DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs

Chapter 1

1:1  The parables of Solomon, the son of David, king of Israel,

1:1  The proverbs of Solomon the son of David, king of Israel;

1:1  Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele,

1:1  Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále nad Izraelem,

1:1  Přísloví izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,

1:1  Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,

1:1  Parabolæ Salomonis, filii David, regis Israël,

1:2  To know wisdom, and instruction:

1:2  To know wisdom and instruction; to perceive the words of understanding;

1:2  jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,

1:2  k nabytí moudrosti a k poučení, jak rozumět hlubokým výrokům,

1:2  k poznání moudrosti a kázně, k porozumění řečem rozumným,

1:2  Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,

1:2  ad sciendam sapientiam et disciplinam ;

1:3  To understand the words of prudence: and to receive the instruction of doctrine, justice, and judgment, and equity:

1:3  To receive the instruction of wisdom, justice, and judgment, and equity;

1:3  jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost,

1:3  jak si osvojit, co učí rozum, spravedlnost, právo a poctivost,

1:3  k ⌈přijetí rozumné kázně,⌉ spravedlnosti, práva a přímosti,

1:3  K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,

1:3  ad intelligenda verba prudentiæ, et suscipiendam eruditionem doctrinæ, justitiam, et judicium, et æquitatem :

1:4  To give subtilty to little ones, to the young man knowledge and understanding.

1:4  To give subtilty to the simple, to the young man knowledge and discretion.

1:4  aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.

1:4  jak předat prostoduchým chytrost, mládeži prozíravost a vědění.

1:4  aby dala prostoduchým chytrost a mládenci poznání a rozvahu.

1:4  Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

1:4  ut detur parvulis astutia, adolescenti scientia et intellectus.

1:5  A wise man shall hear, and shall be wiser: and he that understandeth shall possess governments.

1:5  A wise man will hear, and will increase learning; and a man of understanding shall attain unto wise counsels:

1:5  Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost

1:5  Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost, rozumný ať dá si poradit,

1:5  Ať je slyší moudrý a přibude mu bystrosti, ať rozumný získá schopnost vést,

1:5  Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,

1:5  Audiens sapiens, sapientior erit, et intelligens gubernacula possidebit.

1:6  He shall understand a parable and the interpretation, the words of the wise, and their mysterious sayings.

1:6  To understand a proverb, and the interpretation; the words of the wise, and their dark sayings.

1:6  porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.

1:6  jak porozumět úslovím a jinotajům, rčením mudrců a jejich hádankám.

1:6  aby dokázal porozumět přísloví a podobenství, slovům moudrých i jejich hádankám.

1:6  K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.

1:6  Animadvertet parabolam et interpretationem, verba sapientum et ænigmata eorum.

1:7  The fear of the Lord is the beginning of wisdom. Fools despise wisdom and instruction.

1:7  The fear of the Lord is the beginning of knowledge: but fools despise wisdom and instruction.

1:7  Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

1:7  Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.

1:7  Počátek poznání je bázeň ⌈před Hospodinem,⌉ moudrostí a kázní pohrdají hlupáci.

1:7  Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.

1:7  Timor Domini principium sapientiæ ; sapientiam atque doctrinam stulti despiciunt.

1:8  My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:

1:8  My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:

1:8  Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.

1:8  Poslouchej, synu můj, otcovo poučení, od matčiných pokynů se nevzdaluj.

1:8  Můj synu, slyš naučení svého otce, nezavrhuj poučení své matky.

1:8  Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

1:8  Audi, fili mi, disciplinam patris tui, et ne dimittas legem matris tuæ :

1:9  That grace may be added to thy head, and a chain of gold to thy neck.

1:9  For they shall be an ornament of grace unto thy head, and chains about thy neck.

1:9  Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.

1:9  Půvabným věncem na tvé hlavě budou, náhrdelníkem budou na hrdle tvém.

1:9  Neboť jsou půvabným věncem na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk.

1:9  Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

1:9  ut addatur gratia capiti tuo, et torques collo tuo.

1:10  My son, if sinners shall entice thee, consent not to them.

1:10  My son, if sinners entice thee, consent thou not.

1:10  Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!

1:10  Nenech se zlákat, synu, když tě mámí hříšníci:

1:10  Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, nepřivoluj!

1:10  Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

1:10  Fili mi, si te lactaverint peccatores, ne acquiescas eis.

1:11  If they shall say: Come with us, let us lie in wait for blood, let us hide snares for the innocent without cause:

1:11  If they say, Come with us, let us lay wait for blood, let us lurk privily for the innocent without cause:

1:11  Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu,

1:11  „Pojď s námi, budem ze zálohy vraždit, někoho nevinného jen tak přepadnem,

1:11  Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, ⌈abychom prolili krev,⌉ počíháme si bezdůvodně na nevinného,

1:11  Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

1:11  Si dixerint : Veni nobiscum, insidiemur sanguini ; abscondamus tendiculas contra insontem frustra ;

1:12  Let us swallow him up alive like hell, and whole as one that goeth down into the pit.

1:12  Let us swallow them up alive as the grave; and whole, as those that go down into the pit:

1:12  pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,

1:12  jako hrob zaživa je spolknem, vcelku, jako když padnou do jámy.

1:12  jako podsvětí je pohltíme zaživa, muže v plné síle jako ty, kdo sestupují do jámy.

1:12  Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

1:12  deglutiamus eum sicut infernus viventem, et integrum quasi descendentem in lacum ;

1:13  We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoils.

1:13  We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoil:

1:13  přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme,

1:13  Všemožné cennosti si snadno pořídíme, domy si naplníme kořistí.

1:13  Získáme všelijaký vzácný majetek, naplníme si domy kořistí.

1:13  Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

1:13  omnem pretiosam substantiam reperiemus ; implebimus domos nostras spoliis :

1:14  Cast in thy lot with us, let us all have one purse.

1:14  Cast in thy lot among us; let us all have one purse:

1:14  spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec“ -

1:14  Na naši kartu vsaď svůj osud, společný měšec budem všichni mít!“

1:14  ⌈Nech svůj los padnout s námi,⌉ budeme mít všichni jeden měšec.

1:14  Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

1:14  sortem mitte nobiscum, marsupium unum sit omnium nostrum :

1:15  My son, walk not thou with them, restrain thy foot from their paths.

1:15  My son, walk not thou in the way with them; refrain thy foot from their path:

1:15  můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky,

1:15  Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích –

1:15  Můj synu, ⌈nechoď s nimi po cestě,⌉ ⌈zdrž svou nohu od jejich stezky,⌉

1:15  Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

1:15  fili mi, ne ambules cum eis ; prohibe pedem tuum a semitis eorum :

1:16  For their feet run to evil, and make haste to shed blood.

1:16  For their feet run to evil, and make haste to shed blood.

1:16  neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.

1:16  jejich nohy běží k neštěstí, k prolití krve spěchají!

1:16  neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.

1:16  Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

1:16  pedes enim illorum ad malum currunt, et festinant ut effundant sanguinem.

1:17  But a net is spread in vain before the eyes of them that have wings.

1:17  Surely in vain the net is spread in the sight of any bird.

1:17  Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí.

1:17  Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné.

1:17  Vždyť nadarmo se roztahuje síť před zraky ⌈těch, co mají křídla.⌉

1:17  Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

1:17  Frustra autem jacitur rete ante oculos pennatorum.

1:18  And they themselves lie in wait for their own blood, and practise deceits against their own souls.

1:18  And they lay wait for their own blood; they lurk privily for their own lives.

1:18  Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši.

1:18  Tihle však na sebe smrtelnou léčku strojí, na vlastní duši číhají.

1:18  Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní krve, číhají na svou duši.

1:18  Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

1:18  Ipsi quoque contra sanguinem suum insidiantur, et moliuntur fraudes contra animas suas.

1:19  So the ways of every covetous man destroy the souls of the possessors.

1:19  So are the ways of every one that is greedy of gain; which taketh away the life of the owners thereof.

1:19  Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.

1:19  Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk – o vlastní duši ho to připraví.

1:19  ⌈Tak dopadne každý,⌉ kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.

1:19  Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

1:19  Sic semitæ omnis avari : animas possidentium rapiunt.

1:20  Wisdom preacheth abroad, she uttereth her voice in the streets:

1:20  Wisdom crieth without; she uttereth her voice in the streets:

1:20  Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.

1:20  Moudrost venku na ulicích volá, na náměstích svůj hlas pozvedá,

1:20  Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá svůj hlas.

1:20  Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

1:20  Sapientia foris prædicat ; in plateis dat vocem suam :

1:21  At the head of multitudes she crieth out, in the entrance of the gates of the city she uttereth her words, saying:

1:21  She crieth in the chief place of concourse, in the openings of the gates: in the city she uttereth her words, saying,

1:21  Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran:

1:21  na rušných nárožích hlasitě vykřikuje, v průchodu městské brány proslov má:

1:21  Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč:

1:21  V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

1:21  in capite turbarum clamitat ; in foribus portarum urbis profert verba sua, dicens :

1:22  O children, how long will you love childishness, and fools covet those things which are hurtful to themselves, and the unwise hate knowledge?

1:22  How long, ye simple ones, will ye love simplicity? and the scorners delight in their scorning, and fools hate knowledge?

1:22  „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?

1:22  „Kdy omezenců láska k malosti už skončí, kdy drzounů záliba v drzosti, kdy tupců nenávist ke všemu vědění?

1:22  Dokdy budou prostoduší milovat prostoduchost, posměvači si budou libovat v posmívání a hlupáci budou nenávidět poznání?

1:22  Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

1:22  Usquequo, parvuli, diligitis infantiam, et stulti ea quæ sibi sunt noxia cupient, et imprudentes odibunt scientiam ?

1:23  Turn ye at my reproof: behold I will utter my spirit to you, and will shew you my words.

1:23  Turn you at my reproof: behold, I will pour out my spirit unto you, I will make known my words unto you.

1:23  Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:

1:23  Obraťte se, když vás napomínám, hle, svého ducha na vás vylít chci, právě vám chci svá slova oznámit!

1:23  Obraťte se, ⌈když vás kárám!⌉ Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.

1:23  Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

1:23  convertimini ad correptionem meam. En proferam vobis spiritum meum, et ostendam vobis verba mea.

1:24  Because I called, and you refused: I stretched out my hand, and there was none that regarded.

1:24  Because I have called, and ye refused; I have stretched out my hand, and no man regarded;

1:24  Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,

1:24  Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet, ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal,

1:24  Protože jsem volala, ale odmítali jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor,

1:24  Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,

1:24  Quia vocavi, et renuistis ; extendi manum meam, et non fuit qui aspiceret :

1:25  You have despised all my counsel, and have neglected my reprehensions.

1:25  But ye have set at nought all my counsel, and would none of my reproof:

1:25  každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání,

1:25  všechny mé rady zavrhli jste, mými domluvami se nikdo neřídil.

1:25  nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili,

1:25  Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:

1:25  despexistis omne consilium meum, et increpationes meas neglexistis.

1:26  I also will laugh in your destruction, and will mock when that shall come to you which you feared.

1:26  I also will laugh at your calamity; I will mock when your fear cometh;

1:26  i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach,

1:26  Vašemu neštěstí já nyní zasměji se i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu,

1:26  také já se budu vysmívat vaší pohromě, posmívat se, když přijde ⌈to, čeho se strachujete, ⌉

1:26  Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,

1:26  Ego quoque in interitu vestro ridebo, et subsannabo cum vobis id quod timebatis advenerit.

1:27  When sudden calamity shall fall on you, and destruction, as a tempest, shall be at hand: when tribulation and distress shall come upon you:

1:27  When your fear cometh as desolation, and your destruction cometh as a whirlwind; when distress and anguish cometh upon you.

1:27  až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň.

1:27  až jako bouře zachvátí vás hrůza, až jako vichr udeří vaše neštěstí, až soužením a tísní budete sevřeni.

1:27  když jako ničivá bouře přijde ⌈to, čeho se strachujete⌉ a vaše pohroma jako vichřice, když na vás přijde soužení a strast.

1:27  Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.

1:27  Cum irruerit repentina calamitas, et interitus quasi tempestas ingruerit ; quando venerit super vos tribulatio et angustia :

1:28  Then shall they call upon me, and I will not hear: they shall rise in the morning, and shall not find me:

1:28  Then shall they call upon me, but I will not answer; they shall seek me early, but they shall not find me:

1:28  Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,

1:28  Až mě pak volat budou, neozvu se, budou mě shánět, avšak nenajdou.

1:28  Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně hledat, ale nenaleznou mě.

1:28  Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.

1:28  tunc invocabunt me, et non exaudiam ; mane consurgent, et non invenient me :

1:29  Because they have hated instruction, and received not the fear of the Lord,

1:29  For that they hated knowledge, and did not choose the fear of the Lord:

1:29  protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili,

1:29  Protože nenáviděli poznání, úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli,

1:29  Protože nenáviděli poznání a nezvolili si bázeň před Hospodinem,

1:29  Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,

1:29  eo quod exosam habuerint disciplinam, et timorem Domini non susceperint,

1:30  Nor consented to my counsel, but despised all my reproof.

1:30  They would none of my counsel: they despised all my reproof.

1:30  nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili.

1:30  mými radami se nikdy neřídili, mojí domluvou vždy jen pohrdli,

1:30  nepodvolili se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,

1:30  Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.

1:30  nec acquieverint consilio meo, et detraxerint universæ correptioni meæ.

1:31  Therefore they shall eat the fruit of their own way, and shall be filled with their own devices.

1:31  Therefore shall they eat of the fruit of their own way, and be filled with their own devices.

1:31  Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány.

1:31  proto ať snědí, co si navařili, vlastními plány ať se nasytí!

1:31  budou jíst ovoce své cesty, nasytí se svými radami.

1:31  Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

1:31  Comedent igitur fructus viæ suæ, suisque consiliis saturabuntur.

1:32  The turning away of little ones shall kill them, and the prosperity of fools shall destroy them.

1:32  For the turning away of the simple shall slay them, and the prosperity of fools shall destroy them.

1:32  Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost.

1:32  Omezenci zajdou na vlastní umíněnost, spokojenost tupců je jejich záhuba.

1:32  Vždyť odvrácení prostoduchých je zabije, bezstarostnost hlupáků je zahubí.

1:32  Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.

1:32  Aversio parvulorum interficiet eos, et prosperitas stultorum perdet illos.

1:33  But he that shall hear me, shall rest without terror, and shall enjoy abundance, without fear of evils.

1:33  But whoso hearkeneth unto me shall dwell safely, and shall be quiet from fear of evil.

1:33  Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“

1:33  Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla.“

1:33  Ale kdo mě poslouchá, bude přebývat v bezpečí, ⌈bude bezstarostný, beze strachu ze zla.⌉

1:33  Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

1:33  Qui autem me audierit, absque terrore requiescet, et abundantia perfruetur, timore malorum sublato.

Chapter 2

2:1  My son, if thou wilt receive my words, and wilt hide my commandments with thee,

2:1  My son, if thou wilt receive my words, and hide my commandments with thee;

2:1  Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,

2:1  Přijmi prosím má slova, synu, moje příkazy jak poklad opatruj,

2:1  Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy,

2:1  Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

2:1  Fili mi, si susceperis sermones meos, et mandata mea absconderis penes te :

2:2  That thy ear may hearken to wisdom: incline thy heart to know prudence.

2:2  So that thou incline thine ear unto wisdom, and apply thine heart to understanding;

2:2  abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti,

2:2  své ucho k moudrosti nakloň, srdce otevři pro rozumnost!

2:2  učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti,

2:2  Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

2:2  ut audiat sapientiam auris tua, inclina cor tuum ad cognoscendam prudentiam.

2:3  For if thou shalt call for wisdom, and incline thy heart to prudence:

2:3  Yea, if thou criest after knowledge, and liftest up thy voice for understanding;

2:3  jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost,

2:3  Ano, po rozumnosti volej, přivolej k sobě rozvahu.

2:3  jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti,

2:3  Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

2:3  Si enim sapientiam invocaveris, et inclinaveris cor tuum prudentiæ ;

2:4  If thou shalt seek her as money, and shalt dig for her as for a treasure:

2:4  If thou seekest her as silver, and searchest for her as for hid treasures;

2:4  budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

2:4  Když ji jak stříbro vyhledávat budeš, pátrat po ní jak po pokladech,

2:4  jestliže ji budeš hledat jako stříbro, pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

2:4  Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

2:4  si quæsieris eam quasi pecuniam, et sicut thesauros effoderis illam :

2:5  Then shalt thou understand the fear of the Lord, and shalt find the knowledge of God:

2:5  Then shalt thou understand the fear of the Lord, and find the knowledge of God.

2:5  tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.

2:5  úctě k Hospodinu tehdy porozumíš, k poznání Boha dospěješ.

2:5  tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha.

2:5  Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

2:5  tunc intelliges timorem Domini, et scientiam Dei invenies,

2:6  Because the Lord giveth wisdom: and out of his mouth cometh prudence and knowledge.

2:6  For the Lord giveth wisdom: out of his mouth cometh knowledge and understanding.

2:6  Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

2:6  Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst.

2:6  Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost.

2:6  Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

2:6  quia Dominus dat sapientiam, et ex ore ejus prudentia et scientia.

2:7  He wilt keep the salvation of the righteous, and protect them that walk in simplicity,

2:7  He layeth up sound wisdom for the righteous: he is a buckler to them that walk uprightly.

2:7  Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,

2:7  Zdravý úsudek on pro upřímné chová, štítem je pro ty, kdo žijí poctivě.

2:7  Uchovává úspěch pro přímé, je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně,

2:7  Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

2:7  Custodiet rectorum salutem, et proteget gradientes simpliciter,

2:8  Keeping the paths of justice, and guarding the ways of saints.

2:8  He keepeth the paths of judgment, and preserveth the way of his saints.

2:8  chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných.

2:8  Drží stráž nad stezkami práva, ochraňuje cestu spravedlivých svých.

2:8  střeží stezky práva a chrání cestu svých věrných.

2:8  Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

2:8  servans semitas justitiæ, et vias sanctorum custodiens.

2:9  Then shalt thou understand justice, and judgment, and equity, and every good path.

2:9  Then shalt thou understand righteousness, and judgment, and equity; yea, every good path.

2:9  Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy.

2:9  Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti – všem stezkám ke štěstí.

2:9  Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, každé dobré stezce,

2:9  Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

2:9  Tunc intelliges justitiam, et judicium, et æquitatem, et omnem semitam bonam.

2:10  If wisdom shall enter into thy heart, and knowledge please thy soul:

2:10  When wisdom entereth into thine heart, and knowledge is pleasant unto thy soul;

2:10  Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši.

2:10  Moudrost když do srdce ti vejde, vědění když tvou duši potěší,

2:10  neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání ⌈tvou duši potěší;⌉

2:10  Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

2:10  Si intraverit sapientia cor tuum, et scientia animæ tuæ placuerit,

2:11  Counsel shall keep thee, and prudence shall preserve thee,

2:11  Discretion shall preserve thee, understanding shall keep thee:

2:11  Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit.

2:11  prozíravost tě bude chránit, rozumnost nad tebou bude bdít.

2:11  rozvaha bude tebe chránit, rozumnost tě bude střežit.

2:11  Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

2:11  consilium custodiet te, et prudentia servabit te :

2:12  That thou mayst be delivered from the evil way, and from the man that speaketh perverse things:

2:12  To deliver thee from the way of the evil man, from the man that speaketh froward things;

2:12  Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví,

2:12  Před špatnou cestou tě moudrost ochrání, před každým, kdo mluví zvráceně,

2:12  Vysvobodí tě od zlé cesty, od člověka, který mluví obojace,

2:12  Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

2:12  ut eruaris a via mala, et ab homine qui perversa loquitur ;

2:13  Who leave the right way, and walk by dark ways:

2:13  Who leave the paths of uprightness, to walk in the ways of darkness;

2:13  před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách,

2:13  před těmi, kdo se přímým stezkám vyhnou, kdo kráčejí po cestách temnoty.

2:13  od těch, kteří opouštějí přímé stezky, aby chodili po temných cestách,

2:13  Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

2:13  qui relinquunt iter rectum, et ambulant per vias tenebrosas ;

2:14  Who are glad when they have done evil, and rejoice in the most wicked things:

2:14  Who rejoice to do evil, and delight in the frowardness of the wicked;

2:14  kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi,

2:14  Před těmi, kdo s radostí zla se dopouštějí, kdo si v krutých zvrácenostech libují,

2:14  od těch, kdo mají z páchání zla radost a nad zlými obojakostmi kdo jásají,

2:14  Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

2:14  qui lætantur cum malefecerint, et exsultant in rebus pessimis ;

2:15  Whose ways are perverse, and their steps infamous.

2:15  Whose ways are crooked, and they froward in their paths:

2:15  jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku.

2:15  jejichž stezky jsou různě pokroucené a jejichž kroky z cesty scházejí.

2:15  jejichž cesty jsou křivolaké, kteří bloudí na svých stezkách.

2:15  Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

2:15  quorum viæ perversæ sunt, et infames gressus eorum.

2:16  That thou mayst be delivered from the strange woman, and from the stranger, who softeneth her words;

2:16  To deliver thee from the strange woman, even from the stranger which flattereth with her words;

2:16  Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi,

2:16  Před cizí ženou moudrost zachrání tě, před vábivými slovy svůdkyně,

2:16  Vysvobodí tě od cizí ženy, od cizinky s jejími ⌈úlisnými řečmi,⌉

2:16  Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

2:16  Ut eruaris a muliere aliena, et ab extranea quæ mollit sermones suos,

2:17  And forsaketh the guide of her youth,

2:17  Which forsaketh the guide of her youth, and forgetteth the covenant of her God.

2:17  která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná.

2:17  jež druha svého mládí opustila, na smlouvu se svým Bohem nedbajíc.

2:17  od té, která opouští důvěrníka svého mládí a na smlouvu svého Boha zapomněla.

2:17  Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

2:17  et relinquit ducem pubertatis suæ,

2:18  And hath forgotten the covenant of her God: for her house inclineth unto death, and her paths to hell.

2:18  For her house inclineth unto death, and her paths unto the dead.

2:18  Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů.

2:18  Její dům se chýlí k jisté smrti, její krok míří do podsvětí.

2:18  Vždyť její dům se nachyluje k smrti, její stezka vede k nebožtíkům.

2:18  K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

2:18  et pacti Dei sui oblita est. Inclinata est enim ad mortem domus ejus, et ad inferos semitæ ipsius.

2:19  None that go in unto her, shall return again, neither shall they take hold of the paths of life.

2:19  None that go unto her return again, neither take they hold of the paths of life.

2:19  Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne.

2:19  Kdo vejde k ní, už nevyjde více, na stezky života se nikdy nevrátí.

2:19  Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nenavrátí, nedosáhnou ⌈stezek života.⌉

2:19  Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

2:19  Omnes qui ingrediuntur ad eam non revertentur, nec apprehendent semitas vitæ.

2:20  That thou mayst walk in a good way: and mayst keep the paths of the just.

2:20  That thou mayest walk in the way of good men, and keep the paths of the righteous.

2:20  Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.

2:20  Kéž by ses vydal cestou ušlechtilých, na stezkách spravedlivých kéž bys vytrval!

2:20  Proto choď po cestě dobrých lidí a zachovávej stezky spravedlivých,

2:20  Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

2:20  Ut ambules in via bona, et calles justorum custodias :

2:21  For they that are upright, shall dwell in the earth; and the simple shall continue in it.

2:21  For the upright shall dwell in the land, and the perfect shall remain in it.

2:21  Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní.

2:21  Poctiví přece budou obývat zemi a bezúhonní v ní zůstanou.

2:21  neboť přímí se usídlí v zemi a bezúhonní v ní zůstanou,

2:21  Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

2:21  qui enim recti sunt habitabunt in terra, et simplices permanebunt in ea ;

2:22  But the wicked shall be destroyed from the earth: and they that do unjustly, shall be taken away from it.

2:22  But the wicked shall be cut off from the earth, and the transgressors shall be rooted out of it.

2:22  Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.

2:22  Ničemové však budou ze země vymýceni, proradní z ní budou vyrváni!

2:22  ale ničemové budou ze země vyhlazeni a nevěrníci z ní budou vyrváni.

2:22  Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

2:22  impii vero de terra perdentur, et qui inique agunt auferentur ex ea.

Chapter 3

3:1  My son, forget not my law, and let thy heart keep my commandments.

3:1  My son, forget not my law; but let thine heart keep my commandments:

3:1  Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje.

3:1  Nezapomeň, co jsem tě učil, synu, v srdci opatruj, co jsem ti přikázal;

3:1  Můj synu, nezapomínej na mé poučení, ať tvé srdce střeží moje příkazy.

3:1  Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.

3:1  Fili mi, ne obliviscaris legis meæ, et præcepta mea cor tuum custodiat :

3:2  For they shall add to thee length of days, and years of life, and peace.

3:2  For length of days, and long life, and peace, shall they add to thee.

3:2  Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj.

3:2  dlouhé dny, léta života ti to přidá, zajistí ti to klid a mír.

3:2  Vždyť ti přidají dlouhá léta a roky života i pokoj.

3:2  Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.

3:2  longitudinem enim dierum, et annos vitæ, et pacem, apponent tibi.

3:3  Let not mercy aud truth leave thee, put them about thy neck, and write them in the tables of thy heart.

3:3  Let not mercy and truth forsake thee: bind them about thy neck; write them upon the table of thine heart:

3:3  Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.

3:3  Láska a věrnost ať tě neopouští, připoutej si je k hrdlu, vyryj do srdce!

3:3  ⌈Milosrdenství a věrnost⌉ ať tě neopouštějí! Přivaž si je ke svému krku, napiš je na tabulku svého srdce!

3:3  Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

3:3  Misericordia et veritas te non deserant ; circumda eas gutturi tuo, et describe in tabulis cordis tui :

3:4  And thou shalt find grace, and good understanding before God and men.

3:4  So shalt thou find favour and good understanding in the sight of God and man.

3:4  Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských.

3:4  Přízně a uznání tehdy dojdeš před zrakem lidí i před Bohem.

3:4  Tak nalezneš milost a oblibu v očích Božích i lidských.

3:4  A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.

3:4  et invenies gratiam, et disciplinam bonam, coram Deo et hominibus.

3:5  Have confidence in the Lord with all thy heart, and lean not upon thy own prudence.

3:5  Trust in the Lord with all thine heart; and lean not unto thine own understanding.

3:5  Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.

3:5  Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.

3:5  Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost.

3:5  Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.

3:5  Habe fiduciam in Domino ex toto corde tuo, et ne innitaris prudentiæ tuæ.

3:6  In all thy ways think on him, and he will direct thy steps.

3:6  In all thy ways acknowledge him, and he shall direct thy paths.

3:6  Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.

3:6  Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná.

3:6  Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.

3:6  Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

3:6  In omnibus viis tuis cogita illum, et ipse diriget gressus tuos.

3:7  Be not wise in thy own conceit: fear God, and depart from evil:

3:7  Be not wise in thine own eyes: fear the Lord, and depart from evil.

3:7  Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.

3:7  Sám sebe neměj za moudrého, cti Hospodina a vyvaruj se zla!

3:7  Nebuď moudrý ve svých očích, boj se Hospodina a odvrať se od zlého.

3:7  Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

3:7  Ne sis sapiens apud temetipsum ; time Deum, et recede a malo :

3:8  For it shall be health to thy navel, and moistening to thy bones.

3:8  It shall be health to thy navel, and marrow to thy bones.

3:8  To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem.

3:8  To přinese tvému tělu zdraví, celé tvé nitro to občerství.

3:8  To bude uzdravením pro tvé tělo a občerstvením pro tvé kosti.

3:8  Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

3:8  sanitas quippe erit umbilico tuo, et irrigatio ossium tuorum.

3:9  Honour the Lord with thy substance, and give him of the first of all thy fruits;

3:9  Honour the Lord with thy substance, and with the firstfruits of all thine increase:

3:9  Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody!

3:9  Uctívej Hospodina vším, co ti patří, tím nejlepším ze vší své úrody.

3:9  Cti Hospodina svým majetkem a prvotinami ze vší své úrody.

3:9  Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,

3:9  Honora Dominum de tua substantia, et de primitiis omnium frugum tuarum da ei :

3:10  And thy barns shall be filled with abundance, and thy presses shall run over with wine.

3:10  So shall thy barns be filled with plenty, and thy presses shall burst out with new wine.

3:10  Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě.

3:10  Tvé stodoly pak budou plné zrní, tvé sudy budou vínem přetékat.

3:10  Tvé sýpky se naplní hojností a tvé sudy budou přetékat novým vínem.

3:10  A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.

3:10  et implebuntur horrea tua saturitate, et vino torcularia tua redundabunt.

3:11  My son, reject not the correction of the Lord: and do not faint when thou art chastised by him:

3:11  My son, despise not the chastening of the Lord; neither be weary of his correction:

3:11  Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání.

3:11  Hospodinovo poučení, synu, neodmítej, když tě napravuje, nezoufej;

3:11  Hospodinovu kázeň, můj synu, nezavrhuj, neměj odpor k jeho pokárání,

3:11  Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.

3:11  Disciplinam Domini, fili mi, ne abjicias, nec deficias cum ab eo corriperis :

3:12  For whom the Lord loveth, he chastiseth: and as a father in the son he pleaseth himself.

3:12  For whom the Lord loveth he correcteth; even as a father the son in whom he delighteth.

3:12  Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení.

3:12  Hospodin kárá, koho miluje, jak otec syna, jehož má v oblibě.

3:12  neboť koho Hospodin miluje, toho kárá jako otec syna, jehož si oblíbil.

3:12  Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.

3:12  quem enim diligit Dominus, corripit, et quasi pater in filio complacet sibi.

3:13  Blessed is the man that findeth wisdom, and is rich in prudence:

3:13  Happy is the man that findeth wisdom, and the man that getteth understanding.

3:13  Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.

3:13  Blaze člověku, jenž nalezl moudrost, blaze člověku, jenž získal rozvahu!

3:13  Blahoslavený je člověk, který našel moudrost, člověk, který získal rozumnost.

3:13  Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.

3:13  Beatus homo qui invenit sapientiam, et qui affluit prudentia.

3:14  The purchasing thereof is better than the merchandise of silver, and her fruit than the chief and purest gold:

3:14  For the merchandise of it is better than the merchandise of silver, and the gain thereof than fine gold.

3:14  Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato.

3:14  Přináší lepší zisk než stříbro, její výnosy jsou nad zlato.

3:14  Neboť ⌈zisk z ní je lepší, nežli zisk ze stříbra⌉ a její výnos je nad zlato.

3:14  Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.

3:14  Melior est acquisitio ejus negotiatione argenti, et auri primi et purissimi fructus ejus.

3:15  She is more precious than all riches: and all the things that are desired, are not to be compared to her.

3:15  She is more precious than rubies: and all the things thou canst desire are not to be compared unto her.

3:15  Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty.

3:15  Její cena je nad perly vyšší, nic, v čem si libuješ, se jí nerovná.

3:15  Je vzácnější nežli drahokamy, ⌈nic z toho, po čem toužíš,⌉ se jí nevyrovná.

3:15  Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.

3:15  Pretiosior est cunctis opibus, et omnia quæ desiderantur huic non valent comparari.

3:16  Length of days is in her right hand, and in her left hand riches and glory.

3:16  Length of days is in her right hand; and in her left hand riches and honour.

3:16  V její pravici je dlouhověkost, v její levici bohatství a čest.

3:16  Dlouhověkost ve své pravici třímá, bohatství a slávu drží v levici.

3:16  V její pravici jsou dlouhá léta a v její levici bohatství a sláva.

3:16  Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

3:16  Longitudo dierum in dextera ejus, et in sinistra illius divitiæ et gloria.

3:17  Her ways are beautiful ways, and all her paths are peaceable.

3:17  Her ways are ways of pleasantness, and all her paths are peace.

3:17  Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji.

3:17  Její cesty jsou plné potěšení, její kroky vždy vedou k pokoji.

3:17  Její cesty jsou cesty příjemné, všechny její stezky jsou pokoj.

3:17  Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.

3:17  Viæ ejus viæ pulchræ, et omnes semitæ illius pacificæ.

3:18  She is a tree of life to them that lay hold on her: and he that shall retain her is blessed.

3:18  She is a tree of life to them that lay hold upon her: and happy is every one that retaineth her.

3:18  Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží.

3:18  Stromem života je těm, kdo se jí drží, blaze je těm, kteří ji uchopí!

3:18  Je ⌈stromem života⌉ pro ty, kdo se jí chopí, ti, kdo se jí drží, jsou šťastní.

3:18  Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.

3:18  Lignum vitæ est his qui apprehenderint eam, et qui tenuerit eam beatus.

3:19  The Lord by wisdom hath founded the earth, hath established the heavens by prudence.

3:19  The Lord by wisdom hath founded the earth; by understanding hath he established the heavens.

3:19  Hospodin moudrostí založil zemi, nebesa upevnil rozumností,

3:19  Moudrostí založil Hospodin zemi, prozřetelností nebe upevnil.

3:19  Moudrostí Hospodin položil základy země, rozumností upevnil nebesa.

3:19  Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.

3:19  Dominus sapientia fundavit terram ; stabilivit cælos prudentia.

3:20  By his wisdom the depths have broken out, and the clouds grow thick with dew.

3:20  By his knowledge the depths are broken up, and the clouds drop down the dew.

3:20  propastné tůně se jeho věděním rozpoltily a mraky vydaly krůpěje rosy.

3:20  Jeho věděním tryskají z hlubin proudy, oblaka rosu skýtají.

3:20  Jeho poznáním se rozevřely hlubiny a oblaky kanou rosu.

3:20  Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.

3:20  Sapientia illius eruperunt abyssi, et nubes rore concrescunt.

3:21  My son, let not these things depart from thy eyes: keep the law and counsel:

3:21  My son, let not them depart from thine eyes: keep sound wisdom and discretion:

3:21  Můj synu, ať toto ti nesejde z očí. Zachovej si pohotovost a důvtip.

3:21  Soudnost a prozíravost ať nesejdou ti z očí, jak vzácný poklad je, synu, opatruj.

3:21  Můj synu, ať nesejdou z tvých očí; střež obezřetnost a rozvahu

3:21  Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

3:21  Fili mi, ne effluant hæc ab oculis tuis. Custodi legem atque consilium,

3:22  And there shall be life to thy soul, and grace to thy mouth.

3:22  So shall they be life unto thy soul, and grace to thy neck.

3:22  To dá tvé duši život a milost tvému hrdlu.

3:22  To ony darují tvé duši život, právě ony tvé hrdlo okrášlí.

3:22  a budou životem pro tvou duši a ozdobou pro tvůj krk.

3:22  I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

3:22  et erit vita animæ tuæ, et gratia faucibus tuis.

3:23  Then shalt thou walk confidently in thy way, and thy foot shall not stumble:

3:23  Then shalt thou walk in thy way safely, and thy foot shall not stumble.

3:23  Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní.

3:23  Bezpečně pak půjdeš svojí cestou, tvé nohy nebudou klopýtat.

3:23  Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou a tvoje noha neklopýtne.

3:23  Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

3:23  Tunc ambulabis fiducialiter in via tua, et pes tuus non impinget.

3:24  If thou sleep, thou shalt not fear: thou shalt rest, and thy sleep shall be sweet.

3:24  When thou liest down, thou shalt not be afraid: yea, thou shalt lie down, and thy sleep shall be sweet.

3:24  Ulehneš-li, nebudeš se strachovat, ulehneš a příjemný bude tvůj spánek.

3:24  Až půjdeš spát, nic nebude tě strašit, až usneš, tvůj sen bude příjemný.

3:24  Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný.

3:24  Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

3:24  Si dormieris, non timebis ; quiesces, et suavis erit somnus tuus.

3:25  Be not afraid of sudden fear, nor of the power of the wicked falling upon thee.

3:25  Be not afraid of sudden fear, neither of the desolation of the wicked, when it cometh.

3:25  Neboj se náhlého strachu, až přijde spoušť na svévolníky.

3:25  Nebudeš se bát náhlého děsu ani zkázy, jež čeká ničemy.

3:25  Neboj se náhlého strachu, ani když přijde ničivá bouře na ničemy.

3:25  Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

3:25  Ne paveas repentino terrore, et irruentes tibi potentias impiorum.

3:26  For the Lord will be at thy side, and will keep thy foot that thou be not taken.

3:26  For the Lord shall be thy confidence, and shall keep thy foot from being taken.

3:26  Hospodin bude po tvém boku, bude střežit před pastí tvou nohu.

3:26  Hospodin bude stát po tvém boku, on sám tvé nohy před pastí ochrání!

3:26  Neboť Hospodin ti bude po boku a bude chránit tvou nohu před polapením.

3:26  Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

3:26  Dominus enim erit in latere tuo, et custodiet pedem tuum, ne capiaris.

3:27  Do not withhold him from doing good, who is able: if thou art able, do good thyself also.

3:27  Withhold not good from them to whom it is due, when it is in the power of thine hand to do it.

3:27  Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat.

3:27  Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují, když je v tvé moci něco učinit.

3:27  Neodpírej dobro ⌈těm, kterým náleží,⌉ když je ve tvé moci ho prokázat.

3:27  Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

3:27  Noli prohibere benefacere eum qui potest : si vales, et ipse benefac.

3:28  Say not to thy friend: Go, and come again: and to morrow I will give to thee: when thou canst give at present.

3:28  Say not unto thy neighbour, Go, and come again, and to morrow I will give; when thou hast it by thee.

3:28  Neříkej svému bližnímu: „Jdi a přijď zase a dám ti to zítra“, když to máš s sebou.

3:28  Neříkej bližnímu: „Přijď jindy,“ když právě teď mu můžeš pomoci.

3:28  Neříkej svému bližnímu: „Odejdi a pak se vrať, dám ti zítra,“ když to máš u sebe.

3:28  Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

3:28  Ne dicas amico tuo : Vade, et revertere : cras dabo tibi : cum statim possis dare.

3:29  Practise not evil against thy friend, when he hath confidence in thee.

3:29  Devise not evil against thy neighbour, seeing he dwelleth securely by thee.

3:29  Nechystej nic zlého na svého bližního, který s tebou důvěřivě bydlí.

3:29  Nechystej proti bližnímu nic zlého, když k tobě chová důvěru.

3:29  Nekuj zlo proti svému bližnímu, když s tebou v důvěře bydlí.

3:29  Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

3:29  Ne moliaris amico tuo malum, cum ille in te habeat fiduciam.

3:30  Strive not against a man without cause, when he hath done thee no evil.

3:30  Strive not with a man without cause, if he have done thee no harm.

3:30  S nikým neměj spory bez důvodu, jestliže se proti tobě nedopustil zlého.

3:30  Nežaluj nikoho pro nic za nic, když ti neprovedl žádné zlo.

3:30  Neveď s nikým bezdůvodně při, jestliže ti nezpůsobil zlo.

3:30  Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

3:30  Ne contendas adversus hominem frustra, cum ipse tibi nihil mali fecerit.

3:31  Envy not the unjust man, and do not follow his ways.

3:31  Envy thou not the oppressor, and choose none of his ways.

3:31  Nezáviď násilníkovi, žádnou z jeho cest si nezvol.

3:31  Nezáviď člověku, jenž páchá násilí, nesdílej žádnou z jeho cest.

3:31  Nezáviď násilníkovi, nevol žádnou z jeho cest,

3:31  Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

3:31  Ne æmuleris hominem injustum, nec imiteris vias ejus :

3:32  For every mocker is an abomination to the Lord, and his communication is with the simple.

3:32  For the froward is abomination to the Lord: but his secret is with the righteous.

3:32  Neboť Hospodin má neupřímného v ohavnosti, s přímými však je v důvěrném obecenství.

3:32  Hospodinu se hnusí každý zvrhlík, s upřímnými však sdílí svá tajemství.

3:32  neboť Hospodinu je odporný ten, kdo bloudí, ale s přímými důvěrně hovoří.

3:32  Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

3:32  quia abominatio Domini est omnis illusor, et cum simplicibus sermocinatio ejus.

3:33  Want is from the Lord in the house of the wicked: but the habitations of the just shall be blessed.

3:33  The curse of the Lord is in the house of the wicked: but he blesseth the habitation of the just.

3:33  Hospodinovo prokletí spočívá na domě svévolníka, jeho požehnání na obydlí spravedlivých.

3:33  Hospodinovo prokletí stíhá dům darebáka, obydlí spravedlivých ale požehná.

3:33  Na domě ničemy je Hospodinova kletba, ale příbytku spravedlivých žehná.

3:33  Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

3:33  Egestas a Domino in domo impii ; habitacula autem justorum benedicentur.

3:34  He shall scorn the scorners, and to the meek he will give grace.

3:34  Surely he scorneth the scorners: but he giveth grace unto the lowly.

3:34  Vysmívá se posměvačům, pokorným však dává milost.

3:34  Pro posměvače má Hospodin posměch, pokorným ale přízeň věnuje.

3:34  Posměvačům se posmívá, ale pokorným dává milost.

3:34  Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

3:34  Ipse deludet illusores, et mansuetis dabit gratiam.

3:35  The wise shall possess glory: the promotion of fools is disgrace.

3:35  The wise shall inherit glory: but shame shall be the promotion of fools.

3:35  Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu.

3:35  Moudrým připadne za dědictví sláva, tupce však čeká potupa.

3:35  Moudří zdědí slávu, ale hlupáci si odnesou hanbu.

3:35  Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.

3:35  Gloriam sapientes possidebunt ; stultorum exaltatio ignominia.

Chapter 4

4:1  Hear, ye children, the instruction of a father, and attend, that you may know prudence.

4:1  Hear, ye children, the instruction of a father, and attend to know understanding.

4:1  Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.

4:1  Slyšte, synové, otcovské poučení, dávejte pozor a rozum získáte.

4:1  Synové, slyšte otcovo naučení, pozorně naslouchejte, abyste poznali rozumnost.

4:1  Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

4:1  Audite, filii, disciplinam patris, et attendite ut sciatis prudentiam.

4:2  I will give you a good gift, forsake not my law.

4:2  For I give you good doctrine, forsake ye not my law.

4:2  Vždyť jsem vám předal výborné znalosti, moje učení neopouštějte:

4:2  Skvělé poznání vám totiž nabízím; neopouštějte mé učení.

4:2  Vždyť vám dávám dobrou nauku, moje poučení neopouštějte.

4:2  Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

4:2  Donum bonum tribuam vobis : legem meam ne derelinquatis.

4:3  For I also was my father's son, tender, and as an only son in the sight of my mother:

4:3  For I was my father’s son, tender and only beloved in the sight of my mother.

4:3  Když jsem byl jako syn u svého otce, útlý jedináček při své matce,

4:3  Sám jsem byl synem u svého otce, maličkým jedináčkem u matky své.

4:3  Když jsem byl synem u svého otce, útlým jedináčkem pro svou matku,

4:3  Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

4:3  Nam et ego filius fui patris mei, tenellus et unigenitus coram matre mea.

4:4  And he taught me, and said: Let thy heart receive my words, keep my commandments, and thou shalt live.

4:4  He taught me also, and said unto me, Let thine heart retain my words: keep my commandments, and live.

4:4  on mě vyučoval, říkával mi: „Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.

4:4  Když učíval mne otec, říkal: „Moje slova si vezmi k srdci, dbej na mé příkazy a budeš žít.

4:4  učil mě a říkal mi: Ať tvé srdce uchopí má slova, zachovávej mé příkazy a budeš žít.

4:4  On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

4:4  Et docebat me, atque dicebat : Suscipiat verba mea cor tuum ; custodi præcepta mea, et vives.

4:5  Get wisdom, get prudence: forget not, neither decline from the words of my mouth.

4:5  Get wisdom, get understanding: forget it not; neither decline from the words of my mouth.

4:5  Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich.

4:5  Získej moudrost, rozumnost získej, má slova nezapomeň, nezkomol.

4:5  Získej moudrost, získej rozumnost! Nezapomínej a neodvracej se od řečí mých úst!

4:5  Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

4:5  Posside sapientiam, posside prudentiam : ne obliviscaris, neque declines a verbis oris mei.

4:6  Forsake her not, and she shall keep thee: love her, and she shall preserve thee.

4:6  Forsake her not, and she shall preserve thee: love her, and she shall keep thee.

4:6  Neopouštěj ji, bude tě střežit. Miluj ji, bude tě chránit.

4:6  Neopouštěj moudrost – bude tě chránit, miluj ji – bude o tebe pečovat.

4:6  Neopouštěj ji a bude tě chránit, miluj ji a bude tě střežit.

4:6  Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

4:6  Ne dimittas eam, et custodiet te : dilige eam, et conservabit te.

4:7  The beginning of wisdom, get wisdom, and with all thy possession purchase prudence.

4:7  Wisdom is the principal thing; therefore get wisdom: and with all thy getting get understanding.

4:7  Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.

4:7  Moudrost především! Získávej moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.

4:7  Počátek moudrosti je: Získej moudrost! Za všechno své vlastnictví získej rozumnost.

4:7  Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

4:7  Principium sapientiæ : posside sapientiam, et in omni possessione tua acquire prudentiam.

4:8  Take hold on her, and she shall exalt thee: thou shalt be glorified by her, when thou shalt embrace her.

4:8  Exalt her, and she shall promote thee: she shall bring thee to honour, when thou dost embrace her.

4:8  Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.

4:8  Važ si jí a ona vyvýší tě, poctí tě, když ji k sobě přivineš.

4:8  Vysoce si jí važ a vyvýší tě; když ji obejmeš, poctí tě.

4:8  Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

4:8  Arripe illam, et exaltabit te ; glorificaberis ab ea cum eam fueris amplexatus.

4:9  She shall give to thy head increase of graces, and protect thee with a noble crown.

4:9  She shall give to thine head an ornament of grace: a crown of glory shall she deliver to thee.

4:9  Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá.

4:9  Svým půvabem ověnčí tvoji hlavu, korunuje tě krásou svou!“

4:9  Vloží na tvou hlavu půvabný věnec, předá ti krásnou korunu.

4:9  Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

4:9  Dabit capiti tuo augmenta gratiarum, et corona inclyta proteget te.

4:10  Hear, O my son, and receive my words, that years of life may be multiplied to thee.

4:10  Hear, O my son, and receive my sayings; and the years of thy life shall be many.

4:10  Slyš, můj synu, přijmi mé výroky, živ budeš mnoho let.

4:10  Slyš, synu můj, mé výroky přijmi, léta života se ti prodlouží.

4:10  Slyš, můj synu, přijmi mé řeči, a rozmnoží se ti roky života.

4:10  Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

4:10  Audi, fili mi, et suscipe verba mea, ut multiplicentur tibi anni vitæ.

4:11  I will shew thee the way of wisdom, I will lead thee by the paths of equity:

4:11  I have taught thee in the way of wisdom; I have led thee in right paths.

4:11  Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti.

4:11  Cestě moudrosti chci tě učit, po přímých stezkách tě chci vést.

4:11  Učím tě moudré cestě, vedu tě po přímých stezkách.

4:11  Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

4:11  Viam sapientiæ monstrabo tibi ; ducam te per semitas æquitatis :

4:12  Which when thou shalt have entered, thy steps shall not be straitened, and when thou runnest, thou shalt not meet a stumblingblock.

4:12  When thou goest, thy steps shall not be straitened; and when thou runnest, thou shalt not stumble.

4:12  Půjdeš-li jimi, kroky tvé neuvíznou, jestliže poběžíš, neklopýtneš.

4:12  Půjdeš-li, tvůj krok nic nezastaví, jestliže poběžíš, nic tě nesrazí.

4:12  Když půjdeš, nebude zdržován tvůj krok, když poběžíš, neklopýtneš.

4:12  Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

4:12  quas cum ingressus fueris, non arctabuntur gressus tui, et currens non habebis offendiculum.

4:13  Take hold on instruction, leave it not: keep it, because it is thy life.

4:13  Take fast hold of instruction; let her not go: keep her; for she is thy life.

4:13  Napomenutí se chop a neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.

4:13  Poučení se chop a nepovoluj, opatruj je, vždyť je tvým životem!

4:13  Uchop naučení a neopouštěj, střež ho, vždyť je tvůj život!

4:13  Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

4:13  Tene disciplinam, ne dimittas eam ; custodi illam, quia ipsa est vita tua.

4:14  Be not delighted in the paths of the wicked, neither let the way of evil men please thee.

4:14  Enter not into the path of the wicked, and go not in the way of evil men.

4:14  Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej.

4:14  Stezku darebáků se neodvažuj zkoušet, cestou zlosynů nikdy nekráčej.

4:14  Na stezku ničemů nevstupuj, nechoď po cestě zlých lidí.

4:14  Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

4:14  Ne delecteris in semitis impiorum, nec tibi placeat malorum via.

4:15  Flee from it, pass not by it: go aside, and forsake it.

4:15  Avoid it, pass not by it, turn from it, and pass away.

4:15  Vyhni se jí, nechoď po ní, odstup od ní a jdi dál.

4:15  Varuj se jí a nechoď po ní, odvrať se od ní a jdi pryč!

4:15  Nevšímej si jí, neprocházej po ní, odvrať se od ní a přejdi ji!

4:15  Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

4:15  Fuge ab ea, nec transeas per illam ; declina, et desere eam.

4:16  For they sleep not, except they have done evil: and their sleep is taken away unless they have made some to fall.

4:16  For they sleep not, except they have done mischief; and their sleep is taken away, unless they cause some to fall.

4:16  Neusnou, když nespáchají něco zlého, o spánek jsou připraveni, když někoho nepřivedou k pádu.

4:16  Neusnou, dokud někomu neublíží, nemohou spát, než někoho podrazí.

4:16  Neboť neusnou, pokud nespáchají zlo, je jim odebrán spánek, pokud nepřivedou někoho k pádu.

4:16  Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

4:16  Non enim dormiunt nisi malefecerint, et rapitur somnus ab eis nisi supplantaverint.

4:17  They eat the bread of wickedness, and drink the wine of iniquity.

4:17  For they eat the bread of wickedness, and drink the wine of violence.

4:17  Chlebem svévole se živí, vínem násilí se napájejí.

4:17  Takoví se chlebem darebáctví živí, opájejí se vínem násilí!

4:17  Protože jedí chléb ničemnosti a pijí víno násilí.

4:17  Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

4:17  Comedunt panem impietatis, et vinum iniquitatis bibunt.

4:18  But the path of the just, as a shining light, goeth forwards, and increaseth even to perfect day.

4:18  But the path of the just is as the shining light, that shineth more and more unto the perfect day.

4:18  Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.

4:18  Stezka spravedlivých jak paprsek světla víc a víc září, až se rozední.

4:18  Stezka spravedlivých je jako záře úsvitu, září víc a víc, až do bílého dne.

4:18  Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

4:18  Justorum autem semita quasi lux splendens procedit, et crescit usque ad perfectam diem.

4:19  The way of the wicked is darksome: they know not where they fall.

4:19  The way of the wicked is as darkness: they know not at what they stumble.

4:19  Cesta svévolníků je však jako soumrak, nevědí, o co klopýtnou.

4:19  Cesta darebáků však tone ve tmách, o co klopýtnou, nikdy netuší.

4:19  Ale cesta ničemů jako tma, nevědí, oč klopýtnou.

4:19  Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

4:19  Via impiorum tenebrosa ; nesciunt ubi corruant.

4:20  My son, hearken to my words, and incline thy ear to my sayings.

4:20  My son, attend to my words; incline thine ear unto my sayings.

4:20  Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, k mým výrokům nakloň ucho.

4:20  Na má slova dej pozor, synu, k mým výrokům své ucho nakláněj,

4:20  Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, nakloň ucho k mým řečem.

4:20  Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

4:20  Fili mi, ausculta sermones meos, et ad eloquia mea inclina aurem tuam.

4:21  Let them not depart from thy eyes, keep them in the midst of thy heart:

4:21  Let them not depart from thine eyes; keep them in the midst of thine heart.

4:21  Ať nesejdou ti z očí, střez je v hloubi srdce.

4:21  nikdy z nich nespouštěj své oči, hluboko v srdci si je uchovej.

4:21  Ať nesejdou z tvých očí, střež je v hloubi svého srdce.

4:21  Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

4:21  Ne recedant ab oculis tuis : custodi ea in medio cordis tui :

4:22  For they are life to those that find them, and health to all flesh.

4:22  For they are life unto those that find them, and health to all their flesh.

4:22  Dají život těm, kteří je nalézají, a zdraví celému jejich tělu.

4:22  Životem jsou těm, kdo je nacházejí, celému jejich tělu zdraví dávají:

4:22  Neboť jsou životem pro ty, kdo je nalézají, uzdravením pro celé jejich tělo.

4:22  Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

4:22  vita enim sunt invenientibus ea, et universæ carni sanitas.

4:23  With all watchfulness keep thy heart, because life issueth out from it.

4:23  Keep thy heart with all diligence; for out of it are the issues of life.

4:23  Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.

4:23  Především dobře chraň své srdce – právě z něj všechen život vychází.

4:23  Víc než ⌈cokoliv jiného⌉ střež své srdce, protože z něj ⌈vycházejí prameny života.⌉

4:23  Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

4:23  Omni custodia serva cor tuum, quia ex ipso vita procedit.

4:24  Remove from thee a froward mouth, and let detracting lips be far from thee.

4:24  Put away from thee a froward mouth, and perverse lips put far from thee.

4:24  Odvracej svá ústa od falše a od svých rtů vzdal neupřímnost.

4:24  Zbav se vší převrácené řeči, ústa, jež mluví zle, zapuď od sebe.

4:24  Odstraň ⌈faleš ze svých úst⌉ a ⌈převrácené rty od sebe vzdal.⌉

4:24  Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

4:24  Remove a te os pravum, et detrahentia labia sint procul a te.

4:25  Let thy eyes look straight on, and let thy eyelids go before thy steps.

4:25  Let thine eyes look right on, and let thine eyelids look straight before thee.

4:25  Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej.

4:25  Tvé oči ať vždycky hledí přímě, svým pohledem miř rovnou před sebe.

4:25  Ať tvé oči hledí vpřed a tvá víčka ⌈míří přímo.⌉

4:25  Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

4:25  Oculi tui recta videant, et palpebræ tuæ præcedant gressus tuos.

4:26  Make straight the path for thy feet, and all thy ways shall be established.

4:26  Ponder the path of thy feet, and let all thy ways be established.

4:26  Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné.

4:26  Zvaž, kudy povedou tvé kroky, všechny tvé cesty pak budou bezpečné.

4:26  Srovnej stezku pro svůj krok, všechny tvé cesty ať jsou připravené.

4:26  Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

4:26  Dirige semitam pedibus tuis, et omnes viæ tuæ stabilientur.

