve svých očích, boj se Hospodina a odvrať se od zlého.

3:8  To bude uzdravením pro tvé tělo a občerstvením pro tvé kosti.

3:9  Cti Hospodina svým majetkem a prvotinami ze vší své úrody.

3:10  Tvé sýpky se naplní hojností a tvé sudy budou přetékat novým vínem.

3:11  Hospodinovu kázeň, můj synu, nezavrhuj, neměj odpor k jeho pokárání,

3:12  neboť koho Hospodin miluje, toho kárá jako otec syna, jehož si oblíbil.

3:13  Blahoslavený je člověk, který našel moudrost, člověk, který získal rozumnost.

3:14  Neboť ⌈zisk z ní je lepší, nežli zisk ze stříbra⌉ a její výnos je nad zlato.

3:15  Je vzácnější nežli drahokamy, ⌈nic z toho, po čem toužíš,⌉ se jí nevyrovná.

3:16  V její pravici jsou dlouhá léta a v její levici bohatství a sláva.

3:17  Její cesty jsou cesty příjemné, všechny její stezky jsou pokoj.

3:18  Je ⌈stromem života⌉ pro ty, kdo se jí chopí, ti, kdo se jí drží, jsou šťastní.

3:19  Moudrostí Hospodin položil základy země, rozumností upevnil nebesa.

3:20  Jeho poznáním se rozevřely hlubiny a oblaky kanou rosu.

3:21  Můj synu, ať nesejdou z tvých očí; střež obezřetnost a rozvahu

3:22  a budou životem pro tvou duši a ozdobou pro tvůj krk.

3:23  Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou a tvoje noha neklopýtne.

3:24  Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný.

3:25  Neboj se náhlého strachu, ani když přijde ničivá bouře na ničemy.

3:26  Neboť Hospodin ti bude po boku a bude chránit tvou nohu před polapením.

3:27  Neodpírej dobro ⌈těm, kterým náleží,⌉ když je ve tvé moci ho prokázat.

3:28  Neříkej svému bližnímu: „Odejdi a pak se vrať, dám ti zítra,“ když to máš u sebe.

3:29  Nekuj zlo proti svému bližnímu, když s tebou v důvěře bydlí.

3:30  Neveď s nikým bezdůvodně při, jestliže ti nezpůsobil zlo.

3:31  Nezáviď násilníkovi, nevol žádnou z jeho cest,

3:32  neboť Hospodinu je odporný ten, kdo bloudí, ale s přímými důvěrně hovoří.

3:33  Na domě ničemy je Hospodinova kletba, ale příbytku spravedlivých žehná.

3:34  Posměvačům se posmívá, ale pokorným dává milost.

3:35  Moudří zdědí slávu, ale hlupáci si odnesou hanbu.

Chapter 4

4:1  Synové, slyšte otcovo naučení, pozorně naslouchejte, abyste poznali rozumnost.

4:2  Vždyť vám dávám dobrou nauku, moje poučení neopouštějte.

4:3  Když jsem byl synem u svého otce, útlým jedináčkem pro svou matku,

4:4  učil mě a říkal mi: Ať tvé srdce uchopí má slova, zachovávej mé příkazy a budeš žít.

4:5  Získej moudrost, získej rozumnost! Nezapomínej a neodvracej se od řečí mých úst!

4:6  Neopouštěj ji a bude tě chránit, miluj ji a bude tě střežit.

4:7  Počátek moudrosti je: Získej moudrost! Za všechno své vlastnictví získej rozumnost.

4:8  Vysoce si jí važ a vyvýší tě; když ji obejmeš, poctí tě.

4:9  Vloží na tvou hlavu půvabný věnec, předá ti krásnou korunu.

4:10  Slyš, můj synu, přijmi mé řeči, a rozmnoží se ti roky života.

4:11  Učím tě moudré cestě, vedu tě po přímých stezkách.

4:12  Když půjdeš, nebude zdržován tvůj krok, když poběžíš, neklopýtneš.

4:13  Uchop naučení a neopouštěj, střež ho, vždyť je tvůj život!

4:14  Na stezku ničemů nevstupuj, nechoď po cestě zlých lidí.

4:15  Nevšímej si jí, neprocházej po ní, odvrať se od ní a přejdi ji!

4:16  Neboť neusnou, pokud nespáchají zlo, je jim odebrán spánek, pokud nepřivedou někoho k pádu.

4:17  Protože jedí chléb ničemnosti a pijí víno násilí.

4:18  Stezka spravedlivých je jako záře úsvitu, září víc a víc, až do bílého dne.

4:19  Ale cesta ničemů jako tma, nevědí, oč klopýtnou.

4:20  Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, nakloň ucho k mým řečem.

4:21  Ať nesejdou z tvých očí, střež je v hloubi svého srdce.

4:22  Neboť jsou životem pro ty, kdo je nalézají, uzdravením pro celé jejich tělo.

4:23  Víc než ⌈cokoliv jiného⌉ střež své srdce, protože z něj ⌈vycházejí prameny života.⌉

4:24  Odstraň ⌈faleš ze svých úst⌉ a ⌈převrácené rty od sebe vzdal.⌉

4:25  Ať tvé oči hledí vpřed a tvá víčka ⌈míří přímo.⌉

4:26  Srovnej stezku pro svůj krok, všechny tvé cesty ať jsou připravené.

4:27  Neuchyl se vpravo, vlevo, odvrať nohu od zlého!

Chapter 5

5:1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň ucho k mé rozumnosti,

5:2  abys zachoval rozvahu a aby tvé rty střežily poznání.

5:3  Vždyť ze rtů cizí ženy kape med a její řeč je hladší nežli olej,

5:4  ale ⌈její konec je hořký jako pelyněk, ostrý jako dvojsečný meč.⌉

5:5  Její nohy sestupují ke smrti, ⌈do podsvětí její kroky směřují.⌉

5:6  Nesrovnává cestu života, ⌈její stezky se klátí, ani to neví.⌉

5:7  Nyní mě, synové, slyšte, neodvracejte se od řečí mých úst.

5:8  ⌈Vzdal od ní svou cestu,⌉ nepřibližuj se ke vchodu jejího domu,

5:9  jinak dáš svou slávu jinému a svoje roky ukrutníkovi,

5:10  jinak se cizinci nasytí tvojí silou a tvoje námaha půjde do cizího domu.

5:11  Nakonec budeš úpět, až bude celé tvé tělo úplně zničeno.

5:12  Pak řekneš: Jak to, že jsem nenáviděl kázeň a mé srdce odvrhlo pokárání?

5:13  Neposlouchal jsem své učitele a k těm, kteří mě učili, jsem nenakláněl ucho.

5:14  ⌈Málem jsem se uprostřed shromáždění a obce ocitl ve všem zlu.⌉

5:15  Pij vodu ze své cisterny, bystrou vodu ze své studny.

5:16  Mají se tvoje prameny rozlévat na ulici, proudy vody na náměstí?

5:17  Ať ⌈patří tobě samému,⌉ a ne cizím spolu s tebou!

5:18  Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z ženy svého mládí.

5:19  Ta líbezná laň, ta půvabná srna, její prsy ať tě uspokojují v každé době, její láskou se opájej ustavičně.

5:20  Proč by ses měl, můj synu, opájet cizí ženou, objímat klín cizinky?

5:21  Vždyť cesty člověka jsou před očima Hospodina, on srovnává všechny jeho stezky.

5:22  Ničemu polapí jeho vlastní viny, provazy svého hříchu bude zajat.

5:23  Zemře, protože neměl kázeň, pro velikost své hlouposti bude vrávorat.

Chapter 6

6:1  Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního, ⌈zavázal ses rukoudáním⌉ za cizince,

6:2  a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen,

6:3  učiň tedy toto, můj synu, aby ses zachránil. Protože ses dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř se a naléhej na svého bližního!

6:4  Nedopřej svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům.

6:5  Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka.

6:6  Jdi k mravenci, lenochu, podívej se na jeho cesty, abys zmoudřel.

6:7  Ačkoliv nemá vůdce, dozorce ani vládce,

6:8  připravuje si v létě pokrm, shromažďuje ve žni svou potravu.

6:9  Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se probereš ze spánku?

6:10  Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

6:11  a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.

6:12  Ničemník a darebák je ten, kdo chodí s falešnými ústy,

6:13  mrká očima, dává znamení nohama, ukazuje svými prsty.

6:14  ⌈V jeho srdci je obojakost, v každé době kuje zlo, zasévá sváry.⌉

6:15  Proto náhle přijde na něj pohroma, v okamžiku bude rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.

6:16  Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je pro něj ohavností:

6:17  Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,

6:18  srdce, které kuje zlé plány, nohy, které ⌈rychle běží⌉ za zlem,

6:19  falešného svědka, který šíří lži, a toho, jenž zasévá sváry mezi bratry.

6:20  Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení své matky.

6:21  Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku.

6:22  Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, ⌈zaujme tvou pozornost.⌉

6:23  Vždyť příkaz je lampou, poučení světlem, pokárání a naučení cestou života,

6:24  aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky.

6:25  Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse, ať se tě nezmocní svými víčky,

6:26  protože za prostitutku je jen bochník chleba, ale vdaná žena loví tvůj vzácný život.

6:27  Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv?

6:28  Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy?

6:29  Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu.

6:30  Nepohrdají zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když hladoví.

6:31  Když však je dopaden, nahradí to sedmkrát, ⌈i kdyby měl dát⌉ ⌈všechen majetek svého domu.⌉

6:32  Kdo cizoloží s ženou, tomu chybí rozum; ničí svou duši, kdo to dělá.