4:27  Decline not to the right hand, nor to the left: turn away thy foot from evil. For the Lord knoweth the ways that are on the right hand: but those are perverse which are on the left hand. But he will make thy courses straight, he will bring forward thy ways in peace.

4:27  Turn not to the right hand nor to the left: remove thy foot from evil.

4:27  Napravo ani nalevo se neuchyluj, odvrať od zlého svou nohu.

4:27  Neuchyluj se vpravo ani vlevo, své kroky vzdal od všeho zla!

4:27  Neuchyl se vpravo, vlevo, odvrať nohu od zlého!

4:27  Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.

4:27  Ne declines ad dexteram neque ad sinistram ; averte pedem tuum a malo : vias enim quæ a dextris sunt novit Dominus : perversæ vero sunt quæ a sinistris sunt. Ipse autem rectos faciet cursus tuos, itinera autem tua in pace producet.

Chapter 5

5:1  My son, attend to my wisdom, and incline thy ear to my prudence,

5:1  My son, attend unto my wisdom, and bow thine ear to my understanding:

5:1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,

5:1  Mé moudrosti dopřej pozornost, synu, nakloň své ucho k mým úsudkům;

5:1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň ucho k mé rozumnosti,

5:1  Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,

5:1  Fili mi, attende ad sapientiam meam, et prudentiæ meæ inclina aurem tuam :

5:2  That thou mayst keep thoughts, and thy lips may preserve instruction. Mind not the deceit of a woman.

5:2  That thou mayest regard discretion, and that thy lips may keep knowledge.

5:2  dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.

5:2  tak, abys prozíravost opatroval, tvé rty aby byly strážci vědění:

5:2  abys zachoval rozvahu a aby tvé rty střežily poznání.

5:2  Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.

5:2  ut custodias cogitationes, et disciplinam labia tua conservent. Ne attendas fallaciæ mulieris ;

5:3  For the lips of a harlot are like a honeycomb dropping, and her throat is smoother than oil.

5:3  For the lips of a strange woman drop as an honeycomb, and her mouth is smoother than oil:

5:3  Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,

5:3  Rty svůdkyně sice oplývají medem, její ústa jsou jemná nad olej,

5:3  Vždyť ze rtů cizí ženy kape med a její řeč je hladší nežli olej,

5:3  Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

5:3  favus enim distillans labia meretricis, et nitidius oleo guttur ejus :

5:4  But her end is bitter as wormwood, and sharp as a two-edged sword.

5:4  But her end is bitter as wormwood, sharp as a twoedged sword.

5:4  nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.

5:4  pak ale zhořkne jako pelyněk, jak dvojsečný meč se zabodne.

5:4  ale ⌈její konec je hořký jako pelyněk, ostrý jako dvojsečný meč.⌉

5:4  Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.

5:4  novissima autem illius amara quasi absinthium, et acuta quasi gladius biceps.

5:5  Her feet go down into death, and her steps go in as far as hell.

5:5  Her feet go down to death; her steps take hold on hell.

5:5  Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.

5:5  Její nohy míří k hlubinám smrti, její kroky vedou do pekel.

5:5  Její nohy sestupují ke smrti, ⌈do podsvětí její kroky směřují.⌉

5:5  Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

5:5  Pedes ejus descendunt in mortem, et ad inferos gressus illius penetrant.

5:6  They walk not by the path of life, her steps are wandering, and unaccountable.

5:6  Lest thou shouldest ponder the path of life, her ways are moveable, that thou canst not know them.

5:6  Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.

5:6  O stezku života se nijak nezajímá, vrtkavým krokem jde, aniž tuší kam.

5:6  Nesrovnává cestu života, ⌈její stezky se klátí, ani to neví.⌉

5:6  Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

5:6  Per semitam vitæ non ambulant ; vagi sunt gressus ejus et investigabiles.

5:7  Now, therefore, my son, hear me, and depart not from the words of my mouth.

5:7  Hear me now therefore, O ye children, and depart not from the words of my mouth.

5:7  Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.

5:7  Proto mne poslyšte, synové moji, neuhýbejte od mých výroků!

5:7  Nyní mě, synové, slyšte, neodvracejte se od řečí mých úst.

5:7  Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

5:7  Nunc ergo fili mi, audi me, et ne recedas a verbis oris mei.

5:8  Remove thy way far from her, and come not nigh the doors of her house.

5:8  Remove thy way far from her, and come not nigh the door of her house:

5:8  Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,

5:8  Daleko od ní ať vede tvá cesta, k jejímu vchodu chraň se přiblížit!

5:8  ⌈Vzdal od ní svou cestu,⌉ nepřibližuj se ke vchodu jejího domu,

5:8  Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,

5:8  Longe fac ab ea viam tuam, et ne appropinques foribus domus ejus.

5:9  Give not thy honour to strangers, and thy years to the cruel.

5:9  Lest thou give thine honour unto others, and thy years unto the cruel:

5:9  ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,

5:9  Svou důstojnost jinak necháš druhým, svá léta ukrutníku odevzdáš.

5:9  jinak dáš svou slávu jinému a svoje roky ukrutníkovi,

5:9  Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

5:9  Ne des alienis honorem tuum, et annos tuos crudeli :

5:10  Lest strangers be filled with thy strength, and thy labours be in another man's house,

5:10  Lest strangers be filled with thy wealth; and thy labours be in the house of a stranger;

5:10  ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.

5:10  Z tvého úsilí budou žít jiní, tvá dřina skončí v domě cizího.

5:10  jinak se cizinci nasytí tvojí silou a tvoje námaha půjde do cizího domu.

5:10  Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.

5:10  ne forte impleantur extranei viribus tuis, et labores tui sint in domo aliena,

5:11  And thou mourn at the last, when thou shalt have spent thy flesh and thy body, and say;

5:11  And thou mourn at the last, when thy flesh and thy body are consumed,

5:11  Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.

5:11  Nakonec bolestí řvát budeš, tvůj život, tvé tělo až bude zmařeno:

5:11  Nakonec budeš úpět, až bude celé tvé tělo úplně zničeno.

5:11  I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,

5:11  et gemas in novissimis, quando consumpseris carnes tuas et corpus tuum, et dicas :

5:12  Why have I hated instruction, and my heart consented not to reproof,

5:12  And say, How have I hated instruction, and my heart despised reproof;

5:12  Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?

5:12  „Proč jen jsem nenáviděl poučení, proč domlouváním pohrdlo srdce mé!

5:12  Pak řekneš: Jak to, že jsem nenáviděl kázeň a mé srdce odvrhlo pokárání?

5:12  A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

5:12  Cur detestatus sum disciplinam, et increpationibus non acquievit cor meum,

5:13  And have not heard the voice of them that taught me, and have not inclined my ear to masters?

5:13  And have not obeyed the voice of my teachers, nor inclined mine ear to them that instructed me!

5:13  Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.

5:13  Proč jsem neposlouchal svoje učitele, proč jsem vychovatelům sluchu nedopřál!

5:13  Neposlouchal jsem své učitele a k těm, kteří mě učili, jsem nenakláněl ucho.

5:13  A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!

5:13  nec audivi vocem docentium me, et magistris non inclinavi aurem meam ?

5:14  I have almost been in all evil, in the midst of the church and of the congregation.

5:14  I was almost in all evil in the midst of the congregation and assembly.

5:14  Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“

5:14  Jak rychle jsem se octl v nejhorší bídě na očích všem, uprostřed obce své!“

5:14  ⌈Málem jsem se uprostřed shromáždění a obce ocitl ve všem zlu.⌉

5:14  O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.

5:14  pene fui in omni malo, in medio ecclesiæ et synagogæ.

5:15  Drink water out of thy own cistern, and the streams of thy own well:

5:15  Drink waters out of thine own cistern, and running waters out of thine own well.

5:15  Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.

5:15  Pij vodu z vlastní nádrže, vodu prýštící ze tvé studnice.

5:15  Pij vodu ze své cisterny, bystrou vodu ze své studny.

5:15  Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.

5:15  Bibe aquam de cisterna tua, et fluenta putei tui ;

5:16  Let thy fountains be conveyed abroad, and in the streets divide thy waters.

5:16  Let thy fountains be dispersed abroad, and rivers of waters in the streets.

5:16  Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?

5:16  Mají tvé prameny téci na ulice? Mají se náměstím řinout řeky tvé?

5:16  Mají se tvoje prameny rozlévat na ulici, proudy vody na náměstí?

5:16  Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.

5:16  deriventur fontes tui foras, et in plateis aquas tuas divide.

5:17  Keep them to thyself alone, neither let strangers be partakers with thee.

5:17  Let them be only thine own, and not strangers’ with thee.

5:17  Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.

5:17  Tobě ať patří, jen tobě jedinému, nikomu cizímu je neponech.

5:17  Ať ⌈patří tobě samému,⌉ a ne cizím spolu s tebou!

5:17  Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

5:17  Habeto eas solus, nec sint alieni participes tui.

5:18  Let thy vein be blessed, and rejoice with the wife of thy youth:

5:18  Let thy fountain be blessed: and rejoice with the wife of thy youth.

5:18  Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,

5:18  Požehnané ať je tvé zřídlo, v manželce svého mládí potěšení měj!

5:18  Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z ženy svého mládí.

5:18  Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

5:18  Sit vena tua benedicta, et lætare cum muliere adolescentiæ tuæ.

5:19  Let her be thy dearest hind, and most agreeable fawn: let her breasts inebriate thee at all times: be thou delighted continually with her love.

5:19  Let her be as the loving hind and pleasant roe; let her breasts satisfy thee at all times; and be thou ravished always with her love.

5:19  z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.

5:19  Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj!

5:19  Ta líbezná laň, ta půvabná srna, její prsy ať tě uspokojují v každé době, její láskou se opájej ustavičně.

5:19  Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

5:19  Cerva carissima, et gratissimus hinnulus : ubera ejus inebrient te in omni tempore ; in amore ejus delectare jugiter.

5:20  Why art thou seduced, my son, by a strange woman, and art cherished in the bosom of another?

5:20  And why wilt thou, my son, be ravished with a strange woman, and embrace the bosom of a stranger?

5:20  Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?

5:20  Proč by ses, synu, utápěl v cizí ženě, proč bys měl spočívat v náručí svůdkyně?

5:20  Proč by ses měl, můj synu, opájet cizí ženou, objímat klín cizinky?

5:20  Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

5:20  Quare seduceris, fili mi, ab aliena, et foveris in sinu alterius ?

5:21  The Lord beholdeth the ways of man, and considereth all his steps.

5:21  For the ways of man are before the eyes of the Lord, and he pondereth all his goings.

5:21  Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.

5:21  Hospodin vidí všechny lidské cesty, každý jejich krok pozorně sleduje.

5:21  Vždyť cesty člověka jsou před očima Hospodina, on srovnává všechny jeho stezky.

5:21  Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

5:21  Respicit Dominus vias hominis, et omnes gressus ejus considerat.

5:22  His own iniquities catch the wicked, and he is fast bound with the ropes of his own sins.

5:22  His own iniquities shall take the wicked himself, and he shall be holden with the cords of his sins.

5:22  Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.

5:22  Darebáka lapí jeho nepravosti, v provazech vlastního hříchu uvázne.

5:22  Ničemu polapí jeho vlastní viny, provazy svého hříchu bude zajat.

5:22  Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

5:22  Iniquitates suas capiunt impium, et funibus peccatorum suorum constringitur.

5:23  He shall die, because he hath not received instruction, and in the multitude of his folly he shall be deceived.

5:23  He shall die without instruction; and in the greatness of his folly he shall go astray.

5:23  Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.

5:23  Nedal se poučit, a tak zemře, v množství své bláhovosti ztratí se!

5:23  Zemře, protože neměl kázeň, pro velikost své hlouposti bude vrávorat.

5:23  Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

5:23  Ipse morietur, quia non habuit disciplinam, et in multitudine stultitiæ suæ decipietur.

Chapter 6

6:1  My son, if thou be surety for thy friend, thou hast engaged fast thy hand to a stranger,

6:1  My son, if thou be surety for thy friend, if thou hast stricken thy hand with a stranger,

6:1  Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka

6:1  Synu, pokud za někoho ručíš, cizímu člověku jsi svou ruku dal,

6:1  Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního, ⌈zavázal ses rukoudáním⌉ za cizince,

6:1  Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

6:1  Fili mi, si spoponderis pro amico tuo, defixisti apud extraneum manum tuam :

6:2  Thou art ensnared with the words of thy mouth, and caught with thy own words.

6:2  Thou art snared with the words of thy mouth, thou art taken with the words of thy mouth.

6:2  a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil,

6:2  vlastními slovy jsi nyní svázán, lapen jsi tím, co jsi prohlásil!

6:2  a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen,

6:2  Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

6:2  illaqueatus es verbis oris tui, et captus propriis sermonibus.

6:3  Do, therefore, my son, what I say, and deliver thyself: because thou art fallen into the hand of thy neighbour. Run about, make haste, stir up thy friend:

6:3  Do this now, my son, and deliver thyself, when thou art come into the hand of thy friend; go, humble thyself, and make sure thy friend.

6:3  udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.

6:3  Nyní se musíš vyprostit, můj synu – ten někdo tě totiž v hrsti má – jdi za ním, poniž se a dotírej!

6:3  učiň tedy toto, můj synu, aby ses zachránil. Protože ses dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř se a naléhej na svého bližního!

6:3  Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

6:3  Fac ergo quod dico, fili mi, et temetipsum libera, quia incidisti in manum proximi tui. Discurre, festina, suscita amicum tuum.

6:4  Give not sleep to thy eyes, neither let thy eyelids slumber.

6:4  Give not sleep to thine eyes, nor slumber to thine eyelids.

6:4  Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.

6:4  Nedopřej svým očím žádný spánek, tvá víčka ať ani neokusí sen.

6:4  Nedopřej svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům.

6:4  Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

6:4  Ne dederis somnum oculis tuis, nec dormitent palpebræ tuæ.

6:5  Deliver thyself as a doe from the hand, and as a bird from the hand of the fowler.

6:5  Deliver thyself as a roe from the hand of the hunter, and as a bird from the hand of the fowler.

6:5  Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.

6:5  Unikni mu jako srnec lovci, vyvázni jako ptáče ze sítě!

6:5  Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka.

6:5  Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

6:5  Eruere quasi damula de manu, et quasi avis de manu aucupis.

6:6  Go to the ant, O sluggard, and consider her ways, and learn wisdom:

6:6  Go to the ant, thou sluggard; consider her ways, and be wise:

6:6  Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.

6:6  Jdi za mravencem, pecivále, pozoruj ho a zmoudříš hned!

6:6  Jdi k mravenci, lenochu, podívej se na jeho cesty, abys zmoudřel.

6:6  Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

6:6  Vade ad formicam, o piger, et considera vias ejus, et disce sapientiam.

6:7  Which, although she hath no guide, nor master, nor captain,

6:7  Which having no guide, overseer, or ruler,

6:7  Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,

6:7  Žádného vůdce mravenec nemá, dozorce ani vládce jemu netřeba;

6:7  Ačkoliv nemá vůdce, dozorce ani vládce,

6:7  Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

6:7  Quæ cum non habeat ducem, nec præceptorem, nec principem,

6:8  Provideth her meat for herself in the summer, and gathereth her food in the harvest.

6:8  Provideth her meat in the summer, and gathereth her food in the harvest.

6:8  opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.

6:8  v létě si ale potraviny chystá, o žních zásoby pilně ukládá.

6:8  připravuje si v létě pokrm, shromažďuje ve žni svou potravu.

6:8  Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

6:8  parat in æstate cibum sibi, et congregat in messe quod comedat.

6:9  How long wilt thou sleep, O sluggard? when wilt thou arise out of thy sleep?

6:9  How long wilt thou sleep, O sluggard? when wilt thou arise out of thy sleep?

6:9  Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?

6:9  Jak dlouho, lenochu, budeš polehávat, kdy už se konečně ze snu probudíš?

6:9  Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se probereš ze spánku?

6:9  Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

6:9  Usquequo, piger, dormies ? quando consurges e somno tuo ?

6:10  Thou wilt sleep a little, thou wilt slumber a little, thou wilt fold thy hands a little to sleep:

6:10  Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep:

6:10  Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si

6:10  Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a spočineš?

6:10  Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

6:10  Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

6:10  Paululum dormies, paululum dormitabis, paululum conseres manus ut dormias ;

6:11  And want shall come upon thee, as a traveller, and poverty as a man armed. But if thou be diligent, thy harvest shall come as a fountain, and want shall flee far from thee.

6:11  So shall thy poverty come as one that travelleth, and thy want as an armed man.

6:11  a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

6:11  Vtom jako tulák bída navštíví tě, jako loupežník tě nouze přepadne!

6:11  a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.

6:11  V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

6:11  et veniet tibi quasi viator egestas, et pauperies quasi vir armatus. Si vero impiger fueris, veniet ut fons messis tua, et egestas longe fugiet a te.

6:12  A man that is an apostate, an unprofitable man, walketh with a perverse mouth,

6:12  A naughty person, a wicked man, walketh with a froward mouth.

6:12  Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,

6:12  Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví.

6:12  Ničemník a darebák je ten, kdo chodí s falešnými ústy,

6:12  Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

6:12  Homo apostata, vir inutilis, graditur ore perverso ;

6:13  He winketh with the eyes, presseth with the foot, speaketh with the finger.

6:13  He winketh with his eyes, he speaketh with his feet, he teacheth with his fingers;

6:13  mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.

6:13  Očima pomrkává, mele nohama, prsty ukazuje sem a tam.

6:13  mrká očima, dává znamení nohama, ukazuje svými prsty.

6:13  Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

6:13  annuit oculis, terit pede, digito loquitur,

6:14  With a wicked heart he deviseth evil, and at all times he soweth discord.

6:14  Frowardness is in his heart, he deviseth mischief continually; he soweth discord.

6:14  V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.

6:14  Ve falešném srdci zlé věci chystá, neustále sváry rozsévá.

6:14  ⌈V jeho srdci je obojakost, v každé době kuje zlo, zasévá sváry.⌉

6:14  Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

6:14  pravo corde machinatur malum, et omni tempore jurgia seminat.

6:15  To such a one his destruction shall presently come, and he shall suddenly be destroyed, and shall no longer have any remedy.

6:15  Therefore shall his calamity come suddenly; suddenly shall he be broken without remedy.

6:15  Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.

6:15  Proto, až neštěstí jej náhle potká, v mžiku jej rozdrtí, nebude pomoci.

6:15  Proto náhle přijde na něj pohroma, v okamžiku bude rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.

6:15  A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

6:15  Huic extemplo veniet perditio sua, et subito conteretur, nec habebit ultra medicinam.

6:16  Six things there are, which the Lord hateth, and the seventh his soul detesteth:

6:16  These six things doth the Lord hate: yea, seven are an abomination unto him:

6:16  Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností:

6:16  Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmou má za ryzí ohavnost:

6:16  Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je pro něj ohavností:

6:16  Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

6:16  Sex sunt quæ odit Dominus, et septimum detestatur anima ejus :

6:17  Haughty eyes, a lying tongue, hands that shed innocent blood,

6:17  A proud look, a lying tongue, and hands that shed innocent blood,

6:17  přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,

6:17  povýšené oči, prolhaný jazyk, ruce mordující nevinné,

6:17  Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,

6:17  Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

6:17  oculos sublimes, linguam mendacem, manus effundentes innoxium sanguinem,

6:18  A heart that deviseth wicked plots, feet that are swift to run into mischief,

6:18  An heart that deviseth wicked imaginations, feet that be swift in running to mischief,

6:18  srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem,

6:18  srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo,

6:18  srdce, které kuje zlé plány, nohy, které ⌈rychle běží⌉ za zlem,

6:18  Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

6:18  cor machinans cogitationes pessimas, pedes veloces ad currendum in malum,

6:19  A deceitful witness that uttereth lies, and him that soweth discord among brethren.

6:19  A false witness that speaketh lies, and he that soweth discord among brethren.

6:19  křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.

6:19  křivopřísežníka, který klam šíří, a rozsévače svárů mezi bratřími.

6:19  falešného svědka, který šíří lži, a toho, jenž zasévá sváry mezi bratry.

6:19  Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

6:19  proferentem mendacia testem fallacem, et eum qui seminat inter fratres discordias.

6:20  My son, keep the commandments of thy father, and forsake not the law of thy mother.

6:20  My son, keep thy father’s commandment, and forsake not the law of thy mother:

6:20  Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.

6:20  Opatruj, synu, otcova přikázání, od matčiných pokynů se nevzdaluj.

6:20  Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení své matky.

6:20  Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

6:20  Conserva, fili mi, præcepta patris tui, et ne dimittas legem matris tuæ.

6:21  Bind them in thy heart continually, and put them about thy neck.

6:21  Bind them continually upon thine heart, and tie them about thy neck.

6:21  Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla.

6:21  Navěky připoutej si je k srdci, okolo hrdla si je přivěšuj.

6:21  Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku.

6:21  Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

6:21  Liga ea in corde tuo jugiter, et circumda gutturi tuo.

6:22  When thou walkest, let them go with thee: when thou sleepest, let them keep thee, and when thou awakest, talk with them.

6:22  When thou goest, it shall lead thee; when thou sleepest, it shall keep thee; and when thou awakest, it shall talk with thee.

6:22  Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat.

6:22  Kamkoli půjdeš, moudrost tě doprovodí, kdykoli ulehneš, bude nad tebou bdít, jakmile procitneš, s tebou promluví.

6:22  Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, ⌈zaujme tvou pozornost.⌉

6:22  Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

6:22  Cum ambulaveris, gradiantur tecum ; cum dormieris, custodiant te : et evigilans loquere cum eis.

6:23  Because the commandment is a lamp, and the law a light, and reproofs of instruction are the way of life:

6:23  For the commandment is a lamp; and the law is light; and reproofs of instruction are the way of life:

6:23  Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu:

6:23  Přikázání je svíce a učení světlo, poučné domluvy jsou cesta k životu.

6:23  Vždyť příkaz je lampou, poučení světlem, pokárání a naučení cestou života,

6:23  (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

6:23  Quia mandatum lucerna est, et lex lux, et via vitæ increpatio disciplinæ :

6:24  That they may keep thee from the evil woman, and from the flattering tongue of the stranger.

6:24  To keep thee from the evil woman, from the flattery of the tongue of a strange woman.

6:24  Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky.

6:24  Před špatnou ženou tě budou chránit, před lichotným jazykem svůdkyně.

6:24  aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky.

6:24  Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

6:24  ut custodiant te a muliere mala, et a blanda lingua extraneæ.

6:25  Let not thy heart covet her beauty, be not caught with her winks:

6:25  Lust not after her beauty in thine heart; neither let her take thee with her eyelids.

6:25  Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí!

6:25  Nedychti v srdci po její kráse, jejími řasami se nenech polapit.

6:25  Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse, ať se tě nezmocní svými víčky,

6:25  Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

6:25  Non concupiscat pulchritudinem ejus cor tuum, nec capiaris nutibus illius :

6:26  For the price of a harlot is scarce one loaf: but the woman catcheth the precious soul of a man.

6:26  For by means of a whorish woman a man is brought to a piece of bread: and the adulteress will hunt for the precious life.

6:26  Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši.

6:26  Za nevěstku se platí i bochníkem chleba, cizoložnice však vzácnou duši uloví!

6:26  protože za prostitutku je jen bochník chleba, ale vdaná žena loví tvůj vzácný život.

6:26  Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

6:26  pretium enim scorti vix est unius panis, mulier autem viri pretiosam animam capit.

6:27  Can a man hide fire in his bosom, and his garments not burn?

6:27  Can a man take fire in his bosom, and his clothes not be burned?

6:27  Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty?

6:27  Může muž ukrýt oheň v klíně, aniž by propálil si šat?

6:27  Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv?

6:27  Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

6:27  Numquid potest homo abscondere ignem in sinu suo, ut vestimenta illius non ardeant ?

6:28  Or can he walk upon hot coals, and his feet not be burnt?

6:28  Can one go upon hot coals, and his feet not be burned?

6:28  Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?

6:28  Může snad chodit po žhavém uhlí, aniž si spálí chodidla?

6:28  Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy?

6:28  Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

6:28  aut ambulare super prunas, ut non comburantur plantæ ejus ?

6:29  So he that goeth in to his neighbour's wife, shall not be clean when he shall touch her.

6:29  So he that goeth in to his neighbour’s wife; whosoever toucheth her shall not be innocent.

6:29  Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.

6:29  Stejně tak ten, kdo spí s ženou bližního – kdo se jí dotkne, trestu neujde!

6:29  Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu.

6:29  Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

6:29  sic qui ingreditur ad mulierem proximi sui, non erit mundus cum tetigerit eam.

6:30  The fault is not so great when a man hath stolen: for he stealeth to fill his hungry soul:

6:30  Men do not despise a thief, if he steal to satisfy his soul when he is hungry;

6:30  Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad.

6:30  Zloděj nebývá haněn, když krade, aby nasytil svůj neodbytný hlad.

6:30  Nepohrdají zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když hladoví.

6:30  Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

6:30  Non grandis est culpa cum quis furatus fuerit : furatur enim ut esurientem impleat animam ;

6:31  And if he be taken, he shall restore sevenfold, and shall give up all the substance of his house.

6:31  But if he be found, he shall restore sevenfold; he shall give all the substance of his house.

6:31  Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu.

6:31  Sedmkrát více vrací, pokud je chycen, všechno své jmění musí odevzdat.

6:31  Když však je dopaden, nahradí to sedmkrát, ⌈i kdyby měl dát⌉ ⌈všechen majetek svého domu.⌉

6:31  Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

6:31  deprehensus quoque reddet septuplum, et omnem substantiam domus suæ tradet.

6:32  But he that is an adulterer, for the folly of his heart shall destroy his own soul:

6:32  But whoso committeth adultery with a woman lacketh understanding: he that doeth it destroyeth his own soul.

6:32  Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.

6:32  Jenom šílenec ale cizoloží, kdo činí to, je sebevrah!

6:32  Kdo cizoloží s ženou, tomu chybí rozum; ničí svou duši, kdo to dělá.

6:32  Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

6:32  Qui autem adulter est, propter cordis inopiam perdet animam suam ;

6:33  He gathereth to himself shame and dishonour, and his reproach shall not be blotted out:

6:33  A wound and dishonour shall he get; and his reproach shall not be wiped away.

6:33  Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.

6:33  Bití a ostuda na něj čeká, pohanu svou už nikdy nesmaže.

6:33  Pocítí rány a hanbu, jeho potupa nebude smazána,

6:33  Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

6:33  turpitudinem et ignominiam congregat sibi, et opprobrium illius non delebitur :

6:34  Because the jealousy and rage of the husband will not spare in the day of revenge,

6:34  For jealousy is the rage of a man: therefore he will not spare in the day of vengeance.

6:34  Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.

6:34  Žárlivost rozzuří manžela té ženy, nelítostný bude v den pomsty své;

6:34  protože žárlivost rozněcuje hněv muže, v den pomsty nebude mít soucit.

6:34  Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

6:34  quia zelus et furor viri non parcet in die vindictæ,

6:35  Nor will he yield to any man's prayers, nor will he accept for satisfaction ever so many gifts.

6:35  He will not regard any ransom; neither will he rest content, though thou givest many gifts.

6:35  Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.

6:35  nevezme ohled na žádné odškodnění, sebevětší úplatek jím nepohne!

6:35  ⌈Nebere ohled⌉ na žádné odškodné, nepodvolí se, i kdybys rozmnožil dary.

6:35  Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.

6:35  nec acquiescet cujusquam precibus, nec suscipiet pro redemptione dona plurima.

Chapter 7

7:1  My son, keep my words, and lay up my precepts with thee. Son,

7:1  My son, keep my words, and lay up my commandments with thee.

7:1  Můj synu, dbej na mé výroky, chovej mé příkazy ve svém nitru.

7:1  Dbej na mé výroky, můj synu, příkazy mé jak poklad opatruj.

7:1  Můj synu, zachovávej mé řeči a mé příkazy chovej u sebe.

7:1  Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.

7:1  Fili mi, custodi sermones meos, et præcepta mea reconde tibi. Fili,

7:2  Keep my commandments, and thou shalt live: and my law as the apple of thy eye:

7:2  Keep my commandments, and live; and my law as the apple of thine eye.

7:2  Dbej na mé příkazy a budeš živ, střez moje učení jak zřítelnici oka.

7:2  Dbej na mé příkazy a najdeš život, učení mé jak oko v hlavě chraň.

7:2  Zachovávej mé příkazy a budeš žít, střež moje poučení jako zřítelnici svých očí.

7:2  Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.

7:2  serva mandata mea, et vives ; et legem meam quasi pupillam oculi tui :

7:3  Bind it upon thy fingers, write it upon the tables of thy heart.

7:3  Bind them upon thy fingers, write them upon the table of thine heart.

7:3  Přivaž si je k prstům, napiš je na tabulku svého srdce.

7:3  Připoutej si je k prstům, vyryj do srdce.

7:3  Přivaž si je na prsty, napiš je na tabulku svého srdce.

7:3  Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.

7:3  liga eam in digitis tuis, scribe illam in tabulis cordis tui.

7:4  Say to wisdom: Thou art my sister: and call prudence thy friend,

7:4  Say unto wisdom, Thou art my sister; and call understanding thy kinswoman:

7:4  Moudrosti řekni: „Jsi moje sestra“, rozumnost nazvi svou příbuznou,

7:4  Moudrosti řekni: „Buď mi sestrou!“ rozumnost nazvi svou příbuznou.

7:4  Řekni moudrosti: „Jsi moje sestra,“ rozumnost nazvi svojí příbuznou,

7:4  Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,

7:4  Dic sapientiæ : Soror mea es, et prudentiam voca amicam tuam :

7:5  That she may keep thee from the woman that is not thine, and from the stranger who sweeteneth her words.

7:5  That they may keep thee from the strange woman, from the stranger which flattereth with her words.

7:5  aby tě střežila před cizí ženou, před cizinkou, která lichotí svými řečmi.

7:5  Bude tě chránit před cizí ženou, před svůdnicí a její řečí vábivou.

7:5  aby tě chránily před cizí ženou, před cizinkou s jejími úlisnými řečmi.

7:5  Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.

7:5  ut custodiant te a muliere extranea, et ab aliena quæ verba sua dulcia facit.

7:6  For I looked out of the window of my house through the lattice,

7:6  For at the window of my house I looked through my casement,

7:6  Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu

7:6  Jednou jsem z okna svého domu skrze mřížoví ven vyhlížel.

7:6  Když ⌈jsem byl u⌉ okna svého domu, pohleděl jsem za okenní mříž

7:6  Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,

7:6  De fenestra enim domus meæ per cancellos prospexi,

7:7  And I see little ones, I behold a foolish young man,

7:7  And beheld among the simple ones, I discerned among the youths, a young man void of understanding,

7:7  a díval jsem se na prostoduché; pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka, který neměl rozum.

7:7  Mezi prosťáčky, mládeží nezkušenou, spatřil jsem mladíka, co zřejmě zešílel.

7:7  a uviděl jsem mezi prostoduchými, rozpoznal jsem mezi mládeží chlapce, jemuž chyběl rozum.

7:7  Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.

7:7  et video parvulos ; considero vecordem juvenem,

7:8  Who passeth through the street by the corner, and goeth nigh the way of her house,

7:8  Passing through the street near her corner; and he went the way to her house,

7:8  Přecházel ulici kolem jejího nároží, vykročil směrem k jejímu domu

7:8  Když prošel ulicí kolem jejího rohu, k jejímu domu náhle vykročil.

7:8  Přecházel po ulici poblíž nároží, kráčel směrem k jejímu domu,

7:8  Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,

7:8  qui transit per plateam juxta angulum et prope viam domus illius graditur :

7:9  In the dark when it grows late, in the darkness and obscurity of the night.

7:9  In the twilight, in the evening, in the black and dark night:

7:9  na sklonku dne, za soumraku, pod záštitou temnoty noční.

7:9  Bylo to večer, po setmění, když přišla noc a padla tma.

7:9  za soumraku, k večeru, uprostřed noci a tmy.

7:9  V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.

7:9  in obscuro, advesperascente die, in noctis tenebris et caligine.

7:10  And behold a woman meeteth him in harlot's attire, prepared to deceive souls: talkative and wandering,

7:10  And, behold, there met him a woman with the attire of an harlot, and subtil of heart.

7:10  A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru se záludným srdcem.

7:10  Vtom náhle žena v ústrety mu míří v nevěstčím hávu, v srdci protřelost.

7:10  A hle, jde mu naproti žena, oblečená jako prostitutka a se srdcem záludným.

7:10  A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,

7:10  Et ecce occurrit illi mulier ornatu meretricio, præparata ad capiendas animas : garrula et vaga,

7:11  Not bearing to be quiet, not able to abide still at home,

7:11  (She is loud and stubborn; her feet abide not in her house:

7:11  Je halasná, dotěrná, její nohy nemají doma stání.

7:11  Jak jen je bujná a jak rozpustilá, její nohy doma stání nemají.

7:11  Je halasná a nevázaná, její nohy ⌈nemají doma stání.⌉

7:11  Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,

7:11  quietis impatiens, nec valens in domo consistere pedibus suis ;

7:12  Now abroad, now in the streets, now lying in wait near the corners.

7:12  Now is she without, now in the streets, and lieth in wait at every corner.)

7:12  Hned je na ulici, hned na náměstí, na každém nároží úklady strojí.

7:12  Hned je na ulici, hned zas na náměstí, za každým rohem číhá na oběť.

7:12  Hned je na ulici, hned na náměstích, na každém rohu číhá.

7:12  Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.

7:12  nunc foris, nunc in plateis, nunc juxta angulos insidians.

7:13  And catching the young man, she kisseth him, and with an impudent face, flattereth, saying:

7:13  So she caught him, and kissed him, and with an impudent face said unto him,

7:13  Uchopí jej, políbí ho, s nestoudnou tváří mu řekne:

7:13  Už se ho zmocnila a už ho líbá, bez uzardění už mu povídá:

7:13  Už ho drží, políbí ho a s nestoudnou tváří mu řekne:

7:13  I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:

7:13  Apprehensumque deosculatur juvenem, et procaci vultu blanditur, dicens :

7:14  I vowed victims for prosperity, this day I have paid my vows.

7:14  I have peace offerings with me; this day have I payed my vows.

7:14  „Vystrojila jsem pokojné obětní hody, vyplnila jsem dnes svoje sliby.

7:14  „Pořádám hostinu z čerstvého masa, dnes jsem obětovala, co jsem slíbila.

7:14  ⌈Měla jsem obětovat pokojné oběti,⌉ dnes jsem splnila svoje sliby.

7:14  Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.

7:14  Victimas pro salute vovi ; hodie reddidi vota mea :

7:15  Therefore I am come out to meet thee, desirous to see thee, and I have found thee.

7:15  Therefore came I forth to meet thee, diligently to seek thy face, and I have found thee.

7:15  Proto jsem ti vyšla vstříc a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla.

7:15  To proto jsem ti naproti vyšla, sháněla jsem tě, a už tě mám.

7:15  Proto jsem ti vyšla naproti, abych tě usilovně hledala a našla jsem tě.

7:15  Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.

7:15  idcirco egressa sum in occursum tuum, desiderans te videre, et reperi.

7:16  I have woven my bed with cords, I have covered it with painted tapestry, brought from Egypt.

7:16  I have decked my bed with coverings of tapestry, with carved works, with fine linen of Egypt.

7:16  Prostřela jsem na své lehátko přehozy, pestrá egyptská prostěradla.

7:16  Pokrývkami jsem lože obložila, pestrými přehozy z vláken egyptských.

7:16  Pokryla jsem svou pohovku přikrývkami, pestrobarevným egyptským plátnem.

7:16  Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,

7:16  Intexui funibus lectulum meum ; stravi tapetibus pictis ex Ægypto :

7:17  I have perfumed my bed with myrrh, aloes, and cinnamon.

7:17  I have perfumed my bed with myrrh, aloes, and cinnamon.

7:17  Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí.

7:17  Svoji ložnici jsem myrhou provoněla, aloe je tam, skořice nechybí.

7:17  Navoněla jsem svou postel myrhou, aloe a skořicí.

7:17  Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.

7:17  aspersi cubile meum myrrha, et aloë, et cinnamomo.

7:18  Come, let us be inebriated with the breasts, and let us enjoy the desired embraces, till the day appear.

7:18  Come, let us take our fill of love until the morning: let us solace ourselves with loves.

7:18  Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním.

7:18  Pojď, opijeme se milováním, do rána kochejme se laskáním!

7:18  Tak pojď, opájejme se milováním až do rána, potěšme se láskou.

7:18  Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.

7:18  Veni, inebriemur uberibus, et fruamur cupitis amplexibus donec illucescat dies.

7:19  For my husband is not at home, he is gone a very long journey.

7:19  For the goodman is not at home, he is gone a long journey:

7:19  Muž není doma, odešel na dalekou cestu.

7:19  Mužský dnes totiž není doma, na cestu odjel někam daleko;

7:19  Vždyť můj muž není doma, odešel na dalekou cestu.

7:19  Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.

7:19  Non est enim vir in domo sua : abiit via longissima :

7:20  He took with him a bag of money: he will return home the day of the full moon.

7:20  He hath taken a bag of money with him, and will come home at the day appointed.

7:20  Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku.“

7:20  měšec s penězi odvezl s sebou, do konce měsíce se nevrátí!“

7:20  Měšec s penězi si vzal s sebou, přijde domů v den úplňku.

7:20  Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.

7:20  sacculum pecuniæ secum tulit ; in die plenæ lunæ reversurus est in domum suam.

7:21  She entangled him with many words, and drew him away with the flattery of her lips.

7:21  With her much fair speech she caused him to yield, with the flattering of her lips she forced him.

7:21  Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla.

7:21  Proudem těch slov jej nakonec svedla, úlisnými rty jej zlákala.

7:21  Přesvědčila ho svým mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty jej svedla.

7:21  I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.

7:21  Irretivit eum multis sermonibus, et blanditiis labiorum protraxit illum.

7:22  Immediately he followeth her as an ox led to be a victim, and as a lamb playing the wanton, and not knowing that he is drawn like a fool to bonds,

7:22  He goeth after her straightway, as an ox goeth to the slaughter, or as a fool to the correction of the stocks;

7:22  Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání,

7:22  Jako vůl na porážku šel hned za ní, jak jelen, když se vrhá do pasti,

7:22  Hned za ní jde, jako chodí vůl na porážku, či jako skáče jelen do zajetí.

7:22  Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.

7:22  Statim eam sequitur quasi bos ductus ad victimam, et quasi agnus lasciviens, et ignorans quod ad vincula stultus trahatur :

7:23  Till the arrow pierce his liver: as if a bird should make haste to the snare, and knoweth not that his life is in danger.

7:23  Till a dart strike through his liver; as a bird hasteth to the snare, and knoweth not that it is for his life.

7:23  než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život.

7:23  než padne skolen střelou do slabin. Jak ptáče do osidla vletěl, netušil, že mu jde o život!

7:23  Až mu šíp probodne játra; jako pták pospíchá do pasti a neví, že mu jde o život.

7:23  Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.

7:23  donec transfigat sagitta jecur ejus, velut si avis festinet ad laqueum, et nescit quod de periculo animæ illius agitur.

7:24  Now, therefore, my son, hear me, and attend to the words of my mouth.

7:24  Hearken unto me now therefore, O ye children, and attend to the words of my mouth.

7:24  Nyní tedy, synové, slyšte mě, věnujte pozornost výrokům mých úst.

7:24  Proto, synové, poslyšte mne, dávejte pozor na mé výroky.

7:24  Nyní mě, synové, slyšte, věnujte pozornost řečem mých úst.

7:24  Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.

7:24  Nunc ergo, fili mi, audi me, et attende verbis oris mei.

7:25  Let not thy mind be drawn away in her ways: neither be thou deceived with her paths.

7:25  Let not thine heart decline to her ways, go not astray in her paths.

7:25  Ať tvé srdce nesejde na její cesty, na její pěšiny se nedej zavést.

7:25  Na její cesty ať nevkročí tvé srdce; po jejích stezkách se nikdy netoulej.

7:25  Ať se tvé srdce neobrátí k jejím cestám, ať nezabloudíš na její stezky,

7:25  Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.

7:25  Ne abstrahatur in viis illius mens tua, neque decipiaris semitis ejus ;

7:26  For she hath cast down many wounded, and the strongest have been slain by her.

7:26  For she hath cast down many wounded: yea, many strong men have been slain by her.

7:26  Mnohé už sklála, přivedla k pádu, všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni.

7:26  Tak mnozí podlehli jejím ranám, všech jejích obětí je bezpočet!

7:26  neboť je mnoho pobitých, které nechala padnout, všech, které zabila, je bezpočet.

7:26  Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.

7:26  multos enim vulneratos dejecit, et fortissimi quique interfecti sunt ab ea.

7:27  Her house is the way to hell, reaching even to the inner chambers of death.

7:27  Her house is the way to hell, going down to the chambers of death.

7:27  Její dům - toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti.

7:27  Cesta do pekel vede jejím domem, do síní smrti se prudce svažuje!

7:27  Její dům -- toť cesty do podsvětí, vedoucí dolů do kobek smrti.

7:27  Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.

7:27  Viæ inferi domus ejus, penetrantes in interiora mortis.

Chapter 8

8:1  Doth not wisdom cry aloud, and prudence put forth her voice?

8:1  Doth not wisdom cry? and understanding put forth her voice?

8:1  Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas?

8:1  Což moudrost nevolá, nezvedá rozumnost svůj hlas?

8:1  Cožpak moudrost nevolá, rozumnost nepozvedá svůj hlas?

8:1  Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

8:1  Numquid non sapientia clamitat, et prudentia dat vocem suam ?

8:2  Standing in the top of the highest places by the way, in the midst of the paths,

8:2  She standeth in the top of high places, by the way in the places of the paths.

8:2  Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí.

8:2  Na vrcholech kopců, u cesty, u křižovatek postává.

8:2  Na vrchu výšin, podél cest, na křižovatce postává;

8:2  Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

8:2  In summis excelsisque verticibus supra viam, in mediis semitis stans,

8:3  Beside the gates of the city, in the very doors she speaketh, saying:

8:3  She crieth at the gates, at the entry of the city, at the coming in at the doors.

8:3  Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá:

8:3  Přímo před branami, u vstupu do města, v průchodu stojí a křičí tam:

8:3  u bran, při vstupu do města, u vchodu do bran křičí:

8:3  U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

8:3  juxta portas civitatis, in ipsis foribus loquitur, dicens :

8:4  O ye men, to you I call, and my voice is to the sons of men.

8:4  Unto you, O men, I call; and my voice is to the sons of man.

8:4  „Na vás, muži, volám, můj hlas je určen synům lidským.

8:4  „Na vás, ó lidé, volám, svůj hlas ke všemu lidstvu obracím.

8:4  Na vás, muži, volám, můj hlas zní k lidským synům.

8:4  Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

8:4  O viri, ad vos clamito, et vox mea ad filios hominum.

8:5  O little ones understand subtlety, and ye unwise, take notice.

8:5  O ye simple, understand wisdom: and, ye fools, be ye of an understanding heart.

8:5  Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost, hlupáci, pochopte, v čem je rozum!

8:5  Pochopte, prosťáčci, prozíravost, dospějte, tupci, k rozumu!

8:5  Prostoduší, získejte chytrost, hlupáci, dostaňte rozum.

8:5  Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

8:5  Intelligite, parvuli, astutiam, et insipientes, animadvertite.

8:6  Hear, for I will speak of great things: and my lips shall be opened to preach right things.

8:6  Hear; for I will speak of excellent things; and the opening of my lips shall be right things.

8:6  Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné, otevírám rty a plyne z nich přímost.

8:6  Slyšte, řeknu vám něco zásadního, co vyjde z mých rtů, slova ryzí jsou.

8:6  Slyšte, protože promluvím znamenité věci, ⌈mé rty vysloví, co je správné.⌉

8:6  Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

8:6  Audite, quoniam de rebus magnis locutura sum, et aperientur labia mea ut recta prædicent.

8:7  My mouth shall meditate truth, and my lips shall hate wickedness.

8:7  For my mouth shall speak truth; and wickedness is an abomination to my lips.

8:7  O pravdě hovoří můj jazyk, mým rtům se svévole hnusí.

8:7  Má ústa mluví pouze pravdu, mým rtům se darebáctví oškliví.

8:7  Vždyť má ústa ⌈si opakují pravdu,⌉ ničemnost je ohavností pro mé rty.

8:7  Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

8:7  Veritatem meditabitur guttur meum, et labia mea detestabuntur impium.

8:8  All my words are just, there is nothing wicked, nor perverse in them.

8:8  All the words of my mouth are in righteousness; there is nothing froward or perverse in them.

8:8  Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic potměšilého či falešného.

8:8  Všechny mé výroky jsou spravedlivé, křivého, zvráceného v nich není nic.

8:8  Všechny řeči mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic pokrouceného ani pokřiveného.

8:8  Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

8:8  Justi sunt omnes sermones mei : non est in eis pravum quid, neque perversum ;

8:9  They are right to them that understand, and just to them that find knowledge.

8:9  They are all plain to him that understandeth, and right to them that find knowledge.

8:9  Všechny jsou správné pro toho, kdo porozumí, přímé těm, kdo naleznou poznání.

8:9  Chápavému jsou všechny zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání.

8:9  Všechny jsou jasné pro toho, kdo je schopen rozumět, přímé pro ty, kdo nalézají poznání.

8:9  Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

8:9  recti sunt intelligentibus, et æqui invenientibus scientiam.

8:10  Receive my instruction, and not money: choose knowledge rather than gold.

8:10  Receive my instruction, and not silver; and knowledge rather than choice gold.

8:10  Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro, spíše poznání, než převýborné ryzí zlato.

8:10  Mé poučení berte raději než stříbro, mého vědění si važte nad zlato.

8:10  Přijměte mé naučení, a ne stříbro, poznání je víc než pročištěné zlato.

8:10  Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

8:10  Accipite disciplinam meam, et non pecuniam ; doctrinam magis quam aurum eligite :

8:11  For wisdom is better than all the most precious things: and whatsoever may be desired cannot be compared to it.

8:11  For wisdom is better than rubies; and all the things that may be desired are not to be compared to it.

8:11  Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty.

8:11  Daleko nad perly je moudrost nádherná, nic žádoucího se jí vůbec nerovná!

8:11  Vždyť moudrost je lepší nežli drahokamy, nic z toho, po čem toužíš, se jí nevyrovná.

8:11  Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

8:11  melior est enim sapientia cunctis pretiosissimis, et omne desiderabile ei non potest comparari.

8:12  I, wisdom, dwell in counsel, and am present in learned thoughts.

8:12  I wisdom dwell with prudence, and find out knowledge of witty inventions.

8:12  Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání.

8:12  Já, Moudrost, spolu s rozvážností bydlím, s prozíravostí já se dobře znám.

8:12  Já, moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám poznání a rozvahu.

8:12  Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

8:12  Ego sapientia, habito in consilio, et eruditis intersum cogitationibus.

8:13  The fear of the Lord hateth evil; I hate arrogance, and pride, and every wicked way, and a mouth with a double tongue.

8:13  The fear of the Lord is to hate evil: pride, and arrogancy, and the evil way, and the froward mouth, do I hate.

8:13  Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa.

8:13  Úcta k Hospodinu je nenávist ke zlu. Pýchu a povýšenost, zlé způsoby a pokrytecká ústa nesnáším.

8:13  Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, zlou cestu a obojaká ústa, to nenávidím.

8:13  Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

8:13  Timor Domini odit malum : arrogantiam, et superbiam, et viam pravam, et os bilingue, detestor.

8:14  Counsel and equity is mine, prudence is mine, strength is mine.

8:14  Counsel is mine, and sound wisdom: I am understanding; I have strength.

8:14  U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla.

8:14  U mne je rozvaha a jistý úspěch, já jsem rozumnost a sílu mám!

8:14  Má je rada i úspěch, jsem rozumnost, má je síla.

8:14  Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

8:14  Meum est consilium et æquitas ; mea est prudentia, mea est fortitudo.

8:15  By me kings reign, and lawgivers decree just things.

8:15  By me kings reign, and princes decree justice.

8:15  Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci,

8:15  S mojí pomocí vládnou vladaři a panovníci právo určují.

8:15  Skrze mě králové kralují a mocnáři ustanovují spravedlnost.

8:15  Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

8:15  Per me reges regnant, et legum conditores justa decernunt ;

8:16  By me princes rule, and the mighty decree justice.

8:16  By me princes rule, and nobles, even all the judges of the earth.

8:16  skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě.

8:16  S mojí pomocí vedou vůdci, velmoži a všichni, kdo rozhodují na zemi.

8:16  Skrze mě vládnou vládcové i šlechtici, všichni spravedliví soudcové.

8:16  Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

8:16  per me principes imperant, et potentes decernunt justitiam.

8:17  I love them that love me: and they that in the morning early watch for me, shall find me.

8:17  I love them that love me; and those that seek me early shall find me.

8:17  Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne.

8:17  Já miluji ty, kdo milují mne, ti, kdo mě hledají, mě jistě naleznou.

8:17  Já miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou mě.

8:17  Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

8:17  Ego diligentes me diligo, et qui mane vigilant ad me, invenient me.

8:18  With me are riches and glory, glorious riches and justice.

8:18  Riches and honour are with me; yea, durable riches and righteousness.

8:18  Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost.

8:18  Bohatství a sláva se nachází u mě, trvalé jmění a pravý blahobyt.

8:18  U mne je bohatství i sláva, trvalý majetek i spravedlnost.

8:18  Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

8:18  Mecum sunt divitiæ et gloria, opes superbæ et justitia.

8:19  For my fruit is better than gold and the precious stone, and my blossoms than choice silver.

8:19  My fruit is better than gold, yea, than fine gold; and my revenue than choice silver.

8:19  Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro.

8:19  Mé plody jsou nad zlato nejryzejší, výnosy mé nad stříbro nejčistší.

8:19  Mé ovoce je lepší nežli zlato, byť seberyzejší, výnos ze mne je nad pročištěné stříbro.

8:19  Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

8:19  Melior est enim fructus meus auro et lapide pretioso, et genimina mea argento electo.

8:20  I walk in the way of justice, in the midst of the paths of judgment,

8:20  I lead in the way of righteousness, in the midst of the paths of judgment:

8:20  Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva,

8:20  Stezkou spravedlnosti kráčím, pěšinami práva se ubírám,

8:20  Chodím po cestě spravedlnosti a po stezkách práva,

8:20  Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

8:20  In viis justitiæ ambulo, in medio semitarum judicii :

8:21  That I may enrich them that love me, and may fill their treasures.

8:21  That I may cause those that love me to inherit substance; and I will fill their treasures.

8:21  abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice.

8:21  abych své milovníky obdařila jměním, jejich pokladnice abych plnila!

8:21  abych dala dědictví těm, kteří mě milují a naplnila jejich sklady.

8:21  Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

8:21  ut ditem diligentes me, et thesauros eorum repleam.

8:22  The Lord possessed me in the beginning of his ways, before he made any thing from the beginning.

8:22  The Lord possessed me in the beginning of his way, before his works of old.

8:22  Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna.

8:22  Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem.

8:22  Hospodin mě vytvořil na počátku své cesty, dávno před svými činy, již tenkrát.

8:22  Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

8:22  Dominus possedit me in initio viarum suarum antequam quidquam faceret a principio.

8:23  I was set up from eternity, and of old, before the earth was made.

8:23  I was set up from everlasting, from the beginning, or ever the earth was.

8:23  Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země.

8:23  Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět.

8:23  Odvěků jsem byla utvořena, od počátku, od dávnověku země.

8:23  Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

8:23  Ab æterno ordinata sum, et ex antiquis antequam terra fieret.

8:24  The depths were not as yet, and I was already conceived, neither had the fountains of waters as yet sprung out.

8:24  When there were no depths, I was brought forth; when there were no fountains abounding with water.

8:24  Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány.

8:24  Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny.

8:24  Když ještě nebyly hlubiny, zrodila jsem se, ještě když nebyly prameny obtěžkány vodou.

8:24  Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

8:24  Nondum erant abyssi, et ego jam concepta eram : necdum fontes aquarum eruperant,

8:25  The mountains, with their huge bulk, had not as yet been established: before the hills, I was brought forth:

8:25  Before the mountains were settled, before the hills was I brought forth:

8:25  Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila.

8:25  Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila,

8:25  Dříve nežli byly hory ponořeny, před kopci jsem se zrodila;

8:25  Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

8:25  necdum montes gravi mole constiterant : ante colles ego parturiebar.

8:26  He had not yet made the earth, nor the rivers, nor the poles of the world.

8:26  While as yet he had not made the earth, nor the fields, nor the highest part of the dust of the world.

8:26  Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny,

8:26  ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach.

8:26  když ještě neučinil zemi a pláně, ani první prach světa,

8:26  Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

8:26  Adhuc terram non fecerat, et flumina, et cardines orbis terræ.

8:27  When he prepared the heavens, I was present: when with a certain law, and compass, he enclosed the depths:

8:27  When he prepared the heavens, I was there: when he set a compass upon the face of the depth:

8:27  když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní,

8:27  Byla jsem při tom, když chystal nebesa, když nad propastí obzor vyměřil,

8:27  když založil nebesa, byla jsem tam; když vyměřoval obzor nad mořskou hlubinou,

8:27  Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

8:27  Quando præparabat cælos, aderam ; quando certa lege et gyro vallabat abyssos ;

8:28  When he established the sky above, and poised the fountains of waters:

8:28  When he established the clouds above: when he strengthened the fountains of the deep:

8:28  když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně,

8:28  oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly.

8:28  když upevnil oblaka nahoře, když posilnil prameny mořské hlubiny,

8:28  Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

8:28  quando æthera firmabat sursum, et librabat fontes aquarum ;

8:29  When he compassed the sea with its bounds, and set a law to the waters that they should not pass their limits: when he balanced the foundations of the earth;

8:29  When he gave to the sea his decree, that the waters should not pass his commandment: when he appointed the foundations of the earth:

8:29  když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země,

8:29  Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,

8:29  když postavil moři jeho hranici, aby voda nepřekračovala jeho příkaz, když vyměřoval základy země,

8:29  Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

8:29  quando circumdabat mari terminum suum, et legem ponebat aquis, ne transirent fines suos ; quando appendebat fundamenta terræ :

8:30  I was with him forming all things: and was delighted every day, playing before him at all times;

8:30  Then I was by him, as one brought up with him: and I was daily his delight, rejoicing always before him;

8:30  byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas.

8:30  po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám.

8:30  byla jsem vedle něho jako řemeslník, byla jsem jeho potěšením den za dnem, radovala jsem se před ním po celou dobu.