6:33  Pocítí rány a hanbu, jeho potupa nebude smazána,

6:34  protože žárlivost rozněcuje hněv muže, v den pomsty nebude mít soucit.

6:35  ⌈Nebere ohled⌉ na žádné odškodné, nepodvolí se, i kdybys rozmnožil dary.

Chapter 7

7:1  Můj synu, zachovávej mé řeči a mé příkazy chovej u sebe.

7:2  Zachovávej mé příkazy a budeš žít, střež moje poučení jako zřítelnici svých očí.

7:3  Přivaž si je na prsty, napiš je na tabulku svého srdce.

7:4  Řekni moudrosti: „Jsi moje sestra,“ rozumnost nazvi svojí příbuznou,

7:5  aby tě chránily před cizí ženou, před cizinkou s jejími úlisnými řečmi.

7:6  Když ⌈jsem byl u⌉ okna svého domu, pohleděl jsem za okenní mříž

7:7  a uviděl jsem mezi prostoduchými, rozpoznal jsem mezi mládeží chlapce, jemuž chyběl rozum.

7:8  Přecházel po ulici poblíž nároží, kráčel směrem k jejímu domu,

7:9  za soumraku, k večeru, uprostřed noci a tmy.

7:10  A hle, jde mu naproti žena, oblečená jako prostitutka a se srdcem záludným.

7:11  Je halasná a nevázaná, její nohy ⌈nemají doma stání.⌉

7:12  Hned je na ulici, hned na náměstích, na každém rohu číhá.

7:13  Už ho drží, políbí ho a s nestoudnou tváří mu řekne:

7:14  ⌈Měla jsem obětovat pokojné oběti,⌉ dnes jsem splnila svoje sliby.

7:15  Proto jsem ti vyšla naproti, abych tě usilovně hledala a našla jsem tě.

7:16  Pokryla jsem svou pohovku přikrývkami, pestrobarevným egyptským plátnem.

7:17  Navoněla jsem svou postel myrhou, aloe a skořicí.

7:18  Tak pojď, opájejme se milováním až do rána, potěšme se láskou.

7:19  Vždyť můj muž není doma, odešel na dalekou cestu.

7:20  Měšec s penězi si vzal s sebou, přijde domů v den úplňku.

7:21  Přesvědčila ho svým mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty jej svedla.

7:22  Hned za ní jde, jako chodí vůl na porážku, či jako skáče jelen do zajetí.

7:23  Až mu šíp probodne játra; jako pták pospíchá do pasti a neví, že mu jde o život.

7:24  Nyní mě, synové, slyšte, věnujte pozornost řečem mých úst.

7:25  Ať se tvé srdce neobrátí k jejím cestám, ať nezabloudíš na její stezky,

7:26  neboť je mnoho pobitých, které nechala padnout, všech, které zabila, je bezpočet.

7:27  Její dům -- toť cesty do podsvětí, vedoucí dolů do kobek smrti.

Chapter 8

8:1  Cožpak moudrost nevolá, rozumnost nepozvedá svůj hlas?

8:2  Na vrchu výšin, podél cest, na křižovatce postává;

8:3  u bran, při vstupu do města, u vchodu do bran křičí:

8:4  Na vás, muži, volám, můj hlas zní k lidským synům.

8:5  Prostoduší, získejte chytrost, hlupáci, dostaňte rozum.

8:6  Slyšte, protože promluvím znamenité věci, ⌈mé rty vysloví, co je správné.⌉

8:7  Vždyť má ústa ⌈si opakují pravdu,⌉ ničemnost je ohavností pro mé rty.

8:8  Všechny řeči mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic pokrouceného ani pokřiveného.

8:9  Všechny jsou jasné pro toho, kdo je schopen rozumět, přímé pro ty, kdo nalézají poznání.

8:10  Přijměte mé naučení, a ne stříbro, poznání je víc než pročištěné zlato.

8:11  Vždyť moudrost je lepší nežli drahokamy, nic z toho, po čem toužíš, se jí nevyrovná.

8:12  Já, moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám poznání a rozvahu.

8:13  Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, zlou cestu a obojaká ústa, to nenávidím.

8:14  Má je rada i úspěch, jsem rozumnost, má je síla.

8:15  Skrze mě králové kralují a mocnáři ustanovují spravedlnost.

8:16  Skrze mě vládnou vládcové i šlechtici, všichni spravedliví soudcové.

8:17  Já miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou mě.

8:18  U mne je bohatství i sláva, trvalý majetek i spravedlnost.

8:19  Mé ovoce je lepší nežli zlato, byť seberyzejší, výnos ze mne je nad pročištěné stříbro.

8:20  Chodím po cestě spravedlnosti a po stezkách práva,

8:21  abych dala dědictví těm, kteří mě milují a naplnila jejich sklady.

8:22  Hospodin mě vytvořil na počátku své cesty, dávno před svými činy, již tenkrát.

8:23  Odvěků jsem byla utvořena, od počátku, od dávnověku země.

8:24  Když ještě nebyly hlubiny, zrodila jsem se, ještě když nebyly prameny obtěžkány vodou.

8:25  Dříve nežli byly hory ponořeny, před kopci jsem se zrodila;

8:26  když ještě neučinil zemi a pláně, ani první prach světa,

8:27  když založil nebesa, byla jsem tam; když vyměřoval obzor nad mořskou hlubinou,

8:28  když upevnil oblaka nahoře, když posilnil prameny mořské hlubiny,

8:29  když postavil moři jeho hranici, aby voda nepřekračovala jeho příkaz, když vyměřoval základy země,

8:30  byla jsem vedle něho jako řemeslník, byla jsem jeho potěšením den za dnem, radovala jsem se před ním po celou dobu.

8:31  Radovala jsem se z celé jeho země, ⌈mé potěšení bylo⌉ s lidskými syny.

8:32  Nyní mě, synové, slyšte: Blahoslavení jsou ti, kdo dbají na mé cesty.

8:33  Poslechněte naučení, abyste zmoudřeli, nebuďte nevšímaví!

8:34  Blahoslavený je člověk, který mě poslouchá, den za dnem bdí u mých dveří, střeží veřeje mých bran.

8:35  Vždyť kdo mě nachází, nachází život, dosáhne zalíbení u Hospodina.

8:36  Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.

Chapter 9

9:1  Moudrost postavila svůj dům, vytesala svých sedm sloupů.

9:2  Porazila ⌈svůj jatečný dobytek,⌉ namíchala své víno, připravila také svůj stůl.

9:3  Poslala své služky, volá na nejvyšších místech města.

9:4  „Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!“ Komu chybí rozum, tomu říká:

9:5  „Pojďte a jezte z mého pokrmu, napijte se z vína, které jsem namíchala!“

9:6  Opusťte prostoduchost a budete žít, jděte zpříma po cestě rozumnosti.

9:7  Ten, kdo poučuje posměvače, sklidí hanbu a kdo kárá ničemu, bude mít potupu.

9:8  Nekárej posměvače, jinak tě bude nenávidět. Kárej moudrého a bude tě milovat.

9:9  Dej moudrému a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a přibude mu bystrosti.

9:10  Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem, poznání Svatého je rozumnost.

9:11  Neboť skrze mne se rozmnoží tvé dny a přibude ti let života.

9:12  Jestliže jsi zmoudřel, zmoudřel jsi pro sebe, jestliže se budeš posmívat, sám ⌈poneseš důsledky.⌉

9:13  Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, ⌈nic neví.⌉

9:14  Usadila se u vchodu do svého domu, na křesle na vysokých místech města.

9:15  Aby volala na ty, kdo procházejí kolem, kdo jdou přímo po svých stezkách:

9:16  „Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!“ Komu chybí rozum, tomu říká:

9:17  „Kradená voda je sladká, potajmu získaný pokrm potěší.“

9:18  On však neví, že jsou tam nebožtíci, že ti, které pozvala, jsou v hlubinách podsvětí.

Chapter 10

10:1  Šalomounova přísloví. Moudrý syn dělá radost otci, ale hloupý syn je žalem pro svou matku.

10:2  Ničemně získané poklady neprospějí, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.

10:3  Hospodin nenechá hladovět spravedlivého, ale maří choutky ničemů.

10:4  Nedbalá ruka způsobuje chudobu, avšak ruka pilných získává bohatství.

10:5  Rozumný syn v létě sklízí, ale syn, který zaspí žeň, jedná hanebně.

10:6  Požehnání je na hlavě spravedlivého, avšak ústa ničemů přikrývají násilí.

10:7  Památka spravedlivého je požehnaná, ale jméno ničemů zpráchniví.

10:8  Kdo má moudré srdce, přijme příkazy, avšak ⌈žvanivý hlupák⌉ bude sražen.

10:9  Kdo žije bezúhonně, bude žít v bezpečí, kdo však převrací své cesty, bude odhalen.

10:10  Kdo mrká okem, působí bolest, avšak žvanivý hlupák bude sražen.

10:11  Ústa spravedlivého jsou pramenem života, ale ústa ničemů přikrývají násilí.

10:12  Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá všechna přestoupení.

10:13  Na rtech rozumného se nalézá moudrost, ale hůl je na záda toho, komu chybí rozum.

10:14  Moudří si ukládají poznání, ale hlupákova ústa jsou blížící se zkázou.

10:15  Majetek bohatého je jeho pevným městem, zkázou chudých je jejich chudoba.

10:16  Výdělek spravedlivého je k životu, výnos ničemy ke hříchu.

10:17  Kdo zachovává naučení, je na stezce k životu, kdo však opouští pokárání, vede do bludu.

10:18  Kdo zakrývá nenávist, má lživé rty, a kdo vynáší pomluvy, je hlupák.

10:19  Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá své rty, je rozumný.

10:20  Jazyk spravedlivého je jako pročištěné stříbro, srdce ničemů má malou cenu.

10:21  Rty spravedlivého budou pást mnohé, ale hlupáci zemřou na nedostatek rozumu.

10:22  Hospodinovo požehnání obohacuje a ⌈námaha k němu nic nepřidá.⌉

10:23  Pro hlupáka je povyražením provádět zlé úmysly, pro rozumného muže je jím však moudrost.

10:24  Čeho se ničema hrozí, to na něj přijde, ale touha spravedlivých bude naplněna.

10:25  Když se přežene vichřice, ničema již není, spravedlivý však má věčný základ.

10:26  Čím je ocet pro zuby a kouř pro oči, tím lenoch pro ty, kteří ho posílají.

10:27  Bázeň před Hospodinem přidá mnohá léta, ale roky ničemů budou zkráceny.

10:28  Očekávání spravedlivých je radost, avšak naděje ničemů zahyne.

10:29  ⌈Hospodinova cesta⌉ je pevností pro bezúhonného, ale zkázou pro zločince.

10:30  Spravedlivý se nikdy nepohne, ničema však zemi neosídlí.

10:31  Ústa spravedlivého plodí moudrost, ale obojaký jazyk bude vyťat.

10:32  Rty spravedlivého znají, ⌈co je milé,⌉ ústa ničemů však obojakost.

Chapter 11

11:1  Falešné váhy jsou pro Hospodina ohavností, ⌈milé je mu⌉ ⌈správné závaží.⌉

11:2  Když přijde domýšlivost, přijde i hanba, s pokornými je však moudrost.

11:3  ⌈Přímé povede jejich bezúhonnost,⌉ kdežto podvodníky zničí jejich lest.

11:4  Majetek neprospěje v den hněvu, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.

11:5  Bezúhonnému napřímí cestu spravedlnost, avšak ničema svou ničemností padne.

11:6  Přímé vysvobodí jejich spravedlnost, ale podvodníci budou polapeni svými choutkami.

11:7  Při smrti ničemného člověka hyne jeho naděje a očekávání násilníků zahyne.

11:8  Spravedlivý je vysvobozen ze soužení, ničema se však dostane na jeho místo.

11:9  Bezbožný ústy ničí svého bližního, ale spravedliví budou vysvobozeni poznáním.

11:10  Když je spravedlivým dobře, město se veselí a když hynou ničemové, volá radostí.

11:11  Požehnáním přímých se město pozvedá, ale ústy ničemů se boří.

11:12  Kdo pohrdá svým bližním, tomu chybí rozum, zatímco rozumný muž bude mlčet.

11:13  ⌈Kdo roznáší pomluvy,⌉ odhaluje důvěrnosti, kdo však je spolehlivý, přikrývá věc.

11:14  Když není vedení, lid padne, záchrana je v množství rádců.

11:15  Velmi zle se bude tomu dařit, kdo se zaručí za cizince, kdo však nenávidí zaručování, je v bezpečí.

11:16  Půvabná žena získá slávu, udatní muži získají bohatství.

11:17  Milosrdný člověk ⌈působí své duši dobro,⌉ ale ukrutník ⌈činí svému tělu potíže.⌉

11:18  Ničema získává klamný výdělek, avšak ten, kdo rozsévá spravedlnost, sklízí pravou mzdu.

11:19  Věru, spravedlnost vede k životu, ale kdo se žene za zlem, míří k smrti.

11:20  ⌈Ti, kdo mají pokřivené srdce, jsou pro Hospodina ohavností,⌉ avšak ti, kteří žijí bezúhonně, jsou mu milí.

11:21  Zcela jistě zlý nezůstane bez trestu, ale potomstvo spravedlivých unikne.

11:22  Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale nerozvážná.

11:23  Touhou spravedlivých je jen dobro, avšak nadějí ničemů je hněv.

11:24  Někdo rozhazuje, a ještě mu přibývá, jiný šetří víc než je správné, a je mu to jen k nouzi.

11:25  Štědrý člověk bude prospívat, ten, kdo napájí, také sám bude napojen.

11:26  Toho, kdo zadržuje zrno, budou lidé proklínat, ale požehnání spočine na hlavě toho, kdo ho prodává.

11:27  Kdo usilovně hledá dobro, hledá oblibu, avšak kdo hledá zlo, na toho zlo přijde.

11:28  Ten, kdo doufá ve své bohatství, padne, ale spravedliví se budou zelenat jako listí.

11:29  Kdo činí potíže své rodině, zdědí vítr, a hlupák bude otrokem tomu, kdo má moudré srdce.

11:30  Ovoce spravedlivého je stromem života a ten, kdo získává duše, je moudrý.

11:31  Jestliže spravedlivému bude na zemi odplaceno, tím spíše ničemovi a hříšníkovi.

Chapter 12

12:1  Kdo miluje kázeň, miluje poznání, ale kdo nenávidí pokárání, je tupec.

12:2  Dobrý člověk dosáhne zalíbení u Hospodina, ale pleticháře Hospodin prohlásí vinným.

12:3  Člověk nebude pevně stát skrze ničemnost, avšak kořen spravedlivých se nepohne.

12:4  Zdatná žena je korunou svého manžela, ale jako hniloba v jeho kostech je ta, která dělá hanbu.

12:5  Myšlenky spravedlivých jsou právo, úmysly ničemů jsou podvod.

12:6  Slova ničemů -- číhání na krev, kdežto přímé vysvobodí jejich ústa.

12:7  Vyvrátit ničemy a už nejsou, ale dům spravedlivých obstojí.

12:8  Člověk bude chválen podle své rozumnosti, kdo však má zvrácenou mysl, bude v pohrdání.

12:9  Je lepší být znevažován a mít otroka, nežli se vytahovat a nemít pokrm.

12:10  Spravedlivý bere ohled na život svého zvířete, avšak i slitovné činy ničemů jsou kruté.

12:11  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale tomu, kdo se žene za prázdnými věcmi, chybí rozum.

12:12  Ničema dychtí po kořisti zlých, avšak kořen spravedlivých vydává ovoce.

12:13  V přestoupení rtů je léčka pro zlého člověka, ale spravedlivý vyjde ze soužení.

12:14  Ovocem svých úst se každý nasytí dobrem, ⌈to, co člověk rukama vykoná,⌉ se mu vrátí.

12:15  ⌈Hlupákova cesta je přímá v jeho očích,⌉ ale ten, kdo poslouchá radu, je moudrý.

12:16  Hlupákův hněv se hned projeví, chytrý však hanbu skrývá.

12:17  Kdo dává průchod pravdě, oznamuje spravedlnost, falešný svědek ale podvod.

12:18  Někdo žvaní, jako když bodá mečem, ale jazyk moudrých přináší uzdravení.

12:19  Pravdivé rty obstojí navěky, kdežto lživý jazyk jen na okamžik.

12:20  V srdci těch, kdo kují zlo, je podvod, ale ti, kdo radí ku pokoji, mají radost.

12:21  Spravedlivému se nestane žádné neštěstí, avšak ničemové jsou naplněni zlem.

12:22  Lživé rty jsou pro Hospodina ohavností, avšak ⌈milí jsou mu⌉ ti, kdo jednají věrně.

12:23  Chytrý člověk skrývá poznání, ale srdce hlupáků vykřikuje hloupost.

12:24  Ruka pilných bude vládnout, kdežto nedbalá ruka bude konat nucenou práci.

12:25  Obava v srdci člověka zdrcuje, ale dobré slovo mu dává radost.

12:26  Spravedlivý ⌈povede svého bližního,⌉ ničemy však svede jejich cesta.

12:27  Nedbalý člověk nepeče svůj úlovek, ale ⌈píle je pro člověka vzácný majetek.⌉

12:28  Na cestě spravedlnosti je život, ⌈na její stezce není smrt.⌉

Chapter 13

13:1  Moudrý syn přijímá otcovo naučení, ale posměvač neposlouchá napomenutí.

13:2  Z ovoce svých úst bude každý jíst dobro, avšak touhou nevěrných je násilí.

13:3  Kdo střeží svá ústa, chrání svou duši; kdo příliš otvírá své rty, na toho přijde zkáza.

13:4  Lenoch dychtí a nic nemá, ale ⌈touha pilných se naplní.⌉

13:5  Spravedlivý nenávidí klam, ale ničema ⌈jedná odporně a je pro ostudu.⌉

13:6  Spravedlnost bude střežit toho, ⌈kdo žije bezúhonně,⌉ avšak hříšníka zničí ničemnost.

13:7  Někdo předstírá, že je bohatý, a nic nemá, jiný předstírá, že je chudý, a má mnoho majetku.

13:8  Výkupné za život člověka je jeho bohatství, ale chudý neslyší hrozbu.

13:9  Světlo spravedlivých bude jasně zářit, avšak lampa ničemů zhasne.

13:10  Jen domýšlivost vypůsobí hádku, ale s těmi, kdo se radí, je moudrost.

13:11  Snadno získaný majetek se bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně shromažduje, rozmnoží ho.

13:12  Prodlužované očekávání působí srdci bolest, ale naplněná touha je stromem života.

13:13  Tomu, kdo pohrdá slovem, se povede špatně, avšak kdo se bojí příkazu, tomu bude odplaceno.

13:14  Poučení moudrého je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

13:15  Rozumnost působí milost, ale cesta nevěrných je jejich záhubou.