8:30  Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

8:30  cum eo eram, cuncta componens. Et delectabar per singulos dies, ludens coram eo omni tempore,

8:31  Playing in the world: and my delights were to be with the children of men.

8:31  Rejoicing in the habitable part of his earth; and my delights were with the sons of men.

8:31  Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny.

8:31  Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!

8:31  Radovala jsem se z celé jeho země, ⌈mé potěšení bylo⌉ s lidskými syny.

8:31  Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

8:31  ludens in orbe terrarum ; et deliciæ meæ esse cum filiis hominum.

8:32  Now, therefore, ye children, hear me: blessed are they that keep my ways.

8:32  Now therefore hearken unto me, O ye children: for blessed are they that keep my ways.

8:32  Nyní tedy, synové, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty.

8:32  Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest!

8:32  Nyní mě, synové, slyšte: Blahoslavení jsou ti, kdo dbají na mé cesty.

8:32  A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

8:32  Nunc ergo, filii, audite me : beati qui custodiunt vias meas.

8:33  Hear instruction, and be wise, and refuse it not.

8:33  Hear instruction, and be wise, and refuse it not.

8:33  Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu!

8:33  Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní.

8:33  Poslechněte naučení, abyste zmoudřeli, nebuďte nevšímaví!

8:33  Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

8:33  Audite disciplinam, et estote sapientes, et nolite abjicere eam.

8:34  Blessed is the man that heareth me, and that watcheth daily at my gates, and waiteth at the posts of my doors.

8:34  Blessed is the man that heareth me, watching daily at my gates, waiting at the posts of my doors.

8:34  Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu.

8:34  Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí!

8:34  Blahoslavený je člověk, který mě poslouchá, den za dnem bdí u mých dveří, střeží veřeje mých bran.

8:34  Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

8:34  Beatus homo qui audit me, et qui vigilat ad fores meas quotidie, et observat ad postes ostii mei.

8:35  He that shall find me, shall find life, and shall have salvation from the Lord.

8:35  For whoso findeth me findeth life, and shall obtain favour of the Lord.

8:35  Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení.

8:35  Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout.

8:35  Vždyť kdo mě nachází, nachází život, dosáhne zalíbení u Hospodina.

8:35  Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

8:35  Qui me invenerit, inveniet vitam, et hauriet salutem a Domino.

8:36  But he that shall sin against me shall hurt his own soul. All that hate me love death.

8:36  But he that sinneth against me wrongeth his own soul: all they that hate me love death.

8:36  Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.

8:36  Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.“

8:36  Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.

8:36  Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

8:36  Qui autem in me peccaverit, lædet animam suam ; omnes qui me oderunt diligunt mortem.

Chapter 9

9:1  Wisdom hath built herself a house, she hath hewn her out seven pillars.

9:1  Wisdom hath builded her house, she hath hewn out her seven pillars:

9:1  Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů.

9:1  Moudrost si vystavěla dům, sedm tesaných sloupů vztyčila.

9:1  Moudrost postavila svůj dům, vytesala svých sedm sloupů.

9:1  Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.

9:1  Sapientia ædificavit sibi domum : excidit columnas septem.

9:2  She hath slain her victims, mingled her wine, and set forth her table.

9:2  She hath killed her beasts; she hath mingled her wine; she hath also furnished her table.

9:2  Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl.

9:2  Dobytče porazila, víno nalila, už také prostřela svůj stůl.

9:2  Porazila ⌈svůj jatečný dobytek,⌉ namíchala své víno, připravila také svůj stůl.

9:2  Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

9:2  Immolavit victimas suas, miscuit vinum, et proposuit mensam suam.

9:3  She hath sent her maids to invite to the tower, and to the walls of the city:

9:3  She hath sent forth her maidens: she crieth upon the highest places of the city,

9:3  Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin:

9:3  Děvečky vyslala a volá na městských výšinách:

9:3  Poslala své služky, volá na nejvyšších místech města.

9:3  A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:

9:3  Misit ancillas suas ut vocarent ad arcem et ad mœnia civitatis.

9:4  Whosoever is a little one, let him come to me. And to the unwise she said:

9:4  Whoso is simple, let him turn in hither: as for him that wanteth understanding, she saith to him,

9:4  „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“ Toho, kdo nemá rozum, zve:

9:4  „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Ty, kterým chybí rozum, vyzývá:

9:4  „Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!“ Komu chybí rozum, tomu říká:

9:4  Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:

9:4  Si quis est parvulus, veniat ad me. Et insipientibus locuta est :

9:5  Come, eat my bread, and drink the wine which I have mingled for you.

9:5  Come, eat of my bread, and drink of the wine which I have mingled.

9:5  „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila,

9:5  „Pojďte a jezte na mých hodech, popijte víno, jež jsem nalila.

9:5  „Pojďte a jezte z mého pokrmu, napijte se z vína, které jsem namíchala!“

9:5  Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

9:5  Venite, comedite panem meum, et bibite vinum quod miscui vobis.

9:6  Forsake childishness, and live, and walk by the ways of prudence.

9:6  Forsake the foolish, and live; and go in the way of understanding.

9:6  nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!“

9:6  Opusťte hloupost a konečně žijte, cestou rozumnosti se vydejte!“

9:6  Opusťte prostoduchost a budete žít, jděte zpříma po cestě rozumnosti.

9:6  Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

9:6  Relinquite infantiam, et vivite, et ambulate per vias prudentiæ.

9:7  He that teacheth a scorner, doth an injury to himself; and he that rebuketh a wicked man, getteth himself a blot.

9:7  He that reproveth a scorner getteth to himself shame: and he that rebuketh a wicked man getteth himself a blot.

9:7  Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!

9:7  Kdo poučuje drzouna, říká si o urážku, kdo kárá darebáka, přijde k úrazu.

9:7  Ten, kdo poučuje posměvače, sklidí hanbu a kdo kárá ničemu, bude mít potupu.

9:7  Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.

9:7  Qui erudit derisorem, ipse injuriam sibi facit, et qui arguit impium, sibi maculam generat.

9:8  Rebuke not a scorner, lest he hate thee. Rebuke a wise man, and he will love thee.

9:8  Reprove not a scorner, lest he hate thee: rebuke a wise man, and he will love thee.

9:8  Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat.

9:8  Nekárej drzouna – jen by tě nenáviděl; pokárej moudrého – bude tě milovat.

9:8  Nekárej posměvače, jinak tě bude nenávidět. Kárej moudrého a bude tě milovat.

9:8  Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.

9:8  Noli arguere derisorem, ne oderit te : argue sapientem, et diliget te.

9:9  Give an occasion to a wise man, and wisdom shall be added to him. Teach a just man, and he shall make haste to receive it.

9:9  Give instruction to a wise man, and he will be yet wiser: teach a just man, and he will increase in learning.

9:9  Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.

9:9  Poděl se s moudrým a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a bude znalejší.

9:9  Dej moudrému a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a přibude mu bystrosti.

9:9  Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.

9:9  Da sapienti occasionem, et addetur ei sapientia ; doce justum, et festinabit accipere.

9:10  The fear of the Lord is the beginning of wisdom: and the knowledge of the holy is prudence.

9:10  The fear of the Lord is the beginning of wisdom: and the knowledge of the holy is understanding.

9:10  Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.

9:10  Klíčem k moudrosti je úcta k Hospodinu, v poznání Svatého je rozumnost.

9:10  Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem, poznání Svatého je rozumnost.

9:10  Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

9:10  Principium sapientiæ timor Domini, et scientia sanctorum prudentia.

9:11  For by me shall thy days be multiplied, and years of life shall be added to thee.

9:11  For by me thy days shall be multiplied, and the years of thy life shall be increased.

9:11  Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života.

9:11  Takto se tvé dny rozmnoží, léta života ti přibudou.

9:11  Neboť skrze mne se rozmnoží tvé dny a přibude ti let života.

9:11  Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.

9:11  Per me enim multiplicabuntur dies tui, et addentur tibi anni vitæ.

9:12  If thou be wise, thou shalt be so to thyself: and if a scorner, thou alone shalt bear the evil.

9:12  If thou be wise, thou shalt be wise for thyself: but if thou scornest, thou alone shalt bear it.

9:12  Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš.

9:12  Jsi-li moudrý, moudrost vyplatí se ti, jsi-li drzoun, sám na to doplatíš.

9:12  Jestliže jsi zmoudřel, zmoudřel jsi pro sebe, jestliže se budeš posmívat, sám ⌈poneseš důsledky.⌉

9:12  Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.

9:12  Si sapiens fueris, tibimetipsi eris ; si autem illusor, solus portabis malum.

9:13  A foolish woman and clamorous, and full of allurements, and knowing nothing at all,

9:13  A foolish woman is clamorous: she is simple, and knoweth nothing.

9:13  Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná.

9:13  Paní Tupost dělá veliký povyk, je hloupost sama, neví vůbec nic.

9:13  Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, ⌈nic neví.⌉

9:13  Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

9:13  Mulier stulta et clamosa, plenaque illecebris, et nihil omnino sciens,

9:14  Sat at the door of her house, upon a seat, in a high place of the city,

9:14  For she sitteth at the door of her house, on a seat in the high places of the city,

9:14  Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách,

9:14  U dveří svého domu vysedává, na křesle na městských výšinách.

9:14  Usadila se u vchodu do svého domu, na křesle na vysokých místech města.

9:14  A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

9:14  sedit in foribus domus suæ, super sellam in excelso urbis loco,

9:15  To call them that pass by the way, and go on their journey:

9:15  To call passengers who go right on their ways:

9:15  a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách:

9:15  Pokřikuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí:

9:15  Aby volala na ty, kdo procházejí kolem, kdo jdou přímo po svých stezkách:

9:15  Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

9:15  ut vocaret transeuntes per viam, et pergentes itinere suo :

9:16  He that is a little one, let him turn to me. And to the fool she said:

9:16  Whoso is simple, let him turn in hither: and as for him that wanteth understanding, she saith to him,

9:16  „Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!“ Toho, kdo nemá rozum, zve:

9:16  „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Všechny nerozumné vyzývá:

9:16  „Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!“ Komu chybí rozum, tomu říká:

9:16  Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

9:16  Qui est parvulus declinet ad me. Et vecordi locuta est :

9:17  Stolen waters are sweeter, and hidden bread is more pleasant.

9:17  Stolen waters are sweet, and bread eaten in secret is pleasant.

9:17  „Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží.“

9:17  „Kradená voda je tak sladká, zakázaný pokrm tolik příjemný!“

9:17  „Kradená voda je sladká, potajmu získaný pokrm potěší.“

9:17  Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

9:17  Aquæ furtivæ dulciores sunt, et panis absconditus suavior.

9:18  And he did not know that giants are there, and that her guests are in the depths of hell.

9:18  But he knoweth not that the dead are there; and that her guests are in the depths of hell.

9:18  Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.

9:18  Netuší hňup, že podsvětí jej čeká: v pekelné jámě jsou ti, jež pozvala!

9:18  On však neví, že jsou tam nebožtíci, že ti, které pozvala, jsou v hlubinách podsvětí.

9:18  Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.

9:18  Et ignoravit quod ibi sint gigantes, et in profundis inferni convivæ ejus.

Chapter 10

10:1  A wise son maketh the father glad: but a foolish son is the sorrow of his mother.

10:1  The proverbs of Solomon. A wise son maketh a glad father: but a foolish son is the heaviness of his mother.

10:1  Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.

10:1  Zde jsou přísloví Šalomounova: Moudrý syn dělá otci radost, tupec přivádí matku k zoufalství.

10:1  Šalomounova přísloví. Moudrý syn dělá radost otci, ale hloupý syn je žalem pro svou matku.

10:1  Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

10:1  Filius sapiens lætificat patrem, filius vero stultus mœstitia est matris suæ.

10:2  Treasures of wickedness shall profit nothing: but justice shall deliver from death.

10:2  Treasures of wickedness profit nothing: but righteousness delivereth from death.

10:2  Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.

10:2  Nekalé poklady člověku neprospějí, poctivost zachraňuje před smrtí.

10:2  Ničemně získané poklady neprospějí, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.

10:2  Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

10:2  Nil proderunt thesauri impietatis, justitia vero liberabit a morte.

10:3  The Lord will not afflict the soul of the just with famine, and he will disappoint the deceitful practices of the wicked.

10:3  The Lord will not suffer the soul of the righteous to famish: but he casteth away the substance of the wicked.

10:3  Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý, kdežto choutkám svévolníků činí přítrž.

10:3  Hospodin nenechá poctivého lačnět, rozmary darebáků ale zavrhne.

10:3  Hospodin nenechá hladovět spravedlivého, ale maří choutky ničemů.

10:3  Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

10:3  Non affliget Dominus fame animam justi, et insidias impiorum subvertet.

10:4  The slothful hand hath wrought poverty: but the hand of the industrious getteth riches. He that trusteth to lies feedeth the winds: and the same runneth after birds, that fly away.

10:4  He becometh poor that dealeth with a slack hand: but the hand of the diligent maketh rich.

10:4  Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí.

10:4  Líné dlaně přivedou na mizinu, pilné ruce přinášejí bohatství.

10:4  Nedbalá ruka způsobuje chudobu, avšak ruka pilných získává bohatství.

10:4  K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

10:4  Egestatem operata est manus remissa ; manus autem fortium divitias parat. Qui nititur mendaciis, hic pascit ventos ; idem autem ipse sequitur aves volantes.

10:5  He that gathereth in the harvest, is a wise son: but he that snorteth in the summer, is the son of confusion.

10:5  He that gathereth in summer is a wise son: but he that sleepeth in harvest is a son that causeth shame.

10:5  Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý, kdo prospí žně, je pro ostudu.

10:5  Kdo v létě sklízí, je syn zdárný, kdo prospí žně, je syn k ostudě.

10:5  Rozumný syn v létě sklízí, ale syn, který zaspí žeň, jedná hanebně.

10:5  Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

10:5  Qui congregat in messe, filius sapiens est ; qui autem stertit æstate, filius confusionis.

10:6  The blessing of the Lord is upon the head of the just: but iniquity covereth the mouth of the wicked.

10:6  Blessings are upon the head of the just: but violence covereth the mouth of the wicked.

10:6  Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.

10:6  Na poctivého se snáší požehnání, v ústech darebáků se skrývá násilí.

10:6  Požehnání je na hlavě spravedlivého, avšak ústa ničemů přikrývají násilí.

10:6  Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

10:6  Benedictio Domini super caput justi ; os autem impiorum operit iniquitas.

10:7  The memory of the just is with praises: and the name of the wicked shall rot.

10:7  The memory of the just is blessed: but the name of the wicked shall rot.

10:7  Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví.

10:7  Na poctivého se vzpomíná s požehnáním, jméno darebáků ale zavání.

10:7  Památka spravedlivého je požehnaná, ale jméno ničemů zpráchniví.

10:7  Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

10:7  Memoria justi cum laudibus, et nomen impiorum putrescet.

10:8  The wise of heart receiveth precepts: a fool is beaten with lips.

10:8  The wise in heart will receive commandments: but a prating fool shall fall.

10:8  Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.

10:8  Moudré srdce přijímá přikázání, žvanivý hlupák špatně dopadne.

10:8  Kdo má moudré srdce, přijme příkazy, avšak ⌈žvanivý hlupák⌉ bude sražen.

10:8  Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

10:8  Sapiens corde præcepta suscipit ; stultus cæditur labiis.

10:9  He that walketh sincerely, walketh confidently: but he that perverteth his ways, shall be manifest.

10:9  He that walketh uprightly walketh surely: but he that perverteth his ways shall be known.

10:9  Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen.

10:9  Kdo žije poctivě, v bezpečí žít bude, kdo pokřivil svou cestu, bude odhalen.

10:9  Kdo žije bezúhonně, bude žít v bezpečí, kdo však převrací své cesty, bude odhalen.

10:9  Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

10:9  Qui ambulat simpliciter ambulat confidenter ; qui autem depravat vias suas manifestus erit.

10:10  He that winketh with the eye, shall cause sorrow: and the foolish in lips shall be beaten.

10:10  He that winketh with the eye causeth sorrow: but a prating fool shall fall.

10:10  Kdo mrká okem, působí trápení, a kdo je pošetilých rtů, ten padne.

10:10  Kdo mhouří oko, způsobí potíž, kdo otevřeně kárá, pokoj přinese.

10:10  Kdo mrká okem, působí bolest, avšak žvanivý hlupák bude sražen.

10:10  Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

10:10  Qui annuit oculo dabit dolorem ; et stultus labiis verberabitur.

10:11  The mouth of the just is a vein of life: and the mouth of the wicked covereth iniquity.

10:11  The mouth of a righteous man is a well of life: but violence covereth the mouth of the wicked.

10:11  Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.

10:11  Pramenem života jsou ústa spravedlivých, v ústech darebáků se skrývá násilí.

10:11  Ústa spravedlivého jsou pramenem života, ale ústa ničemů přikrývají násilí.

10:11  Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

10:11  Vena vitæ os justi, et os impiorum operit iniquitatem.

10:12  Hatred stirreth up strifes: and charity covereth all sins.

10:12  Hatred stirreth up strifes: but love covereth all sins.

10:12  Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.

10:12  Nenávist vyvolává neshody, láska všechny viny zahalí.

10:12  Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá všechna přestoupení.

10:12  Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

10:12  Odium suscitat rixas, et universa delicta operit caritas.

10:13  In the lips of the wise is wisdom found: and a rod on the back of him that wanteth sense.

10:13  In the lips of him that hath understanding wisdom is found: but a rod is for the back of him that is void of understanding.

10:13  Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu.

10:13  Ve rtech rozvážného nalezneš moudrost, na záda nerozumného patří hůl.

10:13  Na rtech rozumného se nalézá moudrost, ale hůl je na záda toho, komu chybí rozum.

10:13  Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

10:13  In labiis sapientis invenitur sapientia, et virga in dorso ejus qui indiget corde.

10:14  Wise men lay up knowledge: but the mouth of the fool is next to confusion.

10:14  Wise men lay up knowledge: but the mouth of the foolish is near destruction.

10:14  Moudří uchovávají poznání, kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu.

10:14  Moudří své vědění dobře střeží, ústa hlupáka přitahují záhubu.

10:14  Moudří si ukládají poznání, ale hlupákova ústa jsou blížící se zkázou.

10:14  Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

10:14  Sapientes abscondunt scientiam ; os autem stulti confusioni proximum est.

10:15  The substance of a rich man is the city of his strength: the fear of the poor is their poverty.

10:15  The rich man’s wealth is his strong city: the destruction of the poor is their poverty.

10:15  Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou.

10:15  Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, nouze chudých je jejich záhubou.

10:15  Majetek bohatého je jeho pevným městem, zkázou chudých je jejich chudoba.

10:15  Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

10:15  Substantia divitis, urbs fortitudinis ejus ; pavor pauperum egestas eorum.

10:16  The work of the just is unto life: but the fruit of the wicked unto sin.

10:16  The labour of the righteous tendeth to life: the fruit of the wicked to sin.

10:16  Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu.

10:16  Výdělek poctivého prospívá životu, darebákův zisk vede ke hříchu.

10:16  Výdělek spravedlivého je k životu, výnos ničemy ke hříchu.

10:16  Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

10:16  Opus justi ad vitam, fructus autem impii ad peccatum.

10:17  The way of life, to him that observeth correction: but he that forsaketh reproofs, goeth astray.

10:17  He is in the way of life that keepeth instruction: but he that refuseth reproof erreth.

10:17  Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí.

10:17  Kdo se drží poučení, míří k životu, zabloudí ale, kdo nedbá na domluvu.

10:17  Kdo zachovává naučení, je na stezce k životu, kdo však opouští pokárání, vede do bludu.

10:17  Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

10:17  Via vitæ custodienti disciplinam ; qui autem increpationes relinquit, errat.

10:18  Lying lips hide hatred: he that uttereth reproach, is foolish.

10:18  He that hideth hatred with lying lips, and he that uttereth a slander, is a fool.

10:18  Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák.

10:18  Kdo skrývá nenávist, je lhář, kdo šíří pomluvy, je hňup.

10:18  Kdo zakrývá nenávist, má lživé rty, a kdo vynáší pomluvy, je hlupák.

10:18  Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

10:18  Abscondunt odium labia mendacia ; qui profert contumeliam, insipiens est.

10:19  In the multitude of words there shall not want sin: but he that refraineth his lips, is most wise.

10:19  In the multitude of words there wanteth not sin: but he that refraineth his lips is wise.

10:19  Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.

10:19  Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě.

10:19  Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá své rty, je rozumný.

10:19  Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

10:19  In multiloquio non deerit peccatum, qui autem moderatur labia sua prudentissimus est.

10:20  The tongue of the just is as choice silver: but the heart of the wicked is nothing worth.

10:20  The tongue of the just is as choice silver: the heart of the wicked is little worth.

10:20  Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic.

10:20  Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro, srdce ničemů za nic nestojí.

10:20  Jazyk spravedlivého je jako pročištěné stříbro, srdce ničemů má malou cenu.

10:20  Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

10:20  Argentum electum lingua justi ; cor autem impiorum pro nihilo.

10:21  The lips of the just teach many: but they that are ignorant, shall die in the want of understanding.

10:21  The lips of the righteous feed many: but fools die for want of wisdom.

10:21  Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu.

10:21  Rty spravedlivého nasytí mnohé, hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost.

10:21  Rty spravedlivého budou pást mnohé, ale hlupáci zemřou na nedostatek rozumu.

10:21  Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

10:21  Labia justi erudiunt plurimos ; qui autem indocti sunt in cordis egestate morientur.

10:22  The blessing of the Lord maketh men rich: neither shall affliction be joined to them.

10:22  The blessing of the Lord, it maketh rich, and he addeth no sorrow with it.

10:22  Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší.

10:22  Hospodinovo požehnání obohacuje bez veškerého trápení.

10:22  Hospodinovo požehnání obohacuje a ⌈námaha k němu nic nepřidá.⌉

10:22  Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

10:22  Benedictio Domini divites facit, nec sociabitur eis afflictio.

10:23  A fool worketh mischief as it were for sport: but wisdom is prudence to a man.

10:23  It is as sport to a fool to do mischief: but a man of understanding hath wisdom.

10:23  Radostnou hrou je pro hlupáka mrzké jednání, kdežto pro rozumného muže moudrost.

10:23  Tupec má potěšení ve zvrhlosti, rozumný zase v moudrosti.

10:23  Pro hlupáka je povyražením provádět zlé úmysly, pro rozumného muže je jím však moudrost.

10:23  Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

10:23  Quasi per risum stultus operatur scelus, sapientia autem est viro prudentia.

10:24  That which the wicked feareth, shall come upon him: to the just their desire shall be given.

10:24  The fear of the wicked, it shall come upon him: but the desire of the righteous shall be granted.

10:24  Čeho se leká svévolník, to na něj přijde, kdežto touha spravedlivých se splní.

10:24  Obavy darebáků se uskuteční, touhy spravedlivých se naplní.

10:24  Čeho se ničema hrozí, to na něj přijde, ale touha spravedlivých bude naplněna.

10:24  Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

10:24  Quod timet impius veniet super eum ; desiderium suum justus dabitur.

10:25  As a tempest that passeth, so the wicked shall be no more: but the just is as an everlasting foundation.

10:25  As the whirlwind passeth, so is the wicked no more: but the righteous is an everlasting foundation.

10:25  Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi, kdežto spravedlivý má základ věčný.

10:25  Když přejde vichr, je s darebákem konec, spravedliví však mají věčné základy.

10:25  Když se přežene vichřice, ničema již není, spravedlivý však má věčný základ.

10:25  Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

10:25  Quasi tempestas transiens non erit impius ; justus autem quasi fundamentum sempiternum.

10:26  As vinegar to the teeth, and smoke to the eyes, so is the sluggard to them that sent him.

10:26  As vinegar to the teeth, and as smoke to the eyes, so is the sluggard to them that send him.

10:26  Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají.

10:26  Jak ocet v zubech, jak oči plné kouře, takový je lajdák pro nadřízené své.

10:26  Čím je ocet pro zuby a kouř pro oči, tím lenoch pro ty, kteří ho posílají.

10:26  Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

10:26  Sicut acetum dentibus, et fumus oculis, sic piger his qui miserunt eum.

10:27  The fear of the Lord shall prolong days: and the years of the wicked shall be shortened.

10:27  The fear of the Lord prolongeth days: but the years of the wicked shall be shortened.

10:27  Bázeň před Hospodinem přidává dnů, kdežto svévolníkům se léta zkrátí.

10:27  Úcta k Hospodinu prodlužuje život, roky darebáků však budou zkráceny.

10:27  Bázeň před Hospodinem přidá mnohá léta, ale roky ničemů budou zkráceny.

10:27  Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

10:27  Timor Domini apponet dies, et anni impiorum breviabuntur.

10:28  The expectation of the just is joy: but the hope of the wicked shall perish.

10:28  The hope of the righteous shall be gladness: but the expectation of the wicked shall perish.

10:28  Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč.

10:28  Doufání spravedlivých končí radostí, naděje darebáků se vniveč obrátí.

10:28  Očekávání spravedlivých je radost, avšak naděje ničemů zahyne.

10:28  Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

10:28  Exspectatio justorum lætitia, spes autem impiorum peribit.

10:29  The strength of the upright is the way of the Lord: and fear to them that work evil.

10:29  The way of the Lord is strength to the upright: but destruction shall be to the workers of iniquity.

10:29  Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou pro ty, kdo páchají ničemnosti.

10:29  Hospodinova cesta je oporou poctivého, pro bídáky je ale záhubou.

10:29  ⌈Hospodinova cesta⌉ je pevností pro bezúhonného, ale zkázou pro zločince.

10:29  Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

10:29  Fortitudo simplicis via Domini, et pavor his qui operantur malum.

10:30  The just shall never be moved: but the wicked shall not dwell on the earth.

10:30  The righteous shall never be removed: but the wicked shall not inhabit the earth.

10:30  Spravedlivý se nikdy nezhroutí, kdežto svévolníci zemi nezabydlí.

10:30  Spravedlivý nebude navěky sražen, ničemové však na zemi věčně nebudou.

10:30  Spravedlivý se nikdy nepohne, ničema však zemi neosídlí.

10:30  Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

10:30  Justus in æternum non commovebitur, impii autem non habitabunt super terram.

10:31  The mouth of the just shall bring forth wisdom: the tongue of the perverse shall perish.

10:31  The mouth of the just bringeth forth wisdom: but the froward tongue shall be cut out.

10:31  Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat.

10:31  Ústa spravedlivého plodí moudrost, proradný jazyk bude vyříznut.

10:31  Ústa spravedlivého plodí moudrost, ale obojaký jazyk bude vyťat.

10:31  Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

10:31  Os justi parturiet sapientiam ; lingua pravorum peribit.

10:32  The lips of the just consider what is acceptable: and the mouth of the wicked uttereth perverse things.

10:32  The lips of the righteous know what is acceptable: but the mouth of the wicked speaketh frowardness.

10:32  Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost.

10:32  Rty spravedlivého znají, co se sluší, ústa darebáků však jen zvrácenost.

10:32  Rty spravedlivého znají, ⌈co je milé,⌉ ústa ničemů však obojakost.

10:32  Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

10:32  Labia justi considerant placita, et os impiorum perversa.

Chapter 11

11:1  A deceitful balance is an abomination before the Lord: and a just weight is his will.

11:1  A false balance is abomination to the Lord: but a just weight is his delight.

11:1  Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.

11:1  Falešné váhy se Hospodinu hnusí, poctivé závaží jej potěší.

11:1  Falešné váhy jsou pro Hospodina ohavností, ⌈milé je mu⌉ ⌈správné závaží.⌉

11:1  Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

11:1  Statera dolosa abominatio est apud Dominum, et pondus æquum voluntas ejus.

11:2  Where pride is, there also shall be reproach: but where humility is, there also is wisdom.

11:2  When pride cometh, then cometh shame: but with the lowly is wisdom.

11:2  Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost.

11:2  Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora.

11:2  Když přijde domýšlivost, přijde i hanba, s pokornými je však moudrost.

11:2  Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

11:2  Ubi fuerit superbia, ibi erit et contumelia ; ubi autem est humilitas, ibi et sapientia.

11:3  The simplicity of the just shall guide them: and the deceitfulness of the wicked shall destroy them.

11:3  The integrity of the upright shall guide them: but the perverseness of transgressors shall destroy them.

11:3  Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost.

11:3  Poctivé vodí jejich upřímnost, proradné zničí jejich falešnost.

11:3  ⌈Přímé povede jejich bezúhonnost,⌉ kdežto podvodníky zničí jejich lest.

11:3  Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

11:3  Simplicitas justorum diriget eos, et supplantatio perversorum vastabit illos.

11:4  Riches shall not profit in the day of revenge: but justice shall deliver from death.

11:4  Riches profit not in the day of wrath: but righteousness delivereth from death.

11:4  V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.

11:4  V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí.

11:4  Majetek neprospěje v den hněvu, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.

11:4  Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

11:4  Non proderunt divitiæ in die ultionis ; justitia autem liberabit a morte.

11:5  The justice of the upright shall make his way prosperous: and the wicked man shall fall by his own wickedness.

11:5  The righteousness of the perfect shall direct his way: but the wicked shall fall by his own wickedness.

11:5  Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne.

11:5  Spravedlnost srovná cestu nevinnému, vlastní ničemnost srazí ničemu.

11:5  Bezúhonnému napřímí cestu spravedlnost, avšak ničema svou ničemností padne.

11:5  Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

11:5  Justitia simplicis diriget viam ejus, et in impietate sua corruet impius.

11:6  The justice of the righteous shall deliver them: and the unjust shall be caught in their own snares.

11:6  The righteousness of the upright shall deliver them: but transgressors shall be taken in their own naughtiness.

11:6  Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek.

11:6  Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné.

11:6  Přímé vysvobodí jejich spravedlnost, ale podvodníci budou polapeni svými choutkami.

11:6  Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

11:6  Justitia rectorum liberabit eos, et in insidiis suis capientur iniqui.

11:7  When the wicked man is dead, there shall be no hope any more: and the expectation of the solicitous shall perish.

11:7  When a wicked man dieth, his expectation shall perish: and the hope of unjust men perisheth.

11:7  Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků.

11:7  Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené, spoléhání na jeho sílu se rozplyne.

11:7  Při smrti ničemného člověka hyne jeho naděje a očekávání násilníků zahyne.

11:7  Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

11:7  Mortuo homine impio, nulla erit ultra spes, et exspectatio sollicitorum peribit.

11:8  The just is delivered out of distress: and the wicked shall be given up for him.

11:8  The righteous is delivered out of trouble, and the wicked cometh in his stead.

11:8  Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo.

11:8  Spravedlivý bude z trápení vysvobozen, na jeho místě se octne darebák.

11:8  Spravedlivý je vysvobozen ze soužení, ničema se však dostane na jeho místo.

11:8  Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

11:8  Justus de angustia liberatus est, et tradetur impius pro eo.

11:9  The dissembler with his mouth deceiveth his friend: but the just shall be delivered by knowledge.

11:9  An hypocrite with his mouth destroyeth his neighbour: but through knowledge shall the just be delivered.

11:9  Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním.

11:9  Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění.

11:9  Bezbožný ústy ničí svého bližního, ale spravedliví budou vysvobozeni poznáním.

11:9  Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

11:9  Simulator ore decipit amicum suum ; justi autem liberabuntur scientia.

11:10  When it goeth well with the just, the city shall rejoice: and when the wicked perish, there shall be praise.

11:10  When it goeth well with the righteous, the city rejoiceth: and when the wicked perish, there is shouting.

11:10  Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá.

11:10  Když se spravedlivým daří, ve městě je radost, když hynou darebáci, koná se oslava.

11:10  Když je spravedlivým dobře, město se veselí a když hynou ničemové, volá radostí.

11:10  Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

11:10  In bonis justorum exsultabit civitas, et in perditione impiorum erit laudatio.

11:11  By the blessing of the just the city shall be exalted: and by the mouth of the wicked it shall be overthrown.

11:11  By the blessing of the upright the city is exalted: but it is overthrown by the mouth of the wicked.

11:11  Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří.

11:11  Požehnáním poctivých se pozvedá město, ústy darebáků bývá bořeno.

11:11  Požehnáním přímých se město pozvedá, ale ústy ničemů se boří.

11:11  Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

11:11  Benedictione justorum exaltabitur civitas, et ore impiorum subvertetur.

11:12  He that despiseth his friend, is mean of heart: but the wise man will hold his peace.

11:12  He that is void of wisdom despiseth his neighbour: but a man of understanding holdeth his peace.

11:12  Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.

11:12  Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí.

11:12  Kdo pohrdá svým bližním, tomu chybí rozum, zatímco rozumný muž bude mlčet.

11:12  Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

11:12  Qui despicit amicum suum indigens corde est ; vir autem prudens tacebit.

11:13  He that walketh deceitfully, revealeth secrets: but he that is faithful, concealeth the thing committed to him by his friend.

11:13  A talebearer revealeth secrets: but he that is of a faithful spirit concealeth the matter.

11:13  Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.

11:13  Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí, zodpovědný člověk je umí zachovat.

11:13  ⌈Kdo roznáší pomluvy,⌉ odhaluje důvěrnosti, kdo však je spolehlivý, přikrývá věc.

11:13  Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

11:13  Qui ambulat fraudulenter, revelat arcana ; qui autem fidelis est animi, celat amici commissum.

11:14  Where there is no governor, the people shall fall: but there is safety where there is much counsel.

11:14  Where no counsel is, the people fall: but in the multitude of counsellors there is safety.

11:14  Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana.

11:14  Kde schází jasný směr, lid upadá, ve množství rádců je však záchrana.

11:14  Když není vedení, lid padne, záchrana je v množství rádců.

11:14  Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

11:14  Ubi non est gubernator, populus corruet ; salus autem, ubi multa consilia.

11:15  He shall be afflicted with evil, that is surety for a stranger: but he that is aware of snares, shall be secure.

11:15  He that is surety for a stranger shall smart for it: and he that hateth suretiship is sure.

11:15  Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí.

11:15  Se zlou se potáže, kdo za cizího ručí, slibům se vyhýbat je vždycky jistější.

11:15  Velmi zle se bude tomu dařit, kdo se zaručí za cizince, kdo však nenávidí zaručování, je v bezpečí.

11:15  Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

11:15  Affligetur malo qui fidem facit pro extraneo ; qui autem cavet laqueos securus erit.

11:16  A gracious woman shall find glory: and the strong shall have riches.

11:16  A gracious woman retaineth honour: and strong men retain riches.

11:16  Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství.

11:16  Půvabná žena dosáhne pocty, hrubiáni dosáhnou bohatství.

11:16  Půvabná žena získá slávu, udatní muži získají bohatství.

11:16  Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

11:16  Mulier gratiosa inveniet gloriam, et robusti habebunt divitias.

11:17  A merciful man doth good to his own soul: but he that is cruel casteth off even his own kindred.

11:17  The merciful man doeth good to his own soul: but he that is cruel troubleth his own flesh.

11:17  Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo.

11:17  Laskavý člověk odmění i sám sebe, surovec ani sám sebe nešetří.

11:17  Milosrdný člověk ⌈působí své duši dobro,⌉ ale ukrutník ⌈činí svému tělu potíže.⌉

11:17  Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

11:17  Benefacit animæ suæ vir misericors ; qui autem crudelis est, etiam propinquos abjicit.

11:18  The wicked maketh an unsteady work: but to him that soweth justice, there is a faithful reward.

11:18  The wicked worketh a deceitful work: but to him that soweth righteousness shall be a sure reward.

11:18  Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou.

11:18  Pro klamný výdělek darebák dře se, kdo seje spravedlnost, má mzdu trvalou.

11:18  Ničema získává klamný výdělek, avšak ten, kdo rozsévá spravedlnost, sklízí pravou mzdu.

11:18  Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

11:18  Impius facit opus instabile, seminanti autem justitiam merces fidelis.

11:19  Clemency prepareth life: and the pursuing of evil things, death.

11:19  As righteousness tendeth to life: so he that pursueth evil pursueth it to his own death.

11:19  Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti.

11:19  Spravedlnost jistě k životu vede, honba za špatností ale ke smrti.

11:19  Věru, spravedlnost vede k životu, ale kdo se žene za zlem, míří k smrti.

11:19  Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

11:19  Clementia præparat vitam, et sectatio malorum mortem.

11:20  A perverse heart is abominable to the Lord: and his will is in them that walk sincerely.

11:20  They that are of a froward heart are abomination to the Lord: but such as are upright in their way are his delight.

11:20  Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná.

11:20  Zvrhlé povahy se Hospodinu hnusí, kdo žijí bezúhonně, ti jej potěší.

11:20  ⌈Ti, kdo mají pokřivené srdce, jsou pro Hospodina ohavností,⌉ avšak ti, kteří žijí bezúhonně, jsou mu milí.

11:20  Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

11:20  Abominabile Domino cor pravum, et voluntas ejus in iis qui simpliciter ambulant.

11:21  Hand in hand the evil man shall not be innocent: but the seed of the just shall be saved.

11:21  Though hand join in hand, the wicked shall not be unpunished: but the seed of the righteous shall be delivered.

11:21  Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno.

11:21  Zlý zcela jistě neunikne trestu, símě spravedlivých však vyvázne.

11:21  Zcela jistě zlý nezůstane bez trestu, ale potomstvo spravedlivých unikne.

11:21  Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

11:21  Manus in manu non erit innocens malus ; semen autem justorum salvabitur.

11:22  A golden ring in a swine's snout, a woman fair and foolish.

11:22  As a jewel of gold in a swine’s snout, so is a fair woman which is without discretion.

11:22  Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná.

11:22  Zlatá ozdoba na sviňském rypáku je krásná žena bez špetky rozumu.

11:22  Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale nerozvážná.

11:22  Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

11:22  Circulus aureus in naribus suis, mulier pulchra et fatua.

11:23  The desire of the just is all good, the expectation of the wicked is indignation.

11:23  The desire of the righteous is only good: but the expectation of the wicked is wrath.

11:23  Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí.

11:23  Touhy spravedlivých vedou jen k dobru, z nadějí darebáků zbude vztek.

11:23  Touhou spravedlivých je jen dobro, avšak nadějí ničemů je hněv.

11:23  Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

11:23  Desiderium justorum omne bonum est ; præstolatio impiorum furor.

11:24  Some distribute their own goods, and grow richer: others take away what is not their own, and are always in want.

11:24  There is that scattereth, and yet increaseth; and there is that withholdeth more than is meet, but it tendeth to poverty.

11:24  Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.

11:24  Někdo rozdává – a ještě bohatne, jiný škudlí až běda – k vlastní chudobě!

11:24  Někdo rozhazuje, a ještě mu přibývá, jiný šetří víc než je správné, a je mu to jen k nouzi.

11:24  Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

11:24  Alii dividunt propria, et ditiores fiunt ; alii rapiunt non sua, et semper in egestate sunt.

11:25  The soul that blesseth, shall be made fat: and he that inebriateth, shall be inebriated also himself.

11:25  The liberal soul shall be made fat: and he that watereth shall be watered also himself.

11:25  Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven.

11:25  Štědrý člověk bude jen vzkvétat, kdo jiné svlažuje, sám bude zavlažen.

11:25  Štědrý člověk bude prospívat, ten, kdo napájí, také sám bude napojen.

11:25  Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

11:25  Anima quæ benedicit impinguabitur, et qui inebriat, ipse quoque inebriabitur.

11:26  He that hideth up corn, shall be cursed among the people: but a blessing upon the head of them that sell.

11:26  He that withholdeth corn, the people shall curse him: but blessing shall be upon the head of him that selleth it.

11:26  Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává.

11:26  Kdo zadržuje obilí, toho lid zatracuje, požehnání se snáší na toho, kdo je prodává.

11:26  Toho, kdo zadržuje zrno, budou lidé proklínat, ale požehnání spočine na hlavě toho, kdo ho prodává.

11:26  Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

11:26  Qui abscondit frumenta maledicetur in populis ; benedictio autem super caput vendentium.

11:27  Well doth he rise early who seeketh good things; but he that seeketh after evil things, shall be oppressed by them.

11:27  He that diligently seeketh good procureth favour: but he that seeketh mischief, it shall come unto him.

11:27  Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne.

11:27  Kdo hledá dobro, nalezne přízeň, kdo čeká neštěstí, také dočká se.

11:27  Kdo usilovně hledá dobro, hledá oblibu, avšak kdo hledá zlo, na toho zlo přijde.

11:27  Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

11:27  Bene consurgit diluculo qui quærit bona ; qui autem investigator malorum est, opprimetur ab eis.

11:28  He that trusteth in his riches shall fall: but the just shall spring up as a green leaf.

11:28  He that trusteth in his riches shall fall: but the righteous shall flourish as a branch.

11:28  Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí.

11:28  Kdo doufá v bohatství, takový padne, spravedliví ale jak poupě pokvetou.

11:28  Ten, kdo doufá ve své bohatství, padne, ale spravedliví se budou zelenat jako listí.

11:28  Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

11:28  Qui confidit in divitiis suis corruet : justi autem quasi virens folium germinabunt.

11:29  He that troubleth his own house, shall inherit the winds: and the fool shall serve the wise.

11:29  He that troubleth his own house shall inherit the wind: and the fool shall be servant to the wise of heart.

11:29  Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce.

11:29  Kdo boří vlastní domov, ten zdědí vítr, hlupák bude sloužit moudrému.

11:29  Kdo činí potíže své rodině, zdědí vítr, a hlupák bude otrokem tomu, kdo má moudré srdce.

11:29  Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

11:29  Qui conturbat domum suam possidebit ventos, et qui stultus est serviet sapienti.

11:30  The fruit of the just man is a tree of life: and he that gaineth souls is wise.

11:30  The fruit of the righteous is a tree of life; and he that winneth souls is wise.

11:30  Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý.

11:30  Z ovoce spravedlivého je strom života, a kdo je moudrý, ten duše získává.

11:30  Ovoce spravedlivého je stromem života a ten, kdo získává duše, je moudrý.

11:30  Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

11:30  Fructus justi lignum vitæ, et qui suscipit animas sapiens est.

11:31  If the just man receive in the earth, how much more the wicked and the sinner.

11:31  Behold, the righteous shall be recompensed in the earth: much more the wicked and the sinner.

11:31  Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.

11:31  Dojdou-li spravedliví na zemi odplaty, čím spíše ničemové a hříšníci!

11:31  Jestliže spravedlivému bude na zemi odplaceno, tím spíše ničemovi a hříšníkovi.

11:31  Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?

11:31  Si justus in terra recipit, quanto magis impius et peccator !

Chapter 12

12:1  He that loveth correction, loveth knowledge: but he that hateth reproof, is foolish.

12:1  Whoso loveth instruction loveth knowledge: but he that hateth reproof is brutish.

12:1  Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec.

12:1  Milovník poznání miluje poučení, jen tupý mezek si nedá domluvit.

12:1  Kdo miluje kázeň, miluje poznání, ale kdo nenávidí pokárání, je tupec.

12:1  Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.

12:1  Qui diligit disciplinam diligit scientiam ; qui autem odit increpationes insipiens est.

12:2  He that is good, shall draw grace from the Lord: but he that trusteth in his own devices, doth wickedly.

12:2  A good man obtaineth favour of the Lord: but a man of wicked devices will he condemn.

12:2  Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka.

12:2  Dobrotivého zahrne Hospodin přízní, lstivého člověka však odsoudí.

12:2  Dobrý člověk dosáhne zalíbení u Hospodina, ale pleticháře Hospodin prohlásí vinným.

12:2  Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.

12:2  Qui bonus est hauriet gratiam a Domino ; qui autem confidit in cogitationibus suis impie agit.

12:3  Man shall not be strengthened by wickedness: and the root of the just shall not be moved.

12:3  A man shall not be established by wickedness: but the root of the righteous shall not be moved.

12:3  Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá.

12:3  Darebáctví nikomu jistotu neposkytne, kořen spravedlivých však nikdo nevyrve.

12:3  Člověk nebude pevně stát skrze ničemnost, avšak kořen spravedlivých se nepohne.

12:3  Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.

12:3  Non roborabitur homo ex impietate, et radix justorum non commovebitur.

12:4  A diligent woman is a crown to her husband: and she that doth things worthy of confusion, is as rottenness in his bones.

12:4  A virtuous woman is a crown to her husband: but she that maketh ashamed is as rottenness in his bones.

12:4  Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech.

12:4  Znamenitá žena je korunou svého muže, hanebná je ale jako kostižer.

12:4  Zdatná žena je korunou svého manžela, ale jako hniloba v jeho kostech je ta, která dělá hanbu.

12:4  Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.

12:4  Mulier diligens corona est viro suo ; et putredo in ossibus ejus, quæ confusione res dignas gerit.

12:5  The thoughts of the just are judgments: and the counsels of the wicked are deceitful.

12:5  The thoughts of the righteous are right: but the counsels of the wicked are deceit.

12:5  Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti.

12:5  Úmysly poctivých jsou spravedlivé, rady darebáků však zákeřné.

12:5  Myšlenky spravedlivých jsou právo, úmysly ničemů jsou podvod.

12:5  Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.

12:5  Cogitationes justorum judicia, et consilia impiorum fraudulenta.

12:6  The words of the wicked lie in wait for blood: the mouth of the just shall deliver them.

12:6  The words of the wicked are to lie in wait for blood: but the mouth of the upright shall deliver them.

12:6  Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí.

12:6  Slova darebáků jsou smrtelná léčka, poctivé vysvobodí jejich řeč.

12:6  Slova ničemů -- číhání na krev, kdežto přímé vysvobodí jejich ústa.

12:6  Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.

12:6  Verba impiorum insidiantur sanguini ; os justorum liberabit eos.

12:7  Turn the wicked, and they shall not be: but the house of the just shall stand firm.

12:7  The wicked are overthrown, and are not: but the house of the righteous shall stand.

12:7  Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí.

12:7  Když darebáci padnou, je s nimi konec, dům spravedlivých ale obstojí.

12:7  Vyvrátit ničemy a už nejsou, ale dům spravedlivých obstojí.

12:7  Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.

12:7  Verte impios, et non erunt ; domus autem justorum permanebit.

12:8  A man shall be known by his learning: but he that is vain and foolish, shall be exposed to contempt.

12:8  A man shall be commended according to his wisdom: but he that is of a perverse heart shall be despised.

12:8  Muž bude chválen pro svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání.

12:8  Čím je kdo rozumnější, tím více bývá ceněn, muž křivé povahy však bude pohrdnut.

12:8  Člověk bude chválen podle své rozumnosti, kdo však má zvrácenou mysl, bude v pohrdání.

12:8  Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.

12:8  Doctrina sua noscetur vir ; qui autem vanus et excors est patebit contemptui.

12:9  Better is the poor man that provideth for himself, than he that is glorious and wanteth bread.

12:9  He that is despised, and hath a servant, is better than he that honoureth himself, and lacketh bread.

12:9  Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba.

12:9  Lépe být přehlížen, ale mít služebníka, než tvářit se důležitě a nemít na chleba.

12:9  Je lepší být znevažován a mít otroka, nežli se vytahovat a nemít pokrm.

12:9  Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.

12:9  Melior est pauper et sufficiens sibi quam gloriosus et indigens pane.

12:10  The just regardeth the lives of his beasts: but the bowels of the wicked are cruel.

12:10  A righteous man regardeth the life of his beast: but the tender mercies of the wicked are cruel.

12:10  Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné.

12:10  Spravedlivý cítí i s dobytčetem, srdce darebáků je ale bezcitné.

12:10  Spravedlivý bere ohled na život svého zvířete, avšak i slitovné činy ničemů jsou kruté.

12:10  Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.

12:10  Novit justus jumentorum suorum animas ; viscera autem impiorum crudelia.

12:11  He that tilleth his land shall be satisfied with bread: but he that pursueth idleness is very foolish.

12:11  He that tilleth his land shall be satisfied with bread: but he that followeth vain persons is void of understanding.

12:11  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum.

12:11  Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem, kdo ztratil rozum, honí vidiny.

12:11  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale tomu, kdo se žene za prázdnými věcmi, chybí rozum.

12:11  Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.

12:11  Qui operatur terram suam satiabitur panibus ; qui autem sectatur otium stultissimus est. Qui suavis est in vini demorationibus, in suis munitionibus relinquit contumeliam.

12:12  He that is delighted in passing his time over wine, leaveth a reproach in his strong holds. The desire of the wicked is the fortification of evil men: but the root of the just shall prosper.

12:12  The wicked desireth the net of evil men: but the root of the righteous yieldeth fruit.

12:12  Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro.

12:12  Darebák závidí kořist zlosynovi, kořeny spravedlivých však plody přináší.

12:12  Ničema dychtí po kořisti zlých, avšak kořen spravedlivých vydává ovoce.

12:12  Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.

12:12  Desiderium impii munimentum est pessimorum ; radix autem justorum proficiet.

12:13  For the sins of the lips ruin draweth nigh to the evil man: but the just shall escape out of distress.

12:13  The wicked is snared by the transgression of his lips: but the just shall come out of trouble.

12:13  Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení.

12:13  Hříšné rty jsou zlosynovi pastí, spravedlivý však ujde trápení.

12:13  V přestoupení rtů je léčka pro zlého člověka, ale spravedlivý vyjde ze soužení.

12:13  Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.

12:13  Propter peccata labiorum ruina proximat malo ; effugiet autem justus de angustia.

12:14  By the fruit of his own mouth shall a man be filled with good things, and according to the works of his hands it shall be repaid him.

12:14  A man shall be satisfied with good by the fruit of his mouth: and the recompence of a man’s hands shall be rendered unto him.

12:14  Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí.

12:14  Ovoce svých úst každý hojně sklidí, vlastní skutek se k člověku navrátí.

12:14  Ovocem svých úst se každý nasytí dobrem, ⌈to, co člověk rukama vykoná,⌉ se mu vrátí.

12:14  Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.

12:14  De fructu oris sui unusquisque replebitur bonis, et juxta opera manuum suarum retribuetur ei.

12:15  The way of a fool is right in his own eyes: but he that is wise hearkeneth unto counsels.

12:15  The way of a fool is right in his own eyes: but he that hearkeneth unto counsel is wise.

12:15  Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý.

12:15  Hlupák je přesvědčen, že jde správně, kdo je však moudrý, dá si poradit.

12:15  ⌈Hlupákova cesta je přímá v jeho očích,⌉ ale ten, kdo poslouchá radu, je moudrý.

12:15  Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.

12:15  Via stulti recta in oculis ejus ; qui autem sapiens est audit consilia.

12:16  A fool immediately sheweth his anger: but he that dissembleth injuries is wise.

12:16  A fool’s wrath is presently known: but a prudent man covereth shame.

12:16  U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu.

12:16  Hlupákův hněv se projeví ihned, rozvážný člověk snese urážky.

12:16  Hlupákův hněv se hned projeví, chytrý však hanbu skrývá.

12:16  Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.

12:16  Fatuus statim indicat iram suam ; qui autem dissimulat injuriam callidus est.

12:17  He that speaketh that which he knoweth, sheweth forth justice: but he that lieth, is a deceitful witness.

12:17  He that speaketh truth sheweth forth righteousness: but a false witness deceit.

12:17  Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest.

12:17  Pravdomluvný člověk svědčí o pravdě, křivopřísežník podvádí.

12:17  Kdo dává průchod pravdě, oznamuje spravedlnost, falešný svědek ale podvod.

12:17  Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.

12:17  Qui quod novit loquitur, index justitiæ est ; qui autem mentitur, testis est fraudulentus.

12:18  There is that promiseth, and is pricked as it were with a sword of conscience: but the tongue of the wise is health.

12:18  There is that speaketh like the piercings of a sword: but the tongue of the wise is health.

12:18  Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.

12:18  Unáhlené řeči bodají jako meče, jazyk moudrých je ale jako lék.

12:18  Někdo žvaní, jako když bodá mečem, ale jazyk moudrých přináší uzdravení.

12:18  Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

12:18  Est qui promittit, et quasi gladio pungitur conscientiæ : lingua autem sapientium sanitas est.

12:19  The lip of truth shall be steadfast for ever: but he that is a hasty witness, frameth a lying tongue.

12:19  The lip of truth shall be established for ever: but a lying tongue is but for a moment.

12:19  Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik.

12:19  Pravdomluvné rty obstojí navždy, prolhaný jazyk jen krátký okamžik.

12:19  Pravdivé rty obstojí navěky, kdežto lživý jazyk jen na okamžik.

12:19  Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.

12:19  Labium veritatis firmum erit in perpetuum ; qui autem testis est repentinus, concinnat linguam mendacii.

12:20  Deceit is in the heart of them that think evil things: but joy followeth them that take counsels of peace.

12:20  Deceit is in the heart of them that imagine evil: but to the counsellors of peace is joy.

12:20  Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji.

12:20  Zlomyslní mají v srdci jen faleš, mírumilovní žijí v radosti.

12:20  V srdci těch, kdo kují zlo, je podvod, ale ti, kdo radí ku pokoji, mají radost.

12:20  V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.

12:20  Dolus in corde cogitantium mala ; qui autem pacis ineunt consilia, sequitur eos gaudium.

12:21  Whatsoever shall befall the just man, shall not make him sad: but the wicked shall be filled with mischief.

12:21  There shall no evil happen to the just: but the wicked shall be filled with mischief.

12:21  Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě.

12:21  Spravedlivým nic neublíží, darebáky stíhá samé neštěstí.

12:21  Spravedlivému se nestane žádné neštěstí, avšak ničemové jsou naplněni zlem.

12:21  Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.

12:21  Non contristabit justum quidquid ei acciderit : impii autem replebuntur malo.

12:22  Lying lips are an abomination to the Lord: but they that deal faithfully, please him.

12:22  Lying lips are abomination to the Lord: but they that deal truly are his delight.

12:22  Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu.

12:22  Prolhané rty se Hospodinu hnusí, kdo žijí v pravdě, ti jej potěší.

12:22  Lživé rty jsou pro Hospodina ohavností, avšak ⌈milí jsou mu⌉ ti, kdo jednají věrně.

12:22  Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.

12:22  Abominatio est Domino labia mendacia ; qui autem fideliter agunt placent ei.

12:23  A cautious man concealeth knowledge: and the heart of fools publisheth folly.

12:23  A prudent man concealeth knowledge: but the heart of fools proclaimeth foolishness.

12:23  Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává.

12:23  Rozvážný člověk umí své vědění tajit, hňup ale z plna hrdla křičí nesmysly.

12:23  Chytrý člověk skrývá poznání, ale srdce hlupáků vykřikuje hloupost.

12:23  Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.

12:23  Homo versatus celat scientiam, et cor insipientium provocat stultitiam.

12:24  The hand of the valiant shall bear rule: but that which is slothful shall be under tribute.

12:24  The hand of the diligent shall bear rule: but the slothful shall be under tribute.

12:24  Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.

12:24  Pracovitým rukám bude svěřena vláda, zahálčivost však vede k porobě.