13:16  Každý chytrý člověk bude jednat podle poznání, avšak hlupák bude šířit svoji hloupost.

13:17  Ničemný posel padne do zla, ale spolehlivý vyslanec přinese uzdravení.

13:18  Chudoba a hanba přijde na toho, kdo si nevšímá naučení, ale kdo zachovává pokárání, bude vážený.

13:19  Naplněná touha potěší duši, avšak pro hlupáky je ohavností se odvrátit od zla.

13:20  Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká s hlupáky, tomu se bude dařit zle.

13:21  Hříšníky bude pronásledovat zlo, avšak spravedlivým bude odplaceno dobrem.

13:22  Dobrý člověk dá dědictví synům synů, ale hříšníkův majetek bude uschován pro spravedlivého.

13:23  Mnoho jídla vydá úhor chudých, ⌈ale je to smeteno bezprávím.⌉

13:24  Kdo zadržuje svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně ho kázní.

13:25  Spravedlivý jí do sytosti své duše, ale břicho ničemů bude mít nedostatek.

Chapter 14

14:1  ⌈Moudrá žena⌉ svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.

14:2  Ten, kdo žije ve své přímosti, bojí se Hospodina, ale ⌈kdo bloudí po svých cestách,⌉ opovrhuje jím.

14:3  V ústech hlupáka je hůl na hrdost, avšak moudré budou chránit jejich rty.

14:4  Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává hojnou úrodu.

14:5  Spolehlivý svědek nelže, avšak falešný svědek šíří lži.

14:6  Posměvač hledá moudrost, ale nenajde; pro rozumného však je poznání snadné.

14:7  Odejdi od hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova.

14:8  Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.

14:9  Hlupáci se budou posmívat oběti za vinu, avšak mezi přímými je v oblibě.

14:10  Jen srdce zná hořkost své duše, ani ⌈do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.⌉

14:11  Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.

14:12  Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.

14:13  I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.

14:14  Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky.

14:15  Prostoduchý věří všemu, ale chytrý zvažuje své kroky.

14:16  Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná ⌈nadřazeně a sebejistě.⌉

14:17  Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn.

14:18  Prostoduší zdědí hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.

14:19  Zlí se sklánějí před dobrými a ničemové v branách spravedlivého.

14:20  Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel.

14:21  Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený.

14:22  Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.

14:23  ⌈Každá námaha přinese⌉ prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost.

14:25  Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži.

14:26  V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny.

14:27  Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

14:28  Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře.

14:29  Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, ⌈vystavuje na odiv⌉ hloupost.

14:30  Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí.

14:31  Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí.

14:32  Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti.

14:33  V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena.

14:34  Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů.

14:35  Rozumný otrok je králi milý, jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.

Chapter 15

15:1  Vlídná odpověď odvrátí zlobu, ale slovo, které zraňuje, budí hněv.

15:2  Jazyk moudrých používá poznání správně, kdežto z úst hlupáků prýští hloupost.

15:3  Hospodinovy oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.

15:4  Uzdravený jazyk je stromem života, ale lest na něm je zkázou ducha.

15:5  Hlupák odvrhuje naučení svého otce, kdo však zachovává pokárání, je rozumný.

15:6  V domě spravedlivého je mnohé bohatství, ale výnos ničemy přináší těžkosti.

15:7  Rty moudrých ⌈budou šířit⌉ poznání, avšak srdce hlupáků nepravost.

15:8  Oběť ničemů je pro Hospodina ohavností, ale modlitba přímých je mu milá.

15:9  Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.

15:10  ⌈Kázeň je zlem pro toho, kdo opouští stezku,⌉ kdo nenávidí pokárání, zemře.

15:11  Před Hospodinem je podsvětí a říše zániku, tím spíše srdce lidských synů.

15:12  Posměvač nebude milovat toho, kdo ho kárá, nepůjde k moudrým.

15:13  Radostné srdce ⌈prospívá tváři,⌉ ale s bolestí srdce přichází ubitý duch.

15:14  Srdce rozumného bude hledat poznání, avšak ústa hlupáků se budou pást na hlouposti.

15:15  Všechny dny chudého jsou zlé, ale dobré srdce má ustavičně hostinu.

15:16  Lepší je málo s bázní před Hospodinem, nežli velký poklad a s ním zmatek.

15:17  ⌈Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, nežli vykrmený býk a s ním nenávist.⌉

15:18  Hněvivý člověk podněcuje svár, kdo však je pomalý k hněvu, uklidňuje hádku.

15:19  Cesta lenocha je jako trnitý plot, kdežto stezka přímých je připravená.

15:20  Moudrý syn dělá radost otci, ale hloupý člověk opovrhuje svou matkou.

15:21  Hloupost je radostí pro toho, komu chybí rozum, avšak rozumný člověk ⌈bude napřimovat svou cestu⌉.

15:22  Kde není důvěrné společenství, plány se hatí, ale při množství rádců se naplní.

15:23  Člověk má radost z vhodné odpovědi -- jak dobré je slovo v pravý čas.

15:24  Pro rozumného vede stezka života nahoru, aby se vyhnul podsvětí dole.

15:25  Hospodin strhne dům pyšných, avšak upevní mezník vdovy.

15:26  Pro Hospodina jsou ohavností zlé plány, ale laskavá slova jsou mu čistá.

15:27  Kdo pro sebe hrabe nekalý zisk, činí potíže své rodině, kdo však nenávidí úplatky, bude žít.

15:28  Srdce spravedlivého přemítá, jak má odpovědět, kdežto ⌈z úst ničemů prýští zlé věci.⌉

15:29  Hospodin je daleko od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší.

15:30  ⌈Zářivý pohled⌉ dává radost srdci, dobrá zpráva ⌈občerstvuje kosti.⌉

15:31  Ucho, které poslouchá životadárné pokárání, bude zůstávat mezi moudrými.

15:32  Kdo si nevšímá naučení, opovrhuje svou duší, ale kdo poslouchá pokárání, získává rozum.

15:33  Bázeň před Hospodinem je ⌈kázní moudrosti,⌉ ⌈před slávou je⌉ pokora.

Chapter 16

16:1  Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.

16:2  Všechny cesty člověka jsou čisté v jeho očích, Hospodin však zkoumá motivy.

16:3  Uval své dílo na Hospodina a tvé plány obstojí.

16:4  Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den.

16:5  Pro Hospodina je ohavností každý povýšenec, zcela jistě nezůstane bez trestu.

16:6  Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací bázní před Hospodinem.

16:7  Když Hospodin najde zalíbení v cestách člověka, ⌈dává mu pokoj i od jeho nepřátel.⌉

16:8  Lepší je málo se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím.

16:9  Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin.

16:10  Věštba je na rtech krále, jeho ústa se nezpronevěří při soudu.

16:11  Váhy i spravedlivé misky patří Hospodinu, každé závaží v měšci je jeho dílem.

16:12  Pro krále je ohavností páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost.

16:13  Králům jsou milé spravedlivé rty, milují toho, kdo mluví správné věci.

16:14  Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří.

16:15  V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště.

16:16  Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.

16:17  Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.

16:18  Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.

16:19  Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.

16:20  ⌈Kdo je rozumný v jednání,⌉ nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.

16:21  Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.

16:22  Rozumnost je pramenem života pro ⌈ty, kdo ji mají,⌉ hloupost je trestem hlupáků.

16:23  Srdce moudrého člověka činí jeho ⌈řeč rozumnou,⌉ ⌈jeho slovům⌉ přidává přesvědčivost.

16:24  Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.

16:25  Některá cesta ⌈připadá člověku správná,⌉ avšak ⌈nakonec je cestou smrti.⌉

16:26  Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.

16:27  Ničemný člověk připravuje zlo, ⌈na jeho rtech je⌉ jakoby spalující oheň.

16:28  Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.

16:29  Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.

16:30  Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.

16:31  Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou.

16:32  ⌈Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina,⌉ a kdo ⌈ovládá svůj hněv,⌉ je lepší než ten, kdo dobyl město.

16:33  Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

Chapter 17

17:1  Lepší je suchý kousek chleba a s ním klid, nežli dům plný obětních hodů a hádky.

17:2  Rozumný otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s bratry.

17:3  Na stříbro je kelímek, na zlato pec, ale srdce zkoumá Hospodin.

17:4  Zločinec věnuje pozornost zlým rtům, lhář poslouchá zkázonosný jazyk.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce, kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, okrasou synů jejich otcové.

17:7  Pro blázna se nehodí ⌈vznešená slova,⌉ tím méně pro šlechtice slova klamná.

17:8  Úplatek je jako ⌈kouzelný kámen⌉ v očích jeho dárce, kamkoli se obrátí, bude mít úspěch.

17:9  Kdo přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší, rozlučuje přátele.

17:10  Toho, kdo je schopen rozumět, zasáhne napomenutí víc než hlupáka sto ran.

17:11  Zlý hledá jen vzpouru, bude proti němu ale poslán krutý posel.

17:12  Raději potkat medvědici připravenou o mláďata, jenom ne hlupáka s jeho hloupostí.

17:13  Kdo odplácí zlem za dobro, tomu se zlo nehne z domu.

17:14  Začít svár je jako pustit vodu, zanech hádky dříve, než vypukne.

17:15  Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.

17:16  Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?

17:17  Přítel miluje v každé době, bratr se zrodil pro čas soužení.

17:18  Člověk, kterému chybí rozum, se zavazuje rukoudáním a zaručuje se za svého bližního.

17:19  Kdo miluje hádky, miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod, usiluje o zkázu.

17:20  Kdo má převrácené srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk, padne do zla.