12:24  Ruka pilných bude vládnout, kdežto nedbalá ruka bude konat nucenou práci.

12:24  Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.

12:24  Manus fortium dominabitur ; quæ autem remissa est, tributis serviet.

12:25  Grief in the heart of a man shall bring him low, but with a good word he shall be made glad.

12:25  Heaviness in the heart of man maketh it stoop: but a good word maketh it glad.

12:25  Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.

12:25  Starosti člověka tíží v srdci, laskavé slovo ale radost navrátí.

12:25  Obava v srdci člověka zdrcuje, ale dobré slovo mu dává radost.

12:25  Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.

12:25  Mœror in corde viri humiliabit illum, et sermone bono lætificabitur.

12:26  He that neglecteth a loss for the sake of a friend, is just: but the way of the wicked shall deceive them.

12:26  The righteous is more excellent than his neighbour: but the way of the wicked seduceth them.

12:26  Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede.

12:26  Spravedlivý najde i pro bližního cestu, cesta darebáků ale končí blouděním.

12:26  Spravedlivý ⌈povede svého bližního,⌉ ničemy však svede jejich cesta.

12:26  Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.

12:26  Qui negligit damnum propter amicum, justus est ; iter autem impiorum decipiet eos.

12:27  The deceitful man shall not find gain: but the substance of a just man shall be precious gold.

12:27  The slothful man roasteth not that which he took in hunting: but the substance of a diligent man is precious.

12:27  Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním pro člověka je píle.

12:27  Lenoch si žádný úlovek neupeče, píle je pro člověka cenný majetek.

12:27  Nedbalý člověk nepeče svůj úlovek, ale ⌈píle je pro člověka vzácný majetek.⌉

12:27  Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.

12:27  Non inveniet fraudulentus lucrum, et substantia hominis erit auri pretium.

12:28  In the path of justice is life: but the bye-way leadeth to death.

12:28  In the way of righteousness is life; and in the pathway thereof there is no death.

12:28  Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.

12:28  Život je na stezce spravedlnosti, vyšlapaná cesta vede ke smrti.

12:28  Na cestě spravedlnosti je život, ⌈na její stezce není smrt.⌉

12:28  Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.

12:28  In semita justitiæ vita ; iter autem devium ducit ad mortem.

Chapter 13

13:1  A wise son heareth the doctrine of his father: but he that is a scorner, heareth not when he is reproved.

13:1  A wise son heareth his father’s instruction: but a scorner heareth not rebuke.

13:1  Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá.

13:1  Moudrý syn přijímá otcovo poučení, drzoun však neslyší ani na hrozby.

13:1  Moudrý syn přijímá otcovo naučení, ale posměvač neposlouchá napomenutí.

13:1  Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

13:1  Filius sapiens doctrina patris ; qui autem illusor est non audit cum arguitur.

13:2  Of the fruit of his own month shall a man be filled with good things: but the soul of transgressors is wicked.

13:2  A man shall eat good by the fruit of his mouth: but the soul of the transgressors shall eat violence.

13:2  Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí.

13:2  Ovocem svých úst se každý hojně nají a duši proradných nasytí násilí.

13:2  Z ovoce svých úst bude každý jíst dobro, avšak touhou nevěrných je násilí.

13:2  Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

13:2  De fructu oris sui homo satiabitur bonis : anima autem prævaricatorum iniqua.

13:3  He that keepeth his mouth keepeth his soul: but he that hath no guard on his speech shall meet with evils.

13:3  He that keepeth his mouth keepeth his life: but he that openeth wide his lips shall have destruction.

13:3  Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza.

13:3  Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba.

13:3  Kdo střeží svá ústa, chrání svou duši; kdo příliš otvírá své rty, na toho přijde zkáza.

13:3  Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

13:3  Qui custodit os suum custodit animam suam ; qui autem inconsideratus est ad loquendum, sentiet mala.

13:4  The sluggard willeth, and willeth not: but the soul of them that work, shall be made fat.

13:4  The soul of the sluggard desireth, and hath nothing: but the soul of the diligent shall be made fat.

13:4  Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem.

13:4  Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete.

13:4  Lenoch dychtí a nic nemá, ale ⌈touha pilných se naplní.⌉

13:4  Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

13:4  Vult et non vult piger ; anima autem operantium impinguabitur.

13:5  The just shall hate a lying word: but the wicked confoundeth, and shall be confounded.

13:5  A righteous man hateth lying: but a wicked man is loathsome, and cometh to shame.

13:5  Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus.

13:5  Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch.

13:5  Spravedlivý nenávidí klam, ale ničema ⌈jedná odporně a je pro ostudu.⌉

13:5  Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

13:5  Verbum mendax justus detestabitur ; impius autem confundit, et confundetur.

13:6  Justice keepeth the way of the innocent: but wickedness overthroweth the sinner.

13:6  Righteousness keepeth him that is upright in the way: but wickedness overthroweth the sinner.

13:6  Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka.

13:6  Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost.

13:6  Spravedlnost bude střežit toho, ⌈kdo žije bezúhonně,⌉ avšak hříšníka zničí ničemnost.

13:6  Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

13:6  Justitia custodit innocentis viam, impietas autem peccatorem supplantat.

13:7  One is as it were rich, when he hath nothing and another is as it were poor, when he hath great riches.

13:7  There is that maketh himself rich, yet hath nothing: there is that maketh himself poor, yet hath great riches.

13:7  Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění.

13:7  Někdo nemá nic, a chová se bohatě, jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase.

13:7  Někdo předstírá, že je bohatý, a nic nemá, jiný předstírá, že je chudý, a má mnoho majetku.

13:7  Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

13:7  Est quasi dives, cum nihil habeat, et est quasi pauper, cum in multis divitiis sit.

13:8  The ransom of a man's life are his riches: but he that is poor, beareth not reprehension.

13:8  The ransom of a man’s life are his riches: but the poor heareth not rebuke.

13:8  Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá.

13:8  Boháč za sebe může dát výkupné, chudák výhrůžky sotva zaslechne.

13:8  Výkupné za život člověka je jeho bohatství, ale chudý neslyší hrozbu.

13:8  Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

13:8  Redemptio animæ viri divitiæ suæ ; qui autem pauper est, increpationem non sustinet.

13:9  The light of the just giveth joy: but the lamp of the wicked shall be put out.

13:9  The light of the righteous rejoiceth: but the lamp of the wicked shall be put out.

13:9  Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne.

13:9  Světlo spravedlivých svítí vesele, svíce darebáků uhasne.

13:9  Světlo spravedlivých bude jasně zářit, avšak lampa ničemů zhasne.

13:9  Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

13:9  Lux justorum lætificat : lucerna autem impiorum extinguetur.

13:10  Among the proud there are always contentions: but they that do all things with counsel, are ruled by wisdom.

13:10  Only by pride cometh contention: but with the well advised is wisdom.

13:10  Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost.

13:10  Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu.

13:10  Jen domýšlivost vypůsobí hádku, ale s těmi, kdo se radí, je moudrost.

13:10  Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

13:10  Inter superbos semper jurgia sunt ; qui autem agunt omnia cum consilio, reguntur sapientia.

13:11  Substance got in haste shall be diminished: but that which by little and little is gathered with the hand, shall increase.

13:11  Wealth gotten by vanity shall be diminished: but he that gathereth by labour shall increase.

13:11  Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá.

13:11  Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče, kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne.

13:11  Snadno získaný majetek se bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně shromažduje, rozmnoží ho.

13:11  Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

13:11  Substantia festinata minuetur ; quæ autem paulatim colligitur manu, multiplicabitur.

13:12  Hope that is deferred afflicteth the soul: desire when it cometh, is a tree of life.

13:12  Hope deferred maketh the heart sick: but when the desire cometh, it is a tree of life.

13:12  Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života.

13:12  Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života.

13:12  Prodlužované očekávání působí srdci bolest, ale naplněná touha je stromem života.

13:12  Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

13:12  Spes quæ differtur affligit animam ; lignum vitæ desiderium veniens.

13:13  Whosoever speaketh ill of any thing, bindeth himself for the time to come: but he that feareth the commandment, shall dwell in peace. Deceitful souls go astray in sins: the just are merciful, and shew mercy.

13:13  Whoso despiseth the word shall be destroyed: but he that feareth the commandment shall be rewarded.

13:13  Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty.

13:13  Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí, kdo přikázání ctí, bude odměněn.

13:13  Tomu, kdo pohrdá slovem, se povede špatně, avšak kdo se bojí příkazu, tomu bude odplaceno.

13:13  Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

13:13  Qui detrahit alicui rei, ipse se in futurum obligat ; qui autem timet præceptum, in pace versabitur. Animæ dolosæ errant in peccatis : justi autem misericordes sunt, et miserantur.

13:14  The law of the wise is a fountain of life, that he may decline from the ruin of death.

13:14  The law of the wise is a fountain of life, to depart from the snares of death.

13:14  Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti.

13:14  Rady moudrého jsou pramen života, z osidel smrti pomohou uniknout.

13:14  Poučení moudrého je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

13:14  Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

13:14  Lex sapientis fons vitæ, ut declinet a ruina mortis.

13:15  Good instruction shall give grace: in the way of scorners is a deep pit.

13:15  Good understanding giveth favour: but the way of transgressors is hard.

13:15  Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě.

13:15  Zdravý rozum si získá přízeň, cesta proradných vede k záhubě.

13:15  Rozumnost působí milost, ale cesta nevěrných je jejich záhubou.

13:15  Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

13:15  Doctrina bona dabit gratiam ; in itinere contemptorum vorago.

13:16  The prudent man doth all things with counsel: but he that is a fool, layeth open his folly.

13:16  Every prudent man dealeth with knowledge: but a fool layeth open his folly.

13:16  Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost.

13:16  Rozvážně chová se každý, kdo má rozum, hňup ale roztrušuje samé nesmysly.

13:16  Každý chytrý člověk bude jednat podle poznání, avšak hlupák bude šířit svoji hloupost.

13:16  Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

13:16  Astutus omnia agit cum consilio ; qui autem fatuus est aperit stultitiam.

13:17  The messenger of the wicked shall fall into mischief: but a faithful ambassador is health.

13:17  A wicked messenger falleth into mischief: but a faithful ambassador is health.

13:17  Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví.

13:17  Ničemný vyslanec upadne do neštěstí, spolehlivý posel je jako lék.

13:17  Ničemný posel padne do zla, ale spolehlivý vyslanec přinese uzdravení.

13:17  Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

13:17  Nuntius impii cadet in malum ; legatus autem fidelis, sanitas.

13:18  Poverty and shame to him that refuseth instruction: but he that yieldeth to reproof shall be glorified.

13:18  Poverty and shame shall be to him that refuseth instruction: but he that regardeth reproof shall be honoured.

13:18  Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený.

13:18  Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený.

13:18  Chudoba a hanba přijde na toho, kdo si nevšímá naučení, ale kdo zachovává pokárání, bude vážený.

13:18  Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

13:18  Egestas et ignominia ei qui deserit disciplinam ; qui autem acquiescit arguenti glorificabitur.

13:19  The desire that is accomplished, delighteth the soul: fools hate them that flee from evil things.

13:19  The desire accomplished is sweet to the soul: but it is abomination to fools to depart from evil.

13:19  Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého.

13:19  Splněná touha je v duši sladká; tupcům je odporné varovat se zla.

13:19  Naplněná touha potěší duši, avšak pro hlupáky je ohavností se odvrátit od zla.

13:19  Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

13:19  Desiderium si compleatur delectat animam ; detestantur stulti eos qui fugiunt mala.

13:20  He that walketh with the wise, shall be wise: a friend of fools shall become like to them.

13:20  He that walketh with wise men shall be wise: but a companion of fools shall be destroyed.

13:20  Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.

13:20  Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá.

13:20  Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká s hlupáky, tomu se bude dařit zle.

13:20  Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

13:20  Qui cum sapientibus graditur sapiens erit ; amicus stultorum similis efficietur.

13:21  Evil pursueth sinners: and to the just good shall be repaid.

13:21  Evil pursueth sinners: but to the righteous good shall be repayed.

13:21  Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro.

13:21  Hříšníky stíhá neštěstí, spravedlivým je štěstí odměnou.

13:21  Hříšníky bude pronásledovat zlo, avšak spravedlivým bude odplaceno dobrem.

13:21  Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

13:21  Peccatores persequitur malum, et justis retribuentur bona.

13:22  The good man leaveth heirs, sons, and grandsons: and the substance of the sinner is kept for the just.

13:22  A good man leaveth an inheritance to his children’s children: and the wealth of the sinner is laid up for the just.

13:22  Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého.

13:22  Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům, hříšníkovo jmění čeká na poctivé.

13:22  Dobrý člověk dá dědictví synům synů, ale hříšníkův majetek bude uschován pro spravedlivého.

13:22  Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

13:22  Bonus reliquit hæredes filios et nepotes, et custoditur justo substantia peccatoris.

13:23  Much food is in the tillage of fathers: but for others it is gathered without judgment.

13:23  Much food is in the tillage of the poor: but there is that is destroyed for want of judgment.

13:23  Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím.

13:23  Políčko chudých může vydat hojnost potravy, bezpráví je ale může o vše připravit.

13:23  Mnoho jídla vydá úhor chudých, ⌈ale je to smeteno bezprávím.⌉

13:23  Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

13:23  Multi cibi in novalibus patrum, et aliis congregantur absque judicio.

13:24  He that spareth the rod, hateth his son: but he that loveth him, correcteth him betimes.

13:24  He that spareth his rod hateth his son: but he that loveth him chasteneth him betimes.

13:24  Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.

13:24  Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje.

13:24  Kdo zadržuje svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně ho kázní.

13:24  Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

13:24  Qui parcit virgæ odit filium suum ; qui autem diligit illum instanter erudit.

13:25  The just eateth and filleth his soul: but the belly of the wicked is never to be filled.

13:25  The righteous eateth to the satisfying of his soul: but the belly of the wicked shall want.

13:25  Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.

13:25  Spravedlivý se nají do sytosti, břicho ničemů zůstane o hladu.

13:25  Spravedlivý jí do sytosti své duše, ale břicho ničemů bude mít nedostatek.

13:25  Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

13:25  Justus comedit et replet animam suam ; venter autem impiorum insaturabilis.

Chapter 14

14:1  A wise woman buildeth her house: but the foolish will pull down with her hands that also which is built.

14:1  Every wise woman buildeth her house: but the foolish plucketh it down with her hands.

14:1  Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří.

14:1  Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama.

14:1  ⌈Moudrá žena⌉ svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.

14:1  Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

14:1  Sapiens mulier ædificat domum suam ; insipiens exstructam quoque manibus destruet.

14:2  He that walketh in the right way, and feareth God, is despised by him that goeth by an infamous way.

14:2  He that walketh in his uprightness feareth the Lord: but he that is perverse in his ways despiseth him.

14:2  Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti.

14:2  Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá.

14:2  Ten, kdo žije ve své přímosti, bojí se Hospodina, ale ⌈kdo bloudí po svých cestách,⌉ opovrhuje jím.

14:2  Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

14:2  Ambulans recto itinere, et timens Deum, despicitur ab eo qui infami graditur via.

14:3  In the mouth of a fool is the rod of pride: but the lips of the wise preserve them.

14:3  In the mouth of the foolish is a rod of pride: but the lips of the wise shall preserve them.

14:3  Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží.

14:3  Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty.

14:3  V ústech hlupáka je hůl na hrdost, avšak moudré budou chránit jejich rty.

14:3  V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

14:3  In ore stulti virga superbiæ ; labia autem sapientium custodiunt eos.

14:4  Where there are no oxen, the crib is empty: but where there is much corn, there the strength of the ox is manifest.

14:4  Where no oxen are, the crib is clean: but much increase is by the strength of the ox.

14:4  Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci.

14:4  Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu.

14:4  Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává hojnou úrodu.

14:4  Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

14:4  Ubi non sunt boves, præsepe vacuum est ; ubi autem plurimæ segetes, ibi manifesta est fortitudo bovis.

14:5  A faithful witness will not lie: but a deceitful witness uttereth a lie.

14:5  A faithful witness will not lie: but a false witness will utter lies.

14:5  Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži.

14:5  Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam.

14:5  Spolehlivý svědek nelže, avšak falešný svědek šíří lži.

14:5  Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

14:5  Testis fidelis non mentitur ; profert autem mendacium dolosus testis.

14:6  A scorner seeketh wisdom, and findeth it not: the learning of the wise is easy.

14:6  A scorner seeketh wisdom, and findeth it not: but knowledge is easy unto him that understandeth.

14:6  Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné.

14:6  Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné.

14:6  Posměvač hledá moudrost, ale nenajde; pro rozumného však je poznání snadné.

14:6  Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

14:6  Quærit derisor sapientiam, et non invenit ; doctrina prudentium facilis.

14:7  Go against a foolish man, and he knoweth not the lips of prudence.

14:7  Go from the presence of a foolish man, when thou perceivest not in him the lips of knowledge.

14:7  Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš.

14:7  Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš.

14:7  Odejdi od hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova.

14:7  Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

14:7  Vade contra virum stultum, et nescit labia prudentiæ.

14:8  The wisdom of a discreet man is to understand his way: and the imprudence of fools erreth.

14:8  The wisdom of the prudent is to understand his way: but the folly of fools is deceit.

14:8  Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti.

14:8  Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam.

14:8  Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.

14:8  Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

14:8  Sapientia callidi est intelligere viam suam, et imprudentia stultorum errans.

14:9  A fool will laugh at sin, but among the just grace shall abide.

14:9  Fools make a mock at sin: but among the righteous there is favour.

14:9  Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení.

14:9  Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření.

14:9  Hlupáci se budou posmívat oběti za vinu, avšak mezi přímými je v oblibě.

14:9  Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

14:9  Stultus illudet peccatum, et inter justos morabitur gratia.

14:10  The heart that knoweth the bitterness of his own soul, in his joy the stranger shall not intermeddle.

14:10  The heart knoweth his own bitterness; and a stranger doth not intermeddle with his joy.

14:10  Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.

14:10  Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí.

14:10  Jen srdce zná hořkost své duše, ani ⌈do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.⌉

14:10  Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

14:10  Cor quod novit amaritudinem animæ suæ, in gaudio ejus non miscebitur extraneus.

14:11  The house of the wicked shall be destroyed: but the tabernacles of the just shall flourish.

14:11  The house of the wicked shall be overthrown: but the tabernacle of the upright shall flourish.

14:11  Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat.

14:11  Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu.

14:11  Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.

14:11  Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

14:11  Domus impiorum delebitur : tabernacula vero justorum germinabunt.

14:12  There is a way which seemeth just to a man: but the ends thereof lead to death.

14:12  There is a way which seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death.

14:12  Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

14:12  Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.

14:12  Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.

14:12  Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

14:12  Est via quæ videtur homini justa, novissima autem ejus deducunt ad mortem.

14:13  Laughter shall be mingled with sorrow, and mourning taketh hold of the ends of joy.

14:13  Even in laughter the heart is sorrowful; and the end of that mirth is heaviness.

14:13  Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal.

14:13  Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane.

14:13  I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.

14:13  Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14:13  Risus dolore miscebitur, et extrema gaudii luctus occupat.

14:14  A fool shall be filled with his own ways, and the good man shall be above him.

14:14  The backslider in heart shall be filled with his own ways: and a good man shall be satisfied from himself.

14:14  Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno.

14:14  Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své.

14:14  Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky.

14:14  Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

14:14  Viis suis replebitur stultus, et super eum erit vir bonus.

14:15  The innocent believeth every word: the discreet man considereth his steps. No good shall come to the deceitful son: but the wise servant shall prosper in his dealings, and his way shall be made straight.

14:15  The simple believeth every word: but the prudent man looketh well to his going.

14:15  Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky.

14:15  Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje.

14:15  Prostoduchý věří všemu, ale chytrý zvažuje své kroky.

14:15  Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

14:15  Innocens credit omni verbo ; astutus considerat gressus suos. Filio doloso nihil erit boni ; servo autem sapienti prosperi erunt actus, et dirigetur via ejus.

14:16  A wise man feareth, and declineth from evil: the fool leapeth over, and is confident.

14:16  A wise man feareth, and departeth from evil: but the fool rageth, and is confident.

14:16  Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí.

14:16  Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál.

14:16  Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná ⌈nadřazeně a sebejistě.⌉

14:16  Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

14:16  Sapiens timet, et declinat a malo ; stultus transilit, et confidit.

14:17  The impatient man shall work folly: and the crafty man is hateful.

14:17  He that is soon angry dealeth foolishly: and a man of wicked devices is hated.

14:17  Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn.

14:17  Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti.

14:17  Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn.

14:17  Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

14:17  Impatiens operabitur stultitiam, et vir versutus odiosus est.

14:18  The childish shall possess folly, and the prudent shall look for knowledge.

14:18  The simple inherit folly: but the prudent are crowned with knowledge.

14:18  Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním.

14:18  Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění.

14:18  Prostoduší zdědí hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.

14:18  Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

14:18  Possidebunt parvuli stultitiam, et exspectabunt astuti scientiam.

14:19  The evil shall fall down before the good: and the wicked before the gates of the just.

14:19  The evil bow before the good; and the wicked at the gates of the righteous.

14:19  Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého.

14:19  Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého.

14:19  Zlí se sklánějí před dobrými a ničemové v branách spravedlivého.

14:19  Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

14:19  Jacebunt mali ante bonos, et impii ante portas justorum.

14:20  The poor man shall be hateful even to his own neighbour: but the friends of the rich are many.

14:20  The poor is hated even of his own neighbour: but the rich hath many friends.

14:20  Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého.

14:20  Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují.

14:20  Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel.

14:20  Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

14:20  Etiam proximo suo pauper odiosus erit : amici vero divitum multi.

14:21  He that despiseth his neighbour, sinneth: but he that sheweth mercy to the poor, shall be blessed. He that believeth in the Lord, loveth mercy.

14:21  He that despiseth his neighbour sinneth: but he that hath mercy on the poor, happy is he.

14:21  Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými.

14:21  Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá.

14:21  Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený.

14:21  Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

14:21  Qui despicit proximum suum peccat ; qui autem miseretur pauperis beatus erit. Qui credit in Domino misericordiam diligit.

14:22  They err that work evil: but mercy and truth prepare good things.

14:22  Do they not err that devise evil? but mercy and truth shall be to them that devise good.

14:22  Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro.

14:22  Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným.

14:22  Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.

14:22  Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

14:22  Errant qui operantur malum ; misericordia et veritas præparant bona.

14:23  In much work there shall be abundance: but where there are many words, there is oftentimes want.

14:23  In all labour there is profit: but the talk of the lips tendeth only to penury.

14:23  Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.

14:23  Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě.

14:23  ⌈Každá námaha přinese⌉ prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi.

14:23  Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

14:23  In omni opere erit abundantia ; ubi autem verba sunt plurima, ibi frequenter egestas.

14:24  The crown of the wise, is their riches: the folly of fools, imprudence.

14:24  The crown of the wise is their riches: but the foolishness of fools is folly.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost.

14:24  Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

14:24  Corona sapientium divitiæ eorum ; fatuitas stultorum imprudentia.

14:25  A faithful witness delivereth souls: and the double dealer uttereth lies.

14:25  A true witness delivereth souls: but a deceitful witness speaketh lies.

14:25  Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži.

14:25  Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež.

14:25  Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži.

14:25  Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

14:25  Liberat animas testis fidelis, et profert mendacia versipellis.

14:26  In the fear of the Lord is confidence of strength, and there shall be hope for his children.

14:26  In the fear of the Lord is strong confidence: and his children shall have a place of refuge.

14:26  V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny.

14:26  Úcta k Hospodinu je člověku pevnou tvrzí a útočištěm pro jeho děti.

14:26  V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny.

14:26  V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

14:26  In timore Domini fiducia fortitudinis, et filiis ejus erit spes.

14:27  The fear of the Lord is a fountain of life, to decline from the ruin of death.

14:27  The fear of the Lord is a fountain of life, to depart from the snares of death.

14:27  Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti.

14:27  Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout.

14:27  Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

14:27  Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

14:27  Timor Domini fons vitæ, ut declinent a ruina mortis.

14:28  In the multitude of people is the dignity of the king: and in the small number of the people the dishonour of the prince.

14:28  In the multitude of people is the king’s honour: but in the want of people is the destruction of the prince.

14:28  V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce.

14:28  Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou.

14:28  Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře.

14:28  Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

14:28  In multitudine populi dignitas regis, et in paucitate plebis ignominia principis.

14:29  He that is patient, is governed with much wisdom: but he that is impatient, exalteth his folly.

14:29  He that is slow to wrath is of great understanding: but he that is hasty of spirit exalteth folly.

14:29  Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost.

14:29  Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.

14:29  Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, ⌈vystavuje na odiv⌉ hloupost.

14:29  Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

14:29  Qui patiens est multa gubernatur prudentia ; qui autem impatiens est exaltat stultitiam suam.

14:30  Soundness of heart is the life of the flesh: but envy is the rottenness of the bones.

14:30  A sound heart is the life of the flesh: but envy the rottenness of the bones.

14:30  Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer.

14:30  Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer.

14:30  Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí.

14:30  Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

14:30  Vita carnium sanitas cordis ; putredo ossium invidia.

14:31  He that oppresseth the poor, upbraideth his maker: but he that hath pity on the poor, honoureth him.

14:31  He that oppresseth the poor reproacheth his Maker: but he that honoureth him hath mercy on the poor.

14:31  Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.

14:31  Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.

14:31  Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí.

14:31  Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

14:31  Qui calumniatur egentem exprobrat factori ejus ; honorat autem eum qui miseretur pauperis.

14:32  The wicked man shall be driven out in his wickedness: but the just hath hope in his death.

14:32  The wicked is driven away in his wickedness: but the righteous hath hope in his death.

14:32  Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti.

14:32  Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost.

14:32  Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti.

14:32  Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

14:32  In malitia sua expelletur impius : sperat autem justus in morte sua.

14:33  In the heart of the prudent resteth wisdom, and it shall instruct all the ignorant.

14:33  Wisdom resteth in the heart of him that hath understanding: but that which is in the midst of fools is made known.

14:33  V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná.

14:33  V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.

14:33  V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena.

14:33  V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

14:33  In corde prudentis requiescit sapientia, et indoctos quosque erudiet.

14:34  Justice exalteth a nation: but sin maketh nations miserable.

14:34  Righteousness exalteth a nation: but sin is a reproach to any people.

14:34  Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu.

14:34  Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě.

14:34  Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů.

14:34  Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

14:34  Justitia elevat gentem ; miseros autem facit populos peccatum.

14:35  A wise servant is acceptable to the king: he that is good for nothing shall feel his anger.

14:35  The king’s favour is toward a wise servant: but his wrath is against him that causeth shame.

14:35  Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

14:35  Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.

14:35  Rozumný otrok je králi milý, jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.

14:35  Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

14:35  Acceptus est regi minister intelligens ; iracundiam ejus inutilis sustinebit.

Chapter 15

15:1  A mild answer breaketh wrath: but a harsh word stirreth up fury.

15:1  A soft answer turneth away wrath: but grievous words stir up anger.

15:1  Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.

15:1  Vlídná odpověď odvrací zlobu, příkrá řeč ale budí hněv.

15:1  Vlídná odpověď odvrátí zlobu, ale slovo, které zraňuje, budí hněv.

15:1  Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

15:1  Responsio mollis frangit iram ; sermo durus suscitat furorem.

15:2  The tongue of the wise adorneth knowledge: but the mouth of fools bubbleth out folly.

15:2  The tongue of the wise useth knowledge aright: but the mouth of fools poureth out foolishness.

15:2  Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost.

15:2  Jazyk moudrých zpříjemňuje poznání, tupci z úst chrlí samé nesmysly.

15:2  Jazyk moudrých používá poznání správně, kdežto z úst hlupáků prýští hloupost.

15:2  Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.

15:2  Lingua sapientium ornat scientiam ; os fatuorum ebullit stultitiam.

15:3  The eyes of the Lord in every place behold the good and the evil.

15:3  The eyes of the Lord are in every place, beholding the evil and the good.

15:3  Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.

15:3  Hospodinovy oči vidí všude, vše zlé i dobré pozorně sledují.

15:3  Hospodinovy oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.

15:3  Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.

15:3  In omni loco, oculi Domini contemplantur bonos et malos.

15:4  A peaceable tongue is a tree of life: but that which is immoderate, shall crush the spirit.

15:4  A wholesome tongue is a tree of life: but perverseness therein is a breach in the spirit.

15:4  Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha.

15:4  Krotký jazyk je stromem života, je-li však pokřivený, ducha podlomí.

15:4  Uzdravený jazyk je stromem života, ale lest na něm je zkázou ducha.

15:4  Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.

15:4  Lingua placabilis lignum vitæ ; quæ autem immoderata est conteret spiritum.

15:5  A fool laugheth at the instruction of his father: but he that regardeth reproofs shall become prudent. In abundant justice there is the greatest strength: but the devices of the wicked shall be rooted out.

15:5  A fool despiseth his father’s instruction: but he that regardeth reproof is prudent.

15:5  Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře.

15:5  Hlupák pohrdá poučením otce, chytrý je ten, kdo dá na domluvy.

15:5  Hlupák odvrhuje naučení svého otce, kdo však zachovává pokárání, je rozumný.

15:5  Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

15:5  Stultus irridet disciplinam patris sui ; qui autem custodit increpationes astutior fiet. In abundanti justitia virtus maxima est : cogitationes autem impiorum eradicabuntur.

15:6  The house of the just is very much strength: and in the fruits of the wicked is trouble.

15:6  In the house of the righteous is much treasure: but in the revenues of the wicked is trouble.

15:6  Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat.

15:6  Dům spravedlivého je velkou pokladnicí, zisky darebáka nesou jen trápení.

15:6  V domě spravedlivého je mnohé bohatství, ale výnos ničemy přináší těžkosti.

15:6  V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.

15:6  Domus justi plurima fortitudo, et in fructibus impii conturbatio.

15:7  The lips of the wise shall disperse knowledge: the heart of fools shall be unlike.

15:7  The lips of the wise disperse knowledge: but the heart of the foolish doeth not so.

15:7  Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků.

15:7  Rty moudrých vědění rozsévají, srdce tupců však nikoli.

15:7  Rty moudrých ⌈budou šířit⌉ poznání, avšak srdce hlupáků nepravost.

15:7  Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.

15:7  Labia sapientium disseminabunt scientiam ; cor stultorum dissimile erit.

15:8  The victims of the wicked are abominable to the Lord: the vows of the just are acceptable.

15:8  The sacrifice of the wicked is an abomination to the Lord: but the prayer of the upright is his delight.

15:8  Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení.

15:8  Oběť darebáků se Hospodinu hnusí, zalíbení má v modlitbě poctivých.

15:8  Oběť ničemů je pro Hospodina ohavností, ale modlitba přímých je mu milá.

15:8  Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.

15:8  Victimæ impiorum abominabiles Domino ; vota justorum placabilia.

15:9  The way of the wicked is an abomination to the Lord: he that followeth justice is beloved by him.

15:9  The way of the wicked is an abomination unto the Lord: but he loveth him that followeth after righteousness.

15:9  Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost.

15:9  Cesta darebáka se Hospodinu hnusí, stoupence spravedlnosti miluje.

15:9  Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.

15:9  Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

15:9  Abominatio est Domino via impii ; qui sequitur justitiam diligitur ab eo.

15:10  Instruction is grievous to him that forsaketh the way of life: he that hateth reproof shall die.

15:10  Correction is grievous unto him that forsaketh the way: and he that hateth reproof shall die.

15:10  Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře.

15:10  Tvrdý trest tomu, kdo opouští stezku; kdo nesnese domluvy, ten umírá.

15:10  ⌈Kázeň je zlem pro toho, kdo opouští stezku,⌉ kdo nenávidí pokárání, zemře.

15:10  Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

15:10  Doctrina mala deserenti viam vitæ ; qui increpationes odit, morietur.

15:11  Hell and destruction are before the Lord: how much more the hearts of the children of men?

15:11  Hell and destruction are before the Lord: how much more then the hearts of the children of men?

15:11  I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.

15:11  Hospodin vidí do hrobu i říše záhuby – do srdce člověka tím spíš!

15:11  Před Hospodinem je podsvětí a říše zániku, tím spíše srdce lidských synů.

15:11  Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

15:11  Infernus et perditio coram Domino ; quanto magis corda filiorum hominum !

15:12  A corrupt man loveth not one that reproveth him: nor will he go to the wise.

15:12  A scorner loveth not one that reproveth him: neither will he go unto the wise.

15:12  Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí.

15:12  Drzoun nemiluje toho, kdo jej kárá, a proto za moudrými nechodí.

15:12  Posměvač nebude milovat toho, kdo ho kárá, nepůjde k moudrým.

15:12  Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

15:12  Non amat pestilens eum qui se corripit, nec ad sapientes graditur.

15:13  A glad heart maketh a cheerful countenance: but by grief of mind the spirit is cast down.

15:13  A merry heart maketh a cheerful countenance: but by sorrow of the heart the spirit is broken.

15:13  Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha.

15:13  Radostné srdce dodává tváři krásu, ztrápené srdce ducha ubíjí.

15:13  Radostné srdce ⌈prospívá tváři,⌉ ale s bolestí srdce přichází ubitý duch.

15:13  Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.

15:13  Cor gaudens exhilarat faciem ; in mœrore animi dejicitur spiritus.

15:14  The heart of the wise seeketh instruction: and the mouth of fools feedeth on foolishness.

15:14  The heart of him that hath understanding seeketh knowledge: but the mouth of fools feedeth on foolishness.

15:14  Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.

15:14  Srdce rozumného touží po vědění, ústa tupců se krmí tupostí.

15:14  Srdce rozumného bude hledat poznání, avšak ústa hlupáků se budou pást na hlouposti.

15:14  Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.

15:14  Cor sapientis quærit doctrinam, et os stultorum pascitur imperitia.

15:15  All the days of the poor are evil: a secure mind is like a continual feast.

15:15  All the days of the afflicted are evil: but he that is of a merry heart hath a continual feast.

15:15  Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně.

15:15  Každý den chudáka bývá těžký, dobrotivé srdce však stále hoduje.

15:15  Všechny dny chudého jsou zlé, ale dobré srdce má ustavičně hostinu.

15:15  Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.

15:15  Omnes dies pauperis, mali ; secura mens quasi juge convivium.

15:16  Better is a little with the fear of the Lord, than great treasures without content.

15:16  Better is little with the fear of the Lord than great treasure and trouble therewith.

15:16  Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid.

15:16  Lepší je málo s úctou k Hospodinu než velké poklady s neklidem.

15:16  Lepší je málo s bázní před Hospodinem, nežli velký poklad a s ním zmatek.

15:16  Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.

15:16  Melius est parum cum timore Domini, quam thesauri magni et insatiabiles.

15:17  It is better to be invited to herbs with love, than to a fatted calf with hatred.

15:17  Better is a dinner of herbs where love is, than a stalled ox and hatred therewith.

15:17  Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist.

15:17  Lepší je talíř zeleniny s láskou než vykrmený býk a s ním nenávist.

15:17  ⌈Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, nežli vykrmený býk a s ním nenávist.⌉

15:17  Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

15:17  Melius est vocari ad olera cum caritate, quam ad vitulum saginatum cum odio.

15:18  A passionate man stirreth up strifes: he that is patient appeaseth those that are stirred up.

15:18  A wrathful man stirreth up strife: but he that is slow to anger appeaseth strife.

15:18  Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje.

15:18  Vznětlivý člověk vzbuzuje sváry, trpělivý dovede spory uklidnit.

15:18  Hněvivý člověk podněcuje svár, kdo však je pomalý k hněvu, uklidňuje hádku.

15:18  Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

15:18  Vir iracundus provocat rixas ; qui patiens est mitigat suscitatas.

15:19  The way of the slothful is as a hedge of thorns: the way of the just is without offence.

15:19  The way of the slothful man is as an hedge of thorns: but the way of the righteous is made plain.

15:19  Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená.

15:19  Cesta lenocha trním zarůstá, stezka poctivých je ale dlážděná.

15:19  Cesta lenocha je jako trnitý plot, kdežto stezka přímých je připravená.

15:19  Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.

15:19  Iter pigrorum quasi sepes spinarum ; via justorum absque offendiculo.

15:20  A wise son maketh a father joyful: but the foolish man despiseth his mother.

15:20  A wise son maketh a glad father: but a foolish man despiseth his mother.

15:20  Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou.

15:20  Moudrý syn dělá otci radost, tupec i vlastní matkou pohrdá.

15:20  Moudrý syn dělá radost otci, ale hloupý člověk opovrhuje svou matkou.

15:20  Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

15:20  Filius sapiens lætificat patrem, et stultus homo despicit matrem suam.

15:21  Folly is joy to the fool: and the wise man maketh straight his steps.

15:21  Folly is joy to him that is destitute of wisdom: but a man of understanding walketh uprightly.

15:21  Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo.

15:21  Nerozumného těší každá hloupost, rozvážný člověk drží přímý směr.

15:21  Hloupost je radostí pro toho, komu chybí rozum, avšak rozumný člověk ⌈bude napřimovat svou cestu⌉.

15:21  Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.

15:21  Stultitia gaudium stulto, et vir prudens dirigit gressus suos.

15:22  Designs are brought to nothing where there is no counsel: but where there are many counsellors, they are established.

15:22  Without counsel purposes are disappointed: but in the multitude of counsellors they are established.

15:22  Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.

15:22  Bez porady se plány hroutí, při množství rádců se však naplní.

15:22  Kde není důvěrné společenství, plány se hatí, ale při množství rádců se naplní.

15:22  Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.

15:22  Dissipantur cogitationes ubi non est consilium ; ubi vero sunt plures consiliarii, confirmantur.

15:23  A man rejoiceth in the sentence of his mouth: and a word in due time is best.

15:23  A man hath joy by the answer of his mouth: and a word spoken in due season, how good is it!

15:23  Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas!

15:23  Výstižná odpověď udělá člověku radost; jak dobré je slovo v pravý čas!

15:23  Člověk má radost z vhodné odpovědi -- jak dobré je slovo v pravý čas.

15:23  Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

15:23  Lætatur homo in sententia oris sui, et sermo opportunus est optimus.

15:24  The path of life is above for the wise, that he may decline from the lowest hell.

15:24  The way of life is above to the wise, that he may depart from hell beneath.

15:24  Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole.

15:24  Rozumné vede vzhůru cesta života, aby unikli peklu v hlubinách.

15:24  Pro rozumného vede stezka života nahoru, aby se vyhnul podsvětí dole.

15:24  Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

15:24  Semita vitæ super eruditum, ut declinet de inferno novissimo.

15:25  The Lord will destroy the house of the proud: and will strengthen the borders of the widow.

15:25  The Lord will destroy the house of the proud: but he will establish the border of the widow.

15:25  Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje.

15:25  Hospodin strhne dům pyšných, mezníky vdovy ale upevní.

15:25  Hospodin strhne dům pyšných, avšak upevní mezník vdovy.

15:25  Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

15:25  Domum superborum demolietur Dominus, et firmos faciet terminos viduæ.

15:26  Evil thoughts are an abomination to the Lord: and pure words most beautiful shall be confirmed by him.

15:26  The thoughts of the wicked are an abomination to the Lord: but the words of the pure are pleasant words.

15:26  Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá.

15:26  Zlé úmysly se Hospodinu hnusí, za čistá považuje slova laskavá.

15:26  Pro Hospodina jsou ohavností zlé plány, ale laskavá slova jsou mu čistá.

15:26  Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.

15:26  Abominatio Domini cogitationes malæ, et purus sermo pulcherrimus firmabitur ab eo.

15:27  He that is greedy of gain troubleth his own house: but he that hateth bribes shall live. By mercy and faith sins are purged away: and by the fear of the Lord every one declineth from evil.

15:27  He that is greedy of gain troubleth his own house; but he that hateth gifts shall live.

15:27  Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ.

15:27  Kdo se chce obohatit, ten vlastní domov boří, kdo nenávidí úplatky, ten bude žít.

15:27  Kdo pro sebe hrabe nekalý zisk, činí potíže své rodině, kdo však nenávidí úplatky, bude žít.

15:27  Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.

15:27  Conturbat domum suam qui sectatur avaritiam ; qui autem odit munera, vivet. Per misericordiam et fidem purgantur peccata : per timorem autem Domini declinat omnis a malo.

15:28  The mind of the just studieth obedience: the mouth of the wicked overfloweth with evils.

15:28  The heart of the righteous studieth to answer: but the mouth of the wicked poureth out evil things.

15:28  Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu.

15:28  Srdce spravedlivého promýšlí odpovědi, ústa darebáků chrlí hanebnost.

15:28  Srdce spravedlivého přemítá, jak má odpovědět, kdežto ⌈z úst ničemů prýští zlé věci.⌉

15:28  Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.

15:28  Mens justi meditatur obedientiam ; os impiorum redundat malis.

15:29  The Lord is far from the wicked: and he will hear the prayers of the just.

15:29  The Lord is far from the wicked: but he heareth the prayer of the righteous.

15:29  Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá.

15:29  Darebákům je Hospodin velmi vzdálen, modlitbu spravedlivých ale vyslyší.

15:29  Hospodin je daleko od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší.

15:29  Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

15:29  Longe est Dominus ab impiis, et orationes justorum exaudiet.

15:30  The light of the eyes rejoiceth the soul: a good name maketh the bones fat.

15:30  The light of the eyes rejoiceth the heart: and a good report maketh the bones fat.

15:30  Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti.

15:30  Zářivý pohled rozveselí srdce, dobrá novina až do morku osvěží.

15:30  ⌈Zářivý pohled⌉ dává radost srdci, dobrá zpráva ⌈občerstvuje kosti.⌉

15:30  To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.

15:30  Lux oculorum lætificat animam ; fama bona impinguat ossa.

15:31  The ear that heareth the reproofs of life, shall abide in the midst of the wise.

15:31  The ear that heareth the reproof of life abideth among the wise.

15:31  Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými.

15:31  Kdo zdravým domluvám otvírá uši, ten bude bydlet mezi moudrými.

15:31  Ucho, které poslouchá životadárné pokárání, bude zůstávat mezi moudrými.

15:31  Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

15:31  Auris quæ audit increpationes vitæ in medio sapientium commorabitur.

15:32  He that rejecteth instruction, despiseth his own soul: but he that yieldeth to reproof, possesseth understanding.

15:32  He that refuseth instruction despiseth his own soul: but he that heareth reproof getteth understanding.

15:32  Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum.

15:32  Kdo odmítá poučení, pohrdá vlastní duší, kdo na domluvy dá, ten rozum nabere.

15:32  Kdo si nevšímá naučení, opovrhuje svou duší, ale kdo poslouchá pokárání, získává rozum.

15:32  Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

15:32  Qui abjicit disciplinam despicit animam suam ; qui autem acquiescit increpationibus possessor est cordis.

15:33  The fear of the Lord is the lesson of wisdom: and humility goeth before glory.

15:33  The fear of the Lord is the instruction of wisdom; and before honour is humility.

15:33  Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.

15:33  Školou moudrosti je úcta k Hospodinu; slávu předchází pokora.

15:33  Bázeň před Hospodinem je ⌈kázní moudrosti,⌉ ⌈před slávou je⌉ pokora.

15:33  Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

15:33  Timor Domini disciplina sapientiæ, et gloriam præcedit humilitas.

Chapter 16

16:1  It is the part of man to prepare the soul: and of the Lord to govern the tongue.

16:1  The preparations of the heart in man, and the answer of the tongue, is from the Lord.

16:1  Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.

16:1  Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin.

16:1  Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.

16:1  Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

16:1  Hominis est animam præparare, et Domini gubernare linguam.

16:2  All the ways of a man are open to his eyes: the Lord is the weigher of spirits.

16:2  All the ways of a man are clean in his own eyes; but the Lord weigheth the spirits.

16:2  Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.

16:2  Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin.

16:2  Všechny cesty člověka jsou čisté v jeho očích, Hospodin však zkoumá motivy.

16:2  Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

16:2  Omnes viæ hominis patent oculis ejus ; spirituum ponderator est Dominus.

16:3  Lay open thy works to the Lord: and thy thoughts shall be directed.

16:3  Commit thy works unto the Lord, and thy thoughts shall be established.

16:3  Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.

16:3  Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní.

16:3  Uval své dílo na Hospodina a tvé plány obstojí.

16:3  Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

16:3  Revela Domino opera tua, et dirigentur cogitationes tuæ.

16:4  The Lord hath made all things for himself: the wicked also for the evil day.

16:4  The Lord hath made all things for himself: yea, even the wicked for the day of evil.

16:4  Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.

16:4  Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den.

16:4  Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den.

16:4  Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

16:4  Universa propter semetipsum operatus est Dominus ; impium quoque ad diem malum.

16:5  Every proud man is an abomination to the Lord: though hand should be joined to hand, he is not innocent. The beginning of a good way is to do justice: and this is more acceptable with God, than to offer sacrifices.

16:5  Every one that is proud in heart is an abomination to the Lord: though hand join in hand, he shall not be unpunished.

16:5  Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu.

16:5  Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist.

16:5  Pro Hospodina je ohavností každý povýšenec, zcela jistě nezůstane bez trestu.

16:5  Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

16:5  Abominatio Domini est omnis arrogans ; etiamsi manus ad manum fuerit, non est innocens. Initium viæ bonæ facere justitiam ; accepta est autem apud Deum magis quam immolare hostias.

16:6  By mercy and truth iniquity is redeemed; and by the fear of the Lord men depart from evil.

16:6  By mercy and truth iniquity is purged: and by the fear of the Lord men depart from evil.

16:6  Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého.

16:6  Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu.

16:6  Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací bázní před Hospodinem.

16:6  Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

16:6  Misericordia et veritate redimitur iniquitas, et in timore Domini declinatur a malo.

16:7  When the ways of man shall please the Lord, he will convert even his enemies to peace.

16:7  When a man’s ways please the Lord, he maketh even his enemies to be at peace with him.

16:7  Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.

16:7  Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří.

16:7  Když Hospodin najde zalíbení v cestách člověka, ⌈dává mu pokoj i od jeho nepřátel.⌉

16:7  Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

16:7  Cum placuerint Domino viæ hominis, inimicos quoque ejus convertet ad pacem.

16:8  Better is a little with justice, than great revenues with iniquity.

16:8  Better is a little with righteousness than great revenues without right.

16:8  Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím.

16:8  Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím.

16:8  Lepší je málo se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím.

16:8  Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

16:8  Melius est parum cum justitia quam multi fructus cum iniquitate.

16:9  The heart of man disposeth his way: but the Lord must direct his steps.

16:9  A man’s heart deviseth his way: but the Lord directeth his steps.

16:9  Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.

16:9  Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin.

16:9  Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin.

16:9  Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

16:9  Cor hominis disponit viam suam, sed Domini est dirigere gressus ejus.

16:10  Divination is in the lips of the king, his mouth shall not err in judgment.

16:10  A divine sentence is in the lips of the king: his mouth transgresseth not in judgment.

16:10  Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří.

16:10  Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit.

16:10  Věštba je na rtech krále, jeho ústa se nezpronevěří při soudu.

16:10  Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

16:10  Divinatio in labiis regis ; in judicio non errabit os ejus.

16:11  Weight and balance are judgments of the Lord: and his work all the weights of the bag.

16:11  A just weight and balance are the Lord’s: all the weights of the bag are his work.

16:11  Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.

16:11  Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil.

16:11  Váhy i spravedlivé misky patří Hospodinu, každé závaží v měšci je jeho dílem.

16:11  Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

16:11  Pondus et statera judicia Domini sunt, et opera ejus omnes lapides sacculi.

16:12  They that act wickedly are abominable to the king: for the throne is established by justice.

16:12  It is an abomination to kings to commit wickedness: for the throne is established by righteousness.

16:12  Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn.

16:12  Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn!

16:12  Pro krále je ohavností páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost.

16:12  Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

16:12  Abominabiles regi qui agunt impie, quoniam justitia firmatur solium.

16:13  Just lips are the delight of kings: he that speaketh right things shall be loved.

16:13  Righteous lips are the delight of kings; and they love him that speaketh right.

16:13  Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují.

16:13  Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně.

16:13  Králům jsou milé spravedlivé rty, milují toho, kdo mluví správné věci.

16:13  Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

16:13  Voluntas regum labia justa ; qui recta loquitur diligetur.

16:14  The wrath of a king is as messengers of death: and the wise man will pacify it.

16:14  The wrath of a king is as messengers of death: but a wise man will pacify it.

16:14  Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.

16:14  Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší.

16:14  Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří.

16:14  Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

16:14  Indignatio regis nuntii mortis, et vir sapiens placabit eam.

16:15  In the cheerfulness of the king's countenance is life: and his clemency is like the latter rain.

16:15  In the light of the king’s countenance is life; and his favour is as a cloud of the latter rain.

16:15  V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm.

16:15  Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře!

16:15  V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště.

16:15  V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

16:15  In hilaritate vultus regis vita, et clementia ejus quasi imber serotinus.

16:16  Get wisdom, because it is better than gold: and purchase prudence, for it is more precious than silver.

16:16  How much better is it to get wisdom than gold! and to get understanding rather to be chosen than silver!

16:16  Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.

16:16  Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost.

16:16  Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.

16:16  Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

16:16  Posside sapientiam, quia auro melior est, et acquire prudentiam, quia pretiosior est argento.

16:17  The path of the just departeth from evils: he that keepeth his soul keepeth his way.

16:17  The highway of the upright is to depart from evil: he that keepeth his way preserveth his soul.

16:17  Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.

16:17  Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání.

16:17  Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.

16:17  Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

16:17  Semita justorum declinat mala ; custos animæ suæ servat viam suam.

16:18  Pride goeth before destruction: and the spirit is lifted up before a fall.

16:18  Pride goeth before destruction, and an haughty spirit before a fall.

16:18  Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.

16:18  Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu.

16:18  Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.

16:18  Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

16:18  Contritionem præcedit superbia, et ante ruinam exaltatur spiritus.

16:19  It is better to be humbled with the meek, than to divide spoils with the proud.

16:19  Better it is to be of an humble spirit with the lowly, than to divide the spoil with the proud.

16:19  Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.

16:19  Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist.

16:19  Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.

16:19  Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

16:19  Melius est humiliari cum mitibus quam dividere spolia cum superbis.

16:20  The learned in word shall find good things: and he that trusteth in the Lord is blessed.

16:20  He that handleth a matter wisely shall find good: and whoso trusteth in the Lord, happy is he.

16:20  Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.

16:20  Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený!

16:20  ⌈Kdo je rozumný v jednání,⌉ nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.

16:20  Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

16:20  Eruditus in verbo reperiet bona, et qui sperat in Domino beatus est.

16:21  The wise in heart shall be called prudent: and he that is sweet in words, shall attain to greater things.

16:21  The wise in heart shall be called prudent: and the sweetness of the lips increaseth learning.

16:21  Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.

16:21  Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají.

16:21  Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.

16:21  Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

16:21  Qui sapiens est corde appellabitur prudens, et qui dulcis eloquio majora percipiet.

16:22  Knowledge is a fountain of life to him that possesseth it: the instruction of fools is foolishness.

16:22  Understanding is a wellspring of life unto him that hath it: but the instruction of fools is folly.

16:22  Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.

16:22  Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků.

16:22  Rozumnost je pramenem života pro ⌈ty, kdo ji mají,⌉ hloupost je trestem hlupáků.

16:22  Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

16:22  Fons vitæ eruditio possidentis ; doctrina stultorum fatuitas.

16:23  The heart of the wise shall instruct his mouth: and shall add grace to his lips.

16:23  The heart of the wise teacheth his mouth, and addeth learning to his lips.

16:23  Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.

16:23  Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti.

16:23  Srdce moudrého člověka činí jeho ⌈řeč rozumnou,⌉ ⌈jeho slovům⌉ přidává přesvědčivost.

16:23  Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

16:23  Cor sapientis erudiet os ejus, et labiis ejus addet gratiam.

16:24  Well ordered words are as a honeycomb: sweet to the soul, and health to the bones.

16:24  Pleasant words are as an honeycomb, sweet to the soul, and health to the bones.

16:24  Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.

16:24  Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék.

16:24  Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.

16:24  Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

16:24  Favus mellis composita verba ; dulcedo animæ sanitas ossium.

16:25  There is a way that seemeth to a man right: and the ends thereof lead to death.

16:25  There is a way that seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death.

16:25  Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

16:25  Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.

16:25  Některá cesta ⌈připadá člověku správná,⌉ avšak ⌈nakonec je cestou smrti.⌉

16:25  Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

16:25  Est via quæ videtur homini recta, et novissima ejus ducunt ad mortem.

16:26  The soul of him that laboureth, laboureth for himself, because his mouth hath obliged him to it.

16:26  He that laboureth laboureth for himself; for his mouth craveth it of him.

16:26  Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa.

16:26  Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání.

16:26  Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.

16:26  Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

16:26  Anima laborantis laborat sibi, quia compulit eum os suum.

16:27  The wicked man diggeth evil, and in his lips is a burning fire.

16:27  An ungodly man diggeth up evil: and in his lips there is as a burning fire.

16:27  Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.

16:27  Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál.

16:27  Ničemný člověk připravuje zlo, ⌈na jeho rtech je⌉ jakoby spalující oheň.

16:27  Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

16:27  Vir impius fodit malum, et in labiis ejus ignis ardescit.

16:28  A perverse man stirreth up quarrels: and one full of words separateth princes.

16:28  A froward man soweth strife: and a whisperer separateth chief friends.

16:28  Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.

16:28  Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele.

16:28  Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.

16:28  Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

16:28  Homo perversus suscitat lites, et verbosus separat principes.

16:29  An unjust man allureth his friend: and leadeth him into a way that is not good.

16:29  A violent man enticeth his neighbour, and leadeth him into the way that is not good.

16:29  Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.

16:29  Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou.

16:29  Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.

16:29  Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

16:29  Vir iniquus lactat amicum suum, et ducit eum per viam non bonam.

16:30  He that with fixed eyes deviseth wicked things, biting his lips, bringeth evil to pass.

16:30  He shutteth his eyes to devise froward things: moving his lips he bringeth evil to pass.

16:30  Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.

16:30  Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost.

16:30  Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.

16:30  Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

16:30  Qui attonitis oculis cogitat prava, mordens labia sua perficit malum.

16:31  Old age is a crown of dignity, when it is found in the ways of justice.

16:31  The hoary head is a crown of glory, if it be found in the way of righteousness.

16:31  Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.

16:31  Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží.

16:31  Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou.

16:31  Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

16:31  Corona dignitatis senectus, quæ in viis justitiæ reperietur.

16:32  The patient man is better than the valiant: and he that ruleth his spirit, than he that taketh cities.

16:32  He that is slow to anger is better than the mighty; and he that ruleth his spirit than he that taketh a city.

16:32  Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.

16:32  Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat.

16:32  ⌈Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina,⌉ a kdo ⌈ovládá svůj hněv,⌉ je lepší než ten, kdo dobyl město.