17:21  Hlupák je svému rodiči k žalu, otec blázna se nebude radovat.

17:22  Radostné srdce prospívá jako lék, ale ubitý duch vysušuje kosti.

17:23  Ničema bere tajně úplatek, aby převracel stezky práva.

17:24  Ten, kdo je schopen rozumět, má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.

17:25  Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož bít šlechtice za přímost.

17:27  Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.

17:28  I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.

Chapter 18

18:1  Kdo se odděluje, hledá vlastní touhy, ⌈rozzuří se proti každé obezřetnosti.⌉

18:2  Hlupák nemá zálibu v rozumnosti, ale ⌈v odkrývání svého vlastního rozumu.⌉

18:3  Když přijde ničema, přichází také pohrdání a s hanbou potupa.

18:4  Slova z úst člověka jsou jako hluboká voda, pramen moudrosti je jako proudící potok.

18:5  Není dobré ⌈stranit ničemovi⌉ a ⌈křivdit spravedlivému při soudu.⌉

18:6  Hlupákovy rty ⌈se dostávají do sporu,⌉ jeho ústa ⌈volají po ranách.⌉

18:7  Hlupákovi jsou ústa ke zkáze, vlastní rty jsou jeho duše léčkou.

18:8  Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do ⌈nejzazších útrob.⌉

18:9  Také ⌈ten, kdo je nedbalý⌉ při své práci, je bratrem ničitele.

18:10  Hospodinovo jméno je ⌈pevnou věží,⌉ spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.

18:11  Majetek bohatého je jeho pevným městem a jako vysoká hradba v jeho představě.

18:12  Před zkázou se srdce člověka povýší, před slávou je pokora.

18:13  Kdo odpovídá dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda.

18:14  Duch člověka vydrží jeho nemoc, ale kdo unese ubitého ducha?

18:15  Srdce rozumného poznání získá, ucho moudrých poznání hledá.

18:16  Dar člověku otevře dveře, povede ho před vysoko postavené.

18:17  ⌈Kdo je první při sporu,⌉ zdá se být spravedlivý, přijde však jeho bližní a prověří ho.

18:18  Los zastaví sváry, rozhodne mezi mocnými.

18:19  Ukřivděný bratr je nedostupnější nežli pevné město, sváry jsou jako závora pevnosti.

18:20  Ovocem úst člověka se nasytí jeho nitro, nasytí se výnosem svých rtů.

18:21  V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.

18:22  Kdo nalezl ženu, nalezl dobro, dosáhl zalíbení u Hospodina.

18:23  Chudý ⌈úpěnlivě prosí,⌉ ale bohatý odpovídá tvrdě.

18:24  ⌈Někdo má přátele ke své zkáze,⌉ ale některý přítel přilnul víc než bratr.

Chapter 19

19:1  Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák.

19:2  Bez poznání jistě není touha dobrá, ⌈kdo je ukvapený,⌉ hřeší.

19:3  ⌈Hloupost člověku podvrací jeho cestu,⌉ ale jeho srdce se rozčiluje na Hospodina.

19:4  Majetek přidává množství přátel, ale chudák ⌈bude svým přítelem opuštěn.⌉

19:5  Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, neunikne.

19:6  Mnozí si předcházejí šlechtice, každý je přítelem toho, kdo rozdává.

19:7  Chudého nenávidí všichni jeho bratři, tím spíše se od něj vzdalují jeho přátelé. ⌈Svými řečmi je uhání, ale oni nic.⌉

19:8  Kdo získá rozum, ⌈miluje svou duši;⌉ kdo zachovává rozumnost, ⌈nalezne dobro.⌉

19:9  Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, zahyne.

19:10  Pro hlupáka se nehodí přepych, tím méně, aby otrok vládl nad knížaty.

19:11  Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení.

19:12  Králův hněv je jako řvaní mladého lva, ale jeho obliba je jako rosa na zeleň.

19:13  Syn hlupák je svému otci pohromou, sváry se ženou jsou jako stálé kapání vody.

19:14  Dům a majetek jsou dědictvím otců, ale rozumná žena je od Hospodina.

19:15  Lenost uvrhne do spánku, nedbalý člověk bude hladovět.

19:16  Kdo zachovává příkaz, chrání svou duši, ⌈kdo opovrhuje svými cestami,⌉ zemře.

19:17  Kdo se smilovává nad chudým, půjčuje Hospodinu, ⌈odplatí mu za to, co vykonal.⌉

19:18  Kárej svého syna, když je naděje, ale ⌈nedej se unést,⌉ abys ho usmrtil.

19:19  Hněvivý člověk zaplatí pokutu; i když ho vysvobodíš, ještě mu přidáš.

19:20  Poslechni radu, přijmi naučení, abys nakonec zmoudřel.

19:21  V srdci člověka je mnoho plánů, ale Hospodinův plán se naplní.

19:22  ⌈Od člověka se očekává oddanost,⌉ lépe je být chudý nežli lhář.

19:23  Bázeň před Hospodinem je k životu, člověk ⌈nasycen uléhá,⌉ ⌈zlo jej nepostihne.⌉

19:24  Lenoch ponoří ruku do mísy, už ani k ústům ji nezvedne.

19:25  Udeř posměvače a prostoduchý nabude chytrosti, kárej rozumného a získá poznání.

19:26  Syn, který ničí otce či vyhání matku, jedná hanebně a je pro ostudu.

19:27  Můj synu, přestaň poslouchat naučení a zabloudíš od řečí poznání.

19:28  Ničemný svědek se bude posmívat právu, ústa ničemů budou hltat zlo.

19:29  Pro posměvače jsou připraveny soudy, na záda hlupáků rány.

Chapter 20

20:1  Víno je posměvač, pivo je výtržník; každý, kdo ⌈se jím dává zavést,⌉ není moudrý.

20:2  ⌈Hrůza, kterou král nahání,⌉ je jako řvaní mladého lva, kdo ho provokuje, hřeší proti své duši.

20:3  Pro člověka je ctí upustit od hádky, rozzuří se každý hlupák.

20:4  Lenoch na podzim neorá, potom se při žni dožaduje, ale nic není.

20:5  Plán v srdci člověka je jako hluboká voda, rozumný člověk ji však načerpá.

20:6  Mnoho lidí vyhlašuje svou oddanost, ale kdo najde věrného člověka?

20:7  Spravedlivý žije bezúhonně, blahoslavení jsou jeho synové po něm.

20:8  Král sedí na soudcovském stolci a provívá svýma očima každé zlo.

20:9  Kdo může říct: Očistil jsem své srdce, jsem čistý od svého hříchu?

20:10  ⌈Dvojí závaží⌉ a ⌈dvojí míra,⌉ obojí je pro Hospodina ohavností.

20:11  Již chlapec se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho skutky čisté a správné.

20:12  Ucho, které slyší, a oko, které vidí, Hospodin učinil obojí.

20:13  Nemiluj spánek, jinak zchudneš, otevři své oči a nasytíš se pokrmem.

20:14  To je špatné, špatné, říká kupující, ale když odejde, začne se chlubit.

20:15  ⌈Někdo má⌉ zlato a množství drahokamů, ale vskutku drahocenná věc jsou ⌈rozumné rty.⌉

20:16  Vezmi mu roucho, neboť se zaručil za cizince a vezmi to od něj do zástavy za cizinku.

20:17  Člověku je sladký pokrm získaný klamem, ale potom se jeho ústa naplní štěrkem.

20:18  Plány s radou se uskutečňují, proto válku veď se strategií.

20:19  Kdo roznáší pomluvu, odhaluje důvěrnosti, proto se nezaplétej se žvanilem.

20:20  Tomu, kdo proklíná svého otce či svou matku, zhasne jeho lampa v nejhlubší temnotě.

20:21  Dědictví na počátku kvapně získané nakonec nebude požehnané.

20:22  Neříkej: „Odplatím zlo!“ Čekej na Hospodina a zachrání tě.

20:23  Pro Hospodina je ohavností dvojí závaží, falešné váhy nejsou dobré.

20:24  Kroky muže jsou od Hospodina; a člověk, jak porozumí své cestě?

20:25  Léčkou pro člověka je rychle vyslovit: Je to svaté!, a teprve po slibech přemýšlet.

20:26  Moudrý král provívá ničemy, obrací na ně mlátící kolo.

20:27  Duch člověka je lampou od Hospodina, prozkoumává nejhlubší nitro.

20:28  Oddanost a věrnost bude střežit krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.

20:29  Okrasou mládenců je jejich síla, ozdoba starců šediny.

20:30  Jizvy a modřiny vyčistí zlo, rány také nejhlubší nitro.

Chapter 21

21:1  Královo srdce je v Hospodinově ruce jako proudy vody, nakloní ho, kamkoli se mu zalíbí.

21:2  ⌈Člověku připadá správná každá jeho cesta,⌉ avšak srdce zkoumá Hospodin.

21:3  ⌈Jednat podle spravedlnosti a práva⌉ je Hospodinu milejší nežli oběť.

21:4  Povýšené oči a pýcha srdce, lampa ničemů, je hřích.

21:5  Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, ale každý, kdo je ukvapený, dojde jenom nouze.

21:6  Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt.

21:7  Ničemy odvleče jejich násilí, neboť odmítali jednat podle práva.

21:8  Cesta člověka obtíženého vinou je pokřivená, ale skutky čistého jsou správné.

21:9  Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

21:10  Duše ničemy dychtí po zlu, jeho bližní nenajde v jeho očích slitování.

21:11  Když je posměvač pokutován, prostoduchý zmoudří, když je moudrý přiváděn k porozumění, přijme poznání.