16:32  Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

16:32  Melior est patiens viro forti, et qui dominatur animo suo expugnatore urbium.

16:33  Lots are cast into the lap, but they are disposed of by the Lord.

16:33  The lot is cast into the lap; but the whole disposing thereof is of the Lord.

16:33  Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

16:33  Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.

16:33  Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

16:33  Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

16:33  Sortes mittuntur in sinum, sed a Domino temperantur.

Chapter 17

17:1  Better is a dry morsel with joy, than a house full of victims with strife.

17:1  Better is a dry morsel, and quietness therewith, than an house full of sacrifices with strife.

17:1  Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.

17:1  Lepší je suchý kus chleba v klidu než dům plný masa a sváru.

17:1  Lepší je suchý kousek chleba a s ním klid, nežli dům plný obětních hodů a hádky.

17:1  Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

17:1  Melior est buccella sicca cum gaudio quam domus plena victimis cum jurgio.

17:2  A wise servant shall rule over foolish sons, and shall divide the inheritance among the brethren.

17:2  A wise servant shall have rule over a son that causeth shame, and shall have part of the inheritance among the brethren.

17:2  Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.

17:2  Chytrý sluha bude pánem nezdárného syna, s jeho bratry se o dědictví podělí.

17:2  Rozumný otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s bratry.

17:2  Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

17:2  Servus sapiens dominabitur filiis stultis, et inter fratres hæreditatem dividet.

17:3  As silver is tried by fire, and gold in the furnace: so the Lord trieth the hearts.

17:3  The fining pot is for silver, and the furnace for gold: but the Lord trieth the hearts.

17:3  Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.

17:3  Na stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin.

17:3  Na stříbro je kelímek, na zlato pec, ale srdce zkoumá Hospodin.

17:3  Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

17:3  Sicut igne probatur argentum et aurum camino, ita corda probat Dominus.

17:4  The evil man obeyeth an unjust tongue: and the deceitful hearkeneth to lying lips.

17:4  A wicked doer giveth heed to false lips; and a liar giveth ear to a naughty tongue.

17:4  Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.

17:4  Zlý člověk dá na ničemné řeči, lhář poslouchá zlé jazyky.

17:4  Zločinec věnuje pozornost zlým rtům, lhář poslouchá zkázonosný jazyk.

17:4  Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

17:4  Malus obedit linguæ iniquæ, et fallax obtemperat labiis mendacibus.

17:5  He that despiseth the poor, reproacheth his maker: and he that rejoiceth at another man's ruin, shall not be unpunished.

17:5  Whoso mocketh the poor reproacheth his Maker: and he that is glad at calamities shall not be unpunished.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.

17:5  Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce, kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu.

17:5  Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

17:5  Qui despicit pauperem exprobrat factori ejus, et qui ruina lætatur alterius non erit impunitus.

17:6  Children's children are the crown of old men: and the glory of children are their fathers.

17:6  Children’s children are the crown of old men; and the glory of children are their fathers.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.

17:6  Korunou starců jsou jejich vnuci, ozdobou synů otcové.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, okrasou synů jejich otcové.

17:6  Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

17:6  Corona senum filii filiorum, et gloria filiorum patres eorum.

17:7  Eloquent words do not become a fool, nor lying lips a prince.

17:7  Excellent speech becometh not a fool: much less do lying lips a prince.

17:7  Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.

17:7  Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč.

17:7  Pro blázna se nehodí ⌈vznešená slova,⌉ tím méně pro šlechtice slova klamná.

17:7  Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

17:7  Non decent stultum verba composita, nec principem labium mentiens.

17:8  The expectation of him that expecteth is a most acceptable jewel: whithersoever he turneth himself, he understandeth wisely.

17:8  A gift is as a precious stone in the eyes of him that hath it: whithersoever it turneth, it prospereth.

17:8  Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.

17:8  Úplatek působí jako zaříkadlo: úplatkáři se daří, kam se obrátí.

17:8  Úplatek je jako ⌈kouzelný kámen⌉ v očích jeho dárce, kamkoli se obrátí, bude mít úspěch.

17:8  Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

17:8  Gemma gratissima exspectatio præstolantis ; quocumque se vertit, prudenter intelligit.

17:9  He that concealeth a transgression, seeketh friendships: he that repeateth it again, separateth friends.

17:9  He that covereth a transgression seeketh love; but he that repeateth a matter separateth very friends.

17:9  Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.

17:9  Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele.

17:9  Kdo přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší, rozlučuje přátele.

17:9  Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

17:9  Qui celat delictum quærit amicitias ; qui altero sermone repetit, separat fœderatos.

17:10  A reproof availeth more with a wise man, than a hundred stripes with a fool.

17:10  A reproof entereth more into a wise man than an hundred stripes into a fool.

17:10  Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.

17:10  Na rozumného více zapůsobí výtka, než kdyby tupci stokrát nařezal.

17:10  Toho, kdo je schopen rozumět, zasáhne napomenutí víc než hlupáka sto ran.

17:10  Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

17:10  Plus proficit correptio apud prudentem, quam centum plagæ apud stultum.

17:11  An evil man always seeketh quarrels: but a cruel angel shall be sent against him.

17:11  An evil man seeketh only rebellion: therefore a cruel messenger shall be sent against him.

17:11  Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.

17:11  Na nic než na vzpouru zlosyn nemyslí, bude však navštíven poslem ukrutným.

17:11  Zlý hledá jen vzpouru, bude proti němu ale poslán krutý posel.

17:11  Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

17:11  Semper jurgia quærit malus : angelus autem crudelis mittetur contra eum.

17:12  It is better to meet a bear robbed of her whelps, than a fool trusting in his own folly.

17:12  Let a bear robbed of her whelps meet a man, rather than a fool in his folly.

17:12  Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.

17:12  Raději narazit na zuřivou medvědici nežli na hlupáka s jeho tupostí.

17:12  Raději potkat medvědici připravenou o mláďata, jenom ne hlupáka s jeho hloupostí.

17:12  Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

17:12  Expedit magis ursæ occurrere raptis fœtibus, quam fatuo confidenti in stultitia sua.

17:13  He that rendereth evil for good, evil shall not depart from his house.

17:13  Whoso rewardeth evil for good, evil shall not depart from his house.

17:13  Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.

17:13  Kdo odplácí zlem za dobro, jeho dům nikdy neopustí zlo.

17:13  Kdo odplácí zlem za dobro, tomu se zlo nehne z domu.

17:13  Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

17:13  Qui reddit mala pro bonis, non recedet malum de domo ejus.

17:14  The beginning of quarrels is as when one letteth out water: and before he suffereth reproach, he forsaketh judgment.

17:14  The beginning of strife is as when one letteth out water: therefore leave off contention, before it be meddled with.

17:14  Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.

17:14  Začátek hádky je protržení hráze – raději přestaň, než spor propukne!

17:14  Začít svár je jako pustit vodu, zanech hádky dříve, než vypukne.

17:14  Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

17:14  Qui dimittit aquam caput est jurgiorum, et antequam patiatur contumeliam judicium deserit.

17:15  He that justifieth the wicked, and he that condemneth the just, both are abominable before God.

17:15  He that justifieth the wicked, and he that condemneth the just, even they both are abomination to the Lord.

17:15  Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.

17:15  Omlouvat ničemu i odsoudit poctivého – obojí se Hospodinu hnusí nastejno.

17:15  Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.

17:15  Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

17:15  Qui justificat impium, et qui condemnat justum, abominabilis est uterque apud Deum.

17:16  What doth it avail a fool to have riches, seeing he cannot buy wisdom? He that maketh his house high, seeketh a downfall: and he that refuseth to learn, shall fall into evils.

17:16  Wherefore is there a price in the hand of a fool to get wisdom, seeing he hath no heart to it?

17:16  K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!

17:16  K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nekoupí!

17:16  Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?

17:16  K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

17:16  Quid prodest stulto habere divitias, cum sapientiam emere non possit ? Qui altum facit domum suam quærit ruinam, et qui evitat discere incidet in mala.

17:17  He that is a friend loveth at all times: and a brother is proved in distress.

17:17  A friend loveth at all times, and a brother is born for adversity.

17:17  V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.

17:17  Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení.

17:17  Přítel miluje v každé době, bratr se zrodil pro čas soužení.

17:17  Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

17:17  Omni tempore diligit qui amicus est, et frater in angustiis comprobatur.

17:18  A foolish man will clap hands, when he is surety for his friend.

17:18  A man void of understanding striketh hands, and becometh surety in the presence of his friend.

17:18  Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje.

17:18  Přišel o rozum, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku.

17:18  Člověk, kterému chybí rozum, se zavazuje rukoudáním a zaručuje se za svého bližního.

17:18  Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

17:18  Stultus homo plaudet manibus, cum spoponderit pro amico suo.

17:19  He that studieth discords, loveth quarrels: and he that exalteth his door, seeketh ruin.

17:19  He loveth transgression that loveth strife: and he that exalteth his gate seeketh destruction.

17:19  Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.

17:19  Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.

17:19  Kdo miluje hádky, miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod, usiluje o zkázu.

17:19  Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

17:19  Qui meditatur discordias diligit rixas, et qui exaltat ostium quærit ruinam.

17:20  He that is of a perverse heart, shall not find good: and he that perverteth his tongue, shall fall into evil.

17:20  He that hath a froward heart findeth no good: and he that hath a perverse tongue falleth into mischief.

17:20  Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.

17:20  Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne.

17:20  Kdo má převrácené srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk, padne do zla.

17:20  Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

17:20  Qui perversi cordis est non inveniet bonum, et qui vertit linguam incidet in malum.

17:21  A fool is born to his own disgrace: and even his father shall not rejoice in a fool.

17:21  He that begetteth a fool doeth it to his sorrow: and the father of a fool hath no joy.

17:21  Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost.

17:21  Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.

17:21  Hlupák je svému rodiči k žalu, otec blázna se nebude radovat.

17:21  Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

17:21  Natus est stultus in ignominiam suam ; sed nec pater in fatuo lætabitur.

17:22  A joyful mind maketh age flourishing: a sorrowful spirit drieth up the bones.

17:22  A merry heart doeth good like a medicine: but a broken spirit drieth the bones.

17:22  Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.

17:22  Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.

17:22  Radostné srdce prospívá jako lék, ale ubitý duch vysušuje kosti.

17:22  Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

17:22  Animus gaudens ætatem floridam facit ; spiritus tristis exsiccat ossa.

17:23  The wicked man taketh gifts out of the bosom, that he may pervert the paths of judgment.

17:23  A wicked man taketh a gift out of the bosom to pervert the ways of judgment.

17:23  Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.

17:23  Darebák přijímá tajné dary, aby cesty práva podvrátil.

17:23  Ničema bere tajně úplatek, aby převracel stezky práva.

17:23  Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

17:23  Munera de sinu impius accipit, ut pervertat semitas judicii.

17:24  Wisdom shineth in the face of the wise: the eyes of fools are in the ends of the earth.

17:24  Wisdom is before him that hath understanding; but the eyes of a fool are in the ends of the earth.

17:24  Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.

17:24  Rozumný má moudrost přímo před sebou, oči hlupáka ji v celém světě nenajdou.

17:24  Ten, kdo je schopen rozumět, má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.

17:24  Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

17:24  In facie prudentis lucet sapientia ; oculi stultorum in finibus terræ.

17:25  A foolish son is the anger of the father: and the sorrow of the mother that bore him.

17:25  A foolish son is a grief to his father, and bitterness to her that bare him.

17:25  Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.

17:25  K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.

17:25  Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.

17:25  K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

17:25  Ira patris filius stultus, et dolor matris quæ genuit eum.

17:26  It is no good thing to do hurt to the just: nor to strike the prince, who judgeth right.

17:26  Also to punish the just is not good, nor to strike princes for equity.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost.

17:26  Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené, když jednají poctivě.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož bít šlechtice za přímost.

17:26  Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

17:26  Non est bonum damnum inferre justo, nec percutere principem qui recta judicat.

17:27  He that setteth bounds to his words, is knowing and wise: and the man of understanding is of a precious spirit.

17:27  He that hath knowledge spareth his words: and a man of understanding is of an excellent spirit.

17:27  Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.

17:27  Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat.

17:27  Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.

17:27  Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

17:27  Qui moderatur sermones suos doctus et prudens est, et pretiosi spiritus vir eruditus.

17:28  Even a fool, if he will hold his peace, shall be counted wise: and if he close his lips, a man of understanding.

17:28  Even a fool, when he holdeth his peace, is counted wise: and he that shutteth his lips is esteemed a man of understanding.

17:28  I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

17:28  I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená.

17:28  I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.

17:28  Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.

17:28  Stultus quoque, si tacuerit, sapiens reputabitur, et si compresserit labia sua, intelligens.

Chapter 18

18:1  He that hath a mind to depart from a friend, seeketh occasions: he shall ever be subject to reproach.

18:1  Through desire a man, having separated himself, seeketh and intermeddleth with all wisdom.

18:1  Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.

18:1  Samotáři jde jen o vlastní choutky, každou rozumnou radou pohrdne.

18:1  Kdo se odděluje, hledá vlastní touhy, ⌈rozzuří se proti každé obezřetnosti.⌉

18:1  Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.

18:1  Occasiones quærit qui vult recedere ab amico : omni tempore erit exprobrabilis.

18:2  A fool receiveth not the words of prudence: unless thou say those things which are in his heart.

18:2  A fool hath no delight in understanding, but that his heart may discover itself.

18:2  Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.

18:2  Tupec nijak nestojí o rozumnost – chce jen vyklopit, co má na srdci.

18:2  Hlupák nemá zálibu v rozumnosti, ale ⌈v odkrývání svého vlastního rozumu.⌉

18:2  Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.

18:2  Non recipit stultus verba prudentiæ, nisi ea dixeris quæ versantur in corde ejus.

18:3  The wicked man, when he is come into the depths of sins, contemneth: but ignominy and reproach follow him.

18:3  When the wicked cometh, then cometh also contempt, and with ignominy reproach.

18:3  Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou.

18:3  Kam přijde darebák, přijde i pohrdání, za ním pak hanba a potupa.

18:3  Když přijde ničema, přichází také pohrdání a s hanbou potupa.

18:3  Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.

18:3  Impius, cum in profundum venerit peccatorum, contemnit ; sed sequitur eum ignominia et opprobrium.

18:4  Words from the mouth of a man are as deep water: and the fountain of wisdom is an overflowing stream.

18:4  The words of a man’s mouth are as deep waters, and the wellspring of wisdom as a flowing brook.

18:4  Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.

18:4  Hluboká voda jsou slova úst některých, zurčící potok, pramen moudrosti.

18:4  Slova z úst člověka jsou jako hluboká voda, pramen moudrosti je jako proudící potok.

18:4  Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.

18:4  Aqua profunda verba ex ore viri, et torrens redundans fons sapientiæ.

18:5  It is not good to accept the person of the wicked, to decline from the truth of judgment.

18:5  It is not good to accept the person of the wicked, to overthrow the righteous in judgment.

18:5  Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého.

18:5  Stranit darebákovi jistě není dobré, natožpak nevinného o právo připravit.

18:5  Není dobré ⌈stranit ničemovi⌉ a ⌈křivdit spravedlivému při soudu.⌉

18:5  Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

18:5  Accipere personam impii non est bonum, ut declines a veritate judicii.

18:6  The lips of a fool intermeddle with strife: and his mouth provoketh quarrels.

18:6  A fool’s lips enter into contention, and his mouth calleth for strokes.

18:6  Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku.

18:6  Tupcova ústa spěchají k hádkám, jeho rty po výprasku volají.

18:6  Hlupákovy rty ⌈se dostávají do sporu,⌉ jeho ústa ⌈volají po ranách.⌉

18:6  Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

18:6  Labia stulti miscent se rixis, et os ejus jurgia provocat.

18:7  The mouth of a fool is his destruction: and his lips are the ruin of his soul.

18:7  A fool’s mouth is his destruction, and his lips are the snare of his soul.

18:7  Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši.

18:7  Tupci jsou jeho ústa záhubou, rty jsou mu pastí smrtelnou.

18:7  Hlupákovi jsou ústa ke zkáze, vlastní rty jsou jeho duše léčkou.

18:7  Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.

18:7  Os stulti contritio ejus, et labia ipsius ruina animæ ejus.

18:8  The words of the double tongued are as if they were harmless: and they reach even to the inner parts of the bowels. Fear casteth down the slothful: and the souls of the effeminate shall be hungry.

18:8  The words of a talebearer are as wounds, and they go down into the innermost parts of the belly.

18:8  Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.

18:8  Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají.

18:8  Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do ⌈nejzazších útrob.⌉

18:8  Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

18:8  Verba bilinguis quasi simplicia, et ipsa perveniunt usque ad interiora ventris. Pigrum dejicit timor ; animæ autem effeminatorum esurient.

18:9  He that is loose and slack in his work, is the brother of him that wasteth his own works.

18:9  He also that is slothful in his work is brother to him that is a great waster.

18:9  Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.

18:9  Kdo při své práci lenoší, od kazisvěta se příliš neliší.

18:9  Také ⌈ten, kdo je nedbalý⌉ při své práci, je bratrem ničitele.

18:9  Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.

18:9  Qui mollis et dissolutus est in opere suo frater est sua opera dissipantis.

18:10  The name of the Lord is a strong tower: the just runneth to it, and shall be exalted.

18:10  The name of the Lord is a strong tower: the righteous runneth into it, and is safe.

18:10  Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu.

18:10  Hospodinovo jméno je pevnou věží; spravedlivý se uchýlí do jeho bezpečí.

18:10  Hospodinovo jméno je ⌈pevnou věží,⌉ spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.

18:10  Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

18:10  Turris fortissima nomen Domini ; ad ipsum currit justus, et exaltabitur.

18:11  The substance of the rich man is the city of his strength, and as a strong wall compassing him about.

18:11  The rich man’s wealth is his strong city, and as an high wall in his own conceit.

18:11  Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba.

18:11  Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, nepřekonatelnou zdí je v jeho představách.

18:11  Majetek bohatého je jeho pevným městem a jako vysoká hradba v jeho představě.

18:11  Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.

18:11  Substantia divitis urbs roboris ejus, et quasi murus validus circumdans eum.

18:12  Before destruction, the heart of a man is exalted: and before he be glorified, it is humbled.

18:12  Before destruction the heart of man is haughty, and before honour is humility.

18:12  Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.

18:12  Pýcha předchází pád, slávu předchází pokora.

18:12  Před zkázou se srdce člověka povýší, před slávou je pokora.

18:12  Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

18:12  Antequam conteratur, exaltatur cor hominis, et antequam glorificetur, humiliatur.

18:13  He that answereth before he heareth, sheweth himself to be a fool, and worthy of confusion.

18:13  He that answereth a matter before he heareth it, it is folly and shame unto him.

18:13  Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj.

18:13  Kdo odpovídá dřív, než vyslechne, hloupost projevuje k vlastní ostudě.

18:13  Kdo odpovídá dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda.

18:13  Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.

18:13  Qui prius respondet quam audiat, stultum se esse demonstrat, et confusione dignum.

18:14  The spirit of a man upholdeth his infirmity: but a spirit that is easily angered, who can bear?

18:14  The spirit of a man will sustain his infirmity; but a wounded spirit who can bear?

18:14  Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese?

18:14  Lidský duch dovede unést nemoc, ztrápený duch se však nedá vydržet.

18:14  Duch člověka vydrží jeho nemoc, ale kdo unese ubitého ducha?

18:14  Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

18:14  Spiritus viri sustentat imbecillitatem suam ; spiritum vero ad irascendum facilem quis poterit sustinere ?

18:15  A wise heart shall acquire knowledge: and the ear of the wise seeketh instruction.

18:15  The heart of the prudent getteth knowledge; and the ear of the wise seeketh knowledge.

18:15  Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává.

18:15  Rozumné srdce nabývá poznání, moudré uši prahnou po vědění.

18:15  Srdce rozumného poznání získá, ucho moudrých poznání hledá.

18:15  Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.

18:15  Cor prudens possidebit scientiam, et auris sapientium quærit doctrinam.

18:16  A man's gift enlargeth his way, and maketh him room before princes.

18:16  A man’s gift maketh room for him, and bringeth him before great men.

18:16  Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům.

18:16  Dar otvírá člověku dveře, i před velikány jej přivede.

18:16  Dar člověku otevře dveře, povede ho před vysoko postavené.

18:16  Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.

18:16  Donum hominis dilatat viam ejus, et ante principes spatium ei facit.

18:17  The just is first accuser of himself: his friend cometh, and shall search him.

18:17  He that is first in his own cause seemeth just; but his neighbour cometh and searcheth him.

18:17  Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce.

18:17  První, kdo líčí spor, se zdá být v právu, příchod druhého jej ale prověří.

18:17  ⌈Kdo je první při sporu,⌉ zdá se být spravedlivý, přijde však jeho bližní a prověří ho.

18:17  Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.

18:17  Justus prior est accusator sui : venit amicus ejus, et investigabit eum.

18:18  The lot suppresseth contentions, and determineth even between the mighty.

18:18  The lot causeth contentions to cease, and parteth between the mighty.

18:18  Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce.

18:18  Los dokáže ukončit sváry, i mocné dovede rozsoudit.

18:18  Los zastaví sváry, rozhodne mezi mocnými.

18:18  Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.

18:18  Contradictiones comprimit sors, et inter potentes quoque dijudicat.

18:19  A brother that is helped by his brother, is like a strong city: and judgments are like the bars of cities.

18:19  A brother offended is harder to be won than a strong city: and their contentions are like the bars of a castle.

18:19  Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce.

18:19  Ukřivděný bratr se uzavře jak město, rozepře působí jako hradní závory.

18:19  Ukřivděný bratr je nedostupnější nežli pevné město, sváry jsou jako závora pevnosti.

18:19  Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.

18:19  Frater qui adjuvatur a fratre quasi civitas firma, et judicia quasi vectes urbium.

18:20  Of the fruit of a man's mouth shall his belly be satisfied: and the offspring of his lips shall fill him.

18:20  A man’s belly shall be satisfied with the fruit of his mouth; and with the increase of his lips shall he be filled.

18:20  Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.

18:20  Ovocem svých úst si každý naplní břicho, úrodou vlastních rtů se každý nasytí.

18:20  Ovocem úst člověka se nasytí jeho nitro, nasytí se výnosem svých rtů.

18:20  Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.

18:20  De fructu oris viri replebitur venter ejus, et genimina labiorum ipsius saturabunt eum.

18:21  Death and life are in the power of the tongue: they that love it, shall eat the fruits thereof.

18:21  Death and life are in the power of the tongue: and they that love it shall eat the fruit thereof.

18:21  V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.

18:21  Jazyk má moc nad smrtí i životem, kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce.

18:21  V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.

18:21  Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

18:21  Mors et vita in manu linguæ ; qui diligunt eam comedent fructus ejus.

18:22  He that hath found a good wife, hath found a good thing, and shall receive a pleasure from the Lord. He that driveth away a good wife, driveth away a good thing: but he that keepeth an adulteress, is foolish and wicked.

18:22  Whoso findeth a wife findeth a good thing, and obtaineth favour of the Lord.

18:22  Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.

18:22  Kdo našel manželku, ten našel štěstí, Hospodin jej svou přízní obdařil.

18:22  Kdo nalezl ženu, nalezl dobro, dosáhl zalíbení u Hospodina.

18:22  Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.

18:22  Qui invenit mulierem bonam invenit bonum, et hauriet jucunditatem a Domino. Qui expellit mulierem bonam expellit bonum ; qui autem tenet adulteram stultus est et impius.

18:23  The poor will speak with supplications, and the rich will speak roughly.

18:23  The poor useth intreaties; but the rich answereth roughly.

18:23  Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě.

18:23  Chudák poníženě prosí, boháč odpovídá hrubostí.

18:23  Chudý ⌈úpěnlivě prosí,⌉ ale bohatý odpovídá tvrdě.

18:23  Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.

18:23  Cum obsecrationibus loquetur pauper, et dives effabitur rigide.

18:24  A man amiable in society, shall be more friendly than a brother.

18:24  A man that hath friends must shew himself friendly: and there is a friend that sticketh closer than a brother.

18:24  Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.

18:24  Někdo ze sebe jen dělá přítele, bližší než bratr je však ten, kdo miluje.

18:24  ⌈Někdo má přátele ke své zkáze,⌉ ale některý přítel přilnul víc než bratr.

18:24  Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

18:24  Vir amabilis ad societatem magis amicus erit quam frater.

Chapter 19

19:1  Better is the poor man, that walketh in his simplicity, than a rich man that is perverse in his lips and unwise.

19:1  Better is the poor that walketh in his integrity, than he that is perverse in his lips, and is a fool.

19:1  Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák.

19:1  Lepší chudý poctivec než prolhaný pitomec.

19:1  Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák.

19:1  Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

19:1  Melior est pauper qui ambulat in simplicitate sua quam dives torquens labia sua, et insipiens.

19:2  Where there is no knowledge of the soul, there is no good: and he that is hasty with his feet shall stumble.

19:2  Also, that the soul be without knowledge, it is not good; and he that hasteth with his feet sinneth.

19:2  Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší.

19:2  Nadšení bez poznání nestačí, zbrklý se dopouští mnoha chyb.

19:2  Bez poznání jistě není touha dobrá, ⌈kdo je ukvapený,⌉ hřeší.

19:2  Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

19:2  Ubi non est scientia animæ, non est bonum, et qui festinus est pedibus offendet.

19:3  The folly of a man supplanteth his steps: and he fretteth in his mind against God.

19:3  The foolishness of man perverteth his way: and his heart fretteth against the Lord.

19:3  Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na Hospodina.

19:3  Člověk padá pro vlastní hloupost, v srdci má ale na Hospodina zlost.

19:3  ⌈Hloupost člověku podvrací jeho cestu,⌉ ale jeho srdce se rozčiluje na Hospodina.

19:3  Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

19:3  Stultitia hominis supplantat gressus ejus, et contra Deum fervet animo suo.

19:4  Riches make many friends: but from the poor man, even they whom he had, depart.

19:4  Wealth maketh many friends; but the poor is separated from his neighbour.

19:4  Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne.

19:4  Boháč má přátel habaděj, chuďas je opuštěn bez přátel.

19:4  Majetek přidává množství přátel, ale chudák ⌈bude svým přítelem opuštěn.⌉

19:4  Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

19:4  Divitiæ addunt amicos plurimos ; a paupere autem et hi quos habuit separantur.

19:5  A false witness shall not be unpunished: and he that speaketh lies, shall not escape.

19:5  A false witness shall not be unpunished, and he that speaketh lies shall not escape.

19:5  Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži.

19:5  Křivopřísežník trestu neujde, neunikne, kdo šíří lež.

19:5  Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, neunikne.

19:5  Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

19:5  Testis falsus non erit impunitus, et qui mendacia loquitur non effugiet.

19:6  Many honour the person of him that is mighty, and are friends of him that giveth gifts.

19:6  Many will intreat the favour of the prince: and every man is a friend to him that giveth gifts.

19:6  Urozenému pochlebují mnozí, se štědrým mužem se přátelí kdekdo.

19:6  Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.

19:6  Mnozí si předcházejí šlechtice, každý je přítelem toho, kdo rozdává.

19:6  Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

19:6  Multi colunt personam potentis, et amici sunt dona tribuentis.

19:7  The brethren of the poor man hate him: moreover also his friends have departed far from him. He that followeth after words only, shall have nothing.

19:7  All the brethren of the poor do hate him: how much more do his friends go far from him? he pursueth them with words, yet they are wanting to him.

19:7  Chudáka nenávidí všichni jeho bratři, tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé. Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic.

19:7  Chuďase nesnáší ani jeho bratři – tím spíše se mu vyhnou přátelé! Snaží se najít slova, ale zbytečně.

19:7  Chudého nenávidí všichni jeho bratři, tím spíše se od něj vzdalují jeho přátelé. ⌈Svými řečmi je uhání, ale oni nic.⌉

19:7  Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

19:7  Fratres hominis pauperis oderunt eum ; insuper et amici procul recesserunt ab eo. Qui tantum verba sectatur nihil habebit ;

19:8  But he that possesseth a mind, loveth his own soul, and he that keepeth prudence, shall find good things.

19:8  He that getteth wisdom loveth his own soul: he that keepeth understanding shall find good.

19:8  Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro.

19:8  Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.

19:8  Kdo získá rozum, ⌈miluje svou duši;⌉ kdo zachovává rozumnost, ⌈nalezne dobro.⌉

19:8  Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

19:8  qui autem possessor est mentis diligit animam suam, et custos prudentiæ inveniet bona.

19:9  A false witness shall not be unpunished: and he that speaketh lies, shall perish.

19:9  A false witness shall not be unpunished, and he that speaketh lies shall perish.

19:9  Křivý svědek nezůstane bez trestu, zahyne ten, kdo šíří lži.

19:9  Křivopřísežník neujde trestu, kdo šíří klam, ten zahyne.

19:9  Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, zahyne.

19:9  Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

19:9  Falsus testis non erit impunitus, et qui loquitur mendacia peribit.

19:10  Delicacies are not seemly for a fool: nor for a servant to have rule over princes.

19:10  Delight is not seemly for a fool; much less for a servant to have rule over princes.

19:10  Nepřísluší blahobyt hlupákovi, natož otroku vláda nad knížaty.

19:10  Tupci nesluší žádný přepych, tím méně otroku vláda nad pány.

19:10  Pro hlupáka se nehodí přepych, tím méně, aby otrok vládl nad knížaty.

19:10  Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

19:10  Non decent stultum deliciæ, nec servum dominari principibus.

19:11  The learning of a man is known by patience: and his glory is to pass over wrongs.

19:11  The discretion of a man deferreth his anger; and it is his glory to pass over a transgression.

19:11  Prozíravost činí člověka shovívavým, promíjet přestupky je jeho ozdobou.

19:11  Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba.

19:11  Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení.

19:11  Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

19:11  Doctrina viri per patientiam noscitur, et gloria ejus est iniqua prætergredi.

19:12  As the roaring of a lion, so also is the anger of a king: and his cheerfulness as the dew upon the grass.

19:12  The king’s wrath is as the roaring of a lion; but his favour is as dew upon the grass.

19:12  Jak řev mladého lva je králova zlost, jak rosa na bylinu jeho přízeň.

19:12  Králova zlost – to je lví řev, jeho přízeň – rosa na trávě.

19:12  Králův hněv je jako řvaní mladého lva, ale jeho obliba je jako rosa na zeleň.

19:12  Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

19:12  Sicut fremitus leonis, ita et regis ira, et sicut ros super herbam, ita et hilaritas ejus.

19:13  A foolish son is the grief of his father: and a wrangling wife is like a roof continually dropping through.

19:13  A foolish son is the calamity of his father: and the contentions of a wife are a continual dropping.

19:13  Neštěstím pro otce je syn hlupák; svárlivá žena jak neustálé zatékání vody.

19:13  Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce!

19:13  Syn hlupák je svému otci pohromou, sváry se ženou jsou jako stálé kapání vody.

19:13  Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

19:13  Dolor patris filius stultus, et tecta jugiter perstillantia litigiosa mulier.

19:14  House and riches are given by parents: but a prudent wife is properly from the Lord.

19:14  House and riches are the inheritance of fathers: and a prudent wife is from the Lord.

19:14  Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina.

19:14  Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin.

19:14  Dům a majetek jsou dědictvím otců, ale rozumná žena je od Hospodina.

19:14  Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

19:14  Domus et divitiæ dantur a parentibus ; a Domino autem proprie uxor prudens.

19:15  Slothfulness casteth into a deep sleep, and an idle soul shall suffer hunger.

19:15  Slothfulness casteth into a deep sleep; and an idle soul shall suffer hunger.

19:15  Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.

19:15  Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.

19:15  Lenost uvrhne do spánku, nedbalý člověk bude hladovět.

19:15  Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

19:15  Pigredo immittit soporem, et anima dissoluta esuriet.

19:16  He that keepeth the commandment, keepeth his own soul: but he that neglecteth his own way, shall die.

19:16  He that keepeth the commandment keepeth his own soul; but he that despiseth his ways shall die.

19:16  Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život, zemře, kdo jeho cestami zhrdá.

19:16  Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne.

19:16  Kdo zachovává příkaz, chrání svou duši, ⌈kdo opovrhuje svými cestami,⌉ zemře.

19:16  Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

19:16  Qui custodit mandatum custodit animam suam ; qui autem negligit viam suam mortificabitur.

19:17  He that hath mercy on the poor, lendeth to the Lord: and he will repay him.

19:17  He that hath pity upon the poor lendeth unto the Lord; and that which he hath given will he pay him again.

19:17  Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost.

19:17  Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí.

19:17  Kdo se smilovává nad chudým, půjčuje Hospodinu, ⌈odplatí mu za to, co vykonal.⌉

19:17  Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

19:17  Fœneratur Domino qui miseretur pauperis, et vicissitudinem suam reddet ei.

19:18  Chastise thy son, despair not: but to the killing of him set not thy soul.

19:18  Chasten thy son while there is hope, and let not thy soul spare for his crying.

19:18  Trestej syna, dokud je naděje, a nechtěj mu přivodit smrt!

19:18  Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.

19:18  Kárej svého syna, když je naděje, ale ⌈nedej se unést,⌉ abys ho usmrtil.

19:18  Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

19:18  Erudi filium tuum ; ne desperes : ad interfectionem autem ejus ne ponas animam tuam.

19:19  He that is impatient, shall suffer damage: and when he shall take away, he shall add another thing.

19:19  A man of great wrath shall suffer punishment: for if thou deliver him, yet thou must do it again.

19:19  Velká vznětlivost volá po pokutě, odpustíš-li, budeš muset přidat.

19:19  Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.

19:19  Hněvivý člověk zaplatí pokutu; i když ho vysvobodíš, ještě mu přidáš.

19:19  Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

19:19  Qui impatiens est sustinebit damnum, et cum rapuerit, aliud apponet.

19:20  Hear counsel, and receive instruction, that thou mayst be wise in thy latter end.

19:20  Hear counsel, and receive instruction, that thou mayest be wise in thy latter end.

19:20  Poslechni radu, přijmi i trest, abys byl napříště moudrý.

19:20  Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší.

19:20  Poslechni radu, přijmi naučení, abys nakonec zmoudřel.

19:20  Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

19:20  Audi consilium, et suscipe disciplinam, ut sis sapiens in novissimis tuis.

19:21  There are many thoughts in the heart of a man: but the will of the Lord shall stand firm.

19:21  There are many devices in a man’s heart; nevertheless the counsel of the Lord, that shall stand.

19:21  Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí.

19:21  Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin.

19:21  V srdci člověka je mnoho plánů, ale Hospodinův plán se naplní.

19:21  Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

19:21  Multæ cogitationes in corde viri ; voluntas autem Domini permanebit.

19:22  A needy man is merciful: and better is the poor than the lying man.

19:22  The desire of a man is his kindness: and a poor man is better than a liar.

19:22  Na člověku se žádá, aby byl milosrdný; chudák je na tom lépe než lhář.

19:22  Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník.

19:22  ⌈Od člověka se očekává oddanost,⌉ lépe je být chudý nežli lhář.

19:22  Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

19:22  Homo indigens misericors est, et melior est pauper quam vir mendax.

19:23  The fear of the Lord is unto life: and he shall abide in the fulness without being visited with evil.

19:23  The fear of the Lord tendeth to life: and he that hath it shall abide satisfied; he shall not be visited with evil.

19:23  Bázeň před Hospodinem vede k životu; nasycen přečkáš noc a nic zlého tě nepostihne.

19:23  Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát.

19:23  Bázeň před Hospodinem je k životu, člověk ⌈nasycen uléhá,⌉ ⌈zlo jej nepostihne.⌉

19:23  Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

19:23  Timor Domini ad vitam, et in plenitudine commorabitur absque visitatione pessima.

19:24  The slothful hideth his hand under his armpit, and will not so much as bring it to his mouth.

19:24  A slothful man hideth his hand in his bosom, and will not so much as bring it to his mouth again.

19:24  Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí.

19:24  Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne.

19:24  Lenoch ponoří ruku do mísy, už ani k ústům ji nezvedne.

19:24  Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

19:24  Abscondit piger manum suam sub ascella, nec ad os suum applicat eam.

19:25  The wicked man being scourged, the fool shall be wiser: but if thou rebuke a wise man, he will understand discipline.

19:25  Smite a scorner, and the simple will beware: and reprove one that hath understanding, and he will understand knowledge.

19:25  Bij posměvače a prostoduchý se stane chytřejším, domluv rozumnému a porozumí poznání.

19:25  Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání.

19:25  Udeř posměvače a prostoduchý nabude chytrosti, kárej rozumného a získá poznání.

19:25  Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

19:25  Pestilente flagellato stultus sapientior erit ; si autem corripueris sapientem, intelliget disciplinam.

19:26  He that afflicteth his father, and chaseth away his mother, is infamous and unhappy.

19:26  He that wasteth his father, and chaseth away his mother, is a son that causeth shame, and bringeth reproach.

19:26  Kdo týrá otce a vyhání matku, je syn hanebný a hnusný.

19:26  Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný.

19:26  Syn, který ničí otce či vyhání matku, jedná hanebně a je pro ostudu.

19:26  Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

19:26  Qui affligit patrem, et fugat matrem, ignominiosus est et infelix.

19:27  Cease not, O my son, to hear instruction, and be not ignorant of the words of knowledge.

19:27  Cease, my son, to hear the instruction that causeth to err from the words of knowledge.

19:27  Přestaneš-li, synu, poslouchat kárání, od výroků poznání zbloudíš.

19:27  Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání.

19:27  Můj synu, přestaň poslouchat naučení a zabloudíš od řečí poznání.

19:27  Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

19:27  Non cesses, fili, audire doctrinam, nec ignores sermones scientiæ.

19:28  An unjust witness scorneth judgment: and the mouth of the wicked devoureth iniquity.

19:28  An ungodly witness scorneth judgment: and the mouth of the wicked devoureth iniquity.

19:28  Ničemný svědek se posmívá právu a ústa svévolníků hltají ničemnosti.

19:28  Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost.

19:28  Ničemný svědek se bude posmívat právu, ústa ničemů budou hltat zlo.

19:28  Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

19:28  Testis iniquus deridet judicium, et os impiorum devorat iniquitatem.

19:29  Judgments are prepared for scorners: and striking hammers for the bodies of fools.

19:29  Judgments are prepared for scorners, and stripes for the back of fools.

19:29  Na posměvače jsou schystány soudy, na hřbet hlupáků výprask.

19:29  Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.

19:29  Pro posměvače jsou připraveny soudy, na záda hlupáků rány.

19:29  Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

19:29  Parata sunt derisoribus judicia, et mallei percutientes stultorum corporibus.

Chapter 20

20:1  Wine is a luxurious thing, and drunkenness riotous: whosoever is delighted therewith, shall not be wise.

20:1  Wine is a mocker, strong drink is raging: and whosoever is deceived thereby is not wise.

20:1  Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.

20:1  Víno je drzoun a pivo křikloun; kdo za ním vrávorá, nezmoudří.

20:1  Víno je posměvač, pivo je výtržník; každý, kdo ⌈se jím dává zavést,⌉ není moudrý.

20:1  Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

20:1  Luxuriosa res vinum, et tumultuosa ebrietas : quicumque his delectatur non erit sapiens.

20:2  As the roaring of a lion, so also is the dread of a king: he that provoketh him, sinneth against his own soul.

20:2  The fear of a king is as the roaring of a lion: whoso provoketh him to anger sinneth against his own soul.

20:2  Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.

20:2  Jako když lev řve, král hrůzu nahání; svůj život ohrožuje, kdo jej popudí.

20:2  ⌈Hrůza, kterou král nahání,⌉ je jako řvaní mladého lva, kdo ho provokuje, hřeší proti své duši.

20:2  Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

20:2  Sicut rugitus leonis, ita et terror regis : qui provocat eum peccat in animam suam.

20:3  It is an honour for a man to separate himself from quarrels: but all fools are meddling with reproaches.

20:3  It is an honour for a man to cease from strife: but every fool will be meddling.

20:3  Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.

20:3  Upustit od sporu je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup.

20:3  Pro člověka je ctí upustit od hádky, rozzuří se každý hlupák.

20:3  Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

20:3  Honor est homini qui separat se a contentionibus ; omnes autem stulti miscentur contumeliis.

20:4  Because of the cold the sluggard would not plough: he shall beg therefore in the summer, and it shall not be given him.

20:4  The sluggard will not plow by reason of the cold; therefore shall he beg in harvest, and have nothing.

20:4  Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude.

20:4  Na podzim lenoch orat nechce, o žních bude žebrat zbytečně.

20:4  Lenoch na podzim neorá, potom se při žni dožaduje, ale nic není.

20:4  Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

20:4  Propter frigus piger arare noluit ; mendicabit ergo æstate, et non dabitur illi.

20:5  Counsel in the heart of a man is like deep water: but a wise man will draw it out.

20:5  Counsel in the heart of man is like deep water; but a man of understanding will draw it out.

20:5  Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.

20:5  Rada v srdci člověka je voda hluboká, kdo je rozumný, ji umí načerpat.

20:5  Plán v srdci člověka je jako hluboká voda, rozumný člověk ji však načerpá.

20:5  Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

20:5  Sicut aqua profunda, sic consilium in corde viri ; sed homo sapiens exhauriet illud.

20:6  Many men are called merciful: but who shall find a faithful man?

20:6  Most men will proclaim every one his own goodness: but a faithful man who can find?

20:6  Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?

20:6  Svou vlastní oddaností se kdekdo holedbá, věrného muže však aby pohledal.

20:6  Mnoho lidí vyhlašuje svou oddanost, ale kdo najde věrného člověka?

20:6  Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

20:6  Multi homines misericordes vocantur ; virum autem fidelem quis inveniet ?

20:7  The just that walketh in his simplicity, shall leave behind him blessed children.

20:7  The just man walketh in his integrity: his children are blessed after him.

20:7  Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!

20:7  Spravedlivý je, kdo žije v poctivosti; šťastní budou jeho potomci!

20:7  Spravedlivý žije bezúhonně, blahoslavení jsou jeho synové po něm.

20:7  Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

20:7  Justus qui ambulat in simplicitate sua beatos post se filios derelinquet.

20:8  The king, that sitteth on the throne of judgment, scattereth away all evil with his look.

20:8  A king that sitteth in the throne of judgment scattereth away all evil with his eyes.

20:8  Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.

20:8  Král sedí na trůnu, aby soudil, všechno zlo svým zrakem rozhání.

20:8  Král sedí na soudcovském stolci a provívá svýma očima každé zlo.

20:8  Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

20:8  Rex qui sedet in solio judicii dissipat omne malum intuitu suo.

20:9  Who can say: My heart is clean, I am pure from sin?

20:9  Who can say, I have made my heart clean, I am pure from my sin?

20:9  Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu“?

20:9  Kdo může říci: Mám čisté srdce, od hříchu jsem se oprostil?

20:9  Kdo může říct: Očistil jsem své srdce, jsem čistý od svého hříchu?

20:9  Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

20:9  Quis potest dicere : Mundum est cor meum ; purus sum a peccato ?

20:10  Diverse weights and diverse measures, both are abominable before God.

20:10  Divers weights, and divers measures, both of them are alike abomination to the Lord.

20:10  Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.

20:10  Dvojí metr a dvojí závaží – Hospodinu se hnusí obojí.

20:10  ⌈Dvojí závaží⌉ a ⌈dvojí míra,⌉ obojí je pro Hospodina ohavností.

20:10  Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

20:10  Pondus et pondus, mensura et mensura : utrumque abominabile est apud Deum.

20:11  By his inclinations a child is known, if his works be clean and right.

20:11  Even a child is known by his doings, whether his work be pure, and whether it be right.

20:11  Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.

20:11  I na dětech se podle chování pozná, jak čistá a upřímná je jejich povaha.

20:11  Již chlapec se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho skutky čisté a správné.

20:11  Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

20:11  Ex studiis suis intelligitur puer, si munda et recta sint opera ejus.

20:12  The hearing ear, and the seeing eye, the Lord hath made them both.

20:12  The hearing ear, and the seeing eye, the Lord hath made even both of them.

20:12  Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.

20:12  Slyšící ucho, vidoucí oko – obojí učinil Hospodin.

20:12  Ucho, které slyší, a oko, které vidí, Hospodin učinil obojí.

20:12  Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

20:12  Aurem audientem, et oculum videntem : Dominus fecit utrumque.

20:13  Love not sleep, lest poverty oppress thee: open thy eyes, and be filled with bread.

20:13  Love not sleep, lest thou come to poverty; open thine eyes, and thou shalt be satisfied with bread.

20:13  Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.

20:13  Nemiluj spánek, ať nezchudneš; otevři oči, ať se nasytíš.

20:13  Nemiluj spánek, jinak zchudneš, otevři své oči a nasytíš se pokrmem.

20:13  Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

20:13  Noli diligere somnum, ne te egestas opprimat : aperi oculos tuos, et saturare panibus.

20:14  It is naught, it is naught, saith every buyer: and when he is gone away, then he will boast.

20:14  It is naught, it is naught, saith the buyer: but when he is gone his way, then he boasteth.

20:14  „Špatné, špatné“, říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí.

20:14  „Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje, a jen co popojde, už si pochvaluje.

20:14  To je špatné, špatné, říká kupující, ale když odejde, začne se chlubit.

20:14  Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

20:14  Malum est, malum est, dicit omnis emptor ; et cum recesserit, tunc gloriabitur.

20:15  There is gold and a multitude of jewels: but the lips of knowledge are a precious vessel.

20:15  There is gold, and a multitude of rubies: but the lips of knowledge are a precious jewel.

20:15  Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.

20:15  Někdo má zlato a perel hromady, nejdražším klenotem jsou moudré rty.

20:15  ⌈Někdo má⌉ zlato a množství drahokamů, ale vskutku drahocenná věc jsou ⌈rozumné rty.⌉

20:15  Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

20:15  Est aurum et multitudo gemmarum, et vas pretiosum labia scientiæ.

20:16  Take away the garment of him that is surety for a stranger, and take a pledge from him for strangers.

20:16  Take his garment that is surety for a stranger: and take a pledge of him for a strange woman.

20:16  Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.

20:16  Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.

20:16  Vezmi mu roucho, neboť se zaručil za cizince a vezmi to od něj do zástavy za cizinku.

20:16  Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

20:16  Tolle vestimentum ejus qui fidejussor extitit alieni, et pro extraneis aufer pignus ab eo.

20:17  The bread of lying is sweet to a man: but afterwards his mouth shall be filled with gravel.

20:17  Bread of deceit is sweet to a man; but afterwards his mouth shall be filled with gravel.

20:17  Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.

20:17  Ten, komu pokrm ze lži lahodí, skončí s ústy plnými kamení.

20:17  Člověku je sladký pokrm získaný klamem, ale potom se jeho ústa naplní štěrkem.

20:17  Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

20:17  Suavis est homini panis mendacii, et postea implebitur os ejus calculo.

20:18  Designs are strengthened by counsels: and wars are to be managed by governments.

20:18  Every purpose is established by counsel: and with good advice make war.

20:18  Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou.

20:18  Podpoř své úmysly dobrou radou, nech se poučit, než začneš boj.

20:18  Plány s radou se uskutečňují, proto válku veď se strategií.

20:18  Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

20:18  Cogitationes consiliis roborantur, et gubernaculis tractanda sunt bella.

20:19  Meddle not with him that revealeth secrets, and walketh deceitfully, and openeth wide his lips.

20:19  He that goeth about as a talebearer revealeth secrets: therefore meddle not with him that flattereth with his lips.

20:19  Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.

20:19  Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí; s tlučhubou neměj co do činění.

20:19  Kdo roznáší pomluvu, odhaluje důvěrnosti, proto se nezaplétej se žvanilem.

20:19  Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

20:19  Ei qui revelat mysteria, et ambulat fraudulenter, et dilatat labia sua, ne commiscearis.

20:20  He that curseth his father, and mother, his lamp shall be put out in the midst of darkness.

20:20  Whoso curseth his father or his mother, his lamp shall be put out in obscure darkness.

20:20  Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.

20:20  Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.

20:20  Tomu, kdo proklíná svého otce či svou matku, zhasne jeho lampa v nejhlubší temnotě.

20:20  Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

20:20  Qui maledicit patri suo et matri, extinguetur lucerna ejus in mediis tenebris :

20:21  The inheritance gotten hastily in the beginning, in the end shall be without a blessing.

20:21  An inheritance may be gotten hastily at the beginning; but the end thereof shall not be blessed.

20:21  Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané.

20:21  Rychlé zbohatnutí na začátku, žádné požehnání na konci.

20:21  Dědictví na počátku kvapně získané nakonec nebude požehnané.

20:21  Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

20:21  hæreditas ad quam festinatur in principio, in novissimo benedictione carebit.

20:22  Say not: I will return evil: wait for the Lord, and he will deliver thee.

20:22  Say not thou, I will recompense evil; but wait on the Lord, and he shall save thee.

20:22  Neříkej: „Odplatím za zlo!“ Čekej na Hospodina a on tě zachrání.

20:22  Nikdy neříkej: „Tu křivdu pomstím,“ čekej na Hospodina – ten ti pomůže.

20:22  Neříkej: „Odplatím zlo!“ Čekej na Hospodina a zachrání tě.

20:22  Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

20:22  Ne dicas : Reddam malum : exspecta Dominum, et liberabit te.

20:23  Diverse weights are an abomination before the Lord: a deceitful balance is not good.

20:23  Divers weights are an abomination unto the Lord; and a false balance is not good.

20:23  Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.

20:23  Dvojí závaží se Hospodinu hnusí; falešné váhy se mu nelíbí.

20:23  Pro Hospodina je ohavností dvojí závaží, falešné váhy nejsou dobré.

20:23  Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

20:23  Abominatio est apud Dominum pondus et pondus ; statera dolosa non est bona.

20:24  The steps of men are guided by the Lord: but who is the man that can understand his own way?

20:24  Man’s goings are of the Lord; how can a man then understand his own way?

20:24  Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?

20:24  Hospodin řídí lidské kroky; který člověk své cestě rozumí?

20:24  Kroky muže jsou od Hospodina; a člověk, jak porozumí své cestě?

20:24  Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

20:24  A Domino diriguntur gressus viri : quis autem hominum intelligere potest viam suam ?

20:25  It is ruin to a man to devour holy ones, and after vows to retract.

20:25  It is a snare to the man who devoureth that which is holy, and after vows to make enquiry.

20:25  Člověku je léčkou nerozvážně říci: „Je to zasvěceno“, a po slibu si to rozmýšlet.

20:25  Je v pasti, kdo něco chvatně prohlásil za svaté a teprve potom přemýšlel.

20:25  Léčkou pro člověka je rychle vyslovit: Je to svaté!, a teprve po slibech přemýšlet.

20:25  Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

20:25  Ruina est homini devorare sanctos, et post vota retractare.

20:26  A wise king scattereth the wicked, and bringeth over them the wheel.

20:26  A wise king scattereth the wicked, and bringeth the wheel over them.

20:26  Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu.

20:26  Moudrý král se vypořádá s darebáky: nechá je drtit pod koly.

20:26  Moudrý král provívá ničemy, obrací na ně mlátící kolo.

20:26  Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

20:26  Dissipat impios rex sapiens, et incurvat super eos fornicem.

20:27  The spirit of a man is the lamp of the Lord, which searcheth all the hidden things of the bowels.

20:27  The spirit of man is the candle of the Lord, searching all the inward parts of the belly.

20:27  Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.

20:27  Hospodinovou svící je duch člověka – vše, co je skryté, prozkoumá.

20:27  Duch člověka je lampou od Hospodina, prozkoumává nejhlubší nitro.

20:27  Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

20:27  Lucerna Domini spiraculum hominis, quæ investigat omnia secreta ventris.

20:28  Mercy and truth preserve the king, and his throne is strengthened by clemency.

20:28  Mercy and truth preserve the king: and his throne is upholden by mercy.

20:28  Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.

20:28  Láska a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá laskavost.

20:28  Oddanost a věrnost bude střežit krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.

20:28  Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

20:28  Misericordia et veritas custodiunt regem, et roboratur clementia thronus ejus.

20:29  The joy of young men is their strength: and the dignity of old men, their grey hairs.

20:29  The glory of young men is their strength: and the beauty of old men is the gray head.

20:29  Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.

20:29  Chloubou mládenců je jejich síla, ozdobou starců šediny.

20:29  Okrasou mládenců je jejich síla, ozdoba starců šediny.

20:29  Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

20:29  Exsultatio juvenum fortitudo eorum, et dignitas senum canities.

20:30  The blueness of a wound shall wipe away evils: and stripes in the more inward parts of the belly.

20:30  The blueness of a wound cleanseth away evil: so do stripes the inward parts of the belly.

20:30  Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.

20:30  Rány a modřiny uzdravují ze špatnosti, bití zasahuje hluboké útroby.

20:30  Jizvy a modřiny vyčistí zlo, rány také nejhlubší nitro.

20:30  Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

20:30  Livor vulneris absterget mala, et plagæ in secretioribus ventris.

Chapter 21

21:1  As the divisions of waters, so the heart of the king is in the hand of the Lord: whithersoever he will, he shall turn it.

21:1  The king’s heart is in the hand of the Lord, as the rivers of water: he turneth it whithersoever he will.

21:1  Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí.

21:1  Královo srdce je v Hospodinově ruce – jak vodní strouhu je směruje, kam chce.

21:1  Královo srdce je v Hospodinově ruce jako proudy vody, nakloní ho, kamkoli se mu zalíbí.

21:1  Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.

21:1  Sicut divisiones aquarum, ita cor regis in manu Domini : quocumque voluerit, inclinabit illud.

21:2  Every way of a man seemeth right to himself: but the Lord weigheth the hearts.

21:2  Every way of a man is right in his own eyes: but the Lord pondereth the hearts.

21:2  Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin.

21:2  Člověk má všechny své cesty za správné, srdce však zpytuje Hospodin.

21:2  ⌈Člověku připadá správná každá jeho cesta,⌉ avšak srdce zkoumá Hospodin.

21:2  Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.

21:2  Omnis via viri recta sibi videtur : appendit autem corda Dominus.

21:3  To do mercy and judgment, pleaseth the Lord more than victims.

21:3  To do justice and judgment is more acceptable to the Lord than sacrifice.

21:3  Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť.

21:3  Když se děje spravedlnost a právo, Hospodin to má raději než oběti.

21:3  ⌈Jednat podle spravedlnosti a práva⌉ je Hospodinu milejší nežli oběť.

21:3  Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.

21:3  Facere misericordiam et judicium magis placet Domino quam victimæ.

21:4  Haughtiness of the eyes is the enlarging of the heart: the lamp of the wicked is sin.

21:4  An high look, and a proud heart, and the plowing of the wicked, is sin.

21:4  Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.

21:4  Povýšené oči, naduté srdce, úsilí ničemů – to vše je hřích.