21:12  Spravedlivý pozoruje dům ničemy, ⌈vrhá ničemy do zla.⌉

21:13  Kdo zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno.

21:14  Tajný dar utiší hněv, úplatek ve skrytu i silnou zlobu.

21:15  Jednat podle práva je radostí pro spravedlivého, ale zkázou pro zločince.

21:16  Člověk, který zabloudí z cesty porozumění, bude odpočívat ve shromáždění nebožtíků.

21:17  Kdo miluje radovánky, bude nuzným člověkem, kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství.

21:18  Výkupné za spravedlivého je ničema, za přímého podvodník.

21:19  Lepší je bydlet v pusté zemi, nežli se svárlivou a hněvivou ženou.

21:20  V příbytku moudrého je vzácný poklad a olej, avšak hloupý člověk ho pohltí.

21:21  Kdo se žene za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu.

21:22  Moudrý vstoupil do města hrdinů a strhl pevnost, ve kterou důvěřovali.

21:23  Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením.

21:24  Pyšný domýšlivec, jehož jméno je posměvač, jedná v nadutosti domýšlivě.

21:25  Lenocha usmrtí jeho touha, protože jeho ruce odmítají pracovat.

21:26  Celý den ⌈touží plný touhy,⌉ zatímco spravedlivý ⌈dá a nebude šetřit.⌉

21:27  Oběť ničemů je ohavností, tím spíše, když ji přinese se zlým úmyslem.

21:28  Lživý svědek zahyne, ale člověk, který poslouchá, bude stále promlouvat.

21:29  Ničemný člověk ⌈ukazuje nestoudnou tvář,⌉ přímý však rozumí své cestě.

21:30  Není moudrost, není rozumnost, není plán proti Hospodinu.

21:31  Kůň se připravuje pro den boje, ale záchrana je od Hospodina.

Chapter 22

22:1  Lepší je vyvolit dobré jméno nežli velké bohatství, oblibu nežli stříbro a zlato.

22:2  Bohatý i chudý se potkávají, ⌈Tvůrcem obou je Hospodin.⌉

22:3  Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

22:4  Důsledkem pokory a bázně před Hospodinem je bohatství, sláva a život.

22:5  Na cestě zvráceného člověka jsou trny a pasti; ten, kdo chrání svou duši, bude se od nich držet dále.

22:6  Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.

22:7  Bohatý vládne chudým, dlužník je otrokem věřitele.

22:8  Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo, hůl jeho hněvu pomine.

22:9  Kdo je štědrý, bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému.

22:10  Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba.

22:11  Kdo miluje čisté srdce ⌈a rty jsou jeho ozdobou,⌉ bude mít krále za přítele.

22:12  Hospodinovy oči střeží poznání, podvrací záměry nevěrného.

22:13  Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit uprostřed náměstí.

22:14  Ústa cizích žen jsou hlubokou jámou; ⌈na koho se Hospodin⌉ hněvá, ten tam spadne.

22:15  V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí.

22:16  Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.

22:17  Nakloň své ucho a poslouchej slova moudrých, připrav své srdce pro mé poznání.

22:18  Vždyť je příjemné, když je zachováš ve svém nitru, nechť jsou také připravena na tvých rtech.

22:19  Abys měl v Hospodinu svoji naději, ⌈oznámím to dnes také tobě.⌉

22:20  Vždyť jsem ti napsal třicatero s radami a poznáním,

22:21  abych tě přivedl k poznání pravdy spolehlivých slov, abys odpověděl pravá slova těm, kteří tě poslali.

22:22  Neokrádej chudého, protože je chudý, nesrážej nuzného v bráně.

22:23  Neboť Hospodin povede jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.

22:24  Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej s hněvivým člověkem,

22:25  jinak se naučíš jeho způsobům a ⌈dostaneš svou duši do léčky.⌉

22:26  Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním, kdo se zaručují za dluhy.

22:27  Když nemáš čím zaplatit, proč by měl někdo vzít tvou postel pod tebou?

22:28  Neposouvej dávné mezníky, které postavili tvoji otcové.

22:29  Vidíš člověka zběhlého v jeho práci? ⌈Bude sloužit králům,⌉ nebude sloužit obyčejným lidem.

Chapter 23

23:1  Když se posadíš, abys jedl s vládcem, dobře porozuměj tomu, ⌈co je před tebou.⌉

23:2  ⌈Polož si nůž na hrdlo,⌉ ⌈jestliže máš velkou chuť!⌉

23:3  Nedychti po jeho lahůdkách, je to podvodný pokrm.

23:4  Neunavuj se získáváním bohatství, ⌈kvůli své rozumnosti přestaň.⌉

23:5  ⌈Jen na to zaměříš své oči,⌉ a není tu; jistě si udělá křídla a jako orel odletí do nebes.

23:6  Nejez pokrm lakomce, nedychti po jeho lahůdkách,

23:7  ⌈vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je.⌉ Říká ti: Jez a pij, ale ⌈jeho srdce není s tebou.⌉

23:8  Vyzvrátíš i ten kousek, jež jsi snědl, a promarníš svá příjemná slova.

23:9  Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.

23:10  Neposouvej dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,

23:11  protože jejich Vykupitel je silný, on povede jejich spor s tebou.

23:12  Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání.

23:13  Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře.

23:14  Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí.

23:15  Můj synu, jestliže bude tvé srdce moudré, bude se radovat i mé vlastní srdce.

23:16  Moje nitro jásá, když tvoje rty mluví, ⌈co je správné.⌉

23:17  Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale každý den buď horlivý v bázni před Hospodinem,

23:18  neboť máš budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

23:19  Můj synu, poslouchej a buď moudrý, veď své srdce po dobré cestě.

23:20  Nebuď mezi pijany vína, ani mezi žrouty masa.

23:21  Protože pijan i žrout zchudne, dřímota je oblékne do cárů.

23:22  Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej svou matkou, když zestárne.

23:23  Kup si pravdu a neprodávej ji, moudrost, naučení a rozumnost.

23:24  Velmi bude jásat otec spravedlivého, rodič moudrého se z něj bude radovat.

23:25  Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, ať jásá tvoje rodička.

23:26  Můj synu, dej mi své srdce, tvé oči ať střeží moje cesty,

23:27  protože prostitutka je hlubokou jámou, cizinka úzkou studnou.

23:28  Také ona číhá jako lupič, množí nevěrné mezi lidmi.

23:29  ⌈Komu běda? Komu žal?⌉ Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny? Kdo má ⌈kalný zrak?⌉

23:30  Ti, kdo ⌈prodlévají u vína,⌉ přicházejí ochutnat míšené víno.

23:31  Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů.

23:32  Nakonec uštkne jako had, kousne jako zmije.

23:33  Tvoje oči uvidí divné věci a tvé srdce bude mluvit obojace.

23:34  Budeš jako ten, kdo leží uprostřed moře, kdo leží při vrcholu stěžně.

23:35  Zbili mě, ale necítil jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!

Chapter 24

24:1  Nezáviď zlým lidem, nedychti být s nimi,

24:2  ⌈protože jejich srdce přemítá o zkáze a jejich rty mluví o trápení.⌉

24:3  Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností

24:4  a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem.

24:5  Moudrý muž je ⌈víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný;⌉

24:6  proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.

24:7  Moudrost je pro hlupáka příliš vysoko, v bráně neotevře svá ústa.

24:8  Kdo vymýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

24:9  ⌈Úmysl hloupého⌉ je hříchem, posměvač je pro lidi ohavností.

24:10  Jsi–li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.

24:11  Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!

24:12  Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to nedozví? On odplatí každému podle jeho skutků.

24:13  Můj synu, jez med, protože je dobrý, med z plástve je sladký na jazyku.

24:14  Poznej, že taková je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

24:15  Nečíhej na příbytek spravedlivého jako ničema, nenič místo jeho odpočinku,

24:16  neboť spravedlivý může sedmkrát upadnout a zase povstane, ale ničema ⌈padne ve zlu.⌉

24:17  Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá,

24:18  jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něj svůj hněv.

24:19  Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům,

24:20  neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne.

24:21  Můj synu, boj se Hospodina a krále, nezaplétej se ⌈s těmi, kdo si jinak počínají.⌉

24:22  Neboť náhle povstane od nich pohroma a kdo ví, ⌈jakou zkázu mohou oba přivodit?⌉

24:23  Také toto jsou slova moudrých: Stranit lidem při soudu není dobré.

24:24  Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou národy proklínat, tomu budou lidé zlořečit,

24:25  ale těm, kdo ho kárají, bude dobře, přijde na ně ⌈dobré požehnání.⌉

24:26  Líbá na rty, kdo odpovídá správná slova.

24:27  Připrav si svoji práci venku, nachystej si ji na poli; a potom si postav dům.

24:28  Nebuď bezdůvodně svědkem proti svému bližnímu, nepodváděj svými rty.

24:29  Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím každému podle jeho skutků.

24:30  Procházel jsem kolem lenochova pole, kolem vinice člověka, kterému chyběl rozum,

24:31  a hle, celá byla zarostlá kopřivami, její povrch byl pokryt plevelem, její kamenná zeď byla zbořená.

24:32  Když jsem to uviděl, ⌈vzal jsem si to k srdci,⌉ uzřel jsem to a vzal jsem si ponaučení:

24:33  Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

24:34  a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.

Chapter 25

25:1  Také toto jsou Šalomounova přísloví, která sebrali a opsali muži judského krále Chizkijáše.

25:2  Boží ctí je ukrýt věc, čest králů je zkoumat věc.