21:4  Povýšené oči a pýcha srdce, lampa ničemů, je hřích.

21:4  Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.

21:4  Exaltatio oculorum est dilatatio cordis ; lucerna impiorum peccatum.

21:5  The thoughts of the industrious always bring forth abundance: but every sluggard is always in want.

21:5  The thoughts of the diligent tend only to plenteousness; but of every one that is hasty only to want.

21:5  Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek.

21:5  Plány pracovitých vedou k zisku, zbrklost přináší jenom chudobu.

21:5  Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, ale každý, kdo je ukvapený, dojde jenom nouze.

21:5  Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.

21:5  Cogitationes robusti semper in abundantia ; omnis autem piger semper in egestate est.

21:6  He that gathereth treasures by a lying tongue, is vain and foolish, and shall stumble upon the snares of death.

21:6  The getting of treasures by a lying tongue is a vanity tossed to and fro of them that seek death.

21:6  Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt.

21:6  Poklady získané lživými řečmi jsou pomíjivá marnost, smrtelná past.

21:6  Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt.

21:6  Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.

21:6  Qui congregat thesauros lingua mendacii vanus et excors est, et impingetur ad laqueos mortis.

21:7  The robberies of the wicked shall be their downfall, because they would not do judgment.

21:7  The robbery of the wicked shall destroy them; because they refuse to do judgment.

21:7  Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo.

21:7  Darebáci budou smeteni vlastní krutostí; konat spravedlnost totiž odmítli.

21:7  Ničemy odvleče jejich násilí, neboť odmítali jednat podle práva.

21:7  Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.

21:7  Rapinæ impiorum detrahent eos, quia noluerunt facere judicium.

21:8  The perverse way of a man is strange: but as for him that is pure, his work is right.

21:8  The way of man is froward and strange: but as for the pure, his work is right.

21:8  Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý.

21:8  Cesta podvodníka je klikatá, povaha čistých je upřímná.

21:8  Cesta člověka obtíženého vinou je pokřivená, ale skutky čistého jsou správné.

21:8  Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.

21:8  Perversa via viri aliena est ; qui autem mundus est, rectum opus ejus.

21:9  It is better to sit in a corner of the housetop, than with a brawling woman, and in a common house.

21:9  It is better to dwell in a corner of the housetop, than with a brawling woman in a wide house.

21:9  Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.

21:9  Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům.

21:9  Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

21:9  Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

21:9  Melius est sedere in angulo domatis, quam cum muliere litigiosa, et in domo communi.

21:10  The soul of the wicked desireth evil, he will not have pity on his neighbour.

21:10  The soul of the wicked desireth evil: his neighbour findeth no favour in his eyes.

21:10  Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel.

21:10  Darebák tíhne ke zlu celou svou duší, nebude laskavý ani k příteli.

21:10  Duše ničemy dychtí po zlu, jeho bližní nenajde v jeho očích slitování.

21:10  Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.

21:10  Anima impii desiderat malum : non miserebitur proximo suo.

21:11  When a pestilent man is punished, the little one will be wiser: and if he follow the wise, he will receive knowledge.

21:11  When the scorner is punished, the simple is made wise: and when the wise is instructed, he receiveth knowledge.

21:11  Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání.

21:11  Když trestají drzouna, prosťáček zmoudří, když vzdělávají moudrého, dojde poznání.

21:11  Když je posměvač pokutován, prostoduchý zmoudří, když je moudrý přiváděn k porozumění, přijme poznání.

21:11  Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.

21:11  Mulctato pestilente, sapientior erit parvulus, et si sectetur sapientem, sumet scientiam.

21:12  The just considereth seriously the house of the wicked, that he may withdraw the wicked from evil.

21:12  The righteous man wisely considereth the house of the wicked: but God overthroweth the wicked for their wickedness.

21:12  Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu.

21:12  Spravedlivý se učí na domě darebáka: darebáci jsou sráženi pro svou zkaženost.

21:12  Spravedlivý pozoruje dům ničemy, ⌈vrhá ničemy do zla.⌉

21:12  Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.

21:12  Excogitat justus de domo impii, ut detrahat impios a malo.

21:13  He that stoppeth his ear against the cry of the poor, shall also cry himself, and shall not be heard.

21:13  Whoso stoppeth his ears at the cry of the poor, he also shall cry himself, but shall not be heard.

21:13  Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane.

21:13  Kdo dělá, že neslyší volání ubožáka, nebude vyslyšen, až bude volat sám.

21:13  Kdo zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno.

21:13  Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.

21:13  Qui obturat aurem suam ad clamorem pauperis, et ipse clamabit, et non exaudietur.

21:14  A secret present quencheth anger: and a gift in the bosom, the greatest wrath.

21:14  A gift in secret pacifieth anger: and a reward in the bosom strong wrath.

21:14  Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení.

21:14  Tajný dárek dokáže utišit hněv, postranní úplatek i velkou zuřivost.

21:14  Tajný dar utiší hněv, úplatek ve skrytu i silnou zlobu.

21:14  Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.

21:14  Munus absconditum extinguit iras, et donum in sinu indignationem maximam.

21:15  It is joy to the just to do judgment: and dread to them that work iniquity.

21:15  It is joy to the just to do judgment: but destruction shall be to the workers of iniquity.

21:15  Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti.

21:15  Poctivému je radostí prosazení práva, pro bídáky je to však záhuba.

21:15  Jednat podle práva je radostí pro spravedlivého, ale zkázou pro zločince.

21:15  Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.

21:15  Gaudium justo est facere judicium, et pavor operantibus iniquitatem.

21:16  A man that shall wander out of the way of doctrine, shall abide in the company of the giants.

21:16  The man that wandereth out of the way of understanding shall remain in the congregation of the dead.

21:16  Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů.

21:16  Z cesty rozumu kdo ztratil se, ve shromáždění mrtvých spočine.

21:16  Člověk, který zabloudí z cesty porozumění, bude odpočívat ve shromáždění nebožtíků.

21:16  Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.

21:16  Vir qui erraverit a via doctrinæ in cœtu gigantum commorabitur.

21:17  He that loveth good cheer, shall be in want: he that loveth wine, and fat things, shall not be rich.

21:17  He that loveth pleasure shall be a poor man: he that loveth wine and oil shall not be rich.

21:17  Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky, kdo miluje víno a olej, nezbohatne.

21:17  Milovník radovánek je vlastně chudák; milovník přepychu a vína nebude bohatý.

21:17  Kdo miluje radovánky, bude nuzným člověkem, kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství.

21:17  Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.

21:17  Qui diligit epulas in egestate erit ; qui amat vinum et pinguia non ditabitur.

21:18  The wicked is delivered up for the just: and the unjust for the righteous.

21:18  The wicked shall be a ransom for the righteous, and the transgressor for the upright.

21:18  Výkupným za spravedlivého bude svévolník, za přímé lidi věrolomník.

21:18  Darebák bude výkupným za spravedlivého, na místě poctivých se ocitne podvodník.

21:18  Výkupné za spravedlivého je ničema, za přímého podvodník.

21:18  Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.

21:18  Pro justo datur impius, et pro rectis iniquus.

21:19  It is better to dwell in a wilderness, than with a quarrelsome and passionate woman.

21:19  It is better to dwell in the wilderness, than with a contentious and an angry woman.

21:19  Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou.

21:19  Lepší je bydlet někde v pustině než s hašteřivou ženou hádat se.

21:19  Lepší je bydlet v pusté zemi, nežli se svárlivou a hněvivou ženou.

21:19  Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.

21:19  Melius est habitare in terra deserta quam cum muliere rixosa et iracunda.

21:20  There is a treasure to be desired, and oil in the dwelling of the just: and the foolish man shall spend it.

21:20  There is treasure to be desired and oil in the dwelling of the wise; but a foolish man spendeth it up.

21:20  Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří.

21:20  Moudrý má doma olej a vzácné poklady, tupec však všechno rozhází.

21:20  V příbytku moudrého je vzácný poklad a olej, avšak hloupý člověk ho pohltí.

21:20  Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.

21:20  Thesaurus desiderabilis, et oleum in habitaculo justi : et imprudens homo dissipabit illud.

21:21  He that followeth justice and mercy, shall find life, justice, and glory.

21:21  He that followeth after righteousness and mercy findeth life, righteousness, and honour.

21:21  Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu.

21:21  Komu jde o spravedlnost a soucit, nalezne život, spravedlnost a slávu.

21:21  Kdo se žene za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu.

21:21  Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.

21:21  Qui sequitur justitiam et misericordiam inveniet vitam, justitiam, et gloriam.

21:22  The wise man hath scaled the city of the strong, and hath cast down the strength of the confidence thereof.

21:22  A wise man scaleth the city of the mighty, and casteth down the strength of the confidence thereof.

21:22  Moudrý vstoupí do města bohatýrů a srazí baštu, na niž spoléhali.

21:22  Do města siláků vnikl moudrý a zbořil pevnost, na niž se spolehli!

21:22  Moudrý vstoupil do města hrdinů a strhl pevnost, ve kterou důvěřovali.

21:22  Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.

21:22  Civitatem fortium ascendit sapiens, et destruxit robur fiduciæ ejus.

21:23  He that keepeth his mouth and his tongue, keepeth his soul from distress.

21:23  Whoso keepeth his mouth and his tongue keepeth his soul from troubles.

21:23  Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením.

21:23  Ten, kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před trápením.

21:23  Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením.

21:23  Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.

21:23  Qui custodit os suum et linguam suam custodit ab angustiis animam suam.

21:24  The proud and the arrogant is called ignorant, who in anger worketh pride.

21:24  Proud and haughty scorner is his name, who dealeth in proud wrath.

21:24  Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně.

21:24  Nadutý domýšlivec se drzoun jmenuje, jeho zpupnost nezná žádnou mez.

21:24  Pyšný domýšlivec, jehož jméno je posměvač, jedná v nadutosti domýšlivě.

21:24  Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.

21:24  Superbus et arrogans vocatur indoctus, qui in ira operatur superbiam.

21:25  Desires kill the slothful: for his hands have refused to work at all.

21:25  The desire of the slothful killeth him; for his hands refuse to labour.

21:25  Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci;

21:25  Lenocha umoří jeho vlastní touhy, jeho rukám práce nevoní.

21:25  Lenocha usmrtí jeho touha, protože jeho ruce odmítají pracovat.

21:25  Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.

21:25  Desideria occidunt pigrum : noluerunt enim quidquam manus ejus operari.

21:26  He longeth and desireth all the day: but he that is just, will give, and will not cease.

21:26  He coveteth greedily all the day long: but the righteous giveth and spareth not.

21:26  choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří.

21:26  Celý den jenom toužebně touží, spravedlivý však rozdává a neskrblí.

21:26  Celý den ⌈touží plný touhy,⌉ zatímco spravedlivý ⌈dá a nebude šetřit.⌉

21:26  Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.

21:26  Tota die concupiscit et desiderat ; qui autem justus est, tribuet, et non cessabit.

21:27  The sacrifices of the wicked are abominable, because they are offered of wickedness.

21:27  The sacrifice of the wicked is abomination: how much more, when he bringeth it with a wicked mind?

21:27  Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem.

21:27  Sama ohavnost je oběť ničemů, zvlášť když se obětuje ze zlých úmyslů!

21:27  Oběť ničemů je ohavností, tím spíše, když ji přinese se zlým úmyslem.

21:27  Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.

21:27  Hostiæ impiorum abominabiles, quia offeruntur ex scelere.

21:28  A lying witness shall perish: an obedient man shall speak of victory.

21:28  A false witness shall perish: but the man that heareth speaketh constantly.

21:28  Lživý svědek zahyne, ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo.

21:28  Falešný svědek bídně zhyne; poslední slovo má, kdo umí naslouchat.

21:28  Lživý svědek zahyne, ale člověk, který poslouchá, bude stále promlouvat.

21:28  Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.

21:28  Testis mendax peribit ; vir obediens loquetur victoriam.

21:29  The wicked man impudently hardeneth his face: but he that is righteous, correcteth his way.

21:29  A wicked man hardeneth his face: but as for the upright, he directeth his way.

21:29  Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří, přímý jde však rovnou cestou.

21:29  Darebák jde a na nic nedbá, poctivý však svou cestu zvažuje.

21:29  Ničemný člověk ⌈ukazuje nestoudnou tvář,⌉ přímý však rozumí své cestě.

21:29  Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.

21:29  Vir impius procaciter obfirmat vultum suum ; qui autem rectus est corrigit viam suam.

21:30  There is no wisdom, there is no prudence, there is no counsel against the Lord.

21:30  There is no wisdom nor understanding nor counsel against the Lord.

21:30  Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu.

21:30  Žádná moudrost, žádná šikovnost, žádná rada na Hospodina nestačí.

21:30  Není moudrost, není rozumnost, není plán proti Hospodinu.

21:30  Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.

21:30  Non est sapientia, non est prudentia, non est consilium contra Dominum.

21:31  The horse is prepared for the day of battle: but the Lord giveth safety.

21:31  The horse is prepared against the day of battle: but safety is of the Lord.

21:31  Kůň je strojen pro den boje, ale vítězství je u Hospodina.

21:31  Kůň bývá chystán pro den boje, Hospodinovo je však vítězství.

21:31  Kůň se připravuje pro den boje, ale záchrana je od Hospodina.

21:31  Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.

21:31  Equus paratur ad diem belli ; Dominus autem salutem tribuit.

Chapter 22

22:1  A good name is better than great riches: and good favour is above silver and gold.

22:1  A good name is rather to be chosen than great riches, and loving favour rather than silver and gold.

22:1  Výborné jméno je nad hojné bohatství, lepší než stříbro a zlato je přízeň.

22:1  Jméno je cennější než spousta peněz, nad stříbro a zlato je být oblíben.

22:1  Lepší je vyvolit dobré jméno nežli velké bohatství, oblibu nežli stříbro a zlato.

22:1  Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

22:1  Melius est nomen bonum quam divitiæ multæ ; super argentum et aurum gratia bona.

22:2  The rich and poor have met one another: the Lord is the maker of them both.

22:2  The rich and poor meet together: the Lord is the maker of them all.

22:2  Boháč a chudák se střetávají, Hospodin učinil oba.

22:2  Boháč a chudák mají společné jedno: Stvořitelem obou je Hospodin.

22:2  Bohatý i chudý se potkávají, ⌈Tvůrcem obou je Hospodin.⌉

22:2  Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

22:2  Dives et pauper obviaverunt sibi : utriusque operator est Dominus.

22:3  The prudent man saw the evil, and hid himself: the simple passed on, and suffered loss.

22:3  A prudent man foreseeth the evil, and hideth himself: but the simple pass on, and are punished.

22:3  Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to.

22:3  Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.

22:3  Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

22:3  Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

22:3  Callidus vidit malum, et abscondit se ; innocens pertransiit, et afflictus est damno.

22:4  The fruit of humility is the fear of the Lord, riches and glory and life.

22:4  By humility and the fear of the Lord are riches, and honour, and life.

22:4  Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život.

22:4  Výsledkem pokory a úcty k Hospodinu je bohatství, sláva a život.

22:4  Důsledkem pokory a bázně před Hospodinem je bohatství, sláva a život.

22:4  Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

22:4  Finis modestiæ timor Domini, divitiæ, et gloria, et vita.

22:5  Arms and swords are in the way of the perverse: but he that keepeth his own soul, departeth far from them.

22:5  Thorns and snares are in the way of the froward: he that doth keep his soul shall be far from them.

22:5  Háky a osidla jsou na cestě falešníka; kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich.

22:5  Trnitá a zrádná je cesta zvráceného, komu je život drahý, drží se daleko.

22:5  Na cestě zvráceného člověka jsou trny a pasti; ten, kdo chrání svou duši, bude se od nich držet dále.

22:5  Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

22:5  Arma et gladii in via perversi ; custos autem animæ suæ longe recedit ab eis.

22:6  It is a proverb: A young man according to his way, even when he is old, he will not depart from it.

22:6  Train up a child in the way he should go: and when he is old, he will not depart from it.

22:6  Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.

22:6  Zasvěcuj dítě do jeho cesty – nesejde z ní, ani když zestárne.

22:6  Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.

22:6  Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

22:6  Proverbium est : adolescens juxta viam suam ; etiam cum senuerit, non recedet ab ea.

22:7  The rich ruleth over the poor: and the borrower is servant to him that lendeth.

22:7  The rich ruleth over the poor, and the borrower is servant to the lender.

22:7  Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele.

22:7  Boháč panuje nad chudáky, dlužník je věřitelovým otrokem.

22:7  Bohatý vládne chudým, dlužník je otrokem věřitele.

22:7  Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

22:7  Dives pauperibus imperat, et qui accipit mutuum servus est fœnerantis.

22:8  He that soweth iniquity, shall reap evils, and with the rod of his anger he shall be consumed.

22:8  He that soweth iniquity shall reap vanity: and the rod of his anger shall fail.

22:8  Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své.

22:8  Kdo seje bezpráví, sklidí neštěstí; jeho hrůzovláda pomine.

22:8  Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo, hůl jeho hněvu pomine.

22:8  Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

22:8  Qui seminat iniquitatem metet mala, et virga iræ suæ consummabitur.

22:9  He that is inclined to mercy, shall be blessed: for of his bread he hath given to the poor. He that maketh presents, shall purchase victory and honour: but he carrieth away the souls of the receivers.

22:9  He that hath a bountiful eye shall be blessed; for he giveth of his bread to the poor.

22:9  Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému.

22:9  Požehnaný je ten, kdo je štědrý; i o chleba se dělí s chudákem.

22:9  Kdo je štědrý, bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému.

22:9  Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

22:9  Qui pronus est ad misericordiam benedicetur : de panibus enim suis dedit pauperi. Victoriam et honorem acquiret qui dat munera ; animam autem aufert accipientium.

22:10  Cast out the scoffer, and contention shall go out with him, and quarrels and reproaches shall cease.

22:10  Cast out the scorner, and contention shall go out; yea, strife and reproach shall cease.

22:10  Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba.

22:10  Vyžeň drzouna a zmizí rozepře – konec hádek i urážek!

22:10  Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba.

22:10  Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

22:10  Ejice derisorem, et exibit cum eo jurgium, cessabuntque causæ et contumeliæ.

22:11  He that loveth cleanness of heart, for the grace of his lips shall have the king for his friend.

22:11  He that loveth pureness of heart, for the grace of his lips the king shall be his friend.

22:11  Kdo miluje čistotu srdce a má ušlechtilé rty, tomu bude přítelem i král.

22:11  Kdo z čistého srdce miluje, kdo má ušlechtilost na svých rtech, bude mít krále za přítele.

22:11  Kdo miluje čisté srdce ⌈a rty jsou jeho ozdobou,⌉ bude mít krále za přítele.

22:11  Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

22:11  Qui diligit cordis munditiam, propter gratiam labiorum suorum habebit amicum regem.

22:12  The eyes of the Lord preserve knowledge: and the words of the unjust are overthrown.

22:12  The eyes of the Lord preserve knowledge, and he overthroweth the words of the transgressor.

22:12  Hospodin dohlíží na pravé poznání, ale slova věrolomného vyvrací.

22:12  Hospodin střeží vědění, úmysly podvodníků ale překazí.

22:12  Hospodinovy oči střeží poznání, podvrací záměry nevěrného.

22:12  Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

22:12  Oculi Domini custodiunt scientiam, et supplantantur verba iniqui.

22:13  The slothful man saith: There is a lion without, I shall be slain in the midst of the streets.

22:13  The slothful man saith, There is a lion without, I shall be slain in the streets.

22:13  Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil.“

22:13  „Venku je lev!“ říká lenoch. „Na ulici přijdu o život!“

22:13  Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit uprostřed náměstí.

22:13  Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

22:13  Dicit piger : Leo est foris ; in medio platearum occidendus sum.

22:14  The mouth of a strange woman is a deep pit: he whom the Lord is angry with, shall fall into it.

22:14  The mouth of strange women is a deep pit: he that is abhorred of the Lord shall fall therein.

22:14  Ústa cizaček jsou hluboká jáma; na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne.

22:14  Ústa svůdkyně jsou bezedná jáma, kdo hněvá Hospodina, do ní se propadne.

22:14  Ústa cizích žen jsou hlubokou jámou; ⌈na koho se Hospodin⌉ hněvá, ten tam spadne.

22:14  Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

22:14  Fovea profunda os alienæ : cui iratus est Dominus, incidet in eam.

22:15  Folly is bound up in the heart of a child, and the rod of correction shall drive it away.

22:15  Foolishness is bound in the heart of a child; but the rod of correction shall drive it far from him.

22:15  Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.

22:15  Nerozumnost vězí v srdci dítěte, trestající metla ji však vyžene.

22:15  V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí.

22:15  Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

22:15  Stultitia colligata est in corde pueri, et virga disciplinæ fugabit eam.

22:16  He that oppresseth the poor, to increase his own riches, shall himself give to one that is richer, and shall be in need.

22:16  He that oppresseth the poor to increase his riches, and he that giveth to the rich, shall surely come to want.

22:16  Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo, nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.

22:16  Kdo drtí chudé, aby se obohatil, a dává bohatým, skončí v chudobě.

22:16  Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.

22:16  Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

22:16  Qui calumniatur pauperem ut augeat divitias suas, dabit ipse ditiori, et egebit.

22:17  Incline thy ear, and hear the words of the wise: and apply thy heart to my doctrine:

22:17  Bow down thine ear, and hear the words of the wise, and apply thine heart unto my knowledge.

22:17  Nakloň své ucho a slyš slova moudrých, zaměř srdce k tomu, co jsem poznal.

22:17  Nakloň své ucho a slova mudrců slyš, své srdce věnuj mému vědění.

22:17  Nakloň své ucho a poslouchej slova moudrých, připrav své srdce pro mé poznání.

22:17  Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

22:17  Inclina aurem tuam, et audi verba sapientium : appone autem cor ad doctrinam meam,

22:18  Which shall be beautiful for thee, if thou keep it in thy bowels, and it shall flow in thy lips:

22:18  For it is a pleasant thing if thou keep them within thee; they shall withal be fitted in thy lips.

22:18  Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat, budou rovněž pohotově na tvých rtech.

22:18  Příhodné bude, když zachováš je v nitru, budou-li pohotově vždy na tvých rtech.

22:18  Vždyť je příjemné, když je zachováš ve svém nitru, nechť jsou také připravena na tvých rtech.

22:18  Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

22:18  quæ pulchra erit tibi cum servaveris eam in ventre tuo, et redundabit in labiis tuis :

22:19  That thy trust may be in the Lord, wherefore I have also shewn it to thee this day.

22:19  That thy trust may be in the Lord, I have made known to thee this day, even to thee.

22:19  Abys na Hospodina spoléhal, poučím tě dnes - ano, tebe.

22:19  Dnes právě tebe mám v úmyslu učit, abys na Hospodina pevně spoléhal.

22:19  Abys měl v Hospodinu svoji naději, ⌈oznámím to dnes také tobě.⌉

22:19  Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

22:19  ut sit in Domino fiducia tua, unde et ostendi eam tibi hodie.

22:20  Behold I have described it to thee three manner of ways, in thoughts and knowledge:

22:20  Have not I written to thee excellent things in counsels and knowledge,

22:20  Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání,

22:20  Třicatero rad jsem pro tebe sepsal – je v nich poučení a vědění,

22:20  Vždyť jsem ti napsal třicatero s radami a poznáním,

22:20  Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

22:20  Ecce descripsi eam tibi tripliciter, in cogitationibus et scientia :

22:21  That I might shew thee the certainty, and the words of truth, to answer out of these to them that sent thee.

22:21  That I might make thee know the certainty of the words of truth; that thou mightest answer the words of truth to them that send unto thee?

22:21  abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy, abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal?

22:21  abys poznal výroky spolehlivé pravdy a předával ji těm, kdo na ni čekají:

22:21  abych tě přivedl k poznání pravdy spolehlivých slov, abys odpověděl pravá slova těm, kteří tě poslali.

22:21  Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22:21  ut ostenderem tibi firmitatem et eloquia veritatis, respondere ex his illis qui miserunt te.

22:22  Do no violence to the poor, because he is poor: and do not oppress the needy in the gate:

22:22  Rob not the poor, because he is poor: neither oppress the afflicted in the gate:

22:22  Neodírej nuzného, vždyť nic nemá, po utištěném nešlapej v bráně.

22:22  Neodírej chudáka – je přece chudák; u soudu neutlačuj ubohé.

22:22  Neokrádej chudého, protože je chudý, nesrážej nuzného v bráně.

22:22  Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

22:22  Non facias violentiam pauperi quia pauper est, neque conteras egenum in porta :

22:23  Because the Lord will judge his cause: and will afflict them that have afflicted his soul.

22:23  For the Lord will plead their cause, and spoil the soul of those that spoiled them.

22:23  Neboť jejich spor povede Hospodin, uchvátí život jejich uchvatitelům.

22:23  Sám Hospodin se jejich pře ujme a vydře duši těm, kdo vydírají je!

22:23  Neboť Hospodin povede jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.

22:23  Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

22:23  quia judicabit Dominus causam ejus, et configet eos qui confixerunt animam ejus.

22:24  Be not a friend to an angry man, and do not walk with a furious man:

22:24  Make no friendship with an angry man; and with a furious man thou shalt not go:

22:24  Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,

22:24  Neměj za přítele vznětlivého muže, se vzteklým člověkem se nespolčuj,

22:24  Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej s hněvivým člověkem,

22:24  Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

22:24  Noli esse amicus homini iracundo, neque ambules cum viro furioso :

22:25  Lest perhaps thou learn his ways, and take scandal to thy soul.

22:25  Lest thou learn his ways, and get a snare to thy soul.

22:25  ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.

22:25  jinak se přiučíš jeho zvykům, do pasti uvrhneš duši svou.

22:25  jinak se naučíš jeho způsobům a ⌈dostaneš svou duši do léčky.⌉

22:25  Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

22:25  ne forte discas semitas ejus, et sumas scandalum animæ tuæ.

22:26  Be not with them that fasten down their hands, and that offer themselves sureties for debts:

22:26  Be not thou one of them that strike hands, or of them that are sureties for debts.

22:26  Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku,

22:26  Nepatři k těm, kdo se upisují, nezaručuj se za půjčky.

22:26  Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním, kdo se zaručují za dluhy.

22:26  Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

22:26  Noli esse cum his qui defigunt manus suas, et qui vades se offerunt pro debitis :

22:27  For if thou have not wherewith to restore, what cause is there that he should take the covering from thy bed?

22:27  If thou hast nothing to pay, why should he take away thy bed from under thee?

22:27  nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?

22:27  Proč bys měl přijít i o vlastní lůžko, až nebudeš mít čím zaplatit?

22:27  Když nemáš čím zaplatit, proč by měl někdo vzít tvou postel pod tebou?

22:27  Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

22:27  si enim non habes unde restituas, quid causæ est ut tollat operimentum de cubili tuo ?

22:28  Pass not beyond the ancient bounds which thy fathers have set.

22:28  Remove not the ancient landmark, which thy fathers have set.

22:28  Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové.

22:28  Neposunuj dávné mezníky, které tví otcové vztyčili.

22:28  Neposouvej dávné mezníky, které postavili tvoji otcové.

22:28  Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

22:28  Ne transgrediaris terminos antiquos, quos posuerunt patres tui.

22:29  Hast thou seen a man swift in his work? he shall stand before kings, and shall not be before those that are obscure.

22:29  Seest thou a man diligent in his business? he shall stand before kings; he shall not stand before mean men.

22:29  Viděls muže, který je zběhlý v svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.

22:29  Hleď – kdo je mistrem svého díla, v královských službách octne se; nepatrným lidem sloužit nebude.

22:29  Vidíš člověka zběhlého v jeho práci? ⌈Bude sloužit králům,⌉ nebude sloužit obyčejným lidem.

22:29  Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

22:29  Vidisti virum velocem in opere suo ? coram regibus stabit, nec erit ante ignobiles.

Chapter 23

23:1  When thou shalt sit to eat with a prince, consider diligently what is set before thy face:

23:1  When thou sittest to eat with a ruler, consider diligently what is before thee:

23:1  Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou.

23:1  Když s mocným člověkem k jídlu sedáš si, dobře si uvědom, co se ti nabízí.

23:1  Když se posadíš, abys jedl s vládcem, dobře porozuměj tomu, ⌈co je před tebou.⌉

23:1  Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.

23:1  Quando sederis ut comedas cum principe, diligenter attende quæ apposita sunt ante faciem tuam.

23:2  And put a knife to thy throat, if it be so that thou have thy soul in thy own power.

23:2  And put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.

23:2  Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný.

23:2  Neukrotíš-li svoji chuť, sám si do krku vrazíš nůž.

23:2  ⌈Polož si nůž na hrdlo,⌉ ⌈jestliže máš velkou chuť!⌉

23:2  Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.

23:2  Et statue cultrum in gutture tuo : si tamen habes in potestate animam tuam.

23:3  Be not desirous of his meats, in which is the bread of deceit.

23:3  Be not desirous of his dainties: for they are deceitful meat.

23:3  Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.

23:3  Po jeho lahůdkách nedychti – ten pokrm je totiž ošidný!

23:3  Nedychti po jeho lahůdkách, je to podvodný pokrm.

23:3  Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

23:3  Ne desideres de cibis ejus, in quo est panis mendacii.

23:4  Labour not to be rich: but set bounds to thy prudence.

23:4  Labour not to be rich: cease from thine own wisdom.

23:4  Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech.

23:4  Nenič se honbou za bohatstvím, měj rozum a rychle přestaň s tím.

23:4  Neunavuj se získáváním bohatství, ⌈kvůli své rozumnosti přestaň.⌉

23:4  Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.

23:4  Noli laborare ut diteris, sed prudentiæ tuæ pone modum.

23:5  Lift not up thy eyes to riches which thou canst not have: because they shall make themselves wings like those of an eagle, and shall fly towards heaven.

23:5  Wilt thou set thine eyes upon that which is not? for riches certainly make themselves wings; they fly away as an eagle toward heaven.

23:5  Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi.

23:5  Jen je zahlédneš, bohatství už tu není, jak orel křídla rozepne, k nebi uletí!

23:5  ⌈Jen na to zaměříš své oči,⌉ a není tu; jistě si udělá křídla a jako orel odletí do nebes.

23:5  K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.

23:5  Ne erigas oculos tuos ad opes quas non potes habere, quia facient sibi pennas quasi aquilæ, et volabunt in cælum.

23:6  Eat not with an envious man, and desire not his meats:

23:6  Eat thou not the bread of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainty meats:

23:6  Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách!

23:6  Raději nejez pokrm lakomce, po jeho lahůdkách nedychti.

23:6  Nejez pokrm lakomce, nedychti po jeho lahůdkách,

23:6  Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.

23:6  Ne comedas cum homine invido, et ne desideres cibos ejus :

23:7  Because, like a soothsayer, and diviner, he thinketh that which he knoweth not. Eat and drink, will he say to thee: and his mind is not with thee.

23:7  For as he thinketh in his heart, so is he: Eat and drink, saith he to thee; but his heart is not with thee.

23:7  Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: „Jez a pij“, ale jeho srdce s tebou není.

23:7  V duchu jen počítá – je už takový, když říká: „Jez a pij,“ není upřímný.

23:7  ⌈vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je.⌉ Říká ti: Jez a pij, ale ⌈jeho srdce není s tebou.⌉

23:7  Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

23:7  quoniam in similitudinem arioli et conjectoris æstimat quod ignorat. Comede et bibe, dicet tibi ; et mens ejus non est tecum.

23:8  The meats which thou hadst eaten, thou shalt vomit up: and shalt loose thy beautiful words.

23:8  The morsel which thou hast eaten shalt thou vomit up, and lose thy sweet words.

23:8  Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova.

23:8  Sousta, jež snědl jsi, vyzvracíš, tvoje lichotky budou zmařeny!

23:8  Vyzvrátíš i ten kousek, jež jsi snědl, a promarníš svá příjemná slova.

23:8  Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.

23:8  Cibos quos comederas evomes, et perdes pulchros sermones tuos.

23:9  Speak not in the ears of fools: because they will despise the instruction of thy speech.

23:9  Speak not in the ears of a fool: for he will despise the wisdom of thy words.

23:9  Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí.

23:9  Cokoli říkat tupci je zbytečné, moudrostí tvých slov jen pohrdne.

23:9  Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.

23:9  Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.

23:9  In auribus insipientium ne loquaris, qui despicient doctrinam eloquii tui.

23:10  Touch not the bounds of little ones: and enter not into the field of the fatherless:

23:10  Remove not the old landmark; and enter not into the fields of the fatherless:

23:10  Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,

23:10  Neposunuj dávné mezníky, od pole sirotků dej ruce pryč!

23:10  Neposouvej dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,

23:10  Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.

23:10  Ne attingas parvulorum terminos, et agrum pupillorum ne introëas :

23:11  For their near kinsman is strong: and he will judge their cause against thee.

23:11  For their redeemer is mighty; he shall plead their cause with thee.

23:11  neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě.

23:11  Jejich Zastánce je totiž mocný – sám proti tobě povede jejich při.

23:11  protože jejich Vykupitel je silný, on povede jejich spor s tebou.

23:11  Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.

23:11  propinquus enim illorum fortis est, et ipse judicabit contra te causam illorum.

23:12  Let thy heart apply itself to instruction and thy ears to words of knowledge.

23:12  Apply thine heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.

23:12  Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.

23:12  Veď svoji mysl ke vzdělání, své uši k řečem poučným.

23:12  Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání.

23:12  Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.

23:12  Ingrediatur ad doctrinam cor tuum, et aures tuæ ad verba scientiæ.

23:13  Withhold not correction from a child: for if thou strike him with the rod, he shall not die.

23:13  Withhold not correction from the child: for if thou beatest him with the rod, he shall not die.

23:13  Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.

23:13  Své dítě učit kázni neváhej, dáš-li mu metlou, neumře!

23:13  Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře.

23:13  Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

23:13  Noli subtrahere a puero disciplinam : si enim percusseris eum virga, non morietur.

23:14  Thou shalt beat him with the rod, and deliver his soul from hell.

23:14  Thou shalt beat him with the rod, and shalt deliver his soul from hell.

23:14  Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí.

23:14  Když mu sám metlou nabiješ, jeho duši z pekla vytrhneš.

23:14  Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí.

23:14  Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.

23:14  Tu virga percuties eum, et animam ejus de inferno liberabis.

23:15  My son, if thy mind be wise, my heart shall rejoice with thee:

23:15  My son, if thine heart be wise, my heart shall rejoice, even mine.

23:15  Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce.

23:15  Bude-li, synu, tvé srdce moudré, mé srdce zajásá, to mi věř.

23:15  Můj synu, jestliže bude tvé srdce moudré, bude se radovat i mé vlastní srdce.

23:15  Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;

23:15  Fili mi, si sapiens fuerit animus tuus, gaudebit tecum cor meum :

23:16  And my reins shall rejoice, when thy lips shall speak what is right.

23:16  Yea, my reins shall rejoice, when thy lips speak right things.

23:16  Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné.

23:16  Celé mé nitro se zaraduje, budou-li tvé rty mluvit poctivě.

23:16  Moje nitro jásá, když tvoje rty mluví, ⌈co je správné.⌉

23:16  A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.

23:16  et exsultabunt renes mei, cum locuta fuerint rectum labia tua.

23:17  Let not thy heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long:

23:17  Let not thine heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long.

23:17  Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny.

23:17  Závist k hříšníkům v srdci nechovej, v úctě k Hospodinu žij každý den.

23:17  Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale každý den buď horlivý v bázni před Hospodinem,

23:17  Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.

23:17  Non æmuletur cor tuum peccatores, sed in timore Domini esto tota die :

23:18  Because thou shalt have hope in the latter end, and thy expectation shall not be taken away.

23:18  For surely there is an end; and thine expectation shall not be cut off.

23:18  Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena.

23:18  Budoucnost totiž patří tobě – tvá naděje tě nezklame!

23:18  neboť máš budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

23:18  Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.

23:18  quia habebis spem in novissimo, et præstolatio tua non auferetur.

23:19  Hear thou, my son, and be wise: and guide thy mind in the way.

23:19  Hear thou, my son, and be wise, and guide thine heart in the way.

23:19  Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou:

23:19  Poslouchej, synu, a buď moudrý, na cestu zaveď srdce své:

23:19  Můj synu, poslouchej a buď moudrý, veď své srdce po dobré cestě.

23:19  Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.

23:19  Audi, fili mi, et esto sapiens, et dirige in via animum tuum.

23:20  Be not in the feasts of great drinkers, nor in their revellings, who contribute flesh to eat:

23:20  Be not among winebibbers; among riotous eaters of flesh:

23:20  Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa,

23:20  Nepatři k těm, kdo se opíjejí vínem, k hltounům masa neřaď se.

23:20  Nebuď mezi pijany vína, ani mezi žrouty masa.

23:20  Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.

23:20  Noli esse in conviviis potatorum, nec in comessationibus eorum qui carnes ad vescendum conferunt :

23:21  Because they that give themselves to drinking, and that club together, shall be consumed: and drowsiness shall be clothed with rags.

23:21  For the drunkard and the glutton shall come to poverty: and drowsiness shall clothe a man with rags.

23:21  vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.

23:21  Pijáka i žrouta přece čeká bída, ospalost člověka do hadrů obléká!

23:21  Protože pijan i žrout zchudne, dřímota je oblékne do cárů.

23:21  Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.

23:21  quia vacantes potibus et dantes symbola consumentur, et vestietur pannis dormitatio.

23:22  Hearken to thy father, that begot thee: and despise not thy mother when she is old.

23:22  Hearken unto thy father that begat thee, and despise not thy mother when she is old.

23:22  Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla.

23:22  Poslouchej otce, který tě zplodil, nepohrdej svou matkou, až zestárne.

23:22  Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej svou matkou, když zestárne.

23:22  Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

23:22  Audi patrem tuum, qui genuit te, et ne contemnas cum senuerit mater tua.

23:23  Buy truth, and do not sell wisdom, and instruction, and understanding.

23:23  Buy the truth, and sell it not; also wisdom, and instruction, and understanding.

23:23  Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností.

23:23  Pravdu získej, za nic ji neprodávej, rovněž tak moudrost, kázeň, rozumnost.

23:23  Kup si pravdu a neprodávej ji, moudrost, naučení a rozumnost.

23:23  Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

23:23  Veritatem eme, et noli vendere sapientiam, et doctrinam, et intelligentiam.

23:24  The father of the just rejoiceth greatly: he that hath begotten a wise son, shall have joy in him.

23:24  The father of the righteous shall greatly rejoice: and he that begetteth a wise child shall have joy of him.

23:24  Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho.

23:24  Otec spravedlivého je naplněn štěstím, rodič moudrého má důvod k radosti.

23:24  Velmi bude jásat otec spravedlivého, rodič moudrého se z něj bude radovat.

23:24  Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

23:24  Exsultat gaudio pater justi ; qui sapientem genuit, lætabitur in eo.

23:25  Let thy father and thy mother be joyful, and let her rejoice that bore thee.

23:25  Thy father and thy mother shall be glad, and she that bare thee shall rejoice.

23:25  Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá.

23:25  Tvůj otec i matka ať tedy mají radost, tvoji rodičku ať štěstí naplní!

23:25  Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, ať jásá tvoje rodička.

23:25  Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

23:25  Gaudeat pater tuus et mater tua, et exsultet quæ genuit te.

23:26  My son, give me thy heart: and let thy eyes keep my ways.

23:26  My son, give me thine heart, and let thine eyes observe my ways.

23:26  Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.

23:26  Věnuj mi, synu můj, své srdce, nespouštěj oči z cesty mé:

23:26  Můj synu, dej mi své srdce, tvé oči ať střeží moje cesty,

23:26  Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.

23:26  Præbe, fili mi, cor tuum mihi, et oculi tui vias meas custodiant.

23:27  For a harlot is a deep ditch: and a strange woman is a narrow pit.

23:27  For a whore is a deep ditch; and a strange woman is a narrow pit.

23:27  Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka.

23:27  Nevěstka je jak bezedná jáma, těsnou studnou se stane svůdkyně.

23:27  protože prostitutka je hlubokou jámou, cizinka úzkou studnou.

23:27  Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.

23:27  Fovea enim profunda est meretrix, et puteus angustus aliena.

23:28  She lieth in wait in the way as a robber, and him whom she shall see unwary, she will kill.

23:28  She also lieth in wait as for a prey, and increaseth the transgressors among men.

23:28  Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.

23:28  Jak lupič ve skrytu na kořist číhá, řady nevěrníků spěchá rozmnožit!

23:28  Také ona číhá jako lupič, množí nevěrné mezi lidmi.

23:28  Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

23:28  Insidiatur in via quasi latro, et quos incautos viderit, interficiet.

23:29  Who hath woe? whose father hath woe? who hath contentions? who falls into pits? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?

23:29  Who hath woe? who hath sorrow? who hath contentions? who hath babbling? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?

23:29  Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak?

23:29  Čí to „au“ a čí to „oj“? Čí ten křik a čí ten boj? Čí boulí bezpočet? Čí oči zarudlé?

23:29  ⌈Komu běda? Komu žal?⌉ Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny? Kdo má ⌈kalný zrak?⌉

23:29  Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?

23:29  Cui væ ? cujus patri væ ? cui rixæ ? cui foveæ ? cui sine causa vulnera ? cui suffusio oculorum ?

23:30  Surely they that pass their time in wine, and study to drink off their cups.

23:30  They that tarry long at the wine; they that go to seek mixed wine.

23:30  Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj.

23:30  Těch, kdo u vína vysedávají, těch, kdo vyhledávají nápoje!

23:30  Ti, kdo ⌈prodlévají u vína,⌉ přicházejí ochutnat míšené víno.

23:30  Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.

23:30  nonne his qui commorantur in vino, et student calicibus epotandis ?

23:31  Look not upon the wine when it is yellow, when the colour thereof shineth in the glass: it goeth in pleasantly,

23:31  Look not thou upon the wine when it is red, when it giveth his colour in the cup, when it moveth itself aright.

23:31  Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce

23:31  Do vína nezahleď se – jak rudé je, jak v poháru jen jiskří, jak hladce klouže do hrdla!

23:31  Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů.

23:31  Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.

23:31  Ne intuearis vinum quando flavescit, cum splenduerit in vitro color ejus : ingreditur blande,

23:32  But in the end, it will bite like a snake, and will spread abroad poison like a basilisk.

23:32  At the last it biteth like a serpent, and stingeth like an adder.

23:32  a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije.

23:32  Nakonec ale jako zmije uštkne, dokáže otrávit jako had.

23:32  Nakonec uštkne jako had, kousne jako zmije.

23:32  Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.

23:32  sed in novissimo mordebit ut coluber, et sicut regulus venena diffundet.

23:33  Thy eyes shall behold strange women, and thy heart shall utter perverse things.

23:33  Thine eyes shall behold strange women, and thine heart shall utter perverse things.

23:33  Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči.

23:33  Tvé oči uvidí prapodivně, tvé srdce bude mluvit spleteně.

23:33  Tvoje oči uvidí divné věci a tvé srdce bude mluvit obojace.

23:33  Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,

23:33  Oculi tui videbunt extraneas, et cor tuum loquetur perversa.

23:34  And thou shalt be as one sleeping in the midst of the sea, and as a pilot fast asleep when the stern is lost.

23:34  Yea, thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, or as he that lieth upon the top of a mast.

23:34  Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou.

23:34  Bude ti, jako bys usnul na moři, jako bys ulehl stožáru na špici.

23:34  Budeš jako ten, kdo leží uprostřed moře, kdo leží při vrcholu stěžně.

23:34  A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.

23:34  Et eris sicut dormiens in medio mari, et quasi sopitus gubernator, amisso clavo.

23:35  And thou shalt say: They have beaten me, but I was not sensible of pain: they drew me, and I felt not: when shall I awake and find wine again?

23:35  They have stricken me, shalt thou say, and I was not sick; they have beaten me, and I felt it not: when shall I awake? I will seek it yet again.

23:35  „Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“

23:35  Prý: Dostal jsem ránu? Nebolí! Že zbili mě? Už nevím kdy! Až se proberu, dám si víc!

23:35  Zbili mě, ale necítil jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!

23:35  Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

23:35  Et dices : Verberaverunt me, sed non dolui ; traxerunt me, et ego non sensi. Quando evigilabo, et rursus vina reperiam ?

Chapter 24

24:1  Seek not to be like evil men, neither desire to be with them:

24:1  Be not thou envious against evil men, neither desire to be with them.

24:1  Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,

24:1  K zlým lidem nechovej žádnou závist, po jejich společnosti nedychti.

24:1  Nezáviď zlým lidem, nedychti být s nimi,

24:1  Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.

24:1  Ne æmuleris viros malos, nec desideres esse cum eis :

24:2  Because their mind studieth robberies, and their lips speak deceits.

24:2  For their heart studieth destruction, and their lips talk of mischief.

24:2  neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.

24:2  V srdcích přemýšlejí o násilí, svými rty mluví, aby trápili.

24:2  ⌈protože jejich srdce přemítá o zkáze a jejich rty mluví o trápení.⌉

24:2  Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.

24:2  quia rapinas meditatur mens eorum, et fraudes labia eorum loquuntur.

24:3  By wisdom the house shall be built, and by prudence it shall be strengthened.

24:3  Through wisdom is an house builded; and by understanding it is established:

24:3  Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;

24:3  Moudrost dovede postavit dům, šikovnost jej umí upevnit.

24:3  Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností

24:3  Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.

24:3  Sapientia ædificabitur domus, et prudentia roborabitur.

24:4  By instruction the storerooms shall be filled with all precious and most beautiful wealth.

24:4  And by knowledge shall the chambers be filled with all precious and pleasant riches.

24:4  kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.

24:4  Poznání pak jeho pokoje plní majetkem vzácným a překrásným.

24:4  a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem.

24:4  Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.

24:4  In doctrina replebuntur cellaria, universa substantia pretiosa et pulcherrima.

24:5  A wise man is strong: and a knowing man, stout and valiant.

24:5  A wise man is strong; yea, a man of knowledge increaseth strength.

24:5  Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.

24:5  Moudrý zmůže víc než velký silák, ten, kdo má znalosti, sílu přemáhá.

24:5  Moudrý muž je ⌈víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný;⌉

24:5  Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.

24:5  Vir sapiens fortis est, et vir doctus robustus et validus :

24:6  Because war is managed by due ordering: and there shall be safety where there are many counsels.

24:6  For by wise counsel thou shalt make thy war: and in multitude of counsellors there is safety.

24:6  Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.

24:6  Svůj boj vyhraješ dík dobrým radám, ve množství rádců je záchrana.

24:6  proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.

24:6  Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.

24:6  quia cum dispositione initur bellum, et erit salus ubi multa consilia sunt.

24:7  Wisdom is too high for a fool; in the gate he shall not open his mouth.

24:7  Wisdom is too high for a fool: he openeth not his mouth in the gate.

24:7  Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.

24:7  Hlupák na moudrost nedosáhne, ve shromáždění obce musí pomlčet.

24:7  Moudrost je pro hlupáka příliš vysoko, v bráně neotevře svá ústa.

24:7  Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.

24:7  Excelsa stulto sapientia ; in porta non aperiet os suum.

24:8  He that deviseth to do evils, shall be called a fool.

24:8  He that deviseth to do evil shall be called a mischievous person.

24:8  Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

24:8  Kdo stále vymýšlí, jak by škodil, toho pojmenují Úskočný.

24:8  Kdo vymýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

24:8  Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.

24:8  Qui cogitat mala facere stultus vocabitur :

24:9  The thought of a fool is sin: and the detractor is the abomination of men.

24:9  The thought of foolishness is sin: and the scorner is an abomination to men.

24:9  Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.

24:9  Výmysly hlupáků jsou vlastně hřích, drzoun je každému odporný.

24:9  ⌈Úmysl hloupého⌉ je hříchem, posměvač je pro lidi ohavností.

24:9  Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.

24:9  cogitatio stulti peccatum est, et abominatio hominum detractor.

24:10  If thou lose hope, being weary in the day of distress, thy strength shall be diminished.

24:10  If thou faint in the day of adversity, thy strength is small.

24:10  Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.

24:10  Pokud se budeš v těžký den hroutit, tvá síla za moc nestojí.

24:10  Jsi–li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.

24:10  Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.

24:10  Si desperaveris lassus in die angustiæ, imminuetur fortitudo tua.

24:11  Deliver them that are led to death: and those that are drawn to death, forbear not to deliver.

24:11  If thou forbear to deliver them that are drawn unto death, and those that are ready to be slain;

24:11  Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?

24:11  Zachraňuj ty, kdo jsou vlečeni k smrti, ujmi se těch, jež vedou k popravě!

24:11  Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!

24:11  Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?

24:11  Erue eos qui ducuntur ad mortem, et qui trahuntur ad interitum, liberare ne cesses.

24:12  If thou say: I have not strength enough: he that seeth into the heart, he understandeth, and nothing deceiveth the keeper of thy soul, and he shall render to a man according to his works.

24:12  If thou sayest, Behold, we knew it not; doth not he that pondereth the heart consider it? and he that keepeth thy soul, doth not he know it? and shall not he render to every man according to his works?

24:12  Řekneš-li: „My jsme to nevěděli“, což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.

24:12  Copak chceš říci: „My jsme to nevěděli“? Tomu, jenž zkoumá srdce, vše jasné je! Strážce tvé duše o všem ví, každému jeho skutky odplatí!

24:12  Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to nedozví? On odplatí každému podle jeho skutků.

24:12  Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?

24:12  Si dixeris : Vires non suppetunt ; qui inspector est cordis ipse intelligit : et servatorem animæ tuæ nihil fallit, reddetque homini juxta opera sua.

24:13  Eat honey, my son, because it is good, and the honeycomb most sweet to thy throat.

24:13  My son, eat thou honey, because it is good; and the honeycomb, which is sweet to thy taste:

24:13  Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.

24:13  Jez med, můj synu, vždyť je tak dobrý, plástev je sladká na patře.

24:13  Můj synu, jez med, protože je dobrý, med z plástve je sladký na jazyku.

24:13  Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.

24:13  Comede, fili mi, mel, quia bonum est, et favum dulcissimum gutturi tuo.

24:14  So also is the doctrine of wisdom to thy soul: which when thou hast found, thou shalt have hope in the end, and thy hope shall not perish.

24:14  So shall the knowledge of wisdom be unto thy soul: when thou hast found it, then there shall be a reward, and thy expectation shall not be cut off.

24:14  Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.

24:14  Právě tak zachutná tvé duši moudrost – najdeš-li ji, budoucnost patří tobě, tvá naděje tě nezklame!

24:14  Poznej, že taková je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

24:14  Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.

24:14  Sic et doctrina sapientiæ animæ tuæ : quam cum inveneris, habebis in novissimis spem, et spes tua non peribit.

24:15  Lie not in wait, nor seek after wickedness in the house of the just, nor spoil his rest.

24:15  Lay not wait, O wicked man, against the dwelling of the righteous; spoil not his resting place:

24:15  Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!

24:15  Nečíhej, ničemo, u bytu spravedlivého, neodvažuj se škodit jeho příbytku!

24:15  Nečíhej na příbytek spravedlivého jako ničema, nenič místo jeho odpočinku,

24:15  Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.

24:15  Ne insidieris, et quæras impietatem in domo justi, neque vastes requiem ejus.

24:16  For a just man shall fall seven times, and shall rise again: but the wicked shall fall down into evil.

24:16  For a just man falleth seven times, and riseth up again: but the wicked shall fall into mischief.

24:16  Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.

24:16  Spravedlivý vstane, i kdyby sedmkrát padl, jediné sklouznutí ale zničí ničemu.

24:16  neboť spravedlivý může sedmkrát upadnout a zase povstane, ale ničema ⌈padne ve zlu.⌉

24:16  Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.

24:16  Septies enim cadet justus, et resurget : impii autem corruent in malum.

24:17  When thy enemy shall fall, be not glad, and in his ruin let not thy heart rejoice:

24:17  Rejoice not when thine enemy falleth, and let not thine heart be glad when he stumbleth:

24:17  Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,

24:17  Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, nejásej v srdci nad jeho klesnutím.

24:17  Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá,

24:17  Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,

24:17  Cum ceciderit inimicus tuus ne gaudeas, et in ruina ejus ne exsultet cor tuum :

24:18  Lest the Lord see, and it displease him, and he turn away his wrath from him.

24:18  Lest the Lord see it, and it displease him, and he turn away his wrath from him.

24:18  nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.

24:18  Hospodinu by se nelíbil ten pohled, mohl by od něj odvrátit svůj hněv.

24:18  jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něj svůj hněv.

24:18  Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.

24:18  ne forte videat Dominus, et displiceat ei, et auferat ab eo iram suam.

24:19  Contend not with the wicked, nor seek to be like the ungodly.

24:19  Fret not thyself because of evil men, neither be thou envious at the wicked;

24:19  Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.

24:19  Kvůli zlosynům se nemusíš zlobit, darebákům nemáš co závidět.

24:19  Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům,

24:19  Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.

24:19  Ne contendas cum pessimis, nec æmuleris impios :

24:20  For evil men have no hope of things to come, and the lamp of the wicked shall be put out.

24:20  For there shall be no reward to the evil man; the candle of the wicked shall be put out.

24:20  Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.

24:20  Budoucnost nečeká lidi zlé, svíce darebáků uhasne!

24:20  neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne.

24:20  Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.

24:20  quoniam non habent futurorum spem mali, et lucerna impiorum extinguetur.

24:21  My son, fear the Lord, and the king: and have nothing to do with detractors.

24:21  My son, fear thou the Lord and the king: and meddle not with them that are given to change:

24:21  Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;

24:21  Cti Hospodina, synu, a také krále, nezačínej si s buřiči.

24:21  Můj synu, boj se Hospodina a krále, nezaplétej se ⌈s těmi, kdo si jinak počínají.⌉

24:21  Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.

24:21  Time Dominum, fili mi, et regem, et cum detractoribus non commiscearis :

24:22  For their destruction shall rise suddenly: and who knoweth the ruin of both?

24:22  For their calamity shall rise suddenly; and who knoweth the ruin of them both?

24:22  kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

24:22  Vždyť jejich zkáza přijde nenadále; jak budou oba trestat, kdo to ví?

24:22  Neboť náhle povstane od nich pohroma a kdo ví, ⌈jakou zkázu mohou oba přivodit?⌉

24:22  Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?

24:22  quoniam repente consurget perditio eorum, et ruinam utriusque quis novit ?

24:23  These things also to the wise: It is not good to have respect to persons in judgment.

24:23  These things also belong to the wise. It is not good to have respect of persons in judgment.

24:23  I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.

24:23  Zde jsou další slova mudrců: Stranit někomu u soudu není vůbec dobré.

24:23  Také toto jsou slova moudrých: Stranit lidem při soudu není dobré.

24:23  Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.

24:23  Hæc quoque sapientibus. Cognoscere personam in judicio non est bonum.

24:24  They that say to the wicked man: Thou art just: shall be cursed by the people, and the tribes shall abhor them.

24:24  He that saith unto the wicked, Thou art righteous; him shall the people curse, nations shall abhor him:

24:24  Kdo řekne svévolníkovi: „Jsi spravedlivý“, na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.

24:24  Kdo omilostní darebáka, bude proklínán lidmi, takovému budou spílat národy.

24:24  Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou národy proklínat, tomu budou lidé zlořečit,

24:24  Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.

24:24  Qui dicunt impio : Justus es : maledicent eis populi, et detestabuntur eos tribus.

24:25  They that rebuke him shall be praised: and a blessing shall come upon them.

24:25  But to them that rebuke him shall be delight, and a good blessing shall come upon them.

24:25  Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.

24:25  Žalobci však bývají oblíbeni, takoví se jen chvály dočkají.

24:25  ale těm, kdo ho kárají, bude dobře, přijde na ně ⌈dobré požehnání.⌉

24:25  Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.

24:25  Qui arguunt eum laudabuntur, et super ipsos veniet benedictio.

24:26  He shall kiss the lips, who answereth right words.

24:26  Every man shall kiss his lips that giveth a right answer.

24:26  Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.

24:26  Upřímná odpověď – na rty polibek.

24:26  Líbá na rty, kdo odpovídá správná slova.

24:26  Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.

24:26  Labia deosculabitur qui recta verba respondet.

24:27  Prepare thy work without, and diligently till thy ground: that afterward thou mayst build thy house.

24:27  Prepare thy work without, and make it fit for thyself in the field; and afterwards build thine house.

24:27  Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.

24:27  Zvládni svou práci venku, o své pozemky se postarej, potom si můžeš stavět dům.

24:27  Připrav si svoji práci venku, nachystej si ji na poli; a potom si postav dům.

24:27  Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.

24:27  Præpara foris opus tuum, et diligenter exerce agrum tuum, ut postea ædifices domum tuam.

24:28  Be not witness without cause against thy neighbour: and deceive not any man with thy lips.

24:28  Be not a witness against thy neighbour without cause; and deceive not with thy lips.

24:28  Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?

24:28  Nesvědč proti bližnímu pro nic za nic; chceš snad oklamávat svými rty?

24:28  Nebuď bezdůvodně svědkem proti svému bližnímu, nepodváděj svými rty.

24:28  Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.

24:28  Ne sis testis frustra contra proximum tuum, nec lactes quemquam labiis tuis.

24:29  Say not: I will do to him as he hath done to me: I will render to every one according to his work.

24:29  Say not, I will do so to him as he hath done to me: I will render to the man according to his work.

24:29  Neříkej: „Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů“.

24:29  Neříkej: „Zachovám se k němu jak on ke mně, každému jeho skutky oplatím!“

24:29  Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím každému podle jeho skutků.

24:29  Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.

24:29  Ne dicas : Quomodo fecit mihi, sic faciam ei ; reddam unicuique secundum opus suum.

24:30  I passed by the field of the slothful man, and by the vineyard of the foolish man:

24:30  I went by the field of the slothful, and by the vineyard of the man void of understanding;

24:30  Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,

24:30  Jednou jsem šel kolem lenochova pole, kolem vinice někoho, kdo přišel o rozum –

24:30  Procházel jsem kolem lenochova pole, kolem vinice člověka, kterému chyběl rozum,

24:30  Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,

24:30  Per agrum hominis pigri transivi, et per vineam viri stulti :

24:31  And behold it was all filled with nettles, and thorns had covered the face thereof, and the stone wall was broken down.

24:31  And, lo, it was all grown over with thorns, and nettles had covered the face thereof, and the stone wall thereof was broken down.

24:31  a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.

24:31  všechno bylo zarostlé trním, všechno pokrývaly kopřivy, kamenná zídka celá zbořená!

24:31  a hle, celá byla zarostlá kopřivami, její povrch byl pokryt plevelem, její kamenná zeď byla zbořená.

24:31  A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.

24:31  et ecce totum repleverant urticæ, et operuerant superficiem ejus spinæ, et maceria lapidum destructa erat.

24:32  Which when I had seen, I laid it up in my heart, and by the example I received instruction.

24:32  Then I saw, and considered it well: I looked upon it, and received instruction.

24:32  Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:

24:32  To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci, z onoho pohledu jsem se poučil:

24:32  Když jsem to uviděl, ⌈vzal jsem si to k srdci,⌉ uzřel jsem to a vzal jsem si ponaučení:

24:32  A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.

24:32  Quod cum vidissem, posui in corde meo, et exemplo didici disciplinam.

24:33  Thou wilt sleep a little, said I, thou wilt slumber a little, thou wilt fold thy hands a little to rest.

24:33  Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep:

24:33  Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si

24:33  Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a poležíš;

24:33  Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

24:33  Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

24:33  Parum, inquam, dormies, modicum dormitabis ; pauxillum manus conseres ut quiescas :

24:34  And poverty shall come to thee as a runner, and beggary as an armed man.

24:34  So shall thy poverty come as one that travelleth; and thy want as an armed man.

24:34  a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

24:34  najednou tě jak tulák navštíví nouze, bída tě přepadne jako loupežník!

24:34  a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.

24:34  V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

24:34  et veniet tibi quasi cursor egestas, et mendicitas quasi vir armatus.

Chapter 25

25:1  These are also parables of Solomon, which the men of Ezechias, king of Juda, copied out.

25:1  These are also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.

25:1  Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše.

25:1  Zde jsou další Šalomounova přísloví, shromážděná na dvoře judského krále Ezechiáše:

25:1  Také toto jsou Šalomounova přísloví, která sebrali a opsali muži judského krále Chizkijáše.

25:1  Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

25:1  Hæ quoque parabolæ Salomonis, quas transtulerunt viri Ezechiæ regis Juda.

25:2  It is the glory of God to conceal the word, and the glory of kings to search out the speech.

25:2  It is the glory of God to conceal a thing: but the honour of kings is to search out a matter.

25:2  Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat.

25:2  Slávou Boží je věc tajit, slávou králů je věc prozkoumat.

25:2  Boží ctí je ukrýt věc, čest králů je zkoumat věc.

25:2  Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

25:2  Gloria Dei est celare verbum, et gloria regum investigare sermonem.

25:3  The heaven above and the earth beneath, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  The heaven for height, and the earth for depth, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat.

25:3  Jak výšku nebe a hlubiny země, tak srdce králů nelze vystihnout.

25:3  ⌈Jako nebesa pro výšku a země pro hloubku, tak je nevyzpytatelné srdce králů.⌉

25:3  Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

25:3  Cælum sursum, et terra deorsum, et cor regum inscrutabile.

25:4  Take away the rust from silver, and there shall come forth a most pure vessel:

25:4  Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.

25:4  Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede;

25:4  Když se od stříbra odloučí struska, zlatníkovi se ukáže ryzí kov.

25:4  Když se odstraní ze stříbra struska, zlatníkovi vzejde nádoba.

25:4  Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

25:4  Aufer rubiginem de argento, et egredietur vas purissimum.

25:5  Take away wickedness from the face of the king, and his throne shall be established with justice.

25:5  Take away the wicked from before the king, and his throne shall be established in righteousness.

25:5  odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností.

25:5  Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn.

25:5  Když se odstraní ničema z přítomnosti krále, jeho trůn bude pevně stát spravedlností.

25:5  Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

25:5  Aufer impietatem de vultu regis, et firmabitur justitia thronus ejus.

25:6  Appear not glorious before the king, and stand not in the place of great men.

25:6  Put not forth thyself in the presence of the king, and stand not in the place of great men:

25:6  Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav.

25:6  Před králem se nedělej důležitým, mezi významné lidi nestav se.

25:6  Nedělej důležitého před králem a nestav se na místo vysoko postavených lidí.

25:6  Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

25:6  Ne gloriosus appareas coram rege, et in loco magnorum ne steteris.

25:7  For it is better that it should be said to thee: Come up hither; than that thou shouldst be humbled before the prince.

25:7  For better it is that it be said unto thee, Come up hither; than that thou shouldest be put lower in the presence of the prince whom thine eyes have seen.

25:7  Lépe bude, řekne-li ti: „Vystup sem“, než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš.

25:7  Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“ než být před urozenými ponížen. I když něco spatříš na vlastní oči,

25:7  Protože je lepší, když ti řekne: Postup sem, nežli být sesazen před šlechticem. Co viděly tvé oči,

25:7  Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

25:7  Melius est enim ut dicatur tibi : Ascende huc, quam ut humilieris coram principe.

25:8  The things which thy eyes have seen, utter not hastily in a quarrel: lest afterward thou mayst not be able to make amends, when thou hast dishonoured thy friend.

25:8  Go not forth hastily to strive, lest thou know not what to do in the end thereof, when thy neighbour hath put thee to shame.

25:8  Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí?

25:8  nepouštěj se pro to rychle do sporu. Co by sis mohl nakonec počít, kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl?

25:8  ⌈nepřinášej ukvapeně na soud.⌉ Co jinak budeš dělat na jeho konci, když tě tvůj bližní zahanbí?

25:8  Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

25:8  Quæ viderunt oculi tui ne proferas in jurgio cito, ne postea emendare non possis, cum dehonestaveris amicum tuum.

25:9  Treat thy cause with thy friend, and discover not the secret to a stranger:

25:9  Debate thy cause with thy neighbour himself; and discover not a secret to another:

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného,

25:9  Když vyřizuješ spor se svým bližním, neodhaluj cizí tajemství.

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale neodhaluj důvěrnosti jiného člověka.

25:9  Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

25:9  Causam tuam tracta cum amico tuo, et secretum extraneo ne reveles :

25:10  Lest he insult over thee, when he hath heard it, and cease not to upbraid thee. Grace and friendship deliver a man: keep these for thyself, lest thou fall under reproach.

25:10  Lest he that heareth it put thee to shame, and thine infamy turn not away.

25:10  jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat.

25:10  Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě, tvá špatná pověst tě už nepustí!

25:10  Jinak ten, kdo to uslyší, tě pohaní a pomluva o tobě se nezastaví.

25:10  Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

25:10  ne forte insultet tibi cum audierit, et exprobrare non cesset. Gratia et amicitia liberant : quas tibi serva, ne exprobrabilis fias.

25:11  To speak a word in due time, is like apples of gold on beds of silver.

25:11  A word fitly spoken is like apples of gold in pictures of silver.

25:11  Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo.

25:11  Zlatá jablka na stříbrných mísách jsou slova řečená v pravý čas.

25:11  Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

25:11  Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

25:11  Mala aurea in lectis argenteis, qui loquitur verbum in tempore suo.

25:12  As an earring of gold and a bright pearl, so is he that reproveth the wise, and the obedient ear.

25:12  As an earring of gold, and an ornament of fine gold, so is a wise reprover upon an obedient ear.

25:12  Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu.

25:12  Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu je moudrá výtka pro vnímavý sluch.

25:12  Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

25:12  Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

25:12  Inauris aurea, et margaritum fulgens, qui arguit sapientem et aurem obedientem.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to him that sent him, for he refresheth his soul.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to them that send him: for he refresheth the soul of his masters.

25:13  Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána.

25:13  Chladivým sněhem uprostřed léta je věrný posel těm, kdo jej vyslali; duši svých pánů jistě občerství!

25:13  Jako ⌈chlad od sněhu⌉ v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

25:13  Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

25:13  Sicut frigus nivis in die messis, ita legatus fidelis ei qui misit eum : animam ipsius requiescere facit.

25:14  As clouds, and wind, when no rain followeth, so is the man that boasteth, and doth not fulfil his promises.

25:14  Whoso boasteth himself of a false gift is like clouds and wind without rain.

25:14  Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů.

25:14  Oblaka, vítr – a žádný déšť! Chvástavé sliby – samé chyby!

25:14  Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

25:14  Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

25:14  Nubes, et ventus, et pluviæ non sequentes, vir gloriosus et promissa non complens.

25:15  By patience a prince shall be appeased, and a soft tongue shall break hardness.

25:15  By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.

25:15  Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.

25:15  Trpělivostí si i vůdce nakloníš; jemný jazyk i kosti rozdrtí.

25:15  Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

25:15  Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

25:15  Patientia lenietur princeps, et lingua mollis confringet duritiam.

25:16  Thou hast found honey, eat what is sufficient for thee, lest being glutted therewith thou vomit it up.

25:16  Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee, lest thou be filled therewith, and vomit it.

25:16  Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej.

25:16  Najdeš-li med, jez ho s mírou; jinak se přesytíš a zvrátíš jej.

25:16  Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

25:16  Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

25:16  Mel invenisti : comede quod sufficit tibi, ne forte satiatus evomas illud.

25:17  Withdraw thy foot from the house of thy neighbour, lest having his fill he hate thee.

25:17  Withdraw thy foot from thy neighbour’s house; lest he be weary of thee, and so hate thee.

25:17  Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:17  Navštěvuj svého přítele jen vzácně, jinak se přesytí a znenávidí tě.

25:17  ⌈Čiň svou nohu vzácnou v domě⌉ svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:17  Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

25:17  Subtrahe pedem tuum de domo proximi tui, nequando satiatus oderit te.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbour, is like a dart and a sword and a sharp arrow.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbour is a maul, and a sword, and a sharp arrow.

25:18  Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví.

25:18  Kdo proti bližnímu křivě svědčí, je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp.

25:18  Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

25:18  Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

25:18  Jaculum, et gladius, et sagitta acuta, homo qui loquitur contra proximum suum falsum testimonium.

25:19  To trust in an unfaithful man in the time of trouble, is like a rotten tooth, and weary foot,

25:19  Confidence in an unfaithful man in time of trouble is like a broken tooth, and a foot out of joint.

25:19  Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení.

25:19  Jak vyražený zub, jak vykloubená noha je důvěra ve zrádce v těžký den.

25:19  Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

25:19  Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

25:19  Dens putridus, et pes lassus, qui sperat super infideli in die angustiæ,

25:20  And one that looseth his garment in cold weather. As vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to a very evil heart. As a moth doth by a garment, and a worm by the wood: so the sadness of a man consumeth the heart.

25:20  As he that taketh away a garment in cold weather, and as vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to an heavy heart.

25:20  Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému.

25:20  Obírat o šaty v chladný den, nalévat ocet do rány – totéž je truchlivému zpívat písničky.

25:20  Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

25:20  Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

25:20  et amittit pallium in die frigoris. Acetum in nitro, qui cantat carmina cordi pessimo. Sicut tinea vestimento, et vermis ligno, ita tristitia viri nocet cordi.

25:21  If thy enemy be hungry, give him to eat: if he thirst, give him water to drink:

25:21  If thine enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:

25:21  Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,

25:21  Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít.

25:21  Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,

25:21  Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

25:21  Si esurierit inimicus tuus, ciba illum ; si sitierit, da ei aquam bibere :

25:22  For thou shalt heap hot coals upon his head, and the Lord will reward thee.

25:22  For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the Lord shall reward thee.

25:22  tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:22  Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí, sám Hospodin ti odplatí.

25:22  neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:22  Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

25:22  prunas enim congregabis super caput ejus, et Dominus reddet tibi.

25:23  The north wind driveth away rain, as doth a sad countenance a backbiting tongue.

25:23  The north wind driveth away rain: so doth an angry countenance a backbiting tongue.

25:23  Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.

25:23  Severní vítr s sebou nese liják, tajné řeči pak zlobné pohledy.

25:23  Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

25:23  Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

25:23  Ventus aquilo dissipat pluvias, et facies tristis linguam detrahentem.

25:24  It is better to sit in a corner of the housetop: than with a brawling woman, and in a common house.

25:24  It is better to dwell in the corner of the housetop, than with a brawling woman and in a wide house.

25:24  Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.

25:24  Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům.

25:24  Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

25:24  Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

25:24  Melius est sedere in angulo domatis quam cum muliere litigiosa et in domo communi.

25:25  As cold water to a thirsty soul, so are good tidings from a far country.

25:25  As cold waters to a thirsty soul, so is good news from a far country.

25:25  Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země.

25:25  Chladivá voda pro hrdlo vyprahlé je dobrá novina ze země daleké.

25:25  Jako chladná voda pro ⌈člověka vyčerpaného žízní⌉ je dobrá zpráva z daleké země.

25:25  Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

25:25  Aqua frigida animæ sitienti, et nuntius bonus de terra longinqua.

25:26  A just man falling down before the wicked, is as a fountain troubled with the foot and a corrupted spring.

25:26  A righteous man falling down before the wicked is as a troubled fountain, and a corrupt spring.

25:26  Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem.

25:26  Zakalený je pramen, studna zkažená, když spravedlivý před ničemou kolísá.

25:26  Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

25:26  Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

25:26  Fons turbatus pede et vena corrupta, justus cadens coram impio.

25:27  As it is not good for a man to eat much honey, so he that is a searcher of majesty shall be overwhelmed by glory.

25:27  It is not good to eat much honey: so for men to search their own glory is not glory.

25:27  Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých.

25:27  Jíst mnoho medu nemusí být dobré, usilovat o slávu může být neslavné.

25:27  Není dobré jíst mnoho medu a také hledat ⌈vlastní slávu není sláva.⌉

25:27  Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

25:27  Sicut qui mel multum comedit non est ei bonum, sic qui scrutator est majestatis opprimetur a gloria.

25:28  As a city that lieth open and is not compassed with walls, so is a man that cannot refrain his own spirit in speaking.

25:28  He that hath no rule over his own spirit is like a city that is broken down, and without walls.

25:28  Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.

25:28  Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá.

25:28  Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který ⌈neovládá svého ducha.⌉

25:28  Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

25:28  Sicut urbs patens et absque murorum ambitu, ita vir qui non potest in loquendo cohibere spiritum suum.

Chapter 26

26:1  As snow in summer, and rain in harvest, so glory is not seemly for a fool.

26:1  As snow in summer, and as rain in harvest, so honour is not seemly for a fool.

26:1  Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva.

26:1  Jako sníh létu, jako sklizni déšť, asi tak sluší tupci čest.

26:1  Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí pro hlupáka sláva.

26:1  Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.

26:1  Quomodo nix in æstate, et pluviæ in messe, sic indecens est stulto gloria.

26:2  As a bird flying to other places, and a sparrow going here or there: so a curse uttered without cause shall come upon a man.

26:2  As the bird by wandering, as the swallow by flying, so the curse causeless shall not come.

26:2  Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne.

26:2  Vrabec přeletí, vlaštovka se mihne, bezdůvodná kletba k cíli nedojde.

26:2  Jako vrabec poletuje, jako vlaštovka létá, tak i ⌈bezdůvodná kletba: Nikam se nedostane.⌉

26:2  Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.

26:2  Sicut avis ad alia transvolans, et passer quolibet vadens, sic maledictum frustra prolatum in quempiam superveniet.

26:3  A whip for a horse, and a snaffle for an ass, and a rod for the back of fools.

26:3  A whip for the horse, a bridle for the ass, and a rod for the fool’s back.

26:3  Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl.

26:3  Na koně je bič, na osla uzda, na hřbety tupců ale hůl.

26:3  Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl.

26:3  Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.

26:3  Flagellum equo, et camus asino, et virga in dorso imprudentium.

26:4  Answer not a fool according to his folly, lest thou be made like him.

26:4  Answer not a fool according to his folly, lest thou also be like unto him.

26:4  Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on.

26:4  Neodpovídej tupci na jeho tupost, aby ses mu sám nezačal podobat.

26:4  Neodpovídej hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak ⌈budeš jako on.⌉

26:4  Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.

26:4  Ne respondeas stulto juxta stultitiam suam, ne efficiaris ei similis.

26:5  Answer a fool according to his folly, lest he imagine himself to be wise.

26:5  Answer a fool according to his folly, lest he be wise in his own conceit.

26:5  Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý.

26:5  Odpověz tupci na jeho tupost, aby si přestal moudrý připadat.

26:5  Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak ⌈bude moudrý ve svých očích.⌉

26:5  Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.

26:5  Responde stulto juxta stultitiam suam, ne sibi sapiens esse videatur.

26:6  He that sendeth words by a foolish messenger, is lame of feet and drinketh iniquity.

26:6  He that sendeth a message by the hand of a fool cutteth off the feet, and drinketh damage.

26:6  Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi.

26:6  Uřezává si nohy, pije utrejch, kdo se zprávou tupce posílá.

26:6  Kdo posílá poselství po hlupákovi, je jako ten, kdo si usekává nohy a pije násilí.

26:6  Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.

26:6  Claudus pedibus, et iniquitatem bibens, qui mittit verba per nuntium stultum.

26:7  As a lame man hath fair legs in vain: so a parable is unseemly in the mouth of fools.

26:7  The legs of the lame are not equal: so is a parable in the mouth of fools.

26:7  Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků.

26:7  Chabé jak zmrzačené nohy je přísloví v ústech tupcových.

26:7  Jako volně visí nohy chromého, tak je přísloví v ústech hlupáků.

26:7  Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.

26:7  Quomodo pulchras frustra habet claudus tibias, sic indecens est in ore stultorum parabola.

26:8  As he that casteth a stone into the heap of Mercury: so is he that giveth honour to a fool.

26:8  As he that bindeth a stone in a sling, so is he that giveth honour to a fool.

26:8  Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi.

26:8  Jako do praku nabíjet kámen je tupci prokazovat čest.

26:8  ⌈Jako přivázat kámen k praku, takové je dát hlupákovi slávu.⌉

26:8  Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.

26:8  Sicut qui mittit lapidem in acervum Mercurii, ita qui tribuit insipienti honorem.

26:9  As if a thorn should grow in the hand of a drunkard: so is a parable in the mouth of fools.

26:9  As a thorn goeth up into the hand of a drunkard, so is a parable in the mouth of fools.

26:9  Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků.

26:9  Jako trn v ruce opilce je přísloví v ústech pitomce.

26:9  Jako trní, které se dostalo do ruky opilce, tak je přísloví v ústech hlupáků.

26:9  Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.

26:9  Quomodo si spina nascatur in manu temulenti, sic parabola in ore stultorum.

26:10  Judgment determineth causes: and he that putteth a fool to silence, appeaseth anger.

26:10  The great God that formed all things both rewardeth the fool, and rewardeth transgressors.

26:10  Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky.

26:10  Jako lučištník, jenž střílí naslepo, je ten, kdo najímá tupce jdoucího okolo.

26:10  ⌈Jako lukostřelec, který každého zraňuje, je ten,⌉ kdo najímá hlupáka, kdo najímá kolemjdoucí.

26:10  Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.

26:10  Judicium determinat causas, et qui imponit stulto silentium iras mitigat.

26:11  As a dog that returneth to his vomit, so is the fool that repeateth his folly.

26:11  As a dog returneth to his vomit, so a fool returneth to his folly.

26:11  Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.

26:11  Jako se pes vrací k vlastním zvratkům, tak tupec opakuje vlastní pitomost.

26:11  Jako se pes navrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svoji hloupost.

26:11  Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

26:11  Sicut canis qui revertitur ad vomitum suum, sic imprudens qui iterat stultitiam suam.

26:12  Hast thou seen a man wise in his own conceit? there shall be more hope of a fool than of him.

26:12  Seest thou a man wise in his own conceit? there is more hope of a fool than of him.

26:12  Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on.

26:12  Viděl jsi člověka, co si moudrý připadá? Více se dá čekat od hlupáka!

26:12  Viděl jsi člověka ⌈moudrého ve svých očích?⌉ Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

26:12  Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

26:12  Vidisti hominem sapientem sibi videri ? magis illo spem habebit insipiens.

26:13  The slothful man saith: There is a lion in the way, and a lioness in the roads.

26:13  The slothful man saith, There is a lion in the way; a lion is in the streets.

26:13  Lenoch říká: „Na cestě je lvíče, v ulicích je lev.“

26:13  Lenoch říká: „Šelma je na cestě! Po ulicích běhá lev!“

26:13  Lenoch říká: Lev je na cestě, lev je v ulicích!

26:13  Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.

26:13  Dicit piger : Leo est in via, et leæna in itineribus.

26:14  As the door turneth upon its hinges, so doth the slothful upon his bed.

26:14  As the door turneth upon his hinges, so doth the slothful upon his bed.

26:14  Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži.

26:14  Dveře se otáčejí v pantech, lenoch v peřině.

26:14  Jako se dveře otáčejí na svém pantu, tak lenoch na své posteli.

26:14  Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.

26:14  Sicut ostium vertitur in cardine suo, ita piger in lectulo suo.

26:15  The slothful hideth his hand under his armpit, and it grieveth him to turn it to his mouth.

26:15  The slothful hideth his hand in his bosom; it grieveth him to bring it again to his mouth.

26:15  Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům.

26:15  Lenoch k talíři ruku natáhne, zvednout ji k ústům už ale nezvládne.

26:15  Lenoch ponoří svou ruku do mísy a je mu zatěžko zvednout ji do svých úst.

26:15  Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.

26:15  Abscondit piger manum sub ascella sua, et laborat si ad os suum eam converterit.

26:16  The sluggard is wiser in his own conceit, than seven men that speak sentences.

26:16  The sluggard is wiser in his own conceit than seven men that can render a reason.

26:16  Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících.

26:16  Lenoch sám sobě připadá moudrý nad sedm rádců zkušených.

26:16  Lenoch ⌈je moudřejší ve svých očích⌉ než sedm lidí, kteří rozvážně odpovídají.

26:16  Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.

26:16  Sapientior sibi piger videtur septem viris loquentibus sententias.

26:17  As he that taketh a dog by the ears, so is he that passeth by in anger, and meddleth with another man's quarrel.

26:17  He that passeth by, and meddleth with strife belonging not to him, is like one that taketh a dog by the ears.

26:17  Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká.

26:17  Tahá za uši rozběhnutého psa, kdo plete se do sporu, jenž se ho netýká.

26:17  Kdo prochází kolem a nazlobí se kvůli sporu, který se ho netýká, je jako ten, kdo chytá psa za uši.

26:17  Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.

26:17  Sicut qui apprehendit auribus canem, sic qui transit impatiens et commiscetur rixæ alterius.

26:18  As he is guilty that shooteth arrows, and lances unto death.

26:18  As a mad man who casteth firebrands, arrows, and death,

26:18  Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely,

26:18  Jako šílenec, jenž rozsévá smrt zápalnými šípy, které vypouští,

26:18  Jako šílenec, který střílí ohnivé střely a ⌈smrtící šípy,⌉

26:18  Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,

26:18  Sicut noxius est qui mittit sagittas et lanceas in mortem,

26:19  So is the man that hurteth his friend deceitfully: and when he is taken, saith: I did it in jest.

26:19  So is the man that deceiveth his neighbour, and saith, Am not I in sport?

26:19  tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: „Já jsem jen žertoval.“

26:19  takový je, kdo svému bližnímu lže a potom říká: „Vždyť to byl žert!“

26:19  je člověk, který podvede svého bližního a potom řekne: Já jsem jenom vtipkoval.

26:19  Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?

26:19  ita vir fraudulenter nocet amico suo, et cum fuerit deprehensus dicit : Ludens feci.

26:20  When the wood faileth, the fire shall go out: and when the talebearer is taken away, contentions shall cease.

26:20  Where no wood is, there the fire goeth out: so where there is no talebearer, the strife ceaseth.

26:20  Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.

26:20  Chybí-li dřevo, hasne žár; chybí-li pomlouvač, tichne svár.

26:20  Kde není dostatek dřeva, oheň uhasne, kde není pomlouvač, utichne svár.

26:20  Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.

26:20  Cum defecerint ligna extinguetur ignis, et susurrone subtracto, jurgia conquiescent.

26:21  As coals are to burning coals, and wood to fire, so an angry man stirreth up strife.

26:21  As coals are to burning coals, and wood to fire; so is a contentious man to kindle strife.

26:21  Uhlí do výhně, dříví na oheň - tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu.

26:21  Uhlí je pro výheň, dřevo pro oheň, svárlivý člověk pro vzplanutí rozepře.

26:21  Uhlí na žár, dřevo na oheň, svárlivý člověk pro zažehnutí sporu.

26:21  Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

26:21  Sicut carbones ad prunas, et ligna ad ignem, sic homo iracundus suscitat rixas.

26:22  The words of a talebearer are as it were simple, but they reach to the innermost parts of the belly.

26:22  The words of a talebearer are as wounds, and they go down into the innermost parts of the belly.

26:22  Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.

26:22  Pomluvy se pamlsky být zdají, hluboko do nitra ale padají.

26:22  Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, ⌈sestupují do nejzazších útrob.⌉

26:22  Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

26:22  Verba susurronis quasi simplicia, et ipsa perveniunt ad intima ventris.

26:23  Swelling lips joined with a corrupt heart, are like an earthern vessel adorned with silver dross.

26:23  Burning lips and a wicked heart are like a potsherd covered with silver dross.

26:23  Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce.

26:23  Stříbrná glazura na střepu hliněném jsou vřelé rty na srdci zlém.

26:23  Jako stříbrná glazura potažená na hliněnou nádobu jsou horoucí rty a zlé srdce.

26:23  Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.

26:23  Quomodo si argento sordido ornare velis vas fictile, sic labia tumentia cum pessimo corde sociata.

26:24  An enemy is known by his lips, when in his heart he entertaineth deceit.

26:24  He that hateth dissembleth with his lips, and layeth up deceit within him;

26:24  Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest.

26:24  Ten, kdo nenávidí, se v řeči přetvařuje, hluboko v nitru ale chová lest.

26:24  Ten, kdo nenávidí, ⌈to svými rty zastírá,⌉ ale ve svém nitru ⌈připravuje podvod.⌉

26:24  Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.

26:24  Labiis suis intelligitur inimicus, cum in corde tractaverit dolos.

26:25  When he shall speak low, trust him not: because there are seven mischiefs in his heart.

26:25  When he speaketh fair, believe him not: for there are seven abominations in his heart.

26:25  Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost;

26:25  Jeho příjemným řečem vůbec nevěř – v srdci má sedmerou ohavnost!

26:25  I když bude ⌈jeho hlas vlídný, nevěř mu, protože v jeho srdci je sedm ohavností.

26:25  Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.

26:25  Quando submiserit vocem suam, ne credideris ei, quoniam septem nequitiæ sunt in corde illius.

26:26  He that covereth hatred deceitfully, his malice shall be laid open in the public assembly.

26:26  Whose hatred is covered by deceit, his wickedness shall be shewed before the whole congregation.

26:26  nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena.

26:26  I když se nenávist za přetvářku skrývá, přece pak veřejně bývá odhalena.

26:26  Jeho nenávist může být zakryta lstivostí, ale jeho zlo se zjeví ve shromáždění.

26:26  Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.

26:26  Qui operit odium fraudulenter, revelabitur malitia ejus in consilio.

26:27  He that diggeth a pit, shall fall into it: and he that rolleth a stone, it shall return to him.

26:27  Whoso diggeth a pit shall fall therein: and he that rolleth a stone, it will return upon him.

26:27  Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.

26:27  Kdo jámu kopá, sám do ní padá; kdo valí balvan, toho zavalí.

26:27  Kdo kope jámu, spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.

26:27  Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

26:27  Qui fodit foveam incidet in eam, et qui volvit lapidem revertetur ad eum.

26:28  A deceitful tongue loveth not truth: and a slippery mouth worketh ruin.

26:28  A lying tongue hateth those that are afflicted by it; and a flattering mouth worketh ruin.

26:28  Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.

26:28  Prolhaný jazyk svou oběť nenávidí, úlisná ústa zkázu chystají.

26:28  Lživý jazyk nenávidí ty, které utlačuje, lichotivá ústa působí zkázu.

26:28  Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

26:28  Lingua fallax non amat veritatem, et os lubricum operatur ruinas.

Chapter 27

27:1  Boast not for to morrow, for thou knowest not what the day to come may bring forth.

27:1  Boast not thyself of to morrow; for thou knowest not what a day may bring forth.

27:1  Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí.

27:1  Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes!

27:1  Nechlub se zítřejším dnem, neboť nevíš, co den přinese.

27:1  Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.

27:1  Ne glorieris in crastinum, ignorans quid superventura pariat dies.

27:2  Let another praise thee, and not thy own mouth: a stranger, and not thy own lips.

27:2  Let another man praise thee, and not thine own mouth; a stranger, and not thine own lips.

27:2  Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty.

27:2  Ať tě chválí druzí, a ne tvá vlastní ústa, ať jsou to cizí, a ne tvé vlastní rty.

27:2  Ať tě chválí někdo jiný, a ne tvoje ústa, někdo cizí, a ne tvoje rty.

27:2  Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.

27:2  Laudet te alienus, et non os tuum ; extraneus, et non labia tua.

27:3  A stone is heavy, and sand weighty: but the anger of a fool is heavier than them both.

27:3  A stone is heavy, and the sand weighty; but a fool’s wrath is heavier than them both.

27:3  Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí.

27:3  Kámen tlačí a písek tíží, vydržet s tupcem je těžší než obojí.

27:3  Kámen je těžký, ⌈písek váží hodně,⌉ ale ⌈hlupákův hněv je těžší nežli obojí.⌉

27:3  Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.

27:3  Grave est saxum, et onerosa arena, sed ira stulti utroque gravior.

27:4  Anger hath no mercy: nor fury, when it breaketh forth: and who can bear the violence of one provoked?

27:4  Wrath is cruel, and anger is outrageous; but who is able to stand before envy?

27:4  Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí?

27:4  Zloba je krutá a hněv prudký, kdo však obstojí před závistí?

27:4  Zloba je krutá, hněv je jako povodeň. Kdo však obstojí před žárlivostí?

27:4  Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?

27:4  Ira non habet misericordiam nec erumpens furor, et impetum concitati ferre quis poterit ?

27:5  Open rebuke is better than hidden love.

27:5  Open rebuke is better than secret love.

27:5  Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska.

27:5  Lepší otevřené pokárání nežli tajené milování.

27:5  Otevřené pokárání je lepší než skrytá láska.

27:5  Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.

27:5  Melior est manifesta correptio quam amor absconditus.

27:6  Better are the wounds of a friend, than the deceitful kisses of an enemy.

27:6  Faithful are the wounds of a friend; but the kisses of an enemy are deceitful.

27:6  Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.

27:6  Bezpečnější jsou rány od přítele než hojné polibky od soka.

27:6  Věrně míněné jsou modřiny od přítele, ale polibků od toho, kdo nenávidí, je mnoho.

27:6  Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.

27:6  Meliora sunt vulnera diligentis quam fraudulenta oscula odientis.

27:7  A soul that is full shall tread upon the honeycomb: and a soul that is hungry shall take even bitter for sweet.

27:7  The full soul loatheth an honeycomb; but to the hungry soul every bitter thing is sweet.

27:7  Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká.

27:7  Sytý i pláství medu pohrdá, hladovému se každá hořkost sladká zdá.

27:7  ⌈Nasycená duše⌉ pošlape i med z plástve, ale ⌈hladové duši⌉ je ⌈všechno hořké sladkým.⌉

27:7  Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.

27:7  Anima saturata calcabit favum, et anima esuriens etiam amarum pro dulci sumet.

27:8  As a bird that wandereth from her nest, so is a man that leaveth his place.

27:8  As a bird that wandereth from her nest, so is a man that wandereth from his place.

27:8  Jako pták vyplašený z hnízda je muž, který prchá ze svého místa.

27:8  Jako pták vyplašený ze svého hnízda je člověk prchající z domova.

27:8  Jako ptáku, který uletí ze svého hnízda, tak je tomu, kdo uteče ze svého domova.

27:8  Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.

27:8  Sicut avis transmigrans de nido suo, sic vir qui derelinquit locum suum.

27:9  Ointment and perfumes rejoice the heart: and the good counsels of a friend are sweet to the soul.

27:9  Ointment and perfume rejoice the heart: so doth the sweetness of a man’s friend by hearty counsel.

27:9  Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.

27:9  Olej a kadidlo oblažují srdce, přítel je vítanější než vlastní úsudek.

27:9  Olej a kadidlo dává radost srdci, ⌈milý přítel dává radu z duše.⌉

27:9  Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.

27:9  Unguento et variis odoribus delectatur cor, et bonis amici consiliis anima dulcoratur.

27:10  Thy own friend, and thy father's friend, forsake not: and go not into thy brother's house in the day of thy affliction. Better is a neighbour that is near than a brother afar off.

27:10  Thine own friend, and thy father’s friend, forsake not; neither go into thy brother’s house in the day of thy calamity: for better is a neighbour that is near than a brother far off.

27:10  Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.

27:10  Svého ani otcova přítele neopouštěj. Do domu svého bratra nechoď v nesnázích – lepší je blízký soused než bratr vzdálený!

27:10  Neopouštěj svého přítele ani přítele svého otce; nechoď do domu svého bratra v den své pohromy. Lepší je blízký soused nežli vzdálený bratr.

27:10  Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.

27:10  Amicum tuum et amicum patris tui ne dimiseris, et domum fratris tui ne ingrediaris in die afflictionis tuæ. Melior est vicinus juxta quam frater procul.

27:11  Study wisdom, my son, and make my heart joyful, that thou mayst give an answer to him that reproacheth.

27:11  My son, be wise, and make my heart glad, that I may answer him that reproacheth me.

27:11  Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí.

27:11  Potěš mé srdce, synu, a buď moudrý, ať mám co odpovědět na cizí urážky.

27:11  Buď moudrý, můj synu, a dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě hanobí.

27:11  Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.

27:11  Stude sapientiæ, fili mi, et lætifica cor meum, ut possis exprobranti respondere sermonem.

27:12  The prudent man seeing evil hideth himself: little ones passing on have suffered losses.

27:12  A prudent man foreseeth the evil, and hideth himself; but the simple pass on, and are punished.

27:12  Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

27:12  Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.

27:12  Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

27:12  Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

27:12  Astutus videns malum, absconditus est : parvuli transeuntes sustinuerunt dispendia.

27:13  Take away his garment that hath been surety for a stranger: and take from him a pledge for strangers.

27:13  Take his garment that is surety for a stranger, and take a pledge of him for a strange woman.

27:13  Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.

27:13  Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.

27:13  Vezmi mu roucho, neboť se zaručil za cizince, a vezmi to od něj do zástavy za cizinku.

27:13  Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.

27:13  Tolle vestimentum ejus qui spopondit pro extraneo, et pro alienis aufer ei pignus.

27:14  He that blesseth his neighbour with a loud voice, rising in the night, shall be like to him that curseth.

27:14  He that blesseth his friend with a loud voice, rising early in the morning, it shall be counted a curse to him.

27:14  Kdo za časného jitra příliš hlasitě dobrořečí svému bližnímu, tomu se to bude počítat za zlořečení.

27:14  Kdo svému příteli halasně žehná už brzy od rána, za kletbu se mu to počítá.

27:14  Jestliže někdo brzy z rána příliš hlasitě žehná svému bližnímu, bude se mu to počítat za kletbu.

27:14  Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.

27:14  Qui benedicit proximo suo voce grandi, de nocte consurgens maledicenti similis erit.

27:15  Roofs dropping through in a cold day, and a contentious woman are alike.

27:15  A continual dropping in a very rainy day and a contentious woman are alike.

27:15  Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž;

27:15  Věčnému crčení v období dešťů se hašteřivá žena podobá.

27:15  Stálé kapání vody v deštivý den a svárlivá žena jsou si rovny.

27:15  Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;

27:15  Tecta perstillantia in die frigoris et litigiosa mulier comparantur.

27:16  He that retaineth her, is as he that would hold the wind, and shall call the oil of his right hand.

27:16  Whosoever hideth her hideth the wind, and the ointment of his right hand, which bewrayeth itself.

27:16  kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej.

27:16  Kdo ji chce zkrotit, chce zkrotit vítr, do pravé ruky chce olej pochytat.

27:16  Kdo ji zadrží, zadrží vítr, uchopí svou pravicí olej.

27:16  Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.

27:16  Qui retinet eam quasi qui ventum teneat, et oleum dexteræ suæ vocabit.

27:17  Iron sharpeneth iron, so a man sharpeneth the countenance of his friend.

27:17  Iron sharpeneth iron; so a man sharpeneth the countenance of his friend.

27:17  Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.

27:17  Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele.

27:17  Jako se železo ostří železem, tak člověk ostří tvář svého bližního.

27:17  Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.

27:17  Ferrum ferro exacuitur, et homo exacuit faciem amici sui.

27:18  He that keepeth the fig tree, shall eat the fruit thereof: and he that is the keeper of his master, shall be glorified.

27:18  Whoso keepeth the fig tree shall eat the fruit thereof: so he that waiteth on his master shall be honoured.

27:18  Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, a kdo střeží svého pána, získá vážnost.

27:18  Kdo pěstuje fíkovník, bude jíst fíky, kdo pečuje o pána, vyslouží si díky.

27:18  Kdo pečuje o fíkovník, bude jíst jeho ovoce, kdo pečuje o svého pána, bude vážený.

27:18  Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.

27:18  Qui servat ficum comedet fructus ejus, et qui custos est domini sui glorificabitur.

27:19  As the faces of them that look therein, shine in the water, so the hearts of men are laid open to the wise.

27:19  As in water face answereth to face, so the heart of man to man.

27:19  Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.

27:19  Hladina zrcadlí lidskou tvář, člověk zrcadlí srdce člověka.

27:19  Jako ⌈ve vodě odpovídá tvář tváři,⌉ tak srdce člověka člověku.

27:19  Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.

27:19  Quomodo in aquis resplendent vultus prospicientium, sic corda hominum manifesta sunt prudentibus.

27:20  Hell and destruction are never filled: so the eyes of men are never satisfied.

27:20  Hell and destruction are never full; so the eyes of man are never satisfied.

27:20  Podsvětí, říše zkázy, se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka.

27:20  Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči.

27:20  Jako se nenasytí podsvětí a říše mrtvých, tak se nenasytí oči člověka.

27:20  Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.

27:20  Infernus et perditio numquam implentur : similiter et oculi hominum insatiabiles.

27:21  As silver is tried in the fining-pot, and gold in the furnace: so a man is tried by the mouth of him that praiseth. The heart of the wicked seeketh after evils, but the righteous heart seeketh after knowledge.

27:21  As the fining pot for silver, and the furnace for gold; so is a man to his praise.

27:21  Na stříbro kelímek, na zlato pec; a muž prověřuje ústa, která ho chválí.

27:21  Na stříbro je tyglík, na zlato pec, podle své pověsti člověk pozná se.

27:21  Na stříbro je kelímek, na zlato je pec, člověk je zkoušen podle své chvály.

27:21  Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.

27:21  Quomodo probatur in conflatorio argentum et in fornace aurum, sic probatur homo ore laudantis. Cor iniqui inquirit mala, cor autem rectum inquirit scientiam.

27:22  Though thou shouldst bray a fool in the mortar, as when a pestle striketh upon sodden barley, his folly would not be taken from him.

27:22  Though thou shouldest bray a fool in a mortar among wheat with a pestle, yet will not his foolishness depart from him.

27:22  Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš.

27:22  I kdybys hňupa v hmoždíři napadrť rozdrtil palicí, nezbavil bys ho hlouposti!

27:22  I kdybys tloukl hlupáka v hmoždíři paličkou spolu se zrnem, jeho hloupost se od něho neodvrátí.

27:22  Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.

27:22  Si contuderis stultum in pila quasi ptisanas feriente desuper pilo, non auferetur ab eo stultitia ejus.

27:23  Be diligent to know the countenance of thy cattle, and consider thy own flocks:

27:23  Be thou diligent to know the state of thy flocks, and look well to thy herds.

27:23  Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda,

27:23  Své ovce znej na první pohled, své srdce věnuj svému stádu.

27:23  ⌈Znej dobře⌉ poměry svého bravu, ⌈přilož své srdce k péči o⌉ svá stáda,

27:23  Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.

27:23  Diligenter agnosce vultum pecoris tui, tuosque greges considera :

27:24  For thou shalt not always have power: but a crown shall be given to generation and generation.

27:24  For riches are not for ever: and doth the crown endure to every generation?

27:24  vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení.

27:24  Bohatství přece netrvá věčně, netrvá ani koruna králů.

27:24  protože bohatství netrvá navěky, ani koruna z generace na generaci.

27:24  Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.

27:24  non enim habebis jugiter potestatem, sed corona tribuetur in generationem et generationem.

27:25  The meadows are open, and the green herbs have appeared, and the hay is gathered out of the mountains.

27:25  The hay appeareth, and the tender grass sheweth itself, and herbs of the mountains are gathered.

27:25  Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor,

27:25  Tráva však vyroste na posekané louce, seno se znovu sveze z hor.

27:25  Když je odklizena tráva a je vidět nová, zeleň hor je shromážděna,

27:25  Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.

27:25  Aperta sunt prata, et apparuerunt herbæ virentes, et collecta sunt fœna de montibus.

27:26  Lambs are for thy clothing: and kids for the price of the field.

27:26  The lambs are for thy clothing, and the goats are the price of the field.

27:26  z beránků máš oděv, za kozly koupíš pole,

27:26  Beránci kdykoli oděv ti poskytnou, za kozlíky si koupíš pozemek.

27:26  beránci budou na tvůj oděv, kozel na cenu za pole.

27:26  Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.

27:26  Agni ad vestimentum tuum, et hædi ad agri pretium.

27:27  Let the milk of the goats be enough for thy food, and for the necessities of thy house, and for maintenance for thy handmaids.

27:27  And thou shalt have goats’ milk enough for thy food, for the food of thy household, and for the maintenance for thy maidens.

27:27  máš dostatek kozího mléka k své obživě i k obživě své rodiny, máš živobytí pro své děvečky.

27:27  Kozího mléka bude dostatek, pokrm pro tebe i pro tvou rodinu, dostatek živobytí i pro tvou čeládku!

27:27  Bude dostatek ⌈kozího mléka⌉ na tvůj pokrm, na potravu tvé domácnosti i obživu pro tvé služky.

27:27  Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

27:27  Sufficiat tibi lac caprarum in cibos tuos, et in necessaria domus tuæ, et ad victum ancillis tuis.

Chapter 28

28:1  The wicked man fleeth, when no man pursueth: but the just, bold as a lion, shall be without dread.

28:1  The wicked flee when no man pursueth: but the righteous are bold as a lion.

28:1  Svévolníci utíkají, i když je nikdo nepronásleduje, ale spravedliví žijí v bezpečí jako lvíče.

28:1  Darebáci prchají, i když je nikdo nehoní, spravedliví jsou smělí jako lvi.

28:1  Ničema utíká, ⌈ačkoliv ho nikdo nehoní,⌉ ale spravedlivý si je jistý jako mladý lev.

28:1  Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

28:1  Fugit impius nemine persequente ; justus autem, quasi leo confidens, absque terrore erit.

28:2  For the sins of the land many are the princes thereof: and for the wisdom of a man, and the knowledge of those things that are said, the life of the prince shall be prolonged.

28:2  For the transgression of a land many are the princes thereof: but by a man of understanding and knowledge the state thereof shall be prolonged.

28:2  Když je v zemi nevěrnost, bývá v ní mnoho velmožů, ale člověk rozumný a znalý udrží řád.

28:2  Když je v zemi bezpráví, mnozí v ní panují; vládce znalý a rozumný se dlouho udrží.

28:2  ⌈Když je země ve vzpouře,⌉ má mnoho vládců, ale ⌈s člověkem rozumným a znalým⌉ bude řád prodloužen.

28:2  Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.

28:2  Propter peccata terræ multi principes ejus ; et propter hominis sapientiam, et horum scientiam quæ dicuntur, vita ducis longior erit.

28:3  A poor man that oppresseth the poor, is like a violent shower, which bringeth a famine.

28:3  A poor man that oppresseth the poor is like a sweeping rain which leaveth no food.

28:3  Chudý muž, který utiskuje nuzné, je jako déšť, který odplavuje půdu a nedává chléb.

28:3  Když nuzný člověk utiskuje chudáky, je jako průtrž, co zničí obilí!

28:3  Chudý muž, který utlačuje chudé, je jako odplavující déšť, který ničí úrodu.

28:3  Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

28:3  Vir pauper calumnians pauperes similis est imbri vehementi in quo paratur fames.

28:4  They that forsake the law, praise the wicked man: they that keep it, are incensed against him.

28:4  They that forsake the law praise the wicked: but such as keep the law contend with them.

28:4  Ti, kteří opouštějí Zákon, vychvalují svévolníka, ale ti, kteří jej zachovávají, se jim stavějí na odpor.

28:4  Ti, kdo opouštějí Zákon, velebí darebáka, kdo Zákon dodržují, se staví proti nim.

28:4  Ti, kdo opouštějí zákon, budou ničemy chválit, ale ti, kdo zachovávají zákon, se s nimi pustí do boje.

28:4  Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.

28:4  Qui derelinquunt legem laudant impium ; qui custodiunt, succenduntur contra eum.

28:5  Evil men think not on judgment: but they that seek after the Lord, take notice of all things.

28:5  Evil men understand not judgment: but they that seek the Lord understand all things.

28:5  Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Hospodina, rozumějí všemu.

28:5  Spravedlnost je nad chápání zlých lidí, hledači Hospodina ji plně pochopí.

28:5  Zlí lidé nerozumějí právu, ale ti, kdo hledají Hospodina, porozumějí všemu.

28:5  Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

28:5  Viri mali non cogitant judicium ; qui autem inquirunt Dominum animadvertunt omnia.

28:6  Better is the poor man walking in his simplicity, than the rich in crooked ways.

28:6  Better is the poor that walketh in his uprightness, than he that is perverse in his ways, though he be rich.

28:6  Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešný obojetník, byť bohatý.

28:6  Lepší poctivý chudák nežli zkažený boháč.

28:6  Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, jehož cesty jsou křivolaké, ačkoliv je bohatý.

28:6  Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

28:6  Melior est pauper ambulans in simplicitate sua quam dives in pravis itineribus.

28:7  He that keepeth the law, is a wise son: but he that feedeth gluttons, shameth his father.

28:7  Whoso keepeth the law is a wise son: but he that is a companion of riotous men shameth his father.

28:7  Rozumný syn dodržuje Zákon, ale kdo se přátelí se žrouty, dělá svému otci hanbu.

28:7  Rozumný syn pečlivě plní Zákon, přítel hodovníků je otci k ostudě.

28:7  Kdo zachovává zákon, je rozumný syn, kdo se stýká se žrouty, vystaví svého otce hanbě.

28:7  Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

28:7  Qui custodit legem filius sapiens est ; qui autem comessatores pascit confundit patrem suum.

28:8  He that heapeth together riches by usury and loan, gathereth them for him that will be bountiful to the poor.

28:8  He that by usury and unjust gain increaseth his substance, he shall gather it for him that will pity the poor.

28:8  Kdo rozmnožuje svůj statek lichvou a úrokem, shromažďuje jej pro toho, kdo se smilovává nad nuznými.

28:8  Kdo bohatne lichvou a ceny nadsazuje, hromadí pro toho, kdo myslí na chudé.

28:8  Kdo rozmnožuje svůj majetek lichvou a úrokem, shromáždí ho pro toho, kdo se smilovává nad chudými.

28:8  Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.

28:8  Qui coacervat divitias usuris et fœnore, liberali in pauperes congregat eas.

28:9  He that turneth away his ears from hearing the law, his prayer shall be an abomination.

28:9  He that turneth away his ear from hearing the law, even his prayer shall be abomination.

28:9  Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností.

28:9  Když někdo odvrací ucho, aby neslyšel Zákon, i jeho modlitba bude ohavná!

28:9  Kdo odvrací své ucho od slyšení zákona, i jeho modlitba je ohavností.

28:9  Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

28:9  Qui declinat aures suas ne audiat legem, oratio ejus erit execrabilis.

28:10  He that deceiveth the just in a wicked way, shall fall in his own destruction: and the upright shall possess his goods.

28:10  Whoso causeth the righteous to go astray in an evil way, he shall fall himself into his own pit: but the upright shall have good things in possession.

28:10  Kdo svede přímé na špatnou cestu, padne sám do jámy, kterou přichystal, ale bezúhonní nabudou dobrého dědictví.

28:10  Do vlastní jámy padne svůdce poctivých, na bezúhonné čeká skvělé dědictví.

28:10  Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní zdědí dobro.

28:10  Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

28:10  Qui decipit justos in via mala, in interitu suo corruet, et simplices possidebunt bona ejus.

28:11  The rich man seemeth to himself wise: but the poor man that is prudent shall search him out.

28:11  The rich man is wise in his own conceit; but the poor that hath understanding searcheth him out.

28:11  Boháč se zdá sám sobě moudrý, ale nuzný, který má rozum, ho prohlédne.

28:11  Boháč sám sobě připadá moudrý, rozumný chudák ho však odhalí.

28:11  Bohatý člověk ⌈je moudrý ve svých očích,⌉ ale chudý, nicméně rozumný, ho prověří.

28:11  Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.

28:11  Sapiens sibi videtur vir dives ; pauper autem prudens scrutabitur eum.

28:12  In the joy of the just there is great glory: when the wicked reign, men are ruined.

28:12  When righteous men do rejoice, there is great glory: but when the wicked rise, a man is hidden.

28:12  Když jásají spravedliví, je to nádherné, ale když se pozdvihují svévolníci, člověk se ukrývá.

28:12  Když jásají spravedliví, je to veliká sláva, když mají darebáci navrch, každý se schovává.

28:12  Když se spravedliví veselí, ⌈je veliká sláva,⌉ když ale povstávají ničemové, lidé se skrývají.

28:12  Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

28:12  In exsultatione justorum multa gloria est ; regnantibus impiis, ruinæ hominum.

28:13  He that hideth his sins, shall not prosper: but he that shall confess, and forsake them, shall obtain mercy.

28:13  He that covereth his sins shall not prosper: but whoso confesseth and forsaketh them shall have mercy.

28:13  Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.

28:13  Kdo zastírá své viny, nebude úspěšný; kdo je vyznává a opouští, však dojde milosti.

28:13  Kdo zakrývá svá přestoupení, neuspěje, ale kdo je vyznává a opouští, nalezne slitování.

28:13  Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

28:13  Qui abscondit scelera sua non dirigetur ; qui autem confessus fuerit et reliquerit ea, misericordiam consequetur.

28:14  Blessed is the man that is always fearful: but he that is hardened in mind shall fall into evil.

28:14  Happy is the man that feareth alway: but he that hardeneth his heart shall fall into mischief.

28:14  Blaze člověku, který se stále bojí Boha, ale kdo zatvrdí své srdce, upadne do neštěstí.

28:14  Blaze tomu, kdo je vždy opatrný, kdo zatvrzuje srdce, špatně dopadne.

28:14  Blahoslavený je člověk, který má ustavičně bázeň, ale kdo zatvrzuje své srdce, padne do zla.

28:14  Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.

28:14  Beatus homo qui semper est pavidus ; qui vero mentis est duræ corruet in malum.