25:3  ⌈Jako nebesa pro výšku a země pro hloubku, tak je nevyzpytatelné srdce králů.⌉

25:4  Když se odstraní ze stříbra struska, zlatníkovi vzejde nádoba.

25:5  Když se odstraní ničema z přítomnosti krále, jeho trůn bude pevně stát spravedlností.

25:6  Nedělej důležitého před králem a nestav se na místo vysoko postavených lidí.

25:7  Protože je lepší, když ti řekne: Postup sem, nežli být sesazen před šlechticem. Co viděly tvé oči,

25:8  ⌈nepřinášej ukvapeně na soud.⌉ Co jinak budeš dělat na jeho konci, když tě tvůj bližní zahanbí?

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale neodhaluj důvěrnosti jiného člověka.

25:10  Jinak ten, kdo to uslyší, tě pohaní a pomluva o tobě se nezastaví.

25:11  Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

25:12  Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

25:13  Jako ⌈chlad od sněhu⌉ v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

25:14  Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

25:15  Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

25:16  Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

25:17  ⌈Čiň svou nohu vzácnou v domě⌉ svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:18  Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

25:19  Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

25:20  Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

25:21  Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,

25:22  neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:23  Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

25:24  Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

25:25  Jako chladná voda pro ⌈člověka vyčerpaného žízní⌉ je dobrá zpráva z daleké země.

25:26  Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

25:27  Není dobré jíst mnoho medu a také hledat ⌈vlastní slávu není sláva.⌉

25:28  Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který ⌈neovládá svého ducha.⌉

Chapter 26

26:1  Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí pro hlupáka sláva.

26:2  Jako vrabec poletuje, jako vlaštovka létá, tak i ⌈bezdůvodná kletba: Nikam se nedostane.⌉

26:3  Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl.

26:4  Neodpovídej hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak ⌈budeš jako on.⌉

26:5  Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak ⌈bude moudrý ve svých očích.⌉

26:6  Kdo posílá poselství po hlupákovi, je jako ten, kdo si usekává nohy a pije násilí.

26:7  Jako volně visí nohy chromého, tak je přísloví v ústech hlupáků.

26:8  ⌈Jako přivázat kámen k praku, takové je dát hlupákovi slávu.⌉

26:9  Jako trní, které se dostalo do ruky opilce, tak je přísloví v ústech hlupáků.

26:10  ⌈Jako lukostřelec, který každého zraňuje, je ten,⌉ kdo najímá hlupáka, kdo najímá kolemjdoucí.

26:11  Jako se pes navrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svoji hloupost.

26:12  Viděl jsi člověka ⌈moudrého ve svých očích?⌉ Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

26:13  Lenoch říká: Lev je na cestě, lev je v ulicích!

26:14  Jako se dveře otáčejí na svém pantu, tak lenoch na své posteli.

26:15  Lenoch ponoří svou ruku do mísy a je mu zatěžko zvednout ji do svých úst.

26:16  Lenoch ⌈je moudřejší ve svých očích⌉ než sedm lidí, kteří rozvážně odpovídají.

26:17  Kdo prochází kolem a nazlobí se kvůli sporu, který se ho netýká, je jako ten, kdo chytá psa za uši.

26:18  Jako šílenec, který střílí ohnivé střely a ⌈smrtící šípy,⌉

26:19  je člověk, který podvede svého bližního a potom řekne: Já jsem jenom vtipkoval.

26:20  Kde není dostatek dřeva, oheň uhasne, kde není pomlouvač, utichne svár.

26:21  Uhlí na žár, dřevo na oheň, svárlivý člověk pro zažehnutí sporu.

26:22  Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, ⌈sestupují do nejzazších útrob.⌉

26:23  Jako stříbrná glazura potažená na hliněnou nádobu jsou horoucí rty a zlé srdce.

26:24  Ten, kdo nenávidí, ⌈to svými rty zastírá,⌉ ale ve svém nitru ⌈připravuje podvod.⌉

26:25  I když bude ⌈jeho hlas vlídný, nevěř mu, protože v jeho srdci je sedm ohavností.

26:26  Jeho nenávist může být zakryta lstivostí, ale jeho zlo se zjeví ve shromáždění.

26:27  Kdo kope jámu, spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.

26:28  Lživý jazyk nenávidí ty, které utlačuje, lichotivá ústa působí zkázu.

Chapter 27

27:1  Nechlub se zítřejším dnem, neboť nevíš, co den přinese.

27:2  Ať tě chválí někdo jiný, a ne tvoje ústa, někdo cizí, a ne tvoje rty.

27:3  Kámen je těžký, ⌈písek váží hodně,⌉ ale ⌈hlupákův hněv je těžší nežli obojí.⌉

27:4  Zloba je krutá, hněv je jako povodeň. Kdo však obstojí před žárlivostí?

27:5  Otevřené pokárání je lepší než skrytá láska.

27:6  Věrně míněné jsou modřiny od přítele, ale polibků od toho, kdo nenávidí, je mnoho.

27:7  ⌈Nasycená duše⌉ pošlape i med z plástve, ale ⌈hladové duši⌉ je ⌈všechno hořké sladkým.⌉

27:8  Jako ptáku, který uletí ze svého hnízda, tak je tomu, kdo uteče ze svého domova.

27:9  Olej a kadidlo dává radost srdci, ⌈milý přítel dává radu z duše.⌉

27:10  Neopouštěj svého přítele ani přítele svého otce; nechoď do domu svého bratra v den své pohromy. Lepší je blízký soused nežli vzdálený bratr.

27:11  Buď moudrý, můj synu, a dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě hanobí.

27:12  Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

27:13  Vezmi mu roucho, neboť se zaručil za cizince, a vezmi to od něj do zástavy za cizinku.

27:14  Jestliže někdo brzy z rána příliš hlasitě žehná svému bližnímu, bude se mu to počítat za kletbu.

27:15  Stálé kapání vody v deštivý den a svárlivá žena jsou si rovny.

27:16  Kdo ji zadrží, zadrží vítr, uchopí svou pravicí olej.

27:17  Jako se železo ostří železem, tak člověk ostří tvář svého bližního.

27:18  Kdo pečuje o fíkovník, bude jíst jeho ovoce, kdo pečuje o svého pána, bude vážený.

27:19  Jako ⌈ve vodě odpovídá tvář tváři,⌉ tak srdce člověka člověku.

27:20  Jako se nenasytí podsvětí a říše mrtvých, tak se nenasytí oči člověka.

27:21  Na stříbro je kelímek, na zlato je pec, člověk je zkoušen podle své chvály.

27:22  I kdybys tloukl hlupáka v hmoždíři paličkou spolu se zrnem, jeho hloupost se od něho neodvrátí.

27:23  ⌈Znej dobře⌉ poměry svého bravu, ⌈přilož své srdce k péči o⌉ svá stáda,

27:24  protože bohatství netrvá navěky, ani koruna z generace na generaci.

27:25  Když je odklizena tráva a je vidět nová, zeleň hor je shromážděna,

27:26  beránci budou na tvůj oděv, kozel na cenu za pole.

27:27  Bude dostatek ⌈kozího mléka⌉ na tvůj pokrm, na potravu tvé domácnosti i obživu pro tvé služky.

Chapter 28

28:1  Ničema utíká, ⌈ačkoliv ho nikdo nehoní,⌉ ale spravedlivý si je jistý jako mladý lev.

28:2  ⌈Když je země ve vzpouře,⌉ má mnoho vládců, ale ⌈s člověkem rozumným a znalým⌉ bude řád prodloužen.

28:3  Chudý muž, který utlačuje chudé, je jako odplavující déšť, který ničí úrodu.

28:4  Ti, kdo opouštějí zákon, budou ničemy chválit, ale ti, kdo zachovávají zákon, se s nimi pustí do boje.

28:5  Zlí lidé nerozumějí právu, ale ti, kdo hledají Hospodina, porozumějí všemu.

28:6  Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, jehož cesty jsou křivolaké, ačkoliv je bohatý.

28:7  Kdo zachovává zákon, je rozumný syn, kdo se stýká se žrouty, vystaví svého otce hanbě.

28:8  Kdo rozmnožuje svůj majetek lichvou a úrokem, shromáždí ho pro toho, kdo se smilovává nad chudými.

28:9  Kdo odvrací své ucho od slyšení zákona, i jeho modlitba je ohavností.

28:10  Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní zdědí dobro.

28:11  Bohatý člověk ⌈je moudrý ve svých očích,⌉ ale chudý, nicméně rozumný, ho prověří.

28:12  Když se spravedliví veselí, ⌈je veliká sláva,⌉ když ale povstávají ničemové, lidé se skrývají.

28:13  Kdo zakrývá svá přestoupení, neuspěje, ale kdo je vyznává a opouští, nalezne slitování.

28:14  Blahoslavený je člověk, který má ustavičně bázeň, ale kdo zatvrzuje své srdce, padne do zla.

28:15  Řvoucím lvem a útočícím medvědem je ničemný vládce nad chudým lidem.

28:16  Vévoda, kterému chybí rozumnost, se dopouští mnohého vydírání, kdo nenávidí nekalý zisk, prodlouží své dny.

28:17  Člověk obtížený krví člověka bude až do smrti utíkat; ať ho nikdo nedrží.

28:18  Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale ten, jehož cesty jsou křivolaké, najednou padne.

28:19  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.

28:20  Věrný člověk má mnoho požehnání, ale ⌈kdo je ukvapený, aby získal bohatství,⌉ nezůstane bez trestu.

28:21  Stranit člověku není dobré, ačkoliv člověk se vzbouří i kvůli kousku chleba.