28:15  As a roaring lion, and a hungry bear, so is a wicked prince over the poor people.

28:15  As a roaring lion, and a ranging bear; so is a wicked ruler over the poor people.

28:15  Řvoucí lev a sápající se medvěd je svévolný vladař nad nuzným lidem.

28:15  Jako lev řvoucí, jak medvěd zuřivý je ničemný panovník nad lidem ubohým.

28:15  Řvoucím lvem a útočícím medvědem je ničemný vládce nad chudým lidem.

28:15  Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.

28:15  Leo rugiens et ursus esuriens, princeps impius super populum pauperem.

28:16  A prince void of prudence shall oppress many by calumny: but he that hateth covetousness, shall prolong his days.

28:16  The prince that wanteth understanding is also a great oppressor: but he that hateth covetousness shall prolong his days.

28:16  Vévoda bez rozumu znamená mnoho útisku. Kdo nenávidí zištnost, bude dlouho živ.

28:16  Vůdce, jenž nemyslí, tím více utlačuje; ten, komu nejde o zisk, tu dlouho zůstane.

28:16  Vévoda, kterému chybí rozumnost, se dopouští mnohého vydírání, kdo nenávidí nekalý zisk, prodlouží své dny.

28:16  Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.

28:16  Dux indigens prudentia multos opprimet per calumniam ; qui autem odit avaritiam, longi fient dies ejus.

28:17  A man that doth violence to the blood of a person, if he flee even to the pit, no man will stay him.

28:17  A man that doeth violence to the blood of any person shall flee to the pit; let no man stay him.

28:17  Člověk obtížený vraždou spěje k jámě; nikdo ho nezadržuj!

28:17  Člověk obtížený vraždou se řítí do jámy, od takového ruce pryč!

28:17  Člověk obtížený krví člověka bude až do smrti utíkat; ať ho nikdo nedrží.

28:17  Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.

28:17  Hominem qui calumniatur animæ sanguinem, si usque ad lacum fugerit, nemo sustinet.

28:18  He that walketh uprightly, shall be saved: he that is perverse in his ways, shall fall at once.

28:18  Whoso walketh uprightly shall be saved: but he that is perverse in his ways shall fall at once.

28:18  Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale falešný obojetník rázem padne.

28:18  Kdo žije poctivě, ten zachován bude, kdo jde křivolakou cestou, náhle upadne.

28:18  Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale ten, jehož cesty jsou křivolaké, najednou padne.

28:18  Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

28:18  Qui ambulat simpliciter salvus erit ; qui perversis graditur viis concidet semel.

28:19  He that tilleth his ground, shall be filled with bread: but he that followeth idleness, shall be filled with poverty.

28:19  He that tilleth his land shall have plenty of bread: but he that followeth after vain persons shall have poverty enough.

28:19  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nasytí se chudobou.

28:19  Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem, bídy se nasytí, kdo honí vidiny.

28:19  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.

28:19  Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

28:19  Qui operatur terram suam satiabitur panibus ; qui autem sectatur otium replebitur egestate.

28:20  A faithful man shall be much praised: but he that maketh haste to be rich, shall not be innocent.

28:20  A faithful man shall abound with blessings: but he that maketh haste to be rich shall not be innocent.

28:20  Věrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu.

28:20  Věrného člověka požehnání zahrne, kdo spěchá zbohatnout, trestu neujde.

28:20  Věrný člověk má mnoho požehnání, ale ⌈kdo je ukvapený, aby získal bohatství,⌉ nezůstane bez trestu.

28:20  Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

28:20  Vir fidelis multum laudabitur ; qui autem festinat ditari non erit innocens.

28:21  He that hath respect to a person in judgment, doth not well: such a man even for a morsel of bread forsaketh the truth.

28:21  To have respect of persons is not good: for for a piece of bread that man will transgress.

28:21  Stranit někomu není dobré. Leckdo se proviní pro skývu chleba.

28:21  Stranit někomu jistě dobré není; i pro kus chleba se mnohý proviní.

28:21  Stranit člověku není dobré, ačkoliv člověk se vzbouří i kvůli kousku chleba.

28:21  Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

28:21  Qui cognoscit in judicio faciem non bene facit ; iste et pro buccella panis deserit veritatem.

28:22  A man that maketh haste to be rich, and envieth others, is ignorant that poverty shall come upon him.

28:22  He that hasteth to be rich hath an evil eye, and considereth not that poverty shall come upon him.

28:22  Závistivec se honí za majetkem a neví, že na něj přijde nedostatek.

28:22  Lakomec štve se za majetkem, neví, že skončí v chudobě.

28:22  Lakomec ⌈se žene za majetkem⌉ a neví, že na něho přijde nedostatek.

28:22  Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

28:22  Vir qui festinat ditari, et aliis invidet, ignorat quod egestas superveniet ei.

28:23  He that rebuketh a man, shall afterward find favour with him, more than he that by a flattering tongue deceiveth him.

28:23  He that rebuketh a man afterwards shall find more favour than he that flattereth with the tongue.

28:23  Kdo domlouvá člověku, dojde později vděku spíše než ten, kdo má úlisný jazyk.

28:23  Kdo kárá, nakonec dojde ocenění spíše než jazyk, který jen lichotí.

28:23  Ten, kdo kárá člověka, později nalezne milosti víc než ten, kdo lichotí.

28:23  Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

28:23  Qui corripit hominem gratiam postea inveniet apud eum, magis quam ille qui per linguæ blandimenta decipit.

28:24  He that stealeth any thing from his father, or from his mother: and saith, This is no sin, is the partner of a murderer.

28:24  Whoso robbeth his father or his mother, and saith, It is no transgression; the same is the companion of a destroyer.

28:24  Kdo odírá otce a matku a říká: „To není žádný přestupek“, je společníkem zhoubce.

28:24  Odírat rodiče prý žádný hřích není – to může říkat jen vrahův společník!

28:24  Kdo okrádá svého otce a svou matku a říká: To není přestoupení, je společníkem ničitele.

28:24  Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

28:24  Qui subtrahit aliquid a patre suo et a matre, et dicit hoc non esse peccatum, particeps homicidæ est.

28:25  He that boasteth and puffeth up himself, stirreth up quarrels: but he that trusteth in the Lord, shall be healed.

28:25  He that is of a proud heart stirreth up strife: but he that putteth his trust in the Lord shall be made fat.

28:25  Nadutec podněcuje spor, ale kdo spoléhá na Hospodina, bude nasycen tukem.

28:25  Chamtivý člověk podněcuje sváry, kdo doufá v Hospodina, bude úspěšný.

28:25  Nenasytný člověk podněcuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, bude prospívat.

28:25  Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

28:25  Qui se jactat et dilatat, jurgia concitat ; qui vero sperat in Domino sanabitur.

28:26  He that trusteth in his own heart, is a fool: but he that walketh wisely, he shall be saved.

28:26  He that trusteth in his own heart is a fool: but whoso walketh wisely, he shall be delivered.

28:26  Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému.

28:26  Na vlastní rozum spoléhá jen tupec, kdo ale žije moudře, bude zachráněn.

28:26  Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne.

28:26  Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

28:26  Qui confidit in corde suo stultus est ; qui autem graditur sapienter, ipse salvabitur.

28:27  He that giveth to the poor shall not want: he that despiseth his entreaty, shall suffer indigence.

28:27  He that giveth unto the poor shall not lack: but he that hideth his eyes shall have many a curse.

28:27  Kdo dává chudému, nebude mít nedostatek, ale kdo dělá, že nevidí, sklidí hojnost kleteb.

28:27  Kdo dává chudému, nebude trpět nouzi, kdo zakrývá si oči, potká ho prokletí.

28:27  Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, kdo však zavírá oči, sklidí mnoho kleteb.

28:27  Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

28:27  Qui dat pauperi non indigebit ; qui despicit deprecantem sustinebit penuriam.

28:28  When the wicked rise up, men shall hide themselves: when they perish, the just shall be multiplied.

28:28  When the wicked rise, men hide themselves: but when they perish, the righteous increase.

28:28  Když se pozdvihují svévolníci, člověk se skrývá, když však mizí, rozhojní se spravedliví.

28:28  Když mají darebáci navrch, každý se ukrývá, když na ně přijde záhuba, spravedlivých přibývá.

28:28  Když povstávají ničemové, lidé se ukrývají, když však hynou, množí se spravedliví.

28:28  Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

28:28  Cum surrexerint impii, abscondentur homines ; cum illi perierint, multiplicabuntur justi.

Chapter 29

29:1  The man that with a stiff neck despiseth him that reproveth him, shall suddenly be destroyed: and health shall not follow him.

29:1  He, that being often reproved hardeneth his neck, shall suddenly be destroyed, and that without remedy.

29:1  Kdo zatvrdí šíji proti domluvám, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.

29:1  Z často káraného se stane zatvrzelý, když náhle zhroutí se, nebude pomoci.

29:1  ⌈Kdo po mnohém pokárání⌉ zatvrzuje šíji, bude v okamžiku rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.

29:1  Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

29:1  Viro qui corripientem dura cervice contemnit, repentinus ei superveniet interitus, et eum sanitas non sequetur.

29:2  When just men increase, the people shall rejoice: when the wicked shall bear rule, the people shall mourn.

29:2  When the righteous are in authority, the people rejoice: but when the wicked beareth rule, the people mourn.

29:2  Když přibývá spravedlivých, lid se raduje, panuje-li svévolník, lid vzdychá.

29:2  Z rozmachu spravedlivých lid se raduje, když vládnou darebáci, národ běduje.

29:2  Když se množí spravedliví, lid se raduje, když vládne ničema, lidé vzdychají.

29:2  Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

29:2  In multiplicatione justorum lætabitur vulgus ; cum impii sumpserint principatum, gemet populus.

29:3  A man that loveth wisdom, rejoiceth his father: but he that maintaineth harlots, shall squander away his substance.

29:3  Whoso loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots spendeth his substance.

29:3  Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.

29:3  Kdo miluje moudrost, působí otci radost, přítel nevěstek však mrhá majetek.

29:3  Kdo miluje moudrost, dělá svému otci radost, ale kdo se stýká s prostitutkami, zničí majetek.

29:3  Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

29:3  Vir qui amat sapientiam lætificat patrem suum ; qui autem nutrit scorta perdet substantiam.

29:4  A just king setteth up the land: a covetous man shall destroy it.

29:4  The king by judgment establisheth the land: but he that receiveth gifts overthroweth it.

29:4  Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.

29:4  Spravedlností král posiluje zemi, kdo ale zvyšuje daně, ten ji pustoší.

29:4  Král upevňuje zemi právem, kdo však zvyšuje dávky, boří ji.

29:4  Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

29:4  Rex justus erigit terram ; vir avarus destruet eam.

29:5  A man that speaketh to his friend with flattering and dissembling words, spreadeth a net for his feet.

29:5  A man that flattereth his neighbour spreadeth a net for his feet.

29:5  Muž, který lichotí bližnímu, rozprostírá síť jeho krokům.

29:5  Kdo svému bližnímu lichotí, prostírá před jeho nohy síť.

29:5  Kdo lichotí svému bližnímu, rozprostírá síť na jeho nohy.

29:5  Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

29:5  Homo qui blandis fictisque sermonibus loquitur amico suo rete expandit gressibus ejus.

29:6  A snare shall entangle the wicked man when he sinneth: and the just shall praise and rejoice.

29:6  In the transgression of an evil man there is a snare: but the righteous doth sing and rejoice.

29:6  V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý plesá a raduje se.

29:6  Zlý člověk vězí v pasti hříchu, spravedlivý je plný radostného smíchu.

29:6  V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý volá a raduje se.

29:6  Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

29:6  Peccantem virum iniquum involvet laqueus, et justus laudabit atque gaudebit.

29:7  The just taketh notice of the cause of the poor: the wicked is void of knowledge.

29:7  The righteous considereth the cause of the poor: but the wicked regardeth not to know it.

29:7  Spravedlivý zná při nemajetných, svévolník pro takové poznání nemá porozumění.

29:7  Spravedlivý má zájem o právo ubohých, darebák o tom nechce vědět nic.

29:7  Spravedlivý bere ohled na právní nárok chudých, ničema ohledy nechápe.

29:7  Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

29:7  Novit justus causam pauperum ; impius ignorat scientiam.

29:8  Corrupt men bring a city to ruin: but wise men turn away wrath.

29:8  Scornful men bring a city into a snare: but wise men turn away wrath.

29:8  Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí.

29:8  Drzouni dovedou vzbouřit město, mudrci dovedou odvrátit hněv.

29:8  Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv.

29:8  Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

29:8  Homines pestilentes dissipant civitatem ; sapientes vero avertunt furorem.

29:9  If a wise man contend with a fool, whether he be angry, or laugh, he shall find no rest.

29:9  If a wise man contendeth with a foolish man, whether he rage or laugh, there is no rest.

29:9  Když se moudrý soudí s pošetilcem, ten se rozčiluje a posmívá bez ustání.

29:9  S hlupákem když se moudrý dohaduje, pohrůžky, posměch, nic nikam nevede!

29:9  Když se moudrý soudí s hlupákem, ⌈třese se zlostí či vysmívá,⌉ klidu nemá.

29:9  Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

29:9  Vir sapiens si cum stulto contenderit, sive irascatur, sive rideat, non inveniet requiem.

29:10  Bloodthirsty men hate the upright: but just men seek his soul.

29:10  The bloodthirsty hate the upright: but the just seek his soul.

29:10  Krvežíznivci nenávidí bezúhonného, kdežto přímí usilují zachránit mu život.

29:10  Krvelační poctivce nenávidí, upřímnému se sápou po krku.

29:10  Krvelační nenávidí bezúhonného, avšak přímí hledají jeho život.

29:10  Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

29:10  Viri sanguinum oderunt simplicem ; justi autem quærunt animam ejus.

29:11  A fool uttereth all his mind: a wise man deferreth, and keepeth it till afterwards.

29:11  A fool uttereth all his mind: but a wise man keepeth it in till afterwards.

29:11  Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne.

29:11  Tupec dá průchod všem svým citům, moudrý se ale drží zpět.

29:11  Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží.

29:11  Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

29:11  Totum spiritum suum profert stultus ; sapiens differt, et reservat in posterum.

29:12  A prince that gladly heareth lying words, hath all his servants wicked.

29:12  If a ruler hearken to lies, all his servants are wicked.

29:12  Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky.

29:12  Panovník, jenž dá na lživé řeči, bude mít za služebníky samé ničemy.

29:12  Když vládce věnuje pozornost lživému slovu, všichni jeho služebníci budou ničemy.

29:12  Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

29:12  Princeps qui libenter audit verba mendacii, omnes ministros habet impios.

29:13  The poor man and the creditor have met one another: the Lord is the enlightener of them both.

29:13  The poor and the deceitful man meet together: the Lord lighteneth both their eyes.

29:13  Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin.

29:13  Chudák a vyděrač mají jedno společné: oběma dal Hospodin vidět světlo dne.

29:13  Chudý a utlačovatel se potkávají, světlo očím dává oběma Hospodin.

29:13  Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

29:13  Pauper et creditor obviaverunt sibi : utriusque illuminator est Dominus.

29:14  The king that judgeth the poor in truth, his throne shall be established for ever.

29:14  The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever.

29:14  Jestliže král soudí nuzné podle pravdy, jeho trůn bude upevněn provždy.

29:14  Soudí-li král i chudé poctivě, jeho trůn bude navěky upevněn.

29:14  Když král soudí chudé podle pravdy, jeho trůn bude navěky pevně stát.

29:14  Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

29:14  Rex qui judicat in veritate pauperes, thronus ejus in æternum firmabitur.

29:15  The rod and reproof give wisdom: but the child that is left to his own will, bringeth his mother to shame.

29:15  The rod and reproof give wisdom: but a child left to himself bringeth his mother to shame.

29:15  Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.

29:15  Moudrosti dodává metla a domluva, rozpustilé dítě je pro matku ostuda.

29:15  Hůl a pokárání dá moudrost, ale chlapec ⌈ponechaný sám sobě⌉ dělá hanbu své matce.

29:15  Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

29:15  Virga atque correptio tribuit sapientiam ; puer autem qui dimittitur voluntati suæ confundit matrem suam.

29:16  When the wicked are multiplied, crimes shall be multiplied: but the just shall see their downfall.

29:16  When the wicked are multiplied, transgression increaseth: but the righteous shall see their fall.

29:16  Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád.

29:16  Když přibývá darebáků, hříchu přibývá, spravedliví však spatří jejich pád.

29:16  Když se množí ničemové, množí se přestoupení, ale spravedliví uvidí jejich pád.

29:16  Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

29:16  In multiplicatione impiorum multiplicabuntur scelera, et justi ruinas eorum videbunt.

29:17  Instruct thy son and he shall refresh thee, and shall give delight to thy soul.

29:17  Correct thy son, and he shall give thee rest; yea, he shall give delight unto thy soul.

29:17  Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.

29:17  Vychovávej syna, a dá ti odpočinutí, potěšením tvou duši nasytí.

29:17  Kárej svého syna ⌈a dá ti⌉ odpočinek, dá potěšení tvé duši.

29:17  Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

29:17  Erudi filium tuum, et refrigerabit te, et dabit delicias animæ tuæ.

29:18  When prophecy shall fail, the people shall be scattered abroad: but he that keepeth the law, is blessed.

29:18  Where there is no vision, the people perish: but he that keepeth the law, happy is he.

29:18  Není-li žádného vidění, lid pustne, ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon.

29:18  Kde chybí zjevení, lid ztrácí zábrany, kdo ale plní Zákon, ten je blažený.

29:18  Když není vidění, lid je bez zábran, ale šťastný je ten, kdo zachovává zákon.

29:18  Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

29:18  Cum prophetia defecerit, dissipabitur populus ; qui vero custodit legem beatus est.

29:19  A slave will not be corrected by words: because he understandeth what thou sayest, and will not answer.

29:19  A servant will not be corrected by words: for though he understand he will not answer.

29:19  Otroka nelze ukáznit slovy; chápe sice, ale odezva žádná.

29:19  Netrestej otroka pouhými slovy; rozumí sice, ale neodpoví!

29:19  Otrok se nedá pokárat pouhými slovy, i když rozumí, nereaguje.

29:19  Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

29:19  Servus verbis non potest erudiri, quia quod dicis intelligit, et respondere contemnit.

29:20  Hast thou seen a man hasty to speak? folly is rather to be looked for, than his amendment.

29:20  Seest thou a man that is hasty in his words? there is more hope of a fool than of him.

29:20  Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on.

29:20  Viděl jsi člověka, co v řeči pospíchá? Více se dá čekat od hlupáka!

29:20  Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

29:20  Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

29:20  Vidisti hominem velocem ad loquendum ? stultitia magis speranda est quam illius correptio.

29:21  He that nourisheth his servant delicately from his childhood, afterwards shall find him stubborn.

29:21  He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him become his son at the length.

29:21  Když někdo otroka od mládí hýčká, bude mít nakonec příživníka.

29:21  Když někdo otroka odmalička hýčká, bude mít z něho nevděčníka.

29:21  ⌈Kdo od mládí hýčká svého otroka,⌉ nakonec ⌈bude mít žal.⌉

29:21  Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

29:21  Qui delicate a pueritia nutrit servum suum postea sentiet eum contumacem.

29:22  A passionate man provoketh quarrels: and he that is easily stirred up to wrath, shall be more prone to sin.

29:22  An angry man stirreth up strife, and a furious man aboundeth in transgression.

29:22  Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.

29:22  Hněvivý člověk vzbuzuje různice, kdo je vznětlivý, hřeší velice.

29:22  Hněvivý člověk podněcuje svár, vztekloun se dopouští mnoha přestoupení.

29:22  Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

29:22  Vir iracundus provocat rixas, et qui ad indignandum facilis est erit ad peccandum proclivior.

29:23  Humiliation followeth the proud: and glory shall uphold the humble of spirit.

29:23  A man’s pride shall bring him low: but honour shall uphold the humble in spirit.

29:23  Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.

29:23  Vlastní povýšenost člověka poníží, kdo je poníženého ducha, dojde uznání.

29:23  Člověka poníží jeho pýcha, ale ponížený duch získá slávu.

29:23  Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

29:23  Superbum sequitur humilitas, et humilem spiritu suscipiet gloria.

29:24  He that is partaker with a thief, hateth his own soul: he heareth one putting him to his oath, and discovereth not.

29:24  Whoso is partner with a thief hateth his own soul: he heareth cursing, and bewrayeth it not.

29:24  Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život: slyší kletbu, a nic neprozradí.

29:24  Zlodějův společník sám sobě škodí, když ani pod přísahou nic nepoví.

29:24  Kdo se dělí se zlodějem, ⌈nenávidí svou duši;⌉ uslyší prokletí, ale neoznámí to.

29:24  Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

29:24  Qui cum fure participat odit animam suam ; adjurantem audit, et non indicat.

29:25  He that feareth man shall quickly fall: he that trusteth in the Lord, shall be set on high.

29:25  The fear of man bringeth a snare: but whoso putteth his trust in the Lord shall be safe.

29:25  Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.

29:25  Strach z lidí člověka nakonec ochromí, kdo doufá v Hospodina, však žije v bezpečí.

29:25  ⌈Strach z lidí⌉ klade léčku, kdo však doufá v Hospodina, bude v bezpečí.

29:25  Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

29:25  Qui timet hominem cito corruet ; qui sperat in Domino sublevabitur.

29:26  Many seek the face of the prince: but the judgment of every one cometh forth from the Lord.

29:26  Many seek the ruler’s favour; but every man’s judgment cometh from the Lord.

29:26  Mnozí usilují naklonit si vladaře, ale soudcem všech je Hospodin.

29:26  Kdekdo si touží mocné naklonit, soudcem všech lidí je však Hospodin.

29:26  Mnozí usilují o přízeň vládce, ale právo pro člověka pochází od Hospodina.

29:26  Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

29:26  Multi requirunt faciem principis, et judicium a Domino egreditur singulorum.

29:27  The just abhor a wicked man: and the wicked loathe them that are in the right way. The son that keepeth the word, shall be free from destruction.

29:27  An unjust man is an abomination to the just: and he that is upright in the way is abomination to the wicked.

29:27  Spravedlivým se hnusí podlý člověk, svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.

29:27  Spravedlivým se hnusí, kdo křivdy páchají, darebákům se hnusí poctiví.

29:27  Pro spravedlivého je ohavností špatný člověk, pro ničemu je ohavností ten, kdo ⌈jde přímou cestou.⌉

29:27  Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

29:27  Abominantur justi virum impium, et abominantur impii eos qui in recta sunt via. Verbum custodiens filius extra perditionem erit.

Chapter 30

30:1  The words of Gatherer the son of Vomiter. The vision which the man spoke, with whom God is, and who being strengthened by God, abiding with him, said:

30:1  The words of Agur the son of Jakeh, even the prophecy: the man spake unto Ithiel, even unto Ithiel and Ucal,

30:1  Slova Agúra, syna Jákeova. Výnos. Výrok toho muže k Itíelovi, k Itíelovi a Ukalovi.

30:1  Slova Agura, syna Jákeho z Massy. Výrok onoho muže k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi:

30:1  Slova Agúra, syna Jákeova z Massy. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

30:1  Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

30:1  Verba Congregantis, filii Vomentis. Visio quam locutus est vir cum quo est Deus, et qui Deo secum morante confortatus, ait :

30:2  I am the most foolish of men, and the wisdom of men is not with me.

30:2  Surely I am more brutish than any man, and have not the understanding of a man.

30:2  Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám.

30:2  Nesporně jsem ten nejtupější z lidí a běžná rozumnost mi zcela uniká.

30:2  Vždyť jsem tupější nežli kterýkoliv člověk, nemám lidskou rozumnost,

30:2  Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

30:2  Stultissimus sum virorum, et sapientia hominum non est mecum.

30:3  I have not learned wisdom, and have not known the science of saints.

30:3  I neither learned wisdom, nor have the knowledge of the holy.

30:3  Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.

30:3  Moudrosti jsem se nenaučil, poznání Svatého jsem nedosáh.

30:3  nenaučil jsem se moudrosti ani nemám poznání Svatého.

30:3  Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

30:3  Non didici sapientiam, et non novi scientiam sanctorum.

30:4  Who hath ascended up into heaven, and descended? who hath held the wind in his hands? who hath bound up the waters together as in a garment? who hath raised up all the borders of the earth? what is his name, and what is the name of his son, if thou knowest?

30:4  Who hath ascended up into heaven, or descended? who hath gathered the wind in his fists? who hath bound the waters in a garment? who hath established all the ends of the earth? what is his name, and what is his son’s name, if thou canst tell?

30:4  Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš.

30:4  Kdo vystoupil do nebe, aby se vrátil? Kdo pobral vítr do dlaní? Kdo shrnul moře do pláště? Kdo založil všechny zemské končiny? Víš, jak se jmenuje? A jak jeho syn?

30:4  Kdo vystoupil na nebesa a sestoupil? Kdo sebral vítr do svých hrstí? Kdo svázal vodu do pláště? Kdo ustanovil všechny končiny země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna, jestlipak víš?

30:4  Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

30:4  Quis ascendit in cælum, atque descendit ? quis continuit spiritum in manibus suis ? quis colligavit aquas quasi in vestimento ? quis suscitavit omnes terminos terræ ? quod nomen est ejus, et quod nomen filii ejus, si nosti ?

30:5  Every word of God is fire tried: he is a buckler to them that hope in him.

30:5  Every word of God is pure: he is a shield unto them that put their trust in him.

30:5  Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.

30:5  Veškerá Boží řeč je ryzí, on je štít těch, kdo v něho doufají.

30:5  Každá Boží řeč je přečištěná, on je štítem těm, kteří v něm mají útočiště.

30:5  Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

30:5  Omnis sermo Dei ignitus : clypeus est sperantibus in se.

30:6  Add not any thing to his words, lest thou be reproved and found a liar:

30:6  Add thou not unto his words, lest he reprove thee, and thou be found a liar.

30:6  K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem.

30:6  K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě pokárá a ze lži usvědčí.

30:6  Nepřidávej k jeho slovům, jinak tě pokárá a budeš shledán lhářem.

30:6  Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

30:6  Ne addas quidquam verbis illius, et arguaris, inveniarisque mendax.

30:7  Two things I have asked of thee, deny them not to me before I die.

30:7  Two things have I required of thee; deny me them not before I die:

30:7  O dvě věci tě prosím; neodpírej mi je, dříve než umřu:

30:7  Jen o dvě věci jsem tě žádal, neodpírej mi je, dokud nezemřu:

30:7  Dvojí od tebe žádám; neodpírej mi to, dříve nežli zemřu:

30:7  Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

30:7  Duo rogavi te : ne deneges mihi antequam moriar :

30:8  Remove far from me vanity, and lying words. Give me neither beggary, nor riches: give me only the necessaries of life:

30:8  Remove far from me vanity and lies: give me neither poverty nor riches; feed me with food convenient for me:

30:8  Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství! Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby,

30:8  Klam a lživá slova ode mne vzdal, nedávej mi bohatství ani chudobu. Syť mě pokrmem tak, jak potřebuji,

30:8  Vzdal ode mě klam a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství, zaopatřuj mě pokrmem určeným pro mě.

30:8  Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

30:8  vanitatem et verba mendacia longe fac a me ; mendicitatem et divitias ne dederis mihi : tribue tantum victui meo necessaria,

30:9  Lest perhaps being filled, I should be tempted to deny, and say: Who is the Lord? or being compelled by poverty, I should steal, and forswear the name of my God.

30:9  Lest I be full, and deny thee, and say, Who is the Lord? or lest I be poor, and steal, and take the name of my God in vain.

30:9  tak abych přesycen neselhal a neřekl: „Kdo je Hospodin?“ ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.

30:9  abych tě přesycen nezradil a nikdy neřekl: „Kdo je Hospodin?“ Též abych nekradl, jsa v nouzi, a Boží jméno netupil.

30:9  Jinak bych se mohl přesytit, zapřít tě a říct: Kdo je Hospodin? Anebo bych mohl zchudnout, krást a zneuctít jméno svého Boha.

30:9  Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

30:9  ne forte satiatus illiciar ad negandum, et dicam : Quis est Dominus ? aut egestate compulsus, furer, et perjurem nomen Dei mei.

30:10  Accuse not a servant to his master, lest he curse thee, and thou fall.

30:10  Accuse not a servant unto his master, lest he curse thee, and thou be found guilty.

30:10  Nepomlouvej otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu.

30:10  Neosočuj otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a abys nepykal!

30:10  Nepomlouvej otroka před jeho pánem, jinak tě prokleje a poneseš vinu.

30:10  Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

30:10  Ne accuses servum ad dominum suum, ne forte maledicat tibi, et corruas.

30:11  There is a generation that curseth their father, and doth not bless their mother.

30:11  There is a generation that curseth their father, and doth not bless their mother.

30:11  Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,

30:11  Je pokolení, jež zlořečí otci a svojí matce nežehná.

30:11  Je pokolení, které proklíná svého otce a své matce nežehná;

30:11  Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

30:11  Generatio quæ patri suo maledicit, et quæ matri suæ non benedicit ;

30:12  A generation that are pure in their own eyes, and yet are not washed from their filthiness.

30:12  There is a generation that are pure in their own eyes, and yet is not washed from their filthiness.

30:12  pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny,

30:12  Je pokolení, jež se sobě zdá čisté, od svojí špíny však není omyté.

30:12  pokolení, které je čisté ve svých očích, ale od své nečistoty není obmyto;

30:12  Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

30:12  generatio quæ sibi munda videtur, et tamen non est lota a sordibus suis ;

30:13  A generation, whose eyes are lofty, and their eyelids lifted up on high.

30:13  There is a generation, O how lofty are their eyes! and their eyelids are lifted up.

30:13  pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,

30:13  Je pokolení – ó jak povýšeně hledí, jak vysoko zvedá svoje obočí!

30:13  je pokolení, ⌈jehož oči jsou povýšené⌉ a jeho víčka povznesená;

30:13  Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

30:13  generatio cujus excelsi sunt oculi, et palpebræ ejus in alta surrectæ ;

30:14  A generation that for teeth hath swords, and grindeth with their jaw teeth, to devour the needy from off the earth, and the poor from among men.

30:14  There is a generation, whose teeth are as swords, and their jaw teeth as knives, to devour the poor from off the earth, and the needy from among men.

30:14  pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky, aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.

30:14  Je pokolení s meči místo zubů a s dýkami namísto řezáků, aby spolykali ubožáky země a všechny chudáky na světě.

30:14  je pokolení s meči místo zubů, s noži místo řezáků, k požírání chudých v zemi a chudáků mezi lidmi.

30:14  Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

30:14  generatio quæ pro dentibus gladios habet, et commandit molaribus suis, ut comedat inopes de terra, et pauperes ex hominibus.

30:15  The horseleech hath two daughters that say: Bring, bring. There are three things that never are satisfied, and the fourth never saith: It is enough.

30:15  The horseleach hath two daughters, crying, Give, give. There are three things that are never satisfied, yea, four things say not, It is enough:

30:15  Upír má dvě dcery: „Dej! Dej!“ - Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: „Dost“:

30:15  Pijavice má dvě dcery: Dej, Dej! Tři věci se nikdy nenasytí, čtyři nikdy neříkají Dost:

30:15  Pijavice má dvě dcery: Dej! Dej! Jsou tři věci, které se nenasytí, čtyři neřeknou: Dost!:

30:15  Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

30:15  Sanguisugæ duæ sunt filiæ, dicentes : Affer, affer. Tria sunt insaturabilia, et quartum quod numquam dicit : Sufficit.

30:16  Hell and the mouth of the womb, and the earth which is not satisfied with water: and the fire never saith: It is enough.

30:16  The grave; and the barren womb; the earth that is not filled with water; and the fire that saith not, It is enough.

30:16  podsvětí a neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: „Dost!“

30:16  hrob, neplodné lůno, nezavlažená země a nezkrotitelný oheň.

30:16  Podsvětí, neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: Dost!

30:16  Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

30:16  Infernus, et os vulvæ, et terra quæ non satiatur aqua : ignis vero numquam dicit : Sufficit.

30:17  The eye that mocketh at his father, and that despiseth the labour of his mother in bearing him, let the ravens of the brooks pick it out, and the young eagles eat it.

30:17  The eye that mocketh at his father, and despiseth to obey his mother, the ravens of the valley shall pick it out, and the young eagles shall eat it.

30:17  Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata.

30:17  Tomu, kdo vysmívá se otci a poslušností k matce pohrdá, havrani od potoka vyklovou oči, spolykají mu je orlí mláďata.

30:17  Oko, které se posmívá otci a pohrdá poslušností matce, vyklovou havrani z údolí, zhltnou ho orlí mláďata.

30:17  Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

30:17  Oculum qui subsannat patrem, et qui despicit partum matris suæ, effodiant eum corvi de torrentibus, et comedant eum filii aquilæ !

30:18  Three things are hard to me, and the fourth I am utterly ignorant of.

30:18  There be three things which are too wonderful for me, yea, four which I know not:

30:18  Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit:

30:18  Tři věci ve mně budí úžas, čtyři jsou nad mé chápání:

30:18  Jsou tři věci, které jsou pro mě nepochopitelné, a čtyři, kterým nerozumím:

30:18  Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

30:18  Tria sunt difficilia mihi, et quartum penitus ignoro :

30:19  There are three things, which go well, and the fourth that walketh happily:

30:19  The way of an eagle in the air; the way of a serpent upon a rock; the way of a ship in the midst of the sea; and the way of a man with a maid.

30:19  cestu orla po nebi, cestu hada po skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při dívce.

30:19  cesta orla nebem, cesta hada skálou, cesta lodi mořem a cesta muže s pannou.

30:19  Cestě orla na nebesích, cestě hada na skále, cestě lodi uprostřed moře a cestě mládence s dívkou.

30:19  Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

30:19  viam aquilæ in cælo, viam colubri super petram, viam navis in medio mari, et viam viri in adolescentia.

30:20  Such also is the way of an adulterous woman, who eateth and wipeth her mouth, and saith: I have done no evil.

30:20  Such is the way of an adulterous woman; she eateth, and wipeth her mouth, and saith, I have done no wickedness.

30:20  Stejně je tomu s cestou cizoložné ženy: pojí, otře si ústa a řekne: „Nedopustila jsem se ničemnosti.“

30:20  Taková je cesta cizoložné ženy – pojí, otře si ústa a řekne: „Neprovedla jsem nic špatného.“

30:20  Taková je cesta cizoložnice. Nají se, utře si ústa a řekne: Neudělala jsem nic zlého.

30:20  Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

30:20  Talis est et via mulieris adulteræ, quæ comedit, et tergens os suum dicit : Non sum operata malum.

30:21  By three things the earth is disturbed, and the fourth it cannot bear.

30:21  For three things the earth is disquieted, and for four which it cannot bear:

30:21  Pod třemi věcmi se chvěje země a čtyři nemůže unést:

30:21  Před třemi věcmi se chvěje země a čtyři nedokáže snést:

30:21  Pod třemi věcmi se země třese, čtyři není schopna snést.

30:21  Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

30:21  Per tria movetur terra, et quartum non potest sustinere :

30:22  By a slave when he reigneth: by a fool when be is filled with meat:

30:22  For a servant when he reigneth; and a fool when he is filled with meat;

30:22  otroka, který kraluje, blouda, který se přesytí chlebem,

30:22  když služebník začne kralovat, když se hlupák může jídlem cpát,

30:22  Otroka, který kraluje, blázna, který se přesytí pokrmem,

30:22  Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

30:22  per servum, cum regnaverit ; per stultum, cum saturatus fuerit cibo ;

30:23  By an odious woman when she is married: and by a bondwoman when she is heir to her mistress.

30:23  For an odious woman when she is married; and an handmaid that is heir to her mistress.

30:23  vdanou ženu, která není milována, a služku, která vyžene svou paní.

30:23  když se nepříjemná žena vdá a když služka svou paní vystřídá.

30:23  tu, která je nemilována a vdá se, a služku, která vypudí svou paní.

30:23  Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

30:23  per odiosam mulierem, cum in matrimonio fuerit assumpta ; et per ancillam, cum fuerit hæres dominæ suæ.

30:24  There are four very little things of the earth, and they are wiser than the wise.

30:24  There be four things which are little upon the earth, but they are exceeding wise:

30:24  Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci:

30:24  Tito čtyři jsou na zemi nepatrní, nad mudrce jsou ale moudřejší:

30:24  Jsou čtyři, kteří jsou malí na zemi, ale jsou nesmírně moudří:

30:24  Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

30:24  Quatuor sunt minima terræ, et ipsa sunt sapientiora sapientibus :

30:25  The ants, a feeble people, which provide themselves food in the harvest:

30:25  The ants are a people not strong, yet they prepare their meat in the summer;

30:25  mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm;

30:25  mravenci, národ nepříliš silný, v létě si ale chystají zásoby;

30:25  Mravenci nejsou národ příliš silný, ale připravují si v létě pokrm;

30:25  Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

30:25  formicæ, populus infirmus, qui præparat in messe cibum sibi ;

30:26  The rabbit, a weak people, which maketh its bed in the rock:

30:26  The conies are but a feeble folk, yet make they their houses in the rocks;

30:26  damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách;

30:26  králíci, národ nepříliš mocný, ve skále si však staví obydlí;

30:26  damani nejsou národ příliš mocný, ale stavějí si své obydlí ve skalách;

30:26  Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

30:26  lepusculus, plebs invalida, qui collocat in petra cubile suum ;

30:27  The locust hath no king, yet they all go out by their bands:

30:27  The locusts have no king, yet go they forth all of them by bands;

30:27  kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny;

30:27  kobylky sice krále nemají, všechny však v jednom šiku vyráží;

30:27  kobylky nemají krále, a přece vytáhnou všechny sešikovány;

30:27  Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

30:27  regem locusta non habet, et egreditur universa per turmas suas ;

30:28  The stellio supporteth itself on hands, and dwelleth in kings' houses.

30:28  The spider taketh hold with her hands, and is in kings’ palaces.

30:28  ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích.

30:28  pavouka sice chytíš do ruky, bydlí však v královských palácích.

30:28  ještěrku chytíš rukama, a přece je v královských palácích.

30:28  Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

30:28  stellio manibus nititur, et moratur in ædibus regis.

30:29  There be three things which go well, yea, four are comely in going:

30:29  Tito tři pěkně vykračují a čtyři pěkně pochodují:

30:29  Tito tři mají vznešenou chůzi a čtyři kráčí nádherně:

30:29  Jsou tři, kteří ⌈si hezky vykračují,⌉ čtyři, kteří ⌈si hezky jdou:⌉

30:29  Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

30:29  Tria sunt quæ bene gradiuntur, et quartum quod incedit feliciter :

30:30  A lion, the strongest of beasts, who hath no fear of any thing he meeteth:

30:30  A lion which is strongest among beasts, and turneth not away for any;

30:30  lev, bohatýr mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

30:30  lev, nejudatnější zvíře, jež nikoho se neleká,

30:30  Lev, hrdina mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

30:30  Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

30:30  leo, fortissimus bestiarum, ad nullius pavebit occursum ;

30:31  A cock girded about the loins: and a ram: and a king, whom none can resist.

30:31  A greyhound; an he goat also; and a king, against whom there is no rising up.

30:31  oř silných beder nebo kozel a král se svým válečným lidem.

30:31  osedlaný kůň, kozel a nepřemožitelný král.

30:31  ⌈naparující se kohout⌉ či kozel a král, ⌈když je s ním jeho vojsko.⌉

30:31  Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

30:31  gallus succinctus lumbos ; et aries ; nec est rex, qui resistat ei.

30:32  There is that hath appeared a fool after he was lifted up on high: for if he had understood, he would have laid his hand upon his mouth.

30:32  If thou hast done foolishly in lifting up thyself, or if thou hast thought evil, lay thine hand upon thy mouth.

30:32  Jsi bloud, vynášíš-li se; máš-li nějaký záměr, ruku na ústa!

30:32  Pokud ses bláhově chvástal, pokud sis vymýšlel – ruku na ústa!

30:32  Jestliže jsi jednal bláznivě tím, že ses vyvyšoval, nebo jestliže jsi zamýšlel zlo, dej si ruku na ústa!

30:32  Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

30:32  Est qui stultus apparuit postquam elevatus est in sublime ; si enim intellexisset, ori suo imposuisset manum.

30:33  And he that strongly squeezeth the paps to bring out milk, straineth out butter: and he that violently bloweth his nose, bringeth out blood: and he that provoketh wrath, bringeth forth strife.

30:33  Surely the churning of milk bringeth forth butter, and the wringing of the nose bringeth forth blood: so the forcing of wrath bringeth forth strife.

30:33  Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor.

30:33  Pod tlakem vzniká z mléka máslo, pod tlakem vytéká z nosu krev, pod tlakem hněvu vzniká svár.

30:33  ⌈Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.⌉

30:33  Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

30:33  Qui autem fortiter premit ubera ad eliciendum lac exprimit butyrum ; et qui vehementer emungit elicit sanguinem ; et qui provocat iras producit discordias.

Chapter 31

31:1  The words of king Lamuel. The vision wherewith his mother instructed him.

31:1  The words of king Lemuel, the prophecy that his mother taught him.

31:1  Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka:

31:1  Slova Lemuele, krále z Massy, výroky, jimž ho matka učila:

31:1  Slova Lemúela, krále z Massy, kterými ho vychovávala jeho matka:

31:1  Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

31:1  Verba Lamuelis regis. Visio qua erudivit eum mater sua.

31:2  What, O my beloved, what, O the beloved of my womb, what, O the beloved of my vows?

31:2  What, my son? and what, the son of my womb? and what, the son of my vows?

31:2  Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů?

31:2  Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna? Co říci, synu zaslíbený?

31:2  Co, můj synu, co, synu ⌈mého lůna, co, synu mých slibů?⌉

31:2  Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

31:2  Quid, dilecte mi ? quid, dilecte uteri mei ? quid, dilecte votorum meorum ?

31:3  Give not thy substance to women, and thy riches to destroy kings.

31:3  Give not thy strength unto women, nor thy ways to that which destroyeth kings.

31:3  Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále.

31:3  Nemarni s ženami svoji sílu, nepokaz cestu, jež králům náleží.

31:3  Nedávej svou udatnost ženám, a své cesty těm, kdo ničí krále.

31:3  Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

31:3  Ne dederis mulieribus substantiam tuam, et divitias tuas ad delendos reges.

31:4  Give not to kings, O Lamuel, give not wine to kings: because there is no secret where drunkenness reigneth:

31:4  It is not for kings, O Lemuel, it is not for kings to drink wine; nor for princes strong drink:

31:4  Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji,

31:4  Nenáleží, ó Lemueli, králům, nenáleží králům víno pít, vladařům pivo nesluší.

31:4  Nepřísluší králům, Lemúeli, nepřísluší králům pití vína, ani mocnářům ⌈říkat: Kde je⌉ pivo?

31:4  Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

31:4  Noli regibus, o Lamuel, noli regibus dare vinum, quia nullum secretum est ubi regnat ebrietas ;

31:5  And lest they drink and forget judgments, and pervert the cause of the children of the poor.

31:5  Lest they drink, and forget the law, and pervert the judgment of any of the afflicted.

31:5  aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných.

31:5  Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti, mohl by překroutit právo všech soužených.

31:5  Jinak se někdo napije, zapomene, co bylo ustanoveno, a převrátí právní nárok všech soužených.

31:5  Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

31:5  et ne forte bibant, et obliviscantur judiciorum, et mutent causam filiorum pauperis.

31:6  Give strong drink to them that are sad; and wine to them that are grieved in mind:

31:6  Give strong drink unto him that is ready to perish, and wine unto those that be of heavy hearts.

31:6  Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko,

31:6  Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší.

31:6  Dejte pivo hynoucímu a víno těm kdo, mají hořkost v duši.

31:6  Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

31:6  Date siceram mœrentibus, et vinum his qui amaro sunt animo.

31:7  Let them drink, and forget their want, and remember their sorrow no more.

31:7  Let him drink, and forget his poverty, and remember his misery no more.

31:7  ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.

31:7  Když se napijí, na bídu zapomenou, přestanou myslet na své trápení.

31:7  Napije se, zapomene na svou chudobu a na své trápení již nebude myslet.

31:7  Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

31:7  Bibant, et obliviscantur egestatis suæ, et doloris sui non recordentur amplius.

31:8  Open thy mouth for the dumb, and for the causes of all the children that pass.

31:8  Open thy mouth for the dumb in the cause of all such as are appointed to destruction.

31:8  Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,

31:8  Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí, a za práva všech bezmocných.

31:8  ⌈Otevři svá ústa za němého,⌉ za právo všech určených k záhubě.

31:8  Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

31:8  Aperi os tuum muto, et causis omnium filiorum qui pertranseunt.

31:9  Open thy mouth, decree that which is just, and do justice to the needy and poor.

31:9  Open thy mouth, judge righteously, and plead the cause of the poor and needy.

31:9  ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka.

31:9  Otevři ústa, suď spravedlivě, zastaň se chudých a ubohých!

31:9  Otevři svá ústa, suď spravedlivě, pomoz získat právo chudému a nuznému.

31:9  Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

31:9  Aperi os tuum, decerne quod justum est, et judica inopem et pauperem.

31:10  Who shall find a valiant woman? far, and from the uttermost coasts is the price of her.

31:10  Who can find a virtuous woman? for her price is far above rubies.

31:10  Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.

31:10  Znamenitá žena – ta je k pohledání, mnohem vzácnější je nad perly!

31:10  Kdo nalezne zdatnou ženu? ⌈Je daleko cennější než⌉ drahokamy.

31:10  Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

31:10  Mulierem fortem quis inveniet ? procul et de ultimis finibus pretium ejus.

31:11  The heart of her husband trusteth in her, and he shall have no need of spoils.

31:11  The heart of her husband doth safely trust in her, so that he shall have no need of spoil.

31:11  Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist.

31:11  Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek tu chybět nebude.

31:11  Srdce jejího manžela jí důvěřuje, nebude mít nedostatek kořisti.

31:11  Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

31:11  Confidit in ea cor viri sui, et spoliis non indigebit.

31:12  She will render him good, and not evil all the days of her life.

31:12  She will do him good and not evil all the days of her life.

31:12  Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život.

31:12  Je na něj hodná, a ne zlá po všechny dny svého života.

31:12  Po všechny dny svého života mu působí dobro, a ne zlo.

31:12  Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

31:12  Reddet ei bonum, et non malum, omnibus diebus vitæ suæ.

31:13  She hath sought wool and flax, and hath wrought by the counsel of her hands.

31:13  She seeketh wool, and flax, and worketh willingly with her hands.

31:13  Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama.

31:13  Vlnu a len si sama nakoupí, pracovat rukama je pro ni radostí.

31:13  Vyhledává vlnu a len, se ⌈zálibou pracuje svýma rukama.⌉

31:13  Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

31:13  Quæsivit lanam et linum, et operata est consilia manuum suarum.

31:14  She is like the merchant's ship, she bringeth her bread from afar.

31:14  She is like the merchants’ ships; she bringeth her food from afar.

31:14  Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.

31:14  Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy zdaleka.

31:14  Je jako obchodní lodě; zdaleka přiváží svou potravu.

31:14  Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

31:14  Facta est quasi navis institoris, de longe portans panem suum.

31:15  And she hath risen in the night, and given a prey to her household, and victuals to her maidens.

31:15  She riseth also while it is yet night, and giveth meat to her household, and a portion to her maidens.

31:15  Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.

31:15  Ráno vstává, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví, také svým služebným rozdělí úkoly.

31:15  Vstává, ještě když je noc, aby dala potravu svému domu a  práci svým služkám.

31:15  Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

31:15  Et de nocte surrexit, deditque prædam domesticis suis, et cibaria ancillis suis.

31:16  She hath considered a field, and bought it: with the fruit of her hands she hath planted a vineyard.

31:16  She considereth a field, and buyeth it: with the fruit of her hands she planteth a vineyard.

31:16  Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici.

31:16  Posoudí pozemek a sama jej pořídí, z vlastního výdělku sází vinici.

31:16  Vyhlédne si pole a dostane ho, ⌈z ovoce svých rukou⌉ vysadí vinici.

31:16  Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

31:16  Consideravit agrum, et emit eum ; de fructu manuum suarum plantavit vineam.

31:17  She hath girded her loins with strength, and hath strengthened her arm.

31:17  She girdeth her loins with strength, and strengtheneth her arms.

31:17  Bedra si opáše silou a posílí své paže.

31:17  Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat.

31:17  Svá bedra přepásává silou, posiluje své paže.

31:17  Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

31:17  Accinxit fortitudine lumbos suos, et roboravit brachium suum.

31:18  She hath tasted, and seen that her traffic is good: her lamp shall not be put out in the night.

31:18  She perceiveth that her merchandise is good: her candle goeth not out by night.

31:18  Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci.

31:18  Užitek vlastní píle zakouší, její svíce září dlouho do noci.

31:18  Zakouší, že má dobrý zisk, v noci její lampa nehasne.

31:18  Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

31:18  Gustavit, et vidit quia bona est negotiatio ejus ; non extinguetur in nocte lucerna ejus.

31:19  She hath put out her hand to strong things, and her fingers have taken hold of the spindle.

31:19  She layeth her hands to the spindle, and her hands hold the distaff.

31:19  Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena.

31:19  Přeslici bere do rukou, prsty přidržuje vřeteno.

31:19  Svýma rukama sahá po přeslenu, její dlaně uchopují vřeteno.

31:19  Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

31:19  Manum suam misit ad fortia, et digiti ejus apprehenderunt fusum.

31:20  She hath opened her hand to the needy, and stretched out her hands to the poor.

31:20  She stretcheth out her hand to the poor; yea, she reacheth forth her hands to the needy.

31:20  Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.

31:20  Štědře otvírá svou dlaň ubohým, pomocnou ruku chudým nabízí.

31:20  Svou dlaň otvírá chudému, své ruce vztahuje k nuznému.

31:20  Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

31:20  Manum suam aperuit inopi, et palmas suas extendit ad pauperem.

31:21  She shall not fear for her house in the cold of snow: for all her domestics are clothed with double garments.

31:21  She is not afraid of the snow for her household: for all her household are clothed with scarlet.

31:21  Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu.

31:21  Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh, celá její domácnost má po dvou oblecích.

31:21  Když přijde sníh, nebojí se o svůj dům, protože celý její dům se obléká do karmínu.

31:21  Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

31:21  Non timebit domui suæ a frigoribus nivis ; omnes enim domestici ejus vestiti sunt duplicibus.

31:22  She hath made for herself clothing of tapestry: fine linen, and purple, is her covering.

31:22  She maketh herself coverings of tapestry; her clothing is silk and purple.

31:22  Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.

31:22  Kmentové přikrývky sama ušije a obléká se šarlatem.

31:22  Dělá si přikrývky, její oděv je z jemného plátna a purpuru.

31:22  Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

31:22  Stragulatam vestem fecit sibi ; byssus et purpura indumentum ejus.

31:23  Her husband is honourable in the gates, when he sitteth among the senators of the land.

31:23  Her husband is known in the gates, when he sitteth among the elders of the land.

31:23  Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země.

31:23  Její manžel je v branách uznáván, kde s představenými země zasedá.

31:23  Její manžel je znám v městských branách, když sedává se staršími země.

31:23  Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

31:23  Nobilis in portis vir ejus, quando sederit cum senatoribus terræ.

31:24  She made fine linen, and sold it, and delivered a girdle to the Chanaanite.

31:24  She maketh fine linen, and selleth it; and delivereth girdles unto the merchant.

31:24  Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.

31:24  Prodává košile, které ušila, zdobené pásy kupcům dodává.

31:24  Dělá plátno a prodává ho, dodává obchodníkovi pásy.

31:24  Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

31:24  Sindonem fecit, et vendidit, et cingulum tradidit Chananæo.

31:25  Strength and beauty are her clothing, and she shall laugh in the latter day.

31:25  Strength and honour are her clothing; and she shall rejoice in time to come.

31:25  Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.

31:25  Síla a krása jsou jejím oděvem, s úsměvem vyhlíží další den.

31:25  Jejím oděvem je síla a důstojnost, s úsměvem vyhlíží budoucnost.

31:25  Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

31:25  Fortitudo et decor indumentum ejus, et ridebit in die novissimo.

31:26  She hath opened her mouth to wisdom, and the law of clemency is on her tongue.

31:26  She openeth her mouth with wisdom; and in her tongue is the law of kindness.

31:26  Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení.

31:26  Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti.

31:26  Svá ústa otvírá moudře, na jejím jazyku je laskavé poučení.

31:26  Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

31:26  Os suum aperuit sapientiæ, et lex clementiæ in lingua ejus.

31:27  She hath looked well on the paths of her house, and hath not eaten her bread idle.

31:27  She looketh well to the ways of her household, and eateth not the bread of idleness.

31:27  Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.

31:27  Na chod svého domu dohlíží, nesytí se chlebem zahálky.

31:27  Pozorně sleduje chod svého domu, nejí chléb lenosti.

31:27  Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

31:27  Consideravit semitas domus suæ, et panem otiosa non comedit.

31:28  Her children rose up, and called her blessed: her husband, and he praised her.

31:28  Her children arise up, and call her blessed; her husband also, and he praiseth her.

31:28  Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí:

31:28  Její synové jí vstoje dobrořečí, její manžel ji takto velebí:

31:28  Její synové povstávají a nazývají ji šťastnou, také její manžel ji chválí:

31:28  Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

31:28  Surrexerunt filii ejus, et beatissimam prædicaverunt ; vir ejus, et laudavit eam.

31:29  Many daughters have gathered together riches: thou hast surpassed them all.

31:29  Many daughters have done virtuously, but thou excellest them all.

31:29  „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“

31:29  „Je mnoho znamenitých žen, ty ale všechny převyšuješ je!“

31:29  Mnohé dcery si počínaly zdatně, ale ty je všechny převyšuješ.

31:29  Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

31:29  Multæ filiæ congregaverunt divitias ; tu supergressa es universas.

31:30  Favour is deceitful, and beauty is vain: the woman that feareth the Lord, she shall be praised.

31:30  Favour is deceitful, and beauty is vain: but a woman that feareth the Lord, she shall be praised.

31:30  Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.

31:30  Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.

31:30  Půvab je klamný, krása je nicotná, ale žena, která se bojí Hospodina, bude chválena.

31:30  Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

31:30  Fallax gratia, et vana est pulchritudo : mulier timens Dominum, ipsa laudabitur.

31:31  Give her of the fruit of her hands: and let her works praise her in the gates.

31:31  Give her of the fruit of her hands; and let her own works praise her in the gates.

31:31  Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!

31:31  Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!

31:31  Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v městských branách její skutky.

31:31  Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

31:31  Date ei de fructu manuum suarum, et laudent eam in portis opera ejus.