28:22  Lakomec ⌈se žene za majetkem⌉ a neví, že na něho přijde nedostatek.

28:23  Ten, kdo kárá člověka, později nalezne milosti víc než ten, kdo lichotí.

28:24  Kdo okrádá svého otce a svou matku a říká: To není přestoupení, je společníkem ničitele.

28:25  Nenasytný člověk podněcuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, bude prospívat.

28:26  Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne.

28:27  Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, kdo však zavírá oči, sklidí mnoho kleteb.

28:28  Když povstávají ničemové, lidé se ukrývají, když však hynou, množí se spravedliví.

Chapter 29

29:1  ⌈Kdo po mnohém pokárání⌉ zatvrzuje šíji, bude v okamžiku rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.

29:2  Když se množí spravedliví, lid se raduje, když vládne ničema, lidé vzdychají.

29:3  Kdo miluje moudrost, dělá svému otci radost, ale kdo se stýká s prostitutkami, zničí majetek.

29:4  Král upevňuje zemi právem, kdo však zvyšuje dávky, boří ji.

29:5  Kdo lichotí svému bližnímu, rozprostírá síť na jeho nohy.

29:6  V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý volá a raduje se.

29:7  Spravedlivý bere ohled na právní nárok chudých, ničema ohledy nechápe.

29:8  Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv.

29:9  Když se moudrý soudí s hlupákem, ⌈třese se zlostí či vysmívá,⌉ klidu nemá.

29:10  Krvelační nenávidí bezúhonného, avšak přímí hledají jeho život.

29:11  Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží.

29:12  Když vládce věnuje pozornost lživému slovu, všichni jeho služebníci budou ničemy.

29:13  Chudý a utlačovatel se potkávají, světlo očím dává oběma Hospodin.

29:14  Když král soudí chudé podle pravdy, jeho trůn bude navěky pevně stát.

29:15  Hůl a pokárání dá moudrost, ale chlapec ⌈ponechaný sám sobě⌉ dělá hanbu své matce.

29:16  Když se množí ničemové, množí se přestoupení, ale spravedliví uvidí jejich pád.

29:17  Kárej svého syna ⌈a dá ti⌉ odpočinek, dá potěšení tvé duši.

29:18  Když není vidění, lid je bez zábran, ale šťastný je ten, kdo zachovává zákon.

29:19  Otrok se nedá pokárat pouhými slovy, i když rozumí, nereaguje.

29:20  Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

29:21  ⌈Kdo od mládí hýčká svého otroka,⌉ nakonec ⌈bude mít žal.⌉

29:22  Hněvivý člověk podněcuje svár, vztekloun se dopouští mnoha přestoupení.

29:23  Člověka poníží jeho pýcha, ale ponížený duch získá slávu.

29:24  Kdo se dělí se zlodějem, ⌈nenávidí svou duši;⌉ uslyší prokletí, ale neoznámí to.

29:25  ⌈Strach z lidí⌉ klade léčku, kdo však doufá v Hospodina, bude v bezpečí.

29:26  Mnozí usilují o přízeň vládce, ale právo pro člověka pochází od Hospodina.

29:27  Pro spravedlivého je ohavností špatný člověk, pro ničemu je ohavností ten, kdo ⌈jde přímou cestou.⌉

Chapter 30

30:1  Slova Agúra, syna Jákeova z Massy. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

30:2  Vždyť jsem tupější nežli kterýkoliv člověk, nemám lidskou rozumnost,

30:3  nenaučil jsem se moudrosti ani nemám poznání Svatého.

30:4  Kdo vystoupil na nebesa a sestoupil? Kdo sebral vítr do svých hrstí? Kdo svázal vodu do pláště? Kdo ustanovil všechny končiny země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna, jestlipak víš?

30:5  Každá Boží řeč je přečištěná, on je štítem těm, kteří v něm mají útočiště.

30:6  Nepřidávej k jeho slovům, jinak tě pokárá a budeš shledán lhářem.

30:7  Dvojí od tebe žádám; neodpírej mi to, dříve nežli zemřu:

30:8  Vzdal ode mě klam a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství, zaopatřuj mě pokrmem určeným pro mě.

30:9  Jinak bych se mohl přesytit, zapřít tě a říct: Kdo je Hospodin? Anebo bych mohl zchudnout, krást a zneuctít jméno svého Boha.

30:10  Nepomlouvej otroka před jeho pánem, jinak tě prokleje a poneseš vinu.

30:11  Je pokolení, které proklíná svého otce a své matce nežehná;

30:12  pokolení, které je čisté ve svých očích, ale od své nečistoty není obmyto;

30:13  je pokolení, ⌈jehož oči jsou povýšené⌉ a jeho víčka povznesená;

30:14  je pokolení s meči místo zubů, s noži místo řezáků, k požírání chudých v zemi a chudáků mezi lidmi.

30:15  Pijavice má dvě dcery: Dej! Dej! Jsou tři věci, které se nenasytí, čtyři neřeknou: Dost!:

30:16  Podsvětí, neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: Dost!

30:17  Oko, které se posmívá otci a pohrdá poslušností matce, vyklovou havrani z údolí, zhltnou ho orlí mláďata.

30:18  Jsou tři věci, které jsou pro mě nepochopitelné, a čtyři, kterým nerozumím:

30:19  Cestě orla na nebesích, cestě hada na skále, cestě lodi uprostřed moře a cestě mládence s dívkou.

30:20  Taková je cesta cizoložnice. Nají se, utře si ústa a řekne: Neudělala jsem nic zlého.

30:21  Pod třemi věcmi se země třese, čtyři není schopna snést.

30:22  Otroka, který kraluje, blázna, který se přesytí pokrmem,

30:23  tu, která je nemilována a vdá se, a služku, která vypudí svou paní.

30:24  Jsou čtyři, kteří jsou malí na zemi, ale jsou nesmírně moudří:

30:25  Mravenci nejsou národ příliš silný, ale připravují si v létě pokrm;

30:26  damani nejsou národ příliš mocný, ale stavějí si své obydlí ve skalách;

30:27  kobylky nemají krále, a přece vytáhnou všechny sešikovány;

30:28  ještěrku chytíš rukama, a přece je v královských palácích.

30:29  Jsou tři, kteří ⌈si hezky vykračují,⌉ čtyři, kteří ⌈si hezky jdou:⌉

30:30  Lev, hrdina mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

30:31  ⌈naparující se kohout⌉ či kozel a král, ⌈když je s ním jeho vojsko.⌉

30:32  Jestliže jsi jednal bláznivě tím, že ses vyvyšoval, nebo jestliže jsi zamýšlel zlo, dej si ruku na ústa!

30:33  ⌈Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.⌉

Chapter 31

31:1  Slova Lemúela, krále z Massy, kterými ho vychovávala jeho matka:

31:2  Co, můj synu, co, synu ⌈mého lůna, co, synu mých slibů?⌉

31:3  Nedávej svou udatnost ženám, a své cesty těm, kdo ničí krále.

31:4  Nepřísluší králům, Lemúeli, nepřísluší králům pití vína, ani mocnářům ⌈říkat: Kde je⌉ pivo?

31:5  Jinak se někdo napije, zapomene, co bylo ustanoveno, a převrátí právní nárok všech soužených.

31:6  Dejte pivo hynoucímu a víno těm kdo, mají hořkost v duši.

31:7  Napije se, zapomene na svou chudobu a na své trápení již nebude myslet.

31:8  ⌈Otevři svá ústa za němého,⌉ za právo všech určených k záhubě.

31:9  Otevři svá ústa, suď spravedlivě, pomoz získat právo chudému a nuznému.

31:10  Kdo nalezne zdatnou ženu? ⌈Je daleko cennější než⌉ drahokamy.

31:11  Srdce jejího manžela jí důvěřuje, nebude mít nedostatek kořisti.

31:12  Po všechny dny svého života mu působí dobro, a ne zlo.

31:13  Vyhledává vlnu a len, se ⌈zálibou pracuje svýma rukama.⌉

31:14  Je jako obchodní lodě; zdaleka přiváží svou potravu.

31:15  Vstává, ještě když je noc, aby dala potravu svému domu a  práci svým služkám.

31:16  Vyhlédne si pole a dostane ho, ⌈z ovoce svých rukou⌉ vysadí vinici.

31:17  Svá bedra přepásává silou, posiluje své paže.

31:18  Zakouší, že má dobrý zisk, v noci její lampa nehasne.

31:19  Svýma rukama sahá po přeslenu, její dlaně uchopují vřeteno.

31:20  Svou dlaň otvírá chudému, své ruce vztahuje k nuznému.

31:21  Když přijde sníh, nebojí se o svůj dům, protože celý její dům se obléká do karmínu.

31:22  Dělá si přikrývky, její oděv je z jemného plátna a purpuru.

31:23  Její manžel je znám v městských branách, když sedává se staršími země.

31:24  Dělá plátno a prodává ho, dodává obchodníkovi pásy.

31:25  Jejím oděvem je síla a důstojnost, s úsměvem vyhlíží budoucnost.

31:26  Svá ústa otvírá moudře, na jejím jazyku je laskavé poučení.

31:27  Pozorně sleduje chod svého domu, nejí chléb lenosti.

31:28  Její synové povstávají a nazývají ji šťastnou, také její manžel ji chválí:

31:29  Mnohé dcery si počínaly zdatně, ale ty je všechny převyšuješ.

31:30  Půvab je klamný, krása je nicotná, ale žena, která se bojí Hospodina, bude chválena.

31:31  Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v městských branách její skutky.